Ministerstvo zemědělství České republiky. Právní normy a doporučení pro podnikatele v zemědělství

Ministerstvo zemědělství České republiky

Právní normy a doporučení pro podnikatele v zemědělství

Praha 1998

Vedoucí autorského kolektivu: JUDr. Jiří Štancl

Autorský kolektiv: Prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc., stať 3.2.4 Ing. Pavla Flajšmanová, stať 5.2.8 Mgr. Veronika Martínková, stať 4.2.4 Mgr. Miloslava Milotová, stať 4.2.3 Mgr. Ondřej Mrzena, stať 4.2.6 Mgr. Pavel Pokorný, stať 4.2.7 JUDr. Jiří Štancl, ostatní Mgr. David Urbanec, stať 4.2.5

Lektoři: Doc. JUDr. Stanislav Plíva, CSc. Ing. Václav Kotál Ing. Josef Vraný

2

Předmluva Úspěch podnikání v zemědělství stejně jako v každém jiném odvětví je výsledkem schopnosti zemědělských podnikatelů transformovat světové vývojové trendy a zkušenosti předních podniků na svých farmách. Moderní zemědělství, chce-li být konkurenceschopné, se těmto trendům nemůže vyhnout. Být konkurenceschopný vyžaduje být dobrým manažerem a zemědělským odborníkem, který dokáže účelně využít a propojit dostupné přírodní, technické a lidské zdroje a na úrovni zvládnout technologické, ekonomické, organizační a řídící procesy. Souhrnným měřítkem konkurenceschopnosti podniku je jeho výkonnost měřená ekonomickými ukazateli. V čele úspěšného zemědělského podniku stojí vždy schopný manažer, který má široké znalosti a dovede si poradit. Úspěch podnikání závisí na znalostech a schopnostech stanovit promyšlený výrobní program včetně jeho technologického řešení. Vedle životních zkušeností je to především výsledek odborných vědomostí stále doplňovaných o nové výrobní programy a technologická řešení. Podnikatelský úspěch nemůže být výsledkem intuice, nýbrž je podmíněn odpovědně vypracovaným výrobním programem. Pro tyto účely slouží řada odborných podkladů a příruček. Jedním z nich je i soubor technologických, technických a ekonomických normativních ukazatelů a právních norem a doporučení vydaných ve třech samostatných publikacích. Jejich účelem je operativně poskytnout zemědělcům ověřené srovnávací ukazatele a postupy, které mohou využít k rozhodování o struktuře a technologiích výroby svého podniku. Kromě knižního vydání existuje též databáze technických, technologických a ekonomických normativních ukazatelů, výrobních technologií, právních norem a doporučení ve formě počítačového poradenského systému AgroConsult. Poradenský systém umožňuje dynamicky sestavovat výrobní programy a hodnotit výrobní technologie podle metod používaných ve státech s vyspělým zemědělstvím. Využívání těchto normativních ukazatelů v zemědělské praxi by mělo usnadnit přechod České republiky do Evropské unie v oblasti zemědělství.

Dr. Ing. Dušan Vaněk 1. náměstek ministra zemědělství

3

Úvod Syn končí zemědělskou školu. Možná jste ve stejné situaci. Nebo jste zaměstnancem v družstvu a chcete se osamostatnit. Nebo máte usedlost se zemědělskou půdou, která volá po využití. Nebo, jako rolník, hledáte cestu k lepšímu prosazení se na trhu. A mnoho dalších situací, které mají jedno společné: jak dál? Nevíte-li, prolistujte následující kapitoly - usnadní Vám to rozhodování. Víte-li, prolistujte je také - vyhnete se nepříjemnostem a chybám. Nemusíte je podrobně číst - a vůbec už ne všechny. Vybírejte jen to, co momentálně potřebujete. Kapitolu, kterou právě hledáte, si můžete přečíst celou. Například chcete vědět, jak a odkud získat peníze, pak si vyberete kapitolu 3. a přečte si - její část 1. Úvod (dozvíte se o čem kapitola je), - její část 2. Výklad (seznámíte se s probíranými tématy podrobněji), - její část 3. Rady, doporučení, vzory (jsou z praxe, dají vám tip nebo ukáží vzor), - její část 4. Právní předpisy (zjistíte, kde se můžete dozvědět další informace). Nebo se chcete podívat do všech kapitol, ale jenom stručně, o čem jsou - pak z každé kapitoly si přečtete pouze její část 1., tedy 1.1., 2.1., 3.1., 4.1., 5.1. a 6.1. Nebo si chcete ze všech kapitol vytáhnout praktické tipy - pak z každé kapitoly si přečtete pouze její část 3. (1.3. 2.3., 3.3., 4.3., 5.3. a 6.3.). Nebo se chcete podívat, jaké právní předpisy tu kterou oblast upravují - pak si přečtete části 4., to znamená 1.4., 2.4. nebo třeba 5.4. a tak dále. Nečtěte všechno - šetřete čas! Vybírejte si! Proto se vracejte k obsahu a vytáhněte si to, co vás právě zajímá. Kniha se může číst i na přeskáčku, záleží jen na vaší potřebě a chuti. A ještě, než začnete číst: tato brožura zdaleka není komplexním výkladem právní úpravy zemědělství. O některých otázkách se nezmiňuje; ty, o kterých se zmiňuje, nevykládá úplným a vyčerpávajícím způsobem - to by se rozrostla na tisíc stran. Její úkol je jiný - poskytnout neprávníkům, rolníkům pouhou orientaci v problematice a naznačit, kam se obrátit dál. Je zpracována podle právního stavu k září 1998. Listopad 1998 JUDr. Jiří Štancl vedoucí autorského kolektivu

4

PŘEDMLUVA ................................................................................................................................... 3 ÚVOD................................................................................................................................................ 4 1. ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ ............................................................................................................... 7 1.1. ÚVOD DO PODNIKÁNÍ .................................................................................................................... 7 1.2. VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ ......................................................................................................... 7 1.2.1. Evidence rolníka:................................................................................................................. 7 1.2.2. Vytvoření obchodní společnosti nebo družstva................................................................... 9 1.2.3. Transformace a zánik obchodní společnosti nebo družstva ............................................. 15 1.2.4. Fyzická osoba a právnická osoba ..................................................................................... 17 1.2.5. Živnostenské oprávnění .................................................................................................... 18 1.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY ....................................................................................................... 19 1.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY ...................................................................................................................... 27 2. NA ČEM A S ČÍM PODNIKAT ................................................................................................... 30 2.1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ........................................................................................................... 30 2.2. VÝKLAD PROBLEMATIKY.............................................................................................................. 31 2.2.1. Půda, budovy a stroje........................................................................................................ 31 2.2.2 Lidská práce ....................................................................................................................... 36 2.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY ....................................................................................................... 40 2.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY ...................................................................................................................... 50 3. FINANČNÍ ZDROJE ................................................................................................................... 52 3.1. ÚVOD DO FINANCOVÁNÍ .............................................................................................................. 52 3.2. VÝKLAD FINANČNÍCH ZDROJŮ - KVANTIFIKACE.............................................................................. 52 3.2.1. Půjčka od fyzické nebo právnické osoby .......................................................................... 53 3.2.2. Úvěr................................................................................................................................... 60 3.2.3. Tichý společník ................................................................................................................. 62 3.2.4. Prodej, či emise akcií, převod obchodního podílu............................................................. 64 3.2.5. Spořitelní úvěrové družstvo............................................................................................... 67 3.2.6. Pomoc od státu ................................................................................................................. 68 3.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY ....................................................................................................... 73 3.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY ...................................................................................................................... 77 4. PODNIKÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ OBORY ..................................................................................... 79 4.1. ÚVOD DO ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ ............................................................................................... 79 4.2. VÝKLAD PODNIKÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................................................ 80 4.2.1. Ochrana přírody a krajiny.................................................................................................. 80 4.2.2. Zpracování a prodej vlastních výrobků ............................................................................. 84 4.2.3. Pěstování rostlin................................................................................................................ 87 4.2.4. Chov zvířat a veterinární služba........................................................................................ 90 4.2.5. Vinohradnictví a vinařství .................................................................................................. 94 4.2.6. Rybářství ........................................................................................................................... 99 4.2.7. Lesní hospodářství.......................................................................................................... 101 4.3. RADY, DOPORUČENÍ ................................................................................................................. 105 4.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................................................................................................... 106 5. DANĚ, ÚČETNICTVÍ ................................................................................................................ 109 5.1. ÚVOD ...................................................................................................................................... 109 5.2. VÝKLAD DAŇOVÝCH POJMŮ ....................................................................................................... 110 5.2.1. Daň z přidané hodnoty .................................................................................................... 110 5.2.2. Spotřební daň.................................................................................................................. 111 5.2.3. Daň z příjmu .................................................................................................................... 112 5.2.4. Daň z nemovitostí............................................................................................................ 115 5.2.5. Daň silniční...................................................................................................................... 116 5.2.6. Daň z dědictví a darování................................................................................................ 117 5.2.7. Daň z převodu nemovitostí.............................................................................................. 117 5.2.8. Účetnictví......................................................................................................................... 117

5

5.3. RADY, DOPORUČENÍ ................................................................................................................. 123 5.4. PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................................................................................................... 126 6. RIZIKA A JAK SE JICH CHRÁNIT .......................................................................................... 128 6.1. ÚVOD ...................................................................................................................................... 128 6.2. VÝKLAD ................................................................................................................................... 129 6.2.1. Pojištění........................................................................................................................... 129 6.2.2. Odpovědnost za škodu.................................................................................................... 132 6.2.3. Odpovědnost trestní........................................................................................................ 135 6.2.4. Advokát, notář, daňový poradce ..................................................................................... 137 6.2.5. Soudní řízení ................................................................................................................... 139 6.3. RADY, DOPORUČENÍ, VZORY ..................................................................................................... 141 6.4. PŘEDPISY ................................................................................................................................ 145 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 146

6

1. Zahájení podnikání 1.1. Úvod do podnikání Rozhodli jste se podnikat a vybrali si právě zemědělství. Potom přichází v úvahu několik možností, jakým způsobem podnikání uskutečnit. Jste-li sám, můžete podnikat buď jako fyzická osoba anebo založit společnost s ručením omezeným. Jste-li alespoň dva, můžete podnikat jako fyzické osoby a vzájemně spolupracovat anebo založit společnost s ručením omezeným nebo veřejnou obchodní společnost nebo akciovou společnost. Je-li vás alespoň pět, můžete, kromě možností uvedených výše, založit družstvo. Shora uvedené formy můžete kombinovat anebo zvolit i více forem najednou: Jednak můžete podnikat jako fyzická osoba a jednak sám založit společnost s ručením omezeným. Tato společnost s ručením omezeným pak může založit jinou takovou společnost anebo dokonce může založit i akciovou společnost. Tímto způsobem můžete vytvořit několik subjektů - fyzickou osobu a více právnických osob - přičemž jediným společníkem a vlastníkem pořád zůstáváte sám. Taková forma podnikání může být přínosná z hlediska daňového, protože celkový příjem a následně i daňový základ, se dělí mezi více subjektů, což většinou snižuje daňové zatížení.. K založení společnosti s ručením omezeným . nepotřebujete ani příliš peněz, obvykle stačí 50.000,- Kč na každou zakládanou společnost, případně nepotřebujete vůbec žádné finanční prostředky, zakládáte-li veřejnou obchodní společnost. Je ovšem třeba postupovat účelně a s ohledem na rozsah aktivit a objem výnosů z nich.

1.2. Výklad základních pojmů V jednotlivých statích si všimneme možných právních forem podnikání v zemědělství, buď jako fyzická osoba (1.2.1.) nebo jako právnická osoba (1.2.2. a 1.2.3.). Při tom si všimneme rozdílu mezi jedním a druhým (1.2.4.) a zmíníme se o živnostenském oprávnění (1.2.5.) i když k zemědělské činnosti není potřeba. 1.2.1. Evidence rolníka: Podnikání je soustavná činnost, provozovaná pro dosažení zisku. Chcete-li podnikat, musíte postupovat podle pravidel daných právními předpisy. Jako fyzická osoba se zapíšete do evidence příslušného obecního úřadu, v jehož obvodu máte trvalé bydliště. Jde o postup poměrně jednoduchý. Ohlásíte na obecním úřadu provozování

7

zemědělské výroby, obecní úřad vás zapíše (k tomu nepotřebujete předkládat žádné zvláštní doklady), vydá vám osvědčení a obdržíte IČO (identifikační číslo). Za vydání osvědčení zaplatíte správní poplatek ve výši 150,- Kč. Současně obecní úřad zašle vyrozumění finančnímu úřadu a úřadu sociálního zabezpečení. S osvědčením můžete zahájit jako fyzická osoba podnikání. Podnikat pak můžete buď osobně anebo prostřednictvím jiných osob. V tomto druhém případě může jít např. o zaměstnance nebo o výpomoc rodinných příslušníků anebo o jiného podnikatele, který pro vás bude pracovat na základě obchodní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřete. Bližší najdete v 2.2.2. Evidence u obecního úřadu vás bez dalších náležitostí opravňuje k: a) provozování zemědělské výroby (rostlinná výroba, vinohradnictví a živočišná výroba), b) hospodaření na vodních plochách (rybářství a rybníkářství), c) hospodaření v lesích (lesní hospodářství, těžba dřeva, přibližování dřeva, vysazování porostů, mýcení lesa), d) výrobě - zpracování a prodeji vlastních zemědělských výrobků (tím jsou míněny produkty živočišné i rostlinné, jak ty, které jsou nezpracované, tak ty, které jsou zpracované do polotovarů či výrobků. Vlastní zpracování může zahrnovat např. drcení či mletí obilí, porážku zvířat, výrobu masných a jiných výrobků, výrobu vína (vinařství), pořez dřeva a veškerý prodej takovýchto produktů. Oprávnění se však nevztahuje již na prodej toho, co rolník sám nakoupí. K tomu by bylo potřeba živnostenské oprávnění ke koupi a k prodeji), e) příležitostnému poskytování prací a služeb souvisejících se zemědělskou výrobou (např. přibližování dřeva z lesa vlastním traktorem pro jiného, příležitostné poskytování zemědělských služeb jinému), f) dobývání nevyhrazených nerostů (např. těžba štěrku, písku či kamene. Jedná se o činnost na vlastních nebo pronajatých pozemcích, podmínkou je, že nejde o tzv. vyhrazené nerosty - např. žulu, vápenec apod., neboť k takové činnosti už je potřeba oprávnění k dobývání nerostů). Rozsah podnikatelské činnosti rolníka je tedy poměrně široký a na rozdíl od jiných odvětví nepotřebuje rolník řadu živnostenských oprávnění. Není ovšem vyloučeno, aby vedle výše uvedené zemědělské činnosti provozoval i činnost živnostenskou - např. nákup a prodej cizích výrobků. Živnostenské oprávnění není třeba ani k některým nezemědělským činnostem, které jsou uvedeny v živnostenském zákoně. Jde o pronájem nebytových prostor a ubytování, pokud s tím nejsou spojeny jiné služby. Chce-li tedy rolník na své farmě pronajímat místnosti, bytové nebo nebytové prostory nebo garáž a nejsou s tím spojeny jiné služby než dodávka tepla, elektrické energie, teplé vody, je

8

k tomu oprávněn bez dalšího a nemusí žádat o žádné povolení či živnostenský list. Bude-li však k noclehu poskytovat např. snídani nebo polopenzi, potřebuje živnostenské oprávnění na ubytovací služby. 1.2.2. Vytvoření obchodní společnosti nebo družstva Spokojíte-li se s tím, že budete podnikat jako fyzická osoba v rozsahu uvedeném v předchozí stati, pak neztrácejte čas a přeskočte stati 1.2.2. a 1.2.3. Uvažujete-li naopak o založení obchodní společnosti, věnujte následujícímu výkladu pozornost. Mezi obchodní společnosti patří zejména: - veřejná obchodní společnost, - společnost s ručením omezeným, - akciová společnost. Vedle obchodních společností je zákonem upraveno také vytvoření družstva. Založit obchodní společnost není velký problém, zejména veřejná obchodní společnost a společnost s ručením omezeným jsou poměrně jednoduché a kapitálově nenáročné. Akciová společnost a družstvo jsou o něco komplikovanější, navíc založení akciové společnosti je kapitálově náročnější. Nejprve několik slov o obchodních společnostech obecně: obchodní společnost je právnickou osobou (viz 1.2.4.), založenou za účelem podnikání, která se zakládá zvláštní smlouvou, tzv. společenskou smlouvou (protože tuto smlouvu uzavírají budoucí společníci společnosti). V případech, kdy zákon dovoluje, aby společnost založila jediná osoba, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina, vyhotovená ve formě notářského zápisu. V některých společnostech se povinně vytváří tzv. základní jmění. To je peněžitý souhrn vkladů všech společníků do společnosti. Vkladem se rozumí peníze nebo jiné hodnoty (nemovitosti, movité věci, pohledávky), které se společník zavazuje do společnosti vložit. Společník svůj závazek potom splní tím, že věc nebo pohledávku nebo peníze do majetku společnosti skutečně převede, resp. zaplatí, to znamená vklad splatí. Založení společnosti: Založení společnosti se děje, jak výše uvedeno, uzavřením společenské smlouvy, společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným se zakládá tak, že jedna nebo více fyzických osoba nebo jedna nebo více právnických osob anebo společně fyzické a právnické osoby uzavřou smlouvu o založení společnosti. Takové smlouvě se říká smlouva společenská, pokud je zakladatelů více. Je-li zakladatel jediný, jde o tzv. zakladatelskou listinu. Kroky související s vytvořením společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny vám vyřídí advokát nebo notář, o nichž je zmínka v 6.2.4. a 6.3.

9

Zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí obsahovat: obchodní jméno společnosti, sídlo společnosti, jména společníka či společníků (zakladatele), výši jejich vkladů a výši základního jmění společnosti, které je vytvořeno právě souhrnem společenských vkladů, předmět činnosti, to znamená oblast, v níž společnost bude podnikat, určení osoby jednatele, tzn. osoby, která za společnost uzavírá smlouvy, jedná a podepisuje. Jednatelem bývá buď některý ze společníků (jednatelů může být i více) anebo osoba cizí. Jednatel je klíčovou osobou společnosti a chcete-li mít nad denní činností společnosti kontrolu, dělejte jednatele sám. Pověříte-li tím jinou osobu, je žádoucí uzavřít mezi ní a společností smlouvu (mandátní), která vymezí práva a povinnosti jednatele a případně způsob, jakým jednatel odpovídá společníkům - majitelům společnosti Společnost s ručením omezeným při založení nemůže být bez majetku. Její společníci musí majetek vytvořit tak, že při založení do společnosti dají tzv. vklady. Ty mohou být buď v penězích anebo v jiném majetku; např. místo peněžitého vkladu lze do společnosti vložit nemovitost nebo stroj nebo dobytek a podobně. Máte-li tedy sepsanou a podepsanou společenskou smlouvu a do společnosti vkládáte peníze, půjdete se smlouvou do banky, tam založíte účet a složíte na něj příslušnou částku a získáte o tom potvrzení. Chcete-li místo peněz vložit nemovitost, necháte si vedle společenské smlouvy sepsat ještě prohlášení o vložení nemovitosti do společnosti. Obdobně budete postupovat vkládáte-li např. stroj nebo dobytek. Prohlášení o vkladu nemovitosti musí být navíc předloženo katastrálnímu úřadu a v evidenci nemovitostí se potom objeví, že vlastníkem domu už nejste vy, nýbrž vaše společnost. Vložit do podniku můžete i pouhou pohledávku: Sousedovi jste půjčil 100.000,Kč, on vám je dosud dluží. Smlouvou tuto svoji pohledávku postoupíte společnosti. Napříště pak souseda bude “uhánět“ a peníze u něj pro sebe bude vymáhat společnost, ne vy. Tyto tak zvané nepeněžité vklady jsou o něco komplikovanější, než vklady peněžité, protože musí být oceněny znaleckým posudkem soudního znalce, v některých případech i dvou znalců. U nemovitostí i movitých věcí je to logické: jak má např. úřednice (nebo soudce), který u rejstříkového soudu vaši společnost zapisuje vědět, zda vkládaný traktor má skutečně hodnotu 1,000.000,- Kč a ne třeba jen 10.000,- Kč? To platí i u zmíněné pohledávky, i když v tak jednoduchém případě, jakým je dluh vašeho souseda, nad tím kroutíte hlavou. Dluží mi 100.000,- Kč - co je na tom k oceňování? Často jsou ale vkládány pohledávky problematické - např. zahraniční, jejichž prokazatelnost výše nebo dobytnost je sporná. Soud, má-li takovýto vklad zapisovat, potřebuje mít od někoho tyto otázky vyjasněny. Proto je od roku 1996 povinnost každou pohledávku, dávanou jako vklad do obchodní společnosti, nechat znalecky ocenit.

10

Hodnota minimálního základního jmění ve společnosti s ručením omezeným, vytvořeného vklady zakladatele či zakladatelů, činí 100.000,- Kč. Toto jmění ale nemusí být splaceno najednou. Postačí, je-li před zápisem do rejstříku splaceno 50.000,- Kč. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada, která rozhoduje o nejdůležitějších otázkách a mimo jiné jmenuje a odvolává jednatele. Založení veřejné obchodní společnosti nevyžaduje vůbec žádný majetkový vklad. Postup je obdobný, to je. uzavření smlouvy, přičemž zakladateli musí být nejméně dvě osoby. Společenská smlouva musí obsahovat pouze: - obchodní jméno společnosti, - její sídlo, - označení společníků, - předmět podnikání. Společnost řídí a jedná za ni kterýkoliv společník, neustanovuje se proto žádný jednatel. Založení akciové společnosti je nejsložitější. Neobejdete se bez notáře, společnost se zakládá tzv. upisováním akcií buď s výzvou k upisování a konání ustavující valné hromady anebo bez této výzvy a bez konání ustavující valné hromady, a to v případě, dohodnou-li se zakladatelé, že základní jmění upíší oni sami. Základní jmění akciové společnosti je minimálně 1,000.000,- Kč. Upisování akcií znamená, že zakladatel (akcionář) se zavazuje koupit si určitý počet akcií a zaplatit za ně. Toto zaplacení (splacení vkladu) se pak může stát buď složením peněz anebo nepeněžitým plněním (např. převodem movité či nemovité věci na společnost). Po úpisu předá společnost akcionáři zatímní listy, které nahrazují upsané akcie až do doby, než akcionář svůj závazek splatí. Po splacení obdrží výměnou za zatímní listy akcie, které společnost vydá. Akcie mohou existovat také v tak zvané zaknihované podobě, to znamená., že neexistují fyzicky jako papíry, ale jejich hodnota a počet je zapsán v evidenci střediska cenných papírů a obchoduje se s nimi formou příkazů k prodeji a koupi, které zájemce realizuje ve středisku cenných papírů. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, to je shromáždění všech akcionářů. Na valné hromadě se rozhoduje o nejdůležitějších otázkách společnosti - o rozšíření nebo zúžení její činnosti, o změně stanov, o zániku společnosti, o schválení účetní uzávěrky, o rozdělení zisku a dalších. Hlasovat může každý akcionář, akcionáři disponují různým počtem hlasů. Počet hlasů odpovídá velikosti akciového podílu akcionáře. Většinou v akciové společnosti každých 1.000,- Kč nominálního akciového podílu představuje jeden hlas.

11

Má-li společnost základní jmění 1,000.000,- Kč, tvořené tisícem kusů akcií po 1.000,- Kč, pak držitel 450 ks akcií má 450 hlasů, držitel 10ti ks akcií má 10 hlasů a podobně. Hodnota, napsaná na akcii (například 1.000,- Kč) je tak zvanou nominální hodnotou. Prosperuje-li společnost, je o její akcie zájem, takže se prodávají třeba za 1.300,- Kč kus. Tato reálná hodnota akcie se také nazývá kurz. Třísetkorunový rozdíl mezi nominální hodnotou a reálnou hodnotou je tak zvané ažio. Je-li špatná hospodářská situace, pak 1.000,- Kč akcie v nominálu se prodá jen za 800,- Kč, anebo také za 50,- Kč. Hodnoty akcií velkých podniků (jejich kurzy) se pravidelně zveřejňují v Hospodářských novinách. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo, minimálně tříčlenné. Předseda nebo některý z členů (nebo společně) za společnost jedná a podepisuje. Akciová společnost má také dozorčí radu, která kontroluje a dozírá na činnost představenstva. Uvažujete-li o založení akciové společnosti, pak doporučuji jediné - zavřít toto povídání a obrátit se na advokáta nebo notáře, kteří se těmito záležitostmi zabývají. Častou formou podnikání v zemědělství je družstvo. Nemusíme hned myslet na dřívější jednotná (a těžkopádná) zemědělská družstva. Již pět osob může založit družstvo, jeho zapisované základní jmění musí činit nejméně 50.000,- Kč. Jmění se vytváří tím, že zakládající nebo následně přistupující členové splácejí členské vklady, jejichž výše je určena stanovami. Prvním krokem k založení družstva je konání ustavující schůze, na které zakládající členové určí zapisované základní jmění družstva, zvolí představenstvo družstva a kontrolní komisi a schválí stanovy. Ve stanovách musí být: - obchodní jméno družstva, - sídlo družstva, - předmět činnosti družstva, - stanovení výše členských vkladů, - orgány družstva (minimálně představenstvo a kontrolní komise), - úprava členství, - eventuelně další záležitosti. O konání ustavující schůze musí být pořízen notářský zápis. Členy družstva mohou být fyzické osoby i právnické osoby, zaplatí-li vstupní vklad. Je-li podle stanov členství spojeno s pracovním vztahem k družstvu, může se členem stát i ta fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let věku. Člen může svá členská práva převést na jiného člena anebo, se souhlasem představenstva, i na jinou osobu - nečlena. Mezi založením společnosti a zápisem do obchodního rejstříku: Vaše společnost, ať už je to společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní

12

společnost nebo jiná nebo družstvo, byla uzavřením společenské smlouvy již založena. Potřebujete ale, aby začala prakticky fungovat a aby jí okolí vzalo na vědomí - a to se stane tak, že soud společnost zapíše do zvláštního seznamu, tzn. do obchodního rejstříku. Jak to zařídit? Patrně tím pověříte advokáta (notáře), který vám společnost zakládal a sepsal zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu. Chcete-li si zápis u soudu vyřídit sám, vezmete sepsanou a podepsanou smlouvu či listinu, s ní se dostavíte do banky, kde složíte vklady (v případě, že vkládáte vklady peněžité). S dalším vyhotovením smlouvy se pak odeberete na živnostenský úřad, kde pro každou požadovanou činnost si obstaráte živnostenský list. Připojíte svůj výpis z trestního rejstříku, několik dalších papírů, a to: - prohlášení o zákazu konkurence (jako jednatel společnosti totiž nesmíte své společnosti konkurovat, to znamená, že nesmíte na sebe, jako na fyzickou osobu "přetáhnout" obchod, který jste rozjednal jménem společnosti), - prohlášení o splacení a o správě vkladu, event. potvrzení peněžního ústavu o zaplacení peněžitého vkladu, - doklady o vkladech nepeněžitých. (znalecké posudky, smlouvy a jiné). Rozsah a podoba listin bývá odlišná podle toho, zda o zápis žádáte u rejstříku v Plzni, v Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králově nebo Českých Budějovicích. Máte-li potřebné listiny pohromadě, sepíšete návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, podepíšete je a pravost svého podpisu necháte úředně ověřit, vylepíte kolek za 3.100,- Kč (společnost s ručením omezeným, se základním jměním 100 000 Kč) a s výše popsanými listinami odešlete tomu soudu, v jehož obvodu má založená společnost své sídlo - anebo to tam odnesete a předáte na podatelně. Dál už nezbývá než čekat; máte-li vše správně, mohlo by vám do třiceti dnů přijít písemné rozhodnutí soudu, že vaše společnost byla zapsána - nic už nebrání tomu, abyste naplno začali. Může se stát, že poběží dny, týdny i měsíce (stane se, že i roky); to bohužel je ovlivněno i tím, u jakého soudu jste se rozhodli společnost zapsat, to znamená v obvodu jakého soudu má společnost sídlo. Znám případ, kdy společnost raději žádost o zápis vzala zpět, změnila v dokumentech sídlo do jiného kraje, tím se dostala k jinému soudu, kde byla bez průtahů zapsána. Pak jen provedla změnu sídla do rodného kraje. Opět se obrnila trpělivostí, ale již naplno fungovala. Nutno ovšem říci, že situace se zlepšuje i pokud jde o rychlost zápisu společnosti. I tak ale občas potřebujete uzavřít některé smlouvy ještě dříve, než je společnost do rejstříku zapsaná. Stojíte například nad smlouvou o nájmu nebytových prostor v nichž společnost má sídlit - smím podepsat? Nesmím? Společnost jsme již založili, podepsali jsme společenskou smlouvu a dokonce požádali obchodní rejstřík o zápis! Ale na druhé straně, soud nás dosud nezapsal! A co když nám ten zápis nakonec ani neprojde?! Nebojte se, smíte. Mezi založením a zapsáním společnosti mohou zakladatelé

13

činit některé nezbytné úkony. Obdobně mohou například uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnancem. K podepisování v tomto období viz 1.3. Plnou podnikatelskou aktivitu by ale měla začít společnost vyvíjet až po zápisu do rejstříku. Na závěr stati o obchodních společnostech jedna pověra - je prý nejvýhodnější založit společnost s ručením omezeným proto, že v případě neschopnosti splácet, ručí společníci do 100.000,- Kč. Někdy se dokonce tvrdí i to, že ze společnosti s ručením omezeným nemohou věřitelé dostat víc než 100.000,- Kč, i kdyby dlužila milióny. Obojí je omyl. Společnost s ručením omezeným, stejně jako akciová společnost a družstvo, odpovídá za svoje závazky celým svým majetkem. Nemá-li společnost žádný majetek, pak ani akcionáři v akciové společnosti ani členové družstva - nedají-li si do stanov výjimku - ale ani společníci společnosti s ručením omezeným, kteří své vklady splatili, neručí za závazky společnosti. Jedině ti společníci společnosti s ručením omezeným, kteří dosud nesplatili svůj vklad, ručí za závazky společnosti s ručením omezeným, avšak jen do výše nesplacené části vkladu! Ve veřejné obchodní společnosti odpovídají za závazky společnosti společníci a jsou tedy ve stejném postavení, jako by podnikali jako fyzické osoby.

14

Nejdůležitější rozdíly mezi jednotlivými společnostmi: ============================================================= v.o.s. s.r.o. a.s. družstvo ============================================================= požadované základní jmění: 0 100.000,- Kč 1000 000,- Kč 50.000,- Kč =============================================================p očet členů 2 1 2 5 (fyzických osob): a více až 50 a více a více ============================================================= jedná za ni: kterýkoli představenstvo představenstvo společník jednatel ============================================================= způsob společenská společenská buď výzva ustavující založení: smlouva smlouva k úpisu členská akcií a VH schůze (zakladatelská nebo listina) bez výzvy a bez VH ============================================================= (zkratka VH znamená valná hromada) 1.2.3. Transformace a zánik obchodní společnosti nebo družstva Život přináší stále změny a tak jednoho dne třeba zjistíte, že je načase vaši prosperující společnost předat někomu mladšímu. Možná to bude syn, možná úplně cizí osoba. Máte-li tuto možnost ve svém "eseročku" zakotvenu (viz 1.3.), budete postupovat následovně: - svoláte valnou hromadu společnosti, která o prodeji rozhodne a necháte o průběhu valné hromady pořídit notářský zápis. Jste-li sám, necháte si své rozhodnutí napsat formou notářského zápisu, - uzavřete smlouvu o převodu obchodního podílu, - podáte návrh na změnu zápisu společníka v obchodním rejstříku. Jakmile obchodní rejstřík změnu společníka zapíše, je tím i navenek dáno, že společnost má jiného majitele. Obchodní společnost není samoúčelná. Ukáže-li se, že nepřináší žádné výhody, stává se dlouhodobě břemenem, nemá význam ji udržovat. Rolník, tak jako každý podnikatel, má stále na mysli cíl svého snažení; podnikání za účelem zisku, a současně - a v tom se liší od ostatních podnikatelů - udržování a zvelebování krajiny. Nedaří-li se tyto cíle realizovat v obchodní společnosti, je namístě uvažovat o změně. Možná, že vaše společnost s ručením omezeným tak prosperuje, že hledáte cestu k rozšiřování, další společníky, kteří se chtějí zúčastnit kapitálově - pak

15

začněte uvažovat o přeměně (transformaci) společnosti na akciovou. Noví zájemci bodu upisovat nové akcie, bude se zvyšovat základní jmění, společnost poroste. Zánik obchodní společnosti nebo družstva: Může ovšem dojít i k situaci opačné; ukáže se, že bude prospěšné činnost společnosti s ručením omezeným ukončit. Není to neštěstí, nýbrž běžný jev hospodářského života u nás i v zahraničí. Dokud společnost přináší svému majiteli výhody je opodstatněná. Jakmile se situace změní, je namístě včas skončit. Tím ale nemusíte končit podnikání. Budete pokračovat třeba jako fyzická osoba. Ukončení činnosti se může stát trojí cestou: a) Společnost necháte existovat, ale její aktivity utlumíte, to znamená., že převezmete jako fyzická osoba její pohledávky (aktiva) a závazky (pasiva), její majetek, event. i zaměstnance, má-li je. Převzetí se musí stát zvláštními smlouvami a to smlouvami o postoupení pohledávek a smlouvami o převzetí dluhů. Posledně uvedené smlouvy ke své platnosti vyžadují souhlas věřitele - osoby, které společnost dluží! Převzetí majetku se uskuteční smlouvami kupními nebo darovacími, převzetí zaměstnanců pak buď dohodou o ukončení pracovního poměru ve stávající společnosti a novou pracovní smlouvou s podnikatelem nebo tak zvanou delimitací. Tou se rozumí převod zaměstnanců (části nebo všech) bez nových smluv na nového zaměstnavatele proto, že předchozí zaměstnavatel omezuje nebo končí činnost. Co v souvislosti s převodem majetku nedoporučuji, je rozdělení majetku a dluhů, převedení majetku jinam a ponechání samotných dluhů společnosti. Začalo se tomu říkat tunelování a mohou z takové činnosti hrozit postihy. Po všech převodech (a nějaké starosti to zabere) musíte počítat s tím, že společnost s ručením omezeným právně existuje dál a tudíž je nutné minimálně vypracovat každoročně daňové přiznání pro finanční úřad, i když společnost nepřijala ani korunu. Proto nepokládám tuto variantu za příliš praktickou, ledaže byste měli zvláštní důvod - např. počítali v blízké budoucnosti s obnovením činnosti společnosti s ručením omezeným . anebo prázdnou společnost chtěli prodat spekulantovi, který honem potřebuje mít jakoukoliv společnost, aby skrze ni mohl "prohnat" své obchody nebo peníze. b) Společnost zlikvidujete - provedete její zánik s likvidací. To znamená: - uskutečnit valnou hromadu (nebo, jste-li sám, o svém rozhodnutí pořídit notářský zápis), - jmenovat likvidátora (může jím být kdokoliv, i společník), - oznámit vstup společnosti do likvidace obchodnímu rejstříku (zmapovat veškerý majetek, pohledávky i závazky a provést účetní rozvahu), - oznámit vstup do likvidace všem známým věřitelům a vstup do likvidace zveřejnit (zpravidla v Obchodním věstníku), 16

- sestavit ke dni vstupu do likvidace likvidační účetní rozvahu, - postupně vypořádat všechny závazky (dluhy) zpeněžením majetku společnosti, a to nejprve dluhy vůči státu, sestavit likvidační účetní závěrku a předložit společníkům spolu s konečnou zprávou a návrhem na rozdělení majetkového zůstatku mezi společníky, - zajistit výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Po svém jmenování provádí následné úkony likvidátor. Likvidaci společnosti se zřídka podaří provést do jednoho roku. c) Společnost podstoupí konkursní řízení a potom zanikne. I to má několik kroků: - někdo z věřitelů společnosti podá soudu návrh na prohlášení konkurzu. Může jej na svou společnost podat i jednatel a je-li společnost předlužená, pak to dokonce udělat musí, - bude nařízeno soudní jednání, kterého se zúčastní jednak navrhující věřitel, jednak úpadce a soud poté rozhodne, zda prohlásí konkurz anebo, zda návrh na konkurz zamítne. - bude-li konkurz prohlášen, ustanoví soud správce konkurzní podstaty. Ten zmapuje majetkovou situaci společnosti, - věřitelé přihlásí písemně u soudu své pohledávky, - je-li věřitelů více, ustanoví si s vědomím soudu věřitelský výbor. Ten spolupracuje se správcem konkurzní podstaty v zájmu toho, aby byly co neúčinněji uspokojeny nároky věřitelů, - správce konkursní podstaty svolá věřitele a oznámí každému z nich, zda přihlášenou pohledávku uznává či popírá. Nepopře-li ji správce, ani nikdo z ostatních věřitelů, pokládá se pohledávka za zjištěnou a musí se s ní počítat při uspokojování (úhradě) věřitelů, pokud ovšem společnost vůbec nějaký majetek má. Popře-li správce pohledávku, má věřitel právo podat u soudu proti správci žalobu a ve zvláštním soudním řízení má možnost pravost své pohledávky prokázat. - správce pak usiluje o zpeněžení majetku společnosti a podaří-li se to, je výtěžek rozdělen (po úhradě nákladů konkurzu) mezi věřitele, - po ukončeném konkursním řízení se společnost vymaže z obchodního rejstříku. Právnická nebo fyzická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nesmí za určitých podmínek dále živnostensky podnikat. Nemá-li ovšem rolník živnostenské oprávnění a podniká-li pouze v zemědělské výrobě na základě zápisu u obecního úřadu (viz 1.2.1.), toto omezení se ho netýká. 1.2.4. Fyzická osoba a právnická osoba Nejprve připomenu kdo je kdo. Stále je rozšířen názor, že fyzická osoba je ten, kdo není zapsán do obchodního rejstříku a právnická osoba ten, kdo tam zapsán je. Říká se také, že právnická osoba je ten, kdo podniká a fyzická osoba ten, kdo nepodniká. Jak kdosi trefně napsal (tuším že JUDr. Bárta, CSc, z Ústavu státu a práva),

17

fyzická osoba je, na rozdíl od právnické, nadána schopností ženit se a nosit kalhoty. Výstižnější vysvětlení sotva najdete. Fyzická osoba je člověk z masa a kostí, ať podniká nebo nepodniká a nepřestává jím být ani když se zapíše do obchodního rejstříku. Právnická osoba je společnost (i když tvořená někdy jediným společníkem), která vzniká tím, že se zapíše do obchodního rejstříku. Občas se setkáte také s dřívější terminologii občan (dnešní fyzická osoba) a organizace (dnešní právnická osoba). Prosté, ale nutné občas připomenout. 1.2.5. Živnostenské oprávnění Shora bylo vysvětleno, že podniká-li rolník jako fyzická osoba na základě evidence u obecního úřadu, nepotřebuje k provozu zemědělské výroby žádné živnostenské oprávnění, přičemž provoz zemědělské výroby, jak bylo výše ukázáno, je poměrně široký. Podniká-li ovšem v jiném oboru - např.: koupě a prodej cizích výrobků nebo zboží, hostinské činnosti, zprostředkovatelské činnosti, řemeslnické činnosti apod., pak potřebuje ke každé takové činnosti živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění se vydává formou živnostenského listu a vydává ho živnostenský úřad. Předpoklady pro vydání živnostenského oprávnění jsou: - dosažení věku 18ti let, - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost Podle živnostenského zákona se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který souvisí s předmětem podnikání a není rozhodující, zda se jedná o trestný čin úmyslný nebo nedbalostní. Např. žadatel o podnikání v autodopravě se nebude pokládat za bezúhonného, byl-li odsouzen soudem pro nedbalostní trestný čin v souvislosti s dopravní nehodou. Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pravomocně i pro jiný trestný čin než související s předmětem podnikání, jestliže je obava, že obdobného činu se dopustí při provozování živnosti. Byl-li např. žadatel v minulosti opakovaně odsouzen pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, byť to nebylo v souvislosti s řízením motorových vozidel, bude zřejmě pokládán za nezpůsobilého pro podnikání v autodopravě. Živnosti jsou buď ohlašovací nebo koncesované. Ke druhým je třeba státní přivolení, tzv. koncese. Živnosti ohlašovací jsou buď volné (nevyžadují odborné znalosti) nebo řemeslné (vyžadují vyučení) nebo vázané (vyžadují jinou odbornou kvalifikaci). Živnostenský úřad při obecním (městském) úřadu vydává živnostenské listy živností ohlašovacích volných, okresní úřad vydává živnostenské listy živností

18

ohlašovacích řemeslných a vázaných a živností koncesovaných. Za vystavení živnostenského listu se platí poplatky ve výši 1.000,- Kč, 2.000,- Kč nebo 3.000,- Kč.

1.3. Rady, doporučení, vzory 1. Nejjednodušší je začít podnikat jako fyzická osoba. 2. Časový postup při založení společnosti s ručením omezeným s minimálním vkladem je následující: - vymyslete si obchodní jméno, určete sídlo, - navštivte notáře nebo advokáta a požádejte o sepsání smlouvy či zakladatelské listiny nejméně 3x, - s jedním vyhotovením smlouvy a částkou 50.000,- Kč jděte do banky, která založí účet a dá Vám potvrzení o složení vkladu, - s druhým vyhotovením jděte na živnostenský úřad, pokud vedle zemědělské činnosti máte v předmětu podnikání též živnost (třeba koupi a prodej cizích výrobků), - kupte si kolky za 3.100,- Kč, - se živnostenským listem, potvrzením banky a kolkem se vraťte k advokátovi (notáři), který vám smlouvu sepisoval a požádejte ho o zajištění zápisu do obchodního rejstříku. - ten pak vezme třetí vyhotovení smlouvy, sepíše návrh na zápis, přiloží všechny potřebné listiny a kolek a zašle soudu. - po čase vám přijde usnesení, že společnost je zapsána. 3. Zakládáte-li společnost s dobrým přítelem, zvažte ještě jednou, zda skutečně je nejlepší vklady vložit v poměru 50 : 50. Časem patrně zjistíte, že na důležité otázky máte každý jiný názor a není, kdo by rozhodl. 4. Dříve, než zadáte advokátovi či notáři sepsání společenské smlouvy o založení společnosti a příslušných dokladů, zatelefonujte si na obchodní rejstřík a přesvědčte se, zda vámi navrhované jméno společnosti, které vám dalo takovou práci si vymyslet, už nemá zapsáno jiná společnost. Ušetříte si tím předělávání veškerých dokumentů včetně smlouvy, živnostenského listu a jiných příloh. 5. Do společenské smlouvy si v každém případě zakotvěte (případně požadujte po tom, kdo smlouvu zpracovává, aby tam zakotvil) přechod obchodního podílu na dědice v případě úmrtí a také možnost převodu podílu na osobu stojící mimo společnost. Tím ušetříte mnoho problémů jednak dědicům, ale také sám sobě, rozhodnete-li se obchodní podíl někdy prodat 6. Za společnost s ručením omezeným od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku jedná a podepisuje jednatel. V období před zápisem, od uzavření společenské smlouvy, však jednají a podepisují všichni zakladatelé (společníci).

19

7. Budete-li prodávat své výrobky a produkty, nepotřebujete živnostenské oprávnění ke koupi a k prodeji. Vyplývá to z toho, že jste zapsán jako rolník. Živnostenské oprávnění nepotřebujete ani tehdy, pronajímáte-li své místnosti a prostory a budovy, pokud ovšem s tímto pronajímáním zároveň neposkytujete služby jako např. snídani, polopenzi nebo jiné.

20

Vzor společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným Dnes 20. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rodné číslo 161616/016, bytem Malá Dolní č.p. 63 a František Novák, rodné číslo 606060/060, bytem Velká Dolní č.p. 1

společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným: Čl. I Obchodní jméno a sídlo společnosti 1)

Společnost má obchodní jméno FRNO s.r.o.

2)

Sídlem společnosti je Velká Dolní č.p. 1 Čl. II Společníci, vklady, základní jmění

1)

Společníky jsou: Josef Novák, rodné číslo 161616/016, bytem Malá Dolní č.p. 63, peněžitým vkladem ve výši 60.000,- Kč který je zcela splacen. František Novák, rodné číslo 606060/060, bytem Velká Dolní č.p. 1, peněžitým vkladem ve výši 40.000,- Kč, který je zcela splacen.

2) Základní jmění společnosti činí 100.000,- Kč, je tvořeno peněžitými vklady společnosti a je zcela splaceno.

21

Čl. III Předmět podnikání (činnosti) Předmětem podnikání (činnosti) společnosti je zemědělská výroba a hostinská činnost. Čl. IV. Jednání za společnost: 1)

Za společnost jedná jednatel.

2)

Jednatel je jmenován a odvoláván valnou hromadou.

3) Za společnost se podepisuje tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojí jednatel svůj podpis. 4)

Prvním jednatelem společnosti je: Josef Novák, rodné číslo 161616/016, bytem Malá Dolní č.p. 63. Čl. V. Valná hromada

1)

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada.

2) Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci mající alespoň polovinu všech hlasů, s výjimkou danou článkem X. této smlouvy. Každých 1.000,- Kč vkladu představuje jeden hlas. 3) Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. O záležitostech uvedených v § 125 odst. 1 písm. a) až h) rozhoduje dvoutřetinovou většinou všech hlasů. O zrušení společnosti dle článku X. společenské smlouvy rozhoduje jednomyslně. 4)

Valnou hromadu svolává jednatel nejméně jednou za kalendářní rok. Čl. VI. Obchodní podíl

1) Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Jeho výše je dána poměrem vkladu společníka k základnímu jmění společnosti.

22

2) a) Společník má právo převést svůj obchodní podíl na jiného společníka se souhlasem valné hromady. b) Společník má právo převést svůj obchodní podíl i na jinou osobu než uvedenou v předchozím odstavci, avšak pouze se souhlasem všech společníků. c) Za podmínek odstavců a) a b) lze převést i část obchodního podílu. Při rozdělení obchodního podílu musí být zachována výše vkladu minimálně 20.000,- Kč a dělitelnost tisícem. 3) a) Zemře-li společník - fyzická osoba, přejde obchodní podíl na dědice za podmínky, že se dědic o účast ve společnosti přihlásí do jednoho měsíce od pravomocného skončení řízení o dědictví. b) Zanikne-li společník - právnická osoba, přejde obchodní podíl na právního nástupce, dá-li k převodu souhlas valná hromada nadpoloviční většinou. Čl. VII. Rezervní fond Společnost vytvoří rezervní fond do jednoho roku od svého vzniku ve výši 5 % hodnoty základního jmění. Tento fond se bude ročně doplňovat nejméně o 5% z čistého zisku za příslušný rok, kdy bude zisk vykázán (o této výši rozhodne valná hromada), a to až do výše 10 % základního jmění. Čl. VIII. Zákaz konkurence Zákaz konkurence se u jednatele uplatní v rozsahu § 136 obchodního zákoníku. Na společníky se zákaz konkurence nevztahuje. Čl. IX. Zánik účasti ve společnosti Účast společníka zaniká buď soudním rozhodnutím (§ 148 obch. zákoníku), vyloučením (§ 149 obch. zákoníku) nebo dohodou (§ 149a obchodního zákoníku), případně převodem celého obchodního podílu společníka (§ 115 obchodního zákoníku). Čl. X. Zrušení a likvidace společnosti Kromě případů uvedených v § 68 obchodního zákoníku. se společnost zrušuje jednomyslným rozhodnutím valné hromady, na níž musí být přítomni všichni společníci. Po tomto rozhodnutí je povinna valná hromada jmenovat likvidátora, který provede likvidaci společnosti.

23

Čl. XI. Závěrečná ustanovení 1) Správcem vkladů uvedených v čl. IV/2) se na dobu od uzavření této společenské smlouvy do vzniku společnosti provedené zápisem do obchodního rejstříku ustanovuje: František Novák, rodné číslo 606060/060, bytem Velká Dolní č.p. 1 2) Tato smlouva vyjadřuje skutečnou, svobodnou a vážnou vůli všech společníků a na důkaz toho ji podepisují.

..................................

...................................... ......................................... úředně ověřené podpisy společníků

24

Vzor smlouvy o převodu obchodního podílu

Dnes 20. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rodné číslo 161616/016, bytem Malá Dolní č.p. 63 - jako převodce na straně jedné a František Novák, rodné číslo 606060/060, bytem Velká Dolní č.p. 1 - jako nabyvatel na straně druhé tuto

smlouvu o převodu obchodního podílu: ------------------------------------I. Převodce Josef Novák je společníkem společnosti FRNO, s.r.o. se sídlem v Malé Dolní č.p. 63, IČO: 131313 a to obchodním podílem ve výši 60 % odpovídajícím společenskému vkladu ve výši 60.000,-Kč. Vklad je plně splacen. Základní jmění společnosti činí 100.000,- Kč. II. Se souhlasem valné hromady společnosti FRNO s.r.o., konané dne 16.9.1998 prodává převodce celý svůj obchodní podíl ve společnosti Františku Novákovi za kupní cenu ve výši 300.000,- Kč a nabyvatel za tuto cenu obchodní podíl přijímá. III. Nabyvatel zaplatí převodci dohodnutou kupní cenu do 30ti dnů od podpisu této smlouvy. IV. Účinky převodu obchodního podílu vůči společnosti nastávají dnem, kdy smlouva o převodu byla společnosti doručena. V. Nabyvatel prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti FRNO s.r.o. VI. Nabyvatel vstupuje do právního postavení dosavadního společníka - převodce se

25

všemi právy a závazky tomu odpovídajícími. VII. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodně projevené vůle a na důkaz toho smlouvu vlastnoručně podepisují. V Malé Dolní dne 20. září 1998

26

1.4. Právní předpisy Zákon č. 219/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 105/90 Sb., o soukromém podnikání občanů (zákon o podnikání v zemědělství), Zákon č. 455/1991 Sb., v platném znění, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), Zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění, obchodní zákoník. Některé pasáže z právních předpisů: Zákon č. 219/1991 Sb.: Zápis rolníka do evidence: § 12b (1) Příslušný orgán České republiky zapíše samostatně hospodařícího rolníka do evidence na základě jeho ohlášení. (2) V evidenci podle odstavce 1 je uvedeno jméno a příjmení samostatně hospodařícího rolníka, místo jeho trvalého bydliště, rodné číslo, popřípadě údaje o zvláštním oprávnění nebo povolení, pokud se k určitému druhu činnosti podle zvláštních předpisů vyžadují a den zápisu do evidence. (3) Samostatně hospodařící rolník ohlásí příslušnému orgánu do 15 dnů změnu skutečností vedených v evidenci, jakož i ukončení své zemědělské výroby. vysvětlivka: K pojmu "příslušný orgán" viz zákon č. 367/1990 Sb., úplné znění zákon č. 410/1992 Sb. - je jím obecní úřad. Zákon č. 513/1991 Sb. - obchodní zákoník: Založení společnosti: § 57 (1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. (3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená, nestanoví-li zákon jinak, ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská smlouva. Vznik společnosti: § 62/1 (1) Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění.

27

§ 64/1 Do vzniku společnosti jednají ve věcech souvisejících se vznikem společnosti za společnost její zakladatelé nebo některý z nich, pokud tento zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Veřejná obchodní společnost: § 76 Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společnost s ručením omezeným: § 105 (1) Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. (2) Společnost může být založena jednou osobou. (3) Společnost může mít nejvíce padesát společníků. § 106 (1) Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společník ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. § 115 (1) Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (2) Připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, ručí však za splácení vkladu nabyvatelem tohoto podílu. § 116 (2) Úmrtím společníka přechází obchodní podíl na dědice, pokud to společenská smlouva připouští a dědic se o účast ve společnosti přihlásí do jednoho měsíce od skončení řízení o dědictví. Přihlášením nabývá dědic obchodní podíl ke dni smrti zůstavitele. ustanovení § 156 odst. 10 se použije přiměřeně. Valná hromada: § 125 (1) Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří: a) odmítnutí jednání učiněných zakladateli před vznikem společnosti, b) schvalování roční účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně společenské smlouvy (§ 141), e) rozhodování o zvýšení či snížení základního jmění nebo o hodnotě nepeněžitého vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle § 113 a 121, i) rozhodování o zrušení společnosti, jestliže to společenská smlouva připouští,

28

j) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, společenská smlouva nebo stanovy společnosti, (2) Pokud společenská smlouva, popřípadě stanovy neurčí jinak, rozhoduje valná hromada i o jmenování a odvolání prokuristy, (3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Zákaz konkurence: § 136 (1) Pokud ze společenské smlouvy nebo stanov nevyplývají další omezení, jednatel nesmí: a) vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností společnosti, b) zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením a d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaže jde o právnickou osobu, na jejímž podnikání se účastní společnost, v níž vykonává působnost jednatele. Porušení odstavce l má důsledky stanovené v § 65. Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se vztahuje zákaz konkurence i na společníky. Akciová společnost § 154 (l) Akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. § 155 (1) Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Družstvo: § 221 (1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. (2) Obchodní jméno družstva musí obsahovat označení "družstvo". § 222 (1) Družstvo je právnickou osobou. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání: Živností není: § 32

29

(2e) zemědělství a lesnictví, vč. prodeje nezpracovaných zemědělských a lesních výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje. Činnosti spojené s pronájmem nemovitostí: §4 Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor je živností, pokud vedle pronájmu jsou poskytovány i jiné než základní služby spojené s pronájmem. Provozování garáží nebo odstavných ploch pro motorová vozidla je živností, jsouli splněny podmínky podle odstavce 1, nebo slouží-li garáže, popřípadě odstavné plochy pro umístění nejméně pěti vozidel patřících jiným osobám než majiteli nebo nájemci nemovitosti. Překážky provozování živnosti: §8 (1) Živnost nemůže provozovat fyzická a právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen nebo ukončen konkurs, po dobu tří let po ukončení konkursu nebo po opětovném potvrzení nuceného vyrovnání. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje též na fyzickou nebo právnickou osobu, vůči níž bylo v uvedené době navrženo prohlášení konkursu, návrh však byl zamítnut pro nedostatek majetku dostačujícího alespoň k úhradě nákladů řízení. (3) K překážce podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží, došlo-li ke konkursu nebo nucenému vyrovnání v důsledku úpadku nebo trestného činu třetí osoby. (4) Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou v odstavcích 1 a 2, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky. Před rozhodnutím si vyžádá vyjádření příslušné hospodářské komory, je-li zřízena.

2. Na čem a s čím podnikat 2.1. Úvod do problematiky K podnikání nestačí jen dobrý nápad. Jsou potřeba nástroje, předměty, stroje, pozemky, budovy. Buď vám tyto věci patří, anebo si je půjčíte (nebo oboje). Pak je třeba také lidská práce - ta může být buď vlastní, anebo cizí (anebo také oboje). Patří-li vám stroje, jsou ve vašem vlastnictví. Nepatří-li vám, můžete si je od vlastníka najmout nebo vypůjčit. Proto tato kapitola vysvětluje dva vztahy člověka k věcem: - vlastnictví - nájem (výpůjčku, leasing apod.). Lidskou sílu, lidskou bytost nemůžete vlastnit, ani si najmout - není to věc. Je možné ji využívat na základě právních vztahů: - buď jako zaměstnance nebo - jako smluvního partnera - podnikatele.

30

2.2. Výklad problematiky V následujících statích budeme hovořit o "materiálně technické základně" podnikání a lidech, kteří pro rolníka pracují. Jde pouze o dvě stati, ale každá z nich je rozsáhlá. První z nich (2.2.1.) zasahuje do občanského i stavebního práva, druhá (2.2.2.) do práva pracovního. 2.2.1. Půda, budovy a stroje Půda je něco, bez čeho v zemědělství podnikat nelze. Zákon říká, že pozemek je věcí nemovitou. Věci nemovité jsou vedle pozemků též budovy a mají tu vlastnost, že jsou nepřemístitelné. Vede se o nich přesná evidence na úřadu zvaném katastrální. Eviduje se číslo pozemku (jakmile se pozemek označí číslem, nazývá se parcelou a číslo je parcelní číslo), výměra parcely, její kultura, katastrální území, resp. obec, kde se nemovitost nachází. Dále se eviduje jméno, rodné číslo a bydliště vlastníka, a to, zda na nemovitosti váznou tzv. právní závady, to je např. věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo a podobně. Věcné břemeno nějak vlastníka nemovitosti omezuje. Je-li jeho pozemek například zatížen věcným břemenem průchodu a průjezdu ve prospěch sousedova pozemku, pak náš vlastník si musí nechat líbit (musí strpět), aby soused přes jeho pozemek volně procházel a projížděl. Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě jejího nezaplacení má věřitel právo domáhat se zejména prodeje zástavy. - viz též 3.2.1. Předkupní právo zavazuje vlastníka věci nabídnout ji ke koupi oprávněnému, pokud se vlastník rozhodne věc prodat. Teprve odmítne-li oprávněný tuto nabídku nebo do určité doby nereaguje, může vlastník prodat věc třetí osobě. Eviduje se také doklad, podle kterého vlastník své vlastnictví nabyl - kupní, darovací nebo výměnná smlouva, rozhodnutí o nabytí dědictví a jiné. U budovy se dále označuje číslo popisné nebo označení budovy. Všechny tyto údaje najdete na tzv. listu vlastnictví, který má každá nemovitosti a každý vlastník. List je rozčleněn na oddíly A, B, C, D, E. V oddílu A se eviduje vlastník, v oddílu B nemovitosti, v oddílu C omezení vlastnického práva (např. zástavní právo, předkupní právo), oddíl D je pro “různé“ (jiné zápisy) a v oddílu E se uvádí listina, podle které vlastník své vlastnictví nabyl. Budovy - potřebujete je k podnikání, stejně jako půdu. Půjde o zemědělské, či hospodářské budovy, skleníky, výrobní haly, ale i budovy obytné.

31

Budovy bývají rovněž vedeny v evidenci katastrálního úřadu, ale ne vždycky; některé z nich se neevidují. Vždy najdete zapsanou budovu s číslem popisným. Stodolu (hospodářskou budovu) tam najdete zapsanou někdy. Sklep ani skleník tam zapsaný nenajdete. Přesto i ten je nemovitou věcí, není-li to pouze lehký přenosný skleníček pro volný čas. Stroje jsou věci movité, které rovněž k podnikání potřebujete. Jde např. o traktor či sečku. Pila (katr na pořez kulatiny, zabetonovaný do kamenného či betonového základu) již bude zřejmě věcí nemovitou, podobně jako technologická zařízení (např. pojízdné drážky ve stájích, soustava dojícího zařízení spočívající v nerez trubkách s vestavěnou nádrží), která se zabudováním stanou součástí stavby. Věcí ve smyslu našeho právního řádu jsou také zvířata, ovšem věcí zvláštního druhu, neboť jsou živá. Proto zákon předepisuje s nimi zvláštní zacházení a stanoví přísné sankce včetně vězení za porušování pravidel (4.2. a 6.2.3.). Všechny věci se mohou prodávat či kupovat, to je může se s nimi obchodovat. Prodej a koupě věcí: Postup je různý - podle toho převádí-li se nemovitost (pozemek nebo stavba) anebo věc movitá (dobytek nebo traktor). Převod nemovitostí má své zvláštnosti. Nemovitosti, jak jsme se zmínili výše, jsou podchyceny ve zvláštní evidenci vedené katastrálním úřadem. Aby tato evidence byla úplná, je zákonem stanoveno, že nestačí kupní smlouvu sepsat a podepsat, ale že k tomu, aby se kupující skutečně stal vlastníkem nemovitosti. kterou kupuje, je nutné provést tzv. vklad vlastnického práva. Tento vklad provede svým rozhodnutím katastrální úřad tak, že podepsanou a jemu předloženou smlouvu opatří zvláštním razítkem, na kterém bude vyznačeno kterým dnem vlastnické právo na kupujícího přechází. Jak taková kupní smlouva vypadá? Musí v ní být přesně označeni prodávající a kupující, popsán předmět koupě a stanovena kupní cena. Se žádostí o sepsání smlouvy o převodu nemovitosti se zpravidla obrátíte na notáře nebo advokáta - většinou není radno se do takové záležitosti pouštět sám. Výjimky ovšem potvrzují pravidlo, to znamená umíte-li to, můžete si smlouvu sepsat sám. Jednoduchou kupní smlouvu najdete ve 2.3. Co k sepsání smlouvy potřebujete? Předně prodávající si musí na katastru nemovitostí obstarat tzv. výpis z listu vlastnictví. Na něm jsou údaje, o nichž je zmínka na začátku této stati a prodávající tam bude zapsán buď sám nebo s manželkou nebo s někým jiným, jako vlastník prodávaného majetku. Dále prodávající potřebuje doklad o tom, jak on sám v minulosti prodávanou nemovitosti nabyl - buď ji od někoho koupil, pak musí mít kupní smlouvu. Nebo ji získal darem - pak bude mít smlouvu darovací anebo bude mít smlouvu s názvem "postupní", "trhová" a podobně. Nebo nemovitost zdědil, pak bude mít

32

rozhodnutí příslušného státního notářství anebo soudu o dědictví. Mohl ji také získat např. příklepem v privatizaci, pak bude mít protokol o dražbě, případně ji mohl také "vysoudit", pak bude mít rozsudek soudu opatřený doložkou o právní moci. Údaje na listu vlastnictví a zmíněné listině by se měly shodovat. Neshodují-li se, je nutno rozdíly nějakým způsobem vysvětlit a dohledat. Snad byly parcely přečíslovány, snad prodávající má doma ještě jinou smlouvu, možná byl pozemek rozdělen na více parcel geometrickým plánem, možná také je na listu vlastnictví chyba. Odborník už bude vědět co s tím. Jakmile se shoduje list vlastnictví a listina, je možno přistoupit k sepsání smlouvy. Není tedy již nezbytný odhad. Přesto je ale užitečné si jej předem obstarat - jednak vás třeba zajímá tzv. "úřední cena", i když si sami můžete dohodnout cenu jakoukoliv, ale zejména: jde-li o koupi budovy nebo jakékoliv stavby, je vždy v posudku soudním znalcem popsáno příslušenství stavby. Jedná se o různé vedlejší stavby a stavbičky (chlévky, kolny, sklípek), vodovodní či kanalizační přípojku, oplocení, terénní a stavební úpravy, které nenajdete zapsány v katastru nemovitostí a které musí být ve smlouvě vyjmenovány a popsány. Nedbalost při přípravě smlouvy by se v tomto ohledu mohla vymstít, neboť byste jako kupující po vkladu vlastnictví také mohl zjistit, že jste se sice stal vlastníkem obytného stavení a pozemků, ale stodola, kolna, sklep a plot zůstaly ve vlastnictví prodávajícího, ačkoliv jste zaplatil za všechno! Převádí-li se jenom část pozemkové nebo stavební parcely, musí být kromě výše uvedených listin ještě geometrický plán. Ten vyhotovuje geodet oprávněný k této činnosti a potvrzuje katastrální úřad. Geometrický plán se pak připojí k textu smlouvy. Poté, co smlouvu podepíšete a necháte své podpisy úředně ověřit notářem či matrikou, k ní připojíte potřebné doklady, sepíšete a podepíšete návrh na vklad a celé, opatřené kolkem ve výši 500,- Kč, předložíte katastrálnímu úřadu. Podpisy nenecháváte ověřovat pouze v případě, kdy celou smlouvu vám notář píše tzv. notářským zápisem, neboť v takovém případě už se ověření nevyžaduje. Za několik týdnů (možná někdy měsíců) vám smlouva přijde zpět opatřená vkladovým rozhodnutím ve formě razítka. Nezapomeňte, že jste povinni do třiceti dnů ohlásit převod finančnímu úřadu, udělat tam daňové přiznání a zaplatit daň z převodu nemovitostí - o její výši se dočtete ve stati 5.2.7. Převod movité věci je jednodušší - není nutná písemná smlouva, stačí si věc předat a převzít dohodnutou cenu. Zejména v jednoduchých případech půjde o prodej z ruky do ruky (na prodej kila hrušek nebudete sepisovat smlouvu). Budete-li však prodávat auto, traktor nebo jalovici, písemnou smlouvu vřele doporučuji. Popíšete v ní nejen předmětnou věc a cenu a kdo prodává a kdo kupuje (nebudete tomu věřit, ale i tento údaj občas ve smlouvách chybí), ale také se zmíníte o tom, jak je traktor starý, jaké má vady, kdy měl generálku, případně

33

kolik má najeto. Pomůže to při event. reklamaci nespokojeného smluvního partnera. U motorového vozidla také ohlásíte změnu provozovatele na dopravním inspektorátu - ale pozor: ten kdo kupuje, se vlastníkem stává převzetím věci i kdyby vůbec nikdy nebyl na dopravním inspektorátu přepsán. Tato evidence totiž, na rozdíl od převodu nemovitosti na katastrálním úřadu, nemá žádný vliv na přechod vlastnického práva. A propos: Požádá-li o to zákazník, který si od Vás koupil kilo hrušek, jste povinni mu o prodeji a ceně vystavit potvrzení - postačí běžný paragon. To ovšem nic nemění na tom, že písemnou kupní smlouvu, jak jsme si výše řekli, v tomto případě nepotřebujete. Blíže viz 4.2.2. Nemovitost (a věc vůbec) nemusíte nabýt do vlastnictví jen kupní (darovací, směnnou, eventuelně jinou) smlouvou, ale také zhotovením věci, v případě stavebního objektu tedy vlastní výstavbou. K tomu je třeba téměř vždy stavební povolení. Vydává je stavební úřad na základě žádosti, která se dokládá stavební dokumentací - projektem, technickou zprávou, dokladem o vlastnictví a povoleními příslušných orgánů, případně odbornými posudky. Mezi nimi bude v případě zemědělských staveb často tak zvané posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA, viz 4.2.1.) nebo u vodohospodářských staveb povolení příslušného vodohospodářského orgánu a podobně. Stavbu musíte vystavět buď na svém vlastním pozemku nebo na pozemku, k němuž máte, jako stavebník, jiné právo - třeba právo nájemní se souhlasem vlastníka pozemku k umístění dočasné stavby. Výstavbou se stáváte vlastníkem stavby, což je osvědčeno stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím. Nájem věcí: Shora popsané věci - ať již nemovité anebo movité - nemusíte si do vlastnictví jen kupovat, nýbrž můžete je také získat na nějakou dobu formou tzv. nájmu. Nájem půdy se právně řeší uzavřením smlouvy nájemní. Je třeba sjednat: - předmět nájmu, - označit pronajímatele (vlastníka věci), - označit nájemce, - uvést cenu nájmu, - uvést, zda nájemní vztah je na dobu určitou anebo neurčitou. Nájemce je povinen platit dohodnuté nájemné u zemědělských a lesních pozemků zpravidla dvakrát ročně, vždy do 1.4. a do 1.10. pozadu. Klesnou-li výnosy z pronajatých zemědělských pozemků pod polovinu běžného výnosu, má nájemce právo na slevu z nájemného. Jeho povinnost platit nájemné zanikne, neměl-li z pronajatých zemědělských pozemků bez svého zavinění žádný výnos. Jedná se například o situaci, kdy porost na pronajatém pozemku bude zcela zničen krupobitím. Nájemce je oprávněn užívat pozemek podle jeho určení, pastvinu k pasení, louku k produkci trávy, pole k pěstování plodin, vinici k produkci vinných hroznů.

34

Po skončení nájmu je povinen vrátit pozemek pronajímateli ve sjednaném stavu. Například může být dohodnuto, že jej vrátí zoraný a zvláčený, anebo naopak se strništěm a podobně. Není-li dohodnuto nic, pak by měl pozemek vrátit ve stavu, v jakém jej převzal. Budete-li chtít nájemní smlouvu vypovědět, ať jste pronajímatelem anebo nájemcem, můžete tak kdykoli učinit, je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Výpovědní doba u nemovitostí činí obecně tři měsíce a výpověď může být dána kdykoliv. U zemědělské půdy však výpovědní doba činí jeden rok a výpověď musí být podána k 1. říjnu běžného roku. Nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou jsou v zásadě nevypověditelné anebo vypověditelné pouze za určitých zákonem stanovených podmínek. U nich se totiž předpokládá, že skončí pravidelně uplynutím doby. Pronajmout si můžete nejenom nemovitosti, ale např. také stroje a další věci, které potřebujete k podnikání. Písemná smlouva v případě nájmu není podmínkou, postačí dohoda ústní. Opět však lze doporučit dodržení písemné formy, zejména u věcí, které mají větší hodnotu. Nájem na dobu neurčitou lze vypovědět u movitých věcí kdykoliv s výpovědní dobou jednoho měsíce. Uplynutím výpovědní doby nájem skončí. Užívá-li však nájemce věci i po uplynutí výpovědní doby a pronajímatel nepodá do třiceti dnů žalobu u soudu, obnovuje se vypovězená nájemní smlouva za stejných podmínek! Leasing - je často užívaný způsob, jak si opatřit pro podnikání potřebné věci (technologii, stroje i nemovitosti), aniž by podnikatel potřeboval předem peníze na koupi zařízení. Je to vlastně smlouva nájemní, která má ovšem více podob a často je kombinovaná se smlouvou kupní, případně smlouvu o úvěru. V této podobě vypadá tak, že např. zájemce o pořízení traktoru podepíše leasingovou smlouvu, zaplatí první splátku a stroj si převezme. Potom pokračuje v placení dalších splátek, se strojem pracuje jako by byl jeho a až zaplatí poslední splátku, přejde stroj skutečně do jeho vlastnictví. Jedná se tedy o nájem s následnou koupí najaté věci. Navenek vztah vypadá stejně jako koupě věci s následným splácením kupní ceny, rozdíl je ale v tom, že koupí přechází vlastnictví ihned (i když kupní cena se splácí dodatečně), popsanou formou leasingu přechází vlastnictví až při poslední splátce. Leasingová smlouva může být uzavřena přímo mezi prodejcem (event. výrobcem) a kupujícím (přímý leasing). Častěji však jde o třístranný vztah prodejce - leasingová společnost - kupující, při kterém kupující uzavírá smlouvu s leasingovou firmou, která zajišťuje finanční krytí prodejci (nepřímý leasing). Podmínkou leasingu proto bývá povinnost kupujícího věc na své náklady pojistit po celou dobu leasingového období. U automobilů a strojů bývá toto období tři až čtyřleté. Často se také hovoří o leasingu operativním a leasingu finančním. První z nich je nájemní smlouvou, vlastnictví věci zůstává pronajímateli (leasingové firmě), nájemce platí leasingové splátky, ale není oprávněn si věc koupit. Naproti

35

tomu finanční leasing znamená, že nájemce (kupující) splácí obdobně leasingové splátky, ale zpravidla si poslední splátkou věc kupuje. Výhodou leasingu ve všech podobách je, že umožňuje podnikateli pořídit si věci, aniž by potřeboval vstupní kapitál. Nese i výhodu daňovou, neboť leasingové splátky jsou nákladovou položkou, která při vhodné kombinaci umožní výhodnější snížení daňového základu, než jednorázová investice, která se postupně odepisuje. Nevýhodou ovšem může být, že výsledná cena, kterou uživatel (kupující) za zboží zaplatí, je vyšší, neboť k samotné kupní ceně leasingová společnost kalkuluje úvěrové zatížení a pochopitelně svůj zisk. 2.2.2 Lidská práce Bez vlastní práce se při podnikání patrně neobejdete. Práce může spočívat ve fyzickém "sedlačení" anebo, máte -li větší podnik, bude převažovat práce organizační a řídící. Cizí práce se může realizovat buď formou: a) pracovního poměru - hlavního, - vedlejšího, b) dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohodou o provedení práce, - dohodou o pracovní činnosti, c) obchodní spoluprací s osobou, která má živnostenské oprávnění. Každá forma je vhodná pro určité situace. Počítáte-li s tím, že další osobu využijete po delší dobu, denně po 8 hodin, pak ji vezměte do pracovního poměru a to hlavního. Uzavřete s ní pracovní smlouvu, přihlaste ji k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které za ni také budete platit, budete jí dávat dovolenou a vůbec plnit veškeré pracovněprávní nároky a za práci platit mzdu. Budete ji ovšem oprávněni také udělovat pracovní příkazy, zkrátka bude to váš zaměstnanec. Potřebujete-li spolupráci dlouhodobou, ale v rozsahu např. 2 až 3 hod. denně a dotyčný již má svůj hlavní pracovní poměr, vezměte jej do pracovního poměru vedlejšího. Jmenovaný má zachovány všechny nároky ovšem v míře odpovídající jeho nižšímu pracovnímu úvazku. Potřebujete-li pokrýt pracovně jednotlivou akci - např. ostříhání stáda ovcí můžete to řešit formou dohody o provedení práce; zaměstnanec nepotřebuje živnostenský list, práce ale nesmí přesáhnout 100 hodin. Chcete-li, aby pro vás dotyčný pracoval dlouhodobě, ale jen občas - např. jen obden, je vhodné uzavřít dohodu o pracovní činnosti. V těchto dvou případech nároky na dovolenou v zásadě nejsou, u dohody o pracovní činnosti ovšem mohou být sjednány.

36

Jednotlivé akce (např. zmíněné ostříhání ovcí) můžete řešit i způsobem uvedeným pod písmenem c), tzn. obchodní smlouvou s osobou, která má živnostenské oprávnění k takové činnosti. Výhodou je, že neplatíte za tuto osobu sociální a zdravotní pojistné. Na druhé straně ale většinou požadovaná odměna bývá o něco vyšší než u pracovního poměru - právě proto, že zmíněná osoba si musí krýt svou vlastní režii, včetně odvodů pojistného a tyto náklady promítne do ceny své služby. O spolupráci by měla být sepsána obchodní smlouva, která - pokud možno přesně - vymezí činnost vašeho partnera. Budete mu těžko dávat pracovní příkazy, není to váš podřízený. Co ovšem při shora uvedených kombinacích nemůžete - nemůžete sjednat obchodní smlouvu o tom, že např. střihač ovcí s vlastním živnostenským oprávněním bude dlouhodobě - denně v 8hodinové pracovní době vykonávat práce, jako by byl váš zaměstnanec. Jedná se o způsob, který byl u nás znám jako "švarc systém". Tímto způsobem se obcházejí předpisy o pracovním poměru: dotyčného zaměstnáváte, dáváte mu pracovní příkazy, pracuje denně po sjednanou pracovní dobu, platí si však sám pojistné a vy mu proplácíte měsíční faktury. Úřad práce na to může přijít a pak to představuje značné nepříjemnosti. Takovouto dlouhodobou a denní spolupráci je potřeba vždy v zásadě řešit formou pracovního poměru. Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou, která by měla být písemná a musí v ní být sjednán: - druh práce, který zaměstnanec bude vykonávat, - místo, kde práci bude vykonávat, - den nástupu do práce. Bývá užitečné sjednat v pracovní smlouvě také pracovní odměnu, tu však můžete sjednat i ve zvláštním dokumentu. V pracovní smlouvě může být sjednána také zkušební doba, nejdéle 3měsíční. Během ní může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, ukončit pracovní poměr kdykoliv, okamžitě a bez uvedení důvodu. Po jejím uplynutí může zaměstnanec ukončit pracovní poměr výpovědí kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu a má dvouměsíční výpovědní lhůtu. Ta mu začne běžet od prvního dne měsíce následujícího poté, kdy písemnou výpověď doručil zaměstnavateli. Naproti tomu zaměstnavatel může po uplynutí výpovědní doby dát svému zaměstnanci výpověď jenom v některých případech, které zákon přesně vymezuje: zejména v případech takzvaných organizačních změn, to znamená, když snižuje např. počet zaměstnanců, omezuje činnost apod. V takovém případě zaměstnanci kromě tříměsíční výpovědní lhůty musí zaměstnavatel vyplatit ještě dva měsíce odstupného, to znamená dva průměrné měsíční platy zaměstnance.

37

Zaměstnavatel má tyto další možnosti skončení pracovního poměru se zaměstnancem, tentokrát již bez odstupného: - pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilost konat dál dosavadní práci, - nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce (např. řidič přijde o řidičské oprávnění), - má-li zaměstnanec neuspokojivé pracovní výsledky, avšak výpověď je možno dát pouze tehdy, jestliže byl zaměstnavatelem písemně vyzván ke zlepšení výsledků a v přiměřené poskytnuté mu době je nezlepšil, - pro závažné porušení pracovní kázně, - pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně, jestliže v posledních šesti měsících již zaměstnanec byl v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně na možnost výpovědi upozorněn. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď například v době, kdy ten je uznán dočasně práce neschopným nebo kdy je zaměstnanec povolán ke službě v ozbrojených silách nebo když je zaměstnankyně těhotná, případně pečuje o dítě mladší než tři roky. Ve všech těchto případech je výpovědní doba dvouměsíční. Pracovní poměr lze pochopitelně kdykoliv skončit dohodou obou stran. V nejzávažnějších případech lze pracovní poměr skončit okamžitým zrušením. Zaměstnavatel tak může postupovat jestliže: a) byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na více než jeden rok (za určitých okolností na dobu nejméně šesti měsíců), b) porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jestliže: a) podle lékařského posudku nemůže konat dosavadní práci bez vážného ohrožení zdraví nebo b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15ti dnů po uplynutí její splatnosti (mzda je splatná vždy pozadu za měsíční období, přičemž termín splatnosti musí být na začátku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnut anebo zaměstnavatelem stanoven. Například splatnost mzdy za měsíc září musí být stanovena na některý den počínaje 1. a konče 31. říjnem kalendářního roku). Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou vhodnou doplňkovou formou získání cizí práce. V zemědělství mohou být zvlášť praktické, neboť jeho sezónní povaha znamená nárazovou pracovní potřebu. Období žní bude obdobím s nadprůměrným pracovním objemem a budete hledat mimořádnou výpomoc. Naopak v zimě bude žádoucí stav zaměstnanců ponechat jen v nejnutnějším rozsahu. Na letní období je dohoda o provedení práce velmi praktická. Může být uzavřena s fyzickou osobou na dobu nepřesahující 100 hodin, lze ji sjednat

38

i ústně. Dohodnutá odměna je splatná ihned po ukončení práce. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena bez ohledu na celkový počet hodin, rozsah práce však nesmí překračovat týdně 21 hodin. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny: - sjednaná práce, - sjednaná odměna, - sjednaný rozsah pracovní doby, - celková doba, na kterou se sjednává (buď doba určitá nebo neurčitá). Potřebujete-li práce ve větším rozsahu, ale ne natrvalo, je lépe uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. Jakmile uzavřením pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr, je pracovní smlouva určující po další vztahy zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel zejména musí dodržovat sjednaný druh práce. Je proto žádoucí sjednat jej šířeji, aby zaměstnavateli umožnil operativní pracovní využití zaměstnance (viz 2.3.) Nezapomeňte, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci platit dohodnutou mzdu, i kdyby pro něho práci vůbec neměl! Jsou-li pracovní úkoly tak velké, že je nelze stihnout v běžné pracovní době, je zaměstnavatel oprávněn přikázat zaměstnanci práci přesčas. Ta může v kalendářním roce činit nejvýše 150 hodin. Do tohoto limitu se ale nepočítají ty přesčasové práce, za které si zaměstnanec vybral náhradní volno a dále ty práce, které konal při špičkových pracích v zemědělství se svým souhlasem. Pracovní poměr také zaručuje zaměstnanci nárok na dovolenou. Její základní výměra je tři týdny, čtyři týdny příslušejí zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval alespoň 15 let po 18. roce věku. Do trvání pracovního poměru se počítají i doby, které nejsou přímým výkonem práce, např. péče o dítě do 3 let věku, vojenská nebo civilní služba, doba studia a další. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda. Její výše je věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Nesmí být sjednána nižší, než vládou stanovená, tak zvaná minimální mzda, která v současnosti činí 2.650,- Kč měsíčně nebo 14,80 Kč/hodinu. Za práci přesčas náleží příplatek ve výši 25 %, je-li přesčas v sobotu a neděli, pak náleží 50 % navíc. Důležitou oblastí výkonu práce je bezpečnost práce. Zaměstnanci jsou povinni užívat ochranné pracovní prostředky a pomůcky, které jim musí zaměstnavatel opatřit. Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu a vyšetření, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu a zaměstnanec je povinen se vyšetření podrobit. Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli škodu, je povinen mu ji nahradit, pokud škodu způsobil svým zaviněním, to znamená tím, že porušil své povinnosti při plnění pracovních úkolů. Za takto z nedbalosti způsobenou škodu je zaměstnanec povinen poskytnout zaměstnavateli náhradu, nejvýše však do výše 4,5 násobku svého průměrného měsíčního platu. Je-li škoda větší, nese ji zaměstnavatel. Z toho důvodu bývá užitečné, uzavře-li zaměstnavatel

39

s příslušnou pojišťovnou některý z druhů pojištění, a to buď pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti zaměstnance apod., jak je uvedeno v 6.2.1. Má-li však zaměstnanec uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti a škoda spočívá v tom, že mu vzniklo manko, odpovídá za schodek v plné výši, i kdyby jeho výše přesahovala 4,5 násobek měsíčního zaměstnancova platu. Naopak zaměstnavatel zásadně odpovídá zaměstnanci za škodu, která zaměstnanci při plnění pracovních úkolů vznikla, zejména za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pracovním úrazem je úraz, k němuž u zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním pracovních úkolů (např. na pracovní cestě). Za takový úraz odpovídá zaměstnavatel vždy v plné výši, i když sám jej nezavinil. Dokonce i v případě, když zaměstnanec utrpěl úraz v důsledku své běžné neopatrnosti, je zaměstnavatel v plném rozsahu odpovědný. Právě z tohoto důvodu existuje v našem právním řádu zákonné pojištění za škodu vzniklou pracovním úrazem. Za zaměstnavatele proto likviduje následky pracovního úrazu a odškodnění poskytuje příslušná pojišťovna(viz. též 6.2.1). Obdobným způsobem, jako odpovědnost za pracovní úraz, je upravena i odpovědnost za nemoc z povolání, přičemž nemocí z povolání jsou ty nemoci, které jsou zapsány v seznamu nemocí z povolání a zaměstnavatel za ně odpovídá tehdy, jestliže zaměstnanec u něho pracoval naposledy před zjištěním této nemoci za podmínek z nichž tato nemoc vzniká. Mezi nemoci z povolání patří např. některé druhy plísní a onemocnění dýchacích cest vznikajících ze styku se živými zvířaty nebo ze styku se zapařeným senem apod. Je-li prokázána nemoc z povolání anebo zjištěn pracovní úraz, má zaměstnanec nárok na odškodnění všech svých nároků tak, jako kdyby nikdy neonemocněl a stále pracoval. Dostává tedy náhradu do plné výše průměrného výdělku, vedle toho má nárok na náhradu za bolestné a případné trvalé následky, jakož i na náklady spojené s léčením.

2.3. Rady, doporučení, vzory 1. Chcete-li koupit pozemek nebo budovu, podívejte se v první řadě na výpis z listu vlastnictví. Věnujte pozornost zejména části C. Zástavní právo varuje - ale nemusíte hned zahodit flintu do žita. Poraďte se s advokátem nebo notářem, protože v některých případech Vám nemusí zástavní právo vadit, naopak můžete zástavního práva využít jako argumentu k jednání o snížení kupní ceny. 2. Kupujete-li ojeté auto nebo traktor, musí v kupní smlouvě figurovat též manželka prodávajícího, je-li ženatý, i když na dopravním inspektorátu nebo na fakturách vůbec není evidována. Pokud byste to přehlédli, mohli byste se dostat i do obtíží ohledně platnosti smlouvy.

40

Prodáváte-li ojeté motorové vozidlo nebo zemědělský stroj, uveďte do kupní smlouvy co možná všechny vady, o kterých víte. Vady, na které byl upozorněn, již kupující nemůže reklamovat. 3. Platí-li vám kupující ve splátkách, sjednejte si klausuli o ztrátě výhody splátek (viz vzor kupní smlouvy na traktor, čl. III. poslední věta). Stačí napsat jen, že splatnost ve splátkách se sjednává "pod ztrátou výhody splátek". 4. Výše nájmu zemědělského pozemku je věcí dohody. Nedojde-li k dohodě, pak u nájmu, který vznikl podle zákona o půdě, je stanovena výše 1 % z ceny pozemku ročně. Při ceně 1 hektaru pozemku 40.000,- Kč se tedy jedná o 400,Kč ročně. Nebude-li ve smlouvě sjednáno nic o podnájmu, je nájemce oprávněn smlouvou najatý pozemek pronajmout třetí osobě, aniž by k tomu potřeboval zvláštní souhlas vlastníka. Chce-li tedy vlastník pozemku vyloučit možnost podnájmu, pak je nutno do smlouvy výslovně uvést, že nájemce není oprávněn pozemek poskytnout do podnájmu další osobě bez souhlasu pronajímatele - vlastníka. 5. Uvažujte při pořizování věcí i o leasingu. Má své výhody i nevýhody (2.2.1.) a vyplatí se propočítat: - jak možnost pořízení leasingem, - tak možnost koupě za hotové, - tak možnost koupě na úvěr. Bývá užitečné konsultovat takové investice i s daňovým poradcem, protože každá z nich se jinak promítne do vašich daňových povinností. 6. Seznam leasingových společností: Z mnoha leasingových společností, působících v současné době v ČR, nabízejí leasing zemědělské techniky a strojů následující leasingové firmy a) se sídlem v Praze: - ALFAPRO Praha, a.s., Sazečská 8, 108 25 Praha 10, - AVE Leasing, a.s., Ke dvoru 11/54, 160 05 Praha 6, - CORFINA, a.s., Střelničná 8/1680, 182 00 Praha 8, - IPB Leas, a.s., Voctářova 1, 180 44 Praha 8, - K&H, a.s., V Holešovičkách 18, 180 00 Praha 8, - OB Leasing, a.s., Roháčova 1148/63, 130 00 Praha 3,

41

- Raiffeisen-Leasing, a.s., Viktora Huga 6, 150 00 Praha 5, - SDM, a.s., Kutnohorská 309, 109 00 Praha 10, - STAMAR Leasing, s.r.o., Janovského 43, 170 00 Praha 7, - STAMAR Leasing, s.r.o., Janovského 43, 170 00 Praha 7, - VERA Leasing, s.r.o., Kundratka 1878/3, 180 00 Praha 8. b) se sídlem mimo Prahu - AUSTROFIN Leasing, s.r.o., Jiráskova 10, 682 01 Vyškov, - HANÁ Leasing, a.s., Kollárova 9, 796 01 Prostějov, - IMP Leas, a.s., Komenského 6, 549 01 Nové město nad Metují, - JIHOSPOL, a.s., Písecká 893, 386 24 Strakonice, - S-BOHEMIA Leasing, a.s., Biskupská 5, 370 01 České Budějovice, - S-MORAVA, s.r.o., Obroková 15, 669 02 Znojmo, - UNICOM-Leas, s.r.o., Červený mlýn 380, 666 01 Tišnov, 7. Přijímáte-li zaměstnance do pracovního poměru a nejste si jist, je-li ten pravý a nestačí-li vám na poznání se tříměsíční zkušební doba, sjednejte s ním raději pracovní poměr na dobu určitou, třeba 6ti měsíců. Nesvědčí-li se, musí po uplynutí doby odejít. Osvědčí-li se, uzavřete s ním potom pracovní poměr na dobu neurčitou. Ten, jak víte, pak zaměstnavatel těžko vypovídá. Zaměstnance můžete odměňovat nejen finančně, ale i naturálně, naturální část mzdy se ovšem musí ocenit a má stejný daňový režim, jako mzda v penězích. 8. Při uzavírání smluv se snažte postupovat pružně - do pracovní smlouvy jako druh práce pro zaměstnance nesjednávejte "traktorista". Uděláte-li to, nebudete

42

moci zaměstnance poslat vyskladňovat slámu ani nakrmit dobytek. Druh práce vymezte šířeji - např. práce v rostlinné výrobě. 9. Do pracovního poměru můžete vzít již 15ti letého mladíka za předpokladu, že ukončil povinnou školní docházku. Pracovní smlouvu může podepsat sám, měl byste však mít vyjádření jeho rodičů. Při zaměstnávání musíte dbát na jeho fyzické a psychické možnosti, nesmíte ho zaměstnávat nebezpečnými pracemi (např. na výškách ani pod zemí). Mladistvý nesmí pracovat ani v noci ani přesčas. Chcete-li přesně vědět, jaké práce nesmí vykonávat, jak těžká břemena zvedat, půjčte si někde Sbírku zákonů a najděte si vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb. Tam najdete i práce a pracoviště zakázané těhotným ženám, matkám a ženám vůbec. 10. Svěříte-li zaměstnanci sklad (zásoby, zboží) nebo hotové peníze, uzavřete s ním dohodu o hmotné odpovědnosti. Pak je povinen zaplatit schodek (manko) v plné výši. Nebudete-li dohodu o hmotné odpovědnosti mít, musíte pracně prokazovat, zda zaměstnanec porušil své povinnosti a i potom bude jeho odpovědnost limitována do výše 4,5 násobku jeho průměrného platu. 11. Co udělat, přijmete-li nového zaměstnance: Při nástupu do práce: - Převezmete od zaměstnance zápočtový list vyplněný jeho minulým zaměstnavatelem. Nastupuje-li do prvního pracovního poměru, založíte mu zápočtový list nový. - Vyplníte evidenční list důchodového pojištění zaměstnance. Oba doklady zůstanou u vás po celou dobu trvání pracovního poměru. Do 8 dnů od nástupu do práce - přihlásíte zaměstnance k platbě u jeho zdravotní pojišťovny, - přihlásíte jej k sociálnímu pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení, k hlášení přiložíte opis pracovní smlouvy. Do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň - zaregistrujete se (jako zaměstnavatel) na finančním úřadu jako plátce daně ze závislé činnosti, ! Poznámka: jen v případě, že jde o Vašeho prvního zaměstnance! každoročně do 15. února - necháte zaměstnance podepsat prohlášení k dani z příjmů; prohlášení zůstane u vás, Každoročně do 30. dubna - vyplníte evidenční list důchodového zabezpečení za předchozí rok a necháte jej podepsat.

43

Vzor jednoduché smlouvy kupní na prodej domku Dnes 20. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rodné číslo 161616/016, svobodný bytem Malá Dolní č.p. 63 - jako prodávající na straně jedné a František Novák, rodné číslo 606060/060, svobodný bytem Velká Dolní č.p. 1 - jako nabyvatel na straně druhé tuto

smlouvu

kupní:

-------------------------------

I. Prodávající je na základě kupní smlouvy ze dne 20.9.1985 registrované Státním notářstvím v Praze 1 dne 5.10.1985 pod zn. R I 300/85 vlastníkem domu č.p. 1 v Praze 1 na stavební parcele č. 1 tamtéž a stavební parcely číslo 1 tamtéž. Nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví číslo 1 pro katastrální území a obec Praha 1, u Katastrálního úřadu v Praze. II. Prodávající prodává nemovitosti uvedené v článku I. se všemi součástmi a příslušenstvím, to je s kůlnou, vodovodní a kanalizační přípojkou a oplocením za dohodnutou kupní cenu ve výši 500.000,- Kč, to je slovy pětsettisíc korun českých, kupujícímu, který tyto nemovitosti za sjednanou cenu kupuje do svého vlastnictví. III. Kupní cenu 500.000,- Kč zaplatil kupující prodávajícímu před podpisem této smlouvy a prodávající svým podpisem smlouvy stvrzuje, že převzal celou kupní cenu. IV. 44

Prodávající prohlašuje, že na převáděných nemovitostech neváznou dluhy ani právní závady. Smluvní strany prohlašují, že jejich smluvní volnost disponovat s nemovitostmi není žádným způsobem omezena. V. Kupující nabude vlastnictví k převáděným nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí Katastrálním úřadem v Praze, pokud jde o nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí. Nemovitosti v katastru nezapsané, nabyde kupující do svého vlastnictví dnem podpisu této smlouvy za podmínky, že bude povolen vklad vlastnického práva k nemovitostem zapsaným. VI. Daň z převodu nemovitostí zaplatí prodávající, poplatek za sepsání kupní smlouvy a za vkladové řízení zaplatí kupující. Zjištěná cena nemovitostí činí podle znaleckého posudku znalce ing. Josefa Dvořáka částku 150.000,- Kč, to je slovy jednostopadesát tisíc korun českých. VII. Na základě této smlouvy lze zapsat na listu vlastnictví číslo 1 pro katastrální území Praha 1 u Katastrálního úřadu v Praze, že vlastníkem domu č.p. 1 se st.p.č.1 - oboje v Praze, se stal pan: František Novák, rodné číslo 606060/060 VIII. Účastníci této smlouvy potvrzují, že smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodně projevené vůle a na důkaz toho ji vlastnoručně podepisují. V Malé Dolní dne 20. září 1998 ................................................. Josef Novák

............................................. František Novák

45

Vzor jednoduché smlouvy kupní na koupi traktoru

Dnes 20. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rodné číslo 161616/016, svobodný bytem Malá Dolní č.p. 63 - jako prodávající na straně jedné a František Novák, rodné číslo 606060/060, svobodný bytem Velká Dolní č.p. 1 - jako nabyvatel na straně druhé tuto

smlouvu kupní: ------------------------------------I. Josef Novák je výlučným vlastníkem traktoru ZETOR 50, rok výroby 1962, číslo motoru IIX496, číslo rámu 368111 o obsahu 5.000 ccm, SPZ XY 1314. Josef Novák tento svůj traktor prodává Františku Novákovi za vzájemně ujednanou kupní cenu ve výši 10.000,- Kč, to je slovy desettisíckorun českých a František Novák za tuto cenu prodávaný traktor kupuje do svého výlučného vlastnictví. II. Kupující prohlašuje, že traktor a jeho technický stav zná, neboť s ním příležitostně pracuje a před podepsáním kupní smlouvy jej vyzkoušel. Bere na vědomí zejména to, že traktor je značně opotřebený, má podstatně snížený výkon a vysokou spotřebu. Plechové části jsou zkorodované, nadměrná vůle v řízení, uvolněné čepy kol. Traktor není způsobilý k silničnímu provozu. Kupující jej kupuje na příležitostné krátké pojížďky mimo dopravní komunikace a na součástky. III. Kupující zaplatí kupní cenu prodávajícím ve splátkách po 2.000,- Kč měsíčně, splatných vždy poslední den příslušného kalendářního měsíce v hotovosti proti potvrzení prodávajícího a bezúročně.

Ocitne-li se kupující v prodlení s některou splátkou, stává se splatným celý 46

nezaplacený zbytek dluhu. IV. Bude-li kupující v prodlení více než jeden měsíc, je povinen dále zaplatit prodávajícímu jednorázovou smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč. V. Kupující zajistí přepis držitele na dopravním inspektorátu a uhradí poplatky s tím spojené a prodávající mu poskytne potřebnou součinnost. Ve Velké Dolní dne 20. září 1998.

47

Vzor jednoduché pracovní smlouvy

FRNO s.r.o. se sídlem v Horní Dolní č.p. 61 jednatel: František Novák, bytem Horní Dolní čp. 6 IČO: 33 11 33 11 DIČ: 107 33 11 33 11 (zaměstnavatel) a

Jan Novák, naroz. 1.1.1952, bytem Velká Dolní č.p. 1 (zaměstnanec) uzavírají tuto

pracovní smlouvu: -----------------------------------I. Jan Novák bude zaměstnán jako pracovník rostlinné výroby. Dnem nástupu do práce je 1. říjen 1998. Místem výkonu práce je Horní Dolní. II. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou. III. Zkušební doba se sjednává na tři měsíce. IV. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda ve výši 8.000,- Kč měsíčně. V. Zaměstnanec byl před uzavřením pracovní smlouvy seznámen s právy a povinnostmi a s pracovními a mzdovými podmínkami. VI. Ode dne, kdy pracovní poměr vznikl, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní a pracovní smlouvou. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.

48

VII. Práva a povinnosti účastníků této smlouvy se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovněprávními předpisy. VIII. Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec. V Horní Dolní dne 20. září 1998 Jan Novák...................................... FRNO s.r.o.........................

49

2.4. Právní předpisy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 229/1991 Sb., o půdě zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce zákon č. 1/1990 Sb., o mzdě vládní nařízení č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání prováděcí vyhláška č. 245/1996 Sb., vládní nařízení č. 303/95 Sb. ve znění novely č. 320/1997 Sb., o minimální mzdě Některé důležitá ustanovení občanského zákona: Občanský zákoník Věci § 119 (1) Věci jsou movité nebo nemovité. (2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Sousedská práva § 127 (1)Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. (2) Jeli to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. (3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržbu a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Přírůstky § 135a (1) Vlastníku věci náležejí i přírůstky věci, i když byly odděleny od věci hlavní. Společné jmění manželů § 145/1 (1) Běžné záležitosti týkající se společných věcí může vyřizovat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon

50

neplatný. Zástavní právo § 151b (1) Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy, schválené dědické dohody nebo ze zákona. (2) Zástavní právo vzniká, jde-li o nemovitost, vkladem do katastru nemovitostí. Kupní smlouva § 588 (1) Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. "Odvážná koupě" § 595 (1) Tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno. Půjčka § 658 (1) Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. (2) Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Nájemní smlouva § 663 (1) Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. § 676/2 (1) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitostí u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu. Vládní nařízení o minimální mzdě §2 (1) Výše minimální mzdy činí a) za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem 14,80 Kč. b) za měsíc 2.650,- Kč pro zaměstnanec odměňovaného měsíční mzdou. Výňatky zákona o půdě: Užívání půdy §2 (1) Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem.

51

(2) Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví. U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Pozemkové úpravy § 19 (1) Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. (2) O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. (3) V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud. (4) Řízení o pozemkových úpravách upravují zákony národních rad.

3. Finanční zdroje 3.1. Úvod do financování Zemědělské podnikání vyžaduje tři materiální faktory: - půdu, - práci, - kapitál. Je samozřejmé, že vedle toho a ještě před těmito faktory potřebujete nápad: zhodnotíte, po čem je na trhu poptávka, posoudíte svoje možnosti, přednosti i slabiny a stanovíte si, jak proniknout. O půdě a o práci jsme hovořili v 2.2.1. a 2.2.2. Nyní tedy několik slov o tom, jak přijít k penězům, které budete k zahájení podnikání potřebovat. Čím větší finanční možnosti máte, tím je situace snazší, ale přece jen peníze nejsou úplně ze všeho nejdůležitější. Nedostatek peněz může podnikatele donutit k intenzivnějšímu přemýšlení a k lepšímu nápadu a nakonec k lepšímu výsledku.

3.2. Výklad finančních zdrojů - kvantifikace Zahájit zemědělské podnikání není záležitost levná. Abychom měli představu, o jakých částkách hovořit, uveďme příkladmo několik cenových údajů nových věcí: - traktor ZETOR 3344 cca 530.000,- Kč 52

- traktor ZETOR 11541 cca 1,200.000,- Kč, - secí kombinace DD 300G + ACCORD cca 500..000,- Kč (rotační brány + pneumatický secí stroj) bez DPH - obracečč (OZ 454 Agrostrojírny Bohemia ART), výkonnost 4,5 ha/hod. cca 120.000,- Kč - obracečč 6ti rotorový (pro srovnání pořízena v SRN) cca 3.000,- DM, - kloubový hřídel cca 4.000,- Kč, - shrnovač(výkon 3 ha/hod.) cca 60.000,- Kč, postřiky na l ha cca 1.000,- Kč až 1.300,- Kč, - tele cca 3.500,- až 4.500,- Kč - sele cca 1.000,-. Tyto investice se někdy také označují jako "vstupy". Mezi ně patří veškeré náklady, které se pořizují v zájmu provozování výroby, včetně pohonných hmot, služeb, které si musíte zaplatit a další. Stroje není pochopitelně nutno kupovat jenom nové, u starších je vždy potřeba bedlivě uvážit technický stav, výkon, provozní náklady a cenu. Příklady výnosů z 1 hektaru: pšenice 35 - 60 q/hektar řepka 20 - 35 q/hektar

cca 350,- až 400,- Kč/q cca 650,- až 750,- Kč/q

Údaje jsou orientační, mění se jednak souvislosti s nabídkou a poptávkou na trhu, jednak také v souvislosti s inflačním vývojem a dalšími ukazateli. Uvádíme je jako přibližnou první orientaci pro ty, kteří o cenové struktuře nemají vůbec žádnou představu. Dále vycházíme ze situace, že žádné volné finanční prostředky nemáte. Zkalkulovali jste si, že potřebujete na počáteční investice 1 milion Kč. Podívejme se na některé možnosti, jak finanční prostředky získat. 3.2.1. Půjčka od fyzické nebo právnické osoby Možná vám peníze půjčí příbuzný nebo soused. Výhodou je, že tento způsob nevyžaduje žádné formality - nevypisujete žádost, nevyplňujete formuláře. Nevýhodou je, že z takovýchto zdrojů získáte spíše nižší částky. Dohodnete-li se na půjčce, rozhodně o tom sepište písemnou smlouvu. Tu založíte do účetnictví a pro věřitele (toho, kdo peníze půjčil) představuje taková smlouva určitou jistotu. Do smlouvy uvedete: - jakou částku si půjčujete, - kdy ji vrátíte, - zda najednou nebo ve splátkách, - jak vysoký úrok jste si dohodli. U půjčky pro podnikání je úrok potřeba dohodnout. Neuděláte-li to a zjistí-li

53

to finanční úřad, propočte průměrný úrok, jaký by měl věřitel dostat. Z této částky pak doměří darovací daň a penále, protože tím, že jste žádný úrok neplatil, vám vlastně věřitel tuto sumu jakoby daroval. Jak vysoký úrok je obvyklý? Než odpovíme, na vysvětlenou několik slov o povaze úroků, která ovšem můžete přeskočit: Půjčíte-li někomu na rok své auto, měl by vám za to něco zaplatit. To je zcela normální, protože za rok auto trochu opotřebuje, ale navíc vy sám rok chodíte pěšky - tím jste také znevýhodněn - anebo si musíte koupit auto druhé. Za půjčení vám dotyčný proto zaplatí půjčovné anebo můžeme říkat také nájem. Půjčíte-li někomu na rok peníze - například 300.000,- Kč - měl by vám také něco zaplatit. Peníze se sice neopotřebují, ale jejich hodnotu stále užírá inflace, takže za rok si za 300.000,- Kč koupíte méně zboží než před rokem. Aby tuto nevýhodu dlužník věřiteli nahradil, zaplatí mu o něco víc a to "víc" se jmenuje úrok. Bude-li úrok stejně vysoký, jako inflace (uvažujeme o inflaci 10 % ročně), pak místo půjčených 300.000,- Kč dostane věřitel zpátky 330.000,- Kč, ale koupí si za ně jenom tolik, kolik si před rokem koupil za 300.000,- Kč a je tedy stále na svém. Na půjčce neprodělal, ale ani nevydělal. A ještě dále: s penězi se podniká a obchoduje, to znamená, že peníze vydělávají další peníze. Jako obchodník za 300.000,- Kč nakoupíte zboží a do šesti měsíců ho prodáte za 350.000,- Kč. V druhém půl roce to zopakujete. Za rok jste tudíž vydělal pomocí 300.000,- Kč částku 100.000,- Kč, tedy asi 33 %. To není pochopitelně čistý zisk, musí se z toho zaplatit provozní režie a náklady vůbec, které z oněch vydělaných 100.000,- Kč budou obnášet například 50 %. I tak částka 300.000,- Kč vynesla obchodováním 50.000,- Kč zisku před zdaněním, to je asi 17 %. Půjčíte-li tedy 300.000,- Kč na rok s úrokem 17 %, obdržte přibližně tolik, kolik byste touto částkou vydělal, kdybyste s ní obchodoval. Kolik procent bych tedy měl chtít, půjčím-li sousedovi anebo naopak kolik procent může soused po mě požadovat, půjčí-li mi tuto částku on? Při úvaze o výši úroku vezměte v úvahu to, co je uvedeno shora a také vezměte v úvahu to, jak vysoké úroky dávají banky. Průměrný úrok půjčovaný mezi občany by zřejmě neměl být vyšší, než za který půjčuje banka. Ta má totiž dražší provoz, vyšší režii a tudíž i dražší úvěry. Dohodnete-li se ovšem jinak, můžete si do smlouvy zakotvit i částku vyšší, protože třeba oceníte to, že souseda jste ve středu o peníze požádal a v pátek už je máte.

54

Požádáte-li naopak banku, půjde o týdny, někdy možná o měsíce, než úvěr bude schválen. Údaje o výši bankovních úvěrů najdete v této kapitole ve stati 3.2.2. Peníze jste si od souseda převzal, je dohodnutý úrok i doba splatnosti. Řekněme, že jste si půjčil 500.000,- Kč s 15ti % úrokem na jeden rok a dohodli jste se, že jistinu 500.000,- Kč - stejně jako úrok - zaplatíte jednorázově poslední den splatnosti. Počítání je jednoduché: Přesně za rok vrátíte 500.000,- Kč + 75.000,- Kč na úroku, to je 575.000,- Kč. Může se ale stát, že Vám to nevyšlo. Zaplatíte jen 300.000,- Kč a 45.000,- Kč úrok. S částkou 200.000,- Kč s 15ti % úrokem jste v prodlení. To ovšem vašemu smluvnímu partnerovi -věřiteli - přináší těžkosti. Plánoval, že si koupí nový traktor v týdnu poté, kdy jste měl celou položku vrátit. Teď to buď musí odříct anebo si naopak sám zbytek půjčit jinde a ovšem bude to mít dražší, protože bude muset i on svému věřiteli zaplatit úroky. Protože tuto situaci jste zavinil tím, že jste nedodržel sjednaný termín, musíte nést následky a poskytnout nešťastnému sousedovi jisté odškodnění. Toto odškodnění se jmenuje úrok z prodlení. Rozlišujeme tedy : - úrok - to je obchodní cena, která se platí za půjčení peněz, - úrok z prodlení - to je trest, který se platí za nedodržení smluvených podmínek. Úrok z prodlení má smysl jen tehdy, je-li vyšší než úrok. Toto zvýšení si můžete do smlouvy o půjčce dohodnout předem sami. Nedohodnete-li si je, pak úrok z prodlení je stanoven právním předpisem tak, že mezi občany činí dvojnásobek diskontní sazby ročně, jejíž výše momentálně činí 11,5 % ročně , mezi podnikateli sazbu o 1 % vyšší než průměrná úroková sazba z úvěrů poskytovaných bankami, kde bydlí nebo sídlí dlužník. Na první pohled vidíte rozdíl - dluží-li občan občanovi (jako nepodnikatelé) je úrok z prodlení v září 1998 plných 23 % ročně. Dluží-li podnikatel podnikateli, je úrok z prodlení v téže době okolo 18ti % ročně. Rozdílnost v úpravě obou nemá podle mého názoru žádný racionální důvod. Je dána tím, jak chaoticky a bez souvislostí se provádějí změny a novelizace právních předpisů. Jak již výše uvedeno, je proto dobré, sjedná-li se sazba úroků z prodlení již přímo ve smlouvě o půjčce. Pak se řídíte smlouvou a může to být jakákoliv z obou cifer výše uvedených anebo cifra úplně jiná. Výši bankovních úroků banky odvozují od základních úrokových sazeb diskontní sazby, lombardní sazby a sazby PRIBOR.

55

Diskontní sazba je úroková míra stanovená centrální bankou, u nás Českou národní bankou. Za tuto sazbu poskytuje ČNB úvěry ostatním bankám. V současné době sazba činí 11,5 %. Lombardní sazba je sazba krátkodobých úrokových měr, za kterou ČNB poskytuje bankám krátkodobé úvěry proti záruce v podobě směnek nebo cenných papírů. V současné době činí tato sazba 16 %. PRIBOR je výše úrokových sazeb finančních prostředků, které si mezi sebou půjčují komerční banky. Tato sazba je denně zveřejňována v Hospodářských novinách jako "sazba na trhu mezibankovních depozit" a to jednodenní, čtrnáctidenní, případně šestiměsíční, docilovaná na pražské burze. Banka většinou odvíjí sazby svých úvěrových smluv od šestiměsíčního PRIBORu, odchylka činí například + 3 %. Je-li tedy PRIBOR aktuálně 16,5 %, bývá úvěr úročen 19,5 %. Různé banky ovšem mají odchylku stanovenu různé a může tedy být o něco menší než 3 % anebo také vyšší. Zajištění: Při půjčce peněz bude váš soused chtít asi nějaké jistoty pro případ, že nebudete schopen peníze vrátit. Nedivte se mu; máte určitě dobrou vůli a máte spočítáno, že do roku takovouto částku vyděláte. Ale může se stát lecos a neměl by to odnést věřitel. Můžete mu proto nabídnout několik způsobů zajištění: - ručení Někdo se zaručí, to znamená, že se písemně věřiteli zaváže, za dlužníka zaplatit dluh, pokud by nezaplatil v dohodnutém termínu dlužník, - zástavu Věc (např. svůj dům) se dá do zástavy tak, že se sepíše smlouva o zřízení zástavního práva ve prospěch věřitele. Tato smlouva se předložíte katastrálnímu úřadu, který provede vklad zástavního práva. Věřitel pak má za určitých okolností možnost dosáhnout prodeje zastavené věci a z toho docílit zaplacení dluhu, - zajišťovací převod práva Trochu to může připomínat zástavu: ale pro věřitele jde o pužnější řešení: sepíše se smlouva o tom, že dlužníkův dům se převádí hned (při uzavření smlouvy o půjčce) do vlastnictví věřitele. Zaplatí-li dlužník řádně a včas dluh, přejde dům okamžikem zaplacení zpět do vlastnictví dlužníka, aniž by tomu věřitel mohl zabránit. Naopak nezaplatí-li dlužník řádně a včas, má věřitel ve vlastnictví majetek, z něhož svoji pohledávku uspokojí. - dohoda o srážkách ze mzdy Je to písemná smlouva, ve které dá dlužník souhlas s tím, aby jeho zaměstnavatel mu prováděl i bez soudního rozhodnutí srážky ze mzdy ve prospěch věřitele. Má význam jenom tehdy, je-li dlužník v pracovním poměru a jde-li o nižší částku. Ze mzdy 10.000,- Kč může srážka činit 3.000,- Kč (závisí na tom, kolik osob dlužník vyživuje), dluh 500.000,- Kč by se 56

tak splácel - i kdyby byl bezúročný -14 let. Úročený 15ti % by se splácel 30 let, - postoupení pohledávky Představte si, že jste si skutečně půjčil 500.000,- Kč a dlužíte je. Současně ale i vám někdo jiný dluží nějakou částku, třeba proto, že jste mu ji v minulosti půjčil anebo proto, že nezaplatil za obilí, které jste mu dodal - a třeba je to také 500.000,- Kč. Tuto svoji pohledávku postoupíte smlouvou svému věřiteli. Ten je pak oprávněn ji vymáhat pro sebe od vašeho původního dlužníka. Peníze, které váš dlužník měl vrátit vám, zaplatí přímo vašemu věřiteli. Vy už od svého dlužníka peníze žádat nemůžete, ale ani váš věřitel nemůže žádat peníze od vás, Obdobný smysl má : - zastavení pohledávky Existují i další způsoby zajištění, například akreditiv, dokumentární akreditiv nebo bankovní záruka. Může vám je poskytnout banka, musíte však za tyto služby zaplatit. Pro naše účely není nutné je blíže rozebírat, informace o nich získáte buď v kterékoliv bance nebo od advokáta či daňového poradce. Časté je v praxi - směnečné zajištění Znamená, že svému věřiteli vystavíte (nebo akceptujete) směnku splatnou stejně, jako je splatný dluh. Věřitel má potom právo předložit Vám směnku k proplacení a neproplatíte-li ji, domoci se u soudu bez jednání vydání směnečného platebního rozkazu.

Směnky: Směnka je zvláštní dluh cenného papíru, který je na jedné straně někdy chápán jako téměř zázračný způsob, jak zajistit návratnost půjčených peněz (zejména se tak uvažovalo v počátcích svobodného podnikání u nás), na druhé straně (zejména v současnosti po pádu některých podnikatelských iluzí) bývá považován za listinu, která je k ničemu. Pravda bude někde uprostřed - na jedné straně směnka nenahradí hotové peníze, na druhé straně má přednost v tom, že téměř okamžitě ze směnky dosáhnete směnečného platebního rozkazu, který má účinky soudního rozsudku. Nemusíte přitom ve sporu proti svému dlužníkovi prokazovat ani výši dluhu ani úročení ani to, proč dluh vznikl. Rozhodující je pouze to, zda existuje platná směnka a pokud ano, soud bez dalšího vydá směnečný platební rozkaz, ve kterém nařídí dlužníkovi směnečnou sumu zaplatit do tří dnů. Směnečné právo, platné u nás, má svůj původ v tzv. Ženevské dohodě z r. 1931, kterou podepsala převážná většina evropských i některé mimoevropské státy. Proto lze říci, že v současné době je úprava směnek na celém evropském kontinentu stejná. To je v právu jev neobvyklý a představuje výhodu pro uživatele směnky: můžete se spolehnout, že vystavíte-li správně směnku podle českého směnečného práva, bude platná i v Německu, Rakousku, Francii, ale i v Turecku a Rusku a jinde.

57

Směnku můžete vytvořit napsáním na čistý papír. Musíte v textu pouze mít: - slovo "směnka" (nestačí uvést toto slovo v názvu, ale musí být uvedeno přímo v textu) - bezpodmínečný příkaz nebo slib zaplatit určitou peněžitou sumu (obvykle se vyjadřuje výrazem "za tuto směnku zaplaťte" nebo "proti této směnce zaplaťte" nebo "za tuto směnku zaplatím") - jméno toho, kdo má zaplatit (jde o tzv. směnečníka, tzn. osobu povinnou ze směnky), - splatnost směnky (je okamžik, kdy se směnka tzv. stává dospělou a kdy vzniká právo věřitele předložit směnku dlužníkovi k proplacení a povinnost dlužníka zaplatit. Směnky mají splatnost buď stanovenou pevným datem nebo určitou lhůtou - např. 30 dní po datu vystavení - anebo existují tak zvané směnky "na viděnou", což znamená, že dlužník je povinen zaplatit směnku v ten okamžik, kdy mu věřitel směnku k zaplacení předloží), - údaj místa, kde má být směnka zaplacena (obvykle bývá totožný s místem nebo obchodním sídlem dlužníka), - ten, komu se má zaplatit (směnečný věřitel nebo také obmyšlený. Jeho jméno je obvykle psáno ve formuláři směnky v místě, kde je uvedeno "na řad"), - datum a místo vystavení - podpis výstavce směnky. Napsat směnku tedy není tak příliš komplikované, ale na druhé straně jsou kladeny zákonem vysoké nároky na přesné dodržení všech základních náležitostí a stačí vynecháte-li jedno podstatné slovo a napsaný papír nebude směnkou, ale obyčejným závazkem nebo ani tím ne. Z toho důvodu je praktické směnky vyplňovat do existujících formulářů, které jsou dnes běžně v prodeji. Půjdete-li takové formuláře kupovat, dostane se vám patrně otázky, zda chcete koupit formulář směnky vlastní anebo směnky cizí. Směnka vlastní znamená, že směnečný dlužník (tzv. směnečník) se sám zavazuje někomu za směnku zaplatit. Směnka vlastní začíná textem "Za tuto směnku zaplatím...". Naproti tomu směnka cizí znamená, že ten, komu má být placeno ze směnky (směnečný věřitel) přikazuje jinému zaplatit mu určitou peněžitou sumu. Teprve až onen "jiný", tzn. výše uvedený směnečný dlužník nebo-li směnečník směnku cizí podepíše, tedy akceptuje, je tato směnka platná. Směnka cizí začíná textem "Za tuto směnku zaplaťte...".

58

Dluží-li vám tedy obchodní partner částku 100.000,- Kč a zajistí vám uznání této částky směnkou, potom směnka vlastní bude vypadat takto:

Naproti tomu akceptuje-li vámi vypadat takto:

vystavenou tzv. směnku cizí, bude směnka

59

V obou těchto případech je výsledek stejný, Váš dlužník je z jedné i z druhé směnky stejně zavázán zaplatit vám 100.000,- Kč a nezaplatí-li do data, které je na směnce vyplněno, můžete částku ze směnky vymáhat ve zkráceném soudním řízení, tzv. řízením směnečném. Dojde-li až k této situaci, tzn. rozhodnete-li se po bezúspěšném předložení směnky dlužníkovi k proplacení vymáhat ji soudně, sepíšete návrh na směnečný platební rozkaz a k němu přiložíte originál směnky. Tento návrh s originálem směnky odnesete příslušnému soudu, kde je od vás přijme příslušný úředník, směnku uloží do trezoru, na návrh vyznačí, že převzal originál směnky a po nějakém čase vám bude doručen směnečný platební rozkaz, kterým bude vašemu dlužníkovi uložena povinnost 100.000,- Kč vám zaplatit, a to bez soudního projednání. Bude ale praktické, obrátíte-li se v této záležitosti na advokáta, který celou záležitost kvalifikovaně vyřídí. Dlužník má pochopitelně i proti směnečnému platebnímu rozkazu právo podat odpor. Učiní-li tak, bude nařízeno u příslušného krajského soudu jednání, kde soud rozhodne o tom, zda směnečný platební rozkaz zruší anebo, zda jej ponechá v platnosti. I v soudním řízení má ale směnečný dlužník omezenou možnost obrany a bude-li směnka správně vyplněna a bude tedy platná, má malou pravděpodobnost, že se zaplacení ubrání. Jak je to se směnečným úrokem? Výše jsme uvedli, že běžný úrok se v současné době pohybuje okolo 17 % či 18 %. Úrok z prodlení pak bývá vyšší. Směnečný úrok je však úrok stanovený přímo směnečným zákonem a i jeho výše je upravena s ohledem na Ženevskou konferenci, která sjednotila evropské směnečné právo. Vzhledem k tomu je tento úrok stanoven na 6 % ročně a je tedy v našich současných podmínkách velice nízký. Nebudete-li mít ve směnce žádný údaj o úročení, úročí se vám směnečná suma ročně částkou 6 %. Není ovšem problém dosáhnout toho, aby úrok se dostal i ve směnce na úroveň, která je u nás obvyklá. Spočítáte si částku úroků za dobu splatnosti, např. při sazbě 17 % a směnečnou sumu, kterou vyplňujete do směnky, o výši úroků zvýšíte. Žádné odůvodnění o tom do směnky není třeba vyplňovat, vyplní se pouze vypočtená částka. Půjčí-li si tedy dlužník 20. září 1998 zmíněných 500.000,- Kč s 15 % ročně na dobu jednoho roku a zajistí-li si jejich splatnost směnkou, vyplní směnečnou sumu na 575.000,- Kč a splatnost na 20. září 1999. Až uplatní 21. září 1999 svá práva ze směnky, soud se nebude ptát, zda v tom je nebo není úrok a uloží dlužníkovi povinnost celých 575.000,- Kč vrátit. 3.2.2. Úvěr Úvěr je obchodně totéž co půjčka. Půjčka je upravena občanským zákoníkem, úvěr je upraven zákoníkem obchodním. Rozdíl spočívá především v tom, že úvěr je institut podnikatelský poskytovaný zpravidla bankou.

60

Rozhodnete-li se žádat o bankovní úvěr, nejprve se informujte u několika bank, za jakých podmínek úvěry poskytují. Na prvním místě vás bude zajímat úročení. Zjistíte jednak, že různé banky mají různě vysoké úroky z úvěrů, jednak to, že úroky jsou odstupňovány i podle délky doby čerpání úvěru, tzn. podle toho, zda půjčené prostředky se zavážete vrátit dříve nebo později. Rozdílná výše úroků ovšem není jedinou věcí, která vás zajímá. Pravděpodobně bude také velmi praktické vědět, jaké požadují jednotlivé banky zajištění. O zajištění jsme se zmínili v 3.2.1. Kromě těchto klasických způsobů zajištění, z nichž banky využívají zejména zástavní právo k nemovitostem (u úvěrů vyšších), případně ručení jinou osobu (u úvěrů a půjček nižších), jako časté zajištění požadují banky zajištění formou jiného vkladu. V praxi se zdá, že to nemá žádný význam, neboť máte-li hotové peníze, nebudete si půjčovat a brát úvěr a koupíte si stroj či nemovitost přímo ze svých peněz. Někdy ale může být výhodné i za takovýchto okolností si úvěr vzít. Zajistíte-li totiž úvěr, který budete čerpat, svým peněžitým vkladem, který v bance uložíte, je možné, že při vhodné kombinaci úročení vkladu a úvěru a s přihlédnutím k inflaci bude výhodné splácet peníze bance a vedle toho po úplném zaplacení si vyzvednout termínovaný vklad zvýšený o úroky. Další výhodou může být to, že banka nemusí požadovat zajištění vkladem v plné výši, v jaké poskytuje úvěr a budete-li tedy čerpat 1,000.000,- Kč, bude možná stačit 600.000,- Kč k tomu, aby to pro banku představovalo dostatečné zajištění. Pokud jste se tedy rozhodli navštívit konkrétní banku, dozvíte se tam jaké náležitosti a podklady budete muset předložit k tomu, aby se o úvěru mohlo jednat. Především bude banku zajímat vaše finanční a obchodní situace. Bude tedy požadovat nejenom daňové přiznání za minulý rok, ale také odhad toho, jakým způsobem se vaše obchodování a hospodářství bude vyvíjet v příštích letech, po které budete úvěr splácet. Budete tedy patrně muset bance znázornit své peněžní toky, zmapovat příjmy a vydání a odhadnout jejich vývoj do budoucna a sdělit také, jaký další majetek máte a jaké vůbec je vaše majetkové postavení, zda máte další závazky apod. Projednáte-li úspěšně všechny tyto otázky včetně zajištění, zpracuje banka úvěrovou smlouvu a smlouvu o zajištění úvěru. Bude-li to zajištění zástavou nemovitosti, bude tato smlouva předložena katastrálnímu úřadu a v okamžik, kdy katastrální úřad vloží zástavní právo ve prospěch banky, z podepsané úvěrové smlouvy banka uvolní čerpání úvěru. Jakmile začnete úvěr čerpat, je jenom na vás v jaké výši ho vyčerpáte. Není zpravidla povinnost vyčerpat úvěr celý, i tuto otázku je dobré s bankou předem projednat. Následně je potom důležité dodržovat splátky, které jsou dohodnuty podle úvěrové smlouvy. Budete splácet jednak dluh jako takový, tzn. jistinu, jednak také úroky. Někdy se splácí oboje jednou splátkou, někdy se např. v měsíčních termínech splácí dluh a ve čtvrtletních termínech úroky. Předem se vždy informujte, co se stane, splatíte-li najednou celý zbytek dluhu, tzn.

61

nebudete-li splácet postupně po celé období. I taková situace může nastat, můžete získat neočekávané příjmy, které umožní zbavit se dluhu dříve, jestliže zároveň zjistíte, že je výhodnější vrátit peníze jednorázově, než splácet. Banka by pro takový případ neměla požadovat žádné zvláštní odškodnění, nýbrž úročení by mělo skončit okamžikem, kdy celý dluh vrátíte. Splatíte-li úspěšně celý dluh, banka vám o tom vydá potvrzení, které předložíte katastru nemovitostí se žádostí o výmaz zástavního práva a zástavní právo (hypotéka) ve prospěch banky bude vymazáno. Může ovšem nastat také situace, že se dostanete do nečekaně obtížné situace a nebudete schopni dodržet splátky anebo dluh ve stanoveném období zaplatit. Ani to není situace neřešitelná. Není ovšem příliš rozumné přestat platit, odmlčet se a s bankou přestat komunikovat. Spíše je namístě v takovém případě se sám na banku obrátit, zdůvodnit hospodářské a obchodní potíže. Potom je zpravidla buď možné prodloužit dobu čerpání úvěru nebo povolit odklad splátek anebo poskytnout tzv. překlenovací úvěr, ze kterého budete po nějaké období platit splátky, než se vaše situace zase zkonsoliduje. Je samozřejmé, že za všechny tyto další změny budete muset nějakým způsobem zaplatit, protože odklad splatnosti dluhu pro vás bude znamenat zvýšení úvěrového zatížení. Bankovní úvěr je dnes patrně nejznámějším institutem, na který se podnikatel obrací, jestliže potřebuje finanční zdroje. Tato kapitola však chce ukázat, že to není zdroj jediný a že jsou možnosti jiné a vždy stojí zato je vyzkoušet. Úvěr od banky by měl figurovat až na dalších místech, teprve tehdy, nepodaří-li se zajistit finanční prostředky způsobem jiným. 3.2.3. Tichý společník Tichý společník není tajemná bytost, nýbrž buď osoba fyzická nebo osoba právnická, podnikatel či nepodnikatel, ale vždy ten, kdo má zájem poskytnout určité peněžní prostředky, které nechce splácet tak, jako půjčku, nýbrž chce, aby se jimi podílel na podnikání. Vklad podnikateli hodlá ponechat po určitou dobu, ale za to chce, aby nesl nějaký podíl na zisku z Vaší podnikatelské činnosti. Vkladem tichého společníka nemusejí být jenom peníze, ale i věc, ať movitá nebo nemovitá. Institut tichého společenství je upraven zákonem, zakládá se smlouvou, která vyžaduje písemnou formu. Je velmi praktické, že tichý společník nemusí poskytovat jenom peníze, ale jeho vklad může představovat např. určitou věc anebo také jinou majetkovou hodnotu. Budete-li tedy potřebovat koupit stroj, který nezbytně pro podnikání potřebujete a budete-li znát osobu, která tento stroj má a je ochotna vám ho pro podnikání na určitou dobu poskytnout, přičemž požaduje podíl na zisku z podnikání, pak se patrně nebudete obracet na banku se žádostí o úvěr na koupi stroje, ale zvolíte spíše formu tichého společenství. Uvedený tichý společník vám takový stroj předá, umožní vám za smluvených podmínek jeho využití a vždy ve smluveném období obdrží podíl na zisku. Bude-li podnikání ztrátové, pak se podíl tichého společníka zmenšuje o podíl na ztrátě. Jinými slovy ve prospěch tichého společníka jde zisk, ale k jeho

62

tíži jde případná ztráta. Tichý společník se tak podílí na vašem podnikání v plném slova smyslu a v případě úspěchu bude ziskový, v případě neúspěchu i jeho bude postihovat ztráta. Má ovšem tu jistotu, že nikdy neponese ztrátu větší, než je hodnota jeho vkladu. Právě proto, že se tichý společník takovýmto způsobem na podnikání podílí, má také právo nahlížet do obchodních dokladů a do účetnictví a má také právo požadovat stejnopis roční účetní závěrky. Proč se tichý společník jmenuje tichý? Je to proto, že smlouva o tichém společenství se týká pouze podnikatele a tichého společníka a žádným způsobem se nepromítne navenek, zejména ne zápisem do obchodního rejstříku. Tichý společník zůstává v pozadí, navenek vždy vystupuje pouze podnikatel a účast tichého společníka je omezena na majetkový vklad a na jeho oprávnění kontrolovat, resp. nahlížet do účetnictví. Z toho důvodu také tichý společník za žádné závazky podnikatele neručí. Teprve tehdy, jakmile by tichý společník své jméno zveřejnil např. tak, že by je zahrnul do obchodního jména podnikatele, anebo by prohlásil smluvnímu partnerovi podnikatele, že s podnikatelem podniká společně, potom by ručil za závazky podnikatele. Jestliže byla smlouva o tichém společenství uzavřena na dobu určitou, potom uplynutím doby účast tichého společníka na podnikání zaniká. U smlouvy uzavřené na dobu neurčitou zaniká účast tichého společníka výpovědí, přičemž smlouvu o tichém společenství může vypovědět jak podnikatel, tak tichý společník, a to nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku. Ve smlouvě je ovšem možné podmínky výpovědi a výpovědní lhůtu dohodnout i jinak. Protože tichý společník odpovídá za ztrátu podnikatele do výše svého vkladu, pak také jeho účast na podnikání zaniká i tím, dosáhl-li jeho podíl na ztrátě výše vkladu. Potom už není hodnota, kterou by se tichý společník na podnikání zúčastnil a pokud by se dál chtěl podnikání zúčastnit jako tichý společník, musely by obě strany uzavřít novou smlouvu o tichém společenství, na základě které by tichý společník poskytl nový vklad. Pochopitelně účast tichého společníka zanikne také tím, že podnikatel ukončí podnikání anebo tím, že na jeho majetek bude prohlášen konkurs. Jestliže účast tichého společníka na podnikání zanikne, je do třiceti dnů po zániku smlouvy podnikatel povinen vrátit tichému společníkovi jeho vklad, a to buď zvýšený anebo naopak snížený o podíl tichého společníka na výsledku podnikání. Budou-li tedy vkladem peníze, vrátí podnikatel tichému společníkovi vloženou peněžitou částku, která bude buď zhodnocená anebo znehodnocená. Účastnil-li se tichý společník podnikání tím, že předal podnikateli movitou věc (např. stroj) je otázka případného vracení této věci záležitosti smlouvy mezi stranami. Může být ujednáno, že vlastníkem věci zůstává po dobu podnikání tichý společník a podnikatel má právo věc užívat. Může být ovšem také ujednáno, že vlastníkem věci se stává podnikatel a potom by při skončení musel tichému společníkovi vrátit její hodnotu stanovenou podle smlouvy a v penězích. Smlouva o tichém společenství bude pravděpodobně fungovat tam, kde jsou předpoklady podnikatelského růstu podnikatele. Jestliže rolníkovi hospodářství nepůjde, těžko bude hledat osobu, která je ochotna se svým vkladem rizikového

63

podniku zúčastnit. Potom ale těžko hledá i jiné finanční zdroje, protože ani banka nebude ochotna poskytnout úvěr a zpravidla ani fyzická nebo právnická osoba půjčku. Možná, že se ukáže v takové situaci, že řešením by byl převod obchodního podílu nebo jeho části. O tom pojednává následující stať. 3.2.4. Prodej, či emise akcií, převod obchodního podílu O akciích, jejich prodeji nebo emisi (vydání) se hovoří v případě akciové společnosti, o převodu obchodního podílu v případě společnosti s ručením omezeným. U společnosti s ručením omezeným je také možné zvýšení základního jmění tím, že do společnosti přistoupí nový společník. Obchodní podíly zůstanou dosavadním společníkům, nepřevádějí se a společnost se "zvětší" o nový obchodní podíl vnesený novým partnerem. Obdobně u akciové společnosti lze zvýšit základní jmění tím, že noví akcionáři upíší (zavážou se koupit) nové akcie. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným představuje jakési "spoluvlastnictví" v případě, že je více společníků společnosti anebo "vlastnictví" společnosti, je-li společník sám. Přesně řečeno - obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu jmění společnosti. Je-li tedy základní jmění společnosti 100.000,- Kč, váš vklad činil 60.000,- Kč a vklad vašeho společníka 40.000,- Kč, potom váš obchodní podíl činí 60 % na společnosti, obchodní podíl druhého společníka 40 %. Svůj obchodní podíl je možné prodávat nebo kupovat anebo jej zvyšovat. Zvýšení obchodního podílu má za následek zvýšení základního jmění společnosti. Jestliže tedy svůj podíl zvýšíte dalším vkladem ve výši 60.000,- Kč, bude váš celkový vklad 120.000,- Kč, vklad vašeho společníka zůstává 40.000,Kč, základní jmění společnosti stoupne ze 100.000,- Kč na 160.000,- Kč. Tímto zvýšením se zároveň zvýšil váš obchodní podíl na 75 %, obchodní podíl vašeho společníka se snížil na 25 %. Jistě jste si všimli, že ačkoli druhý společník svůj vklad (40.000,- Kč) nesnížil, přesto jeho obchodní podíl klesl ze 40 % na 25 %. Je z toho ale také dobře vidět, jak zvýšením základního jmění, kterým se zvýší vklad jednoho, může být druhý společník třeba vyloučen z rozhodování o nejdůležitějších otázek. Společenská smlouva stanoví, že v jistých nejzávažnějších věcech rozhodují společníci dvoutřetinovou většinou. Při poměru vkladů 60 : 40 potřebuje silnější společník k takovýmto krokům vždy souhlas druhého. Při poměru 75 : 25 už ne a může ve společnosti o všech věcech rozhodovat zcela sám a druhý společník tím prakticky ztratil možnost ovlivňovat chod společnosti. Je to aktuální problém zvlášť ve velkých akciových společnostech, kde silný akcionář může navýšením svého podílu menší akcionáře zcela vyřadit ze hry. Proto právní předpis v případě akciové společnosti stanoví pravidla, kterými

64

se snaží více či méně úspěšně chránit menšinové (minoritní) akcionáře. Zvýšení základního jmění se projednává a rozhodnutí o tom přijímá na valné hromadě společnosti, zapisuje se do obchodního rejstříku. Pro účely této kapitoly nás však především zajímá způsob, jakým získat nové zdroje do podnikání. To se stane tak, že do společnosti přistoupí nový společník, který vloží nové vklady. I o tom musí rozhodnout valná hromada společnosti a vyslovit s tím souhlas. Nový společník se potom zaváže k vkladům v dohodnuté výši (např. 60.000,- Kč) a prohlásí písemně, že přistupuje ke společenské smlouvě stávající společnosti. Základní jmění společnosti vzroste na 160.000,Kč a bude tvořeno vklady již třech společníků, tzn. vkladem vaším v původní výši 60.000,- Kč, vkladem vašeho společníka dosavadního ve výši 40.000,- Kč a vkladem společníka nového ve výši 60.000,- Kč. S ohledem na to potom je výše obchodních podílů taková, že vašemu původnímu společníkovi patří 25 % (40.000,- Kč za 160.000,- Kč) a vy a nový společník máte každý obchodní podíl ve výši 37,5 % společnosti. Je jasné, že výhoda pro společnost nemusí spočívat jenom v tom, že nový společník vložil částku 60.000,- Kč, ale může spočívat i v tom, že přinese nové kontakty, nové obchodní partnery a že tedy prospěch pro společnost není měřitelný jenom nominální výší vkladu. Můžete ale uvažovat také tak, že svůj obchodní podíl buď celý anebo jeho část smlouvou budete prodávat. Převedete zvláštní smlouvou. tak zvanou o převodu obchodního podílu, 50 % svého obchodního podílu svému novému společníkovi. Opět se tak musí stát se souhlasem valné hromady a výsledek potom bude takový, že vám zůstane 30 % podílu odpovídající 30.000,- Kč vkladu, nový společník bude mít také 30 % podílu a původní společník si ponechá svých 40 % podílu. Základní jmění společnosti zůstalo stejné, tzn. ve výši 100.000,- Kč a přibyl do společnosti nový společník. I tento výsledek musí být pochopitelně schválen valnou hromadou a musí být podán návrh na zápis rejstříkovému soudu, protože společníci ve společnosti s ručením omezeným a výše jejich vkladu je povinnou součástí zápisu do obchodního rejstříku. Konečně se ovšem můžete rozhodnout také k tomu, že prodáte celý svůj obchodní podíl novému společníkovi opět se souhlasem valné hromady a opět po zápisu do obchodního rejstříku bude situace taková, že nadále ve společnosti figurovat nebudete a společnost bude mít dva společníky, kteří budou mít obchodní podíly ve výši 60 % (váš původní obchodní podíl) a 40 % váš dosavadní obchodní partner. V případě akciové společnosti se účasti společníků na společnosti neříká podíl a společníci se nenazývají společníky. Jedná se o akcie a akcionáře. Ekonomická podstata je ovšem obdobná. Jste-li tedy dva akcionáři společnosti, jejíž základní jmění tvoří 1,000.000,- Kč a držíte 60 % akcií této společnosti, potom můžete opět, podle modelů zachycených výše, akciový podíl buď navyšovat anebo prodávat své akcie ať už částečně anebo zcela. Můžete také zvyšovat základní jmění bez úpisu nových akcií, tzn. bez přibírání nových akcionářů.

65

U akciové společnosti, obdobně jako u společnosti s ručením omezeným, o takovýchto operacích rozhoduje valná hromada. Ty mají řadu formálních náležitostí, v každém případě je bude vyřizovat buď notář nebo advokát, notář také musí sepsat notářský zápis o průběhu valné hromady a o úpisu akcií. Doklady s návrhem na změnu zápisu se potom předloží obchodnímu rejstříku. Rozdíl oproti společnosti s ručením omezeným je ovšem v tom, že obchodní rejstřík nezapisuje osoby akcionářů (s výjimkou případů, kdy společnost je tvořena jediným akcionářem - právnickou osobu), nýbrž zapisuje pouze celkovou výši základního jmění a počet a hodnotu akcií. Akcie se potom mohou převádět libovolně a akcionáři se zapisují do knihy akcionářů společnosti. Jedná-li se o akcie na jméno, je v takovém případě poznamenáno jméno akcionáře.

na jménu každé akcie

Existují ale také akcie na majitele, které nejsou označeny jménem a akcionářem společnosti je potom každý, kdo se na valné hromadě těmito akciemi vykáže. Rozhodne-li tedy valná hromada akciové společnosti o zvýšení základního jmění, vyrozumí o tom společnost zájemce - budoucí akcionáře. Jestliže se tito noví zájemci zaváží nově vydané akcie odkoupit (tak zvaně je upíší), stanou se novými akcionáři společnosti a jakmile svůj závazek splní, tzn. upsané akcie společnosti proplatí, budou jim akcie předány. Tím se základní jmění společnosti zvýší, společnost získá nové finanční prostředky. Burza: Velké akciové společnosti obchodují s akciemi na burze. Burza je tedy místo, kde se setkávají zájemci o koupi a prodej akcií některých společností. Jedná se o vybrané společnosti, jejichž ekonomická úroveň je relativně dobrá a které jsou k obchodování na burze připuštěny. O takovýchto akcií se říká, že jsou veřejně obchodovatelné. Na burze nemůžete obchodovat samostatně, nýbrž prostřednictvím zvláštního podnikatelského subjektu, tzv. obchodníka s cennými papíry. Tímto obchodníkem může být ten, kdo k tomu má povolení od komise pro cenné papíry. Obchodníkem s cennými papíry jsou např. banky a v každé bance proto můžete získat informace o obchodování na burze, o cenách akcií, o podmínkách nákupu a prodeje akcií na burze a o poplatcích s tím spojených. Obchody s ostatními akciemi ostatních akciových společností se burzu.

dějí mimo

Burza je právnická osoba, jejímž posláním je organizovat burzovní trh, tzn. soustřeďovat nabídku a poptávku a umožnit uzavírání smluv mezi zájemcem o koupi a zájemcem o prodej. Předmětem tohoto trhu jsou cenné papíry, tzn. akcie, dluhopisy, podílové listy a další a proto se burza nazývá burzou cenných papírů.

66

Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v oblasti zemědělského podnikání, bude účelné zmínit se ještě o druhé burze a tou je burza komoditní. Komoditní burza není obchodní společností, ale je zvláštním právním útvarem (korporací), který není založen za účelem zisku. To pochopitelně neznamená, že by zisku nemohla docilovat, ale znamená to, že tento zisk nemůže být rozdělen mezi členy burzy, ale může být použit pouze k zajištění dalšího rozvoje burzy, jejího vybavení personálního, počítačového, prostorového apod. Předmětem obchodu na komoditní burze nejsou cenné papíry, nýbrž zboží neboli "komodity". Tímto zbožím mohou být rostlinné produkty, zvířata a další věci. Burza tedy organizuje nabídku a poptávku po komoditách a cílem je zprostředkovat, resp. umožnit zájemcům prodávat a kupovat zboží, jehož obchodováním se burza zabývá. Burzy, ať již cenných papírů anebo komoditní, jsou místem, kde se vytváří tržní cena příslušného zboží. Je to tedy místo ekonomicky velice důležité a z toho důvodu stát kontroluje vznik burzy tím, že existuje povolovací systém, to znamená,, že jak založení, vznik tak zrušení burzy je možné pouze s povolením státního orgánu. Státní orgán vykonává také činnost dozoru a v rámci tohoto dozoru je oprávněn pozastavit burzovní obchody, odejmout povolení k provozování burzy případně omezit toto povolení, má možnost ukládat pokuty apod. 3.2.5. Spořitelní úvěrové družstvo Při podnikání je třeba hledat stále nové cesty, podobné platí i o možnostech získávání finančních prostředků. V současné době poměrně drahých bankovních úvěrů a v zemědělství omezených možností získávání prostředků emisemi akcií se nabízí možnost vzájemné spolupráce mezi zemědělci ve finanční oblasti a to zřízením tzv. spořitelního a úvěrového družstva (družstevní záložny, dříve kampeličky). Činnost družstevních záložen je u nás umožněna zákonem od roku 1995. Družstevní záložna je právnickou osobu, na její postavení se vztahují ustanovení týkající se družstva (1.2.2.) a zvláštního zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Družstevní záložna provozuje pro podporu hospodaření svých členů převážně finanční činnost, tzn. přijímá vklady, poskytuje úvěry, poskytuje záruky a peněžní služby v různých formách. Kromě peněžní činnosti může poskytovat svým členům i některé další služby. Družstevní záložna musí mít nejméně třicet členů a její zapisované základní jmění musí činit nejméně 100.000,- Kč. Členem družstevní záložny může být jenom fyzická osob, která je způsobilá k právním úkonům. Členská práva ani povinnosti nejsou převoditelná a úmrtím člena členství zaniká, nedědí se. Osoba, která se chce stát členem družstevní záložny, musí splatit členský podíl, který má pouze peněžitou formu. Jeho výši určuje družstevní záložna ve svých stanovách. Nad činností družstevních záložen dohlíží ústřední Úřad pro dohled nad družstevními záložnami se sídlem v Praze. V čelem úřadu stojí ředitel jmenovaný

67

a odvolávaný ministrem financí. Vklady členů družstevní záložny jsou pojištěny a každá družstevní záložna je povinna zúčastnit se systému pojištění vkladů. Družstevní záložna je tedy subjektem poskytující peněžní služby, avšak odlišným od banky. Na rozdíl od banky totiž neposkytuje své služby (úvěry a vklady) komukoliv, ale pouze svým členům. To může vytvářet předpoklady k tomu, aby bylo hospodaření záložny lépe kontrolováno než hospodaření bank. Důsledkem toho ovšem je, že družstevní záložny budou hospodařit a obchodovat s finančními prostředky v menším rozsahu než banky a mají charakter spíše svépomocný. Jejich síla záleží na tom, jak vysoké finanční prostředky u nich budou členové ukládat, protože čím větší objem peněz záložna shromáždí, tím větší částky může vydělávat a tím větší výhody ať již při poskytování úvěrů nebo jiných služeb může svým členům nabídnout. V řadě cizích zemí je tento způsob financování značně rozvinutý, zejména také ve Spojených státech amerických. U nás před válkou mělo úvěrové družstevnictví tradici a poměrně významné postavení, po válce bylo zlikvidováno a teprve v poslední době se začíná znovu rozvíjet. V současné době je v Čechách přibližně 60 družstevních záložen, které fungují a poskytují svým členů peněžní služby. 3.2.6. Pomoc od státu Finanční podpora státu je v současné době nedílnou a nezbytnou součástí zabezpečení životaschopnosti zemědělských subjektů. V českém právním řádu jsou položeny základy státní podpory zemědělství a zemědělcům. Stát pomoc poskytuje v různých formách se zaměřením na - dotace do zemědělství - dotace do lesnictví podporu aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí - podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

A. Dotace do zemědělství Základy podpory podnikatelských aktivit v zemědělství byly položeny podpůrnými programy schválenými Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky usnesením 17.schůze 3.prosince 1997. Ministerstvem zemědělství České republiky na základě schválených podpůrných programů byly vydány Zásady, kterými byly stanoveny podmínky pro poskytování podpor. Uvedené podpůrné programy jsou zaměřeny do dále uvedených oblastí: -

Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů účel podpory - nezbytná obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů Podpora včelařství účel podpory – zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin

68

-

-

V ČR Podpora nepotravinářského využití půdního fondu – pěstování lnu účel podpory – podpora pěstování lnu pro technické využití a jako ekologického prvku pro udržení rázu krajiny Chov dojných krav účel podpory – zajištění zemědělské údržby krajiny a zachování či vytvoření stálých pracovních příležitostí využitím zemědělských pozemků k produkci krmiv; restrukturalizace stáda a zvýšení průměrné užitkovosti dojených krav, - Zazvěření oblastí postižených záplavami účel podpory – záchrana genofondu zvěře jako náhrada za zničené populace v oblastech postižených povodněmi

-

Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a rostlin účel podpory – zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb

Udržování genetického potenciálu osiv a sadby účel podpory – podpořit a zebezpečit dostupnost kvalitních odrůd osiv a sadby - Podpora ozdravování polních a speciálních plodin účel podpory – ozdravení polních a speciálních plodin s využitím bilogické ochrany a technických izolátů -

-

-

Nákazový fond účel podpory – zmírnění ekonomické újmy, která vznikla chovatelům hospodářských zvířat poškozených přikázanými režimy hospodaření v důsled ku plnění přikázaných režimů chovu hospodářských zvířat v ochranných pásmech vyhlášených při vzplanutí nebezpečných nákaz hospodářských zvířat Poradenství a informatika účel podpory – organizační, ekonomické a odborné poradenství včetně informatiky

Žádosti o podporu se podávají na příslušném Územním odboru Mze ČR, kde jsou evidovány podle data, hodiny a minuty přijetí. Územní odbor Mze ČR posoudí, zda žadatel splnil podmínky pro podání žádosti a žádost zkontroluje. Pokud zjistí, že žádost je neúplná nebo obsahuje zjevně chybné údaje, vrátí ji žadateli k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě. K přiznání podpory na základě žádosti je kompetentní Mze ČR. Žádosti se projednávají podle pořadí v jakém byly přijaty – zaregistrovány na ÚO Mze. Po přiznání podpory uzavře Mze ČR s žadateli smlouvu o poskytnutí podpory.

B. Dotace do lesnictví Přílohou k zákonu o státním rozpočtu České republiky jsou Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsoby kontroly jejich využití. V souladu s těmito pravidly jsou poskytovány příspěvky na:

69

-

obnovu lesů poškozených imisemi obnovu, zajištění a výchovu porostů sdružování vlastníků lesa malých výměr ekologické a k přírodě šetrné technologie zajištění mimoprodukčních funkcí lesa hrazení bystřin podporu ohrožených druhů zvířat vyhotovení lesních hospodářských plánů, ostatní hospodaření v lesích

Příspěvky jsou poskytovány - Ministerstvem životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech - Ministerstvem obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu - Ministerstvem zemědělství, v ostatních případech Termíny podání žádostí jsou stanoveny výše citovanými závaznými pravidly dle jednotlivých druhů příspěvků - u příspěvků na obnovu lesů poškozených imisemi do 30.6. běžného roku (dále jen b.r.) u příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů na zajištění a přirozenou obnovu lesa do 30.6. b.r. v ostatních případech v průběhu roku do 3 měsíců po splnění předmětu - u příspěvků na sdružování vlastníků lesa malých výměr do 31.3. b.r. u příspěvků na ekologické a k přírodě šetrné technologie v průběhu roku do 3 měsíců po splnění předmětu -

u příspěvků na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa do 27.2. b.r. na rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek a akce vyvolané povodněmi v červenci 1997 do 31.3. b.r. na akce které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků do 29.5. b.r. ostatní akce včetně rozpracovaných a neuspokojených akcí, které byly podány po výše uvedených termínech u příspěvků na podporu ohrožených druhů zvířat do 30.6. b.r. u příspěvků na ostatní hospodaření v lesích do 29.5. b.r. u příspěvků na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě do 29.5. b.r.

Žádost se podává na předepsaném formuláři příslušnému Územnímu odboru Mze ČR v jehož obvodu se nachází předmětný pozemek. Žádosti jsou projednávány v pořadí, v jakém byly doručeny a to do vyčerpání finančních limitů, stanovených pro jednotlivé druhy příspěvků. Výsledek projednání žádosti o poskytnutí příspěvku oznamuje Územní odbor nebo Mze podle příslušnosti k vyřízení písemně formou rozhodnutí.

C. Podpora aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí

70

Na základě podpůrných programů poskytuje stát na základě kritérií stanovených nařízením vlády finanční podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny -

na údržbu zemědělských pozemků s průměrnou cenou těchto pozemků v katastrálním území podle zvláštního předpisu 4,01 Kč za 1m2 a vyšší - vyrovnání ztrát v důsledku hospodaření žadatele v systému ekologického zemědělství - změnu struktury zemědělské výroby zalesněním včetně ochrany založených lesních kultur na zemědělských pozemcích v katastrálním území s průměrnou cenou podle zvláštního předpisu 4,01 Kč a vyšší - údržbu zemědělských pozemků v méně příznivé oblasti přispívající k udržení krajiny v požadovaném stavu v souladu se zvláštními předpisy - rozšíření chovu skotu masných plemen v méně příznivé oblasti příspívajícího k přirozenému využití produkce travních porostů¸zajištění stálých pracovních příležitostí a k trvalému udržení krajiny v kulturním stavu - vyrovnání ztrát v důsledku hospodaření žadatele v systému ekologického zemědělství v méně příznívých oblastech - rozšíření chovu ovcí v méně příznivé oblasti příspívajícího k přirozenému využití produkce trvalých travních porostů a k trvalému udržení krajiny v kulturním stavu - změnu struktury zemědělské výroby zalesněním včetně ochrany založených lesních kultur v méně příznivých oblastech Žádost o podporu podává žadatel Ministerstvu zemědělství nebo Ministerstvu obrany, jde-li o organizaci v jeho působnosti, nejpozději do 30.6. b.r u podpory na změnu struktury zemědělské výroby zalesněním a do konce února b.r.u ostatních podpor. Žádost musí být doložena příslušnými doklady stanovenými nařízením vlády. V případě, že žádost splňuje kritéria, náležitosti a lhůty stanovené nařízením vlády a žadatel má ke dni podání žádosti vypořádány své splatné závazky vůči Státnímu fondu tržní regulace, Podpůrnému a garančnímu, rolnickému a lesnickému fondu a.s., Pozemkovému fondu České republiky a závazky vyplývající z již uzavřených dotačních smluv a půjček a z restitučních a transformačních předpisů, lze podporu poskytnout. Výše podpory se určí pro kalendářní rok ve Věstníku Ministerstva zemědělství a to: - pro podporu na změnu struktury zemědělské výroby zalesněním v sazbách v Kč za technickou jednotku provedeného výkonu - pro ostatní podpory dle výše uvedeného vládního nařízení v peněžním ocenění jednoho bodu

D. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Významnou roli v podpoře zemědělství hraje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a.s. (dále Fond). Z Fondu jsou poskytovány podpory na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci vyhlášených programů Fondu při splnění stanovených obecných podmínek. 71

Formy podpory - Fond poskytuje částečnou garanci jistiny úvěru. Výše poskytnuté záruky závisí na průměrné délce splatnosti úvěru a to: - při splatnosti do 2 let poskytne Fond garanci ve výši 30% úvěru - při splatnosti do 6 let poskytne Fond garanci ve výši 50% úvěru na ostatní investice (mimo mobilních strojů) - při splatnosti nad 6 let poskytne Fond garanci ve výši 85 % úvěru na ostatní investice (mimo mobilních strojů) - nájemcům zemědělského majetku je možné garanci zvýšit až do 100 % -

Fond poskytuje dotaci formou úhrady části úroků z úvěru. Procentní sazbu dotace úroku z úvěru vyhlašuje představenstvo Fondu zpravidla čtvrtletně.

Programy Fondu PROVOZ – program krátkodobé podpory řešení přechodného nedostatku finančních zdrojů na vybrané provozní výdaje (osivo,sadba, hnojiva apod.) ZEMĚDĚLEC – program dlouhodobé podpory podnikání v zemědělství cílené na zvýšení efektivnosti a zlepšení struktury zemědělských podniků LESY – program podpory investic a provozních nákladů, rozvoj lesnických činností, podnikatelů v lesnictví a obcí-vlastníků lesa KRAJINA – kompenzační program rozvoje zemědělské a lesnické výroby v oblastech s přikázanými režimy hospodaření (chráněné krajinné oblasti, pásma vodních zdrojů, národní parky apod. MLÁDÍ – program podpory mladých podnikatelů do 35 let na rodinných farmách AGROREGION – program podpory v oblastech s vysokým podílem nezaměstnanosti a ztíženými výrobními podmínkami NABYVATEL – program podpory podnikatelských subjektů, které jsou nabyvateli majetku státních podniků hospodařících na půdě RESTITUENT – program podpory vypořádání restitučních a transformačních závazků zemědělských družstev a podnikatelských subjektů, které převzaly restituční a transformační závazky zemědělských družstev EXPORT – program podpory exportu vybraných zemědělských komodit KPV – program podpory obnovy hospodaření a bydlení podnikatelů na rodinných farmách, členů Konfederace politických vězňů Základní podmínkou poskytnutí pomoci z Fondu je výše příjmů ze zemědělské prvovýroby, která musí být větší než 50 % celkových příjmů žadatele a musí být zachována i po uskutečnění záměru. Podpora se neposkytne, je-li žadatel povinnou osobou ve smyslu zákona o transformaci družstev či zákona o půdě a nemá vypořádány vyžádané oprávněné majetkové nároky (restituční a transformační) oprávněných osob. Rovněž se podpora nemusí poskytnou subjektům vzniklým ze zemědělských družstev, která neprovedla uvedené vypořádání. Stav a okolnosti majetkového vypořádání závazně posoudí ředitel územního odboru ministerstva zemědělství s přihlédnutím ke stanovisku okresní Agrární komory. Žadatel požádá libovolnou úvěrující banku o poskytnutí úvěru. Banka posoudí ekonomickou návratnost předloženého projektu a žádost buď odmítne nebo

72

přijme. Banka nebo žadatel poté postoupí přijatou žádost výkonnému aparátu Fondu k poskytnutí podpory. Výkonný aparát Fondu připraví příkaz Fondu k úhradě dotace úvěrující bance a smlouvy o garanci a dotaci úvěru.

3.3. Rady, doporučení, vzory 1. Uvažujete-li o pořízení zemědělských strojů, navštivte některý okresní nebo krajský soud. Na úřední desce soudu, která bývá umístěna někde blízko vstupu do budovy, jsou vyvěšeny dražební vyhlášky a informace. V řadě případů najdete na seznamu zemědělské stroje úpadců a dlužníků, které se budou dražit. Najdete tam i vyvolávací ceny, které jsou vždy nižší než ceny odhadní (ty jsou tam uvedeny také). Dražby se zpravidla konají v místě, kde jsou věci uskladněny, zúčastnit dražby se může každý a může to být způsob, jak získat potřebné vybavení za přijatelné ceny. Tímto způsobem lze získat i celou farmu nebo zemědělskou usedlost. 2. O výši úroků z prodlení, příp. o výši smluvní pokuty několikrát v minulosti rozhodovaly vyšší soudy (buď vrchní soud nebo nejvyšší soud). Vodítkem může být např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 1995 sp. zn. 5 Cmo 358/94. V řízení soud projednával žalobu o zaplacení dlužné částky a smluvní pokuty. Účastníci smlouvy si dohodli, že bude-li dlužník v prodlení se zaplacením dluhu, zaplatí věřiteli vedle dlužné částky též „smluvní pokutu ve výši 1 % denně z nezaplacené částky“. Dlužník nezaplatil ani dluh, ani smluvní pokutu, věřitel se nároků domáhal soudně a v řízení se pak dlužník bránil námitkou, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřeně vysoká. Vrchní soud v odvolacím řízení posléze žalobě vyhověl a konstatoval, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně z dlužné částky není nepřiměřená. Tento názor je použitelný i pro výši úroků z prodlení. Nutno uvážit, že 1 % denně znamená 365 % ročně! Jde tedy o velice důrazný a citelný postih pro dlužníky – neplatiče. 3. Podle smlouvy o půjčce uzavřené podle občanského zákona není nutné sjednat úroky. Podle smlouvy o úvěru uzavřené podle obchodního zákoníku je vždy součástí úvěrové smlouvy ujednání o výši úroků. I když však uzavřete občanskoprávní smlouvu o půjčce, tak, jak je níže uvedený vzor a máte ji pro účely podnikání, vždy úroky dojednejte. Zbytečně budete finančnímu úřadu vysvětlovat, že podle občanského zákona není povinnost úrokové příslušenství stanovit. Nebudete-li ho tam mít, finanční úřad úrok stanoví sám a doměří z něho darovací daň. 4. Uvidíte-li na smlouvě o bankovním úvěru anebo i jinde u čísla značícího úrok údaj "p.a." (například "úrok ve výši 18 % p.a."), znamená to latinsky "per annum", česky "ročně". 5. U bankovního úvěru je žádoucí věnovat pozornost nejen úvěrové smlouvě, ale též tzv. úvěrovým podmínkám; ty bývají přílohou smlouvy – někdy jsou 73

nazvány její součástí – a stanoví bližší podmínky úvěrového vztahu, které nejsou ve smlouvě.

74

Vzor smlouvy o půjčce peněz: Dnes 30. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rodné číslo 161616/016, svobodný bytem Malá Dolní č.p. 63 - jako věřitel na straně jedné a František Novák, rodné číslo 606060/060, svobodný bytem Velká Dolní č.p. 1 - jako dlužník na straně druhé tuto

smlouvu

o

půjčce:

------------------------------------I. Josef Novák půjčuje Františku Novákovi částku 500.000,- Kč, to je slovy pětsettisíckorunčeských, na pořízení traktoru JOHN DEER 850. Dlužník potvrzuje, že celou půjčenou částku převzal před podpisem smlouvy. II. Půjčka se sjednává úročená úrokem ve výši 15 % ročně. III. Půjčka je splatná jednorázově dnem 30.9.1999 včetně úroků. Ocitne-li se dlužník v prodlení, sjednává se namísto běžného úroku úrok z prodlení ve výši 1 % denně z dlužné částky, počínaje dnem 1. října 1999. IV. Půjčka je zajištěna směnkou vlastní vystavenou dlužníkem, splatnou 30. září 1999 na směnečnou sumu 575.000,- Kč. Směnku má v držení věřitel a zavazuje se předat ji dlužníkovi proti zaplacení dluhu. Bude-li dluh uhrazen zcela nebo zčásti, je věřitel povinen vystavit o tom dlužníkovi potvrzení. V Horní Dolní 30. září 1998

75

Vzor smlouvy o tichém společenství Dnes 8. září 1998 uzavřeli Josef Novák, rolník - podnikatel bytem Horní Dolní č.p. 1, IČO: 53 11 53 11 (podnikatel) a František Novák, Účetní, bytem Horní Dolní č.p. 5, (tichý společník) tuto smlouvu o tichém společenství I. Tichý společník poskytne podnikateli vklad specifikovaný v článku II. této smlouvy a tímto vkladem se bude podílet na podnikání podnikatele, tj. zemědělské výrobě. Podnikatel se zavazuje vyplácet tichému společníkovi podíl na zisku v rozsahu článku III. této smlouvy. II. 1. Vkladem tichého společníka předaným podnikateli jsou:… (popsat technologii). 2. Podnikatel potvrzuje, že uvedené movité věci převzal a stávají se tak, jak jsou specifikovány v bodě 1) tohoto článku vlastnictvím podnikatele. 3. Hodnota vkladu činí 1.000.000,- Kč. Alternativa: 1. Vkladem tichého společníka předaným podnikateli je finanční částka 1.000.000,- Kč. 2. Podnikatel potvrzuje, že celou tuto částku od tichého společníka převzal. III. 1. Podíl tichého společníka činí 30 % ze zisku podnikatele, vykázaného v účetnictví a dosaženého z činnosti uvedené v článku I.

76

2. Ocitne-li se podnikatel ve ztrátě, podílí se tichý společník na této ztrátě celkem ve výši 30 %, maximálně však do výše svého vkladu. IV. 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Tuto smlouvu lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. 3. Dále smlouva zaniká: a) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, b) ukončením podnikání podnikatele, c) prohlášením konkurzu na majetek podnikatele, event. zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. V. 1. Při úmrtí tichého společníka veškerá jeho práva a závazky z této smlouvy přecházejí na dědice, a to na každého stejným dílem. 2. Budou-li splněny podmínky § 13 živnostenského zákona v dnes platném znění, přecházejí veškerá práva a závazky podnikatele na toho z dědiců, který nabyl majetkového podílu na živnosti a získá vlastní živnostenské oprávnění. VI. V případě zániku smlouvy o tichém společenství je podnikatel povinen provést s tichým společníkem vyrovnání, a to tak, že: - vklad rovnající se hodnotě poskytnutých movitých věcí, specifikovaných v článku II. této smlouvy ve výši uvedené v článku II./3 předá tichému společníkovi do třech měsíců. Alternativa: -

peněžitý vklad uvedený v článku II. odstavec 1 této smlouvy předá podnikatel tichému společníkovi do třech měsíců, v případě prodlení je podnikatel povinen zaplatit tichému společníkovi též úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 369 obchodního zákoníku. VII.

Smluvní strany potvrzují, že tato smlouva odpovídá jejich souhlasné a svobodně projevené vůli. Jakékoli změny je možné provést pouze písemně. V Horní Dolní dne 8. září 1998

3.4. Právní předpisy Zákon č. 513/1991Sb., v platném znění, obchodní zákoník

77

zákon č. 592/1992 Sb., v platném znění , o bankách, zákon č. 87/1995 Sb., v platném znění o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění, občanský zákoník zákon č. 214/1992 Sb., v platném znění, o burze cenných papírů, zákon č. 229/1992 Sb., v platném znění, o komoditních burzách, Některá ustanovení obchodního zákoníku:

Úvěr § 497 Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Tichý společník § 673 (1) Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.

Převod obchodního podílu § 115 (1) Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak. (2) Připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, ručí však za splácení vkladu nabyvatelem tohoto podílu. (3) Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. (4) Účinky převodu obchodní podílu podle odstavců 1 a 2 nastávají vůči společnosti dnem doručení smlouvy o převodu. Některá ustanovení občanského zákoníku: § 658 (1) Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. (2) Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Výňatek ze zákona o družstevních záložnách: §3 (1) Družstevní záložna je oprávněna vykonávat tyto činnosti: a) přijímat vklady od svých členů, b) poskytovat úvěry svým členům, c) poskytovat svým členům tyto peněžní služby: 1. vedení účtů a provádění plateb z pověření člena, 2. obstarávání kreditních karet, 3. ručení za úvěry poskytnuté jinými osobami d) poskytovat svým členům tyto další služby:

78

1. zprostředkování a obstarání právních a poradenských služeb, 2. obstarání nákupu zboží, včetně hospodářských potřeb a služeb, 3. poskytování příspěvků na sociální, zdravotní a vzdělávací účely, 4. organizování činností ve společném zájmu členů v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací. (2) Družstevní záložna je dále oprávněna a) přijímat vklady od jiných družstevních záložen, ukládat vklady u jiných družstevních záložen a poskytovat jim a přijímat od nich úvěry, b) ukládat vklady u bank a přijímat od nich úvěry, c) nabývat státní dluhopisy a komunální obligace a hypoteční zástavní listy; jiné cenné papíry nesmí družstevní záložna nabývat, d) nabývat majetek, který slouží jen k výkonu činnosti družstevní záložny, a nakládat s ním, e) přijímat dary a dědictví, f) založit právnickou osobu za účelem podnikání, popř. majetkově se účastnit v právnické osobě za účelem podnikání, jejímiž členy jsou jen družstevní záložny nebo obce, g) založit právnickou osobu, popř. se účastnit v právnické osobě, která není založena za účelem podnikání, h) poskytovat návratné finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.

4. Podnikání – zemědělské obory 4.1. Úvod do zemědělských oborů Podnikáním v zemědělství se rozumí soustavná činnost, provozovaná v oblasti zemědělské výroby za účelem dosažení zisku, na vlastní odpovědnost, vlastním jménem a na vlastní účet. Rozsah této činnosti je velmi široký, jak je uvedeno ve stati 1.2.1. Patří tam pěstování rostlin (dřívější název rostlinná výroba), které je základem zemědělství vůbec, protože právě pěstování rostlin zabezpečuje jak výživu obyvatel, tak krmení pro hospodářská zvířata a tím vytváří předpoklady pro rozvoj živočišné výroby. V neposlední řadě také zdrojem surovin .pro různá průmyslová odvětví. Pro rostlinnou výrobu platí v nejvyšší míře to, co platí pro zemědělství všeobecně - podnikatel ji může ovlivňovat pouze do určité míry. z podstatné části totiž závisí na klimatu a má svůj vlastní vývojový cyklus, který nelze měnit. Důležitou oblastí je chov zvířat (dřívější vžitý název živočišná výroba). Dalšími oblastmi jsou potom vinohradnictví a vinařství, chmelařství a ovocnářství (tak zvané speciální oblasti), jakož i rybářství a lesní hospodářství. Ke všem těmto činnostem je rolník oprávněn už tím, že jako takový je zapsán do evidence, jak jsme vysvětlili ve stati 1.2.1. To ale není všechno - rolník je oprávněn nejen chovat a pěstovat, ale také produkty zpracovávat a prodávat. Zpracovávat produkty z vlastní zemědělské výroby znamená vyrábět z nich potraviny. Tradiční obraz rolníka, který zaseje a sklidí pšenici a potom ji obtížně a se ztrátou

79

prodá nebo který nakrmí a podojí dobytek a prodá mléko, se touto kapitolou rozšiřuje a mění: rolníka tu najdete jako chovatele, který zpracovává maso, vyrábí z něj a prodává uzenářské a lahůdkářské výrobky nebo jako mlékaře, který vyrábí jogurty a mléčné speciality nebo včelaře, který zpracovává med a exportuje propolis nebo jako hospodáře, který řeže své dřevo a provozuje z něho truhlářství, případně rybáře, který dodává rybí plůdek a násadu, anebo toho, kdo pěstuje chřest a zásobuje s nimi vyhlášené restaurace anebo vinaře, ovocnáře a další. Tak pestrý a ještě daleko pestřejší je obraz rolníka a činností, jimiž je oprávněn se živit a zabývat. Podívejme se blíže na jednotlivé oblasti, popsané ve statích 4.2.3. (Pěstování rostlin), 4.2.4. (Chov zvířat), 4.2.5. (Vinohradnictví a vinařství), 4.2.6. (Rybářství), 4.2.7. (Lesní hospodářství). Na samém začátku si však povšimněme něčeho, o co při podnikání "zakopáváte" na každém kroku - ochrany přírody, ochrany krajiny a životního prostředí. (4.2.1)

4.2. Výklad podnikání v zemědělství Po stati věnované ekologii a životnímu prostředí postupně projdeme typická odvětví zemědělské výroby a prvovýroby (4.2.3 až 4.2.7.). Pro pěstování rostlin je stále vžitý název rostlinná výroba, pro chov zvířat pak živočišná výroba. Seznámíme se i se zpracováním zemědělských produktů a jejich prodejem (4.2.2.). 4.2.1. Ochrana přírody a krajiny Zemědělská činnost je vždycky zásahem do krajiny a do životního prostředí. Nemusí to být zásah jenom negativní. Zemědělec a rolník od nepaměti krajinu přetvářel, dával jí svůj obraz a toto dědictví přenášel z generace na generaci. S postupující civilizací jsou zásahy v přírodě a také zásahy v krajině rozsáhlejší a méně dbají charakteru okolí. V posledních letech se stále větší pozornost věnuje otázkám ekologickým a již zákon o vodách z roku 1973, který platí dosud, upravuje řadu povinností, které mají zabránit znečišťování přírody. S úbytkem živočichů a rostlin se intenzita ochrany zvyšuje a rolník se nemůže nevyhnout alespoň stručnému seznámení se základy ochrany životního prostředí. Jde na prvním místě o zachování životního prostředí, ale jde také o to, aby podnikatel neplatil více pokut a poplatků za znečišťování než je výnos z podnikání. Neznalost v tomto ohledu může přinést majetkové škody. Životní prostředí Životní prostředí je 1 celek, tvořený na sobě závislými a vzájemně se ovlivňujícími složkami. S ohledem na jeho rozsah a fakt, že se dotýká každého člověka na Zemi, nemůže převzít záruky za jeho ochranu nikdo jiný než stát. Ten vytváří ekonomické stimuly k tomu, aby bylo zvýhodněno jednání šestřící životní prostředí a naopak znevýhodněno jednání, které životní prostředí poškozuje. Stále nabývá na důležitosti také informovanost o stavu životního prostředí a příčinách či následcích jeho poškozování. Tyto zásady jsou u nás od rokun 1992 obsaženy v zákonné úpravě. Sankce za činnost poškozující životní prostředí činí až 1.000.000.,- Kč, dojde-li k ekonomické újmě. Zmíněná částka je pokutou, přičemž vedle pokuty je škůdce

80

povinen také nahradit způsobenou škodu, která může být i několikanásobně vyšší. Ochrana přírody všeobecně: Ve volné přírodě je zakázáno hubit živočichy, ničit nebo poškozovat rostliny a dřeviny a půdní fond. Dřeviny (stromy) je dovoleno kácet v zásadě pouze na základě povolení, s určitými výjimkami. Povolení nepotřebujete při provádění tzv. pěstebního kácení, to je za účelem obnovy porostů, anebo při provádění výchovné probírky porostů. Tímto způsobem se na trh dostávají vánoční stromky. Povolení dále není třeba pokácí-li vlastník pozemku strom na jeho pozemku rostoucí, pokud obvod kmene stromu naměřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesáhne 80 cm. I v těchto případech, kdy není třeba povolení, se však má oznámit orgánu ochrany přírody 15 dnů předem, že se bude provádět kácení. Žádné povolení pochopitelně také není třeba odstraňuje-li se strom nebo větve ohrožující bezprostředně život nebo zdraví nebo hrozící způsobit bezprostřední majetkovou škodu. Nejvýznamnější krajinné útvary jsou prohlášeny chráněnými územími. Rozumí se jimi národní parky, krajinné a přírodní rezervace a přírodní památky. Tato chráněná území mají zvláštní režim a podnikání je v nich do značné míry omezeno nebo přesněji řečeno přizpůsobeno přísným požadavkům ochrany území a života v něm. V takovém území budete podnikat jen za zcela specifických podmínek. Živočichové a rostliny jsou z důvodu ochrany rozděleni do třech skupin. I. Druhy kriticky ohrožené - sem patří například z rostlin bledule letní nebo koniklec jarní, ze živočichů řada motýlů a brouků. II. Druhy silně ohrožené - z rostlin jde například o leknín bílý, třezalku sličnou, chrpu horskou, ze živočichů například o vydru říční nebo čápa černého. III. Druhy ohrožené - z rostlin jde například o bleduli jarní nebo hlaváček jarní, ze živočichů o křečka polního, čápa bílého, veverku obecnou nebo čmeláka. Cílem je udržet a obnovit přírodní rovnováhu v krajině a ochranu rozmanitých forem života. Ochrana přírody se dále zajišťuje tím, že některé činnosti mohou být provozovány pouze tehdy, provede-li se posouzení vlivů těchto činností na životní prostředí (mezinárodní zkouška EIA). Jedná se zejména o následující činnosti v následujících oblastech: 1. zemědělství a lesní hospodářství 1.1. Velkokapacitní objekty pro živočišnou výrobu včetně deponií odpadů. 1.2. Velkokapacitní objekty pro skladování zemědělských produktů. 1.3. Meliorační zásahy (odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technické meliorace). 1.4. Zásahy do krajiny, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti a ve struktuře a funkci ekosystémů. 2. Potravinářský průmysl

81

2.1. Pivovary a sladovny. 2.2. Jatka a masokombináty. 2.3. Škrobárny. 2.4. Cukrovary. 2.5. Mrazírenské závody. 2.6. Lihovary. 2.7. Tukový průmysl a výroba saponátových výrobků. 2.8. Výroba mléčných produktů. 2.9. Konzervárenské závody. Dále jsou to například koželužny, kafilérie a veterinární ústavy, ale také i úpravy vodních toků. Koryto potoka protékajícího přes pozemek tedy nemůžete změnit bez takového předchozího posouzení a na základě něho vydaného příslušného povolení. Ochrana ovzduší: Všichni provozovatelé tzv. zdrojů znečištění (kotelny, spalovny a jiné) jsou povinni zejména: - dodržovat emisní limity, - dodržovat přípustnou tmavost kouře, - informovat veřejnost o znečišťování ovzduší a o opatřeních provedených k omezení znečišťování Provozovatel zdroje znečištění je také povinen na své náklady monitorovat emise znečišťující látek a při vážném ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší je povinen zastavit, anebo omezit provoz zdroje. Tyto poměrně přísné předpisy se nevztahují na provozovatele tzv. malých zdrojů, to znamená lokálních topenišť v bytech, rodinných domcích a rekreačních chatách. Rozhodnete-li se vybudovat vytápěnou hospodářskou budovu nebo komplex hospodářských budov s kotelnou, bude k umístění a povolení takové stavby nutný také souhlas orgánů státní správy ochrany ovzduší. Na to se nesmí zapomínat ani při rekonstrukcích, případně rozsáhlých opravách kotelen. Výjimka totiž platí - jak shora uvedeno - pro byty, nikoliv hospodářské provozy. Zvláštním zákonem je chráněna ochranná ozónová vrstva země a to zejména tak, že je zakázáno používat při podnikání některé látky poškozující tuto vrstvu (freony) a některé z nich pouze v omezené míře. Ochrana vod: Bez povolení lze odebírat povrchovou vodu pro drobnou vlastní potřebu, pokud k takovém odběru není třeba zvláštního technického zařízení a chytat povrchové vody do jímek, sudů, nádrží. Stejně tak je každý oprávněn změnit přirozený odtok povrchové vody za účelem ochrany svých nemovitostí, zejména staveb, proti škodlivému účinku vody. Přitom ovšem je zakázáno poškozovat břehy, vodohospodářská díla, narušovat přírodní prostředí nebo zhoršovat odtokové poměry. Kromě toho je každý oprávněn bez povolení užívat povrchové vody k plavbě a k plavení dříví. K jinému užívání vod je třeba povolení vodohospodářského orgánu k nakládání s vodami, mimo jiné také k vypouštění odpadních vod.

82

Významné je, že k vypouštění odpadních vod jakéhokoliv původu do vod povrchových, eventuelně podzemních, je nezbytné povolení vodohospodářského orgánu. Vypouští-li někdo takové vody načerno, vystavuje se nebezpečí pokuty a v závažnějších případech i náhrady škody, v krajním případě i trestního řízení. Z vodního dna, pokud Vám vlastnicky náleží, můžete těžit písek, štěrk a valouny, potřebujete k tomu však také povolení vodohospodářského orgánu. Odpady: Odpady zasahují rušivě do životního prostředí vždycky. Proto se s nimi smí nakládat, to znamená převážet je, shromažďovat a zneškodňovat pouze v souladu se zákonem, na povolených skládkách nebo ve spalovnách. Likvidaci komunálního odpadu zpravidla organizuje obec, která je také povinna zajistit místo i na nebezpečné odpady, jako jsou barvy, autobaterie a další. Za porušování předpisů o nakládání s odpady, zejména za vytváření černých skládkách, ukládání nebezpečných odpadů na jiná, než vyhrazená místa opět hrozí vysoké pokuty. Ochrana zemědělského půdního fondu: Zvláštní ochranu zákon poskytuje zemědělskému půdnímu fondu. Ten je tvořen: • půdou zemědělsky obhospodařovanou (konkrétně půdou ornou, chmelnicemi, vinicemi, zahradami, ... pastvinami) • půdou dočasně neobdělávanou • rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže • nezemědělskou půdou, potřebnou k zajištění zemědělské výroby. (např. polními cestami, ....... hrázemi apod.) Této půdě je tedy zákonem poskytována zvláštní ochrana. Vlastník půdy nesmí bez rozhodnutí příslušného okresního úřadu (orgánu ochrany zemědělského půdního fondu) změnit zemědělskou půdu na jiný účel, jinými slovy nesmí zemědělskou půdu odejmout jejímu určení. Požádá-li o to a dostane-li k tomu povolení, musí zaplatit odvod za odnětí půdy zemědělskému půdnímu fondu. Ochrana životního prostředí nabývá zejména po roce 1990 u nás na důrazu v souvislosti s otevřením hranic a úsilím o evropskou integraci. Evropská unie klade důraz na zemědělství a snaží se posilovat nedělitelný vztah zemědělec - půda - životní prostředí. Do praxe zavádějí postupně závazné právní předpisy, které se budou postupně promítat i k nám a které budeme muset, chceme-li o členství v Evropské unii vážně usilovat, přijmout. V oblasti zemědělského podnikání je úsilí v Evropě namířeno k následujícímu: - organickému zemědělství (to je zejména omezení chemických vstupů), - široké informovanosti pro spotřebitele, - rozvoji venkova (zejména kontrole využití půdy, agroturistice, využívání rybníků a podobně), - v lesích udržitelné těžbě. Protože o Evropské unii a otázkách integrace čteme denně v novinách, bude užitečné přidat několik slov k pochopení denně užívaných pojmů: Evropská unie vznikla v roce 1992 podpisem Maastrichské smlouvy, která

83

vstoupila v účinnost v listopadu 1993. Již před tím dvanáct států tvořilo tak zvané Evropské společenství, které je základem budoucí ekonomické spolupráce v Evropě. Jedná se o Belgii, Francii, Itálii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Velkou Británii, Řecko, Španělsko a Portugalsko. V roce 1995 přistoupilo Finsko, Rakousko a Švédsko, takže Evropské společenství je tvořeno dnes patnácti státy. V roce 1997 byla z řady uchazečů vybrána k rozhovorům o plném přistoupení Česká republika, Maďarsko a Polsko, přičemž v roce 1998 bylo s Českou republikou zahájeno jednání . Nejvyšším orgánem Evropské unie je Evropská komise, jejím generálním sekretářem je Jacques Santer z Lucemburska, vztahy se zeměmi střední a východní Evropy má na starosti Holanďan Hans Van Den Broek. V jednotlivých členských zemích jsou voleni zástupci těchto zemí (poslanci) do Evropského parlamentu, který sídlí ve Štrasburku. 4.2.2. Zpracování a prodej vlastních výrobků Čtenář vidí, že nenápadná věta "je oprávněn zpracovávat vlastní produkty a prodávat je", znamená ve skutečnosti oprávnění k potravinářské výrobě a také oprávnění k prodeji, a to znamená oblasti, které jsou samy o sobě mimořádně široké a k nimž je každý, kdo není rolníkem, povinen zajistit si odpovídající živnostenská oprávnění. Ve 4.2. se naznačuje, jak široké oblasti se před vámi otevírají. Nemusíte pochopitelně obsáhnout všechny, možnost výběru je však velká. Mají společného jmenovatele: nepotřebujete zvláštní povolení k podnikání v těchto oblastech, to znamená, že nebudete potřebovat zvláštní živnostenské oprávnění k řeznictví, včelařství, ke zmrazování potravin, tepelné úpravě potravin, výrobě mléčných polotovarů a tak dále, vždy však musíte dodržovat předpisy hygienické, bezpečnostní, případně jiné, které se k jednotlivým oblastem vztahují. V této a dalších statích na tyto předpisy upozorníme. Potraviny, jakožto látky určené ke spotřebě člověkem, se vyrábějí ze surovin, to znamená zemědělských nebo lesních, případně jiných produktů, které jsou pro výrobu potravin určeny. Surovinami živočišného původu jsou zvířata, ptáci, zvěřina, mléko, ryby, vejce a včelí produkty. Výrobou potravin se rozumí zpracování surovin, jejich čištění, třídění, upravování nebo opracování, případně přidávání dalších látek, které jsou dovolené. Velká pozornost se přirozeně věnuje těm produktům které člověk konzumuje pravidelně - masu a mléku. Okresní nebo městská veterinární správa provádí před porážkou prohlídky jatečních zvířat a následně prohlídky masa a dalších živočišných produktů. Stejná pozornost se věnuje mléku, které podléhá veterinárnímu vyšetření i v průběhu zpracování mléčných výrobků. Veterinární správa rozhoduje o použitelnosti živočišných výrobků pro vnitřní i zahraniční trh. Živočišné produkty se mohou přepravovat pouze vhodnými dopravními prostředky a to zpravidla na základě veterinárního osvědčení příslušné veterinární správy. Rozhodnete-li se vyrábět potraviny, pak především musíte:

84

-

oddělit prostory určené pro výrobu potravin od jiných prostor. Tyto prostory musí být pro uvedený účel stavebně určeny, to znamená kolaudovány. Prostory s jiným určením nesmí být výrobu potravin použity, zajistit hygienické podmínky stanovené zákonem o veterinární péči, zákonem o péči o zdraví lidu a vyhláškami ministerstva zemědělství pro jednotlivé skupiny potravin (4.4.), dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu a skladování a podobně.

Potraviny pak můžete uvádět do oběhu buď balené, anebo i nebalené. Balené potraviny musí být na obalu označeny řadou údajů, a to zejména: - obchodním jménem a sídlem u právnické osoby, anebo trvalým pobytem u fyzické osoby - názvem druhu potravin, - údajem o množství výrobku (hmotnost nebo objem plnění), - údajem o datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, - údajem o případném ošetření potraviny ozářením ultrafialovými paprsky (ozařovat potraviny je možné pouze v obalech zvláštních vlastností, které nezhorší jakost a zdravotní nezávadnost potravin a o ozáření potom musíte vést evidenci a uchovávat ji po dobu tří let). Potraviny je možno ozářit pouze jednou a je vyloučeno ozářit potraviny, které jsou určeny pro kojeneckou a dětskou výživu. Budete-li prodávat potraviny nebalené, musíte vždy viditelně k potravině umístit písemný údaj obsahující výše uvedené údaje. Přitom nebalené lze prodávat pouze některé potraviny. Musíte zabezpečit, aby při prodeji potravin byl k dispozici doklad o původu zboží. Kromě těchto všeobecných povinností určují předpisy Ministerstva zemědělství další požadavky na jednotlivé kategorie potravin. Pro maso platí například, že po porážce musí být nejpozději do 48ti hodin schlazeno na teplotu +7 stupňů Celsia a v této podobě uchováváno. U drobů a baleného a mletého baleného masa musí být dosaženo teploty +4 stupňů Celsia, krev musí být do osmi hodin schlazena na maximální +3 stupně Celsia, drůbež nebo králíci do 12ti hodin na maximálně +4 stupně Celsia. Při přepravě se teplota nesmí zvýšit o více jak 2 stupně Celsia. Jatečně opracovaná těla velkých jatečních zvířat ve čtvrtích nebo v půlkách, event. celá, musí být připravována ve visu anebo, jsou-li v leže, pak jen v jedné vrstvě od podlahy. Vejce první jakosti se uchovávají v teplotách od +5 do +18 stupňů Celsia. Telecím masem je maso telat ve stáří maximálně čtyř měsíců a hmotnosti maximálně 215 kg, kuřecím masem je maso kura domácího ve stáří maximálně třech měsíců. U zmrazených potravin musí být po celou dobu manipulace s nimi zachována teplota -18 stupňů Celsia. Tato teplota se nesmí nikdy (ani při přepravě) zvýšit nad -15 stupňů Celsia. Dopravní prostředky i skladovací mrazicí box musí mít

85

zařízení pro měření teploty a od 1.1.2000 i pro registraci teploty. Mléko, smetana a ostatní mléčné výrobky trvanlivé, zahuštěné mléko, sušené mléko, bílkovinové mléčné výrobky se skladují, přepravují a uvádějí do oběhu při teplotě do +24 stupňů Celsia. Teplota ostatních mléčných výrobků se může pohybovat od +4 do +8 stupňů Celsia. Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se skladují v dobře větratelných prostorách na dřevěných podlážkách, označují se mimo jiné názvem odrůdy, třídou jakosti a údajem o tom, že bylo ovoce nebo zelenina po sklizni ošetřena konzervačními nebo jinými chemickými látkami. Zpracovaným ovocem se rozumí ovoce konzervované, kompotované, marmelády, džemy, ovocné protlaky, sušené ovoce, proslazené ovoce a další. Mlýnskými obilnými výrobky jsou výrobky zpracované obilím, pohanky a rýže - například mouka, krupice, vločky, kroupy, jáhly, klíčky, obiloviny. Dále zvláštní pravidla platí pro přírodní sladidla, škrob a výrobky z něho, čaj a kávu, koření a jedlou sůl, pekařské výrobky, cukrářské výrobky a mnohé další (viz 4.4.), přičemž u jednotlivých výrobků jsou uvedeny nejenom požadavky na kvalitu, zdravotní nezávadnost, technologii zpracování, ale například také povolené váhové odchylky při balení, povolená vlhkost vzduchu a další. V neposlední řadě je zvláštní pozornost věnována nealkoholickým i alkoholickým nápojům a koncentrátům. Pro zajímavost několik pojmů týkajících se našeho nejpopulárnějšího nápoje: Výčepní pivo - je pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 10ti %, spodně kvašené. Ležákem je pivo vyrobené tímtéž postupem s extraktem v rozmezí 11 až 12%. Pivo speciální je pivo získané tímto postupem s extraktem původní hladiny 13 % a více. Porter je tmavé pivo s extraktem 18 % a více. Kvasnicové pivo je pivo vyrobené dodatečným přídavkem malého podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení. Pšeničné pivo je pivo vyrobené s podílem extraktu pšeničného sladu vyšším než 1/3 hmotnosti celkově dodaného extraktu (u ostatních piv převažuje ječný slad). Světlé je pivo vyrobené převážně ze světlých sladů českého typu. Tmavé je pivo vyrobené z tmavých sladů bavorského typu, sladů karamelových, případně barevných sladů. Řezané je pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné podskupiny.

86

Za porušování povinností při výrobě a uvádění potravin do oběhu (tím míněno včetně nápojů) může státní dozor uložit pokutu v některých případech do 500.000,- Kč, v některých případech do 3.000.000,- Kč a v některých případech dokonce až do 5.000.000,- Kč. Státním dozorem jsou jednak orgány hygienické služby, dále orgány veterinární správy a Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Budete-li své výrobky nejen vyrábět, ale také i prodávat, musíte navíc dodržovat některé další povinnosti: výrobky prodávat v předepsané jakosti a ve správné hmotnosti, míře nebo množství a jste dokonce povinni umožnit spotřebiteli překontrolovat správnost těchto údajů. Spotřebitel také nesmí být žádným způsobem diskriminován, zejména mu nesmí být prodáváno zboží, vázané na podmínku, že společně s ním koupí ještě zboží jiné. Vedle těchto povinností musíte plnit i povinnosti cenové, zejména musíte spotřebitele informovat jednoznačně o ceně prodávaných výrobků, nejčastěji zřetelným označením cenovkou. Spotřebitel musí být také informován o tom, jakým způsobem může vady reklamovat, kde může reklamaci uplatnit a co může požadovat. Na žádost spotřebitele jste povinni vystavit mu vždy doklad o zakoupení výrobku, kde bude uveden den prodeje, druh výrobku a cena. Vedle toho samotné místo, kde prodáváte (provozovna) musí být viditelně označeno a na trvale viditelném místě musí být uvedeno vaše obchodní jméno, sídlo, případně bydliště, dále provozní doba a konečně, pokud výrobky neprodáváte osobně, nýbrž prostřednictvím někoho dalšího, také jméno a příjmení osoby, odpovědné za činnost provozovny (někdy se píše "odpovědný vedoucí"). Dozor nad ochranou spotřebitele provádí Česká obchodní inspekce, která je opět oprávněna ukládat pokuty prodejcům za porušení shora uvedených povinností při prodeji zboží. Tyto pokuty se ukládají až do výše 1.000.000,- Kč a byl-li prodán výrobek, jehož vada může způsobit (i když ještě nezpůsobila) újmu na zdraví nebo dokonce na životě, může být uložena pokuta až do výše l0.000.000,- Kč. Účelem výše uvedených řádků není odstrašit, nýbrž upozornit na rizika, která vyplývají ze zpracování surovin na potraviny a jejich uvádění do oběhu. 4.2.3. Pěstování rostlin Pěstování rostlin - dříve často užívaným pojmem bylo rostlinná výroba - je základem zemědělství vůbec. Zajišťuje nejenom základní výživu obyvatel, ale také potravu pro hospodářská zvířata a je proto nutným předpokladem jejich chovu, to znamená živočišné výroby. Kromě toho z rostlinné výroby se také čerpají suroviny, potřebné pro průmysl. Základním specifikem rostlinné výroby je to, že její výsledky jsou člověkem ovlivnitelné pouze do určité míry, neboť z velké části závisí na klimatu a přírodních podmínkách.

Odrůdy, osivo a sadba:

87

Podnikáte-li v oblasti rostlinné výroby, to znamená pěstujete-li rostliny, nepochybně přijdete do styku s pojmy, jako jsou odrůda, osivo a sadba. Odrůdou se rozumí soubor jedinců, náležejících k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaných projevem znaků určitého genotypu, nebo kombinace genotypů, které se odlišují od jiných souborů rostlin projevem nejméně z těchto znaků. Osivem a sadbou jsou semena, hlízy, oddénky, cibule, výpěstky, které slouží k rozmnožování a jsou tzv. rozmnožovacím materiálem. Tento rozmnožovací materiál se rozlišuje na: - základní (materiál registrované odrůdy, vyrobený udržovatelem odrůdy a uznaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským), - certifikovaný (výrobek bezprostředně ze základního rozmnožovacího materiálu a uznaný Ústavem),. - standardní (materiál odrůdy vymezené zvláštním zákonem a podléhající povinné kontrole s vlastnostmi stanovenými zákonem), - obchodní (materiál ostatní, který nemá vlastnosti základního certifikovaného nebo standardního rozmnožovacího materiálu). Osoba, která provádí nebo zjišťuje udržovací šlechtění odrůdy, je tak zvaným udržovatelem odrůdy. Rostliny vymezené zákonem se jako rozmnožovací materiál mohou uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že jsou jako odrůda registrovány. Registrace se vydá po zkoušení odrůdy, prováděné Ústavem, zapisuje se do Státní odrůdové knihy. V té jsou zapsány odrůdy všech rostlin, které byly v České republice registrovány. Registrace platí 10 roků, je možno ji prodloužit na žádost o dalších 10 let. Z registrovaných odrůd se potom vybírají odrůdy do Seznamu doporučených odrůd. Kromě základního certifikovaného a standardního rozmnožovacího materiálu může být do oběhu uváděna také směs, vždy však musí být takovýmto způsobem viditelně označena. Koupíte-li si rozmnožovací materiál, neplatí obecná 6ti měsíční záruční doba, ale záruka je stanovena podle druhu rostlin. U jednoletých druhů je záruční doba 1 rok, u víceletých druhů je záruční doba delší a končí 1 rok po dosažení takového vývojového stadia, ve kterém již lze určit pravost odrůdy. Ochrana práv k novým odrůdám rostlin: Tomu, kdo vyšlechtí novou odrůdu se uděluje tzv. šlechtitelské osvědčení. Šlechtitel (původce nové odrůdy) musí podat přihlášku Ministerstvu zemědělství ČR, přičemž přihlášená odrůda musí být odlišná alespoň jedním znakem nebo jednou vlastností od všech odrůd známých ke dni podání přihlášky. Dále musí odrůda vykazovat stálost v podstatných znacích a musí být biologicky přiměřeně vyrovnaná. Odrůda také musí dostat svůj název. Po splnění těchto náležitostí obdrží přihlašovatel šlechtitelské osvědčení. Toto šlechtitelské osvědčení je právně významné a lze je také zpeněžit. Opravňuje totiž svého majitele k tomu, aby výlučně on sám uvedenou odrůdu

88

obchodně využíval, ať již pěstováním nebo prodejem. Toto své právo může majitel převést písemnou smlouvou na jiného, to znamená, že může své šlechtitelské oprávnění prodat. Změna v osobě majitele se musí nahlásit a zapsat do rejstříku chráněných odrůd. Šlechtitelské osvědčení platí 25 roků u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin, u odrůd ostatních druhů (např. obilí) platí 20 let. Rostlinolékařská péče: Rostliny, tak jako ostatní živé organizmy, mohou onemocnět a stát se nositeli nákazy. Každý, kdo s nimi zachází, má proto určité povinnosti, zejména povinnost hlásit výskyt nebo podezření škodlivého organismu. Zjistíte-li něco takového, oznámíte to jednoduše svému obecnímu úřadu - tomu, který prováděl vaši evidenci jako rolníka. Obecní úřad je pak povinen oznámení o výskytu, anebo o podezření z výskytu škodlivých organismů předložit rostlinolékařské správě k posouzení. Rostlinolékařská správa rozhoduje o opatřeních k zabránění šíření nákazy, je ovšem také oprávněna ukládat pokuty za nesplnění povinností ze strany zemědělců, šlechtitelů a dalších osob, které nakládají s rostlinným materiálem. Postihy jsou citelné a například tomu, kdo neohlásí výskyt škodlivého organismu, anebo jenom podezření z výskytu, může výt uložena pokuta až do 500.000,- Kč. Osobě, která poruší povinnost karantény při dovozu rostlin ze zahraničí, anebo při průvozu rostlin a rostlinných produktů, hrozí pokuta až do 1,500.000,- Kč. Kromě toho může rostlinolékařská správa, anebo okresní úřad, nařídit mimořádné opatření, to znamená například zničení rostlin nebo rostlinných produktů nebo asanaci pozemků, strojů, ale i skladů a podobně. Je-li tím postižen ten, kdo rozšíření nákazy nezavinil a kdo podezření včas nahlásil, musí mu být státem poskytnuto odškodnění. Odškodnění se však neposkytne tomu, kdo nesplnil výše uvedené povinnosti. Hnojiva: Hnojení je často diskutovanou otázkou a o jeho užitečnosti nebo škodlivosti se trvale vedou spory. Je nesporné, že bez hnojení se pěstování rostlin neobejde a stejně tak je nesporné, že určité druhy hnojení, anebo nedodržování doporučených dávek, může způsobovat škody a dokonce by i mohlo ohrožovat zdraví. Z toho důvodu zákon věnuje této oblasti pozornost. Hnojivem se rozumí látka, která obsahuje živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti, pro příznivé ovlivnění výnosu nebo kvality produkce. Hnojiva rostlinného původu vznikající v zemědělské prvovýrobě (hnůj, močůvka) se nazývají statkovými hnojivy. Kromě vlastních hnojiv se kvalita půdy zlepšuje přidáváním pomocných půdních látek, které zlepšují, ať již biologicky, chemicky nebo fyzikálně, stav půdy. Pomocným rostlinným přípravkem se rozumí látka, která příznivě ovlivňuje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů. Látky, sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin (zemina, rašelina a směsi), se nazývají substrátem.

89

Nad dodržováním předpisů o hnojivech vykonává státní dozor Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ten také vede registr hnojiv, do něhož se zapisují všechna registrovaná hnojiva, neboť v zemědělském provozu lze užívat jenom ta hnojiva, o kterých Ústav vydal rozhodnutí o registraci. Za porušování povinností je Ústav oprávněn ukládat pokuty, tentokrát až do výše 5,000.000,Kč. Hnojiva mohou obsahovat tak zvané rizikové prvky nebo rizikové látky. Jejich limitní hodnoty nesmí být překročeny a tato okolnost se zkoumá při registraci příslušného hnojiva. Různá hnojiva také vyžadují různé podmínky pro skladování. Tak například statková hnojiva nesmí být skladována tak, aby hrozilo nebezpečí znečištění vody, hnojiva musí být trvale čitelně označena a samostatně uskladněna, musí o nich být vedena dokladová evidence a nesmí se smísit s jinými látkami. Každé hnojivo musí být náležitě zabaleno a označeno. Hnojivo nesmí ohrožovat úrodnost půdy, ani zdraví lidí a zvířat a nesmí poškozovat životní prostředí. Neoznačené hnojivo nebo označené nepravdivě, nesmí nikdo uvést do oběhu. Budete-li kupovat hnojivo, pak na obalu hledejte následující údaje: - údaj, kdo je výrobcem a dodavatelem, - název hnojiva a číslo rozhodnutí o registraci, - zemitostní složení, mrazuvzdornost, údaje o stálosti kapalin, - požadavky na skladování, - informace o manipulaci a varovná označení, - pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti, - návod k použití, - hmotnost, - doba použitelnosti, datum výroby a číslo výrobní šarže. Hnojiva nesmíte používat na půdě, pokryté vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, na půdě promrzlé více než 8 cm do hloubky, na půdě přesycené vodou a ani na lesním pozemku. 4.2.4. Chov zvířat a veterinární služba Chov zvířat je vedle pěstování rostlin patrně nejrozšířenější oblastí zemědělství. Hovoříme-li v dalších částech o chovu zvířat, máme tím na mysli chov zvířat hospodářských. Hospodářskými zvířaty jsou zvířata, využívaná k hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, drůbež, koně, drobná zvířata - jako králíci, kožešinová zvířata, ryby a včely. V dalším pojednání se proto nebudeme zabývat ni chovem psů, ani jiných domácích zvířat, která nejsou chována z důvodů hospodářských. Chov zvířat má několik aspektů, na zvíře nelze pohlížet jako na pouhý zdroj masných výrobků. Z toho důvodu právní předpisy upravují ochranu zvířat, péči o jejich zdraví, rozmnožování a další. Z toho důvodu také v této kapitole je s chovem zvířat spojena činnost veterinární služby.

90

Veterinární prevence: Pořídíte-li si skot nebo prasata, musíte se v první řadě zabývat tak zvanou veterinární prevencí. Je to povinnost dodržovat taková opatření, která by vyloučila, anebo alespoň zamezila, rozšíření nemocí a nákaz zvířat a zhoršování jejich zdravotního stavu. Chovná zařízení, stáje a další prostory, kde se zvířata zdržují, musí být taková, aby zajišťovala vhodné hygienické podmínky. Chovatel je povinen tato zařízení pravidelně čistit a dezinfikovat. Kromě toho ovšem musí pravidelně provádět deratizaci a dezodorizaci a udržovat čistotu technologických zařízení, například dojících zařízení nebo strojů a pracovních pomůcek. Desinfekcí se rozumí ničení choroboplodných zárodků, desinsekce je zbavování a odstraňování hmyzu, deratizace je zbavování se a likvidace hlodavců, dezodorizace je odstraňování zápachu. Nedodržuje-li chovatel tyto zásady, může je provést na jeho náklady příslušná veterinární správa. Nemusím zdůrazňovat, že je pro chovatele daleko levnější a účelnější, provádí-li takovou činnost sám, respektive prostřednictvím jiných svých zaměstnanců nebo smluvních partnerů. Jako chovná zařízení, stáje, chlévy a další prostory se mohou užívat jen takové stavby, které jsou k tomu účelu určeny, to je kolaudovány. Nesmíte proto dobytek umístit do stavby kolaudované jako "sklad píce", ani "garáž, přístřešek pro zemědělskou techniku". V takovém případě je nutné nejprve podat stavebnímu úřadu žádost o změnu účelu užívání, doložit potřebnou dokumentaci a počkat na rozhodnutí. Bude-li kladné, stavební úřad provede tak zvanou rekolaudaci, což umožní užívat prostor podle nového určení. Při tom zpravidla stavební úřad stanoví podmínky nového užívání, například způsob odvodu močůvky, výšku stropu, šíři vrat, vzdálenost jednotlivých stání a další. Chovatel je povinen - a na to se často zapomíná - vyčlenit odděleně od ostatních prostor tak zvané kafilerní zařízení. Tam se dočasně umisťují mrtvá zvířata před jejich odvozem. Toto zařízení musí být nepropustné, dobře čistitelné a snadno přístupné z vnější komunikace a také uzamykatelné. Je vyloučeno, aby uhynulé zvíře leželo před stájí, anebo uvnitř mezi ostatním dobytkem. V určených obvodech působí tak zvané asanační podniky, jejichž povinností je svážet odpady živočišného původu včetně uhynulých zvířat tak, aby nepůsobily škodlivě na životní prostředí. Výše uvedené činnosti se označují jako veterinární asanace. Chovatel je povinen zvířata také náležitým způsobem ošetřovat. Ošetřovatelem může být pouze osoba, která se podrobila a pravidelně podrobuje lékařským prohlídkám. Nezapomeňte také, že chovatel je povinen vždycky se podrobit lékařské prohlídce, nařídí-li to příslušná veterinární správa. Ošetřovatel dojnic nebo dojič musí mít zdravotní průkaz a posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

91

Veterinární péče: Veterinární péčí rozumíme jednak vlastní péči o zdraví zvířat, ale také péči o nezávadnost živočišných produktů, péči o nezávadnost krmiv, ochranu před zavlečením nákaz a také ochranu životního prostředí před škodlivými vlivy ze zvířat. Do veterinární péče patří také zabezpečování léčiv, přípravků a potřeb. Začne-li mít chovatel podezření na onemocnění zvířete, je povinen podezření nahlásit veterinární správě a zvířeti poskytnout první pomoc. Má-li podezření, že jde o onemocnění infekčního původu , anebo nákazy, je chovatel povinen umístit zvíře odděleně od ostatních zvířat. Hrozí-li bezprostředně nebezpečí úhynu zvířete, je chovatel povinen zvíře na místě porazit a vyvrhnout a o nucené porážce bezodkladně uvědomit veterinární správu. Některé nákazy a onemocnění zvířat jsou kvalifikovány jako velmi nebezpečné. Jedná se o slintavku a kulhavku, mor skotu, africký mor prasat a mor koní. Za takové situace je ihned za všech okolností nutné ohlásit nákazu, respektive podezření z nákazy veterinární správě. Zároveň musí chovatel zajistit, aby podezřelá zvířata neopustila svá stanoviště a nepřišla do styku s dalšími zvířaty. Do tohoto prostoru je zakázán vstup osob a ty osoby, které do styku s podezřelými zvířaty přišly, nesmí uvedený prostor opustit. O dalším postupu chovatele vyrozumí veterinář - pracovník veterinární správy. Po celou dobu nákazy pak zajistí veterinární správa provádění soustavného veterinárního dozoru. Jde-li o nemoc, která je přenosná i na člověka, musí orgán veterinární péče vyrozumět i okresního hygienika. Ten pak je v případě potřeby v kontaktu s nákazovou komisí při okresním úřadu, v některých případech zajistí veterinární správa i uvědomění Policie ČR. Chovatel je ovšem povinen hlásit i ostatní nákazová onemocnění a podezření na ně - včetně například tuberkulózy, vztekliny, prašiviny skotu, obrny prasat, sněti slezinné a dalších. Výživa zvířat a jejich reprodukce: Krmiva musí být zdravotně nezávadná. Občas jsou jako krmiva používány kuchyňské, případně průmyslové odpady. Chovatel musí především dodržovat veterinární podmínky zkrmování takových odpadů a v případě podezření je povinen požádat veterinární správu o vyšetření vzorku podezřelého krmiva. Prostory, v nichž se krmiva skladují, musí být udržovány v čistotě a krmiva chráněna i před plísněmi. Každé krmivo má určitou dobu použitelnosti a jakmile tato doba uplyne nesmí být používáno ke krmení. Výjimečně je to možné tehdy, bylo-li krmivo přezkoušeno a prohlášeno za jakostně a zdravotně nezávané. Krmiva smějí uvádět do oběhu pouze podnikatelé, kteří jsou registrováni u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Tato povinnost se nevztahuje na rolníka, který krmivo sám produkuje, například zrniny, olejniny, okopaniny, cukrovarské řízky, mláto, melasu, kvasničné mléko, syrovátku, mléko a produkty z něho vyráběné. V ostatních případech musí jak výrobce, tak dodavatel krmiv své zboží opatřit

92

označením, kde se uvádí: - obchodní jméno, sídlo a evidenční číslo podnikatele, - druh krmiva, - údaj o množství, - účel použití a krmný návod,- obsah případných doplňkových látek, - datum výroby a doba použitelnosti, - eventuelně případné varování. Budete-li tedy krmivo kupovat, vždy zkontrolujte, zda tyto údaje jsou na balení uvedeny. U krmiv, obsahujících některé doplňkové látky, musí být na označení, či na obalu, uvedena i ochranná doba. Tím je míněna minimální doba, která musí uplynout od ukončení krmení do porážky zvířete. Účelem je to, aby tyto doplňkové látky se již nevyskytovaly ve výrobku, určeném pro spotřebu a konzumaci lidmi. Směsi doplňkových látek se nazývají premixy. Jako pití pro zvířata může být užívána pouze voda zdravotně nezávadná, a to buď pitná, anebo alespoň taková, která má vlastnosti tak zvané napájecí vody. V pochybnostech se informujte na veterinární eventuelně hygienické stanici. Reprodukcí zajišťuje chovatel pokračování a rozmnožování chovu. Výchozím materiálem jsou plemenná zvířata, která nesmí pocházet z chovů s dědičnými vadami nebo onemocněními a sama musí být naprosto zdravá. Chovatel je také povinen zabezpečovat dodržování základních hygienických podmínek při provádění porodů a sledovat péči o nově narozená mláďata. Poruchy plodnosti plemenných zvířat musí chovatel hlásit veterinárnímu zařízení. Přeprava zvířat: Svá specifika má přepravování hospodářských zvířat, a to zejména s ohledem na možné hromadné rozšíření nakažlivých chorob a onemocnění. Zvířata se nakládají, přepravují a vykládají vždy za dozoru chovatele nebo jím určené odpovědné osoby. Dopravní prostředky musí být před použitím k přepravě vyčištěny a dezinfikovány, musí být také upraveny tak, aby se zamezilo znečišťování dopravních komunikací zvířecími výkaly. Se zvířaty je nutné nakládat šetrně a - nejedná-li se o přepravu na porážku - je třeba před naložením zvířata napojit a nakrmit. Případné uklidňující přípravky pro usnadnění přepravy se smějí používat pouze se souhlasem veterinárního lékaře. Přepravují-li se zvířata za účelem umístění v chovu, musí být na novém místě držena po dobu 4 týdnů v karanténě. Prostory, v nichž se karanténa provádí, musí být dostatečně vzdálené od jiných budov a veřejných komunikací a veterinární lékař provede vyšetření, případně očkování takovýchto zvířat. Ke každému přesunu je nutné alespoň osvědčení o zdravotním stavu zvířete, vystavené veterinárním lékařem. V řadě případů je nutný souhlas veterinární správy. Určitá pravidla platí také pro svody zvířat, to znamená jejich výstavy, trhy, přehlídky a soutěže. Zvířata zase musí být předem veterinárně vyšetřena a v místě konání svodu musí být zajištěna dostatečná veterinární péče a účinná dezinfekce míst, v nichž se zvířata během konání svodu zdržovala. Zvlášť přísné předpisy platí pro přesun zvířat z území České republiky

93

do zahraničí a opačně, to znamená pro dovoz, vývoz a průvoz. K tomu musí být vždy veterinární povolení vydané státní veterinární správou a všechna zvířata, živočišné produkty a krmiva podléhají při vstupu do republiky i pří výstupu do ciziny veterinární kontrole. Bez těchto náležitostí nemůže celní správa propustit takové zboží k další přepravě. Zákaz týrání zvířat: Zákaz týrání zvířat je jednak uložen každému, kdo přichází do styku se zvířaty, zákonem o veterinární péči, navíc byl v roce 1992 přijat zvláštní zákon na ochranu zvířat proti týrání a může jít dokonce o trestný čin (6.2.3.). Za týrání se pokládá nejen přímé zakázané jednání proti zvířatům, nýbrž například i jejich umisťování do nedostatečných prostor ve vysokém počtu, nucení zvířat k výkonům, které překračují jejich síly. Týráním je rovněž omezování výživy zvířete (není-li to nutné z důvodů zdravotních), včetně napájení nebo nepřirozené omezování pohybu zvířete, ale také i násilné překrmování zvířat ve velkochovech. Za týrání se rovněž považuje podávání dopingových nebo jinak škodlivých látek zvířeti s cílem změnit jeho výkonnost, případně vzhled. Plemenitba a šlechtění zvířat: Je samostatným oborem, který vytváří podmínky pro kvalitní reprodukci chovu. Ten, kdo vyšlechtí nový zvířecí druh, má podobné nároky jako šlechtitel nových odrůd rostlin, jak je o tom zmínka v 4.2.3. 4.2.5. Vinohradnictví a vinařství Vinohradnictví a vinařství mají u nás mnohasetletou tradici, a to jak v Čechách, tak na Moravě. Výrazného rozmachu dosáhla úprava těchto oborů za období rakouského mocnářství, kdy byl přijat tak zvaný "vinařský zákon". Tak jako v jiných oblastech života, rakouská úprava vinohradnictví a vinařství se udržela v platnosti po dlouhou dobu. Po vzniku samostatného československého státu byl rakouský vinařský zákon převzat i do české právní úpravy (Slovensko se řídilo bývalou úpravou uherskou). Po druhé světové válce a nástupu socialismu, kolektivismu a centrálního plánování, bylo vinohradnictví - stejně jako ostatní zemědělské obory - začleněno do programu kolektivizace. Po revoluci v roce 1989 trvalo ještě celých šest let, než se vinohradníci a vinaři dočkali nové právní úpravy, přibližující se již právu Evropské unie, ve které je problematice vinohradnictví a vinařství věnována zvláštní péče - vzpomeňme na vinařské velmoci Francii, Itálii, Španělsko či Řecko. Vinohradnictví: Vinohradnictví je pěstování vinné révy, její ošetřování a sklizeň hroznů, buď pro další vinné keře nebo pro výrobu hroznů pro běžnou spotřebu (tyto hrozny můžeme nazývat hrozny stolními), anebo pro výrobu vína (tak zvané moštové hrozny). Vinná réva je odrůda rodu Vitis, která je registrována ve Státní odrůdové knize jako odrůda moštová nebo odrůda stolní. Jen ty odrůdy, které jsou uvedeny ve Státní odrůdové knize lze pěstovat za účelem jejich zpracování ve víno tekoucí, ať již alkoholové či odalkoholizované (viz dále) a prodeje do distribuční

94

sítě. Vinice jsou pozemky s trvalou kulturou révy vinné v celkovém počtu nejméně 200 keřů nebo přesahující celkovou plochu 300 m2. Nesplňují-li pozemky uvedené parametry, nelze je považovat za vinice ve smyslu zákona, to znamená nejsou registrované v evidenci vinic a podobně. Révové sazenice jsou sazenice naroubované nebo pravokořenné révy vinné, sloužící k vypěstování vinného keře. Podnožovou révou se nazývají ty odrůdy révy vinné, které jsou registrované ve Státní odrůdové knize jako podnože pro vypěstování révových sazenic. Jedním ze základních požadavků na pěstování vinné révy je, aby byla pěstována jen v těch oblastech, které splňují náročné požadavky a které mohou zaručit nerušený růst malých sazeniček v plodonosné révové keře. Proto zákon stanoví oblasti a obce, ve kterých je pěstování vína povoleno a zároveň určuje odrůdy, které tam mohou být pěstovány. Pokud by kdokoliv pěstoval vinnou révu v oblasti, jež není označena jako oblast vinařská, nemohl by své produkty uvádět na trh. Český vinařský region je tvořen následujícími oblastmi - pražskou, mělnickou, roudnickou, žernoseckou, mosteckou a čáslavskou. Moravský vinařský region je bohatší a tvoří jej tyto oblasti - brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží. Vinařství: Označení vinařství znamená výrobu vína, to je zpracování hrozno na révové víno, včetně jeho přetáčení, školení, skladování a lahvování, za účelem uvádění révového vína do oběhu. Školením vína je označován technologický postup prováděný za účelem odstranění nežádoucích látek a zlepšení kvality révového vína. Uváděním vína do oběhu je definováno jako nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jiné osoby za účelem dosažení zisku Z uvedeného lze tedy odvodit, že výroba vína pro vlastní potřebu není vinařstvím ve smyslu zákona i když samozřejmě každý pěstitel vinné révy a výrobce révového vína se rád nazývá vinařem, přestože víno dále neprodává, ale používá jej pouze k vlastní spotřebě a soubojům se sousedy o nejlepší mok. Révovým vínem se ve smyslu zákona rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením révového moštu (ten vzniká rozmělněním a lisováním révových hroznů, zbavených pevných částí), a to buď úplným či částečným. Významnou část kapitoly vinařství tvoří klasifikace révového vína, uváděného do oběhu dle různých hledisek - způsobu zpracování, vyzrálosti hroznů, cukernatosti v kg na 100 litrů (čím vyšší cukernatost, tím vyšší kvalita), barvy

95

a obsahu cukru. Základním kritériem je cukernatost. Podle tohoto hlediska se révové víno dělí do třech jakostních tříd - révové víno stolní, révové víno jakostní a révové víno s přívlastkem. Révové víno stolní lze vyrábět pouze z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti. Může se vyrábět též z révového vína z dovozu. Hodlá-li však vinař označit vyráběné stolní víno jako české nebo moravské, nesmí přídavek jiných révových vín, vyrobených z hroznů jiné než domácí produkce nebo révového vína z dovozu, překročit 15 % objemu. Révová stolní vína nesmí být označena názvem odrůdy vinné révy a názvem vinařské oblasti. Révové víno jakostní se dovoluje vyrábět ve dvou druzích, a to buď jako známkové révové víno jakostní, anebo odrůdové révové víno jakostní. Známkové révové víno jakostní se může vyrábět jakostní úpravou odrůdových révových vín, musí mít stálou jakost. Odrůdové révové víno jakostní se smí vyrábět z hroznů domácí produkce těch odrůd, které jsou registrovány ve Státní odrůdové knize a dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti. Může se vyrábět též z dovezených hroznů a nejméně téže cukernatosti jako u hroznů z domácí produkce nebo úpravou odrůdového vína z dovozu, pokud se použije při výrobě tohoto jakostního vína více než 50 % hroznů nebo révového vína z dovozu a musí být uveden stát odkud byly hrozny nebo révové víno dovezeny. Příměs jiné odrůdy u tohoto vína nesmí přesáhnout 15 %. Odrůdové révové víno musí být v každém případě označeno vinařskou oblastí. Vinařská obec se u něho může, ale nemusí, uvádět. Révové víno s přívlastkem má být nejkvalitnější. Smí se vyrábět pouze ve třech druzích, a to jako kabinet, pozdní sběr a jako výběr z hroznů. Prováděcí vyhláška stanoví, ze kterých odrůd se může v jednotlivých vinařských oblastech vyrábět víno s přívlastkem. Příklad výčtu z těchto odrůd, uvedený výše, svědčí o tom, že možnost jeho výroby je ve všech našich vinařských oblastech dosti široká. Využití této možnosti závisí na kvalitě vypěstovaných hroznů příslušných odrůd. Víno s přívlastkem lze totiž vyrábět pouze z hroznů, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byly ověřeny Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Révové víno s přívlastkem druhu kabinet se smí vyrábět pouze z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 stupňů, druh pozdní sběr z hroznů o cukernatosti nejméně 21 stupňů a druh výběr z hroznů se smí vyrábět pouze z hroznů o nejméně 24 stupňů cukernatosti. Révová vína lze dále třídit dle technologického zpracování na: a) révové víno šumivé (sekt), jež se vyrábí řízeným druhotným kvašením vína nebo moštu v lahvích nebo tancích o přetlaku alespoň 0,3 MPa při teplotě 20 stupňů Celsia, b) révové víno perlivé (je zakázáno jej označovat jako sekt), které se vyrábí umělým sycením révového vína oxidem uhličitým a vykazující při teplotě 20 stupňů Celsia přetlak od 0,1 MPa do 0,29 MPa,

96

c) révové víno dezertní, vyrobené z révového vína přidáním rafinovaného cukru nebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu nebo vinného destilátu, d) révové víno dezertní kořeněné, jež se vyrábí stejně jako víno dezertní "nekořeněné" s přidáním koření nebo výluhů z koření, e) révové víno nízkoalkoholické (obsah alkoholu nepřesahuje 6 %), f) révové víno odalkoholizované (obsah alkoholu odpovídá 0,5 %). Jedním z dalších kritérií je barva, podle ní se víno třídí na: a) révové víno bílé (vyrábí se z bílých, růžových nebo červených hroznů révy vinné), b) révové víno růžové (vyrobené z červených nebo modrých hroznů bez nakvášení, u stolních a jakostních révových vín známkových i směsi bílého a červeného révového vína), c) révové víno červené (vyrobené z modrých hroznů nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním). A konečně, nejde-li o víno šumivě či perlivé, se víno třídí dle obsahu cukru na: a) suché (pokud obsahuje nejvýše 4 g cukru v litru nebo nejvýše 9 g v litru, pokud kyselost vyjádřená v gramech titrovatelných kyselin v litru je nejvýše o 2 g v litru nižší než obsah cukru), b) polosuché (je-li obsah cukru v rozmezí od 4 do 12 g v litru nebo od 9 do 18 g v litru, pokud kyselost vyhovuje podmínce podle písmena a). c) polosladké (pokud je obsah cukru vyšší než dle písmena b) , ale nižší než 45 g v litru, d) sladké (pokud je obsah cukru v litru alespoň 45 g). U šumivých a perlivých vín je rozdělení dle obsahu cukru poněkud odlišné a tato vína se pak dělí na: a) extrasuchá (šumivá lze označovat "Brut")- maximálně 15 g cukru v litru, b)suchá (šumivá lze označovat "Sec") - IS - 35 g cukru v litru, c) polosuchá (šumivá lze označovat "Demi sec") - 35 - 50 g cukru v litru, d) polosladká (šumivá lze označovat "Demi doux") - 50 - 80 g cukru v litru, e) sladká (šumivá lze označovat "Doux") - více než 80 g cukru v litru. Každé jednotlivé víno musí splňovat určitá zákonem daná kritéria kvality. Těmito kritérii jsou smyslové požadavky (vzhled vína, barva, chuť, vůně, v případě šumivých a perlivých vín též perlení), chemické a fyzikální požadavky (množství alkoholu, těkavých kyselin, popelu a bezcukernatého extraktu) a požadavky na zdravotní nezávadnost. Vinaři by asi měli vědět, že kontrola toho, zda vína splňují zákonem předepsané požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost, je prováděna odběry vzorků, které jsou poté podrobeny laboratornímu rozboru. Četnost odběru vzorků a provádění kontroly jakosti je závislá na účelu kontroly (kontrola soustavná a namátková) a podmínkách, za kterých je révové víno vyráběno a uváděno do oběhu. U odrůdového révového vína jakostního a révového vína s přívlastkem se předkládá ke kontrole vzorek z každého roku sklizně, u vín zahraničních vždy po dovozu. Kontrole podléhají dvě láhve révového vína (při velikosti partie do 100 lahví), pět lahví (při velikosti partie od 101 do 1.000 lahví) nebo deset lahví (při velikosti partie nad 1.000 lahví).

97

Při výrobě vína však nepostačuje pouze, aby víno vyhovovalo požadavkům uvedeným výše. Předmětem kontroly a omezení není jen výsledek vinařské práce, ale i její samotný postup . Zákon v této souvislosti výslovně stanoví, které postupy jsou p při výrobě vína a jeho uvádění do oběhu zakázány. Příkladmo můžeme jmenovat zákaz doslazovat révové mošty pro výrobu stolních a jakostních révových vín rafinovaných cukrem nebo zahuštěným moštem nad 21 stupňů cukernatosti pro výrobu révových vín bílých (nad 22 stupňů u vín červených), přislazovat révové víno s přívlastkem, skladovat vína ovocná v prostorách, kde se skladuje révové víno, označovat jako révové víno alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (tzv. druhák) či alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením zředěným a doslazeným kvasničných kalů (tak zvaný kvasničák) a podobně. Obaly a označování: Révové víno musí být při uvádění do oběhu baleno pouze do obalů a obalových materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným předpisy ministerstva zdravotnictví a chrání je před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost révového vína. Nejkvalitnější tuzemská vína, to je révová vína s přívlastkem, mohou být balena pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 litrů. Révové víno v balení určeném pro spotřebitele musí být na obalu opatřeno některými důležitými údaji, jako je označení jména a sídla výrobce, označení výrobku se zatříděním dle cukernatosti, popřípadě i obsahu cukru a barvy, u nestolních (odrůdových) vín i s označením odrůdy, obsahu, balení, výrobních údajů (číslo partie, rok sklizně), obsah alkoholu a použité konzervační látky. Vína pro speciální okruh spotřebitelů musí být dostatečně odlišena (vína nízkoalkoholická, odalkoholizovaná, vína pro diabetiky). Obaly révových vín s přívlastkem musí rovněž nést název příslušné vinařské oblasti a obce. Veškeré uvedené označení musí být samozřejmě v jazyce českém. Prodej nalévaného vína: Tato část je věnována více spotřebitelům než vinařům, jelikož upravuje základní pravidla pro podávání nalévaného vína v restauračních zařízeních a dává tak spotřebitelům přehled o tom, na co by při konzumaci rozlévaného vína měli dávat pozor. Předně je zakázáno révová vína mísit révová vína z načatých lahví. Tento zákaz platí nejen pro mísení vína různých odrůd či zařazení dle této či oné kvalifikace, ale i pro vína kvalitativně i odrůdově totožná. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou (tak zvaný vinný střik) je povoleno pouze na výslovné přání zákazníka a jen v jeho přítomnosti. Je-li víno prodáváno z originální láhve, musí být láhev otevírána jen před zákazníkem. Vinohradnická a vinařská evidence: Předmětem evidence jsou mnohé údaje, vinice, pěstitelé révy, pozemky, vinné keře, odrůdy révy vinné a řada dalších údajů. Jak již bylo uvedeno výše, veškerá omezení a povinnosti stanovené zákonem a prováděcí vyhláškou, se vztahují

98

pouze na pěstitele révy a výrobce révového vína, kteří svou činnost provozují soustavně za účelem dosažení zisku. Zjednodušeně lze uvést, že vinnou révu mohou pěstovat pouze oprávnění pěstitelé révy na evidovaných vinicích, které jsou umístěny na evidovaných pozemcích ve vinařské obci. Má-li kterákoliv fyzická osoba zájem začít podnikat v oblasti vinohradnictví, musí získat kromě samozřejmého podnikatelského oprávnění (které u zemědělců vzniká na základě ohlášení u obecního úřadu (viz 1.2.1.) i povolení stavebního úřadu k pěstování révy vinné na jeho pozemku - tak zvané rozhodnutí o využití území. Jakmile toto rozhodnutí o využití území (pro účely vinohradnictví) nabude právní moci, je pěstitel révy povinen do jednoho měsíce požádat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je zřízen ministerstvem zemědělství, o přidělení registračního čísla pozemkům, kterými pěstitel vinné révy pozemky označí. I poté jsou na pěstitele révy kladeny další a další požadavky. Každý pěstitel vinné révy musí vést evidenci o ploše vinic s členěním dle vysázených odrůd a počtu keřů, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a údaje o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji. Dále musí vést evidenci o výrobě alkoholických nápojů z matolin a alkoholických nápojů z kvasničných kalů. Veškerá evidence musí být vedena na zvláštních formulářích. Kontrolními orgány jsou: a) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, pokud jde o vinohradnictví, b) Česká zemědělská a potravinářská inspekce, pokud jde o vinařství. Tyto kontrolní orgány mohou ukládat za porušení povinností různá nápravná opatření, mimo jiné i pokuty a to ve výši od 100.000,- Kč do 2,000.000,- Kč. 4.2.6. Rybářství Rybářství lze vymezit jako odvětví zemědělské výroby, zajišťující řádný chov ryb, zušlechťování, ochranu a lov ryb a jiných vodních živočichů. Tohoto cíle se dosahuje plánovitým hospodařením na rybnících a výkonem rybářského práva v tekoucích vodách. Z uvedeného popisu vidíte, že oblast rybářství se člení do dvou velkých podoblastí: jednak hospodaření na rybnících a jednak výkon rybářského práva. V souvislosti s podnikáním v zemědělství nás zajímá především první oblast, protože podnikáním v oblasti rybářství se bude rozumět právě hospodářské využívání rybníků. Oblast druhá, výkon rybářského práva, je oblast spíše sportovního a rekreačního rybolovu. Rybami a jinými vodními živočichy se rozumí podle zákona o rybářství ryby všeho druhu, raci, perlorodka, říční škeble, velevrubci a žáby, pokud žijí v rybnících a tekoucích vodách. Tak jako ostatní živočichové a rostliny, i ryby a vodní živočichové jsou zvláštním zákonem chráněny. Zákon o ochraně přírody a krajiny (4.2.1.) rozděluje i ryby z hlediska ohrožení do třech skupin. Do skupiny kriticky ohrožených patří například mihule bahenní nebo rak říční, do skupiny ohrožených živočichů patří například ouklejka pruhovaná, do skupiny ohrožených

99

patří například cejn perleťový nebo jelec jesen. Rybářství provozované hospodařením na rybnících: V současných tržních podmínkách již hospodaření na rybnících není monopolem podniků státního rybářství, ale na rybnících hospodaří i jiné právnické a fyzické osoby, organizační složky Českého rybářského svazu a složky rybářského výzkumu a školství. Shodným cílem těchto subjektů je dodávat pro tržní fond sladkovodní ryby, vyrábět násady pro rybníky a zarybňovat rybářské revíry. Zákon o rybářství stanoví povinnosti správců, vlastníků a uživatelů rybníků. Jsou jimi zejména: udržovat v řádném stavu hráze a ostatní rybniční zařízení, rybníky letnit, zimovat, stokovat, odbahňovat, rekultivovat rybniční okraje, odstraňovat nežádoucí vodní porosty. Pro obsádku rybníků v jedné soustavě nebo ve stejném povodí musí být druhy ryb také stanoveny tak, aby nedocházelo k poškozování produkce vnikáním dravých a plevelných ryb. Subjekty hospodařící na rybnících jsou povinny hospodařit podle plánů, které stanoví zejména výrobní úkoly, obsádky (druh, stáří a množství ryb), hnojiva a krmiva. Při stanovení plánu se vychází z jednotky plochy (1 ha) a přihlíží se k přirozené výrobnosti rybníků a intenzitě hnojení a krmení. Rybníky, na nichž lze řádně rybníkářsky hospodařit, jsou takové vodní nádrže, v nichž je možno podle jejich určení provozovat chov ryb a které lze podle potřeb rybníkářského hospodaření vypouštět a ryby z nich slovovat. Na rybnících, na nichž lze řádně rybníkářsky hospodařit, není dovolen sportovní rybolov. Tento zákaz neplatí pro rybníky, na nichž přechodně nelze rybníkářsky hospodařit. O tom, zda jde o takový rybník, rozhoduje okresní úřad. Ochrana vod a rybníků: Rozhodnete-li se podnikat v oblasti rybářství, budete věnovat stejnou pozornost jak vlastnímu hospodaření s rybami, tak také údržbě, případně výstavbě a ochraně rybníků, vodních nádrží nebo vodních toků. Rybník, který je uzpůsoben k regulaci vody, má přítokovou a odpadní (odtokovou) část, je stavbou ve smyslu stavebního zákona. Takovou stavbu je vlastník povinen udržovat, to znamená provádět čištění rybníku a jeho odbahňování, udržovat a opravovat výpustní a napustní zařízení. Půjde-li o práce stavebního charakteru, bude nutné k nim podle povahy věci buď stavebního povolení (u prací složitějších a rozsáhlejších) anebo alespoň ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu (u stavebních úprav jednodušších, či u rozsáhlejších oprav). Běžné opravy, které nemění funkci a vzhled stavby, lze provádět bez ohlášení stavebnímu úřadu. Z hlediska daňového budete rozlišovat opravy (5.2.3.), údržbu (5.2.3), modernizaci (5.2.3.) a rekonstrukci (5.2.3.). Zákon o vodách zakazuje poškozovat břehy, vodohospodářská díla a zařízení, jakož i zařízení pro chov ryb. Jedná-li se o vody, které jsou přístupné veřejnosti anebo dalším subjektům, musí se jejich uživatelé a provozovatelé plavidel chovat tak, aby nedocházelo ke znečišťování (zabránit úniku oleje). Zvláštní povolení vodohospodářského orgánu je potřeba k vypouštění odpadních vod do rybníka či do vodního toku. Povolení takového orgánu je také třeba, chcete-li z koryta říčního toku těžit písek, štěrk, nebo valouny. V části 1.2.1. jsme si řekli, že rolník je k takové činnosti oprávněn a že k ní nepotřebuje žádné živnostenské

100

oprávnění. Řekli jsme si však také, že musí dodržovat všechny předpisy, které se týkají ochrany přírody, bezpečnosti práce, dodržování hygienických podmínek a podobně. Mezi tyto předpisy, upravující ochranu přírody, patří zákon o vodách a každý tedy - byť je oprávněn těžbu štěrku a kamene provádět - je povinen si souhlas vodohospodářského orgánu vyžádat.

4.2.7. Lesní hospodářství Sedlák, který vlastnil les, platil v minulosti za bohatého. Les představuje bohatství i v dnešní době, ale nejenom takové, které se přepočte znásobením kubíků dřevní hmoty průměrnou cenou. Les není pouhým skladištěm dřevní hmoty. Má mimořádný význam pro zdravé ovzduší, pro uchování klimatických podmínek, pro ochranu území před erozemi, má mimořádnou hodnotu estetickou. Pro les je charakteristické, že ačkoliv jste jeho vlastníkem, mají právo využívat dobrodiní lesa přiměřeným způsobem všichni ostatní, a to mnohdy dokonce, aniž by k tomu potřebovali vašeho souhlasu, jak uvidíme dále. Lesem rozumíme jednak lesní porosty, jednak pozemky a jednak prostředí, v němž lesní porosty existují. Lesy se rozdělují do tří skupin: a) lesy ochranné - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy, písky, rašeliniště, odvaly a výsypky a podobně)., vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech a dále lesy v klečovém lesním vegetačním stupni, b) lesy zvláštního určení - lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a minerálních vod a na území národních parků a národních přírodních rezervací. Mezi tyto lesy dále řadíme lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, lesy lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy soužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, c) lesy hospodářské - především o nich bude zmínka v následujícím pojednání. Lesy pod vlivem emisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo zemědělství právním předpisem. Na lesy hospodářské pod vlivem emisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí, stejně jako na lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Užívání lesů: 101

Jako majitel lesa - na rozdíl od zemědělských pozemků - si musíte zvyknout na to, že ačkoliv les vám patří a je vaším vlastnictvím, mají právo užívat jej za určitých okolností i další osoby. Tak zejména každý má právo do lesa vstupovat, ale nejen to - je oprávněn tam dokonce sbírat pro vlastní potřebu lesní plody a na zemi ležící klest a suché větve. Takového člověka nemůžete ze svého lesa vykázat, ani mu tuto činnost zakázat a nemůžete dokonce za to ani vybírat vstup. Nesmí však sbírat semena lesních dřevin, ani jmelí a nesmí ani vyzvedávat semenáčky, ani sazenice stromů a keřů. Zjistíte-li, že lesní plody tam sbírá ne pro sebe, ale na výdělek, to znamená, že je sbírá ve větším rozsahu, aby je mohl prodat, takovou činnost mu zakážete naprosto právem. Někdy bude zřejmě obtížné rozlišit, kdy je sběr pro vlastní potřebu a kdy je sběr z důvodů obchodních. I tady, jako v jiných oblastech lidské činnosti, platí stará římská právní zásada "minima non curat praetor", což volně parafrázováno znamená přibližně "nad maličkostí se mávne rukou". Pokud byste měl zato, že tímto způsobem dochází k poškozování lesa, máte možnost požádat státní správu lesa o ustanovení lesní stráže, která potom může zajišťovat v lese ochrannou službu při užívání lesa ostatními osobami. Volný vstup do lesa může být omezen rozhodnutím orgánu státní správy lesů a to buď z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů, nejvýše však na dobu tří měsíců. Tuto dobu lze prodloužit o další tři měsíce. Máte-li tedy zato, že volný vstup váš les poškozuje, anebo, že tam naopak hrozí nebezpečí újmy návštěvníkům, požádáte lesní správu o takové rozhodnutí. V některých případech je zákaz vstupu do lesa stanoven přímo právním předpisem, například jsou to lesy důležité pro obranu státu. Ti, kdo do lesa vstupují a pohybují se tam, tam ovšem vstupují a pohybují se na vlastní nebezpečí. Utrpí-li ve lese úraz, nenesete za to vlastník lesa žádnou odpovědnost - s výjimkou případů, kdy k úrazu došlo proto, že zanedbával péči o les, anebo nedbal povinností nebo pokynů, které při hospodaření v lese uloží lesní správa. Právě proto, že vlastník lesa neodpovídá jinému za škody, které vzniknou v důsledku prosté existence lesa, jsou naopak ostatní subjekty, které do styku přicházejí nebo jejichž nemovitosti s lesem sousedí nebo mohou být působením lesa nějak poškozeny, povinny provést na svůj náklad nezbytná opatření k zamezení škodám. Jsou tedy povinni zajistit své pozemky, své stavby, případně svá zařízení před škodami způsobenými například pádem stromů nebo větví, přesahem větví a kořenů, sesuvem půdy, padáním kamenů, zastíněním a podobně. Vlastník lesa je tak svým způsobem zvýhodněn oproti vlastníkům ostatních pozemků, neboť právě oni se musí přizpůsobit lesu a respektovat jeho funkci, nemusí se tedy vlastník lesa přizpůsobovat požadavkům sousedních vlastníků. Protože les je místem veřejně přístupným, je řada činností v lese zakázána. Zejména je zakázáno: a) rušení klidu a ticha, b) provádění terénní úpravy, narušování půdního krytu, budování chodníků,

102

stavění oplocení a jiných objektů, c) vyzvedávání semenáčků a sazenic stromů a keřů lesních dřevin, d) těžba stromů a keřů nebo jejich poškozování, e) sběr semen a lesních dřevin, jmelí a ochmetu, f) sběr lesních plodů způsobem, který poškozuje les, g) jízda a stání s motorovými vozidly, h) vstup do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, i) vstup do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jízda na kole, na koni, na lyžích a na saních, k) kouření, rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů a táboření mimo vyhrazená místa. Z výše uvedených zákazů může vlastník lesa povolit výjimku. Dále je zakázáno v lese: l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo, n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty, o) znečišťovat les odpady a odpadky. Tyto zákazy se vztahují i na vlastníka lesa, nájemce lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu. Zákazy, uvedené pod písmeny a) - o), se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese. Tato výjimka se vztahuje i na obecný zákaz rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Výjimky z některých zakázaných činností se dále vztahují na zaměstnance orgánů státní správy lesů, osoby, které vykonávají činnosti povolené zvláštními zákony, například zákonem o požární ochraně, zákonem o geologických pracích a podobně, a na případy výkonu práva myslivosti. Lesní zákon připouští organizované nebo hromadné sportovní akce v lese na základě oznámení orgánu státní správy lesů. Nezbytnými náležitostmi oznámení je místo a termín konání akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Oznámení musí být předloženo nejméně 30 dnů před konáním akce. Orgán státní správy lesů může do 15ti dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Lesní zákon rozdělil pozemky určené k plnění funkcí lesa na pozemky lesní a dále na pozemky jiné. Mezi pozemky lesní jsou zahrnuty pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů dle lesního zákona. Jiné pozemky, které jsou součástí lesa, definoval lesní zákon jako zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranici

103

dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Hospodaření v lese: Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu. Vlastník lesa je povinen účelně obhospodařovat všechny lesní pozemky a nesmí je využít k jiným účelům. Hospodaření v lesích není zcela volné, nýbrž řídí se lesním plánem, případně lesními osnovami. Odchýlení se od účelu užití lesního pozemku je možné odnětím pozemků nebo omezením jejich využití. Lesní zákon definuje odnětí pozemků plnících funkce lesa, jako uvolnění pozemků pro jiné využití a omezení jako stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Dále se rozlišuje odnětí či omezení trvalé nebo dočasné, jehož délka je uvedena v rozhodnutí. Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy lesního zákona orgán státní správy lesů v rozhodnutí o odnětí či omezení. Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro stavby sloužící hospodaření v lese, výstavbu objektů a zařízení, potřebných pro čištění odpadních vod, výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu. poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30ti dnů ode dne právní moci rozhodnutí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně. Vlastník lesa je povinen v lese hospodařit podle plánu, případně podle osnov. Podle plánu musí hospodařit každý, kdo vlastní více než 50 hektarů lesa. Ten musí najít nejprve osobu, která je oprávněna lesní plány zpracovat. Zpravidla je účelné obrátit se na příslušný regionální odbor Ministerstva zemědělství, kde se o tom dozvíte více. Vlastník lesa musí zpracování plánu zaplatit a zpracovaný plán musí předložit ke schválení orgánu státní správy lesů. Takto schválený plánuje potom závazný a podle něj musí vlastník ve svém lese hospodařit. Ten, kdo vlastní les o výměře menší než 50 hektarů, nemá povinnost zpracovávat plán, nýbrž hospodaří podle tak zvaných osnov. Osnovy obdrží vlastník lesa od orgánu státní správy lesa bezplatně. Osnovy se zpracovávají zpravidla na 10 let. Opět podle těchto osnov je vlastník lesa povinen v lese postupovat. Nejvíce lesů v našich oblastech je jehličnatých, obnovujete-li takový les (tvořený porostem smrku ztepilého, borovice lesní nebo modřínu opadavého), nemůžete použít jakékoliv sazenice a osivo, nýbrž pouze to, které je jako geneticky vhodné

104

uznáno orgánem státní správy lesů. Ministerstvo zemědělství v tomto směru vyhlašuje uznané výběrové stromy, semenné sady a matečnice. Jako vlastník lesa jste povinen - bez ohledu na velikost lesa - obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami, zlepšovat jejich stav, zvyšovat jejich odolnost. Nesmíte překročit maximální výměru holé seče, která činí 1 hektar (výjimečně 3 hektary). V takových případech je vlastník povinen holiny na lesní půdě opět zalesnit a vyprodukovat tam takové lesní porosty, aby do 7 let od vzniku holiny již nové porosty nepotřebovaly intenzivní lidskou péči. Ani těžbu v lese nesmí vlastník provádět tak, jak by si sám představoval, ale musí dbát na zachování funkcí lesa, to znamená postupovat podle plánu, případně osnovy. Vlastník lesa je povinen na své náklady také provádět meliorace a hrazení bystřin, přičemž veškeré tyto činnosti se provádějí za součinnosti odborného lesního hospodáře. Podpora hospodaření v lesích: S přihlédnutím k tomu, že vlastnictví lesa klade na majitele rozsáhlé povinnosti, může stát poskytovat na některé činnosti finanční příspěvky. Příkladmo můžete požádat o finanční příspěvek na následující: a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese, b) výchovu porostů do 40ti let věku porostu, c) zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, d) opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, e) opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostu), f) opatření k zalesnění v horských polohách, g) ochranu lesa, h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, i) opatření k zajištění proti hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách, ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa, j) podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr, k) vyhotovení plánů. O poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku rozhoduje Ministerstvo zemědělství, na jejich poskytnutí není právní nárok. Bližší informace můžete získat na příslušném regionálním odboru Ministerstva zemědělství ve Vašem okrese.

4.3. Rady, doporučení 1. Podnikatel je povinen nejen vést evidenci o používání hnojiv, statkových hnojiv (!) a pomocných látek, ale také ji uchovávat sedm let a na požádání Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je povinen ji předložit. 2. Je zakázáno označovat hnojiva jako ekologická (či EKO) nebo biologická (BIO). Naopak potraviny se takto smějí označovat jen tehdy, pocházejí-li

105

z ekologických nebo biotopických systémů . 3. Vlastník lesního pozemku je povinen oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu nebo podnájmu lesních pozemků, smlouva musí být písemná. Tuto povinnost musí vlastník splnit do třiceti dnů od uzavření nájemní smlouvy. 4. Dělení lesního pozemku, při němž by výměra dělené části klesla pod 1 hektar (například pokud byste chtěli část pozemku o výměře menší než 1 hektar prodat), vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Tento souhlas nedostanete, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti neumožňující řádné hospodaření v lese. 5. Kdo bez povolení vjede motorovým vozidlem do lesa nebo tam stojí nebo kdo v lese kouří, případně v něm pase dobytek, může obdržet pokutu až 5.000,- Kč, v některých případech až 15.000,- Kč.

4.4. Právní předpisy 4.2.1. Ochrana přírody a krajiny zákon č. 17/1992 Sb., o ochraně životního prostředí, v platném znění, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země, v platném znění, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, vyhláška č. 14/1994 Sb., k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška č. 13/1994 Sb., o vínu, v platném znění, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí, v platném znění 4.2.2. zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách, v platném znění, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, úplné znění uveřejněno pod č. 34/1996 Sb., v platném znění, vyhláška č. 326/1997 Sb, pro zmrazené potraviny, vyhláška č. 327/1997 Sb., pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, vyhláška č. 328/1997 Sb., pro mléko, mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy, jedlé tuky a oleje, vyhláška č.329/1997 Sb., pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, vyhláška č. 330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny, vyhláška č. 331/1997 Sb., pro koření a jedlou sůl, vyhláška č. 332/1997 Sb., pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovaná zelenina, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, vyhláška č. 333/1997 Sb., pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky, cukrářské výrobky a těsta, vyhláška č. 334/1997 Sb., pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky,

106

vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealko nápojů, ovocná vína, ostatní vína, medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. 4.2.3. zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění, zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv novým odrůdám rostlin a plemenům hospodářských zvířat, vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat. zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, v platném znění, vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1996 Sb. 4.2.4. zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, v platném znění, zákon č. 79/1997 Sb, o léčivech, v platném znění, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v platném znění, vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat, v platném znění, zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče ČR, v platném znění, vyhláška č. 414/1992 Sb., kterou se upravuje poskytování podpor a náhrad při zdolávání nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a kterou se určují bezplatné odborné veterinární činnosti a stanoví se územní působnost okresních veterinárních správ, zákon č. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, vyhláška č. 119/1993, kterou se stanoví důvody usmrcení zvířete, 4.2.5. zákon č. 115/1995 Sb, o vinohradnictví a vinařství, v platném znění, vyhláška č. 189/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/1995 Sb., 4.2.6. zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, v platném znění vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon č. 102/1963 4.2.7. zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení o podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, vyhláška č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračního a zpevňujícího dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů, § 28/1 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění: (1) Každý je povinen především opatřeními přímo u zdroje, předcházet

107

znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění: Stavby, činnosti a technologie posuzované v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky 1. Zemědělství a lesní hospodářství 1.1. Odlesnění pozemku a o ploše nad 5 hd. 1.2. Meliorační zásahy (odvodnění, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technologické meliorace) na ploše nad 500 ha). Stavby, činnosti a technologie posuzované v působnosti okresních úřadů: 1. Zemědělství a lesní hospodářství 1.1. Objekty pro živočišnou výrobu, včetně deponií odpadů pro chov dobytka s kapacitou nad 100 ks, pro chov prasat s kapacitou nad 200 ks, drůbežárny s kapacitou nad 25.000 ks brojlerů nebo 25.000 ks nocnic. 1.2. Objekty pro skladování zemědělských produktů s kapacitou nad 20.000 t. 1.3. Meliorační zásahy (odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd, pozemkové úpravy, lesnicko-technické meliorace) na ploše od 10 hd do 500 ha. 1.4. Zásahy do krajiny, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti a ve struktuře a funkci ekosystémů. § 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění: (1) Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. § 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění_ (3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad podle odstavce 1, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce. Výňatky ze zákona o ochraně zvířat zákon č. 246/1996 Sb.: Ochrana hospodářských zvířat: §9 (1) Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno: a) chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy, b) chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách, 1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení, 2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,

108

3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví. § 11 (1) Chovatel je povinen mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu.

5. Daně, účetnictví 5.1. Úvod Když jste překonali všechny právní nástrahy zahájení podnikání, vybrali si pro Vás nejvhodnější právní formu podnikání, získali podporu banky a uzavřeli ty nejvýhodnější smlouvy, je nyní na řadě méně příjemná stránka podnikání, to znamená, jak se o své příjmy rozdělit se státem. Stát peníze potřebuje, tak jako každý z nás, aby mohl financovat své výdajové programy, zajistit bezpečnost, zdravotnictví, školství a další. Státu se musí dát to, co mu patří, ne více i když dobročinnosti se meze nekladou, ale ne méně, to už může být trestný čin. Neboť: „Daně jsou tím , čím platíme za civilizovanou společnost“ (Oliver Wendell Holmes). Zdanění je prostředek, kterým se soukromé peníze mění na kolektivní. Různé státy se s problémem zdanění vypořádávají různě. V České republice soustavu daní tvoří: 1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu 2. Daně spotřební: a) daň z uhlíkových paliv a maziv, b) daň z lihu a destilátů, c) daň z piva, d) daň z vína, e) daň z tabáku a tabákových výrobků, 3. Daně z příjmů: a) daň z příjmů fyzických osob, b) daň z příjmů právnických osob, 4. Daň z nemovitostí, 5. Daň silniční, 6. Daň z dědictví a darování, 1. Daň z převodu nemovitostí.

109

5.2. Výklad daňových pojmů Dříve, než si jednotlivé daně přiblížíme podrobněji, vysvětleme si některé pojmy, abychom si dále dobře rozuměli. Jedná se především o pojmy: poplatník daně, plátce daně, daňový subjekt a správce daně. Rozdíl pojmů si ukážeme na příkladu: Víme například, že zaměstnanec, který pobírá příjem (mzdu) je povinen platit daň z příjmu ze závislé činnosti (dříve daň ze mzdy) a je tedy v tomto případě poplatníkem daně. Jeho daň se však platí tak, že mu ji sráží jeho zaměstnavatel a odvádí ji finančnímu úřadu formou záloh. Zaměstnavatel, který srážky provádí a odvádí je, je v tomto případě plátcem daně. Oba, jak poplatník, tak plátce, jsou daňovými subjekty a finanční úřad, který má vůči oběma značné pravomoce a z něhož mají oba trochu strach, je správcem daně. Z toho vyplývá, že poplatníkem je ten, komu vzniká daňová povinnost a plátcem ten, kdo ji musí finančnímu úřadu odvést. Zmíněný zaměstnavatel, který je plátcem daně ze závislé činnosti svého zaměstnance, je zároveň poplatníkem a plátcem u své daně z příjmu nebo u daně z přidané hodnoty a dalších. 5.2.1. Daň z přidané hodnoty K porozumění této daně je užitečné vysvětlit, co zákon myslí pojmem přidaná hodnota. Stručně řečeno je to, co přidáte v podobě práce nebo nákladů k surovině, aby se z ní stal výrobek. Účetně vyjádřeno - je to rozdíl mezi vstupními náklady a konečnou hodnotou věci. Chcete-li vyprodukovat obilí, je s tím spojena práce a náklady. Nejprve koupíte osivo, potom k němu již přidáváte vlastní práci a materiálové náklady, to znamená upravíte pole, osivo zasejete, potom provádíte a dodržujete agrotechnické postupy, hnojíte, případně provádíte postřiky a nakonec sklidíte a z klasů dostanete zrno. V této podoby je potom prodáte. K původnímu osivu jste přidali další hodnotu, jejíž součet dal konečnou cenu, za kterou obilí prodáváte. Obdobně je tomu například u chovu zvířat - koupíte za určitý náklad tele, které potom krmíte, pečujete o něj a prodáte ho jako krávu nebo býka za hodnotu, která vyjadřuje jednak vstupní náklad a jednak další náklady, které jste přidali. Tato další hodnota, jak shora uvedeno, je účetně dobře vyčíslitelná a k ní se vždycky přidává - daň z přidané hodnoty. Tato daň je tedy obsažena v ceně výrobku, se kterým se potom obchoduje. Prodá-li se tuna pšenice za 4.500 Kč. Činí DPH z této částky 214,30 Kč, po odvodu finančnímu úřadu zůstane rolníkovi 4.285,70 Kč. Bude-li chtít, aby mu zůstalo 4.500 Kč, musí prodat za 4.725 Kč a 225 Kč z této částky odvést finančnímu úřadu.

110

Způsob rychlého výpočtu DPH viz 5.3 Z příkladu je zároveň patrné, že daň z přidané hodnoty je součástí ceny zboží a v konečném důsledku ji tedy vždycky platí spotřebitel, který výsledek kupuje. Standardní sazba daně z přidané hodnoty činí 22 %, u některého druhu zboží a služeb jmenovaných zákonem činí 5 %(snížená sazba daně). Pětiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty je zatíženo například obilí, živá zvířata, maso, ryby, mléko, vinné keře, stromy, ovoce, zelenina, přípravky z obilí, cukr a další. Plátcem daně je (to znamená daň odvádět musí) osoba, jejíž příjmy za nejbližší tři předcházející kalendářní měsíce přesáhnou částku 750.000,- Kč. Nedosáhneli rolník v podnikání takového obratu za uvedené období, není plátcem daně z přidané hodnoty povinně, to znamená, že ji nemusí státu odvádět. Může se ale plátcem stát dobrovolně a sám se přihlásit jako plátce daně z přidané hodnoty na finančním úřadu. Při takovém rozhodování je potřeba vykalkulovat, jak vysoké budou tržby a jak vysoké budou náklady. Z tržeb se daň státu odvádí, z nákladů, se naopak vůči státu nárokuje. Nakoupím-li například osivo za 100.000,- Kč, je v něm zahrnuta i daň z přidané hodnoty. Jsem-li však plátcem daně, budu vůči finančnímu úřadu nárokovat odpočet daně, to znamená, že finanční úřad mi vrátí částku 4.762,- Kč. Souhrnně řečeno, jsou-li při podnikání vysoké investice (zejména to bývá zpočátku) a nižší tržby, vyplatí se být plátcem daně z přidané hodnoty, neboť prostřednictvím finančního úřadu dostanu od státu zpravidla více, než kolik odevzdám v podobě zdanění svých výrobků. V zemědělství, jak známo, jsou tak zvané vstupy poměrně vysoké a bývá proto účelné plátcem daně z přidané hodnoty být. Příklad je zjednodušený, neboť rozhodující je druh služeb a výrobků, které se prodávajé a které naopak nakupují, protože některé druhy jsou, jak výše uvedeno zatíženy daní ve výši 22%, některé 5%. Daň z přidané hodnoty je splatná do 25ti dnů od skončení zdaňovacího období, přičemž zdaňovacím obdobím je buď kalendářní měsíc, anebo kalendářní čtvrtletí. Je-li to například kalendářní čtvrtletí, potom za první tři měsíce roku musím finančnímu úřadu vyčíslit daň z přidané hodnoty a odvést ji do 25. dubna příslušného kalendářního roku. Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní pro stát, spolu s daní spotřební tvoří tak zvané nepřímé daně, jak bude vysvětleno v 5.2.2. 5.2.2. Spotřební daň Spotřební daň musí platit každý, kdo v tuzemsku vyrábí, anebo ze zahraničí dováží pro obchodní a podnikatelské účely výrobky a suroviny, které jsou v zákoně vyjmenovány - jedná se o: uhlovodíková paliva a maziva, líh, lihoviny, pivo, víno a tabákové výrobky. Rozhodnete-li se vyrábět líh, pak z každého litru absolutního alkoholu zaplatíte státu 195,- Kč. U pěstitelsky pálené slivovice jste povinni odvést 95,- Kč z litru absolutního alkoholu, výrobci piva zaplatí například z každého hektolitru 10ti až 12ti stupňového piva 320,- Kč. Tak zvané malé pivovary (pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů piva ročně) mají daňové úlevy tak, že platí daň různě

111

odstupňovanou podle toho dosahuje-li jejich výstav 10.000 hektolitrů nebo přesahuje-li až do 200.000 hektolitrů, daň potom činí 160,- až 288,- Kč z hektolitru. Za litr révového vína činí daň 2,50 Kč, za litr šumivého vína 23,40 Kč. Tuto daň odvádí státu výrobce uvedených produktů, ten však pochopitelně daň promítne do ceny svého výrobku, jinými slovy tuto daň přenese na spotřebitele, který ji nakonec zaplatí. Obdobné platí, jak bylo uvedeno v 5.2.1. i u daně z přidané hodnoty. Uvedeným dvěma daním říkáme daně nepřímé, na rozdíl od daní přímých, o nichž bude zmínka dále. 5.2.3. Daň z příjmu Daň z příjmů je daní, která se každého podnikatele a vůbec každého, kdo pobírá nějaký příjem, nejvíce dotýká. Na rozdíl od předcházejících nepřímých daní je výše této daně plně závislá na Vašich příjmech a výdajích nebo - řečeno terminologií podvojného účetnictví - na Vašem hospodářském výsledku. Daň je zvlášť upravena pro fyzické osoby a zvlášť pro právnické osoby. Předmětem daně z příjmu fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci), příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a příjmy ostatní. Příjmy mohou mít formu peněžní nebo nepeněžní. Nepeněžní příjmy se pro účely daňové oceňují podle zvláštního zákona o oceňování majetku. V dalším textu si budeme všímat příjmů z podnikání: Mezi příjmy z podnikání patří pochopitelně i příjmy ze zemědělské výroby a z lesního a vodního hospodářství. Daň je konstruována zjednodušeně řečeno tak, že se sečte celý roční příjem z podnikání, od něho se odečtou veškeré výdaje na podnikání a rozdíl tvoří základ daně. Z tohoto základu daně se, po zohlednění celé řady odpočitatelných položek vypočte podle příslušné tabulky (viz 5.4.) odpovídající daň z příjmu. Patrně každý, a podnikající rolník zřejmě nebude výjimkou, se snaží platit daně co nejmenší (daňoví poradci to hezky nazývají "daňovou optimalizací"). Přirozeně se proto podnikatel snaží uplatnit co nejvíce výdajů jako výdajů na dosažení příjmu, protože tím snižuje daňový základ a ve výsledku tak snižuje celkovou daň. Jedním ze specifik zdanění výsledků zemědělské činnosti u fyzických osob je možnost zdaňování paušální částkou ve výši 50 % z příjmu. Je-li například roční příjem 1.000.000 Kč a daňové výdaje 300.000,- Kč, pak se pro rolníka vyplatí postupovat formou paušálního uplatnění výdajů, to znamená, že si odečte 50 % a daňový základ tak bude 500.000,- Kč (jinak by byl 700.000,- Kč). Je to velice jednoduché a stačí evidovat pouze příjmy. Problém je v tom, že výdaje v zemědělství jsou tak vysoké, že by rolník na takové účtování zřejmě doplatil a je pro něj většinou výhodnější uplatňovat skutečné výdaje. Některé výdaje se uplatňují v plné výši jako výdaje daňové. Nakoupí-li rolník

112

hnojiva, pesticidy, pohonné hmoty, náhradní díly, osivo za 20.000,- Kč, odečte tuto částku v plné výši. Některé výdaje (a bohužel často právě ty vyšší) však nelze uplatnit jako daňové a realizují se formou tak zvaného odpisování. Jedná se zejména o výdaje na nákup hmotného a nehmotného investičního majetku, jako například nemovitosti, stroje počítače a programy s pořizovací cenou vyšší než 40.000,- Kč. Odepisováním přechází hodnota majetku do nákladů či daňových výdajů postupně, nikoliv jednorázově. Koupíte-li si psací stůl a židli (i to může rolník občas potřebovat) za 10.000,- Kč, sníží se Vám o tuto částku základ daně již v tom roce, ve kterém jste věci koupili. Koupíte-li si traktor za 500.000,- Kč nebo zmodernizujete-li či zrekonstruujete-li hospodářskou budovu nákladem třeba 100.000,- Kč nebo 300.000,- Kč (příklady níže), nemůžete o celé vynaložené částky v příslušném roce základ daně snížit, i když by to pro Vás bylo velice výhodné. Z částky 500.000,- Kč za traktor každý rok snížíte základ daně (odepíšete hodnotu věci) o 62.500,- Kč, neboť traktor se odepisuje 8 roků. Stavba měla před zhodnocením cenu 1.000.000 Kč, každý rok tedy odepisujete 22.222,- Kč, neboť stavba se odepisuje 45 roků. Po zhodnocení částkou 300.000,- Kč, budete odepisovat ročně 28.889,- Kč (rovnoměrné odepisování). Příloha zákona o dani z příjmu stanoví zařazení jednotlivých druhů investičního majetku do odpisových skupin a délku odpisování pro jednotlivé skupiny: I. skupina (4 roky odepisování): do této skupina patří například hovězí dobytek, chovný i plemenný, ovce chovné i plemenné, osli, muly, mezci chovní a plemenní, vepřový dobytek chovný a plemenný, rozmetadla mrvy a umělých hnojiv, samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely, stroje a zařízení pro pěstování chmele, vinné révy, ovoce, dřevin, pro ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), ruční mechanizované nářadí a nástroje a další. II. skupina (8 let odepisování): do této skupiny patří například užitkoví, plemenní a chovní koně, chladící a mrazící zařízení, traktory pro zemědělství a lesnictví a další. III. skupina (15 let odepisování): do této skupiny patří například konstrukce chmelnic, hydraulické a pneumatické pohony a motory, vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory nebo skleník pro pěstování rostlin a další. IV. skupina (30 let odepisování): do této skupiny patří například domy a budovy ze dřeva a plastů nebo konstrukce vinic. V. skupina (45 let odepisování): do této skupiny patří například ostatní budovy a domy a řada dalších. Budovy a stavby, to znamená investice zpravidla největší, se odepisují po nejdelší dobu. Stejným způsobem se postupuje u některých dalších v praxi častých činností, jako jsou rekonstrukce a modernizace budov. V této souvislosti vysvětlíme tyto a další pojmy nejlépe příkladem:

113

Máte na chalupě taškovou střechu, která po krupobití a vichřici je místy rozbitá. Poškozené rozbité a chybějící tašky nahradíte, polámané latě spravíte, střechu v rozbitém místě uvedete do původního stavu, to znamená, že jste udělali opravu - řekněme, že tato činnost Vás stála 3.000,- Kč. Střecha je stále ještě z dobrých tašek, ještě do ní neteče, přesto však pozorujete, že zarůstá mechem, místy se mezi taškami zvětšují spáry. Střechu proto přeložíte a přitom provedete také drobné opravy, vyspravení laťování a další. Této činnosti se říká údržba - řekněme, že Vás stála 10.000,- Kč. Usoudíte-li, že střecha Vám nejen nevyhovuje, ale že také potřebujete půdní prostor přeměnit v kanceláře, sundáte dosavadní krytinu, krokve upravíte na osazení střešních oken, místo latění natlučete bednění, dáte tepelnou izolaci s parotěsnou zábranou, položíte nový typ krytiny, vnitřní prostor po obvodu vyzdíte a ohraničíte novým stropem nákladem třeba 300.000,- Kč, to znamená, že jste provedli rekonstrukci. Shrňme: Opravami se odstraňuje fyzické opotřebení nebo poškození. Údržbou se zpomaluje fyzické opotřebení. Modernizací se rozšiřuje vybavenost nebo použitelnost majetku. Rekonstrukcí se mění účel majetku nebo se mění jeho technické parametry. Budovu můžete zhodnotit také tím, že zbudujete další patro, to znamená provedete nástavbu. Můžete také ke chlévu přistavit místnost pro chlazení a skladování mléka, pak jste provedli přístavbu. Zákon nazývá některé z těchto činností a to rekonstrukci, modernizaci, nástavbu nebo přístavbu, pokud náklady na ně přesáhly 40.000,- Kč, technickým zhodnocením. Toto technické zhodnocení se odepisuje spolu s hodnotou celé budovy. Zákon ovšem poskytuje také některé daňové výhody. Tak například své příjmy a výdaje můžete rozepsat tak, aby na spolupracujícího manžela připadl podíl maximálně 50%. Výhoda je v tom, že vysoký daňový základ se rozdělí na dva menší a tudíž i výsledné zdanění bývá výhodnější. Tento postup ovšem má své limity. Za určitých okolností lze i na ostatní členy domácnosti rozepsat příjmy a výdaje v úhrnu nejvýše 30%. Další výhodou, která je významná zejména v zemědělství, je možnost rozdělit rovnoměrně příjmy z jednoho roku na více zdaňovacích období (maximálně na tři.. Dobytek jste začali krmit v roce 1998, budete pokračovat ještě v roce 1999. V roce 1999 z jeho prodej získáte příjem, který můžete rozdělit na dvě zdaňovaná období pro účely stanovení sazby daně Příjmy a výdaje z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze takto rozdělit až na deset poměrných částí, které jsou výsledkem několikaleté činnosti. Dalším zvýhodněním je možnost odečíst si 20 % vstupní ceny některého zemědělského majetku (například traktoru), jste-li jeho prvním vlastníkem.

114

Podmínkou ovšem je, že alespoň 50 % celkových příjmů je dosahováno ze zemědělské výroby. Můžete si také odečíst daňovou ztrátu z předchozích let. Všemi těmito způsoby můžete ovlivnit (snížit) základ daně. Při zjištění tohoto základu daně se vychází z účetnictví, v soustavě jednoduchého účetnictví je základ daně dán rozdílem mezi příjmy a výdaji, v soustavě podvojného účetnictví je to tak zvaný hospodářský výsledek. Na již vypočtené dani můžete získat slevu, zaměstnáváte-li zaměstnance se změněnou pracovní schopností. Některé příjmy se nezdaňují (nejsou předmětem daně) a některé jsou od daně osvobozené. V zemědělství jsou to příjmy získané vydáním pohledávek podle zákona o půdě a zákona o transformaci družstev. Od daně jsou také osvobozeny příjmy z provozu malých vodních elektráren, za určitých podmínek a po určitou dobu. Daňové přiznání musíte podat do 31. března následujícího roku a v tomtéž termínu zaplatit také daň. Máte-li daňového poradce (a uložíte-li pro něj plnou moc na finančním úřadu), který daňové přiznání zpracovává a zastupuje Vás, máte daňový termín prodloužený do 30. června. 5.2.4. Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb. Jde o něco jiného, než daň z převodu nemovitostí (5.2.7.). Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, vyjma pozemků zastavěných stavbami, dále vyjma lesních pozemků, na nichž jsou lesy zvláštního určení a lesy ochranné a vyjma vodních ploch. Rybníky, které slouží intenzívnímu hospodářskému chovu ryb, však dani podléhají. Poplatníkem daně je vlastník pozemku, v některých případech je to nájemce u pozemků, které jsou sloučeny do velkých celků a nemají v terénu reálně existující hranice. Od daně jsou také osvobozeny například pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě, na loukách a na pastvinách, dále zemědělské pozemky a lesní pozemky, které byly rekultivovány a vráceny zemědělské výrobě. Osvobození u zemědělských pozemků trvá 5 let a u lesních pozemků 25 let. Konečně jsou osvobozeny také zemědělské pozemky a lesní pozemky do 10 hektarů vydané vlastníkům podle zákona o půdě, pokud na nich vlastník nebo osoba blízká sami hospodaří. Toto osvobození platilo po dobu 5ti roků od účinnosti zákona, pro rok 1998 se již nepoužije. Cena pozemku zemědělského je stanovena předpisem, závisí na bonitě a území, ve kterém se pozemek nachází a cenu se dozvíte na katastrálním úřadě nebo pozemkovém či finančním úřadě. Z této ceny potom sazba daně činí: a) u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 % ,

115

b) u luk a pastvin, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %, c) u zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč za 1 m2 pozemku, d) u nezastavěných stavebních pozemků 1,- Kč za 1 m2 pozemku. Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, které byly kolaudovány nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané nebo dokončené Některé stavby jsou od daně osvobozeny a to například: novostavby obytných domů po dobu 15ti let od kolaudace, po dobu 5ti let stavby, které změnily systém vytápění z pevných paliv na plyn, elektřinu nebo energii solární, větrnou a podobnou. Daň u staveb pro podnikatelskou činnost činí: a) u staveb sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, staveb pro lesní a vodní hospodářství 1,- Kč za 1 m2 zastavěné plochy, b) u staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu (zpracování produktů) 5,- Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, c) u staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10,- Kč za 1 m2 zastavěné plochy. Za každé další podlaží se sazba zvyšuje o 0,75 Kč za 1m2. Výše daně je modifikována koeficientem o němž je v určitém rozmezí oprávněna rozhodnout obec, v jejímž obvodu se nemovitosti nacházejí. Daňové přiznání se podává do 31. ledna příslušného roku, daň je splatná u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou splátkách, a to do 31. srpna a do 30. listopadu běžného roku. 5.2.5. Daň silniční Předmětem této daně jsou vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích, kterým je přidělena státní poznávací značka v České republice a která jsou určená nebo používána k podnikání. Předmětem daně nejsou mimo jiné traktory a jejich přípojná vozidla. Ty mají i další daňové zvýhodnění, jak je uvedeno v 5.3. Roční sazby daně u osobních automobilů například při zdvihovém objemu motoru: nad 800 cm3 do 1.250 cm3 nad 1.250 cm3 do 1.500 cm 3

1.800,- Kč 2.400,- Kč

U nákladních vozidel je daň odstupňována podle počtu náprav například 2 nápravy: nad 3,5 tuny do 5ti tun 4.800,- Kč 4 a více náprav: nad 21 tun do 23 tun

14.100,- Kč ročně.

Tato sazba se snižuje o 25 % u vozidel, která jsou podle údajů, zapsaných v technickém průkazu, určena pro činnost výrobní povahy v rostlinné výrobě.

116

Daňové přiznání se podává do 31. ledna kalendářního roku následujícího. V téže lhůtě je poplatník povinen daň zaplatit. 5.2.6. Daň z dědictví a darování S touto daní podnikatel nebude přicházet příliš do styku, pro zajímavost postačí říci, že v záležitostech dědické daně Vám zpravidla podá první informaci notář, který projednává dědictví. Ohledně daně darovací pak je dobré vědět, že se musí platit, je-li předmětem daru nemovitost. Dostanete-li darem od rodičů peníze nebo movité věci, (například auto), které nesloužily k podnikání dárce, nepodléhají tyto předměty dani darovací do výše 1.000.000 Kč. U osob, které nejsou v příbuzenském poměru, anebo jsou v příbuzenském poměru jiném než přímém, se osvobození v této výši neuplatní. 5.2.7. Daň z převodu nemovitostí Tato daň se vybírá při úplatném převodu nemovitostí, to znamená při koupi a prodeji pozemků nebo staveb. Základem daně je cena převáděné nemovitosti. Prodávají-li se nemovitosti oceněné znaleckým posudkem částkou 10.000.000 Kč za kupní cenu ve výši 8.000.000 Kč, vymeří se daň z částky 10.000.000 Kč. Dojedná-li se kupní cena ohledně týchž nemovitostí na 12.000.000 Kč, vyměří se daň z částky 12.000.000 Kč, i když odhad je nižší. Vždy je základem daně cena vyšší. Sazba daně z převodu nemovitostí u všech osob, ať jsou příbuzní či nepříbuzní, činí 5 % ze základu daně, to znamená ze shora uvedeným způsobem stanovené ceny nemovitostí. Poplatníkem je převodce nemovitostí, ten je také povinen podat finančnímu úřadu daňové přiznání do 30ti dnů ode dne, kdy je mu doručeno rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu nemovitostí do katastru nemovitostí. Nabyvatel za zaplacení daně ručí. 5.2.8. Účetnictví Účetnictví bývá často "strašákem" podnikatelů. Proto se v této části pokusím podat stručný popis této problematiky se zaměřením na soukromého zemědělce podnikajícího jako fyzická osoba. Zatímco pro právnickou osobu podnikající v zemědělství jednoznačně vyplývá povinnost vedení podvojného účetnictví dle platných předpisů, soukromý zemědělec má k dispozici dvojí možnost - může se rozhodnout: a) prokazovat pouze příjmy (vede jednoduchou evidenci příjmů ke zdanění), výdaje pro výpočet základu pro daň z příjmů stanoví paušální částkou ve výši 50

117

% z příjmů daňových (viz též 5.2.3.) nebo b) prokazovat skutečné náklady (výdaje) na dosažení a zajištění příjmů. V tomto případě se zemědělský podnik stává účetní jednotkou (tím se myslí pro náš účel i rolník - fyzická osoba), která dodržuje předpisy zákona o účetnictví. Klíčem v rozhodování bývá často vysoká finanční náročnost při vedení účetní agendy najatou účetní firmou. Soukromý zemědělec z tohoto důvodu někdy raději volí variantu a). Většina soukromých zemědělců, zvláště v počátečních letech hospodaření, zaznamenává vysoké reálné výdaje, poněvadž zemědělství je kapitálově velmi náročné - musí nakoupit velmi drahé stroje, vystavět či zrekonstruovat provozní budovy, nakoupit osiva, hnojiva, pesticidy a jiné. Z tohoto důvodu je nevýhodné, aby byly uplatněny výdaje paušální částkou pouze ve výši 50 %. Podnikatel by měl tedy volit mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím, tedy variantu b). Problém, zda vést jednoduché nebo podvojné účetnictví, bývá zase řešen na základě představy, že jednoduché účetnictví lze snadno zvládnout, že ho podnikatel snáze povede sám či s pomocí rodiny, než aby se pouštěl do často obávané disciplíny podvojného účetnictví. Můžeme předpokládat, že soukromý zemědělec, fyzická osoba, která není zapsána v obchodním rejstříku, se rozhodne pro takový účetní systém, který mu zajistí dobrý přehled o majetku, jeho zdrojích a o hospodářském výsledku s ohledem na velikost podniku.. Jednoduché účetnictví K problematice vedení jednoduchého účetnictví byla napsána v obecné poloze řada publikací pro účetní veřejnost. Většinou je ale pomíjena jedinečnost zemědělského podniku. Pokusím se proto vystihnout některá specifika jednoduchého účetnictví vedeného rolníkem. Vycházejme z toho, že jednoduché účetnictví je účetnictví daňové. Z tohoto účetního systému lze přímo zjistit daňový hospodářský výsledek. Poněvadž se často chybuje při zaúčtování účetních případů, které se týkají pořízení majetku, budu se v další části věnovat majetku podnikatele a stanovení jeho ceny: Majetek v soustavě jednoduchého účetnictví V této účetní soustavě se majetek podnikatele člení na: a) hmotný investiční majetek - pozemky, budovy a stavby, - umělecká díla a sbírky, - samostatné movité věci, jejichž ocenění je vyšší než 40.000,- Kč a provozně technická funkce delší než 1 rok, - pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, - základní stádo, to jsou plemenná zvířata skotu, koní, prasat, ovcí, koz a husí, koně tažní, dostihoví a sportovní, osli, muly a mezci, -otevírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení (hodnota vyšší jak 40.000,- Kč) - bližší viz též 5.2.3.

118

b) nehmotný investiční majetek - projekty, - programové vybavení počítače, - dobré jméno firmy, - průmyslová práva (například u ochranné známky), - šlechtitelská osvědčení a další v případě, že jejich ocenění je vyšší než 40.000,- Kč a použitelnost delší než 1 rok, c) zásoby - skladovaný materiál (osivo, sadba, hnojiva, pohonné hmoty, náhradní díly, obaly a další), patří sem i movité věci v ceně 40.000,- Kč a levnější, - nedokončená výroba - produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale nejsou ještě konečným výrobkem (hodnota ploch osevů ozimů a podobně), - výrobky, které prošly příslušnými výrobními stupni a mají konečné určení, - zboží nakoupené a určené pro další prodej, d) pohledávky - vystavené a dosud neuhrazené platební dokumenty odběratelům (například faktury), e) peněžní prostředky a ceniny - peníze v hotovosti, - peníze na bankovních účtech, - poštovní známky, - kolky, - telefonní a ostatní karty, - stravenky veřejného stravování a podobně, f) finanční majetek - akcie, - dluhopisy (například povodňové), - finanční spoluúčasti na podnikání jiných účetních jednotek (například tichý společník), - vkladní listy (například potvrzení banky o pevném jednorázovém vkladu, který může mít různý název - certifikát, depozitní certifikát, termínovaný vklad a další), - směnky, Oceňování majetku Způsob oceňování majetku v jednoduchém i v podvojném účetnictví je shodný. Majetek uvedený pod d) a e), to znamená pohledávky, jakož i peněžní prostředky a ceniny, se oceňuje v nominální hodnotě. Je-li tedy na faktuře 100.000,- Kč, pak, i kdyby byla obtížně dobytná nebo nedobytná, je její ocenění 100.000,- Kč. Finanční majetek uvedený pod f) se oceňuje cenou pořízení. Pokud tedy nakoupíte akcie jiného podniku, které mají vepsanou nominální hodnotu 1.000,Kč a zaplatil jste za ně 1.100,- Kč, zanesou se do účetnictví ve skutečné hodnotě

119

pořízení, to znamená 1.100,- Kč. Výdaje spojené s odměnou za zprostředkování nákupu se do ceny nezahrnují. Majetek uvedený pod písmeny a), b) a c) se oceňuje několika způsoby: - je-li pořízen nákupem, oceňuje se pořizovací cenou, pořizovací cenou je cena majetku, za kterou byl koupen včetně vedlejších výdajů, které s pořízením majetku souvisejí - například výdaje dopravní, montážní a podobně, - je-li pořízen vlastní činností, oceňuje se vlastními náklady, vlastními náklady jsou míněny výdaje - ať přímé nebo nepřímé - které s touto vlastní pořizovací činností bezprostředně souvisejí, - je-li pořízen bezúplatně, oceňuje se reprodukční pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou se myslí obvyklá cena, za kterou se v daném místě a v daném čase takový majetek pořizuje. Přírůstky a příchovky odchovných zvířat se oceňují vlastními náklady. V případě, že tyto náklady podnik neeviduje, pak se pro ocenění použije reprodukční pořizovací cena. Nehmotný a hmotný investiční majetek, který byl vytvořen vlastní činností, se v uvedeném ocenění zachytí v inventární knize (na inventární kartě) a ve stejné výši v příjmech zahrnutých do základu daně, pokud výdaje související s činností nebyly účtovány do výdajů neovlivňujících základ daně. Tento postup se nemusí uplatnit u nakoupených mladých zvířat a zvířat vlastního chovu, pokud se při dosažení dospělosti nezahrnují do základního stáda (hmotný investiční majetek), ale zůstávají v kategorii zásob. Pro zemědělce je důležité, že při ocenění hmotného a nehmotného majetku, na jehož pořízení byla poskytnuta dotace, se cena sníží o poskytnutou dotaci. Dotace se tedy do účetní ceny majetku nezahrnuje. Problematika majetku byla v předcházející části rozpracována poměrně podrobně z toho důvodu, že při zahájení činnosti musí podnikatel sestavit výkaz o majetku a závazcích. Tento výkaz představuje setříděný soupis majetku a závazků v ocenění, výpočet vlastního jmění, se kterým podnikatel vstupuje do podnikání. Důležitost třídění majetku je též rozhodující pro správné stanovení výdajů spojených s pořizováním některých majetkových složek. Platí vždy, že pořízení investičního a finančního majetku nákupem nutno zaúčtovat jako výdaj neovlivňující základ daně. Daňový základ, jak je uvedeno v 5.2.3., je pak ovlivněn až odepisováním tohoto majetku. Nákup zásob je výdajem daňovým. Tedy přímo snižuje daňový hospodářský výsledek. Účetní knihy v jednoduchém účetnictví Během účetního období jsou účetní případy zaznamenávány do účetních knih.

120

Účetní jednotky vedou: a) peněžní deník = hlavní účetní kniha, b) knihu pohledávek a závazků, c) pomocné účetní knihy o ostatních složkách majetku a závazcích, pokud pro ně má podnik použití. Jedná se především o tyto knihy: - inventární knihy (inventární karty) hmotného a nehmotného investičního majetku, - inventární karty zákonných rezerv a časového rozlišení výdajů, - inventární kniha finančního majetku, - inventární karty opravných položek k úplatně nabytému majetku, - kniha zásob (skladové karty), - kniha pro evidenci cenin, - kniha pro evidenci nepřímých daní (daň z přidané hodnoty, spotřební daň), pokud nejsou součástí knihy pohledávek a závazků, - mzdová evidence (mzdové listy). Tyto účetní knihy jsou k dostání v hojné míře na našem trhu. Při jejich výběru však dejte pozor na jejich obsahovou stránku a zjistěte si, zda jejich náležitosti odpovídají požadavkům zákona o účetnictví. Inventarizace majetku a závazků Účetnictví má zaznamenávat skutečný stav majetku a závazků. Z tohoto důvodu je nezbytné a podle zákona o účetnictví povinné provádět inventarizaci majetku a závazků. Podrobněji se zaměřím na řádnou inventarizaci majetku. Tato se provádí podle povahy majetku v předem stanovených termínech: - u peněžních prostředků v hotovosti a cenin minimálně 4 krát ročně, - u investičního majetku musí být inventarizace provedena alespoň 1 krát za dva roky, - u ostatních složek majetku (zásoby, pohledávky, peníze na bankovních účtech) a závazků se provádí k 31.12. běžného roku. Inventarizace je předmětem kontroly finančního úřadu a podnik je povinen ji prokázat u veškerého majetku a závazků po dobu pěti let po jejím provedení. Skutečné stavy majetku se zjišťují podle povahy majetku a závazků fyzickou nebo dokladovou inventurou. Stavy se zaznamenávají v inventurních soupisech, které musejí být podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace. Tou je buď podnikatel - rolník nebo jím pověřená osoba, která má zpravidla hmotnou odpovědnost. Případné inventarizační rozdíly, to znamená, když skutečný stav majetku je jiný

121

než stav účetní, je nutno vyúčtovat do účetního období, ve kterém vznikly. Účetní uzávěrka K poslednímu dni účetního období (k 31.12.) je podnikatel povinen provést účetní závěrku, která v jednoduchém účetnictví představuje sestavení výkazu o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích (oba výkazy jsou součástí daňového přiznání). Této fázi předchází pochopitelně uzavření účetních knih a již dříve zmíněná inventarizace. Doporučujeme, aby výše nastíněná problematika byla dokonale prostudována z aktuálně platných legislativních norem, jejichž seznam je součástí této publikace. Zpracování účetní agendy pomocí některého účetního počítačového programu je dnes již samozřejmostí. Mezi uživateli je velmi rozšířený a oblíbený program pro vedení jednoduchého účetnictví ÚČTO Tichý a spol., který je použitelný i pro specifickou zemědělskou účetní agendu. Podvojné účetnictví Vedení jednoduchého účetnictví bývá poněkud jednodušší záležitostí ve srovnání s podvojným účetnictvím. Zvláště v zemědělství se však v soustavě jednoduchého účetnictví dostáváme k problémům, které jsou prakticky neřešitelné. Navíc podvojné účetnictví je podstatně přesnější účetní soustava, která má velmi přehlednou strukturu, používá jasných a logických zásad. Výstupy, které jsou podrobeny správné finanční analýze, pomohou podnikateli lépe a rychleji reagovat na jeho současnou hospodářskou situaci. Vysvětlení podstaty podvojného účetnictví však vyžaduje větší prostor, než poskytuje tato publikace. Přesto právě podvojné účetnictví má v oblasti zemědělského podnikání některé přednosti a umožňuje některé postupy, které jsou například obtížně účtovatelné v jednoduchém účetnictví. Například dnes již žádného zemědělce není třeba přesvědčovat o vhodnosti být plátcem daně z přidané hodnoty. Zajistit však předepsanou evidenci daně z přidané hodnoty, zachytit ji v jednoduchém účetnictví a zároveň vyhovět všem požadavkům finančních úřadů se v praxi pro účetní jednotku může stát nemalým problémem, který odvisí od samotné podstaty jednoduchého účetnictví - to účtuje skutečně vzniklé příjmy a výdaje (reálné platby v hotovosti nebo na účtech u bank). Je však třeba upozornit na fakt, že daňová povinnost vzniká uskutečněním zdanitelného plnění, čímž je dodání zboží, poskytnutí služeb, a to i pokud ještě nedošlo k jejich zaplacení. V rámci daňového účetního období tedy vzniká jistý časový nesoulad mezi povinností vyčíslit a odvést daň z přidané hodnoty podle daňových dokladů, které musejí být vystaveny na základě uskutečněného zdanitelného plnění a účetní evidencí daně z přidané hodnoty v peněžním deníku, kam se účtuje až při skutečném pohybu peněz podle příjmových a výdajových pokladních dokladů nebo výpisů z bankovních účtů (za předpokladu, že obě skutečnosti neproběhly zároveň). Tato disproporce účetní a daňové evidence daně z přidané hodnoty v jednoduchém účetnictví

122

může přivést účetní jednotku k úvahám přejít na podvojné účetnictví. Daň z přidané hodnoty účtuje plátce v peněžním deníku i v knize pohledávek a závazků, případně samostatně v knize evidence daně z přidané hodnoty. Výpočtu a evidenci daně je tedy třeba věnovat v jednoduchém účetnictví zvýšenou pozornost. V peněžním deníku je příjem daně z přidané hodnoty od odběratele i vrácený nadměrný odpočet od správce daně příjmem neovlivňujícím základ daně. Naopak výdajem nedaňovým je platba daně z přidané hodnoty dodavateli i odvod daňové povinnosti finančnímu úřadu.

5.3. Rady, doporučení Nákup zemědělské půdy Půda patří do hmotného investičního majetku, který se neodepisuje. V případě, že podnikatel nakoupí pro svoji činnost zemědělskou půdu, pak výdaje spojené s tímto nákupem pozemků zaúčtuje do peněžního deníku jako výdaje neovlivňující základ daně. V případě, že se podnikatel rozhodne uvedený pozemek prodat, zaúčtuje tržbu z prodeje v peněžním deníku do zdanitelných příjmů a do daňových výdajů zahrne cenu, za kterou byl pozemek nakoupen (pouze do výše příjmů z prodeje). Investování do pozemků tedy ovlivní základ daně z příjmů poplatníka až v okamžiku jejich prodeje. Použití služebního telefonu pro osobní účely Často se stává, že podnikatel využívá majetku v podnikání pro osobní potřebu. Typickým příkladem je použití telefonu pro osobní účely. Doporučujeme domluvit se na způsobu účetní evidence s příslušným správcem daně. Ten stanoví jakou část lze uplatnit v podnikání a jakou pro osobní spotřebu. Aby mohl plátce daně z přidané hodnoty uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, musí zaúčtovat daňový doklad celý. Na část telefonních poplatků, které jsou spotřebovány, je povinen vystavit doklad o použití, který se zaúčtuje jako uskutečněné zdanitelné plnění a zároveň se v peněžním deníku tato částka bez daně z přidané hodnoty uvede jako daňový příjem. Nákup počítače a jeho programového vybavení V případě nákupu počítače a jeho programového vybavení (nezáleží, zda byl nákup realizován společně nebo odděleně) bude zařazen do hmotného investičního majetku počítač včetně myši s podložkou v případě, že jejich souhrnná pořizovací cena bude vyšší než 40.000,- Kč. V tomto případě se bude jednat o výdaj neovlivňující daň. Bude-li ocenění těchto položek nižší než výše uvedená částka, tento majetek bude zařazen do zásob a bude o něm účtováno jako o výdaji daňovém. Programové vybavení bude zařazeno do nehmotného investičního majetku při dosažení stejného cenového limitu jako u hmotného investičního majetku. I zde

123

pak bude výdaj spojený s jeho nákupem považován za výdaj daňový. Půjde tudíž o výdaj nedaňový. V ostatních případech se jedná o výdaj daně uznatelný, účtovaný jako provozní režie. Opravy a technické zhodnocení (viz též 5.2.3.): Někteří podnikatelé mají při účtování problémy s určením hranice mezi opravou a technickým zhodnocením. Za technické zhodnocení se považují nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud výdaje s nimi spojené u jednotlivého majetku převýšily částku 40.000,- Kč ve zdaňovacím období. Tyto výdaje jsou pak zaúčtovány jako výdaje neovlivňující základ daně. V případě částky nižší se může poplatník rozhodnout, zda o výdaje navýší vstupní, respektive zůstatkovou cenu zhodnoceného majetku, kterou bude odepisovat nebo zda celé výše uvedené výdaje uplatní na snížení hospodářského výsledku v běžném roce. Opravou se rozumí odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození věci za účelem jejího uvedení do předešlého nebo provozuschopného stavu. Výdaje spojené s opravami se účtují jako výdaje daňové, snižující hospodářský výsledek běžného roku. Nákup použité zemědělské techniky v zemědělství Podnikatelé občas nakupují použité zemědělské stroje výhodně v zahraničí. To je možné a na takovou cestu můžete navíc uplatňovat i cestovné a stravné, to znamená, že se tyto náklady promítnou do daňových výdajů. Výše stravného například do SRN činí na jeden den 80,- DM. Budete-li takovýto stroj dovážet do České republiky, nezapomeňte jej vždy přihlásit k proclení, i kdybyste ho koupili za cenu nižší, než je cenový limit pro dovoz zboží pro osobní spotřebu. Do tohoto cenového limitu je totiž od cla osvobozeno právě jenom turisticky dovážené zboží, to znamená pro osobní spotřebu, nikoliv zboží pro podnikání. Pak byste totiž stroj vůbec nemohli zahrnout do účetnictví pro účely podnikání, resp. pokud byste tak učinili, porušili byste celní předpisy a riskovali nebezpečí postihu. Odpisování zvířat základního stáda Zemědělec se někdy stává bezradným v případě, když se rozhodne uplatnit odpisy zvířat základního stáda. U zvířat nakoupených je známa jejich pořizovací cena, jakožto vstupní cena pro odpisování. U zvířat získaných v restituci vstupní cena odpovídá hodnotě, v jaké tento majetek byl vydán, popřípadě ceně reprodukční. Zákon o dani z příjmů povinnost uplatnit odpisy nestanoví, stejně jako účetní přepisy pro vedení jednoduchého účetnictví. V tomto případě by bylo nutné v rámci uzávěrkových operací do peněžního deníku provést tak zvanou aktivaci ve smyslu podvojného účetnictví. Nutno příjmy daňové zvýšit o náklady (výdaje) spojené s odchovem vlastního dobytka. Je velmi obtížné a komplikované vyčíslit tyto náklady - doporučujeme využít možnosti za vstupní cenu použít cenu obvyklou na trhu v místě a čase,

124

to je reprodukční pořizovací cenu. Z uvedeného vyplývá, že uplatnění odpisů u zvířat vlastního stáda v jednoduchém účetnictví je sice možné, avšak natolik problémové, že je možno doporučit ponechat tato zvířata v zásobách a neuplatňovat odpisy. Za předpokladu, že chceme uplatnit odpisy zvířat základního stáda z vlastního chovu, setkáváme se s problémem. Náklady na chov mladých zvířat se promítají do peněžního deníku nepřímo v podobě výdajů na nákup krmiva, léčiv, úhrady za veterinární činnost, spotřebu energie a jiné. Navíc tyto výdaje vznikají delší dobu (u dojnic cca 2 roky). Daňové doklady je třeba uchovávat po určitou dobu: - pro účely daně z přidané hodnoty po dobu 10 roků, - účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let; údaje z nich potřebné pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění po dobu 20 let následujících po roce, kterého se týkají, - účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy (s výjimkou mzdových listů), odpisový plán, seznamy účetních knih, inventurní soupisy po dobu 5 let následujících po roce, kterého se týkají, - projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky po dobu 5 let po roce, ve kterém byla naposledy použita, - doklady o výdajích a příjmech v hotovosti po dobu 1 roku po provedení daňové revize, - inventární karty hmotného majetku kromě zásob nebo účetní písemnosti je nahrazující po dobu 3 let následujících po vyřazení tohoto majetku, pokud byla provedena v této lhůtě daňová revize nebo po dobu 1 roku po jejím provedení, - seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek, použitých v účetnictví po dobu, po kterou jsou uschovány účetní písemnosti v nichž jich bylo použito. Splatnost daní a povinnost podat daňové přiznání je různá u různých daní: Daň z přidané hodnoty: do 25 dnů od skončení zdaňovacího období (měsíční nebo čtvrtletní 5.2.1.) podat daňové přiznání .a v téže lhůtě daň odvést. Daň z příjmů: do 31. března následujícího roku podat daňové přiznání a v téže lhůtě daň zaplatit. V některých případech (viz 5.2.3.) je lhůta až do 30.6. následujícího roku. Daň z nemovitostí: Do 31. ledna roku, za který se daň vyměřuje podat daňové přiznání. Do 31.8. a 30.11. vypočtenou daň zaplatit. Daň silniční: Do 31. ledna následujícího roku provést daňové přiznání. V běžném roce zálohově platit do 15.4., 15.10. a 15.12. a pak do 31.1. následujícího roku vyúčtovat a uhradit nedoplatek.

125

Daň z převodu nemovitostí: Do 30 dnů ode dne, kdy je doručena smlouva s vkladovým razítkem katastrálního úřadu, podat daňové přiznání. Daň je splatná poté, kdy přijde výzva finančního úřadu k úhradě. Traktory mají několik daňových výhod. Neplatí se z nich, na rozdíl od nákladních aut, silniční daň (5.2.5.) a navíc, pořizujete-li traktor nový, odečítá se 20 % z pořizovací ceny jako odpočitatelná položka daně z příjmu (5.2.3.). Celá pořizovací cena se pak odepisuje. Tyto daňové úlevy podněcují podnikatele v zemědělství stále více k pořizování tak zvaných systémových traktorů (například JCB Fasttrac). Takový traktor svými vlastnostmi mnohdy předčí nákladní automobil. Rychlostí je s ním srovnatelný, spotřebu má menší než například LIAZ a je tedy použitelný i pro silniční přepravu nákladů a nahradí jak nákladní automobil, tak klasický traktor, snad s výjimkou orby. Jak se chovat, přijde-li daňová kontrola? Je dobré chovat se zdvořile a vstřícně. Je nutné: - poskytnout požadované informace, předložit dokumenty a případně je zapůjčit, - umožnit vstup do všech prostor užívaných k podnikání, - zajistit podmínky pro provádění daňové kontroly, například místnost, kde daňový orgán bud mít možnost s doklady pracovat.

5.4. Právní předpisy Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění, Sazba daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci): ========================================================== zdanitelná mzda měsíčně: záloha: ze zdanitelné mzdy přesahující: ========================================================== od Kč do Kč 0 7.620,15 % 7.620,15.250,1.143,- Kč + 20 % 7.620,- Kč 15.250,22.850,2.669,- Kč + 25 % 15.250,- Kč 22.850,68.550,4.569,- Kč + 32 % 22.850,- Kč ========================================================== Sazba daně z příjmu fyzických osob při podnikání: ========================================================== ze základu daně: daň: ze základu přesahujícího: ========================================================== od Kč do Kč 0 91.440,15 % 91.440,183.000,13.716,- Kč + 20 % 91.440,183.000,274.000,32.028,- Kč + 25 % 183.000,274.200,822.600 54.828,- Kč + 32 % 274.200,126

============================================================== Sazba daně z příjmů právnických osob činí 35 %. Sazba daně z příjmů investičních fondů činí 25 %. zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmu, v platném znění, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění, zákon č. 357/1992 Sb., o dani z dědictví, dani darování a dani z převodu nemovitostí, v platném znění, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění, Opatření MF č.j. 281/71 702/1995, kterým se upravují postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví, Opatření MF č.j. V/20 100/1992 - postup účtování v podvojném účetnictví. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění: § 2 - základní zásady daňového řízení: (2) Správci daně postupují v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volí jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, to je stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy. § 16 - Daňová kontrola: (2) Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost: a) sám nebo jím určeným pracovníkem poskytovat informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oběhu a uložení účetních a jiných dokladů, b) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly, c) předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo, účetní a jiné doklady a účetní písemnosti, které prokazují hospodářské a účetní operace, jež jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné anebo o které pracovník správce daně požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pracovník správce daně pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti, d) zatajovat doklady, které má daňový subjekt k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí, e) předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení v průběhu kontroly, f) umožnit vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa i obydlí a dopravních prostředků, které daňový subjekt užívá buď též k podnikání, nebo souvisí s předmětem daně, dále do přepravních obalů a umožnit jednání s jakýmkoliv svým pracovníkem, g) zapůjčit potřebné doklady a jiné věci mimo prostor kontrolovaného subjektu. (4) Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo: a) na předložení služebního průkazu pracovníkem správce daně,

127

b) být přítomen jednání s jeho pracovníky, c) předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici, d) podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně, e) klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření, f) vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění, g) nahlížet u správce daně kdykoliv jeho obvyklou úřední dobu do převzatých dokladů. (6) Námitky podle odstavce 4 písm. d) vyřizuje pracovník správce daně nejblíže nadřízený tomu, vůči němuž směřují. Tento nadřízený pracovník námitce vyhoví a zajistí nápravu nebo daňovému subjektu sdělí písemně důvody, pro které nelze námitce vyhovět. Proti tomuto rozhodnutí se nelze samostatně odvolat. (7) Převzetí dokladů a jiných věcí podle odstavce 2 písm. g) potvrdí pracovník správce daně ve zprávě o kontrole nebo samostatně při převzetí. Tento postup se použije vždy, hrozí-li nebezpečí, že takto označené důkazní prostředky budou zničeny, pozměněny, zavlečeny nebo učiněny jinak nepotřebnými. Převzaté doklady a jiné věci vrátí správce daně kontrolovanému subjektu nejdéle do třiceti dnů. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a jiné věci podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit orgán přímo nadřízený správci daně. Proti těmto rozhodnutím není přípustné samostatné odvolání. § 37 - Pokuty: (1) Tomu, kdo nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy vyplývající z tohoto nebo zvláštního daňového zákona nebo uloženou rozhodnutím podle tohoto zákona, může správce daně opakovaně uložit pokutu až do celkové výše 2.000.000,- Kč. Opakovaně lze pokutu uložit, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá. § 60 - Posečkání daně a povolení splátek: (1) Na žádost může správce daně povolit daňovému dlužníkovi posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodleně zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek od daňového dlužníka najednou. (6) Za dobu posečkání daně nebo splátek daně zaplatí daňový dlužník úrok z odložené částky ve výši 14 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Správce daně úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku daňového dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platného výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 50,- Kč.

6. Rizika a jak se jich chránit 6.1. Úvod Podnikání v zemědělství má svá rizika a je s ním spojeno určité nebezpečí. Nemáme teď na mysli rizika neúspěchu, krachu nebo ztráty, ale možnost toho, že při podnikání poškodíte majetek někoho jiného nebo riziko, že porušíte zákon. Následky musíte nést a je proto účelné o těchto méně příjemných stránkách

128

podnikání alespoň základní věci vědět. Cílem podnikatelské činnosti s ohledem na tato rizika musí být: - pokud možno se všech nebezpečí vyvarovat - nepodaří-li se to, alespoň zmírnit jejich následky. Z toho důvodu se v následujících kapitolách dočtete o pojištěních a pojišťovnách, neboť ony jsou tu k tomu, aby za nás řešily majetkové škody (6.2.1.), ale také o advokátech, notářích, soudcích a daňových poradcích (6.2.4. a 6.2.5.) i o některých právních předpisech upravujících škody a jejich náhrady (6.2.2.), včetně toho nejhoršího - odpovědnosti trestní (6.2.3.). Nezmiňujeme odpovědnost pracovněprávní (například náhradu škody z pracovního úrazu zaměstnance, protože o ní jsme se již zmiňovali v části 2.2.2. Ani po četbě následujících statí však nevěšte hlavu, protože podobná a jiná nebezpečí čekají na každého podnikatele v kterémkoliv oboru, ale i na všechny ostatní, kteří vůbec nějakou činnost vykonávají.

6.2. Výklad Následující statě upozorňují na rizikové stránky podnikání. Některým těmto rizikům lze čelit pojištěním, některá však vyloučíte jenom tím, že nepřekročíte zákon. Stať o lidech, kteří se v oblasti práva vyznají, je zařazena v podstatě proto, abyste věděli, na koho z nich se obrátit. Předchozí kapitoly vás vedly křivolakými zákoutími právních předpisů. Právě pro jejich křivolakost nabízíme radu nejdůležitější - nespoléhejte se na znalosti načerpané z těchto kapitol. Obracejte se na příslušné odborníky. 6.2.1. Pojištění Stále stoupá počet lidí, kteří uzavírají pojištění, platí to i o podnikatelích. Pojištění zabezpečuje finanční prostředky nastane-li nečekaná (zákon říká přesněji "nahodilá") událost, která pojištěného poškodí. Toto poškození je nahrazeno nebo alespoň zmírněno tím, že pojišťovna za ně vyplatí odpovídající pojistné plnění.

V této kapitole nehovoříme o povinném pojištění, nýbrž výhradně o dobrovolném smluvním pojištění. Těm, které zajímá rozlišení typu pojištění, je určena následující vsuvka: Náš právní řád zná a v několika právních předpisech upravuje následující druhy pojištění: - pojištění zákonné znamená, že jste pojištěni ať chcete nebo nechcete bez zvláštní písemné smlouvy a dokonce bez ohledu na to, platíte-li pojistné nebo je dlužíte. U nás jsou dvě oblasti zákonného pojištění:

129

a) pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (vyhláška č. 492/1991 Sb., v platném znění), b) pojištění odpovědnosti za pracovní úraz (§ 205d zákoníku práce a vyhláška č. 125/1993 Sb., v platném znění, - pojištění smluvní vzniká tím, že uzavřete písemnou smlouvu s pojišťovnou. Toto pojištění existuje buď jako: a) povinné smluvní pojištění, to je pojištění odpovědnosti, které, jako povinné, stanoví následující zákony: zákon č. 47/1956 Sb., v platném znění, o civilním letectví, zákon č. 23/1962 Sb., v platném znění, o myslivosti, zákon č. 160/1991 Sb., v platném znění, o provozovatelích nestátních zdravotnických zařízení, zákon č. 220/1991Sb., v platném znění, o České lékařské komoře a stomatologické komoře, zákon č. 237/1991 Sb., v platném znění, o patentových zástupcích, zákon č. 381/1991 Sb., v platném znění, o veterinárních lékařích, zákon č. 358/1992 Sb., v platném znění, o notářích, zákon č. 523/1992 Sb., v platném znění, o daňových poradcích, zákon č. 524/1992 Sb., v platném znění, o auditorech, zákon č. 360/1992 Sb., v platném znění, o autorizovaných architektech, inženýrech a technicích, zákon č. 85/1996 Sb., v platném znění, o advokacii, Uzavřete-li stavební spoření, setkáte se s jiným druhem pojistného smluvního pojištění, a sice životním pojištěním účastníka stavebního spoření nebo b) dobrovolné smluvní pojištění, o kterém se dočtete v občanském zákoníku. Shora uvedené oblasti povinného smluvního pojištění znamenají, že jakmile některou z tam uvedených činností začnete vykonávat, musíte se pojistit. Jsou to vesměs činnosti buď nebezpečné, z nichž hrozí ve zvýšené míře vznik škody, anebo takové, které vyžadují zvýšenou ochranu spotřebitelů. Těm je tak dána jistota, že případná škoda bude nahrazena. Dobrovolné smluvní pojištění uzavřít můžete nebo nemusíte. Setkáte se s ním buď tak, že vás s nabídkou navštíví zástupce některé z pojišťoven, anebo tak, že sami budete vyhledávat jednotlivé pojišťovny a porovnávat si, jaké jsou výhody a nevýhody toho, co nabízejí. Potom se rozhodnete, zda se pojistíte, na co, a u které pojišťovny. Každá pojišťovna musí mít tak zvané zajištění, to znamená, že musí mít jakéhosi "ručitele". Je jim kapitálově silný partner, který se podílí na výplatách poškozeným a zaručuje, že pojišťovna bude schopna zaplatit i škody, na které by sama prostředky neměla. Některé pojišťovny mívají i více zajistitelů. Malá pojišťovna může mít stejně kvalitní nebo i kvalitnější zajištění a třeba i z více míst, než velká. Zajistiteli bývají často silné mezinárodní subjekty. Porovnali-li jste si nabídky více pojišťoven, zjistili jste i to, jak jsou solidní, jaké mají zajištění, jak rychle a bez průtahů jsou schopny vám při pojistné události zaplatit - pro některou jste se rozhodli. Podepíšete tedy pojistnou smlouvu, jejíž součástí jsou pojistné podmínky. Ty stanoví podrobnosti o tom, ve kterých případech vás pojišťovna odškodní a ve kterých naopak ne, kdy je pojistné

130

splatné, zda vám při bezeškodním průběhu pojištění náleží tak zvaný bonus, to znamená zvýhodnění formou snížení pojistného, jak se má hlásit pojistná událost a další. Potom začnete platit pojistné a budete doufat, že přesto k žádné škodě nedojde. Řekněme, že máte pojištěny plodiny z konkrétních polí a před sklizní přišlo krupobití. V první řadě tuto tak zvanou pojistnou událost bezodkladně oznámíte své pojišťovně tak, jak stanoví pojistné podmínky, to znamená buď osobně, faxem, dopisem nebo telefonicky. Navštíví vás poté zástupce pojišťovny, který stanoví rozsah škody, například zjistí, že bylo zničeno 50 % pojištěných plodin. Vypočte výši škody a pojišťovna Vám pošle do sjednané doby (často do 30ti dnů) peníze. Obdobný postup bude, uhyne-li dobytek v důsledku nákazy, proti které jste uzavřel pojištění. Tady ale pozor - šíření nákazy můžete zvětšit (na rozdíl od krupobití) třeba tím, že jste nesplnil příkazy veterinární služby. V takovém případě je pojišťovna oprávněna pojistné plnění přiměřeně snížit. Pojištění majetku nezbavuje pojištěného povinnosti dbát, aby k pojistné události nedošlo nebo, aby byly následky co nejmenší. Na druhou stranu dodržíte-li všechny pokyny a dokonce zaplatíte drahá léčiva, abyste předešel šíření nákazy šíření nákazy a zmenšil škody, pak nejenže pojišťovna musí plně poskytnout pojistné plnění, ale ještě zaplatí náklady, které jste musel vynaložit. Pojistíte-li si majetek u více pojišťoven, pak pojistnou událost musíte hlásit každé z nich; pojistné plnění však obdržíte od každé z nich pouze poměrnou částí, protože v souhrnu nemůžete dostat více, než je pojistná hodnota věci. Pojištění končí výpovědí, která se dává alespoň 6 týdnů před skončením pojistného období. Pojistné období většinou činí 1 rok od uzavření pojistné smlouvy. Nedáte-li výpověď, běží pojištění automaticky dál. Pojištění skončí také nezaplacením pojistného, trvá-li prodlení s placením 6 měsíců, respektive prodlení se zaplacením prvního pojistného 3 měsíce. Pojištění končí také zánikem pojištěné věci. Pojistíte-li si například chovný kus, pak jeho uhynutím, které vám pojišťovna uhradí, pojištění zaniká. Na nový kus musíte uzavřít novou pojistnou smlouvu.

V pojištění máte dvě základní povinnosti: a) odpovědět na všechny písemné otázky pojišťovně při uzavírání smlouvy a pravdivě informovat pojišťovnu o všech změnách v průběhu pojištění, b) platit řádně pojistné. Můžete si pojistit nejen majetek, to znamená produkty, výnosy, dobytek, budovy, ale i odpovědnost za škody. Ocitne-li se např. chované zvíře na silnici a narazí do něj auto, je za škodu na autě někdo odpovědný. Dodržel-li řidič dopravní předpisy a nemohl nehodě

131

zabránit, vznikla mu škoda tím, že zvíře mu vytvořilo nečekanou překážku. Za škodu tak odpovídá majitel zvířete, který je povinen zabezpečit, aby chované zvíře neuniklo na vozovku. Tuto povinnost nedodržel a proto za vzniklou škodu odpovídá. Nechá-li se vlastník zvířete pro takový případ pojistit, zaplatí za něho poškozenému řidiči opravu auta pojišťovna, tj. pojištění odpovědnosti za škody. Může být praktické i v dalších případech, když např. chovaná zvířata poškodí nebo spasou porosty cizí apod. S ohledem na potřeby, které život přináší, jsme se zmínili o pojištění majetku a o pojištění odpovědnosti. Vedle toho existuje pojištění osob, kde můžete pojistit sebe nebo třetí osobu: - pro případ smrti (při úmrtí pojištěného dostane pojistné plnění někdo z příbuzných), - pro případ dožití (dožije-li se sjednavatel věku, obdrží pojistné plnění), - pro případ úrazu (stane-li se pojištěnému úraz, obdrží pojistné) a další. Závěrem - pojistit se či nepojistit? Účelné pojištění bývá prozíravé. Sice ročně něco stojí, ale nebývají to částky, které by pojištěného zruinovaly. Ušetříte-li naopak na pojistném, to znamená nepojistíte-li se, možná to vyjde, ale možná zrovna ne a pak vás následky mohou skutečně zruinovat. 6.2.2. Odpovědnost za škodu Škoda je běžně užívaný pojem. Rozbije-li chlapec okno, způsobil škodu. Krupobití způsobilo škodu na porostech a tak dále. Škoda vyjadřuje nějaké manko, znehodnocení majetku, snížení jeho hodnoty, jeho ztrátu nebo zničení. Pro škodu je typické, že je vyjádřitelná v penězích - zasklení okna stojí 100,- Kč, osetí nových ozimů 100.000,- Kč. Až potud je situace jednoznačná a v případě rozbitého okna jeho zasklením také vyřešena. Ne tak u zmíněného obilního porostu. Řekněme, že rolníkovi ho zničila sousedova zvířata. Do sklizně je ještě daleko, obilí nebylo zdaleka zralé, znalec škodu ohodnotil na 100.000,- Kč. Bude to pro rolníka zaplacením této částky vyřízeno? Obávám se, že nikoliv. Až bude sklízet, bude mu zničený porost chybět. Kdyby k jeho zničení nedošlo a obilí mohl sklidit, získal by z poškozené plochy po odpočtu nákladů na ošetřování a zkombajnování řekněme 300.000,- Kč a o tuto částku jste přišel díky tomu, že soused svůj dobytek řádně nezajistil. Pochybuji, že za takové situace bude spokojen s částkou 100.000,- Kč od nedbalého souseda. Poškozený právem bude požadovat celých 300.000,- Kč. Částka 100.000,- Kč v našem příkladu vyjadřuje skutečnou škodu, to je škodu vyčíslenou v okamžiku poškození. Zbývajících 200.000,- Kč, které do budoucna při normálním běhu událostí ušlo, nazýváme ušlý zisk. Teprve oboje dohromady (v našem případě 300.000,- Kč) představuje škodu (tím míněno škodu celou), na kterou má poškozený zákonné právo.

132

Škoda se nahrazuje v penězích. Je-li to však možné a účelné a požádá-li o to poškozený, nahradí se škoda uvedením do původního stavu. V našem případě by to bylo jistě možné a pokud by si to poškozený přál, škůdce by ve vhodné roční době pole o stejné rozloze upravil, osel a ozim potom ošetřoval na své náklady do sklizně. Sklizené obilí by poškozenému předal a tak škodu nahradil. Škůdce, jak jsme si výše řekli, svůj dobytek nezajistil a nechal ho vběhnout na pozemky poškozeného. Porušil tak právní povinnost - nikdo nesmí poškozovat cizí majetek. Jinými slovy, každý musí učinit taková opatření na svém majetku, zvířatech, aby druhý nebyl poškozen. Tato odpovědnost za škodu porušením právní povinnosti je prvním z několika druhů odpovědnosti. Leckdy ke škodě dojde, aniž by kdokoliv cokoliv porušil. V podnikání je celá řada činností, která nesou nějaká rizika, i když dodržíte všechny předepsané postupy a běžnou opatrnost. Kdyby se nahrazovala pouze škoda za porušení právní povinnosti, nedostal by v těchto případech poškozený žádnou náhradu, protože škůdce žádnou svoji povinnost neporušil. V zájmu ochrany okolí, přesněji řečeno v zájmu zvýšené ochrany poškozených, je proto stanoveno, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil jinému provozní činností. Provozní činností rozumíme takovou činnost, která směřuje organizovaně ke splnění určitého cíle. Je to činnost vymezená v živnostenském oprávnění nebo v zápisu v obchodním rejstříku, anebo - u rolníka podnikajícího jako fyzická osoba - v osvědčení, které mu vydává obecní úřad (1.2.1.). Znamená to, že veškerá činnost rolníka, ke které je oprávněn a která je ve zmíněné stati vymezena, je provozní činností a proto vznikne-li z takové činnosti jakákoliv škoda, je rolník za tuto škodu odpovědný. Podstatné je, že není důležité, zda provozovatel (podnikatel - rolník) zavinil, že ke škodě došlo. Zavinění tu vůbec nehraje roli a stačí sám fakt, že někomu dalšímu vznikla škoda, která má svůj původ v legální podnikatelské činnosti. I když rolník použil ke zkvalitnění půdy pouze dovolená hnojiva, dodržel dávkování, technologický postup a nerozptýlil je na cizí pozemky, to znamená nic nezavinil, bude přesto odpovídat sousedovi za škodu, která vznikne tím, že například působením dešťové nebo jiné vody se vliv hnojiv objeví v půdě souseda. Předpokladem pochopitelně je, že se projeví negativně, to znamená, že sousedův pozemek poškodí. Sotva si to lze představit jinak než tím, že sousedovi buď klesne výnos nebo odumřou porosty nebo něco podobného co je možné finančně vyčíslit. Rolník má v podstatě jedinou možnost, jak se zprostit takové odpovědnosti a tou je, zjednodušeně řečeno, tzv. vyšší moc, to znamená skutečnost, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, nemající původ v provozu. Takové případy budou naprosto ojedinělé, pravidlem bude odpovědnost provozovatele. Shora uvedené případy (jednak odpovědnost za porušení právní povinnosti a jednak odpovědnost vzniklá z provozní činnosti) jsou rozdílné, přesto mají jeden důležitý princip společný: vystupují tu vůči sobě dvě v zásadě rovné

133

osoby, například soused - škůdce proti sousedovi - poškozenému. V našem právním řádu je však ještě jiná kategorie škod, kdy proti škůdci - fyzické nebo právnické osobě - nevystupuje jemu rovný subjekt, to znamená jiná fyzická nebo právnická osoba, ale přímo stát. Tato "škoda" se jmenuje ekologická újma a je k nám zavedena zákonem o životním prostředí (blíže o tom viz 4.2.1.). V zemědělské praxi bývá aktuální otázkou škoda způsobená na zemědělských plodinách a porostech. Způsobí-li takovou škodu hospodářská zvířata jiného chovatele, je vlastník zvířat za škodu odpovědný a je povinen ji nahradit. Zpravidla na jeho straně bývá i zavinění, protože nezabránil vniknutí svých zvířat na sousedův pozemek. Opět jeho odpovědnost bude finančně vyčíslitelná tak, že bude povinen poškozenému uhradit hodnotu spasených nebo zničených porostů a vedle toho jejich výnos, který lze reálně předpokládat až do sklizně. Na porostech může být ovšem způsobena škoda také zvěří, nikoliv hospodářskými zvířaty. Lesní zvěř, která porosty poškodí nebo zničí nemá zpravidla přímého vlastníka. Někdy se nedá říci, že by někdo porušil povinnost, která by umožnila zvěři do pole vběhnout a nedá se ani říci, že by takové poškození bylo následkem provozní činnosti někoho dalšího. Zvěř totiž v lese volně pobíhá, nejedná se (až na výjimky potvrzující pravidlo) o chovaná zvířata nebo dokonce hospodářská zvířata, u nichž je vždy vlastnictví jasné. Proto existuje předpis, který zvláštním způsobem upravuje škody způsobené lesní zvěří na zemědělských plodinách a tím je zákon o myslivosti. Zvěří se podle tohoto zákona rozumí jednak zvěř srstnatá (například jelen, daněk, divoké prase, zajíc, srnec, liška, kuna, lasice, vydra a další), jednak zvěř pernatá (například bažant, koroptev, vrána, havran, káně, jestřáb). V některých případech bude škodu způsobenou zvěří hradit stát - bude to v případě takových druhů zvěře, jejíž početní stavy nesmějí být snižovány lovem. V ostatních případech bude škody na zemědělských plodinách hradit uživatel honitby. Nedohodne-li se uživatel honitby a poškozený rolník na náhradě škody, nemůže věc řešit soud. O povinnosti k náhradě škody totiž rozhoduje rozhodčí komise jmenovaná přednostou okresního úřadu. Jedním členem komise je vždy zástupce obce, v jehož obvodu škoda vznikla, předsedou komise je zástupce okresního úřadu. Dojde-li k takovéto situaci, neztrácejte čas, protože lhůty jsou velice krátké. Do 14ti dnů ode dne, kdy škoda vznikla, musíte oznámit předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady. Znamená to v praxi zjistit kdo je předseda komise, což sdělí okresní úřad, a vyčíslit konkrétní sumu. Je jasné, že během 14ti dnů se vám nemusí podařit získat přesné vyčíslení škody. Pro takový případ jí stanovíte vlastním odhadem a z opatrnosti uplatníte částku raději o něco vyšší. Snížit požadavek můžete kdykoliv, zvýšit po uplynutí 14ti dnů už ne. Splníte-li uvedené požadavky, obešle předseda rozhodčí komise uživatele honitby i poškozeného, znovu je vyzve k uzavření smíru a nepodaří-li se to, komise zahájí jednání a rozhodne o výši škody a o lhůtě, do kdy musí být škoda zaplacena. Neoznámí-li poškozený, anebo uživatel honitby, předsedovi rozhodčí komise do 15ti dnů od sdělení výsledku, že s rozhodnutím nesouhlasí, nabývá rozhodnutí účinnosti a má stejnou sílu jako soudní rozsudek, to znamená, že je vynutitelné. Dojde-li ve lhůtě k oznámení nesouhlasu kterékoliv

134

strany, rozhodnutí pozbyde účinnosti a poškozený musí potom do 30ti dnů uplatnit nárok na náhradu škody soudní žalobu. Zmešká-li 30 dní, nárok na náhradu škody zaniká. Neodškodňuje se škoda, způsobená na takových porostech, které nejsou ošetřeny proti působení zvěře. Tím se ovšem nemyslí zvláštní nákladná opatření, nýbrž například přihrnutí hlíny nebo ochranný nátěr proti okusu a podobně. Nenahrazují se dále škody způsobené v ovocnářských nebo zelinářských zahradách, nejsou-li tyto zahrady oploceny. Nenahrazují se konečně ani škody, způsobené zvěří na plodinách, které nebyly sklizeny v běžných agrotechnických lhůtách. 6.2.3. Odpovědnost trestní Trestní odpovědnost se netýká pouze vražd, krádeží nebo znásilnění, ale také oblastí jiných, méně nápadných. Řada z nich přichází v úvahu v jakémkoliv i zemědělském podnikání. V následujícím přehledu upozorníme na možné trestné činy, řazené podle jednotlivých kapitol této příručky. Kapitola 1 Zahájení podnikání: V první řadě na samém počátku by mohlo dojít k trestnému činu neoprávněného podnikání (§ 118 trestního zákona) pokud byste podnikání zahájili, aniž byste měli osvědčení, které Vás k zemědělské činnosti opravňuje. Vzhledem k tomu, že získání osvědčení je administrativně snadné, nepřichází patrně takovýto delikt v úvahu. V uvedené kapitole jsme se také zmiňovali o konkurzním a vyrovnacím řízení. Aby byli věřitelé v konkurzu chráněni, existuje trestný čin pletichy při řízení konkurzním a vyrovnacím (§ 256b tr.z.), ale také trestné činy poškozování věřitele (§ 256 tr.z.) a zvýhodňování věřitele (§ 256a tr.z.). Zvýhodňování věřitele spočívá v tom, že dlužník zmaří uspokojení pohledávky jednoho věřitele tím, že zvýhodní svého věřitele jiného. Poškozování věřitele pak spočívá v tom, že dlužník zašantročí svůj majetek, převede na jinou osobu a podobně a tím znemožní, aby jeho věřitel dosáhl uspokojení své pohledávky. Kapitola 2 Na čem a s čím podnikat: Ve zmíněné kapitole jsme hovořili mimo jiné o lidské práci, o pracovním poměru a v souvislosti s tím o povinnosti zaměstnavatele odvádět příslušné dávky pojistného podle předpisů o sociálním a zdravotním pojištění. V praxi se občas objeví nepoctivec, který pojistné za zaměstnance srazí, avšak neodvede a ponechá si pro sebe. Takové jednání je již trestným činem (§ 147 tr.z.), za který může být uložen trest odnětí svobody od 6ti měsíců do 3 let.

Kapitola 3

135

Finanční zdroje: Úvěrové podvody se po roce 1990 tak rozmohly, že si život vynutil zakotvení zvláštního trestného činu, který takovému jednání čelí (§ 250b tr.z.). Úvěrového podvodu se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo zkreslené údaje anebo podstatné okolnosti zamlčí. Často se zamlčují například fakta o tom, že žadatel o úvěr má jiné dluhy, které není schopen splácet. Stejného trestného činu se ovšem dopustí osoba, která úvěr obdržela a použila ho na jiný účel, než který je v úvěrové smlouvě uveden. Totéž co pro úvěr platí i pro žádost o poskytnutí subvence nebo dotace! Zkreslené nebo nepravdivé údaje, zamlčení něčeho nebo použití dotace na jiný účel jsou trestným činem. Kapitola 4 Podnikání v zemědělství: Vzhledem k tomu, jak velká důležitost je věnována ochraně životního prostředí (4.2.1.), je ohrožení životního prostředí trestné. Trestný je jednak ten, kdo úmyslně poruší předpisy o ochraně životního prostředí, ale i ten, kdo tak učiní z pouhé nedbalosti - například z neznalosti ( §§ 181a, 181b tr.z.). Trestní zákon také chrání spotřebitele, v našem případě tedy konzumenta zemědělských produktů a výrobků z nich (4.2.2.). Jednak může být potrestán až na 3 léta ten, kdo spotřebitele šidí na jakosti nebo množství zboží nebo ten, kdo uvádí na trh výrobky vadné a vady přitom zatají (§ 121 tr.z.), jednak může být potrestán odnětím svobody až na dva roky ten, kdo má na prodej potraviny nebo jiné předměty, jejichž použití je nebezpečné lidskému zdraví. Mohl by to být tedy i ten, kdo prodává potraviny s prošlou záruční dobou anebo ten, kdo při výrobě potravin používá zakázané postupy, například ozáření potravin určených pro kojence. Toto jednání je trestné samozřejmě je-li úmyslné (§ 193 tr.z.), ale i tehdy, je-li spácháno z nedbalosti, to znamená například prodává-li prodejce závadné potraviny, aniž by o tom věděl (§ 194 tr.z.). Jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě (4.2.3. a 4.2.4.) má velký význam činit všechna opatření proti šíření nakažlivých chorob. Ten, kdo tyto povinnosti poruší, byť i z nedbalosti, se dopouští trestného činnu nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé choroby nebo škůdce užitkových rostlin (§ 192 tr.z.), respektive obdobného v případě domácích zvířat (§ 191 tr.z.). Surovým chovatelům zvířat je adresován § 203 tr.z. - týrání zvířat. Za určitých okolností s tím může souviset i tzv. poškozování cizí věci (§ 257 tr.z.). Víme, že věcí ve smyslu práva se rozumí i zvíře, to znamená, kdo způsobí chovateli škodu tím, že zabije jím chované zvíře, může být potrestán odnětím svobody až na 1 rok. Kdyby si zvíře ponechal, šlo by o krádež (§ 247 tr.z.). Nebude-li dosahovat hodnota zvířete 2.000,- Kč, nepůjde o trestný čin, ale o přestupek. Přestupky neřeší soudy, nýbrž obecní úřady svými přestupkovými komisemi. Tam se neukládá vězení, nýbrž pokuty, případně napomenutí. Pytláctví na zvěři i na rybách je trestné podle § 178a tr.z.

Kapitola 5 136

Daně a účetnictví Účetní podklady leckdy svádí k tomu, aby se údaje různým způsobem upravovaly. Zákon to nazývá "zkreslováním údajů" a dopouští se ho ten, kdo buď nevede účetní knihy nebo zápisy a další doklady sloužící k přehledu a kontrole stavu hospodaření a majetku, anebo kdo do nich uvádí nepravdivé údaje, případně takové údaje či knihy poškodí nebo zničí a tím ohrozí například včasné a řádné vyměření daně. Kromě toho, že může být potrestán až na 3 roky (§ 125 tr. zákona), samozřejmě bude muset uhradit stanovenou daň včetně penále. Neodvedení daně je trestné (§ 147 tr.z.). Trestní zákon zná také zkrácení daně, za které hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky. Způsobí-li tímto činem pachatel značnou škodu (200.000,- Kč a více) může být odsouzen až na 8 roků odnětí svobody (§ 148 tr.z.). Výše uvedený přehled není vyčerpávající a skutkové podstaty jednotlivých trestných činů jsou popsány pouze orientačně. Navíc je namístě zdůraznit, že za většinu těchto trestných činů může být místo trestu odnětí svobody, anebo také současně s ním uložen trest zákazu činnosti, to znamená zákazu podnikání. Takový trest může být uložen až na dobu 10 roků a může tedy znamenat konec podnikatelské činností. Zpravidla může být vedle jiných trestů ukládán také peněžitý trest, jehož výměra se pohybuje od 2.000,- Kč do 5,000.000,- Kč. Konkrétní výše je věcí volné úvahy soudu, přihlíží se k výši způsobené škody, k tomu, zda se jedná o prvotrestaného pachatele nebo recidivistu a k dalším okolnostem. Na závěr ještě jedno vysvětlení: hovoříme-li o tom, že trestný čin byl spáchán úmyslně nebo (což je totéž), že je k němu třeba úmyslného zavinění, neznamená to jenom, že pachatel chtěl trestný čin spáchat. Úmysl je dán i tehdy, jestliže pachatel si přímo nepřál spáchat trestný čin, avšak věděl, že jeho jednáním k tomu může dojít a byl pro takový případ s následkem srozuměn. První formě se říká úmysl přímý, druhé formě úmysl nepřímý, obě formy jsou z hlediska trestního zákona rovnocenné. U soudu proto nestačí obrana typu "ale já jsem to nechtěl udělat". Je-li prokázáno, že pachatel věděl, že svým jednáním může uvedený následek způsobit, a přesto tak jednal, je zpravidla dán také jeho úmysl. 6.2.4. Advokát, notář, daňový poradce Čas od času potřebujete odbornou radu nebo odbornou pomoc, vyřízení záležitostí, které dost dobře sám vyřizovat nemůžete a neumíte. Jedná-li se o záležitosti právní, pak přichází v úvahu zpravidla některá ze tří profesí uvedených v nadpisu. Někdy není zcela jasné, jaký je rozdíl v náplně jejich činnosti, co kdo dělá. Advokát poskytuje právní služby ve všech oblastech platného práva. Jeho záběr je univerzální, má kvalifikaci v právu občanském, obchodním, trestním, ale také v právu ústavním a správním, v záležitostech smluvních, obchodních společností, právu finančním a řadě dalších odvětví práva. Advokátem se může stát pouze ten, kdo má úplné právnické vzdělání a minimálně 3 roky vykonával praxi

137

u některého advokáta jako advokátní koncipient a po absolvování praxe složil úspěšně před advokátní komorou advokátní zkoušku. Po splnění těchto náležitostí je dotyčný zapsán do seznamu advokátů a může tedy samostatně advokacii začít vykonávat. Velice významné je to, že každý advokát (a podobně i každý advokátní koncipient i každý jiný zaměstnanec advokáta, včetně například sekretářky) je povinen dodržovat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl při výkonu advokacie. Klient má tedy jistotu, že problém, který svěří advokátovi nebo jeho zaměstnanci, se nikdo jiný odtud nedozví. Všichni advokáti jsou členy České advokátní komory, která mimo jiné má nad advokáty kárnou pravomoc. Poruší-li advokát svoje povinnosti, hrozí mu kárné řízení a bude-li uznán kárně odpovědným, může mu být uložen postih počínaje napomenutím, přes pokutu až po vyškrtnutí ze seznamu advokátů na dobu 5ti roků. Advokacie je povolání, které je otevřené každému právníkovi, který splnil podmínky předepsané zákonem a počet advokátů tedy není administrativně regulován. V současné době je v Čechách okolo 7.000 až 8.000 advokátů. Advokát vykonává svou činnost za odměnu, která buď může být smluvena s klientem anebo, není-li výše dohodnuta, se řídí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR, tzv. advokátním tarifem. Pro zajímavost, budete-li se například soudit o 200.000,- Kč a advokát Vám to bude vyřizovat, pak každý úkon obnáší 5.750,- Kč. Úkonem ovšem jsou pouze některé činnosti: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, soudní jednání. Je-li věc rozhodnuta při prvním soudním jednání, jsou celkové náklady třikrát 5.750,- Kč, to je 17.250,- Kč. Budete-li se soudit o 1,000.000,- Kč, potom za jeden úkon je 7.750,- Kč a při jednom soudním jednání činí celkové náklady na vyřízení věci třikrát 7.750,- Kč, to je 23.250,- Kč. Notář je rovněž právník, který absolvoval úspěšně právnickou fakultu, potom vykonával 5 let (výjimečně i 3 roky) praxi u jiného notáře a složil úspěšně notářskou zkoušku před Notářskou komorou. Po splnění těchto předpokladů však automaticky není uchazeč notářem jmenován, protože - na rozdíl od advokacie - počet notářů je stanoven Ministerstvem spravedlnosti ČR. Tento počet nemůže být překročen a notářem může být uchazeč, který splnil všechny podmínky, jmenován až poté, kdy se nějaké notářské místo uvolní. Notáři sice vykonávají notářský úřad soukromě, podobně jako advokáti, avšak jejich působení má charakter veřejný. Stát je totiž pověřuje určitými druhy činností, z toho důvodu také reguluje jejich počet. Na prvním místě se jedná o dědické řízení, to znamená projednávání pozůstalostí, kde notář provádí celé řízení a posléze výsledky předloží soudu, který vydává konečné rozhodnutí. Říká se, že notář v těchto věcech působí jako soudní komisař. Vedle toho je notář oprávněn přijímat do úschovy listiny a peníze a vydávat osvědčení o tom, že něco nějakým způsobem proběhlo. Častá jsou osvědčení o průběhu valné hromady obchodní společnosti. Konečně notář se zabývá sepisováním listin, zejména smluv o převodech nemovitostí.

138

Notáři svoji činnost vykonávají za odměnu stanovenou ministrem spravedlnosti. Tak například sepsání kupní smlouvy o převodu domku v hodnotě 1,000.000,- Kč stojí podle notářského tarifu 8.500,- Kč. K tomu jsou potom příplatky (chcete-li například více vyhotovení smluv pak zaplatíte za každé vyhotovení navíc 500,- Kč a podobně). Daňoví poradci poskytují právní pomoc ve speciálním oboru a sice ve věcech daní a poplatků. Daňovým poradcem se může stát ten, kdo má ukončené úplné střední vzdělání (často mají daňoví poradci vysokoškolské vzdělání ekonomického nebo právnického směru) a složil kvalifikační zkoušku. Vedle těchto kategorií s nimiž můžete přijít do styku se výjimečně můžete potkat například s patentovým zástupcem, což je osoba, která je oprávněna poskytovat pomoc ve věcech průmyslových práv. Musí mít vysokoškolské vzdělání a složit příslušnou odbornou zkoušku. Průmyslovými právy jsou například práva k ochranným známkám, právo na označení, právo k průmyslovému nebo užitnému vzoru, ale také práva, která vyplývají z původcovství, šlechtění nových odrůd rostlin nebo zvířat. Ve všech výše uvedených službách máte možnost výběru a můžete si svobodně vybrat advokáta nebo daňového poradce, anebo notáře (vyjma případů, kdy projednává dědictví, kde se příslušnost notáře řídí místem trvalého pobytu zemřelého). Pravděpodobně před tím, než se k někomu vydáte, se budete informovat ve svém okolí, anebo již nějaké zkušenosti s volbou právníka máte. Tak jako ve všech oborech lidské činnosti, tak i ve shora uvedených oblastech jsou lidé, kteří pracují lépe nebo hůře, více nebo méně. Snažte se vyhledat odborníka solidního, předem se informujte na cenu služby. V některých případech vám dotyčný není schopen cenu určit přesně, neboť závisí na řadě okolností, které jsou jen obtížně předvídatelné. I v takovém případě vám však řekne alespoň orientační cenu, kterou pak můžete v průběhu vyřizování věci upřesňovat.

6.2.5. Soudní řízení Soudní řízení a vůbec soudní vyřizování věci bývá až poslední fáze, když všechny ostatní již selhaly. Vždy se snažte dosáhnout dohody a to i za cenu, že se svými požadavky o něco ustoupíte. Soudní řízení nejenom, že stojí nějaké peníze, ale zejména bývá časově náročné a kromě toho vám často bere klid a "cuchá" nervy. Neusilujte o soud, spíše usilujte o dohodu a rozumný advokát, obrátíte-li se na něho, vás pravděpodobně tímto směrem bude orientovat. Jsou ovšem případy, kdy dohoda se ukáže nemožná, anebo možná jen za takových podmínek, které jsou skutečně nepřijatelné. Potom nezbývá, než soudní řízení podstoupit. Rozhodnete-li se tedy podat žalobu, můžete tak učinit buď sám, anebo se můžete obrátit na advokáta. Je možné, že máte o právních věcech základní přehled a že se jedná o věc jednodušší, pak nic nebrání tomu, abyste si sám zpracoval žalobu a sám u soudu celou záležitost vyřídil. To však bývá spíše

139

výjimkou, neboť soudní řízení není úplně jednoduché a předpisy, které upravují váš nárok, se často mění, bývají novelizovány a nejsou také zcela přehledné. Leckdy i pro právníka jsou oříškem. V takových případech se patrně obrátíte na advokáta a při tom vezmete v úvahu to, co musíte do řízení investovat proti tomu, co od řízení můžete reálně očekávat. Řekněme, že vám soused neuhradil půjčku, kterou jste mu poskytl do začátku podnikání. O půjčce jste sepsali smlouvu. Doba splatnosti již uplynula, poté jste souseda několikrát upomínal a on slíbil, že zaplatí později. Prodloužil jste mu tedy termín bezúročně, ukázalo se, že marně, dlužník opět nezaplatil. Je evidentní, že není již na co čekat a nechcete-li se s penězi definitivně rozloučit nezbývá, než domáhat se jich soudně. Vezměte tedy smlouvu o půjčce, kterou jste se sousedem podepsal a s touto listinou navštivte advokáta. Ten, pravděpodobně ještě před podáním žaloby, napíše sousedovi poslední upomínku. Zůstane-li opět bezvýsledná, podepíšete mu plnou moc k podání žaloby a zastupování před soudem a advokát sepíše žalobu. Tuto žalobu potom podá k soudu zpravidla k tomu, v jehož obvodu bydlí dlužník. K žalobě přiloží kopii smlouvy o půjčce. Po uplynutí nějaké doby, možná 1 měsíce, dostanete vyrozumění, že se koná první jednání u příslušného soudu. K jednání se spolu se svým advokátem dostavíte a na začátku jednání se soudce pokusí o smír. Zeptá se souseda, zda skutečně peníze dluží, proč nechce zaplatit a zda nechce záležitost řešit nějakou dohodou, to znamená, zda není ochoten zaplatit bez soudního rozsudku. Ještě v té chvíli se může soused celému řízení vyhnout, zaplatit dluh a potom záleží na vás, zda po něm budete chtít poplatky za dosavadní náklady advokáta nebo nikoliv. Při rozhodování vám patrně váš advokát pomůže. Zůstane-li i tento pokus o smír bezvýsledný, zahájí soudce soudní jednání. Zahájení vypadá tak, že vyzve vašeho právního zástupce, aby přednesl žalobu a poté se zeptá protistrany, jaké má k věci stanovisko. Potom soudce obě strany osobně vyslechne. Navrhne-li to někdo, soudce jednání odročí a předvolá navržené svědky.V záležitosti, jako je smlouva o půjčce, to však nebývá třeba a je možné vynést rozsudek při prvním jednání. V takovém případě na závěr jednání vyzve soudce obě strany, aby přednesly tzv. závěrečné návrhy. Poté prohlásí řízení za ukončené, vyzve vás, abyste se odebrali na chodbu a mezitím si připraví rozsudek. Poté vás zavolá zpátky a se slovy "Povstaňte a poslyšte rozsudek: Jménem republiky: v právní věci žalobce Josefa Nováka proti žalovanému Františku Novákovi - o zaplacení 500.000,- Kč s příslušenstvím - rozhodl soud takto: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 500.000,- Kč s 20% úrokem od 1.6.1998 do zaplacení jdoucím, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. V téže lhůtě je žalovaný povinen zaplatit žalobci náklady řízení a jeho právního zastoupení v celkové výši 39.500,- Kč. Sedněte si a poslyšte odůvodnění." Poté vám soudce vysvětlí, proč rozhodl tímto způsobem a na závěr strany poučí, že proti rozsudku je možné podat odvolání, které se podává do 15ti dnů doručení písemného rozsudku. Tím je první fáze řízení skončena, odeberete se domů a budete čekat, až vám přijde písemný rozsudek. Ten bude doručen vašemu advokátovi, který vás vyrozumí a budete 15 dnů čekat, zda se žalovaný odvolá. Stane-li se tak, proběhne další jednání před krajským soudem. Nestane-li se tak, nabyde uplynutím 15ti dnů rozsudek právní moci.

140

Potom můžete, nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu rozsudkem, požádat o tzv. výkon rozhodnutí, nebo-li exekuci. Tím se myslí nucené splnění rozsudku. Nesplní-li povinný totiž dobrovolně to, co mu rozsudek ukládá, pak soud na návrh oprávněného provede exekuci způsobem, který oprávněný navrhne, Oprávněný může navrhnout buď prodej movitých věcí povinného nebo prodej jeho nemovitostí nebo srážky ze mzdy, pokud je povinný zaměstnán nebo některé další způsoby, které jsou v zákoně popsány. Opět bývá užitečné, obrátit se v této věci na advokáta. Vlastní-li povinný například dražší zahraniční automobil, požádáte soud o jeho zpeněžení, to znamená prodej movitých věcí. Výsledkem takové žádosti je (zpravidla už bez soudního jednání), že soud automobil zajistí, nařídí jeho dražbu a výtěžek z prodeje deponuje na svém účtu, z něhož zaplatí vaši pohledávku. Zbytek (pokud něco zbylo po úhradě soudních výdajů) zašle povinnému. Pokud byl automobil prodán za cenu nižší, než je dluh povinného, vyplatí vám soud tolik, kolik bylo strženo. Ve zbytku pak musíte navrhnout buď výkon rozhodnutí jiný, anebo (neexistuje-li již jiný majetek) se s úhradou rozloučit. Rozsudek ovšem lze vykonávat 10 roků. Zhruba takovýmto způsobem tedy probíhá soudní řízení od podání žaloby, až po výkon rozhodnutí. Je spojeno s placením soudních poplatků - při podání žaloby o majetkový nárok, se zaplatí soudu 4 % ze žalované částky (nejméně 500,- Kč, nejvýše 500.000,- Kč) v občanskoprávních věcech. V případě sporu o 500.000,- Kč tedy zaplatíte soudní poplatek ve výši 20.000,- Kč. Požádáte-li soud o výkon rozhodnutí, zaplatíte z téže částky 2 %, to je 10.000,- Kč. V řadě případů se můžete vyhnout soudnímu jednání tak, že navrhnete, aby soud rozhodl nikoliv rozsudkem, nýbrž platebním rozkazem. Jsou-li k žalobě připojeny listiny nebo důkazy, které osvědčují opodstatněnost uplatňovaného nároku (například u žaloby o zaplacení peněz z půjčky smlouva o půjčce, u směnečného řízení prvopis směnky v originále), vydá soud platební rozkaz (ve směnečném řízení směnečný platební rozkaz), kterým žalobě zcela vyhoví. Nabyde-li platební rozkaz právní moci, to znamená uplynutím 15ti dnů od doručení, má stejné účinky, jako pravomocný rozsudek. Ve zmíněné 15ti denní lhůtě ovšem má druhá strana právo podat tak zvaný odpor a v takovém případě se nařizuje soudní jednání, které potom dále probíhá tak, jak je zmíněno výše.

6.3. Rady, doporučení, vzory 1. Hledáte-li pojišťovnu, ujasněte si především, co chcete pojistit (5.2.3.). V České republice v současné době působí okolo 30ti pojišťoven. Pojištění domácnosti nebo životní pojištění poskytuje většina z nich. Zemědělské pojištění a to: - pojištění plodin, - pojištění hospodářských zvířat, - pojištění nákazy u hospodářských zvířat, - pojištění lesů,

141

poskytují buď v plném rozsahu nebo jen některé v současné době následující pojišťovny: - Česká kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s. Templová 5, 100 01 Praha 1, TF: (02) 21000111, 21000210, FAX: 2322633, - Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Budějovická 5/64, 140 00 Praha 4, TF: (02) 61121111, FAX: (02) 61122163, - Česká pojišťovna, a.s., Spálená 16, 113 04 Praha 1, TF: (02) 24051111, FAX: (02) 24052220, - Česko-rakouská pojišťovna, a.s., Bělohorská 19, 169 99 Praha 6, TF: (02) 20513128 - 33, FAX: (02) 2051031034, - ČS Živnostenská pojišťovna, a.s., Smilova 547, 530 02 Pardubice, TF: (040) 6894111, FAX: (040) 6210112, - Generali pojišťovna, a.s., Bělehradská 132, 120 84 Praha 4, TF: (02) 21091000, FAX: (02) 21091300, - Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Blanická 13, 121 07 Praha 2, TF: (02) 255141 - 4, FAX:(02) 259093, - Moravskoslezská Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s., Koliště 1, 657 16 Brno, TF: (05) 45321279, FAX: (05) 576462, - Chmelařská pojišťovna, a.s., Sladkovského 383, 530 02 Pardubice, TF: (040) 6027111 FAX: (040) 516422. 2. Která pojišťovna je nejlepší?

142

Porovnejte jejich nabídky - kolik bude platit pojistné a naopak, kolik obdržíte při pojistné události, jaké jsou tak zvané výluky, to znamená případy, kdy odškodnění nedostanete, jaká je vaše spoluúčast (je-li například sjednána spoluúčast 10 %, pak při škodě vám pojišťovna zaplatí náhradu sníženou o 10 %). Čím nižší je spoluúčast, tím více obdržíte, zpravidla také tím vyšší ale budete platit pojistné. Dále se zajímejte o to, zda pojišťovna poskytuje v pojištění nějaké výhody, například slevy na pojistném (tak zvané bonusy). Zajímejte se také o to, jak daleko od vašeho hospodářství je nejbližší pobočka pojišťovny. Tam musíte nahlásit pojistnou událost a odtud přijde následky prohlédnout zástupce pojišťovny. 3. Možná jste přeskočili kapitulu 6.2.4, případně kapitolu 6.2.1., u kterých je zmínka o některých profesí, které můžete potřebovat. Nejprve musíte vědět, kdo se čím zabývá, abyste pak mohli posoudit, zda a na koho se potřebujete obrátit, tedy: advokát - poskytuje právní služby fyzickým a právnickým osobám ve všech oborech práva, notář- vyřizuje dědické záležitosti a v ostatních věcech se zabývá zejména sepisováním smluv, případně přijímáním peněz a cenností do notářské úschovy, soudce - v občanskoprávních a obdobných věcech rozhoduje v soudním řízení spory mezi žalobcem a žalovaným, vedle toho rozhoduje v některých dalších věcech, tak zvaných nesporných (například výše výživného pro děti), v trestních věcech rozhoduje o vině a trestu obžalovaného, státní zástupce (dříve prokurátor) - jako zástupce státu vystupuje v trestním řízení jako žalobce proti obviněnému, respektive obžalovanému. daňový poradce - poskytuje právnickým i fyzickým osobám odborné rady v oblasti daní, případně je zastupuje v daňových řízeních. patentový zástupce - poskytuje odbornou pomoc ve věcech průmyslového vlastnictví, to znamená ochranných známek, průmyslových a užitných vzorů, vynálezů a podobně. účetní - vede účetnictví právnickým a fyzickým osobám, to znamená zpracovává účetní podklady a zapisuje účetní operace do příslušných účetních knih, peněžních deníků a podobně. auditor - ověřuje, zda se účetnictví správně vede, zda účetní závěrka zobrazuje věrně stav majetku a tak dále, zjednodušeně řečeno auditor při provádění tak zvaného auditu posuzuje, zda posuzovaný subjekt "nešvindluje" v účetnictví. Auditor je také oprávněn poskytovat daňové poradenství. Každý podnikatel může o audit svého účetnictví požádat, v některých případech je to ovšem stanoveno jako povinnost. Povinnost provádění auditu mají všechny akciové společnosti, dále potom společnosti s ručením omezeným, jejichž roční obrat je 40,000.000,Kč a vyšší a ještě v některých dalších případech.

143

Vzor žaloby o zaplacení 500.000,- Kč: Okresnímu soudu ve Velké Dolní žalobce č.p. 63

Josef Novák, rolník, rodné číslo 161616/016, bytem Malá Dolní

žalovaný: František Novák, rolník, rodné číslo 606060/060, bytem Velká Dolní č.p. 1

Žaloba: o zaplacení 500.000,- Kč ============================================================= 1. Dne 1.12.1997 jsem žalovanému půjčil částku 500.000,- Kč s 15% úrokem. V dohodnuté lhůtě mi žalovaný nezaplatil a dodnes mi dluží celou částku, ačkoliv jsem mu poskytl ještě další lhůtu (šest měsíců) k zaplacení. Ani do 1.6.1998 nezaplatil nic. 2. Kromě jistiny 500 000,- Kč uplatňuji smluvený úrok 15 % od 1. 12. 1997 do 1. 6. 1998 a od 2. 6. 1998 úrok z prodlení ve výši 2násobku diskontní sazby, tj. 23 % ročně až do zaplacení Důkaz: - smlouva o půjčce Protože nemohu se žalobcem docílit mimosoudně uspokojení svého nároku, obracím se na soud a navrhuji, aby byl vydán tento platební

rozkaz:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 500.000,- Kč s 15 % úrokem od 1.12.1997 do 1.6.1998 a úrok z prodlení ve výši 23 % ročně od 2.6.1998 do zaplacení jdoucí a náklady tohoto řízení, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Podá-li žalovaný odpor, navrhuji, aby po provedeném řízení soud vydal tento rozsudek rozsudek: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 500.000,- Kč s 15 % úrokem od 1.12.1997 do 1.6.1998 a úrok z prodlení ve výši 23 % ročně od 2.6.1998 do zaplacení jdoucí a náklady tohoto řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V Malé dolní 11.11.1998

144

Josef Novák ============================================================= Pro účely rozkazního řízení požaduji na nákladech řízení částku 20.000,- Kč, jako úhradu zaplaceného soudního poplatku.

6.4. Předpisy zákon číslo 185/1991 Sb., v platném znění, o pojišťovnictví, vyhláška číslo 492/1991 Sb., v platném znění, o zákonném pojištění, odpovědnosti z provozu motorových vozidel, zákon číslo 40/1964 Sb., v platném znění, občanský zákoník, zákon číslo 85/1996 Sb., v platném znění, o advokacii, zákon číslo 358/1992 Sb., v platném znění, o notářích a jejich činnosti, zákon číslo 523/1992 Sb., v platném znění, o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon číslo 237/1991, v platném znění, o patentových zástupcích, zákon číslo 335/1991 Sb., v platném znění, o soudech a soudcích, zákon číslo 99/1963 Sb., v platném znění, občanský soudní řád,

145

Závěr Asi jste si všimli, že jednotlivé kapitoly jsou za sebou seřazeny tak, v jakém pořadí život postupuje. Nejprve se rozhodnete (úvod) a zvolíte si právní formu (kapitola 1.). Potom se zajímáte o to, kde a jak si zajistit půdu, stroje, budovy a lidi (kapitola 2.). Tím také získáte obraz o finanční náročnosti a začnete hledat zdroje (kapitola 3.). Následně můžete začít vyvíjet zemědělskou činnost. (kapitola 4.). Ta vám něco vynese, co musíte účetně podchytit a zdanit (kapitola 5.). Konečně se budete vypořádávat s riziky, které z předchozích činností mohou plynout a dozvíte se, na jaké odborníky se obrátit (kapitola 6.). Vidíte, že rolník- podnikatel nevystačí se znalostí samotné právní úpravy zemědělství obsažené v kapitole 4. Musí se vypořádat s několika dalšími právními oblastmi - obchodním právem (kapitola 1.), občanským a pracovním právem i občanským stavebním a pracovním právem (kapitola 2.), obchodním a finančním právem (kapitola 3.) , základy daně a účetnictví (kapitola 5.), pojistným právem, občanským právem procesním i trestním právem (kapitola 6.). V bývalém družstvu nebo statku to bylo jednodušší. Zemědělec se staral podle své pracovní smlouvy o dojnice, jiný o traktor. Úředník se tam staral o účetnictví, jiný o pracovní smlouvy. Na podnikatele jsou kladeny nároky daleko větší. Musí se orientovat ve všem, většinu věcí si musí vyřídit sám. Má ale jednu ohromnou výhodu - je svým pánem a strůjcem svého úspěchu. Přejeme vám hodně štěstí, radost z podnikatelských aktivit a pochopitelně podnikatelský úspěch. autoři

146