Signature Verified Ing. NotDigitally
Hube rt Bošin a
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V Plzni dne 20.11.2013 Čj. 164/520/13, 13268/ENV/13
ROZHODNUTÍ
Ministerstva životního prostředí (dále „ministerstvo“) o žádosti společnosti Desideria Invest, SE, Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9, IČO: 24308111 (dále „žadatel“) o stanovení průzkumného území Kovčín pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy (wolfram), na území obcí Kovčín a Myslív. Ministerstvo jako správní orgán věcně příslušný podle ustanovení § 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon“), rozhodlo takto: Žádost žadatele o stanovení průzkumného území Kovčín pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy (wolfram), na území obcí Kovčín a Myslív ze dne 19.02.2013 (dále „žádost“) , se podle ustanovení § 4a odst. 6 zákona zamítá.
Odůvodnění
Žadatel svoji žádost ze dne 19.02.2013 podal ministerstvu dne 25.02.2013 a tímto dnem bylo zahájeno řízení o žádosti ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“). Ministerstvo požádalo dne 04.03.2013 o výpis z Rejstříku trestů právnických osob za účelem zjištění bezúhonnosti žadatele ve smyslu ustanovení § 4 odst. 3 zákona. Pro zjištění, zda existuje povinnost oznámit žádost v Obchodním věstníku ve smyslu ustanovení § 4a odst. 3 zákona, požádalo ministerstvo svůj odbor geologie v Praze o stanovisko k této věci, a to dne 13.03.2013. Výpis z Rejstříku trestů ministerstvo obdrželo 05.03.2013 s výsledkem, že „nejsou žádné informace o odsouzení dotyčné osoby“ (žadatele). Dne 26.06.2013 bylo ministerstvu doručeno stanovisko odboru geologie v Praze, z něhož plyne skutečnost, že v tomto případě nevzniká povinnost oznámit příjem žádosti v Obchodním rejstříku. Mezitím požádalo ministerstvo dne 19.03.2013 ve smyslu ustanovení § 4a odst. 6 zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále „MPO“) o posouzení žádosti z hlediska jejího souladu se státní surovinovou politikou. Stanovisko MPO bylo doručeno dne 28.05.2013 s výsledkem, že
signed by Ing. Hubert Bošina Date: 2013.11.22 12:06:13 CET Reason: sasrdaex.4.1. -5 Location: nedefinovane
„Návrh je v souladu se státní surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin, s návrhem na stanovení průzkumného území souhlasíme“. Ministerstvo oznámilo dne 08.07.2013 zahájení správního řízení ve věci stanovení průzkumného území Kovčín všem účastníkům řízení a svým usnesením z téhož dne pak vyzvalo obce Kovčín a Myslív, aby jako účastníci řízení dle ustanovení § 4a odst. 2 zákona využili svých práv daných ustanovením § 36 odst. 1 až 4 správního řádu, tj. navrhovat důkazy, činit jiné návrhy či vydávat k předložené žádosti stanoviska. K tomu jim ministerstvo stanovilo usnesením lhůtu do 09.08.2013, která byla obci Kovčín na základě její žádosti ze dne 31.07.2013 prodloužena do 31.08.2013. Dále dne 10.07.2013 oznámilo ministerstvo zahájení řízení dotčeným orgánům se žádostí o vyjádření k výše uvedené věci. Dne 13.08.2013 zaslal své stanovisko MěÚ Horažďovice, OŽP, jako dotčený orgán, v jehož závěru uvádí, že nelze vyloučit, že „některý z námi chráněných veřejných zájmů by mohl převýšit nad zájmem dalšího geologického průzkumu a následného využití výhradního ložiska“. Bližší specifikaci či konkretizaci veřejného zájmu ani případné důvody neuvádí. Obě obce svých práv ve stanovené lhůtě využily a podaly k věci vyjádření. Vyjádření obce Myslív bylo doručeno dne 12.08.2013 a obsahuje tyto námitky: 1. Obec považuje žádost za nedůvodnou, neboť cílem je ověřit dříve zjištěné W mineralizace, potvrdit jejich obsah a kovnatost a dále zjistit další pokračování obdobného zrudnění v jejich okolí. Průzkumem bude ověřena jen pravdivost výsledků, které má stát k dispozici, a podle názoru obce nepřinese nic nového. Provádět zásah do životního prostředí jen za tímto účelem považuje obec za neadekvátní a nelogické. 2. Obec je toho názoru, že navrhovaný průzkum je v rozporu se Státní surovinovou politikou (dále „SSP“), která speciálně pro oblast rudných surovin stanoví povinnost příslušných státních orgánů pomocí útlumových a likvidačních programů zabezpečit likvidaci následků těžeb domácích rudných ložisek (viz kapitola 3.2. Rudy). Dále je jasně deklarována podpora snižování potřeb domácích rudných surovin atd. Pokud se jedná o zásoby zlatonosných a wolframových rud, je pro ně zvlášť stanovena povinnost státních orgánů zabezpečit ochranu zásob ložisek těchto rud a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucímu generacemi. Z logiky věci je tedy zřejmé, že vláda tímto vyjádřila prozatímní nezájem státu o průzkum a využití ložisek těchto rud. Kromě toho SSP přikládá v kapitole 2.3. velký význam i stanoviskům dotčených obcí, které mají v rámci předmětného řízení postavení účastníků řízení. 3. Obec dále namítá, že navrhovaný průzkum je v rozporu se Státní politikou životního prostředí (dále „SPŽP“), tato definuje prioritní oblasti životního prostředí, kterými jsou (i) ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, (ii) udržitelné využívání přírodních zdrojů. Materiálové toky a nakládání s odpady, (iii) životní prostředí a kvalita života (snižování zátěže toxickými kovy, snižování zátěže ovzduší emisemi, hluk, omezování průmyslového znečistění a rizik) a (iv) ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečistění. Z tohoto vymezení vyplývá, že ochrana přírody patří mezi stěžejní oblasti životního prostředí, na jejichž ochraně a zachování má český stát prioritní zájem. Je rozhodně v zájmu státu (tj. ve veřejném zájmu) chránit přírodu a krajinu před negativními vlivy okolí a vnějšími zásahy. Tento zájem státu by
2
měl převážit i nad zájmem na získání nových nalezišť nerostných surovin, neboť na rozdíl od nich patří příroda a krajina mezi základní prvky životního prostředí člověka na Zemi. 4. Obec namítá, že zájem státu na ochraně životního prostředí by měl v daném případě převážit z toho důvodu, že se v této lokalitě (na p.p.č. 27/2 v k.ú. Nový Dvůr u Myslíva) nachází zdroj pitné vody, který zásobuje vodou nejméně patnáct domácností. Zásahem do podzemí může dojít k narušení tohoto vodního zdroje, k jeho ztrátě či k zásadnímu oslabení jeho vydatnosti, a to včetně jeho případné kontaminace. Zájem státu na ochraně vod dlouhodobě vyplývá i z účelu vodního zákona vyjádřeného v jeho § 1 odst. 1, kde se uvádí: „Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.“ Z takto vymezeného účelu vyplývá, že ochrana vod a vodních zdrojů před negativními vlivy je v zájmu státu (ve veřejném zájmu), který převýší zájem na získání nových nalezišť nerostných surovin. Závěrem obec Myslív navrhuje, aby ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území Kovčín pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy (wolfram), zamítlo. Vyjádření obce Kovčín bylo doručeno dne 29.08.2013 a obsahuje následující: Zastupitelstvo obce nesouhlasí se stanovením projednávaného průzkumného území, nesouhlas vyjádřili též občané v petici. Zastupitelstvo obce je toho názoru, že záměr je v rozporu se SPŽP. Místní podmínky jsou pro těžbu nerostů zcela nevhodné a záměr je z pohledu obce zcela nepřípustný. Jakékoliv těžební práce by mohly citelně zasáhnout zdejší životní prostředí a mohly by znamenat mezník ve vývoji osídlení a ztrátu trvale udržitelného rozvoje. Již navrhované průzkumné práce považuje obec za počínající devastaci území. Zamítavé stanovisko obec zdůvodňuje těmito námitkami: 1.
Z hlediska rozvoje obce se průzkumné území přibližuje k severnímu okraji obce, kde se stává významným nežádoucím územním limitem dalšího rozvoje, neboť rozvoj obce je v ostatních částech již značně omezen stávajícím reliéfem, dispozicí osídlení a možností dopravního napojení.
2.
Z hlediska dopravního napojení leží obec mimo tranzitní území, je obsloužena pouze jednou sinicí III. třídy a místními účelovými komunikacemi. Veškeré dopravní zatížení spojené s mapováním, průzkumnými pracemi a s potenciální těžbou by nutně probíhalo v těsném kontaktu s akusticky chráněnou obytnou zástavbou. Přitom většina domů leží v původní historické stopě při okraji vozovky. Jsou proto citlivé na sebemenší dopravní zatížení a významně exponované hluku a znečistění ovzduší z dopravy.
3.
Z hlediska podzemních a povrchových vod se v navrhovaném průzkumném území nachází studny a vrty, které slouží k zásobování místních obyvatel vodou. V průběhu plánovaných prací může dojít ke znečistění podzemních vod a ke znehodnocení zdrojů
3
vody. Předpokládaná těžba může zcela zásadně ovlivnit hydrologické hydrogeologické poměry, a tím trvale ovlivnit vydatnost a kvalitu vodních zdrojů.
a
4.
Z hlediska znečistění ovzduší je jednoznačné, že uzavřené a středně zaříznuté údolí Kovčínského potoka má dobré předpoklady pro vznik přírodních teplotních inverzí, které vytvářejí zhoršené rozptylové podmínky. Činnosti spojené s dobýváním jsou masivními zdroji emisí polétavého prachu a emisí ze spalovacích motorů mechanizace, a tím vznikají významné možnosti expozičních cest emisí vůči obytné zástavbě a možnosti vzniku zdravotních rizik pro obyvatele obce.
5.
Z hlediska hlukových poměrů se jedná o podobnou situaci jako u výše uvedeného hlediska znečistění ovzduší. Sevřené údolí a umístění staveb v bezprostřední blízkosti silnic je ideálním prostředím pro nadměrné akustické zatížení, které opět výrazně snižuje kvalitu bydlení a vytváří specifická zdravotní rizika.
6.
Z hlediska přírody a ekologické stability znamená vybudování dolu především plošné odstranění vegetace a ekosystémů navázaným zejména na lesní porosty a jejich okraje, rozptýlenou krajinnou zeleň, mokřady, balvany a suťová pole a způsobí úbytek standardně se zde vyskytujících zvláště chráněných druhů (slepýš, užovka, ropucha, čmelák rodu Bombus, mravenec rodu Formica, rys ostrovid, orel mořský). Kromě toho je průzkumné území ve významném překryvu s prvky územního systému ekologické stability, které zasahují do pohledových částí krajiny. Povrchový důl umístěný do krajiny drobného měřítka tak může výrazně snížit ekologickou stabilitu celého území. Těžba i její následky jsou ve vyvážené a harmonické krajině správního území obce z hlediska hodnot a veřejného zájmu pro obec nepřípustné.
7.
Rozporem se SPŽP je skutečnost, že těžba v kulturních a přírodních podmínkách správního území obce může významným způsobem narušit krajinný ráz, vodní režim krajiny, biodiverzitu a ekologickou stabilitu území, fragmentovat dotčený krajinný prostor a narušit dlouhodobé harmonické vztahy mezi osídlením a přírodními složkami území. Obec se domnívá, že v těchto ukazatelích je záměr žadatele, který začíná vymezením průzkumného území, v rozporu s cíli 3.1.1., 3.1.2. a 3.1.3. SPŽP.
V závěru svého stanoviska obec požaduje, aby ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území zamítlo. Poté ministerstvo oznámilo dne 29.08.2013 všem účastníkům správního řízení ve věci stanovení průzkumného území Kovčín, že byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí o žádosti a že v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu mají možnost se ke shromážděným podkladům vyjádřit. Pro vyjádření jim byla poskytnuta lhůta 1 měsíc. Tuto možnost využily obě obce, Myslív dne 12.09.2013 a Kovčín dne 25.09.2013, k nahlédnutí do spisu, další vyjádření již nezaslaly. Po soustředění výše uvedených podkladů a podle příslušných právních předpisů ministerstvo posoudilo žádost takto: Nejprve se ministerstvo zabývalo obsahem vyjádření a stanovisek obcí a vyhodnotilo je jako oprávněné a dostatečně zdůvodněné. Po posouzení jejich obsahu v návaznosti na
4
podanou žádost, okolnosti případu, na obsah SSP a SPŽP konstatuje ministerstvo, že lze s názorem obcí souhlasit. Následně ministerstvo zkoumalo náležitosti žádosti předepsané ustanovením § 4 odst. 2 zákona a shledalo, že žádost má předepsané náležitosti. Dále ministerstvo zkoumalo, zda na překážku stanovení průzkumného území není některá ze skutečností uvedených v § 4a odst. 5 zákona. Ministerstvo takovou překážku nezjistilo a při svém uvažování se pak zabývalo tím, zda na překážku stanovení průzkumného území není rozpor s některými zájmy státními či veřejnými specifikovanými v ustanovení § 4a odst. 6 zákona, kde se uvádí: Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska. Podle ustanovení § 5 odst. 1 horního zákona tvoří nerostné bohatství ložiska vyhrazených nerostů. V tomto případě žadatel usiluje o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) horního zákona. Jde tedy o nerosty, které jsou součástí nerostného bohatství na území České republiky a jsou dle ustanovení § 5 odst. 2 horního zákona ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“). Jedině stát, jako ostatně každý vlastník, má právo předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Vlastnické právo jako právo věcné je právem absolutním a působí vůči všem ostatním, kteří musí vlastnictví jiného respektovat. Zvláštní zákony (v tomto případě horní zákon) stanoví, které věci mohou být předmětem vlastnictví pouze státu. Pokud se jedná o stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum, omezuje stát své absolutní vlastnické právo k vyhrazeným nerostům ze své vůle a za určitých zákonem stanovených podmínek ve prospěch jiných osob a vyslovuje tak souhlas s tím, aby nerostné bohatství v podobě vyhrazených nerostů bylo zkoumáno (prozkoumáno). Žadatel má pouze právo požádat stát o stanovení průzkumného území. Takový akt státu mu přiděluje jistá práva, ale žadatel rozhodně nemá právo (nárok) na jeho stanovení. (Viz Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. a § 123 a násl. občanského zákoníku). Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci, dbajíc o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, schválila svým usnesením ze dne 13. 11. 1999 č. 1311 dokument „Státní surovinová politika“. Tento dokument státu v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ukládá dotčeným ústředním orgánům státní správy realizovat úkoly obsažené v tomto dokumentu. Surovinovou politikou státu se rozumí souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí, s cílem zabezpečit jimi chod ekonomiky České republiky. Včleněním pojmu SSP do ustanovení zákona o geologických pracích se tento koncepční dokument stává ze zákona závazným kritériem pro posuzování a rozhodování orgánů státní správy o využití nerostných surovin a jejich zdrojů (viz úvodní odstavec SSP a též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 č.j.: 7 As 59/2009-146). Ze SSP, z části 3.2. Rudy vyplývá následující:
5
„V oblasti rudních surovin (železných i neželezných kovů) dnes ani v dohledné budoucnosti prakticky neexistují perspektivy získávat surovinu z vlastních zdrojů z důvodů ekonomicky neefektivní těžby. Těžba chudých domácích zdrojů (Fe, Cu, Pb, Zn, Sn, W, Au, Ag), která byla možná jen s dotací, byla ukončena k 1.1.1994. Území ČR je z pohledu rud geologicky poměrně podrobně prozkoumáno. Do budoucna sice nelze vyloučit nález malých rudních ložisek lokálního významu, limitujícím faktorem pro jejich otvírku však budou chybějící investičně náročné úpravenské kapacity a střety se zájmy ochrany životního prostředí.“ Tak ministerstvo dospělo k závěru, že stát nemá aktuální zájem ani na povolování geologických prací, a tím ani na stanovení průzkumných území, pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, z čehož plyne jednoznačný závěr, že stanovení průzkumného území se v tomto případě a z tohoto důvodu dostává do kolize se SSP. A to bez ohledu na kladné stanovisko MPO, neboť ministerstvo je toho názoru, že na SSP je nutno pohlížet jako na celek. Jestliže je projednávaný záměr v rozporu s jednou částí SSP, byť je s jinými částmi v souladu, je se SSP jako uceleným dokumentem v rozporu. „Státní politika životního prostředí“ byla aktualizována a nově stanovena Usnesením vlády ČR ze dne 09.01.2013 č. 6. Ve vyjádřeních obcí výše je uvedeno několik rozporů se SPŽP. Dále je v části IV., Tematické oblasti a cíle, oddílu 1.3. SPŽP „Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí“ uvedeno: „Zajišťování co nejnižšího negativního vlivu na životní prostředí během těžby a po těžbě je naplněním hlavního cíle pro ochranu a udržitelné využívání horninového prostředí.“ V části V., Implementační část, v oddílu 1.3.5. je ministerstvu ve spolupráci s MPO uloženo opatření: „Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerostů, otvírku nových směrovat přednostně mimo přírodně a krajinně hodnotné lokality a kvalitní zemědělské půdy.“ Ze znění těchto částí SPŽP je zřejmé, že tu existuje zřejmý rozpor se SPŽP. Využívání ložiska a předchozí geologický průzkum v tomto území tedy nelze připustit pro rozpor se SPŽP a žádost o stanovení tohoto průzkumného území je nutno zamítnout. Ministerstvem nebylo zjištěno, že by v navrhovaném průzkumném území mohlo dojít ke střetu se zájmy obrany státu nebo se zahraničními závazky státu. V poslední části ustanovení § 4a odst. 6 zákona za spojkou „nebo“ je stanoveno: „pokud další veřejný zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.“ Obě obce ve svých vyjádřeních k zahájení řízení o stanovení průzkumného území jasně deklarují nesouhlas s jeho stanovením i s následným využitím (těžbou) potenciálního ložiska. V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 1 a 2, je obec koncipována jako územní samosprávné společenství občanů, veřejnoprávní korporace, jež je nadána povinností pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, přičemž chrání též veřejný zájem. Z toho všeho vyplývá závěr, že průzkumné území nelze stanovit a žádost o jeho stanovení je nutno zamítnout nejen pro rozpor se SSP a SPŽP, ale též proto, že veřejný zájem obcí na všestranném rozvoji území obcí a na péči o potřeby občanů těchto obcí převyšuje nad zájmem na dalším průzkumu. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
6
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí rozklad k ministru životního prostředí podáním u Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy III, Purkyňova 27, 301 00 Plzeň, v počtu čtyř stejnopisů.
otisk kulatého červeného úředního razítka MŽP č. 24
Ing. Hubert Bošina ředitel odboru výkonu státní správy III
Rozdělovník: Obdrží účastníci řízení: Desideria Invest, SE, Chotěšovská 680/1, 190 00 Praha 9 Obec Kovčín, Kovčín 57, 341 01 Horažďovice Obec Myslív, Myslív 52, 341 01 Horažďovice Na vědomí (po nabytí právní moci): MěÚ Horažďovice, OŽP, Mírové nám. 1, 341 01 Horažďovice Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Odbor výkonu státní správy III, Purkyňova 27, 301 00 Plzeň
7
