Místní plán protidrogové politiky

Město Kyjov

Místní plán protidrogové politiky města Kyjova

Místní plán protidrogové politiky města Kyjova

Město Kyjov 2013

Město Kyjov

Místní plán protidrogové politiky

Obsah

1. Předmluva …………………………………………..………………………….…….3 2. Úvod ……………………………………………………………………………..…..4 3. Legální – nelegální drogy …………………………………………..….…………….5 4. Stručná charakteristika Kyjovska..…………………………………………..…….....7 5. Cíle protidrogové politiky Kyjova ..……………………………...………………......9 5.1. Primární prevence….……………………………………………………………..10 5.2. Léčba a resocializace..…………………………………………………………….16 5.3. Snižování rizik.……….………………………….………….……….……………17 5.4. Snižování dostupnosti drog .........………….….……….….…….……....…….….20 6. Závěr…..……………………………………..……………………………………....22 7. Přílohy……………….…………….………….………….….…………….…………24

2

Město Kyjov


Předmluva1 Užívání drog je fenomén celosvětově vnímaný jako problém, protože ovlivňuje zdraví a kvalitu života nejen uživatelů drog a jejich blízkých, ale v důsledku možných negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadů, které s užíváním drog souvisejí, se týká celé společnosti. V České republice definuje drogy zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů jako omamné a psychotropní látky a přípravky je obsahující, dále také nově přijatý zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění. Ve Strategii protidrogové politiky jsou pod pojmem drogy zahrnuty výše uvedené návykové látky i látky běžně dostupné (organická rozpouštědla) a společností vysoce tolerované a veřejně propagované (alkohol a tabák). Za účinnou strategii směřující k řešení problémů v oblasti užívání drog je v ČR i v zemích EU považován komplexní multidisciplinární a vyvážený přístup. Tedy přístup, který vychází ze široké celospolečenské, meziresortní, mezioborové a mezisektorové spolupráce a je postavený na rovnováze potlačování nabídky (zákonné represe) a snižování poptávky po drogách (primární prevence, harm reduction = HR se označují přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u osob, kteří v současnosti drogy užívají a nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali. HR se snaží minimalizovat, omezit či zmírnit riziko život a zdraví ohrožujících infekce, které se šíří sdílením injekčního náčiní při nitrožilní aplikaci drog a nechráněným pohlavním stykem, jako je AIDS a hepatitidy B a C, riziko dalších tělesných komplikací, dlouhodobého působení vysokých dávek, předávkování, sociálního debaklu a ztráty lidské důstojnosti, léčby a resocializace).

Připravený akční plán, jenž by měl být součástí Strategie, musí obsahovat cíle a prostředky v oblasti primární prevence, harm reduction, léčbě a resocializaci. Nelze opomenout ani samotnou koordinaci protidrogové politiky. Jako nezbytně nutné se jeví zapojení široké veřejnosti do činností, které směřují ke snižování dostupnosti drog a pokusit se tak zvrátit dosavadní nepříznivý stav v jejich šíření a užívání. Své místo má i efektivní vzdělávání související se získáním drogového uvědomění a specifických dovedností, pestrá nabídka preventivních volnočasových aktivit a dostupná léčba. Drogová politika musí být definována na základě analýzy současné situace a identifikovaných potřeb, musí mít jasnou strukturu, jež umožní praktickou realizaci a hodnocení.

___________________________ 1Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2010 – 2018

3

Město Kyjov


Úvod Drogy byly užívány nejprve jako léčivé, později jako opojné prostředky. Naši dávní předkové přistupovali k opojným vlastnostem drog většinou s úctou a respektem jako k božským silám. I oni těmto silám ovšem mnohdy podléhali. Nicméně teprve s dobou velkých objevů 19. století, s rozvojem farmaceutického výzkumu dochází k opravdu masovému rozšiřování drog zejména v Evropě a severní Americe. V 19. století byly izolovány alkaloidy – např. morfin (1805), kofein (1820), nikotin (1828), atropin (1833), kokain (1859). Celá řada těchto látek se začala záhy vyrábět komerčně – např. morfin (Merck od 1862), heroin (Bayer od 1898 – prostředek proti kašli a k uklidnění). K automatizaci dochází např. i v průmyslu tabákovém, který uvádí v polovině 19. století na trh cigarety. V polovině 19. století podle odhadů pravidelně užívaly drogy stovky milionů lidí (kolem roku 1855 – 400 milionů lidí opium, až 300 milionů lidí konopí a 10 milionů lidí koku). V prvních odvážných krocích „rozvoje a pokroku“ lze jen stěží předvídat všechny možné nežádoucí důsledky2... Problém užívání návykových látek (drog) v současné době je celospolečenskou záležitostí, tedy netýká se pouze mladých lidí a je podmíněn řadou faktorů. V boji proti zvýšenému užívání návykových látek je důležité, ne-li naprosto nezbytné, zapojit do prevence zneužívání drog celou společnost a vytvářet odpovídající spektrum nabídek pozitivních alternativ prostřednictvím poskytování informací, výchovy ke zdravému životnímu stylu a aktivnímu využití volného času pro mladé lidi. Město Kyjov dlouhodobě a systematicky podporuje program protidrogové politiky. Cílem této politiky je předcházet vzniku problémů z užívání návykových látek a ochrana veřejného zdraví. Pokud problém již nastane, snažit se nabídnout jedincům a rodinám, kteří přijdou do styku s alkoholem, tabákem a jinými návykovými látkami a řeší problémy spojené s jejich zneužíváním, odpovídající dostupnou a kvalifikovanou profesionální pomoc (léčba, resocializace, následná péče). Velmi nebezpečnou se v této oblasti jeví „bezprizorní mládež“, která je na prvním místě rizikovosti ve smyslu výskytu sociální patologie. Boj proti různým typům závislostí musí být veden systematicky, komplexně, trvale a ve spolupráci se všemi subjekty, jež se danou problematikou zabývají. Dobrá komunitní spolupráce při realizaci protidrogové politiky města je významným faktorem pro efektivní práci na společném díle, protože izolované strategie se ukazují z hlediska výsledné efektivity jako neúčinné.

___________________________ 2Startegie protidrogové politiky města Brna

4

Město Kyjov


3. Legální – nelegální drogy3 Legální droga, alkohol a tabák, běžně se s nimi setkáváme, jsou společensky tolerovány, ale může na ně vzniknout stejná závislost, jako na ilegální drogy. Narůstá počet uživatelů alkoholu a tabáku, věková hranice se snižuje. Počet problémových uživatelů alkoholu se celostátně odhaduje na cca 300.000 klientů. Jedná se pouze o evidované klienty, kteří požádali o léčbu nebo intervenci v souvislosti s užíváním alkoholu. Skutečný počet problémových uživatelů alkoholu se předpokládá vyšší, přibližně se odhaduje kolem 700.0004. Slovo alkohol pochází z arabského al – kahal, což znamená jemnou substanci. Je jakýmsi předpisem na relaxaci, kterému rozumí všechny kultury světa. Je to droga s rozpornými účinky. Alkohol musíme považovat za tvrdou, silně návykovou drogu. Její nebezpečí spočívá v tom, že je všude a je legální! r. 1936 – spotřeba alkoholu na hlavu 3,6 l r. 2012 – spotřeba alkoholu na hlavu 16 l Zdroj: MUDr. Šmoldasová, VFN Praha, Světová zdravotnická organizace (WHO) Zemí původu tabáku je Amerika, avšak v současnosti je pěstování tabáku rozšířeno ve více než sto zemích světa. Největšími pěstiteli jsou Čína, Indie a Brazílie. V Česku se v současnosti tabák již nepěstuje. Rostlina tabák zahrnuje velké množství druhů, z nichž se průmyslově využívají pouze tabák virginský, Nicotiana tabaccum a tabák selský, Nicotiana rustica. Pouze v tabáku a nikde jinde se vyskytuje rostlinný alkaloid nikotin. Pro kuřáka jsou důležité především účinky nikotinu na lidský mozek, nikotin ale působí na mnoho dalších orgánů5. Podle průzkumu Eurobarometr v ČR kouří asi 2.300.000 lidí, kouří 26% populace nad 18 let, zbytek jsou děti a mladiství do 18 let věku. Za rok se v ČR vykouří cca 21 miliard cigaret (statistický údaj za rok 2010 a 2011). V rozporu s veřejným míněním studie společenských nákladů hodnotí tabák jako největší zátěž pro společnost (nemocnost, úmrtnost). Zdroj: Výsledky COI studií (% HDP), Centrum adiktologie

___________________________ 3Startegie protidrogové politiky města Brna 4 Ratiškovský Zvon 2/2013 Mgr. Hana Čamlíková 5 www.stop-kourení.cz

5

Město Kyjov


Nelegální drogy6, drogy "mimo zákon", společností netolerované, jejich přechováváním a prodejem nebo předáním se dostáváme do střetu se zákonem. •

Opioidy - jde o látky získávané ze surového opia – šťávy z nezralých makovic. V opiu jsou obsaženy alkaloidy morfin a kodein, zodpovědné za protibolestivé a psychotropní účinky.

•

Halucinogenní drogy – houby, meskalin, durman, LSD, tripy – papírky napuštěné roztokem LSD.

•

Konopné drogy - psychoaktivní látky pocházející z indického konopí (Cannabis sativa) jsou označovány jako kanabinoidy. Patří mezi ně marihuana a hašiš.

•

Stimulující drogy - nejčastěji jde o pervitin (piko, péčko, perník) – metamfetamin. Není nijak vzácná jeho domácí výroba a příprava z látky efedrin, kterou je možné získat z některých volně prodejných léků. Dalším zástupcem v této skupině je kokain a taneční droga extáze.

Takzvané „měkké drogy“ jsou obecně považovány za ty bezpečnější, u nich nehrozí tak velké riziko závislosti a jejich uživatelé se nemusí delší dobu dostat do problémů (tabák, konopné drogy, extáze). Na „tvrdé drogy“ může vznikat závislost okamžitě, tyto drogy se také často aplikují nitrožilně (heroin, pervitin, kokain). Heroin, pervitin a organická rozpouštědla jsou drogy s vysokým rizikem vzniku závislosti. U těchto drog je riziko vzniku závislosti i riziko komplikací v poměru s tím, co uživatel od drogy „získá“, jak již bylo uvedeno, velmi vysoké. Nebezpečně působí na psychiku zdravého člověka rovněž tlumivé látky. Jsou to především heroin, morfin, léky – anxiolytika, hypnotika. Způsobují uvolnění, zklidnění, zpomalení reakcí, pasivitu, ospalost až spánek. Poměrně rychle na ně vzniká těžká fyzická závislost. Pokud není droga podána, rozvíjí se abstinenční syndrom. Jako povzbuzující látky jsou uváděny kokain a pervitin. Tyto stimulační látky povzbuzují CNS. Mizí únava, potřeba jíst a spát, zvyšuje se výkon i aktivita, dostavuje se pocit fyzické i duševní síly až euforie. Na stimulanty vzniká výrazná psychická závislost. Dalším příkladem nelegálních drog jsou halucinogenní látky – LSD, lysohlávky, konopné látky. Výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu a hloubku prožívání, dělají sluchové a zrakové halucinace, zvyšují intenzitu vnímání prostoru a barev. Nebezpečím je nepředvídatelnost jejich působení. Často ovlivní rozhodnutí vyzkoušet si i tvrdší drogy.

Drogy v číslech: v roce 2011 se v ČR spotřebovalo odhadem 18,2 tun konopných drog, 4,6 tun pervitinu, 1,2 tun heroinu, 869,5 kg kokainu, 4,6 mil. tablet extáze a 1 mil. kusů LSD7.

___________________________ 6 www.substitucni-lecba.cz 7 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011

6

Město Kyjov


4. Stručná charakteristika Kyjovska Kyjovsko8 je územně vymezeno jako správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kyjov. ORP Kyjov má v rámci okresu Hodonín největší rozlohu (470 km2) a spadá pod něj nejvíc obcí – 42 s celkovým počtem 55 963 obyvatel, z toho osob do 18 let věku 10 154. Díky své poloze je Kyjov hospodářským, správním a kulturním střediskem Kyjovska.

Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/mapy a kartogramy

Nezaměstnanost na Kyjovsku Míra nezaměstnanosti v rámci ORP Kyjov je dlouhodobě výrazně vyšší než je celorepublikový i krajský průměr. V roce 2010 činila necelých 16 %, po Znojemsku a Hodonínsku (Hodonín k 30. 6. 2013 celkem 9,9 %) to byla nejvyšší míra nezaměstnanosti z 21 obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání tvoří mladí lidé ve věku 20 – 24 let. Podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání to byly osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly ke konci června 2013 celkem 63 427 uchazečů o zaměstnání.

___________________________ 8Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015

7

Město Kyjov


Úřady práce v Jihomoravském kraji nabízely ke konci června 2013 celkem 2 737 volných pracovních míst, což bylo o 141 míst méně, než ve stejném období minulého roku. Snížení počtu volných pracovních míst při současném zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání znamenalo nárůst počtu uchazečů přijatých na 1 volné pracovní místo. Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30. 6. 2013

Zadlužení domácností9 Prosperující ekonomika, nárůst mezd, uvolnění trhu s bydlením a preference spotřeby vedly zejména v letech 2004 – 2008 k masívnímu nárůstu zadlužení v ČR. Ekonomický propad během roku 2008, a s tím související obavy lidí ze ztráty zaměstnání, či snížení příjmů, zadlužování domácností mírně zpomalil. Situaci zadluženosti obyvatel Kyjovska nelze přesně popsat z důvodů chybějících podkladů. Z informací poskytnutých dvěma kyjovskými občanskými poradnami (Občanskou Charitou a Občanskou poradnou O.s. KROK) vyplynulo, že dluhové poradenství je za poslední 4 roky stále žádanější. Např. v roce 2011 proběhlo v Občanské poradně Charity Kyjov 237 kontaktů, z toho 53 se týkalo exekucí a dluhové problematiky. V roce 2012 dokonce převažuje v počtu řešených případů právě dluhové poradenství. Stejně tak klienti Občanské poradny KROK přicházejí ve věcech platebních rozkazů, exekucí a rozhodčího řízení. Všechny tyto skutečnosti včetně geografické polohy Kyjova a Kyjovska jsou živnou půdou a základním předpokladem pro rozvoj a šíření užívání návykových látek v obecném slova smyslu. Lidé hledají únik před starostmi, před neúspěchem, před stresem. Nevědí si rady a návykové látky jim umožní řešení problému oddálit, či naprosto překrýt a zapomenout Dle výše uvedeného je logické, že nejvíce tyto skutečnosti mohou zasáhnout právě mladé lidi bez životních zkušeností a sociálních jistot. A právě zde musí být připravena „záchranná sociální síť“, která ale musí navazovat na důslednou primární prevenci, tedy snahu předcházet těmto situacím. ___________________________ 9 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku 2015

8

Město Kyjov


5. Cíle protidrogové politiky Kyjova10 Česká republika má restriktivní drogovou politiku. Držení, užívání a prodej jakýchkoliv drog je zakázáno (dle množství držené drogy se řeší v přestupkovém či v trestním řízení). Za účinnou strategii směřující k řešení problémů v oblasti užívání drog v ČR i v zemích EU je považován komplexní multidisciplinární a vyvážený přístup vycházející z rovnováhy potlačování nabídky (zákonné represe) a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik). ČR se svojí protidrogovou politikou hlásí k mezinárodním úmluvám OSN o drogách, k Amsterdamské úmluvě Evropského společenství a k programu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století. Na základě uvedených dokumentů je vypracována Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 schválená usnesením vlády České republiky dne 10. května 2010. Kyjov (stejně jako Jihomoravský kraj) v Místním plánu protidrogové politiky definuje základní východiska a směry řešení problému užívání drog. Velký důraz je kladen na specifickou primární prevenci. Na Kyjovsku existuje síť zařízení poskytující jedinci služby v každé fázi jeho závislosti na návykových látkách. Místní plán protidrogové politiky je rozdělen do 4 základních cílů: 1. Primární prevence (stabilizovat nebo snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog mladými lidmi) 2. Léčba a resocializace (stabilizovat nebo snížit míru problémového a intenzivního užívání drog) 3. Snižování rizik (snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost) 4. Snižování dostupnosti drog (stabilizovat nebo snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi) – ve spolupráci s Policií ČR, městskou policií a městským úřadem. Účelem je zabezpečit ochranu jednotlivců a společnosti před zdravotními, sociálními, ekonomickými škodami, které užívání drog přináší a zabezpečit bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před dopady v podobě trestné činnosti spojené s drogami. Funkce Místního plánu: • vytýčit základní cíle • nabídnout institucím a organizacím zapojených do realizace místní protidrogové politiky, aby si při naplňování této strategie našly své místo a tím se staly plnohodnotným partnerem pro obec. Účel Místního plánu protidrogové politiky: snížit na Kyjovsku užívání všech typů drog a potenciální rizika a škody související s užíváním drog, které mohou jednotlivcům a společnosti nastat. ___________________________ 10 Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2010-2018

9

Město Kyjov


5.1. Primární prevence Stabilizovat nebo snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog mladými lidmi. Město Kyjov za účelem naplňování cíle primární prevence oslovilo organizace působící na Kyjovsku, aby společně vytvořily projekty, které budou reagovat na zhoršující se situaci v užívání omamných a psychotropních látek. Vedení města Kyjova si plně uvědomuje, že právě primární prevence a její důsledné a adresné zaměření je nejdůležitějším z cílů celého Místního plánu a vždy je lépe přecházet sociálně patologickým jevům, než řešit jejich následky. Proto oslovené organizace zaměřily svou pozornost na zpracování témat týkající se problematiky zneužívání omamných látek a jejího nebezpečí se zaměřením na co nejširší cílové skupiny. V rámci projektů se spojily 4 organizace v Kyjově (K- centrum, víceúčelová drogová služba, Charita Kyjov, Občanské sdružení KROK, Kyjov, Nízkoprahový klub Wu-Wej, Charita Kyjov, PhDr. Lenka Skácelová, Pedagogicko-psychologická poradna), které nabízí programy primární prevence. Hlavním cílem je sjednotit a zpřehlednit tuto nabídku do jednoho propagačního materiálu tak, aby si kdokoliv z veřejnosti mohl vybrat některý z programů pro jakoukoliv cílovou skupinu, projektů. Město Kyjov je připraveno podpořit finančně tyto subjekty jednak v rámci své dotační politiky a jednak přímou podporou deklarovanou v rozpočtu města za účelem zajištění a rozvíjení primární prevence převážně v Kyjově i na Kyjovsku a zajistit maximální součinnost a účelnou koordinaci ve školských zařízeních, jejichž je zřizovatelem.

Rozdělení programů podle věkové kategorie: 0-6 PREVENCE VE ŠKOLKÁCH (Kontaktní centrum + Centrum pro rodinu Kyjov, o.p.s.) Formou her a maňáskového divadla učíme děti jak správně reagovat na různé situace (postoj k alkoholu, cigaretám, drogám, setkání s neznámým člověkem…). S dětmi navštívíme zemi zdraví, zlověstný ostrov, kde porozumí, jak dobře vycházet s přáteli. Budeme se snažit vštěpovat dětem dobré životní návyky a též varovat před užíváním návykových látek. Pozitivní principy budou předávány v loutkové pohádce zosobněny postavami jako hodný a přátelský pan Doktor, čáp Klap, ještěřička Evelínka, slon Herkul, klokan Zambi, či medvěd Dudo. Na druhé straně je ministerský předseda Bašťoun, tabákoví bandité, lstivý Alkoholín, či šelma Drogera…… 11-12 UNPLUGGET (Krok) Je určen výhradně pro šesté třídy základních škol. Jde o mezinárodní program se dvanácti tématy jak z oblasti drogové prevence, tak i oblasti vzájemných vztahů. Je postaven na myšlence, že žáci 6 tříd jsou nejohroženější skupinou, protože opouští dětství a vstupují do světa dospívání.

10

Město Kyjov


12-15 RACEK II (Krok) Program je zaměřen na podporu a osobnostní růst jednotlivce. Pracuje na zvýšení tolerance mezi žáky, podporu zdravých vztahů ve třídě, posílení sebejistoty apod. Je určen: a) žákům II. stupně základních škol b) studentům I. a II. ročníků středních škol a odborných učilišť TŘI PÉ (Programy primární prevence) (Krok) Program pracuje s tématy v oblasti legálních i nelegálních drog. Je uzpůsoben věku posluchačů a nabízen v blocích od méně závažných (kouření) až po ohrožující (pervitin. heroin….) Je určen: a) žákům II. stupně základních škol b) studentům I. a II. ročníků středních škol a odborných učilišť PROGRAMY PRO DĚTI OD II. STUPNĚ ZŠ A STŘEDNÍ ŠKOLY (WU-WEJ) Preventivní nabídka v dopoledních hodinách formou besed v prostorách klubu, využití volnočasového zázemí klubu, součástí programu je i metodická hra, která otevírá prostor pro diskuzi nad tématy rizikového chování (šikana, drogy, poruchy příjmu potravy, extremismus, alkohol) a posiluje sociální a komunikační dovednosti dětí. Program nabízí dvouhodinové bloky podle potřeb jednotlivých škol nebo tříd. Jednotlivé bloky jsou zdarma. 15-19 EXKURZE V K-CENTRU (Kontaktní centrum) Beseda v Kontaktním centru pro studenty SŠ a žáky 9. tříd, při které jsou studenti seznámeni s jeho filozofií, poskytovanými službami, chodem centra a diskuze je zaměřena na rizika spojená s užíváním drog (závislost, HIV, hepatitidy,…) a dopady užívání drog. Školní preventisté: Témata k proškolení školních preventistů: • • • • • • •

Poradenské systémy a primární prevence ve školství Legislativní rámec pro práci školního metodika prevence (zákony a vyhlášky) Primární prevence v podmínkách školy a její zařazení do školních poradenských služeb Specifika role školního metodika prevence v systému práce školy Školní třída, její vedení a diagnostika Rodina a komunikace s rodiči (osobami zodpovědnými za výchovu) Sociálně nežádoucí jevy

Metodika - Desatero školního metodika prevence 1. Odpovědný výběr garanta programu • garantem programu je pedagogický pracovník - učitel nebo vychovatel, dle velikosti školy a podmínek na ní, který má zájem o tuto práci a osobní a odborné předpoklady pro její vykonávání: o vnitřní: důvěra dětí, přirozená autorita také u kolegů o vnější: čas, vzdělání, práce na sobě, finanční ohodnocení, aj. 2. Získat podporu řídících pracovníků • je nezbytné seznámit ředitele školy s programem a získat ho pro jeho realizaci • dlouhodobost, komplexnost, koordinovanost, východiskem výchova ke zdravému životnímu stylu, cílem změny postojů a chování "zdravá škola" 11

Město Kyjov

• • •


vybudovat si pozici "já jsem odborník na prevenci" a dále se v tomto směru vzdělávat zajistit si základní finanční a materiální zabezpečení programu (místnost, dostatečná hodinová dotace aj.) dohodnout základní pravidla realizace programu ve škole

3. Vybudovat tým spolupracovníků • seznámit kolegy s filozofií programu a zaangažovat je do jeho realizace (nejlépe na pedagogické radě) • zajistit průběžnou spolupráci s vedením školy, výchovným poradcem a mezipředmětovou spolupráci • spolupráce úplných ZŠ se spádovými malotřídkami a MŠ • otevřít prostor pro sdílení vzájemných očekávání a diskusi • na poradě technického personálu školy informovat ostatní zaměstnance školy o programu a sdělit jim svá očekávání 4. Připravit aktivity pro žáky • prostor v jednotlivých vyučovacích předmětech i v celkovém působení školy • tematické bloky s dětmi: • znalost cílových skupin (jejich jazyk, hodnoty, vzory) o zásobník her o vhodné místo pro realizaci aktivit - dle možností ne v klasické třídě o vlastní odborná připravenost o vážit slova (riziko návody) o materiálové zajištění o navodit atmosféru důvěry • stanovení konzultačních hodin pro setkání dětí s „preventistou“ • školní poradenské pracoviště • volnočasové aktivity, víkendové a prázdninové akce dle možností, ev. klubová činnost 5. Zajistit metodické pomůcky, informace, kontakty • vytvoření knihovny, videotéky, fonotéky pro potřeby preventisty a ostatních pedagogů • shromáždění všech dostupných informací o institucích, organizacích a odbornících, kteří v oblasti prevence působí v okrese (např. PPP, Krok, Wu-Wej, K-centrum a další nízkoprahová zařízení) • zařízení stálého informačního panelu, kde budou důležité informace zpřístupněny žákům a rodičům v odpovídající a přitažlivé formě 6. Uspořádat aktivity pro rodiče • informovat Radu školy a SRPŠ a získat jejich podporu a pomoc (případně i finanční) • informovat rodiče o záměrech a způsobech realizace programu, nejlépe na třídních schůzkách, případně prostřednictvím místního tisku, TV apod. a získat je pro účast na realizaci 7. Spolupracovat s ostatními odborníky • PPP • nízkoprahová zařízení • lékaři • oddělení péče o dítě a rodinu, sociální kurátoři, odd. sociální prevence, probační pracovníci soudu, policie a další • Policie ČR, městská • krajský protidrogový koordinátor • NUTNÝ OSOBNÍ KONTAKT!

12

Město Kyjov


8. Volný čas, státní správa, místní samospráva • spolupráce s dalšími orgány státní správy a místní samosprávy: městský úřad, úřady práce atd. • DDM, Wu-wej, Centrum pro rodinu, sportovní a zájmové organizace, nadace, instituce a zabývající se využitím volného času dětí a mládeže • NUTNÝ OSOBNÍ KONTAKT! 9. Propagace • místní a regionální tisk, TV, Internet • školní časopis, školní rozhlas 10. Evidence a efektivita • vedení vlastních záznamů o přehledu realizovaných kroků a aktivit v průběhu školního roku • při hodnocení efektivity lze využít dotazníků, slohových prací, zpětné informace (schránka důvěry). Měřítkem efektivity může být ohlas u preventistů, vedení škol, žáků (včetně jejich informovanosti o preventivním programu školy) a rodičů Metodické vedení: Možnost konzultací a předávání aktuálních informací od krajské protidrogové koordinátorky. Učitelé: PŘEDNÁŠKOVÁ ČINNOST PRO PEDAGOGY (Kontaktní centrum) Základy drogové problematiky pro pedagogické pracovníky, aktuální informace z drogového prostředí, nové trendy v užívání (na požádání). Zvýšení profesních dovedností: PŘEDNÁŠKOVÉ OKRUHY: • • •

Metodické pokyny a legislativa Jak zvládat případy související s návykovými látkami ve školách a školských zařízeních Co dělat když ...

Příklady: ...byly u žáka nalezeny dovolené drogy Právní a další úvaha: Pití a kouření pod povolenou věkovou hranici. Směrnice k užívání povolených medikamentů u mládeže. Být si vědom možnosti zneužití těkavých látek. Zvaž: Za jakých okolností lze látku odebrat? Prodiskutovat problém se žákem nebo zajistit, aby ho projednal se školním psychologem nebo výchovným poradcem nebo jiným členem poradního týmu školy. Další možnosti: Informovat rodiče nebo právní zástupce žáka; rozhodnout, zda informovat ostatní členy sboru; rozhodnout, zda iniciovat obecnou rozpravu s místním protidrogovým koordinátorem. ...bylo u žáka zjištěno nedovolené vlastnictví zakázané drogy Právní a další úvaha: Dle novely zákona č.112/1998 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 140/1961 a č. 200/1996 je zakázáno vlastnit větší množství drogy. Učiteli není dovoleno bez svolení žáka provádět šetření. Pouze policie je oprávněna u osob podezřelých ze zneužívání drog provádět toto šetření. Stanovena ohlašovací povinnost. 13

Město Kyjov


Zvaž: Odebrat látku a (pokud nehodláte učinit další opatření) zničit ji (za přítomnosti svědka) nebo (hodláte-li učinit další opatření) uložit ji na bezpečné místo (je-li možno do školního sejfu) se záznamem o případu. Provést záznam o případu podle platných směrnic školy. Prodiskutovat případ se žákem nebo zajistit intervenci školního psychologa nebo výchovného poradce. Další možnosti: Informovat rodiče nebo právní zástupce žáka rozhodnout, zda informovat ostatní členy sboru; rozhodnout, zda je nutné postoupit případ dále (orgány sociálně právní ochrany, policie); rozhodnout, zda iniciovat obecnou rozpravu s místním protidrogovým koordinátorem. ...je ve škole nalezen žák pod vlivem drog nebo alkoholu, nebo trpí abstinenčními příznaky Právní a další úvaha: Prioritou číslo jedna je zajistit žákovi i ostatním bezpečnost. Učiteli není dovoleno bez svolení žáka provádět šetření. Pouze policie je oprávněna u osob podezřelých ze zneužívání drog provádět toto šetření. Zvaž: Postupovat podle doporučení uvedených v MPP. Provést záznam o případu. Prodiskutovat případ se žákem nebo zajistit, aby ho projednal se školním psychologem, nebo výchovným poradcem. Další možnosti: Informovat rodiče nebo právní zástupce žáka rozhodnout, zda informovat ostatní členy sboru. Rozhodnout, zda je nutné postoupit případ dále; rozhodnout, zda iniciovat obecnou rozpravu s místním protidrogovým koordinátorem. ...je žák přistižen při prodeji drog Právní a další úvaha: Prodej drog je nezákonný. Jde o ohrožení mravní výchovy dítěte. Zvaž: Odebrat látku a uložit ji na bezpečném místě (je-li možnost ve školním sejfu) se záznamem o případu. Provést záznam o případu. Prodiskutovat případ se žákem nebo zajistit, aby ho projednal se školním psychologem, nebo výchovným poradcem. Další možnosti: Je-li to vhodné, informovat členy sboru. Kontaktovat policii. Zvážit, zda je vhodné informovat žáky. …byly ve škole nalezeny drogy nebo vybavení k jejich užívání Právní a další úvaha: Existuje vážný problém s bezpečnou likvidací používaného injekčního vybavení. Zvaž: Zajistit bezpečné uložení drogy nebo vybavení (bude předáno policii). Provést záznam o případu. Další možnosti: Je-li to vhodné, informovat členy sboru. Kontaktovat policii. Zvážit, zda je vhodné informovat žáky. ...se žák svěří s tím, že užívá drogy Právní a další úvaha: Vzhledem k věku žáka mohou probíhat právní úvahy týkající se zachování mlčenlivosti. Zvaž: Nabídnout radu a podporu. Obezřetnost týkající se zachování mlčenlivosti. Je-li nutno, obrátit se na relevantní služby. Další možnosti: Vhodnou formou informovat rodiče, zvážit, zda bude pro žáka prospěšné, postoupí-li se jeho případ poradenství. ...škola zjistí, že v místě kde sídlí, lze sehnat drogy Právní a další úvaha: Škola nenese právní odpovědnost mimo své území, má však nicméně v komunitě svou roli a morální odpovědnost. 14

Město Kyjov


Zvaž: Spojit se s místními organizacemi, zvláště s policii a sdělit jim odpovídající informace. Je-li to vhodné, informovat žáky. Je-li vhodné informovat rodiče. Další možnosti: Zajistit, aby pracovníci školy byli dobře informováni o místních problémech ve vztahu k drogám. ...rodič(e) žáka vykazuje(í) problémy se zakázanými drogami nebo alkoholem Právní a další úvaha: Na učitelích lze vyžadovat, aby podle závažnosti a možného ohrožení dítěte poskytli přiměřené informace příslušným pracovníkům nebo organizacím v oblasti sociální péče. Zvaž: Rodičům doporučit, aby se obrátili na poradenské služby. Nabídnout žákovi příslušné informace a podporu. Další možnosti: Zvážit, zda bude pro žáky prospěšné, postoupí-li se jeho případ poradenství. ...hledají rodiče ve škole radu, jak řešit problémy s drogami u svého dítěte Právní a další úvaha: Respektovat specifika každého jednotlivého případu - informace o poskytovaných službách. Zvaž: Rodičům doporučit, aby se obrátili na poradenské služby. Další možnosti: Zvážit, zda bude pro žáka prospěšné, postoupí-li se jeho případ poradenství. ...trpí problémy se zakázanou drogou nebo alkoholem pracovník školy Právní a další úvaha: Zákoník práce. Pracovní řád. Zvaž: Doporučit pracovníkovi, aby vyhledal pomoc a radu. Jasně označit nedostatky v práci této osoby a vyvodit příslušná varovná opatření. Další možnosti: Zvážit způsoby, jakými lze pracovníkovi pomoci. Identifikace osoby, které se může daný případ rovněž týkat. Rodiče: Semináře pro rodiče: Rodičovské zručnosti aneb co mohou rodiče udělat pro své děti Semináře mají pevnou strukturu, tato je obohacena o aktuální zakázku skupiny rodičů. Tyto semináře jsou vedeny zážitkovou interaktivní formou, obsahuje edukativní i terapeutické složky. Orientační témata: • vztahová témata- JÁ, JÁ a TY, MY rodina • rodičovské a výchovné témata: pravidla a hranice v rodině • bezpečí – zdravý vývoj dítěte, škodlivé vlivy prostředí • respekt k sobě a druhým, sebeúcta • řešení aktuálních témat z rodiny Zároveň terapeuti nabízí možnost individuálních konzultací, rodinnou terapii.¨ Vzdělávání pěstounů: Systematické vzdělávání pěstounů rozvržené do těchto bloků: • Jednotlivé typy drog, projevy intoxikace, psychická a fyzická závislost • Jak rozpoznat užívání drog u blízké osoby, jak reagovat, jak jednat a nepodporovat dítě v užívání drog 15

Město Kyjov


• Efektivní způsob komunikace s dítětem užívající drogy • Kde hledat pomoc, legislativa • Drogy a rodina – příběh mého syna Stávající témata je možno podle konkrétních požadavků a potřeb účastníků upravit, zaměřit na další, související témata, případně vytvořit témata nová. Seminář o drogové problematice: Jednodenní přednáškový seminář určený pro širokou odbornou i laickou veřejnost, zaměřený na prevenci drogového problému a prevenci v rodině. Seminář se bude konat v MKS, bude dostatečně propagován skrze kabelovou televizi i místní tisk a budou na něj přizvání učitelé, vychovatelé, rodiče a všichni, komu toto téma není lhostejné. Témata semináře: • • • •

Představení sítě protidrogových služeb Kyjovska Terénní práce s uživateli drog na Kyjovsku Syntetické drogy – novodobý fenomén Kočičí terapie

5.2. Léčba a resocializace Stabilizovat nebo snížit míru problémového a intenzivního užívání drog. Ve městě Kyjově působí jako jedinečné Občanské sdružení KROK. Cílem této organizace je pomáhat v řešení drogové problematiky, resocializační ochrany a pomoci občanům, kteří se stali drogově závislými, včetně jejich rodin, prevence rizikového chování vedoucího k užívání drog, kriminalitě a nezaměstnanosti. Smyslem naplňování tohoto cíle je poskytovat péči klientům zaměřenou na zmírnění, překonání a zabránění opakování dlouhodobě přetrvávající sociální nouze s cílem zapojit klienty do života v přirozeném prostředí. Hlavní službou OS Krok je Terapeutická resocializační komunita pro drogově závislé, další programy jsou Agentura pro občany a Program následné péče. Jak již bylo uvedeno, OS Krok působí v Kyjově. Díky svému jedinečnému zaměření poskytuje služby pro celé Kyjovsko, s nadregionální působností pro celý Jihomoravský kraj. Terapeutická komunita OS Krok Terapeutická komunita představuje nabídku dlouhodobé rezidenční léčby pro drogově závislé klienty. Významným specifikem léčby v komunitě je postupný vývoj klienta od vzorců chování ovlivněných užíváním drog, přes systém kontroly, sebekontroly k sebedisciplíně a samostatnému odpovědnému fungování směrem k sobě i ven, ke společnosti. Komunita Krok je komunitou ve městě, což vyjadřuje její jedinečnost v republice. Umožňuje tím klientům spoustu aktivit a také každodenní konfrontaci s reálným světem. Služby jsou dostupné bez ohledu na typ užívání návykové látky, historii užívání a způsobu aplikace návykové látky. Jedinou podmínkou je dovršení hranice 15 let věku.

16

Město Kyjov


Jak již bylo uvedeno, Občanské sdružení Krok je jedinečné co do místa umístění terapeutické komunity, tak i jako jeden ze zásadních partnerů pro léčbu drogově závislých spoluobčanů. Jako občanské sdružení působí na Kyjovsku od roku 1989 a jejich výsledky s léčbou jsou ověřitelné nejen v počtu vyléčených klientů, ale i v celkovém přístupu a objemu sociální práce, kterou pro občany Kyjovska poskytují. Nedílnou součástí terapeutické komunity je i ambulantní služba pro drogově závislé a jejich rodiny, kde dochází k poskytování informací nejen pro závislé, ale i pro členy rodiny (primární prevence). Z výsledku této ambulantní činnosti OS Krok plyne, že dochází k masívnímu nárůstu počtu ambulancích klientů. Podporou a pomocí ze strany města je možné docílit ještě lepších výsledků na poli boje proti drogové závislosti.

5.3. Snižování rizik Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost K-centrum, víceúčelová drogová služba11 Charity Kyjov, působí v Kyjově a svojí činností je regionálním zařízením, poskytujícím služby na Kyjovsku. K-centrum je víceúčelové nízkoprahové zařízení, které nabízí pomoc lidem s drogovým problémem, jejich příbuzným a známým. Centrum informuje veřejnost o drogové problematice. Těžištěm je minimalizace rizik, vyplývajících ze škodlivého užívání drog, motivace k abstinenci. Hlavním cílem centra je poskytovat komplex ambulantních služeb pro uživatele drog a jejich blízké v oblasti terciární prevence. Veškeré programy směřují ke snížení drogové epidemie ve společnosti. V prvním pololetí roku 2013 bylo v rámci Kontaktního centra a Terénních programů aktivně pracováno celkem se 195 klienty (138 mužů, 57 žen, tj. přibližně poměr 2:1), z čehož dle primární drogy je 172 uživatelů pervitinu (142 injekčních, tj. 83% problémových uživatelů drog), 8 uživatelů kanabinoidů a 16 abstinujících.

_________________________ 11 K- centrum, víceúčelová drogová služba Charita Kyjov

17

Město Kyjov


Kontakty a služby Z celkového počtu kontaktů je 99% s uživateli drog, 1% s rodinnými příslušníky a známými uživatelů, což odpovídá primárnímu zaměření našich služeb na uživatele drog. V tomto pololetí zaznamenává K-centrum nárůst počtu klientů. K nárůstu přispělo propuštění klíčových klientů z VTOS (výrobci NL) na základě amnestie prezidenta republiky a návrat velké části bývalých klientů z VTOS, na které se amnestie nevztahovala. Celkem proběhlo 1889 kontaktů, z toho 1877 s uživateli drog. Pokles v počtu kontaktů v porovnání s předchozím rokem je způsoben zvýšeným počtem lidí využívajících sekundární výměnu (početně velké výměny zajišťované několika uživateli). Výkaznictví programu také ovlivnilo krácení finančních prostředků, kdy musí pracovníci K-centra při náhlém onemocnění či vzdělávání pracovníků omezovat provoz (bezpečnost pracovníků). Z důvodu zvyšujícího se věku uživatelů služby je i nižší zájem rodiny a rodinných příslušníků kontaktovat službu.

18

Město Kyjov


Výměnný program V rámci Kontaktního centra a Terénních programů bylo v prvním pololetí 2013 provedeno celkem 901 výměn. Došlo k nárůstu provedených výměn oproti loňskému pololetí. Z toho vyplývá, že při každém druhém kontaktu dochází k výměně injekčního materiálu, tj. 48% kontaktů s injekčními uživateli drog bylo uskutečněno z důvodu výměny injekčního materiálu.

V roce 2013 je evidentní výrazný nárůst vyměněných setů, počtu vyměněných setů na jednu výměnu i průměrný počet setů na jednoho klienta. Zvyšuje se i počet klientů, kteří využívají sekundární výměny přes jednoho klienta. Průměrný počet injekčních setů na 1 výměnu činí cca 27 kusů. V prvním pololetí 2013 připadá na jednoho injekčního uživatele v přímém kontaktu cca 171 injekčních setů. Od října 2006 bylo zavedeno do výměnného programu distribuci želatinových tobolek. Tyto kapsle slouží pro klienty, kteří si už nemohou aplikovat do žíly nebo volí šetrnější způsob braní. Tobolky slouží jako ochrana žaludeční sliznice. V prvním pololetí roku 2013 tuto službu využilo 41% klientů užívající pervitin. Bylo vydáno celkem 2409 kapslí. Distribuce želatinových tobolek se tedy za posledních pět let stala pevně ukotvenou službou, která má své opodstatnění. Z výše uvedeného je patrné, že v současném pololetí roku 2013 dochází k markantnímu nárůstu počtu uživatelů omamných a psychotropních látek. Podstatou naplňování strategického cíle č. 3 je podpora města Kyjova výše popisované organizaci a jejich činností. Když problém již nastal, je třeba jej řešit tak, aby závislí v co nejmenší míře obtěžovali svou závislostí spoluobčany, či snad byli „špatným příkladem“ převážně pro osoby inklinující k různým druhům experimentování s omamnými látkami. Město Kyjov je připraveno v rámci své dotační politiky formou cílené podpory přispět k maximálnímu využití služeb K-centra pro nemocné.

_________________________ 12 K- centrum, víceúčelová drogová služba Charita Kyjov

19

Město Kyjov


5.4. Snižování dostupnosti drog Stabilizovat nebo snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi – ve spolupráci s Policí ČR, městskou policií a městským úřadem. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v § 18 Preventivní opatření uvádí, že realizaci preventivních opatření koordinuje vláda, finančně a organizačně zajišťují Ministerstvo vnitra, jde-li o opatření primární, sekundární a terciární prevence pro příslušníky Policie ČR, příslušníky městské policie, příslušníky obecní policie a žáky policejních škol, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí apod. Policie ČR plní tyto úkoly prostřednictvím svých preventistů, kteří působí v rámci Policie ČR v Hodoníně. Odtud organizují konání přednášek ve školách a dalších preventivních akcí. Tyto činnosti jsou řízeny prostřednictvím Ministerstva vnitra. Policie ČR, jak je výše uvedeno, působí v oblasti prevence, na druhou stranu je ale zásadním článkem v boji proti drogové kriminalitě. Na jednání, které se konalo na Městském úřadě v Kyjově, které se ho mimo jiné účastnila i skupina příslušníků Policie ČR SKPV z Hodonína, bylo sděleno, že policie zaznamenává velký nárůst drogových trestných činů. Jedná se o zvýšení jak na straně výrobců, distributorů, tak na straně uživatelů (konzumentů drogy). Z důvodu náročnosti na zpracování takto zjištěného protiprávního jednání a z důvodu početního stavu policistů jsou schopni objasňovat jen část pachatelů této závažné protiprávní činnosti. Jako jeden za zásadních faktorů, proč dochází k tak masivnímu nárůstu drogových deliktů, uvádí příslušníci z řad policie skutečnost, že finanční zisky z této činnosti, mohou být měsíčně až v řádu statisíců. To je zásadní faktor, který ovlivňuje rozhodování, zda řádně pracovat a měsíčně pobírat mzdu (průměrná měsíční mzda je uváděna ve výši 23. 042 Kč – údaj pro Jihomoravský kraj), nebo se zaměřit na činnost, byť protiprávní, se zisky již výše uvedenými. Dalším faktorem je exkluzivita regionu Kyjovska. Nachází se v blízkosti státní hranice se Slovenskem, odkud vede jeden z kanálů distribuce látek, které slouží k výrobě drog. Neopomenutelným faktorem je i údajná vysoká kvalita pervitinu, který výrobci na Kyjovsku umí vyrobit. Trestné činy na úseku drogové problematiky

2013 (1.1 – 30. 6.) 2012 2011 2010 2009

Územní odbor HO celkem 50 42 52 40 50

Údaje z databáze PČR SKPV Hodonín

20

Územní odbor OO P Kyjov 14 10 18 9 9

Město Kyjov


S ohledem na naplňování strategického cíle č. 4 je nezbytně nutné zaměřit se na spolupráci všech složek tak, aby tyto orgány maximálně využívaly svých zákonných možností a pravomocí. Posílením početního stavu v řadách Městské policie chce město Kyjov zvýšit činnost nikoliv pouze represivní, ale převážně preventivní na poli trestní činnosti související s distribucí a užíváním omamných a psychotropních látek. Městská policie přispívá k ochraně osob a majetku v souladu se zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, a to zejména přípravou a realizací projektů prevence kriminality, dopravní nehodovosti a sociálně patologických jevů. Za dobu své existence je městská policie v mnohých obcích Jihomoravského kraje významným realizátorem preventivních opatření. Městská policie Kyjov pořádá neformální besedy a přednášky na všech typech škol. Se svojí aktivitou v oblasti prevence začínají už v mateřských školách. Do přednášek jsou zařazeny i ukázky práce psovodů se služebními psy. Tato činnost bude ze strany města nadále podporována a rozvíjena. Dalším orgánem, který může přispět k preventivní práci s problémovými dětmi a mládeží je Odbor sociálních věcí a školství, který je součástí Městského úřadu v Kyjově. Zde působí v rámci prevence dětí a mládeže kurátor pro děti a mládež, pracovník oddělení Orgánu sociálně právní ochrany dětí. Toto oddělení pracuje na základě zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Obecně můžeme konstatovat, že některé činnosti v rámci sociálně-právní ochrany dětí spočívají především v neformální a vlastními pravidly se řídící sociální práci, která je stěžejní náplní práce sociálních pracovníků a má zejména povahu preventivní a poradenské činnosti. Zákon o sociálně-právní ochraně vymezuje okruh dětí, na které se sociálně-právní ochrana dětí zejména zaměřuje. Jde o ty děti, u nichž je důvodný předpoklad, že ochranu budou potřebovat. Výčet dětí patřících do tohoto okruhu je demonstrativní, což v praxi umožňuje jeho rozšíření o další kategorie dětí. V rámci zákonného výčtu jsou výslovně uvedeny děti, jejichž rodiče zemřeli, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti apod. Sociálně-právní ochrana dětí se zaměřuje rovněž na děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, anebo se živí prostitucí13. V rámci Místního plánu protidrogové politiky města Kyjova by měl být právě Odbor sociálních věcí a školství koordinačním článkem mezi jednotlivými subjekty, které se podílí na prevenci a boji v oblasti šíření a užívání omamných a psychotropních látek mezi dětmi a mládeží i mezi dospělými. V rámci této koordinace a podpory je možné dosáhnout výsledků, které mohou mít trvalejší charakter, než nahodilé úkony jednotlivých organizací.

_________________________ 13 Diplomová práce, Brno 2009, Bc. Jaroslav Řihánek

21

Město Kyjov


8. Závěr Drogy byly, jsou a budou. Zůstává otázka jejich dopadu na společnost. Máme překonat problém tím, že se ho pokusíme řešit, anebo ho zvládneme řádným šlehem svinstva, které nás od něho odvede? Máme se trápit nad mizérií naší existence, anebo na ni zapomenout pilulí, jež nás zavede stranou? Pasáž z knihy Lovci smrti, plk. JUDr. Jiří Komorous

Citát z knihy charakterizuje výstižně existenci problému drogových závislostí v souvislosti se situací v naší společnosti. Drogy byly, jsou a budou, zůstává otázka, jaký dopad budou mít na společnost. Je nutné spojit síly a společně se postavit hrozbě zvané droga. Nelze tvrdit, že se nás tento problém netýká, a že se mají starat ti druzí. Na řešení se musí podílet každý napříč společností, kdo může přispět ke snížení počtu závislých spoluobčanů. •

• • •

Na úrovni školských zařízení by měli být pedagogové natolik erudovaní, aby problém zvaný drogy zvládali, nebáli se ho a plnili všechny povinnosti s tím spojené, především v oblasti primární prevence. Na úrovni neziskových organizací ať už v oblasti primární prevence, či v práci s již závislými klienty. Na úrovni represivních složek jako je Policie ČR a Městská policie. Na úrovni zvýšené sociální práce a pomoci v nefunkčních rodinách. Fungující rodina je ideálním prostředím pro rozvoj a naplnění potřeb dítěte. V současné společnosti se však často vyskytují domácnosti tvořené rodinami neúplnými, doplněnými nebo jinak pozměněnými, jejichž způsob života narušuje rodinné funkce a ohrožuje výchovu a vývoj dětí.

Město Kyjov prostřednictvím zřízené pozice drogového koordinátora bude aktivně přispívat k boji proti závislostem, bude koordinovat činnosti jednotlivých organizací poskytující protidrogovou pomoc a tuto pomoc finančně zajišťovat. Město Kyjov zahrne do svého rozpočtu položku, která bude čerpána na realizaci protidrogové politiky města, činnost bude dále podporovat uvolněním dílčích dotací a nepřímou podporou v rámci zřizovatele škol. Nedílnou součástí tohoto procesu bude i spolupráce s Policií ČR a Městskou policií Kyjov, byť z pozice represivní složky, snažit se aktivně řešit všechny problémy, které se týkají porušení zákona v oblasti drog.

Kyjov, dne 31. 8. 2013 Zpracoval: Recenze:

Mgr. Jaroslav Řihánek a Jarmila Švábová PaedDr. Ilona Slaninová

Místní plán protidrogové politiky města Kyjova byl schválen Zastupitelstvem města Kyjova dne 10. března 2014 Usnesením I/9.

22

Město Kyjov


Seznam příloh Příloha č. 1 Tabulka Prevence krizového chování ke drogám a kriminalitě Příloha č. 2 Rozpočet projektu

23

Město Kyjov


Prevence krizového chování ke drogám a kriminalitě

Příloha č. 1 ŘEŠENÍ V KYJOVĚ (dle věku):

6 - 12

12 - 15

15 - 18

K-centrum +

Krok

Krok

K-centrum

Krok

Krok

Krok + PhDr. Lenka Skácelová

UNPLUGGET

EXKURZE V ZAŘIZENÍ

RODIČOVSKÉ ZRUČNOSTI

ZVÝŠENÍ PROFESNÍCH DOVEDNOSTÍ

PROŠKOLENÍ PREVENTISTŮ

Wu - Wej

KOČIČÍ TERAPIE

K-centrum

METODICKÉ VEDENÍ PREVENTISTŮ

ZÁKLADY DROGOVÉ PROBLEMAT.

Krok + K-centrum

Centrum pro rodinu PREVENCE VE

TŘI PÉ

RACEK

ŠKOLKÁCH

Rodinná poradna KROK

(Adiktologické) protidrogové poradenství Metodické vedení + supervize programů

RODIČE UČITELÉ

ŠKOLNÍ PREVENTISTÉ

4-6

Wu - Wej

BESEDY SŠ

BESEDY ZŠ

Krok RACEK

Mgr. Hana Čamlíková + Bc. Milan Čamlík K - CENTRUM Jarmila Švábová, Bc. Eva Rubášová PhDr. Lenka Skácelová

VZDĚLÁVÁNÍ PĚSTOUNŮ

Výchovné poradenství WU - WEJ Mgr.Michaela Zelinková

24

KROK - Mgr. Hana Čamlíková + Bc. Milan Čamlík

SEMINÁŘ K DROGOVÉ PROBLEMATICE

Mgr. Hana Čamlíková + Bc. Milan Čamlík

Město Kyjov


Příloha č. 2 Rozpočet projektu primární prevence: Název:

Počet tříd:

Cena za jednu přednášku

Konečná částka

Prevence ve školkách Jarmila Švábová, Radek Šváb

12 tříd

800

9 600

UNPLUGGET Mgr. Zuzana Hrbotická, Bc. Ivana Lesová

2x (2 třídy)

2 500

5 000

Tři Pé Mgr. Zuzana Hrbotická, Bc. Ivana Lesová

20 tříd

800

16 000

Racek

25 tříd

800

20 000

Exurze v K-centru Info o rizicích drogové závislosti Jarmila Švábová, Bc. Eva Rubášová

8 tříd

400

3 200

Vzdělávání pěstounů Jarmila Švábová, Bc. Eva Rubášová

5 setkání

1 500

7 500

2x seminář

12 000

24 000

Mgr. Zuzana Hrbotická, Bc. Ivana Lesová

Školní preventisté Proškolení preventistů PhDr. Lenka Skácelová, Mgr. Hana Čamlíková Metodické vedení preventistů PhDr. Lenka Skácelová

2 setkání (5 hodin)

Učitelé Základy drogové problematiky Bc. Eva Rubášová

1,5 hod

500

1 500

3 setkání

1 500

4 500

Zvýšení profesních dovedností Mgr. Hana Čamlíková, Jarmila Švábová Rodiče Rodičovské zručnosti Mgr. Hana Čamlíková Bc. Milan Čamlík

Seminář o drogové problematice (v ceně je pronájem sálu, propagační materiál, platba pro přednášející, občerstvení)

5 x 600

6 000

3 setkání (3 hodiny) Maximum 12 lidí

10 000

Platba pro přednášející

30 000

Součet

137 300 25

Místní plán protidrogové politiky

Recommend Documents