Místo a role WB ve vývoji světové ekonomiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Místo a role WB ve vývoji světové ekonomiky Bakalářská práce

Autor:

Tereza Máchová Bankovní managament

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Zruči nad Sázavou, dne

Tereza Máchová

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Stanislavovi Heczkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky, návrhy a odbornou pomoc při psaní této práce.

Anotace Má práce se věnuje Světové bance. Cílem je popis a zhodnocení místa a role Světové banky ve vývoji světové a české ekonomiky, a to včetně nastínění moţných perspektiv dalšího rozvoje Světové banky. Podrobně ve své práci rozebírám Světovou banku jako celek, Světovou banku a její snahu bojovat proti chudobě a zadluţení zemí. Dále se soustředím na podporu ekonomických reforem z pohledu Světové banky, na její perspektivu a vztah mezi Světovou bankou a Českou republikou. Klíčová slova: Světová banka, chudoba, zadluţení, perspektiva a ekonomické reformy

Annotation My work deals with the World Bank. The aim is to describe and evaluate the place and role of the World Bank in the development of the world and Czech economy. It includes outlining of the possible prospects of the World Bank´s future development too. In my work I analyze the World Bank as a whole, the World Bank and its efforts to fight against the poverty and debts of countries. Next, I focus on support of economic reforms from the the World Bank´s point of view, on its perspective and the relationship between the World Bank and the Czech Republic. Keywords: World Bank, poverty, debt, prospects and economic reforms

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 8 1

2

Světová banka.................................................................................................................... 9 1.1

Organizační struktura ................................................................................................ 10

1.2

Programy Světové banky ........................................................................................... 12

1.3

Kritika Světové banky ............................................................................................... 16

Finanční struktura Světové banky ................................................................................ 18 2.1

3

4

5

Vlastní zdroje ............................................................................................................. 18

2.1.1

Základní kapitál .................................................................................................. 18

2.1.2

Rezervy............................................................................................................... 19

2.2

Cizí zdroje.................................................................................................................. 19

2.3

Ostatní zdroje ............................................................................................................. 19

2.4

Úvěrová politika Světové banky................................................................................ 20

2.5

Podmínky poskytnutí úvěru ....................................................................................... 21

Úloha a činnosti Světové banky ..................................................................................... 23 3.1

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj ................................................................... 23

3.2

Mezinárodní finanční korporace ................................................................................ 24

3.3

Agentura pro mnohostranné investiční záruky .......................................................... 25

3.4

Mezinárodní asociace pro rozvoj IDA...................................................................... 26

3.5

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů.................................................. 27

Světová banka a boj proti chudobě ............................................................................... 29 4.1

Chudoba - definice..................................................................................................... 29

4.2

Měření chudoby ......................................................................................................... 30

4.3

Boj proti chudobě ...................................................................................................... 32

Světová banka a boj proti zadluţenosti ........................................................................ 38 5.1

Obecné příčiny dluhových potíţí ............................................................................... 41

5.2

Dopady vysoké zadluţenosti na rozvojové země ...................................................... 41

5.3

Řešení dluhových problémů ...................................................................................... 42

6

Česká Republika a Světová banka ................................................................................ 45

7

Světová banka a podpora ekonomických reforem ....................................................... 48

8

Perspektiva Světové banky............................................................................................. 49

Závěr ........................................................................................................................................ 56 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 58 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 61 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 61 Seznam grafů .......................................................................................................................... 61 Příloha ..................................................................................................................................... 62

Úvod

Cílem bakalářské je popis a zhodnocení místa a role Světové banky ve vývoji světové a české ekonomiky, a to včetně nastínění moţných perspektiv dalšího rozvoje Světové banky. Svou práci jsem rozdělila do několika okruhů. V první části se zabývám vznikem Světové banky a její historií, strukturou, organizační strukturou a jejím financováním. Zaměřuji se na poskytování úvěrů a jejich získávání. Světová banka se skládá z pěti institucí, které se zabývají různými problémy. Poskytují finance na podporu zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a další. Ve Finanční struktuře Světové banky rozebírám vlastní a cizí zdroje a další její financování a získávání finančních prostředků. V druhé části se zabývám skupinou Světové banky a jejími institucemi, jimiţ jsou Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA),Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID) a jejich úlohou. V další části se zabývám světovou bankou a bojem proti chudobě a zadluţení. SB povaţuje chudobu a boj proti ní za nejdůleţitější. Sbírá různá data o příjmu domácností pro další měření, aby zjistila finanční situaci lidí po celém světě. Proto vymýšlí řadu programů na sníţení chudoby v nejchudších zemích. Nejdůleţitějším programem proti chudobě je program Rozvojové cíle tisíciletí. V tématu Světová banka a Česká republika se zabývá finančními prostředky, které byly zapůjčeny Světovou bankou právě zmiňované České republice, kdy SB označila ČR za dost silnou a ekonomicky stabilní zemi. V předposlední části bakalářské práce se zabývám Světovou bankou a podporou ekonomických reforem. SB se zde snaţí napomáhat klientským zemím a zlepšovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umoţnit dosaţení rovnoměrného a ekonomického růstu V poslední části se zabývám perspektivou Světové banky.

7

Zvolené metody zpracování Při zpracování bakalářské práce byly pouţity následující zdroje: -

Odborné monografie Informace zveřejněné na přístupných webových stránkách Statistické data

Dále ke zpracování své práce jsem pouţila metody: -

Statistická analýza

-

Komparace

-

Syntéza

-

Dedukce

8

1 Světová banka Světová banka byla zaloţena v roce 1944 zároveň s Mezinárodním měnovým fondem 45 zeměmi včetně Československa na tzv. Brettonwoodské konferenci, aby mohla pomoci obnovit země postiţené druhou světovou válkou. V roce 1946 Světová banka zahájila svoji činnost. Světová banka je tvořena pěti nezávislými institucemi, které jsou i přesto společně spjaty. Jako první byla zaloţena Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Develepement, IBRD). Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj má za cíl redukovat bídu úvěruschopných chudších zemí se středními příjmy. Dále byly zaloţeny organizace jako dodatek k činnostem, které zajišťovala IBRD. Další organizací bylo Mezinárodní sdruţení pro rozvoj (International Developement Association, IDA), Agentura pro mnohostranné investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency, MIGA), Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes, ICSID)a Mezinárodní finanční korporace (International finance corporation IFC). IBRD a IDA tvoří základ Světové banky. Obě instituce pomáhají potřebným zemím pomocí půjček a grantů do vzdělání, zdravotnictví, zajišťují ekonomické a sociální systémové funkce, komunikace a další… Světová banka poskytla první půjčku Francii v roce 1947 ve výši 250 milionů dolarů na poválečnou obnovu státu. Po přijetí Marshallova plánu se těţiště IBRD přesunulo do financování strukturálních a rozvojových programů chudých, zaostalých a rozvojových zemí. Světová banka v 50. a 60. letech poskytla úvěry zemím, jako jsou, Japonko, Finsko, Řecko a Španělsko. Poslední úvěr v 80. letech udělila ve výši 640 mil. USD Portugalsku. Světová banka se poslední dobou zabývá bojem proti chudobě. Aby Světová banka dostala chudobu na úroveň, kde by byla zvladatelná, musí podporovat udrţitelnost a stabilitu ekonomického růstu v nejchudších zemích světa. Jejich podíl na operacích Světové banky v současnosti přesahuje 90%. Světová banka se zaměřila především na technickou asistenci a poradenství v mnoha oblastech hospodářské, sociální, zdravotní, vzdělávací či legislativní politiky, a to včetně politiky ochrany ţivotního prostředí.

9

1.1 Organizační struktura Světová banka funguje na principu akciové společnosti. Členské země mají rozhodovací pravomoc. Světová banka je zároveň specializovanou institucí Organizace spojených národů (OSN), ale má nezávislé vedení a strukturu. Sídlo WB se nachází v hlavním městě USA ve Washingtonu D. C.. Skupinu Světové banky (WBG – World Bank Group) nyní tvoří 5 institucí. Skupina Světové banky zaměstnává více neţ 10 000 zaměstnanců ve více neţ 100 zastoupeních po celém světě. Orgánem Světové banky je Rada guvernérů (Board of Governors). Kaţdá členská země si volí sama guvernéra a jeho zástupce. Většinou se jedná o ministra financí nebo o guvernéra centrální banky. Rada guvernérů se schází společně s Radou guvernérů Mezinárodního měnového fondu na výročních zasedáních, která se uskutečňují pravidelně jedenkrát do roka, a to vţdy v závěru září a počátkem října. Rada guvernérů ratifikuje dokumenty a účetní závěrku. Má pravomoci přijmout nebo vyloučit členy, zvýšit nebo sníţit základní kapitál, zvýšit počet volených výkonných ředitelů, určuje rozdělení čistého příjmu banky a schvaluje změny stanov. Nejvyšším orgánem Světové banky je prezident. Podle nepsaného pravidla je dáno, ţe USA jsou největší akcionářem banky, prezident Světové banky je tedy tradičně zástupce USA (zatímco v Mezinárodním měnovém fondu je Evropan). Nynější jmenovaný prezident JimYong Kim byl zvolen v červenci 2007 a stal se dvanáctým prezident od vzniku Světové banky. Má na starosti zasedání představenstev a podílí se na celkovém řízení Světové banky. Spolu se čtyřmi generálními řediteli tvoří nejuţší vedení banky. Prezident Světové banky je jmenován kaţdých pět let, ale můţe být zvolen maximálně dvakrát za sebou.

Obrázek 1: Prezident Dr. Jim Yong Kim Zdroj: http://www.worldbank.org/en/about/president/about-the-office/bio

10

Tabulka 1: Seznam prezidentů Světové banky Prezidenti

Funkční období

Eugene Meyer

(červen 1946 – prosinec 1946)

John J. McCloy

(březen 1947 – červen 1949)

Eugene R. Black

(červenec 1949 – prosinec 1962)

George D. Woods

( leden 1963 – březen 1967)

Robert McNamara

(duben 1968 – červen 1981)

Alden W. Clausen

(červenec 1981 – červen 1986)

Barber Conable

(červenec 1986 – srpen 1991)

Lewis T. Preston

(září 1991 – květen 1995)

James Wolfensohn

(květen 1995 – květen 2005)

Paul Wolfowitz

(červen 2005 – červen 2007)

Robert Zoellick

(červenec 2007 - červen 2012)

Jim Yong Kim

(červenec 2012 - …)

Zdroj: http://www.worldbank.org/en/about/archives/history/past-president

Podle ustanovení stanov IBRD se od roku 1992 volí vţdy devatenáct výkonných ředitelů na období dvou let. Celkem má IBRD dvacet čtyři výkonných ředitelů, z nichţ pět je do funkce jmenovaných. Jsou to zástupci Spojených států amerických, Japonska, Německa, Francie a Velké Británie. Devatenáct výkonných ředitelů je volených. Volení výkonní ředitelé reprezentují menší země, které se sdruţují v devatenácti konstituencích. Česká republika se zařadila do seskupení spolu s Rakouskem, Běloruskem, Belgií, Maďarskem, Kazachstánem, Lucemburskem, Slovenskem, Slovinskem a Tureckem. Česká republika má hlasovací podíl ve výši 0,4%. Schází se zpravidla jednou nebo dvakrát týdně, vţdy v úterý nebo ve čtvrtek. Posuzuje podmínky, za kterých poskytuje úvěry členským zemím, o způsobu a rozsahu čerpání finančních prostředků na mezinárodních kapitálových trzích. V Radě guvernérů i Výkonné radě je aplikován princip váţeného hlasování. Jednotlivé členské země mají hlasovací sílu, která je závislá na výši upsaného kapitálu. Členská země má 250 základních hlasů a další dodatečný hlas lze získat zvýšením upsaného kapitálu v hodnotě 100 000 USD. Výkonní ředitelé jsou také zodpovědní za audit účetní závěrky. Za tímto účelem se schvaluje jmenování a mandát externího auditora, který se volí kaţdých pět let. Systém pro řešení konfliktů (Conflict Resolution System) se skládá z OMBUDS sluţby (Ombuds Services, OMB), Zprostředkovatelské sluţby (Mediation Services, MEF), Peer Review sluţby (Peer Review Services, PRS) a Respectuful Workplace Advisors (RAWs). Plní své povinnosti nezávisle na vlivu řízení Skupiny bank (Group Bank). 11

Světová banka se velkým podílem účastní mezinárodního boje proti chudobě a rozvojové politice. Světová banka disponuje velkou finanční silou, díky níţ můţe efektivně ovlivňovat politiku rozvojových zemí podle svého. Jsou zde zaměstnáni ti nejlepší a dobře placení odborníci, kteří vytvářejí různé strategie zabývající se správnými cestami rozvoje. Světová banka se v minulých desetiletích snaţila pomoci chudým zemím, aby se jejich postavení ve světové ekonomice zlepšilo. Pomohla rovněţ jejich obyvatelům ţít lepší ţivot a vypořádat se s důsledky kolonialismu. Podle statistik na Zemi ţije přibliţně 1,2 miliardy lidí s méně neţ jedním dolarem na den. To umoţňuje zamyslet se nad tím, zda Světová banka vykonává svou činnost tak, jak má.

1.2 Programy Světové banky1 Světová banka podporuje prostřednictvím finančních prostředků a sluţeb různé programy. Ty se zaměřují na omezení chudoby, na podporu sociálního a lidského rozvoje, posilování ekonomického řízení, přičemţ je kladen stále větší důraz na zajištění angaţovanosti všech aktérů, zlepšení výkonu vlády a budování institucí. Investice "do lidí" (Investice do lidského rozvoje) Světová banka se snaţí nejvíce investovat do rozvoje lidí a podporovat jejich předškolní a školní vzdělání, ale podporuje také jejich výţivu a zdravotní stav. Ţádná země nemůţe zvítězit nad chudobou a vykazovat hospodářský růst, jestliţe mnoţství obyvatel neustále trpí negramotností, podvýţivou, různými nemocemi ohroţujícími zdraví jedinců. Světová banka, která je největším investorem do sociální sféry, poskytla půjčky v hodnotě přes 40 miliard dolarů na více neţ 500 rozvojových projektů ve 100 zemích. Projekty se zaměřovaly na základní sociální sluţby (mateřská péče, výţiva) a vzdělávací programy pro kaţdého, především ale pro ţeny a chudé obyvatele nacházející se v zemědělských oblastech. Světová banka se dále kromě půjčování peněz zabývá i poskytováním technické pomoci a poradenské sluţby. Poradenské sluţby se zabývají vypracováním podrobných hodnocení ţivotní úrovně a strategie pomoci a zprávami o veřejných výdajích. Světová banka se snaţí pomoci vládám klientských zemí změnou v systému sociálního zabezpečení a vytvářením záchranné sociální sítě na ochranu lidí postihnutých hospodářskou transformací.

1

http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=704 [cit.2013-09-04]

12

Ochrana životního prostředí Rozvojové země musí čelit ničení ţivotního prostředí více neţ země vyspělé. V rozvojových zemích roste populace, a tím pádem stoupají i jejich poţadavky na energii, potraviny a nezávadnou vodu. To má vliv na znečištění vzduchu, na změnu klimatických podmínek a na kácení lesů, pralesů. Jejich touha po lepším ţivotě vede k opačnému efektu. Většina toho, co vypěstují, je kontaminované, voda je natolik znečištěná, ţe ji nelze pouţít jako uţitkovou. Ţivotní prostředí se pro člověka stává nebezpečným. Světová banka dělá vše proto, aby její projekty nijak ţivotní prostředí nepoškozovaly a aby byly k němu šetrné. SB spolupracuje s dalšími rozvojovými úřady, nevládními organizacemi a společenskými sdruţeními. Nadále se Světová banka snaţí spolupracovat s institucemi, jakou jsou IUCN (WORLD Conservation Union), Nature Conservancy, World Wildlife Fund, Worldwide Fund for Nature. Zároveň je výkonnou institucí Světového programu ochrany ţivotního prostředí (Global Environment Facility), který klade důraz na ţivotní prostředí, klimatické změny, řídnutí ozónové vrstvy a znečišťování moří a oceánů. Světová banka bere velký zřetel na ţivotní prostředí, neboť ze zkušeností ví, ţe je levnější předcházet jeho poškození, neţ se pokoušet nedozírné škody odstraňovat. Podpora růstu soukromého sektoru Soukromý sektor je podpůrnou silou celé ekonomiky. Je zapotřebí, aby trţní prostředí bylo stabilní a umoţňovalo přístup k půjčkám se spolehlivým finančním systémem. Světová banka se snaţí podporovat vlády celého světa při vytváření potřebných podmínek pro obnovu a rozšíření investic do privátního sektoru. Mezi tyto podmínky patří: schválení základních zákonů, pravidel a vytvoření místních institucí tak, aby se soukromí investoři mohli spolehnout na vynutitelnost smluvních závazků výstavba fyzické infrastruktury (například doprava, voda, energie, telekomunikace atd.) a vytvoření nezbytné technologické a informační základny, která těmto zemím umoţní obstát na globálním trhu. rozvoj místního kapitálového trhu a bankovního systému

13

Mezinárodní finanční korporace poskytla od svého vzniku podporu zhruba 2000 podnikům ve 129 zemích v hodnotě více neţ 21 miliard z vlastního účtu a dalších 15 miliard bylo získáno přes syndikátní financování a upisování. MIGA obstarala investice v hodnotě téměř 5 miliard USD do více neţ 24 klientských zemí a rovněţ investorům a zemím poskytuje informace o investičních příleţitostech. Podpora ekonomických reforem Světová banka pomáhá klientským zemím zlepšovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umoţnit dosaţení rovnoměrného ekonomického růstu. Světová banka nabízí poradenské sluţby, poskytuje finance a technickou pomoc na podporu reformního úsilí o sníţení rozpočtových deficitů, omezení inflace, liberalizaci trhu a investic, privatizaci státních podniků, vybudování spolehlivého finančního systému, posílení soudního systému a zaručení vlastnických práv. Za pomoci těchto reforem se snaţí nalákat zahraniční privátní kapitál, vytvářet domácí úspory a investice a umoţnit vládám poskytovat efektivní sociální sluţby. S reformním opatřením mohou nastat nemalé problémy, a to se zavíráním neproduktivních podniků, v jejichţ důsledku se zvyšuje nezaměstnanost. Nadále rostou ceny při ukončení neefektivních vládních dotací. Tyto problémy ovlivňují ţivot chudých obyvatel. Světová banka se snaţí do podpory reformního úsilí začlenit i financování sociálních záchranných sítí na ochranu chudých a zranitelných sloţek populace. Světová banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1996 zaloţila Iniciativu pro pomoc vysoce zadluţeným chudým zemím (HIPC). Za váţný problém pro provádění podstatných reforem v chudých zemích se povaţuje vysoká úroveň zadluţenosti, především vůči vládám rozvinutých států. Ze závazku mezinárodního společenství vychází iniciativa, která říká, ţe se pokusí usilovat o sníţení zadluţenosti nejchudších zemí na udrţitelnou úroveň. Země, která je vhodná pro uplatnění pomoci HIPS, musí být zároveň způsobilá pro půjčky IDA, nesmí být zatíţená neudrţitelnou dluţní povinností a musí prokázat odhodlání k provedení hospodářské reformy. Země, která chce zaţádat o oddluţení, musí být schopna splácet svůj dluh v souvislosti s hospodářským rozvojem a omezováním chudoby.

14

Potírání korupce Korupce má velmi špatný ekonomický a sociální dopad. Je zapříčiněna nedokonalou legislativou. Investoři jsou odrazováni korupcí, která negativně ovlivňuje výši zahraničních investic, sniţuje účinnost zahraniční pomoci a ohroţuje politickou i veřejnou podporu poskytování pomoci ze strany dárcovských zemí. Samy státy musí zavést opatření v boji proti korupci. Světová banka jim napomáhá a poskytuje řadě států pomocnou ruku v boji proti korupci. Uspořádala různé semináře, kurzy a školení pro vládní úředníky, jejichţ prostřednictvím je seznamovala s korupcí a napomáhala jim řešit problémy s ní spojené. Světová banka se nejvíce zaměřovala na oblast vytváření a uplatňování strategií a institucionálních reforem, které mají sníţit příleţitostný výskyt korupce. Jedná se o reformy, které také obsahují zlepšení finanční regulace, dohled a způsob odhalování korupce, zvýšení transparentnosti rozhodování ve veřejném sektoru a zvýšení odpovědnosti soukromého sektoru skrze potvrzení práv akcionářů a věřitelů. Pomoc zemím postiženým konfliktem Válečné konflikty a násilnosti jsou problémem rozvoje a ovlivňují mnoho chudých zemí světa. Světová banka v této oblasti zajišťuje přechod země ze závislosti na pomoci k udrţitelnému ekonomickému růstu a zkvalitňování koordinace obnovy v období po skončení konfliktu. Světová banka se zaměřuje na obnovu infrastruktury, ale i na zajišťování programů na podporu ekonomických změn, řešení sociálních potřeb a budování institucionální kapacity země. Dále se zaměřuje na projekty na podporu odminování, demobilizace a opětovné začlenění bývalých vojáků do společnosti. Světová banka s dalšími partnery přispívá k hospodářské obnově a k nastolení stability pro lepší budoucnost obyvatel těchto zemí. Získávání investic Světová banka hraje velmi důleţitou roli při získávání investic pro financování rozvoje. Tvoří jedinečné partnerství s klientskými vládami, podílí se většinou méně neţ polovinou prostředků a zbývající investice jsou pak na klientské vládě. Světová banka s dalšími rozvojovými bankami, Evropskou unií, exportními úvěrovými firmami se podílí na spolufinancování. Tyto instituce poskytují kaţdoročně finance v rozmezí 15

7 – 8 miliard USD. Spolufinancování je efektivním způsobem nejen k získání dostatečných zdrojů, ale i k lepší koordinaci mezi různými rozvojovými institucemi. Světová banka pro řadu zemí zprostředkovává setkání, kde se představitelé dárcovských zemí mohou setkat s představiteli zemí, kterým byla směrována pomoc. Zde se jim naskytne příleţitost promluvit si o otázkách týkajících se např. obecných ekonomických priorit a strategií nebo podpory a další spolupráce.

1.3 Kritika Světové banky Kritici dávají najevo, ţe provedené změny, které nastaly, nejdou do základu celé banky, ale zůstaly pouze na povrchu. Poskytování půjček SB je spojeno s přísnými sociálními a ekologickými pravidly, která jsou zmíněná pouze na papíru, ale jejich dodrţování nikdo ze SB nedodrţuje. Projekty před realizací musí projít různými ekologickými zkouškami, nicméně výsledky jsou častou utajovány. Proto oponenti přišli s návrhy na změny, jeţ by měla banka podstoupit: -

Plná odpovědnost za své činy

-

Zaměření se na skutečné potřeby ţadatelů

-

Zaměřit se na malé ţivotaschopné projekty

-

Sloučit pravidla pro poskytování úvěrů ve všech institucích Světové banky

-

Rozšíření oborů, kam Světová banka finanční prostředky nepřispívá

Ekologické a humanitární organizace ve Spojených státech, rovněţ i některé větší státy západoevropských zemí věnují velkou pozornost Světové bance. Organizace si jí začaly všímat v 80. let z důvodu několika projektů, které měly špatné ekologické dopady na přesidlování obyvatel, přehrady, kácení tropických lesů či masivní doly. Za zmínku stojí investice Světové banky ve výši 443 mil. USD do Polonoroeste, gigantického záměru kolonizace brazilské části Amazonie. Tento projekt skončil fiaskem a rozvrátil místní ekonomiku a vyústil v chaos, odlesňování, erozi půdy, zhoršení sociální situace a epidemii malárie. Ve stejné době vzbudila pozornost tzv. transmigrace, SB financované přesidlování 3,5 mil indonéských zemědělců; nádrţ Akosombo v Burkině Faso, která zaplavila 8 500 km² území. Dále SB svou půjčkou podpořila „institucionální rozvoj“ ministerstva zemědělství etiopské

16

marxistické diktatury, kdy kolektivizace byla spojená s brutálním sestěhováním venkovských obyvatel do hlídaných táborů. 2 V roce 1992 byla prověřena SB s bývalým viceprezidentem Williamem Wapenhansem, aby byla zhodnocena efektivnost. Záhy se ukázalo, ţe kritici po celou dobu měli pravdu. Bylo prověřeno 1800 půjček, do nichţ ve 113 zemích investovala částku 138 miliard USD. Výsledky ukázaly, ţe z projektů ukončených v roce 1991 bylo více neţ 37% neúspěšných. Světová banka s pomocí rozvojového programu OSN a Programu OSN pro ţivotní prostředí zaloţila Globální fond pro ţivotní prostředí (GEF). Světová banka se stala správcem financí určených do oblastí: změna klimatu, ozónová díra, znečištění oceánu a úbytek biodiverzity. Kritici GEF zdůrazňují, ţe dotace jsou svázány s velkými úvěry SB, které financují projekty ničící ţivotní prostředí. SB má nadále nezodpovědný přístup v oblasti biodiverzity. Vůbec ji netíţí osud domorodých obyvatel.

2

http://globalizace.ecn.cz/texty/sb.html [cit.2014-04-02]

17

2 Finanční struktura Světové banky3 SB musí samozřejmě svůj chod a své aktivity nějakým způsobem financovat. A jaké jsou zdroje pro tyto účely, si ukáţeme v této kapitole

2.1 Vlastní zdroje 2.1.1 Základní kapitál Základní kapitál Světové banky je tvořen podíly jednotlivých členských zemí, jejichţ výše je odvozena od členských kvót v MMF. Jejich příspěvky jsou závislé na ekonomickém potenciálu jednotlivých zemí, na objemu jejich exportu a výši devizových rezerv. Základní kapitál Světové banky byl stanoven na částku 10 mld. USD, jeţ byla rozdělena na 100 000 akcií, přičemţ hodnota jedné akcie činila 100 000 USD. Členské země musely ihned splatit 2% svých podílů ve zlatě nebo v USD. Dalších 18% bylo splaceno na poţádání ve zlatě, USD, v národní měně dané země nebo jiné měně dle dohody. Rezerva se tvořila ze zbývajících 80%. Od roku 1963 splácí pouze 1% v USD a 9% v národní měně dané země. Část členského podílu země nesplácejí, ale musí být schopni podíl splatit na poţádání, kdyby banka tyto části členských podílů potřebovala k úhradě splatných závazků. Pokud nastane znehodnocení měny členské země vůči USD, je země povinna převést bance vyrovnávací příspěvek, a naopak při zhodnocení národní měny je banka povinna dané členské zemi vzniklý rozdíl refundovat. Pokud členská země ţádá poskytnutí úvěru, částka, která jí můţe být poskytnuta, je pouze reálně zaplacená část základního kapitálu. S částí podílu splaceného v národní měně můţe banka disponovat pouze se souhlasem příslušné země. Zbývajících 90% základního kapitálu nesmí být pouţita, neboť slouţí jako záruka pro vlastní výpůjčky. Světová banka během své činnosti neustále zvětšovala svůj základní kapitál, který představuje více neţ 189 mld. USD. Základní kapitál se můţe zvyšovat dvěma způsoby: Všeobecné zvyšování kapitálu – zde dochází k přehodnocování kvót členských zemí u MMF, s rozšiřováním členské základny a upisováním kapitálu novými členskými zeměmi dochází ke zvyšování kapitálu.

3

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1. vyd. 2004. ISBN 80-245-0431-6 18

Speciální zvyšování kapitálu – k tomuto zvyšování dochází z důvodů expanze úvěrové aktivity banky. V roce 1959 došlo k první úpravě, která zdvojnásobila kapitál na 20 mld. USD. V roce 1979 nastalo další navýšení kapitálu, a to na částku 81 mld. USD. Podíly se rovnoměrně rozdělily mezi jednotlivé členské státy.

Při dalším navýšení podílu, které

proběhlo v roce 1988 o částku 74,8 mld. USD, se jednalo se o největší zvýšení kapitálu v historii SB (o více neţ 80%).

2.1.2 Rezervy Mezi další zdroje, které banka má, patří rezervy. SB tento zisk získává rozdílem mezi úrokovou sazbou z poskytnutých úvěrů a úrokovou sazbou z vlastních výpůjček, výnosy z investic do cenných papírů a vkladů u bank. Čistý zisk banky představují příjmy banky sníţené o reţijní náklad. Od roku 1964 SB převádí část zisku ve prospěch Mezinárodního sdruţení pro rozvoj. Celkový objem úvěrů, které SB poskytla, nesmí překročit velikost upsaného kapitálu a rezerv. Vládní země, které jsou hlavními akcionáři SB, trvají na 100% krytí půjček, aby nenastala neschopnost splácení ze strany rozvojových zemí.

2.2 Cizí zdroje Světová banka prodává své vlastní dluhopisy na mezinárodních trzích, které pro ni znamenají hlavní zdroj příjmu. Banka je přímo prodává vládám a centrálním bankám, členským zemím nebo soukromým investorům. Dluhopisy byly umisťovány z větší části na finanční trh Spojených států amerických. U trhů později došlo k diverzifikaci a banka si začala půjčovat především v SRN, Švýcarsku, Japonsku a v členských zemích OPEC. Dluhopisy Světové banky jsou pokládány soukromými investory z ekonomicky vyspělých zemí za jedny z nejbezpečnějších. Minimalizaci rizika zde zabezpečuje jednak systém vlastních garancí banky a garance vlád za poskytnuté půjčky. Dluhopisy světové banky mají nejvyšší kvalitu, coţ se značí ratingem AAA. SB si tedy půjčuje za nejvýhodnějších podmínek, přestoţe takto získané prostředky poskytuje členským zemím za vyšší úrokové sazby, neţ jsou ty, za které tyto zdroje čerpala.

2.3 Ostatní zdroje Světová banka vyuţívá k financování svých činností i jiné zdroje. Mezi ně patří odprodej části jejích půjček soukromým investorům. 19

Odprodej části půjček Odprodej části půjček znamená, ţe banka odbourá před uplynutím lhůty splatnosti část půjčky soukromému investorovi, který pak vstupuje do bezprostředního věřitelského vztahu vůči dluţníkovi. Výhodou pro soukromého investora je to, ţe investice mají návratnost zajištěnou, a to pomocí vládních garancí. Naopak banka odprodejem části půjčky získává volné finanční prostředky. Spolufinancování Banka se pokouší zainteresovat investory na účasti při financování připravovaných projektů od samotného počátku. Jedná se o účast státních nebo mezinárodních institucí na financování projektů, o vývozní úvěry na dodávky strojů na zařízení poskytované exporty bankami či stáními institucemi, a to spoluúčast soukromých bank na financování části projektů. Světová banka nepouţívá všechny uvedené zdroje k poskytování úvěrů. Část jich udrţuje v likvidní formě a krátkodobě je investuje. Finanční investice banky Světová banka volné likvidní prostředky krátkodobě investuje, a to ať uţ ve formě krátkodobých terminovaných depozit v bankách, či do vysoce likvidních cenných papírů. Výnosy z těchto investic jsou dalším dodatečným zdrojem příjmů banky a zvyšují tak její zisk.

2.4 Úvěrová politika Světové banky Světová banka poskytuje členským zemím různé druhy úvěrů 1. Úvěry na konkrétní projekty – jsou poskytovány na konkrétní projekty, které banka vybírá a dohlíţí na jejich realizaci 2. Úvěry na rozvoje jednotlivých sektorů a) Úvěry na investice do jednotlivých sektorů – zemědělství, energetika či doprava b) Úvěry finančním zprostředkovatelům (národní banky, fondy) – tyto investice dále půjčují prostředky dle kritérií Světové banky c) Úvěry na regulaci rozvoje vybraných sektorů – jsou vázány na změnu koncepce jejich rozvoje

20

3. Úvěry na strukturální adaptaci - aby Světová banka mohla poskytnout úvěr, vyţaduje těsnou spolupráci členské země s MMF. Poskytování finančních prostředků je spjato se splněním systémových a strukturálních podmínek rozvoje ekonomiky. 4. Ostatní druhy úvěrů a) Úvěry na technickou pomoc – do této skupiny lze začlenit úvěry určené na financování konzultačních sluţeb ministerstvům a dalším ústředním orgánům. b) Nouzové úvěry jsou poskytovány na poţádání v případě ţivelných pohrom a jiných nepředvídatelných událostí.

2.5 Podmínky poskytnutí úvěru Poskytnutí úvěru zemi, která si o něj poţádala, předchází důkladná analytická činnost. Analytickou činností se zabývá skupina expertů, kteří vyhodnocují hospodářskou situaci, politiku a strategii dané země a zároveň po konzultacích s vládou vybírají projekty vhodné k financování. Vláda je povinna poskytnout bance informace, které si vyţádají, o stavu ekonomiky a hospodářsko-politických záměrech. Následné zpracování informací je komplexní analýzou stavu, slabých i silných stránek a perspektiv vývoje ekonomiky dané země. Zhodnocení projektu zahrnuje šest aspektů: ekonomický, technický, organizační, manaţerský, výkonný a finanční. Pokud se banka rozhodne poskytnout úvěr, toto rozhodnutí závisí na tzv. zprávě o ekonomice státu. Pokud banka uzná, ţe projekt je vhodný pro financování, zahájí se oficiální jednání mezi Světovou bankou a půjčující si zemí. Je moţné, ţe toto jednání vyústí v dohodu, prezident banky předloţí zprávu o projektu příslušným úředníkům a doporučí jim, aby byl pro daný projekt zajištěn úvěr na určitou částku, která závisí na podmínkách stanovených v navrhované dohodě o úvěru. Na celý proces realizace projektu a čerpání úvěru přísně dohlíţí Světová banka. Podmínkou pro čerpání úvěru je, ţe země, které byl schválen úvěr, je povinna bance předkládat pravidelně zprávy o realizaci projektu. Světová banka zaúkoluje dohlíţecí mise, které mají za úkol kontrolovat postup prací, účty dluţníka, způsob, jakým je nakládáno se zboţím a zařízením zakoupeným z úvěru, a rovněţ kontrolují, zda řízení a správa projektu jsou v souladu s dohodnutými podmínkami.

21

Lhůta splatnosti je 15 - 20 let s moţností odkladu splátek na začátku období. Důleţitým prvkem pro poskytnutí úvěru je výše hrubého domácího produktu, který nesmí klesnout pod 925 USD na obyvatele. Přístup k úvěru se omezuje v případě, kdy hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dosáhne 2850 USD. Úvěry jsou poskytovány pouze s vládními zárukami za jejich splacení. Banka určuje skladbu měn jak při poskytnutí půjček, tak i při jejím splácení, coţ můţe být zdrojem značných kursových rozdílů pro dluţníka. V roce 1995 nastaly změny a přešlo se od systému “currency pooling“ na nabídku půjček ve vybraných měnách, coţ umoţňuje členským zemím, aby si samy rozhodly, v jaké měně chtějí úvěr čerpat a v jaké ho budou splácet. Úroková sazba je závislá na vývoji úrokových sazeb na mezinárodních finančních trzích.

22

3 Úloha a činnosti Světové banky 3.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj - IBRD Hlavní cílem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj je sníţit chudobu a zvýšit ekonomický a sociální rozvoj v rozvojových zemích. Poskytuje širokou škálu sluţeb, jako jsou poradenské sluţby, technická pomoc a obzvláště ve velké míře úvěry. Úvěry poskytnuté IBRD (Světovou bankou) patří mezi výhodnější, a to z hlediska nízkých úroků, v některých případech poskytnou i bezúročnou půjčku. To se hlavně týká nejchudších zemí. Doba splatnosti se pohybuje okolo 15 - 40 let, první splátky je moţné na několik let odloţit. Úvěry nelze poskytnou na cokoliv, jsou přímo určené na konkrétní rozvojové projekty, technickou a poradenskou pomoc. Pomoc IBRD je zaměřena především na výstavbu silnic, ţeleznic, přístavů, ropovodů, plynovodů a rozvodů elektrické energie, na dodávky pitné vody. Nejdůleţitější činností, kterou poskytuje IBRD, je poskytování úvěrů na různé projekty a programy. Konkrétně IBRD podporuje dlouhodobě humánní a sociální rozvoj, poskytuje podporu v krizových obdobích, kdyţ jsou lidé negativně postihnuti; vyuţívá pákový efekt financování, aby podporovala klíčovou politiku a institucionální reformy (jako jsou bezpečnostní sítě nebo protikorupční reformy); vytváří příznivé investiční klima; poskytuje finanční podporu (ve formě grantů k dispozici o IBRD čistého příjmu) v oblastech, které jsou důleţité pro blaho chudých lidí ve všech zemích. Země se středními příjmy, kde 70 % chudých obyvatel světa ţije, dosáhly velkého zlepšení ekonomického řízení a správy v průběhu posledních dvou desetiletí a rychle se zvyšující poptávky po strategických, intelektuálních a finančních zdrojích, které Světová banka nabízí. Výzvou pro IBRD je lépe spravovat a rozmisťovat své zdroje, aby co nejlépe vyhovovaly potřebám těchto zemí. IBRD úzce spolupracuje s Mezinárodní korporací, Multilaterální agenturou pro investiční záruky, Mezinárodním měnovým fondem a s dalšími mnohostrannými rozvojovými bankami. Během své práce se IBRD také snaţí zuţitkovat nahromaděné znalosti a zkušenosti s rozvojem od zemí se středními příjmy a spolupracuje s nadacemi, občanskou společností a dárci ve vývojové komunitě.

23

3.2 Mezinárodní finanční korporace4 - IFC Mezinárodní finanční korporace vznikla v roce 1956, v současnosti má 184 členských zemí. Práce IFC ve více neţ 100 rozvojových zemích umoţňuje společnosti a finančním institucím na rozvíjejících se trzích vytvořit pracovní příleţitosti, vytvořit daňové příjmy, zlepšit správu ţivotního prostředí a přispívat do jejich místních komunit. IFC se řadí mezi největší světové zdroje finančních prostředků určených na podporu soukromého sektoru. Mezinárodní finanční korporace poskytuje investice do základního kapitálu společností, získává zdroje z kapitálového trhu firmám, které potřebují pomoc a zároveň poskytují poradenské sluţby a technickou asistenci společnostem i vládám. IFC poskytuje širokou škálu produktů. Mezi nejvíce vyuţívané patří poskytování dlouhodobých úvěrů ve světových i lokálních měnách s plovoucími i pevnými úrokovými sazbami, investice do kapitálu firem, syndikované úvěry nebo nástroje risk managementu, jako jsou měnové a úrokové swapy či jiné nástroje. IFC uděluje jednotlivě nebo v kombinaci adekvátně zajišťující financování projektu. Mezinárodní finanční korporace finančně podporuje ve všech sektorech hospodářství, ale v poslední době nabývají na významu převáţně finanční sluţby. První myšlenky o vzniku Mezinárodní finanční korporace se objevily na konferenci v Bretton Woods, ale byly zamítnuty a zároveň odloţeny. Snaţily se udrţet účinnost Banky pouze v sektoru veřejném. IFC, budoucí mezinárodní organizaci, měly vlastnit pouze vlády. Mezinárodní finanční korporace měla fungovat na stejném systému jako IBRD, ale na základě úvěrů, vlastnických podílů a technické asistence. Intenzivně podporovala projekty v soukromém sektoru v zemích soukromého veřejného sektoru, na které se specializuje IBRD. V roce 1950 Garner a jeho kolegové navrhovali vytvoření nové instituce, která by stimulovala investice. Mezinárodní finanční korporace byla otevřena pod vedením Robert L. Garnera s 12 zaměstnanci na plný úvazek, ale dostala pouze 100 milionů dolarů do základního kapitálu. Jednalo se o velmi malou částku, která bránila organizaci vytvářet velké investice. Akcionáři umoţňují vytvářet půjčky, ale ne kapitálové investice, které Robert L. Garner ţádal. Investice se mohly stát klíčem k velké ziskovosti. První Investice činila 2000 000 dolarů. Byla určena jako půjčka na pomoc pobočce Siemens v Brazílii k výrobě elektronického zařízení. Na základě mandátu je projekt soukromého sektoru řešením pro problém týkající se rozvoje IFC. 4

http://ifcext.ifc.org/ifcext/masterinternet.nsf/AttachmentsByTitle/ifctFS.htm/$FILE/ifctFS.htm [cit.2013-09-02]

24

Zajistit na projektech spoluúčast investorů a věřitelů ze soukromé sféry limituje IFC u všech projektů svůj podíl na celkových finančních nákladech. V případě nových projektů se účastní IFC maximálně 25% celkových odhadovaných nákladů. Pokud má kladný vliv na ekonomiku hostitelské země nebo u malých projektů, můţe být limit zvýšen aţ na 35%. Deseti největšími akcionáři jsou USA, Německo, Velká Británie, Francie, Japonsko, Kanada, Indie, Itálie, Nizozemsko a Belgie, které tvoří dohromady 63% hlasovací síly. Korporace se snaţí o mobilizaci zdrojů pro financování rozvoje soukromého sektoru, protoţe se jedná o klíčové splnění základní funkce IFC. Jedná se o syndikované úvěry, které jsou nejvýznamnějším způsobem splnění základní funkce IFC. Partnerské finanční instituce prostřednictvím nich přebírají podnikatelské riziko projektu. IFC potom zastává funkci věřitele poslední instance. Banky účastnící se syndikovaných úvěrů bývají navíc zbaveny pro tyto případy nutnosti plnit poţadavky stanovené regulační autoritou. Dalšími vyuţívanými způsoby mobilizace zdrojů je underwriting, soukromé emise nebo investice do kapitálových fondů.

3.3 Agentura pro mnohostranné investiční záruky5 - MIGA Agentura pro mnohostranné investiční záruky je členem skupiny Světové banky. Jejím úkolem je podporovat přímé zahraniční investice rozvojových zemí, aby se přispělo k podpoře hospodářského růstu a sníţení chudoby a zlepšení ţivotní situace lidí. Její činnost byla zahájena v roce 1988. Současný počet členských státu je 179. MIGA se zabývá strategií k přilákání investorů a soukromých pojišťoven do provozně náročného prostředí. Zaměřuje se na pojištění investic v oblastech, kde můţeme udělat největší rozdíl. Dále se zaměřuje na místa postiţená konflikty. Komplexní nabídka postihuje oblasti infrastruktury a těţebního průmyslu, zejména v případě finančních projektů a environmentálních a sociálních otázek. Jih-jih investice (z jedné rozvojové země do druhé) MIGA nabízí komparativní výhody ve všech těchto oblastech z jedinečného balíčku sluţeb (produktů) a schopnost obnovit podnikatelské komunity. Vzhledem k důvěře k jejich pokračující spolupráci s veřejným a soukromým trhem pojištění z toho vyplývá nutnost zvýšit rozsah pojištění, které mají investoři k dispozici.

5

http://www.miga.org/whoweare/index.cfm?stid=1787 [cit.2013-09-03]

25

Jako mezinárodní rozvojová agentura MIGA podporuje pouze investice, které jsou vývojově správné a splňují vysoké sociální a ekologické standardy. MIGA uplatňuje ucelený soubor sociálních a environmentálních výkonnostních norem pro všechny projekty a nabízí rozsáhlé zkušenosti v práci s investory s cílem zajistit dodrţování těchto norem. MIGA kryje 4 druhy neobchodních rizik: -

riziko zákazu vývozu finančních prostředků

-

riziko ztrát z legislativních a administrativních opatření vlád

-

riziko ze zrušení vládních kontraktů

-

riziko ztrát v důsledku válečných konfliktů a občanských nepokojů

V roce 2012 MIGA vydala 2,7 mld. USD na investiční záruky pro 52 projektů v rozvojových zemích členských zemí MIGA. Oproti minulému roku nastal vysoký nárůst aţ o 27%, coţ představovalo rekordní vydání. Padesát osm procent nového obchodního objemu společnosti MIGA bylo v roce v sektoru Infrastruktury strategickou prioritou pro agenturu. Zahrnovalo to dopravní projekty v Albánii, Pobřeţí slonoviny, Ghaně, Keně, Pákistánu, Rwandě, Tunisku a Senegalu. Celkově sedmdesát procent z nového objemu společnosti MIGA se v roce 2012 dostalo do jedné nebo více prioritních oblastí MIGA: -

Investice do nejchudších zemí světa

-

„Jih- Jih“ (South-South)

-

Investice do zemí zasaţených konfliktem

-

Investice do komplexních projektů.

3.4 Mezinárodní asociace pro rozvoj IDA První návrhy na zaloţení Mezinárodní asociace pro rozvoj vznikly v roce 1958. Tato myšlenka byla oznámena americkému senátu na ročním Zasedání bank a fondů (Bank and Fund) v Novém Dillí. Po konzultacích, které začaly mezi členskými vládami Světové banky v roce 1958, Rada guvernérů na svém výročním zasedání v roce 1959 schválila usnesení Spojených států vyzývající banky výkonných ředitelů k návrhu článků dohod o Mezinárodní asociaci pro rozvoj. Do konce ledna 1960 získala souhlas od členských zemí, a to včetně USA za vlády prezidenta Dwighta D. Eisenhowera. IDA byla zpočátku dotována 912,7 mil. USD, a tím byla zahájena její činnost dne 24. září 1960 s patnácti podpisovými zeměmi – Austrálie, Kanada, Čína, Německo, Indie, Itálie, 26

Malajsie, Norsko, Pákistán, Súdán, Švédsko, Thajsko, Velká Británie, Spojené státy americké a Vietnam. V prvním roce zahájení Ida 51 členů a přidělené úvěry v hodnotě 101 mil. USD ve čtyřech zemích. Honduras obdrţel první IDA úvěr pro údrţbu silnic. Chile, Súdán a Indie byly dalšími třemi příjemci úvěru. Mezinárodní asociace pro rozvoj se rozšířila na 172 členských zemí a stala se hlavním zdrojem půjček za zvýhodněných podmínek aţ v 82 nejchudších zemích světa, ve kterých ţije 2,5 miliardy lidí, přičemţ 40 zemí se nachází v Africe. IDA poskytuje nejchudším zemím bezúročné půjčky s dobou splatností 35 - 40 let a s desetiletou lhůtou na zahájení splácení. V posledních letech Afrika dostává 50% podíl. Země mohou čerpat prostředky z jejích zdrojů tehdy, pokud jejich HNP/ obyvatele nepřesáhl v roce 2010 hranici 1135 USD. Mezinárodní asociace pro rozvoj získává nejvíce finančních prostředků z dárcovských příspěvků vlád, a to nejvíce od nejbohatších členských zemí, ale také i od několika zemí, které jsou i příjemci půjček od organizace IDA. Jednou za tři roky jsou dárcovské země poţádány o doplnění fondů. V červenci 2002 se zástupci jednotlivých dárcovských zemí domluvili na třináctém

doplnění

fondů

IDA

a

akceptovali

podobu

plánovaných

programů

a jejich financování. Dali také moţnost příslibu půjček ve výši 18 miliard SDR (coţ činí zhruba 23 miliard USD) chudým členům v průběhu následujících tří let. Dlouhodobé úvěry a půjčky, které poskytuje IDA, jsou bezúročné, ale podléhají nízkým servisním poplatkům ve výši 0,75 %, závazkové provize jsou ve výši 0-0,5% nevyuţitých zůstatků úvěrů.6

3.5 Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů – ICSID Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů je autonomní mezinárodní instituce zřízená v rámci Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států s více neţ sto čtyřiceti členskými státy. Hlavním cílem ICSID je poskytnout zázemí pro smírčí a arbitráţní řízení mezinárodních investičních sporů. Administrativní výbor a Sekretariát jsou hlavní rozhodovací orgány. Výbor reprezentuje jeden zástupce z kaţdé členské země. Jednání se konají společně se zasedáním Rady guvernérů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Zasedání předsedá prezident Světové banky. Provoz Sekretariátu ICSID je financována z rozpočtu Světové banky. Soud můţe být

6

http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?sub=168 [cit.2013-09-02]

27

projednáván v jakýchkoliv partnerských soudních institucích, které si soudící strany samy zvolí. ICSID úmluva je multilaterální smlouva formulovaná výkonnými řediteli Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (Světová banka). 18. března 1965 byla podepsána a dne 14. října 1966 vstoupila v platnost. Hlavním úkolem instituce bylo zaměření se na řešení investičních sporů, které mohou efektivně podpořit zvýšení přílivu do rozvojového světa. Úmluvou se snaţili odstranit hlavní překáţky volných mezinárodních toků soukromých investic, které představují nekomerční rizika a absence specializované na mezinárodní metody pro řešení investičních sporů. Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů bylo vytvořeno jako úmluva, jako nestranné mezinárodní fórum, které poskytuje zázemí pro řešení právních sporů mezi způsobilými osobami, a to prostřednictvím smírčího nebo arbitráţního řízení. ICSID má za úkol napomáhat ke vzájemné důvěře mezi zeměmi a zahraničními investory. Projednávání případu u ICSID je dobrovolné a všechny subjekty se mohou obrátit na jakékoliv instituce. Všechny zainteresované osoby, včetně dotčených zemí, musí respektovat rozsudek ICSID a uskutečnit jeho naplnění. Počet případů v posledních letech velice stoupl jak v původních, tak i nových kompetencích Centra. 7

7

https://icsid.worldbank.org/ICSID/FrontServlet?requestType=CasesRH&actionVal=ShowHome&pageName=A boutICSID_Home [cit.2013-09-02]

28

4 Světová banka a boj proti chudobě8 4.1 Chudoba - definice Světová banka od roku 1990 definuje chudobu jako neschopnost dosáhnout minimálních ţivotních standardů. Světová banka původně pracovala s příjmy a výdaji jednotlivých domácností, dále také připočítává produkci dané rodiny. Z tohoto propočtu lze skoro přesně vypočítat ţivotní standard. Světovou banku zasáhla prudká kritika, při které si uvědomila, ţe kvantifikovaná kritéria nemohou zahrnout celou problematiku. Proto bylo rozhodnuto zahrnout do nové metodiky další produkty, které měly operacionalizovat obtíţně měřitelné proměnné, jako jsou zdraví, střední délka ţivota, dětská úmrtnost do 5 let ţivota, gramotnost a přístup k veřejným statkům (například pitná voda). V roce 2000/2001 přidala Světová banka nová kritéria a zranitelnost, aby zpřesnila měření chudoby. V praxi se hranice chudoby pro danou zemi určuje prostřednictvím průzkumu domácností. Tyto průzkumy na základě výsledků určí průměrné mnoţství finančních prostředků, které je nutné k zakoupení denního kalorického minima. K nim se připočtou minimální částky, které průměrná rodina potřebuje na bydlení, a další potřeby nezbytné k zlepšení ţivotní situace, zahrnuje se tam např. oblečení. Všechny strategie se odvíjejí od statistického aparátu, který Světová banka nashromáţdila. Světová banka zavedla jednotný systém, který bude měřit chudobu a bude mezi sebou srovnávat jednotlivé země. V současné době je chudoba povaţována za jeden z problémů globalizovaného světa. Mezinárodní společenství stále intenzivněji vnímá chudobu jako fenomén. Snaţí se západní svět podnítit pro boj s chudobou. Tyto podměty pro boj s chudobou jsou především dvojího typu. V důsledku ničivých světových válek ve 20. st. vzrostla mezinárodní solidarita a snaha bohatých zemí pomoci svým bývalým koloniím, za které cítí spoluzodpovědnost. Za druhé pro boj s celosvětovou chudobou existují pragmatické důvody: globální jevy, které 8

http://www.rozvojovka.cz/chudoba [cit.2013-09-07]

29

s chudobou mají spojitost (příliv migrantů a uprchlíků, nelegální obchod s lidmi, zbraněmi a drogami a mezinárodní a lokální terorismus), ohroţují bezpečnost a stabilitu bohatých zemí. Další roli hrají i ekonomické důvody - rozvíjející se státy mohou představovat odbytiště výrobků vyspělých zemí a zdroj levné pracovní síly. Během existence Světové banky se strategie v boji proti chudobě výrazně změnila a podle toho i metodika, jejímţ prostřednictvím se data zpracovávala. Světová banka zdůrazňuje multidimenzionální

charakter.

V

současné

době

rozeznává

čtyři

typy

chudoby,

z nichţ za pouţití nejrůznějších technik získává relativní data. Jsou to: 1. Příjmová chudoba 2. Nedostatek vzdělání a zdravotní péče 3. Zranitelnost 4. Závislost a omezení v rozhodování

4.2 Měření chudoby Chudoba se odvíjí od ţivotní úrovně kaţdé společnosti. Měří se pomocí sběru dat zaloţených na spotřebě a příjmu domácností, od nichţ se odvíjí další měření. Metoda měření chudoby byla zaloţena na spotřebě a byla poprvé pouţita v anglickém Yorku v roce 1899. Tento způsob měření chudoby se stal nejkritizovanějším postupem Světové banky při potírání chudoby. Z těchto dat je Světová banka schopna odvodit paritu kupní síly v konkrétní zemi a dalším zpracováním dat vzniká tzv. mezinárodní křivka chudoby. V určité zemi či regionu přijme za své výsledky procedury, z nichţ se pak odvodí další strategie. Na základě mezinárodní křivky byly stanoveny dvě hranice tzv. absolutní chudoby $1/den a $2/den. Lidé ţijící s jedním dolarem na den - Světová banka řadí tuto skupinu lidí do extrémní chudoby a lidé ţivořící s 2$/na den ţijí jenom v chudobě.

30

60 50 40 30 20

1990

10

2010

0

Graf 1: Podíl lidí ţijící s méně neţ 1,25 USD na den, 1990 a 2010 (v%) Zdroj: http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/mdg1/

Za další hranice chudoby lze chápat ţivotní minimum. Ţivotní minimum se rozděluje na hladinu existenční a sociální. Pod pojmem ţivotní minimum si lze představit takový soubor statků a sluţeb, který umoţňuje jedné osobě nebo domácnosti uspokojovat nutné potřeby v míře uznané společností v příslušné době. Lze je povaţovat za potřeby jedince pro ţivot. V naturálním vyjádření to jsou základní biologické potřeby člověka: potraviny, bydlení, ošacení, ochrana zdraví a kulturní úroveň. Existenční minimum lze povaţovat za souhrn statků a sluţeb, bez nichţ by mohlo dojít k ohroţení ţivota a zdraví jedince. Jsou to minimální náklady na základní a hlavní potřeby jedince. Hodnotové vyjádření závisí na pohybu cen. Sociální minimum je tvořeno dvěma hranicemi, a to hranicí ţivotního minima a hranicí dolního pásma všeobecného ţivotního standardu. Sociální minimum lze pochopit jako sociálně-ekonomickou kategorii, kde spotřeba neumoţňuje v potřebném rozsahu „minimální realizaci“ ţivotních funkcí člověka. Stanovení sociálního a existenčního minima nám pomáhá určit hranice chudoby a bídy a současně při předpokladu znalosti příjmového rozdělení domácností/obyvatel stanovit podíl ţijících v chudobě.

31

Peněţní částka Sociální minimum

Chudoba Existenční minimum Bída Čas Obrázek 2: Vztah mezi sociálním a existenčním minimem

Světová banka se v minulosti nejvíce zaměřovala na příjmovou chudobu, kterou lze snadno kvantifikovat. V devadesátých letech začala pracovat s méně numericky pouţitelným fenoménem, který zajišťují pracovníci s pomocí pouţití sociologických metod, jakou je dotazník a podobně.

4.3 Boj proti chudobě V boji proti chudobě se v průběhu historie vyvíjely strategie k řešení problémů, které se během let zlepšovaly. Existuje řada způsobů, jak bojovat proti chudobě, avšak ţádný prozatím není dokonalý. Pojem chudoba zůstává problémem i v zemích bohatých, ale v nejchudších zemích je to více patrné. Světová banka by měla ve svých strategiích přistupovat k jednotlivým zemím individuálně podle jejich způsobu ţití a ţivotních podmínek. Překonávání problémů v rozvojových státech je v zájmu všech států. Zvyšováním ţivotní úrovně a podporou rozvoje v chudších zemích se rozšiřují trhy, nabízejí se pracovní příleţitosti a zvyšují se příjmy států bohatších. Avšak na druhou stranu zvyšování chudoby vede k nepříznivému vlivu na bohatší státy. Jejich trhy a investiční příleţitosti se v tomto důsledku zmenšují, dochází k poškozování ţivotního prostředí a migraci lidí za prací. V uplynulých 25 letech došlo k dosud největšímu sníţení extrémní chudoby ve světě. Naproti tomu máme desítky chudých zemí, které ve stejném období zchudly ještě více. V současné době je nejdůleţitějším dokumentem v oblasti boje proti chudobě program Rozvojové cíle tisíciletí zaloţený v roce 2000 na Summitu tisíciletí OSN. Cíle patří mezi 32

ambiciózní a je velmi malá pravděpodobnost, ţe se podaří všechny splnit do roku 2015. Přesto mají vysokou ideologickou a morální hodnotu. Na Summitu tisíciletí se všech 191 členských států Organizace spojených národů zavázalo splnit do roku 2015 osm konkrétních rozvojových

cílů.

V

souladu

se

závěry

tisíciletí

a

další

velké

konference

v mexickém Monterey povaţuje OSN za hlavní předpoklady pro boj s chudobou: - efektivní domácí politiku - Vlády rozvojových zemí musí investovat do vytvoření nových pracovních míst, nezaměstnaným je nabízena sociální podpora, z níţ jsou nezaměstnaní schopni zaplatit základní potřeby. Dále musí posílit lidská práva, omezit korupci a vytvořit potřebné podmínky pro rozvoj ekonomiky a příliv externích zdrojů. - přímé zahraniční investice - Soukromé zahraniční investice do rozvojových zemí přinášejí zisk a díky nim se vytvářejí nové pracovní příleţitosti i v oblastech, kde byla vysoká nezaměstnanost. Soukromé zahraniční investice pomáhají získávat modernější technologie, manaţerské a pracovní postupy a další know-how. - mezinárodní obchod - Bohaté země musí odbourávat bariéry pro rozvojové země, aby mohly také přispívat na trhy ve vyspělých zemích. Rovněţ rozvojové země musí mezi sebou odstraňovat pomyslné bariéry. - zvýšení rozvojové pomoci na 0,7% HND - Bohaté země se snaţí pomocí rozvojové spolupráce docílit svých záměrů, ale je zapotřebí, aby se zvýšil její objem. Nejvyspělejší státy světa se zavázaly na konferenci v OSN v roce 2002 navýšit rozvojovou pomoc na 0,7% HND, přesto se největší dárci rozvojové pomoci ve světě k této výši přibliţují pomalu. - odpouštění dluhů - Mnohé země dnes dávají na splácení dluhů stejné mnoţství svých peněz, které díky rozvojové spolupráci získají. V takovéto situaci nemají dostatek finančních prostředků, aby dokázaly vést domácí politiku, která bude chudobu aktivně sniţovat. Padesátá a šedesátá léta Světová banka se na začátku prvního desetiletí svého vzniku zaměřovala na půjčování financí na různé projekty v oblasti průmyslu a infrastruktury, aby mohla zajistit ekonomický růst. Mělo dojít k přímé nápodobě evropského modulu rozvoje a industrializace, protoţe předpokládala hospodářský růst, který přinese blahobyt všem vrstvám společnosti. Předpokládalo se, ţe kdyţ v čele bude silný rozvojový stát, nastane hospodářský růst. Hlavní prioritou Světové banky nebyl boj proti chudobě, protoţe doufala, ţe zisky z růstu mezinárodního obchodu budou rozděleny do všech rozvojových společností. Očekávala sníţení chudoby díky růstu industrializace. Ale nebylo tomu tak, ba naopak. Především na venkově narostl velký počet chudých lidí, a to navzdory celkovému hospodářskému růstu. 33

Finanční zdroje zůstaly ve velkých městech, na venkov se nedostávaly finance, a tak se chudoba nadále zvyšovala. Světová banka se neohlíţela na politické aspekty rozvoje, jako je podíl obyvatel, kvalita institucí, korupce a směšování soukromých a veřejných institucí. Chudé rozvojové společnosti se nemohly ubránit přetrvávajícím mezinárodním ekonomickým podmínkám z dob kolonialismu, které tehdejší strategie přehlíţely. Světová banka během desetiletí své existence nevymyslela strategii, jeţ by se snaţila prioritně sníţit nebo vymýtit chudobu. Zpráva bývalého kanadského premiéra Lestera Pearsona definitivně potvrdila selhání růstové strategie v roce 1969. Výsledek selhání veškerých strategií Světové banky způsobil, ţe se začala zaměřovat především na oblast ekonomiky a politicko-sociální reformy. Obrat v sedmdesátých letech Na přelomu 60. a 70. letech celý svět napadl výsledky prvních let očekávané nezávislosti bývalých kolonií. Světová banka nadále očekávala, ţe hospodářský růst sníţí chudobu. Ale nestalo se tak. Hospodářský růst v mnoha zemích nezlepšil ekonomickou situaci, chudoba se více prohlubovala a stoupal počet chudých oproti bohatým. Rozvojové země, které v šedesátých letech získaly většinu hlasů ve Valném shromáţdění OSN, tlačily na změnu mezinárodního hospodářského řádu. Výrazem těchto snah byl i vznik Konference OSN a obchodu a rozvoje (United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD) při valném shromáţdění OSN v roce 1964. Podle idejí rozvojových států měla zastínit „prozápadní“ instituce

- Všeobecnou dohodou o clech

a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade – GATT), Světovou banku a Mezinárodní měnový fond. Sepsala katalog poţadavků v rámci rozvojové země, například sníţení cel pro vývoz jejich zboţí do průmyslových zemí, vytvoření celosvětových smluv o surovinách. Sociologové a ekonomové se místo napodobování evropského způsobu začali zabývat potřebami lidí v rozvojových zemích. V jejich zájmu bylo především zajištění základních ţivotních potřeb chudých zemí. V této době se hlavní prioritou Světové banky stal boj proti chudobě. Tato nová strategie vyţadovala změnu politických strategií. Světová banka si dala za úkol chránit chudé celého světa a sniţovat chudobu a to stalo se hlavním kritériem pro hodnocení úspěchu její politiky. Za důsledek zvyšování chudoby se povaţoval především tradiční růstový přístup, neproduktivita chudých a populační růst. Malá produktivita chudých se stala základem nových opatření Světové banky.

34

Světová banka měla technokratický a ekonomický přístup k problému chudoby. Banka chtěla pomoci chudým, aniţ by sníţila politickou a ekonomickou dominanci bohatých. Dalším významným bodem kritiky byla neschopnost proniknutí k nejchudším. Nové programy na venkově ovlivnily přibliţně 30-40% chudých. Osmdesátá léta Počátkem osmdesátých let byl vytvořen nový směr, později označený jako konsensus. Přístup k rozvojovým

ekonomikám

si

vyţádal

změny

především

v oblasti mezinárodních

ekonomických podmínek. Příjmy zemí třetího světa se velice sníţily, protoţe byly závislé na cenách vývozních komodit. To mělo velký vliv na chudé země. Znamenalo to, ţe za stejné mnoţství exportovaných primárních statků dokáţe zaplatit méně technologicky náročných importů. V této době nastala krize, která zasáhla cenu ropy. Tato krize zaskočila především chudé státy. Počátkem osmdesátých let se prudce zvýšily úrokové sazby. To mělo za následek vzrůst dluhů rozvojových zemí, které tak nebyly schopny poţádat si o další půjčky. Téměř všechny země tehdejšího třetího světa se zúčastnily přizpůsobování a přizpůsobování bylo podmínkou pro získání úvěrů, neboť to byl jediný způsob k získání tolik potřebných půjček. V osmdesátých letech se Světová banka přestala zajímat o chudobu. Programy pro sníţení chudoby v 70. letech byly v 80. letech zrušeny. Světová banka si dala za cíl hospodářský růst v liberálních ekonomikách. Zvrat chudoby nastal, kdyţ Dětský fond OSN (United Nations International Children’s - UNICEF) informoval o vzrůstající chudobě, o sníţení veřejných výdajů a o zhoršování lidských podmínek. Světová banka se zaměřovala pouze na příčiny chudoby v chudých zemích a nehledala příčiny v jiných oblastech. Strategie, kterou Světová banka vymyslela, nevedla k ţádným změnám. Jen zdůrazňovala chudobu a odlišnosti mezi chudými a bohatými. Devadesátá léta Světová banka se v devadesátých letech odpoutala od strategií strukturálního přizpůsobení a dostáváme se k přístupu nového tisíciletí, který je také nazýván Strategické dokumenty pro sniţování chudoby (Poverty Reduction Strategy Papers PRSP). Hlavním a rozhodující kritériem neměly být aţ dosud pouţívané makroekonomické údaje a jejich stabilizace, ale prioritním zájmem se staly sociální aspekty. Koncem osmdesátých let vznikl program Social Dimension of Adjustment (SDA). Prioritní úkol se soustředil na podporu ekonomického rozvoje, ale bral ohled na sociální situace, k nimţ politika směřuje. Tímto způsobem se 35

neměly opakovat strategie, které se nezachovají dobře k nejchudším. Nastaly určité změny, ale nebyly tak úspěšné, jak se předpokládalo. Všichni členové členských států OSN přijali Rozvojové cíle tisíciletí v roce 2000 na Summitu tisíciletí. Jsou to závazky ke sniţování globálního rozšíření chudoby, hladu a dalších rozvojových cílů.

Mezi hlavní prvky vedoucí ke splnění Rozvojových cílů tisíciletí patří

navýšení financí do sociální oblasti (zdravotnictví, vzdělávání, výţivy atd.), ţivotního prostředí (voda, hygiena, environmentální technologie) a infrastruktury (silnic, elektřiny, přístavů, plynovodů, informačních a komunikačních technologií). V roce 1986 na summitu věnovaném otázkám hladu a celosvětového zabezpečení potravin se vlády zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organissation for Economic Co-operation and Development OECD) zavázaly sníţit do roku 2015 počet absolutně chudých (v té době 815 milionů) o polovinu. Ale o pět let na dalším zasedání uznaly, ţe tento cíl není realistický a k jeho dosaţení je zapotřebí daleko lépe propracovaný systém ke sníţení počtu chudých a zapojení také ze strany rozvinutých zemí. Rozvojové cíle tisíciletí - Millennium Development Goals MDG‘s9 1. Cíl: Odstranit externí chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří ţijí z příjmu niţšího neţ dolar na den Úkol 2: Dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí Úkol 3: Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. 2. Cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol č. 4: Do roku 2015 zpřístupnit studium na základních školách, kdekoliv na světě 3. Cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli ţen ve společnosti Úkol 5: Do roku 2005 odstranit nepoměr ţen a muţů na školách 4. Cíl: Sníţit dětskou úmrtnost Úkol 6: Do roku 2015 sníţit o dvě třetiny úmrtnost dětí mladších pěti let.

9

http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=205 [cit.2013-09-08]

36

5. Zlepšit zdraví matek Úkol č. 7: Do roku 2015 sníţit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti 6. Cíl: Bojovat s HIV/ AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol č. 8: Do roku 2015 zabránit šíření HIV/AIDS Úkol č. 9: Do roku 2015 docílit univerzálního přístupu k léčbě HIV/AIDS pro všechny Úkol č. 10: Do roku 2015 zabránit šíření malárie a dalších závaţných onemocnění. 7. Cíl: Zajistit udrţitelný stav ţivotního prostředí Úkol č. 11: Integrovat principy udrţitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů Úkol č. 12: Sníţit ztrátu biodiverzity, do roku 2010 významně sníţit míru těchto ztrát Úkol č. 13: Do roku 2015 zpřístupnit lidem zdroje pitné vody a základní higieny Úkol č. 14: Do roku 2020 zlepšit kvality ţivota minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí 8. Cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj Úkol č. 15: dále rozvíjet obchodní a finanční systém zaloţený na pravidlech, předvídatelnosti a nediskriminačního charakteru Úkol č. 16. Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (odstranění cel a kvót pro export, oddluţení nejméně rozvinutých zemí) Úkol č. 17: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států Úkol č. 18: Komplexně řešit problém zadluţených rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosaţení udrţitelnosti zadluţení z dlouhodobého hlediska Úkol č. 19: Zpřístupnit základní léky v rozvojových zemích s pomocí farmaceutickými firmami Úkol č. 20: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

37

5 Světová banka a boj proti zadluţenosti Současné zadluţení rozvojových zemí Zadluţení jednotlivých částí zemí jsou různá. V zemích se středními příjmy mají vysokou hodnotu dluhových ukazatelů. Impulzy HIPC a MDRI se v posledních letech výrazně podílely na sníţení celkového dluhu ve třiceti dvou zemích, a to o 91%. Ale dalo se očekávat, ţe z pozitivní situace se vyvinou nebezpečné problémy. Nízká zadluţenost přinesla zemím důvěru a další nové příleţitosti, díky kterým se znovu masivně zadluţily. Pokud se nestanoví příslušná opatření uvnitř nejchudších zemí, mohou se dluhové problémy opakovat. U oddluţení se neřeší příčiny samotného problému, ale pouze jen projevy. Většina vlád v poslední době přijala řadu ekonomických reforem a přistoupila ke dluhům odpovědněji. Tyto problémy začaly, kdyţ země zasáhla neschopnost splácet dluhy. Tento problém se poprvé projevil v Mexiku v roce 1982. Neschopnost splácet své dluhy postihl v následujících letech další země především v Latinské Americe. Příčinou krizí byly vnější faktory a jejich příčiny byly skryty uvnitř ekonomik postiţených států. V průběhu 70. let došlo ke zvýšení ceny ropy z politických důvodů. Vývozci ropy kvůli zvýšení cen měli najednou k dispozici přebytek finančních prostředků, které byly uloţeny do bank ve vyspělých zemí. Banky dostaly k dispozici finanční prostředky a musely vymyslet, kam je investovat, aby jim přinesly výnosy. Rozhodly se vynaloţit tyto prostředky do rozvojových zemí. Věřily, ţe zde najdou řadu investičních příleţitostí a projektů, které by jim přinesly investiční výnosy. Ale později se ukázalo, ţe finanční zdroje bank a klientů byly investovány nesprávně. Financované projekty neměly finanční potenciál, jak si banky představovaly. Nebyly schopny samy za sebe zaplatit. V roce 1983 se zahraniční zadluţení všech rozvojových zemí jako celku vyšplhalo nominálně na osminásobek své úrovně z roku 1970.

U zemí Latinské Ameriky se na počátku

osmdesátých let podíl dluhové sluţby na exportech vyšplhal aţ na alarmujících osmdesát procent. Výše dluhu do určité míry nemusí být sama o sobě problémem, ale většina dluhu nesplňuje ekonomické principy udrţitelnosti. Jedním z nejdůleţitějších problémů zadluţenosti zemí byla neschopnost sníţit deficit veřejných rozpočtů. Pokud má vláda větší výdaje neţ 38

příjmy a zároveň není schopna vybrat dostatek finančních prostředků z daní a dalších jiných zdrojů, je nucena si vypůjčit peníze. V 70. letech mělo mnoho rozvojových zemí tendenci vyuţívat zahraničních úvěrů. Zdraţení ropy v této době mělo negativní dopad na ţivotní úroveň obyvatel. Vlády se pokoušely sniţovat spotřebu svých obyvatel pomocí dotací ze zahraničních zdrojů. Cena ropy se odráţela na situaci výrobců a dovozu do rozvojových zemí. V zemích, které nedisponovaly ropou, import prudce vzrostl. Export buď stagnoval, nebo dokonce klesl. Kdyţ nastala tato situace, země nebyla schopna splácet své dluhy. Export patří mezi důleţité poloţky ve veřejném rozpočtu ke sniţování schodku. Jestliţe země v nějakém období dováţí více, neţ vyváţí, musí si na zaplacení tohoto obchodního deficitu půjčit ze zahraničí. Pokud země chce splatit dluh s úrokem, musí prostředky získat z obchodního přebytku. Dluh lze udrţet a zvládnout pouze v případě, kdyţ v zemi roste export rychleji neţ import a kdyţ je tempo růstu exportu větší neţ úroková míra dluhu. Rozvojovým zemím, které v 70. letech obdrţely dostatek zdrojů, se nepodařilo podmínky udrţitelnosti dluhu splnit. Dluhy nebyly schopny zvýšit exportní podmínky pro rozvojové země. Dluhy nebyly pouţity nejlepším způsobem. Exporty jsou závislé na různých faktorech, k nimţ patří především zahraničně obchodní strategie země. Země Latinské Ameriky se zaměřily na strategii takzvané industrializace. Země se teoreticky uzavře vnějšímu světu, na svůj trh nepouští zahraniční konkurenci a podporuje své podniky, které jsou především financovány ze strany státu. V praxi je to celkem nefunkční a nákladná strategie státu. Kdyţ bylo nutné začít splácet dluhy, musely země především Latinské Ameriky více vyváţet neţ dováţet. Problém ale nastal na zahraničních

trzích,

kde

produkty

země

Latinské

Ameriky

nebyly

mezinárodně

konkurenceschopné. Země východní Asie si zvolily druhou cestu, a to takzvanou cestu exportně orientovanou. Tyto země, přestoţe byly velice zadluţené, díky této strategii, jeţ má za cíl podporovat export a otevřenost svých trhů zahraniční konkurenci, neupadly do krize. Zemím to umoţnilo vyprodukovat dostatek financí k uhrazení svých dluhů. S vysokými cenami ropy se potýkaly nejen rozvojové, ale i rozvinuté země. Ty musely platit čím dál tím více za potřebnou ropu a v jejich ekonomice došlo k prudkému zvýšení inflace. Hospodářská politika musela začít bojovat se zvýšením úrokových měr, coţ vedlo k vedlejším dopadům na rozvojové země. Za následek to mělo zpomalení ekonomik rozvinutých zemí 39

a sníţení poptávek po produktech rozvojových zemí. Za druhé - rozvojové země musely platit daleko větší dluhy. Úroky na dluzích se pohybovaly v souladu s trţními. Pohyb kapitálu, který je určován úrokovou mírou, nebyl nasměrován do rozvojových zemí, ale plynul do rozvinutých zemí. Tato situace se projevila i na měnových kurzech. Posilující dolar v 80. letech zapříčinil, ţe v zemích, jejichţ dluh byl denominovaný v dolarech, najednou dluh v domácí měně prudce vzrostl. Další negativní dopad zaznamenal vývoj směnových relací (podíl importních a exportních cen). Ke zhoršení u rozvojových zemí došlo následkem sníţení cen surovin v 80. letech. Na exportu surovin byla závislá řada zemí. Důsledkem vzrůstu ceny za ropu stoupla cena za dovoz, coţ celkově zatěţovalo exportní situaci. Země Latinské Ameriky nepatřily k nejvíce zadluţeným zemím. K těm se řadí země, u kterých došlo k velkému nárůstu zadluţenosti, a zároveň země s nízkým HND – tedy země nejchudší. Vývoj zde má několik specifik. Vyspělejší země se při získání prostředků se spoléhaly především na komerční banky v rozvinutých zemí. Nejchudší země neměly jinou moţnost, neţ si finanční prostředky půjčovat od vlád nebo jejich agentur. V nejchudších zemích ve srovnání s vyspělejšími rozvojovými zeměmi byla situace ještě horší při pohledu na jejich dluhové indikátory. Půjčky byly poskytovány především vládami jiných zemí a nevedly k zastavení přílivu zahraničního kapitálu. Dluhům bylo nadále dovoleno narůstat. Tabulka 2: Deset nejchudších států světa z hlediska míry extrémní chudoby v roce 2012

Název státu Kongo Libérie Madagaskar Burundi Malawi Zambie Nigerie Tanzanie Rwanda Chad

Míra chudoby 87,7 83,8 81,3 81,3 73, 9 68,5 68,0 67,9 63,2 61,9

Zdroj: ://data.undp.org/dataset/Table-5-Multidimensional-Poverty-Index/7p2z-5b33 [cit.2014-03-27]

40

5.1 Obecné příčiny dluhových potíţí10 Dluhové potíţe byly v 80. letech způsobeny vnitřními ekonomickými slabinami, které dále ovlivnily vnější faktory snaţící se tyto potíţe odstranit. Místy ale přetrvávají dodnes. Obecně se mohou rozdělit na: Faktory vnitřní -

nezodpovědná správa veřejných financí

-

nesprávně nastavená zahraničně-obchodní politika

-

nezodpovědný dluhový management a jiné faktory

Faktory vnější -

vývoj světových úrokových sazeb

-

vývoj měnových kurzů

-

vývoj směnných relací

Dluhové potíţe lze pojmout i v širším slova smyslu a mezi jejich faktory lze pojmout i takový zřetel jako podnikatelské prostředí v zemi, investiční klima, vynutitelnost práv, formování i zvykové institucionální rysy v zemích atd. Tyto faktory dluhových krizí platí dodnes ve vysoce zadluţených zemích a platily i v období 80. let.

5.2 Dopady vysoké zadluţenosti na rozvojové země Efekty vysoké zadluţenosti se dají vyjádřit například pomocí tzv. debt overhang teorie, tedy teorie dluhového převisu. Říká, ţe pokud zadluţenost překročí určitou „kritickou“ hranici, klesá pravděpodobnost, ţe věřitelé získají své pohledávky zpět.11 Byla vyvinuta v průběhu 80. let, kdy do dluhů upadalo mnoho středně příjmových zemí. Dneska se pouţívá výhradně v souvislosti s HIPC. V této době se objevuje v různých formách a zmiňuje různé moţnosti, kterými vysoká zadluţenost sniţuje objem investic či efektivitu vyuţití zdrojů v ekonomice. Z toho například vyplývá, ţe vláda kvůli dluhům země bude muset do budoucna zvýšit daně, nebo zadluţenost povede k hospodářské krizi. Má to vliv na investiční rozhodnutí. Niţší investice pro státy mají vliv na hospodářský růst a vyšší chudobu. Všechny příjmy obyvatel

10 11

http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost [cit.2013-09-10] http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost [cit.2014-04-10]

41

a vlád se sniţují, není dostatek finančních prostředků na školství, zdravotnictví a jiné důleţité potřeby obyvatel. Nejvíce jsou zasaţeny nejchudší země subsaharské Afriky, kde podpora podnikatelská a investiční je obecně slabá a hospodářství zranitelné kvůli dále se zhoršující dluhové situaci, čímţ se zhoršuje i pozice země na mezinárodních finančních trzích. Věřitelé nejsou ochotni zemi dále půjčovat finanční prostředky a dochází ke kapitálovému odlivu. Pokud uţ země nemá příliv vnější finanční podpory, kterou je podporován státní rozpočet, a obchodní deficity, aby je sníţily, musí stát zasáhnout do státního rozpočtu, sníţit výdaje a import a podpořit domácí podniky. Nepodaří-li se sníţit výdaje, musí země doufat, ţe jí věřitelé dluhy odpustí, jinak to bude mít negativní vliv na obyvatelstvo. V 80. letech nebyl nikdo, kdo by mohl podpořit investicemi jejich výdaje. Došlo k poklesu domácí poptávky. Spotřeba obyvatel, investic a dovoz se sníţily, nezaměstnanost se zvýšila a měna oslabila. V krizovém období tak došlo v zemích Latinské Ameriky k propadu hospodářské aktivity.

5.3 Řešení dluhových problémů K prvním problémům v neschopnosti splácet své dluhy došlo na počátku 80. let v Mexiku a další země ho následovaly. Odborníci se shodovali v tom, ţe se jednalo pouze o krátkodobou krizi, která se časem spraví, a země budou opět schopny splácet své dluhy. Po delší době, kdy země nebyly schopny obnovit splácení dluhu, museli odborníci uvaţovat nad bankovními věřiteli, kteří by se dostali do váţných problémů. Odborníci se tedy shodli, ţe by bylo dobré prodlouţit splatnost dluhů v rámci takzvaného Londýnského klubu. Světová banka, Mezinárodní měnový fond a další finanční instituce poskytovaly finanční podporu neboli finanční úvěry na překlenutí negativních efektů hospodářského přizpůsobení. Tyto úvěry, které byly poskytovány za určitých podmínek, byly kritizovány ze všech stran. Podmínky, za kterých půjčovaly finanční zdroje, nebyly adekvátní k místním specifikům. Vyţadovaly sniţování veřejných výdajů a privatizaci státních podniků, coţ negativně dopadalo na místní obyvatelstvo. Proces na nastavení hospodářské rovnováhy se snaţily země jakkoliv oddálit. Na začátku 80. let se latinskoamerické země pevně rozhodly pro reformy. Časem bylo jasné, ţe odhodlání ke splacení dluhů a nové zachraňovací balíčky, tzv. Bakerův plán, nestačí. Odborníci 42

zapracovali na Bradyho plánu v roce 1989, který vypracovali na základě ochoty komerčních bank nést část nákladů celé krize. Znovu se jednalo o dluzích mezi věřiteli, dluţníky a vládami vyspělých zemí, které svolily investovat mnoho prostředků do garancí a nových „Bradyho dluhopisů.“ Plán byl prohlášen za úspěšný v součinnosti s oţivením světové ekonomiky na počátku 90. let a vlastními iniciativami rozvojových zemí. Jiná situace nastala u nejchudších zemí. Nebyly zapojeny do Bradyho plánu. Jejich věřiteli byly spíše jiné vlády a multilaterální organizace (Mezinárodní měnový fond, Světová banka regionální rozvojové banky). Komerční banky se poučily a u rizikových investic se začaly více pojišťovat. Vlády ochotně na sebe vzaly riziko pro soukromé věřitele nepřijatelné. V době, kdy nejchudší země nedokázaly své dluhy splatit, pokračovalo se jako doposud a dluhy narůstaly. I vlády nejchudších zemí udělaly chyby, které vedly k neschopnosti či neochotě zahraniční prostředky efektivně vyuţívat. V Paříţském klubu se nejprve přistoupilo k prodluţování splatnosti a stabilizačním balíčkům. Ke zlomu došlo v roce 1987, kdy dluhy chudých zemí mohly dojít aţ k nesplatitelné výši. V roce 1988 měly být podle Turonských podmínek dluhy nejchudších zemí rozděleny do delšího časového pásma, ale i fakticky sníţeny. Sníţení se provádí například pomocí zpětných odkupů (věřitel prodá pohledávku rozvojové země za cenu, která odpovídá naději na splacení, čímţ se dluh sníţí), anebo výměnných operací (část dluhu můţe být odpuštěna výměnou například za závazek dluţnické země zahájit nějaký obecně prospěšný objekt). Do roku 1991 došlo k prominutí nebo ke sníţení dluhů v hodnotě 6 miliard dolarů, ale ke sníţení dluhových indikátorů to nestačilo. Docházelo k prominutí aţ poloviny dluhu a po třech letech praktikování odpovědné hospodářské politiky zde byla moţnost prominout dluh celý za Londýnských podmínek v roce 1991. V roce 1995 došlo k redukci dluhů aţ o 67 procent. Světová banka a Mezinárodní měnový fond zahájily tzv. Iniciativu pro vysoce zadluţené chudé země (Heavily Idebted Poor Countrie Initiative HIPC), coţ vedlo ke zlomovému vývoji v roce 1999. Očekávání vloţené do Iniciativa HIPC (HIPCI) se však nenaplnilo. Pro odloţení se totiţ v prvních třech letech kvalifikovalo pouze sedm zemí. V roce 1999 byl podnět rozšířen na Enhaced HIPCI a podmínky pro ni byly zmírněny. Během fungování EHIPCI byla velká část bilaterálního dluhu nejchudších zemí odpuštěna. V posledním období nastaly spíše problémy

43

v mezinárodních organizacích a rozvojových bankách. Proto byla v roce 2006 zahájena Iniciativa pro sniţování multilaterálního dluhu (MDRI Multilateral Debt Relief Initiative).

44

6 Česká Republika a Světová banka12 Československo a ani Česká republika nepatřily mezi velké dluţníky Světové banky kromě strukturální adaptace (SAL). Podíl České republiky dosahoval 300 mil. USD. Tato částka byla dočerpána v r. 1993 a jistina měla být splacena v letech 1997 aţ 2006. Dále byly uzavřeny další dvě menší půjčky -

Energy I. (246 mil. USD) na odsíření elektrárny Prunéřov I. a dvou bloků elektrárny Ledvice Telecom (80 mil USD) na rozvoj českých telekomunikací

Tabulka 3: Pomoc České republice od IBRD

Zaměření úvěru Ekonomická transformace (Structural Adjustment Loan, SAL) Energetika a ţivotní prostředí (Power and Environment Improvement Project) Telekomunikace (TELECOM) Celkem Zrdoj:

Výše úvěru 300 mil. USD

Poznámka dočerpán koncem 1. pol. 1993

246 mil. USD

půjčka pro ČEZ

80 mil. USD

čerpáno pouze z 3,87%, tj. 3,095 mil. USD -

626 mil. USD

http://www.finance.cz/zpravy/finance/65515-svetova-banka-preradila-cesko-z-prijemcu-pomoci-mezi-

darce/ [cit.2014-03-02]

Na základě dosaţení poţadovaného stupně vývoje byla Česká republika Světovou bankou v dubnu 2005 přeřazena ze skupiny klientských zemí mezi země dárcovské. Tento akt se oficiálně nazývá graduací. ČR tedy ztratila moţnost čerpat půjčky od Světové banky a stal se z ní dárce, který přispívá ke světovému rozvoji. V rámci Světového programu ochrany ţivotního prostředí (GEF) získala Česká republika mnoho grantů. Granty se týkaly především projektů v oblasti ekologie, jako např. projekt ochrany biodiverzity. Modelový projekt spalovny Kyjov, analýzy potencionálních energetických úspor, projekt analýzy nároků na ekologická opatření v souvislosti s přičleňováním České republiky k Evropské unii, analýza klimatických změn, atd.

12

http://www.finance.cz/zpravy/finance/65515-svetova-banka-preradila-cesko-z-prijemcu-pomoci-mezi-darce/ [cit.2014-03-03]

45

Ze skupiny Světové banky se poskytování pomoci České republice účastnila také Mezinárodní finanční korporace (IFC), která se podílela na navýšení kapitálu Ţivnostenské banky, poskytla úvěr společnostem Plzeňský Prazdroj, Vetropack Moravia Glass, MaFra, Autokola Nová Huť a dalším. Tabulka 4: Pomoc České republice od IFC

Pro koho

Výše úvěru

Poznámka

Autokola Nová Huť, a.s.

16,5 mil. USD 5 mil. USD 20,3 mil. USD 17,2 mil. USD 2,5 mil. USD 5,8 mil. USD 14,2 mil. USD 18,7 mil. USD 6,4 mil. USD 0,6 mil. USD 32,4 mil. USD 9,1 mil. USD 87 mil. USD

úvěr, 1994, celk. syndikace 22,2 mil. USD úvěr, 1995 úvěr, 1993

Beronit, a.s. C. S. Cabot, s. r. o. CVM, a.s. C&S Private Equity Fund L. P. EZA Šumperk, a.s. MaFra, a.s. Vetropack Moravia Glass,a.s. Ţivnostenská banka, a.s. Beronit, a.s. & EZA, a.s. Plzeňský Prazdroj, a.s. Ţivnostenská banka, a.s. Nová Huť, a.s. Zdroj:

investice do akcií, 1992 investice do akcií, 1995 úvěr, 1994 úvěr, 1994 úvěr, 1994 investice do akcií, 1992 změna financování, 1995 úvěr na modernizaci a rozvoj, 1995 navýšení kapitálu banky, 1995 úvěr, modernizace, 1997

http://www.finance.cz/zpravy/finance/65515-svetova-banka-preradila-cesko-z-prijemcu-pomoci-mezi-

darce/ [cit.2014-03-02]

Mezinárodní agentura pro investiční záruky se aktivně podílela na pomoci České republice. MIGA poskytla v rámci pomoci Česku záruky za politická rizika, jako např. na investice zahraničních investorů ve firmách Cement Hranice, Vitana, Tesla. Česká republika v polovině devadesátých let, kdy získala dostatečný přístup na finanční trhy, přestala vyuţívat pomoc od Světové banky.

46

Tabulka 5: Pomoc České republice od MIGA

Pro koho Cement Hranice, a.s. Vitana, a.s. Tesla Lanškroun, a. s. AVX CS, s. r. o. Westvaco Svitavy, a. s. Zdroj:

Výše úvěru 250 500 000 FRF 50 000 000 USD 6 570 000 USD 20 625 300 GBP 28 400 000 USD

Poznámka garance garance garance garance garance

http://www.finance.cz/zpravy/finance/65515-svetova-banka-preradila-cesko-z-prijemcu-pomoci-mezi-

darce/ [cit.2014-03-02]

Česká republika se podílela na spolupráci se Světovou bankou a MMF v rámci Mezinárodní finanční architektury na přípravě a testování systému diagnostikování zranitelnosti finančního sektoru. Česko se věnovalo především hodnocení finančního sektoru, zpracování zpráv o dodrţování standardů a kodexů, pilotnímu testování mechanizmů řešení problémů bank v kontextu Globální iniciativy, řešení insolventnosti bank, pilotnímu hodnocení corporate governance ve finančním sektoru atd.

47

7 Světová banka a podpora ekonomických reforem Světová banka pomáhá klientským zemím zlepšovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umoţnit dosaţení rovnoměrného ekonomického růstu. Světová banka nabízí poradenské sluţby, poskytuje finance a technickou pomoc na podporu reformního úsilí o sníţení rozpočtových deficitů, omezení inflace, liberalizace trhu a investic, privatizace státních podniků, vybudování spolehlivého finančního systému, posílení soudního systému a zaručení vlastnických práv. Za pomoci těchto reforem se snaţí nalákat zahraniční privátní kapitál, vytvářet domácí úspory a investice a umoţnit vládám poskytovat efektivní sociální sluţby. S reformním opatřením mohou nastat nemalé problémy, a to se zavíráním neproduktivních podniků. V důsledku zavírání podniků se zvyšuje nezaměstnanost. Nadále rostou ceny při ukončení neefektivních vládních dotací. Tyto problémy ovlivňují ţivot chudých obyvatel. Světová banka se snaţí do podpory reformního úsilí začlenit i financování sociálních záchranných sítí na ochranu chudých a zranitelných sloţek populace. Světová banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1996 zaloţila Iniciativu pro pomoc vysoce zadluţeným chudým zemím (HIPC). Za váţný problém pro provádění podstatných reforem v chudých zemích se povaţuje vysoká úroveň zadluţenosti, a to především vůči vládám rozvinutých států. Ze

závazku

mezinárodního

společenství

vychází

iniciativa,

ţe

budou

společně

a organizovaným způsobem usilovat o omezení zadluţenosti nejchudších zemí na udrţitelnou úroveň. Země, která je vhodná pro uplatnění pomoci HIPS, musí být zároveň způsobilá pro půjčky IDA, musí být zatíţená neudrţitelnou dluţní povinností a musí prokázat odhodlání k provedení hospodářské reformy. V rámci této iniciativy je poskytováno oddluţení. Oddluţení závisí na schopnosti dané země splácet svůj dluh v souvislosti s hospodářským rozvojem a omezováním chudoby.

48

8 Perspektiva Světové banky13 V září 2000, na Summitu tisíciletí OSN se sešli největší světový leadeři v historii. V závěrečném prohlášení summitu podepsalo 189 zemí. Mezinárodní společenství se zavazuje k určitému programu pro sniţování celosvětové chudoby. V rozvojových cílech tisíciletí jsou uvedeny osm cílu. Rozvojové cíle lze povaţovat za perspektivu SB. Světová banka zde má velký podíl na zlepšení situace v rozvojových zemích. Rozvojové cíle tisíciletí - Millennium Development Goals 1. Cíl: Odstranit externí chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří ţijí z příjmu niţšího neţ dolar na den Úkol 2: Dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí Úkol 3: Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. Podle Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization – ILO) se jedná o podporu v získání práce za podmínek, svobody, rovnosti a bezpečnosti pro všechny. Jsou zakázané nucené práce, odstranění dětské práce, právo na rovné zacházení a právo na sdruţování na pracovišti a kolektivním vyjednávání. Aby lidé mohli získat důstojnou práci, je zapotřebí, aby se země zaměřily na aktivní politiku zaměstnanosti orientovanou na podporu malého a středního podnikání. Úkol 3: Do roku 2015 sníţit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. Odhaduje se, ţe do konce roku 2015 by mohl podíl chudoby klesnout o 16%. Čtyři pětiny extrémně chudých budou ţít v subsaharské Africe a v jiţní Asii. V Číně a Indii je zaznamenán dlouhodobý ekonomický růst. Nedostatek potravy a bída, ve které lidé ţijí, je důsledkem chodby. Chudoba dohání lidi ke kriminalitě, k organizovanému zločinu, ale i k obchodům s orgány či dětskému otroctví. Vidina lepšího ţivota vede lidi k migraci z venkova do měst či k migraci mezi státy nebo dokonce i mezi kontinenty. Dále se tu vyskytují problémy spojené s podvýţivou, na kterou ročně zemřou miliony lidí. Tento problém má na svědomí potravinářská krize, která vzniká zejména spekulativními nákupy. Nejhůře je na tom jiţní Asie a druhé místo patří subsaharské Africe. Podvýţiva u dětí způsobuje častější zdravotní problémy neţ u dospělých a nedostatek potravin způsobuje opoţdění vývoje. 13

http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti [cit.2013-09-02]

49

Aby se sníţily počty podvyţivených lidí, je zapotřebí zvýšení zemědělské produktivity v chudých

venkovských

oblastech,

prosazování

dlouhodobě

udrţitelných

způsobů

zemědělství, větší podpora výzkumu v zemědělství a rozšiřování znalostí o výţivě, podpora přístupu na trhy, vkládání investic do zlepšení infrastruktury na venkově. Po více jak neţ 60let, Skupina Světové banky spolupracuje s vládami po celém světě, se snaţí sníţit chudobu a poskytuje finanční a technickou pomoc. Světová banka posílila výdaje na zemědělství ve výši 8 -10 mld. USD ročně mezi obdobím 2013 aţ 2015. IDA uvolnila rekordních 16,3 mld. USD ve fiskálním roce 2013 na podporu hospodářského růstu, zvýšení prosperity a na boj s extrémem SB mezi léty 2003 a 2013 podpořila program pro základní výţivu pro více ne z 211 mil. těhotných ţen, kojících matek, dospívajících dívek a dětí mladších pěti let.14

60 50 40 30 20

1990

10

2011

0

Graf 2: Podíl dětí mladších 5let, trpící střední a silnou podváhou, v roce 1990 a 2011 (v%) Zdroj: http://www.undp.org/content/dam/undp/library/MDG/english/mdg-report-2013-english.pdf [cit.2014-0327]

2. Cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol č. 4: Do roku 2015 zpřístupnit studium na základních školách, kdekoliv na světě Vzdělání patří mezi základní lidská práva jmenovaná Všeobecnou deklarací lidských práv a je prostředkem boje proti dětské práci. Má také vliv na sniţování chudoby a nerovnosti. Vzdělání je potřebné pro další rozvoj vyšší vzdělanosti celé společnosti.

14

http://www.worldbank.org/mdgs/poverty_hunger.html [cit.2014-04-025]

50

Tento úkol č. 4 bude splněn u více neţ poloviny rozvojových zemí hlavně v jiţní Asii a subsaharské Africe. Hlavní problém při sniţování analfabetismu představují vysoké náklady na vzdělání (školné, pomůcky, uniformy apod.) a dále práce dětí, která pomáhá k získání vyšších rodinných finančních prostředků. Tím nejdůleţitějším cílem by se mělo stát celosvětové zavedení bezplatného základního vzdělání a rovněţ zvyšování úrovně výuky. Podpora pro základní vzdělávání je prioritou za poslední desetiletí pro Mezinárodní asociaci a rozvoj. Za pomoci IDA, země přijaly a vyškolily více neţ 3,5 milionů dalších učitelů v roce 2002 aţ 2012, postavily nebo zrekonstruovali více neţ 2mil. učeben pro 105mil. dětí a koupily nebo distribuovaly asi 300 mil. učebnic v letech 2000 aţ 2010. 15 3. Cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli ţen ve společnosti Úkol 5: Do roku 2005 odstranit nepoměr ţen a muţů na školách Na světě ţije asi dvakrát více chudých ţen neţ muţů. Hlavním ukazatelem pokroku se stal ukazatel počtu ţen a chlapců ke vzdělání. Podpora ţen a jejich práv je prokazatelně jednou z nejúspěšnějších strategií v boji proti chudobě. Jejich schopnost ovlivnit svůj dosavadní ţivot také závisí na přístupu ke zdrojům (voda, energie, finance). Splnění tohoto úkolu je spjato s ostatními rozvojovými cíli. Vzdělané ţeny kladně ovlivňují vzdělání svých dětí a posilují postavení ve společnosti. Pokud ţeny budou přispívat svými názory a svým intelektem k řízení společnosti, je moţný plný rozvoj země. Ida napomohla dosáhnout v programu Rozvojové cíle tisíciletí třem investicím do vzdělání dívek. Pohlaví na základních školách je podporováno organizací IDA, kde došlo na zvýšení z 91 na 96 dívek na 100 chlapců zapsaných mezi rokem 2000 a 2010.16 4. Cíl: Sníţit dětskou úmrtnost Úkol 6: Do roku 2015 sníţit o dvě třetiny úmrtnost dětí mladších pěti let. V roce 2006 na světě poprvé umřelo o něco méně neţ deset miliónů dětí mladších pěti let ve srovnání s rokem 2002, kdy umřelo 10,9 milionů. Úmrtnost dětí není ve všech regionech a zemích stejná. Nejvíce jsou zasaţeny země subsaharské Afriky a jiţní Asie, které zaznamenávají velmi slabý pokrok. Dítě narozené v rozvojových zemích má 13krát větší

15 16

http://www.worldbank.org/mdgs/education.html [cit.2014-04-025] http://www.worldbank.org/mdgs/gender.html [cit.2014-04-025]

51

pravděpodobnost, ţe umře do věku pěti let, na rozdíl od dítěte narozeného ve vyspělých zemích. Děti většinou umírají na zápal plic, průjmové onemocnění, spalničky, malárie a AIDS. U většiny těchto případu lze úmrtnosti zabránit. Pro redukci dětské úmrtnosti jsou definována tato základní opatření: sníţit výskyt dětských chorob i biologických faktorů, podporovat kojení, zavést pravidelné očkování, dbát o zdraví kojících ţen a distribuovat sítě proti komárům. Je nutné zvýšení finančních dotací na zdravotnické programy, zaměřující se na děti v rozvojových zemích. Ida napomohla v letech 2003 a 2013 více neţ 117 mil. lidem získat přístup k základním zdravotním sluţbám; téměř 195 milionů těhotných ţen dostalo prenatální péči a téměř 150 milionů moskytiér bylo zakoupeno nebo distribuováno v nejchudších zemích. Světová banka se snaţí zvýšit podporu v oblasti výţivě zdravotnictví, infrastruktura a v dalších oblastech, které mohou pomoci zachránit dětské ţivoty.17

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1990 2011

Graf 3: Úmrtnost dětí do 5 let, 1990 a 2011 (úmrtnost na 1000 ţivě narozených) Zdroj: http://www.undp.org/content/dam/undp/library/MDG/english/mdg-report-2013-english.pdf [cit.2014-0327]

5. Zlepšit zdraví matek Úkol č. 7: Do roku 2015 sníţit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti Porodní komplikace postihují celosvětově přibliţně 15% těhotenství nesouvisejících s ekonomickou vyspělostí země. Mateřská úmrtnost je pouze v rozvojových regionech, kde průměrně umírá kaţdá 40. ţena. Problém s mateřskou úmrtností nelze vyřešit, pokud 17

http://www.worldbank.org/mdgs/child_mortality.html [cit.2014-04-025]

52

zdravotní infrastruktura neprošla rozvojem v nejvíce postiţených regionech. Celosvětová míra mateřské úmrtnosti zůstává stále velmi vysoká především v subsaharské Africe a jiţní a střední Asii. Je zapotřebí, aby zde byla kvalitní zdravotní péče, stačí i třeba dobře vyškolené sestry a porodní asistentky a dobrá dostupnost lékařských zařízení. V důsledku podpory Mezinárodní asociace pro rozvoj získalo více neţ 117 mil. lidí přístup k základním zdravotním potřebám a k výţivě.18 6. Cíl: Bojovat s HIV/ AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol č. 8: Do roku 2015 zabránit šíření HIV/AIDS Úkol č. 9: Do roku 2015 docílit univerzálního přístupu k léčbě HIV/AIDS pro všechny Úkol č. 10: Do roku 2015 zabránit šíření malárie a dalších závaţných onemocnění. Snaha o zastavení a zvrácení šíření HIV/AIDS dosáhla pozornosti a finanční podpory jako ţádný jiný úkol v rámci Rozvojových cílů tisíciletí. Dle zprávy OSN z roku 2012 ţilo v roce 2010 na světě odhadovaných 34 milionů lidí nakaţených virem sníţené imunity (HIV) nebo jiţ s chorobou AIDS, která se vyskytuje především na území subsaharské Afriky. Boj proti šíření HIV/AIDS je zaloţen na vzdělávání, které je zaměřeno na způsob ochrany před těmito nemocemi a riziky s nimi s pojenými. Na trhu se vyskytují uţ po dobu několika let kvalitní léky zabraňující nebo zpoţdění nákazy virem HIV nebo AIDS. Lidé si je ale v rozvojových zemích nemohou dovolit kvůli vysoké ceně nebo jejich nedostupnosti. Mezi další infekce, na které lidé umírají, jsou tuberkulóza, různé záněty plic, dýchacích cest a mozku, salmonelové infekce aj. Skupina Světové banky, od roku 2003 – 2013, podpořili antiretrovirové terapie, které obdrţeli více neţ 1,3 ml. Dospělých a dětí s HIV. Dále byly zakoupeny nebo distribuovány 152 mil. sítí a 601 mil. Kondomů na prevenci HIV a dalších přenositelných nemocech. IDA poskytuje sluţby v oblastech prevence, péče a zmírnění infekčních chorob. 19 7. Cíl: Zajistit udrţitelný stav ţivotního prostředí Úkol č. 11: Integrovat principy udrţitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů Úkol č. 12: Sníţit ztrátu biodiverzity, do roku 2010 významně sníţit míru těchto ztrát Úkol č. 13: Do roku 2015 zpřístupnit lidem zdroje pitné vody a základní higieny 18 19

http://www.worldbank.org/mdgs/maternal_health.html [cit.2014-04-025] http://www.worldbank.org/mdgs/diseases.html [cit.2014-04-025]

53

Úkol č. 14: Do roku 2020 zlepšit kvality ţivota minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí V roce 1990 bylo vyuţíváno pitných zdrojů ze 78%, o dvacet let později se zvýšil přístup k pitným zdrojů na 89%. Do roku 2015 se očekává, ţe lidé budou mít přístup k 92% pitné vody. V Číně a Indii došlo k největšímu zlepšení pitné vody. Naopak v subsaharské Africe nemělo v roce 2010 přístup k pitné vodě 39% obyvatel. Tento problém spíše zasahuje lidi ţijící na vesnicích. Integrované principy udrţitelného rozvoje do politik národních států jsou sledovány na základě pěti indikátorů: podíl lesní plochy na rozloze států; mnoţství vyuţívaných lovišť ryb v rámci biologických limitů; a poměr mnoţství vyuţívaných vodních zdrojů na celkovém mnoţství obnovitelných zdrojů vody. Rozloha lesů všech států poklesla z roku 1990 a 2005 z hodnoty 31,3% na 30,3%. Za stejné období stouply ve světě emise CO2 kvůli nárůstu emisí v rozvojových zemích, a to kromě subsaharské Afriky. IDA pomohla svými finančními prostředky ve výši 4,7 mld. USD podpořit environmentální management a přírodní zdroje. 20 8. Cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj Úkol č. 15: dále rozvíjet obchodní a finanční systém zaloţený na pravidlech, předvídatelnosti a nediskriminačního charakteru Úkol č. 16. Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (odstranění cel a kvót pro export, oddluţení nejméně rozvinutých zemí) Úkol č. 17: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států Úkol č. 18: Komplexně řešit problém zadluţených rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosaţení udrţitelnosti zadluţení z dlouhodobého hlediska Úkol č. 19: Zpřístupnit základní léky v rozvojových zemích s pomocí farmaceutickými firmami Úkol č. 20: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

20

http://www.worldbank.org/mdgs/environment.html [cit.2014-04-025]

54

Hlavními oblastmi, kterých se daný cíl dotýká, jsou především: problematika dobrého vládnutí, globální obchodní i zemědělské politiky a přístup k trhům, odpovědné chování soukromých (zahraničních, nadnárodních) společností, zvýšení oficiální rozvojové pomoci zemí OECD vůči ekonomicky chudým regionům, řešení specifických potřeb vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států, dále zadluţení rozvojových zemí, vytvoření a realizace strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi, zajištění přístupu k dostupným základním lékům v rozvojových zemích, umoţnění přístupu rozvojových zemí k moderním technologiím, a to především v informační i komunikační oblasti. Skupina Světové banky pomohla rozvojovým zemím vyrovnat se s dopady finanční krize z roku 2008 a nadále podpořila rozvojové země v ekonomické nejistotě.21

21

http://www.worldbank.org/mdgs/global_partnership.html [cit.2014-04-025]

55

Závěr Cílem bakalářské práce je popis a zhodnocení místa a role Světové banky ve vývoji světové a české ekonomiky, a to včetně nastínění moţných perspektiv dalšího rozvoje Světové banky. Snaţila jsem se zde rozebrat Světovou banku jako celek, ale i jednotlivé organizace, ze kterých se skládá. Stěţejním úkolem SB v současnosti stále zůstává pomáhat hospodářsky slabším zemím překlenout období chudoby a pomoci jim vytvořit v zemi takové podmínky, které by vedly k jejich hospodářskému růstu, a tím ke zvýšení ekonomické a politické stability v této oblasti. V současné době je chudoba povaţována za jeden z problému globálního světa. Světová banka se snaţí bojovat různými způsoby proti chudobě, ale veškeré snahy zatím vţdy selhaly. Světovou banku zasáhla prudká kritika, při které si uvědomila, ţe její kritéria ohledně chudoby nezahrnují celou problematiku, a tak banka zpřesnila měření chudoby. Hlavním cílem Světové banky jsou Rozvojové cíle tisíciletí, které mají být splněny do roku 2015. Kladou si však velmi obtíţné cíle, které jsou většinou těţko splnitelné. Vysoká úroveň zadluţenosti především vůči vládám rozvinutých států je pokládáno za váţnou překáţku provádění podstatných reforem v chudých zemích. A proto SB zaloţila s MMF na ochranu reformních snah před riziky spojenými s vysokou zadluţeností a splácením úroků organizaci Iniciativa pro pomoc vysoce zadluţeným chudým zemím. Tento nápad vznikl ze závazku mezinárodního společenství, kde se budou snaţit usilovat o omezení zadluţenosti nejchudších zemí na udrţitelné úrovni. Světová banka pomohla České republice několika půjčkami, které ale byly splaceny. Od roku 2005 byla Česká republika prohlášena SB za ekonomicky stabilní zemi, která nepotřebuje podporu. SB přeřadila Českou republiku mezi vyspělé země, které nepotřebují čerpat úvěry od SB. Jakákoliv instituce má své stinné stránky tak i Světová banka. Našly se různé případy, kde kritici nešetřili kritikou na SB. Programy, které SB spolufinancovala, skončily fiaskem. Tyto

56

projekty poškodili ţivotní prostředí, lidi byli vyhnáni ze svých obydlí. Hlavní příčinou kritiky byly půjčky. Dostalo se najevo z 1800 půjček bylo 37% neúspěšných.

57

Seznam pouţité literatury Skripta a monografie 1. MARKOVÁ, J.. Mezinárodní měnové instituce. 1. vyd. 2004. ISBN 80-245-0431-6 2. KUNEŠOVÁ, H., CIHELOVÁ, E,

a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a

perspektivy. 2. Doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2006; ISBN 807179-455-4 3. KUBIŠTA Václav a kolektiv; Mezinárodní ekonomické vztahy; Vydavatelství: Aleš Čeněk, 2009; ISBN: 9788073801915 4.

BENEŠ, Vladislav a kolektiv; Zahraniční obchod; Grada, 2004; ISBN 8024705583; str. 121 - 122

5. LEBIEDZIK Marie MAJEROVÁ, Marian, NEZVAL, Pavel; Světová ekonomika; Computer pess, 2007; str: 103 - 104 6. KALÍNSKÁ, E., PETŘÍČEK, V. a kol.; Mezinárodní obchod I; ISBN 80-245-0600-9, VŠE; str: 71 _72 Internetové zdroje 1. OSN – Světová banka; [cit.2013-09-02] dostupný z: http://www.osn.cz/systemosn/specializovane-agentury/?i=120 2. OSN

–

IBRD

[cit.2013-09-02]

dostupný

z:

http://www.osn.cz/system-

dostupný

z:

http://www.osn.cz/system-

osn/specializovane-agentury/?sub=167 3. OSN

–

IDA

[cit.2013-09-02]

osn/specializovane-agentury/?sub=168 4. OSN – IFC [cit.2013-09-03] dostupný z: www.osn.cz/system-osn/specializovaneagentury/?sub=169 5. OSN

–

MIGA

[cit.2013-09-03]

dostupný

z:

http://www.osn.cz/system-

dostupný

z:

http://www.osn.cz/system-

osn/specializovane-agentury/?sub=170 6. OSN

-

ICSID

[cit.2013-09-02]

osn/specializovane-agentury/?sub=171 7. OSN

–

Program

Světové

banky

[cit.2013-09-04]

dostupný

z:

http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=704 8. Rozvojovka

–

chudoba

[cit.2013-09-07]

dostupný

z:

http://www.rozvojovka.cz/chudoba 9. Rozvojovka – Rozvojové cíle tisíciletí dostupný z: [cit.2013-09-02] dostupný z: http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti 58

10. OSN

–

Rozvojové

cíle

tisíciletí

[cit.2013-09-08]

dostupný

z:

http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=205 11. Rozvojovka – Světová banka a zadluţenost [cit.2013-09-10] dostupný z: http://www.rozvojovka.cz/mezinarodni-zadluzenost 12. World

Bank

–

IBRD

[cit.2013-09-02]

dostupný

z:

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTIBRD/0,,menu PK:3046081~pagePK:64168427~piPK:64168435~theSitePK:3046012,00.html 13. World

Bank

–

IFC

[cit.2013-09-02]

dostupný

z:

http://ifcext.ifc.org/ifcext/masterinternet.nsf/AttachmentsByTitle/ifctFS.htm/$FILE/ifc tFS.htm 14. World

Bank

–

MIGA

[cit.2013-09-03]

dostupný

z:

dostupný

z:

http://www.miga.org/whoweare/index.cfm?stid=1787 15. World

Bank

-

ICSID

[cit.2013-09-02]

https://icsid.worldbank.org/ICSID/FrontServlet?requestType=CasesRH&actionVal=S howHome&pageName=AboutICSID_Home 16. World

Bank

–

President

[cit.2013-09-06]

dostupný

z:

http://www.worldbank.org/en/about/president/about-the-office/bio 17. Globalizace

–

Kritika

Světové

banky

[cit.2014-04-02]

dostupný

z:

http://globalizace.ecn.cz/texty/sb.html 18. Novinky – Světová banka vyřadila Českou republiku ze seznamu rozvojových zemí [cit.2014-03-02]

dostupný

z:

http://www.novinky.cz/ekonomika/54299-svetova-

banka-vyradila-cr-ze-seznamu-rozvojovych-zemi.html 19. Finance – Světová banka přeřadila Česko z příjemců pomoci mezi dárce [cit.2014-0303] dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/65515-svetova-banka-preradilacesko-z-prijemcu-pomoci-mezi-darce/ 20. INPEG

–

Světová

banka

a

kritika

[cit.2014-04-05]

dostupný

z:

http://inpeg.ecn.cz/frames/index1.html 21. World

Bank

–

Presidenti

[cit.2013-09-05]

dostupný

z:

http://www.worldbank.org/en/about/archives/history/past-president 22. UNDP – MDG [cit.2014-03-021] dostupný z: http://www.undp.org/content/dam/undp/library/MDG/english/mdg-report-2013english.pdf 23. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

1.

[cit.2014-04-025]

http://www.worldbank.org/mdgs/poverty_hunger.html 59

dostupný

z:

24. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

2.

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

3.

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

4.

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

dostupný

z:

http://www.worldbank.org/mdgs/education.html 25. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

http://www.worldbank.org/mdgs/gender.html 26. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

http://www.worldbank.org/mdgs/child_mortality.html 27. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

5.

[cit.2014-04-025]

http://www.worldbank.org/mdgs/maternal_health.html 28. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

6.

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

7.

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

[cit.2014-04-025]

dostupný

z:

http://www.worldbank.org/mdgs/diseases.html 29. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

http://www.worldbank.org/mdgs/environment.html 30. World

Bank

–

MDGS

–

cíl:

8.

http://www.worldbank.org/mdgs/global_partnership.html

60

Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam prezidentů Světové banky ........................................................................ 11 Tabulka 2: Deset nejchudších států světa z hlediska míry extrémní chudoby v roce 2012 ..... 40 Tabulka 3: Pomoc České republice od IBRD ......................................................................... 45 Tabulka 4: Pomoc České republice od IFC .............................................................................. 46 Tabulka 5: Pomoc České republice od MIGA ......................................................................... 47

Seznam obrázků Obrázek 1: Prezident Dr. Jim Yong Kim ................................................................................. 10 Obrázek 2: Vztah mezi sociálním a existenčním minimem ..................................................... 32

Seznam grafů Graf 1: Podíl lidí ţijící s méně neţ 1,25 USD na den, 1990 a 2010 (v%)................................ 31 Graf 2: Podíl dětí mladších 5let, trpící střední a silnou podváhou, v roce 1990 a 2011 (v%) . 50 Graf 3: Úmrtnost dětí do 5 let, 1990 a 2011 (úmrtnost na 1000 ţivě narozených) .................. 52

61

Příloha Příloha č.1 Členské země Světové banky (IBRD, IDA, IFC, MIGA ICSID IBRD Afghanistan, Jul 14, 1995

Liberia, Mar 28, 1962

Albania, Oct 15, 1991

Libya, Sep 17, 1958

Algeria, Sep 26, 1963

Lithuania, Jul 6, 1992

Angola, Sep 19, 1989

Luxembourg, Dec 27, 1945

Antigua and Barbuda, Sep 22, 1983

Macedonia, FYR of, Feb 25, 1993

Argentina, Sep 20, 1956

Madagascar, Sep 25, 1963

Armenia, Sep 16, 1992

Malawi, Jul 19, 1965

Australia, Aug 5, 1947

Malaysia, Mar 7, 1958

Austria, Aug 27, 1948

Maldives, Jan 13, 1978

Azerbaijan, Sep 18, 1992

Mali, Sep 27, 1963

Bahamas, The Aug 21, 1973

Malta, Sep 26, 1983

Bahrain, Sep 15, 1972

Marshall Islands, May 21, 1992

Bangladesh, Aug 17, 1972

Mauritania, Sep 10, 1963

Barbados, Sep 12, 1974

Mauritius, Sep 23, 1968

Belarus, Jul 10, 1992

Mexico, Dec 31, 1945

Belgium, Dec 27, 1945

Micronesia, Federated States of, Jun 24, 1993

Belize, Mar 19, 1982

Moldova, Aug 12, 1992

Benin, Jul 10, 1963

Mongolia, Feb 14, 1991

Bhutan, Sep 28, 1981

Montenegro, Jan 18, 2007

Bolivia, Dec 27, 1945

Morocco, Apr 25, 1958

Bosnia and Herzegovina, Feb 25, 1993

Mozambique, Sep 24, 1984

Botswana, Jul 24, 1968

Myanmar, Jan 3, 1952

Brazil, Jan 14, 1946

Namibia, Sep 25, 1990

Brunei Darussalam, Oct 10, 1995

Nepal, Sep 6, 1961

Bulgaria, Sep 25, 1990

Netherlands, Dec 27, 1945

Burkina Faso, May 2, 1963

New Zealand, Aug 31, 1961

Burundi, Sep 28, 1963

Nicaragua, Mar 14, 1946

Cabo Verde, Nov 20, 1978

Niger, Apr 24, 1963

Cambodia, Jul 22, 1970

Nigeria, Mar 30, 1961

Cameroon, Jul 10, 1963

Norway, Dec 27, 1945

Canada, Dec 27, 1945

Oman, Dec 23, 1971

Central African Republic, Jul 10, 1963

Pakistan, Jul 11, 1950

Chad, Jul 10, 1963

Palau, Dec 16, 1997

62

Chile, Dec 31, 1945

Panama, Mar 14, 1946

China, Dec 27, 1945

Papua New Guinea, Oct 9, 1975

Colombia, Dec 24, 1946

Paraguay, Dec 28, 1945

Comoros, Oct 28, 1976

Peru, Dec 31, 1945

Congo, Democratic Republic of, Sep 28, 1963 Philippines, Dec 27, 1945 Congo, Republic of, Jul 10, 1963

Poland, Jun 27, 1986

Costa Rica, Jan 8, 1946

Portugal, Mar 29, 1961

Cote d'Ivoire, Mar 11, 1963

Qatar, Sep 25, 1972

Croatia, Feb 25, 1993

Romania, Dec 15, 1972

Cyprus, Dec 21, 1961

Russian Federation, Jun 16, 1992

Czech Republic, Jan 1, 1993

Rwanda, Sep 30, 1963

Denmark, Mar 30, 1946

Samoa, Jun 28, 1974

Djibouti, Oct 1, 1980

San Marino, Sep 21, 2000

Dominica, Sep 29, 1980

Sao Tome and Principe, Sep 30, 1977

Dominican Republic, Sep 18, 1961

Saudi Arabia, Aug 26, 1957

Ecuador, Dec 28, 1945

Senegal, Aug 31, 1962

Egypt, Arab Republic of, Dec 27, 1945

Serbia, Feb 25, 1993

El Salvador, Mar 14, 1946

Seychelles, Sep 29, 1980

Equatorial Guinea, Jul 1, 1970

Sierra Leone, Sep 10, 1962

Eritrea, Jul 6, 1994

Singapore, Aug 3, 1966

Estonia, Jun 23, 1992

Slovak Republic, Jan 1, 1993

Ethiopia, Dec 27, 1945

Slovenia, Feb 25, 1993

Fiji, May 28, 1971

Solomon Islands, Sep 22, 1978

Finland, Jan 14, 1948

Somalia, Aug 31, 1962

France, Dec 27, 1945

South Africa, Dec 27, 1945

Gabon, Sep 10, 1963

South Sudan, Apr 18, 2012

Gambia, The, Oct 18, 1967

Spain, Sep 15, 1958

Georgia, Aug 7, 1992

Sri Lanka, Aug 29, 1950

Germany, Aug 14, 1952

St. Kitts and Nevis, Aug 15, 1984

Ghana, Sep 20, 1957

St. Lucia, Jun 27, 1980

Greece, Dec 27, 1945

St. Vincent and the Grenadines, Aug 31, 1982

Grenada, Aug 27, 1975

Sudan, Sep 5, 1957

Guatemala, Dec 28, 1945

Suriname, Jun 27, 1978

Guinea, Sep 28, 1963

Swaziland, Sep 22, 1969

Guinea-Bissau, Mar 24, 1977

Sweden, Aug 31, 1951

Guyana, Sep 26, 1966

Switzerland, May 29, 1992

Haiti, Sep 8, 1953

Syrian Arab Republic, Apr 10, 1947

63

Honduras, Dec 27, 1945

Tajikistan, Jun 4, 1993

Hungary, Jul 7, 1982

Tanzania, Sep 10, 1962

Iceland, Dec 27, 1945

Thailand, May 3, 1949

India, Dec 27, 1945

Timor-Leste, Jul 23, 2002

Indonesia, Apr 13, 1967

Togo, Aug 1, 1962

Iran, Islamic Republic of, Dec 29, 1945

Tonga, Sep 13, 1985

Iraq, Dec 27, 1945

Trinidad and Tobago, Sep 16, 1963

Ireland, Aug 8, 1957

Tunisia, Apr 14, 1958

Israel, Jul 12, 1954

Turkey, Mar 11, 1947

Italy, Mar 27, 1947

Turkmenistan, Sep 22, 1992

Jamaica, Feb 21, 1963

Tuvalu, Jun 24, 2010

Japan, Aug 13, 1952

Uganda, Sep 27, 1963

Jordan, Aug 29, 1952

Ukraine, Sep 3, 1992

Kazakhstan, Jul 23, 1992

United Arab Emirates, Sep 22, 1972

Kenya, Feb 3, 1964

United Kingdom, Dec 27, 1945

Kiribati, Sep 29, 1986

United States, Dec 27, 1945

Korea, Republic of, Aug 26, 1955

Uruguay, Mar 11, 1946

Kosovo, Jun 29, 2009

Uzbekistan, Sep 21, 1992

Kuwait, Sep 13, 1962

Vanuatu, Sep 28, 1981

Kyrgyz Republic, Sep 18, 1992

Venezuela, Republica Bolivariana de, Dec 30, 1946

Lao People's Democratic Republic, Jul 5, 1961Vietnam, Sep 21, 1956 Latvia, Aug 11, 1992

Yemen, Republic of, Oct 3, 1969

Lebanon, Apr 14, 1947

Zambia, Sep 23, 1965

Lesotho, Jul 25, 1968

Zimbabwe, Sep 29, 1980

64

IDA Country / Date of Membership

Country / Date of Membership

Afghanistan, Feb 2, 1961

Lebanon, Apr 10, 1962

Albania, Oct 15, 1991

Lesotho, Sep 19, 1968

Algeria, Sep 26, 1963

Liberia, Mar 28, 1962

Angola, Sep 19, 1989

Libya, Aug 1, 1961

Argentina, Aug 3, 1962

Lithuania, Sept 23, 2011

Armenia, Aug 25, 1993

Luxembourg, Jun 4, 1964

Australia, Sep 24, 1960

Macedonia, FYR of, Feb 25, 1993

Austria, Jun 28, 1961

Madagascar, Sep 25, 1963

Azerbaijan, Mar 31, 1995

Malawi, Jul 19, 1965

Bahamas, Jun 23, 2008

Malaysia, Sep 24, 1960

Bangladesh, Aug 17, 1972

Maldives, Jan 13, 1978

Barbados, Sep 29, 1999

Mali, Sep 27, 1963

Belgium, Jul 2, 1964

Marshall Islands, Jan 19, 1993

Belize, Mar 19, 1982

Mauritania, Sep 10, 1963

Benin, Sep 16, 1963

Mauritius, Sep 23, 1968

Bhutan, Sep 28, 1981

Mexico, Apr 24, 1961

Bolivia, Jun 21, 1961

Micronesia, Federated States of, Jun 24, 1993

Bosnia and Herzegovina, Feb 25, 1993

Moldova, Jun 14, 1994

Botswana, Jul 24, 1968

Mongolia, Feb 14, 1991

Brazil, Mar 15, 1963

Montenegro, Jan 18, 2007

Burkina Faso, May 13, 1963

Morocco, Dec 29, 1960

Burundi, Sep 28, 1963

Mozambique, Sep 24, 1984

Cabo Verde, Nov 20, 1978

Myanmar, Nov 5, 1962

Cambodia, Jul 22, 1970

Nepal, Mar 6, 1963

Cameroon, Apr 10, 1964

Netherlands, Jun 30, 1961

Canada, Sep 24, 1960

New Zealand, Oct 1, 1974

Central African Republic, Aug 27, 1963

Nicaragua, Dec 30, 1960

Chad, Nov 7, 1963

Niger, Apr 24, 1963

Chile, Dec 30, 1960

Nigeria, Nov 14, 1961

China, Sep 24, 1960

Norway, Sep 24, 1960

Colombia, Jun 16, 1961

Oman, Feb 20, 1973

Comoros, Dec 9, 1977

Pakistan, Sep 24, 1960

Congo, Democratic Republic of, Sep 28, 1963

Palau, Dec 16, 1997

Congo, Republic of, Nov 8, 1963

Panama, Sep 1, 1961

Costa Rica, Jun 30, 1961

Papua New Guinea, Oct 9, 1975

65

Cote d'Ivoire, Mar 11, 1963

Paraguay, Feb 10, 1961

Croatia, Feb 25, 1993

Peru, Aug 30, 1961

Cyprus, Mar 2, 1962

Philippines, Oct 28, 1960

Czech Republic, Jan 1, 1993

Poland, Oct 28, 1960

Denmark, Nov 30, 1960

Portugal, Dec 29, 1992

Djibouti, Oct 1, 1980

Romania, April 12, 2014

Dominica, Sep 29, 1980

Russian Federation, Jun 16, 1992

Dominican Republic, Nov 16, 1962

Rwanda, Sep 30, 1963

Ecuador, Nov 7, 1961

Samoa, Jun 28, 1974

Egypt, Arab Republic of, Oct 26, 1960

Sao Tome and Principe, Sep 30, 1977

El Salvador, Apr 23, 1962

Saudi Arabia, Dec 30, 1960

Equatorial Guinea, Apr 5, 1972

Senegal, Aug 31, 1962

Eritrea, Jul 6, 1994

Serbia, Feb 25, 1993

Estonia, Oct 11, 2008

Sierra Leone, Nov 13, 1962

Ethiopia, Apr 11, 1961

Singapore, Sep 27, 2002

Fiji, Sep 29, 1972

Slovak Republic, Jan 1, 1993

Finland, Dec 29, 1960

Slovenia, Feb 25, 1993

France, Dec 30, 1960

Solomon Islands, Jul 21, 1980

Gabon, Nov 4, 1963

Somalia, Aug 31, 1962

Gambia, The, Oct 18, 1967

South Africa, Oct 12, 1960

Georgia, Aug 31, 1993

South Sudan, Apr 18, 2012

Germany, Sep 24, 1960

Spain, Oct 18, 1960

Ghana, Dec 29, 1960

Sri Lanka, Jun 27, 1961

Greece, Jan 9, 1962

St. Kitts and Nevis, Oct 23, 1987

Grenada, Aug 28, 1975

St. Lucia, Apr 28, 1982

Guatemala, Apr 27, 1961

St. Vincent and the Grenadines, Aug 31, 1982

Guinea, Sep 26, 1969

Sudan, Sep 24, 1960

Guinea-Bissau, Mar 25, 1977

Swaziland, Sep 22, 1969

Guyana, Jan 4, 1967

Sweden, Sep 24, 1960

Haiti, Jun 13, 1961

Switzerland, May 29, 1992

Honduras, Dec 23, 1960

Syrian Arab Republic, Jun 28, 1962

Hungary, Apr 29, 1985

Tajikistan, Jun 4, 1993

Iceland, May 19, 1961

Tanzania, Nov 6, 1962

India, Sep 24, 1960

Thailand, Sep 24, 1960

Indonesia, Aug 20, 1968

Timor-Leste, Jul 23, 2002

Iran, Islamic Republic of, Oct 10, 1960

Togo, Aug 21, 1962

Iraq, Dec 29, 1960

Tonga, Oct 23, 1985

66

Ireland, Dec 22, 1960

Trinidad and Tobago, Oct 30, 1972

Israel, Dec 22, 1960

Tunisia, Dec 30, 1960

Italy, Sep 24, 1960

Turkey, Dec 22, 1960

Japan, Dec 27, 1960

Tuvalu, Jun 24, 2010

Jordan, Oct 4, 1960

Uganda, Sep 27, 1963

Kazakhstan, Jul 23, 1992

Ukraine, May 27, 2004

Kenya, Feb 3, 1964

United Arab Emirates, Dec 23, 1981

Kiribati, Oct 2, 1986

United Kingdom, Sep 24, 1960

Korea, Republic of, May 18, 1961

United States, Sep 24, 1960

Kosovo, Jun 29, 2009

Uzbekistan, Sep 24, 1992

Kuwait, Sep 13, 1962

Vanuatu, Sep 28, 1981

Kyrgyz Republic, Sep 24, 1992

Vietnam, Sep 24, 1960

Lao People's Democratic Republic, Oct 28, 1963Yemen, Republic of, May 22, 1970 Latvia, Aug 11, 1992

Zambia, Sep 23, 1965 Zimbabwe, Sep 29, 1980

67

IFC ountry / Date of Membership

Comoros, Jul 13, 1992

Afghanistan, Sep 23, 1957

Congo, Democratic Republic of, Apr 15, 1970

Albania, Oct 15, 1991

Congo, Republic of, Oct 1, 1980

Algeria, Sep 23, 1990

Costa Rica, Jul 20, 1956

Angola, Sep 19, 1989

Cote d'Ivoire, Mar 11, 1963

Antigua and Barbuda, Apr 15, 1987

Croatia, Feb 25, 1993

Argentina, Oct 13, 1959

Cyprus, Mar 2, 1962

Armenia, Apr 18, 1995

Czech Republic, Jan 1, 1993

Australia, Jul 20, 1956

Denmark, Jul 20, 1956

Austria, Sep 28, 1956

Djibouti, Oct 1, 1980

Azerbaijan, Oct 11, 1995

Dominica, Sep 29, 1980

Bahamas, Dec 8, 1986

Dominican Republic, Oct 31, 1961

Bahrain, Sep 22, 1995

Ecuador, Jul 20, 1956

Bangladesh, Jun 18, 1976

Egypt, Arab Republic of, Jul 20, 1956

Barbados, Jun 25, 1980

El Salvador, Jul 20, 1956

Belarus, Nov 2, 1992

Equatorial Guinea, Jan 10, 1992

Belgium, Dec 27, 1956

Eritrea, Oct 11, 1995

Belize, Mar 19, 1982

Estonia, Aug 9, 1993

Benin, Feb 5, 1987

Ethiopia, Jul 20, 1956

Bhutan, Dec 1, 2003

Fiji, Jul 12, 1979

Bolivia, Jul 20, 1956

Finland, Jul 20, 1956

Bosnia and Herzegovina, Feb 25, 1993

France, Jul 20, 1956

Botswana, Mar 23, 1979

Gabon, Oct 20, 1970

Brazil, Dec 31, 1956

Gambia, The, Sep 19, 1983

Bulgaria, Jul 22, 1991

Georgia, Jun 29, 1995

Burkina Faso, Aug 20, 1975

Germany, Jul 20, 1956

Burundi, Nov 28, 1979

Ghana, Apr 3, 1958

Cabo Verde, May 2, 1990

Greece, Sep 26, 1957

Cambodia, Mar 26, 1997

Grenada, Aug 28, 1975

Cameroon, Oct 1, 1974

Guatemala, Jul 20, 1956

Canada, Jul 20, 1956

Guinea, Oct 22, 1982

Central African Republic, Apr 1, 1991

Guinea-Bissau, Mar 25, 1977

Chad, Apr 2, 1998

Guyana, Jan 4, 1967

Chile, Apr 15, 1957

Haiti, Jul 20, 1956

China, Jan 15, 1969

Honduras, Jul 20, 1956

Colombia, Jul 20, 1956

Hungary, Apr 29, 1985

68

Iceland, Jul 20, 1956

Mauritania, Dec 29, 1967

India, Jul 20, 1956

Mauritius, Sep 23, 1968

Indonesia, Apr 23, 1968

Mexico, Jul 20, 1956

Iran, Islamic Republic of, Dec 28, 1956

Micronesia, Federated States of, Jun 24,

Iraq, Dec 27, 1956

1993

Ireland, Sep 11, 1958

Moldova, Mar 10, 1995

Israel, Sep 26, 1956

Mongolia, Feb 14, 1991

Italy, Dec 27, 1956

Montenegro, Jan 18, 2007

Jamaica, Mar 31, 1964

Morocco, Aug 30, 1962

Japan, Jul 20, 1956

Mozambique, Sep 24, 1984

Jordan, Jul 20, 1956

Myanmar, Dec 3, 1956

Kazakhstan, Sep 30, 1993

Namibia, Sep 25, 1990

Kenya, Feb 3, 1964

Nepal, Jan 7, 1966

Kiribati, Oct 2, 1986

Netherlands, Dec 28, 1956

Korea, Republic of, Mar 16, 1964

New Zealand, Aug 31, 1961

Kosovo, Jun 29, 2009

Nicaragua, Jul 20, 1956

Kuwait, Sep 13, 1962

Niger, Jan 7, 1980

Kyrgyz Republic, Feb 11, 1993

Nigeria, Mar 30, 1961

Lao People's Democratic Republic, Jan 29,

Norway, Jul 20, 1956

1992

Oman, Feb 20, 1973

Latvia, Sep 29, 1993

Pakistan, Jul 20, 1956

Lebanon, Dec 28, 1956

Palau, Dec 16, 1997 Panama, Jul 20, 1956

Country / Date of Membership

Papua New Guinea, Oct 9, 1975

Lesotho, Sep 29, 1972

Paraguay, Jul 27, 1956

Liberia, Mar 28, 1962

Peru, Jul 20, 1956

Libya, Sep 18, 1958

Philippines, Aug 12, 1957

Lithuania, Jan 15, 1993

Poland, Dec 29, 1987

Luxembourg, Oct 4, 1956

Portugal, Jul 8, 1966

Macedonia, FYR of, Feb 25, 1993

Qatar, Oct 11, 2008

Madagascar, Sep 27, 1963

Romania, Sep 23, 1990

Malawi, Jul 19, 1965

Russian Federation, Apr 12, 1993

Malaysia, Mar 20, 1958

Rwanda, Nov 6, 1975

Maldives, Feb 2, 1983

Samoa, Jun 28, 1974

Mali, May 9, 1978

Sao Tome and Principe, Oct 11, 2008

Malta, Jun 1, 2005

Saudi Arabia, Sep 18, 1962

Marshall Islands, Sep 23, 1992

Senegal, Aug 31, 1962

69

Serbia, Feb 25, 1993

Vanuatu, Sep 28, 1981

Seychelles, Jun 11, 1981

Venezuela, Republica Bolivariana de, Dec

Sierra Leone, Sep 10, 1962

28, 1956

Singapore, Sep 4, 1968

Vietnam, Aug 4, 1967

Slovak Republic, Jan 1, 1993

Yemen, Republic of, May 22, 1970

Slovenia, Feb 25, 1993

Zambia, Sep 23, 1965

Solomon Islands, Jul 21, 1980

Zimbabwe, Sep 29, 1980

Somalia, Aug 31, 1962 South Africa, Apr 3, 1957 South Sudan, Apr 18, 2012 Spain, Mar 24, 1960 Sri Lanka, Jul 20, 1956 St. Kitts and Nevis, Mar 7, 1996 St. Lucia, Apr 28, 1982 Sudan, Oct 21, 1960 Suriname, Sep 1, 2011 Swaziland, Sep 22, 1969 Sweden, Jul 20, 1956 Switzerland, May 29, 1992 Syrian Arab Republic, Jun 28, 1962 Tajikistan, Dec 2, 1994 Tanzania, Sep 10, 1962 Thailand, Dec 3, 1956 Timor-Leste, Oct 2, 2004 Togo, Sep 4, 1962 Tonga, Oct 23, 1985 Trinidad and Tobago, Jun 10, 1971 Tunisia, Jul 25, 1962 Turkey, Dec 19, 1956 Turkmenistan, May 29, 1997 Uganda, Sep 27, 1963 Ukraine, Oct 18, 1993 United Arab Emirates, Sep 30, 1977 United Kingdom, Jul 20, 1956 United States, Jul 20, 1956 Uruguay, Aug 22, 1968 Uzbekistan, Sep 30, 1993

70

MIGA Afghanistan, Jun 16, 2003

Lesotho, Apr 12, 1988

Albania, Oct 15, 1991

Liberia, Apr 12, 2007

Algeria, Jun 4, 1996

Libya, Apr 5, 1993

Angola, Sep 19, 1989

Lithuania, Jun 8, 1993

Antigua and Barbuda, Sep 26, 2005

Luxembourg, Aug 29, 1991

Argentina, Feb 11, 1992

Macedonia, FYR of, Mar 19, 1993

Armenia, Dec 5, 1995

Madagascar, Jun 8, 1988

Australia, Feb 10, 1999

Malawi, Apr 12, 1988

Austria, Dec 16, 1997

Malaysia, Dec 6, 1991

Azerbaijan, Sep 23, 1992

Maldives, May 19, 2005

Bahamas, Oct 4, 1994

Mali, Oct 22, 1992

Bahrain, Apr 12, 1988

Malta, Sep 12, 1990

Bangladesh, Apr 12, 1988

Mauritania, Sep 8, 1992

Barbados, Apr 12, 1988

Mauritius, Dec 28, 1990

Belarus, Dec 3, 1992

Mexico, Jul 1, 2009

Belgium, Sep 18, 1992

Micronesia, Federated States of, Aug 11, 1993

Belize, Jun 29, 1992

Moldova, Jun 9, 1993

Benin, Sep 26, 1994

Mongolia, Jan 21, 1999

Bolivia, Oct 3, 1991

Montenegro, Jan 18, 2007

Bosnia and Herzegovina, Mar 19, 1993

Morocco, Sep 17, 1992

Botswana, May 15, 1990

Mozambique, Nov 23, 1994

Brazil, Jan 7, 1993

Myanmar, Dec 16, 2013

Bulgaria, Sep 23, 1992

Namibia, Sep 25, 1990

Burkina Faso, Nov 2, 1988

Nepal, Feb 9, 1994

Burundi, Mar 10, 1998

Netherlands, Apr 12, 1988

Cabo Verde, May 10, 1993

New Zealand, Apr 22, 2008

Cambodia, Dec 1, 1999

Nicaragua, Jun 12, 1992

Cameroon, Oct 7, 1988

Niger, May 10, 2012

Canada, Apr 12, 1988

Nigeria, Apr 12, 1988

Central African Republic, Sep 8, 2000

Norway, Aug 9, 1989

Chad, Jun 11, 2002

Oman, Jan 24, 1989

Chile, Apr 12, 1988

Pakistan, Apr 12, 1988

China, Apr 30, 1988

Palau, Dec 16, 1997

Colombia, Nov 30, 1995

Panama, Feb 21, 1997

Comoros, Feb 25, 2013

Papua New Guinea, Oct 21, 1991

Congo, Democratic Republic of, Feb 7, 1989

Paraguay, Jun 30, 1992

71

Congo, Republic of, Oct 16, 1991

Peru, Dec 2, 1991

Costa Rica, Feb 8, 1994

Philippines, Feb 8, 1994

Cote d'Ivoire, Jun 7, 1988

Poland, Jun 29, 1990

Croatia, Mar 19, 1993

Portugal, Jun 6, 1988

Cyprus, Apr 12, 1988

Qatar, Oct 22, 1996

Czech Republic, Jan 1, 1993

Romania, Sep 10, 1992

Denmark, Apr 12, 1988

Russian Federation, Dec 29, 1992

Djibouti, Jan 12, 2007

Rwanda, Sep 27, 2002

Dominica, Oct 7, 1991

Samoa, Sep 27, 2002

Dominican Republic, Mar 7, 1997

Sao Tome and Principe, Dec 20, 2012

Ecuador, Apr 12, 1988

Saudi Arabia, Apr 12, 1988

Egypt, Arab Republic of, Apr 12, 1988

Senegal, Apr 12, 1988

El Salvador, Dec 20, 1991

Serbia, Mar 19, 1993

Equatorial Guinea, Oct 27, 1994

Seychelles, Sep 15, 1992

Eritrea, Sep 10, 1996

Sierra Leone, Jun 20, 1996

Estonia, Sep 24, 1992

Singapore, Feb 24, 1998

Ethiopia, Aug 13, 1991

Slovak Republic, Jan 1, 1993

Fiji, Sep 24, 1990

Slovenia, Mar 19, 1993

Finland, Dec 28, 1988

Solomon Islands, Oct 27, 2005

France, Dec 28, 1989

South Africa, Mar 10, 1994

Gabon, Mar 26, 2003

South Sudan, Apr 18, 2012

Gambia, The, Sep 11, 1992

Spain, Apr 29, 1988

Georgia, Dec 29, 1992

Sri Lanka, May 27, 1988

Germany, Apr 12, 1988

St. Kitts and Nevis, Sep 21, 1999

Ghana, Apr 29, 1988

St. Lucia, Jul 25, 1988

Greece, Aug 30, 1993

St. Vincent and the Grenadines, Sep 10, 1990

Grenada, Apr 12, 1988

Sudan, Nov 7, 1991

Guatemala, Jul 11, 1996

Suriname, Jul 2, 2003

Guinea, Oct 5, 1995

Swaziland, Apr 18, 1990

Guinea-Bissau, Jul 12, 2006

Sweden, Apr 12, 1988

Guyana, Jan 18, 1989

Switzerland, Apr 12, 1988

Haiti, Dec 11, 1996

Syrian Arab Republic, May 14, 2002

Honduras, Jun 30, 1992

Tajikistan, Dec 9, 2002

Hungary, Apr 21, 1988

Tanzania, Jun 19, 1992

Iceland, Sep 25, 1998

Thailand, Oct 20, 2000

India, Jan 6, 1994

Timor-Leste, Jul 23, 2002

Indonesia, Apr 12, 1988

Togo, Apr 15, 1988

72

Iran, Islamic Republic of, Dec 15, 2003

Trinidad and Tobago, Jul 2, 1992

Iraq, Oct 6, 2008

Tunisia, Jun 7, 1988

Ireland, Oct 27, 1989

Turkey, Jun 3, 1988

Israel, May 21, 1992

Turkmenistan, Oct 1, 1993

Italy, Apr 29, 1988

Uganda, Jun 10, 1992

Jamaica, Apr 12, 1988

Ukraine, Jul 19, 1994

Japan, Apr 12, 1988

United Arab Emirates, Oct 20, 1993

Jordan, Apr 12, 1988

United Kingdom, Apr 12, 1988

Kazakhstan, Aug 12, 1993

United States, Apr 12, 1988

Kenya, Nov 28, 1988

Uruguay, Mar 1, 1993

Korea, Republic of, Apr 12, 1988

Uzbekistan, Nov 4, 1993

Kosovo, Jun 29, 2009

Vanuatu, Jul 27, 1988

Kuwait, Apr 12, 1988

Venezuela, Republica Bolivariana de, May 9, 1994

Kyrgyz Republic, Sep 21, 1993

Vietnam, Oct 5, 1994

Lao People's Democratic Republic, Apr 5, 2000Yemen, Republic of, Mar 12, 1996 Latvia, Aug 21, 1998

Zambia, Jun 6, 1988

Lebanon, Oct 19, 1994

Zimbabwe, Apr 10, 1992

73

ICSID Country / Date of Membership

Country / Date of Membership

Afghanistan, Jul 25, 1968

Lithuania, Aug 5, 1992

Albania, Nov 14, 1991

Luxembourg, Aug 29, 1970

Algeria, Mar 22, 1996

Macedonia, FYR of, Nov 26, 1998

Argentina, Nov 18, 1994

Madagascar, Oct 14, 1966

Armenia, Oct 16, 1992

Malawi, Oct 14, 1966

Australia, Jun 1, 1991

Malaysia, Oct 14, 1966

Austria, Jun 24, 1971

Mali, Feb 2, 1978

Azerbaijan, Oct 18, 1992

Malta, Dec 3, 2003

Bahamas, Nov 18, 1995

Mauritania, Oct 14, 1966

Bahrain, Mar 15, 1996

Mauritius, Jul 2, 1969

Bangladesh, Apr 26, 1980

Micronesia, Federated States of, Jul 24, 1993

Barbados, Dec 1, 1983

Moldova, June 4, 2011

Belarus, Aug 9, 1992

Mongolia, Jul 14, 1991

Belgium, Sep 26, 1970

Montenegro, May 10, 2013

Benin, Oct 14, 1966

Morocco, Jun 10, 1967

Bosnia and Herzegovina, Jun 13, 1997

Mozambique, Jul 7, 1995

Botswana, Feb 14, 1970

Nepal, Feb 6, 1969

Brunei Darussalam, Oct 16, 2002

Netherlands, Oct 14, 1966

Bulgaria, May 13, 2001

New Zealand, May 2, 1980

Burkina Faso, Oct 14, 1966

Nicaragua, Apr 19, 1995

Burundi, Dec 5, 1969

Niger, Dec 14, 1966

Cabo Verde, Jan 26, 2011

Nigeria, Oct 14, 1966

Cambodia, Jan 19, 2005

Norway, Sep 15, 1967

Cameroon, Feb 2, 1967

Oman, Aug 23, 1995

Canada, Dec 1, 2013

Pakistan, Oct 15, 1966

Central African Republic, Oct 14, 1966

Panama, May 8, 1996

Chad, Oct 14, 1966

Papua New Guinea, Nov 19, 1978

Chile, Oct 24, 1991

Paraguay, Feb 6, 1983

China, Feb 6, 1993

Peru, Sep 8, 1993

Colombia, Aug 14, 1997

Philippines, Dec 17, 1978

Comoros, Dec 7, 1978

Portugal, Aug 1, 1984

Congo, Democratic Republic of, May 29, 1970Qatar, Jan 20, 2011 Congo, Republic of, Oct 14, 1966

Romania, Oct 12, 1975

Costa Rica, May 27, 1993

Rwanda, Nov 14, 1979

Cote d'Ivoire, Oct 14, 1966

Samoa, May 25, 1978

74

Croatia, Oct 22, 1998

Sao Tome and Principe, Jun 19, 2013

Cyprus, Dec 25, 1966

Saudi Arabia, Jun 7, 1980

Czech Republic, Apr 22, 1993

Senegal, May 21, 1967

Denmark, May 24, 1968

Serbia, Jun 8, 2007

Egypt, Arab Republic of, Jun 2, 1972

Seychelles, Apr 19, 1978

El Salvador, Apr 5, 1984

Sierra Leone, Oct 14, 1966

Estonia, Jul 23, 1992

Singapore, Nov 13, 1968

Fiji, Sep 10, 1977

Slovak Republic, Jun 26, 1994

Finland, Feb 8, 1969

Slovenia, Apr 6, 1994

France, Sep 20, 1967

Solomon Islands, Oct 8, 1981

Gabon, Oct 14, 1966

Somalia, Mar 30, 1968

Gambia, The, Jan 26, 1975

South Sudan, May 18, 2012

Georgia, Sep 6, 1992

Spain, Sep 17, 1994

Germany, May 18, 1969

Sri Lanka, Nov 11, 1967

Ghana, Oct 14, 1966

St. Kitts and Nevis, Sep 3, 1995

Greece, May 21, 1969

St. Lucia, Jul 4, 1984

Grenada, Jun 23, 1991

St. Vincent and the Grenadines, Jan 15, 2003

Guatemala, Feb 20, 2003

Sudan, May 9, 1973

Guinea, Dec 4, 1968

Swaziland, Jul 14, 1971

Guyana, Aug 10, 1969

Sweden, Jan 28, 1967

Haiti, Nov 26, 2009

Switzerland, Jun 14, 1968

Honduras, Mar 16, 1989

Syrian Arab Republic, Feb. 24, 2006

Hungary, Mar 6, 1987

Tanzania, Jun 17, 1992

Iceland, Oct 14, 1966

Timor-Leste, Aug 22, 2002

Indonesia, Oct 28, 1968

Togo, Sep 10, 1967

Ireland, May 7, 1981

Tonga, Apr 20, 1990

Israel, Jul 22, 1983

Trinidad and Tobago, Feb 2, 1967

Italy, Apr 28, 1971

Tunisia, Oct 14, 1966

Jamaica, Oct 14, 1966

Turkey, Apr 2, 1989

Japan, Sep 16, 1967

Turkmenistan, Oct 26, 1992

Jordan, Nov 29, 1972

Uganda, Oct 14, 1966

Kazakhstan, Oct 21, 2000

Ukraine, Jul 7, 2000

Kenya, Feb 2, 1967

United Arab Emirates, Jan 22, 1982

Korea, Republic of, Mar 23, 1967

United Kingdom, Jan 18, 1967

Kosovo, Jul 29, 2009

United States, Oct 14, 1966

Kuwait, Mar 4, 1979

Uruguay, Sep 8, 2000

Latvia, Sep 7, 1997

Uzbekistan, Aug 25, 1995

75

Lebanon, Apr 25, 2003

Yemen, Republic of, Nov 20, 2004

Lesotho, Aug 7, 1969

Zambia, Jul 17, 1970

Liberia, Jul 16, 1970

Zimbabwe, Jun 19, 1994

76