Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
9 2011
Milí přátelé, Léto uplynulo jako voda a s ním přišel konec prázdnin a dovolených. Někdo trávil volné chvíle na chalupě nebo zahradě (a zavařoval), jiný navštěvoval příbuzné a známé (a stejně si nestihli všechno říct), další se „plácal u vody“ ( a moţná se i opálil – nebo také spálil), někteří zajeli na divadelní či hudební festivaly (a potkali staré nebo nové známé), někdo dokonce za humna naší vlasti (a cvakal pořád fotoaparát). A jsou i tací, kteří stihli nějakou tu pouť na svůj úmysl (a bez puchýřů se to stejně neobešlo). Velkou událostí bylo celosvětové setkání mládeţe se zástupcem Pána Jeţíše, papeţem Benediktem XVI., ve španělském Madridu. Prý se tam sjelo na dva miliony lidí z celé planety. Měla jsem to štěstí být tam téţ a opravdu bylo moţné potkat Australana, Indonésana, Ekvádorce, Američana, ale téţ spoustu Italů, Francouzů a hlavně Španělů. Program v horku, jeţ dosahovalo i 40°C, byl skutečně v těch davech náročný. Ale stálo to za to! Spali jsme na zemi ve školách, kde jsme ráno dostali i snídani. Dopoledne se poutníci z Čech, Moravy a Slezska, kterých tam bylo přes dva tisíce, shromaţďovali v jednom pavilonu na výstavišti, kde nám naši biskupové dávali katecheze na téma těchto Světových dnů mládeţe, jeţ vybral Sv. otec: „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se drţte víry.“ (Srov. Kol. 2,7) Následovala mše svatá a po ní diskusní skupinky po cca dvaceti lidech, kde jsme debatovali o tom, co jsme dopoledne slyšeli a sdíleli naše zkušenosti s tím, jak mluvit o Bohu s těmi, kdo ho ještě neznají. Pak uţ jsme s kručivými ţaludky hledali místo výdeje oběda v některých z madridských gastropodnicích (jen si vystát tu frontu!). Stejné to pak bylo s večeřemi. Koho nezdolalo španělské vedro, mohl navštívit mnohé památky a muzea. Ve čtvrtek přijel do tohoto města Sv. otec Benedikt XVI., byla moţnost ho přivítat (mnozí na něj čekali v rozehřátých a sluncem zalitých ulicích tři čtyři hodiny!). V pátek vedl papeţ Benedikt v ulicích Madridu kříţovou cestu. V centru pro české poutníky byla připravena po oba dny alternativa v českém jazyce, coţ mnozí vítali. V sobotu jsme se přemístili na letiště Cuatro Vientos, kde Benedikt XVI. s námi slavil vigilii. Nečekaně se strhla bouřka a Svatý otec čekal v tom dešti a větru s námi, zda budeme moct za chvíli pokračovat v bohosluţbě. Přes silný déšť a vítr bylo slyšet
mladé, jak se modlí. Vedle nás se například rozléhala píseň Salve Regina. Bouřka ustala, Svatý otec nám poděkoval za svědectví pevné víry, která se nevzdává ani v nepříznivých přírodních podmínkách. Druhý den, v neděli, jsme pak se Svatým otcem slavili mši svatou k závěru Světových dnů mládeţe, při níţ nás vyzval, abychom byli dobrými svědky Jeţíše Krista. Na závěr jsme k tomu dostali poţehnání. Z naší farnosti se této akce zúčastnilo sedm (!) mladých. Pokud se to podaří zorganizovat, připravíme pro vás o tom všem na konci září nebo začátku října prezentaci. Předtím nás však čeká jiţ tradiční svatováclavská pouť do Staré Boleslavi. I letos půjdeme, tak jako naši předkové, od našeho kyjského kostela pěšky. Úmysl, za co tu 17-ti kilometrovou cestu nabídnout Bohu, aby ji přeměnil k lepšímu, jistě kaţdý najde. Hezké
Marta Höferová
září! REPORTÁŽ
Svatobartolomějská pouť v Kyjích ve dnech 27. - 28. srpna 2011 Připomeňme si pár základních informací o sv. Bartoloměji. Podle historických údajů byl jedním z dvanácti apoštolů. Pocházel z urozené židovské rodiny. Po zmrtvýchvstání Ježíše Krista působil hlavně v Mezopotámii, a dále v Arménii a také v Indii. Nejvíce zpráv o jeho činnosti se váže k uzdravování nemocných. Zemřel velice krutou smrtí – byl za živa stažen z kůže. Je považován za patrona řemeslníků, kteří pracují s kůžemi. Ale také je patronem vinařů, pekařů, pastevců, horníků, krejčích, štukatérů nebo obecně – je patronem všech živnostníků. Často je zobrazen oblečen do světlého nebo bílého pláště, na nohou sandály nebo bosý a u sebe mívá kůži, svitek papírů, knihu, prapor, nůž, poutnickou hůl. Jméno Bartoloměj je tradičně ztotožňováno se jménem Nathanael, což znamená "Bůh dal". Ke svatému Bartoloměji se lidé nejčastěji obrací při nervových a psychických chorobách a kožních nemocech. Od konce 10. století odpočívají ostatky apoštola Bartoloměje v kostele sv. Bartoloměje v Římě. Jeho lebka je od roku 1238 uložena v katedrále ve Frankfurtu nad Mohanem. Naše letošní svatobartolomějská pouť pro mne a několik dalších členů Farního oinologického krouţku (F.O.K.) začala jiţ v pátek 26. 8. návštěvou Moravy, kde jsme pro pouť a farnost koupili kvalitní víno přímo od vinaře. Po návratu, v sobotu 27. 8., kdy odpoledne hustý déšť vylidnil ulice, jsem byl účastníkem a svědkem
2
obřadu modlitby svatého růţence, nešpor a mše svaté v latinském jazyce, mohutně podporované naším farním sborem, který je veden dirigentkou Renatou Polákovou. Vigílii předsedal P. Andrzej Grygiel z farnosti od kostela sv. Máří Magdaleny v Benátkách nad Jizerou. P. Grygiel ve svém kázání připomněl zavraţděného P. Ladislava Kubíčka, který byl na své faře utlučen dvěma lupiči. Vyzval nás k odvaze a nalezení síly, abychom byli schopni aktivně čelit zlu, tady a teď, modlitbou, postem, činem, vírou. Varoval před destruktivní silou luxusního ţivotního stylu, kdy se mnohým lidem lţivou modlou stávají peníze a hmotný prospěch vůbec. Připomněl, ţe všichni na tomto světě jsme poutníci. My všichni jsme na cestě, která má mnoho rozcestí. Budeme-li se řídit hlasem svého srdce, jednou se navrátíme do Otcova domu. Aţ přijde ta chvíle a Otec zavolá, půjdeme rádi, klidně i bosí a nazí. Po myšlenkově velice zajímavém kázání následovala litanie k českým patronům, adorace Nejsvětější svátosti, agapé a posezení na faře, které se některým protáhlo aţ k půlnoci. V neděli 29. 8. slavnostní mši svaté předcházela společná modlitba církve – ranní chvály. Mši svaté předsedal P. Vojtěch Eliáš, který je prezidentem arcidiecézní Charity Praha a zároveň asistentem na Katolické teologické fakultě UK. Připomněl nám, ţe obdobně jako náš farář studoval v Římě u Salesiánů pedagogiku vzdělávání dospělých. V opravdu mimořádně inspirativním a fundovaném kázání vzpomněl krvavou tragédii zvanou „bartolomějská noc“, kdy se francouzský král Karel IX. z rodu Valois a jeho matka Kateřina Medicejská falešně domnívali, ţe vyvraţděním svých názorových a duchovních oponentů vykonají křesťanský skutek. Také vzpomněl propagandistickou pomluvu, která křesťanům přičítá heslo „účel světí prostředky“. Není ale nebezpečnějšího a
3
hloupějšího omylu. Zlý čin nikdy, za ţádných okolností, nemůţe být posvěcen. Ale můţe být odpuštěn. Výše zmíněné heslo nikdy nebylo a nikdy nebude měřítkem skutečných křesťanů. Posilou nám opět byla výborná varhanní hudba pana Adolfa Melichara a zpěv farního sboru. Po mši si drtivá většina farníků aţ do pozdních odpoledních hodin uţívala grilovaného masa a jiných pochutin, doplňování tekutin a veselé muziky Netradiční skupiny tradičního jazzu (MK3) pod horkým nedělním sluncem. Kéţ Bůh dá, abychom se za rok – moţná i v hojnějším počtu – opět na pouti k úctě patrona našeho kostela mohli všichni ve zdraví sejít.
Tomáš Velík
Kyjské varhany Poslech duchovní hudby při příleţitosti slavení svátku sv. Bartoloměje mě inspiroval k tomu, abych si blíţe všiml krásného hudebního nástroje, kterým se pyšní náš staroslavný kyjský chrám, totiţ kyjských varhan. O tom, ţe varhany mají významnou roli v liturgii a liturgické hudbě, jistě není sporu, a to buď jako doprovodný nástroj, či nástroj sólový. I díky němu si můţeme potvrdit dávné rčení, ţe „kdo dobře zpívá, dvakrát se modlí“! Významem varhan se zabývá i Římský misál, který třeba poměrně podrobně popisuje, v jakém liturgickém období mohou zaznít. Kyjské varhany pocházejí z dílny varhanáře Karla Vocelky (1813-1876) a byly vystaveny v roce 1875. Zmíněný varhanář sestrojil varhany v kostele sv. Jindřicha na Novém Městě Praţském, u sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, u sv. Václava na Proseku a mnohde jinde. Prameny pyšně uvádějí, ţe na ně hrával i hudební skladatel, pedagog a vynikající varhaník Bedřich Antonín Wiedermann (1883 –
4
1951). Varhany se nacházejí v místě tribuny (odtud tribunový kostel), ze které původně přihlíţela bohosluţbě v dávné minulosti šlechta. Náš kyjský varhaník Adolf Melichar, kterého jsem oslovil, mi k varhanům řekl:„ Jedná se o jednomanuálový nástroj, varhanář pan Vocelka se specializoval na malé varhany a jeho nástroje jsou charakteristické tím, ţe věrně napodobují zvuk historických - barokních varhan, které se stavěly o 150 let dříve. Obsahují, laicky řečeno, jednu klaviaturu a mají celkem osm rejstříků. Rejstřík, to je ta řada píšťal, co zní, táhlo u manuálu, to je ovládání rejstříku. Naše varhany obsahují tedy osm rejstříků, dva z nich jsou pro pedál. Některé varhany (ne ty kyjské) mají tzv. pozitiv, to je soustava píšťal mimo samotné tělo varhan, obvykle u zábradlí kúru a tento pozitiv se ovládá prostřednictvím druhého či třetího manuálu. Naše kyjské varhany s jedním manuálem na ozvučení prostoru v kostele bohatě stačí. Hraje se na ně velice dobře, výhodou je, ţe hrací stůl je zabudovaný přímo v hrací skříni, coţ nebývá obvyklé, např. u sv. Jakuba se nachází hrací stůl mimo hrací skříň. Tato konstrukce byla typická právě pro barokní varhany.Takto stavěl např. významný německý varhanář bachovské éry Gottfried Silbermann (1683-1753). Tuto kostrukci povaţuji za určitou výhodu, protoţe varha-ník má pocit většího sepětí s nástrojem. O kyjských varhanech ještě vím, ţe byly jednou opravované a přestavované a za I. sv. války podlehl rekvizici kovu jeden rejstřík – principál, který byl původně z cínu a poté byl nahrazen zinkovým. Principál je rejstřík, který je zvnějšku dobře vidět; je to nejdůleţitější rejstřík, má výrazný zvuk a tak „táhne“ při zpěvu věřící. V minulosti měl být z nějakého důvodu rovněţ přepracovaný další rejstřík, a to superoktáva“, zakončuje svůj vhled do minulosti varhan Adolf Melichar, který je varhaníkem rovněţ v bazilice sv. Markéty v Praze – Břevnově. Plynutí času lze na samotných varhanách vysledovat rovněţ podle lidové „tvořivosti“, která byla nejintenzivnější v první polovině dvacátého století. Nevíme, zda se jednalo o pomocníky varhaníka na kúru, členy chóru či prosté návštěvníky kostela, ale nejčastěji se na dřevěných částech varhan podepisovali pánové Bezouška (min. 3x), Mařina (1946), Košťál (1947) a Mach (1940). Nejstarší „záznam“ je od pana Trnky Josefa z Dolních Počernic z 18. října 1871, následuje podpis Josefa
5
Musila z Aloisova z roku 1884, na kúru se zvěčnily i dámy Zdeňka Stárková + Z. Hlaváčková z Kyjí. Největším podpisem obdařil varhany jakýsi M. Čadek, poslední podpis pochází z roku 1998, jméno je naštěstí nečitelné. Myslím, ţe bychom si měli více váţit toho, ţe máme v našem kostele krásné a kvalitní varhany a také, ţe na ně výborně hraje varhaník, který je „náš“! Nebývá to v našich krajích samozřejmostí!
Viktor Mach ROZHOVOR Na jednom divadelním festivalu v Písku jsem v jedné z hospod viděl představení hradeckého Divadla DNO s názvem „HOSPODIN aneb Kdopak by se Boha BAR“. Ano, opravdu jsem to viděl v hospodě, nikoli v divadle. A trochu jsem litoval, že to byla dosti slušná až uhlazená hospoda v centru Písku. To představení bylo výborné, ale myslím, že by bylo ještě lepší v nějaké podstatně zakouřenější hospodě, v níž by nad typickým divadelním publikem převažovali místní štamgasti. Jsem i přesvědčený, že by to byli právě štamgasti, kteří by se rádi přidali k této drobné oslavě starozákonních příběhů.
HOSPODIN ANEB KDOPAK BY SE BOHA BAR Hrají jen tři lidé: Jiří Jelínek, Lady Šavgoč (čili Zdena Mlezivová) a Matěj Záhořík (ten převáţně na harmoniku). A je to typické představení divadla DNO, tedy svěţí a rychlý sled předem připravených i improvizovaných scén, chvílemi s loutkami (v tomto případě většinou s pivními půllitry a pivními basami), chvílemi bez loutek, chvílemi se svěţí ţivou hudbou, chvílemi bez hudby, chvílemi ve spolupráci s diváky a chvílemi bez ní. Třičtvrtěhodinová smršť virtuózně provedených nápadů. Bylo zajímavé, ţe šlo o jakési „dokonale nezávislé“ zpracování biblických příběhů. „Dokonale nezávislé“ proto, ţe nikdo z tvůrců se necítí být křesťanem (ani ţidem) a Jiří Jelínek dokonce postupně vysvětlí, ţe nikdo z nich ani bibli pořádně nezná. Děj je zaloţen na ilustrovaném a pro děti převyprávěném vydání Knihy. Vynikající a všem podnětům otevření herci upřímně reagují na to, co si stručně přečetli nebo dokonce i na to, co jim sami diváci o bibli řeknou. Ano, v druhé půlce představení totiţ vyzývají diváky, aby jim řekli, co ze Starého zákona si přejí zahrát. Pokud herci konkrétní příběh neznají, musí jim diváci nejprve vysvětlit, o čem to vlastně je.
6
Taková „dokonalá nezávislost“ má svou nenapodobitelnou svěţest. Je zajímavé pozorovat, o čem se hrají biblické příběhy bez zasazení do souvislostí, které má náboţensky vzdělaný nebo věřící člověk. Taková „dokonalá nezávislost“ ovšem také znamená téměř dokonalou povrchnost. Je jasné, ţe příběhy, hrané jen instinktivně a bez souvislostí, se brzy vydají vlastní cestou, která bývá poněkud banální. Člověk si říká, ţe by ho přece jen zajímalo víc neţ divadelní hravost. Co mi ovšem přišlo nejzajímavější: i v tom povrchním provedení způsobeným „dokonalou nezávislostí“ mají starozákonní příběhy svou sílu a člověka bez milosti osloví. Určitě je dobré, ţe se jich během 45 minut zahraje několik – při „mém“ představení asi osm – Adam a Eva, Kain a Ábel, Jonáš, Noe, Mojţíš na hoře, Samson a Dalila a pár dalších). Pod smrští svěţích vtipů nemilosrdně vyvstávají určité obrysy Hospodinova stvoření. Proč jsem litoval, ţe jsem to představení neviděl v hospodě páté cenové skupiny? Protoţe myslím, ţe právě tam by štamgasti nejlépe vycítili tu sílu starozákonních zkratek. Myslím, ţe by doplnili mnoho poznámek a nadávek, čímţ by se mohlo vše zesílit. Jednomu z tvůrců představení, Jiřímu Jelínkovi, se mi podařilo poloţit pár stručných dotazů. Jsem rád, kdyţ se nám podaří vyprovokovat diskuzi. A znalcem bible se stávám s dalšími a dalšími reprízami. Je to báječný způsob, jak vstřebávat tlusté knihy.
Na úvod představení jsi vyprávěl historku o tom, jak jste na celý projekt přišli. Jeli jste prý po Brně na kole a ve výloze knihkupectví jste uviděli knihu s označením „novinka“. Zdenička Mlezivová (spoluherečka) opravdu v levných knihách našla tohle nehezké vydání ilustrované bible s přelepkou „novinka“. Zní to jako vtip, ale pro nás to vlastně novinka byla.
Kolik repríz Hospodina jste už hráli? Třicet jednu. Hrajete většinou v hospodách. Jsou diváky většinou štamgasti hospody nebo lidé, kteří přijdou úmyslně na divadlo? Většinou jde o inzerované představení, takţe hospodských štamgastů moc nebývá. Ale jednou se jeden nedobrovolný divák ještě dlouho po představení na baru ptal: „Proč to děláte?“ Naše odpověď byla: „Právě proto.“
Máš inkriminovanou knihu po ruce? Co je to přesně za vydání? Nemám. Když jste se diváků zeptali, který starozákonní příběh by chtěli vidět, přiznal jsi, že o něm (konkrétně o Mojžíšovi na Sinaji) vůbec nic nevíš, a nemohl jsi ho v knize najít. Diváci museli dát dohromady, o čem že to vlastně je – a až poté jste to zahráli. Opravdu jste si celou knihu nikdy nepřečetli?
Dokážeš odhadnout, jaký je poměr příběhů ze Starého a Nového zákona?
7
Hrajeme jenom Starý zákon. Šlo nám o ty příběhy a dokola se opakující vzestup a pád nás lidí. To představení, přesto, ţe je myslím hodně veselé, je bohuţel čím dál aktuálnější.
Ne ne ne (třikrát ne). Zaslechl jsem, že na svá představení jezdíte zásadně vlakem. Jaký je hlavní důvod? Je to pravda a důvod je prozaický. Jsme neřidiči. Neřidiči a neznabozi.
Představení hrajete ve třech. Nikdo z vás není „oficiálně“ křesťan?
Sepsal Petr Macháček
REFLEXE
Bible, exegeze, hermeneutika aneb svatá trojice Nejen pro křesťana ale i pro každého čtenáře Bible je klíčové Bibli správně porozumět. K tomu však nestačí jen přelouskat text překladu, který máme před sebou. Porozumět Písmu svatému vyžaduje mnohem komplexnější soubor schopností, než jen pouhou gramotnost. Jak je tento úkol důležitý, ukazují staletí překroucených výkladů Bible. Tento text si nečiní ambici dát návod na správné pochopení Božího slova, avšak chce popsat několik střípků velkého umění. Totiž několik postřehů k zacházení s Knihou knih. Není porozumění jako porozumění Každý zná optimistická prohlášení: „Bibli není potřeba vykládat. Stačí ji pravidelně číst a konat podle ní“. Je skutečně pravdou, že Bible není sepsána tak, aby jí lidé nerozuměli. Ani obsahově, ani jazykově. Ve skutečnosti je jazyk původních textů Bible spíše prostý, nikoliv umělecký. Přesto to není tak jednoduché a externí pomoc se nám pro zodpovědné čtení může velmi hodit. Základem nepochybně je hledání prostého významu. Většina sekt se vyznačuje právě tím, že tvrdí, že určité části Bible znamenají něco radikálně jiného, než je tvrzeno. Objevují jakýsi tajemný, většině lidí skrytý význam. Primárním vykladačem Bible tedy musí být osvícený zdravý rozum. Přesto je naivní si myslet, že naše pochopení Písma je zároveň skutečně to, co Duch svatý zamýšlel. Jak by mohlo, uvážíme-li, že co čtenář, to jiné vnímání jakéhokoliv textu. Když ještě vezmeme v úvahu povahu Bible a jejích částí, je jasné, že je třeba brát zřetel i na výklad externí. V opačném případě bychom se totiž mohli stát oběťmi vlastního kulturního povědomí. Tak například, řeknu-li dnes „kříž“, většina lidí si představí klasický římský kříž. A to přes-to, že ten Ježíšův vypadal zcela jinak. Měl spíše tvar písmene „T“. Když apoštol Pavel říká: „… a nepečujte o tělo podle žádostí jeho…“, většina lidí si to vykládá jako výzvu k potlačování tělesnosti a viscerálních choutek. Přesto Pavel zřídka kdy má na mysli tělo ve smyslu, jak ho vnímáme my. Význam se mnohdy blíží termínu „hříšná přirozenost“. Čtenář si tedy vykládá to, co čte a aniž by to měl v úmyslu, vykládá si to chybně.
8
Každý se snaží jednat podle „jasného významu Bible“. Ale kolik těchto jasných významů je? Někteří berou za jasný význam křest ponořením, jiní biblicky zdůvodňují křest dětí a třeba Mormoni dokonce křest za mrtvé. Čím si pomoci EXEGEZE je pojem vycházející z řeckého exégésis tedy vedení, výklad. Je to pečlivé a systematické studium Písma, jehož cílem je najít původně zamýšlený význam. Je to snaha o přenos perspektivy. Snaha uvidět, co viděli původní příjemci, uslyšet co slyšeli starověcí posluchači. Exegezi mohou napomoct znalosti prostředí a doby. Dobrým exegetou ale může být každý. Kdo by neznal věty jako: „Pán Ježíš tím myslel, že…“, „V té době bylo běžné, že.“ To jsou věty exegeze snažící se o zjištění původního nezkresleného významu. Mezi „námi“ a „jimi“ leží dva tisíce let. Bible je nadčasová, avšak některé kontexty správně vyznívají až při potřebné orientaci v jejím prostředí. Lidé mají setrvalou tendenci vkládat do textu jiné, nepůvodní významy spojené s jejich osobním vnímáním skutečnosti. Jsou pak vykladači, kteří tvrdí o citátu „Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království“, že v Jeruzalémě byla brána jménem Ucho jehly, kterou velbloudi procházeli jen s velkými obtížemi. Je to ale nesmysl. Tato teze pochází teprve z jedenáctého století. Jádrem sdělení je, že osoba spoléhající na bohatství prostě nemůže do Božího království. Na její spasení je potřeba zázrak, protože: “U Boha je možné všecko.“ Další okolností důležitou pro exegezi je historický kontext. Je důležité znát období a kulturu. Taková podobenství mohou vyznít mnohem pravdivěji, známe-li obyčeje v Ježíšově době. Zkoumat musíme i dobu a příčiny, které vedly autora k napsání těchto textů. HERMENEUTIKA z řeckého herméneuein, tedy vykládat, překládat je dalším užitečným pomocníkem čtenáře. Hermeneutice jde spíše o „tady a teď“. Zkoumá význam Bible v naší životní situaci. V širším slova smyslu pod ní pak spadá i sama exegeze. Ovšem opět jediným správným vodítkem pro hermeneutiku je původní význam textu. Proto má smysl provést exegezi, prozkoumat historický a kulturní kontext. Jinak bychom mohli provádět pouze čtení hermeneutické a soustředit se jen na význam pro naši dobu. Ovšem byl by to význam pouze zdánlivý. Pokud nebudeme vědět přesně, co cítili při slovech jejich původní adresáti, nemůžeme dospět ani k rozumné hermeneutice. Praktiky jako mormonské křtění za mrtvé či zpochybňování Kristova božství vycházejí právě z hermeneutiky, která není správně usměrněna exegezí. Nelze začít naší dnešní situací a importovat významy, které Písmo nikdy nemělo. Žádná část Bible nemůže znamenat to, co nikdy neznamenala. Překlad aneb výklad svého druhu Problém vzniká již na začátku. Nejsou k dispozici žádné původní rukopisy Bible. Máme jen tisíce opisů a přepisů. Ale kdo může zaručit, že námi používaný řecký opis je přesný? Například středověké opisy se velmi shodují, ale často se liší v mnoha bodech od opisů ranějších. Pomoci
9
může textová kritika. Textová kritika je věda používající přísné systémy kontroly. Zvažují se vnější důkazy (povaha a kvalita rukopisu) a vnitřní důkazy (druhy chyb vzniklé při opisu). Z hlediska vnějších důkazů se často volí mezi hebrejskými rukopisy (a jejich středověkými opisy) a mnohem staršími rukopisy řeckého překladu. Jejich kombinací se dá dojít k velmi uspokojivému výsledku. Z hlediska vnitřních důkazů se pak posuzuje styl konkrétního opisovače a autora. Pochopitelně vznikají různé druhy překladů. Každý dobrý překlad nemůže být doslovný, protože by při doslovném překladu došlo k neúnosným ztrátám na významu. Jednotlivé překlady se tedy liší podle toho, kam až jsou ochotny zajít, aby čtenáři zprostředkovaly skutečný význam. Můžeme se setkat s překlady skutečně téměř doslovnými jako je anglická KJV (King James Version) ale i překlady velmi volnými. Existují i překlady živé Bible, které v rámci jejího oživení zaměňují cestu do Říma za cestu do Washingtonu ve snaze sdělit, do jak důležité lokace se tato cesta konala. Nejlepší je asi metoda dynamického ekvivalentu. To je snaha překládat slova a idiomy originálu přesnými ekvivalenty našeho jazyka. Závěr Je jasné, že chápat správně biblické texty či je dokonce správně přeložit je nesnadný úkol. Každý zodpovědný čtenář Bible by se proto měl snažit hledat pravdu a to i pomocí hermeneutiky a exegeze. Vždy pak zůstává vodítkem zdravý rozum a snaha o upřímné pochopení Božího slova. Jan Pilař Pokud byste se chtěli vzdělávat při výkladu Písma svatého, t.j. Bible, máte v naší farnosti možnost chodit na Bibilické hodiny s P. Edwardem. Probíhají každou první a třetí středu po mši svaté na kyjské faře.
UDÁLOSTI
Život ve farnosti neutichá ani v čase dovolených Jestli jste byli v létě na dovolené a žili v domění, že naše farnost zatím spala, tak jste na omylu. Dály se tu velké věci, kdy se vyslovolaly celoživotní manželské sliby. Dá se říci, že se svatbami se vlastně rozrthl pytel. První prázdninový víkend uzavřeli svátost manželství Martina Hamříková a Mirek Kapitán (foto č. 1), o čtrnáct dní později Petra Břicháčková a Pavel Kubas (foto č. 2). V sobotu 6. srpna si své ano řekli Lia Radová a Tomáš Musil (foto č. 3) a o týden později i Katka Varglová a Petr Brandýský (foto č. 4).
10
1
2
3
4
Všem novomanželům srdečně blahopřejeme a vyprošujeme hojnost Božích milostí na společné cestě životem!
11
FARNÍ CHARITA KYJE - Č ERNÝ MOST
CHARITA Maňákova 754/22, Praha 9 - Černý Most web: http://charitakyje.cz/aktualne/ e-mail:
[email protected] tel.: 739 203 254 Farní Charita Kyje-Černý Most nezahálela ani přes prázdninové měsíce. Od 1. srpna v prostorách duchovního centra Katolická Oaza na Černém Mostě v ulici Maňákova 754/22 začaly kurzy českého jazyka pro cizince. Na úvodní hodinu přišlo 19 zájemců. Byli zde občané nejen z Ukrajiny, Ruska či Kazachstánu, o kterých víme, že jich mezi námi již mnoho žije. Přišli také lidé původem z Číny, Vietnamu a Nepálu. Jazykové kurzy probíhají od pondělí do čtvrtka a to od srpna až do prosince. V srpnu byl také přítomným zájemcům nabídnut – v rámci poznávání reálií České republiky – výlet do Českého Krumlova. Další důležitou aktivitou Charity je „Job poradna“. Zde je zájemcům poskytována seriosní pomoc při sepsání pracovního životopisu, dále pak rady jak postupovat při shánění práce, a také právní informace o problematice trvalého pobytu v České republice. Charita ve spolupráci s Centrem veřejného vzdělávání a internetu v Maňákově ulici zájemcům pomáhá při získání základů počítačové vzdělanosti. Nu, a protože nejenom vzděláváním je živ člověk, Charita také organizuje přátelská fotbalová utkání a to na hřišti za kyjskou farou (Prelátská 12, Kyje). Bližší informace prosím hledejte na webových stránkách naší Charity. Pokud byste měli další dotazy nebo náměty, můžete ředitelku Charity paní Lucii Zemanovou kontaktovat e-mailem a nebo telefonem (viz výše). Dobrovolní spolupracovníci (např. jednorázově na některé akce) jsou vřele vítáni. V případě zájmu o sponzoring, číslo bankovního účtu Charity je 112789309/0800 (IČO: 73634531). Dárcům samozřejmě Charita vystaví doklad o věnovaném peněžním daru. Tento doklad pak dárci může sloužit jako podklad k žádosti o snížení základu pro výpočet daně při celoročním vyúčtování. Tomáš Velík "Text byl sepsán na prosbu ředitelky farní Charity paní L. Zemanové. Do Natanaela a Listů Prahy 14 byl odeslán po jejím překontrolování textu a vyjádření souhlasu."
12
Milí farníci, Doufám, že jste si dosyta užili dovolených a teď „hurá“ zas do práce, do školy…, zkrátka do „starých kolejí“… Nám skončily prázdniny již v srpnu, kdy se opět rozjely kurzy českého jazyka… od 19. 9. pak přibydou Pc kurzy pro cizince, … a tak máte-li ve svém okolí nějakého cizince ze zemí mimo Eu, neváhejte ho k nám poslat… Především ale přicházím s očekávanou nabídkou Kurzů první pomoci: 7. 9. 18-21 hod Kurz první pomoci a resuscitace -jak reagovat při selhání životních funkcí člověka a poskytnout mu účinnou laickou neodkladnou první pomoc. 14. 9. 14-17 hod Kurz první pomoci pro rodiče - Návody, postupy, řešení i praktické zásady pro kvalifikované a racionální poskytnutí první pomoci kojencům a dětem. 21. 9. 18-21 hod Kurz první pomoci - traumata - kurz ke zvládnutí první pomoci při úrazech a dalších akutních stavech, ..jak reagovat při traumatických zraněních. Volně navazující na kurz první pomoci a resuscitace. Více informací na webových stránkách www.charitakyje.cz Lucie Zemanová
13
POZVÁNKA
Pozvání a uvedení přednášky a tematické besedy Odvrácená tvář médií. Ţivot s vírou a z víry má různé stránky a obsahové části. Také do něj patří osobní vzdělanost a alespoň nějaký růst v osobní vzdělanosti. Obecně křesťanství od svého počátku a stále podporuje kulturu. Podporuje obecnou kulturu i kulturu v uţším slova smyslu. Také vzdělaný a kulturní věřící člověk se jeví pevnější ve víře, tím ţe se nenechá snadno znejistit a odvrátit od ţivě ţité víry argumenty lidí i argumenty vlastních záţitků svědčících proti víře. Kdyţ jsem se po skončení let totality rozhlédl po věřících, kteří vytrvali, ukázalo se, ţe převaţují lidé se vzděláním. Proto jsem uvítal zjištění, ţe jsou alespoň někde křesťanské spolky pěstující další osobní růst vzdělanosti - znalostí v nejrůznějších směrech. Spolky snaţící se zkvalitnit ţivot buď ve vztazích, nebo v sebejistotě, nebo v jeho kráse atp. V tomto případě jde o mnohá společenství Křesťanské akademie, sdruţení zaloţená nebo obnovená z doby před vládou komunistů. Prakticky jsem se setkal s akcí Akademické týdny v Novém Městě n. Met. Tato aktivita se mi velice líbila a uvítal bych ji i třeba v naší farnosti. Vím, ţe na to patrně nemáme ani síly, ani organizační schopnosti atd. Zbývá tedy pokus o jednotlivou výjimečně uskutečněnou přednášku. Ne kaţdý má zájem o kaţdé téma. Je proto rizikem a otázkou účast na takové přednášce. Zatím proběhlo v naší farnosti několik přednášek vlastními silami, patrně pro tematické důvody proběhly za značného nezájmu farníků. Nyní zkusíme nabídnout téma, které nás všechny „pronásleduje“ takřka dennodenně. Otázka jak nahlíţet na média (televize, noviny, internet, …), věřit-nevěřit, jak se postavit k tomu co vidíme, slyšíme, čteme. Přednáška bude mít formu promítané prezentace s výkladem a diskusí. Přednášející vyuţívá toho, ţe měl přístup „do kuchyně“ televizí a přináší ukázky, jak se informace televizí získané při zpracování proměňují a přeměňují v to, co je pak nabídnuto k vidění, slyšení a čtení. Přednášejícím je Mgr. Jiří Zajíc, bývalý člen Rady ČT, český katolický pedagog a publicista, 1990 – 2001 Člen ústřední rady Junáka. Pan Mgr. Zajíc tuto přednášku, přesněji PC prezentaci s výkladem jiţ přednášel a já jsem ji zhlédl na Akademickém týdnu v Novém Městě nad Metují. Málokdo měl takový přístup k informacím kolem medií jako pan Mgr. Jiří Zajíc a proto je on pro nás příslibem dost vzácné příleţitosti rozšířit si náhled na skutečnosti ţivota kolem nás. Pavel Rada
14
15
K ZAMYŠLENÍ Závažná slova z promluvy P. Andrzeje Grygiela, která přečetl při sobotní poutní mši sv. z knížečky exercicií kněze zavražděného před 7. lety v Třebenicích.. „Destruktivní luxusní životní styl Jsme svědky pokračující destrukce přírody a možná si ve své zaslepenosti plně neuvědomujeme, že současně lidstvo trpí i luxusem pokroku. Tento destruktivní luxusní životní styl je spolu s nedostatkem humanity na Východě i na Západě fatálním dědictvím ateismu. Oba světové proudy se vzájemně potírají jako úhlavní nepřátelé, zatímco ďábel se chechtá. Na stejnou návnadu nachytal materialismus kapitalistický, socialistický, albánský atd. Stejně, jako v knize Job, se i dnes ďábel vysmívá Bohu: "Vidíš, to je ten lid, který jsi vykoupil, aby žil pro nebeské království. Kašlou na tvé vykoupení! Jsou ochotni se sami zničit, nemusíš je ani trestat." Kritizováním zlo nezlikvidujeme. Měnit svět násilím asi taky nebudeme. My máme jiné prostředky - můžeme a musíme bojovat modlitbou, postem a silou víry. Důsledně, zodpovědně, tady a teď.“ P. MUDr. Ladislav Kubíček
(Připravil Jiří Höfer) ZÁBAVA 1. Třídní učitel má pravdu. 2. Třídní učitel má vždy pravdu. 3. Třídní učitel nespí, třídní učitel sbírá energii 4. Třídní učitel nejí, třídní učitel se stravuje. 5. Třídní učitel nepije, třídní učitel zahání žízeň. 6. Třídní učitel se neopožďuje, třídní učitel byl zdržen. 7. Třídní učitel nenadává, třídní učitel projevuje nesouhlas. 8. Třídní učitel se nerozčiluje, třídní učitel má málo času. 9. Třídní učitel nezapomíná, třídní učitel má moc jiných starostí. 10. Třídní učitel nezaspal, třídní učitel byl pozdě vzbuzen. 11. Za třídním učitelem se chodí s vlastními nápady, odchází se s nápady třídního učitele. 12. Třídní učitel se neplete, byla mu sdělena špatná informace.
Natanael vychází vţdy první neděli v měsíci. Náklad 70ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail
[email protected] do 25.9.2011. Technicky zajišťují: P.Fiala a M.Höferová. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.
