Čeští vojáci pod akropolí
Mise „Vznešené hry” Svět se po jedenáctém září 2001 – po teroristických útocích na Spojené státy americké – změnil. Nebezpečí dalších útoků nad námi visí jako neviditelná pavučina. Jediným řešením pro zajištění celosvětové bezpečnosti jsou preventivní opatření a použití všech dostupných prostředků k eliminaci možných rizik. Tento „šedý mor“– terorismus – vedl organizátory XXVIII. letních olympijských her v Řecku k nasazení různých sil a prostředků, které ve svém komplexu zajišťovaly bezpečnost sportovců a návštěvníků, a přitom ničím nenarušily slavnostní atmosféru olympijských klání.
Čeští chemici v Řecku
Zatímco policisté byli v Aténách vidět téměř na každém kroku, příslušníky 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO, kteří se na zajištění bezpečnosti her také podíleli, nikdo z návštěvníků nespatřil. A přece byli schopni v případě incidentu okamžitě zasáhnout Velitel 312. mnohonárodního praporu podplukovník Vratislav Osvald na jednom z briefingů uspořádaných těsně před zahájením olympijských her zdůraznil přítomným příslušníkům jednotky: „Musíme předvídat, musíme pokrýt co největší spektrum možných incidentů. Důležité je, aby přežili lidé.“ Spektrum nových úkolů, které čeští, polští, maďarští a italští chemici a také odborníci z armád Belgie a Španělska v rámci mise Vznešené hry při ochraně Atén a celého řeckého území museli zvládnout, bylo obrovské. Hlavním posláním jednotky bylo v případě podezření na použití různých typů otravných a jiných látek zajistit odběr vzorků a provést jejich detekci v příslušných laboratořích. Dalším důležitým úkolem bylo zajistit na vytipovaných místech rozvinutí dekontaminační linky a zabezpečit dekontaminaci osob, které byly zasaženy. Při zabezpečení všech úkolů chemičtí specialisté z Liberce spolupracovali s příslušnými prvky řeckého integrovaného záchranného systému, tedy s policií, hasiči, zdravotníky a samozřejmě také s příslušníky řecké armády.
140
ATÉNY 2004
Mise Vznešené hry se podle vyjádření velitele praporu z určitého pohledu vymykala zásadám Severoatlantické aliance pro použití armádních jednotek. „Vojáci byli vysláni beze zbraní a v případě zásahu by jejich činnost řídila civilní agentura. Její zástupci by zodpovídali za řešení situace a použití konkrétních prostředků v místě incidentu. Výjimečnost spočívala i v tom, že se jednalo o první nasazení mnohonárodní jednotky pod řízením NATO v rámci civilního integrovaného záchranného systému,“ vysvětlil nám specifičnost práce velitel jednotky. Jedním z prvních úkolů ihned po příjezdu vojáků do místa „přechodného bydliště“ v kasárnách v městečku Chalkida bylo dobudování spojovacího systému a seřazení dovezené techniky do proudů podle jednotlivých úkolových uskupení. Liberečtí specialisté (počítáme mezi ně samozřejmě příslušníky všech armád, kteří jsou zařazeni do struktury 312. praporu se sídlem v Liberci) museli ve velmi krátké době sladit pracovní postupy s řeckými odborníky a zajistit rekognoskaci vytipovaných lokalit. „Na sladění pracovních postupů s řecký-
Čeští chemici v Řecku
141
Čeští vojáci pod akropolí
mi odborníky jsme měli čtrnáct dnů, kdy jsme také zorganizovali koordinační cvičení se všemi složkami integrovaného záchranného systému,“ upřesnil velitel a dodal: „Cílem cvičení bylo například ujasnit si postupy při rozvinování našich pracovišť a při odebírání vzorků. Šlo o to naučit se pomáhat jeden druhému, mluvit společnou řečí.“ Na chemiky však čekala řada překvapení. Tím nejtvrdším oříškem se pro jejich práci stala hustá zástavba v Aténách. Úzké komunikace, stovky a tisíce aut zaparkovaných na každém volném místě. Příslušní velitelé obdrželi mapy jednotlivých olympijských stadionů a jejich okolí. Při rekognoskaci přímo v aténských uličkách pak museli hledat místa, kde byl například zákaz parkování, různá školní hřiště nebo alespoň široké komunikace, kde by bylo možné rozvinout dekontaminační linku. „Určitou výhodou z hlediska potřebného prostoru bylo, že nemusíme vytvářet místo pro dekontaminaci zbraní a prostředků individuální ochrany. Řešili jsme otázku likvidace oblečení a místo výdeje nových oděvů pro civilní obyvatelstvo.“ Dekontaminace a následné vystrojení civilních osob byl pro týmy zcela nový a odlišný úkol. Souviselo s tím také zajištění tisíce kusů civilních overalů pro „první vlnu“ dekontaminovaných osob. „Nemůžeme civilisty obléct do uniforem a jiných vojenských výstrojních součástek. Dovezli jsme proto zmíněnou tisícovku civilních oděvů. Pro další civilisty by již oblečení zajišťovala řecká strana,“ upřesnil postup dekontaminace velitel jednotky. Vysvětlil také, že dalším požadavkem na lokality, kde lze uvažovat o rozvinutí těchto linek, je dostatek vody – možnost napojení se na místní hydranty. Zapomenout nelze ani na nutnost zabezpečení ochrany těchto míst. „Musíme vycházet z předpokladu, že se do tohoto prostoru doslova povalí dav zasažených lidí. Každý z nich se pod vlivem pudu sebezáchovy bude snažit dostat se k nám co nejdříve. Musíme počítat s panikou. Proto je nezbytná ochrana těchto míst, potřebujeme kordon, který nás bude chránit před rozvášněným a navíc zasaženým da-
Čeští chemici v Řecku
142
ATÉNY 2004
vem, abychom mohli lidi postupně roztřídit podle rozsahu zasažení a poskytnout jim pomoc.“ Svá specifika, jak se v Řecku ukázalo, měla i činnost odběrových týmů a jednotlivých laboratoří při přebírání a analyzování odebraných vzorků. Řecká strana v Aténách dodatečně navýšila své požadavky o vyhodnocování vzorků, které odeberou řecké odběrové týmy. Tento požadavek v původním zadání nebyl, proto liberečtí odborníci okamžitě zorganizovali dva mítinky, na nichž si obě strany objasnily procedury odběru vzorků. Cílem bylo ověřit, zda řecký postup je v souladu s naší metodou a zda jsme schopni jejich vzorky přijmout, aniž by došlo k zamoření samotných laboratoří. „Ukázalo se, že jsme schopni přebírat chemické a radioaktivní vzorky, ale biologické vzorky od řeckých odběrových týmů přebírat nemůžeme. Proto jsme přijali dodatečné řešení. Řecký odběrový tým předá vzorek národní laboratoři, ta jej upraví podle našich požadavků a teprve takto upravený vzorek pak bude zaslán naší laboratoři,“ vysvětlil nám dohodnutý postup podplukovník Osvald a dodal: „I přes tuto zdlouhavou proceduru jsme byli schopni vzorek vyhodnotit dřív než národní řecká laboratoř.“ Mise měla řadu specifik a přinesla také řadu poznatků. Na základě zkušeností získaných ze spolupráce s civilními složkami zpracovali liberečtí experti zprávu, která bude předložena nejvyšším orgánům Severoatlantické aliance. Po její analýze a posouzení všech potřebných souvislostí bude vypracován koncept nasazování vojenských aliančních jednotek v rámci civilních záchranných operací, neboť lze předpokládat, že i v budoucnu může dojít
Čeští chemici v Řecku
143
Čeští vojáci pod akropolí
k situacím, kdy alianční jednotky budou při zajišťování bezpečnosti působit ve prospěch civilních institucí. Složitost úkolů, které příslušníci 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO v Řecku v době konání Her XXVIII. olympiády a následně i při konání paralympiády zabezpečovali, je značná. Zatímco čeští olympionici v čele s Romanem Šebrlem museli k zisku medaile nasadit do boje veškerý svůj talent a um, příslušníci 312. mnohonárodního praporu naštěstí do boje nasazeni nebyli. Jejich olympiádou byla třicetiminutová pohotovost a v ní přemožitele nenašli…
Čeští chemici v Řecku
144
