Dokský zpravodaj srpen 2004

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Sloupek starosty V tomto okamžiku, kdy ètete tento sloupek, máme za sebou polovinu letních prázdnin i polovinu letní turistické sezony. Já jsem se tìšil, kterak pomohu skautùm postavit letní tábor na Mìsíèní louce u Holan, která je již po letech pronájmu koneènì naše. To se povedlo. Do toho však pøišla zpráva, že se letos døíve než loni pøemnožily sinice a orgány hygieny vyhlásily zákaz koupání. Tak to se nepovedlo. Vzhledem k tomu, že regionální i celostátní média o problému informují zpùsobem sobì vlastním, považuji za nutné, tento sloupek celý vìnovat problematice zámìru „Zlepšení kvality vody v Máchovì jezeøe“, který v loòském roce odsouhlasilo zastupitelstvo mìsta. Tento zámìr se dílèími kroky realizuje. V èervnu loòského roku jsem k této problematice napsal první èlánek do DZ. V záøí pak další informace o následných krocích. Teï se však vrátím úplnì na zaèátek, a tím byla naše návštìva v Jablonci nad Nisou na sklonku r. 2002. Zde øešili a øeší stejný problém na vodní nádrži Mšeno. Odborná firma tam provádìla monitoring nádrže po dobu tøí let. A jaký je závìr vyplývající ze struèné zprávy z r. 2002? Cituji: „Jaká jsou možná opatøení? 1) Okamžitá v podstatì žádná, nebo pøípadný algicidní zásah mùže zpùsobit dramatický úbytek kyslíku u dna a uvolnìní dalších živin. V extrému i úhyn ryb. 2) Dlouhodobì by bylo žádoucí podpoøit obsádku dravých ryb v nádrži na úkor ryb kaprovitých a okounù. Tím bude posílen rozvoj velkého zooplanktonu, který je schopen velkou èást primární produkce (øas a sinic) zlikvidovat. 3) Postupnì eliminovat všechny zdroje odpadních vod z blízkého povodí všech ètyø potenciálních pøítokù do nádrže.“ Tolik z Jablonce. Obdobné závìry jsou z pøehrady v Brnì. Problém sinic je však dnes již problémem minimálnì evropským. Brnìnská pøehrada se dokonce dostala (spolu s dalšími v Evropì) do programu sledování a opatøení orgánù EU. Vrame se však na Máchovo jezero. Na základì jednání v loòském roce bylo pøevedeno jezero ze správy Pozemkového fondu do správy Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR

1

Dokský zpravodaj — srpen 2004

(dále jen AOPK). Jezero tudíž není a nikdy nebylo majetkem mìsta a orgány mìsta nemají v ruce pøímý nástroj na øešení kvality vody. Zástupci orgánù, které byly mìstem osloveny, se zapojili do øešení problému èistoty vody. V prùbìhu loòského roku probíhaly odbìry a analýzy vzorkù vody a sedimentù z jezera, vody z pøítokù. Byly poskytnuty ke zpracování výsledky mìøení od r. 1990. Na základì smlouvy mezi AOPK a odbornou firmou ENKI, o.p.s. Tøeboò, byla všechna sledování zpracována a vyhodnocena. Mezi tím došlo k dalším dílèím krokùm v realizaci zámìru. Spoleènost ENKI Tøeboò vypracovala v loòském roce studii k øešení, která byla prostøednictvím AOPK pøedána se žádostí o finanèní pøíspìvek na zpracování širšího projektu na ministerstvo životního prostøedí. Bohužel finanèní prostøedky se nepodaøilo zajistit, a tak byly loòské náklady hrazeny z provozních prostøedkù AOPK. Pro následující roky (2004 -2007 alternativnì 2005 - 2008) pøipravila AOPK návrh projektu a souèasnì podala novou žádost o finanèní grant na MŽP. Výsledek zatím není znám. Na podzim loòského roku bylo na žádost mìsta èásteènì odpuštìno jezero a byl proveden prùzkum bøehù jezera za úèelem zmapování možných zdrojù zneèištìní. Žádná potrubí ze starých septikù èi jiné možné zdroje na bøezích jezera nalezeny nebyly. Z loòských vyhodnocení byla spoleèností ENKI Tøeboò vypracována zpráva (bohužel došlo ke zdržení pùvodního termínu dodání zprávy pro AOPK a následnì mìstu), ze které cituji: „Možnosti omezení rozvoje sinic v Máchovì jezeøe jsou stále otevøeným problémem. V r. 2003 probìhlo na Máchovì jezeøe z iniciativy MìÚ Doksy šetøení ohlednì možných zdrojù živin z okolí i ze sedimentù rybníka. Z rozboru sedimentù provádìných autory zprávy ještì v dobì pùsobení ve VÚRH ve Vodòanech je zøejmé, že zásoby fosforu ve dnì Máchova jezera byly srovnatelné s øadou polointenzivních rybníkù. Je to pravdìpodobnì pozùstatek intenzivního hnojení rybníka superfosfátem v 50. letech minulého století a akumulace splaškových vod z Doks pøes Dokeský potok do vybudování ÈOV. Pøi pozorování dna z posledního a pøedposledního výlovu lze konstatovat, že se plochy tmavého sedimentu zmenšují (a to i v širším lovišti ? - ujasní se pøi výlovu v roce 2004). Pro pøípadné další øešení problematiky Máchova jezera je tøeba: * zopakovat zonaèní odbìry v rùzných obdobích, * dále sledovat pøítoky Máchova jezera, provést alespoò orientaèní hydrologickou bilanci živin vnášených do jezera, * provést reprezentativní odbìr a rozbor vzorkù sedimentu z plochy dna, * provést prùzkum Bøehyòského potoka z dùvodu úèinného zamezení úniku rybí obsádky proti proudu z Máchova jezera pøi vypouštìní, * vypracovat pøehled lokálních zneèišovatelù pøítokù a rybníka (hotely, kempy aj.),

2

Dokský zpravodaj — srpen 2004

* provést pokus s kultivací parožnatek v Máchovì jezeru pro postupné rozšíøení této rostliny za úèelem potlaèení vodního kvìtu sinic (odbìr a konzervace živin ve dnì pomocí tìchto rostlin), * vypracovat studii dobré, popø. úplné slovitelnosti Máchova jezera, vèetnì odbahnìní hlavní stoky. Nezbytná opatøení, která je nutno realizovat v nejbližší budoucnosti: * zamezit zneèišování Dokeského potoka a uvést kvalitu jeho vody do stavu srovnatelného s Bøehyòským potokem, * zamezit ohniskové zneèišování v bezprostøedním okolí Máchova jezera a jeho pøítokù, * zajistit co nejlepší slovitelnost Máchova jezera v roce 2004.“ Konec citace ze zprávy. Porovnáním s výòatkem ze zprávy o jablonecké pøehradì lze øíci, že existují dva okruhy problémù, které jde øešit, a to: a) zamezit dalšímu pøísunu živin pro rozvoj sinic do jezera - úkol pro mìsto, b) zajistit, aby se zmìnily pomìry v jezeøe, to je obnova velkého zooplanktonu a další snižování množství sedimentù - úkol pro AOPK a Rybáøství Doksy. Tøetím ovlivòujícím faktorem jsou klimatické podmínky, které regulovat neumíme. Na základì této zprávy pøijalo v èervnu tohoto roku zastupitelstvo mìsta usnesení, kterým uložilo zajistit odbìry a analýzy kapalin pøitékajících do jezera, øešit odstranìní zdrojù zneèištìní na Dokském potoce a pro toto uvolnit finanèní prostøedky. V souèasné dobì jsou provádìny odbìry a analýzy, provádí se zaslepení nelegálních vpustí do potoka a prùzkum dešové kanalizace, která ústí do potoka. K tomu budou další opatøení. K výše uvedeným závìrùm probìhla také v èervnu schùzka za úèasti zástupcù mìsta, AOPK, Rybáøství Doksy a Regia Máchova kraje, na které byly definovány další úkoly. Bohužel musím konstatovat, že z provozovatelù zaøízení cestovního ruchu se k celé akci zatím pøipojilo jenom Regio Máchova kraje a nabídkou spolufinancování i majitelé hotelu PORT. Ostatní provozovatelé zatím mlèí. Tímto bych je rád vyzval ke spolupráci. Zástupci spoleènosti Regio Máchova kraje jsou také jediní, kteøí po zákazu koupání zvolili „krizové øešení“ a požádali vodohospodáøský orgán o výjimku k použití chemického ošetøení podél pláží. AOPK, mìsto a další orgány k tomu daly kladné stanovisko a výjimka na použití preparátù na bázi chlóru byla udìlena. Jeden z úèastníkù øízení se však odvolal a rozhodnutí o výjimce nelze zatím zrealizovat. Myslím, že jako zástupci mìsta a jeho obèanù využíváme všechny dostupné možnosti k tomu, aby se zámìr zlepšení kvality vody v Máchovì jezeøe podaøilo dotáhnout do konce. Rychlejší øešení však zatím neznáme. Zdenìk Krenický, starosta 3

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Malá odpovìï na „Malé zprávy ze Žïáru“

Nerad reaguji ihned emotivnì na kritiku v pøímé debatì nebo i na jinou formu kritického sdìlení, jako je napø. èlánek v Dokském zpravodaji. Ta druhá se objevila v jeho èervnovém vydání, a to v èlánku pana Pátka Malé zprávy ze Žïáru. Øadu uvedených informací jsem si nejprve ovìøil a nyní s odstupem èasu bych na nìj chtìl touto formou odpovìdìt. Žïár je opravdu krásná vesnièka a myslím si, že všichni, kteøí její krásu mohou svou prací ovlivnit, tj. od MìÚ v Doksech pøes osadní výbor až po všechny zde žijící obèany (doufám i vèetnì p. Pátka), tak podle svého nejlepšího vìdomí a svìdomí konají. Nápad p. Pátka na realizaci dìtského høištì se podaøilo uskuteènit, i když asi ne podle jeho pøedstav. Za spolupráce s osadním výborem a ostatními obèany Žïáru, kteøí na rozdíl od nìj pøiložili i ruku k dílu, vzniklo oplocené víceúèelové travnaté høištì, kde se dá hrát malá kopaná, volejbal, nohejbal i basketbal. Díky pronajímateli této plochy došlo s jeho souhlasem i k vyèištìní zanedbaného ovocného sadu a celá tato lokalita mùže být nyní chloubou vesnièky. Trnem v oku p. Pátka, který vystupuje za „Spolek pøátel Žïáru v Podbezdìzí“ (bohužel nepodaøilo se mi pøi vší snaze zjistit, kdo kromì nìj je èlenem tohoto spolku), je i rozpracovaná investièní akce úpravy úvozové cesty z hlediska odvodu dešových vod, ale bohužel i vod splaškových zde bydlících obèanù vèetnì p. Pátka. Již dopøedu je jím pøedpovídáno zhyzdìní vesnièky stejným zpùsobem, jako dle jeho názoru v pøípadì již realizovaného veøejného osvìtlení èi stavby autobusové èekárny. Doufám, že po dokonèení této akce p. Pátek koneènì uzná, že investice byla prospìšná a nehyzdící. Závìrem bych doporuèoval p. Pátkovi, aby napøíštì svùj názor, na který má samozøejmì plné právo, neprezentoval jako mluvèí celé vesnice, ale koneènì zaèal komunikovat i s ostatními obyvateli Žïáru, protože jejich názory na potøeby obce jsou v mnoha pøípadech diametrálnì odlišné. Ing. Karel Kapoun, místostarosta mìsta

OZNÁMENÍ

Vážení spoluobèané, dovolujeme si Vás upozornit, že v rámci první etapy ozdravení vod Máchova jezera došlo ve druhé polovinì mìsíce èervence ke zmonitorování veškerých výpustí dešových a odpadních vod do Dokeského potoka. Veškeré nepovolené výpusti byly bìhem tìchto dnù „zaslepeny“. Zároveò byly provedeny odbìry vod vytékajících z tìchto výpustí a v souèasné dobì se provádìjí rozbory. Ing. Karel Kapoun - místostarosta Jindra Zelenková - ekolog

4

Dokský zpravodaj — srpen 2004

SERIÁL O ODPADECH 6. DÍL

TØÍDÌNÍ KOVÙ Tøídìní kovù má u nás dlouholetou tradici. Jedná se o surovinu natolik zajímavou, že se jí mnoho firem intenzivnì vìnuje, a kovové odpady se od obèanù vykupují. Proto se v drtivé vìtšinì pøípadù kovy nesbírají v obcích do nádob. Pro tøídìní kovù platí dvì základní pravidla. Prvním je tøídìní podle materiálu na železné a neželezné kovy a druhé, které vyluèuje ze sbìru kovy zneèištìné nebezpeènými látkami, tedy nebezpeèné odpady, které se musí sbírat oddìlenì a odkládat ve sbìrných dvorech nebo pøi mobilních sbìrech. Vytøídìné kovy se zpracovávají v hutích, kde se z nich vyrábìjí nové kovové výrobky. Ušetøí se pøi tom velké množství energie (u hliníku až 90%) a primárních surovin, proto je železný šrot nezbytný pro úspìšnou výrobu nové oceli. V naší obci se kovy odevzdávají do výkupny Severoèeských sbìrných surovin v Luèní ulici. TØÍDÌNÍ BIOODPADU Bioodpad patøí mezi nejproblematiètìjší složky komunálního odpadu, protože neustále mìní své vlastnosti, rozkládá se a velmi èasto zapáchá. Na skládkách zapøíèiòuje vznik skládkového plynu, ve spalovnách pøíliš nehoøí. Každý rodinný domek se zahradou by mìl být vybaven domácím kompostérem, kde by mìl bioodpad skonèit. Pro obyvatele sídliš to je vìtšinou neøešitelný problém, i když i k nám se rozšiøují tzv. drtièe odpadu pøipevnìné k sifonu kuchyòského døezu, které odpad nadrtí a spolu s odpadní vodou odteèou kanalizací. Ovšem je nutné, aby kanalizace byla napojena na èistírnu odpadních vod. Proto se pomalu zakládají kompostárny menších velikostí, které bioodpad zpracovávají. Bohužel s nimi není prozatím dostatek zkušeností, navíc kvalita bioodpadu sebraného ve mìstech není dobrá, obsahuje mnoho pøímìsí (fólie, sklo, kovy), které zhoršují úroveò vzniklého kompostu. Jindra Zelenková, ekolog

VÈELY A MY - díl druhý

Dnešní díl jsem si dovolil zamìøit na seznámení s hlavním vèelím produktem - medem, nebo on je nejèastìjším pøedmìtem otázek smìøujících ke vèelaøùm. Doufám tedy, že se zde nìco dozvíte a že prostor ve vašem zpravodaji, vìnovaný tomuto èlánku, tak bude náležitì využitý. VÈELÍ MED Vìzte, že med, respektive jakýkoli jeho druh, pokud je z úlu odebrán dozrálý (tedy je-li z nìj odpaøeno dostateèné množství vody, kterou vèely potøebovaly pro jeho vytvoøení z nektaru kvìtin) a je-li skladován v suchu a v neprodyšnì uzavøené nádobì, je všechen kvalitní. Je-li navíc v krystalické formì, pak je velká pravdìpodobnost, že nebyl doposud tepelnì zpracován. Krystalizace, lidovì pojmenovávaná jako „zcuker5

Dokský zpravodaj — srpen 2004

natìní“ je naprosto normální skupenství medu. Je to podobné, jako když rozmícháte sùl ve vodì a necháte vodu odpaøit. Med totiž pøi odebrání z úlu v sobì mimo vody, minerálních látek (draslíku, vápníku, hoøèíku, železa) a bílkovin obsahuje i glukózu (jednoduchý hroznový cukr), fruktózu (jednoduchý ovocný cukr) v rùzných pomìrech podle druhu. Rùzné druhy kvìtin produkují rùzné nektary co se týèe pomìru glukózy a fruktózy. Takový med øepkový obsahuje více hroznového cukru a jeho krystalizace postupem doby je rychlejší. Naproti tomu u medù z akátu èi u medù medovicových pøevažuje složka cukrù ovocných, což zpùsobuje, že nezkrystalizují kolikrát ani za nìkolik let. Medy rozdìlujeme na kvìtové a medovicové. To podle pùvodce nektaru, který poté vèely pøepracovávají na med. Pro „vèelí“ výrobu medu kvìtového jsou pùvodcem nektaru kvìtiny, pro výrobu medu medovicového jsou pùvodcem nektaru mšice na jehliènanech èi listnatých stromech, které sají šávy z listù tìchto stromù a jejichž výmìškem je právì zmínìný nektar. Èasto se vedou spekulace o tom, že medovicový med je lepší než med kvìtový. Lidovì se øíká, že ten poslední med je lepší než ten první. Jak se v tom vyznat? Inu je to tak. První medy, respektive medy z prvních odbìrù od vèel, jsou medy kvìtové. Jistì si na jaøe všímáte puèící pøírody, kdy zaèínají kvést ovocné stromy, okrasné rostliny a o ètrnáct dní déle i rostliny hospodáøské. Mezi tìmi posledními, hospodáøskými rostlinami v našich podmínkách pøevažuje øepka, které je tolik, že med vèelami zpracovaný z nektarù ovocných stromù a okrasných rostlin je ve velmi nepatrném množství oproti medùm právì napøíklad z øepky. Pøi kvìtu øepky zpravidla dochází k prvnímu odbìru medu, a protože v tomto medu pøevyšuje med z øepky, øíká se mu tak zpravidla øepkový (i když opravdu pouze z øepky není). Další odbìr medu následuje asi po tøech až ètyøech týdnech (záleží na síle snùšky) a i tento med bývá zpravidla kvìtový, i když už mùže obsahovat menší množství medovice. Každopádnì medy z druhého odbìru jsou vìtšinou svým složením rozmanitìjší, což se projevuje v chuti i vùni. No a po dalších tøech až ètyøech týdnech pøichází další odbìr medu, který již zpravidla obsahuje vyšší a vyšší obsah medovice. Skoro nikdy tak nenalezneme med jednodruhový jednoduše proto, protože rostliny si v kvetení pøednost nedávají a mšice v sání listù už vùbec ne. Abychom se však od pùvodu medu dostali ke specifikaci vlastností jednotlivých druhù, je potøeba pøihlédnout k tomu, k èemu med vlastnì chceme využít. Chcete-li jej využít k peèení èi slazení èaje, pak vám zase tak o vùni èi chu nejde, nebo tímto zpùsobem užití se rozdíly stírají. Každopádnì zmínìné cukry, které byly ve složení medu jmenovány, jsou cukry pøepracované enzymy z hltanových žláz vèel a jsou proto 6

Dokský zpravodaj — srpen 2004

daleko vstøebatelnìjší než cukr, který koupíte v obchodì. Tzv. „medové zoubky“ je jen nesprávný výraz. Toto poškození zubní skloviny u dìtí je dáno právì tím, že se ke slazení „èajíèku“ užívá cukr normální. Naši pøedci „medové zoubky“ neznali. Chcete-li si med dávat na chléb s máslem nebo se jím léèit, pak už byste se mìli zamìøit na to, jaký druh medu si od vèelaøe berete. Obecnì øeèeno je med dobrý na špatné usínání (smíchejte jej s vlažným mlékem), na bolesti žaludku, problémy se žluèníkem èi pøi onemocnìní jater, je výborný na vysoký krevní tlak, pøi problémech s dvanácterníkem èi pøi vøedech (obsahuje dextrin). Medovicový med (kterého je pomìrnì málo, a proto také bývá dražší) obsahuje silice. Proto jej používejte zejména pøi onemocnìní cest dýchacích, a to tøeba v kombinaci s medem lipovým. Naproti tomu kvìtové medy obsahují malé množství pylu a proto jsou doporuèovány na léèbu pylových alergikù. Ti jsou alergiètí na pyl v „prašné“ formì. Je však prokázáno, že jeho pojídáním v malém množství tìlo reaguje vytváøením obranných látek proti alergii. Takže doporuèuji opatrnì užívat kvìtový med, avšak pøitom med od vèelaøe z okolí, kde žijeme. Nechtìjme ale zázraky za jeden rok. Tato léèba je nìkolikaletá, ba možná i doživotní, ale pøíjemná. Jako sladidlo pro diabetiky však med nedoporuèuji. Øídím se radou odbornice na vèelí produkty MUDr. Hajduškové, která tvrdí, že diabetici si mají od sladkého úplnì odvykat. Na závìr vás zvu na exkurzi do obchodu. Nejdøíve vám povím, co s medem dìlají zpracovatelé, kteøí jej do obchodù dodávají. K nim se totiž medy dostávají vìtšinou v krystalické formì. Aby jej však dokázali naplnit do spotøebitelských obalù, musí jej nejdøíve roztavit. A nejen proto. Krystalizace, lidovì zvaná „cukernatìní“ lidi dìsí a snaží se zkrystalizovaným medùm vyhýbat. Jaká hloupost. Obchodníci se s tím vypoøádávají tak, že ještì pøed dodáním do obchodù jej neustále pøihøívají, což samozøejmì nièí kvalitu medu, a èiní tak kolikrát i nìkolik dní a nìkolikrát po sobì. Prostì se u nás neumíme s tímto problémem vypoøádat podobnì, jako to udìlali výrobci plesnivých sýrù. Vám doporuèuji pro roztavení medu (je-li to nezbytnì nutné) vložit sklenièku s medem do hrneèku s teplou vodou a pomalým ohøíváním pevné skupenství medu zmìnit na tekuté. Maximální teplota medu by nemìla pøesáhnout 40°C, jinak se nièí jeho kvalita a z bublinek vzduchu v nìm „uvìznìných“ se vytváøí látka HMF (hydromethylfulfural), která kazí chu a vùni medu a je také zdraví škodlivá. Navíc si pøi exkurzi v obchodì všimnìte, odkud med je. Jsem si jistý, že v kolonce Pùvod výrobku (pokud se na etiketì vùbec nachází) naleznete v 90% následující: Èeská republika, Španìlsko, Èína, Maïarsko. Je to prostì jakási smìs. V tom pøípadì vás lituji a doporuèuji: „Kupujte èeský vèelí med pøímo od vèelaøe“. Na Doksku jich je plno. Užívejte si léta. Miroslav Jakuš, èlen ZO ÈSV Doksy 7

Dokský zpravodaj — srpen 2004

MÍSTA ZAJIŠTÌNÍ soukromé ordinace stomatologù dle rozpisu na mìsíc srpen ORDINAÈNÍ HODINY: SO, NE, svátky 8.00 - 12.00 hodin ROZPIS - SRPEN 2004 ne 1. 8. MUDr. Miloš Pánek; tel. 487 954 963 Purkyòova 1849, Èeská Lípa

so 21. 8. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa

so 7. 8. MUDr. Nadìžda Motlíková; tel. 487 853 014 Eliášová 1545/9, Èeská Lípa

ne 22. 8. MUDr. Pavel Klíma; tel. 487 722 591 Smetanova 372, Nový Bor

ne 8. 8. MUDr. Zdeòka Lysická; tel. 487 521 663 Ústecká 2855, Èeská Lípa

so 28. 8. MUDr. Jitka Èervenková; tel. 487 857 139 Nám. Svobody 250, Zákupy

so 14. 8. MUDr. Hana Jandlová; tel. 487 520 704 28. øíjna 3004, Èeská Lípa

ne 29. 8. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa

ne 15. 8. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa

Poradenský den

Poradenský den pro zdravotnì postižené se uskuteèní dne 26. srpna 2004 od 11.30 do 14.30 hodin v zasedací místnosti Mìstského úøadu v Doksech.

Trhy

Ani v srpnu nebudete ochuzeni o mìsíèní prodej spotøebního zboží na námìstí Republiky. Trhy se uskuteèní opìt v pátek, a sice 27. srpna. 8

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Kino Máj Doksy – SRPEN 2004 1. nedìle jen ve 20,30 hod. KILL BILL 1 Americký širokoúhlý akèní film. První èást krvavého opusu Quentina Tarantina. Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný

6. pátek jen ve 20,30 hod. PRESUMPCE VINY Americký film - kriminální drama. Musí myslet jako vrah a jednat jako detektiv. Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný

2. pondìlí jen ve 20,30 hod. KILL BILL 2 Americký širokoúhlý akèní film. Druhá èást krvavého opusu Quentina Tarantina. Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný

7. sobota jen ve 20,30 hod. SILNÝ KAFE Èeský film. Komedie o vztazích a ostatních obyèejných vìcech. Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný

3. úterý jen ve 20,30 hod. GOTHIKA Americký film - thriller. Jestliže je nìkdo mrtvý, nemusí znamenat, že odešel... Vstupné 54 + 1,Ml. nepøístupno 4. støeda jen v 19 hod. SCOOBY DOO 2: NESPOUTANÉ PØ͊ERY Americký širokoúhlý film - komedie. Ètyøi z dodávky a digitální pes... podruhé. (dabováno) Vstupné 59 + 1,Ml. pøístupno 4. støeda jen ve 21 hod. BABA NA ZABITÍ Americký film - èerná komedie. Nájemníkùm, kteøí si našli byt podle svých snù, ho promìní roztomilá staøenka v peklo na zemi. Vstupné 57 + 1,Do 12 let nevhodný 5. ètvrtek jen ve 20,30 hod. POSLEDNÍ SAMURAJ Americký širokoúhlý historiký velkofilm o støetu dvou odlišných kultur. Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný

8. nedìle jen ve 20,30 hod. BOLERO Èeský film. Kriminální pøíbìh, jenž je inspirován skuteèným zloèinem, který se udál v 80. letech. Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný 9. pondìlí jen ve 20,30 hod. CHOKING HAZARD Èeský širokoúhlý film - hororová komedie. V plesnivých kamizolách pøichází zákon svého druhu... Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný 10. úterý jen ve 20,30 hod. OHNIVÝ OCEÁN Americký širokoúhlý dobrodružný film. Dobrodruh s indiánskou krví bojuje s arabskou pouští. Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný 11. støeda jen ve 20,30 hod. STARSKY AND HUTCH Americký širokoúhlý film - akèní komedie natoèená podle kultovního seriálu. Vstupné 59 + 1,Ml. pøístupno 9

Dokský zpravodaj — srpen 2004

12. ètvrtek jen v 19 hod. HARRY POTTER A VÌZEÒ Z AZKABANU Americký širokoúhlý film. I tøetí rok ve škole kouzel v Bradavicích bude plný pøekvapení. (dabováno) Vstupné 64 + 1,Ml. pøístupno 13. pátek jen ve 20,30 hod. ZLODÌJ ŽIVOTÙ Americký širokoúhlý film - thriller. Zabije tì, aby se mohl stát tebou... Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný 14. sobota jen ve 20,30 hod. JAK BÁSNÍCÍ NEZTRÁCEJI NADÌJI Èeský film - komedie. ...trochu zestárli, ale zùstal jim smysl pro humor i dùvod k životu. Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný 15. nedìle v 19 a 21 hod. LUPIÈI PANÍ DOMÁCÍ Americký film - èerná komedie. Nejgeniálnìjší loupež všech dob byla koneènì uskuteènìna! Tom Hanks v hlavní roli. Vstupné 59 + 1,Ml. pøístupno 16. pondìlí jen ve 20,30 hod. KAMEÒÁK 2 Èeský film - bláznivá komedie Zdeòka Trošky. Vstupné 59 + 1,Do 12 let nevhodný 17. úterý jen ve 20,30 hod. 50× A STÁLE POPRVÉ Americký širokoúhlý film. Romantická komedie s Adamem Sandlerem, která je skuteènì místy romantická. Vstupné 59 + 1,Ml. pøístupno

10

18. støeda jen ve 20,30 hod. DEN POTÉ Americký širokoúhlý film - katastrofický thriller. Strhující podívaná od režiséra filmu Den nezávislosti. Vstupné 57 + 1,Do 12 let nevhodný 19. ètvrtek v 18,45 a 21 hod. SPIDER - MAN 2 Americký širokoúhlý dobrodružný film. Sam Raimi o pavouèím muži podruhé - a ještì velkolepìji. Vstupné 64 + 1,Ml. pøístupno 20. pátek jen ve 20 hod. PÁN PRSTENÙ: NÁVRAT KRÁLE Americký širokoúhlý velkofilm. Závìr filmové trilogie se odehrává ve velkolepém stylu. Vstupné 64 + 1,Ml. pøístupno 21. sobota jen ve 20 hod. S.W.A.T. JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ Americký širokoúhlý akèní film. Patøí k nejlepším z nejlepších. Jsou elitou mezi strážci zákona. Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný 23. pondìlí jen ve 20 hod. TROJA Americký širokoúhlý historický velkofilm. Wolfgfang Petersen slibuje v „Troji“ nelítostné bitvy a velké emoce. Vstupné 64 + 1,Do 12 let nevhodný 24. úterý jen ve 20 hod. PIRÁTI Z KARIBIKU - PROKLETÍ ÈERNÉ PERLY Americký širokoúhlý dobrodružný film. Pod pirátskou vlajkou vzhùru za dobrodružstvím. Vstupné 57 + 1,Ml. pøístupno

Dokský zpravodaj — srpen 2004

25. støeda v 18 a 20 hod. PÁNSKÁ JÍZDA Èeský film - rodinná komedie. Komedie o mužích, kteøí se musejí obejít bez žen. Vstupné 54 + 1,Ml. pøístupno 26. ètvrtek jen ve 20 hod. JEDNA RUKA NETLESKÁ Èeský film. Èerná komedie Davida Ondøíèka o životních náhodách a nekoneèné smùle. Vstupné 57 + 1,Do 12 let nevhodný

28. sobota jen ve 20 hod. MAMBO ITALIANO Kanadský film - komedie. Neexistuje nic horšího než být Ital a homosexuál! Vstupné 54 + 1,Do 12 let nevhodný 31. úterý jen ve 20 hod. DÙM Z PÍSKU A MLHY Americký film - drama podle románového bestselleru Andre Dubuse. Nìkteré sny je nebezpeèné uskuteènit. Vstupné 59 + 1,Do 15 let nevhodný

27. pátek jen ve 20 hod. KDYSI DÁVNO V MEXIKU Americký širokoúhlý film - akèní komedie. V hlavní roli Antonio Banderas. Vstupné 54 + 1,Ml. pøístupno

Program kina je také na internetu: http://knihovna.doksy.com, tel.: 487 872 279

Spoleèenská kronika BLAHOPØEJEME JUBILANTÙM, KTEØÍ V MÌSÍCI SRPNU OSLAVÍ KULATÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM: Zdeòka Frydrychová Jarmila Rùžièková Karel Flaška Milada Ježková Karel Horák Bohumil Mareš Josefa Horèíková Všem jubilantùm blahopøejeme a pøipojujeme pøání dobrého zdraví a pohody. VÍTÁME MEZI NÁS NOVÉ OBÈÁNKY: Tereza Lorencová Jan Erben Adéla Chadrabová Blahopøejeme rodièùm a pøejeme jim i jejich dìtem život plný radosti. 11

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Dokská pou 2004

Jménem Mìstského kulturního støediska a Mìsta Doksy Vás zveme na tradièní Dokskou pou, která se koná rovnìž tradiènì v nedìli 22. srpna od 10 hodin v areálu zámku v Doksech. Program se letos ponese v historizujícím duchu jarmareèních písní a koèovného divadla Komedianti na káøe. V 9.45 hudba Zdeòka Kotyševa zaène zvát návštìvníky do areálu zámku. V 10,00 hod. bude jarmark slavnostnì otevøen starostou mìsta a poté bude následovat prezentace heroldù a všech umìleckých souborù. V 11,00 hod. divadelní dvojka Komedianti na káøe sehraje své první pøedstavení, a to „Kašpárkùv rytíøský turnaj“. Jedná se o veselé pøedstavení pro nejmenší diváky, kde se rytíøem stane samotný divák, rovnìž tak krále, královnu a celý dvùr tvoøí diváci sami. Vše se odehraje v kulise kolbištì se stylizovanými koòmi a kvalitní døevìnou zbrojí. Mezi pražské Pepíky návštìvníky zavedou hudební vstupy tzv. Poulièníkù, kapely z Tábora. Ve 12,30 hod. Komedianti na káøe pøedvedou své žongléøské dovednosti v rozverné šou „Kdo z koho“. Divadlo Sluníèko potìší dìti svou pohádkou od 14,00 hodin. V 16,00 hod. opìt Komedianti na káøe ve svém vystoupení „I slavní se prali“ seznámí diváky nevšední formou s nìkolika osobnostmi, které ovlivnily svìt a jeho kulturu. I letos jsme pozvaly bièaøe Pavla Votápka, mistra svìta v práskání bièem. Na jeho kejkle s bièem vás zveme od 15,00 hod. Od 17 hodin se mùžete zaposlouchat do písní dívèí country kapely Schovanky. Souèástí bohatého a rozmanitého jarmarku (cca 60 stánkaøù s vesmìs rukodìlným zbožím) bude dobové tržištì, støelnice s historickými zbranìmi a dílna starých øemesel, v níž si dìti i dospìlí mohou vyzkoušet øemeslnou dovednost našich pøedkù. Pou vyvrcholí veèerním divadelním pøedstavením pod širým nebem v areálu zámku, humoristickým pøedstavením, které prodlužuje život. Ve 20,00 hod. brnìnské Divadlo Klauniky sehraje hru Don Quijote de la Ancha, didaktickou klaunikyádu na motivy románu Miguela Cervantese Saavedry uchopenou dle vzoru velkého èeského emigranta Jana Ámose Komenského. V titulní roli se pod režijním vedením našeho pøedního klauna Bolka Polívky pøedstaví svìtový chùdoherec Lenoir Montain. Toto divadelní pøedstavení se v Doksech uskuteèní v rámci projektu Comenius 2004 - Podpora kultury s prezentací EU. Za poøadatelky R. Mauserová

12

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Umìní øezbáøù

Až do 4. záøí je v prostorách Mìstské knihovny v Doksech k vidìní zajímavá výstava Umìní øezbáøù, pøedstavující døevìné exponáty, jimž lidský duch a šikovné ruce vdechly neopakovatelnou podobu. Opìt jsme pro návštìvníky výstavy pøipravili anketu, v níž budou sami návštìvníci urèovat, který exponát je dle nich nejlepší. Vìøte, je opravdu tìžké z 22 vystavených dìl vybrat jen jedno nejlepší. Anketa bude vyhodnocena na XIX. øezbáøském sympoziu, které probìhne od 3. do 5. záøí na zahradì Památníku K. H. Máchy v Doksech. Výstava je otevøena od pondìlí do pátku od 9 do 12 hodin, odpoledne pak v pondìlí, ve støedu a ve ètvrtek od 13 do 18 hodin. Vstupné se neplatí. Pøijïte se potìšit krásou vykouzlenou ze døeva. Maus

Podìkování

Dìkuji jménem všech rodièù žákù 9. tøíd uèitelùm za jejich péèi o naše dìti. Jaroslava Bechyòová Dìti z III. A, B prožily zajímavé dopoledne pøi vlastivìdné vycházce mìstem i pøi projížïce lodí po Máchovì jezeøe. Celým dopolednem je provázela p. Moudrá z MìKS, která poutavým vyprávìním dìti zaujala a obohatila o spoustu zajímavých informací. Na závìr procházky dìti pøekvapila paní Landová, pøevleèená za bílou paní. I my, tøídní uèitelky, dìkujeme p. Moudré, Landové a panu Hartovi za pøíjemné zážitky. Dìkuji panu Kamilu Popperovi za sponzorský dar. Jedná se o bezplatnou kvìtinovou výzdobu zámeckého parku v Doksech. Za SOU Mgr. Vladimír Jelínek øeditel Èlenové Základní kynologické organizace 524 Doksy dìkují tímto panu Kamilu Popperovi Be S renova, s.r.o., za bezplatné posekání celého výcvikového areálu nad Èepelským rybníkem. ZKO 524 (ri) NERUDOVA ULICE V ÈISTÉM Dìkujeme za vzorný úklid èásti Nerudovy ulice od železnièního pøejezdu smìrem k Mimoòské ulici. Jedná se o posekání a úpravu travnatých pásù mezi ploty a silnicí. Zdena M.

13

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Slavnostní pøedání vysvìdèení žákùm 9. roèníkù

Urèitì mi všichni, kdo se zúèastnili, dají za pravdu, že nápad pøedat žákùm slavnostnì vysvìdèení v obøadní síni Mìstského úøadu v Doksech byl nápad nadmíru dobrý. Slavnostní prostøedí, slavnostní obleèení, kvìtiny, pamìtní listy a slzy, slzy louèení u dìtí, uèitelù i rodièù to potvrdily.

Dìkujeme tímto panu starostovi Bc. Z. Krenickému, paní Doèkalové a všem dalším, kdo se podíleli na této pìkné akci - žáci, žákynì a my tøídní nezapomeneme. VØ

Hrad Bezdìz slaví 740 let od svého založení

Královský hrad Bezdìz si v sobotu 14. srpna velkolepou oslavou pøipomene své významné existenèní jubileum - 740 let tomu bude, kdy èeský král Pøemysl Otakar II. podepsal zakládací listinu Bezdìzu. Od 9 do 17 hodin bude v prostorách hradu pøipraven pestrý program - bøišní taneènice, šermíøské souboje, odhalování osudu pomocí karet. Nebude chybìt ani veselá pohádka pro dìti v podání Divadla na dlani. Od 14.30 zazní v bezdìzských zdech muzikál „Cikáni jdou do nebe“. Po 17. hodinì se program pøenese z hradu do podhradí, kde zase budou kralovat podmanivé melodie muzikálu „Rebelové“. Celodenním programem bude provázet moderátor rádia Jizera Jiøí Svoboda. Oslavy budou završeny hodinu pøed pùlnocí ohòostrojem, který naposledy nad hradem zazáøil pøed 123 lety, a to 10. kvìtna 1881 u pøíležitosti svatby korunního prince Rudolfa s princeznou Štìpánkou: „Nad hradem Bezdìzem rozléhala se zvuèná støelba a mistrné v povìtøí ohnìhraní. Po celé délce toèité cesty bezdìzské na sta svìtel a na hradì samém byl v každém oknì rozdìlán oheò. Na vrcholi vìže samé zapálen bengálský oheò. Od strany bìlské zdálo se to osvìtlení jako veliké písmeno C, což pøi bližším 14

Dokský zpravodaj — srpen 2004

pohledu se spíše podobalo korunì složené z øady ohnivých perel, nad nimiž pak ve zvláštní kráse se stkvìl èervený granát èeský.“ Takto onu slávu, v níž zazáøil i starobylý hrad Bezdìz, popisuje Antonín Poppr ve své knize „Hrad Bezdìz“ z roku 1892. Pøejme si, aby i tato oslava z 21. století vstoupila do literatury o Bezdìzu jako jev ojedinìlý a nevídaný. Maus

Ještì že nejsem kat

Historik a spisovatel Vlastimil Vondruška, majitel Královské skláøské hutì v Doksech, známý širší ètenáøské obci svými historickými detektivkami a rozsáhlým životopisným románem o prvním èeském králi Vratislavovi I., rozšíøil své pole pùsobnosti i o dramatický žánr. „Ještì že nejsem kat“ je název jeho úsmìvné historické hry s detektivní zápletkou, odehrávající se v Èeské Lípì v dobì císaøe Rudolfa II. Hra mìla svou premiéru v èervenci ve Skalním divadle ve Sloupu a skalní divadlo tak zase premiéru po své rozsáhlé rekonstrukci. Této významné kulturní události se zúèastnil i zástupce z ministerstva kultury, a sice první námìstek Ing. Zdenìk Novák. Výborné výkony pøedvedli v titulních rolích Pavel Landovský coby zbìhlý student a Jana Koláøová jako katovka. Divadelní hru obohatily renesanèní písnì Petra Traxlera, který si v ní i sám zahrál. Hru Vlastimila Vondrušky „Ještì že nejsem kat“ mùžete zhlédnout v romantickém prostøedí skalního divadla ve Sloupu bìhem srpna dvakrát, a to 10. srpna a 23. srpna vždy od 20 hodin. A protože je Vlastimil Vondruška èlovìk velice èinorodý, pøipravuje knihu „Znamení rožmberské rùže“, další díl svého detektivního cyklu Høíšní lidé království èeského. Na knihkupecké pulty ji nakladatelství Moba uvede bìhem øíjna. Zaèátkem prosince pak v Mìstské knihovnì v Doksech Vlastimil Vondruška uvede s hudebním doprovodem Petra Traxlera svùj nový poøad o zvycích ve støedovìku „Lidový rok“. Máme se opravdu na co tìšit. Maus

Dùm s peèovatelskou službou žije kulturou

V mìsíci èervnu se ve spoleèenské místnosti nového domu s peèovatelskou službou konalo nìkolik netradièních kulturních akcí pro seniory a seniorky domu s peèovatelskou službou a pro obyvatele domova dùchodcù.

15

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Od prosince minulého roku zde poøádáme pravidelnì jednou mìsíènì hudební vystoupení. Mìsíc èerven letošního roku byl však výjimkou a kromì již tradièního hudebního dopoledne s p. Matìjovièem se nám zde podaøilo uspoøádat nìkolik kulturních akcí navíc. V pátek 18. 6. jsme zhlédli v pøedpremiéøe akademii dìtí z mateøské školy „Pražská“. Celoroènì nás totiž v domovì dùchodcù týden co týden navštìvují dìti ze tøídy Koátek s pí uè. Janou Èermákovou a Jaroslavou Kuntošovou. Dìti si chodí s babièkami popovídat, zacvièit a zazpívat. Tentokrát si do peèovatelského domu pøivedly kamarády ze tøídy Berušek s pí uè. Marií Horèièkovou a Jiøinou Šourkovou, aby udìlaly svým milým pøedstavením radost všem, kteøí se na nì pøišli podívat. V pondìlí 24. 6. jsme u nás již ponìkolikáté pøivítali ukrajinské dìti z mìsta Vyžhorod. Spoleèenství pomoci, o.s. Jáchymov, poøádá pro dìti z oblasti postižené výbuchem èernobylské jaderné elektrárny pravidelnì každý rok šestitýdenní ozdravný pobyt v Èeské republice. Jeden týden dìti tráví v Doksech a pøi zdejším pobytu neopomenou navštívit domov dùchodcù se svým vystoupením. V tomto roce jsme dìti pozvali do nové prostorné spoleèenské místnosti v domì s peèovatelskou službou. Dìti mìly krásné kroje, jejich pìvecké vystoupení bylo prokládáno spoleèenskými tanci mladièkého páru a hrou na dobový hudební nástroj zvaný „bandora“. Domov dùchodcù má rovnìž nìkolikaletou spolupráci se Støedním odborným uèilištìm zemìdìlským v Doksech. Žákynì dvouletého uèebního oboru spoleèného stravování vykonávají praxi v kuchyni domova a žákynì tøíletého oboru provoz služeb pro domácnost v rámci pøedmìtu základy peèovatelství pomáhají v domovì peèovat o staré lidi. Velmi nás proto potìšilo, když dívky z druhého roèníku tøíletého oboru provoz služeb pro domácnost samy pøišly s nápadem uspoøádat pro seniory módní pøehlídku, na které by pøedvedly modely ušité pod dohledem svých mistrových pí Dany Sedláèkové a Bohumily Stehlíkové v rámci pøedmìtu odívání. Modely šatù byly ze zámku dopraveny do domu s peèovatelskou službou služebním tranzitem a ochotný p. øidiè Stanislav Grunt pomáhal opatrnì odnosit tu nádheru do provizorní šatny. 16

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Celá módní pøehlídka byla uspoøádána do nìkolika celkù - pestré léto, elegantní mìstská móda, obleèení ve vojenském módním „maskáèovém“ stylu a na závìr krásná kolekce svatebních šatù. Svatební kvìtiny a složité úèesy si dìvèata vytvoøila sama s pomocí pí uèitelky Hany Houžvièkové. Módní pøehlídka s dokonalou choreografií, podbarvená hudbou mìla veliký úspìch a tìšíme se na další v pøíštím školním roce. Ilona Jakoubková, øeditelka DD Doksy

Vánkovatìní

Takto poeticky a hravì se nazývá druhá básnická sbírka Vlastimila Øebce, støedoškolského profesora v Žatci, který svá studentská léta prožil v našich Doksech u Máchova jezera. O jeho první sbírce „Nebásnì“ jsem psala v Dokském zpravodaji v srpnu 2002. Po dvou letech se tedy objevuje druhá sbírka hutných a výstižných básnických reflexí s ilustracemi akademického malíøe Karla Beneše. Knížeèku štíhlého formátu A5 mùžete koupit v prodejnì Kniha - Papír paní Nálezné v Komenského ulici a v Památníku K. H. Máchy (Hospitálku). Maus

Mìstská knihovna Doksy má svùj on line katalog

Koneènì se nám podaøilo po rùzných peripetiích technického rázu zprovoznit on line katalog knihovny. Ti, kteøí mají pøístup k internetu, si mohou v pohodlí svého domova èi kanceláøe vyhledat v knižním katalogu mìstské knihovny potøebnou knihu a dokonce i zjistit, zda je èi není pùjèená. Další novinkou související s on line katalogem je i pøístup do ètenáøské karty. Znamená to, že ètenáø si po zadání svého pøístupového kódu (èíslo ètenáøské legitimace) mùže zjistit, jaké knihy má pùjèené. Øeknìte, není to nádhera? On line katalog knihovny najdete na webových stránkách knihovny na adrese: http://knihovna.doksy.com R. Mauserová

Oni si vždy udìlají, co chtìjí

Tak tuhle vìtu je možné slyšet od obyvatel naší vesnièky Žïáru na adresu mìstských zastupitelù, památkáøù èi jiných institucí poøád. A èást pravdy to je, podívejte se prosím na pøiložené obrázky. Zadrátovaná vesnièka na fotografiích je ústøední a nejhezèí 17

Dokský zpravodaj — srpen 2004

èástí památkovì chránìného území Žïáru. Na tomto neuvìøitelném øešení veøejného osvìtlení s betonovými sloupy a spletí kabelù nad roubenkami se museli shodnout zástupci rozvodných závodù, mìstští zastupitelé i památkáøi, a to zcela nedávno! Zøejmì si chtìli zopakovat staré budovatelské èasy prvních elektrifikací minulého století. Ptal jsem se i pøi výstavbì, proè vedení nezakopat atd. Odpovìdi byly rùzné, vìtšinou: „To oni, my za to nemùžeme“. Dále prý je všude skála, vedení se zakopat nedá... (ovšem vodárenské závody naštìstí vodovod nad zemí nevedou, asi jim o skále nikdo neøekl). Nejpravdivìjší byla asi odpovìï, že by se musel dìlat projekt a že by to bylo drahé. Necitlivost a ignorance zúèastnìných spolu s názorem žïárských, že se stejnì nic dìlat nedá, tak vedly k tomu, že vesnièka je zadrátovaná nadlouho, tìžko bude nìkdo pøedìlávat zcela nové osvìtlení. Prosím, uvìdomme si, že toto není normální a že se vše tehdy jistì dalo zastavit. Zastavme proto všechny další pochybné projekty vèas. Karel Pátek

EURO SPORT HRY Doksy 2004

Vážení sportovní pøátelé, ale i Vy všichni ostatní spoluobèané, již v minulém èísle DZ Vás pøedseda TJ Doksy pan Jaroslav Novák informoval o projektu a akci, na jejímž poèátku stojí Asociace tìlovýchovných jednot a sportovních klubù ÈR. Akce, která poprvé probìhne na území našeho mìsta ve dnech 3.-5. záøí letošního roku. Hlavním poøadatelem této sportovní akce, složené ze ètrnácti tradièních i netradièních sportovních disciplín, je Tìlovýchovná jednota Doksy. V èele her stojí prezidium, které je spoleèenským a koncepènì programovým orgánem her. Pøipomenu, že záštitu nad konáním akce pøevzal èlen Evropské komise JUDr. Pavel Telièka, hejtman Libereckého kraje RNDr. Pavel Pavlík, námìstek ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy Ing. Karel Hrdý, pøedseda èeské èásti Euroregionu NISA p. Petr Skokan a v neposlední øadì Mìsto Doksy v èele se starostou Bc. Zdeòkem Krenickým. Tím se ke sportovní akci pøipojuje i spoleèenská a kulturní èást. Pøedpokládá se úèast všech, kteøí pøevzali záštitu, ale i úèast dalších zvaných hostù z veøejných i sportovních kruhù. Zajištìna je úèast médií. Moto akce zní: Je zapotøebí udìlat více, aby se sport stal nedílnou souèástí osobního rùstu a výchovy (Evropská komise pro vzdìlávání a kulturu 2004). Centrum dìní bude areál TJ Doksy u Termita. Sportovní disciplíny pak budou rozmístì18

Dokský zpravodaj — srpen 2004

ny po celém mìstì, pøièemž mnohé z nich jsou i divácky velice atraktivní, napø. horolezecká stìna, bungee running, junkle creek, veslováni a další. V tomto roce budou mít ESH svùj první roèník. Pøedpokládá se jejich pokraèování ve dvouletém cyklu. Myslím, že tento nápad je nejen dobrou propagací sportu, ale stane se i dobrou propagací našeho mìsta a další atraktivní nabídkou pro naše návštìvníky. Poøadatelé dále nabízejí možnost prezentace našim místním, ale i ostatním podnikatelùm a firmám. Veškeré bližší informace o úèasti v soutìžích, podmínkách prezentace podnikatelù a další získáte v sídle prezidia her, které je na radnici v Doksech. Kontaktní osobou je paní Jana Nováková. Propozice pak naleznete ještì v infocentru mìsta a na stránkách www.doksy.com. Vìøím, že tato akce bude úspìšná. Proto bych již teï chtìl podìkovat všem, kteøí se na pøípravì a následném zajištìní prùbìhu her podílejí. Všechny ostatní jménem svým a jménem prezidia EURO SPORT HER zvu k úèasti v soutìžích, k divácké návštìvì a pobavení. Zdenìk Krenický, starosta

U Máchova jezera byla nejlepší Èeška Hradecká TENISTKÁM Z 20 ZEMÍ SE U NÁS LÍBILO Letošní 12. roèník mezinárodního tenisového turnaje žen Mácha Lake Satellite skonèil 13. èervna finálovým zápasem dvouhry žen ve Starých Splavech. Pøedloòská juniorská mistrynì Lucie Hradecká z Prahy splnila roli favoritky v zápase se Sabrinou Jolkovou z bavorského Mnichova a vyhrála 6:2, 7:6. Vítìzka splnila roli nasazené dvojky a pøedèila soupeøku dùrazem úderù a velkou zbraò mìla v tvrdém podání. Ètyøhru vyhrál valašskoplzeòský pár Kumbárová-Szafnerová, který ve finále zdolal talentované hráèky ze severní Moravy Hladíkovou a Derkašovou 6:4, 6:4. Zatímco do semifinále dvouhry žen se na starosplavských a dokských kurtech probojovaly dvì Èešky a dvì zahranièní tenistky, ètyøhra byla plnì v režii našich párù.Vítìzka Hradecká si vybojovala pìt bodù do svìtového žebøíèku WTA a získala z celkové povinné dotace 10 000 US dolarù prémii 1568 dolarù. Celkem letošní Mácha Lake Satellite absolvovalo od úvodní kvalifikace po redukci startovního pole 65 hráèek z 20 zemí. Vedle finalistky Jolkové se ze zahranièí probojovala do semifinále Eva Hochová z rakouského Innsbrucku, která ve ètvrtfinále vyøadila první nasazenou Belgièanku Sabinu Maesovou. Ve ètyøhøe uhrála jedno kolo hráèka druholigových Doks Tereza Sýkorová v páru s Jakimièovou. Nejvzdálenìjší úèastnicí turnaje byla letos Carolina Salgeová z brazilského Sao Paula. Byl to vùbec její první turnaj v Evropì. O prostøedí satelitu Máchova kraje se dovìdìl její trenér a organizací a atmosférou byli oba doslova nadšeni. Ani další èeské a zahranièní tenistky neskrývaly pøíjemné pocity. Každý den po skonèení hracího programu probíhaly doprovodné akce s country kapelou, bonbonkem byla tradièní páteèní party na motorové lodi Máj. Turnaj tradiènì a spolehlivì zajistil tým organizátorù v èele s øeditelem Ing. Jaroslavem Škorpilem. Letos se doprovodné akce konaly v nové klubovnì na dvorcích ve Starých Splavech, kde mìl svùj hlavní stan 19

Dokský zpravodaj — srpen 2004

organizaèní výbor a rozhodèí. Druhý nejvìtší mezinárodní tenisový turnaj žen v Èeské republice by se nemohl konat bez podpory sponzorù. Tìmi hlavními byly spoleènosti Tarmac Liberec a Stavby silnic a železnic Praha. Na turnaji se sponzorsky podílely více než dvì desítky menších sponzorù z regionu i z našeho mìsta. Všem patøí upøímný dík poøadatelù. Výsledky dvouhry žen - ètvrtfinále: Hochová (7. Rak.) - Maesová (1. Belg.) 7:6, 6:4, Jolková (3. SRN) - Èerná 5:7, 6:4, 6:1, Záhlavová - Kumbárová 7:6, 7:5, Hradecká (2.) Gerlová 6:3, 7:5, semifinále: Jolková - Hochová 6:3, 7:6, Hradecká - Záhlavová (8.) 6:3, 6:3, finále: Hradecká - Jolková 6:1, 7:6, semifinále ètyhry: Kumbárová, Szafnerová - Doudìrová, Hradecká 6:4, 6:3, Derkašová, Hladíková - Nekvapilová, Fraòková 0:1, vzdání druhého páru, finále: Kumbárová, Szafnerová - Derkašová, Hladíková 6:4, 6:4. (pø)

Premiérový 1. DOKSKÝ DVOJBOJ

Turnaj mužských dvojic v nohejbalu a plážovém volejbalu je již minulostí. Sobota 26. èervna 2004 byla ve znamení „køtu“ nového antukového kurtu v našem areálu a zároveò zkoušky, kolik utkání se dá za 1 den zvládnout. Osm pøihlášených dvojic z celého kraje tak èekal maraton 28 zápasù v nohejbalu a stejný poèet i v plážovém volejbalu (vždy na dva vítìzné sety). Škoda, že se nepøihlásilo více dvojic, pøestože byl turnaj otevøený. Asi se nechce mužùm namáhat tìla?! Úèastníci: RINA = Breinl Rom. (Dy) - Neumann (Ra), Èertovysoustružníci = Glaser (HP) - Gabriel (ÈL), Junáci = Chour (Dy) - Jonák (Dy), MIŠÁCI = Manda (ÈL) - Šachl (Tp), Rockeøi = Šmol (Dy) - Rébl (Dy), Kedlubny = Kabeš (Mi) - Køenek (Mi), ÈD-jídelna = Herèík (Dy) - Polák (Dy), Chourovy hoši = Èernohorský (Dy) - Škorpil (SS). Poøadatelé si chtìli utvoøit pøedstavu èasové nároènosti takových akcí a zjistit, zda se to dá vùbec organizaènì zvládnout na pouhých 2 kurtech. Hráèi ze všech prezentovaných mužstev ovšem také nevìdìli, do èeho vlastnì jdou?! Pøestože skoro všichni úèastníci jsou aktivní sportovci, nikdo netušil, co s ním provede celodenní zápolení, obzvl᚝ když se nedá ovlivnit ani poèasí. V 9.00 hodin bylo zahájeno první utkání na „písku“ a za nìkolik minut vbìhli hráèi i na antuku. Hrací systém v obou disciplínách byl každý s každým, obèas tak nastala situace, kdy dvojice konèila utkání v nohejbalu a rovnou pøecházela na beach volejbal. První „skreèe - vzdání zápasù“ však pøišly až po šestnácté hodinì. Byly zapøíèinìné nedostatkem fyzických sil a hlavnì špatným odhadem volného èasu - propustky na celý den z domova!! Celkem byly kontumovány pouhé 3 zápasy v nohejbalu a 3 utkání v beach volejbalu. Na této skuteènosti nejvíce vydìlalo mužstvo Chourovyhoši, které takto získalo tøi laciná vítìzství. Dvì výhry si pøipsali Kedlubny a jednu RINA. Celkového vítìze stanovil souèet umístìní v obou disciplínách (tzv. nižší bere). Poslední beach volejbalové klání skonèilo v 19.00 hodin. Turnaj byl poté ukonèen vyhlášením výsledkù, pøedáním pamìtních listù, medailí a vìcných cen. Další turnaje jsou již naplánovány, o pøesných termínech budeme informovat opìt na našich internetových stránkách (www.torik.wz.cz) a nástìnkách (vývìskách) ve sportovním areálu SK ToRiK Doksy. 20

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Chourovy hoši

RINA

ÈD jídelna

Èertovy soustružníci

JUNÁCI

Kedlubny

BODY

SKÓRE

POØADÍ

Rockeøi

MIŠÁCI

Rockeøi

NOHEJBAL

2:0

2:0

2:0

2:1

2:1

2:0

2:0

14

14:2

1

2:1

2:0

2:0

2:0

2:0

2:0

13

12:3

2

1:2

0:2

2:0

2:0

2:0

10

8:8

4

0:2

2:0

2:1

2:1

11

8:9

3

0:2

2:0

0:2

10

7:8

5

2:0

2:0

10

7:8

6

0:2

7

1:14

8

9

5:10

7

MIŠÁCI

0:2

Chourovy hoši

0:2

1:2

RINA

0:2

0:2

2:1

ÈD jídelna

1:2

0:2

2:0

2:0

Èertovy soustružníci

1:2

0:2

0:2

0:2

2:0

JUNÁCI

0:2

0:2

0:2

1:2

0:2

0:2

Kedlubny

0:2

0:2

0:2

1:2

2:0

0:2

2:0

Chourovy hoši

RINA

ÈD jídelna

Èertovy soustružníci

JUNÁCI

Kedlubny

BODY

SKÓRE

POØADÍ

Rockeøi

MIŠÁCI

Rockeøi

PLÁŽOVÝ VOLEJBAL

0:2

0:2

0:2

2:1

0:2

0:2

0:2

8

2:13

7

1:2

2:0

2:0

0:2

0:2

2:0

11

9:6

4

2:0

2:0

0:2

0:2

2:0

12

10:5

3

2:0

0:2

1:2

0:2

9

5:10

6

0:2

0:2

0:2

7

1:14

8

2:0

0:2

13

12:2

1

2:0

13

12:3

2

11

8:6

5

MIŠÁCI

2:0

Chourovy hoši

2:0

2:1

RINA

2:0

0:2

0:2

ÈD jídelna

1:2

0:2

0:2

0:2

Èertovy soustružníci

2:0

2:0

2:0

2:0

2:0

JUNÁCI

2:0

2:0

2:0

2:1

2:0

0:2

Kedlubny

2:0

0:2

0:2

2:0

2:0

2:0

0:2

21

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Koneèné poøadí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

MIŠÁCI Èertovy soustružníci Chourovy hoši Rockeøi RINA Junáci Kedlubny ÈD - jídelna

6 7 7 8 9 10 12 13

bodù bodù bodù bodù bodù bodù bodù bodù

(2 + 4) (6 + 1) (4 + 3) (1 + 7) (3 + 6) (8 + 2) (7 + 5) (5 + 8)

Pøi koneèném zpracování výsledkù z jednotlivých disciplín se pøišlo na špatné urèení poøadí v nohejbalu, proto i celkové poøadí je jiné než pøi vyhlášení. Dodateènì se omlouvám všem postiženým (Èertovysoustružníci, Kedlubny, ÈD-jídelna, MIŠÁCI). Prezident klubu - Kamil Manda - v.r.

Šachy

Po dobrých výsledcích našich žákù na turnaji v Novém Boru byl dne 22. èervna sehrán pøebor školy v této královské høe. K porovnání svého umìní nastoupilo 14 žákù prvního i druhého stupnì, kteøí sehráli první pøebor školy podle regulérních pravidel, tj. švýcarským systémem. Podle oèekávání zvítìzil A. Štrobl pøed O. Svatošem a J. Rolem. Díky patøí Ing. Krejèíkovi za øízení a technické vybavení pøeboru a pracovníkùm Mìstské knihovny za poskytnutí hracích prostor. P. Škoda

Máchovský atletický trojboj

Naše základní škola uspoøádala pro školy mikroregionu Máchùv kraj atletickou soutìž pro žáky I. stupnì. Soutìž družstev probíhala ve tøech sportovních disciplínách - bìhu na 50 m, skoku dalekém a hodu míèkem. Byly pozvány všechny školy s I. stupnìm od Kravaø až po Bìlou pod Bezdìzem. Nakonec se zúèastnilo 5 škol. Urèitì je škoda, že pøíležitosti si zasportovat nevyužily hlavnì malé školy. VÝSLEDKY: Kat. dívky 2.-3. 1. Doksy 2. Bìlá 3. Provodín

Kat. chlapci 2.-3. 1. Doksy 2. Bìlá 3. Provodín

Kat. dívky 4.-5. 1. Bìlá 2. Jestøebí 3. Doksy

Kat. chlapci 4.-5. 1. Bìlá 2. Doksy 3. Jestøebí

22

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Školní olympiáda

Již tradiènì konec školního roku nesmí chybìt bez atletické olympiády. Naše zápolení zaèíná olympijskými fanfárami, zapálením olympijského ohnì a vztyèením olympijské vlajky. Poèasí se nám letos vydaøilo, byly dosaženy dobré výsledky, zpestøením byly závìreèné štafety, vèetnì kantorské. Nejlepší závodníci byly dekorováni medailemi, odmìnìni diplomem a drobnými cenami. Pøehled vítìzù školní olympiády 2004 50 m (60)

Skok daleký

Hod míèkem (Vrh koulí)

Vytrvalost

1. roèník

Èermáková Horèík

Véghová Plachý

Šináglová Diga

Jeøábková Horèík

2.-3. roèník

Hartigová Doubrava

Kabáèová Doubek

Líbalová Sýkora

Kabáèová Sýkora

4.-5. roèník

Richterová Jakša Kattirsová Lochman

Kavalírová Tieftrunk Duchanová Kozarliga

Ometáková Handl Mouèková Jakubík

Richterová Jakša Švecová Kr. Janèar

Vyskoèilová Svatý

Markvartová Miler

Cengrová Miler

Oudová Václavík

6.-7. roèník 8.-9. roèník Vítìzné štafety:

7. B (tø. uèitel Mgr. Petr Škoda) 9. B (tø. uèitelka Mgr. Dana Hejlová)

23

Dokský zpravodaj — srpen 2004

24

Dokský zpravodaj — srpen 2004

Dokský zpravodaj — srpen 2004