3.3 Turistické poplatky

3 MÍSTNÍ POPLATKY

obsolentnost vypustit osvobození pro útulky, neboť tyto nejsou vůbec poplatníky. Pokud mají být i nadále přímo ze zákona osvobozeni lovečtí psi, bylo by vhodné výčet doplnit i o další skupiny psů (záchranářští, služební, canisterapeutičtí psi, psi v zoologických zahradách apod.). Jistě je možné, aby obec tato osvobození zařadila do obecně závazné vyhlášky, nicméně vliv myslivecké lobby je z textu zákona více než patrný. Mezi časově omezenými se nabízí osvobození očipovaných psů (v obecně závazné vyhlášce), s ohledem na efektivní správu poplatků v roce následujícím po roce, kdy byl pes očipován. Domnívám se, že právní regulace zpoplatnění psů de lega lata obsahuje mnohé nedostatky, které obcím způsobují praktické problémy jak při tvorbě obecně závazných vyhlášek, tak při správě poplatku. Hypotéza stanovená v úvodu kapitoly je tedy vyvrácena. Výše uvedené závěry a náměty by nicméně mohly vést jednak ke zjednodušení a k zefektivnění správy místního poplatku ze psů, jednak ke snadnější konstrukci obecně závazných vyhlášek. A konečně (a především) by znamenaly benefity pro poplatníka – držitele psa, který by získal jasné a přehledné potřebné informace v jediné vyhlášce.

3.3 Turistické poplatky Mezi nejtradičnější místní daně patří celosvětově i z hlediska historického turistické taxy. Ty jsou označovány nejrůznějšími názvy: turistická daň (tax), turistický poplatek (charge, fee), turistická taxa, turistická dávka (levy) apod. Také na území České republiky se jedná o klasický místní poplatek, který se poprvé v moderní podobě objevuje ve vyhlášce Ministerstva financí č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku. Z dnešního pohledu stojí za zmínku především fakt, že měl striktně fiskální funkci [„Výnos poplatku smí … národní výbor … použít jen na udržování a zvelebování lázeňského místa (parky, cesty, lázeňská hudba apod.) a služeb určených pro návštěvníky lázní, jakož i na propagaci lázní.“] a byl vybírán primárně v období od 1. května do 30. září (jen pokud byla mimo sezonu v provozu všechna lázeňská zařízení a prováděny služby pro zákazníky, bylo možné vybírat poplatek i v této době, avšak maximálně v poloviční výši).151 Tato regulace byla od 1. ledna 1989 nahrazena vyhláškou č. 216/1988 Sb., o místním poplatku ze psů a o lázeňském poplatku, která již byla velmi podobná stávající úpravě v zákoně o místních poplatcích účinné od 1. ledna 1991. Zákon o místních poplatcích však zavedl vedle poplatku za lázeňský a rekreační pobyt rovněž poplatek z ubytovací kapacity. Faktickými poplatníky obou poplatků jsou přitom často tytéž osoby. Takový přístup není v ostatních státech obvyklý a tamější daňové (poplatkové) systémy si obvykle vystačí s jedinou turistickou daní. Např. na Slovensku obsahuje zákon o miestnych daniach a miestnom poplatku za 151

Srov. § 1 a 2 vyhlášky č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku, ve znění pozdějších přespisů.

64

Mistni_dane_D 64

5.9.2012 17:01:21

TURISTICKÉ POPLATKY

komunálne odpady a drobné stavebné odpady152 daň za ubytování, v Lucembursku, v Rakousku, v Maďarsku a v Nizozemí se vybírá turistická daň, ve Španělsku daň z pobytu v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu sloužících k podnikání, na Kypru daň z hotelů, v Řecku daň z hotelů a restaurací, na Maltě daň z hotelů a cateringu, v Rumunsku daň z hotelových aktivit, v Bulharsku daň z rezortů apod.153 V mnoha případech není třeba ani zákonného zmocnění a obce vybírají turistické taxy pouze na základě vlastních právních předpisů. Např. v Litvě jsou vybírány poplatky za využívání obecní infrastruktury v turistických resortech.154 V poslední době vzbudilo ohlas zavedení turistické daně v Benátkách. Výše dávky je závislá na úrovni ubytování, ročním období a věku ubytovaného. Smyslem zavedení turistické daně je vybrat dodatečné prostředky, které by byly investovány do pokusů zastavit stoupající hladinu moře v Benátkách a potápění města do bláta.155 Jak je patrné i z výše uvedeného příkladu, mají turistické dávky především funkci fiskální, kdežto funkce regulační je potlačována. Ve výši, resp. v (ne)zavedení takových dávek, je však i náznak funkce stimulační. Je třeba si uvědomit, že turismus je jednou z nejvýznamnějších ekonomických oblastí a získává stále více na významu. Poskytuje příjmy jak samotným podnikatelům působícím v dané oblasti, tak i obcím (v podobě daní a poplatků odváděných těmito subjekty). Je třeba, aby mezi obcí a podnikateli fungovala určitá symbióza, neboť podnikatelé vyžadují dobré podmínky, aby mohli být úspěšní ve své profesi: chtějí, aby obec zajistila vysokou míru propagace místa a ubytovacích (též stravovacích) kapacit v podobě brožur, mapek, webových stránek, prezentací na veletrzích cestovního ruchu apod., potřebují kvalitní infrastrukturu, vyžadují zajímavý program organizovaný městem (festivaly, slavnosti atd.), dobrý stav kulturních a přírodních památek apod. Jen to jim zajistí dostatečné množství zákazníků, a tedy i příjmů. Obec pak následně může těžit jak z vyšších vybraných daní (především sdílených – DPH a důchodové daně), tak z místních (turistických) poplatků. Rovněž z pohledu turistů jsou turistické dávky akceptovatelné. Přijíždějí-li turisté do lázní, očekávají čisté přírodní prameny, upravené promenády, ničím nerušené prostředí. Hoteloví hosté obvykle obdrží zdarma mapu města či obsáhlejší informační brožuru, kde naleznou informace o historii místa, kulturním životě, historických a přírodních památkách, restauracích, ubytovacích zařízeních, nočním životě apod. Ubytovaní také jezdí (městem dotovanou) hromadnou dopravou, užívají infrastrukturu (silnice, vodovody, kanalizace atd.) budovanou obcí, produkují komunální odpad. 152

153

154

155

Zákon č. 582/2004 Z. z., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady. Taxes in Europe Database – List of Minor Taxes, http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/ documents/taxation/gen_info/info_docs/tax_inventory/list_minor_taxes_en.pdf, 3. 9. 2011. Srov. Rinkliavos (Poplatky). in: Taxes in Europe Database. http://ec.europa.eu/taxation_customs/ tedb/taxDetails.html, 3. 9. 2011. Philips, A. Venice introduces a new ‘tourist tax’. http://www.businessrevieweurope.eu/lifestyle/ travel-food/venice-introduces-a-new-tourist-tax, 3. 9. 2011.

65

Mistni_dane_D 65

5.9.2012 17:01:21

3 MÍSTNÍ POPLATKY

Fiskální funkce turistické daně převažuje nad ostatními funkcemi, přesto výnos z obou v České republice vybíraných poplatků nedosahuje výtěžku ve srovnatelných evropských zemích, resp. městech: Rok

Výnos

2008

309 229 tis. Kč

2009

281 945 tis. Kč

2010

283 849 tis. Kč

2011

301 772 tis. Kč

Tabulka 3: Výnos poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt156

Rok

Výnos

2008

146 245 tis. Kč

2009

134 826 tis. Kč

2010

147 335 tis. Kč

2011

166 079 tis. Kč

Tabulka 4: Výnos poplatku z ubytovací kapacity157

Stanovení hypotézy pro účely této kapitoly je tedy snadné: pokusím se potvrdit nebo vyvrátit tvrzení, že je vhodné sloučit poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity do jediné dávky, a docílit tak vyššího čistého výnosu pro obec. Ostatně, pakliže obec zavede jeden z turistických poplatků, již dnes přidá i druhý, neboť náklady na výkon správy poplatku zůstávají stejné.

3.3.1 Subjekt poplatků Jedním ze stěžejních rozdílů mezi poplatkem za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatkem z ubytovací kapacity je určení osoby povinné hradit poplatek, tj. subjektu zpoplatnění. Zatímco v prvním případě je poplatníkem ubytovaný, ve druhém je to ubytovatel. Takové rozlišení je však de facto jen teoretické, neboť v konečném důsledku nese poplatkové břemeno vždy pouze ubytovaný; ubytovatel vybírá poplatek vedle (poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt) či v rámci (poplatek z ubytovací kapacity) úhrady za poskytnuté služby. Přesto je namístě podrobnější rozbor subjektu obou poplatků. 156 157

Interní informace z Ministerstva financí (nepublikováno). Interní informace z Ministerstva financí (nepublikováno).

66

Mistni_dane_D 66

5.9.2012 17:01:21

TURISTICKÉ POPLATKY

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí (poplatníky jsou) fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud neprokážou jiný důvod svého pobytu.158 Poplatníkem je tedy de lege ubytovaný. Zákon pro určení poplatníka stanovuje kumulativně tři podmínky: přechodný pobyt (z pracovních, zdravotních, studijních a jiných důvodů, dovolená apod.), za úplatu159 (nikoliv nutně v penězích), a to v lázeňském místě nebo v tzv. místě soustředěného turistického ruchu. Třetí podmínka je však do jisté míry nesmyslná a neoprávněná. Lázeňská místa (území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně160) jsou stanovena nařízením vlády161 nebo právními předpisy účinnými před nabytím účinnosti lázeňského zákona.162 Není-li obec lázeňským místem, může být ještě místem soustředěného turistického ruchu. Žádný právní předpis v České republice totiž termín „místo soustředěného turistického ruchu“ nezná a nedefinuje. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je třeba za místo soustředěného turistického ruchu nebo také středisko cestovního ruchu považovat sídelní útvar, jehož hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem je právě cestovní ruch. Jedná se o lokalitu nabízející relativně komplexní infrastrukturu cestovního ruchu, která návštěvníkovi umožňuje realizaci variantních kombinací jeho forem. Za kritéria pro stanovení území obce „místem soustředěného cestovního ruchu“ lze tak obecně dovodit dostupnost a vybavenost území základní (dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, snadná dopravní dostupnost) a doplňkovou (kulturně-historická atraktivita území, možnost léčení, kulturní a sportovní zařízení, možnost trávení volného času) infrastrukturou cestovního ruchu.163 Podle mého názoru není takové zužující kritérium možné. Podle Ministerstva pro místní rozvoj by místem soustředěného turistického ruchu nemohla být ani Praha, neboť zcela jistě není „hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem“ 158

159

160

161

162

163

Takto široké vymezení poplatníka do jisté míry splývá s určením předmětu poplatku. Rozbor jednotlivých charakteristik bude tedy proveden již v rámci této podkapitoly. To platí též o poplatníkovi poplatku z ubytovací kapacity. „Pobytem za úplatu dle § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je i pobyt fyzické osoby hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci komplexní lázeňské péče. Tato fyzická osoba je poplatníkem místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.“ in: rozsudek NSS čj. 2 Afs 51/2009-85. § 2 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 28 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Matějková, L.; Pešková, A.; Kubíková, B.; Svobodová, Z. (eds.). Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad). 2. vyd. Brno : : Kancelář veřejného ochránce práv a Praha : Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, 2010, s. 22.

67

Mistni_dane_D 67

5.9.2012 17:01:21

3 MÍSTNÍ POPLATKY

našeho hlavního města „právě cestovní ruch“. Naopak místo soustředěného turistického ruchu je třeba vymezit co nejšířeji, aby nedošlo k omezení ekonomické autonomie obcí. Postačí tak i jedno jediné ubytovací zařízení na území obce pro to, aby mohla být obec považována za místo soustředěného turistického ruchu. Tím, že obec vydá vyhlášku o poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt de facto prohlašuje, že je místem soustředěného turistického ruchu. Čtvrtá podmínka pro určení poplatníka je podmíněná a alternativní. Poplatek platí pouze osoba, která v obci pobývá za účelem léčení nebo rekreace, nikoliv z důvodu studijního (též např. školní lyžařské kurzy), pracovního, účasti na školení, vědecké konferenci apod. Přesto se však primárně na každého ubytovaného hledí jako na osobu přijíždějící se do obce rekreovat nebo léčit. Důkazní břemeno o opaku leží na poplatníkovi, nikoliv na správci poplatku nebo na ubytovateli, a poplatník to musí ubytovateli výslovně uvést. Je třeba ještě dodat, že pro účely zpoplatnění není rozhodující charakter ubytovacího zařízení, tj. zda se jedná o hotel, motel, hostel, penzion či pouhé ubytování v soukromí (rodinném domě, bytě), nebo dokonce v kempu. Ubytovatel vystupuje v případě poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt jako plátce; je odpovědný za to, že od poplatníka vybere a správci poplatku odvede poplatek. Pokud tak neučiní, bude mu poplatek stanoven správcem poplatku platebním výměrem.164 V ostatním zůstává vztah mezi ubytovaným a ubytovatelem ryze soukromoprávní včetně dohody, kdy zaplatí ubytovaný ubytovateli místní poplatek.165 Je třeba dodat, že vztah ubytovatele k ubytovacímu zařízení je pro účely místního poplatku irelevantní; může se jednat jak o vlastníka ubytovacího zařízení, tak o nájemce nebo o jiný právní vztah. Naopak v případě poplatku z ubytovací kapacity je ubytovatel přímo poplatníkem. Tento poplatek se de lege lata vybírá „v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu166“. Do konce roku 2009 přitom i pro tento poplatek platilo pravidlo, že se vybírá v lázeňských místech a místech soustředěného turistického ruchu. Zákonodárce změnu zdůvodňoval možností rozšířit výběr tohoto poplatku i do dalších obcí. Jak je však patrné i z předchozího textu, této změny nebylo třeba. Není bez zajímavosti, že zákonodárce si v tomto případě ani nebyl vědom té skutečnosti, že města jsou obcemi. Určitou formou zúžení oproti poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je dodatek, že poplatek z ubytovací kapacity se vybírá pouze „v zařízeních určených k přechodnému ubytování“. Jedná se pouze o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování, nikoliv však bytové a rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.167 164 165 166 167

Nedochází tak k interakci mezi poplatníkem a správcem poplatku. Obvykle však zároveň s úhradou za poskytnuté služby. V jakékoliv podobě, tedy i nepeněžní. Srov. § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

68

Mistni_dane_D 68

5.9.2012 17:01:22

TURISTICKÉ POPLATKY

Poplatek se neplatí ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních (s výjimkou hotelových zařízení) a v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům (ubytovny pro bezdomovce apod.). Poplatku nepodléhá ani ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků (tedy především na internátech a vysokoškolských kolejích, dále pak např. v domovech mládeže, na školách v přírodě). V odborné literatuře se setkáme též s názorem, že do této kategorie spadají též zařízení dětských táborů.168 S tímto závěrem se však není možné ztotožnit, neboť táborníci zde nejsou v postavení žáků ani studentů. Jako sporné se v literatuře169 jeví i ubytování jiných osob než žáků a studentů v zařízeních jinak primárně sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků (např. v době letních prázdnin jsou na kolejích ubytováváni turisté). Je potřeba vycházet ze smyslu právního předpisu a úmyslu zákonodárce, kterým bylo nepostihovat žáky a studenty další platbou, nikoliv vytvořit privilegovanou skupinu ubytovacích zařízení bez povinnosti platit místní poplatek. Opačný výklad by znamenal vytvoření nerovného postavení mezi jednotlivými poskytovateli ubytovacích služeb. Do konce zpoplatňovacího období 2009 poplatku z ubytovací kapacity nepodléhala ani ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků (v ubytovnách) osob, která toto zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření. Pokud chce obec i nadále poskytovat úlevu pro takové ubytovací kapacity, musí si takové pravidlo stanovit v obecně závazné vyhlášce. Pro oba poplatky je společná charakteristika, že obec může v obecně závazné vyhlášce vymezit území obce, kde budou tyto poplatky vybírány (pokud nechce, aby to bylo celé katastrální území), případně také určit, že poplatky budou vybírány jen v určitém ročním období. Dalším sjednocujícím prvkem obou poplatků je povinnost ubytovatele vést evidenční knihu jako nástroj pro kontrolu plnění povinností ubytovatele správcem poplatku, a to v písemné podobě. Tím samozřejmě není vyloučena ani forma elektronická. Do ubytovací knihy se zapisují údaje o době ubytování a účelu pobytu,170 jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu nebo místo pobytu v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu ubytované osoby. Poslední údaj je 168

169

170

Jirásková, Z.; Šneberková, A. Místní poplatky v praxi. 3., doplněné a aktualizované vyd. Praha : : Bova Polygon, 2004, s. 37. Kadečka tento problém neřeší vůbec. in: Kadečka, S. Zákon o místních poplatcích a předpisy související. Komentář. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 67–68. Publikace Doporučení pro obce a města. Obecní daně pouze uvádí, že: „Ubytovací kapacita ve školských ubytovacích zařízeních (domovy mládeže, internáty, školy v přírodě atd. dle vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních) nebude předmětem poplatku, pokud slouží k poskytování ubytování žákům a studentům, neboli pokud provozovatel takového ubytovacího zařízení poskytuje ubytování v rámci své hlavní činnosti, která je dotována zřizovatelem a která souvisí s činností poskytovanou v souvislosti se vzděláváním a přispívá k naplnění podmínky jeho všeobecné dosažitelnosti.“ in: Matějková, L.; Pešková, A.; Kubíková, B.; Svobodová, Z. (eds.). Doporučení pro obce a města. Obecní daně (místní poplatky, daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad). 2. vyd. Brno : Kancelář veřejného ochránce práv a Praha : Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, 2010, s. 69–70. Účel pobytu pouze u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

69

Mistni_dane_D 69

5.9.2012 17:01:22

3 MÍSTNÍ POPLATKY

poněkud nadbytečný a pro správu poplatku nepotřebný, na druhé straně mezi údaji není datum narození ubytovaného, a není tak zřejmé, zda osoba skutečně poplatku (za lázeňský nebo rekreační pobyt) podléhá, neboť osoby mladší 18 let a starší 70 let nejsou ze zákona zpoplatněny.171 Obecně závazná vyhláška nemůže rozsah údajů rozšířit. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně, musí být uspořádány postupně z hlediska časového. Evidenční knihu ubytovatel povinně uschovává po dobu šesti let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.172 Pokud ubytovaný odmítne poskytnout potřebné údaje, měl by mu ubytovatel odmítnout poskytnutí služby; odpovědnost za vedení a obsah evidenční služby je plně na ubytovateli, který se povinnosti nemůže zprostit s odkazem, že mu ubytovaný odmítl poskytnout nezbytnou součinnost.

3.3.2 Předmět zpoplatnění Předmětem poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je přechodný a úplatný pobyt fyzické osoby v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace. Předmětem poplatku z ubytovací kapacity je naopak ubytovací kapacita, tedy jednotlivá lůžka využitá v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Bližší výklad k jednotlivým charakteristikám byl proveden již výše v rámci podkapitoly o poplatníkovi, neboť vymezení poplatníka a předmětu zpoplatnění u obou poplatků do jisté míry splývá. Je evidentní, že předmět zpoplatnění u obou poplatků se liší jen velmi málo. Vždy se musí jednat o přechodné ubytování mimo obec trvalého bydliště ubytovaného, resp. dočasné ubytování osoby bez trvalého pobytu v České republice, a to za úplatu. Není rozhodující, jaký je charakter obce vybírající poplatek, postačí, že v obci existuje ubytovací zařízení typu hotel, motel, penzion, ubytovna, kemp, chaty, bungalovy apod.

3.3.3 Základ a sazba poplatků Základem obou turistických poplatků je počet nocí strávených v ubytovacím zařízení, byť to zákon o místních poplatcích výslovně nestanovuje. Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt může dosahovat výše 15 Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento den dnem příchodu. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí maximálně 6 Kč za každé využité lůžko a den. V obou případech jde tedy o poplatek vázaný na noc strávenou v ubytovacím zařízení, byť je text zákona poněkud odlišný. 171 172

Podrobněji viz podkapitola o korekčních prvcích. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

70

Mistni_dane_D 70

5.9.2012 17:01:22

TURISTICKÉ POPLATKY

Není samozřejmě vyloučeno, aby obec nastavila v obecně závazné vyhlášce konkrétní výši poplatku diferencovaně s ohledem na účel pobytu, na roční období nebo pro jednotlivé části svého území, může přitom přihlédnout ke kvalitě a rozsahu ubytovacích zařízení, poskytovaných služeb apod., může se zde projevit též funkce stimulační atd. Je však třeba mít na paměti principy rovného přístupu k poplatníkům, zákazu diskriminace a zákazu nedovolené veřejné podpory. V součtu je možné vybrat maximálně 21 Kč za noc, což je v porovnání se zahraničními právními úpravami velmi málo. Výše poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nebyla zvýšena od nabytí účinnosti zákona, tj. od roku 1991. Sazba poplatku z ubytovací kapacity se zvyšovala s účinností od 1. ledna 2010 ze 4 Kč na 6 Kč. Je přitom nepochybné, že náklady obcí související s lázeňským a turistickým ruchem za posledních 20 let několikanásobně vzrostly. V praxi působí komplikace ustanovení zákona o místních poplatcích umožňující stanovit poplatek paušální částkou (v případě poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt týdenní, měsíční nebo roční, v případě poplatku z ubytovací kapacity pouze roční, a to po dohodě s poplatníkem). Stanovení konkrétní výše paušálu je samozřejmě svěřeno do pravomoci obce a je upraveno v obecně závazné vyhlášce. Jinak řečeno, není možné, aby výši paušální částky určil ad hoc správce poplatku pro každého poplatníka individuálně, a to ani tehdy, když zákon uvádí, že „obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek paušální částkou“. Pod výrazem obec je třeba rozumět zastupitelstvo obce, nikoliv obecní úřad.173 Je potřeba rovněž zdůraznit, že výše paušální částky nemůže přesahovat součet jednotlivých denních sazeb, jinak by docházelo k obcházení zákonem stanovené maximální denní výše poplatku. Paušál v případě poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt lze vázat na obvyklou dobu pobytu v ubytovacím zařízení (zejména v případě lázeňských pobytů), u poplatku z ubytovací kapacity je možné stanovit paušál za jedno lůžko (celková výše paušální částky je pak určena vynásobením kapacity ubytovacího zařízení) nebo na celé ubytovací zařízení. V tomto případě je vhodné odstupňování paušálu podle počtu lůžek.174

3.3.4 Korekční prvky Klasické korekční prvky jako např. osvobození zákonná regulace turistických poplatků neobsahuje. Již výše byl uveden výčet ubytovací kapacity, která nepodléhá poplatku z ubytovací kapacity. V případě poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt obsahuje zákon o místních poplatcích negativní výčet osob, které poplatku nepodléhají. Jedná se o: – osoby nevidomé, – osoby bezmocné, 173 174

Tomu odpovídá i nález sp. zn. Pl. ÚS 24/06. Srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 20/06. Obecně k sazbě poplatku stanovené paušální částkou viz kapitola o obecně závazných vyhláškách k místním poplatkům.

71

Mistni_dane_D 71

5.9.2012 17:01:22

3 MÍSTNÍ POPLATKY

– osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P,175 a jejich průvodce, – osoby mladší 18 let a starší 70 let, – osoby, na které náleží přídavky na děti176 (výchovné), – vojáky v základní službě, – osoby, které vykonávají civilní službu. Obdobně jako u poplatku ze psů, ani tento zákonný výčet dostatečně nereflektuje změny v dotčených právních předpisech: pojem „osoby bezmocné“ je podle aktuální právní úpravy177 nahrazen termínem „osoby závislé na pomoci jiné osoby“, „výchovné“ český právní řád nezná, všichni vojáci vykonávající základní službu byli ke dni 22. prosince 2004 z této služby propuštěni, ke stejnému dni skončil výkon civilní služby. Není zřejmé, proč poplatku nepodléhají osoby mladší 18 let a starší 70 let, neboť i ony jsou beneficiáři služeb poskytovaných obcí. Žádnému ubytovateli se asi ještě nestalo, že by mu ubytovaný předložil potvrzení o tom, že pobírá přídavky na dítě. Problematickou otázkou je určení, zda musí být tyto osoby vedeny v evidenční knize, jestliže ubytovatel je povinen vést v knize údaje o osobách, kterým ubytování poskytl (tedy o všech, nikoliv jen údaje o poplatnících). Podle mého názoru je skutečně třeba zaznamenávat údaje o všech osobách, a to z důvodu efektivní kontroly ze strany správce poplatku. V obecně závazné vyhlášce může obec poskytnout osvobození i dalším osobám mimo výše uvedený výčet; to platí pro oba turistické poplatky. V tomto případě není sporu o tom, že údaje o takových osobách musí být vždy vedeny v evidenční knize.

3.3.5 Závěry k turistickým poplatkům V úvodu této kapitoly byla vyřčena hypotéza, že je vhodné sloučit poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity do jediné dávky, a docílit tak vyššího čistého výnosu pro obec. S ohledem na mnoho shodných konstrukčních prvků u obou poplatků a jejich provedenou analýzu je nepochybné, že tato hypotéza byla potvrzena. Je žádoucí vytvořit jedinou dávku dopadající na osoby v obci přechodně a za úplatu ubytované. Z kontextu se zahraniční komparací se jako nejvhodnější jeví termín „turistická daň“, tradiční česká věda finančního (daňového) práva rozlišující mezi termíny „daň“ a „poplatek“ by se nepochybně přiklonila spíše k pojmu „turistický poplatek“. V dalším textu tedy budu používat tento název. 175

176 177

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 17–19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. § 120 a 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

72

Mistni_dane_D 72

5.9.2012 17:01:22

TURISTICKÉ POPLATKY

Při sestavení konstrukčních prvků turistického poplatku by mělo být co nejvíce využito stávající právní regulace. Poplatníkem by měl být ubytovaný, neboť právě on nejvíce těží ze služeb, které mu obec jako turistovi poskytuje. Jako vhodná definice poplatníka se jeví tato: „Poplatníkem turistického poplatku je fyzická osoba, která přechodně a za úplatu pobývá v obci v zařízení určeném k přechodnému ubytování.“ Zůstala by tedy zachována charakteristika přechodné doby a úplatnosti, avšak pouze v hotelech, motelech, penzionech a v ostatních ubytovacích zařízeních typu ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavených pro poskytování přechodného ubytování.178 Naopak přechodné a úplatné ubytování v bytových a v rodinných domech a ve stavbách pro rodinnou rekreaci by zpoplatnění nepodléhalo s ohledem na obtížnou dohledatelnost poplatníků a rovněž na fakt, že tyto osoby obvykle nejsou turisty, ale např. studenty ubytovanými na privátech, osobami v pronajatých domech a bytech apod. Poplatek by mohl být vybírán v každé obci, nikoliv jen v lázeňských místech a turistických centrech; o zavedení poplatku by rozhodovalo výhradně obecní zastupitelstvo přijetím, či nepřijetím obecně závazné vyhlášky. Osvobození by mělo být osobní, vázané na osobu poplatníka. Zákon by měl upravovat pouze základní typy osvobození, větší prostor by měly mít obce jako beneficiáři poplatku. Samozřejmostí je osvobození osob nevidomých, závislých na pomoci jiné osoby a osob s těžkým zdravotním postižením. Jako vhodné se jeví osvobození studentů a žáků ubytovaných v zařízeních sloužících pro ubytování těchto osob nebo osvobození osob ubytovaných v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. Naopak bych nedoporučoval osvobození závislé na věku poplatníka, neboť i tyto osoby využívají služeb v obci. Ubytovatel by měl mít postavení plátce turistického poplatku, tedy i nadále by vybíral poplatek vedle ceny za ubytování. Měl by povinnost vést evidenční knihu, avšak bez povinnosti zapisovat účel pobytu, který by nebyl pro placení poplatku rozhodující. Tím by došlo i k rozšíření soukromí ubytovaných. Sazba poplatku by měla činit maximálně ekvivalent 3 EUR, tj. 75 Kč. To by odpovídalo maximální výši sazeb v zahraničí (Řím: 3 EUR v pětihvězdičkových hotelech a 2 EUR v ostatních ubytovacích zařízeních,179 Paříž: 0,20–1,50 EUR,180 Lublaň.: 0,62–1,25 EUR,181 Varšava – 4,50 PLN, rakouská lyžařská letoviska: 0,20–2,50 EUR apod.182). Obec by si konkrétní výši poplatku samozřejmě stanovila v obecně závazné vyhlášce. S ohledem na problematičnost paušální částky poplatku se nedomnívám, že je třeba tuto variantu umožnit. Není třeba se však bránit razantnějšímu navýšení sazby oproti stávajícímu stavu, neboť poplatek je politicky 178

179

180 181 182

Srov. § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Rome set to introduce hotel tax for visitors to the Eternal City. http://www.dailymail.co.uk/travel/ article-1336119/Rome-imposes-tourist-tax-hotel-charge-1-January-2011.html, 6. 12. 2010. Tourist Tax. http://en.parisinfo.com/guide-paris/money/tourist-tax/, 4. 9. 2011. Ljubljana Overview. http://www.letsgo.com/672-slovenia-travel-guides-ljubljana-d, 4. 9. 2011. Vlastní zkušenost autora.

73

Mistni_dane_D 73

5.9.2012 17:01:22

3 MÍSTNÍ POPLATKY

i ekonomicky neutrální: neplatí jej voliči, ale turisté, kteří se obvykle nezajímají o výši turistické taxy a cíl své dovolené si vybírají podle jiných kritérií. S ohledem na ceny ubytování je výše poplatku takřka zanedbatelná a turisté se opět vrátí, pakliže budou mít pocit, že za své peníze uhrazené ve formě poplatku od obce získali adekvátní protiplnění. Pokud by nebyla v České republice politická vůle sloučit stávající turistické poplatky do jediné dávky, bylo by alespoň vhodné reagovat na problémy právní regulace de lege lata. Je nezbytné vyprecizovat definice předmětu zpoplatnění a poplatníka obou poplatků, aby bylo např. zjevné, zda může vybírat poplatky každá obec. Je třeba sjednotit text zákona s právní regulací v dotčených oblastech (např. nahradit slovo „bezmocná“ slovy „osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby“, vypustit tvrzení, že poplatku nepodléhají vojáci v základní službě a osoby vykonávající civilní službu a také osoby, na které náleží výchovné). Bylo by vhodné zvážit praktický význam „osvobození“ osob, na které náleží přídavky na děti, případně i osob starších 70 let a mladších 18 let. Pokud by zákonodárce na „osvobození“ podle věku trval, je třeba, aby v evidenční knize byl též zaznamenáván údaj o datu narození ubytovaného; v opačném případě je vyloučena efektivní kontrola ze strany správce poplatku. Naopak údaj o číslu občanského průkazu nebo cestovního dokladu je z hlediska správy poplatku nadbytečný. Je nezbytné zvýšit sazbu poplatku za lázeňský a rekreační pobyt183 a s ohledem na problematičnost aplikace paušální částky poplatku daná ustanovení zákona vypustit.184 Precizace zákonného textu by zjednodušila proces přijímání obecně závazných vyhlášek obcí v dané oblasti i výkon správy obou místních poplatků. Avšak i pokud by k těmto úpravám došlo, stále platí, že obec, která zavede jeden z poplatků, zároveň či později zavede i druhý, neboť za jedny náklady na výkon správy poplatků získává vyšší výnos. Proto trvám na tom, že optimálním řešením v dané oblasti je zavedení jediného turistického poplatku.

3.4 Poplatek za užívání veřejného prostranství Předmět poplatku za užívání veřejného prostranství je vymezen velmi široce a zahrnuje celou škálu zpoplatněných činností. Společnou charakteristikou je vždy regulační aspekt zpoplatnění, když preferované obecné užívání veřejného prostranství je omezeno určitou jinou (zvláštní) formou užívání. Aby nedocházelo k nadužívání těmito zvláštními formami, nebo dokonce aby nebylo obecné užívání veřejných 183

184

Návrh zákona, kterým se mění zákon o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, počítá se zvýšením na 20 Kč za každý započatý den pobytu (nepublikováno), což podle mého názoru není dostatečné. Návrh zákona, kterým se mění zákon o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ruší pouze paušál u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (nepublikováno).

74

Mistni_dane_D 74

5.9.2012 17:01:22