MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vršovická 65, 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE V Praze dne 16. 2. 2015 Č.j.: 88637/ENV/14
STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)
I. Identifikační údaje Název záměru:
Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště
Kapacita (rozsah) záměru: Plocha dobývacího prostoru: Celkové množství geologických zásob: Množství vytěžitelných zásob: Průměrný obsah lithia na ložisku: Maximální roční kapacita těžby: Maximální denní kapacita: Celkový provoz těžby:
cca 8,6 ha 860 307 t 679 643 t 0,274 % 130 - 150 tis. t 700 t 5 – 6 let
Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I na výhradním ložisku lithiové rudy Cínovec – odkaliště a následné provádění hornické činnosti na tomto ložisku. Prostor odkaliště vznikl jako deponie původně nevyužité části suroviny naplavované z úpravny rudy v bývalém areálu rudných dolů Cínovec. Provoz zde byl ukončen v roce 1990, kdy proběhla likvidace dolu a rekultivace hlušinových hald a odkaliště. Hlavní a zatím jedinou užitkovou složkou na ložisku je lithium, které je vázáno na slídové minerály skupiny cinvalditu a je získatelné metodou plavení a třídění za mokra s následnou elektromagnetickou separací. Technologie těžby počítá s vybudováním podzemní ochranné (těsnící) stěny mokřadu a následnou těžbou etážovým způsobem ve 3 těžebních řezech. Expedice suroviny bude zajišťována nákladní automobilovou dopravou. Součástí předkládaného záměru je rovněž návrh sanace a rekultivace dobývacího území po ukončení těžby. Umístění záměru:
kraj: obec: k. ú.:
Ústecký Dubí Cínovec
Obchodní firma oznamovatele:
Cínovecká deponie a.s.
IČ oznamovatele:
27892051
Sídlo oznamovatele:
Na Příkopě 859/22, 110 00 Praha 1
II. Průběh posuzování Zpracovatel oznámení záměru:
Ing. Mario Petrů držitel autorizace č. j.: 58628/ENV/12
Datum předložení oznámení záměru:
17. 1. 2014
Zpracovatel dokumentace: Ing. Mario Petrů držitel autorizace č. j.: 58628/ENV/12 Datum předložení dokumentace: Zpracovatel posudku:
14. 5. 2014 Ing. Pavel Cetl osvědčení odborné způsobilosti č. j.: 1713/209/OPVŽP/97 prodloužení autorizace č. j. 52102/ENV/11
Datum předložení posudku: 24. 9. 2014 Veřejné projednání:
datum konání: 20. 11. 2014, 15:00 místo konání: Městské kulturní zařízení – Lidový dům v Dubí
Celkové hodnocení procesu posuzování: Dne 11. 11. 2013 obdrželo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) zpracovanou podle přílohy č. 4 k zákonu. Dne 5. 12. 2013 byla dokumentace oznamovateli vrácena s tím, že u záměrů, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, je vždy nutné nejprve předložit oznámení záměru. Dne 19. 12. 2013 obdrželo MŽP oznámení záměru zpracované podle přílohy č. 4 k zákonu, dne 17. 1. 2014 byl doplněn příslušný počet paré. Dne 28. 1. 2014 bylo zahájeno zjišťovací řízení rozesláním oznámení záměru dotčeným územním samosprávným celkům (dále jen „DÚSC“) a dotčeným správním úřadům (dále jen „DSÚ) ke zveřejnění a vyjádření. Dne 11. 2. 2014 byla informace o oznámení záměru zveřejněna na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Dne 28. 2. 2014 bylo oznámení záměru včetně překladu vybraných částí do německého jazyka zasláno do Spolkové republiky Německo. Dne 3. 3. 2014 uplynula lhůta k vyjádření v České republice. Dne 7. 3. 2014 byla informace o zjišťovacím řízení zaslána Ministerstvu zdravotnictví, Českému inspektorátu lázní a zřídel.
2
Dne 25. 3. 2014 obdrželo MŽP vyjádření Ministerstva zdravotnictví, Českého inspektorátu lázní a zřídel. Dne 31. 3. 2014 obdrželo MŽP vyjádření Saského báňského úřadu s informací, že německá strana nepožaduje mezistátní posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Dne 10. 4. 2014 vydalo MŽP závěr zjišťovacího řízení s tím, že předložené oznámení záměru se nepovažuje za dokumentaci. Zároveň byly specifikovány oblasti, které bylo nutné v dokumentaci dopracovat. Dne 14. 5. 2014 předložil oznamovatel na MŽP dokumentaci zpracovanou podle přílohy č. 4 k zákonu. Dne 3. 6. 2014 byla dokumentace rozeslána DÚSC a DSÚ ke zveřejnění a vyjádření. Dne 11. 6. 2014 byla informace o dokumentaci zveřejněna na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Dne 16. 7. 2014 byl zpracováním posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“) pověřen Ing. Pavel Cetl. Dne 24. 9. 2014 byl na MŽP předložen zpracovaný posudek. Závěry zpracovatele posudku: Vlivy záměru byly posouzeny ze všech podstatných hledisek. Zpracovatel posudku vyhodnotil dokumentaci jako dostatečnou, zpracovanou v souladu s požadavky přílohy č. 4 k zákonu. Na základě vyhodnocení dokumentace, doručených vyjádření a doplňujících podkladů navrhl zpracovatel posudku příslušnému úřadu vydat k záměru souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) za respektování ve stanovisku uvedených podmínek. Dne 26. 9. 2014 byl posudek rozeslán DÚSC, DSÚ ke zveřejnění a k vyjádření. Informace o posudku byla zveřejněna dne 8. 10. 2014 na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Dne 6. 11. 2014 rozeslalo MŽP pozvánku na veřejné projednání DÚSC ke zveřejnění a DSÚ na vědomí. Informace o pozvánce na veřejné projednání byla zveřejněna dne 12. 11. 2014 na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Dne 20. 11. 2014 se konalo veřejné projednání dokumentace a posudku ve smyslu ustanovení § 17 zákona. Závěry veřejného projednání: Na veřejném projednání byl záměr projednán ze všech relevantních hledisek včetně objasnění všech vznesených připomínek. Průběh a závěry veřejného projednání jsou specifikovány v zápisu z veřejného projednání pod č. j.: 82381/ENV/14 ze dne 21. 11. 2014. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta: Ústecký kraj; Město Dubí; Město Košťany; Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství; Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí;
3
Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem; Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem; Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého; Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a krajské středisko Ústí nad Labem; Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel; Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod; Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší; Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie; Saský báňský úřad (Sächsisches Oberbergamt).
III. Hodnocení záměru Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Záměr byl posouzen z pohledu ovlivnění životního prostředí s použitím současných metod posuzování vlivů staveb tohoto druhu na životní prostředí. Byly posouzeny jednotlivé výstupy použitého typu technologie na životní prostředí a na charakter okolní krajiny, včetně její současné environmentální zátěže. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí se jedná o záměr plošného rozsahu 8,6 ha s dobou trvání cca 6 let. Realizací záměru dojde k vytěžení nerostu s obsahem lithiové rudy a následné rekultivaci území. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí se jedná o záměr relativně velkého plošného rozsahu, který bude uskutečňován na ploše antropogenně pozměněné předchozím využitím jako odkaliště. Po vytěžení suroviny bude provedena rekultivace spočívající v rozprostření skrývkových materiálů, těles bývalých hrází a následně ornice a provedení biologické rekultivace. V malé části území bude vytvořena vodní plocha. 1.
Vliv na ovzduší a klima
Ze závěrů rozptylové studie vyplývá, že imisní příspěvek NO2 nebude překračovat mimo areál těžby u průměrných ročních koncentrací hodnotu 0,04 µg.m-3 a u hodinových hodnot cca 30 µg.m-3, což představuje relativně nízké příspěvky. U tuhých látek frakce PM10 jsou očekávány hodnoty průměrného ročního příspěvku mimo prostor těžby do 1 µg.m-3, u denních maxim činí tento příspěvek 40 µg.m-3 a méně. Na základě rozptylové studie lze u všech sledovaných parametrů konstatovat, že realizací záměru tedy nedojde k navýšení stávající imisní zátěže nad hodnoty imisních limitů. Vlivy na ovzduší a klima jsou hodnoceny jako málo významné. 2.
Vliv na hlukovou situaci a veřejné zdraví
Ze závěrů akustické studie, která modelovala hlukovou situaci u nejbližších objektů k bydlení, vyplývá, že nejvyšší hodnota 8 hodinové ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném vnějším prostoru nebo chráněném vnějším prostoru staveb byla vypočtena u objektu k bydlení č. p. 255, a to hodnota ve výši 49,7 dB, což při zahrnutí nejistoty výpočtu znamená, že není prokázáno splnění hygienického limitu dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, který činí 50 dB pro denní dobu. Vzhledem ke skutečnosti, že bude těžba prováděna pouze ve dne, nebyl hodnocen hluk v noční době. U ostatních objektů bylo prokázáno splnění hygienického limitu. Nadto je do podmínek stanoviska zahrnuto kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru 4
staveb u nejbližších objektů k bydlení. V případě zjištění překročení platných hygienických limitů budou navržena opatření, která budou projednána a odsouhlasena s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Dle zpracované studie vlivu záměru na veřejné zdraví jsou vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů, hodnoceny jako málo významné. 3.
Vliv na povrchové a podzemní vody
Podle závěrů hydrogeologického posouzení bude možné důlní vody vypouštět do povrchového toku za podmínek daných příslušným vodoprávním úřadem. Pro zajištění přijatelné jakosti vypouštěných vod bude vybudována usazovací jímka. Realizací záměru může dojít k částečnému snížení hladin vody v domovních studnách severovýchodně od deponie. Míra ovlivnění studní bude průběžně hodnocena na základě navrženého režimního měření. Vliv těžby směrem k jihu, kde se nachází mokřad, bude eliminován vybudováním těsnící stěny. Vody z těžebny budou odváděny po usazení v dostatečně dimenzované usazovací jímce. Opatření k ochraně povrchových vod lze aplikovat i na ochranu podzemních vod, a to z důvodu, že se jedná o odtěžení navezeného materiálu po původní těžbě. Minimalizační opatření vlivu záměru na povrchové a podzemní vody navržená v závěru hydrogeologického posouzení, která se týkají rozsahu monitoringů podzemních vod a konstrukce těsnící stěny, jsou převzata do podmínek stanoviska. 4.
Vliv na půdu
Realizace záměru není spojena se ztrátou (trvalou nebo dočasnou) zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa, ani se zánikem bonitně využitelných půd. Rekultivace uvažuje se zatravněním na převážné části plochy (cca 8 ha), provedení dílčí lesnické rekultivace (cca 0,3 ha) a část plochy (cca 0,3 ha) je vyčleněna pro řízenou sukcesi. Kvalitativně by tedy mělo dojít ke zlepšení hodnoty i využitelnosti půdy. Opatření pro maximální zabezpečení tělesa postupně odtěžovaného ložiska proti erozi (stabilizace terénu ohumusováním a osázením vegetace) jsou formulována v podmínkách stanoviska. 5.
Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje
Záměr nepředstavuje odstranění přirozeného geologického profilu, nýbrž odstranění deponie materiálu v prostoru odkaliště vzniklého při zpracování suroviny v průběhu historicky probíhající hlubinné těžby ložiska Cínovec. Vlivy na horninové prostředí jsou proto hodnoceny jako nevýznamné až pozitivní, a to s ohledem na hospodárné využití ložiska. 6.
Vliv na faunu, flóru a ekosystémy
Z hlediska vlivů na flóru lze konstatovat, že lokalita byla člověkem vytvořena, čemuž odpovídá i zjištěné druhové spektrum. Nebyl zde zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin či druhů uvedených v Červeném seznamu dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.“). V rámci starších průzkumů (Ondráček, 2012) byl zjištěn výskyt ohroženého koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) podél příjezdových cest a při okrajích navazujících luk. Vlastní plocha záměru nepředstavuje typický biotop druhu a přímá vazba na plochu nebyla prokázána, proto nebyla navržena zvláštní opatření k ochraně tohoto druhu. Lze odůvodněně předpokládat, že po rekultivaci území po ukončení těžby se druh bude šířit i na tyto plochy. V lokalitě bylo zjištěno 15 zvláště chráněných druhů živočichů dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Jedná se o ropuchu obecnou (Bufo bufo), čolka horského (Mesotriton alpestris), ještěrku živorodou (Lacerta vivipara), slepýše křehkého (Anguis fragilis), zmiji obecnou (Vipera berus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), krkavce velkého (Corvus corax), rorýse
5
obecného (Apus apus), ťuhýka obecného (Lanius collurio), vlaštovku obecnou (Hirundo rustica), vodouše kropenatého (Tringa ochropus), netopýra vízdavého (Pipistrellus pipistrellus) a čmeláka (Bombus spp.). Vlivy na tyto živočichy spočívají ve ztrátě hnízdního biotopu či refugia k rozmnožování. U většiny z těchto druhů bude nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“). U zbylých druhů, u kterých nebyla prokázána hnízdní vazba přímo na plochu záměru, je doporučena preventivní konzultace s orgánem ochrany přírody. Během realizace záměru lze předpokládat osídlení alternativních stanovišť v okolí. V průběhu sanace a rekultivace dojde k vytvoření nových biotopů, které budou potenciálně osídleny novými druhy živočichů. Plocha mokřadu, který se nachází za jihovýchodní hranicí záměru, zůstane zachována. Vliv na ekosystémy je hodnocen spíše pozitivně, neboť revitalizace území po ukončení těžby podpoří vznik nových a výhledově hodnotnějších ekosystémů. Nejhodnotnější biotop, současný mokřad v jihovýchodní části území, zůstane zachován. 7.
Vliv na lokality soustavy Natura 2000
Záměr je svou částí situován v ptačí oblasti Východní Krušné hory (CZ 0421005), v blízkosti záměru probíhá hranice evropsky významné lokality Východní Krušnohoří (CZ 0424127). Záměrem dotčená je i lokalita SPA Fürstenau (DE 5248451) na německé straně. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 v okolí byl posouzen odborně způsobilou osobou v rámci dokumentace (Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.) i v rámci posudku (Ing. Pavel Koláček, Ph.D.). Hodnocení byla vztažena k předmětu ochrany tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Vliv na předmět ochrany byl vyhodnocen jako mírně negativní (-1), a to z hlediska záboru potenciálně vhodných biotopů a z hlediska rušení v průběhu těžby. V oblasti je již v současnosti provozováno mnoho činností s kumulativním charakterem s plánovaným záměrem (pěší turistika, běžecké lyžování, golfové hřiště atd.). Není však pravděpodobné, že realizací záměru dojde ke kumulaci vlivů až na úroveň významně negativního vlivu na předmět ochrany. Výskyt tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v SPA na saské straně je jednoznačně závislý na stavu populace na české straně, z čehož vyplývá, že vyhodnocený mírně negativní vliv platí z hlediska záboru potenciálně vhodného biotopu na české straně shodně i pro SPA Fürstenau. Byla navržena zmírňující opatření, která jsou součástí podmínek stanoviska (minimalizace rušivých vlivů prováděním hornické činnosti pouze v době od 9 do 17 hodin).
8.
Vliv na krajinu
Ze závěrů hodnocení vlivů na krajinný ráz vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu nebude mít při realizaci kompenzačních opatření (vegetační úpravy, rozhrnutí zemní hráze a modelace terénu po ukončení těžby) významně nepříznivý charakter. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustně současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Vlivy na krajinu jsou hodnoceny jako středně významné a v důsledku (po ukončení revitalizace území) pozitivní. 9.
Vliv na hmotný majetek a kulturní památky
V prostoru záměru se hmotný majetek ani kulturní památky nenacházejí, vliv je tedy vyhodnocen jako nevýznamný. 10.
Přeshraniční vlivy
Přeshraniční vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou popsány výše. Možnost přeshraničních vlivů na povrchové vody je diskutována v souvislosti s existencí projektu VODAMIN, projektem přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko v oblasti vodohospodářství, jehož cílem je zachování čisté vody a její využití
6
v regionech s důlní činností. Jedním z hlavních předmětů zájmu je i Panský potok. Jakost vody v Panském potoce je významně ovlivněna důlními vodami z bývalých rudných dolů. Problémem je i významné zvyšování průtoku při přívalových srážkách a následný rozliv vody v nezpevněném korytě na německém území. Těleso odkaliště není označováno za příčinu těchto problémů. Je rovněž konstatováno, že odtěžením ložiska, tj. deponie odpadu z původní úpravny, dojde k definitivnímu odstranění možného rizika znečištění životního prostředí. Ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví na území Spolkové republiky Německo vyloučil i příslušný úřad k posouzení přeshraničních vlivů, kterým je Saský báňský úřad (Sächsisches Oberbergamt) ve svém dopise ze dne 31. 3. 2014. Na základě údajů uvedených v dokumentaci a doprovodných studiích a na základě vlastního šetření je navržená varianta zahrnující těžbu v dobývacím prostoru Cínovec I o celkové ploše cca 8,6 ha v rozsahu popsaném v předmětné dokumentaci pokládána za realizovatelnou. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí: Technické řešení odpovídá způsobu a postupům uplatňovaným při těžbě obdobné suroviny v jiných lokalitách. S ohledem na snížení možných negativních vlivů bylo navrženo ponechání původních hrází odkaliště jako ochranného valu osázeného dřevinami a vybudování vlastního dopravního napojení na veřejnou komunikaci tak, aby byla co nejméně dotčena obytná zástavba. V rámci záměru se počítá s ponecháním a ochranou stávajícího mokřadu při jihovýchodním okraji záměru. S ohledem na minimalizaci vlivu záměru na tetřívka obecného žijícího v ptačí oblasti Východní Krušné hory je navrženo omezení provozu těžby na dobu od 9 do 17 hodin. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí: Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházející z procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí: V rámci dokumentace byla předložena pouze 1 aktivní varianta, která vznikla úpravou dřívější varianty (prezentované v oznámení záměru), zmiňována je i původní varianta těžby písku ve stejné lokalitě (od záměru bylo upuštěno). Varianta navrhovaného řešení byla z hlediska vlivu na životní prostředí vyhodnocena jako přípustná, zpracovatel posudku akceptaci záměru podmiňuje splněním dále uvedených podmínek. Vypořádání vyjádření k dokumentaci zpracovatelem posudku: V rámci předkládaného záměru obdržel příslušný úřad celkem 11 vyjádření k dokumentaci. Všechna obdržená vyjádření jsou vypořádána v kapitole V. posudku
7
a všechny oprávněné požadavky vyplývající z těchto vyjádření byly buď zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentovány nebo zohledněny v tomto stanovisku. Vypořádání vyjádření k posudku zpracovatelem posudku: Příslušný úřad obdržel k posudku celkem 12 vyjádření od následujících subjektů: -
Ústecký kraj;
-
Město Dubí;
-
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství;
-
Magistrát města Teplice, odbor dopravy a životního prostředí;
-
Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem;
-
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem;
-
Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého;
-
Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a krajské středisko Ústí nad Labem;
-
Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel;
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod;
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší;
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie.
Podstata vyjádření Ústeckého kraje ze dne 12. 11. 2014 Rada Ústeckého kraje po projednání souhlasí s vydáním souhlasného stanoviska k záměru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření města Dubí ze dne 22. 10. 2014 Město Dubí souhlasí se stanovením dobývacího prostoru Cínovec I a s následnou hornickou činností na ložisku Cínovec-odkaliště, nesouhlasí však se žádnou z navrhovaných variant přepravy pískových hmot z lokality Cínovec-odkaliště na lokalitu zamýšlené úpravny v areálu Dukla – Újezdeček. Upozorňuje, že v případě ignorování uvedených skutečností v předchozí větě nevydá město kladné stanovisko k vyřešení střetů zájmů, které před povolením těžby vyžadují právní předpisy. Rovněž upozorňuje, že zpracovatel dokumentace neřešil pro město přijatelnější variantu přepravy (uzavřené kontejnery), případně kombinaci druhů dopravy (silnice – železnice) přes neobývanou část města, popř. zpracování suroviny přímo na Cínovci. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V bodu 1 vyjadřuje město souhlas se stanovením dobývacího prostoru i následnou hornickou činností, vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. V bodě 2 deklaruje město nesouhlas s navrženými variantami přepravních tras do úpravny v Újezdečku. Realizace zmíněné separační linky je řešena samostatným procesem posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, který dosud není ukončen a nelze tedy předjímat jeho výsledek. Pokud by (z jakéhokoli důvodu) došlo ke změně umístění úpravny, je třeba dopravní trasy podrobit novému posouzení. V případě, že by úprava vytěžené suroviny
8
probíhala v lokalitě Újezdeček, je třeba s městem Dubí dohodnout takový způsob přepravy (trasy, způsob přepravy a zabezpečení nákladu), který by byl pro město přijatelný. V závěru svého stanoviska město uvádí, že případný jiný způsob dopravy (uzavřené kontejnery, kombinace dopravy silnice/železnice) nebyl navržen – z toho je patrné, že zde existuje jistý prostor pro dohodu. Zpracovatel posudku proto navrhuje doplnit do stanoviska podmínku pro fázi přípravy následujícího znění: V rámci přípravy POPD s městem Dubí dohodnout trasy dopravy včetně způsobu zabezpečení nákladu a použitých dopravních prostředků do prostoru úpravny. V bodě 3 město konstatuje, že je třeba tento problém vyřešit do zahájení řízení ke schválení Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Tato skutečnost je tedy zohledněna v předchozím bodě. Podstata vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 27. 10. 2014 K návrhu podmínek stanoviska nemá připomínky. Doporučuje pouze upřesnit v podmínkách pro fázi přípravy, že povolení výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů musí být pravomocně projednáno před rozhodnutím ve věci stanovení dobývacího prostoru a podmínky pro vypouštění důlních vod musí být pravomocně projednány před povolením hornické činnosti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Připomínky jsou zohledněny v podmínkách tohoto stanoviska. Podstata vyjádření Magistrátu města Teplice, odboru dopravy a životního prostředí ze dne 20. 10. 2014 Z hlediska odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, ochrany zemědělského půdního fondu, vodoprávního úřadu, ochrany přírody a správy lesů nemá k předloženému posudku žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ze dne 24. 10. 2014 Nemá k předloženému posudku připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření České inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2014 Z hlediska ochrany vod a ochrany přírody a krajiny nemá k posudku žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře.
9
Podstata vyjádření Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého ze dne 10. 10. 2014 Konstatuje, že obě podmínky, které vznesl k předchozí fázi procesu posuzování vlivů na životní prostředí, byly do návrhu stanoviska zapracovány a nemá tedy další připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a krajského střediska Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2014 Připomínky z předchozí fáze procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou převzaty do podmínek stanoviska a k posudku nemá tedy žádné další připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Ministerstva zdravotnictví, Českého inspektorátu lázní a zřídel ze dne 6. 10. 2014 Nemá k posudku žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod ze dne 13. 10. 2014 Upozorňuje, že navržená opatření ke zpracování havarijního plánu pro případ nefunkčnosti podzemní těsnící stěny a k návrhu usazovací nádrže musí být projednána již ve fázi projektové přípravy s příslušnými úřady včetně Krajského úřadu Ústeckého kraje jako partnera projektu VODAMIN. Tento projekt je sledován Stálým výborem Sasko Česko – německé komise pro hraniční vody. Dále upozorňuje na povinnost provozního kvantitativního a kvalitativního monitoringu povrchových a podzemních vod, a to ještě 3 roky po ukončení rekultivace, jehož výsledky budou pravidelně každoročně předávány vodoprávnímu úřadu Teplice, Krajskému úřadu Ústeckého kraje a Povodí Ohře s. p. S návrhem stanoviska týkajícím se ochrany podzemních a povrchových vod souhlasí, a to především s podmínkami týkajícími se ochrany vody v bezejmenné vodoteči, která je přítokem Panského potoka, který je hraničním tokem. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Připomínky jsou zohledněny v podmínkách tohoto stanoviska. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší ze dne 21. 10. 2014 K posudku nemá žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru geologie ze dne 30. 10. 2014 Nemá zásadní připomínky. Přikládá vyjádření České geologické služby (dále jen „ČGS“) ze dne 21. 10. 2014, ve kterém jsou uvedeny následující skutečnosti. ČGS uvádí, že záměr je v souladu s Aktualizovanou verzí státní surovinové politiky ČR a s trendy Evropské unie.
10
Poukazuje na fakt, že zpracovatel dokumentace ani posudku neměli přístup k „Závěrečné zprávě úkolu Přepočet zásob odkaliště Cínovec – Li rudy. Stav ke dni 12. 4. 2013“ (Váňa & kol., 2013). Pro doplnění uvádí, že z výsledků projektu VAV MPO (č. FF-P2/05703/4300/244) pod názvem „Recyklace odpadních surovin s obsahem lithia – přehled výskytu a možností zpracování tuzemských odpadů a surovin s obsahem lithia“ (Hrnčíř & Hrnčířová, 2003) vyplývá průměrný obsah lithia ve vzorcích z odkaliště Cínovec 0,308%, rubidia 0,210 %, cesia 0,007 %, železa 1,370 %, hliníku 4,170 % a křemíku 77,700 %. Nesouhlasí s tvrzením, že výzkumné zprávy z externích zdrojů (např. Botula & Rucký & Řepka, 2005) nesouvisí s problematikou technologie úpravy suroviny, ale naopak dle názoru ČGS poukazují na doporučený způsob magnetické separace. Doporučuje požadavek na zpřesnění bilance hmot z výpěrků po úpravě suroviny tak, jak již bylo uvedeno v rámci vyjádření ČGS k dokumentaci. Doporučuje, aby dokumentace byla doplněna a upravena ve smyslu výše vznesených připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku nepolemizuje s výše uváděnými údaji a doporučeními. Předmětná dokumentace však řeší vlastní stanovení dobývacího prostoru a následnou těžbu suroviny. Vlastní úprava vytěžené suroviny je řešena samostatně v rámci záměru "Separační linka pískové suroviny – dočasná stavba“, kde je technologie úpravy podrobněji řešena. Případné požadavky na popis technologie úpravy suroviny, bilance hmot, nakládání s konečnými produkty atd. doporučuje řešit v rámci citovaného procesu. Další podrobnosti týkající se bilancí a složení těžené suroviny ložiska Cínovec - odkaliště budou podrobně rozpracovány v POPD. Souhlasí s vypořádáním ostatních připomínek a souhlasí se stanovením dobývacího prostoru Cínovec I a následnou hornickou činností na ložisku Cínovec-odkaliště za dodržení podmínek návrhu stanoviska v posudku. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vzhledem k obsahu vyjádření ponecháno bez komentáře.
Stanovisko: Na základě oznámení záměru, dokumentace, posudku, veřejného projednání a vyjádření k nim uplatněných vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí
SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru
„Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec-odkaliště“ s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska, budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace záměru a budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.
11
Doporučená varianta: Záměr popsaný v dokumentaci a zároveň v tomto stanovisku při respektování příslušných níže uvedených podmínek, které jsou výsledkem procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
Podmínky souhlasného stanoviska: Pro fázi přípravy: 1.
Zpracovat havarijní plán zahrnující relevantní preventivní opatření pro bezpečný provoz lomu a ochranu životního prostředí. Nedílnou součástí havarijního plánu bude postup při zjištění nefunkčnosti či selhání funkce těsnící stěny. Havarijní plán projednat s příslušnými úřady včetně Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále jen „KÚ Ústeckého kraje“), který je partnerem společného projektu České republiky a Svobodného státu Sasko "VODAMIN".
2.
V rámci přípravy POPD s městem Dubí dohodnout trasy dopravy včetně způsobu zabezpečení nákladu a použitých dopravních prostředků do prostoru úpravny.
3.
Zpracovat projektovou dokumentaci podzemní těsnící stěny zahrnující všechny nezbytné parametry pro ochranu samotného mokřadu a mokřadních společenstev, kterou konzultovat a nechat schválit příslušným vodoprávním úřadem.
4.
Zpracovat projektovou dokumentaci usazovací/retenční nádrže, jejíž součástí bude návrh využitelného objemu, retenčního prostoru a základního provozního vybavení nádrže (těsnost dna, návrhový průtok, požadavek na regulovaný odtok apod.), příp. související hydrologický a hydrochemický monitoring navržený s ohledem na aktuální vodohospodářskou situaci Panského potoka. Projektovou dokumentaci konzultovat s příslušným vodoprávním úřadem Magistrátu města Teplice a KÚ Ústeckého kraje (příslušný úřad, partner projektu VODAMIN). V rámci projektové dokumentace řešit i úpravu plochy na přírodě blízkou retenční nádrž po ukončení těžby.
5.
Podmínky pro vypouštění důlních vod navrhnout s ohledem na závěry projektu VODAMIN, část Cínovec. Povolení pro vypouštění důlních vod musí být pravomocně projednáno před rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru.
6.
Usazovací jímku dimenzovat a upravit tak, aby poskytovala dostatečnou kapacitu pro regulovaný odtok a zajištění konstantního průtoku v bezejmenné vodoteči.
7.
Před zahájením těžebních prací provést dodatečný ověřující biologický průzkum na přítomnost druhu ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek horský (Mesotriton alpestris) a provést jejich záchranný transfer. Na základě ověřujícího biologického průzkumu požádat příslušný orgán ochrany přírody (KÚ Ústeckého kraje) o výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb.: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), čmelák (Bombus spp.), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ropucha obecná (Bufo bufo), čolek horský (Mesotriton alpestris) a zmije obecná (Vipera berus). Toto rozhodnutí pravomocně projednat před rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru.
8.
9.
K žádosti o výjimku ze zákazu u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. přiložit stavební dokumentaci objektů sloužících k hydraulické ochraně stávajícího mokřadu v předpolí deponie.
12
Pro fázi realizace: 10. Případný transfer chráněných organismů provádět odborně způsobilou osobou, o provedených transferech vést písemný deník. 11. Před započetím přípravných prací v terénu (skrývky atd.) provést ochranu mokřadního biotopu. 12. Veškeré kácení dřevin provádět mimo vegetační a hnízdní období (tedy v období od září do března). 13. Pro zajištění odpovídající kvantitativních a kvalitativních parametrů podzemních a povrchových vod provést odběry vzorků vody z vrtů HPC2 a HPC6 za dynamického stavu spolu s rozbory v rozsahu základního chemismu, zbývajících stopových prvků a radioaktivity ( , - záření, radon). 14. Před realizací těsnící stěny vyhloubit v prostoru mokřadu alespoň 2 - 3 mělké maloprůměrové sondy (maximálně do hloubky založení těsnící stěny) rozmístěné nejlépe při severním, jižním a západním okraji mokřadu a alespoň 2 sondy v prostoru dobývacího prostoru (nejlépe bezprostředně za těsnící stěnou, pokud to bude technicky možné) pro sledování rozdílu hladin podzemní vody; u všech sond před zahájením prací ve vhodných termínech realizovat alespoň 2 časově nezávislé monitoringy; v průběhu těžby pak provádět sledování stavů podzemní vody v těchto sondách minimálně 2 x ročně, nejlépe v jarním a podzimním období; veškerá zjištění řádně zdokumentovat a archivovat, zaznamenat i případné závažné nenadálé stavy nebo výjimečné situace. 15. Při provádění skrývky a následné manipulaci se zeminou dodržovat zásady ochrany zemědělského půdního fondu, především skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich řádné uskladnění pro účely rekultivace. 16. Skrývkové práce neprovádět v podzimních a zimních měsících, kdy tuto plochu mohou využívat drobní živočichové jako zimoviště. 17. Skrývku provádět etapovitě (například vždy v rozsahu jednoroční těžby) z důvodu snazšího vysídlení živočichů a nižší prašnosti plochy těžby. 18. Během realizace záměru udržovat stávající porosty dřevin v maximálním možném rozsahu, a to z důvodů snížení prašnosti a ochrany ložiska i okolního prostředí před větrnou a vodní erozí. Odstranění dřevin z povrchu tělesa zemní hráze provést až v závěrečné fázi záměru, tj. před zahájením vlastní sanace území (rozhrnutí terénu a modelace terénu). 19. Zajistit vytvoření zelených valů na hranicích dobývacího prostoru v místech nejbližší obytné zástavby, které by v maximálně možné míře přispěly k omezení rušení hlukem. 20. Z důvodu minimalizace vlivů na tetřívka obecného (Tetrao tetrix) provádět pracovní činnost v prostoru dobývacího prostoru pouze od 9:00 do 17:00 h. 21. Realizací záměru neznemožnit nebo neztížit případné budoucí vydobytí výhradního ložiska Sn-W-Li rud v rostlém horninovém prostředí, které se nachází pod plochou záměru. 22. Přiměřeným způsobem zajistit možné využití dalších prvků vyskytujících se na ložisku (Rb a Cs) při těžbě. 23. Při nakládce vozidel nepřekládat vozidla, zamezit úletům a padání materiálu z ložné plochy.
13
24. V rámci dalšího řízení předložit schválený havarijní plán a provozní řád. V provozním řádu uvést postup a četnost kontroly technologických zařízení. Pro fázi těžby: 25. Po uvedení usazovací/retenční nádrže do provozu realizovat dle harmonogramu odsouhlaseného příslušným vodoprávním úřadem odběry a rozbory prostých vzorků vypouštěných důlních vod do vod povrchových, a to v místě vyústění nádrže (specifikaci podmínek řešit v rámci vodoprávního řízení). 26. Po zahájení těžby zajistit pravidelný monitoring hladin podzemní vody ve vybraných domovních studnách ST-1 až ST-9. 27. Nebude-li dále příslušnými orgány stanoveno nebo dohodnuto jinak, provádět výše uvedená sledování a vzorkování s četností 2 x ročně v pravidelných intervalech v jarním a podzimním období; veškeré záznamy sledování a výsledky rozborů, včetně protokolů o rozborech vzorků a protokolů o odběru vzorků zasílat neprodleně vodoprávnímu orgánu Magistrátu města Teplice, KÚ Ústeckého kraje a Povodí Ohře s.p. Sledování provádět alespoň po dobu 3 let od ukončení rekultivace (minimální doba nutná k dosažení a ověření ustáleného režimu podzemních a povrchových vod, ověření funkčnosti těsnící stěny). 28. Po zahájení těžby instalovat po dobu 1 měsíce odběrovou nádobu na zachytávání prašného spadu, nejlépe v blízkosti nejvíce exponovaného objektu č.p. 255. Srovnávací odběrovou nádobu instalovat do lokality s vyloučenou expozicí prašným spadem z těžebny Cínovec. Odebrané vzorky analyzovat za účelem zjištění obsahu radionuklidů vázaných na prachové částice. Výsledky měření předložit příslušné krajské hygienické stanici. Dle závěrů analýzy přijmout případná opatření. 29. K vyhodnocení expozice radonu u pracovníků těžebny provést dozimetrické měření radonu na pracovišti a příp. provést odhad ročních osobních dávek pracovníků za kalendářní rok. Získané hodnoty předložit k vyhodnocení příslušné krajské hygienické stanici. 30. Po zahájení těžby provést kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb objektů k bydlení Cínovec č. p. 255, 189, 68, 69 a 72. V případě zjištění překročení hygienických limitů dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, navrhnout dodatečná opatření pro dodržení limitu, která projednat a nechat odsouhlasit příslušnou krajskou hygienickou stanicí a následně realizovat. 31. Z důvodu minimalizace vlivů na tetřívka obecného (Tetrao tetrix) provádět pracovní činnost v prostoru dobývacího prostoru pouze od 9:00 do 17:00 h. 32. Venkovní skládky potenciálně prašných materiálů umisťovat na závětrnou stranu. 33. V případě povětrnostních podmínek s vyšší pravděpodobností prašnosti (sucho, větrno) provádět kropení plochy, případně v prostoru vlastní těžby instalovat mlžící či skrápěcí zařízení. V případě vysoké prašnosti práce přerušit. 34. Pro minimalizaci emisí prašných částic veškerý vytěžený materiál udržovat ve vlhkém stavu, za nepříznivých povětrnostních podmínek (větrno, sucho) skrývky skrápět. 35. Při nakládce vozidel nepřekládat vozidla, zamezit úletům a padání materiálu z ložné plochy.
14
36. Veškeré mechanismy v prostoru dobývacího prostoru udržovat v dokonalém technickém stavu; nezbytná je jejich kontrola zejména z hlediska možných úkapů ropných látek; kontrolu provádět pravidelně, zejména před zahájením prací v těchto prostorech. 37. Zajistit očistu vozidel a mechanismů před výjezdem na veřejné komunikace, případné znečištění veřejných komunikací neprodleně odstranit. Tuto povinnost zakotvit v provozním řádu i v smluvních podmínkách s případnými smluvními dopravci. V prostoru výjezdu na veřejné komunikace upravit místo pro očistu vozidel a vybavit jej potřebnými pomůckami pro očistu. 38. S látkami závadnými vodám nakládat pouze v místech k tomu určených, která budou dostatečně zajištěna proti úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních. 39. V celém prostoru těžebny zakázat mytí strojů a motorových vozidel a jejich součástí s výjimkou očisty kol před výjezdem na veřejné komunikace. 40. Zařízení staveniště vybavit prostředky na likvidaci ropných látek a zpracovat havarijní plán pro případ úniku nebezpečných látek. 41. Provádět pravidelnou kontrolu stavu sedimentů v usazovací/retenční nádrži; v souladu s provozními podmínkami provádět její čištění. 42. Provádět pravidelnou kontrolu koryta navazujícího vodního toku (zejména po enormních dešťových srážkách); v případě potřeby zajistit jeho pročištění. 43. Provádět pravidelnou údržbu příkopu odvodňujícího východní a severní okraj odkaliště, tj. provádět průběžné čištění a udržování průtočného profilu, a to až po zaústění do propustku pod stávající místní komunikací (bývalou silnicí I/8). Udržovací práce na úseku tvořícím zároveň příkop této silnice provádět po dohodě s jejím správcem. Pro fázi ukončení provozu: 44. Při dokončování sanace provádět postupné odtěžování tělesa hráze v celé její délce (zachování schopnosti gravitačního zadržení rozplavených substrátů v případě přívalových dešťů, resp. tzv. bleskových povodní). 45. Neprodleně po dokončení sanace území (rozhrnutí zemní hráze a modelace terénu) provést stabilizaci terénu ohumusováním a osázením vegetací a pokračovat v rekultivaci území dle předloženého návrhu Souhrnného plánu sanace a rekultivace, resp. výsledné schválené podoby tohoto plánu. Žádoucí je také podpora doprovodného porostu podél vodoteče (odvodňovacího příkopu). 46. V rámci následné rekultivace území použít pouze neznečištěnou zeminu či její část, pocházející výhradně z plochy záměru. 47. Pro výsadbu dřevin využít geneticky a provenienčně vhodný materiál, tj. autochtonního původu. 48. V prostorech, kde budou prováděny vegetační úpravy (obnova lesního porostu, zatravnění ploch, tvorba břehových porostů v litorálu vodní plochy) bránit neřízenému šíření ruderálních a synantropních či jinak nevhodných druhů. S ohledem na charakter těchto cílových společenstev je tedy žádoucí sukcesní proces v počáteční fázi před plným zapojením porostů usměrňovat. 49. Ochranu vod zajistit provozním kvantitativním a kvalitativním monitoringem povrchových a podzemních vod ještě 3 roky po ukončení rekultivace. Výsledky pravidelně předávat každoročně k 31. lednu následujícího roku vodoprávnímu úřadu Teplice, KÚ Ústeckého kraje a Povodí Ohře s. p. 15
50. Zajistit následnou 5letou péči o výsadby dřevin a travobylinné porosty (zahrnující vedle výsadeb ožínání, vylepšování dřevin, ochranu před okusem a u trávníků kosení). Součástí péče bude i sledování zdravotního stavu dřevinných porostů vč. dosadeb uhynulých, nemocných či jinak poškozených jedinců, u nichž nebude shledána perspektiva dlouhodobého vývoje. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Mgr. Evžen DOLEŽAL v. r. ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk kulatého razítka se státním znakem)
Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky, sousední stát, zpracovatel dokumentace, zpracovatel posudku
16
