Miloš Štědroň - osobnost brněnského hudebního ţivota

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra smyčcových nástrojů Hra na housle

Miloš Štědroň - osobnost brněnského hudebního ţivota

Bakalářská práce

Autor práce: Linda Finsterlová Vedoucí práce: odb. as. MgA. Miloš Vacek Oponent práce: PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D.

Brno 2014

Bibliografický záznam FINSTERLOVÁ, Linda. Miloš Štedroň - osobnost brněnského hudebního ţivota [Miloš Štědroň - famous personalities in the musical life]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra strunných nástrojů, rok. 2014 s.[57] Vedoucí bakalářské práce odb.as. MgA. Miloš Vacek

Anotace Bakalářská práce „Miloš Štedroň - osobnost brněnského hudebního ţivota“ pojednává o ţivotě a díle Miloše Štědroně. Zabývá se jeho ţivotopisem, kompozičními styly, komorní, vokální, scénickou, orchestrální, elektronickou a počítačovou hudbou, skladbami pro lidové nástroje a hudbou k filmu. Stěţejní část je zaměřena na analýzu skladeb Balada pro banditu a WAM WACHS Kabinet voskových figur Amadea. V závěrečné kapitole odpovídá Miloš Štědroň na otázky týkající se tvůrčího charakteru.

Annotation Bachelor thesis „Milos Stedron - famous personalities in the musical life ” discusses about the life and work of Milos Stedron. Deal with his biography, composional trends, chamber, vocal, scenic, orchestral, electronic and computer music, songs for folk instruments and music for films. Main part is focused on analysis of compositions Balada for a Bandit and WAM WACHS Cabinet Wax Amadea. In last capture Milos Stedron answered to question related to creative character.

Klíčová slova Miloš Štědroň, Balada pro banditu, WAM WACHS Kabinet voskových figur Amadea, kompoziční trendy, dotazník.

Keywords Milos Stedron, Ballad for a Bandit, WAM WACHS Cabinet Wax Amadea, composional trends, questionnaire.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. Brně, dne 18. května 2014

Linda Finsterlová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Odb. as. MgA. Miloši Vackovi za cenné rady a připomínky, a dále Prof. PhDr. et MgA. Miloši Štědroňovi, CSc., za poskytnutí cenných materiálů a četných osobních konzultací.

Obsah PŘEDMLUVA

ÚVOD...................................................................................................8 1. ŢIVOTOPIS MILOŠE ŠTĚDRONĚ…………….........................9 2. HLAVNÍ KOMPOZIČNÍ TRENDY MILOŠE ŠTĚDRONĚ…12 2.1 KOMORNÍ TVORBA………………………………………………..........12 2.2 VOKÁLNÍ TVORBA……………………………………………………..13 2.3 SCÉNICKÁ HUDBA……………………………………………………...13 2.4 ORCHESTRÁLNÍ TVORBA……………………………………………..14 2.5 ELEKTRONICKÁ A POČÍTAČOVÁ HUDBA…………………………..15 2.6 SKLADBY PRO LIDOVÉ NÁSTROJE…………………………..............15 2.7 HUDBA K FILMŮM……………………………………………………...15

3. SHRNUTÍ OSOBNOSTI MILOŠE ŠTĚDRONĚ……………...16 4. ANALYTICKÝ EXKURZ: VOLBA JEDNÉ NONARTIFICIÁLNÍ A JEDNÉ ARTIFICIÁLNÍ SKLADBY….25 4.1 BALADA PRO BANDITU………………………………………………..25 4.1.1 Osová píseň inscenace - Tam u řeky……………………………………27 4.1.2 Milostná píseň - Ani tak nehoří………………………………………….29 4.1.3 Milostný duet - Šibeničky………………………………………………...30 4.1.4 Milostný duet - Nepůjdu od Tebe………………………………………...32 4.1.5 Nepovídej, milá, mamince………………………………………………..34 4.1.6 Milostná svatební píseň - Tam na hoře…………………………………36 4.1.7 Milostná svatební píseň - Tmavá nocka………………………………..37 4.1.8 Milostná svatební píseň - Pod javorem…………………………………38 4.1.9 Píseň ţárlivosti - Jatelinka Drobná………………………………….….39 4.1.10 Píseň ţárlivosti - Chodí horou tři sta ovec……………………..….…40 4.1.11 Píseň ke smutečnímu obřadu - Kamarádi moji………………………41 4.1.12 Sborová píseň - Horní dolní ořešín………………………………….…43 4.1.13 Řekněte mamce…………………………………………………..………45 4.1.14 Zabili, zabili………………………………………………………………46 4.1.15 Dodatečně připsaná - Píseň Mageriho…………………….…………47 4.2 WAM WACHS Kabinet voskových figur Amadea……….………48 4.2.1 Amadeus……………………………………………………………………48 4.2.2 Alla Turca……………………………………………………….…………48 4.2.3 Born…………………………………………………………………………49

4.2.4 Menuet dekadence………………………………………...………………49 4.2.5 Deym…………………………………………………………..……………49 4.2.6 Mezihra + Laudon…………………………………………...……………49

5. DOTAZNÍK PRO MILOŠE ŠTĚDRONĚ…………………...............50 ZÁVĚR........................................................................................................51 POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE.......................................................52 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………….…...53 PŘÍLOHY…………………………………………………………….......54

Předmluva Ke vzniku této bakalářské práce mě přiměla osobní zkušenost s dílem Miloše Štědroně, která mě inspirovala k hlubšímu prozkoumání jeho ţivota a tvorby. Brněnský hudební skladatel a muzikolog profesor Miloš Štědroň oslavil 9. února 2012 významné ţivotní jubileum. K jeho 70. výročí narození byl uspořádán koncert v Besedním domě dne 22. února v Brně, kde mimo jiné zazněla i skladba WAM WACHS Kabinet voskových figur Amadea, která vedle Balady pro banditu bude v této práci podrobena analýze.

Úvod Tato práce se bude zabývat ţivotem a dílem Miloše Štědroně. Cílem bude uvést jeho ţivotopis, hlavní kompoziční trendy, dále bude zmíněna jeho komorní, vokální a scénická hudba, orchestrální tvorba, elektronická a počítačová hudba, skladby pro lidové nástroje a hudba k filmu. Následující kapitola se zaměří na analýzu dvou děl: Balada pro banditu a WAM WACHS Kabinet voskových figur Amadea. Závěrečná kapitola bude věnována dotazníku, v němţ Miloš Štědroň odpoví na otázky týkající se jeho tvůrčího charakteru.

1. Ţivotopis Miloše Štědroně Brněnský rodák, muzikolog, skladatel, hudební editor, popularizátor a kritik, pedagog a profesor Masarykovy univerzity Miloš Štědroň se narodil 9. 2. 1942 v Brně. Vyrůstal v neobyčejně hudbymilovném a kulturním prostředí. Jeho dědeček František Štědroň měl bohatou hudební praxi. Hrál na více nástrojů, působil jako vojenský hudebník i dirigent, a samozřejmě měl i kapelu, se kterou hrával při různých příleţitostech (svatby, zábavy, atd.). Matka byla učitelkou hudby a otec (křestním jménem Miloš) byl výborný hudebník, který se ale profesionálně hudbě nikdy nevěnoval. Vystudoval přírodovědný obor geografie kartografie, ale nikdy se tímto zaměřením neorientoval. Téměř celý ţivot pracoval jako bankovní úředník. Příleţitostně hrával na housle a violu v komorním obsazení (kvartetu či triu), často také hrával v rozhlase, ale to byla víceméně pouze výpomoc. Jeho nejstarší strýc Vladimír Štědroň vystudoval praţskou konzervatoř, na kterou poté navázal vysokoškolskými

studiemi na právnické fakultě a stal se z něj soudce. Působil jako okresní soudce v Klatovech, poté se od roku 1950 ţivil jako korepetitor na praţské konzervatoři. Mimo jiné absolvoval mistrovskou školu u Josefa Suka, u kterého byl oblíbeným ţákem i absolventem. Druhý strýc Bohumír Štědroň vystudoval hudební vědu u Vladimíra Helferta a stal se z něj univerzitní profesor. Vynikal jako výborný pianista (byl ţákem Viléma Kurze). Bohumír často hrával s posledním z bratrů, Janem, který vystudoval housle a celý ţivot jim byl věrný hlavně jako učitel a profesor konzervatoře. Miloš Štědroň sloţil maturitní zkoušku na gymnáziu - tehdejší Jedenáctileté střední škole v Brně na ulici Tábor. V letech 1959 - 1964 studoval na filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nynější Masarykova univerzita) muzikologii a bohemistiku u profesorů Jana Racka a Bohumíra Štědroně, kde poté absolvoval. Své hudební vzdělání rozvíjel na konzervatoři v oboru kompozice u profesora Zdeňka Blaţka. Dále pak v letech 1965 - 1970 pokračoval ve studiu skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění u Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Poté pokračoval postgraduální formou ve studiu elektronické a technické hudby na JAMU. Absolvoval studijní pobyty v Darmstadtu (1966), Belgii, Holandsku (1964), Německu a ve Vídni. Od té doby se začal uplatňovat také jako hudební skladatel. V posledním ročníku studia na filozofické fakultě nastoupil do Moravského muzea v Brně, kde v roce 1963 - 1972 v hudebně historickém ústavu vedl „Malé divadlo hudby“ a začal se věnovat janáčkovské problematice. Pedagogicky začal působit od sedmdesátých let na katedře muzikologie filozofické fakulty a na pedagogické fakultě brněnské univerzity, později také na JAMU (teorie skladby a další předměty). V roce 1988 se habilitoval jako docent, především na základě svých janáčkovských výzkumů. Roku 1994 byl jmenován univerzitním profesorem v oboru muzikologie. V tradicích brněnské muzikologie se začal Miloš Štědroň věnovat studiu ţivota a díla Leoše Janáčka. Vyvrcholením se stala jeho poslední monografie Leoš Janáček a hudba 20. století (Brno 1998). Dále se podílel na reedici Souborného kritického vydání děl Leoše Janáčka. Je autorem přes šedesát janáčkovských studií a statí a společně s Leošem Faltusem (skladatel a teoretik) připravili k realizaci a ke kritickému notovému vydání několik Janáčkových nedokončených děl (houslový koncert - Putování dušičky, symfonie - Dunaj, autografní skica 2. smyčcového kvartetu - Listy důvěrné, zlomek opery - Ţivá mrtvola). Miloš Štědroň je předním hudebním teoretikem. Napsal skripta: Základy polymelodiky, Základy mikrotektoniky a Formování hudby. Také patří k našim největším znalcům soudobé hudby, coţ dokázal v mnoha statích a studiích (např. monografie - Josef

Berg - skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou, Brno 1992). Podílel se také na realizaci operních děl Josefa Berga. Mimo jiné se zabýval hudbou 16. - 18. století, kde se zaměřil zejména na období baroka, renesance a manýrismu (vydal monografii - Claudio Monteverdi genius opery). Významná je jeho editorská činnost (např. vydání faksimilií, překladu unikátního a přepisu unikátního sborníku studentských písní z pozdně barokního Brna „Písně rozmanité – Cantilenae diversae“, Brno 1992 - 1993) a rekonstrukce děl hudební minulosti (např. „Concertino pro housle, klarinet a orchestr Vítězslavy Kaprálové“).

V šedesátých

aţ osmdesátých letech recenzoval v odborném tisku mnoho muzikologických publikací. Pozoruhodné je jeho glosování hudebního dění v Univerzitních novinách Masarykovy univerzity. Úctyhodný je také počet jeho rozhlasových pořadů, televizních scénářů, sleevenotes gramofonových desek a bookletů ke kompaktním diskům (na mnohých CD /např. série Janáček neznámý a nahrávky Ivy Bittové/ se podílel i jako jejich sestavovatel a producent). V skladatelské tvorbě Miloše Štědroně najdeme několik nejrůznějších ţánrů a oborů. Jeho scénická hudba k činohrám, filmům, ale také folkem ovlivněné formy baletní, muzikální i operní (spolupráce s brněnským avantgardním divadlem Husa na provázku) je známa široké veřejnosti. Nejvíce populární je zfilmovaná verze Balady pro banditu a muzikálová podoba Pohádky máje. Na realizaci svých skladeb (např. rozhlasových, nebo jiných nahrávek) se většinou nejčastěji podílel jako hudební reţisér, dirigent, či klavírista. Významný je Štědroňův tvůrčí zájem o hudbu starých slohů, k níţ se vyjadřuje především jako skladatel, který systémově propojuje a transformuje principy soudobého a starého hudebního umění. Pouţívá metody koláţe a montáţe, dále pak prostředky vedoucí k banalizaci a zcizení aţ po uměleckou parodii. Mnoho skladeb je inspirováno lidovou hudbou a v instrumentaci se objevují netradiční nástroje. Miloš Štědroň spolupracoval s řadou umělců: housle - Milan Paľa, Jan Beránek, Bohumil Smejkal; violoncello - Bedřich Havlík, Bledar Zajmi, František Brikcius, Michaela Fukačová; klavír - Emma Kovárnová, Dagmar Pančochová, Sára Ţalčíková; cembalo - Barbara Willi, Monika Knoblochová; bicí - Martin Opršál, Martin Kleibl, Alan Vitouš, Dan Dlouhý + DAMA DAMA; flétny - Jiří Stivín, Sophia Mavrogenidou, Michala Petri; DUE BOEMI di Praga (Josef Horák - basklarinet, Emma Kovárnová - klavír); kvarteta - Moravské, Graffovo; sbory - Praţští madrigalisté, Moravští madrigalisté, Brněnští madrigalisté, Brněnský akademický sbor, Kantiléna, Vokální soubor AFFETTO; písně - Iva Bittová, Gabriela Vermehlo, Irena Troupová, Jan Mikušek. S řadou z nich stále spolupracuje.

Miloš Štědroň - je členem vědeckých a uměleckých rad, a také oborových rad pro doktorské studium; je oponentem habilitačních a profesorských jmenovacích řízení; členem Leoš Janáček Gesellschaft Zürich; byl členem správní rady Nadace Český hudební fond v Praze; působil jako proděkan pro vědu a výzkum Filozofické fakulty MU (1998 - 2000).

2. Hlavní kompoziční trendy u Miloše Štědroně 2.1 Komorní tvorba: - Meditace pro basklarinet sólo, 1963; - Agonie pro housle, basklarinet a bicí, 1964; - Stazioni di Via crucis pro basklarinet, flétnu, klavír, cembalo a bicí, 1964, partitura a hlasy: Panton, 1972, LP Supraphon: Musica nova; - Lejch pro basklarinet a klavír, 1965, LP Supraphon: Due Boemi di Praga; - Aksaky pro klavír, flétnu, dvě violy, violoncello a bicí, 1972; - Obrázky ze staré Moravy (Chorál, Ozvěna staré slovnosti, Trávnica, Tanec I, Luţní les, Tanec II, Pastevecká), spoluautor Arnošt Parsch, 1977, vyd. Panton 1983; - Seikilos aus Mähren pro basklarinet a klavír, 1979, CD EGEF Records: Due Boemi di Praga; - Valachica pro basklarinet a klavír, 1980; - Aušvicata biker három (V Aušvicu je veliký hlad), pro basklarinet a klavír, 1981, LP Panton: Due Boemi di Praga; - Trium vocum pro zobcovou flétnu, violoncello a bicí, 1983; - Pět hajdúckých pro kytaru a housle, 1984; - Danze, canti e lamenti pro smyčcové kvarteto, 1986; - Sette villanelle per flauto e pianotorte sopra una melodia di Claudio Monteverdi, 1990; - Gipsy Song and Dance pro basklarinet a klavír (1990), CD NSS Records: Due Boemi di

Praga; - Hoj. Sternenhochovské scény pro housle a soubor bicích nástrojů, 1990; - Quadra pro basklarinet, violoncello, tenorový saxofon, klavír a bicí nebo pro 3 basklarinety a klavír, 1992; - Passacaglia pro sólovou flétnu, 1992; - Quadra, verze pro 3 basklarinety a klavír, 1992; - Trio pro housle, violoncello a klavír, 1993; - Canzona e tripla (Modlitba basklarinetu) pro 19 basklarinetů, 1993; - Ländler pro housle a bicí nástroje, 1993; - Smyčcový kvartet, 1994; - Tance krále Leara pro violoncello, staré nástroje a bicí, 1996; - Tance pro marimbu a klavír, 1996; - Horribile auditu. Cyklus pro varhany, 1997. 2.2 Vokální tvorba: - Verba. Kantáta na slova Matoušova evangelia pro smíšený sbor a 2 trubky (1969); Gioia dolorosa. Madrigalová kantáta na slova nápisu z náhrobku Carlose Gesualda, 1974, LP Panton; - Bez knih jsou národy nahé. Kantáta pro smíšený sbor a instrumentální soubor, 1977, LP Panton: Brněnský akademický sbor/Lubomír Mátl; - Mistr Machaut v Čechách. Pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a klavír (Cesta do Čech, Polka-Hoquet, Praga caput regni, Vokabulář hudby pro mistra Machauta aneb co se jak řekne o hudbě česky), 1982, LP Panton: Ars cameralis; - Dávná jména – dávná slova. Cyklus písní na keltské texty z našeho území pro mezzosoprán, basklarinet a klavír (1982); - Sedmikvítek pro lidovou zpěvačku a orchestr (1987); - Smrt Dobrovského. Kantáta – oratorium pro mezzosoprán, basbaryton, smíšený sbor a orchestr (1987–88); - Na dávném prosu. Deset songů pro hlasy, 2 housle, loutnu, cimbál, violoncello a bicí na texty Jana Skácela (1989), CD JOTA; Flores. Cyklus pro mezzosoprán a loutnu na slova Mikuláše Dačického, Jana Amose Komenského a Šimona Lomnického, 1991; - Pětilístek pro 2 zpěváky a orchestr na slova lidové pozie, 1991;

Missa sine ritu. Pro mezzosoprán a violoncello na slova Jana Skácela, 1995–96; - Lupi Cantata 3 vocum, 2001, CD Pívox. 2.3 Scénická hudba: - Balada pro banditu (muzikál, Milan Uhde), 1975, Brno, 1979, zfilmováno, videokazeta Barrandov Biografia a. s. Centrum českého videa + F1, další inscenace: Ostrava, Nitra, Most, písničky na CD, kazetách a LP (Panton, Bonton Music, Multisonic); - Pohádka máje (muzikál, Milan Uhde), 1976, Brno, další inscenace: Most, Český Těšín; - Chameleon aneb Josef Fouché („nová“ opera, Ludvík Kundera, Miloš Štědroň, Petr Scherhaufer, Petr Oslzlý), 1984, Brno, 1988, Košice); - Balet Makábr. Hommage a B. B. („nový tanec“, spoluautor hudby Leoš Faltus, libreto: Ludvík Kundera, Petr Oslzlý, Petr Scherhaufer, Miloš Štědroň), 1988, Brno; - Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán (komorní opera – týmová kompozice s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem), 1995, Český rozhlas Brno; - Anály předchůdců avantgardy aneb Setkání slovanských velikánů (komorní opera – týmová kompozice s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem), 1997, Brno, Ostrava 2000; - Tance Rudolfa II. (balet, Marek Pivovar), 1998, Ostrava; - Hra o lásce, smrti a věčnosti na motivy hry Roman Rollanda (hudební hra, Stanislav Moša), 1998, Brno; - Šumař na svatbě (hudební hra, G. Gorin, I. Stránský), 1998, Uherské Hradiště. 2.4 Orchestrální tvorba: - Tyche pro orchestr, 1969; - Indiánům. Symfonická freska, 1972; - Kolo. Symfonie, 1973; - Sekvence na smrt Šostakoviče, 1975; - Koncert pro violoncello a orchestr, 1977; - Staré a nové renesanční tance pro basklarinet, klavír, smyčcový orchestr a bicí (Danze I – Cadenza I, Danze II – Cadenza II, Danze III – Coda), 1981, LP a CD Panton: Due Boemi di Praga, Čeští komorní sólisté/Jan Zbavitel; - Koncertní scény pro fagot a orchestr „Pocta Bohumilu Matalovi“, 1984; - Lamento pro housle, violu a orchestr in memoriam Miroslava Venhody, 1987; - Muránský zámek. Fantazie pro orchestr, 1988; - Šest villanell pro violoncello a smyčcový orchestr, 1987, LP Supraphon;

- Podtínání pro orchestr in memoriam Miloslava Ištvana, 1990; - Smíchy a smutky pro komorní orchestr, 1990; - Scény pro flétnu, housle, marimbu, kontrabas a smyčcový orchestr, 1997; - ROCK 1618 pro smyčcový orchestr a 4 hráče na bicí, 2001.

2.5 Elektronická a počítačová hudba: - Utis, 1966; -Panychida Pasternakovi. Konkrétní hudba na ruský text Borise L. Pasternaka, 1968–69; BIS, 1971; - Moresca pro syntetizér, 1990; - Seconda prattica pro syntetizér, 1991. 2.6 Skladby pro lidové nástroje: - Moravský Seikilos, pro cimbál a komorní soubor, 1974; - Malý koncert pro ovci, pro komorní soubor lidových nástrojů, 1974. 2.7 Hudba k filmům: - Balada pro banditu, 1978; - Hořký podzim s vůní manga, 1983; - Dvojrole, 1999.

3. Shrnutí osobnosti Miloše Štědroně

Prof. PhDr. et MgA. Miloš Štědroň, CSc. - narozen 9. 2. 1942 v Brně, ţenatý, 2 děti /Miloš, Petr/ Pracoviště - Ústav hudební vědy, Filosofická fakulta MU, A.Nováka 1, 602 00 Brno Funkce na pracovišti - univerzitní profesor Vzdělání a akademická kvalifikace 1959-1964: Filosofická fakulta UJEP - hudební věda, čeština 1964: Dipl./hudební věda/: Leoš Janáček a hudební avantgarda se zvláštním zřetelem k A. Schönbergovi 1970: PhDr. L. Janáček a hudební avantgarda - 2. část 1970: Csc. L. Janáček a hudba XX. století 1978: Csc. 1988: jmenování docentem teorie hudby, od 1. 9. 1991: Docent - práce Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. 1994: 15.6. - jmenování univerzitním profesorem Přehled zaměstnání 1963-1972: hudební oddělení Moravského muzea 1972 - dosud: Ústav hudební vědy FF MU Pedagogická činnost FF MU - L. Janáček - vybrané kapitoly. Kapitoly z dějin hudby 20. století. Analytická harmonie. Formy. Hudební analýza. Polyfonní techniky a kontrapunkt. Hudební terminologie 14 - 18. století. Opera a zpívaný balet v 17. století. HUFA JAMU - Teorie skladby. Dějiny populární hudby. Dějiny opery. DIFA JAMU - Dějiny kultury. L. Janáček - vybrané kapitoly.

Vědeckovýzkumná činnost a/ Janáček a hudba 20. století b/ Kompoziční techniky 20. století c/ Česká hudební terminologie /spolu s Prof. PhDr.D. Šlosarem Csc./ d/ hudební myšlení se zřetelem k dějinám melodie e/ problematika manýrismu a raného baroku Autorství monografií: Claudio Monteverdi - génius opery. Praha 1985. Josef Berg - skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. Brno 1992. Cantilenae diversae - Písně rozmanité /faksimile, transkripce, překlad/ spolu s PhDr. Z. Frýdkovou a PhDr. P. Peňázem/. Brno 1992-3. Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. Brno 1998. Autorství skript: Základy mikrotektoniky. Brno 1991. Základy polymelodiky. 12 analýz. Brno 1992. Formování hudby /spolu s Prof. PhDr. L. Faltusem/. Brno 1998. - autorství více neţ 120 vědeckých a odborných studií a publikací /česky, slovensky, rusky, německy, anglicky, slovinsky, srbsky, italsky, španělsky, polsky/ přednesení cca. 40 referátů na konferencích doma i v zahraničí v 70., 80. a 90. letech odvysílání nejméně 40 televizních samostatných glos a podíl v několika desítkách hudebně a kulturně publicistických pořadech, autorství několika set rozhlasových a televizních scénářů. rozsáhlá mnohaletá umělecká činnost /autor symfonické, operní, muzikálové, vokální, komorní, nástrojové hudby - autor více neţ 200 scénických hudeb pro česká, slovenská i zahraniční divadla - autor filmové, rozhlasové a televizní hudby Umělecká i vědecká činnost zhodnoceny ve významných hudebních encyklopediích jako je Riemanns Musik Lexikon, Groves Dictionary of Music and Musicians 1980, 2000, Dizionario Musicisti 1988, A. Baumgartner: Musik des 20. Jahrhunderts, Himberg-Wien 1985 a v dalších domácích i zahraničních lexikonech. Akademické stáţe 1966 - Darmstadt: stipendium Institut für neue Musik /4 týdny/ 1988 - Stipendium der Stadt München /4 týdny/ 1988 - Washington University Saint Louis, USA /2 týdny/ 1989 Stipendium der Stadt München /4 týdny/ 1997 - Wien - stáţ nadace Erasmus - 1 týden 1998 Wien - stáţ nadace Erasmus - 1 týden 1999 - Wien - stáţ nadace Erasmus - 1 týden

Universitní aktivity

1990 - 1996 člen akademického senátu FF MU, 1998 - dosud člen vědecké rady FF MU, 1995 - 2000 člen Poradního sboru Rady města Brna pro kulturní politiku, 1998 - 2000 proděkan pro vědu a výzkum na FF MU. Mimouniversitní aktivity 1972 - 1999 člen ediční rady souborného kritického vydání díla L. Janáčka, 1997 - 2000 člen správní rady Nadace Českého hudebního fondu v Praze, 1979 - dosud člen Leoš Janáček Gesellschaft Zürich, 1990 - dosud člen umělecké rady JAMU, 1993 - dosud člen umělecké rady HUFA JAMU a člen oborové komise doktorandského studia, 1998 - člen oborové rady doktorandského studia pro obor hudební výchova na PedF PU Olomouc. Ocenění vědeckou komunitou - bronzová pamětní medaile FF UJEP 1986 - cena svazu českých skladatelů a koncertních umělců za monografii "Claudio Monteverdi - génius opery" 1986 - cena CLASSIC 1995 Nadace český hudební fond za realizace a kritické edice děl L. Janáčka - cena Nadace Universitas masarykiana 1994 - cena rektora MU 1999 za monografii L. Janáček a hudba 20. století. Pozvání ke kongresům a sympoziím: - referát na sympoziu MUSICA SLAVORUM Brno 1978 - referáty na 18 mezinárodních hudebních kolokviích v Brně 1966-1998 - pozvání na konferenci Janáček and Czech Music v Saint Louis 1988 - pozvání na konferenci Praţského jara /2x/, 1988,1989 - pozvání ke 2 přednáškám pro GASTEIG - München, 1988, 1989 - pozvání k vedení sympozia o banální hudbě /dvoudenní mezinárodní zasedání uspořádané muzikologickou sekcí Rakouské akademie věd, Wien 1993 - pozvání k přednáškám a k účasti v seminářích na filozofické fakultě vídeňské univerzity - pozvání k účasti a vystoupëní s referáty na řadě konferencí v českých zemích a na Slovensku v letech 1967 - 2000 - pozvání k prezentaci hudebního filmu Balada pro banditu na festivalu DUBROVAČKE IGRE Dubrovnik 1980 - aktivní účast na konferenci The Crossroads of European Culture Brno 1998 - pozvání k projektu Janáček Studies cambridgeské univerzity /Trinity College/ - sborník vyšel 1999, do projektu jsem přispěl studií Direct Discourse and Speech Melody in Janáčeks Operas /In: Janáček Studies, edited by Paul Wingfield, CUP, Cambridge 1999,s. 79-108. - ocenění umělëcké činnosti významnými zahraničními i domácími cenami - např: za filmovou hudbu k Baladě pro banditu cena mezinárodního festivalu v Santanderu, Hlavní cena PRIX BOHEMIA 1981 za scénickou hudbu, Grand Prix de Radio Bratislava 1975 spolu s A. Parschem, Prix musical de Radio Brno /spolu se Z Cupákem/, 2 prémie nadace ČHF, 2 ceny ministerstva kultury.

Vybrané publikace - ŠTĚDROŇ, Miloš a Miloslav ŠTUDENT. Claudio Monteverdi: Orfeo. In Program ND Praha. 1. vyd. Praha: Národní divadlo - opera, 2007. 45 s. ISBN 978-80-7258-010-1. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Leoš FALTUS. Smyčcový kvartet č. 1. Z podnětu L. N. Tolstého "Kreutzerovy sonáty". 1. vyd. Praha: Editio Bäreneiter, 2007. 45 s. Urtext. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Cantilenae diversae pro distractione animi adhibendae descriptae anno 1745 - nova, parerga et paralipomena (20 Jahre nach). In honorem Ivan Poledňák. In Musicologica olomucensia IX, Acta Universitatis Palackinae Olomucensis. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. s. 201-210, 10 s. ISBN 978-80-244-1716-5. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Leoš FALTUS. Leoš Janáček: smyčcový kvartet č. 2 "Listy důvěrné". Kritické vydání a faksimile. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2007. 124 s. Kritické vydání. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Cena kolegia revue Dokořán za hudbu k muzikálu Nana. : Městské divadlo Brno, Revue Dokořán, 2006. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Leoš Janáček: II. smyčcový kvartet "Listy důvěrné". Úvahy před kritickým vydáním. In Fenomén Janáček včera a dnes. Sborník z mezinárodní hudebněvědné konference, Konzervatoř Brno 2004. 1. vyd. Praha: Togga Praha, 2006. s. 55-61, 7 s. ISBN 80-87005-00-7. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Dušan ŠLOSAR. Dějiny české hudební terminologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 124 s. Spisy MU, Filozofická fakulta, č. 356. ISBN 80210-3553-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Nová hudba v šedesátých letech v brněnském Domě umění. In 90 let Domu umění města Brna. Historie jednoho domu. Katalog výstavy. 1. vyd. Brno: Dům umění m. Brna, 2001. ISBN 80-7009-124X. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáčkovy nápěvky mluvy. Imprese-stereotypy-výsledky analýz? Prolegomena před vydáváním úplného souboru Janáčkových nápěvků z let 1897-1928. Hudební věda, Praha: Ústav pro hudební vědu AV ČR, 2001, XXXVII, 1-2, s. 140-156. ISSN 0018-7003. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Leoš FALTUS a Marie KUČEROVÁ. Amarus. Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Partitura. Souborné kritické vydání. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2001. 121+9. sv. 1, řada B. ISBN M-2601-0000-8. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Dušan ŠLOSAR. Hudební terminologie ve slovníku Kašpara Vusína. 1. vyd. Brno: SPFFBU, 2000. 9 s. H 34. ISBN 80-210-2346-5.

- ŠTĚDROŇ, Miloš a Dušan ŠLOSAR. Česká hudební terminologie 15. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 7 s. SPFFBU H 35. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Leoš FALTUS. Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 1. Souborné kritické vydání. Předmluva, notový text, vydavatelská zpráva - pětijazyčně (česky, německy, anglicky, francouzsky, rusky). 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2000. 111 s. řada E, svazek 3. ISBN M-2601-0024-4. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Bezzájmová libost - hudební zápisník. 1. vyd. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, MU Brno, 2000. 12 s. Univezitní noviny. ISBN 1211-6866. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Dušan ŠLOSAR. Hudební termíny ve slovníku Tomáše Rešla. SFFFBU, Brno: Masarykovy univerzita, 1999, roč. 1998, H 33, s. 71-82. ISSN 1212-0391. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáčeks Music for the Contemporary Culture Exhibition in Brno, 1928. In The Crossroads of European Culture 1998 . Responsobility and Hopes.Proceedings of the Conference. 1. vyd. Brno: University of Technology Brno, 1999. s. 29-30. ISBN 80-2141249-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Due Boemi-ein Beispiel einmaliger interpretatorischen Ambivalenz. In Colloqium: Die Musikentwicklung nach 1968/69. Im Verzeichen einer Überlebensphilosophie der Neuen Musik? Brno 1997. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. s. 66-77. ISBN 80210-2155-1. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Vor der Gesamtausgabe der Sprechmelodien von Leoš Janáček. Bemerkungen zum Projekt. In Colloquium: Komponist und Humanität / Prosa-vertont, tönend gestaltet und musikalisch erlebt . Brno 1998. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. s. 137-139. ISBN 80-210-2155-1. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Direct Discourse and Speech Melody in Janáčeks Operas. In Janáček Studies. 1. vyd. Cambridge: Cambridge Universitty, 1999. s. 79-109. ISBN 0-521-57357-2. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáčkův a Vrchlického Amarus: několik deklamačních i jiných marginálií. In Du podel blesku. Sborník k 70. výročí smrti Leoše Janáčka. 1. vyd. Vendryně: WELES, 1999. s. 9-10. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Bolek Polívka v hlavní roli. 1. vyd. Brno: Jota, 1999. 222 s. ISBN 807217-083-X. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. 1. vyd. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, 1998. 301 s. ISBN 80-210-1917-4. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Autografní skica Janáčkova II. smyčcového kvartetu Listy důvěrné. In Kritické edice hudebních památek II. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998. s. 91-99. Česká hudba dvacátého století. ISBN 80-7067-8-879-8.

- ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáček, Dostojewski, Chlubna, Bakala: Errata in der letzten Oper. In Colloquium Stadt und Region als Schauplätze des Musikgeschehens - Brno 1993. Komponist und Literatur im Kulturambiente der Neuzeit - Brno 1994. 1. vyd. Brno: Filozofická fakulta MU, 1998. s. 157-162. ISBN 80-210-1902-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáček and his relation to the Avant-garde of the 1920´s. In Prof. Jiří Fukač. Festschrift/Commemorative Book. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus University of Education, 1998. s. 153-157. ISBN 80-7041-674-2. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáček a hudba 20. století - Janáček a verismus. Univerzitní noviny, Brno: MU Brno, 1998, roč. 5, č. 10, s. 21-25. ISSN 1211-6866. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáčkova melodika - některé specifické rysy. SPFFBU, Brno: Masarykova univerzita, 1997, XLIV, H 30, s. 93-108. ISSN 0231-522X. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Cantilenae diversae. Obraz Brna 18. století v písňové tvorbě studentského anonyma. SPFFBU, Brno: Masarykova univerzita, 1997, roč. 1996, H 31, s. 5981. ISSN 0231-522X. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Was war "österreichisch" an 25 - jähringem Janáček (Leipzig und Wien). In Colloquium:. 1. vyd. Brno: FF MU, 1997. s. 32-35. ISBN 80-210-1625-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Listy důvěrné. Analytické poznámky ke skice Janáčkova II. smyčcového kvartetu. Hudební věda, Praha: Ústav pro hudební vědu AV ČR, 1997, XXXIV, č. 1, s. 90-99. ISSN 0018-7003. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Hesla ve Slovníku české hudební kultury. In Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. s. passim, 101 s. ISBN 80-7058-462-9. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Hudební terminologie Adama Michny z Otradovic (spoluautor D. Šlosar). SPFFBU, Brno: Masarykova univerzita, 1996, roč. 1994, H 29, s. 13-24. ISSN 0231522X. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Miloslav ŠTUDENT. Phasma Dionysiacum musicae. SPFFBU, Brno: Masarykova univerzita, 1996, roč. 1994, H 29, s. 45-62. ISSN 0231-522X. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Výskyt slova burčák v německo-latinském studentském zpěvníku z Brna. In Albert Boskovice. 1. vyd. Boskovice: Albert Boskovice, 1996. s. 97-102. Pocta Dušanu Šlosarovi. ISBN 80-85834-39-1. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Jiří Fukač šedesátiletý? Neuvěřitelné... Hudební věda, Praha: Ústav pro hudební vědu AV ČR, 1996, XXXIII, č. 1, s. 92-95. ISSN 0018-7003. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Nový. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1996, roč. 28, č. 3, s. 102-103. ISSN 0862-8505.

- ŠTĚDROŇ, Miloš. Jeskyně Steve Reicha. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1996, roč. 28, č. 1, s. 28. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Fenomén Janáček. Hudební rozhledy: měsíčník pro hudební kulturu, Praha: Společnost Hudební rozhledy, 1996, roč. 49, č. 11, s. 36-38. ISSN 0018-6996. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Anketa na konci století. Literární noviny, Praha: Společnost pro Literární noviny, 1996, roč. 1996, č. 11, s. 1. ISSN 1210-0021. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Konec století a tisíciletí na Skleněné louce. TICHO, Brno: Skleněná louka, 1996, roč. 1996, nulté čísl, s. 8-9. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Monolog-dialog u Janáčka. Czech Music 95 Music Information Centre of the Czech Music Funtation, 1995, roč. 1995, č. 6, s. 1-3. ISSN 1211-0264. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáček s "Danube": Some Notes in the Montage of the Symphony by the Comp. on the Reconstruction from an Autographic Draft. In Janáček and Czech Music Proceedings of the International Conference. 1. vyd. Saint Luis: Pendragon Press, 1995. s. 321-334. Janáček and Czech Music Proceedings of the Interna. ISBN 0-9451-9336-x. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Das Schlaue Füchslein - eine Oper des Walds, der Natur und der Impression. In Program ND. Praha: Národní divadlo, 1995. s. 10-27. ISBN 80-859-2114-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. The cunning little Vixen. An opera of the forest, of nature, an impression. In Program ND. Praha: Národní divadlo, 1995. s. 40-56. ISBN 80-859-2114-6. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Příhody Lišky Bystroušky - opera lesa, přírody a imprese. In Program ND. Praha: Národní divadla, 1995. s. 9-23. ISBN 80-859-2107-3. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Janáček o naturalismu. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1995, roč. 27, č. 6, s. 281-293. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Literární texty u moravských skladatelů 60. let 20. století. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1995, roč. 27, č. 1, s. 13-17. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Leoš Janáček - první čestný doktor MU. Univerzitní noviny, Brno: Masarykova univerzita Brno, 1995, roč. 1995, č. 9, s. 1-4. ISSN 1211-6866. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Errata v libretu Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu (Dostojevskij-Janáček-Bakala-Chlubna). Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1994, XXVI, č. 7, s. 201-204. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Jméno Firkušný. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1994, XXVI, č. 7, s. 219-220. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Miloslav ŠTUDENT. Hudba v praţské slavnosti. Folia historica Bohemica, Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1994, roč. 1994, č. 17, s. 143-150. ISSN 0231-7494.

- ŠTĚDROŇ, Miloš. Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 187 s. ISBN 80-210-0543-2. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Základy polymelodiky (12 analýz). Brno: Masarykova univerzita, 1993. 143 s. ISBN 80-210-0445-2. -

ŠTĚDROŇ,

Miloš.

Die

tschechische

Musikkultur

nach

1989.

Österreichische

Musikzeitschrift, Wien: Musikwissenschaftlicher Verlag, 1993, Jhrg. 47, 7-8, s. 417-420. ISSN 0029-9316. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Dušan ŠLOSAR. Česká hudební terminologie v díle J. A. Komenského. SPFFBU, Brno: Masarykova univerzita, 1993, roč. 1992-93, H 27-28, s. 17-42. ISSN 0231522X. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Petr PEŇÁZ a Zdenka FRÝDKOVÁ. Cantilenae diversae pro Distractione Animi adhibendae Anno 1745 - I. část. Opus musicum, Hudební revue, Brno: Nadace Opus musicum, 1993, XXIV-1992, č. 2, s. 1-16. ISSN 0860-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Petr PEŇÁZ a Zdenka FRÝDKOVÁ. Cantilenae diversae pro Distractione Animi adhibendae Anno 1745 - II. část. Opus musicum, Hudební revue, Brno: Nadace Opus musicum, 1993, XXIV-1992, 4-5, s. 17-32. ISSN 0860-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Petr PEŇÁZ a Zdenka FRÝDKOVÁ. Cantilenae diversae pro Distractione Animi adhibendae Anno 1745 - III. část. Opus musicum, Hudební revue, Brno: Nadace Opus musicum, 1993, XXIV-1992, č. 6, s. 33-48. ISSN 0860-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Petr PEŇÁZ a Zdenka FRÝDKOVÁ. Cantilenae diversae pro Districtione Animi adhibendae Anno 1745 - IV. část. Opus musicum, Brno: Nadace Opus musicum, 1993, XXIV, č. 9, s. 49-64. ISSN 0862-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Jiří FUKAČ a Jaroslav JIRÁNEK. Sémantizace pomocí nápěvků mluvy. In Základy hudení sémiotiky - II. díl. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. s. 194199. 3. ISBN 80-210-0566-1. - ŠTĚDROŇ, Miloš, Petr PEŇÁZ a Zdenka FRÝDKOVÁ. Cantilenae diversae pro Distractione Animi adhibendae Anno 1745 - V. část. Opus musicum, Hudební revue, Brno: Nadace Opus musicum, 1993, XXV, č. 2, s. 65-80. ISSN 0860-8505. - ŠTĚDROŇ, Miloš. Opera velkoměsta i expresivity. In Národní divadlo v Praze Program ND. Praha: Národní divadlo, 1993. s. 27-35. ISBN 80-859-2103-2. - ŠTĚDROŇ, Miloš a Jaroslav MALINA. Co a kdy je tvořivost v hudbě? In O tvořivosti ve vědě, politice a umění. Boskovice,Brno,Praha: Nakl.Albert Boskovice, JOTA Brno, Svoboda, Libertas, 1993. s. 205-208. II. díl. ISBN 80-858-3400-6.

4. Analytický exkurz: volba jedné nonartificiální a jedné artificiální sklady Pro analýzu a upřesnění některých stylových tendencí Miloše Štědroně budou uvedena díla Balada pro banditu a WAM WASCH - Kabinet voskových figur Amadea. 4.1 Balada pro banditu Tento muzikál vznikl v divadle Na provázku (tehdejší název původního a někdejšího Divadla Husa na provázku) ke konci roku 1974. Premiéra proběhla 7. dubna roku 1975. První obsáhlá studie o novém muzikálu vyšla ve sborníku THALIA BRUNENSIS CENTENARIA (filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Brně k poctě 100. výročí stálého českého profesionálního divadla v Brně, UJEP, Brno 1984). Autorem je Milan Tříska, název studie je Balada pro banditu v divadle Na provázku, citovaný sborník, str. 151 - 163. Vzhledem k tomu, ţe v následujících letech vznikla i v souvislosti se zfilmováním poměrně četná literatura, nebudu ji sledovat v detailech, ale podám po detailních konzultacích s autorem analytický exkurz o jednotlivých sonzích Balady pro banditu. Autorovi jsem poloţila tyto otázky : 1. Je Balada pro banditu muzikál se vším všudy? „Balada pro banditu v době vzniku sice zásluhou reţiséra inscenace Zdeňka Pospíšila byla prezentována jako muzikál. I kdyţ v inscenaci bylo při premiéře a během uvádění inscenace uvedeno 35 písní. Celková délka ţivě provozované hudby byla 45 - 50 minut. To

samo by mluvilo ve prospěch toho, ţe se jedná o muzikál. Proti ovšem hovoří malá exponovanost taneční sloţky. Úroveň choreografie v muzikálu je zásadního významu, a toto nebylo v původní inscenaci zcela naplněno. Filmová verze reţiséra Vladimíra Síse s choreografií Jana Hartmanna více zohlednil taneční rovinu a přiblíţil tak dílo muzikálu. Tento proces pak dovršily některé další inscenace, například inscenace v Hradci Králové, která dosáhla více neţ 200 repríz. Zde byl choreografem vysloveně muzikálový tvůrce Radek Baláš. I úspěšná inscenace Vladimíra Morávka - druhá v pořadí v Divadle Husa na provázku - zohlednila výrazně choreografii ostrým rozlišením ţenského a muţského principu. Takţe, čím více je choreografie zangaţovaná v Baladě pro banditu, tím je blíţe muzikálu.“ 2. Jaká je struktura jednotlivých songů s ohledem na moţnost jejich analýz? „Zadání muzikálu bylo toto: reţisér poţadoval zohlednit poetiku westernu v prostředí easternu. Na toto zadání bylo třeba reagovat. I kdyţ jsem respektoval to, ţe reţisér chápe Baladu pro banditu jako western, nikdy jsem nešel cestou nějákého primitivního vytváření umělých českých westernů. Vzhledem k tomu, ţe jsem věděl o východní linii celé inscenace a o nutnosti zohlednit folklór, folkfolklór, šel jsem cestou syntézy. Zkombinoval jsem folklórní motivy, zkušenosti z moravského i slovenského folklóru, a vzal jsem v úvahu i country music a westernovou černobílou poetiku. V Baladě pro banditu jsou lyrické písně stavějící na fólklórních postupech, záměrně stylizované westernové bazální melodie, taneční sborové písně, jednoduché lyrické písně, svatební rituál, sborová modlitba se sólem, pohřební pochod, atd. 3. Jak to bylo a je s instrumentací Balady pro banditu? „Původní kapela, pro kterou Balada od konce roku 1974 do dubna 1975 vznikala, hrála ve sloţení: housle - Aleš Jurda, kytara - Stanislav Bohadlo, Jan Svoboda, Jonatan Tomeš (+ zobcové flétny), banjo - Jiří Tlach, foukací harmoniky + akordická citera - Dalibor Lebloch, bicí - Aleš Záboj, kontrabas - Stanislav Tesař. Později docházelo v řadě inscenací na základě této partitury k úpravám a novým instrumentačním podobám. Po brněnské inscenaci Divadla Na provázku byla Balada pro banditu uvedena v Malostranské besedě v Praze, pak byla zfilmována, a v té podobě se kromě country - kapely (Zelenáči - Green horns) připojily mezihry symfonického filmového orchestru. Po těchto uvedeních byla Balada pro banditu inscenována divadly v Mostě, Ostravě, Opavě, Jihlavě, Karlových Varech, Kladně, Hradci Králové, Pardubicích, Českém Těšíně (česky i polsky), Praze (Divadlo na Fidlovačce), Ţilině, Bratislavě, Nitře, Mladé Boleslavi,

Šumperku, znovu v Ostravě, Brně (Divadlo Husa na Provázku v nové inscenaci Vladimíra Morávka a Divadlo Járy Pokojského - ligy vozíčkářů), Liberci, a kromě toho došlo k několika studentským inscenacím. Skoro pokaţdé jsem poskytoval veškerý materiál z naší inscenace. Divadla vesměs prováděla instrumentační úpravy. Poslední brněnskou inscenaci Divadla Husa na Provázku Vladimíra Morávka zaznamenala a vysílal ČT.“ Stručný obsah muzikálu Balady pro banditu: Dnes jiţ legendární muzikál, jehoţ mnohé písně dokonce zlidověly, napsal Milan Uhde na motivy románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupeţník. Společně s Milošem Štědroněm vytvořili dílo trvalé hodnoty, které se objevilo na mnoha českých divadelních scénách a bylo také zfilmováno. Příběh se zakládá na legendě o skutečném zbojníkovi Nikolu Šuhajovi, který za první světové války zběhl z vojny a skrýval se v lesích v okolí Koločavy na Podkarpatské Rusi. Hned na počátku svého osudu byl rebelem s přirozenou touhou po svobodě. Stal se zbojníkem z vlastní vůle, ale i z nutnosti. Potřeboval peníze pro starého Drače, aby si mohl vzít jeho dceru Erţiku. V loupení se ale nezastavil. Byl pronásledován četnictvem, kterému unikal aţ do chvíle, kdy se mu zpronevěřili jeho někdejší společníci a ubili ho sekerami. Analýza vybraných písní: 4.1.1 Osová píseň inscenace (od uvedení Vladimíra Morávka) Tuto píseň označuje autor za „easternový valčík“, coţ je svým způsobem ironický komentář ke snaze „o western“. Dvojí a trojí opakování taktu dodává písni větší melodickou setrvačnost. Vladimír Morávek ji povýšil ve své inscenaci na osovou píseň, která měla vyjádřit genderové vztahy. Proto jí otevřel celou inscenaci a zopakoval ji. Nahradila tak od té doby hlavní píseň Zabili, zabili chlapa z Koločavy.

Formové schéma:

4.1.2 Milostné písně - kantilény

Hlavní takovou písní je Ani tak nehoří… Má největší ambitus ze všech písní Balady pro banditu (g - e2). V původní verzi z roku 1975 ji zpíval hlavní protagonista Miroslav Donutil podle sdělení Miloše Štědroně v D dur, takţe obsáhl rozsah a - fis2.

Formové schéma:

4.1.3 Milostný duet - Šibeničky

Tento duet utvrzující vztah Erţiky a Nikoly tvoří 10 - taktová invokace Nikoly a po ní 6 - taktová odpověď Erţiky a 8 - taktový duet na text: …ţe se nedostanem, leda v hrobě… Harmonicky je v písni, která je situována mezi D dur a h moll, nejzajímavější přechod do mixolydické tóniny C dur a návrat přes paralelní h moll zpět do D dur. Pokles do mixolydického C dur proběhne ještě jednou, a to v mezihře. Harmonicky zajímavé je nasazení mediantního B dur do D dur - v codové situaci duetu.

Formové schéma:

4.1.4 Milostný duet Nepůjdu od Tebe

Pozůstává z Nikolovy 8 taktové invokace a z dueta, do něhoţ jsou vkládány katalektické takty: 4 + 1 5 + 2 Harmonický průběh dueta je zajímavý: introdukce v e moll, Nikolův zpěv (8 taktů) se přesouvá z e moll přes A dur, d moll a G dur do výchozího e moll, ale to přejde přes durovou subdominantu A dur, d moll, F dur, do C dur. Celý následující duet je v prvních 4 taktech ponechán in C (C-F-G-C). Katalektický takt je v e moll a skokem amodulačně přejde do Es dur, aby se přes C, dmi a F ustálil v C. Dvoutaktová dohra vše utvrdí.

Formové schéma:

4.1.5 Nepovídej, milá, mamince

Předsvatební popěvek Nikoly prozrazuje, ţe je Erţika v jiném stavu: …pověz ale, pověz tátovi, ať ti kolébečku zhotoví… Píseň z posloupnosti milostných písní a duetů působí spíše jako humorněji pojatý popěvek, i kdyţ téma je rozhodně závaţné. V písni nejsou ţádné diatonické flexe - je jednoznačně v G dur a působí celkově díky tečkovanému rytmu a synkopě poněkud scherzosně.

Formové schéma:

4.1.6 Milostné svatební písně

První z nich označuje autor hudby za trávnici - je to píseň milostného spojení v přírodě - muţ kosí a ţena mu poslouţí - …donesla mu vína sklínku, ustála mu v rozmarýnku. Rosu měla, tu mu dala, by se kosa nezlámala… Důsledně opakovaná triolová skupina dodává písni pregnantní rytmus, který nepůsobí - vzhledem ke stručnosti písně - nijak nadbytečně a předimenzovaně. Je to jedna z milostných svatebních písní a je v inscenaci interpretována Erţikou.

Formové schéma:

4.1.7 Ritornel k posouvání děje

Píseň o tom, ţe zlo obvykle probíhá v noci. Píseň osciluje mezi h moll a H dur a poklesem do mixolydické A dur. Je zaloţena na basovém trojtaktí a v inscenaci bylo několikrát pouţita vţdy v rozhodujících a závaţných místech dějových změn.

Formové schéma:

4.1.8 Pod javorem

Další svatební píseň, během které probíhá svatební obřad. Píseň je vyjádřením situace - zbojníkova svatba.

Formové schéma:

4.1.9 Jatelinka drobná

Píseň ţárlivosti v okamţiku, kdy Nikola zjistí Erţičin nový vztah. Nejzajímavější je dvojí zhudebnění - folkové a westernové. Došlo k němu na ţádost reţiséra.

Formové schéma:

4.1.10 Chodí horou třista ovec

Další píseň ţárlivosti - Erţika baladou o ţárlivci zabíjejícím nevěrnou milou připomíná svou situaci. Píseň svou jednoduchou durovou stylizací má blíţ k westernovému popěvku.

Formové schéma:

4.1.11 Kamarádi moji

Pochodová píseň ke smutečnímu obřadu byla pouţita vícekrát jako ritornel. Její zvláštností je záměrně ukazovaná durovost, která kontrastuje a je odcizujícím faktorem ve scéně pohřbu.

Formové schéma:

4.1.12 Horní dolní ořešany Jedna z několika sborových tanečních písní.

Formové schéma:

4.1.13 Řekněte mamce

Balada uvozující smrt bratří šuhajů v hoře po příchodu Derbaka. Píseň je opět záměrně jednoznačně durová - zcizující kontrast vzhledem k situaci.

Formové schéma:

4.1.14 Zabili, zabili

Původně otevírací píseň celého muzikálu, po Morávkově inscenaci poněkud odsunuta z pozice osové písně. Vers je recitativní, refrén třídobý a taneční.

Formové schéma:

4.1.15 Píseň Mageriho

Dodatečně připsaná píseň na ţádost Boleslava Polívky po 20 letech od premiéry. Milan Uhde napsal nový text, píseň doposud ţádná reţie nezařadila do inscenace. Milan Uhde Miloši Štědroňovi: „Pěkný pozdrav! Prosím o zprávu, zejména kdyby se text nehodil. Představuji si ji těsně před závěrem, neţ se Mageri rozloučí s četnickým velitelem, ale to asi není důleţité“. Text:

Umřu, umřu, Nevím, kdy to bude. Umřu, umřu, Nevím, kdy to bude. A kdyţ umřu, leţet bude, Hop, cink, tralala, Vesele si zpívat budu, Hop, cink, tralala. Těţko zpívat, Máš - li mrtvý leţet. Těţko zpívat, Máš - li mrtvý leţet, Jen ta s kosou bude sobě, Hop, cink, tralala. Kmotra s kosou, Zlámej moje kosti. Kmotra s kosou, Zlámej moje kosti. Mám já peněz devět sudů, Hop, cink, tralala, Mrtvý jim cinkat budu, hop, cink, tralala.

4.2 Skladba WAM WACHS - Kabinet voskových figur Amadea

WAM WACHS - Kabinet voskových figur Amadea napsal pro OK Percussion Duo (Martin Opršál, Martin Kleibl). Skladba patří do série jeho skladeb inspirovaných mozartovskými reáliemi. Nejčastěji vyuţívá ve vokálních skladbách texty z Mozartovy korespondence. V tomto případě jde o cyklus devíti miniatur inspirovaných Mozartovým zájmem o hudbu pro mechanické nástroje - automatofony (Flöten - Uhr). V posledních letech ţivota projevil Mozart zájem o hudbu ke Kabinetu voskových figur, který chtěl ve Vídni systematicky provozovat hrabě Deym. Cyklus, který Miloš Štědroň napsal, je inspirován těmito okolnostmi. Má tyto části : 1. Amadeus 2. Alla Turca 3. Born 4. Menuet dekadence 5. Deym 6. x x x 7. Laudon 8. + + + 9. 4. XII. 1791 Amadeus 4.2.1 Amadeus Miniatura pro melodické bicí nástroje vyuţívá stile antico a derivátu inspirovaného motivismem části Requiem aeternam z Mozartova Requiem. Synkopické traktování melodiky navazuje na fakturu, jaká se objevuje ve skladbách s touto tematikou od začátku 18. století. 4.2.2 Alla Turca Vyuţívá melodické floskule, která je typická pro melodiku morescy a pronikla i do melodiky východomoravských a slovenských písní. Melodická traktace je střídána rytmickými segmenty. Skladba je zaloţena na příkrém kontrastu melodických a rytmických ploch.

4.2.3 Born Miniatura s názvem podle jména Ignáce šlechtice Borna, známého svobodného zednáře a údajného autora Monacholigie, pamfletu z josefínské doby, který se vysmíval

mnichům a měl tehdy velkou odezvu. Skladby je zaloţena na raketě - sestupující melodicky v tečkovaném rytmu. 4.2.4 Menuet dekadence Menuet je zkomponován kombinací disonantních a diatonických jednoduchých tvarů. Skladba je nejrozsáhlejší z celého cyklu. Trio menuetu je zaloţeno na rytmické diminuci tříčtvrťový takt se mění na tříosminový. 4.2.5 Dyem Tato miniatura je inspirována osobou mecenáše a provozovatele Kabinetu voskových figur hraběte Dyema. Miniatura kombinuje melodické bicí nástroje s pregnantním sonickým segmentem, který tvoří zvuk guirra, wood blocku, flexatonů, crotalů, šálků (hra na porcelánové šašky), z tom - tomů a high - hatu. 4.2.6 Mezihra + Laudon Mezihry bicích nástrojů tvoří interludia cyklu. Část označena jako Laudon parafrázuje známou vojenskou píseň. Mozart zazil ve Vídni prudký nárust kultu generála, který předtím zemřel a jehoţ figurína se těšila velké oblibě Vídeňanů. Cyklus skladatel uvedl jednak koncertně, jednak ho natočil v roce 2012 na CD u firmy Pívox. Toto CD se stalo podkladem inscenace MOC - ART autorů Milana Uhde a Miloše Štědroně.

5. Dotazník pro Miloše Štědroně 1) Co jsou Vaše hlavní stylové ambice?

„Doznívání tzv. Nové hudby, kterou jsem prošel v 60. a 70. letech za studií a její konfrontace s radikálním folklorismem, postmodernou - a tedy i minimalismem a redukcionismem“. 2) Máte nějakou vlastní tvůrčí devízu, něco, čím chcete být odlišný, zvláštní, „svůj“? „Kromě toho, co jsem uvedl, to je stálá a dlouholetá tendence k ironizaci banálního. To znamená, ţe rád a často pozvedávám to, co by mohlo být povaţováno za odpad, triviální, obehrané nebo vysloveně „niţší“ do konfrontačních úrovní. Toto ironizování banální hudby, které zavedl asi jako první Stravinskij a Bartók, má mnoho poloh a já se je snaţím dlouhodobě vyuţít“. 3) Je Vaše tvorba rozvrţena proporcionálně, nebo něco významně dominuje? „Myslím, ţe výrazně převládá hudebně scénická kompozice, hudba pro divadlo a hudební divadlo, potom vokální a komorní tvorba - poněkud méně je zastoupena symfonická tvorba“.

¨

Závěr Tato bakalářská práce se věnovala osobnosti Miloše Štědroně. Vedle ţivotopisu a hlavních kompozičních trendů, byla zmíněna jeho komorní, vokální a scénická hudba, orchestrální tvorba, elektronická a počítačová hudba, skladby pro lidové nástroje a hudba k filmu. Praktická část bakalářské práce se zabývala analýzou Balady pro banditu a WAM

WACHS Kabinet voskových figur Amadea. Závěrečná část se pokusila odpovědět na otázky týkající se tvůrčího charakteru Miloše Štědroně formou dotazníku.

Pouţité informační zdroje Literatura ŠTĚDROŇ, Miloš. Dějiny české hudební terminologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004.

ŠTĚDROŇ, Miloš. Základy polymelodiky: (12 analýz). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992. ŠTĚDROŇ, Miloš. Příjdu za poledne, Miloš. 1. vyd. Brno: Barrister a Principal, 2012.

Internetové zdroje: VYSLOUŢILOŢILOVÁ, Věra. Balada pro banditu. in: [online] 2013 [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z http://www.opusmusicum.cz/cz/?dir=casopis&detail=1064 BÁRTOVÁ, Jindřiška. Štědroň Miloš. in: [online] 2013 [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z http://www.musica.cz/skladatele/stedron-milos.html HOLOMČÍK, Radek. REPORTÁŢ: Miloš Štědroň oslavil 70 let. in: [online] 2013 [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z http://www.kult.cz/divadlo-kino-hudba/admin/detail/255278 ŠEBELOVÁ, Kateřina. Miloš Štědroň oslavil sedmdesátiny s noblesou – koncertem a knihou. in:

[online]

2013

[cit.

1.

5.

2014].

Dostupné

z

http://www.velkaepocha.sk/2012022419183/Milos-Stedron-oslavil-sedmdesatiny-s-noblesoukoncertem-a-knihou.html STEINMETZ, Karel. Miloš Štědroň 2). in: [online] 2013 [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=rec ord_detail&id=2665

Seznam příloh: Příloha č. 1 CD etiketa, Balada pro banditu, Pardubice, 2013……………………55 Příloha č. 2 CD etiketa, WAM WACHS…………………………………………56 Příloha č. 3, Obrázek z knihy Příjdu za poledne, Miloš, str. 86…………………57

Příloha č.1

Příloha č. 2

Příloha č. 3