Ministerstvo financí ČR Závěrečná zpráva RIA

Ministerstvo financí ČR

Závěrečná zpráva RIA

Transpozice směrnice 2009/44/ES (novela směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních a vypořádacích systémech)

Obsah Seznam zkratek a definic ........................................................................................................2 A. DŮVOD PŘEDLOŢENÍ .................................................................................................3 1) Název .........................................................................................................................3 2) Identifikace problému .................................................................................................3 3) Popis cílového stavu ...................................................................................................4 4) Rizika spojená s nečinností .........................................................................................4 5) Identifikace dotčených subjektů ..................................................................................5 6) Dopady na státní rozpočet ...........................................................................................5 7) Konzultace ..................................................................................................................5 B. OBECNÉ DOPADY TRANSPOZICE SMĚRNICE .......................................................6 C. DISKRECE ....................................................................................................................6 Článek 4 – Vyjmutí z insolvenčního řízení ..........................................................................7 Sídlo ................................................................................................................................. 10 Základní kapitál ................................................................................................................ 14 D. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ ........................................................................ 17 E. PŘEZKUM ÚČINNOSTI ............................................................................................. 17 F. KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ SCHVÁLENÍ HODNOCENÍ DOPADŮ ........... Chyba! Záložka není definována.

Seznam zkratek a definic CCP ČNB ECB EK EU SFD SVYT VS

centrální protistrana (Central Counterparty) Česká národní banka Evropská centrální banka Evropská komise Evropská unie směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Settlement Finality Directive) Systém vypořádání transakcí vypořádací systém

2

A. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ 1) NÁZEV Navrhovaná novelizace zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a dalších souvisejících zákonů (dále jen „změnový zákon“) implementuje kromě jiného směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, a současně do jisté míry nově uspořádává i ustanovení implementující původní směrnici 98/26/ES.

2) IDENTIFIKACE PROBLÉMU Původní směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, přijatá v roce 1998 v reţimu minimální harmonizace, představuje jeden ze základních pilířů fungování celé oblasti zúčtování platebních transakcí i vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice reagovala na v té době poměrně vysoké systémové riziko spojené s provozováním platebních a vypořádacích systémů tím, ţe zakotvila povinnost stanovit v provozních pravidlech jednotlivých systémů okamţik, od kdy jiţ nelze pokyn jednostranně odvolat (moment of irrevocability) a okamţik přijetí pokynu k vypořádání systémem (moment of entry). Pokud je pokyn přijat systémem, je vypořádán bez ohledu na moţné zahájení insolvenčního řízení proti účastníkovi systému, který pokyn zadal. Nemoţnost po určitém okamţiku jednostranně odvolat pokyn má obdobnou stabilizační funkci (dvoustranně lze samozřejmě pokyn po určitý čas odvolat i po tomto okamţiku) časově předcházející okamţik přijetí pokynu. Platební i vypořádací systémy, ale zejména systémy provádějící multilaterální netting (clearingové systémy), jsou tak chráněny před odvoláváním či neplatností příkazů v době, kdy je systém zpracovává. Dále směrnice vyloučila z dosahu insolvenčního řízení i zajištění závazků poskytnuté ostatním účastníkům systému vyplývajících z účasti v systému. V roce 2006 publikovala EK hodnotící zprávu zabývající se jednak způsobem implementace SFD do jednotlivých právních řádů členských států, problematickými místy této implementace, tak i současným vývojem v oblasti vypořádání uzavřených transakcí, neboť během posledních několika let došlo k velmi rychlému rozvoji trţní infrastruktury podmíněné rostoucím počtem přeshraničních transakcí i snahou o sníţení nákladů v oblasti vypořádání platebních transakcí a obchodů s cennými papíry. Zejména významný je posun ohledně propojování jednotlivých systémů. Vazby mezi jednotlivými systémy vypořádání jsou mnohem běţnější, neţ tomu bylo v době přijetí původní SFD. Iniciativy jako směrnice o trzích finančních nástrojů a Code of Conduct v oblasti clearingu a vypořádání rovněţ přispívají k vytváření nových vazeb a intenzivnějšímu vyuţívání těch stávajících. V roce 2007 byla spuštěna platforma TARGET 2 provozovaná Eurosystémem propojující platební systémy jednotlivých členských států schopné vypořádávat v eurech. V roce 2013 bude pak spuštěna komplementární platforma TARGET 2 Securities propojující cennopapírové vypořádací systémy.

3

Poměrně rozšířeným řešením se stalo noční vypořádání, kdy provozní/obchodní den zahrnující jednotlivé vypořádací cykly není totoţný s kalendářním dnem, ale zpravidla začíná v odpoledních hodinách jednoho dne a končí během dne následujícího. Zároveň se však objevují i nové typy systémových rizik, které je třeba regulovat a sniţovat na minimum. Zejména propojování systému můţe způsobit přenos rizik mezi systémy (tzv. spillover effect). Některé případy pádu finančních institucí ukázaly, ţe není důleţité, jakou právní formu či jak vysoký základní kapitál má provozovatel systému, ale jak efektivní má systém zajištění závazků a řízení rizik. Na tomto místě je nutno poznamenat, ţe jedním ze základních důvodů novelizace SFD byla i nepříliš vhodná praxe některých členských státu při implementaci původní SFD, kdy zákonem byly například stanoveny okamţiky přijetí či neodvolatelnosti příkazu. V případě interoperabilních systémů pak logický poţadavek na harmonizaci okamţiku přijetí a neodvolatelnosti naráţel na bariéru nutnosti měnit zákony, coţ vzhledem k dlouhým legislativním lhůtám vylučovalo flexibilní sladění obou okamţiků v propojených systémech. Tato skutečnost negativně ovlivňuje zejména provozování TARGETu 2, proto ECB byla jedním z iniciátorů novelizace SFD.

3) POPIS CÍLOVÉHO STAVU Hlavním cílem změnového zákona je dosaţení plné transpozice směrnice 2009/44/ES. Tato směrnice stejně jako směrnice 98/26/ES je v reţimu minimální harmonizace, nepředstavuje tak „strop“ moţného a v národní úpravě lze jít nad její rámec. Propojování systémů vyţaduje adekvátní reakci na moţná rizika s tím související, proto je nutné dát provozovatelům systémů moţnost vzájemně sladit okamţiky přijetí příkazů k vypořádání a okamţik jejich neodvolatelnosti, rozšířit povinnost účastníků systémů dostát svým závazkům zejména v případě jejich úpadku (či zásahů veřejné moci s obdobnými účinky) nejen ve „vlastním“ systému, ale i v propojeném systému, a předcházet tak riziku selhání vypořádání i přenosu tohoto rizika mezi propojenými systémy. Dalším cílem nově navrhované právní úpravy je zjednodušení stávající právní úpravy a její přizpůsobení velmi rychlému vývoji v oblasti vypořádání transakcí směřujícího jednoznačně k tvorbě nadnárodních struktur vzájemně propojených systémů umoţňujících „economy of scope and scale“ s následkem výrazného sníţení nákladů na zejména přeshraniční transakce. Vedoucí úlohu v tomto procesu jednoznačně zastává ECB se svými projekty TARGET 2 a TARGET 2 Securities. I kdyţ dnes jsou projekty TARGET 2 i TARGET 2 Securities koncipovány jako pouze technické platformy, další vývoj směrem k designaci těchto platforem jako systémů není vyloučen. Navíc jsou ve hře i jiné moţné varianty, zejména pokud jde o vypořádání transakcí s cennými papíry (moţné fúze se zahraničními provozovateli apod.) Tato dynamičnost vývoje v celém sektoru by se měla odrazit i v našem právním řádu a moţné bariéry bránící tomuto vývoji by měly být odstraněny. Jako moţný se jeví předpoklad, ţe v relativně blízké budoucnosti budou jak platební, tak i cennopapírové vypořádací systémy provozovány mimo území ČR. Právě tato flexibilita byla vtělena jiţ v původní SFD umoţňující poměrně širokou volbu práva pro daný systém.

4) RIZIKA SPOJENÁ S NEČINNOSTÍ Je potřeba transponovat směrnici 2009/44/ES. Oproti současnému stavu legislativní úpravy je nutné změnit koncepci a formou zákona upravit pouze naprosté minimum nutných povinností účastníků systémů a náleţitostí provozování těchto systémů, zbytek ponechat na provozním řádu kaţdého systému. Dále je třeba odstranit právní bariéry a umoţnit provozování systémů 4

designovaných podle českého práva v zahraničí, zjednodušit povolovací reţim a podporovat propojování systémů. Nesplnění lhůty pro transpozici směrnice (30. prosince 2010 s tím, ţe nová úprava má nabýt účinnosti nejpozději 30. června 2011) můţe vést podle Smlouvy o fungování Evropské unie aţ k ţalobě EK na členský stát u Evropského soudního dvora pro nesplnění transpoziční povinnosti.

5) IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ V zásadě se nová právní úprava dotkne ČNB jako provozovatele platebního systému Certis a vypořádacího systému SKD, společnosti Univyc, a. s., jako provozovatele systému vypořádávajícího zejména obchody uzavřené na praţské Burze cenných papírů a společnosti RM-Systém, česká Burza cenných papírů, a. s., provozující svůj vypořádací systém SVYT. Dále se nová právní úprava dotkne všech případných budoucích provozovatelů platebních systémů s neodvolatelností zúčtování nebo vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání. Změněná právní úprava se dotkne i České národní banky jako orgánu dohledu nad finančním trhem. Vzhledem k diskreci se změna dotkne i účastníků insolvenčního řízení a insolvenčních správců, neboť nová legislativa mění rozsah majetku, na který se nevztahuje insolvenční řízení (a zásahy s obdobnými účinky). Tabulka č.1: Dotčené subjekty Subjekt Provozovatel vypořádacího systému Certis Provozovatel vypořádacího systému SKD Univyc RM Systém, provozovatel vypořádacího systému SVYT ČNB Účastníci vypořádacího systému Účastníci insolvenčního řízení Insolvenční správci

Důvod rozšíření neodvolatelnosti příkazu rozšíření neodvolatelnosti příkazu rozšíření neodvolatelnosti příkazu rozšíření neodvolatelnosti příkazu nová pravidla v dohlíţeném sektoru rozšíření neodvolatelnosti příkazu změna rozsahu majetku, který spadá do majetkové podstaty v insolvenčním řízení změna rozsahu majetku, který spadá do majetkové podstaty v insolvenčním řízení

6) DOPADY NA STÁTNÍ ROZPOČET Nová právní úprava neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí.

7) KONZULTACE Návrh změnového zákona byl v rámci běţného postupu konzultován s ČNB. S profesními asociacemi a odbornou veřejností byl konzultován v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení.

5

B. OBECNÉ DOPADY TRANSPOZICE SMĚRNICE Hlavní změnou, kterou směrnice 2009/44/ES přináší, je rozšíření neodvolatelnosti příkazu, moţnosti pouţití poskytnutého zajištění či pro provozovatele dostupných prostředků i pro účely řádného vypořádání v propojených systémech, a to bez ohledu na charakter tohoto propojení. Cílem návrhu je sníţení systémového rizika souvisejícího s propojením systémů. Směrnice se tedy nově vztahuje na propojené systémy, tj. na situaci, kdy provozovatelé, případně účastníci, ovlivňují nejen „svůj“ systém, ale téţ systém jiný. Směrnice zajišťuje větší stabilitu zejména tím, ţe vztahuje ochranu poskytnutou systémům i na systémy propojené - to se týká například povinnosti účastníků či provozovatele dostát svým závazkům bez ohledu na probíhající insolvenční řízení, ochrany práv drţitelů, nebo zajištění před následky insolvence poskytovatele zajištění. Zdůrazňuje se sladění okamţiku přijetí příkazu k zúčtování / vypořádání, pravidel systému a dále na vše, co by mohlo způsobit diskrepanci mezi systémy a zvyšovat tak nejistotu jednotlivých subjektů.

C. DISKRECE SFD obsahuje harmonizovanou právní úpravu. V jednom případě však SFD výslovně dává členským státům moţnost přijmout v rámci určitých mantinelů odchylnou úpravu v podobě tzv. diskrece. Jedná se o článek 4 - vyjmutí z insolvenčního řízení. Nad rámec směrnice jsou dále řešeny zásadní otázky sídla a základního kapitálu v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. V následující části jsou diskrece řešeny dle následující struktury: 1) Stručný popis otevřené otázky s vymezením variant 2) Popis dopadů u jednotlivých variant 3) Návrh řešení a odůvodnění

6

ČLÁNEK 4 – VYJMUTÍ Z INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Diskrece upravená v článku 4 směrnice dává členským státům moţnost vyjmout z reţimu insolvenčního řízení (a zásahů s obdobnými účinky) prostředky insolventního účastníka systému dostupné na vypořádacím účtu tohoto účastníka nebo další provozovateli systému dostupné prostředky (credit facility connected to the system) a pouţít je ke krytí jeho závazků v systému nebo s ním propojeném systému v provozním dni, během něhoţ byl vyhlášen úpadek či proveden zásah s obdobnými účinky. Cílem je nalézt situaci, kdy prostředky pouţitelné pro krytí závazků insolventního účastníka ve vypořádacím systému budou dostatečné. Zároveň však nebude bráněno plynulému průběhu insolvenčního řízení. Kromě potřeby harmonizovat legislativu se směrnicí EU se ukazuje jako vhodné sníţit riziko protistrany ve vypořádacích systémech tím ţe účastníci budou mít jistotu, ţe od určitého okamţiku bude jejich transakce provedena, i kdyţ dojde k insolvenci protistrany. Při implementaci směrnice lze uvaţovat tři moţnosti: a) Zachovat současný stav. V dosavadní právní úpravě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, (dále jen „ZPKT“) je stanovena pouze povinnost provést příkazy k vypořádání vloţené do systému insolventním účastníkem. Dále je moţné bez ohledu na probíhající insolvenční řízení (a zásahů s obdobnými účinky) vyuţít zajištění poskytnuté insolventním účastníkem k pokrytí jeho závazků vzniklých z účasti v systému. V zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku, byla diskrece upravená v článku 4 směrnice vyuţita. b) Vyjmout z reţimu insolvenčního řízení (a zásahů s obdobnými účinky) prostředky insolventního účastníka vypořádacího systému dostupné na vypořádacím účtu tohoto účastníka a pouţít je ke krytí jeho závazků v systému nebo s ním propojeném systému v provozním dni, během něhoţ byl vyhlášen úpadek či proveden zásah s obdobnými účinky. c) Vyjmout z reţimu insolvenčního řízení (a zásahů s obdobnými účinky) nejen prostředky insolventního účastníka vypořádacího systému dostupné na vypořádacím účtu tohoto účastníka, ale i další provozovateli systému dostupné prostředky (credit facility connected to the system). Přehled variant řešení: 

varianta A: nevyužít diskreci - zachování současného stavu



varianta B: využít diskreci - vypořádací účet



varianta C: využít diskreci – další prostředky

7

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) nevyuţít diskreci Současná situace vyvolává zbytečnou nejistotu ve vypořádacích systémech. Povinnost vypořádat transakci, i kdyţ není jisté plnění v případě insolvence jedné z protistran, zvyšuje transakční náklady, např. tím, ţe je nutné transakce zajišťovat. Zajištění je vyjmuto z insolvenčního řízení. Aspekt Povinnost vypořádat. Nejistota plnění insolventní protistrany. Prostředky dostupné provozovateli jsou součástí insolvenčního řízení.

Důsledek - Nejistota ohledně plnění insolventní protistrany. - Zvýšené transakční náklady. - Vyšší objem majetku v insolvenčním řízení.

VARIANTA B) vyuţít diskreci - vypořádací účet Má-li provozovatel vypořádacího systému právo pouţít vypořádací účet na krytí závazků insolventního účastníka systému zvyšuje se jistota plnění ze strany takového účastníka. Tím klesá nutnost zajištění transakcí a s ní i transakční náklady. Na druhou stranu majetek spadající do insolvenčního řízení je niţší. Aspekt

Důsledek

Právo vyuţít vypořádací účet insolventního účastníka.

- Vyšší jistota plnění insolventní protistrany. - Menší majetek spadající do insolvenčního řízení.

Vyšší jistota plnění.

- Niţší transakční náklady.

VARIANTA C) vyuţít diskreci – další prostředky Zahrnutím dodatečných prostředků, které lze vyuţít k pokrytí závazků insolventního účastníka vypořádacího systému se ještě zvýší jistota plnění z jeho strany. Transakční náklady spojené s touto nejistotou jsou minimální. Ovšem tyto prostředky pak nejsou součástí insolvenčního řízení, coţ se negativně projeví na míře uspokojení pohledávek dalších věřitelů, kteří je musely uplatnit v insolvenčním řízení. Vzhledem k tomu, ţe je poměrně sloţité přesně definovat, co vše by bylo moţné vyuţít k pokrytí závazků ve vypořádacím systému, existuje reálné nebezpečí vleklých soudních sporů o tom, který majetkem ještě je nebo jiţ není součástí insolvenčního řízení. To by se promítlo do růstu transakčních nákladů. Aspekt

Důsledek

Další prostředky k pokrytí závazků.

- Vyšší jistota plnění insolventní protistrany. - Problém se stanovením/definicí těchto prostředků. - Menší majetek spadající do insolvenčního řízení.

Vyšší jistota plnění.

- Niţší transakční náklady.

Nejasná definice dalších prostředků. Vleklé soudní spory.

- Vleklé soudní spory. - Vyšší transakční náklady.

8

3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Z výše posuzovaných tří variant navrhujících, různý rozsah majetku, který je provozovatel vypořádacího systému oprávněn pouţít ke krytí závazků insolventního účastníka, jeví jako nejvhodnější varianta B) vypořádací účet. Provozovatel bude oprávněn vyuţít ke krytí závazků insolventního účastníka prostředky na jeho vypořádacím účtu. Tato varianta přinese v důsledku vyšší jistoty sníţení transakčních nákladů. A na rozdíl od varianty C): Další prostředky nenese hrozbu vleklých soudních sporů z důvodů moţné právní nejistoty při vymezení této kategorie prostředků. Tabulka č. 2: Dopady variant IŘ ve srovnání s nulovou variantou1 Varianta B) C) další vypořádací prostředky účet

Dopad Přínosy Jistota plnění insolventní protistrany.

+

++

-+ 0 0

++ + +

Náklady Transakční náklady. Menší majetek spadající do insolvenčního řízení. Nejasná definice dalších prostředků. Vleklé soudní spory.

1

Znaménka + a – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s nulovou variantou. U přínosů tedy + znamená vyšší přínos a – niţší přínos. Naopak u nákladů + znamená, ţe náklady budou vyšší a – niţší neţ u nulové varianty. 0 znamená ţe intenzita se nezmění nebo téměř nezmění.

9

SÍDLO 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Vývoj v oblasti platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry přináší některé důleţité změny, z nichţ mezi hlavní patří rostoucí počet propojení mezi systémy, které ještě v relativně nedávné době (v době vypracování směrnice 98/26/ES) fungovaly téměř výhradně vnitrostátně a nezávisle. Zákon o platebním styku dosud stanoví povinnost provozovatele mít sídlo v ČR. Tato skutečnost byla EK kritizována jako v rozporu se směrnicí, která pro příslušnost systému k členskému státu stanoví jako kriterium pouze výběr právního řádu, jímţ se smlouva o platebním systému řídí. V EHP je běţnou praxí, ţe jsou sluţby platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry poskytovány přeshraničně, následující tabulka uvádí přehled poţadavků na sídlo v daném členském státě pro vybrané státy: Tabulka č. 3: Přehled požadavků na sídlo v zemích EU Poţadavek na sídlo PS Sídlo podmínkou poskytování sluţeb Bez povinnosti sídla

Země, ve kterých platí úprava ČR, PT GB, DE, AT, PL, SK,

Systém díky licenci získává určité právní výhody při fungování. Ztrátou licence nekončí jeho existence, pouze přichází o výhody s licencí spjaté a pokračuje v poskytování sluţeb jako systém vypořádání neregulovaný směrnicí SFD (non-SFD). Při implementaci směrnice lze uvaţovat dvě moţnosti: • varianta A: Zachování současného stavu – sídlo podmínkou • varianta B: Přeshraniční poskytování sluţeb Při implementaci směrnice lze uvažovat dvě možnosti: 

varianta A: Zachování současného stavu – sídlo podmínkou



varianta B: Přeshraniční poskytování služeb

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) Sídlo podmínkou poskytování služeb V případě, ţe podmínkou poskytování sluţeb platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry zůstane, aby poskytovatel měl sídlo v členském státě, lze očekávat následující dopady:

10

Aspekt

Důsledek

Přístup českého dohledového orgánu k informacím. Propojení s globální sítí FT - riziko izolace českého finančního trhu

Nákladnost pro subjekty

- v tomto případě VS spadá pod přímý dohled českého dohledového orgánu. - český kapitálový trh není dostatečně velký pro vytvoření vlastní infrastruktury se všemi sluţbami obvyklými v zahraničí - Zvýší se v případě, kdy okolní státy budou na globální infrastrukturu napojeny - Niţší riziko přenosu nákazy ze zahraničních FT - Nutnost zřízení sídla povede k vyšším transakčním nákladům a tím pádem niţší efektivitě VS - Náklady na zřízení sídla mohou mezinárodní systémy odradit od zřízení VS v ČR

VARIANTA B) Přeshraniční poskytování Pokud bude umoţněno poskytování platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry bez podmínky mít sídlo v daném členském státě, lze očekávat následující dopady: Aspekt

Důsledek

Přístup českého dohledového orgánu - Limitovaný, ale dostatečný přístup k informacím. k informacím. Propojení s globální sítí FT - riziko - Podpora rozvoje FT v ČR izolace českého finančního trhu - Širší spektrum zahraničních investorů působících v ČR - Vyšší riziko přenosu nákazy ze zahraničních FT Nákladnost pro domácí subjekty - Přeshraniční poskytování je nákladově efektivnější – niţší transakční náklady a tím pádem vyšší efektivita VS

3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Z výše posuzovaných variant se jeví jako vhodnější varianta B) – sídlo není podmínkou poskytování sluţeb platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry na území ČR. Srovnání variant je v Tabulce č. 2: Tabulka č. 2: Dopady variant sídla ve srovnání s variantou A2 Varianta B: Přeshraniční poskytování

Dopad Přínosy Přístup českých subjektů na globální trhy.

++

Náklady Obtíţnější přístup českého dohledu k informacím Transakční náklady Riziko přenosu nákazy ze zahraničních FT Riziko izolace českého FT --

-+ + --

2

Znaménka + a – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s variantou A. U přínosů tedy + znamená vyšší přínos a – niţší přínos. Naopak u nákladů + znamená, ţe náklady budou vyšší a – niţší neţ u nulové varianty. 0 znamená ţe intenzita se nezmění nebo téměř nezmění.

11

Poţadavek na sídlo nebo usazení ve státě, jehoţ právem se daný systém řídí, působí ve srovnání s právními úpravami ostatních členských států naprosto unikátně. Kromě České republiky vznáší takový poţadavek pouze Portugalsko (viz tabulka 1). Ostatní právní úpravy buď otázku sídla a usazení provozovatele neřeší, nebo připouštějí sídlo v kterémkoli členském státě. V rámci EU tedy nepředstavuje zvolené řešení nic neobvyklého. Např. německý systém Euro 1 je provozován entitou se sídlem v Paříţi. Britský systém CLS vypořádávající obchody s měnami (dosud 17 měn z různých států světa) je provozován CLS Bank International se sídlem v New Yorku, tedy vůbec mimo území EU. Domníváme se, ţe je třeba spíše následovat vyspělé státy Evropské unie a nebránit účastníkům českého trhu vyuţívat globálně fungující infrastrukturu. Napojení na globální síť je důleţité především pro rozvoj českého kapitálového trhu. Pokud bude moţné v ČR vyuţívat mezinárodní VS, bude pro zahraniční investory snazší obchodovat české CP. Český kapitálový trh se tak více otevře zahraničním investorům, protoţe budou moci vyuţívat infrastrukturu, kterou jiţ vyuţívají. České společnosti nebudou nuceny vydávat CP na zahraničních burzách, kde je širší spektrum potencionálních investorů, protoţe ti budou tyto CP obchodovat i v ČR za stejných podmínek jako na jiných burzách. Mají-li české finanční instituce těţit z výhod globálního propojení finančních trhů, musí mít efektivní přístup do infrastruktury ostatních zemí. Sídlo v zemi poskytování neovlivní podobu nabízené sluţby (půjde jen o kopii systému v jiných zemích s úpravami na místní legislativní podmínky). Rozdíl bude jen v nákladech na poskytnutí sluţby, protoţe v případě zřízení pobočky bude nutné mimo jiné i zaměstnání několika pracovníků, kteří zajistí její chod. Pokud by byla sluţba poskytnuta pouze „nataţením drátu“, tyto náklady z větší části odpadnou. Lze poskytovat širší škálu sluţeb, protoţe některé sluţby se vyplatí nabízet aţ od určitého objemu transakcí, kterého nelze na trzích velikosti BCPP dosáhnout. Rizikem je snazší přístup ke všem typům instrumentů, coţ můţe vést k vyšší efektivitě systému, ale zároveň vyšší zranitelnosti v případě kolapsu trhu s aktivem, které není na domácím finančním trhu dostupné, ale lze jej zakoupit pouze zprostředkovaně na trhu zahraničním. Pro ilustraci konkrétních dopadů na český finanční trh můţe slouţit zájem EuroCCP nabízet sluţby i v ČR. Těţko předpokládat, ţe by kvůli moţnosti provozovat netovací systém podle českého práva pro české účastníky kapitálového trhu tato entita přesídlila z Londýna do Prahy či si v Praze kvůli tomu zřizovala pobočku. Mnohem pravděpodobnější je varianta, ţe český kapitálový trh, respektive BCP Praha se ocitne v mnohem větší izolaci, pokud budou i nadále v našem právním řádu obdobné bariéry, neboť EuroCCP hodlá začít provozovat dané systémy i pro okolní státy jako Polsko, Maďarsko, Rakousko, jejichţ právní řády neobsahují ţádné obdobné bariéry. Sídlo provozovatele v zahraničí samozřejmě určitým způsobem modifikuje výkon dohledu nad tímto provozovatelem. K tomu lze poznamenat, ţe jiţ dnes jsou k dispozici různé formy spolupráce se zahraničními orgány (např. memorandum of understanding nebo moţnost poţádat přímo VS o potřebné informace).. Samotná směrnice v tomto směru ţádné povinnosti neukládá, poţaduje pouze, aby se členský stát přesvědčil před tím, neţ systém nahlásí Evropské komisi, ţe se zúčtování řídí vhodnými pravidly. Dohlíţení systémů a jejich provozovatelů je čistě otázka národní volby, nevyplývá z evropské legislativy. Stejně tak je otázkou národní volby i výběr konkrétních forem dohledu. Dohled na dálku lze podle 12

okolností provádět i nad subjekty, které mají sídlo v zahraničí. V případě, ţe by provozovatel nespolupracoval při výkonu dohledu, má Česká národní banka k dispozici sankci v podobě odnětí povolení a „odhlášení“ systému u Evropské komise. Tím VS přichází o výhody s licencí spjaté a pokračuje v poskytování sluţeb pouze jako systém vypořádání neregulovaný směrnicí SFD (non-SFD). V důsledku ztráty registrace se VS zásadně změní právní podmínky fungování (ztratí ochranu v případě insolvence jednoho z účastníků) především v systémech provádějících netting. 3

3

Netting – vzájemné započtení.

13

ZÁKLADNÍ KAPITÁL 1) STRUČNÝ POPIS OTEVŘENÉ OTÁZKY S VYMEZENÍM VARIANT Částka pro základní kapitál (dále jen „ZK“) platebního systému s neodvolatelností zúčtování v současnosti činí 20 000 000 eur. Byla stanovena jiţ v zákoně č. 124/2002 Sb., v roce 2001 byly předlohou pro tvorbu příslušné části o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování úvěrové instituce, resp. banky, které také byly jedinými předpokládanými účastníky takového systému. Od této doby se však situace změnila, platební systém se otevřel i pro spořitelní druţstva, s jeho provozem jsou jiţ mnohaleté zkušenosti. Pro otevření trhu novým „hráčům“ lze částku pro počáteční kapitál sníţit. Vychází se z toho, ţe rizika, kterým je provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování vystaven mohou být tak jako tak nesrovnatelně vyšší, a proto není moţné řešit je pomocí poţadavku na počáteční kapitál, ale spíše vhodným systémem řízení rizik. Počáteční kapitál má z tohoto hlediska význam pouze jako určitá regulace vstupu do odvětví. Z komparativního hlediska lze konstatovat, ţe na základě srovnání deseti evropských právních úprav vyplynulo, ţe ţádná z nich poţadavek na počáteční kapitál provozovatele platebního systému nestanoví. Obdobný poţadavek nebyl dosud obsaţen ani v právní úpravě vypořádacích systémů v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Při implementaci směrnice lze uvaţovat tři moţnosti: Při implementaci směrnice lze uvaţovat tři moţnosti: a) Zachovat současný stav – ponechat základní kapitál ve výši obdobné jako pro banky (20 mil. eur) b) Stanovit výši 730 tis. EUR - jedná se o výši ZK organizátora regulovaného trhu c) Vůbec nestanovit poţadavky na základní kapitál Přehled variant řešení: 

varianta A: zachování současného stavu – 20 mil. eur



varianta B: 730 tis. eur



varianta C: 0 eur

14

2) POPIS DOPADŮ U JEDNOTLIVÝCH VARIANT VARIANTA A) zachování současného stavu – 20 mil. EUR V případě, ţe bude zachován poţadavek na základní kapitál ve výši 20 mil. eur, lze očekávat následující dopady: Aspekt

Důsledek

Základní kapitál je překáţkou volného vstupu do odvětví.

- Niţší pravděpodobnost výskytu nesolidních subjektů. - Koncentrace odvětví. - Pobídka k vzniku neregulovaných systémů.

Koncentrace odvětví.

- Vyšší systémové riziko.

Krytí systémových rizik

- Nutnost vyšších rezerv na krytí těchto rizik. ZK je jen malou částí těchto rezerv.

VARIANTA B) 730 tis. EUR V případě, ţe bude poţadavek na základní kapitál sníţen na 730 tis. eur, lze očekávat následující dopady: Aspekt

Důsledek

Základní kapitál je překáţkou volného vstupu do odvětví.

- Vyšší pravděpodobnost výskytu nesolidních subjektů. - Koncentrace odvětví. - Pobídka k vzniku neregulovaných systémů.

Koncentrace odvětví.

- Niţší systémové riziko.

Krytí systémových rizik

- Nutnost vyšších rezerv na krytí těchto rizik. ZK je jen malou částí těchto rezerv.

VARIANTA C) nulové poţadavky V případě, ţe bude zrušen poţadavek na základní kapitál, lze očekávat následující dopady: Aspekt

Důsledek

Základní kapitál je překáţkou volného vstupu do odvětví.

- Vyšší pravděpodobnost výskytu nesolidních subjektů. - Niţší koncentrace odvětví. - Není pobídka ke vzniku neregulovaných systémů.

Koncentrace odvětví.

- Niţší systémové riziko.

Krytí systémových rizik

- Nutnost vyšších rezerv na krytí těchto rizik. Není kryto základním kapitálem.

3) NÁVRH ŘEŠENÍ A ODŮVODNĚNÍ Z výše posuzovaných tří variant navrhujících, různé výše základního kapitálu pro počáteční kapitál platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jeví jako nejvhodnější varianta B) 730 tisíc eur.

15

Tabulka č. 4: Dopady variant ZK ve srovnání s variantou A (20 mil. eur)4 Varianta Dopad

B) 730 tis. eur

C) 0 eur

Přínosy Niţší pravděpodobnost výskytu nesolidních subjektů Niţší systémové riziko Náklady Koncentrace odvětví. Pobídka k vzniku neregulovaných systémů. Rezervy na krytí systémových rizik Částku 730 tis. eur povaţujeme za dostatečnou regulaci vstupu do odvětví. Základní kapitál v rámci regulace slouţí právě především k omezení vstupu do odvětví a nikoliv ke krytí provozních rizik. K tomu slouţí rezervy a jiné fondy tvořené během činnosti VS. Rizika spojená s provozováním systémů, která nese pouze provozovatel, se také liší systém od systému (systém provozovaný CCP nese nepoměrně více rizik v mnohem větším rozsahu neţ pouhý provozovatel systému „netujícího“ pohledávky pro několik bank). S tím spojené obtíţe musí být řešeny v rámci řízení rizik daného systému. Ilustrativní je příklad amerického centrálního depozitáře s vlastním kapitálem 200 miliónů dolarů, který prováděl v roce 2008 transakce v denním objemu 6 triliónů dolarů. Je evidentní, ţe vlastní kapitál by nepokryl téměř zhola nic při selhání tohoto systému.

4

Znaménka + a – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s nulovou variantou. U přínosů tedy + znamená vyšší přínos a – niţší přínos. Naopak u nákladů + znamená, ţe náklady budou vyšší a – niţší neţ u nulové varianty. 0 znamená ţe intenzita se nezmění nebo téměř nezmění.

16

D. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ Implementace pravidel zavedených směrnicí bude provedena novelou zákona o platebním styku a souvisejících zákonů. Stejně jako dosud bude v zákoně o platebním styku vedle právní úpravy vyplývající ze směrnice o elektronických penězích obsaţena také právní úprava platebních sluţeb a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování; obdobně i zákoně o podnikání na kapitálovém trhu bude obsaţena úprava provozování vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání. Vynucování takto stanovených pravidel bude probíhat buď v rámci řešení individuálních sporů mezi poskytovateli a uţivateli sluţeb nebo v rámci dohledu vykonávanému Českou národní bankou. V rámci výkonu dohledu má Česká národní banka moţnost ukládat za porušení zákona opatření k nápravě nebo sankce, případně vyuţít dalších nástrojů dohledu.

E. PŘEZKUM ÚČINNOSTI Mechanismus přezkumu účinnosti není ve směrnici zakotven.

17