Volební plán na rok 1988 je velmi náročný a proti uplynulému roku je přibližně dvojnásobný. K jeho splnění bude třeba obětavé práce co největšího množství našich občanů. V minulém čísle jsme vás seznámili s celkovými čísly socialistického závazku našeho města na tento rok. Z uvedeného přehledu se dalo vyčíst, které akce jsou plánovány, s jakými náklady se počítá. Byly zde uvedeny počty brigádnických hodin. K brigádnické pomoci městu se zavázaly i společenské organizace a závody na základě dvojdohod mezi nimi na jedné straně a Městským národním výborem na straně druhé: Společenská organizace: Český svaz žen Český svaz žen Český svaz žen Svaz požární ochrany Svaz požární ochrany Svaz požární ochrany Český rybářský svaz Svazarm Tělovýchovná jednota Sokol Tělovýchovná jednota Dynamo Český zahrádkářský svaz Český zahrádkářský svaz Myslivecké sdružení Socialistický svaz mládeže Český svaz chovatelů
Místo: Holohlavy Rodov Smiřice Holohlavy Rodov Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Holohlavy Smiřice Smiřice Holohlavy Holohlavy
Počet hodin na inv. akci: 200 120 200 200 300 50 200 100 60 50 130 50 50 160 50
Místní podniky: Závod VČKL - Pektin Zemědělský zásobovací a nákupní podnik
Smiřice Smiřice
680 50
Občanské výbory: Občanský výbor Občanský výbor Občanský výbor Občanský výbor
Smiřice Smiřice Smiřice Holohlavy
100 40 85 50
č. 1 č. 2 č. 3 č. 4
Tělovýchovné jednoty si daly závazek v neinvestičních akcích: Tělovýchovná jednota Sokol budování areálu pro tenis Tělovýchovná jednota Dynamo úpravy velkého stadionu
1000 800
Ve sběru druhotných surovin byl na rok 1988 uzavřen tento závazek: kovový šrot železný 50 t barevné kovy 1t papír 35 t sklo 5t Na pomoc občanů zemědělství byl pro tento rok uzavřen závazek ve výši 1 160 brigádnických hodin. Z ploch zemědělsky neobdělávaných sklidí občané a organizace celkem 35 tun sena. V rámci socialistických závazků se místní podniky zavázaly, ze při uskutečňování plánovaných akcí „Z“ pomohou svými mechanizačními prostředky.
RADA ŘEDITELŮ Na Městském národním výboru se konají již pravidelně setkání představitelů města s vedoucími pracovníky místních závodů, podniků, škol a pod. Cílem těchto porad je koordinace úsilí při řešení problémů, které se v našem městě vyskytují. Ve stručnosti vás seznámíme s body jednání poslední rady ředitelů: - Ve stanici ČSD je nedobrý stav nákladového nádraží. Úpravy zpevněním povrchu budou provedeny v průběhu roku 1989. - Při rozvodu zemního plynu bude počítáno se zavedením plynu i do nádražní budovy. Plyn bude zaveden i do staré provozovny Dřevotvaru u nádraží. - Podle nově stanoveného termínu dojde k zahájení demolice starého mlýna – šrotovny ve III. čtvrtletí roku 1988. Do té doby se snad podaří sehnat 1 000 000 Kčs. - U hřbitova jsou již připraveny desky na vybudování chodníku ke hřbitovu. Zároveň se počítá i s úpravou smetiště u kuželníku. - Travnatá plocha vedle podniku Agrodat byla rezervována pro stavbu druhé provozní budovy. V současné době však Agrodat neplánuje stavbu další budovy. Bude se uvazovat o využití této plochy. - Závod Pektin je připraven dokončit úpravy plochy před svým závodem. Do 30. června tohoto roku má v plánu úpravu parku uvnitř areálu závodu. Brigádnicky odstraní „nálet“ a některé nevyhovující dřeviny. Pro podzim je plánována výsadba nových dřevin. Všechny tyto práce jsou prováděny podle pokynů odborníků. - Výstavba nové výtopny u Černožic probíhá podle plánu a je reálný předpoklad, že ještě před koncem roku 1989 budou probíhat provozní zkoušky. Výtopna bude dodávat 64 tuny páry za hodinu. Tato skutečnost bude všechny budoucí odběratele nekompromisně tlačit ke včasnému vybudování výměníkových stanic a napojení odběru. Včas bude muset být vybudována nová železniční vlečka k výtopně. V dubnu tohoto roku měl být vypracován plán výstavby, v květnu již byl potřebný prováděcí projekt. V září již bude zahájeno navážení písku pod budoucí trať vlečky. - Velkovýkrmna prasat Gigant zahájí výstavbu čistírny odpadních vod v roce 1989 – plánované ukončení stavby je na rok 1993. Plánované náklady na výstavbu čistírny jsou 40 mil. Kčs. - Postupně budou modernizovány domy čp. 125 (pohostinství Dvorana) a sousední dům čp. 126. Modernizace druhého domu bude zahájena až po jeho uvolnění. To předpokládá
i přemístění Pamětní síně. Počítá se s tím, že Pamětní síň bude přemístěna do chodby spojující zámek s kaplí – tomu bude předcházet úprava těchto prostor. - Vyvstala nutnost řádného odkanalizování areálu zámku. - Byl vypracován plán ozelenění města a jeho okolí – výsadba nových stromů, péče o zelené plochy. ZMĚNY VE FUNKCÍCH Na městské konferenci KSČ, která se musela ze známých důvodů konat v kulturním domu v Černožicích byl zvolen do čela městského výboru KSČ s. Jiří H l a v á č e k . V souvislosti s tím došlo i ke změně ve vedení Národní fronty. Předsedou městského výboru byl zvolen s. Stanislav J a v ů r e k . Oběma blahopřejeme a přejeme jim při plnění úkolů, které z těchto funkcí vyplývají, co nejvíce úspěchů. Z JEDNÁNÍ MĚSTSKÉ KONFERENCE KSČ Pod MěV KSČ patří 24 organizací s více než 2 000 členy. Zástupci těchto organizací se sešli k rokování na městské konferenci 2. dubna 1988. Při začátku jednání je pozdravili pionýři ze skupiny A. Malé při základní škole. Kromě jiného byly projednány aktuální úkoly přestavby a potřeby města. Bylo konstatováno, že obchodní síť má 15 prodejen, služby mají k dispozici 11 provozoven. Dále bylo vydáno 15 povolení na provozování služeb občany. Služby bude třeba ještě více zdokonalit – proto bude v další pětiletce postaven ve Smiřicích Dům služeb. Ve městě stále přetrvává nedostatek bytů. Situace bude řešena výstavbou části Smiřice–sever (v místě dnešní šrotovny). Celkem se zde počítá se 170 byty. Dále se počítá s výstavbou 40 rodinných domků. Počítá se i s postupnou modernizací stávajícího bytového fondu. Pro zlepšení zdravotní péče se počítá v dalším období s přístavbou druhé ordinace pro dalšího obvodního lékaře. Více pozornosti bude třeba věnovat pořádku ve městě, tvorbě a údržbě pěkného životního prostředí. ZPRÁVY Z RADY 18. únor – 3. schůze rady Kromě jiného projednávala stav a vývoj kriminality za rok 1987 v katastru Smiřice, Holohlavy a Rodov. Do tohoto služebního obvodu VB patří ještě obce Černožice, Skalice a Smržov. Smiřice a Holohlavy patří v tomto služebním obvodu k nejproblémovější části. Je to hlavně vlivem občanů cikánského původu, kteří zde bydlí a dále sezónními pracovníky, hlavně v cukrovaru. Na úseku veřejného pořádku bylo zaznamenáno a řešeno porušení v 19 případech. Jednalo se převážně o porušování socialistického soužití pod vlivem alkoholu. K těmto případům docházelo v rodinách i na veřejnosti. Celkem bylo hlášeno 22 přečinů – 15 pachatelů bylo zjištěno. U sedmi nezjištěných případů se jednalo hlavně o krádeže jízdních kol. Krádežím kol napomáhají pachatelům občané tím, že si kola nezamykají, když je ponechají před obchodem, před restaurací a jinde.
Z trestných činů – a těch bylo hlášeno celkem 48 – patří k nejzávažnějším vloupání do socialistických objektů – pachatelé se vloupali do Potravin, do Benziny, do provozovny RaJ a do provozovny Jednoty. Veřejný pořádek pomáhají příslušníkům VB udržovat členové jednotky Pomocné stráže VB. Tito soudruzi poukazují na to, že je řada našich spoluobčanů, kteří jsou naprosto nevšímaví a lhostejní k ničení společného majetku. Z tohoto jednání vzešel pro předsedu MěstNV úkol projednat s náčelníkem obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti kádrové posílení obvodu. 17. březen – 4. schůze rady -
Schůze rady byla rozšířena o účast předsedů všech komisí rady a konala se v Holohlavech. Účastníci rady si prohlédli zařízení Sboru požární ochrany a Českého svazu chovatelů. Seznámili se na místě se stavem akce „Z“ – rekonstrukce Pohostinství.
-
Na doporučení MěV KSČ rada upřesnila a schválila májovou komisi pro rok 1988 a politickoorganizační zabezpečení májových oslav.
-
Ředitel Bytového podniku s. Zemek zhodnotil hospodaření v uplynulém roku a provedl rozbor hlavních položek plánu. Bytový podnik obhospodařuje 53 domy s 248 bytovými jednotkami. V tomto počtu je započítáno 14 domů v Černožicích a 1 dům v Holohlavech. Plán oprav dodavatelským způsobem nebyl v BP splněn. Nesplnění plánu spočívá v tom, že v důsledku nedostatku krycí hmoty nebyly provedeny opravy střech panelových domů. Jana Heřmanová, tajemnice MěstNV
Na plenárním zasedání 21. dubna 1988 byla přítomným místopředsedou Okresního národního výboru v Hradci Králové s. ing. Vopálkou předána Čestná uznání za úspěšné plnění úkolů tohoto volebního plánu za rok 1987: MĚSTSKÉMU NÁRODNÍMU VÝBORU VE SMIŘICÍCH – převzal předseda s. Miloslav Koudelka OBČANSKÉMU VÝBORU Č. 4 V HOLOHLAVECH – převzal předseda s. Luboš Bergman OBČANSKÉMU VÝBORU Č. 3 VE SMIŘICÍCH – převzal předseda s. Jiří Heřman
Při zkrášlování a ozeleňování města bylo vysázeno stromků, keřů – zeleně za více než dvacet tisíc Kčs. Důležitější nyní bude, abychom společně o tuto výsadbu pečovali – chránili ji před vandaly i před suchem. Nehubujme, že to „NIKDO“ nezalije. Pokud do skupiny „NIKDO“ nechcete také patřit, pomozte i vy při údržbě našeho společného životního prostředí! Při zdejší Drobné provozovně služeb MěstNV je zřízeno i nákladní a osobní autotaxi. Pokud budete tyto služby potřebovat, můžete si je objednat u s. Samka v budově MěstNV.
Pro udržování čistoty a pořádku i zeleně města potřebuje Městský národní výbor pracovníky ze řad práceschopných důchodců. Pokud byste měli zájem o tuto práci, přihlaste se. Ve městě byly rozmístěny lavičky. Bylo by zajímavé vědět, kdo je tak potřebný, ze z nich poměrně v krátkém čase odstranil šrouby a matky!? Každým rokem jsou místními orgány vybráni občané pro umístění fotografie na desce cti. Jsou vždy vybráni ti, kteří se svou prací zasloužili o rozvoj našeho města. Pro rok 1988 byli na desku cti vybráni:
Všechny pojmy uvedené v nadpisu spolu souvisí. Jak – to se pokusíme vysvětlit v našem článku. V letech 1981–1984 byla uskutečněna výstavba smiřického závodu Pektin. Je to závod, který jako jediný v republice vyrábí práškový pektin. Pektin je používán v potravinářském průmyslu a našimi hospodyňkami při výrobě domácích zavařenin. Podle lékařských výzkumů bude moci být využíván i k léčebným účelům. Protože se musel pektin do naší republiky dovážet, přispěl náš závod k šetření devizových prostředků. Navíc k výrobě vyžívá domácí surovinu, která neměla dříve uplatnění – výlisky z ovoce. ENERGIE – TEPLO Při výrobě potřebuje závod Pektin tepelnou energii. Vyvstala potřeba vybudování tepelného zdroje. Protože ve Smiřicích a také v Černožicích bylo více zájemců o nové zdroje tepla, došlo ke komplexnímu řešení této otázky. V souladu s usnesením vlády ČSSR č. 130/79 o rozvoji národního hospodářství v oblasti zásobování teplem a ve smyslu směrnice Federálního ministerstva paliv a energetiky o sdružování prostředků k investiční výstavbě zařízení pro zásobování teplem bylo rozhodnuto vybudovat soubor staveb společné kotelny Černožice–Smiřice. Společným zájmem, sdružením prostředků a koordinovaným postupem devíti organizací výrobní sféry a služeb z této lokality bylo přikročeno ke komplexnímu řešení obnovy, rozvoje a hlavně k modernizaci tepelně-energetických zdrojů. Lokalizace tohoto tepelného zdroje je v souladu s rozvojovou teplofikační studií lokality Černožice–Smiřice, schválenou vyjádřením Českých energetických zařízení – Elektrárny VČ v Opatovicích n. L. Mezi uvedených devět organizací patří v pořadí podle výše sdružených prostředků a následného využívání kapacity kotelny: -
Východočeské konzervárny a lihovary (jsou zároveň investorem stavby) Východočeské cukrovary – závod Smiřice Zemědělský nákupní a zásobovací závod Městský národní výbor ve Smiřicích Státní statek ve Smiřicích Místní národní výbor v Černožicích Okresní ústav sociálních služeb Dřevotvar Smiřice Agrodat Smiřice
EKONOMIKA Nová kotelna v podstatě nahradí pouze dosavadní lokální vytápění. Nově se pouze počítá s napojením Dvorany a případně vytápění bytů v budoucí výstavbě Smiřice–střed. Dosavadní kotelny ve městě vyrábějí při účinnosti svých kotlů v rozmezí 60–70 % jednu GJ (gigajoule) za 53–
90 Kčs. V nové výtopně bude stejné množství tepla vyrobeno s účinností až 79 % s podstatně horším palivem (ročně se zde spálí 4 137 vagonů uhlí hnědého hruboprachu) za 46,26 Kčs. K vytápění nebude třeba tříděného uhlí, kterého je stále větší nedostatek. Vezmeme-li v úvahu průměrnou účinnost stávajících kotelen 65 %, potom je možno početně vyvodit, že nová kotelna ušetří za rok neuvěřitelných 17 827 tun paliva, k jehož odvezení by bylo třeba asi 890 vozových jednotek. S tím souvisí i menší množství škváry, které je nutno odvážet. Uvedená čísla nejsou zanedbatelná. Mluví jasně ve prospěch výstavby nového tepelného zdroje. EKOLOGIE Jakmile se naši občané dovědí, že v nové kotelně se ročně spálí 82 732 tuny paliva, začnou „bít na poplach“ – to bude zhoršení životního prostředí tak blízko našich domovů!! Uvažujte s námi. Jak jsme výše odvodili, na výrobu stejného množství tepla by se v dosavadních kotelnách spotřebovalo podstatně více paliva. Protože jsou tyto kotelny prakticky ve městě, padá nám popílek na hlavu. V nové kotelně bude popílek pomocí elektrostatických odlučovačů s účinností až 99 % zachytáván. Navíc je počítáno s odstraňováním oxidu siřičitého z kouřových zplodin. Toto zařízení je již objednáno u Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení v Milevsku. Určitá potíž je v tom, ze v ČSSR podobné zařízení pracuje zatím jen v prototypu v kotelně ZVVZ Prachatice. Předpokládejme, že odsiřovací zařízení bude instalováno. O urychlení výroby těchto zařízení jednala v dubnu Federální vláda a můžeme zde ocitovat část úvodníku RP ze dne 19. dubna 1988: „V chápání úkolů ochrany a tvorby životního prostředí dochází u nás ke zlomu. Úkoly v ochraně a zlepšování životního prostředí jsou svým významem stejně důležité jako úkoly ekonomické. Základní nedostatek je v tom, že investoři – rezorty i národní výbory – nebyli na tak rozsáhlý objem ekologických investic dostatečně připraveni. V žádném případě je však nelze omlouvat. Naléhavost a zásadní význam úkolu si žádá schopné a iniciativní lidi. Žádné váhání a přešlapování na místě si nemůžeme dovolit. Odsouvání plánovaných investic nelze připustit.“
Na snímcích Václava Prostředníka vidíme již hotové základy pro zauhlovací část a pod kotle budoucí výtopny (březen)
Přímým investorem výstavby nové kotelny jsou Východočeské konzervárny a lihovary – koncernový podnik Nové Město nad Metují. Vrchním investorem jsou Konzervárny a lihovary – koncern Praha. Ústředním orgánem je Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR. Generálním projektantem je polský Energoexport Katovice a Koliprojekt Praha.
Budovatelem stavební a technologické části je polský dodavatel Energoexport Varšava. Stavba byla oficiálně zahájena v březnu 1987 a v říjnu roku 1989 jsou reálné předpoklady k tomu, že budou zahájeny provozní zkoušky. V současné době jsou již na staveništi o celkové rozloze 5,8 hektarů provedeny všechny zemní práce. Jsou již vybudovány základy pro zauhlovací část, základy pod parní kotle a pod kolejiště I. etapy vlečky. Jen pro vaši představu o náročnosti stavby: nejdříve musela být odstraněna 60 cm vrstva ornice a podorničí a místo toho muselo být už navezeno více než 100 000 metrů kubických písku. Podél silnice z Černožic do Smiřic vyrůstají patky pro uložení parovodu. Délka tzv. primárního rozvodu po výměníkové stanice bude celkem 4455 metrů. Ze všech stran je již viditelná nová výšková dominanta celého okolí – komín kotelny, který po úplném dokončení bude mít celkovou výšku 110 metrů. Výstavbu komínu provádí československý dodavatel – Teplotechna Praha. Zpracováno podle podkladů dodaných Ředitelstvím výstavby k.p. v Černožicích. S dalšími podrobnostmi vás seznámíme příště.
Tentokrát ještě jednou – při příležitosti Mezinárodního dne dětí – se i v našem časopisu chceme věnovat této závažné akci – akci boje proti kouření. To proto, že jde o 3 milióny dětí, které se u nás v republice narodí do roku 2000. Je to výzva, kterou ke všem občanům ČSR vydala k 1. lednu 1988 Vědecká rada ministerstva zdravotnictví ČSR. Výzva je zaměřena na to, aby se uvedené 3 milióny dětí dožily co nejdelšího věku, aby si zdraví neničily kouřením a aby jim jejich zdraví neničili ani dospělí. Šance pro 3 milióny je akcí, která má být startem proti kouření u nás. Postupně budou vydávána legislativní opatření, která budou chránit nekuřáky před tzv. pasivním kouřením. Bylo by však správné, aby se již nyní – hned – nekouřilo na schůzích a poradách, na zábavách, v restauracích při jídle. Jde o to, aby nekuřáci nemuseli pracovat mezi kuřáky a ničit si nedobrovolně zdraví. Co přimělo Vědeckou radu MZ k tomuto kroku? Je již vědecky dokázáno, že kouření má na svědomí řadu smrtelně končících nemocí, předčasných úmrtí a způsobuje častou pracovní neschopnost. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá ve světě ročně dva a půl miliónu lidí na převážně „kuřácké“ nemoci, především na rakovinu plic, bronchitická onemocnění a na srdeční choroby. Za neuvěřitelných každých 13 sekund si tento přímo nesmyslný zlozvyk vyžádá jednu oběť. Kouření se podílí až 90 % na vzniku rakoviny plic a 30 % na
ischemické chorobě srdeční. Zamyslete se včas – chcete se také zapsat do této neradostné statistiky?? Myslíte si, že pro vás platí nějaká zvláštní výjimka?? Výdaje na léčení kuřáků 2x až 3x převyšují příjmy společnosti z produkce tabákového průmyslu. Kuřáci u nás počtem 1800 vykouřených cigaret zařazují náš stát na nedobré přední místo ve spotřebě cigaret. V mnoha jiných státech se však již daří účinnou protikuřáckou kampaní snižovat procento kuřáků. To se projevilo v nižším počtu kardiovaskulárních nemocí a proti našemu státu i delší průměrnou délkou života obyvatelstva. Stále pošilháváme po cizině – měli bychom si však také všimnout, že ve Finsku se počet kuřáků za třináct let snížil ze 60 % na 34 procenta, ve Švédsku z 53 % na 30 procent a i v USA ze stavu 52 % na 38 procent. Uvádí se, že kouření dnes charakterizuje vyspělost nebo nevyspělost jedince i celé společnosti. Kouření by se mělo stát ve vědomí všech lidí nesmyslným zlozvykem nedůstojným vzdělaného člověka dnešní doby. O tom by měli být přesvědčeni jak dospělí, tak dospívající i děti. Proto i 39. valné shromáždění Světové zdravotnické organizace přijalo rezoluci, ve které upozornilo také na nebezpečí kouření. Zároveň připomenulo, že kouření je neslučitelné s naplněním hesla: „Zdraví pro všechny do roku 2000“. Proto akce Šance pro 3 milióny. Redakce Zpravodaje zveřejní i názory našich čtenářů na tento závažný problém. Rádi zveřejníme i příklady omezování kouření na pracovištích, na schůzích. Zatím jsme zveřejnili dobré příklady holohlavských požárníků, kuželkářů a můžeme uvést, ze i na Městském národním výboru mají nekuřácká pracoviště. Kdo další se připojí. Vždyť čím dál víc musí platit: NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT!
Z moudrých myšlenek: Oscar Wilde: Jenom lidé, kteří jsou s rozumem v koncích, pořád o něčem diskutují. Ancius Boethius: Kdybys mlčel, byl bys zůstal filozofem.
V příštím roce budeme moci vzpomenout 200 let školství ve Smiřicích – před rokem 1789 musely smiřické děti chodit do školy v Holohlavech. Jak život utíká, nebude dlouho trvat a budeme moci oslavit sté výročí velké školní budovy. Kolik se za tu dobu vystřídalo ve škole žáků! Těžko by se dalo přesně spočítat i kolik učitelů za tu dobu na škole působilo. I ve funkci ředitele školy se vystřídalo několik – možno napsat – známých osobností. Jmenujeme aspoň Petra Pavla Skořepu a Jana Černého. Dnes bychom chtěli
vzpomenout dalšího z nich – Jaroslava Novotného. Kromě jeho zásluh o smiřickou školu i proto, že se 13. května tohoto roku dožil významného životního jubilea – 75 let. Narodil se 13. května 1913 ve Velkém Vřešťově. Základní školy vychodil ve Velkém Vřešťově, v Cerekvici a v Hradci Králové. V letech 1928–1932 absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové. V roce 1934 získal způsobilost pro vyučování na obecných školách a v roce 1936 pro tehdejší školy měšťanské. Život učitelů v té době nebyl lehký. Nejdříve byl pouze výpomocným učitelem ve Dvoře Králové, v Bílé Třemešné a v Holohlavech. V roce 1933 poznal i měsíční nezaměstnanost. Od roku 1935 byl učitelským čekatelem v Holohlavech a znovu v Bílé Třemešné. Dnem 1. září 1937 byl jmenován zatímním učitelem v Podmoklech. Teprve tzv. definitiva znamenala pro učitele tehdejší doby existenční jistotu. Definitivním učitelem se stal dnem 16. září 1937. Z Podmokel přešel 19. prosince 1938 do Smiřic. Zde působil na 2. stupni školy jako odborný učitel. Dnem 1. září 1950 byl jmenován ředitelem školy a v této funkci setrval až do svého odchodu do důchodu v roce 1975. Za dobu svého působení na smiřické škole jak ve funkci učitele tak i ředitele školy se výrazně zapsal do života školy i našeho města. Při hodnocení jeho práce ocitujeme, jak hodnotily jeho práci nadřízené orgány – odbory školství okresních národních výborů (dříve v Jaroměři – později v Hradci Králové): „Škola pod jeho vedením dosáhla výrazných úspěchů v péči o neprospívající žáky, v náboru do prioritních povolání a také v dalším zlepšení prostředí a materiálních podmínek pro práci školy. Má dostatečnou autoritu nejen v kolektivu učitelů, ale i mezi rodiči a veřejností. Zaměřuje se na zavádění nových forem práce, má velkou zásluhu na dobudování odborných pracoven fyziky, chemie a školní dílny. V jeho práci se projevuje důslednost, důkladnost a organizační schopnosti. V jednání vystupuje rozvážně, klidně a odpovědně. Je společenský, zásadový, přístupný. Celkové hodnocení práce jeho školy vyznívá vždy příznivě a jeho škola patří mezi nejlépe vedené školy v okrese. Lze říci, že řízení školy i výsledky školy dosahují dobré úrovně a že jsou vytvářeny předpoklady pro úspěšnou výchovu a vzdělávání dětí.“ Všichni, kteří jsme s ním spolupracovali ve škole i mimo ni, můžeme pravdivost uvedeného hodnocení potvrdit. Pro dokreslení osoby soudruha ředitele Novotného je třeba ještě dodat, že byl bohatě zapojen i do veřejného dění. Po dobu 15 let byl poslancem a předsedou komise MNV ve Smiřicích. Vysoce aktivním členem kulturní a školské komise při MěstNV Smiřice byl až do konce předchozího volebního období a ještě nyní je vedoucím letopiseckého aktivu KŠK. Jako člen KSČ od roku 1945 zastával řadu stranických funkcí jak na škole tak i v městských orgánech KSČ. Jeho záslužná práce byla mnohokrát oceněna čestnými uznáními, odměnami a vyznamenáními – za všechny vyjmenujeme jen ty významné: V roce 1961 získal titul „Vzorný učitel“, v roce 1965 mu byla udělena „Pamětní medaile vlády ČSR“ a ke 25. výročí Vítězného února v roce 1973 „Pamětní medaile ÚV KSČ“. Je možné, že výčet všech jeho zásluh a ocenění není úplný. V každém případě však za vše, co pro smiřickou školu, pro smiřické žáky i pro veřejnost vykonal a dosud ještě vykonává, mu patří veliký dík nás všech. Do dalších let života mu přejeme všichni co nejvíce zdraví a životní pohody.
(Na dvou snímcích ze školní obrazové kroniky s. ředitel Novotný mezi žáky školy při práci na školním pozemku a se členy přírodovědného kroužku.)
Miroslav Volák, Základní škola Smiřice
Ano, tato slova v němčině a angličtině můžete slyšet v jazykových kursech pro začátečníky i pro pokročilé již 10 let. V roce 1978 z podnětu Městského kulturního střediska ve Smiřicích bylo v rámci kulturně osvětové činnosti zahájeno vyučování němčiny a angličtiny formou jazykových kursů. Vycházelo se z toho, že potřeba znalosti těchto jazyků vyžaduje stále více společenská praxe (němčina) i rozvíjející se odbornost (angličtina). A stále větší styk našich občanů s německy mluvícím obyvatelstvem vlivem cestovního ruchu a pronikáním angličtiny do odborné literatury, tuto potřebu potvrdily. I když v krajském městě Hradci Králové je možno tyto kursy navštěvovat, jsou tu opět těžkosti s časem a vlakovým spojením. A na smiřické základní škole se dosud němčina ani angličtina jako další volitelný předmět nevyučuje. Městské kulturní středisko ve Smiřicích proto dohodlo s odborným učitelem Karlem Novákem ze Smiřic, aby tuto výuku formou jazykových kursů pro dospělé i pro školní mládež převzal. Po vyhlášení možnosti výuky uvedených cizích jazyků byl zájem veliký. Větší těžkosti byly s místem výuky ve večerních hodinách pro dospělé. Ředitelství základní školy ve Smiřicích nám sice vyšlo vstříc s výukou pro mládež a dalo k dispozici třídu, ale z provozních důvodů i časový limit do 18,30 hodin. Pro dospělé to bylo nevyhovující. Scházeli jsme se proto se svolením MěstNV ve večerních hodinách v jeho místnostech, ale i to s postupem času bylo pro konání kursů nevhodné (zvyšovala se frekvence schůzí a jiných akcí MěstNV). Nakonec zůstala výuka jen na základní škole a ustálila se na 4 základních kursech: 2 kursy němčiny a angličtiny pro začátečníky a 2 stejné kursy pro pokročilé. Od roku 1982 navštěvují tyto kursy hlavně žáci ze základní školy a z některých středních škol. Chodí i ti dospělí, kterým to vyhovuje časově.
Pokud se týká učebnic, jsou jednotné: Učebnice pro jazykové školy I + II (němčina i angličtina). Pro některé žáky nižších tříd jsou dost obtížné, výklad se proto musí diferencovat. Základní znalosti však obsáhnou, což ocení zvláště při dalším studiu na středních školách. Za kursy se platí Městskému kulturnímu středisku – nejsou součástí vyučování základní školy ani zájmovým kroužkem. Myslím, že výše kursovného 15,– Kčs měsíčně je při čtyřech vyučovacích hodinách přijatelná. Návštěvnost za 10 let činí cca 450–500 posluchačů. V němčině je větší účast 35 až 40 ročně, v angličtině 10–15 ročně. Je tedy stále ještě rezerva, kterou mohou zájemci od začátku příštího školního roku využít. Zahájení kursů je vyhlašováno ve školním i městském rozhlase a je souběžné se začátkem školního roku (září–červen). Toto malé kulaté výročí využívám i k tomu, abych naši veřejnost blíže informoval o této užitečné zájmové činnosti. Z různých dotazů se totiž domnívám, že o ní mnoho občanů neví nebo jen zcela kuse. Staré přísloví o řečech a člověku platí stále – v dnešní době čím dál víc! Proto: AUF WIEDERSEHEN! GOOD – BYE! Karel Novák, vedoucí zájmových kursů
Na kresbě Františka Ženíška je zachycen zakladatel Sokola a českého tělovýchovného hnutí. Je to Dr. Miroslav Tyrš, který společně s Jindřichem Fügnerem založil v Praze tělovýchovné hnutí s označením SOKOL. Jejich zásluhou patří Československá socialistická republika mezi státy s nejstarší tradicí tělovýchovného hnutí. Tyršovo dílo a jeho pokrokové ideály patří mezi nejvýznamnější tradice, ze kterých vychází dnešní tělovýchovná organizace. Tyrš v tělesné výchově a v tělovýchovném hnutí spatřoval nezastupitelný prostředek soustavy péče o národní zdraví, fyzického a duševního zdokonalování národa a národní brannosti. Na základě všestranných teoretických a praktických znalostí tělesné výchovy položil v naší zemi základy teorie tělesné výchovy. Významný je Tyršův přínos teorii a praxi masových tělovýchovných vystoupení, jejichž tradici u nás vytvořil a kterou
rozvíjíme československými spartakiádami jako vklad naší socialistické kultury do pokladnice světové tělesné kultury. Druhá polovina minulého století se vyznačovala vzrůstem národního uvědomění občanstva českých zemí. Zvyšoval se zájem o vzdělávání a o šíření vlasteneckých ideálů. Projevovalo se to mimo jiné tím, že byly zakládány spolky s činností hudební, pěveckou a divadelní. V duchu těchto zásad se objevovali ve městech i na vesnicích nadšenci, kteří zakládali sokolské jednoty. I ve Smiřicích byly v té době zakládány spolky. V roce 1866 vznikl zpěvácký spolek Hanka, který v roce 1872 splynul s divadelními ochotníky. V roce 1882 vznikl Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1898 byla na popud Josefa Lefnara založena ve Smiřicích Tělocvičná jednota Sokol. 12. června tohoto roku se ve smiřickém hotelu Andrejsek (ano, hotelu – dnešní kino Máj) konala ustavující valná hromada. Bylo přítomno 56 smiřických občanů – mužů. Do konce roku měla jednota již 121 členů. Proto 12. června tohoto roku oslavíme 90 let tělovýchovného hnutí ve Smiřicích. Ze začátku tehdy cvičili pouze muži. Cvičili dvakrát v týdnu ve školní tělocvičně. Ještě téhož roku vystoupili smiřičtí cvičenci na slavnosti v Novém Plese, v Předměřicích a v Hořiněvsi. V dalším roce již cvičili i dorostenci. Sokol Smiřice uspořádal první domácí cvičení Na lednici (tenkrát hostinec). Cvičilo 28 mužů, 14 dorostenců a 5 dvojic šermu. V roce 1900 začalo cvičit i 20 žen. Sokol se stal v místě důležitou kulturní složkou, protože kromě cvičení pořádal přednášky, koncerty, divadla a výlety. Cvičenci se každý rok účastnili okrskových a župních cvičení, cvičili v místě i v okolních vesnicích a městech. V zahradě u Pácaltů, Na lednici, později i na hřišti školy pořádali domácí tělovýchovná vystoupení. Účastnili se aktivně i všesokolských sletů v Praze. Od roku 1913 začalo cvičit žactvo i dorostenky. V letech 1914–1918 cvičily pouze ženy a dorostenky, protože muži museli nastoupit do vojenské služby v době I. světové války. 28. říjen 1918 přinesl vznik samostatné Československé republiky a našemu národu svobodu. To umožnilo zahájit v tělovýchovných jednotách znovu pravidelnou činnost. Činnost ve Smiřicích zahájily tyto sporty: volejbal, házená, lehká atletika, plavání, vodáctví na Labi a v zimě lyžování. Školní hřiště a tělocvična nestačily, protože se o ně dělil Sokol s Dělnickou tělocvičnou jednotou, která byla ve Smiřicích založena v roce 1919. V té době začali členové Sokola brigádnicky vyrábět cihly a vyvážet písek z Labe na Šternberku (v místě dnešního malého stadiónu), aby mohla být ve Smiřicích postavena sokolovna. Ze stavby sešlo a místo toho byla zakoupena filmová promítačka na němé filmy. První představení s filmem Černí myslivci se konalo 22. října 1921. Promítáním filmů ve Dvoraně byly obstarávány peníze na činnost Sokola. V roce 1923 byl na dobu 20 let pronajat sál v hotelu Andrejsek pro cvičení a pro biograf. Po skončení cvičení musel být sál připraven pro sobotní filmové představení. Ani pomocí kina nebyla finanční situace Sokola v té době dobrá, protože v té době měl již 224 dospělých členů. V roce 1931 bylo zásluhou br. Petra Zahálky vybudováno nové loutkové divadlo. Činnost zahájilo tehdy proslavenou hrou Posvícení v Hudlicích. Loutkové divadlo se hrálo ve Smiřicích již dříve, ale pouze s vypůjčenými loutkami a na malých scénách. Pro místní kino byla zakoupena zvuková promítací aparatura a 12. prosince 1931 byl uveden za velkého zájmu ve Smiřicích první zvukový film Fidlovačka. Další období je známé tíživou hospodářskou krizí. Přesto bylo v roce 1931 zakoupeno podjezí na Šternberku, které bylo po regulaci Labe určeno k zavezení. Tehdy byl také postaven dnes již starý most (s obloukem) a nazván po zakladateli Sokola Tyršův most. V roce 1935 začaly práce na malém stadiónu. Byly vydrnovány břehy a vysazeny stromy a keře. V roce 1937 byla staviteli Voltovi zadána výstavba šaten a sociálního zařízení (základ dnešní budovy Městského domu
pionýrů a mládeže). 19. června 1938 se na pěkném novém stadiónu konal župní slet Jiráskovy župy Podkrkonošské. Pro cvičence bylo na ploše stadiónu připraveno 1200 značek, na kterých se vystřídalo celkem 5000 cvičenců. Byla to největší slavnost u nás – počtem cvičenců i návštěvou. Byla to mohutná manifestace před blížící se dlouhou a nepředstavitelně hroznou druhou světovou válkou. Během války mohla ve své tělovýchovné a sportovní práci pokračovat pouze Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ). Sem přešli i někteří cvičenci a hráči házené ze Sokola. (Pokračování příště) Podle záznamů kroniky Sokola zpracoval Zdeněk Runkas
(Dokončení) 50 let je v životě člověka již dlouhá doba. A právě tak dlouho pracuje ve Smiřicích kuželkářský kroužek. V minulém čísle jsme vás seznámili s tím, že kuželkáři po celou tu dobu nejen sportovali, ale i budovali svůj sportovní stánek. Vždyť jen stavba dvoudráhy začala v roce 1963 a práce s přestavbou byly dokončeny v roce 1972. Za tu dobu členové odpracovali 4898 brigádnických hodin, z toho jen sám Boh. Šmejda jich odpracoval 1122. Při příležitosti 35. výročí trvání kuželkářského sportu ve Smiřicích se mohli naši kuželkáři pochlubit kuželníkem se dvěma dokonalými drahami a příslušenstvím, čímž se nemohou pochlubit ani větší oddíly a ve větších městech.
Smiřický kuželník patří díky svým aktivním členům mezi nejlepší – má dvě kvalitní dráhy a automatické stavění kuželek.
K hodu je připraven jeden z nejaktivnějších kuželkářů Bohumír Šmejda – při příležitosti jubilea tělovýchovné jednoty i kuželkářů byl po zásluze vyhodnocen.
Sportovní výsledky smiřických kuželkářů byly, tak jak to už ve sportu bývá, jednou lepší, podruhé horší. V roce 1975 smiřičtí hráči vyhráli 1. místo ve své třídě. Dorostenci obsadili 1. místo v kraji. Ve stejném roku při příležitosti 700 let města Smiřic byl ve zdejší kuželně uspořádán krajský přebor družstev žen. Mimo to byla sehrána slavnostní habaďura. Byla také vzkříšena soutěž tříčlenných družstev v habaďuře. Tohoto turnaje se zúčastnilo 11 družstev ze 6 organizací. Zvítězilo družstvo Cukrovar I. Byl také pořádán i tradiční turnaj mládeže. Mimořádného sportovního úspěchu dosáhl dorostenec Jiří Holeček, který se dostal až do přeboru ČSR ve Vsetíně. Později i jeho sestra J. Holečková se postupně přes krajské kolo probojovala do přeboru ČSR v Děčíně a potom do přeboru ČSSR v Porubě. Zde se umístila v rámci republiky na pěkném 12. místě. Nová technika si hledá cestu do všech lidských činností – tedy i do sportu. V kuželkářském sportu se začíná prosazovat automatické stavění kuželek, které mimo jiné nahrazuje namáhavou práci stavěče. Aby smiřičtí kuželkáři nezůstali pozadu, začali také uvažovat o tomto zlepšení. Městský národní výbor zakoupil dokumentaci a okresní výbor ČSTV přislíbil 20 000 korun na instalaci automatu na stavění. Brigádnickou část museli zajistit kuželkáři sami. Odpracovali přes 2 000 brigádnických hodin. Nejvíce brigádnických hodin při této akci odpracoval J. Chvála – odpracoval jich 637. Slavnostní zahájení provozu na automatizované dráze se konalo 21. října 1980 za přítomnosti zástupců Městského národního výboru, Městského výboru KSČ i okresního výboru ČSTV. Automatizované stavění zlepšilo tréninkové možnosti, zlepšily se sportovní výkony. Nechybělo mnoho a v roce 1982 se A mužstvo téměř dostalo do vyšší soutěže. Místní závodník J. Rynt poprvé za dobu celé činnosti kuželkářského oddílu získal I. výkonnostní třídu. A opět – co jiného – další brigády. Po zakončení jarní soutěže v roku 1984 bylo nutno odstranit asfaltový povrch drah, provést novou dokonalou izolaci, položit novou betonovou vrstvu. Povrch drah byl pokryt saduritem. Sadurit byl položen počátkem června 1985. Opět bylo odpracováno kolem 1000 brigádnických hodin. Nebyli by to snad ani kuželkáři, aby se znovu nepustili do dalších úprav. Přistavěli šatny, adaptovali kotelnu, postavili nový komín, instalovali etážové topení. Kuželkáře je nutno pochválit i za další příkladné postoje: je mezi nimi několik dobrovolných dárců krve, pro vytvoření čistého a zdravého prostředí pro svůj sport se dohodli v prostorách kuželníku nekouřit. A to už se kuželkáři dostávají do jubilejního 50. roku své činnosti. Těch 50 let bylo vyplněno usilovnou, obětavou a nezištnou prací, sportovním zápolením i zábavou v družném kolektivu. Kuželkářský sport je možno provozovat závodně i rekreačně až do pozdního věku. Co zbývá ještě dodat – zvolat kuželkářské ROHU ZDAR! Zdeněk Runkas K 90. výročí založení TJ SOKOL Smiřice bylo uspořádáno slavnostní shromáždění, které bylo věnováno vyhodnocení nejagilnějších členů jednoty. Za účasti předsedy MěV Národní fronty ve Smiřicích s. Hlaváčka a zástupce okresního výboru ČSTV s. Nedělka – patrona jednoty – byla předána ocenění a uznání nejlepším pracovníkům tělovýchovného hnutí ve Smiřicích:
- Bohumír Šmejda Za dlouholetou a obětavou práci ve funkci předsedy TJ SOKOL Smiřice mu patří největší uznání. U příležitosti 90. výročí TJ Sokol převzal uznání a poděkování od MěstNV i od výboru tělovýchovné jednoty. - Josef Preclík Patří mu poděkování a ocenění za dlouholeté členství a za aktivní činnost ve výboru, kde zodpovědně vykonával funkci pokladníka – hospodáře. Čestný odznak ČSTV obdrželi: Vladimír S e z i m a - Je cvičitelem III. třídy, nositelem I. výkonnostní třídy. Zdeněk V o ř e c h o v s k ý - Je členem výboru Sokola a od roku 1979 pracuje ve funkci tajemníka. V kuželkářském oddílu hraje závodně kuželky a zastává funkci jednatele. Uznání III. st. ČSTV uděleno: Zdeňku R u n k a s o v i - V letech 1950–1961 působí jako člen revizní komise při TJ. V kuželkářském oddílu v letech 1957–1987 zastával funkci zapisovatele. Aktivně hrával kuželky a doposud se zúčastňuje každoročního turnaje pro pamětníky v tenise. Čestným uznáním za rozvoj tělovýchovy ve Smiřicích byli odměněni: - z oddílu kuželkářů:
Luděk S u k u p Pracuje jako předseda revizní komise a závodně hraje kuželky.
- z oddílu turistů:
Dana J á g r o v á V TJ je zapojena jako cvičitelka ZRTV II. třídy. Jaroslav J á g r Působí jako předseda oddílu turistů a je cvičitelem I. třídy.
- z oddílu tenisu:
Vlastimil S v a t o ň Aktivně se podílí na práci v tenisovém oddílu ve funkci pokladníka a trenér mládeže. Pracuje i ve výboru TJ. Petr D u c h á č e k Byl odměněn za aktivní přístup k výstavbě tenisových dvorců. ing. Radko B a b o r á k Je činný jako předseda oddílu. Má podíl na brigádnické aktivitě při výstavbě tenisových dvorců a působí i jako trenér mládeže.
VYZNAMENÁNÍ k 90. výročí založení TJ SOKOL Smiřice Libuše B r e n t n e r o v á Je členkou TJ od roku 1950. V letech 1951 až 1982 působila aktivně jako vedoucí cvičitelka mladších žákyň. Zdeněk K o š e k Členem tělovýchovy od roku 1954. Od roku 1965 působil jako cvičitel III. třídy ZRTV a vedl oddíl žáků a dorostu do roku 1984. Působí v hlavním výboru Sokola – ve funkci místopředsedy.
Rudolf M a l í k V Sokolu cvičil od svého mládí jako žák a dorostenec, za člena byl přijat v roce 1931. V kategorii mužů byl cvičencem i cvičitelem. V roce 1965 ve svých 52 letech cvičil na spartakiádě. Mimo to byl aktivním hráčem házené, rozhodčím a vedoucím her v TJ. Jako funkcionář je od roku 1968 členem revizní komise. Vlastimil P r o k e š Členem tělovýchovy je od roku 1954. Od roku 1956 do roku 1980 pracoval ve funkci předsedy oddílu turistů. Získal cvičitele II. třídy a je nositelem tělovýchovných vyznamenání. Eman S k á k a l O roku 1941 jako člen kuželkářského oddílu Zálabáci se v roce 1945 stal i členem Sokola. Zůstal věrným členem oddílu kuželek a hrál i závodně. Jeho zásluhou byla v roce 1963 zahájena celková rekonstrukce kuželníku. Do roku 1978 byl členem hlavního výboru TJ. Dodnes působí jako čestný člen tělovýchovy. František S v a t o ň V Sokolu cvičil od roku 1920 jako žák, později jako dorostenec. V roce 1932 se stal vedoucím dorostenců TJ. Byl i vedoucím dorostu XI. okrsku Jiráskovy župy Podkrkonošské. Aktivně hrál házenou. Po zrušení Sokola přešel do DTJ jako vedoucí dorostu. Po válce přešel znovu do Sokola, byl cvičitelem žen a mužů v gymnastice. Závodně hrál kuželky a v roce 1957 se stal přeborníkem jaroměřského okresu. ing. Ema Baboráková, cvičitelka oddílu ZRTV
SOUTĚŽ SOUTĚŽ
SOUTĚŽ SOUTĚŽ
V prvním čísle tohoto ročníku Zpravodaje jsme se na vás obrátili s otázkou: Co víte o obrazu smiřické Madony? Přiznáme, ze na tuto otázku nám přišly pouze 2 odpovědi. Kdo pozorně čte, ví, že 1. odpověď přišla až z Prahy. Pro zajímavost – druhá odpověď přišla z Hradce Králové. Ze Smiřic tedy ani jedna odpověď – je to jen neznalost, skromnost, neochota napsat?? Přistupte na naši „hru“ – ať známe, jaké znalosti máte o našem městě a okolí! V dnešním čísle přinášíme slíbené řešení prvního úkolu: SMIŘICKÁ MADONA Je to obraz na dřevěné desce. Jde o pozdně gotickou malbu neznámého autora ze 16. stol. Je to bud italská nebo možná i česká práce, která vznikla jako kopie západoevropského obrazu z 15. století. Tento velice kvalitní obraz si podle církevních pramenů přivezla majitelka smiřického panství (1700–1761) hraběnka Marie Terezie ze Šternberka ze Říma od papeže Benedikta XIV.
Podle způsobu zlatnického zpracování zřejmě ještě v Itálii nechala opatřit obraz dvěma stříbrnými – pozlacenými korunkami. Obě korunky jsou posázeny drahokamy a perlami. Přes hruď Madony je zavěšen desetiřadý náhrdelník s českými granáty. Roku 1747 obraz – rodové palladium – umístila do zámecké kaple na hlavní oltář pod obraz Petra Brandla „Klanění tří králů“. Obraz byl v nedávné době odborně restaurován. Po ukončení rekonstrukce zámecké kaple na výstavní a koncertní síň bude obraz vrácen na původní místo jako jeden z nejcennějších exponátů. Václav Klimeš, vedoucí hospodářsko-správního odboru MěstNV Slavnost přenesení obrazu do kaple nám ve své kronice popisuje kronikář J. B. Mitiska: „Léta Páně 1747 dne 15. oktobra byla v zámku smiřickém slavnost odbývána za účelem přenesení milostivého obrazu starého na prkénku zhotoveného a z Říma do Smiřic přivezeného Panny Marie s děťátkem do kaple.“ Tento obraz neznámého autora spolu s proslulým obrazem Petra Brandla a konečně i samotná kaple jsou dokladem umění našich předků. Lze si jen přát, aby rekonstrukční práce v kapli pokračovaly co nejrychleji a aby kaple mohla plně sloužit svému novému účelu.
Naše druhé zastavení na procházce městem patří zajímavé budově nádraží ČSD. Na kresbě podle fotografie z roku 1915 (fotografii zapůjčila p. Skořepová) vidíte budovu nádraží v podstatě v původní podobě. Jak z uvedené kresby tak i z přímého pozorování je patrné, že budova nádraží je výrazně odlišná od staveb stejného účelu. Připomíná více lovecký zámeček než provozní budovu. Proto si zaslouží naši pozornost. Historická fakta jejího vzniku jsme získali díky spolupráci s kronikářem našeho města ing. Lubomírem Kupkou. Z historických pramenů je známo, že až do roku 1863 sloužil jako nádraží malý hradlařský domek v místě proti dnešnímu hradlu pod domem „Na lednici“. Tato
stavba vůbec nevyhovovala tehdejšímu majiteli smiřického panství – baronu Liebigovi. Přijímal často významné hosty. Proto se rozhodl vybudovat novou reprezentační budovu. Na jeho náklady a podle jeho představ bylo započato se stavbou. Bohužel nebyla nikdy dokončena ve své plánované velikosti. Stávající budova nádraží je pouze jižním křídlem. Na toto křídlo mělo navazovat mnohem honosnější severní křídlo. V něm měly být prostory pro vítání oficiálních návštěv s možností ubytování pro významné hosty. Ke škodě věci změna obchodních zájmů barona Liebiga i válečné události (válka roku 1866 u Chlumu) odvedly Liebigovu pozornost na Liberecko. Dnešní podobu získalo nádraží v letech 1928 až 1929. V té době byla k původní budově přistavěna krytá veranda, kiosek a toalety. Kolejiště mělo původně 4 koleje. Bylo rozšířeno v době II. světové války v souvislosti s výstavbou německé továrny na zbraně v Račicích. Nádražní budova nám slouží tedy již mnoho let. Je první vizitkou města, kterou mohou hodnotit návštěvníci. Záleží i na nás, zda bude nebo nebude ozdobou i chloubou. Jak tedy vypadá budoucnost této stavby? Poslední stavební úpravou bylo vhodné zvětšení a upravení čekárny. Stavební úpravy si vyžádaly náklad ve výši 60 tisíc Kčs. Podle informace náčelníka stanice bude v návaznosti na plynofikaci města zavedeno v celé budově ústřední topení. V zájmu čekajících cestujících by stálo za úvahu obnovit zasklení bočních stěn verandy – na ochranu před nepřízní počasí. Při zatím častém zpoždění vlaků není čekání na nástupišti vůbec příjemné. Do ankety našeho Zpravodaje můžete přispět tím, že byste napsali, která zlepšení byste pro cestující veřejnost doporučovali. Hubováním v úzkém kroužku debatujících se nic nevyřeší. Kresba a text Milena Seidlová, Městské kulturní středisko
SOUTĚŽ Pokud víte a chcete se aktivně zúčastnit naší soutěže o znalostech ze Smiřic a okolí, napište: Které průmyslové odvětví přilákalo do Smiřic Liebigovu pozornost? Odpovíte tím na náš třetí soutěžní úkol.
Kresbou žákyně 7. třídy základní školy Jany Pácaltové chceme navodit atmosféru konce školního roku. Jednotlivé třídy se připravují a hlavně i těší na školní výlety. Děti i dospělí začínají přemýšlet kde a jak stráví svou letošní dovolenou. Jednotlivé třídy mají již své výlety pevně stanoveny. Jejich cíle jsou blízké i vzdálenější – to podle věku. Účelem všech výletů je poznávání přírodních krás naší vlasti, kulturně-historických poznatků a doplnění poznatků do školy. Zanedbatelné není také seznamování žáků s významem ochrany přírody. Do náplně výletu je zařazena i přiměřená turistika. - První třídy již téměř tradičně navštíví zoologickou zahradu ve Dvoře Králové. - Druhé třídy mají v plánu navštívit Českou Skalici a Ratibořice. - Cílem žáků třetích tříd je loutkářské muzeum v Chrudimi a hipologické muzeum ve Slatiňanech s prohlídkou Kočičího hrádku. - Páté třídy se na výletě věnují turistice, historii a nácviku branných prvků při cestě do Opočna, Nového Města n. M., na Ostaš a Hvězdu. - Při náročnější turistice poznají přírodu v Krkonoších žáci šestých tříd. - Jižní Čechy – to je příležitost pro žáky sedmých tříd poznat místa známá husitským hnutím. Budou putovat po stopách Psohlavců. - Většinou všichni žáci nižších tříd závidí „osmákům“, kteří již tradičně cestují do Tater – poznají při tom místa bojů Slovenského národního povstání, bojiště na Dukle. PIONÝŘI SE CHYSTAJÍ NA LÉTO O letních prázdninách vrcholí pionýrská činnost letním táborem. Na léto 1988 připravila pionýrská skupina A. Malé celkem čtyři pionýrské tábory. Od 4. do 15. července je tábor pro dívky 1. a 2. tříd v Rašovicích. Pro chlapce z těchto tříd je stejný tábor 18. až 29. 7. Pro pionýry a jiskry ze všech tříd je tábor na Rezku od 18. do 30. 7. Ve spolupráci s družební PS ze Spišské Nové Vsi bude pro žáky 7. a 8. tříd tábor na Zemplínské Šíravě ve dnech 1. až 13. července. O děti bude pečovat a náročný a bohatý program připravovat 12 pracovníků PO. Skupinová vedoucí Ivana Toušková
PRÁCE MĚSTSKÉHO DOMU PIONÝRŮ A MLÁDEŽE Školní rok 1987/88 vstupuje pomalu do svého závěru. Pro Městský dům pionýrů a mládeže (MDPM) to bude ohlédnutí za prvním školním rokem. Definitivní tečku však uděláme až po letní prázdninové činnosti. Od dubna minulého roku se společným úsilím školských orgánů ONV v Hradci Králové a Městského národního výboru ve Smiřicích podařil veliký kus práce. Vzniklo zařízení pro zájmovou činnost dětí a mládeže, které také tuto svoji funkci pro děti do 14 let plní. Při MDPM pracuje 13 zájmových útvarů (v nich pracuje 269 dětí a pionýrů), které jsou vedeny lidmi na vysoké profesionální úrovni, kteří jsou i dobrými pedagogy a vychovateli. Je velice obtížné říci: „Tento zájmový útvar je lepší než třeba...“ Vždyť např. chlapci ze zájmového útvaru elektronického – vedeného vedoucím s. Milošem Zelendou – vyrobili již první jednoduchou hračku a přístroje. Letečtí modeláři se svým vedoucím s. Pavlem Vávrou zhotovili první model větroně, plastikoví modeláři s. Jiřího Šedy pronikli do tajů zdánlivě nenáročné práce „slepování“ modelů. Co tomu však předcházelo úsilí a někdy i přesvědčování dětí, že bez učení a snahy to ani v zájmové činnosti nejde. Musely zvládnout zacházení s pájkou, práci s nástroji, naučit se rozumět schématům a plánkům, být pečlivé a vytrvalé. A někdy musely předložit i svoji žákovskou knížku, aby jejich vedoucí viděl, zda nezanedbávají své školní povinnosti. Ale MDPM to nejsou jenom technické útvary. Ani ostatní pionýři a ani děvčata nezůstávají v zájmových útvarech stranou. Dívčí kluby vedené soudružkami Martou Michálkovou a Drahomírou Dubickou připravily dívky na okresní soutěž dívčích klubů a udělaly nám opravdu radost. Vždyť nejmladší dívčí klub v okrese obsadil celkově hezké druhé místo. To, že pracují s opravdovým elánem, dokumentují i jejich kuchařské prvotiny, které měly možnost ochutnat i maminky při oslavě Mezinárodního dne žen. Mladí výtvarníci pod vedením s. Růženy Knapové se starají o výzdobu MDPM a o jeho propagaci. Učí se estetickému cítění a rozvíjí své dovednosti a poznatky z oblasti kultury a postupně také oni zjišťují, že výtvarná činnost není jen „kreslení“. Je to zvládnutí různých výtvarných technik, práce
s textilem, papírem a ostatními materiály. Zároveň je to také i reagování na významná společenská výročí, na jejich ztvárnění, ve kterém se odráží i postoj dítěte. A takto podobně mohu hovořit i o ostatních zájmových útvarech: o mladých ochráncích přírody, turistech, o divadelnících, tanečním kroužku. Dalo by se hovořit o sportovcích, které vedou soudružky Kateřina Dvořáková, Jaroslava Kozová, Ivana Koubová, Renata Górská a Jitka Provazníková. Všem soudruhům a soudružkám vedoucím patří za tuto jejich záslužnou práci poděkování, protože ji vykonávají ve svém volném čase. Vedou děti k tomu, aby uměly vhodně využívat svůj volný čas. Ale nejen to, učí je i správnému postoji k hodnotám, které jim od minulého roku patří. Myslím si, že i počet brigádnických hodin – téměř 200 – říká mnohé. A co závěrem? Mnohé se také nepodařilo a budeme v příštích letech hledat nové cesty. Budeme muset zařazovat do své činnosti více akcí o sobotách a nedělích a hledat nové formy práce pro mládež nad 14 let. Jak jsem však řekla v úvodu. Školní rok končí domům pionýrů a mládeže letní činností. My jsme připravili pro děti tyto možnosti: -
letní příměstský družební tábor ve dnech 4. až 14. července 1988, tábor mladých techniků (společně s ODPM v Hradci Králové) v Horní Kalné a týden výletů s MDPM ve dnech 8. až 12. srpna tohoto roku.
O všech těchto akcích i o práci zájmových útvarů vám ochotně podáme informace, protože svůj vliv na dobře prožitý volný čas dětí, pionýrů i mládeže chceme i v příštím období rozšiřovat a kvalitně ho i zabezpečovat. Jana Matičková, ředitelka MDPM
24. DUBEN - SVÁTEK VŠECH PIONÝRŮ V tento den oslavila letos pionýrská organizace již 39. výročí svého založení. Smiřičtí pionýři připravili kulturní pořad Pionýři pionýrům, který se konal 20. dubna v kině Máj. V hodinovém programu se představily nejlepší oddíly s ukázkami své činnosti: divadelníci s pohádkou O perníkové chaloupce, kde účinkovala i děvčátka z mateřské školy, zatančili tanečníci, starší pionýři si připravili recitační pásmo, gymnastické cvičení předvedly dívky z kroužku pohybové výchovy, děti – jiskry předvedly svou hru na flétny – zahrály lidové písně. V rámci výročí PO byl pro sportovce uspořádán turnaj v malé kopané pro žáky z 5. až 8. tříd. Ivana Toušková, skupinová vedoucí PO
DOBRÁ REPREZENTACE Jedním z hlavních a rozhodujících pudů uplatňovaných v celé živočišné říši byl a neustále je pud potravní. Rozvinul se na základě tisíciletých zkušeností a byla mu dokonce vtisknuta pečeť umění. Snaha proniknout do tajemství racionálního stravování a umět připravovat pokrmy vábných chutí a vůní je v současné době módní. Zájem o odhalení kuchařského tajemství se probudil i u děvčat na naší základní škole. Tohoto zájmu využil smiřický dům pionýrů a mládeže a přičiněním ředitelky s. Matičkové dal tomuto zájmu správný směr a cíl. Od ledna tohoto roku se každé pondělí pravidelně schází skupinka děvčat, která mají zájem o přípravu pokrmů. V kolektivu se dívky seznamují s lákavými výrobky studené i teplé kuchyně. Zároveň se učí základům správného stolování. Z této skupiny bylo vybráno 6 dívek jako družstvo, které se zúčastnilo okresní soutěže Dívčích klubů 19. března 1988 v Okresním domu pionýrů a mládeže v Hradci Králové. Dívky soutěžily ve čtyřech disciplinách: 1) Soutěž ve vaření – konkrétní zadání si každý kolektiv vylosoval až těsně před zahájením soutěže (naše družstvo dívek si vylosovalo přípravu žemlovky s jablky a tvarohem). 2) Soutěž ve stolničení – soutěžící opět na základě vylosovaného zadání sestavily samostatně menu. 3) Soutěž v ručních pracích – jako ukázku výtvarné dovednosti dívky zhotovily batikování na ubruse. 4) Soutěžní módní přehlídka – v této části soutěže děvčata předváděla svůj model na vyhlášené téma „Celý den v kimonu“. Porota vyhodnocením výsledků činnosti děvčat ocenila naše družstvo za vaření a stolničení 3. místem. V soutěži ručních prací dosáhly naše dívky 1. místo a při módní přehlídce se umístily na 3. místě. Členkami soutěžícího družstva byly: Burešová Kateřina – 6. tř. Michálková Martina – 7. tř. Adámková Ingrid – 8. tř. Krejčová Irena – 5. tř. Baumgartnerová Eva – 5. tř. Koubová Martina – 5. tř.
Po absolvování soutěže bylo celé družstvo děvčátek odměněno vábnou sladkostí v hotelu Černigov. Byla to pěkná odměna za jejich snahu a od nás všech jim navíc patří poděkování za dobrou reprezentaci. Marta Michálková, vedoucí dívčího klubu
DOPRAVNÍ SOUTĚŽ Za účasti žáků ze školy ve Smiřicích, žáků z předměřické základní školy a ze základní školy ve Všestarech proběhla u střelnice Svazarmu ve Smiřicích dopravní soutěž. Soutěžilo se ve dvou věkových kategoriích. V první části soutěže účastníci předvedli jak ovládají jízdu na kole. V druhé části soutěže museli soutěžící prokazovat úroveň svých znalostí dopravních předpisů. Naši školu reprezentovali: I. kategorie – 5.–6. třída: Koudelková Hana Němečková Michaela Kodýtek Aleš Lžíčař František II. kategorie – 7.–8. třída: Bouzová Jitka Boučková Simona Němeček Martin Krejčí Petr Výsledky soutěže: I. kategorie – 1. ZŠ Smiřice 2. ZŠ Předměřice n. L.
84 tr. b. 212 tr. b.
II. kategorie – 1. ZŠ Smiřice 2. ZŠ Všestary 3. ZŠ Předměřice n. L.
52 tr. b. 101 tr. b. 148 tr. b. Aleš Šob, skupinový vedoucí PO
PROGRAMOVÁNÍ Na škole pracuje i kroužek programování. Žáci se zde seznamují se základními pravidly práce s mikropočítačem. Práce byla ještě do nedávné doby ztížena tím, že byl pro práci kroužku k dispozici pouze jeden počítač československé výroby PMD-85-2. Zájemci z nejvyšších ročníků školy v jazyku BASIC sestavují jednoduché programy hlavně se vztahem k matematice. Díky SRPŠ jsou už tři počítače.
Organizace dětského dne – sportovní a zábavné odpoledne – ve Smiřicích 29. května 1988 Pro všechny děti, které oslaví 1. června svůj svátek MDD, uspořádá komise pro mládež a sport při MěstNV ve Smiřicích velké sportovní a zábavné odpoledne na velkém stadiónu. Už loni se toto odpoledne povedlo a podle ohlasů dětí se také velmi líbilo. Do celé akce se pod vedením komise pro mládež a sport zapojí i svazáci ze závodu Pektin, zapojí se i Dům pionýrů a mládeže, pionýrská organizace při ZŠ a TJ Sokol Smiřice. Tuto neděli uvidíme ve 14 hodin v krátkém kulturním programu vystoupení žákyň jednotlivých kategorií ZRTV Sokola Smiřice. Žákyně a členky TJ si připravily pod vedením svých cvičitelek (Kvapilové, Vořechovské, ing. Baborákové, Koubové, Ibermajerové) ukázku toho, co se naučily přes zimu v tělocvičně. Potom vystoupí taneční kroužek LŠU, aby se pochlubil svými prvními kroky v rytmu. Potom se už děti budou moci rozběhnout k jednotlivým stanovištím na stadiónu, aby si zasoutěžily v různých tradičních i netradičních disciplínách vhodných pro různé věkové kategorie. Každá snaha bude odměněna drobnou sladkou odměnou. Děti, které budou chtít změřit své síly se svými vrstevníky, se mohou zúčastnit závodu v běhu na 50 a 300 metrů. Na malém stadiónu žákovská družstva fotbalistů sehrají fotbalová utkání. Bude odstartován závod na kolech. Na tenisových kurtech proběhne turnaj žáků i žákyň z tenisového oddílu – též o ceny a medaile. Bude vytvořena možnost, aby děti oslavily svůj svátek aktivně, aby měly pěkné vzpomínky na sportovní odpoledne, ve kterém budou závodit nejen borci, ale všichni, kteří mají rádi pohyb. ing. Ema Baboráková
• V krajském deníku Pochodeň vyšel 6. května 1988 článek „Na stavbě čistírny není prostor pro výmluvy“, který se vztahuje ke Smiřicím. Je zde uvedeno: „Stav životního prostředí nezlepšíme rozhořčením a kritikou. Náprava vyžaduje skutky organizací i každého z nás.“ Dále se v citovaném článku říká: „Další projekty (čistíren odpadních vod) se chystají pro Státní statek ve Smiřicích, kde hrozí v případě neřešení současného stavu zastavení výroby ve velkovýkrmně prasat. Zde projektanti řeší koncovku s využitím pro hnojivovou závlahu.“
• Č e s t n á u z n á n í za aktivní cvičitelskou činnost a za kladný podíl na výchově především mladé generace obdrželi členové oddílu základní a rekreační tělovýchovy: ing. Ema Baboráková, Pavel Hojdík, Zdena Chlupatá, Alena Knittelová, Irena Krejčová (za práci metodika TJ), Věra Kvapilová, Petr Rohlena, Vladimíra Rohlenová, Jitka Provazníková, Hana Schillerová a Lenka Vořechovská.
• Na základní škole vyvíjí činnost také střelecký kroužek pod vedením učitele s. Pavla Hebelky. Kroužek navštěvuje nyní 11 žáků z osmých tříd – 10 chlapců a jedna dívka. Schůzky kroužku jsou pravidelně jedenkrát za 14 dnů. V teplejším období docházejí do střelnice Svazarmu, kde si mohou i zastřílet. V zimě se scházejí ve třídě –- probírají teorii a střílejí na chodbě školy. Střelecký kroužek se účastní vypsaných soutěží – jednou z nich je i okresní střelecká liga, kde družstvo dosáhlo umístění na 2. a 3. místě. Jednotlivci se umístili od 5. do 9. místa. Velmi dobře si vede náš kroužek ve střeleckém souboji základních škol okresu. V loňském ročníku vyhráli naši střelci 1. místo – získali pohár a věcné ceny. V tomto školním roce se jedno družstvo opět umístilo na 1. místě (opět získalo pohár a věcné ceny), další naše družstvo obsadilo 5. místo. Členové kroužku se zúčastnili i Memoriálu A. Greplové a střelecké soutěže Vždy připraven. J. W. Goethe: Kdo splete první knoflík, ten se už pořádně nezapne.
Následující článek byl upraven z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů – byla vymazána data narození a adresy dětí a přesná data sňatku a bydliště snoubenců.
D ě t i n a r o z e n é od 1. ledna 1988 do 30. dubna 1988 s trvalým bydlištěm ve Smiřicích, Holohlavech a v Rodově: Řenč Lukáš Ropický Petr Svatoňová Lucie Kosina Jakub Schmitmajer Vojtěch Nohejlová Jana Henclová Alena Lemberková Lucie
Martinů Jaroslav Kožíšková Květa Samková Martina Kloučková Tereza Doležal Zdeněk Kratěnová Jana Janderová Adéla Kerhartová Simona Jarolímková Anna Potůček Jan Festová Barbora Hofman Tomáš Rozenbergová Lucie Sladký Martin Labská Gabriela Jedličková Radka Kračmar Jakub S ň a t k y uzavřené v obřadní síni MěstNV ve Smiřicích v období leden–duben 1988 : leden
Ladislav Štempec Eva Černá Luděk Hryzlík Sabina Grimová Pavel Sedloň Pavla Fikrová Jakub Matoušek Julie Fiakrová
únor
Josef Hájek Jana Schwarzová Martin Česák Hana Daňková Miroslav Malíř Monika Bielová
březen
Ján Snovák Jaroslava Pechánková Pavel Šmahel Jarmila Christovová
duben
Pavel Pokovba Jana Stejskalová
Radou MěstNV ve Smiřicích ze dne 7. 4. 1988 byly pro II. pololetí roku 1988 stanoveny soboty k provádění sňatkových obřadů: 9. 7. 1988
6. 8. 1988
10. 9. 1988
8. 10. 1988
5. 11. 1988
3. 12. 1988
23. 7. 1988
20. 8. 1988
24. 9. 1988
22. 10. 1988
19. 11. 1988
17. 12. 1988
Ve stanovené soboty neplatí občané z matričního obvodu Smiřice žádný poplatek a občané bydlící mimo obvod matriky hradí poplatek ve výši 100,– Kčs. Snoubenci, kteří mají zájem uzavřít sňatek mimo stanovené dny, hradí: - z matričního obvodu Smiřice – 100,– Kčs - bydlící mimo matriční obvod – 200,– Kčs Tyto poplatky jsou stanoveny usnesením plenárního zasedání ve smyslu vyhlášky čís. 162/72 Sb. Odešli z našich řad v období 1. 1. 1988 až 30. 4. 1988: Zaňka Adolf Klemerová Terezie Barnetová Zuzana Kopecká Anna Řeháková Jindřiška Kadečková Anna Vicenecová Marie Škarytková Anna Nypl Josef Dohnálek Stanislav Jirsák Josef Čížková Františka Paliarik Ladislav Peřina Jaroslav
Smiřice 389 Smiřice 68 Smiřice 388 Holohlavy 144 Holohlavy 45 Smiřice 428 Rodov 34 Rodov 17 Smiřice 316 Smiřice 216 Holohlavy 85 Holohlavy 98 Holohlavy 6 Holohlavy 94
nar. 1917 1920 1909 1919 1906 1900 1950 1914 1902 1910 1907 1910 1950 1919
zemřeli:
8. 1. 1988 9. 1. 1988 16. 1. 1988 18. 1. 1988 8. 2. 1988 10. 2. 1988 3. 3. 1988 11. 3. 1988 12. 3. 1988 15. 3. 1988 16. 4. 1988 17. 4. 1988 22. 4. 1988 24. 4. 1988
Stanislava Klimešová, matrikářka
- dům proti obchodu Zelenina (Brentnerovi) vykoupil národní podnik Cukrovar? V jeho plánu je adaptace tohoto domu na bytové jednotky. Na zahradě tohoto domu vznikne místo pro další bytovou výstavbu. - je ve Smiřicích Husova ulice? Je to „nejmladší“ ulice, která začíná u restaurace U nádraží a pokračuje severním směrem k zahradnictví. Je tam už postaveno 7 hotových rodinných domků. Další domy jsou rozestavěny nebo v plánu. Tabulka s označením ulice musí být zatím provizorně upevněna na kůlu.
- průvodu při oslavách 1. máje ve Smiřicích se letos zúčastnilo 5500 občanů ze Smiřic a z okolí? Mezi účastníky průvodu bylo i 200 občanů polské národnosti – stavitelů nové výtopny. K Mezinárodnímu dni dětí dospělým za uši: - Učme děti samostatnosti, ale nechť se necítí samotné. - Přinese vám dítě také někdy ze školy pětku? Dřív než sáhnete po rákosce, sáhněte do vzpomínek. - Chodíte na SRPŠ, jenom „když to hoří“? To byste mohli přijít jednou už jenom ke spáleništi. - Rodiče a učitel by měli táhnout za jeden provaz, a ne si ho navzájem házet na krk. - Výchova je dílo, které veřejně tepeme a soukromě kazíme.
Chtěli bychom opět touto cestou poděkovat všem, kteří nám zaslali své příspěvky do našeho Zpravodaje. Díky tomu je i toto číslo rozšířeno o další čtyři stránky. Pomáháte tím redakci naplňovat její přání, aby byl Zpravodaj svým obsahem zajímavý. Byli bychom rádi, aby se řady dopisovatelů i nadále rozšiřovaly. Ke škodě věci se nám ještě málo hlásí se svými zprávami společenské organizace, komise MěstNV, místní závody. Rádi bychom uveřejnili zprávu o plánech a budování tenisového areálu, o výsledcích smiřické kopané, výsledky hospodaření podniků. Pokud máte dojem, že nedokážete článek správně zpracovat, zašlete nám aspoň několik údajů. Rovněž je potěšitelné, že zájem o Zpravodaj stále ještě stoupá. Více než dvojnásobný počet výtisků druhého čísla byl v krátké době rozprodán. Proto toto číslo už vychází dokonce v nákladu 500 výtisků. Rádi bychom navázali se čtenáři úzký kontakt, abychom se dověděli, co vás zajímá – o čem máme psát. Dejte nám to nějakým způsobem vědět – pokud to půjde, určitě se přizpůsobíme. Perličky ze školy: Vysvědčením jsem splnil tátovo očekávání. To nejhorší. Musím koupit našim v lékárně něco na uklidnění – nesu domů vysvědčení. Táta na vysvědčení neříkal vůbec nic. Jen kroutil hlavou – ale mou. Úkol nemám. Včera mi bylo tak špatně, ze jsem sotva vydržel u televize. Duševně pracovat znamená představovat si v duchu práci. Otec bere prášky na žaludek, matka na prádlo. Sbírám jen ty houby, o kterých vím, ze se mohou dát do smaženice.
Vážení čtenáři, blíží se doba prázdnin a doba dovolených. Přejeme vám hodně sluníčka, pěknou dovolenou a hlavně šťastný návrat. Ke konci září se s vámi opět při Zpravodaji těšíme na shledanou! Po uzávěrce: 19. května 1988 se uskutečnilo ve Francouzské restauraci Obecního domu hl. m. Prahy setkání rodáků a přátel Smiřic se zástupci Městského národního výboru ve Smiřicích. Setkání se uskutečnilo v přátelském tónu. Další podrobnosti o setkání přineseme v zářijovém čísle.
ZPRAVODAJ Smiřic, Holohlav a Rodova vydává Městský národní výbor ve Smiřicích Evidenční číslo 10/88. Řídí redakční rada – odpovědný redaktor: Miroslav Volák Grafická úprava: Růžena Knapová. Milena Seidlová Vychází nepravidelně 4–5x ročně. Příspěvky zasílejte na adresu Městské kulturní středisko, Smiřice. Tiskne: AGRODAT, Nové Město nad Cidlinou – 519/88. Cena jednoho výtisku je 3,– Kčs. Uzávěrka 4. čísla roku 1988 bude 15. září. Náklad: 500 výtisků.
