MIROVICKO
SRPEN 2004
Zpravodaj M sta Mirovice – MIROVICKO Vychází jako m sí ník. Vydává: M Ú Mirovice, 398 06, Masarykovo nám stí 38 382 274 101 O: 249 858 Registra ní íslo: MK R E 11445 Grafická úprava – tiskový pracovník: Ing. Bc. Marie Hrdinová íslo: 08/2004 (0079) Den vydání: 1. 8. 2004 Neozna ené p ísp vky jsou materiály M Ú Mirovice.
íjem inzerce, p ísp vk , nám
a p ipomínek: M Ú Mirovice
Srpen 2004 pátek – 6. srpna
pátek – 6. srpna pátek – 6. srpna pond lí – 9. srpna pond lí – 9. srpna ned le – 15. srpna ned le – 22. srpna
Zá í 2004
st eda – 1. zá í st eda – 1. zá í
sobota – 4. zá í
- Sv tový den boje za zákaz jaderných zbraní – (výro í svržení první jaderné pumy na Hirošimu v roce 1945) - Mezinárodní den boje léka za mír - Svátek Prom ní Pán - Mezinárodní den p vodního obyvatelstva - Sv. Terezie Benedikta od K íže – patronka Evropy - Svátek - Slavnost Nanebevzetí Panny Marie - P íbram – Svatá Hora – poutní slavnost – 9.00 h. - Panna Maria Královna
- Nový školní rok 2004/2005 – za átek - Sv tový den míru (výro í vypuknutí druhé sv tové války v roce 1939) - Den otev ených dve í památek (první víkend v zá í)
CUKRÁRNA MIROVICE si dovoluje upozornit
na prodloužení pracovní doby od 1. 7. 2004
do 18.00 hodin. šíme se na vaši návšt vu !
Otišt no v Lidových novinách dne 18. srpna 1944
V m ste ku se filmovalo Autor:
Jan
T oman
Jedné p kné ned le po poledni, kdy ztichlé a spokojené m ste ko se oddalo popolední siest a kdy za humny m ste ka se scházeli první milenci, aby odešli se svou mladou láskou do rozkvetlé jarní írody, zastavilo uprost ed nám stí auto, z n hož vystoupilo n kolik muž . Nejprve se pozorn rozhlíželi, potom vzrušen ukazovali na r zné domy a starobylá zákoutí a velmi mnoho fotografovali. Byl mezi nimi poznán sympatický hrdina z „Mlh na blatech“ a ve er se už v lo, že práv on tu hledá vhodné záb ry pro sv j film „Jarní píse “. N kolik dní se pochybovalo a bylo slyšet hlasy, které se skepticky vyslovovaly o krásách a zajímavostech m ste ka, jež které by m ly být zachyceny pro filmové plátno. A p ece! Po n kolika dnech se v m ste ku objevil asistent výroby, aby p ipravil vše pro p íchod po etného pracovního filmového štábu. V míst , kde je jen n kolik hotelových l žek, musila vypomoci ochota a pohostinnost místních obyvatel . A zakrátko byla už klidn plynoucí hladina života v m ste ku vzrušena p íchodem filma . Rychle se navázaly známosti a p átelství … Najednou potkáš na ulici v bohatém úboru z po átku století dámu se slune níkem a vzh ru vy esanými vlasy, která je celá rud nat ena p ed svítivé oko kamery. Odchází z hotelu do postranní stské uli ky, kde už je p ipravena pojízdná kamera, odrazové desky a nezbytní zv davci. Malá scénka, jež na plátn prob hne b hem n kolika vte in, se dlouho p ipravuje, zkouší, propracovává a opakuje, p emž je d ležitým initelem i rozmarné sluní ko. A potom kamera za ne postupn objevovat p ehlížené, zdánliv všední a opomíjené krásy m ste ka. Rychle ješt zachytí krásu odkvétajících jabloní, zastaví se v romantickém zákoutí na náb eží, kde si p ed starodávnou zahradní brankou odehraje svou milostnou scénu paní Vítová s panem Hanusem, zatím co rozvážný pan Smolík v roli venkovského léka e, který si sám jezdí v lehkém ko árku s jedním kon m, si vyhledal pro svoje scény pestrou pivovarskou uli ku a omšelý domek na konci m sta. Úpravné nám stí se zeleným par íkem a morovým sloupem uprost ed oživne nebývalým ruchem v n kolika scénách. Z jednotlivých m anských dom vychází na májovou malom stská spole nost, která se navzájem uklání, pozdravuje a klevetí. Páni v polodlouhých kabátech, p ilehavých kalhotech, v pestrých vestách, s bu inkou a výbojn vykroucenými vousisky smekají grandsegneursky ed dámami v závojí cích, s vysokými ú esy, p ebohatými klobouky a v mocn z asených pestrobarevných šatech. Chlapci s širokými slam nými klobouky a d átka v dlouhých a pestrých druži kových šatech zalidní nám stí v pestrém defilé p ed lékárnou usm vavého pana Plachty. Secesní fasáda lékárny z po átku století ost e kontrastuje s vedlejším zachovalým barokním štítem a kamenným ost ním pr jezdu po estného m anského domu. P ibývá scén z m ste ka i z okolní írody. Zvlášt starobylý barokní kostel na návrší je n kolikrát zajímavou kulisou scén, odehrávajících se p ed jeho vchodem i daleko za ním, uprost ed rozkvetlých luk. poplašená malom stská hol ice Jany Dít tové mihne se n kolikrát v divém úprku úzkými uli kami m ste ka, sledována shovívavým úsm vem velkom stské zp va ky. i zkušebním p edvád ní nato ených scén podlehneš zcela kouzlu objevených krás. Znovu a horoucn si zamiluješ poklidný jiho eský kout, plný zadumaného klidu. Nádherné houštiny vrboví a olšoví kolem klikaté ky uprost ed rozlehlých luk vnímáš jako exotickou parkovou scenerii. Vnímavý kameraman Degl zachytil tesknou krásu rybník sv télkujících v podve erním slunci a ekrásný obrázek osam lého stromu na kopretinové stráni, nad nímž se vzdouvá koráb bílého, sp chajícího mraku, se dlouho nezapomene. Vnímáš te n jak pozorn ji a šetrn ji krásy, jež se ti denn nabízejí a objevuješ p vaby dosud asto povrchn p ehlížené. A to nové citové osv žení a zd rn ní vztahu k domovin zp sobilo citlivé oko kamery, jejíž sotva slyšitelný chod pomalu doznívá…
ísp vky tená
Veselé i trpké p íb hy ze smutných funus Okurková sezóna a prázdninová pohoda je dostate ným d vodem pro oddechové tení jakéhokoli druhu, t eba i ze života varhanického. A jaký bych to byl varhaník, kdybych za 35 let varhanní praxe nezažil mnoho zvláštních situací, které p ivodily úsm v na tvá i, i když se tak stalo p i vážných ob adech, jaké poh by opravdu jsou. N kdy se pro m staly bolestn jší než pro poz stalé nad vlastním nebožtíkem. Takový je život. Chci být diskretní, a tak nebudu jmenovat konkrétn místa, osoby i kn ze. Pokud se náhodou n komu rozsvítí, je to záležitost ist náhodná a jeho. Protože adu p íb z praxe bych psal na pokra ování celý rok, uvedu pouze n kolik z nich. Kuriozitou jednoho funusu bylo, že hudba na h bitov tkliv hrála „zasvi mi to slunko zlaté…“ a obloha najednou siln potemn la. Hudba ješt nedokon ila kone nou sloku a z t žkých mra en se spustil takový liják, že b hem chvíle byli p ítomní bez deštník na ždímání. Samoz ejm okolí hrobu se prom nilo v blátivou kaši.To se stalo osudným poh ebnímu z ízenci, který navád l p inesení rakve a byl vyš en jako na svatbu. Náhle se sním roh rovu utrhl a on sjel do mazlavé b ky a drápal se zoufale nahoru. Když se mu to kone poda ilo, byl k nepoznání a musel odejít. Každý v etn m , kdo nevlastnil po ádný deštník, odcházel ze h bitova po poh bu jako vodník esílko. Podobný p ípad se stal m známému za ínajícímu kn zi, taktéž p i poh bu. P i výkonu ob adu se nebezpe p iblížil k okraji, který se sním utrhl a on se najednou ocitl v hrob d íve než nebožtík. Sbormistr, aniž p erušil píse na rozlou enou, sta il ješt vložit do textu krátkou vložku: “…fará je v hrob …„ a pokra oval v písni. Na jednom poh bu jsem za adil jako vložku na h bitov známý song „Pane zhasíná den…“ Song má 5 slok, a tak se stále opakoval refrén stejných slov o zhasínajícím dni. Fará blýskal o ima a nakonec po ob adu nám sd lil: „Kdo to kdy slyšel, jak m žete zpívat, že furt zhasíná den, když je krátce po poledni.“ i poh ebním pr vodu p es nám stí jsme asto v p estávkách hudby zpívali známé Davidovy žalmy ze Starého zákona. Je to obsáhlý veršovaný text, který jsem úmysln zkracoval, aby také hudba m la prostor. Fará , který krá el za námi a znal celý text, to trp liv snášel, nic ne íkal, až na konci cesty procedil mezi zuby: „To jste se za t ch 30 K (tehdejší odm na zp váka) moc nep ed eli.“ Další p íb h pochází z filiálního kostelíka, kde m l prob hnout funus z asistencí a ob ad m l být ukázkový. Kostelnice v as dop edu oznámila nep ítomnost z rodinných d vod a kladla na srdce panu fará i, aby nic nezapomn l. Fará se ertil, za koho jej má. tvrt hodiny p ed ob adem jsme p ijeli ve stanovený den v kompletním osazení a zjistili, že chór je uzamknut. Pan fará se vyd sil, že mimo jiné zapomn l i klí e od chóru. Nebylo to u n ho nic neobvyklého, protože asto zapomínal i ráno vstát a p ítomní farníci n kdy ekali až ¾ hodiny na bohoslužbu, než se rozhodli jej vzbudit. P ítomnost asistence a plný kostel p idávaly na nervozit . Pan fará p išel ze zoufalství na nápad zavolat oblíbenou farnici o pomoc mobilem. Po trapném pr tahu pro všechny zú astn né i d stojnou asistenci kone bylo pot ebné p ivezeno, ale ješt trapn jší výkon na d tský keyboard následoval. Nejzajímav jší na celé v ci bylo, že obvin n nebyl ten, kdo celou lapálii zp sobil, ale nep ítomná a omluvená kostelnice, která za nic nemohla. Vzpomínám na poh eb z pováno ního asu, protože p ed oltá em stál nazdobený stromek. T sn p ed za átkem ob adu šel pan fará zkontrolovat p ípravy a p ítomnost poz stalých. Odcházeje mezerou mezi máry a stromkem nevšiml si schodu a natáhl se jen to zadun lo a p itom srazil stromek i s ozdobami na zem. Vstal, upravil váno ní symbol, sebe a šel se poz stalým omluvit. Když odcházel ud lal stejnou chybu a op t on i stromek se z ítil k zemi na jednu hromadu. To již i na n ho bylo p esp íliš, a proto ervený jako rak rad ji odešel. Další však následovalo. P ed ob továním zavolal ministranta a dlouze mu n co vysv tloval. Ten odešel a za notnou chvíli se vrátil. Op t mu domlouval a ten znovu odešel. Když se vrátil s nepo ízenou, vzhlédnu najednou od varhan a vidím, že u oltá e není nikdo. Preludoval jsem do vy erpání svých zásob a stále nic. Starostliv jsem pohled l dol , zda tam poz stalí a rakev ješt v bec jsou. Byli, ale u oltá e nestál nikdo. emýšlel jsem o neblahém konci, jak ob ad ukon it, protože jsem netušil, co se vlastn stalo. Kone se po nekone né prodlev pan fará , z ejm naleznuv, co tak usilovn hledal, objevil se a všichni si oddychli. Nejvíce poz stalí. Když jim však došlo pro , láte ili jak pohani. Je jisté, že tyto trapné prostoje zavinila jeho špatná íprava celého ob adu. Korunou p íb z funus je poh eb známého lov ka z úctyhodné rodiny. Týden p ed jsem jako adept na jáhenské sv cení panu fará i nabízel pomoc v p ípad jeho nep ítomnosti. Stroze odmítnul, má skupinu, která
jej zastupuje a na ob ad je zajišt na náhrada. Stalo se, že za týden odcestoval na delší as a poh eb, který se m l v týdnu konat, p esm roval na zástup ze vzdálené farnosti. Po átek smute ního ob adu bez ob adníka nevyvolával obavy.Já jsem smutn preludoval a celý plný kostel trp liv ekal.Ub hlo 25 minut a nikde nikdo. Já již nev l, co hrát. Najednou vstali poz stalí z p ední lavice a šli lodí chrámu nazp t. Blesklo mi hlavou, že budou ode m n co chtít. A to se také stalo. Smutn m prosili, zda bych nevykonal ob ad, situace je hrozná a íbuzní p ijeli až z N mecka. S lítostí jsem jim ekl, že bych milerád, ob ady znám, ale fará si to nep ál a ur it odnesl ze sakristie i ob adní knihu, bez které je ob ad nemožný. P ijali bolestn moje vysv tlení a smutn odcházeli. Za malou chvíli se po schodech v ítil ke mn poh ební šéf a rovnou mi ekl: „Ádo, jestli neud láš áký ob ad, beru rakev a odjíždím, protože v Blatné na m nebudou ekat do ve era.“ Nyní smutek celého kostela se p esunul na moje bedra. T žce jsem scházel z kúru po schodech a íkal si: „Sakristie je prázdná, nic ti tam nenechal, abys náhodou nem l pokušení jej zastupovat, pro se toho neujme ta skupina, kterou tak up ednost oval.“ Damokl v me dopadl. Ministranti stáli p ipraveni a ekali na vývoj. Dal jsem jim krátké pokyny a spolu s nimi vstoupil do „jámy lvové“. Zapo al ob ad. Zpam ti, spíše jako k es anské rozlou ení, vnit jsem plakal nad nehorázností kn ze, který m svojí bezcitností a krátkozrakostí p ipravil do takové situace. P itom sta ilo tak málo a vše mohlo být normální, i s bohoslužbou. Nakonec po skon ení celého ob adu jsem sta il váženému nebožtíku ješt i zahrát. Poslední p íb h bude veselý, ale jak pro koho. První ást ob adu s mešní bohoslužbou skon ila a zastupující fará se odebral do sakristie k p íprav na záv re nou ást. Z ejm se mu cosi nedostávalo, a tak se vyklonil z levé ásti kn žišt a pokynul paní v lavici, která vykonávala funkci kostelníka, aby p išla. V otev eném vchodu p ihlížel poh ební vedoucí a pokyn pochopil tak, že je konec ob adu. Funusní rota nastartovala a vynesla rakev a než se kdo nadál, byl kostel tém prázdný. Vyš ený fará v pluviálu a erné štole vyšel d stojn ze sakristie k dokon ení ob adu a s hr zou zjistil, že je nebožtík fu . S otazníkem v tvá i nechápal, co se stalo. ást ob adu tedy vykonal p ed kostelem. A na konec „pochválil poh ební hochy“ za funusní p edzápal.
Tolik pár úsm vných st ípk z d stojných funus . Budou-li p ijati se zájmem, n kdy se s dalšími op t ozvu . Varhaník od sv.Klimenta A. Vondrášek.
Usnesení zastupitelstva m sta Mirovice - . 11 - 25. 6. 2004 Zastupitelstvo m sta schvaluje: 1. Zahájení ZM Mirovice dne 25. 6. 2004 starostou m sta p.Z.Bártou. Program jednání ZM Mirovice na den 25. 6. 2004, podle pozvánky ze dne 14.6. 2004 s dopln ním programu podle návrhu starosty. Bod . 8. Bezúplatný p evod majetku MO R na m sto Miroviceív s na vodu C 180 V. Že diskuse bude probíhat ke každému bodu zvláš . 2. Kontrolu zápisu a usnesení . 10/2004 ze dne 2.6. 2004 . V zápise pod bodem .15 (diskuse) opravit text: .. za slovo rok se vkládá 2003 a škrtá se rok 2004. Dále bez p ipomínek a dopln ní. 3. Volbu návrhové komise ve složení: Ing. Ji í Bílek, Bohuslav K íž, Jan Tr a. Ov ovatele zápisu a usnesení z dnešního jednání ve složení: Ji í Kliment, R žena P ibylová. 4. Zastupitelstvo m sta Mirovice souhlasí s celoro ním hospoda ením m sta Mirovice za rok 2003, a to bez výhrad. 5. Zastupitelstvo m sta Mirovice souhlasí s celoro ním hospoda ením Dobrovolného svazku obcí severního Písecka za rok 2003, a to bez výhrad. 6. Zve ejnit na ú ední tabuli m sta po dobu 15 dn zám r m sta Mirovice na prodej ásti pozemku p. . 349 v k. ú. Boješice nyní ozna eného podle GP . 62-11/2004 jako p. . 349 díl“a“ o vým e 53 m2 za cenu 40,-K /m2 . Pov uje starostu ke zve ejn ní tohoto zám ru. 7. Objednat nový geometrický plán, kterým se odd lí pouze pozemky pod stavbou váhy na parcele 6/1 v k.ú. Boješice. 8. Bezúplatný p evod majetku - p ív s na vodu C 180V na základ p edloženého návrhu smlouvy o bezúplatném p evodu mezi Ministerstvem obrany R a m stem Mirovice. Pov uje starostu k podpisu smlouvy o bezúplatném p evodu. 9. Dodatek . 1 k Pravidl m pro poskytování finan ních prost edk z povod ového fondu m sta na opravy bytového fondu poškozeného povodn mi v roce 2002. Dodatky . 1 ke smlouvám podle skute ných náklad na opravy BF poškozených povodn mi v srpnu 2002 mezi m stem Mirovice a: J. íhová 163.803,36 K , tj.70%, J.Velková 133.243,46 K , tj.70%, V. a B. Vejvodovi 56.191,80 K , tj. 70%, R. a V. Vejšických 101.936,73, tj.70%, B. a V. Taterovi 64.219,33 K , tj.70%, Z. a L. Koudelovi 106.382,08 K , tj. 70%, M. a J. P evrátilovi 87.519,95 K , tj.70%, smlouvu mezi m stem Mirovice a K. Hybrantem 50.412,88 K tj, 70% a dodatek . 1 mezi m stem Mirovice a Mgr.J. Brabencem maximáln 70% do výše skute ných náklad do 30.6.2004. Pov uje starostu k podpisu dodatk ke smlouvám. 10.
edložený návrh zápisu kroniky m sta Mirovice za rok 2003.
Zastupitelstvo m sta bere na v domí: 11.
ipomínky z diskuse uvedené v zápise z dnešního jednání.
Do diskuse se p ihlásili: Starosta - Z.Bárta: Je jednáno s p. B. Svojšem o odkoupení pozemk pod ZTV Mirovice Jih. Informuje ZM o išt ní eky Skalice pod a nad jezem u Mašk . Informuje ZM o výsledku ú asti voli u voleb do EP v Mirovicích, cca 28%. Informuje ZM o výsledku jednání ze dne 13.5.2004 dopravní zna ení a p echody pro chodce na silnici E l9 p es Mirovice. V.Hrudka - informuje ZM, že byl pozván editelkou ZŠ na jednání do ZŠ ohledn oprav. Navrhuje odprodat ást obecních byt . Navrhuje ušet it 2 pracovníky aparátu M Ú. Mgr. J. Novotná - editelka ZŠ: informuje leny ZM o závadách ve škole - plíse (WC ZŠ, dílny ZŠ), informuje o nutnosti opravy st echy (krovu) budovy MŠ, nutnosti odstran ní plísn na WC v ZŠ a v dílnách ZŠ, o nutnosti opravy el. oh íva e vody v budov MŠ, p edkládá len m ZM písemné podklady o odborné aprobovanosti u itelského sboru v ZŠ. Ing. Bc. M. Hrdinová - sílící doprava na silnici E l9, dovoz hlíny p es Mirovice p isp je k dalšímu zvýšení zatížení silnice. Ing. J. Bílek - dopravu hlíny p es Mirovice ešit komplexn z materiál , které p edloží závod Lety k územnímu ízení. Ob ané: Dotaz na fungování ordinace praktického léka e v KD Mirovice.
íprava na novou sezónu 2004/2005 Ješt po ádn nedozn ly záv ry minulého ro níku (2003/04) fotbalových sout ží a již za ínají p ípravy na další sezónu. Mužstvo muž a dorostu zahájilo sezónu 23. ervence seznamovacím tréninkem. Dle možnost bude p íprava pokra ovat každou st edu a pátek. Žáci zahájí sezónu za átkem srpna. Po lo ské, dá se íct úsp šné sezón , došlo k obm kádr a všech našich mužstev, proto pro nadcházející ro ník je t eba stabilizovat kádr, a to hlavn u žák a dorostenc , kde jsou zm ny nejv tší z d vod p echod do vyšších kategorií (dorost, muži). Ke zm nám dochází i na trenérských postech u muž a dorostu. A nyní již k p íprav : „A“ –muži: 7. srpna 14. srpna 21. srpna 28. srpna Dorost: 31. ervence 7. nebo 14. srpna 29. srpna Žáci : -
Turnaj v Ková ov (Mirovice, Ková ov, Kostelec n.V., Klu enice Turnaj v Albrechticích (Mirovice, Skály, Albrechtice, Týn n.V.) 17.00 hodin – 1. kolo eského poháru Mirotice – Mirovice 17.00 hodin – Okresní p ebor Mirovice - Milenovice
eznice –Mirovice Tochovice – Mirovice Zahájení sout že Podlesí – Mirovice
átelské zápasy dosud neup esn ny sout ž zahajují 28. 8. od 14.30 hodin doma s Hradišt m „B“ Za FC DIMMPL Mirovice Bárta Zden k – sekretá oddílu
Fotbalová sout ž starších žák
TURNAJ „O PUTOVNÍ POHÁR M STA MIROVICE“ -
tento tradi ní turnaj se konal v sobotu 26. ervna 2004 v Mirovicích na fotbalovém h išti turnaje se zú astnili starší žáci celkem ze 4 fotbalových oddíl
Kone né po adí: 1. Mirovice 2. Bohutín 3. ice 4. eznice (J. Appel) --------------------------------------------------------------------------------------
INFORMACE M STSKÉHO Ú ADU MIROVICE
SVOZ POPELNIC V ROCE 2004 Termíny svoz – st edy:
8. 9. 10. 11. 12.
Srpen Zá í íjen Listopad Prosinec
4. 8. 6. 3. 1.
18. ---------
22. 20. 17. 15.
29. 27. 24. 22.
29.
Popelnice budou obsahovat pouze: - popel (u uhlí, z koksu, d eva) - nevyt iditelný domovní odpad (zbytky potravin , krabice od mléka a džus , odpad z kuchyn bez plast , papíru, plechovek) Pro vyt íd ní papíru, plechovek od konzerv, skla a plast jsou umíst ny v Mirovicích a v místních ástech pot ebné kontejnery. Pro ostatní složky domovního odpadu je nutno využívat „SB RNÝ DV R“.
Jižní echy Jitka T
mová
Jako píse zvon v rozedn ní, jako dávných v rozjizvená tvá , jako mat in konejšivý hlas, jako obraz starých, v živých krás jsou jižní echy… Jako bílé jíní ve stromoví, jako rosa, spadlá v kalichy no ních kv jasná, zá ící, jsou jižní echy… Jako velký Boží velechrám, jako dar, jenž není nikdy dob e znám, jako rozvln ných polí vlání, jako píse pták na mši ranní, jako prosba chudých ret za svítání, jsou jižní echy…
,
Kde žijeme…
Okres Písek -
zaujímá severní ást Jiho eského kraje jeho území má mírn protáhlý tvar ve sm ru S –J pokrývá plochu 1138,07 km2 zahrnuje celkem 76 obcí k 31. 12. 2001 m l 70 436 obyvatel a hustotu zalidn ní 62 obyvatel na 1 km2
Místa okresu Písek: ohyb cesty na západním okraji lesa 600 m severovýchodn od osady Jalov í severn od Ková ova východní cíp lesa 80 m severn od kóty 522 m 2. nejvýchodn jší severovýchodn od obce Radihoš u Božetic ížení polní cesty se železni ní tratí enice – Temelín 230 m západojihozápadn od stanice 3. nejjižn jší Zábo í u enic trojmezí (kóta 530 m) na západním okraji lesa 4. nejzápadn jší severn od obce Hostišovice u B ic, kde se stýkají hranice okres Písek, Strakonice a P íbram
1. nejsevern jší
5. nejnižší 6. nejvyšší
hladina údolní nádrže Orlík (353 m n.m.), jedná se zárove i o nejnižší bod Jiho eského kraje vrch Kozlov (709,4 m n.m.), leží v Jistebnické vrchovin v severovýchodní ásti okresu Písek
lesy pokrývají 33 % plochy okresu podíl jehli nan iní 82 %; dominuje smrk (52 %), následuje borovice (26 %), dále mod ín, douglaska a jedle listnaté d eviny tvo í 16 % lesních porost , z toho dub 6 %, buk 4 %, lípa 2 % , olše 1 %, ostatní listná e 3 % rozlohy les (Dle publikace Chrán ná území R, svazek VIII. – 2003)
AKTUÁLN …
Vážené tená ky, vážení tená i! V ervencovém vydání Mirovicka jsme vás informovali o pr hu událostí ohledn Stanoviska m sta Mirovice k zahájení t žby cihlá ské hlíny u Kakovic a její p evoz p es Mirovice do Let . Byla svolána informa ní sch zka – diskuze ( tvrtek 22. 7. 2004 v KD), na které se ob ané Mirovic jednozna negativn vyjád ili k p evozu hlíny p es Mirovice. Problém s hlínou však také vrátil na jednací st l po n kolika letech op t mirovický dopravní problém, a sice vybudování obchvatu m sta. Ukazuje se, že již nyní je intenzita provozu na silnici I/19 na hranici únosnosti (technické, hlukové, vibra ní). A což teprve tehdy, pokud by byla ješt zatížena pohybem nákladních aut s 10 tunami hlíny na korb p tkrát za hodinu v dob od 7.00 do 18.00 hodin v pracovní dny. Zástupci firmy Wienerberger cihlá ský pr mysl, a.s. ( editel závodu Lety Vilém Gažar a místop edseda edstavenstva spole nosti Josef Kotek) po vyslechnutí mnoha argument proti p evozu suroviny p es Mirovice slíbili zvážení i jiných variant ešení dopravy. Bylo dohodnuto svolání další sch zky se zástupci správc komunikací ( editelství silnic a dálnic v eských Bud jovicích, Správa a údržba silnic Písek) a se zástupci odboru životního prost edí. Pro ? Nebo stanoviska t chto orgán jsou velmi d ležitá p i posuzování v pr hu územního ízení, jak ob any informovali zástupci stavebního ú adu v Mirovicích. Jednozna se ukazuje, že problém t žby cihlá ské suroviny je problémem koncep ním, a proto je t eba se jím takto zabývat. Zastupitelstvo m sta jako ú astník územního ízení se bude vyjad ovat práv tehdy, až bude znát stanoviska všech dot ených orgán . Termín další sch zky (v pr hu m síce srpna) bude oznámen m stským rozhlasem a ob ané v Táborské ulici dostanou pozvánky poštou. A te už k obsahu srpnového ísla. Vracíme se k událostem v Mirovicích p ed 60 lety – film „Jarní píse “, jak jej v té dob popsal pan Jan Toman. Možná se i ve Vašem okolí najde žijící pam tních on ch událostí a doplní to, co je napsáno. Dále p inášíme informace o okrese Písek, které Vás mohou inspirovat k letním výlet m - t eba na nejzápadn jší bod okresu, který je z Mirovic dostupný i na kole formou bezvadného výletu. Báse „Jižní echy“ mne kdysi zaujala ve starém povále ném kalendá i, ze kterého jsou i obrázky, které se po celý rok objevují na titulní stran . Snad Vás zaujme rovn ž. Op t najdete p ísp vky tená a informace o fotbale – pozor! – za íná nová sezóna! Fotografie p ipomínají návšt vu expremiéra Vladimíra Špidly u nás ve m st (5.7.) a poutní bohoslužbu u „kapli ky“ v Touškov (24.7.) eji všem krásný druhý prázdninový m síc a ob an m nejen v Táborské ulici vytrvalost v úsilí – nenechme si „zhuntovat“ okolí svých dom ! Ing. Bc. Marie Hrdinová
… V palb otázek …
V PALB
OTÁZEK !
-
to bylo heslo, kterým byli ob ané zváni na besedu s p edsedou vlády R panem Vladimírem Špidlou v Mirovicích - beseda se konala v pond lí 5. ervence 2004 ve 20.30 hodin v sále Kulturního domu - zú astnilo se cca 20 ob an , zástupc všech „zdejších politických stran“ - s ob any rovn ž besedovali: - paní Ivana Stráská – lenka rady Jiho eského kraje a starostka Milevska, kandidátka Zastupitelstva Jiho eského kraje - pan Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu pr myslu R, p edseda dozor í rady EZ, a.s., kandidát do Senátu ZAJÍMAVOST: - v té dob podávala vláda demisi, takže ob ané m li možnost ptát se na nejaktuáln jší problémy, avšak nikdo tehdy netušil, že p ed ním sedí expremiér - možný nový eurokomisa (do uzáv rky tohoto ísla nepotvrzeno), což se v Mirovicích „nestává každý den“
Zaznamenali jsme v Touškov …
Když se dají lidé dohromady … Na hranici okresu Písek je malá vesni ka a zárove na hranici území M sta Mirovice je malá vesni ka - Touškov. Na hranici malé vesni ky je malá kapli ka se t emi obrazy - „Boží muka“, kr í se docela mimo obydlenou oblast, mezi stromy v malém lesíku. I na takto „zapomenutém“ míst se však umí lidé dát dohromady, malou kapli ku opravit, její okolí zp ístupnit a dokonce jednoho sobotního odpoledne se zde sejít a zavzpomínat na p edešlé generace. Ano, mám na mysli poutní slavnost ke cti sv. Marie Magdalény, která má v Touškov letitou tradici. B h asu letí neúprosn dál a dál, lidé p icházejí a odcházejí, kapli ka p ijímá další sv dectví o obyvatelích malé vesni ky a jejího okolí. I tyto skute nosti p ipomn l v rámci promluvy p i poutní mši sv. v sobotu 24. ervence duchovní správce P. Jan Krejsa na upraveném a vyzdobeném prostranství ed touto velikostí drobnou, ale významem velikou stavbou. Je vskutku skv lé, když i naše „mirovické“ vesnice nenechají zapadnout tradi ní akce, které na vesnici pat í. D kujeme.
Obec MYSLÍN vás zve na SPORTOVNÍ LÉTO V MYSLÍN
14. 8. 2004 4. ro ník turnaje v odbíjené neregistrovaných hrá Bližší informace: Josef Van ek, Dolejší 68, Mirovice
POD KOVÁNÍ Pod kování pat í všem, kte í podpo ili sbírku pro DIAKONII – Broumov – sbírku nepot ebných, ale ješt užite ných v cí. Garáž v Táborské ulici v .p. 233 byla zcela zapln na a 2. 7. 2004, za pomoci 6 mladých brigádník , bylo v ci naloženy na nákladní auto Avia. Sou asn byla p edána ástka 705,- K na áste nou úhradu pohonných hmot za odvoz. Pod kování pat í hlavn paní B. P evrátilové a paní B. Weinfurterové, které veškeré dary p ijímaly.
eský zahrádká ský svaz, základní organizace Mirovice
INFORMACE ZS bude mít koncem letošního roku k pronájmu n kolik volných zahrádek o rozm ru 10 x 10 m v zahrádká ské osad v Mirovicích za sídlištní kotelnou. Zájemci se mohou p ihlásit u pí Jannackové nebo u pí Taterové. Podmínkou je stát se lenem ZS – lenský p ísp vek iní 100 K .
