Minulost pro budoucnost
Sociální práce a služby Do roku 1918 charitativní péče, náznaky centrální organizace státní sociální pomoci. Rozvoj ustavní péče: sirotčince, starobince,chudobince, blázince – doplňuje rodinu a obec. na venkově často musí postačit pastoušky/ratejny přechodu z oblasti výhradně soukromé iniciativy jednotlivců a církevních či civilně charitativních nestátních organizací do oblasti veřejných, územně správních a státních institucí. 19. století vznikají v důsledku ekonomických, politických a sociálních přeměn „formální organizace“, jež přebírají mnohé funkce rodiny a komunit v oblasti péče o nemocné a potřebné. Do roku 1947/1948 . Dvacáté století je dobou rozšíření státem organizovaných služeb. Institucionaliovaná sociální práce, spolupráce veřejnoprávního i soukromoprávního systému (1938-1945) Protektorát Čechy a Morava – zásahy do profese (praxe, vzdělávání – potlačení lidských práv. Do roku 198950 tá léta – přerušení vývoje, zásahy do profese (praxe, vzdělávání – potlačení lidských prác) likvidace soukromoprávnío swktoru, tendence učinit ze sociální práce převážně úřednickou činnost, deklarována prevence, ale posilována kurace.
Vliv první světové války
Shrnutí vybraných aktivit a poznatků mezi dvěma válkami v Pojetí člověka z bio-psych-sociálního hlediska. Zaměření na prevenci zejména na práci s dětmi a mládeží. Snaha o maximální možnou mimoústavní péči. Snaha o propojení zdravotní péče, pedaoické a sociální péče do funkčního prvku služeb vstupujících do rodin. Snaha o multidisciplinární spolupráci.
První republika Sociální služby zaznamenaly vývoj v souvislosti s koncepcemi sociálních států. Ve druhé polovině 19. a ve 20. století se určujícím kontextem sociálních služeb stává státní sociální politika. Systém sociální ochrany jako reziduální: stát má zajišťovat jen to, co jednotlivec a rodina zajistit nemůžou. v tomto systému stát poskytuje jen minimum sociálních
služeb, většina sociálních služeb je nestátních, stát garantuje jen klíčové podmínky, za nichž mají být služby poskytovány.
První republika Rozvoj praxe sociální práce souvisí s progresí rozvoje sociální politiky Státem ne/ garantované služby Orientace na deinstitucionalizaci započatou za RU snahou vzdělávat děti Orientace na prevenci Snaha o spolupráci služeb Kliniky jako výcviková pracoviště skol
První republika Orientace na deinstitucionalizaci „…Zvláště při dlouhotrvající chorobě je nutno předejít odcizení a vykořenění pacienta z rodiny, udržovat a utužovat mnohdy již trhající se svazky rodinné Je třeba pamatovat na upravení poměrů pro pacienta, který po dlouhé době, někdy měsíce i léta trvající chorobě vrací se z ústavu s nemocí sice značně zlepšenou, ale ne úplně vyléčenou, která vnáší určité nesnáze a nepříjemnosti do rodinného života, kterým musí pacient i jeho okolí
Školská sociální práce Po vstupu lékařů do škol se objevil požadavek sociálních
pracovnic…“Prevence bez spolupráce s rodinou se jim jevila jako značně iluzorní“. Počátkem třicátých let dvacátého století je na Praze VIII sociální pracovnice Nevařilová pověřena zavedením sociálně-zdravotní agendy do místních škol. Na starost měla dva „školně-lékařské“ obvody s celkem pěti tisíci dětmi. Od školní sociální pracovnice se požadovalo, aby koordinovala spolupráci mezi pedagogy, žákem, lékaři, sociálními institucemi a rodinou.
Sociální služby ve zdravotnictví - ambulantní Z oblasti péče o veřejné zdraví se sociální péče začala postupně přesouvat i do oblasti zdravotní péče individuální. Nositelkami byly sociální pracovnice různých poraden a zdravotně-sociálních institucí, které docházely do rodin a bytů a staly se prostřednicemi mezi lékařem a nemocným.
Sociální služby v nemocnicích V nemocnicích a léčebných ústavech byla kromě
zdravotního vyšetření kladena za úkol lékařům i sociální anamnéza. Tu pak doplňovala sociální pracovnice šetřením v bytě nemocného, v jeho rodině, sousedství i na pracovišti. Na jeho základě zaznamenala soukromý a pracovní život pacienta, jeho hmotné, společenské, duchovní a přírodní prostředí, tak aby byl lékař schopen ujasnit si vztahy mezi zdravotním stavem nemocného a jeho sociálním prostředím a posoudit, do jaké míry má přítomné onemocnění sociální etiologii nebo souvislost.
Sociální služby v nemocnicích Tým sociální služby byl složen: z lékaře a zdravotní sestry, kteří se věnují péči u lůžka nemocného a sociálně-zdravotního pracovníka, který spolupracuje se všemi potřebnými složkami komplexní péče mimo nemocnici (rodina, původní nebo nový zaměstnavatel, domácí lékař, sociální služby, škola, veřejná zdravotní služba aj.).
Sociální služby v nemocnicích Aby tým mohl dostát svým povinnostem, bylo třeba naplnit následující úkoly: připravit lékaře na provázanost zdravotní i sociální složky života každého z pacientů formou teoretické a praktické výuky při studiu, vyškolit ošetřovatelský personál, vyškolit dostatečný počet pracovnic sociálních i zdravotních, založit ústředí nemocniční sociální služby.
První republika Sociální služby také
Psychiatrické Poradenství pro mládež –zaměstnanost „Bytová“ péče
Dlouhý styk se zlem, stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk najde zalíbení.
Důsledky pro profesi „Sociální práce Kuratoria (pro výchovu mládeže), není založena na soucitu a dobročinnosti sentimentálních srdcí, ale je založena na právu a povinnosti pospolitosti …“ V socialistickém státě se sociální péče nezakládá na filantropické péči o „sociálně slabé“, o chudinu, nezaměstnané ap., nýbrž na systematické péči o pracující, jež je vymezena zákonem o sociálním zabezpečení a uskutečňuje se činností socialistických organizací.
Důsledky pro profesi PRAXE Vymezování a limitování praxe státní politikou Upírání lidských práv
VZDĚLÁVÁNÍ Rušení vzdělávacího systému
SPOLKOVÉ AKTIVITY Omezování spolkových aktivit
Socialistické Československo
Socialistické Československo Sociální péče byla centralizovaná.
Samospráva vykonávána v této sféře obcemi zcela
vymizela. Církevní a jiné nestátní ústavy se postupně rušily nebo je přebíral do rukou stát. Stát svěřil sociální služby do péče několika ministerstev a ta při řešení konkrétních případů uplatňovala nestejná pravidla. Tento stav je nazýván „rezortismus“.
Socialistické Československo IX. SJEZD STRANY (1949) zahájil bolševizaci sociálního státu prohlásil sociální práci za buržoasní přežitek a deklaroval, že socialismu vyřeší všechny sociální problémy. Zrušila se národní pojišťovna, která financovala i sociální péči a sociální práci. Znárodnila se zdravotnická zařízení (zákon č. 103/1951 Sb.) Zestátnila se sociální péče a svěřila národním výborům X. SJEZD KSČ (1954) dal pokyn k dokončení bolševizace Dokončil zestátnění sociální péče. Společnost sociálních pracovníků se schovala pod Purkynku
Socialistické Československo Prioritou péče Péče o dělníky pracující v těžkém průmyslu a těhotné ženy. Služby byly zaměřeny především na podporu pracovních sil a jejich rozvoje. Vládní politika měla za cíl maximalizovat ekonomickou produkci. Tato politika měla vliv na to, jak stát zachází s jednotlivými skupinami občanů a sociálními službami celkově. Tato politika také vyústila v devalvaci sociální péče a absenci sociálních programů, které by byli v případě potřeb schopny poskytnout pomoc jednotlivců a rodin v rámci komunity
Socialistické Československo XII. SJEZD KSČ (1962) Zjistilo se, že socialismus nevyřeší všechny sociální problémy a začalo s reformou sociálního státu. Stát na to neměl a tak zatěžoval podniky péčí o pracovníky. Přijaty zákony Zákoník práce,(65/1965 Sb.) přenáší sociální úkoly státu na podniky a závody (péče o pracovníky). Kádrové a personální útvary přibírají sociální pracovníky na řešení této péče. Zákon o sociálním zabezpečení (101/1966 Sb.), předpokládá sociální služby pro těžce zdravotně poškozené, a sociální důchod.
Socialistické Československo Socialistické společnosti legitimně existují skupiny lidí pod hranicí životního minima, tedy chudí), tzv„s omezenou možností spotřeby“ Existovala skrytá potulka a bezdomovectví Nezadržitelně narůstala kriminalita mladistvýc O handicapovaných se nemluvilo, neboť každé postižení bylo tabu. V této době hluboké totality bylo důležité nelišit se, být takzvaně normální a neohrožovat zdravého socialistického ducha. Postižení lidé tak byli často izolováni v rodině nebo v ústavu, postaveném na kraji měst, uprostřed lesa. Neexistovala žádná osvěta, poradenství, jiné sociální služby než státní ústavní péče
Socialistické Československo Sociální služby – senioři Rodiny, které nemohly starat o seniory měl jen jednu možnost v domovech pro seniory. Jiné typy alternativních služeb, jako je například osobní asistence, donáška jídla, nebo pomoci s některými konkrétními činnostmi, které byly součástí standardních sociálních služeb na Západě nebyly. Monopol domovů pro seniory vedlo k situaci, kdy byly použity služby domovů pro ty, kteří by žili ve svých domovech, kdyby je podporovala nějakou pomoc. Domovy pro seniory se staly se vzácným druhem zboží. Senioři byly umístěni na dlouhé čekací seznamy.
Socialistické Československo Na XIII sjezdu KSČ (1966) uspěly mnohé proreformně orientovaní osobnosti „pražského jara“. Uvolnil reformní snahy: Uvolnila se i cenzura v sociálních otázkách snaha o debolševizaci sociálního státu Okresní národní výbory začaly rozvíjet sociální práci v rámci služeb o zdravotně postižené Podniky rozvíjely péči o pracovníky a plnily úkoly státu (osamělé matky, ústavy pro invalidy a staré, bydlení, atd.)
Socialistické Československo Řešení sociálních problémů často Ústavní zdravotnickou péčí Nebo ji podobnou represivní institucionální formou např. zavíráním pacientů do psychiatrických léčeben, protialkoholních léčeben, léčeben dlouhodobých nemocí atd., začalo být zpochybňováno Sociální programy: ◦
Koncepce sociálních služeb ČSR z roku 1969
◦ Oblastní koncepce: ◦
Koncepce sociální politiky Národního výboru města....
Vznikají terénní a ambulantní služby
Socialistické Československo První roky normalizace První roky ekonomické problémy. Tlumila se péče o pracovníky. Zavedla se podpora rodiny a některé další spíše populistické aktivity Cíl tlumení lidového odporu k okupaci
Socialistické Československo Existují veřejné (regionálních a státních) služby pro těžce zdravotně postižené, domovy důchodců a domovy mládeže, metodiky terénních sociálních služeb a poskytování služeb ambulantních(usp,dd) Podniky v rámci služeb organizují • • • •
•
domovy mladých dělníků (práce s mládeží) domovy pro osamělé matky a podnikové jesle a mateřské školky domovy důchodců pro vlastní bývalé zaměstnance sociální práce z osobami postiženými úrazem nebo nemocí z povolání sociální práce - poradenství v provozech zaměřeno na rozvody a sociální patologii .
Cílové skupiny služby hlavní prostředek péče o potřebné občanyu občanů těžce poškozeným na zdraví mají přednost služeb před příspěvky občanům, když jim zaručuje poskytování služeb, případně peněžitých příspěvků. Přednost byla rovněž dána věcným dávkám před peněžitými dávkami sociální péče. péče o staré občany, péče o občany se změněnou pracovní schopností péče o děti, mládež a rodinu péče o společensky nepřizpůsobené péče o obyvatelstvo cikánského původu
Máme se poučit?
Současnost Manažerismus Modelování klientových potřeb dle možností nabídek
služeb Podnikání v pobytových ss na úkor kvality a samostatnosti zivota klienta Porušování lidských práv Ndosaují na mimoměstské lokality
je nutné, reagoval na výzvy potřeb nových konfigurací služeb. Ve stále více multikulturní společnosti, moou komunitní aktivity hrát důležitou roli při zvyšování účasti klienta v designu a poskytování sociálních služeb