mlhavý Jana Rumlová do zaèátku roku 2012 jsem se nechala Chci se s Vámi o ta slova podìlit a pøeji si, aby i pro Vás byla inspirací

mlhavý

1 Milý ètenáøi, milá ètenáøko,

do zaèátku roku 2012 jsem se nechala obohatit slovy Anselma Grüna. Chci se s Vámi o ta slova podìlit a pøeji si, aby i pro Vás byla inspirací. „…Tvùj život jakoby se podobal pùdì plné kamení a bodláèí, na které neroste nic jiného než plevel a býlí, kde vládne chaos a nelad. Chceš-li ji zúrodnit, musíš si nejdøíve vymìøit pole. Brzy po Vánocích zaèíná nový rok. Tajemství Vánoc mùže i tvùj život ozáøit novým svìtlem. Nemùžeš veškerou neúrodnou zemi svého života obdìlat za jeden jediný rok. Mùžeš si však vybrat jeden úsek svého života, který hodlᚠkultivovat. Napøíklad vztahy k druhým lidem, nebo svou práci, nebo svùj životní styl. Pak se pus do práce, vytrhej všechen plevel, všechno, co je pøerostlé, aby tvá pùda mohla zase plodit, nést ovoce, aby na ní mohlo vyrùst nìco nového. Bùh do tvé pùdy zaseje nová semena. Tvou povinností je tu pùdu zúrodòovat, aby nové sémì v tobì vzešlo a nìco nového, neèekaného, netušeného a nádherného v tobì vykvetlo.“

Jana Rumlová

Slovo šéfredaktora Jako každý rok, i ten uplynulý jsme si pøáli radostné Vánoce. Tìsnì pøed nimi nás však pøekvapila zpráva o smrti prezidenta Václava Havla. Pøesto, že jsme ho vyprovázeli modlitbami, kvìtinami, zapálením svíce i vzpomínkami na všechno zásadní, co pro nás otevøel pøed i po roce 1989, ten smutek stále v srdci pøetrvává. Z dìtství si pamatuji rodinu – mìla okna v ulici naproti. Dvì malé holèièky – jako já – a nikdy neslavily Vánoce, nikdy nemìly stromeèek. Na Štìdrý den jim totiž zemøela sestøièka a rodièe rozhodli, že už nikdy Vánoce slavit nebudou. Bylo mi jich vždy líto a nemohla jsem to pochopit. Mnozí z nás možná právì o Vánocích více prožívali osamìlost, stesk po všem,

co se jim vzdálilo, a už na chvíli, nebo navždy. Také radost v srdci je dar, o který je tøeba prosit. Ostatnì, pokud má èlovìk v srdci lásku, vejde se mu do nìj i smutek, i radost. Radost pokorná, tichá, vlastnì taková, jaká má o Vánocích být. I takovou zprávu nám nechal Václav Havel. Louèení s Václavem Havlem tu radost pøineslo: Poznání, že je u nás dost lidí, kteøí ctí mravní hodnoty života, kteøí nezapomnìli na Pravdu a Lásku, které jsou v samé podstatì darem Božím. Ta radost a v nás zùstává – i pøes všechny smutné ztráty v našich životech. To vám všem v novém roce 2012 pøeje Ivana Jeništová a redakèní rada Posla

Narozeniny v lednu 3. 3. 4. 5. 7. 7. 11. 12. 12. 14.

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.

Jurková Božena Žákových Rostislav Navrátilová Jiøina Navrátilová Miloslava Kunzfeldová Miloslava Malinèíková Johana Menšíková Marie Horálková Oldøiška Kafková Marie Ing. Šastná Jitka

16. 16. 17. 17. 18. 22. 23. 24. 30. 31.

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.

Arbeitová Dagmar Hudcová Vìra Danisová Lucie PhDr. Fialová Kristýna MUDr. Barotová Milada Staòková Olga Blažek Jaroslav Dohnalová Vìra Nosálková Gertruda Blažková Nadìje

Kontakty na zástupce sboru:

2

Faráøka Jana Rumlová

585 223 223

[email protected]

Kurátor Jan Matìjka

585 436 572

[email protected]

Pastoraèní pracovnice Noemi Batlová

728 289 354

[email protected]

Sborový program v lednu 2012 1. 1. nedìle

09.00

bohoslužby, VPánì

Nový rok

2. 1. pondìlí 3. 1. úterý 4. 1. støeda

18.30 16.40 14.00 20.00 17.15 14.30 17.00

staršovstvo konfirmaèní pøíprava konfirmaèní pøíprava pìvecký sbor Zpìvokol uèitelky NŠ dìti – biblická hodina mládež

schùze starší mladší zkouška porada

09.00 13.00 14.30

bohoslužby bohoslužby bohoslužby

16.40 14.00 20.00 09.30 14.30 17.00

konfirmaèní pøíprava konfirmaèní pøíprava pìvecký sbor Zpìvokol seniorklub dìti – biblická hodina mládež

15. 1. nedìle

09.00

bohoslužby

17. 1. úterý 18. 1. støeda

16.40 14.00 20.00 14.30 17.00

konfirmaèní pøíprava konfirmaèní pøíprava pìvecký sbor Zpìvokol dìti – biblická hodina mládež

22. 1. nedìle

09.00

bohoslužby

25. 1. støeda 26. 1. ètvrtek 27. 1. pátek

20.00 14.00 17.00

pìvecký sbor Zpìvokol seniorklub mládež

29. 1. nedìle

09.00

bohoslužby

31. 1. úterý

16.40

konfirmaèní pøíprava

starší

14.00 18.00 20.00

konfirmaèní pøíprava biblická hodina pìvecký sbor Zpìvokol

mladší

5. 1. ètvrtek 6. 1. pátek 8. 1. nedìle

10. 1. úterý 11. 1. støeda 12. 1. ètvrtek 13. 1. pátek

20. 1. pátek

Chválkovice Hrubá Voda starší mladší zkouška

starší mladší zkouška

zkouška

únor 2012

1. 2. støeda

zkouška

Upozornìní pro pøípadné dárce: Èíslo sborového úètu je 1804603389/0800 3

Informace / Aktuality Co pøipravujeme v našem sboru v prvním pololetí 2012

7. ledna 13. 14. 18. 25. 17. 18. 10. 1.

ledna února února února bøezna bøezna dubna èervna

Beseda s PhDr. Ivanou Markovou o návštìvì v partnerském sboru v USA (17:00) 3. výroèní KARNEVAL V MASKÁCH (18:00) Dobrý veèer s hudbou KEA (18:00) O bydlení seniorù s hostem – Eva Grollová Diakonie Praha (17:00) Pøedbìžný termín setkání nejen presbyterù hanáckého okrsku (10:00) Koncert pro JAPONSKO – Zvonkohra (16:00) Výroèní sborové shromáždìní a sborový den Dobrý veèer s hudbou KEA (18:00) NOC KOSTELÙ

Jménem dezorganizaèního výboru „SEŠLOSTI“ olomouckého sboru Vás zveme na 3. výroèní

KARNEVAL V MASKÁCH který se koná v pátek 13. ledna 2011 v 18 hodin v dolním sále evangelického kostela, Blahoslavova 1, Olomouc Odùvodnìní: Karneval, jehož tradice byla založena právì pøed dvìma roky, se koná od té doby KAŽDÝ ROK! Kdo nebyl na druhém karnevalu pøi jeho prvním výroèí, ani na prvním karnevalu, má úžasnou možnost být na tøetím výroèním karnevalu letos – je to pøehledné, viïte? Pro poøádek – zopakujme si naše motivy: V lednu se nedá opalovat na plovárnì. Bude potøeba se zbavit zbylého cukroví ve prospìch ostatních. Chceme si zazpívat, zatancovat, zasoutìžit, popovídat, a pøedevším: Manželky potøebují nìjaký dùvod, aby si opìt mohly obstarat nové masky! S sebou tedy: to cukroví, chlebíèky nebo jiné dobré vìci, cokoli k pití, co teèe, nìjakou taneèní obuv, taneèní hudbu, hudebníci též své nástroje, dobrou náladu, atd. apod. Na zaèátku programu mimo jiné: Øecké pøekvapení! Pøijïte vèas!

4

Informace / Aktuality

Modlitební setkání køesanù v Olomouci Alianèní týden modliteb „Být jiného ducha“ 9. – 13. ledna 2012

9. 1. Církev èeskoslovenská husitská, Farského 2, Olomouc-Hodolany káže Petr Coufal, kazatel Bratrské jednoty baptistù 10. 1. Bratrská jednota baptistù, aula VOŠSaT Dorkas, Blažejské nám. 9 káže Jaroslav Køivánek, faráø Církve èeskoslovenské husitské Církev øímskokatolická, farní kostel, Horka n. Moravou káže Jana Rumlová, faráøka Èeskobratrské církve evangelické 11. 1. Církev bratrská, Mariánská 3 káže František Hanáèek, faráø Církve øímskokatolické 12. 1. Èeskobratrská církev evangelická, Blahoslavova 1 káže TomᚠHarastej, kazatel Církve adventistù sedmého dne 13. 1. Katedrála sv. Václava káže Dalimil Stanìk, vikáø Církve bratrské Zaèátek vždy v 18 hodin. Týden modliteb za jednotu køesanù 18. – 25. ledna 2012

18. 1. Chrám sv. Moøice káže Vlasta Šanteková, faráøka Církve èeskoslovenské husitské 20. 1. Církev èeskoslovenská husitská, U Husova sboru 538 káže Bohumír Vitásek, prezident Arcidiecézní charity Olomouc 23. 1. Chrám sv. Michala káže František Konvalinka, faráø Církve èeskoslovenské husitské Zaèátek vždy v 17 hodin.

Pøijïte se spoleènì modlit, každý je srdeènì zván. 5

Ze sborového života Zpráva z prosincové schùze staršovstva

Po úvodní pobožnosti sestry Pojslové a schválení listopadového zápisu staršovstvo hodnotilo akce uplynulého mìsíce (s radostí kvitovalo napø. vydaøený lampionový prùvod, který by mohl být zaèátkem nové tradice sborových setkání). Následovala pøíprava adventních a vánoèních bohoslužeb a dalších adventních akcí, které se v našem sboru konají v dobì adventu (akce mateøského centra Provázek, Dobrý veèer s hudbou, generálka dìtí na vánoèní hru, vánoèní koncert Zpìvokolu, vánoèní bohoslužby KEA, pobožnost Caritas-VOŠs).

Co nás èeká: V lednu (sobota 7. 1. 2012) se pøipravuje prezentace sestry Ivany Markové o její cestì do partnerského sboru v Athens (stát Georgia) v USA, v pátek 13. 1. 2012 se bude konat od 18 hodin maškarní ples (pod organizaèní záštitou br. Dana Marka). Ve dnech 8. – 15. 1. 2012 se bude konat tradièní Alianèní týden modliteb (ve ètvrtek 12. 1. bude setkání v našem kostele) a 18. – 25. 1. 2012 pak Týden modliteb za jednotu køesanù; 23. – 27. 1. 2012 bude s. J. Rumlová na faráøském kurzu; Na sobotu 18. 2. 2012 (od 17.00) je plánována pøednáška s. E. Grollové z Diakonie ÈCE na téma Bydlení seniorù. Výroèní sborové shromáždìní je pøedbìžnì plánováno na nedìli 18. 3. 2012 – staršovstvo zvažuje zorganizovat paralelnì se shromáždìním také doprovodný dìtský program (zajištìný mládeží), k této otázce se vrátí na lednové schùzi.

6

Pøíprava rozpoètu na rok 2012 Na základì návrhù z listopadové schùze byly jako podklad pro další jednání pøijaty tyto investice: a) obnova topení – výmìna dvou topidel; b) úprava elektrického rozvodu – jistiè na vyšší výkon se nedoporuèuje (znamenal by zvýšení sazby za elektøinu), jako vhodné se jeví spíš poøízení korekcí (snížení rozložení spotøeby); c) dataprojektor – k pøipojení na soukromé notebooky; d)skartovaèka – je možné sehnat i levnìjší typ (cca do 1000 Kè); e) naslouchadla – pro seniory, kteøí nechtìjí používat velká sluchátka, br. P. Sahel se pokusí do dvou lavic nainstalovat alternativní zaøízení; f) osvìtlení kostela – br. T. Hromádka jedná s firmou Weiss Elektro, pøedbìžnì se navrhuje koupit 2 bílé reflektory na øímsu, otázka svìtelné lišty pro ètení u stolu Pánì ještì bude doøešena; g) oprava støechy fary a kostela – br. M. Vraj zajistil firmu Barvy Morava (br. J. Valenta), která vyèistila okapy; zároveò se ukázalo, že je bezpodmíneènì nutné vymìnit dvì poslední øady tašek, opravit komín a natøít okapové žlaby zevnitø, to vše odhadem za 40 000 Kè; staršovstvo souhlasí a navrhuje, aby br. Valenta vyhotovil ještì jeden návrh, do kterého by byl zahrnut i nátìr (event. oprava) støešních prvkù na vìži vèetnì ochozu a zábradlí (stav zhodnotí br. P. Sahel a O. Novák);

Ze sborového života h)oprava oken – v lednu 2012 vyzve br. kurátor J. Matìjka opìt p. Fedora, aby ještì jednou zhodnotil pøímo na místì situaci a vyhotovil nabídku na výmìnu dveøí v Malém sále; i) dále je tøeba opatøit madlo ke schodišti z Malého sálu do kuchyòky (pro seniory); j) postup opravy køíže na vìži a související investice budou projednány s br. J. Bartuškem.

Spoøicí úèet Rozjednáno, jako výhodné øešení se jeví AXA (úèet pro organizace se zhodnocením pøes 1 %, kam by byla pøevedena aktuálnì nevyužívaná èást sborových prostøedkù). Staršovstvo souhlasí s tím, aby tøetí osobou povìøenou pro jednání byl br. J. Košál.

Vyúètování pøíspìvku od Olomouckého kraje Br. J. Košál doložil využití pøíspìvku ve výši 80 000 Kè, poskytnutého na opravu varhan – vyúètování bylo na Krajském úøadì pøijato bez námitek. Staršovstvo vyslovuje dík br. J. Košálovi i br. J. Matìjkovi za zajištìní tohoto pøíspìvku.

Rozhodnutí o kazatelské stanici Litovel Po diskusi dospìlo staršovstvo k závìru, že kazatelská stanice v Litovli již neplní svùj úèel a mùže být zrušena – pro návrh požádat seniorát o svolení k tomu se vyslovilo 7 pøítomných, proti nebyl nikdo, 4 se zdrželi hlasování.

Zpráva o hospodaøení sboru Podle zprávy od br. J. Vraje bylo v listopadu na saláru vybráno 42 850 Kè (celkovì od zaèátku roku 301 050 Kè),

v chrámových sbírkách 7 750 Kè (celkovì 105 204 Kè) a na darech 8 500 Kè (celkovì 192 290 Kè). Koncem listopadu bylo na sborovém úètu (po zaplacení všech odvodù a plateb) 488 000 Kè. Sbírka na bibli pro Afriku vynesla 4 164 Kè. Celkovì je zjevný pokles sborových pøíjmù (oproti minulému roku).

Z rùzného: • Od 1. 12. 2011 je novou èlenkou našeho sboru s. Zdenka Janèáøová z Opavy, ke stejnému datu se odhlásila s. Jana Zámeèníková, která se stala èlenkou sboru ÈCE v Bøeclavi. • K 7. 12. 2011 vyprší s. N. Batlové a br. J. Kvìtoòovi z Brna èlenství ve školské radì Konzervatoøe Evangelické akademie – vedení akademie má zámìr doplnit tuto radu o P. Františka Hanáèka, faráøe u sv. Moøice v Olomouci, a žádá nás o tip na dalšího èlena. Staršovstvo se shodlo na s. D. Koneèné – ta tuto službu pøijala. • Pøíští Noc kostelù je ohlášena na 1. 6. 2012. • Staršovstvo uvažuje o uspoøádání benefièního koncertu k roènímu výroèí katastrofy v Japonsku (pøedbìžnì plánováno na bøezen 2012) – pozvána by byla zvonkohra z RatiboøeKateøinic, zároveò by mohl být br. Keiichiro Yamada z Japonska požádán, aby nám na zvukové médium nahrál a poslal pozdrav. • Staršovstvo ukonèilo svou schùzi ve 22:15 zpìvem písnì 627 (Má duše Boha velebí) a modlitbou. Podle zápisu br. Ondøeje Bláhy zpracovala pro Posla Jana Vrajová

7

Ze sborového života Adventní výtvarné dílny

Nìkolikrát se v dobì adventní konala výtvarná dílna. Výtvarnì zruèní èlenové sboru – mládež a sestry – vyrábìli dárky pro Vánoèní burzu, jejíž výtìžek bude také tentokrát urèen pro Domov pokojného stáøí Diakonie Rýmaøov. Na jedné z dílen pod vedením sestry Schnaubeltové vyrábìla naše mládež zvoneèky lité z vosku, na jiné zase pod vedením Klárky Jeništové kytièky – brože ze silonu. Šikovné ruce má nᚠsbor!

8

Ze sborového života Dìkujeme za štìdrost pøi sbírce Krajíc chleba pro chudé

Zrekapitulovali jsme materiální sbírku Krajíc chleba pro chudé. Mimo tolik potøebných materiálních darù nashromáždilo poøádající Støedisko Samaritán pro lidi bez domova finanèní dary v hodnotì 17 tisíc Kè. Upøímnì dìkujeme všem, kteøí se zapojili do této akce, která má pro naše služby velký význam (a to více než materiálnì – jako projev podpory). Dary využíváme k zajištìní stravy v nízkoprahovém denním centru pro lidi bez domova, ale taky jimi mùžeme potìšit naše klienty, které navštìvujeme v nemocnicích a léèebnách.

Pomocnou ruku nám podali lidé z øímskokatolických farností Doloplazy, Hejèín, Hnìvotín, Horka nad Moravou, spoleèenství olomouckých kapucínù, Køelov, Olomouc-Nová Ulice, Tìšetice, Tršice, Velká Bystøice, Velký Újezd, Vìrovany. Rovnìž dìkujeme sboru Èeskobratrské církve evangelické v Olomouci. Bez nadsázky jste pomohli nasytit hladové! Za pracovníky, dobrovolníky a klienty støediska Samaritán ještì jednou srdeènì dìkujeme. Mgr. Petr Prinz, vedoucí Støediska Samaritán Charity Olomouc

Také letos dostali senioøi v domovech vánoèní balíèky s cukrovím. Napekly a zabalily je pro nì obìtavé sestry køesanské služby.

9

Ze sborového života Svìtlo a tma – Vánoèní pásmo Zpìvokolu

Letošní vánoèní pásmo Zpìvokolu neslo název Svìtlo a tma. Zdálo se nám toto téma aktuální vzhledem k tomu, že jsme svìdky mnoha podob stmívání v naší souèasnosti. A dle reakcí posluchaèù se zdá, že bylo s tímto zámìrem i vnímáno: ne pouze jako tradièní kontrast, který patøí k vánoènímu koloritu, ale jako aktuální a aktualizovaná zvìst pøicházejících Vánoc a znovu se rodícího Svìtla. Kéž bychom (si) ho sami nezhasínali. -jv-

10

Ze sborového života Vánoèní besídka

„A my už se tìšíme, co nám zahrají naše dìti,“ uvedla sestra faráøka Jana Rumlová dìtské vánoèní bohoslužby. O poslední adventní nedìli, která tentokrát pøipadla na 18. prosince, se dìti shromáždily u stromeèku, který sboru pro tuto pøíležitost laskavì daroval br. Šnajdr z Plumlova. Zdobily jej bílé voskové zvoneèky, vyrobila je naše mládež v pøedvánoèní výtvarné dílnì sestry Schnaubeltové. Pod vedením Adély Gabrielové a dalších uèitelek nedìlní školy dìti zahrály hru Luïka Rejchrta. Pøed námi se zaèal odvíjet pøíbìh dvou dìtí, které rozdìlovalo nedorozumìní a nenávist, až je zase nakonec spojila láska Pána Ježíše Krista. Hra byla dobøe režijnì provedena, své místo v ní mìly i nejmenší dìti: zahrály si roli nejpøirozenìjší – dìtí nedìlní školy. A diváky zaujal mj. malý „faráø“, vystoupivší na kazatelnu, a po kázání dùstojnì odcházející ulièkou kostela. Bravo! Vánoèní besídka se tedy mimoøádnì vydaøila. Jen jedna pøipomínka: také tentokrát chybìl prostorový mikrofon! Kdyby ho bylo možné použít, odpadlo by rušivé pøedávání mikrofonu a tím nìkteré zle slyšitelné pasáže. (Mikrofon prý sbor má a je škoda, že ho nepoužívá; nìkteøí starší lidé na besídku nechodí, protože neslyší, co dìti øíkají…) Tak snad pøíštì. Pro tentokrát – dìkujeme všem, kteøí se na nácviku vystoupení podíleli! Ivana Jeništová

11

Ze sborového života Cesta do Ameriky – Athens, Georgia, listopad 2011

Na staršovstvu jsme se dohodli, že nᚠpartnerský sbor Covenant (smlouva) v Athens, ve státì Georgia navštívíme. Musíme pøece zjistit, jestli zùstane pøi první návštìvì Laurie Anderson a Helen Epps a následných vánoèních pøáních, nebo jestli existují možnosti rozvoje partnerství. A jestli ano, tak jaké. Sestra faráøka ukonèila mé váhání a dodala mi odvahy k cestì. A tak jsem jela. Cílové letištì – Atlanta. Letištì je obrovské, ale jednoduché. Jezdí tam vlak, jakési metro, a všechno je oznaèené. Navíc mi Helen Epps poslala pøesné instrukce. Nicménì trochu mne nahlodávala starost, co když mne nikdo nebude èekat? Nemìla jsem ani žádné telefonní èíslo, jen mailové adresy a v batohu notebook. No nìjak by to dopadlo. Zbyteèná starost. Jako obvykle. Whitneovi tam èekali, jak mi Helen napsala. Mé první setkání se èleny sboru. Sandy je antropoložka, každý rok jezdí se studenty na praxi do Tanzanie nebo do Jižní Ameriky. Jim, její manžel, je geolog. Letos uèili oba o prázdninách na univerzitì ve Vídni. V tu dobu jezdili o víkendech do Mnichova; proè by nemohli místo toho jet do Olomouce, øíkám si. Takto, už cestou z letištì (asi 150 km, ale to v Americe není žádná vzdálenost) jsem zaèala sbírat kamínky do stavby našeho partnerství. Fakt sám, že v Athens je univerzita, partnerství mùže napomáhat. Manžel Ginger Davis-Beck, s kterou jsem se setkala pozdìji, je sociolog a v létì uèil ve Francii. A takových je víc. Pro Amerièany, když už jsou v Evropì, není žádná vzdálenost pøíliš dlouhá. Pamatujete se na Laru? Americkou studentku z Athens, která s námi byla

12

na Libavé, na Sovinci, na volejbalu a v hospodì? Ta, když jeden semestr studovala v Praze, byla každý víkend nìkde. Ani Sicílie jí nebyla pøíliš daleko. Bydlela jsem v rodinì pastora Marka Harpera. Mark má spoustu povinností, ale je vždy ochoten pomoci. Jeho žena Sue dodìlává nìjaký postgraduální program, jednoho syna jsem nepoznala, protože bydlí na koleji, dvì mladší dìti jsem vidìla jen málo, poøád na nìèem pracovaly, nebo byly nìkde u kamarádù. Hlavní atrakcí domácnosti bylo 6 psù (5 z nich z útulku). Ti byli na rozdíl od dìtí všudypøítomní. Musela jsem se s nimi proto oficiálnì „seznámit“, tj. sednout si a nechat se oèuchat, a pak už to bylo skoro dobré. Nejsem psomilec, ale docela jsem se s nimi skamarádila. Není divu, že nám jako partnera vybrali právì tento sbor. Je podobný, i mìsto je podobné, ale leccos je vìtší a lecèeho je víc. Budovy, vybavení, zamìstnanci, a také pastory mají dva. Beecher Mathes je druhá faráøka, s tou jsem také mìla možnost pohovoøit. Je to velmi milá paní, se zájmem o kulturu a historii. Poznala jsem i døívìjšího pastýøe sboru. Dokonce jsem u nich byla pøes noc. Jim Bowden byl faráøem sboru pøes 35 let, a tak mi vyprávìl o minulosti a dal mi nahlédnout do hlavních otázek, které musela v minulosti presbyterní církev øešit. Nesmíme zapomenout, že Georgia je hodnì na jihu, a tedy ještì v nedávné minulosti tu svádìli boj se segregací. Také úlohu žen v církvi bylo nutno vybojovat.

Ze sborového života

Budova sboru je na první pohled takové „nekostelové“ stavení, ukryté mezi stromy, žádná vìž, žádné zvony. Ale když mì Laurie a Ann provázely a vysvìtlovaly, jak se vše postupnì rozšiøovalo, vcházela jsem s obdivem vždy do další a další místnosti. Každá skupina nedìlky má svou místnost, je tu divadelní sálek, mládežníci mají ping-pong, biliár apod., hudební oddìlení se spoustou nástrojù. A velká hala pro spoleèná setkání (bývají tu i aktivity obce), a to samozøejmì nemluvím ještì o „svatyni“, tj. velkém sále pro bohoslužby. Budovy a zaøízení, to jsou možnosti. Velký dojem na mne ale udìlal život, který se tu odehrával. Je to takové pøátelské místo, dveøe jsou stále otevøené – nejen pro ty, co tu pracují, ale i pro hosty; stále se tu pohybují, posedávají, pobíhají dobrovolníci, nabízí se program pro lidi, hlavnì mladé lidi z obce. Pøi-

jdete, paní sekretáøka Shirley Hunt vám hned nabídne z navaøené kávy, pokud už na ni máte chu. Helen Epps mi poslala pøedbìžný program mého pobytu a když jsem si vyptala jedno volné odpoledne sama ve mìstì, tak všichni nakonec usoudili, že vlastnì ta sobota není vùbec vhodná, protože je odpoledne ve mìstì strašnì dùležitý zápas v americkém fotbale, a i když až odpoledne, tak už od rána pøijíždìjí celé rodiny, postaví stany, zapnou televizi, baví se, pouštìjí hudbu, prostì – a co prý já sama v tom zmatku ve mìstì. Nakonec jsem se do støedu mìsta a na univerzitní kampus dostala až poslední odpoledne pøed odjezdem. Jinak jsem skoro splnila pøipravený program. Lehce jsem pøedem zpochybòovala množství jídla, které jsem mìla spoøádat, ale Helen pøísnì øekla, že jídlo (lunch a dinner) tu nejsou pro jídlo,

13

Jim a Jere Bowden (bývalý pastor)

Ze sborového života

ale pro spoleèenství. Skuteènì pøi obìdì èi veèeøi jsem poznala nejvíc lidí. To ale znamenalo stále mluvit, poslouchat, pamatovat si – ještì že jsem si vzala s sebou notebook a mohla si tak každý veèer, nebo spíš brzy ráno, všechno zapsat, protože tìch informací bylo skuteènì hodnì. V nedìli na bohoslužbách zpíval výborný sbor v modrobílých „hávech“, doprovázený dvìma dechovými nástroji. Doprovodné skupiny se støídají, ale pozor! varhany nemají. K reprodukované hudbì se však uchylovat nechtìjí. Mìla jsem za úkol mluvit na zaèátku s dìtmi – tak jak to u nás dìlá sestra faráøka nebo Marek. Z toho jsem mìla vìtší trému než ze své prezentace našeho sboru. – Biblická hodina je 3x týdnì, probíhá stejnì jako u nás.

14

Hudbì se vìnuje velká pozornost, nácviky sboru, dìtského i dospìlého, výbìr písní se dìje témìø vìdecky, bohaté nástrojové vybavení. Betsy Burmeister, kantorka sboru, uèí dìti zpívat podle not pomocí barev, vede sbor, uèí nástrojovou hru. Dobrovolnictví, tak jak jsme to mohli obdivovat už ve Skotsku, je tu samozøejmostí. Leccos je jako naše køesanská služba, ale mnoho je zamìøeno mimo sbor, smìrem k obci. Už když jsem byla u Bowdenù, Jimova manželka Jere Bowden v sobotu ráno odcházela už po šesté jako dobrovolnice na trh se stromky, kde mìla stánek a ukazovala dìtem, jak krmit ptáèky. Rozvážejí se obìdy pro nemocné a potøebné, uèitelky, které jsou s dìtmi nebo z jiných dùvodù doma, chodí vypomáhat do škol napø. jako asi-

Ze sborového života stentky slabých žákù. Když jsou v pátek odpoledne otevøeny mládežnické prostory pro dìti z obce, najdou se lidé, kteøí s nimi hrají fotbal, nebo jsou jim jinak k dispozici. Støedeèní program je urèený opìt pro mládež, jak ze sboru, tak i z obce, ale pøijdou všichni, kdo mohou – staøí, mladí. Nakonec pøijde spoleèné jídlo, to je moc pìkné, známe to nakonec z našich rodinných nedìlí. A uklízí se také spoleènì – mladí, staøí, profesor-neprofesor, pastor-nepastor, všichni pobíhají s utìrkami. Byla jsem se podívat také ve skupinì Knitters and Knotters (volnì pøeloženo „pletaøky a uzlovaèky“). Uzlují se nastøíhané tøásnì na filcových dekách – každý týden se vyrobí jedna, tedy víc než padesát dek za rok. Krásnì høejí, proto se rozdávají hlavnì nemocným nebo jinak potøebným. Bylo tam plno smíchu a povídání, bývalé uèitelky pøitom øešily jakousi matematickou záhadu… Navštívila jsem také dvì konference, ale o tom až „naživo“ 7. ledna v 17 hodin. I o dalších podrobnostech. O tom, že naše partnerství už existuje (jmenovali nás svou „sister church“ – sesterským sborem), nikdo nepochyboval. Ke konci mého pobytu jsme mìli schùzku, abychom se domlouvali o tom, jak dál. Vzdálenost je jistou pøekážkou, ale možnosti existují. I o tom mùžeme diskutovat v lednu. Mám zprávu, že i po mém odjezdu se sešli všichni, kteøí se programu úèastnili, a potvrdili svùj zájem na rozvoji partnerství. Byla jsem ráda, že jsem sbor poznala. Je zajímavé a krásné, jak se najednou na místo pouhého jména sboru (Covenant Presbyterian Church) objevují známé a pøátelské tváøe.

Pavel Janošík NEZÁLEŽÍ

Nezáleží ani tak na kráse ta je pomíjivá záleží jen a jen na lásce ta je vìèná a milostiplná Nezáleží ani tak na vìku ten je doèasný záleží jen a jen na èlovìku aby byl vždy úžasný Nezáleží ani tak na slovech ta bývají zlá i dobrá záleží jen a jen na èinech aby byly plné dobra Nezáleží ani tak na pocitu ten bývá mnohdy vratký záleží jen na jen na citu vroucnì milující matky Nezáleží ani tak na bohatství to vìènost neskýtá záleží jen a jen na pøátelství nám blízkého èlovìka Nezáleží ani tak na postavì tu smrt lehce zvrátí záleží jen a jen na oslavì Boha k nìmuž se každý vrátí

Ivana Marková

15

Ze sborového života Beseda s Evou Grollovou o bydlení seniorù

V mládí nám pøipadá, že stáøí je oddìlená, velmi vzdálená kapitola života, která se nás pøíliš netýká. Možná až za nìjaký èas, ještì máme jiné starosti. Sháníme byt, zaøizujeme dìtský pokoj, pak studentský. Ubìhne pár let, a naše dìti shánìjí byt, zaøizují dìtský pokoj. Ranní vstávání zaèíná jít ztuha, naše kolena a schody, to nìjak nejde dohromady, návody na výrobcích už nepøeèteme ani s brýlemi, i když ne nutnì je to vada našeho zraku, a taky ten zvonek bylo døív nìjak líp slyšet. Ale stále ještì si nechceme pøipustit, že se pøiblížilo stáøí a my bychom mìli myslet na to, kde a jak ho budeme prožívat. Vystoupáme ještì za pár let schody ke svému bytu? Dostaneme se do vany? A… také z ní? V prùzkumu, který se zabýval bydlením seniorù, bylo ovìøeno, že vìtšina bytù, které obývají senioøi nad 65 let, neposkytuje dostatek bezpeèí pøi zhoršených smyslových nebo pohybových schopnostech svých obyvatelù. Pøitom žít v prostøedí, které je nám dùvìrnì známé, kde máme pøátele a pøíbuzné, je dùležitou hodnotou, která tvoøí kvalitu života nejen ve stáøí. V pobytových zaøízeních sociálních služeb se èasto ocitají lidé, jejichž zdravotní stav ještì nevyžaduje stálou péèi. Dostali se tam jen

proto, že jejich domov se pro nì stal klecí, odkud nemohli vycházet, nemìli pøístup k hygienickému zázemí, hrozilo jim nebezpeèí pádu nebo chybìla možnost dovolat se pomoci v pøípadì potøeby. Pobytová zaøízení sociálních služeb, jako jsou napø. domovy pro seniory, se èím dál více specializují na služby pro obyvatele, kteøí již skuteènì potøebují stálou péèi. Naštìstí také poskytovatelé tìchto zaøízení se snaží vytváøet prostøedí, které obyvatelùm simuluje domácí podmínky. Napøíklad tím, že si mohou zaøídit pokoj pøedmìty, na které byli zvyklí, postupnì pøibývají jednolùžkové pokoje, které poskytují osobní soukromí, a hlavnì se mìní pøístup k uživatelùm služeb. Zachování dùstojnosti èlovìka a respektování jeho práv jsou koneènì v zájmu pozornosti. Statistika uvádí, že v Èeské republice žije v pobytových zaøízeních pøibližnì 40 tisíc lidí. Další tisíce seniorù jsou na èekacích listech. Více než 1 800 000 lidí nad 60 let však žije ve svých domácnostech a právì o bydlení tìchto seniorù bude setkání našeho sboru s hostem – sestrou Evou Grollovou z Diakonie Praha v sobotu 18. února 2012 v 17 hodin. Srdeènì zveme všechny generace! nb

Chystá se nové okolí kostela...

16

Ze sborového života Zpívej píseò novou i starou

a nad sebou naøíkat? Pøipomenu ještì jednu píseò, kterou nenajdete ve zpìvníku: 1. Když kol tebe zuøí moøe zbouøeno a ty chceš lkát smuten, že vše ztraceno, seèti všechny dary, které Pán ti dal a v tvém srdci zazní nová píseò chval. Sbor: Seèti dary, které Pán ti dal, seèti dary, které už jsi vzal, seèti dary, v nichž ti požehnal a v tvém srdci musí zaznìt píseò chval.

Vèera jsem telefonovala naší tetièce. Když jsem jí popøála k narozeninám, zaèala jsem zpívat píseò, kterou už v našem zpìvníku nenajdete. Pán Bùh je láska, dal svého Syna Pán Bùh je láska, miluje mne… Hned pøi prvních slovech se tetièka pøidala a zpívaly jsme spolu po telefonu. Více než 50 let tu píseò nezpívala, ale v pamìti byla dobøe zapsaná. Vy, mladé maminky, to ještì svým dìtem do pamìti mùžete ukládat. Zpívat, opakovat písnì Pánu Bohu k chvále, tak jak jsme to slýchaly od našich maminek a babièek. Ach, ale my to už nenapravíme, co jsme svým dìtem neuložily do pamìti, to tam není. Neomlouvá nás: Byla jiná doba, musely jsme po ètyøech mìsících mateøské dovolené do práce, èasto plaèící dìti budit ráno do jeslí, nákupy, vaøení, aj. Na písnièky nebyl èas. A dìti teï již dospìlé nemají duchovní písnì v pamìti. Máme plakat

2. Pod bøemenem práce ran a obtíží, když tvé oko marnì pomoc vyhlíží, seèti všechny dary a vzdᚠPánu èest, neb v tvém srdci zazní: On má pomoc jest. Sbor: Seèti dary… 3. Když má jiný rùže, ty však trní jen, hleï na sliby Pánì, budeš spokojen. Seèti všechny dary, kterých nemá svìt, a v tvém srdci zazní: Já netoužím zpìt. Sbor: Seèti dary… Mnohým z nás byla dána do pamìti píseò 176 – Nìkdo mì vede za ruku. Èasto jsme ji zpívali s br. faráøem Janem Nohavicou. (21. ledna vzpomeòme jeho výroèí narozenin.)

Uložme si do pamìti dùležité vìci! Jen z TVÉ RUKY PANE MÙJ, co dávᚠchci vzít… TY líp nežli já víš co mi prospívá, co pøebývá a schází… A pùjdu-li tmou, ty uchop ruku mou, Haleluja. (Píseò 636) Eva Blažková

17

Ze sborového života Práce tak mnoho, ale dìlníkù málo Ohlas na èlánek v Poslu 12/2011

Z webu http://www.dobrovolnik.cz/ byla minule pøevzata jedna z jeho prvních èástí a to „Všeobecná deklarace o dobrovolnictví“. Vybírám z dalších èástí, pøièemž závažná fakta ztuèòuji:

Definice dobrovolnictví Dobrovolnictví jako veøejnì prospìšnou èinnost chápeme jako ochotu èlovìka dát èást svého èasu a sil ve prospìch potøebné organizace nebo èlovìka, aniž by s pøíjemcem pomoci byl vázán pøátelskými èi jinými vazbami. Z dobrovolné èinnosti má pøínos nejen její pøíjemce, ale i dobrovolník, kterému pøináší nové pøátelské vztahy, nové zkušenosti a dovednosti, nìkdy i èásteèné øešení problému nezamìstnanosti. Dobrovolníky najdeme nejèastìji v nestátních neziskových organizacích, které po roce 1989 kromì obnovy své èinnosti rehabilitují také dobrovolnictví, jako jednu z obèanských ctností, která je v øadì zemí svìta považována za samozøejmou souèást života. Je tøeba pøipomenout, že dobrovolnictví má v èeských zemích bohatou tradici. Jeho koøeny sahají do období národního obrození a následnì do doby prvního èeskoslovenského státu po roce 1918, kdy dobrovolné spolky významnì ovlivnily kulturní úroveò mladého èeského státu.

Dobrovolnictví ve sportu Organizovaných dobrovolníkù ve sportu je v Èeské republice zhruba 200 tisíc a zajišují na celém jejím území nejrùznìjší èinnosti nezbytné pro provozování organizovaného sportu. Jedná se o práci jak vysoce odbornou (trenéøi, cvièitelé), vázanou na urèité vzdìlání, tak

18

také o práci nevyžadující odbornou zpùsobilost (poøadatelství, organizování, doprava, údržba atd.). Bez pøispìní dobrovolníkù by se stal sport mnohem nedostupnìjší. Odhadovaná hodnota jejich práce pøevyšuje výši finanèní podpory sportu z rozpoètu Èeské republiky.

Proè se stát dobrovolníkem ve sportu? Pravidelné sportování je pøedevším úèinnou prevencí, ale mùže pomáhat øešit také již nastalé problémy. Sport pøináší zdraví, radost, pocit sounáležitosti, možnost zaèlenit se do spoleènosti, ale také uèí pøijímat pravidla a dodržovat je.

Kde zejména dobrovolníci ve sportu pùsobí? Støešní organizací s nejdelší tradicí, sahající až do roku 1862, je bezpochyby Èeská obec sokolská, jejímž programem je vzájemnì provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a spoleèenských aktivit, které dobrovolníci uskuteèòují v tìlocvièných jednotách. Další organizace: Èeský svaz tìlesné výchovy, Klub èeských turistù, Èeská

Ze sborového života asociace Sport pro všechny, Sdružení sportovních svazù, Orel.

Dobrovolnictví v církvích a náboženských spoleènostech tj. èinnost, kterou na základì dobrovolnosti organizují rùzné církve a náboženské spoleènosti – zasahuje témìø do všech oblastí spoleèenského veøejného života a ještì je toho mnoho, co dìlají jednotliví vìøící èi èlenové náboženských spoleèností dobrovolnì pro život a chod vlastní církve nebo náboženské spoleènosti.

Èím je tato služba zvláštní … mnozí vìøící se zapojují do dobrovolné èinnosti organizované rùznými skupinami ve spoleènosti – pøesto je možné vidìt v dobrovolnické èinnosti organizované církví nebo náboženskou spoleèností urèité zvláštnosti: poèáteèní motivací je èasto impulz, který má význam pro duchovní rozvoj jednotlivce nebo postup na duchovní cestì – jedná se tedy o duchovní úmysl, který vede k dobrovolnické službì. Tato služba èasto smìøuje i k duchovnímu cíli – vlastní konkrétní realizace dobrovolné služby je rùzná a èasto se pøekrývá s èinností, kterou organizují rozmanité skupiny ve spoleènosti: práce s mládeží, péèe o seniory i jejich vlastní práce, podpora maminek s malými dìtmi nebo peèovatelská a ošetøovatelská služba, humanitární pomoc, rozvojová pomoc spojená s vysíláním dobrovolníkù do zemí tøetího svìta atd.

Nìkolik vlastních doplòkù Èasto lidé pod pojmem „dobrovolnictví“ rozumí jen èinnost organizovanou církví, zejména èinnost humanitární. Pøekrývání v oblasti práce s mládeží,

dospìlých a seniorù nemusí být jenom náhodné, ale mùže být i zámìrné. Mnoho mezer vidím ve službì lidem tzv. zdravým (tj. netrpícím nìjakým hendikepem) a to v oblasti rekreaèního sportu pro všechny. Zde vybírám èinnost sokolskou. Proè, když existují i jiné organizace (napø. ÈSTV nebo ÈASPV)? Ve výše uvedeném textu je to øeèeno takto: „programem je vzájemnì provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a spoleèenských aktivit“, který se v žádné jiné „tìlovýchovné“ organizaci nevyskytuje. Zásada „Ve zdravém tìle zdravý duch“, která se v Sokole pìstuje od jeho vzniku, zde znamená souèasný rozvoj jak tìlesné, tak i duševní a duchovní stránky èlovìka. Nikoli tedy, že bychom kladli vysoké požadavky na sportovní vyspìlost a mimoøádné výkony a èekali, že tím také nìkdy pozdìji vyroste i onen „zdravý duch“! Zásady, jimiž se øídíme, se v Sokole dodržují od jeho vzniku. Byly formulovány M. Tyršem v jeho spisku „Nᚠúkol, smìr i cíl“. V souèasnosti je aktualizujeme takto: Nᚠúkol, smìr a cíl dnes: 1. Ani zisk, ani slávu! 2. Nebát se a nekrást, nikoliv nebát se nakrást! 3. Svornost, rovnost, bratrství! 4. Obìtavci ještì nevymøeli! 5. Èestnost, poctivost a pevná páteø! 6. Ne èinnost hømotná, ale drobná soustavná práce je rozhodující! 7. Co Èech – to Sokol! – Jsme pøesvìdèeni, že toto je „lék“ pro naši nemocnou spoleènost. Poruchy a zábrany, pùsobené nadøízenými sokolskými „orgány“ lze vylouèit: a) právì soustavnou drobnou prací, b) odvahou ke kritice, ale hlavnì ke službì, a to i na øídících pozicích. Václav Dostál senior

19

Život církve Prohlášení synodní rady ÈCE k úmrtí Václava Havla, prezidenta Èeské republiky

Cítíme bolest, vnímáme ztrátu nad úmrtím Václava Havla. Bolest, že odešel èlovìk, který byl blízký i našemu myšlení, i když se nikdy k žádné køesanské církvi oficiálnì nepøihlásil. Jeho postoje i promluvy v mnohém souznìly s evangeliem. Václav Havel respektoval toho, který je nad námi. Vìøil, že lidský život bude hodnocen na jeho konci, vìdìl, že žije pod zorným úhlem vìènosti. To mu dodávalo sílu k zápasu o pravdu a lásku. Jsme Pánu Bohu vdìèni za jeho život. A pøesto jeho úmrtí vnímáme jako ztrátu pro sebe i pro spoleènost, v níž žijeme. Cítíme, že odchodem Václava Havla z naší èasnosti byly oslabeny síly, které v naší spoleènosti i v tomto svìtì zápasí o spravedlnost, odpovìdnost

k bližnímu, pravdu a mají starost o potøebné a utlaèované. Uvìdomujeme si, že musíme na mnohé z jeho dùrazù navazovat, a proto prosíme Boha za to, aby i skrze nás vnášel tyto hodnoty do našeho života, církve i spoleènosti. Synodní rada Èeskobratrské církve evangelické

Diakonie ÈCE ocenila nejlepší peèovatele roku 2011

Diakonie ÈCE – Støedisko køesanské pomoci v Praze ve spolupráci s Asociací poskytovatelù sociálních služeb ÈR již podeváté vyhlásila vítìze celostátního ocenìní „Peèovatel/ka roku 2011“. Titul získalo devìt žen a jeden muž, dalších 11 peèovatelek pak obdrželo èestné ocenìní. Záštitu nad soutìží pøevzala paní Miroslava Nìmcová, pøedsedkynì Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR, ministr práce a sociálních vìcí pan Jaromír Drábek a starosta Mìstské èásti Praha 2 pan Jiøí Paluska. Ocenìní Peèovatel/ka roku vyhlašuje každoroènì Diakonie ÈCE – SKP v Praze. Cílem projektu je upozornit na potøebnost tohoto povolání, vnímaného zpravidla jako životní poslání. Chceme

20

ocenit práci peèovatelù, peèovatelek a získat tomuto povolání vážnost a respekt, jež mu po právu náleží. „Když se ocitneme v urèité fázi, najednou zjistíme, že v žebøíèku V.I.P. není nejdùležitìjší hokejista èi modelka – ve vší úctì k tomu, kdo umí bruslit èi je krásný a umí nosit šaty. Je dobré si uvìdomit, kdo je dùležitý pro nᚠživot,“ pøipomnìla dùležitost povolání peèovatelù Miroslava Nìmcová. „Vím, že se jedná o práci, která není viditelná, ale je nejpotøebnìjší, jak si jen umí kdo pøedstavit.“ (Zdroj: CT24.cz) Komise odborníkù ze sociální oblasti vybírala na základì nominaèních dopisù a výpovìdí nominovaných. Celá akce není pojímána jako soutìž èi klání, ale

Život církve spíše jako pøíležitost podìkovat a veøejnì ocenit práci peèovatelek a peèovatelù. Vyhlášení výsledkù a pøedání ocenìní se uskuteènilo na spoleèenském setkání 5. 12. 2011 na Novomìstské radnici v Praze.

Ocenìní Peèovatelka èi Peèovatel roku 2011 pøevzali: • Marta Bubeníková, Charita Unièov • Milena Hrubešová, Peèovatelská služba Praha 6 • Jaroslava Klímová, Charitní peèovatelská služba Zábøeh

• Aloisie Krišková, Domov pokojného stáøí Libošovice • Jana Mráèková, sociální služby pro seniory Olomouc • Jiøina Mrkvièková, Diakonie ÈCE, Domov na zámku Mysliboøice • Jana Navrátilová, G-centrum Tábor • Helena Porstschová, Centrum sociálních služeb Dìèín • Zdenìk Šolc, Centrum sociálních služeb Unièov • Kvìta Tlustá, Diakonie ÈCE, Domov odpoèinku ve stáøí Krabèice

Známe své sousedy?

Milé sestry a milí bratøi, v tomto a pøíštím roce vám chceme nabídnout zprávy ze života sborù v našem seniorátu – vycházíme ze zpráv sborù pro konvent 2011 (upraveno). NᚠMoravskoslezský seniorát je nejvìtším v naší církvi (25 sborù) – zajímejme se o své blízké i vzdálené sousedy!

Farní sbor ÈCE v Bruntále Historie sboru se zaèíná psát s pováleènými událostmi. Po roce 1945 pøichází s novoosídlenci také mnoho evangelíkù. Ti v Bruntále zakládají samostatný sbor. Charakter sboru je velmi diasporní, patøí k nìmu nejen evangelíci z Bruntálu, ale také Moravského Berouna, Karlova, Malé Morávky a mnoha obcí kolem. Nejvýraznìjší postavou novodobých dìjin sboru byl faráø Jaromír Strádal, pùsobící zde v letech 1957–70. Farní sbor v Bruntále se schází pravidelnì k bohoslužbám a biblickým hodinám v sídle sboru. Pøíležitostnì se konají bohoslužby v Karlovicích. Ve Svìtlé hoøe se koná vyuèování náboženství. Poèetnì není sbor pøíliš veliký, bohoslužeb se úèastní kolem dvaceti lidí, na biblických hodinách se scházíme ve ètyøech a na náboženství ve tøech až šesti. Jiná

setkávání ve sboru nejsou. Generace se ve sboru dají najít všechny, ale nejvíce je zastoupena generace nejstarší. Støední a mladší generace se objevuje málo. Život sboru je poznamenán jeho velikou rozlohou, což v kombinaci s ne zrovna vhodnou dopravní obslužností znemožòuje aktivní úèast mnohých èlenù na aktivitách v centru sboru. Pomìrnì velká nezamìstnanost má vliv i na to, že mladší generace oblast sboru opouští a hledá práci v jiných regionech. V souèasné dobì je sbor administrován a hledá svého stálého kazatele. Sbor v Bruntále je momentálnì bez vlastního kazatele. Administrátorem sboru je Vlastislav Stejskal, faráø ve Šternberku. Za chod sboru odpovídá spoleènì s šestièlenným staršovstvem. Vlastislav Stejskal, administrátor sboru

21

Život církve Pøedstavujeme církevní rekreaèní støediska

V letošním roce budeme v Poslu pøedstavovat rekreaèní støediska naší církve s pøáním, aby rodiny i jednotlivci z našeho sboru støediska navštìvovali. Tábor Jana Amose Komenského v Bìlèi

Celoroèní pobyt

Letní sezóna

Celoroèní pobyt nabízíme v Hlavní budovì. Budova disponuje cca 50 lùžky. Ubytování je v patøe, pøístupné širokým mírným schodištìm. Jedenáct pokojù má ètyøi lùžka, tøi pokoje jsou dvoulùžkové. Pøízemí celoroèní budovy nabízí jídelnu, klubovnu, uèebnu a bezbariérový pokoj. Celá budova je elektricky vytápìna vèetnì pøípravy teplé vody. Za naši pøednost považujeme klidné, zdravé a bezpeèné prostøedí. Zejména v dobì mimo letní prázdniny vám mùžeme nabídnout jistotu klidných a nerušených dnù. Nenároèné okolní terény pøímo vybízejí k projížïkám na kole. Pomùžeme vám vybrat cyklotrasu, upozorníme na blízké jízdárny, prozradíme zajímavosti v okolí.

Pøestože je tábor v provozu po celý rok, tìžištì naší èinnosti je, tak jak se to koneènì od každého tábora oèekává, v letních mìsících. Takový byl i úmysl zakladatelù tábora, když v roce 1929 zahajovali první letní táborovou sezonu. Tábor za dlouhou dobu prošel mnoha zmìnami, jestli dobrými, mohou naši hosté na místì hodnotit. Areál Malého tábora nabízí 11 chat, které jsou vytápìny akumulaèními kamny. Celková kapacita tìchto chat je 56 lùžek. Mezi chatami se nachází univerzální høištì, ohništì, pøístavištì lodièek, pískovištì pro nejmenší, miniplហa zdroj tekoucí pitné vody. K chatám jako zázemí pøísluší døevìná opravená herna s krbem, krytou verandou a stolem na ping-pong. Chaty jsou v provozu pøibližnì od kvìtna do poloviny øíjna. V prostoru Velkého tábora naleznete další chaty, které nazýváme Souchatí. Jedná se o 13 chat s celkovou kapacitou cca 52 lùžek. Zázemí pro Souchatí je tvoøeno høištìm, ohništìm, dìtským areálkem s pískovištìm, klubovnou s krbem a stolním tenisem. Chaty i klubovny jsou bezbariérovì zpøístupnìné. Také letní jídelna, kde se stravují ubytovaní hosté z chat, je vytápìna krbem. Zateplení jídelny umožní její vy-

22

Život církve rozdíl pod malého tábora není vytápìno. Nejvìtší èást letní sezony tábora je tvoøena akcemi Èeskobratrské církve evangelické, která zde poøádá dìtské tábory, rodinné rekreace, tábor pro postižené dìti, rekreace pro rodiny s postiženými dìtmi, pobyt pro seniory a evangelizaèní kurz.

užití i na jaøe a na podzim. Souchatí je v provozu od èervna maximálnì do zaèátku záøí, pokud to teplota venkovního prostøedí dovolí, protože souchatí na

Tábor J. A. Komenského  Bìleè nad Orlicí  503 46 Tøebechovice p. Orebem Tel.: (+420) 495 593 069  E-mail: [email protected]

Výroèí

Jan Palach

Jan Nohavica

† 19. 1. 1969

21. ledna 1956 Vsetín – 20. záøí 1997 Olomouc

Dne 16. ledna 1969 se dvacetiletý student medicíny Jan Palach pøed Národním mufoto: zeem v Praze polil hoølavi- wikipedia.org nou a zapálil – na protest proti okupaci naší zemì vojáky Varšavské smlouvy. O tøi dny pozdìji na následky rozsáhlých popálenin zemøel. Svým èinem chtìl probudit národ z beznadìje a otupìlosti a vyburcovat k odporu proti nastupující normalizaci.

Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu a 7. listopadu 1982 byl ordinován jako kazatel Èeskobratrské církve evangelické. V letech 1980 až 1982 pùsobil jako seniorátní vikáø Moravskoslezského seniorátu v Olomouci, poté jako vikáø v Hodslavicích. V letech 1988 až 1997 pùsobil jako faráø v Olomouci.

Dílo: • • • • •

Cestou víry s Jakubem, 1993 Na zaèátku, 1996 Desatero, 1997 Evangelický katechismus pro dospìlé, 1997 Víra chodí po vodì, 1999 – sbírka kázání z let 1996 až 1997 Zdroj: wikipedia.org

23

Kultura Do nového roku s èistým stolem

mlhavý

Dokážu si pøedstavit, že vám nebylo moc pøíjemnì, když jste se v posledních dnech starého roku zabrali do úvah. Èlovìk si náhle uvìdomí, jak rychle míjí den za dnem a jak nemilosrdnì v životì ubíhá èas. Nejste sami, komu se hlavou honily takové myšlenky. Tvrdošíjnì plynoucí proud dnù, mìsícù a let v lidech vždycky vyvolával pocit nejistoty, a tak se stále znovu snažili dát èasu lidštìjší rytmus. Jak? Pomocí svátkù, bìhem nichž se myslí na jiné vìci, než je nemilosrdnì uplývající èas. Na vìci, které dávají èasu smysl a význam. V našem køesanském svìtì nás o svátcích provází pøíbìh Syna Božího, který si v prùbìhu roku pøipomínáme, když slavíme Velikonoce, Nanebevstoupení èi Vánoce. Možná se teï zeptáte: „Ale co Nový rok? Zapadá toto datum vùbec do toho pøíbìhu?“ Mnì pøipadá, že tam zapadá úplnì skvìle. O co vlastnì pøi støídání starého roku s novým jde? Pøece o nový zaèátek. O možnost zaèít ještì jednou, znovu, s novým elánem a novou odvahou. Život je náhle opìt svìží a slibný, tedy pokud neudìláme chybu a neodneseme si s sebou do nového roku starý hnìv.

1

Vydává sbor Èeskobratrské církve evangelické v Olomouci vlastním nákladem jako svùj vnitrosborový bulletin. Pøíspìvky, ohlasy, pøipomínky posílejte na adresu redakce: Blahoslavova 1, 779 00 Olomouc nebo e-mail: [email protected]

Co mám na mysli? Napøíklad spor s životním partnerem, falešné podezøení vùèi pøítelkyni, urážku kolegynì z práce… prostì všechno, co zùstalo bez omluvy, co bylo jen tak zameteno pod koberec. Jak èasto se stává, že pak lidé na sebe nevraží a pøestanou spolu mluvit. A jak tím všichni trpí! „Odpus nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkùm,“ zní druhá prosba Otèenáše. Znamená to: Dej nám, Bože, prosíme, odvahu uklidit si stùl. Já vím, že omluva èasto splývá ze rtù velmi tìžko. Snazší je, když nejprve poprosíme o odpuštìní Boha. U nìho se nemùžeme „shodit“. S ním mùžeme mluvit otevøenì. Pak bychom ale mìli podat ruku tìm, kteøí se na nás zlobí, a nabídnout jim usmíøení. Takové usmíøení mùže být i dojemné. Dojemnì krásné. Patøí k nìmu odvaha k velkým citùm. Mohou pøi nìm totiž téci i slzy. Rozhodnì ale má osvobozující úèinek. Teprve pak máme sílu zaèít opravdu znovu. A proto si myslím, že Nový rok by pro nás mìl být svátkem smíøení. Pak bude mít i tento den svùj smysl a význam. Z knihy Notkera Wolfa Prokletý mobil Redakèní kruh:

Jana Rumlová, Ivana Jeništová, Jana Vrajová, Dagmar Pojslová, Noemi Batlová e-mail: [email protected] Grafická úprava a zlom: Laco Švec Tisk: Miroslav Ryšavý Za všechny chyby v tomto èísle se omlouváme. Uzávìrka tohoto èísla: 27. prosince 2011 Vyšlo: 8. ledna 2012 Uzávìrka pøíštího èísla: 20. ledna 2012

http://www.olomouc.evangnet.cz