Místní poplatky. Obsah

Místní poplatky Mgr. Barbora Kubíková, Kancelář veřejného ochránce práv, [email protected] seminář 2. října 2015, Zlín podklad pro účastníky prezentace v Prezi: http://prezi.com/ickrxg3f_6xe/?utm_campaign=share&utm_medium=copy&rc=ex0share Obsah [1] Zdroje informací .................................................................................................................. 2 [2] Poplatek ze psů ................................................................................................................... 3 Držba .................................................................................................................................... 3 Chovatel ................................................................................................................................ 4 Osoba závislá na pomoci jiné osoby...................................................................................... 4 Držitel průkazu ZTP/P ........................................................................................................... 5 Povinnost držet a užívat psa ................................................................................................. 5 Souběh důchodů ................................................................................................................... 5 Ohlašovací povinnost tíží i osoby osvobozené od poplatku ................................................... 6 Vzor obecně závazné vyhlášky obce ..................................................................................... 6 [3] Turistické poplatky.............................................................................................................. 8 Místo soustředěného turistického ruchu ................................................................................ 8 Zařízení určené k přechodnému ubytování............................................................................ 9 „Dohoda na paušální částce poplatku“ .................................................................................. 9 Dotazy - příklady ..................................................................................................................10 Vzor obecně závazné vyhlášky obce ....................................................................................10 [4] Poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství........................................................13 Veřejné prostranství .............................................................................................................13 Prodejní zařízení, umístění (prodejního zařízení), zvláštní užívání .......................................13 Obecné x zvláštní užívání, nesplnění ohlašovací povinnosti neovlivňuje vznik (zánik) poplatkové povinnosti, nemožnost stanovení jiných sankcí (či zvýšených sazeb) .................14 Za veřejné prostranství lze označit i "soukromý" pozemek ...................................................14 Vlastník veřejného prostranství by v zásadě neměl platit za zvláštní užívání svého pozemku .............................................................................................................................................15 Vlastník versus nájemce?.....................................................................................................15 Nájemné versus poplatek? ...................................................................................................16 Zvláštní užívání veřejných komunikací .................................................................................16 Vzor obecně závazné vyhlášky obce ....................................................................................17 [5] Poplatek ze vstupného.......................................................................................................20 Vstupné ................................................................................................................................20 Prohlídky kulturních památek ...............................................................................................20 „Dohoda na paušální částce“ ................................................................................................21 Vzor obecně závazné vyhlášky obce ....................................................................................21 [6] Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem ....................................................22 Motorové vozidlo ..................................................................................................................22 Vybrané místo ......................................................................................................................23 Zákaz zpoplatnění užívání veřejné komunikace ...................................................................23 Osoba blízká ........................................................................................................................23 Vzor obecně závazné vyhlášky ............................................................................................23 [7] Poplatek za provoz systému nakládání s odpady ............................................................25 Varianty "zpoplatnění" komunálního odpadu ........................................................................25 Cizinci ..................................................................................................................................25 Riziko neopodstatněného několikanásobného zpoplatnění ..................................................26

1

(poplatková povinnost při současném smluvním zpoplatnění odstraňování odpadu podobného komunálnímu) ....................................................................................................26 Cizinecký informační systém ................................................................................................26 Vlastníci bytů nebo rodinných domů, v nichž není nikdo hlášen k trvalému pobytu...............27 Dotazy – příklady..................................................................................................................27 Nezletilí poplatníci ................................................................................................................28 Dotazy – příklady (nezletilí poplatníci) ..................................................................................28 Je nezletilé dítě vůbec poplatníkem? Může je v řízení zastoupit jeho zákonný zástupce? ....29 Zastupování dítěte................................................................................................................29 Co si má správce daně počít s nedoplatky nezletilců? ..........................................................30 Novela zákona o místních poplatcích (tisk 219 - www.psp.cz) ..............................................31 prezident zákon podepsal 25. září 2015 ...............................................................................31 Obcházení zákona a diskriminace poplatníků.......................................................................32 Místní versus chataři ............................................................................................................33 Nelze kombinovat systémy zpoplatnění ................................................................................33 Nezáleží na množství odpadu, který poplatník na území obce vytvoří ..................................33 Nesrozumitelnost a nepředvídatelnost OZV .........................................................................34 Dotaz – okamžik nabytí (pozbytí) vlastnictví nemovitosti (domu, bytu) .................................34 Zvýšení poplatku v OZV .......................................................................................................34 Vzor obecně závazné vyhlášky ............................................................................................35 [8] Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku .................................................................37 Stavební pozemek................................................................................................................37 Výpočet sazby pozemku.......................................................................................................38 Vzor obecně závazné vyhlášky ............................................................................................38 [1]

Zdroje informací Pelc, V. Místní poplatky. Oprávnění obcí. Povinnosti podnikatelů, živnostníků a občanů. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 222 s. Radvan, M. Místní daně. Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha: 2012, 244 s. Matějková, L.; Pešková, A.; Kubíková, B.; Svobodová, Z. (eds). Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad). 2. vydání, Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a Praha: Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, 2009, 159 s. (dostupné na www.ochrance.cz a www.mvcr.cz) Slavík, J. Poplatkové systémy v obcích - rizika a příležitosti pro odpadové hospodářství. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2009, 198 s. Jirásková, Z.; Šneberková, A. Výkon správy místních poplatků ve vzorech a rozhodnutích. Praha: Bova Polygon, 2008, 118 s. Kadečka, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2005 Jirásková, Z.; Šneberková, A. Místní poplatky v praxi. 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Bova Polygon, 2004, 155 s. Jirásková, Z.; Šneberková, A. Zákon o správě daní a poplatků a jeho aplikace na výkon správy místních poplatků. Praha: Bova Polygon, 2004, 151 s. web Finanční správy http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/sprava-dani-apoplatku/mistni-poplatky/pokyny-sdeleni-opatreni Metodický pokyn k místnímu poplatku za zhodnocení stavebního pozemku - § 10c zákona o místních poplatcích (č. j. 26/16 202/2008 – 262) Metodické doporučení pro krajské úřady a obce – postup při vyměřování místních poplatků a vzory platebních výměrů (č. j. 26/17 986/2011 – 262)

2

argumentace k výhradám a námitkám provozovatelů loterií a jiných sázkových her; vyměření místního poplatku platebním výměrem - § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků (č. j. 26/121 335/2010 – 262) Doplnění stanoviska č. j. 26/121 335/2010 – 262 – § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků - vyměření místního poplatku za provozovaný VHP nebo jiné technické zařízení povolené Ministerstvem financí (č. j. 26/128 238/2010 – 262) web Ministerstva vnitra (dokumenty ODK) vzory obecně závazných vyhlášek ke všem místním poplatkům http://www.mvcr.cz/clanek/vzory-pravnich-predpisu-obci.aspx judikatura správních soudů http://www.nssoud.cz/ judikatura Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz/ [2]

Poplatek ze psů § 2 zákona o místních poplatcích (1) Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. (2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná1) a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu 1a), osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.1b) (3) Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. (4) Poplatek ze psů platí držitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí pro výpočet poměrné výše poplatku obdobně odstavec 3. Držba § 129 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (1) Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. (2) Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Komentář: Švestka, J.; Spáčil, J.; Škárová, M.; Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1394 s.: "Držba předpokládá držební vůli (animus possidendi) a faktické ovládání věci (corpus possessionis). To zákon vyjadřuje slovy, že „držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe“. Držební vůle je vůle držet věc pro sebe a svým jménem, tedy nakládat s ní jako s vlastní, případně vykonávat právo pro sebe. Detentor, např. nájemce nebo ten, kdo užívá věc na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni, ovládá věc cizím jménem a pro jiného; není tedy držitelem věci (může však být držitelem práva). Držitel nemusí být vlastníkem věci; přesto i pro vlastníka má skutečnost, že je držitelem, význam, neboť nemusí vždy prokazovat vlastnictví, ale k úspěchu v případném sporu mu postačí důkaz oprávněné držby.

3

Pokud někdo ovládá věc bez úmyslu držet ji pro sebe (např. nájemce, oprávněný z věcného břemene, osoba, která našla věc a hodlá ji vrátit vlastníkovi), je detentorem věci, nikoliv držitelem (může však být držitelem práva, na jehož základě má věc u sebe). Detence je chráněna v § 126 odst. 2." § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku [Držitel] Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. § 989 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku [Držba práva] (1) Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. (2) Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 01. 2008, čj. 2 Afs 107/2007 - 168 II. Útulky pro psy nepodléhají povinnosti platit poplatek ze psů. Nejsou totiž držitelem věci ve smyslu § 129 odst. 1 občanského zákoníku, který se subsidiárně použije pro výklad pojmu „držitel psa“ obsaženého v § 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Chovatel § 3 písm. k) zákona č. 246/1992, o ochraně zvířat proti týrání „Pro účely tohoto zákona se rozumí … k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen „chová“) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady, provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá jejich veřejná vystoupení,“ § 13b odst. 2 zákona č. 246/1992, o ochraně zvířat proti týrání „Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit chovatelům povinnost nechat trvale označit psy, kteří dosud označeni nejsou, osobou odborně způsobilou k výkonu této odborné veterinární činnosti podle veterinárního zákona, a to prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetováním nebo identifikací čipem. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost přihlásit psy do evidence a upravit náležitosti a způsob vedení evidence označených psů a jejich chovatelů.“ Osoba závislá na pomoci jiné osoby § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. (2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

4

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Držitel průkazu ZTP/P 1a) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. § 34 odst. 5 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4. Povinnost držet a užívat psa Například zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. § 44 Používání loveckých psů a loveckých dravců (1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. … (3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek. ____________________ 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1b)

Souběh důchodů Souběh důchodů uvedených ve druhé větě ustanovení § 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích není důvodem pro nepřiznání snížené sazby poplatku ze psa, pokud poplatník zároveň nemá jiný příjem než z uvedených důchodů. Právní úprava před novelou (provedenou zákonem č. 229/2003 Sb.) nesporně přiznávala sníženou sazbu i v případě souběhu důchodů, což lze dovodit z tehdejšího souřadného výčtu jmenovaných důchodů. Novela do výčtu včlenila vdovecký důchod, a ačkoliv použila spojku „nebo“, stalo se tak mezi důchody, jejichž souběh není možný, a nelze proto tvrdit, že se tak změnil dřívější souřadný výčet důchodů. Úmysl zúžit okruh poplatníků, na něž se vztahuje snížená sazba, neobsahovala ani důvodová zpráva k uvedené novele.

5

Neexistuje pak ani věcný důvod k nepřiznání snížené sazby. K souběhu starobního důchodu s invalidním dojít nemůže. Úhrn příjmu poživatele starobního a vdovského (vdoveckého) důchodu může být často nižší než příjem jiné osoby požívající pouze starobní důchod. Pominout nelze ani dopady právní úpravy v průběhu času. Bude-li držitelkou psa poživatelka starobního důchodu, bude jí po dobu života manžela náležet snížená sazba poplatku. V případě úmrtí manžela by později z důvodu souběhu důchodů neměla nárok na sníženou sazbu, ačkoliv se její životní úroveň jistě nezvýší. Pro zajímavost připomeňme ještě starší právní úpravu - vyhlášku Ministerstva financí č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku, účinnou do 31. 12. 1990: „Národní výbor stanoví výši poplatku ze psů za jednoho psa v rozpětí od 30 Kčs do 1000 Kčs ročně; jestliže je držitel psa osamělý důchodce do 400 Kčs ročně. Za každého dalšího psa se horní hranice tohoto rozpětí zvyšuje na 1500 Kčs.“ Jediným protiargumentem - argumentem pro podporu názoru, že se termín „důchod, který je jediným zdrojem příjmu“, musí vykládat jako situace, kdy poplatníkovi plyne příjem pouze z jediného důchodu, by mohl být poukaz na předpisy sociálního zabezpečení ve znění účinném do 1. ledna 1996. Krom neaktuálnosti zmíněné právní úpravy dlužno dodat, že tyto předpisy reagovaly i na situace souběhu (prostřednictvím limitů) a v některých případech tolerovaly i existenci příjmu z výdělečné činnosti (ve vymezeném rozsahu). Ohlašovací povinnost tíží i osoby osvobozené od poplatku Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/06 ze dne 22. května 2007 Podrobit ohlašovací povinnosti osoby poplatku podléhající, avšak podle zákona či obecně závazné vyhlášky od poplatku osvobozené, je ústavně souladným oprávněním obce. I poplatník, který je osvobozen od placení místního poplatku, tomuto místnímu poplatku podléhá, podléhá tedy i ohlašovací povinnosti. Podrobit ohlašovací povinnosti navíc i osoby poplatku nepodléhající, resp. držitele psů jako takové, při vědomí, že to pro tyto osoby představuje jen minimální břemeno, ještě také v daném případě ústavně obstojí. Předmětná ohlašovací povinnost se totiž vztahuje pouze na držitele psů mladších tří měsíců, kteří poplatku nepodléhají. Navázání zániku poplatkové povinnosti na splnění ohlašovací povinnosti jde nad rámec zákona, resp. ocitá se v rozporu se zákonem (s § 14 odst. 2 ve spojení s § 2 zákona o místních poplatcích) a příslušnými ustanoveními ústavního pořádku (čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 4, čl. 104 odst. 3 Ústavy). Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Vznik a zánik poplatkové povinnosti (1) Poplatková povinnost vzniká držiteli psa v den, kdy pes dovršil stáří tří měsíců, nebo v den, kdy nabyl psa staršího tří měsíců. (2) V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí držitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. (3) Poplatková povinnost zaniká dnem, kdy přestala být fyzická nebo právnická osoba držitelem psa (např. úhynem psa, jeho ztrátou, darováním nebo prodejem), přičemž se poplatek platí i za započatý kalendářní měsíc, ve kterém taková skutečnost nastala. Čl. 4 Ohlašovací povinnost (1) Držitel psa je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti do ..... dnů ode dne jejího vzniku. (alt. „ode dne, kdy pes dovršil stáří tří měsíců, nebo dne, kdy nabyl psa staršího tří měsíců“). Stejným způsobem je povinen oznámit také zánik své poplatkové povinnosti.

6

(2) Povinnost ohlásit držení psa má i osoba, která je od poplatku osvobozena. (3) V ohlášení držitel psa uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, zejména stáří a počet držených psů, včetně skutečností zakládajících vznik nároku na úlevu nebo osvobození od poplatku. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je držitel psa povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. Čl. 5 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku za kalendářní rok činí: a) za prvního psa ....... Kč, b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele ....... Kč, c) za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatel sirotčího důchodu ....... Kč, d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, kterým je osoba podle písm. c) tohoto ustanovení ....... Kč. Čl. 6 (1. varianta) Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný nejpozději do ……. příslušného kalendářního roku. (2) Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odstavci 1, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla / nejpozději do konce příslušného kalendářního roku. Čl. 6 (2. varianta) Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný ve ...... stejných splátkách, nejpozději v termínech ..... ...... příslušného kalendářního roku. Čl. 7 Osvobození a úlevy (1) Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) …………………….., b) …………………….., c) ……………………… (3) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu na poplatků má: a) …………………… ve výši ... Kč b) …………………… ve výši ... Kč.

7

[3]

Turistické poplatky § 3 ZMP (1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. (2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu 1a) a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) 4) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. (3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku. (4) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem.4a) (5) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,-Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

§ 7 ZMP (1) Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. (2) Poplatku ubytovací kapacity nepodléhá a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) zrušeno c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. (3) Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (§ 3 odst. 4) s výjimkou údaje o účelu pobytu. (4) Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.

Místo soustředěného turistického ruchu Dle Ministerstva pro místní rozvoj je třeba za místo soustředěného turistického ruchu nebo také středisko cestovního ruchu považovat sídelní útvar, jehož hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem je právě cestovní ruch. Jedná se o lokalitu nabízející relativně komplexní infrastrukturu cestovního ruchu, která návštěvníkovi umožňuje realizaci variantních kombinací jeho forem. Za kritéria pro stanovení území obce „místem soustředěného cestovního ruchu“ lze tak obecně dovodit dostupnost a vybavenost území základní (dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, snadná dopravní dostupnost) a doplňkovou (kulturně-historická atraktivita území, možnost léčení, kulturní a sportovní zařízení, možnost trávení volného času) infrastrukturou cestovního ruchu. Vymezení takového území pak může být buď úzké, tj. pouze část obce, nebo široké, kdy obec za místo soustředěného cestovního ruchu zvolí celé katastrální území obce. Pro účely zavedení poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je pak jedním z kritérií skutečnost, že v daném místě existují léčebná nebo rekreační zařízení, kde se návštěvníci rekreují nebo

8

léčí za úplatu na dohodnutou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování. Z uvedeného je zřejmé, že úplatnost pobytu fyzické osoby v daném místě je jedním z rozhodujících kritérií pro vybrání poplatku. Poplatku tak nepodléhá fyzická osoba, která prokáže jiný účel (důvod) svého pobytu, než je léčení nebo rekreace. Důkazní břemeno spočívající v prokazování jiného důvodu pobytu než je léčení či rekreace však nese poplatník, nikoliv správce poplatku. Matějková, L.; Pešková, A.; Kubíková, B.; Svobodová, Z. (eds). Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad). 2. vydání, Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a Praha: Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, 2009, 159 s. (dostupné na www.ochrance.cz a www.mvcr.cz), str. 22 Zařízení určené k přechodnému ubytování § 2 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území: Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stavbou pro bydlení 1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, 2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. „Dohoda na paušální částce poplatku“ nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/06 ze dne 10. října 2006 „Ústavní soud tak přisvědčil tvrzení navrhovatele - byť na základě jiné argumentace, než navrhovatelem uplatňované – že nelze stanovit paušální částku poplatku ad hoc a že obce mají sazbu paušálu v obecně závazné vyhlášce konkrétně vymezit s tím, že na „dohodě“ s poplatníkem bude toliko otázka, zda se v jeho případě aplikuje poplatek stanovený procentní sazbou nebo paušálně. Tím, že napadené ustanovení vyhlášky výše uvedené interpretační závěr nerespektovalo – a svěřilo až správci poplatku právo stanovit poplatek po dohodě s poplatníkem paušální částkou - je nutno je shledávat i v tomto směru jako rozporné s ust. § 6 odst. 3 věta druhá ve spojení s ust. § 14 zákona o místních poplatcích.“

9

Dotazy - příklady Lze poplatkem z ubytovací kapacity zpoplatnit ubytovnu sloužící k sociálnímu bydlení? ustanovení § 7 odst. 2 písm. d) zákona o místních poplatcích: „Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá … d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům.“ Co když ubytovnu užívají (pouze) sociálně slabí lidé? Přestože zákonodárce zpoplatňuje ubytovací kapacitu zařízení určených k přechodnému ubytování (bez ohledu na fakticitu), zřejmě neměl v úmyslu zpoplatnit případy, kdy ubytovaní v takových zařízeních trvale bydlí. Zohledníme-li aktuální situaci na trhu s byty, můžeme vyložit, že poplatku nepodléhá ani ubytovací kapacita v rozsahu lůžek využitých osobami, které na ubytovně trvale (nikoliv přechodně) bydlí. Dokazování stran trvalého bydlení (pobyt na ubytovně není přechodný) bude snadné v případě osob, které mají na ubytovnách evidován trvalý pobyt, případně mají trvalý pobyt evidován na ohlašovně místního či jiného obecního úřadu. Ubytovatel odmítá předložit ubytovací knihy – jak ho přinutit? Po neúspěšné výzvě (§ 92 odst. 4 daňového řádu: „Pokud to vyžaduje průběh řízení, může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evidence.“) lze teoreticky ukládat pořádkové pokuty (§ 247 odst. 2 daňového řádu: „Pořádkovou pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek.“). Pak lze poplatek vyměřit podle pomůcek. (§ 98 odst. 1 daňového řádu: "Nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. ..." S účinností od 1. ledna 2015 (jen za porušení do 31. prosince 2014) lze uložit pokutu do 500 000 Kč za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně). § 247a daňového řádu Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Ubytovatel (plátce) je povinen ohlásit správci poplatku zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování osob za úplatu ve lhůtě do ….. dnů od zahájení této činnosti. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě oznámí ubytovatel správci poplatku ukončení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu. (2) V ohlášení ubytovatel uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s jeho podnikatelskou činností,

10

c) případně další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, včetně skutečností zakládajících nárok na úlevu nebo případné osvobození od poplatku. (3) Plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů či skutečností uvedených v ohlášení, je ubytovatel povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (5) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Tyto zápisy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Čl. 4 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí za osobu a každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu .....…. Kč. (2) Paušální částka za osobu činí: a) týdenní paušální částka ............. Kč b) měsíční paušální částka ..........… Kč c) roční paušální částka .............. Kč Pozn. pro obec: Obec může (ale nemusí) stanovit poplatek také týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Ve vzoru OZV jsou uvedeny všechny možnosti, ale obec může využít jen některé z nich (např. pouze roční). Výše paušálu musí obec určit ve vyhlášce nikoli až v poplatkovém řízení. Následně je na správci poplatku, zda poplatník bude odvádět poplatek vyúčtovaný dle denní sazby nebo dle konkrétní paušální částky určené v OZV. Čl. 5 (1. varianta) Splatnost poplatku (1) Ubytovatel vybrané poplatky odvede správci poplatku nejpozději do …..... příslušného kalendářního roku. (2) Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odstavci 1, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Čl. 5 (2. varianta) Splatnost poplatku Ubytovatel poplatek odvede správci poplatku nejpozději do posledního dne měsíce (čtvrtletí, pololetí) příslušného kalendářního roku. Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají: a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) …………………….., b) …………………….., c) ……………………… (3) Úleva se poskytuje: a) ..…………………… ve výši ....... Kč,

11

b) …………………… ve výši ....... Kč. Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku z ubytovací kapacity (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník (ubytovatel) je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti do .... dnů od zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu v zařízeních určených k přechodnému ubytování. Stejným způsobem ohlásí ubytovatel správci poplatku ukončení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování za úplatu (2) V ohlášení poplatník (ubytovatel) uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) další údaje a skutečnosti rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, včetně skutečností zakládajících nárok na úlevu nebo případné osvobození od poplatkové povinnosti. (3) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (5) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Čl. 4 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí za každé využité lůžko a den .......... … Kč. (2) Paušální částka činí ....................................................... … Kč/rok. Čl. 5 Splatnost poplatku (varianta 1) (1) Poplatek je splatný do .................... . (2) Poplatek placený paušální částkou podle čl. 4 odst. 2 je splatný do .................…. (3) Vznikne-li povinnost zaplatit poplatek správci poplatku po termínu splatnosti, odvede ubytovatel poplatek do konce příslušného kalendářního roku. (varianta 2) Poplatek je splatný nejpozději do posledního dne měsíce / čtvrtletí / pololetí příslušného kalendářního roku. Čl. 6 Osvobození a úlevy

12

(1) Poplatku nepodléhá: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků b) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení c) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) …………………….. b) ....………………….. c) ..……………………. (3) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu na poplatku má: a) …………………… ve výši ...…Kč b) …………………… ve výši ...... Kč. [4]

Poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství § 4 zákona o místních poplatcích (1) Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství,4b) kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1. (3) Poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby zdravotně postižené1a). (4) Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí až 10,- Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Veřejné prostranství § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Prodejní zařízení, umístění (prodejního zařízení), zvláštní užívání rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 92/99 ze dne 13. března 2000 I. "Prodejním zařízením k poskytování služeb" ve smyslu § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je věc určená k tomu, aby byla používána při prodeji zboží tím způsobem, že zboží z ní bude nabízeno s možností bezprostředního uzavření kupní smlouvy, případně v ní zboží může být současně též vystaveno či uskladněno. II. Význam pojmu "umístit" (prodejní zařízení) ve smyslu § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je nutno dovodit z výkladu jazykového, v němž znamená "dát, postavit věc na místo, určit pro ni místo". Uvedený pojem lze tedy v kontextu zákona o místních poplatcích vyložit pouze tak, že k umístění prodejního zařízení dojde

13

tehdy, je-li předem pro toto zařízení prostorově vymezena část veřejného prostranství, kde bude následně toto zařízení postaveno. III. Vymezení pojmu "zvláštního užívání veřejného prostranství" v § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je úpravou speciální, která nemá žádný vztah k vymezení tohoto pojmu v zákoně o pozemních komunikacích či v jiných předpisech silničního práva. Obecné x zvláštní užívání, nesplnění ohlašovací povinnosti neovlivňuje vznik (zánik) poplatkové povinnosti, nemožnost stanovení jiných sankcí (či zvýšených sazeb) nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/01 ze dne 20. listopadu 2001 Účelem veřejného prostranství, jak vyplývá z ustanovení § 4 zákona o místních poplatcích, je obecné a zvláštní užívání. Obecným užíváním se rozumí užívání např. náměstí či místních komunikací chodci a vozidly a je zásadně bezplatné. Na rozdíl od toho tzv. zvláštní užívání veřejného prostranství je definování taxativním výčtem v § 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích a je úplatné (srov. Pl. ÚS 14/95, ÚS, sv. 4, č. 68). ... Podle Ústavního soudu tedy předmětem poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství nemůže být "jakékoliv užití bránící obecnému užívání", neboť tento způsob v taxativním výčtu forem zvláštního užívání chybí. Zpoplatněním "jakéhokoliv užití bránícího obecnému užívání" obec stanoví povinnost nad rámec a mimo meze zákona, a proto Ústavní soud ustanovení vyhlášky v této části vyjádřené slovy "nebo jakékoliv užití bránící obecnému užívání" zrušil pro rozpor s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny. Ustanovením § 4 odst. 5 zákona o místních poplatcích je stanovena horní hranice poplatku za užívání veřejného prostranství za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a den s tím, že obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Z tohoto, jakož ani z žádného dalšího ustanovení zákona o místních poplatcích nelze vyvodit poplatkovou povinnost vázanou na oznamovací povinnosti poplatníka o ukončení užívání veřejného prostranství, a proto Ústavní soud ustanovení vyhlášky v této části zrušil pro rozpor s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3a čl. 4 odst. 1 Listiny. Čl. II, oddílu Sazby poplatku odst. 1 písm. f) stanoví, že sazba poplatku za trvalé používání prostranství je stanovena paušální částkou "100,- Kč denně při překročení stanovené lhůty k odstranění". Protože jde o sazbu, resp. sankci, jejíž uložení zákon o místních poplatcích neumožňuje. Ústavní soud shledal návrh důvodným a pro rozpor s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny napadené ustanovení vyhlášky zrušil. Z téhož důvodu zrušil i další ustanovení vyhlášky týkající se uložení sankcí a oznamovací povinnosti poplatníka. Podle ustanovení § 11 zákona o místních poplatcích obec pouze může v případě, že poplatky nebudou zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměřit poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené (neodvedené) poplatky až o 50 %. Z tohoto, jakož ani z žádného jiného ustanovení citovaného zákona, však nelze vyvodit, že by bylo možno zvýšit sazbu za užívání veřejného prostranství z důvodu, že užívání nebylo předem povoleno. Napadené ustanovení věty druhé se tak dostává do rozporu se zákonem o místních poplatcích, neboť se jím ukládá povinnost mimo jeho meze. Ústavní soud proto návrhu vyhověl a napadené ustanovení vyhlášky v této části zrušil pro rozpor s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny. < Za veřejné prostranství lze označit i "soukromý" pozemek rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 57 Ca 37/2004 ze dne 21. června 2006 Z žádného ustanovení zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 229/2003 Sb., ani z jiného obecně závazného právního předpisu nelze dovodit zákaz označení určitého prostranství přístupného bez omezení každému za veřejné jen proto, že vlastnické právo k němu svědčí fyzické či právnické osobě.

14

Vlastník veřejného prostranství by v zásadě neměl platit za zvláštní užívání svého pozemku nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/02 ze dne 22. března 2005 Podle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, obec určí, obecně závaznou vyhláškou, místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. Jedná se o rozhodování, které je v samostatné působnosti obce ve smyslu § 35 zákona o obcích. Při tomto rozhodování je obec vázána nejen definicí veřejného prostranství, obsaženou v § 34 téhož zákona, ale i celým systémem územního plánování a stavebního řízení podle zvláštních předpisů. Právo vlastníka bránit se obecnému užívání jeho majetku soukromoprávní cestou (žalobou u obecného soudu) není nijak omezeno. Zpoplatnění zvláštního užívání veřejného prostranství se nemusí týkat všech veřejných prostranství, ale pouze těch, která jsou, pro účely poplatkové povinnosti za zvláštní užívání, vymezena obecně závaznou vyhláškou obce, vydanou podle § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Práva a povinnosti vlastníka takového prostoru nejsou jeho prohlášením za veřejné prostranství přímo nijak dotčena. Označení soukromé nemovitosti za veřejné prostranství obecně závaznou vyhláškou obce nemůže být proto dáváno na roveň vyvlastnění, nebo nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Právní závěr, podle něhož by byl vlastník pozemku povinen platit poplatky za zvláštní užívání svého pozemku, který byl jako veřejné prostranství označen obecně závaznou vyhláškou obce, by mohl být, podle okolností, v rozporu s ústavní ochranou vlastnictví. Ochrana práv vlastníků bude předmětem případného řízení před správními soudy, které vezmou v úvahu všechny relevantní okolnosti individuálního případu a podle toho rozliší výkon vlastnického práva od jeho eventuálního zneužití. z textu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/02 Právní závěr, podle něhož by byl vlastník pozemku povinen platit poplatky za zvláštní užívání svého pozemku, který byl jako veřejné prostranství označen obecně závaznou vyhláškou obce, by mohl být, podle okolností, v rozporu s ústavní ochranou vlastnictví. V takovémto případě by totiž došlo ke zpoplatnění výkonu vlastnického práva veřejnou mocí. Umístí-li tedy např. vlastník pozemku, označeného za veřejné prostranství, na svůj pozemek reklamní zařízení (což je jeden z příkladů tzv. zvláštního užívání veřejného prostranství, uvedený v taxativním výčtu § 4 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb.), neměl by zásadně být subjektem poplatkové povinnosti za zvláštní užívání veřejného prostranství. V tom Ústavní soud dává za pravdu jak právním závěrům vysloveným některými autory právní teorie (srov. např. David, O. - Zachariáš, J.: Poplatky za užívání veřejného prostranství, Právník č. 2/98, str. 161 a násl.), tak výhradám, uvedeným ve vyjádření Senátu Parlamentu ČR. V projednávané věci tedy není na místě derogační zásah Ústavního soudu. Naopak ochrana práv vlastníků bude předmětem případného řízení před správními soudy, které vezmou v úvahu všechny relevantní okolnosti individuálního případu a podle toho rozliší výkon vlastnického práva od jeho eventuálního zneužití. Vlastník versus nájemce? usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3364/10 ze dne 30. března 2011 (ústavní stížnost proti rozsudku NSS sp. zn. 8 Afs 46/2010 ze dne 21. září 2010) Právní názor Nejvyššího správního soudu je navíc podpořen i výkladem Ústavního soudu, jenž se touto problematikou, byť okrajově, zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/02, v němž konstatoval, že "Právní závěr, podle něhož by byl vlastník pozemku povinen platit poplatky za zvláštní užívání svého pozemku, který byl jako veřejné prostranství označen obecně závaznou vyhláškou obce, by mohl být, podle okolností, v rozporu s ústavní ochranou vlastnictví. Ochrana práv vlastníků bude předmětem případného řízení před správními soudy, které vezmou v úvahu všechny relevantní okolnosti individuálního případu a podle toho rozliší výkon vlastnického práva od jeho eventuálního zneužití".

15

Z citovaného závěru je zřejmé, že jedinou výjimku z povinnosti platit za zvláštní užívání veřejného prostranství lze ústavně konformním výkladem příslušných ustanovení zákona přiznat vlastníkovi tohoto prostranství, a to ještě ne vždy, ale podle okolností daného případu. Nájemné versus poplatek? rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 86/2008-89 ze dne 16. července 2009 Pronajme-li si nájemce pozemek, který je veřejným prostranstvím ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, pak jeho povinnost hradit nájemné vyplývající ze soukromoprávního nájemního vztahu nenahrazuje veřejnoprávní povinnost platit místní poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství dle § 4 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. „Nejvyšší správní soud rovněž považuje za důležité podotknout, že při posuzování předmětné věci si byl vědom závěrů, k nimž dospěl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 21/02, publikovaném pod č. 211/2005 Sb. V tomto rozhodnutí Ústavní soud vyjádřil, že „právní závěr, podle něhož by byl vlastník pozemku povinen platit poplatky za zvláštní užívání svého pozemku, který byl jako veřejné prostranství označen obecně závaznou vyhláškou obce, by mohl být, podle okolností, v rozporu s ústavní ochranou vlastnictví. V takovém případě by totiž došlo ke zpoplatnění výkonu vlastnického práva veřejnou mocí. Umístí-li tedy např. vlastník pozemku označeného jako veřejné prostranství na svůj pozemek reklamní zařízení (což je jeden z příkladů tzv. zvláštního užívání veřejného prostranství), - neměl by zásadně být subjektem poplatkové povinnosti za zvláštní užívání veřejného prostranství.“ V praxi se proto v obecně závazných vyhláškách obcí objevují ustanovení, která vlastníky či spoluvlastníky pozemků částečně nebo úplně od povinnosti platit poplatek osvobozují. To je i případ vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2003 Sb. HMP, která v § 5 písm. c) stanoví, že poplatek se vedle osvobození vyplývajícího ze zákona neplatí „za užívání veřejného prostranství v případech, kdy toto prostranství použije pro vlastní potřeby jeho vlastník“. Dle názoru zdejšího soudu však shora uvedené závěry není možno bez dalšího aplikovat také na osoby nájemců veřejného prostranství. Nájemní vztah je na rozdíl od práva vlastnického jako práva věcného závazkovým právním vztahem existujícím a zavazujícím pouze jeho smluvní strany. Jak již bylo uvedeno výše, vlastnické právo všech vlastníků (tedy i obcí) má stejný zákonný obsah a ochranu. Vlastnické právo je ovládáno zásadou rovnosti má stejnou ochranu a stejné ústavní, resp. zákonné záruky. Ani obci tak nelze upírat možnost poskytnout vlastní věc někomu za úplatu. Bude-li ovšem veřejné prostranství nájemcem užíváno zvláštním způsobem, kdy dojde k omezení či vyloučení jeho obecného užívání ostatními subjekty, pak užívání pozemku na základě nájemní smlouvy bude bez vlivu na povinnost subjektu platit vedle nájemného také místní poplatek.“ Zvláštní užívání veřejných komunikací nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 47/06 ze dne června 2009 Z hlediska posouzení zákazu (užívat veřejné prostranství pro nakládání a skládání materiálu a výrobků na dobu delší než 24 hodin) je rozhodné, že podle § 25 odst. 6 písm. c) č. 2 zákona o pozemních komunikacích je umísťování, skládání a nakládání věci nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny, zvláštním užíváním dálnice, silnice nebo místní komunikace. Zvláštní užívání přitom podle § 25 odst. 1 tohoto zákona předpokládá rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu, tedy orgánu státní správy. Ačkoliv tedy Ústavní soud nevylučuje, že napadený zákaz ve vztahu k ostatním veřejným prostranstvím by mohl být předmětem regulace skrze vyhlášku obce podle § 10 písm. a) zákona o obcích, zrušil

16

napadené ustanovení, protože důsledně neoddělovalo pozemní komunikace a ostatní veřejná prostranství. § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zvláštní užívání (1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Souhlas vlastníka se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6 písm. d) se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční správní úřad. (2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. § 25 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) b) užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní předpis, 2) c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro 1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“), 2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.), 3. provádění stavebních prací, 4. zřizování vyhrazeného parkování, 5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení, 6. audiovizuální tvorbu, d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech, e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, g) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a) Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 - (varianta 1) Veřejná prostranství

17

Poplatek podle této vyhlášky se platí za užívání veřejných prostranství, která jsou uvedena jmenovitě v příloze č. 1 a graficky vyznačena na mapě v příloze č. 2. Tyto přílohy tvoří nedílnou součást této vyhlášky. Pozn. pro obec: Určení je možno provést oběma nebo jedním z uvedených způsobů. Čl. 3 - (varianta 2) Veřejná prostranství Poplatek podle této vyhlášky se platí za užívání těchto veřejných prostranství: ........................................... ........................................... ........................................... Čl. 4 Vznik a zánik poplatkové povinnosti Poplatek se platí od prvého dne, kdy začalo užívání veřejného prostranství, a trvá až do dne, kdy toto užívání fakticky skončilo. Čl. 5 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen ohlásit zvláštní užívání veřejného prostranství správci poplatku nejpozději .... dní před zahájením užívání veřejného prostranství. V případě užívání veřejného prostranství po dobu kratší, než .... dní, je povinen splnit ohlašovací povinnost nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je poplatník povinen splnit ohlašovací povinnost nejblíže následující pracovní den. (2) V ohlášení poplatník uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, zejména předpokládanou dobu, způsob, místo a výměru užívání veřejného prostranství, včetně skutečností dokládajících vznik nároku na úlevu nebo případné osvobození od poplatku. (3) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (5) Po ukončení užívání veřejného prostranství je poplatník povinen ohlásit skutečný stav údajů uvedených v odst. 2 písm. c) nejpozději do 15 dnů. Čl. 6 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí za každý i započatý m2 a každý i započatý den: a) za umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování služeb .......Kč b) za umístění dočasných staveb sloužících pro poskytování prodeje .......Kč c) za umístění zařízení sloužících pro poskytování prodeje.......Kč d) za provádění výkopových prací .......Kč e) za umístění stavebních zařízení .......Kč f) za umístění reklamních zařízení .......Kč

18

g) za umístění zařízení lunaparků a jiných obdobných atrakcí .......Kč h) za umístění zařízení cirkusů .......Kč i) za umístění skládek .......Kč j) za vyhrazení trvalého parkovacího místa .......Kč k) za užívání veřejného prostranství pro kulturní akce .......Kč l) za užívání veřejného prostranství pro sportovní akce .......Kč m) za užívání veřejného prostranství pro reklamní akce .......Kč n) za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl.......Kč. Pozn. pro obec: Základní sazba je až 10 Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den. U vyznačených (podtržených) zvláštních způsobů užívání veřejného prostranství může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek, tj. 100 Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den) (2) Obec stanovuje poplatek paušální částkou takto: a) ........................................................................................................ Kč/týden, b) ........................................................................................................ Kč/měsíc, c) ........................................................................................................ Kč/rok. Pozn. pro obec: Obec může (ale nemusí) stanovit poplatek také týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. Ve vzoru OZV jsou uvedeny všechny možnosti, ale obec může využít jen některé z nich (např. pouze roční). Výše paušálu musí obec určit ve vyhlášce nikoli až v poplatkovém řízení. Následně je na správci poplatku, zda poplatník bude odvádět poplatek vyúčtovaný dle denní sazby nebo dle konkrétní paušální částky určené v OZV. Čl. 7 Splatnost poplatku (pouze příklady, obec splatnost upraví dle vlastních podmínek) (1) Poplatek ve výši stanovené podle čl. 6 odst. 1 je splatný: a) při užívání veřejného prostranství po dobu kratší .... dnů nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství, b) při užívání veřejného prostranství po dobu .... dnů nebo delší nejpozději do .... dnů od zahájení užívání veřejného prostranství / v den ukončení užívání veřejného prostranství. (2) Poplatek podle čl. 6 odst. 2 je splatný do ………………… (3) Připadne-li lhůta splatnosti na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen svoji povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den. Čl. 8 Osvobození a úlevy (1) Poplatek se neplatí: a) za vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobu zdravotně postiženou, b) z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) ……………………… b) ……………………… (3) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu na poplatků má: a) …………….. ve výši ....………. Kč b) …………….. ve výši ....………. Kč

19

[5]

Poplatek ze vstupného § 6 zákona o místních poplatcích (1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. (2) Poplatek ze vstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. (3) Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou. Vstupné rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 5/2011 - 86 ze dne 4. května 2011 Pojem "vstupné" obsažený v § 6 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je třeba v zásadě vykládat z pozice účastníka akce. Vstupným je pak třeba rozumět souhrn veškerých finančních částek, jejichž zaplacením je podmiňován vstup, resp. účast účastníka na akci, bez ohledu na to, za co byly tyto částky konkrétně zaplaceny nebo na jaký účel byly využity pořadatelem akce. Travel Market, který se v roce 2005 konal ve dnech 8. - 10. listopadu v Pražském veletržním areálu PVA. Od návštěvníků veletrhu žalobkyně v tomto roce vybírala „registrační poplatek“ ve výši 300 Kč pro předem registrované návštěvníky a ve výši 500 Kč při platbě na místě. Registrační poplatek opravňoval k účasti na hlavní a všech doprovodných akcích po všechny tři dny veletrhu a zahrnoval jeden výtisk katalogu a návštěvnickou jmenovku. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2306/11 ze dne 20. září 2011 (ústavní stížnost proti rozsudku NSS ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 Afs 5/2011-86) Nad rámec toho považuje Ústavní soud za vhodné dodat (i s ohledem na stížnostní argumentaci stěžovatelky) následující. Právo existuje ve společnosti proto, aby přinášelo racionální uspořádání vztahů mezi jednotlivci, nikoli proto, aby případné negativní důsledky (společensko-ekonomické) aktivity jednotlivce (jednotlivců) legitimizovalo (srov. k tomu přiměřeně např. Vanberg, V. - Buchanan J. M. Liberaler Evolutionismus oder vertragstheoretischer Konstitutionalismus? : Zum Problem institutioneller Reformen bei F. A. von Hayek und J. M. Buchanan. Tübingen : Mohr, 1981, 48 s.). Jinak řečeno, právo je společenský normativní systém, jehož účelem je rozumné uspořádání vztahů mezi členy společnosti. Již z této základní funkce práva vyplývá, že řešení, která se požadavku rozumného uspořádání vztahů příčí, jsou nepřijatelná. Soudu, jako orgánu státu, tedy jednoznačně přísluší, aby se zabýval otázkou, zda aplikace toho kterého právního regulativu nemůže přinést absurdní důsledky, a v případě, že tomu tak je, aby takovou aplikaci (interpretaci) pomocí redukce ad absurdum odmítl, a aby zvolil výklad, jenž bude v souladu se smyslem a účelem zákona a jenž bude racionální a spravedlivý. Prohlídky kulturních památek nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/93 ze dne 14. června 1994 Vstupné z prohlídek kulturních památek nelze zpoplatňovat a návštěvu hradu či zámku nelze pokládat za kulturní akci ve smyslu zákona o místních poplatcích. Zákon o místních poplatcích předpokládá vybírání poplatku ze vstupného v případech, kdy jde o jednorázovou kulturní akci, např. výstavu, taneční zábavu, konkrétní divadelní představení apod. Kromě toho jsou prostředky z vybraného vstupného na hrady a zámky jednoznačně určeny pro veřejně prospěšné účely se zaměřením na financování oprav a údržby objektů chráněných památkovými úřady a v takovém případě se místní poplatek neplatí.

20

„Dohoda na paušální částce“ nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/06 ze dne 10. října 2006 Ústavní soud tak přisvědčil tvrzení navrhovatele - byť na základě jiné argumentace, než navrhovatelem uplatňované – že nelze stanovit paušální částku poplatku ad hoc a že obce mají sazbu paušálu v obecně závazné vyhlášce konkrétně vymezit s tím, že na „dohodě“ s poplatníkem bude toliko otázka, zda se v jeho případě aplikuje poplatek stanovený procentní sazbou nebo paušálně. Tím, že napadené ustanovení vyhlášky výše uvedené interpretační závěr nerespektovalo – a svěřilo až správci poplatku právo stanovit poplatek po dohodě s poplatníkem paušální částkou - je nutno je shledávat i v tomto směru jako rozporné s ust. § 6 odst. 3 věta druhá ve spojení s ust. § 14 zákona o místních poplatcích. Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze vstupného (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je nejpozději ..... dnů před konáním akce povinen ohlásit správci poplatku druh akce, datum, hodinu a místo jejího konání, výši vstupného, případně doložit existenci skutečností zakládajících osvobození nebo úlevu od poplatkové povinnosti. (2) V ohlášení poplatník dále uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka. (3) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (5) Do ..... dnů po skončení akce je poplatník povinen ohlásit správci poplatku celkovou výši vybraného vstupného sníženou o daň z přidané hodnoty, jestliže byla v ceně vstupného obsažena. Čl. 4 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí z vybraného vstupného na: a) kulturní akci ...............................… ..... %, b) sportovní akci .........................….. ..... %, c) prodejní akci ................................. ..... %, d) reklamní akci .............................… ..... %. (2) Paušální částka činí na: a) kulturní akci .................................. ..... Kč za příslušné časové období (kalendářní rok / pololetí / čtvrtletí / měsíc), b) sportovní akci ............................... ..... Kč za příslušné časové období (kalendářní rok / pololetí / čtvrtletí / měsíc), c) prodejní akci ................................. ..... Kč za příslušné časové období (kalendářní rok / pololetí / čtvrtletí / měsíc),

21

d) reklamní akci ................................. ..... Kč za příslušné časové období (kalendářní rok/ pololetí / čtvrtletí / měsíc). (3) V případě, že na jednu akci bude možné vztáhnout více poplatkových sazeb, platí se pouze poplatek s nejvyšší sazbou. Čl. 5 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný do ….. dnů ode dne skončení akce. (2) (varianta 1) Při placení paušální částkou do ... dnů ode dne skončení akce (....nejpozději do posledního dne měsíce / čtvrtletí / pololetí kalendářního roku. (2) (varianta 2) Při placení paušální částkou nejpozději do posledního dne měsíce, ve kterém byla akce pořádána (čtvrtletí, pololetí kalendářního roku). Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Poplatek ze vstupného se neplatí z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejné prospěšné účely. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) …………………….. b) ....………………….. c) ..……………………. (3) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu od poplatku má: a) …………………… ve výši ...... % b) …………………… ve výši ...... %. [6]

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem § 10 zákona o místních poplatcích (1) Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12) do vybraných míst a částí měst (dále jen "vybraná místa") platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké,13) manželé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. (2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. (3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 20 Kč za den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou. Motorové vozidlo § 2 bod 12 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). § 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona ... f) vozidlo je motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj, g) motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus, h) nemotorové vozidlo je vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo, 12)

22

Vybrané místo nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 23/2000 ze dne 17. července 2001 Jakkoli zákon "vybrané místo" nedefinuje, gramatický a věcný výklad tohoto pojmu, podle přesvědčení Ústavního soudu, průjezd motorového vozidla po mostě, který je součástí pozemní komunikace, a jako takový slouží sjízdnosti pozemní komunikace a v tomto smyslu je její součástí, která (průjezdem po ní) je určena k obvyklému způsobu užívání komunikace, (obecné užívání) ze zmíněných znaků vylučuje. Proto také most přes řeku, navazující v obou směrech na pozemní komunikaci, nelze pokládat za "vybrané místo" ve smyslu zákona [§ 1 písm. f) zák. č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů)]; takovým místem je totiž třeba rozumět ucelenější, zpravidla osídlenou lokalitu, kterou s vnějším světem (okolím) komunikace jako dopravní cesta spojuje (sr. § 2 zák. č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "k vjezdu do vybraných míst"). Zákaz zpoplatnění užívání veřejné komunikace nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/11 ze dne 24. dubna 2012 Pokud je obec oprávněna vydávat obecně závazné vyhlášky ve věci stanovení místních poplatků, nemůže tím měnit zákonnou úpravu, resp. zavádět na svém území úpravu jinou než jakou stanoví zákon. Protože § 19 zákona č. 13/1997 Sb. výslovně stanoví, že pozemní komunikace smí užívat (za stanovených podmínek) každý bezplatně, je poplatek za průjezd motorovým vozidlem v čl. 3 vyhlášky vymezeném úseku obce Lukovany v rozporu se zákonem o místních komunikacích. Osoba blízká § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner1a); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. ____________________ 1a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku [Osoba blízká] Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Vybraná místa (1) Vybraná místa podléhající poplatku, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou, se vymezují takto: a) ………………………………………, b) ………………………………………. Pozn. pro obec: Dopravní značkou, kterou se zakazuje vjezd s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, bude obvykle zákazová dopravní značka „Zákaz vjezdu všech vozidel“ (v jednom nebo obou směrech), pod níž může být navíc umístěna dodatková tabulka např. s textem „Vjezd povolen po zaplacení místního poplatku“. Čl. 4

23

Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen splnit ohlašovací povinnost vůči správci poplatku při podání žádosti o povolení k vjezdu. (1) V ohlášení poplatník uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, zejména počet a označení vozidel, na které je povolení k vjezdu vydáváno, dobu na kterou je povolení vydáváno, včetně údaje dokládajícího případný nárok na úlevu či osvobození od poplatkové povinnosti. (2) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. (3) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. (4) Při vydání povolení k jednorázovému vjezdu (na jeden den nebo jeho část) se splnění ohlašovací povinnosti nevyžaduje. Čl. 5 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí: a) za vozidlo a den .................................................... ..... Kč, b) paušální částka za kalendářní týden .................. ..... Kč, c) paušální částka za kalendářní čtvrtletí ............. ..... Kč, d) paušální částka za kalendářní rok ...................... ..... Kč. Pozn. pro obec: Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou. Období je uvedeno pouze příkladmo. Zákon období neurčuje a je tedy na obci určit období podle svých podmínek a potřeb. Výše paušálu však musí být stanovena již v OZV nikoliv ad hoc správcem poplatku pro konkrétní individuální případ. Dohodou s poplatníkem se rozumí pouze volba poplatníka, zda správce aplikuje sazbu stanovenou procentní sazbou nebo paušální částkou stanovenou v OZV. Čl. 6 Splatnost poplatku (1) Poplatek podle čl. 5 odst. 1 písm. a) je splatný současně s vydáním povolení. (2) (varianta 1) Poplatek stanovený paušální částkou je splatný do … dnů ode dne, kdy započalo zpoplatněné období / ode dne vydání povolení. (varianta 2) Poplatek stanovený paušální částkou je splatný do … dnů po uplynutí zpoplatněného období / ode dne vydání povolení. (varianta 3) Poplatek stanovený paušální částkou je splatný poslední den příslušného týdne (měsíce, čtvrtletí, pololetí, kalendářního roku). Čl. 7 Osvobození a úlevy (1) Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké, manželé těchto osob a jejich děti, a dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. (2) Od poplatku se dále osvobozují: a) …………………….. b) ....………………….. c) ..…………………….

24

(3) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu na poplatků má: a) …………………… ve výši ...…Kč b) …………………… ve výši ...... Kč. [7]

Poplatek za provoz systému nakládání s odpady § 10b zákona o místních poplatcích (1) Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba, 1. která má v obci trvalý pobyt, 2. které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, 3. která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců, 4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. (2) Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí. (3) Poplatek se platí obci, na jejímž území je fyzická osoba hlášena k pobytu, nebo obci, na jejímž území se nachází stavba určená k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům. (4) Sazbu poplatku tvoří a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. (5) V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu v průběhu kalendářního roku, se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce. Varianty "zpoplatnění" komunálního odpadu [A] místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle ustanovení § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, [B] smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo [C] poplatek za komunální odpad dle ustanovení § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Cizinci připomínky ochránce k vládnímu návrhu novely, která se stala základem poslaneckého návrhu (zákon č. 174/2012 Sb.)

25

Vízum k pobytu na území nad 90 dnů (dlouhodobé vízum) je udělováno s platností nejdéle na dobu 6 měsíců (viz § 30 zákona odst. 3 zákona o pobytu cizinců). Dlouhodobá víza jsou jakýmsi pobytovým předstupněm pro cizince, kteří hodlají pobývat na území ČR po delší dobu (např. za účelem zaměstnání, podnikání, studia). Po uplynutí platnosti víza je pobyt cizinců zpravidla řešen povolením k dlouhodobému pobytu. V případech, kdy cizinec nehodlá na území pobývat po dobu delší než 6 měsíců (tato délka pobytu je dostačující ke splnění účelu pobytu) nebo mu povolení k dlouhodobému pobytu nebylo správním orgánem vydáno, je povinen území ČR v době platnosti víza opustit. O záměru vycestovat z území nemusí cizinec správní orgány informovat. A právě ve výše zmíněných případech lze očekávat, že cizinec, který pobývá na území pouze po dobu platnosti dlouhodobého víza (tj. maximálně 6 měsíců), s orgány obce zpravidla vůbec nepřichází do styku (místo pobytu cizinec hlásí orgánům cizinecké policie) a zpravidla se neorientuje v právních předpisech ČR, správní poplatek před svým odjezdem vůbec nezaplatí. V takovém případě bude správní orgán jen velmi obtížně dohledávat a doručovat platební výměr cizinci do zahraničí a případně následně vymáhat uloženou poplatkovou povinnost (a to v naprosto bagatelní výši – do 500,- Kč). Dále si dovolím upozornit, že na základě navrženého znění ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) bod 3 zákona by nově poplatková povinnost vznikla např. i cizincům ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody [§ 18 písm. d) bod 1 zákona o pobytu cizinců] i cizincům pobývajícím v zařízení pro zajištění cizinců [§ 18 písm. d) bod 2 zákona o pobytu cizinců]. I v těchto případech považuji stanovení poplatkové povinnosti za nevhodné, a to s ohledem na sociální situaci cizinců nacházejících se v těchto zařízeních a praktické problémy při vymáhání poplatkové povinnosti (v případě vyhoštění cizince by opět vymáhání poplatku vedlo do zahraničí). Riziko neopodstatněného několikanásobného zpoplatnění (poplatková povinnost při současném smluvním zpoplatnění odstraňování odpadu podobného komunálnímu) Zákonná úprava při vymezení poplatníka místního poplatku obecně nezohledňuje faktické vytváření odpadu, ani skutečnost, že v určitých případech dochází na území České republiky fakticky ke dvojnásobnému zpoplatnění (pro cizince pak ve výsledku i trojnásobnému při současné povinnosti úhrady místního poplatku v zahraničí – zde nejčastěji na Slovensku). Pokud jde konkrétně o studenty, odpad podobný komunálnímu, který vzniká při činnosti kolejí (včetně odpadu vytvořeného ubytovanými), koleje likvidují ve smluvním režimu na své náklady, které promítají do kolejného. Srovnání situace českého a zahraničního studenta pobývajícího na koleji obstojí snad pouze v rozsahu platby na území ČR, nezohledňuje však současnou povinnost zahraničního studenta uhradit obdobný poplatek v zahraničí pro případ kritéria trvalého pobytu (srovnání – Slovensko). (Úvaha dopadá obecně na případy ubytování v ubytovacích zařízeních, při hospitalizaci, pobytu v zařízení sociálních služeb, v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, či věznici.) Cizinecký informační systém § 16 odst. 1 ZMP (1) Obecní úřad a krajský úřad využívají pro účely řízení o místních poplatcích a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců. reakce odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, oddělení pobytu cizinců pro Jihomoravský kraj z 27. září 2013

26

(na žádost o informace k pobytu cizinců s ohledem na nefunkčnost webové služby Agendového informačního systému cizinců pro krajské a obecní úřady) Vlastníci bytů nebo rodinných domů, v nichž není nikdo hlášen k trvalému pobytu Navržený text ustanovení § 10b odst. 1 písm. b) zákona vymezením poplatníků neodpovídá záměru, namísto tvrzeného odstranění nerovností je zakotvuje a svým způsobem zasahuje do samotné koncepce místního poplatku. V rozsahu týkajícím se vlastnictví bytů by právní úprava nadto nebyla realizovatelná. Podle důvodové zprávy zamýšlí navrhovatel nově zakotvit poplatkovou povinnost vlastníkům bytů nebo rodinných domů, v nichž není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. V samotném textu návrhu zákona tuto povinnost ukládá fyzickým osobám a návrh zdůvodňuje „rovným postavením“ osob využívajících systém nakládání s komunálním odpadem. Pokud jde o záměr zrovnoprávnění poplatníků, upozorňuji, že návrh nedopadne na „družstevní byty“ ani na byty vlastněné jinými právnickými osobami. Nadto je otázkou, nakolik je uplatnitelný na případy bytových domů, v nichž vlastník dosud nevymezil bytové jednotky (nelze principielně hovořit o vlastnictví bytu). Co však považuji za nejdůležitější, zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů (obdobně zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů), místem trvalého pobytu rozumí adresu pobytu v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Takto dosud není trvalý pobyt vztahován k jednotlivým bytovým jednotkám, a to ani v případech, kdy jsou v domě vymezeny. Navrhovanou úpravu založenou na identifikaci bytu, v němž není k pobytu hlášena žádná fyzická osoba, tak, domnívám se, prakticky nelze realizovat. Dotazy – příklady Fyzická osoba vlastní bytový dům o 11 bytech, ve kterých nemá nikdo přihlášený trvalý pobyt. Platí vlastník bytového domu poplatek za 11 bytů nebo platí poplatek za 1 osobu? byt x jednotka ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů: „Pro účely tohoto zákona se rozumí … bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“ ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů: „Pro účely tohoto zákona se rozumí … jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona ustanovení § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: "Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá." ustanovení § 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby: Pro účely této vyhlášky se rozumí ... g) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, Je vlastník bytového domu o 11 bytech prakticky vlastníkem 11 bytů, přestože prohlášením nevymezil jednotky podle § 4 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů (podle § 1166 nového občanského zákoníku)? Pokud ano a v domě není nikdo hlášen k trvalému pobytu, zaplatí z titulu vlastnictví bytového domu poplatek ve výši odpovídající poplatku za 11 fyzických osob.

27

Je poplatníkem vlastník domu zkolaudovaného k bydlení, přestože je dům zchátralý a vlastník ho neužívá ani neopravuje? Je poplatníkem vlastník zemědělské usedlosti užívané k rekreačnímu bydlení? ustanovení § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích: „Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba ... do 30. června 2012

b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba ... od 1. července 2012

Do 1. ledna 2013 vlastník rodinného domu nebyl poplatníkem (dům určený k trvalému bydlení fakticky nesloužil k individuální rekreaci). Od 1. ledna 2013 je poplatníkem, není-li v domě nikdo hlášen k trvalému pobytu. Do 1. ledna 2013 byl vlastník zemědělské usedlosti poplatníkem místního poplatku (vlastnictví stavby sloužící k individuální rekreaci). Od 1. ledna 2013 je poplatníkem, pokud je součástí zemědělské usedlosti budova s obytnou částí určená k bydlení nebo rodinné rekreaci (součinnost stavebního úřadu). Nezletilí poplatníci § 12 ZMP (1) Je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník. (2) Nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich. Dotazy – příklady (nezletilí poplatníci) Zákon umožňuje vyměřit zákonnému zástupci za nezletilého poplatníka. Je vyměřeno platebním výměrem i zákonnému zástupci. Mám 2 daňové účty (dítě a zákonný zástupce). Na čí účet půjde úhrada přednostně, pokud zákonný zástupce zaplatí poplatek jen za 1 osobu? Pokud správce poplatku vyměřil místní poplatek zákonnému zástupci (ideálně společně a nerozdílně oběma zákonným zástupcům), musí takovou povinnost evidovat na osobním daňovém účtu zákonného zástupce, jinými slovy u zákonného zástupce dítěte prakticky eviduje dvě daňové pohledávky se stejným datem splatnosti. S účinností od 1. ledna 2015 se uplatní druhá věta ustanovení § 152 odst. 4 daňového řádu: „Pokud mají daňové pohledávky stejný den splatnosti, použije se úhrada daně na tyto pohledávky poměrně podle jejich výše.“ Rodiče jsou rozvedení, je vyměřeno za dítě jednomu z rodičů, ale ten přijde o práci a není schopen poplatek uhradit. Druhý rodič je na tom finančně lépe. Jde již vyměřený poplatek za dítě přesměrovat na druhého zákonného zástupce? Pokud správce poplatku vyměřil poplatek pouze jednomu z rodičů (chybně), nemůže poplatek vymáhat na druhém z rodičů – nemá proti němu exekuční titul. Úvaha o možném nařízení přezkumu rozhodnutí a vyměření oběma zákonným zástupcům (pozor na lhůtu pro vyměření). Správce poplatku tedy měl poplatek vyměřit oběma zákonným zástupcům společně a nerozdílně (prostřednictvím společného zmocněnce nebo zástupce). Tehdy může vymáhat na kterémkoliv z obou zákonných zástupců.

28

Je nezletilé dítě vůbec poplatníkem? Může je v řízení zastoupit jeho zákonný zástupce? Krajský soud v Brně (rozsudek sp. zn. 62 Af 78/2013 ze dne 1. srpna 2014) „... nemá-li dítě vlastní majetek, k jehož tíži by poplatek mohl být placen, popř. k jehož tíži by poplatek bylo možno postihnout, není-li zaplacen dobrovolně, nemůže být nezaplacení poplatku přikládáno k tíži takového dítěte…“ „… ustanovení § 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích … je tak podle zdejšího soudu třeba vykládat nikoli jako pravidlo vymezující osoby povinné platit poplatek, nýbrž jedině jako pravidlo vymezující počet osob, za které je třeba poplatek platit. Poplatková povinnost tak s odkazem na toto ustanovení nemůže primárně stíhat nezletilé osoby coby poplatníky, nýbrž jejich zákonné zástupce.“ „…ten, komu byly platební výměry doručovány (zákonný zástupce žalobkyně), fakticky nemusel vnímat jakoukoli potřebu proti platebním výměrům brojit (ani poplatek zaplatit), neboť pro případ, že nic z toho neučiní, neprojeví se to v jeho materiální sféře nikterak negativně; projeví se to negativně v materiální sféře tehdy nezletilé osoby později – až tato osoba nabude zletilosti, což za situace, kdy vztahy mezi rodiči (zákonným zástupci) a dětmi (tu tedy poplatníky) nejsou zcela funkčními, logicky není reálným motivátorem zákonného zástupce činit v zájmu zastupovaného příslušné úkony.“ „… zájmy zákonného zástupce mohly kolidovat se zájmy zastoupené žalobkyně, jak bylo shora dovozeno, nemohlo být se zákonným zástupcem žalobkyně jednáno jako s osobou, jež je oprávněna v této věci žalobkyni zastupovat – předně jí tedy doručovat platební výměry určené žalobkyni …“ Nejvyšší správní soud (rozsudek č. j. 1 As 116/2014 - 29 ze dne 12. listopadu 2014) Poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2012 byla fyzická osoba, která měla v obci trvalý pobyt, bez ohledu na její věk. Dané ustanovení jednoznačně vymezovalo osoby povinné platit poplatek, nelze jej vykládat jako pravidlo určující pouze počet osob, za které je třeba poplatek platit. Jestliže byl tedy poplatek na jeho základě řádně vyměřen nezletilé osobě a její zákonní zástupci jej za ni neuhradili, je správce poplatku oprávněn takto vzniklý nedoplatek vymáhat po předmětné osobě. Za řádně vyměřený však uvedený místní poplatek nelze považovat v případě, že jej správce poplatku vyměřil platebním výměrem, který doručil pouze některému ze zákonných zástupců nezletilého poplatníka, ačkoliv nezletilý poplatník a jeho zákonní zástupci byli ve střetu zájmů. Správce poplatku byl v takovém případě povinen ustanovit nezletilé osobě jiného zástupce a doručovat jemu. Nezletilá osoba a její zákonní zástupci jsou v takovém střetu zájmů typicky tehdy, jestliže vztahy mezi nimi jsou nefunkční a zákonní zástupci jsou osobami natolik výchovně nezpůsobilými, že byla nařízena ústavní výchova nezletilé osoby. Zastupování dítěte § 10 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků (do 31. prosince 2010) Za fyzické osoby, které nemohou před správcem daně jednat samostatně pro nezpůsobilost nebo omezenou způsobilost k právním úkonům, jednají jejich zákonní zástupci. Pokud nebyl opatrovník soudem ustanoven, stanoví zástupce pro daňové řízení správce daně. § 11 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků (do 31. prosince 2010) Vyloučení ze zastupování Správce daně je oprávněn k daňovému řízení nepřipustit nebo z daňového řízení vyloučit též zástupce, pokud by došlo ke střetu se zájmy zastupovaného nebo ke střetu zájmů daňových subjektů v daňových věcech zastupovaných týmž zástupcem. § 24 odst. 1 daňového řádu

29

Procesní způsobilost Osoba zúčastněná na správě daní může při správě daní samostatně jednat v rozsahu, v jakém je svéprávná. § 25 daňového řádu Zástupce (1) Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je a) zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, b) ustanovený zástupce, c) zmocněnec, d) společný zmocněnec, nebo e) společný zástupce. (2) Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce. § 892 občanského zákoníku (1) Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé. (2) Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich; ustanovení § 876 odst. 3 platí obdobně. (3) Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. § 26 daňového řádu Ustanovený zástupce (1) Správce daně ustanoví zástupce a) osobě, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, pokud nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo nemohou-li ji zastupovat, … pokud si nezvolila zmocněnce. (2) Zástupcem ustanoví správce daně toho, u koho je osoba, jíž se zástupce ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Rozhodnutí o ustanovení zástupce může správce daně vydat jen s předchozím souhlasem předpokládaného zástupce. Nelze-li takto ustanovit zástupce, navrhne jej ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců na vyžádání správce daně, a to do 30 dnů od vyžádání; předchozí souhlas se u zástupce navrženého Komorou daňových poradců nevyžaduje. (3) Zástupcem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného. … (5) Správce daně zruší ustanovení zástupce z vlastního podnětu nebo na návrh ustanoveného zástupce nebo zastoupeného a) nedbá-li zástupce o ochranu práv nebo zájmů zastoupeného, b) vyjde-li najevo, že zástupce má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného, c) pominou-li důvody ustanovení, nebo d) z jiných závažných důvodů. Proti rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce se nelze odvolat. Co si má správce daně počít s nedoplatky nezletilců? V případě poplatkové povinnosti za kalendářní rok 2013 a pozdější vyměřovat zákonným zástupcům (společně a nerozdílně).

30

V případech vyměření poplatku nezletilému poplatníkovi vzít v úvahu, že poplatek dosud nebyl řádně vyměřen, doručoval-li správce poplatku platební výměr zákonnému zástupci poplatníka, jehož zájem se střetával se zájmem dítěte. Platební výměr doručený takovému zákonnému zástupci není vykonatelným exekučním titulem. Je namístě zastavit daňovou exekuci (podat návrh na zastavení exekuce vedené soudním exekutorem). Pokud již marně uplynula lhůta k vyměření místního poplatku, nelze poplatek vyměřit a exekuční titul získat. Běží-li lhůta k vyměření místního poplatku, lze uvažovat o vyměření místního poplatku zákonným zástupcům (za rok 2013 a pozdější). V případě zdaňovacího období roku 2012 již lhůta vesměs marně uplynula – komunikací správce poplatku s „nezpůsobilým“ zákonným zástupcem se běh lhůty nemohl nepřerušit ani prodloužit. V případech, kdy od splatnosti poplatku za rok 2012 ještě neuplynuly 3 roky, lze zvažovat vyměření místního poplatku poplatníkovi, pokud mezitím nabyl zletilosti, jinak dosud nezletilému poplatníkovi ustanovit zástupce a doručením platebního výměru takovému zástupci vyměřit místní poplatek nezletilému poplatníkovi (platební výměr musí být doručen ve lhůtě pro stanovení daně, jen tak se lhůta, v níž je třeba poplatek vyměřit pravomocně, o rok prodlouží). Novela zákona o místních poplatcích (tisk 219 - www.psp.cz) prezident zákon podepsal 25. září 2015 Děti v ústavech – osvobození ustanovení § 10b odst. 3 (nové): Od poplatku je osvobozena fyzická osoba, která je a) umístěna do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy, b) umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého, c) jako nezaopatřené dítě umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy o poskytnutí sociální služby, nebo d) umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení. Nezletilci obecně - zákonní zástupci poplatníky namísto nezletilého „§ 12 (1) Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. (2) V případě podle odstavce 1 vyměří obecní úřad poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. (3) Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. Promíjení z důvodu tvrdosti „§ 16a Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek podle § 10b nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

31

§ 16b (1) Obecní úřad může z moci úřední poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout při mimořádných, zejména živelních událostech. (2) Rozhodnutím podle odstavce 1 se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Rozhodnutí oznamuje obecní úřad vyvěšením na své úřední desce a zároveň ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přechodná ustanovení novely se nevypořádávají s dosavadními nedoplatky nezletilců. Prominout však lze i starší nedoplatky. Obcházení zákona a diskriminace poplatníků nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/02 ze dne 10. prosince 2002 Obec je oprávněna zakotvit v obecně závazné vyhlášce vydané na základě ustanovení § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, osvobození či úlevu od poplatků (§ 15 cit. zákona) za předpokladu, že tím nedochází k obcházení zákona a diskriminaci poplatníků. Při posuzování této skutečnosti je třeba zkoumat smysl a účel daného osvobození (úlevy). Pokud příslušné znění zákona č. 185/2001 Sb. nepředpokládalo, že obec může od fyzických osob za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vybírat úhradu na smluvním základě, nemůže obecně závazná vyhláška stanovovat takové "osvobození" od poplatku, které následně umožňuje obci pro jednu kategorii poplatníků zavést takovou smluvní úhradu, jež je v zásadě v nižší výši, než činí poplatková povinnost. Jiný postup představuje porušení výše citovaného zákona a současně znamená obcházení § 10b odst. 3 zákona o místních poplatcích, neboť uvedené ustanovení jednoznačně vymezuje, jak mají být náklady obce vznikající v souvislosti s nakládáním s komunálním odpadem rozděleny mezi dvě kategorie poplatníků (s trvalým bydlištěm v obci a bez něj). Důsledkem toho rovněž je, že dochází k diskriminaci poplatníků, kdy jedna skupina poplatníků protiprávně (a nedůvodně) znevýhodněna před druhou. posuzovaná vyhláška Čl. 2 Poplatník Poplatek platí: a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Za domácnost může být poplatek odveden společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. Tyto osoby jsou povinny správci poplatku oznámit jména a data narození osob, které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není nahlášená k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Čl. 3 Sazba poplatku 1. Sazba poplatku pro poplatníka podle Čl. 2, písm. a) a b) této vyhlášky činí 467, Kč a je tvořena: a) z částky 250,- Kč za kalendářní rok a b) z částky 217,- za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady činily 164 796,- Kč a byly rozúčtovány takto: 164 716 Kč : 760 osob = 217,- Kč/osoba 2. V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určená nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek

32

v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. Čl. 4 Osvobození 1. Od poplatku jsou osvobozeni: - poplatníci podle čl. 2 odst. a) této vyhlášky, kteří využijí možnosti dle vyhl. č. 03/2001 čl. 4, odst. 9 o systému nakládání s odpady na území obce V. to ve výši 100 % při splnění následujících podmínek: - uzavřou s obcí V. dohodu na odvoz přiměřeného počtu odpadních nádob (popelnice) - prokazatelným způsobem tak budou likvidovat přiměřené množství odpadů - dodržují ostatní povinnosti vyplývající z vyhlášky o systému nakládání s odpady na území obce Vír. - uzavře dohodu včetně úhrady do konce ledna 2002 - v případě zjištění nesplnění některých z podmínek, nárok na osvobození zaniká a poplatek bude vyměřen zpětně v plné výši. 2. Vznik nároku na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen oznámit ve lhůtě do 15 dnů písemně nebo ústně do protokolu správci poplatku, ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Ve stejné lhůtě je osvobozený poplatník povinen oznámit zánik nároku na osvobození. Místní versus chataři případ ochránce sp. zn. 1533/2014/VOP dostupný na http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/2112 I. Rozdělení poplatníků na „místní“ a „chataře“ včetně stanovení poměru příspěvku poplatníků z těchto dvou skupin do společného systému úhrady nakládání s komunálním odpadem stanoví zákon a zákonná úprava je pro obce kogentní. Obcí paušálně zakotvená úleva ve prospěch celé jedné skupiny poplatníků proto představuje nepřípustnou změnu v sazbě poplatku a tento postup je obcházením zákona. II. Úleva či osvobození od poplatku jsou doplňkovými nástroji, kterými mohou obce zohlednit zejména ztížené sociální postavení některých poplatníků. Úleva proto musí stát na jiných skutečnostech než je pouhé zdůraznění rozdílů mezi místními obyvateli a chataři. Vhodným kritériem může být hmotná nouze, pobírání starobní či invalidní penze apod. Nelze kombinovat systémy zpoplatnění Nezáleží na množství odpadu, který poplatník na území obce vytvoří rozsudek NSS č. j. 5 Afs 175/2006-116 ze dne 31. ledna 2008 I. Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů [§ 1 písm. h) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích] je jen jedním ze způsobů financování nakládání s odpady. S dalšími způsoby, kterými jsou smluvní úhrada za nakládání s odpady a poplatek za komunální odpad, je stanovení místního poplatku inkompatibilní. II. Jediná kritéria pro vznik poplatkové povinnosti u tohoto místního poplatku jsou uvedena v § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích; úprava zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, se pro tyto potřeby nepoužije. Tvrdí-li tedy fyzická osoba, která je přihlášena v obci se zavedeným místním poplatkem k trvalému pobytu, že není poplatníkem tohoto poplatku, neboť žádný komunální odpad [ve smyslu jeho definice vyplývající z § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech] nevytváří, jde per se o argumentaci lichou.

33

Nesrozumitelnost a nepředvídatelnost OZV rozsudek NSS 2 Afs 122/2004 - 69 ze dne 23. listopadu 2004 Pokud je osvobození od povinnosti platit místní poplatek za odpady upraveno v obecně závazné vyhlášce nesrozumitelně a nepředvídatelně, musí jít negativní následky této právní úpravy k tíži autora, a nikoliv adresáta právního předpisu. výňatek z hodnocené vyhlášky (sporné ustanovení tučně) "Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu neplatí: ... d) fyzické osoby při celoročním pobytu mimo svůj trvalý pobyt (např. domovy důchodců, vězení, ústavy sociální péče, v sanatoriích, v nemocnicích, v ústavech pro dlouhodobě ležící, v dětských domovech, v klášterech) po předložení potvrzení o tomto pobytu, e) fyzická osoba, která se prokazatelně nezdržuje na území Kutné Hory déle než 1 rok (např. pobyty v zahraničí). po novele vyhlášky: e) fyzická osoba, která se prokazatelně nezdržuje na území Kutné Hory déle než 1 rok z důvodu pobytu v zahraničí (studium, stáž, zaměstnání). Osvobození se nevztahuje na osoby žijící v jiné obci ČR." Dotaz – okamžik nabytí (pozbytí) vlastnictví nemovitosti (domu, bytu) Smlouva byla podepsána v prosinci, právní účinky vkladu práva nastaly v srpnu dalšího roku. Původní majitel požaduje ukončení předpisu k prosinci s tím, že dům po podpisu smlouvy užíval již nový majitel. § 1105 občanského zákoníku (nového) Převod vlastnického práva k nemovité věci Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. § 10 katastrálního zákona Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Okamžik nabytí vlastnického práva je třeba vztáhnout k okamžiku právních účinků vkladu, které vznikají (zpětně) k okamžiku doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Pro účely určení poplatníka místního poplatku je tedy rozhodný den doručení návrhu na vklad katastru nemovitostí (za předpokladu pozdějšího povolení vkladu), nikoliv samotný den podpisu smlouvy, ani okamžik povolení vkladu nebo snad užívání domu. Zvýšení poplatku v OZV nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/10 ze dne 29. června 2010 Zákon o místních poplatcích obecně zakotvil možnost sankčního navýšení poplatku v případě jeho řádného nezaplacení a stanovil základní pravidla, zejména horní hranici tohoto navýšení. Pokud samospráva nepřipraví do příslušné vyhlášky hodnoty tohoto navýšení, jde v intencích ustanovení § 11 zákona o místních poplatcích při navyšování o otázku volného uvážení správce poplatku, limitovaného pouze zmiňovaným trojnásobkem základní stanovené hodnoty poplatku. V tomto směru je tato obecná právní úprava pro praxi zřejmě dostačující, každopádně je odrazem vůle zákonodárce, přičemž vhodnost či správnost jím zvoleného řešení není předmětem zkoumání ze strany Ústavního soudu. Na druhou stranu, pokud samospráva hodnoty navýšení stanoví, musí z toho správce poplatku vycházet a jeho diskreční pravomoc je v daném směru omezena. A to přípustně, ne-li dokonce žádoucím způsobem. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích vypočítává příklady "podrobností" vybírání poplatků, které obec ve vyhlášce upraví. Byť stanovení hodnoty navýšení poplatku zde výslovně uvedeno není, představit si to

34

jistě lze, neboť výčet je jednak demonstrativní a jednak kvantifikace navýšení poplatku do příkladného výčtu svou povahou zapadá. Ústavní soud nevidí důvod, aby obec, pokud může stanovit např. splatnost, úlevy či dokonce osvobození od poplatku, nemohla stanovit hodnoty jeho sankčního navýšení. Jde o úkon, který se stanovením vlastní sazby poplatku souvisí a svým způsobem na něj navazuje. Jinými slovy se Ústavní soud přiklonil k interpretaci, podle níž kvantifikace sankčního navýšení patří mezi "podrobnosti vybírání poplatku", které má § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích na mysli. Hranici či omezení správního uvážení tak v posuzované věci zastupitelstvo vystavělo v mezích své zákonné kompetence. text hodnocené vyhlášky Článek 3 - Sazba poplatku 2 - Sazba poplatku zaplaceného (odvedeného) do jednoho měsíce po splatnosti se zvyšuje v souladu s § 11 zákona na 1,2 násobek, tj.: 600,--Kč/rok 3 - Sazba poplatku zaplaceného (odvedeného) po splatnosti do konce kalendářního roku, za který se poplatek hradí se zvyšuje v souladu s § 11 zákona na 1,5 násobek, tj.:750,-Kč/rok 4 - Sazba poplatku nezaplaceného (neodvedeného) do skončení kalendářního roku, za který se poplatek hradí se zvyšuje v souladu s § 11 zákona na trojnásobek, tj.:1500,--Kč/rok 5 - Zvýšení poplatku uvedené v odstavcích 2 až 4 je totožné v souladu s § 11 zákona i pro jeho nezaplacenou (neodvedenou) část. Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do ….. dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla, případně doložit existenci skutečností zakládajících nárok na osvobození nebo úlevu od poplatku. Pozn. pro obec: Nelze stanovit lhůtu kratší než 8 dnů - viz § 32 odst. 2 daňového řádu. Ministerstvo vnitra doporučuje stanovit lhůtu minimálně 15 dnů. (2) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě další adresy pro doručování. Pozn. pro obec: V ustanovení lze uvést i další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti. (3) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky je povinen ohlásit také evidenční nebo popisné číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu; není-li stavba nebo dům označena evidenčním nebo popisným číslem, uvede poplatník parcelní číslo pozemku, na kterém je tato stavba umístěna. V případě bytu je poplatník povinen ohlásit orientační nebo popisné číslo stavby, ve které se byt nachází, a číslo bytu, popřípadě popis umístění v budově, pokud nejsou byty očíslovány. (4) Stejným způsobem a ve stejné lhůtě jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu. (5) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede také adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. změně (6) Dojde-li ke údajů uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. Čl. 4 Sazba poplatku

35

(1) Sazba poplatku činí ........ Kč a je tvořena: a) z částky ......... ,- Kč za kalendářní rok a b) z částky ......... ,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok. (varianta 1) (2) Skutečné náklady za rok ............ na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily: ................................ a byly rozúčtovány takto: Náklady ...................... děleno ...... (...... počet osob s pobytem na území obce + ..... počet staveb určených k individuální rekreaci, bytů a rodinných domů, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba) = ......... Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle čl. 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky ve výši ....... Kč. (varianta 2) Pozn. pro obec: Rozúčtování je možno provést v příloze OZV. V tom případě odst. (2) zní: (2) Rozúčtování skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za osobu a kalendářní rok je obsaženo v příloze, která tvoří nedílnou součást této vyhlášky. (3) V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu v průběhu kalendářního roku se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce. Čl. 5 Splatnost poplatku (varianta 1) (1) Poplatek je splatný jednorázově a to nejpozději do .............. příslušného kalendářního roku / ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do ........................... a do .................................. příslušného kalendářního roku. (2) Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odst. 1, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla, nejpozději však do konce příslušného kalendářního roku. (varianta 2) Pozn. pro obec: splatnost si obec upraví dle svých podmínek. Přípustná je i rozdílná splatnost pro: poplatníka podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, poplatníka podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu 2,3 a 4 (cizinci), poplatníka podle čl. 2 odst. 1 písm. b). Např.: (1) Poplatek pro poplatníka dle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 této vyhlášky je splatný ve ..... stejných splátkách, vždy nejpozději do ...... a do ....... příslušného kalendářního roku. (2) Poplatek pro poplatníka dle čl. 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky je splatný jednorázově nejpozději do ............. příslušného kalendářního roku. (3) Poplatek pro poplatníka dle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu 2, 3 a 4 této vyhlášky je splatný nejpozději do ... dnů od uplynutí lhůty pro splnění ohlašovací povinnosti a v následujících letech vždy nejpozději do ...... příslušného kalendářního roku. Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Od poplatku se osvobozují: a) …………………….. b) ....………………….. c) ..…………………….

36

(2) Úleva se poskytuje / nárok na úlevu od poplatků má: a) …………………… ve výši ...…Kč b) …………………… ve výši ...... Kč. Pozn. pro obec: Úlevou se rozumí snížení poplatkové povinnosti vyjádřené procenty nebo pevnou částkou. Osvobozením se rozumí úplné vyjmutí z poplatkové povinnosti. Úleva či osvobození musí respektovat zásadu zákazu diskriminace, aby nedocházelo k nedůvodnému zvýhodňování jedné skupiny poplatníků před druhou. [8]

Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku § 10c (1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. (2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1. (3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí18) pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce. Stavební pozemek 16) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. § 9 zákona o oceňování majetku Členění pozemků (2) Stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na a) nezastavěné pozemky, 1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění, 3. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, 4. evidované v katastru nemovitostí s právem stavby, b) zastavěné pozemky, 1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny, c) plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. ...

37

(4) Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod. (5) Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí.5) Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. Výpočet sazby pozemku Metodické stanovisko Ministerstva financí ve věci místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace Č. j. 26/16 202/2008 – 262 Vzor obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (vybraná ustanovení) Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Čl. 3 Vznik a zánik poplatkové povinnosti Poplatková povinnost vzniká dnem účinnosti této vyhlášky a zaniká zaplacením poplatku. Čl. 4 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku do ...... dnů od vzniku své poplatkové povinnosti: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) další údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti, zejména parc. číslo, výměru a způsob využití stavebního pozemku zhodnoceného možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. (2) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. Čl. 4 Sazba poplatku (varianta 1 – jednotná sazba) Sazba poplatku činí ...….Kč za m2 zhodnoceného stavebního pozemku. Pozn. pro obec: V případě stanovení jednotné sazby pro všechny stavební pozemky zhodnocené možností připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je třeba, aby její výše nepřesahovala nejnižší rozdíl mezi cenou stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a cenou stavebního pozemku s touto možností s ohledem na jeho využití. (varianta 2 - tabulka) Sazba poplatku u pozemku zhodnoceného možností připojení na

Stavební pozemek

vodovod

38

kanalizaci

vodovod a kanalizaci

zastavěný rodinným domem určený k zastavění rodinným domem zahrady nebo ostatní plochy tvořící funkční celek se stavebním pozemkem zastavěným stavbou rodinného domu zastavěný stavbou pro výrobu určený k zastavění stavbou pro výrobu zahrady nebo ostatní plochy tvořící funkční celek se stavebním pozemkem zastavěným stavbou pro výrobu zastavěný stavbou pro obchod určený k zastavění stavbou pro obchod zahrady nebo ostatní plochy tvořící funkční celek se stavebním pozemkem zastavěným stavbou pro obchod zastavěný stavbou pro bytový dům určený k zastavění pro bytový dům před zhodnocením zahrady nebo ostatní plochy tvořící funkční celek se stavebním pozemkem zastavěným stavbou pro bytový dům Pozn. pro obec: Uvedené členění stavebních pozemků vychází z ust. § 28 a příslušných příloh vyhlášky č. 3/2008, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášek č. 456/2008 Sb. a č. 460/2009 Sb. (varianta 3 – text) Sazba poplatku pro pozemek zastavěný rodinným domem zhodnocený možností připojení na vodovod / kanalizaci / vodovod a kanalizaci činí ................ Kč za m2. ..... Pozn. pro obec: V případě, že se v obci některý z výše uvedených stavebních pozemků nevyskytuje, je zřejmé, že sazba poplatku nebude k takovému druhu pozemku stanovena. Čl. 5 Splatnost poplatku Poplatek je splatný do ....................../ ve ....... stejných splátkách, vždy nejpozději do............... a ......................... . Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Od poplatku se osvobozují: a) …………………….. b) ....………………….. c) ..……………………. (2) Úleva se poskytuje: a) …………………… ve výši ...…Kč b) …………………… ve výši ...... Kč.

39

(3) Vznik nároku na osvobození od placení poplatku nebo úlevu na poplatku je poplatník povinen správci poplatku oznámit ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození.

40