MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY
„jehličnan versus listnáč“
X
JEHLIČNANY
LISTNÁČE
letní tracheida
libriformní vlákno kambiální iniciála
tracheida
jarní tracheida
parenchym céva
parenchym
JEHLIČNANY vývojově starší než listnaté dřeviny ⇒ jednoduchá (pravidelná) struktura
Dva základní stavební elementy: 1) tracheidy (cévice) 2) parenchymatické buňky
1. TRACHEIDY (CÉVICE)
• protáhlé (prosenchymatické) buňky • • • • •
tvoří cca 90 % dřeva jehličnanů vodivá a mechanická funkce na průřezu 4 až 6-úhelník zakončení buněk = oblé, zašpičatělé, zubaté možná přítomnost ztluštěnin (spirální, krasuly, calitroidy) = mechanické zpevnění • jarní a letní tracheidy - tvoří jarní a letní dřevo
jarní = vodivá funkce, tenkostěnné, kratší, zaoblené konce, na radiální stěně velké dvojtečky
jarní
letní letní = mechanická funkce, tlustostěnné, delší, zašpičatělé, málo a pouze štěrbinovité dvojtečky
ZTENČENINY
• slouží k transportu látek mezi buňkami • vznik rozpuštěním sekundární buněčné stěny • jednoduché ztenčeniny - tečky = u parenchymatických buněk • dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky = u tracheid • poloviční (jednostranná) dvojtečka • na radiálních stěnách po jedné nebo v párech (modřín)
dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky
ZTLUŠTĚNINY
PŘÍČNÉ (LEŽATÉ) TRACHEIDY • součást dřeňových paprsků = probíhají v příčném směru!! • menší, kratší než podélné tracheidy, menší dvojtečky • možná přítomnost ztluštěnin (např. zubaté) = diagnostický znak!!
2. PARENCHYMATICKÉ BUŇKY • tvar kvádru (krychle) • podílí se na tvorbě dřeňových paprsků a pryskyřičných kanálků • vodivá a zásobní funkce
jednoduché ztenčeniny - tečky
A) DŘEŇOVÉ PAPRSKY
• pásy parenchymatických buněk probíhajících kolmo na letokruhy • možnost výskytu krystalů vrstevnatost paprsku = počet buněk v příčném směru výška paprsku = počet buněk nad sebou v podélném směru Oba znaky hodnotíme na tangenciálním řezu!!
B
A
dřeňové paprsky:
A) jednovrstevné B) vícevrstevné
křížové pole • místo styku dřeňových paprsků s podélnými tracheidami • charakteristický typ ztenčenin
typy ztenčenin
a - oknový (borovice) b - pinoidní (borovice) c - piceoidní (smrk, modřín) e - cupressoidní (tis) f - taxodioidní (jedle)
dřeňové paprsky homocelulární (stejnobuněčné)
= pouze jeden typ buněk (parenchymatické)
heterocelulární (různobuněčné)
= dva typy buněk (parenchymatické a příčné tracheidy)
B) PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY • nemají jedle, tis, jalovec • vertikální a horizontální • výstelka (epitel) = tenko nebo tlustostěnná
horizontální
vertikální
příčný řez
tangenciální řez
epitel tenkostěnný
epitel tlustostěnný
C) PODÉLNÝ (DŘEVNÍ, AXIÁLNÍ) PARENCHYM
• uložený ve směru osy kmene • vyskytuje se málo (např. jalovec) • zásobní funkce • rozptýlený v pletivu nebo tangenciální skupiny • buňky vyplněny hnědou hmotou
CO POSUZOVAT NA JEDNOTLIVÝCH ŘEZECH?
příčný řez
tangenciální řez
radiální řez
PŘÍČNÝ ŘEZ
1. jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu 2. náhlost přechodu jarní - letní dřevo 3. výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků 4. tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků 5. přítomnost axiálního parenchymu
1. jehličnan x listnáč
40x
40x
2. náhlý x pozvolný přechod náhlý
40x
pozvolný
40x
3. pryskyřičné kanálky
40x
40x
4. tlusto x tenkostěnný epitel
200x
100x
TANGENCIÁ TANGENCIÁLNÍ LNÍ ŘEZ
1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách
2. pryskyřičné kanálky
100x
200x
3. spirální ztluštěniny
200x
RADIÁ RADIÁLNÍ LNÍ ŘEZ
1. spirální ztluštěniny 2. uspořádání dvojteček (modřín) 3. křížové pole = typ ztenčenin 4. homo x heterocelulární dřeňové paprsky 5. jarní x letní tracheidy
1. spirální ztluštěniny
200x
400x
2. uspořádání dvojteček v párech
jednotlivě
200x
400x
3. typ ztenčenin v křížovém poli oknový piceoidní
200x
400x
4. stejno x různobuněčné paprsky stejnobuněčný
400x
různobuněčný
400x
Klíč k určování jehličnatých dřevin
Které znaky hodnotit na jednotlivých řezech - sumarizace příčný
1. 2. 3. 4. 5.
jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu náhlost přechodu jarní - letní dřevo výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků přítomnost axiálního parenchymu
tangenciální 1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách
radiální
1. 2. 3. 4. 5.
spirální ztluštěniny uspořádání dvojteček (modřín) křížové pole = typ ztenčenin homo x heterocelulární dřeňové paprsky jarní x letní tracheidy
POUŽITÁ LITERATURA • BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Praha: SZN, 1955. 216 s. • BOSSHARD, H.H. Holzkunde I. Basel: Birkhäeser Verlag, 1974. 224 s. • GROSSER, D. Die Hölzer Mitteleuropas. Berlin : Springer, 1977. 208 s. • JACQUIOT, C. Atlas d´anatomie – conifères. Paris: Centre technique du bois, 1955. 133s. • PERELYGIN, L.M. Náuka o dreve. Bratislava: SVTL, 1960. 385 s. • POŽGAJ, A., CHOVANEC, D, KURJATKO, S., BABIAK, M. Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava: Príroda, 1997. 485 s. • WAGENFÜHR, R. Anatomie des Holzes. Leipzig: Fachbuchverlag, 1989. 334 s. • WILSON, K.,WHITE, D.J.B. The Anatomy of Wood. London: Stobart & Son LTD, 1986. 309 s.
