Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění > Shrnutí <

„I když mladí nemají pokaždé pravdu, společnost, která je ignoruje a shazuje, nemá pravdu nikdy.“ François Mitterand

Úvod

nezaměstnanosti. Se zpomalujícím se hospodářským růstem nezaměstnanost mládeže narůstá. Pro celou populaci toto

Nadace Eurofound v rámci svého pracovního programu na rok 2011 zkoumala, v jaké situaci se nacházejí mladí lidé, kteří spadají do skupiny „NEET“ [z angl. not in employment, education or training – mezi osoby, které nejsou zaměstnány, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy]. Tento výzkum provádělo oddělení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti nadace Eurofound s využitím kapacit sítě evropských

vždy platit nemusí. Z tohoto důvodu jsou mladí lidé v dobách recese obzvláště zranitelní: často jako první trh práce opouštějí a jako poslední na něj vstupují, neboť na trhu s omezenější nabídkou pracovních míst soupeří s uchazeči, kteří již mají z předchozích zaměstnání větší zkušenosti.

observatoří. Cílem bylo prozkoumat současnou situaci mládeže v Evropě, a to se zvláštním zaměřením na ty mladé

Klíčová zjištění

lidi, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, a porozumět hospodářským a sociálním

Existují genderové rozdíly?

důsledkům skutečnosti, že nejsou zapojeni do trhu práce ani

V minulosti vždy platilo, že ženy byly nezaměstnaností

do vzdělávání. Tento stručný dokument uvádí předběžné

postiženy více než muži. V posledních letech se však míry

výsledky uvedeného výzkumu.

nezaměstnanosti mužů a žen v zemích EU-27 vyrovnávají a v prvním čtvrtletí 2008 byla míra nezaměstnanosti vyšší u

Evropská mládež je obzvláště tvrdě postižena recesí, která jí

mladých mužů než u mladých žen. S nástupem krize

zhoršuje vyhlídky na získání zaměstnání. Podle posledních

zaznamenala nezaměstnanost mužů mnohem prudší nárůst

údajů Eurostatu poklesla v Evropě míra zaměstnanosti

než nezaměstnanost žen. Tím se potvrzují výrazné rysy

mládeže v prvním čtvrtletí 2011 na 32,9 %, tedy na nejnižší

poslední recese, jež těžce postihla odvětví zpracovatelského

hodnotu zaznamenanou za celou dobu existence Evropské

průmyslu a stavebnictví, v nichž jsou muži tradičně více

unie. V červenci 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti

zastoupeni. V posledních čtvrtletích však začalo znovu

mladých lidí v Evropě hodnoty 20,7 % – což představuje

docházet k vyrovnávání měr nezaměstnanosti mužů a žen,

přibližně pět milionů nezaměstnaných mladých lidí.

neboť nezaměstnaných mužů začalo ve druhém čtvrtletí roku 2010 ubývat, kdežto nezaměstnaných žen nadále přibývalo.

Účast mládeže na trhu práce se mezi jednotlivými členskými státy velice liší. Obrázek 1 (na další stránce) ukazuje

Přes tento všeobecný trend vyrovnávání je však situace na

rozložení míry nezaměstnanosti mládeže v Evropě v červenci

úrovni jednotlivých států velmi různorodá. Obecně platí, že

2011.

ve skandinávských zemích a v zemích západní Evropy (zejména ve Spojeném království), ale rostoucí měrou též v

I když mezi členskými státy existují významné rozdíly, je trh

zemích střední a východní Evropy, je míra nezaměstnanosti

práce mládeže mnohem nestabilnější než trh práce

u mladých mužů vyšší než u mladých žen. Naproti tomu v

dospělých a je typické, že nezaměstnanost mladých lidí

jižní Evropě je tomu obecně naopak. S vyrovnanější situací

reaguje na změny HDP citlivěji než celková úroveň

se setkáváme v Rakousku a v Nizozemsku.

1

Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti mládeže v Evropě v roce 2011 Země mimo EU Méně než 10 % 10 až 15 % 15 až 20 % 20 až 25 % 25 až 30 % Více než 30 %

Zdroj: Eurostat

Je vzdělání stále ještě důležité? Úroveň vzdělání obvykle sehrává významnou úlohu v

mladé lidi z hlediska nezaměstnanosti postihla více, než tomu bylo v minulosti (viz obrázek 2).

ochraně jednotlivce před nezaměstnaností: čím vyšší úrovně vzdělání daný jedinec dosáhl, tím nižší je pravděpodobnost,

S ohledem na omezenou dostupnost potřebných údajů tato

že bude nezaměstnaný. Tento vliv se však působením krize

studie zkoumala v předběžné analýze pouze pět zemí: Itálii,

oslabil. Výsledky statistických rozborů porovnávajících

Německo, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Počítaly

pravděpodobnost ztráty zaměstnání v předkrizovém roce

se čtvrtletní změny nárůstu nezaměstnanosti oproti čtvrtletí,

2007 se situací v roce 2009 ve skutečnosti ukazují, že se

kdy nezaměstnanost byla nejnižší, přičemž jako výchozí

ochranný účinek vysokoškolského vzdělání ve všech zemích

období pro výpočet bylo zvoleno to čtvrtletí, kdy byla

snížil.

zaznamenána nejnižší nezaměstnanost před nástupem recese („bod přelomu“).

V některých zemích již dosažení úplného vysokoškolského vzdělání riziko nezaměstnanosti oproti nekvalifikovaným

Pro každou zemi se vypracovaly dva různé soubory údajů:

pracovníkům nesnižuje. Platí to pro některé středomořské

první zobrazuje nárůst nezaměstnanosti během recese v 90.

země (Itálii, Portugalsko a Řecko) a některé země východní

let 20. století, zatímco druhá odráží dopad nedávné recese.

Evropy (Estonsko, Litvu, Rumunsko a Slovinsko), jakož i pro

Oba soubory jsou zasazeny do časového rámce v délce

Dánsko a Finsko. Nedávná recese se dotkla lidí s nejrůznější

dvanácti měsíců a zkoumají se rozdíly mezi oběma soubory

úrovní vzdělání a vysokoškolské vzdělání již proti recesi nutně

údajů.

není ochranným štítem.

Výsledky ukazují, že ve Švédsku, Německu a zčásti též ve

Dopad recese

Spojeném království byl účinek poslední recese na

Míra nezaměstnanosti mladých je v několika členských

nezaměstnanost mladých lidí něčím, co již bylo jakýmsi

státech již tradičně vysoká. Porovnání s recesí z počátku 90.

„déjà-vu“. Naopak ve Španělsku a v Itálii byly dopady krize

let 20. století nám může pomoci zjistit, zda poslední recese

tentokrát silnější než dříve. Zajímavé je, že – jak se zdá – se v Itálii tyto dopady projevily se zpožděním: dopad prvního

2

období poslední recese byl shodný s předchozí recesí,

kategorizace mladých lidí v návaznosti na změny politik dávek v nezaměstnanosti. Na úrovni politiky EU se od té doby zájem o osoby spadající do kategorie NEET zvyšoval a obdobné definice vznikly téměř ve všech členských státech. Potřeba intenzivnějšího zaměření na kategorii NEET se stala stěžejním bodem nového souboru integrovaných hlavních směrů pro hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti navrhovaných Evropskou komisí.

následně se ale situace zhoršila a relativní postavení mladých pracujících se zhoršilo více než za předchozí recese. Obrázek 2: Porovnání nezaměstnanosti mladých lidí za recese v 90. letech 20. století a za recese v roce 2008 10 8

Rozsah tohoto problému mluví sám za sebe: podle nejnovějších odhadů Eurostatu v roce 2010 podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, činil 12,8 % z celkového počtu osob ve věku od 15 do 24 let v EU-27, což přibližně odpovídá počtu 7,5 milionu mladých lidí (obrázek 3). Toto procentuální zastoupení se mezi jednotlivými členskými státy EU výrazně liší: pohybuje se od 4,4 % v Nizozemsku do 21,8 % v Bulharsku. S výjimkou Lucemburska došlo od doby nástupu krize ve všech členských státech ke značnému nárůstu počtu osob spadajících do kategorie NEET; v roce 2010 počet osob v kategorii NEET v Itálii a ve Spojeném království dosáhl ve věkové skupině od 15 do 24 let přibližně 1,1 milionu.

Změna v procentech

6 4 2 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

0 -2 -4 -6 -8

Počet čtvrtletí od období nejvyšší zaměstnanosti Španělsko

Spojené království

Itálie

Švédsko

Německo

Rizikové faktory V literatuře panuje obecná shoda ohledně škály sociálních, ekonomických a osobnostních faktorů, které zvyšují pravděpodobnost toho, že se člověk zařadí do kategorie NEET. Toto riziko je zde zkoumáno prošetřováním potenciálních rizikových faktorů spojených s jednotlivcem a jeho rodinným prostředím, a to za použití údajů evropského výzkumu hodnot z roku 2008, což je rozsáhlý dlouhodobý přehled údajů o základních lidských hodnotách porovnávající jednotlivé země. Výsledky ukazují, že pravděpodobnost, že se daný jedinec zařadí do kategorie NEET, ovlivňují tyto faktory:

Zdroj: Eurostat – výpočet nadace Eurofound

Profil skupiny NEET Tradiční ukazatele účasti na trhu práce bývají často kritizovány za to, že u mladých pracovníků je jejich relevance jen omezená. Skutečností je, že základní statistiky nezaměstnanosti a zaměstnanosti situaci mladých přesně nepostihují, protože mnozí mladí lidé studují, a tudíž se nepovažují za pracovní sílu. Političtí činitelé EU se v poslední době začali zaměřovat na skupinu NEET. Do této skupiny patří osoby, které jsou obvykle ve věku od 15 do 24 let a bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání se neúčastní pracovního ani vzdělávacího procesu, takže jsou na trhu práce ohroženější a též jim zvýšenou měrou hrozí sociální vyloučení. Zkratka NEET se objevila poprvé ve Spojeném království koncem 80. let 20. století a odráží alternativní způsob

l

osoby uvádějící určité zdravotní postižení mají v porovnání s jinými osobami o 40 % vyšší pravděpodobnost zařadit se do kategorie NEET,

l

u mladých lidí s přistěhovaleckým původem je v porovnání se státními příslušníky daného státu o 70 % vyšší pravděpodobnost, že se zařadí do kategorie NEET,

l

lidé s nízkou úrovní vzdělání mají třikrát vyšší pravděpodobnost stát se příslušníky kategorie NEET než lidé s vysokoškolským vzděláním,

Obrázek 3: Podíl osob spadajících do kategorie NEET v Evropě v roce 2010 (%) 25

20

15

10

5

0 NL

LU

DK

AT

SK

SE

DE

CZ

FI

MT

PL

Muži

Zdroj: Eurostat

BE

PT

CY

Ženy

FR

HU ЕU-27 EU27 LT

UK

SI

EE

GR

RO

LV

ES

IE

IT

BG

Celkem

3

l

u osob bydlících v odlehlých oblastech se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje až 1,5krát,

úlohu při posilování snah státních správ a sociálních partnerů o návrat osob z kategorie NEET na trh práce.

l

mladí lidé s nízkým příjmem domácnosti se zařazují do kategorie NEET pravděpodobněji než mladí lidé s průměrnými příjmy,

l

u osob, jejichž rodiče mají zkušenosti s nezaměstnaností, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje o 17 %,

Vyčíslit ekonomické náklady, které kategorie NEET představuje, je velice složité a v literatuře se nachází jen málo zmínek o výzkumu věnovaném tomuto tématu. Zejména stojí za povšimnutí, že všechny dosavadní studie se omezovaly na Velkou Británii nebo na Spojené království. Tato studie se pokusila předložit odhad těchto nákladů pro 21 členských států EU.

l

u osob, jejichž rodiče mají nízké vzdělání, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zdvojnásobuje,

l

u mladých lidí, jejichž rodiče se rozvedli, se pravděpodobnost zařazení do kategorie NEET zvyšuje o 30 %.

Přestože je u skupiny NEET zvýšená pravděpodobnost kumulace několika znevýhodnění, jedná se o nesourodou kategorii osob obsahující celou řadu podskupin. Někteří její příslušníci mají svoji situaci pod kontrolou v malé míře nebo vůbec, jsou to např. mladí nezaměstnaní, osoby nemocné nebo se zdravotním postižením a též mladí lidé pečující o jiné osoby. Příslušníci jiných podskupin svoji situaci naopak mají plně pod kontrolou: jsou to ti, kdo zaměstnání nehledají nebo se nehlásí ke studiu, přičemž jim v tom nebrání jejich jiné povinnosti ani jejich neschopnost, a rovněž ti, kdo se věnují činnostem, jako je např. umění a cestování. Z tohoto důvodu je třeba zdůraznit, že jakožto určitá koncepce se skupina NEET objevila v politickém slovníku, aniž by se příliš uvažovalo o tom, kdo tuto kategorii tvoří a co má zachytit. Původně byla sice použita jako alternativní způsob kategorizace mladých lidí ve věku 16 a 17 let, ale postupně začala být používána pro znázorňování schémat zranitelnosti mladých lidí (od 15 do 24 let) v bouřlivých přechodových situacích s tím rizikem, že se z této skupiny stane statistická kategorie, do které budou zařazovány osoby nezapadající do jiných kategorií. Pojem NEET tudíž směruje pozornost k pestré povaze vyskytujících se typů znevýhodnění, neboť zahrnuje různé skupiny osob, jejichž potřeby mohou být různé, ale u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou pravidelně bez zaměstnání nebo že vbrzku či ve střednědobém výhledu opustí proces vzdělávání či odborné přípravy. Z tohoto důvodu, i přes různorodost populace v kategorii NEET, činí státní správy i sociální partneři dobře, jestliže si stanoví cíle, jak snižovat celkový počet osob v kategorii NEET, pokud to zahrnuje řadu různých iniciativ, které odpovídají různým potřebám jednotlivých podskupin této kategorie. Ekonomické náklady Stane-li se z mladého člověka příslušník kategorie NEET, tak u něho očividně dochází k plýtvání jeho potenciálem, ale také to má negativní dopady na společnost a na ekonomiku. To, že je takový člověk určitá období svého života součástí kategorie NEET, může mít nejrůznější negativní sociální důsledky, jako je izolace, nejisté a nedostatečně placené zaměstnání, trestná činnost a problémy týkající se duševního či tělesného zdraví. Každý z těchto důsledků s sebou nese určité náklady, takže skutečnost, že se někdo zařadí do kategorie NEET, není jen problémem daného jedince, ale i problémem celé společnosti a ekonomiky.

4

Cílem tohoto oddílu je podat odhad výše některých těchto nákladů. Důležité je zdůraznit, že cílem tohoto rozboru není posuzovat mladé lidi jako komoditu, nýbrž spíše dokázat si představit, co by se změnilo, pokud by se mladí lidé z kategorie NEET zapojili do práce. Panuje pevné přesvědčení, že pochopení rozsahu přidané hodnoty, kterou tito lidé mohou potenciálně hospodářství přinášet, může sehrát svou

Existují dva hlavní důvody, proč je zjišťování ekonomických nákladů spojených s kategorií NEET velmi složité: za prvé je celkový soubor možných nákladů, které mohou zahrnovat běžné i střednědobé až dlouhodobé náklady, rozsáhlý a velmi obsažný. Za druhé bývá údajů potřebných pro měření takových nákladů někdy málo nebo takové údaje úplně chybí. Navíc může být konečný výsledek ovlivněn výběrem metodického přístupu použitého pro odhad těchto nákladů. Dřívějším výzkumem bylo zjištěno, že existují dva rámce nákladů: „náklady veřejných financí“ a „náklady na zdroje“. První z nich se snaží zjišťovat, jaké dopady má existence skupiny NEET na veřejné finance, a bere v úvahu systémy sociálního zabezpečení (např. dávky v nezaměstnanosti, dávky na děti, dávky na bydlení, příspěvky na vzdělávání aj.), jakož i další výdaje na zdravotní péči, sociální zabezpečení a trestní soudnictví. Druhý rámec zahrnuje tzv. „celkové náklady na zdroje“. Sem patří odhady ztrát působených ekonomice, ztrát plynoucích z vyplácení sociálních dávek danému jednotlivci a jeho rodině, jakož i dopady vyjádřené výší nákladů na zdroje nebo nákladů ušlých příležitostí, které nese ostatní společnost (příjmy zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných, nepeněžní zaměstnanecké výhody, zboží vyrobené pro vlastní spotřebu, důchody ze soukromého připojištění atd.). Pro účely výzkumu tato studie zakládá své rozbory ekonomických nákladů na těchto dvou rámcích: nákladech veřejných financí a nákladech na zdroje. Analýza byla provedena na základě statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) za rok 2008, což je reprezentativní roční průřezový a longitudinální průzkum Eurostatu zaměřený na životní podmínky osob v soukromých domácnostech v Evropě 1. Do rozboru bylo zařazeno 21 zemí – z důvodu chybějících proměnných bylo vynecháno Dánsko, Francie, Finsko, Řecko, Malta a Švédsko. Zkoumanou populaci tvoří mladí lidé ve věku 16–29 let. Pouze v tomto oddílu byla skupina NEET definována tak, že zahrnuje osoby, které byly během referenčního období průzkumu nezaměstnané nebo neaktivní po dobu alespoň šesti měsíců. Výhodou tohoto longitudinálního přístupu k definování osob spadajících do skupiny NEET byla možnost identifikovat skutečné vzorce vyloučení, a ne pouze podchytit náhodné či přechodné situace. Pro cíle studie je tento přístup vhodnější. Výpočet celkových ročních nákladů Náklady spojené s příslušností ke kategorii NEET jsou součtem nákladů na zdroje (ušlých výdělků) a nákladů veřejných financí (mimořádné transfery) ve smyslu výše uvedených definic. Výše ušlých výdělků se odhaduje jako rozdíl mezi výdělky vytvářenými kategorií NEET a výdělky vytvářenými zaměstnanými osobami. Podobně se hodnota mimořádných transferů počítá jako rozdíl celkové výše dávek poskytovaných kategorii NEET a dávek poskytovaných zaměstnaným osobám. Tyto dva rozdíly je možno spočítat za 1

Viz http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/ microdata/eu_silc.

použití různých metodik, které vycházejí z různých předpokladů. Při použití až příliš zjednodušujícího přístupu se počítá rozdíl průměrného příjmu a průměrných transferů mezi skupinou NEET a skupinou mladých zaměstnaných lidí. Součet těchto dvou veličin určuje jednotkové náklady připadající na jednu osobu v kategorii NEET. Vynásobením této hodnoty celkovým počtem osob v kategorii NEET dostaneme celkové náklady pro celou skupinu NEET. Tato operace byla provedena pro jednotlivé členské státy a ze získaných součtů pak byl stanoven celkový výsledek. Tento přístup je však jen velmi hrubý, protože pomíjí skutečnost, že skupina NEET se vyznačuje určitou škálou zvláštních rysů. Příslušníci kategorie NEET jsou s vysokou pravděpodobností zatíženi mnohočetnými nevýhodami, např. nízkou úrovní vzdělání, přistěhovaleckým původem a špatným zdravotním stavem. Výsledkem je, že jejich výdělečná schopnost je v porovnání s „průměrným“ mladým člověkem, který má zaměstnání, snížená. Proto uvedená jednoduchá metoda nadhodnocuje potenciální výdělečnou schopnost a podhodnocuje potřebu transferových plateb směrovaných do skupiny NEET. Propracovanějším přístupem, který bere v úvahu různé charakteristiky skupiny NEET, je statistická metoda PSM (z angl. propensity score matching). Namísto předpokladu, že úrovně potenciálních výdělků a transferů jsou u osoby v kategorii NEET naprosto stejné jako u mladého člověka, který má zaměstnání, se při použití této metody každá osoba v kategorii NEET páruje s nejvíce srovnatelnou mladou zaměstnanou osobou, a to podle souboru charakteristik, které vysvětlují status NEET. Příjem každé osoby v kategorii NEET se pak porovnává s příjmem jedné mladé zaměstnané osoby nebo více mladých zaměstnaných osob, které vykazují tytéž charakteristiky jako osoby z kategorie NEET. Zaměstnaní mladí lidé, kteří z titulu přílišné odlišnosti svých charakteristik od kategorie NEET srovnatelní nejsou, se neuvažují. Na tuto metodu lze nazírat jako na případ statistických dvojčat s totožnými charakteristikami, z nichž však jeden respondent je příslušníkem kategorie NEET, kdežto druhé dvojče patří do skupiny zaměstnaných mladých lidí.

Tabulka 1: Náklady vydávané na skupinu NEET za rok (na NEET a celkem)

Země

Celkové náklady na zdroje (v miliardách)

Náklady veřejných financí celkem (v miliardách)

Náklady na skupinu NEET celkem (miliard)

AT

2,876 EUR

0,235 EUR

3,111 EUR

1,1

BE

3,437 EUR

0,734 EUR

4,171 EUR

1,2

BG

0,928 EUR

0,006 EUR

0,934 EUR

2,6

CY

0,220 EUR

0,009 EUR

0,229 EUR

1,3

CZ

1,699 EUR

0,034 EUR

1,733 EUR

1,2

DE

13,850 EUR 2,259 EUR

16,109 EUR

0,7

EE

0,231 EUR

0,238 EUR

1,5

ES

10,472 EUR 0,935 EUR

11,406 EUR

1,1

HU

1,580 EUR

0,085 EUR

1,665 EUR

1,6

IE

3,335 EUR

0,510 EUR

3,845 EUR

2,1

IT

26,327 EUR 0,304 EUR

26,631 EUR

1,7

LT

0,258 EUR

0,014 EUR

0,272 EUR

0,8

LU

0,123 EUR

0,012 EUR

0,135 EUR

0,3

LV

0,313 EUR

0,011 EUR

0,324 EUR

1,4

NL

4,497 EUR

0,217 EUR

4,714 EUR

0,8

PL

5,020 EUR

0,365 EUR

5,386 EUR

1,5

PT

1,844 EUR

0,093 EUR

1,937 EUR

1,1

RO

1,170 EUR

0,031 EUR

1,201 EUR

0,9

SI

0,339 EUR

0,004 EUR

0,344 EUR

0,9

SK

0,553 EUR

0,022 EUR

0,575 EUR

0,9

UK

14,817 EUR 1,545 EUR

16,363 EUR

0,9

EU-21

93,889 EUR 7,431 EUR

101,320 EUR 1,1

0,006 EUR

Náklady na skupinu NEET vyjádřené jako podíl HDP (%)

Zdroj: Výpočet nadace Eurofound. DK, EL, FI, FR, MT a SE nejsou uvedeny z důvodu chybějících proměnných.

ochotny pracovat. To je určitě pravda. Protože však jsou uvedeny i jednotkové náklady připadající na každou osobu v kategorii NEET, analýza ukazuje, že návratem pouhých 10 % osob z kategorie NEET na trh práce by se dosáhlo ročních úspor přes 10 miliard EUR. Tato částka by vzrostla na 21 miliard EUR, pokud by trh práce dokázal absorbovat 20 % příslušníků skupiny NEET.

Sociální rozměr zařazení do skupiny NEET Na tomto základě vznikají neúčastí osob z kategorie NEET na trhu práce v uvažovaných 21 zemích občanům těchto zemí náklady ve výši 2 miliard EUR týdně (viz tabulka 1). Celkové roční náklady ve výši přibližně 100 miliard EUR, které odpovídají 1 % souhrnného HDP uvedených zemí, je možno rozdělit na 94 miliard EUR ušlých výnosů a 7 miliard EUR ve formě mimořádných transferů. Pokud jde o jednotlivé země, jsou tyto roční náklady vyjádřené v eurech nejvyšší v Itálii (26 miliard EUR) a ve Spojeném království (16 miliard EUR). Vyjádřeno procentem HDP však nejvyšší cenu platí Irsko a Bulharsko (přes 2 % HDP) a za nimi následuje Itálie (1,7 %). Naopak celkem nízké jsou náklady na kategorii NEET v Lucembursku (0,34 % HDP) a v Německu (0,65 %). Tato čísla představují odhad ekonomických nákladů na skupinu NEET. Jsou založena na výše uvedených definicích nákladů na zdroje a nákladů veřejných financí. Uvedený odhad zahrnuje pouze běžné náklady a platí pro rok 2008. Tento odhad však reálné náklady na osoby v kategorii NEET podhodnocuje, neboť použité definice neobsahují dodatečné náklady na zdravotní péči, trestní soudnictví a daňové ztráty z titulu ušlých výdělků. Navíc zde není uvažován problém bezdomovectví. Studii lze oprávněně kritizovat za to, že zařazení všech osob z kategorie NEET na trh práce není proveditelné, protože volných pracovních míst je nedostatek, a tak jako tak ne všechny osoby v této kategorii by byly

Političtí činitelé vyjádřili obavy z potenciálních důsledků a dopadů statusu NEET ve vztahu k demokratické angažovanosti a aktivnímu občanství a též s ohledem na nebezpečí, že by se část mládeže mohla rozhodnout pro neúčast v občanské společnosti. Nedávné příklady demonstrací mládeže v Itálii, Španělsku a ve Spojeném království i nárůst extrémně pravicových hnutí ve Skandinávii a jinde v Evropě jsou alarmující. V tomto rámci probíhá zkoumání rizika nespokojenosti příslušníků kategorie NEET, kdy se zkoumají důsledky sociální a politické marginalizace mládeže. Tento rozbor je prováděn se zaměřením na soustavu ukazatelů obecně užívaných v literatuře pro analýzu rizika ztráty důvěry ve společnost. Při rozboru byly použity údaje evropského výzkumu hodnot z roku 2008 a jednoduchá popisná statistická tabulka byla doplněna statistickými modely s cílem prozkoumat, zda rozdíly, na něž upozorňují popisné tabulky, stále přetrvávají i za situace, kdy jsou zohledněny individuální sociodemografické a na rodinu vázané proměnné. Důvěra v instituce Zastupitelská demokracie je založena na skutečnosti, že členové dané společnosti vyjadřují důvěru v její instituce. Všeobecná důvěra může působit jako brzda bránící prudkým

5

změnám ve společnosti. U příslušníků kategorie NEET je s ohledem na jejich specifickou situaci pravděpodobné, že si vytvoří nedůvěru v instituce, neboť mohou mít pocit, že úřadům chybí schopnost jejich problémy řešit. Vysoký podíl „politicky rozčarovaných“ mladých lidí může přispívat k podkopávání legitimity demokratických systémů společnosti. Důvěra v instituce je v evropském výzkumu hodnot z roku 2008 hodnocena na základě měření úrovně důvěry u sedmi položek: parlament daného státu, vláda, právní systém, policie, politici, politické strany, Evropská unie a Organizace spojených národů. Obecně je úroveň důvěry v instituce mezi mladými lidmi dosti nízká (tabulka 2). Příslušníci kategorie NEET chovají vůči institucím obecně menší důvěru než ti, kdo pracují, studují nebo se účastní odborné přípravy (tedy osoby v kategorii „EET“(z angl. in employment, education or training)): 4,2 v porovnání se 4,8 z celkových 10 bodů. Ze všech podskupin NEET mají nejmenší důvěru v instituce nezaměstnaní (4,1 bodu). Všechny tyto rozdíly jsou statisticky významné.

Tabulka 3: Účast v politice a zájem o ni Zúčastnili byste se všeobecných voleb, kdyby se konaly zítra? (% kladných odpovědí) Zaměstnaní

74,8

EET

75,3

Studenti

76,5

Mladí lidé pečující o jiné osoby

68,9

NEET

64,8

Nezaměstnaní

62,3

Ostatní

65,7

Jaký máte zájem o politiku? (% osob se zájmem o politiku)* Zaměstnaní

40

EET

40,2

Studenti

41,2


22,3

NEET

28,7

Nezaměstnaní

30,8

Ostatní

34,4

* osoby s „velkým“ či s „určitým“ zájmem celkem

Členství v některé politické straně anebo dobrovolná práce pro ni (% kladných odpovědí) Zaměstnaní

3,9

EET

3,6

Studenti

2,9


1,6

NEET

1,6

Nezaměstnaní

1,3

Ostatní

2,3

Tabulka 2: Důvěra v instituce (0–10 bodů) Zaměstnaní

4,5

EET

4,8

Studenti

5,1


4,4

NEET

4,2

Nezaměstnaní

4,1

Ostatní

4,4

Zdroj: Evropský výzkum hodnot, 2008 – výpočet nadace Eurofound

Účast v politice a zájem o ni V demokracii je možno účast v politice definovat jako souhrn veškeré činnosti skupin nebo jednotlivců zaměřené na ovlivňování rozhodnutí vlády. Patří ke klíčovým prvkům zastupitelské demokracie. Jednotlivci jsou motivováni důvěrou, že jejich názor vládu zajímá a že vláda je schopna na jejich požadavky a potřeby reagovat. Naopak rostoucí odloučení od účasti na politice může podrývat základy, na nichž společnost stojí, a podněcovat politickou nestabilitu. Hrozí riziko, že vlivem odcizování se mladí mohou stahovat z účasti na politice a začít své odcizení vyjadřovat účastí v extrémistických politických hnutích, vandalismem a střety s policií. Účast v politice je v evropském výzkumu hodnot z roku 2008 měřena prostřednictvím tří položek: zájmu hlasovat ve všeobecných volbách, zájmu o politiku a členství v politických stranách nebo dobrovolné práce pro ně.


Míra účasti mladých lidí v činnosti politických stran je obecně dosti nízká. Podíl osob z kategorie NEET účastnících se činnosti některé politické strany je však značně nižší než odpovídající podíl příslušníků kategorie EET (1,6 % oproti 3,9 %). Na úrovni podskupin je účast zaměstnaných mladých lidí vyšší (3,6 %), kdežto podskupinou s nejnižší účastí jsou nezaměstnaní (1,3 %). Zohledníme-li sociodemografické a na rodinu vázané proměnné, je rozdíl v úrovni zapojení do těchto činností statisticky významný. Pravděpodobnost členství nezaměstnaných mladých lidí v některé politické straně je o 70 % nižší než u zaměstnaných mladých lidí. Účast na životě společnosti Účast v činnosti různých sdružení je vnímána jako nástroj pro kumulaci sociálního kapitálu, a tudíž i zvyšování sociální soudržnosti. Za silnou stránku účasti na činnosti různých sdružení je možno považovat skutečnost, že je to prostředí, kde se učí demokracii, a známka schopnosti samostatně organizovat dané společenství nebo společnost. Předchozí studie ukázaly, že nezaměstnanost snižuje míru

U osob v kategorii NEET je účast na celostátních volbách obecně méně pravděpodobná (64 %) než u zaměstnaných či studujících osob, tj. u osob spadajících do kategorie EET (75 %) (tabulka 3). Nejnižší míra účasti byla zaznamenána mezi nezaměstnanými (62 %), kdežto nejvyšší byla mezi studenty (77 %) a zaměstnanými osobami (75 %). Tento rozdíl je statisticky významný i tehdy, jestliže zohledníme sociodemografické proměnné: pravděpodobnost, že mladí nezaměstnaní půjdou k celostátním volbám, je o 35 % nižší než u osob patřících do kategorie EET.

sociální angažovanosti. Tento pokles je vnímán jako problémový, neboť může zvyšovat pravděpodobnost, že příslušníci kategorie NEET budou opouštět společnost a stanou se sociálně vyloučenou skupinou. Podle evropského výzkumu hodnot z roku 2008 je účast na činnosti formálních organizací měřena na základě dotazování se jednotlivých osob, zda se podílely na činnosti jednoho nebo více typů organizací: 26 % osob z kategorie NEET prohlásilo, že se účastnily činnosti alespoň jedné organizace. Tento podíl byl o dost nižší než odpovídající hodnota pro

Navíc kategorie NEET vykazuje menší zájem o politiku než kategorie EET – pouze 28 % příslušníků kategorie NEET uvedlo „velký“ nebo „určitý“ zájem o politiku, kdežto u kategorie EET to bylo 40 %. Pokud jde o podskupiny, byl nejmenší zájem o politiku zaznamenán mezi mladými lidmi pečujícími o jiné osoby (22 %) a nezaměstnanými (30 %). Výsledky statistického modelu ukazují, že tyto rozdíly jsou statisticky významné.

6

kategorii EET (46 %). Uvedený rozdíl je statisticky významný, pokud zohledníme sociodemografické proměnné: Výzkum ukazuje, že ne všechny typy účasti napomáhají témuž výsledku z hlediska sociálního kapitálu a sociální soudržnosti. Klasický přístup rozlišuje mezi „přemosťujícím“ (neboli všem přístupným) a „spojujícím“ (neboli výlučným) sociálním kapitálem: k tomu prvnímu patří otevřená sdružení

a zahrnuje lidi z různých sociálních sfér, kdežto pro ten druhý jsou charakteristická uzavřená sdružení s tendencí posilování výlučných identit a homogenních skupin. Za použití 12 položek z evropského výzkumu hodnot z roku 2008 byl typ účasti zařazován do jedné ze dvou kategorií: l

přemosťující organizace na ochranu práv, akce místních komunit, rozvoj třetího světa, lidská práva, životní prostředí, mírová hnutí, dobrovolnické zdravotnické organizace,

l

spojující náboženské organizace, odbory, profesní sdružení, politické strany.

Konzistentnost těchto teoretických skupin byla ověřena použitím statistických metod, které potvrdily hypotézu existence uvedených dvou hlavních skupin. Podíl účasti osob z kategorie NEET na činnosti přemosťujících organizací byl poněkud nižší než podíl zaznamenaný pro kategorii EET (9,2 % oproti 11,6 %) (tabulka 4). Tyto rozdíly však nejsou statisticky významné: skupinu s nejvyšším podílem účasti ve skutečnosti tvořila zbytková třída kategorie NEET (osoby, které neuvedly žádný důvod své příslušnosti ke skupině NEET, a u kterých byla větší pravděpodobnost, že mají svoji situaci plně pod kontrolou) a její podíl činil 16,5 %. Navíc nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly ani za situace, kdy byly zohledněny sociodemografické proměnné: osoby patřící do kategorie NEET měly stejnou pravděpodobnost účasti na přemosťujících formách sdružování jako osoby spadající do kategorie EET. Nepřekvapilo, že účast na činnosti organizací, jejichž forma byla spojující, poskytla odlišný obraz. Podíl osob z kategorie NEET účastnících se na činnosti této formy organizací je značně nižší oproti podílu osob z kategorie EET (9,6 % oproti 19 %). Tento rozdíl je statisticky významný. Rozbor na úrovni podskupin navíc odhalil, že nižší podíl osob účastnících se činnosti těchto organizací mají mladí lidé pečující o jiné osoby (6 %) a nezaměstnaní (9 %). Tyto rozdíly jsou statisticky významné, pokud se zohlední sociodemografické proměnné: mladí lidé pečující o jiné osoby a nezaměstnaní se angažují ve spojujících organizacích s pravděpodobností přibližně o 60 % nižší než ostatní. Tabulka 4: Účast na životě společnosti Členství v jakékoliv organizaci anebo dobrovolná práce pro ni (% kladných odpovědí) 44,4 Zaměstnaní EET

46

NEET

26,6

Studenti

49,3


18,5

Nezaměstnaní

25,1

Ostatní

49,7

Členství v jakékoliv organizaci přemosťujícího typu anebo dobrovolná práce pro ni (% kladných odpovědí) Zaměstnaní

12

EET

11,6

Studenti

10,6


8

NEET

9,2

Nezaměstnaní

7,9

Ostatní

16,5

Členství v jakékoliv organizaci spojujícího typu anebo dobrovolná práce pro ni (% kladných odpovědí) 20,6 Zaměstnaní EET

NEET

19

9,6

Studenti

15,7


6,4

Nezaměstnaní

9,2

Ostatní

17,3

Výsledky analýzy ukazují, že skupina NEET, a zejména podskupina nezaměstnaných, se vyznačuje menší důvěrou v instituce a nižší úrovní politické účasti a účasti na životě společnosti. Na tomto základě empirické důkazy potvrzují, že příslušníci kategorie NEET, a zejména mladí nezaměstnaní, jsou jako skupina vystaveni vyššímu riziku odcizení a s vyšší pravděpodobností se stahují ze společnosti. Na tomto základě jsou obavy politických činitelů z možných důsledků statusu NEET pro demokratickou angažovanost plně oprávněné, což platí i pro potřebu uplatňovat politická opatření pro navracení lidí z této kategorie na trh práce nebo do vzdělávacího procesu.

Politické iniciativy jednotlivých států zaměřené na začleňování mladých lidí V důsledku vývoje na trhu práce, který je pro mládež čím dál méně příznivý, se členské státy EU v posledních letech aktivně angažovaly ve formulování a uplatňování politických opatření, jejichž cílem je zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí a podporovat vyšší míru jejich účasti na trhu práce. Tyto politické iniciativy je možno seskupit do tří hlavních kategorií: opatření v oblasti vzdělávání, opatření v oblasti zaměstnanosti a opatření usnadňující přechod ze školy do práce. Tento oddíl uvádí krátký přehled zmiňovaných iniciativ, které představují první zjištění celého výzkumného úkolu zaměřeného na skupinu NEET. Politiky v oblasti vzdělávání Vzdělání bylo vždy klíčovým prvkem politiky zaměstnanosti mladých lidí, neboť je dostatečně prokázáno, že vyšší úrovně vzdělání obyvatelstva přispívají k dlouhodobějšímu ekonomickému růstu zemí. Politiky v oblasti vzdělávání zahrnují jak opatření bránící předčasnému ukončení studia, tak i opatření pro opětovné zařazování osob, které předčasně zanechají studia, do vzdělávání nebo odborné přípravy. Snížení podílu osob, které předčasně ukončí studium, pod 10 % patří v Evropské unii mezi pět hlavních cílů, a proto existuje obecná shoda na tom, že prodloužení povinné školní docházky může napomáhat k odstranění problému předčasného zanechání studia. Jistá opatření v této oblasti uplatnily téměř všechny země EU. Navíc mnoho zemí zavedlo nadrámcové financování doučovacích hodin, které mají studentům pomáhat zlepšovat jejich školní prospěch. V Lucembursku systém tzv. classes mosaïques školám umožňuje rizikové žáky dočasně, na 6 až 12 týdnů, přemístit z jejich běžných tříd do „mozaikových tříd“, kde se jim dostane individuální pomoci. V některých zemích, např. v Bulharsku a Rumunsku, kde nedokončení školní docházky bývá spojeno s chudobou domácností, stát poskytuje programy pomoci školám (bezplatné svačiny, učebnice, doprava atd.). Vedle toho s cílem motivovat mladé lidi, aby vzdělávací proces neopouštěli, zvýšily mnohé členské státy počet nabízených zařízení odborné přípravy a vytvořily nové programy odborné výuky. Pro žáky, kteří školní docházku nedokončí, mnoho zemí zavedlo iniciativy, jejichž pomocí jim nabízí šanci na návrat do školy, často ve spojení s praktickou výukou. Například ve Francii jsou to „školy druhé šance“, které mladým ve věku 18–25 let nabízejí výuku základních znalostí a dovedností po dobu 9 až 12 měsíců.


7

Přechod ze školy do práce Jakmile již studenti nabudou potřebných znalostí a dovedností, jsou pro ně k dispozici politické iniciativy, které jim mohou usnadnit vstup na trh práce. Ve většině zemí EU, jak se zdá, je to kombinovaný a koordinovaný přístup (včetně zajištění informací, poradenství a pomoci při volbě povolání, využívání mentorů, pomoci při hledání zaměstnání a služeb propojujících pracovní nabídku a poptávku), který je tím nejužitečnějším souborem opatření pro plynulý přechod ze školy do práce. Například ve Spojeném království tzv. Pružný program nového údělu nabízí mladým lidem pobírajícím sociální dávky individuálně přizpůsobený přístup zahrnující osobní doporučení a poradenství, vypracování akčního plánu a rozvoj pracovních zkušeností. Opatření poskytující možnost získat pracovní zkušenosti např. formou stáží, praxí a učebních poměrů podporují zaměstnatelnost mladých lidí velice úspěšně. Praxe a stáže nabízejí ve velkém rozsahu všechny členské státy. V některých zemích se na nich může podílet soukromý sektor, například ve Švédsku je to Program pro mladé lidi s potenciálem, nebo mohou být organizovány sociálními partnery, jako je tomu u programu Gradlink v Irsku. Nejrůznější učební poměry se osvědčily jako nesmírně úspěšná opatření usnadňující přechod mladých lidí do pracovního procesu. V době krize „země s velkou nabídkou učebních poměrů“ (Rakousko a Německo) dokázaly udržet nezaměstnanost své mládeže na nízkých hodnotách. V nedávných letech uplatnily nebo posílily své programy pro učně všechny členské státy EU. Dále pak některé země, aby zajistily, že všichni mladí lidé budou pracovat, studovat nebo se účastnit odborné přípravy, zavedly záruky pro mladé lidi. Například ve Finsku je všem nezaměstnaným ve věku do 25 let do tří měsíců od zaregistrování se u veřejné služby zaměstnanosti nabídnuto

Další informace Massimiliano Mascherini, vedoucí výzkumu [email protected] Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Wyattville Road, Loughlinstown, Dublin 18, Irsko Telefon: (+35 1) 204 32 00 E-mail: [email protected] eu Internetová stránka: http://www.eurofound.europa.eu/

zaměstnání, možnost vzdělávání nebo jiné aktivační opatření prostřednictvím plánu osobního rozvoje. Politiky zaměstnanosti Mnoho zemí zavedlo různé pobídky (daňové úlevy, dotace, snížení nemzdových nákladů práce atd.), aby podnítilo podniky k přijímání a školení mladých lidí a aby pro ně vytvářelo nové pracovní příležitosti. V Maďarsku osoby vstupující na trh práce dostávají „startovací kartu“, která platí dva roky. Zaměstnavatelé, kteří přijmou osoby se startovací kartou, platí nižší příspěvky na sociální pojištění. Některé země zavedly specifická opatření ke stimulaci přijímání osob se zdravotním postižením nebo pocházejících ze znevýhodněných poměrů. Některé země zavedly specifická opatření na podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti mladých formou poskytování speciálních služeb mladým lidem ochotným založit si vlastní podnik. A v neposlední řadě pro odstranění logistických a praktických překážek zaměstnanosti mládeže téměř všechny země zavedly granty na geografickou mobilitu a jiná speciální opatření zaměřená na mladé lidi se zvláštními potřebami nebo na mladé lidi pocházející ze znevýhodněných poměrů nebo s přistěhovaleckým původem.

TJ-32-11-956-CS-C

Ve Španělsku „úvodní programy odborného vzdělávání“ nabízejí žákům, kteří předčasně ukončili školní docházku, příležitost nechat se zapsat do kurzů odborné přípravy, kde získají diplom osvědčující odborné dovednosti nebo kde nabudou kvalifikaci odpovídající povinné výuce na střední škole, což jim umožní přihlásit se později ke studiu na běžných odborných školách.

Závěr S cílem pomoci návratu mladých lidí na trh práce nebo do vzdělávacího procesu všechny členské státy EU zavedly celou škálu politických opatření. Některá z těchto opatření již fungují několik let, kdežto jiná byla zavedena nedávno s cílem vyrovnat se s problémy, které přinesla hospodářská krize, a s jejími důsledky pro mladé lidi. První výsledky studie ukazují, že tyto země zavedly řadu různých kombinovaných přístupů, jejichž cílem je zlepšit možnost získávání znalostí, schopností a dovedností potřebných na trhu práce a přitom vytvářet nové a lepší příležitosti pro mladé lidi. Jak se zdá, většina členských států tyto své iniciativy diverzifikovala, aby odpovídaly rozličným profilům podskupin lidí spadajících do kategorie NEET, přičemž věnovala pozornost rovněž zranitelným skupinám, u kterých je vyšší pravděpodobnost kumulace znevýhodnění a vyloučení z trhu práce. Přestože tato opatření byla v poslední době upravena nebo uplatněna, ze zjištění vyplývá, že vyhodnocení těchto programů dosud není k dispozici. Posouzení účinnosti takových iniciativ má však klíčový význam, zejména v dobách úsporných opatření, kdy je efektivnější využívání zdrojů naprosto nezbytné. V této souvislosti se vyhodnocení efektivnosti vybraného souboru politických opatření zaměřených na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí v osmi evropských zemích stane součástí úplných výzkumných zpráv nadace Eurofound o mladých lidech a o skupině NEET, které mají být zveřejněny v roce 2012.

EF/11/72/CS

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění

Recommend Documents