MIGRANTI NA TRHU PRÁCEVE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH: PRÁVNÍ KONTEXT A ORGANIZAČNÍ PODPORA. Shrnující zpráva

MIGRANTI NA TRHU PRÁCEVE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH: PRÁVNÍ KONTEXT A ORGANIZAČNÍ PODPORA

Shrnující zpráva

Migranti na trhu práce ve vybraných evropských zemích: právní kontext a organizační podpora Shrnující zpráva

vypracovala University of Szczecin, Polsko Fakulta řízení a ekonomiky služeb

Výzkumný tým Katarzyna Łobacz, PhD – The University of Szczecin, Polsko (Coordinator) Piotr Niedzielski, PhD – The University of Szczecin, Polsko Magdalena Majchrzak, PhD – The University of Szczecin, Polsko Jordan Klimek – The University of Szczecin, Polsko Nicole Tenbusch – Iberika, Německo Janin Hartmann – Iberika, Německo Jacqueline van Eenennaam – Iberika, Německo Karin Volpato – Fundación Laboral del Metal, Španělsko Markéta Cudlínová – European Contact Group, Česká republika Lenka Němcová – European Contact Group, Česká republika Christo Bjalkovski – European Contact Group, Česká republika Yasenia San Juan – Praxis, Velká Británie Fabricio Catroppa – Praxis, Velká Británie Anush Aghabalyan – Praxis, Velká Británie

Tato zpráva předkládá zjištění z výzkumu, který byl proveden v 5 evropských zemích: v Německu, Velké Británii, Polsku, Španělsku a České republice v rámci projektu EMAT – European Adviser Migrant Toolkit (Soubor nástrojů evropského poradce pro migranty – SMLOUVA Č. 2011-4470/001-001). Tato zpráva byla sepsána na základě přezkumů a případových studií, které byly provedeny ve spolupráci se všemi partnery v rámci projektu (Praxis Community Project, European Contact Group v České republice, Iberika, Fundacion Laboural Del Metal, Uniwersytet Szczecinski, The Gilfillan Partnership Ltd). Všechny výzkumy jsou založeny na běžné výzkumné metodologii, kterou sestavila univerzita University of Szczecin, jež je supervizorem výzkumu. Shrnující zpráva předkládá závěry a doporučení, která byla přezkoumána a diskutována všemi partnery projektu.

Berlín – Londýn – Praha – Santander – Szczecin 2012

EMAT – European Migrant Adviser Toolkit Migranti na trhu práce v rámci vybraných evropských zemí: právní kontext a organizační podpora

OBSAH Pozadí projektu a výzkumný kontext ................................................................................................................................... 3 Metodologický rámec ......................................................................................................................................................... 3 1. Cíle a struktura výzkumu................................................................................................................................................................3 2. Terminologie.................................................................................................................................................................................4 3. Naplnění metodologických požadavků a vzorkovacích kritérií.............................................................................................................4

Migranti na evropském trhu práce....................................................................................................................................... 5 1. Role a chování migrantů na trhu práce............................................................................................................................................5 2. Nevýhody a faktory úspěchu migrantů na trhu práce........................................................................................................................6 3. Překonávání překážek na trhu práce ...............................................................................................................................................7

Systémy pracovní podpory na evropském trhu práce ............................................................................................................ 9 1. Kontext poskytovatelů IKP v zemích partnerů projektu .....................................................................................................................9 2. Praxe IKP jako reakce na pracovní problémy migrantů ................................................................................................................... 11 3. Vyhodnocení a příklady osvědčených postupů IKP.......................................................................................................................... 12 Podpora při validaci formálního vzdělání................................................................................................ Error! Bookmark not defined.

Závěry a doporučení .........................................................................................................................................................13 1. Nesoulad a úpravy praktických postupů v rámci IKP pro potřeby trhu práce..................................................................................... 13 2. Doporučení pro soubor nástrojů evropského poradce pro migranty ................................................................................................. 14 3. Implikace pro budoucí kroky......................................................................................................................................................... 15

Program celoživotního vzdělávání 2007-2013

Smlouva č. 2011-4470/001-001

2


POZADÍ PROJEKTU A VÝZKUMNÝ KONTEXT Projekt EMAT má za cíl reagovat na vážné problémy vykořisťování, podzaměstnanosti a nezaměstnanosti migrantů a jejich rodin na evropském trhu práce. Jeho cílem je prozkoumat speciální vědomosti a zkušenosti organizací podporujících migranty a vytvořit nástroj, který umožní poskytovatelům informací, konzultací a poradenství (IKP) zajistit lepší vzdělávání, výcvik a výstupy v oblasti zaměstnanosti u migrantů. Věříme, že používání tohoto nástroje zvýší kvalitu podpory IKP pro migranty, čímž se zlepší i výsledky IKP ve smyslu přístupu migrantů ke vzdělání, výcviku a zaměstnání. Toho bude dosaženo prostřednictvím: •

•

sjednocení zkušeností specializovaných organizací na podporu migrantů ve všech členských státech partnerů, aby se vyplnily existující mezery ve vztahu ke kvalitě, praktickému poradenství a podpoře pro agentury, které poskytují IKP, a navázání na osvědčené postupy plynoucí ze zkušeností v různých částech Evropy, aby se zefektivnilo zajišťování účinnějších služeb IKP; zapojení metodologie studia do praxe, která bude zahrnovat všechny zainteresované subjekty, včetně migrantů a poradců IKP, při rozvoji kompetencí poskytovatelů IKP a zajišťování, aby se zabývali tématy specifickými pro migranty, včetně jazykových překážek, náchylnosti k vykořisťování, právního postavení, atd.

Provedený výzkum by měl zajistit, aby tento nástroj poskytoval osvědčené postupy v rámci IKP ve vztahu k migrantům, přičemž by měl brát v potaz: • •

svoji univerzální aplikovatelnost na všechny migranty, kteří potřebují informace a podporu; svoje potenciální zobecnění na všechny členské státy EU.

Pro zajištění konzistence s cíli projektu by výzkum měl: •

• •

•

poskytnout porozumění operačnímu kontextu země každého z partnerů díky průzkumu nejlepších a nejefektivnějších postupů, které podporují vstup a progresi migrantů na trhu práce, a kontextu dodávek IKP, včetně klíčových zainteresovaných subjektů a kvalifikačních rámců; zapojit zkušené agenturní specialisty, kteří jsou v blízkém kontaktu s migranty, kteří mají vědomosti o jejich zkušenostech na trhu práce a jejichž pracovní postupy jsou doložitelně efektivní a přenosné mezi poradci IKP; zajistit porozumění kompetencím, které jsou požadovány od kvalifikovaných poradců IKP pro dodávku kvalitních služeb a které zajistí, že se IKP budou zaměřovat na nejlepší zájmy migrantů, splňovat požadavky flexibilního trhu práce a vyhýbat se vykořisťovatelským pracím; zahrnout zkušenosti a osvědčené postupy partnerů a jiných organizací specializovaných na migranty do hlavního proudu poskytování IKP, což vyústí v existenci poskytovatelů IKP, které budou mít plné povědomí o potřebách a požadavcích migrantů.

V souladu s parametry, které byly odsouhlaseny v rámci projektu, se tato studie zaměřuje na zkušenosti ze zemí partnerů projektu: Velké Británie, Španělska, Polska, Německa a České republiky.

METODOLOGICKÝ RÁMEC 1. Cíle a struktura výzkumu Obecným cílem této studie je analyzovat kontext, v rámci něhož provádějí poskytovatelé IKP svoji práci s migranty v každé z partnerských zemí, a dopady těchto postupů na trhu práce, včetně: • • •

identifikace právního kontextu, definování požadavků a omezení výkonu a kvalifikace poskytovatelů IKP; identifikace organizačního kontextu, definování osvědčených postupů ve spolupráci a s pomocí příspěvků odborníků a lobování na trhu práce; identifikace efektivních postupů v rámci IKP, které zajistí vstup migrantů na trhu práce.

Koncept výzkumu je založen na teorii zainteresovaných subjektů. Podle Ulricha (Ulrich, 1987) existují tři typy aktivně zapojených zainteresovaných subjektů, tvůrců rozhodnutí, designérů (tj. výzkumníků a odborných pracovníků) a klientů, kteří mají různé zájmy a proto i odlišný vliv na procesy a aktivity. Všichni mohou být vnímáni jako subjekty ovlivňující kontext, v rámci něhož poskytovatelé IKP provádějí spoji práci s migranty v každé zemi, a tak lze naopak zjistit, jak tato práce ovlivňuje trh práce. Subjekty zainteresované v praxi IKP, jsou definovány následovně: •

•

•

tvůrci rozhodnutí: ti, kdo stanovují požadavky týkající se trhu práce a výkonu poskytovatelů IKP, včetně praktických postupů v rámci IKP, které podporují vstup a progresi migrantů na trhu práce – tj. regulátoři, zakladatelé, výkonní ředitelé, designéři: ti, kdo přispívají nezbytnými odbornými vědomostmi, které se týkají zaměstnání a osobního rozvoje, včetně praktických postupů v rámci IKP, které podporují vstup a progresi migrantů na trhu práce – tj. výzkumné instituce, poskytovatelé výcviku (pro poradce IKP), asociace, specialisté, evropská partnerství, atd., klienti: ti, jejichž zaměstnání a osobní rozvoj je třeba obsluhovat, tj. migranti a zaměstnavatelé.

Koncept výzkumu odráží svoji popisnou a vysvětlující povahu. Účelem popisné studie je sledování nebo měření a následný popis fenoménu, chování, přístupů, atd. Proto všude tam, kde se tato studie zabývá otázkami: co?, kde?, kdy? nebo jak?, se aplikuje popisný výzkum. Zároveň nám vysvětlující studie umožňuje odpovědět na otázku: proč? (Babbie, 2006).


Smlouva č. 2011-4470/001-001

3


Tato studie má za cíl odpovědět na následující otázky: •

•

•

Q1: Jaký o o Q2: Jaký o

je právní kontext podpory migrantů v rámci trhu práce každé země? Jaké jsou požadavky, pokud jde o praktické postupy v rámci IKP? Jaká jsou omezení, která se týkají praktických postupů v rámci IKP? je organizační kontext podpory migrantů v rámci trhu práce každé země? Jaké jsou příklady osvědčených postupů v rámci odborných příspěvků (dodávky materiálů a služeb pro poskytovatele IKP)? o Jaké jsou osvědčené postupy ve spolupráci mezi organizacemi? Q3: Jaké jsou efektivní postupy ve vztahu k poskytování IKP? o Jaké jsou efektivní materiály IKP? o Jaké jsou efektivní služby IKP?

Tento výzkum byl prováděn na národní úrovni ve všech zemích partnerů projektu současně. S ohledem na otázky výzkumu a cíle studie byly vybrány dvě výzkumné techniky: analýza obsahu a individuální hloubkové dotazování. Výzkum byl organizován do 3-fázového výzkumného plánu: 1. 2. 3.

Teoretický výzkum (analýza obsahu) – s cílem shromáždit informace dostupné v přístupných materiálech na národní úrovni (otázka Q1); Individuální hloubkové dotazování migrantů – s cílem prozkoumat názory a sdílené zkušenosti ohledně podpory, kterou migranti získávají, a jejího vlivu na hledání práce (otázka Q3); Individuální hloubkové dotazování poskytovatelů IKP – s cílem prozkoumat názory a sdílené zkušenosti poskytovatelů IKP ohledně podpory, kterou poskytují migrantům, a organizačního kontextu, v rámci něhož pracují (otázky Q2, Q3).

2. Terminologie Následují definice termínů spojených s analyzovanými fenomény, které byly přijaty: •

•

•

•

• •

•

Migrant – osoba, která se přesunula z jedné země do druhé, bez ohledu na její národnost, včetně: (1) imigranta EU – občana členského státu EU-27, který se přestěhoval do jiného členského státu, včetně (návratu) do svojí vlastní země, tj. opak ne-imigranta EU; (2) ne-imigranta EU – imigranta, který nemá občanství v žádném z členských států EU-27 (podle modifikované definice, kterou ve svých statistikách používá organizace Eurostat). Migrace – čin, jímž určitá osoba zřídí svůj běžný pobyt na území hostující země po dobu, která trvá nebo se očekává, že bude trvat, minimálně dvanáct měsíců, přičemž taková osoba byla před tímto činem rezidentem jiné země (podle definice, kterou používá ve svých statistikách organizace Eurostat). Poskytovatelé IKP – (1) podporované agentury (vláda, veřejnost, soukromé organizace, nevládní organizace, včetně specializovaných agentur IKP) a (2) individuální poradci IKP (lektoři, učitelé a jiní pracovníci, kteří poskytují IKP na základních a středních školách, atd.), kteří provádějí obvyklé postupy v rámci IKP s cílem zajistit vstup a progresi migrantů na trhu práce v partnerských zemích a/nebo na mezinárodní evropské úrovni. Praktické postupy v rámci IKP – (1) materiály s informacemi, poradenstvím a pokyny (materiály IKP) a (2) služby zahrnující informace, poradenství a pokyny (služby IKP), které jsou dodávány s cílem podpořit vstup a progresi migrantů na trhu práce v partnerských zemích a/nebo na mezinárodní evropské úrovni a přizpůsobeny poptávce i nabídce na trhu práce (tj. s cílem pomoci migrantům porozumět trhu práce a provádět informovaná rozhodnutí o následujících krocích, které přijmou v rámci svojí kariéry a/nebo vzdělání, výcviku a výběru zaměstnání). Efektivní praktické postupy v rámci IKP – vysoce kvalitní praktické postupy v rámci IKP (1 a 2) s pozitivním dopadem na zaměstnání a kariérní rozvoj migranta. Materiály IKP – veškeré materiály, které jsou stejně dostupné pro všechny zainteresované strany, dodávají homogenní obsah pro všechny uživatele a poskytují opakovatelné informace, včetně (1) tištěných materiálů, tj. letáků, brožur, pokynů, manuálů ke kurzům; (2) multimédií, tj. videa, audio materiály, e-knihy, e-brožury, e-zines, prezentace; (3) kurzů v rámci e-learningu, m-learningu a jiných internetových obsahů; lze je dodávat odděleně od služeb IKP nebo v souvislosti s nimi. Služby IKP – všechny poskytnuté služby, které zahrnují výcvikové kurzy, semináře, konzultace, atd.

3. Naplnění metodologických požadavků a vzorkovacích kritérií Analýza obsahu je založena na materiálu vybraném a analyzovaném v rámci výzkumu v pěti zemích, kde je projekt prováděn: Česká republika, Německo, Velká Británie, Polsko a Španělsko. Všechny materiály byly vybrány na základě předem specifikovaných kritérií, která jsou běžná pro všechny země, kde byla analýza prováděna (viz Příloha 1). Byl definován průběžný postup výběru a nakonec byla provedena efektivní analýza 151 webových stránek, 36 brožur, 66 zákonů a nařízení a 15 dalších typů materiálů. Tyto materiály byly analyzovány rodilými mluvčími a následně byly stejnými výzkumníky přeloženy do angličtiny ve formátu společné zprávy, což vedlo k omezení počtu chyb v překladech a umožnilo zahrnutí kontextu každé příslušné země. Dotazování ve všech zemích bylo prováděno v souladu s metodologickým rámcem, který je uveden výše. Byla splněna vzorkovací kritéria pro obě skupiny; důležitým faktorem, který ovlivnil výběr vzorků, však byla dostupnost zástupců obou skupin - poskytovatelů IKP a migrantů, zejména v zemích s omezeným počtem oficiálně zaregistrovaných migrantů. Následující údaje představují demografické informace pro skupinu dotazovaných migrantů: • •

diferenciace dle pohlaví (ve většině případů ženy); mladí migranti a migranti ve středním věku (méně než 44 let);


Smlouva č. 2011-4470/001-001

4


• •

migranti EU a ne-migranti EU; vzdělaní migranti (60 % s vyšším vzděláním);

•

velké rozdíly v období pobytu v hostující zemi.

Následující údaje představují demografické informace pro dotazovanou skupinu poskytovatelů IKP: • • •

diferenciace dle pohlaví (ve většině případů ženy); poradci ve středním věku (méně než 54 let); velmi zkušení poradci (65 % z nich pracuje ve své profesi déle než 6 let).

MIGRANTI NA EVROPSKÉM TRHU PRÁCE 1. Role a chování migrantů na trhu práce Přesuny lidské populace byly zásadní v celé historii a v současné době je rozsah globální migrace masivní. Migranti čítají celosvětově zhruba 214 miliónů lidí a představují 3,1 % lidské populace celé planety. Téměř 10 % této populace migrantů žije v Evropě. Tito migranti zastupují různé země původu a pro ekonomické účely jsou rozděleni na evropské a neevropské státní příslušníky. Čistá migrace v Evropě velmi přispívá k populační změně. V několika posledních letech však došlo k významnému posunu v cílových zemích v porovnání s předchozími dekádami (Eurostat, 2009). Nejzřejměji lze tento posun vysledovat po vstupu členských států do EU. Migranti jsou považováni za zásadní prvek populačního růstu. Vyplňují mezery v pracovní síle, a proto na ně lze nahlížet jako na faktory sociálního a ekonomického růstu. Podle současného generálního tajemníka Organizace spojených národů, Ban Kimoona, lidstvo vstupuje do věku mobility, protože mnozí lidé v různých směrech překračují hranice a hledají lepší život. V důsledku toho migranti urychlují pokrok v rozvojovém světě, protože mají „potenciál odsekávat rozsáhlé nerovnosti, které charakterizují naši dobu“ (Keeley, 2009). Navíc se poptávka po migrantech pravděpodobně zvýší, protože rozvinuté země zjišťují, že v mnoha oborech potřebují jejich kvalifikaci a odborné znalosti (OECD, 2007). Uznává se, že rozvíjející se i rozvinuté země v současnosti využívají dovednosti migrantů pro zaplnění mezery v jejich pracovních silách (Keeley, 2009). A vzhledem k tomu, že migranti přicházejí ze zemí s různým kulturním zázemím, zavádějí do kultury hostující země diverzitu a přinášejí významné ekonomické a kulturní výhody s tím, jak dosahují úspěchu na trhu práce a rozvíjejí své vztahy s místními komunitami (Spencer, 2003). To vše znamená, že zapojení migrantů do národních ekonomických systémů je nebo by mělo být velkým zájmem všech vlád. Odpůrci migrace často zdůrazňují, že migranti soutěží na trhu práce s místními pracovníky, zejména v sektorech, v niž lze snadno nahradit domácí zaměstnance cizinci, a argumentují, že pracovníci-migranti zvyšují riziko míry nezaměstnanosti mezi místními komunitami. Evropské zkušenosti však demonstrují, že omezení na trhu práce nevedou ke snížení imigrace, ale naopak ke zvýšení nezaměstnanosti, k nedostatku pracovních sil a k nízké úrovni účasti na trhu práce (OECD, 2009), a to se všemi následnými nežádoucími sociálními důsledky. Dokonce i v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti stále existují mezery na trhu práce v nízce kvalifikovaných i ve vysoce kvalifikovaných oborech (OECD, 2009). Imigrace může mít také pozitivní dopad na domácí systémy sociálního zabezpečení, protože mladí lidé v produktivním věku jsou schopni přispívat do národních penzijních fondů zemí se stárnoucí populací a s klesající mírou porodnosti. Nové migrační toky mohou vytvářet ještě hlubší diferenciaci mezi skupinami migrantů. V porovnání s jinými pracovníky-migranty v západoevropských zemích mají lidé z východní Evropy a z neevropských zemí přehnaně vysoké zastoupení v nízce kvalifikovaných oborech v sektorech, jako je zemědělství, stavebnictví, maloobchod, atd. (EMN, 2006), a jsou obecně zaměstnáváni v nejnižších sociálních a pracovních kategorií, a to bez ohledu na jejich právní status (Katseli, 2004). Navzdory vysoké míře nezaměstnanosti žen, má velký podíl na nezaměstnanosti přistěhovalců péče o domácnost a o rodinu (Spencer, 2003). Další sektory, v nichž jsou imigranti ochotně zaměstnáváni, je stavebnictví, turistika, velkoobchodní a maloobchodní prodej. Nízce kvalifikovaní migranti jsou pak obvykle zaměstnáváni pro provádění sezónních, krátkodobých a „atypických“ prací (Spencer, 2003). I když je pravda, že mnozí nízce kvalifikovaní jednotlivci opouštějí svoje země, aby hledali nové příležitosti, platí také, že se neustále zvyšuje počet vysoce kvalifikovaných a dobře vzdělaných mladých migrantů (OECD, 2009). Tato skupina imigrantů, která je stále nedoceňovaná, je však vítána v některých sektorech trhu práce – a vzhledem k tomu, že proces vzdělávání a výcviku občanů pro kvalifikovanou práci je zdlouhavý a náročný na zdroje, není to překvapivé (Katseli, 2004). V současné době se migrace vysoce kvalifikovaných lidí stává přirozenou součástí ekonomického a sociálního procesu, a proto je stále více vnímána jako silná stránka vysoce rozvinutých zemí (Kaczmarczyk, Tyrowicz, 2008a). Lidé se stěhují do evropských zemí z mnoha různých důvodů. Nejčastěji hledají lepší zaměstnání a lepší životní standard a doufají, že budou schopni vydělat si více peněz, než v jejich domovské zemi. Byly však identifikovány i další důvody pro ekonomickou migraci. Ty zahrnují: • • • • •

shromažďování peněz, které jsou potřebné pro provedení jejich vlastních plánů; zlepšení profesionálních dovedností; zlepšení jazykových dovedností; uspokojení jejich aspirací a kariérních ambicí; studium kultury hostující země.

Bez ohledu na důvod mají motivy a kanály migrace dopad na chování migrantů na trhu práce. Používají různé (více či méně uspokojivé) strategie pro získání zaměstnání (jak to uvádí předchozí studie Carby-Halla, 2008): •

strategie „není co ztratit“ – migranti se rozhodnou přestěhovat bez specifické nabídky pracovního místa a přijímají možnost úspěchu i selhání na trhu práce;


Smlouva č. 2011-4470/001-001

5


•

•

strategie „společného příchodu“ – lidé doprovázení rodinou nebo přáteli často hledají zaměstnání prostřednictvím osobních sítí těchto rodinných členů nebo přátel (někdy se rozhodnou migrovat po získání informací o volných pracovních místech), protože díky příbuzným, kteří žijí v cílové zemi, mohou zůstat déle bez zaměstnání; strategie „náborové migrace“ – migranti se rozhodnou migrovat po uzavření smlouvy se zaměstnavatelem, která je výsledkem přímého kontaktu, náboru prostřednictvím specializované pracovní agentury nebo náboru větší skupiny (obvykle jde o dočasné zaměstnání), často zůstávají v hostující zemi i po ukončení nebo opuštění původní práce.

Pozice imigrantů na trhu práce je ovlivněna kulturními rozdíly, které nejsou pouze zdrojem diskriminace, ale které také ovlivňují úspěšnost hledání práce a vnímání pracovního místa. Někteří migranti mají pocit, že se nehodí do kulturního prostředí hostující země. Nejsou seznámeni s pracovní kulturou ani s tématy neformálních rozhovorů na pracovišti a to způsobuje, že se cítí jako outsideři. Kulturní rozdíly mohou být také zdrojem nedorozumění. Ty mohou zahrnovat (Cultural and Language Barriers... , 2002): •

• •

•

•

sociální role a sociální pozice – sociální struktura a sociální rozvrstvení, které existuje a je chápáno a přijímáno v jedné zemi, může způsobovat problémy v jiné zemi. Imigranti ze zemí, kde ženy jsou podřízeny mužům, mohou mít problémy při adaptaci na západní normy a zvyky. Například muži mohou mít problémy při přijímání práce po boku žen jako sobě rovných nebo nadřízených pracovnic, osobní prostor – lidé z odlišných kultur mohou mít odlišné zóny pohody, např. Němci a Japonci mají raději větší osobní prostor, zatímco Arabové mají tendenci stát blízko sebe, jazyk těla – stejná gesta mohou mít různé interpretace v různých zemích. Například Američané mají tendenci udržovat oční kontakt a jeho nedostatečnost může být interpretována jako vyhýbavost, zatímco latinskoamerické a asijské země považují vyhýbání se očnímu kontaktu za vyjádření respektu, náboženství – lidé z různých kulturních prostředí mohou mít různá náboženství a zvyky, které původní obyvatelé mohou chápat jako problematické. Imigranti mohou dodržovat náboženské svátky, kdy není povoleno pracovat, nebo určité zvyky, osobní vzhled – hygiena, stravovací návyky nebo oblékání se mohou u různých kultur lišit. Určité prvky oblečení, jako jsou šátky na hlavu, mohou být součástí zvyků nebo víry, jež mohou zaměstnavatelé považovat za nebezpečné nebo nevhodné.

Migranti v hostujících zemích často žijí v úzce propojených komunitách a vytvářejí hermetické sociální skupiny. Vstup osob z vnějšku je omezený a vyžaduje důvěru. Proto proces asimilace migrantů s místními komunitami obvykle provádějí sami migranti, kteří jsou již rezidenty v hostující zemi. Jde o minimálně dvoufázový proces, což má za následek jeho poměrně dlouhodobou povahu (Cultural and Language Barriers... , 2002). V důsledku toho jsou migranti často zaměstnáváni na pozicích, které neodpovídají jejich kompetencím. Bere se za dané, že 34 % migrantů má příliš vysokou kvalifikaci [pro pozice, na nichž jsou zaměstnáni], zatímco u rodných obyvatel je to pouze 19 % (Migrants in Europe, 2011). Migranti mohou být ochotni přijmout práci, kde nemohou využívat mnohé ze svých dovedností, avšak pro hostující zemi to představuje nevyužití kvalifikací a dovedností, které by mohly být využity pro dosažení vyššího ekonomického růstu. Problém nezaměstnanosti nebo příliš vysoké kvalifikace a související podzaměstnanosti se proto zvyšuje v důsledku mnoha překážek pro migranty na trhu práce.

2. Nevýhody a faktory úspěchu migrantů na trhu práce Ve všech hostujících zemích migranti čelí některým nevýhodám na trhu práce ve srovnání s rodnými obyvateli. Jak to zdůrazňují studie Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development - OECD), imigranti, kteří nyní přicházejí do zemí OECD, mají obecně vyšší úroveň vzdělání než předchozí generace. Přesto se však po lepším životě a po lepším zaměstnání v těchto zemích poohlíží stále ještě velký počet nízce kvalifikovaných migrantů (OECD, 2009). Podle statistické analýzy platí, že i když je úroveň vzdělání imigrantů shodná s úrovní vzdělání rodných obyvatel, stále existuje 60% mezera v zaměstnanosti (Keeley, 2009). Je tedy jasné, že existují ještě další faktory, a ne jen nižší úroveň kvalifikace, které brání imigrantům zařadit se do pracovních sil. Ve skutečnosti je získání pracovního místa s vysokým statutem problematické i pro vysoce kvalifikované migranty. Několik studií potvrzuje, že imigranti čelí vážným překážkám v rámci procesu získávání zaměstnání, které je vhodné pro úroveň jejich vzdělání (Hakak a kol., 2010, Constant a kol., 2009). Studie, kterou provedl Hakak a kol. a která zkoumá vnímané překážky získání dobré práce u imigrantů-profesionálů z Latinské Ameriky, odhalila, že nejvýznamnějšími překážkami jsou sítě, jazyk a kulturní rozdíly a mírná diskriminace. Význam těchto překážek v evropských zemích byl potvrzen i pozdějšími studiemi mezi jinými skupinami migrantů (Niedzielski, Gracz, Łobacz, 2010). Strukturální nepružnost, jako je nedostatek meziregionální geografické mobility zhoršuje jazykové překážky; omezení, která umožňují přístup ke specifickým profesím pouze místním komunitám, nerovnováha mezi existujícími dovednostmi a těmi, po nichž je vysoká poptávka, jakož i kulturní a socio-ekonomické překážky významně přispívají k nerovnováhám na trhu práce (OECD, 2009). Navíc mnozí imigranti čelí nevýhodám v takových oblastech, jako jsou zákonná práva, přístup ke vzdělání, trestní spravedlnost, zdravotní a životní podmínky a občanská účast (Spencer, 2003). Ve studii (odborný online průzkum IZA Expert Opinion Survey), která byla provedena mezi odborníky ze členských států EU v roce 2007, bylo zmíněno několik překážek označených jako překážky ekonomické integrace. Nejčastějšími byly: nedostatečné zvládnutí místního jazyka, neodpovídající vzdělání, nedostatek vědomostí o pracovních příležitostech, jakož i interní překážky (jako jsou sociální, kulturní či náboženské normy) a institucionální překážky (občanství, další právní omezení). Nicméně za nejvážnější překážku byla označena diskriminace (Constant a kol., 2009). Další překážky zahrnovaly nedostatečný regionální rozvoj, nedostatek právních dokumentů, nedostatek důvěry žádat o práci, nedostatečné uznávání zahraničního vzdělání, nedostatečnou ochotu pracovat či absenci zkušeností v sociálním kontextu cílové země. Imigranti sami označili placené zaměstnání jako oblast, kde by rádi viděli největší změny (Constant a kol., 2009). Uznává se, že migranti čelí diskriminaci na trhu práce z mnohých důvodů, avšak zejména z důvodu kulturních otázek, které ovlivňují chování migrantů. Zkušenosti s diskriminací existují nejen při žádání o práci, ale také při práci v týmu s většinou


Smlouva č. 2011-4470/001-001

6


místních rodáků. Mnohé překážky jsou však také zakotveny v mysli a v očekáváních migrantů samotných. Například se mohou bát registračních postupů v hostující zemi, mají omezené jazykové dovednosti a nedostatečnou sebedůvěru a zkušenosti s prací v různých sociálních kontextech. Mnozí migranti také nemají povědomí o poptávce na trhu práce v hostující zemi, kterou si vyberou jako cílovou. Jejich kvalifikace, jakkoliv je vysoká, pak nemusí odpovídat tržním potřebám. Překonávání těchto překážek zvyšuje pravděpodobnost nalezení práce. V rámci této studie migranti identifikovali několik faktorů, které mohou ovlivnit úspěch na trhu práce a jež lze rozdělit do následujících skupin: • • • • • •

zkušenosti na příslušném trhu práce; dovednosti vhodné pro aktuální požadavky trhu práce; země původu (EU, mimo EU); sociální kapitál v rámci hostující země vědomosti o principech trhu práce; vědomosti o příležitostech na trhu práce.

Zkušenosti s trhem práce v hostující zemi, ať jsou jakékoliv, poskytují migrantům vědomosti o sociálním kontextu v rámci nového pracovního prostředí. Migranti se učí ze zkušeností a mění svoje chování v souladu s požadavky místního trhu práce. Zároveň skutečnost, že určitý migrant, který žádá o práci, má předchozí zkušenosti, poskytuje potenciálnímu zaměstnavateli ujištění, že je žadatel seznámen s místní kulturou a normami. V důsledku toho budou pravděpodobně důkladněji zváženy kompetence příslušného migranta. Dále, kompetence musejí odpovídat poptávce na trhu práce. Ekvivalence a uznání dovedností mohou být problémem, zejména když lidé přicházejí ze zemí, kde jsou velice odlišné systémy vzdělávání, zásady lidského vývoje, průmyslové standardy, atd. Mnozí zaměstnavatelé nedůvěřují kvalifikacím či diplomům získaným v zahraničí. Mohou mít pochybnosti o tom, zda je příslušná kvalifikace autentická nebo ji považovat za nižší, než je místně uznávaný standard. Migranti si musejí uvědomit, že jejich dovednosti, jakkoliv jsou užitečné, nemusejí přesně odpovídat požadavkům v hostující zemi a že z důvodu kvality a profesionální odpovědnosti může vyvstat potřeba, aby jejich dovednosti byly doloženy a/nebo doplněny specifickými kvalifikacemi. Země původu je pro migranty také důležitým faktorem při hledání zaměstnání. Navzdory otevírání evropského trhu práce v několika posledních letech zůstaly některé pozice striktně vymezeny pro lidi, kteří mohou doložit vybranou národní příslušnost. To se také vztahuje na právní proces pracovního povolení, které je obvykle snazší získat pro migranty z EU. Tento problém lze částečně obejít pomocí specializovaných agentur, v některých případech to však může být časově náročné a zákonné zaměstnání může být znemožněno až do chvíle, kdy bude zajištěna standardizace. Sociální kapitál v hostující zemi – tj. koho znáte – napomáhá úspěšnému projití procesem a jde také o nástroj pomoci při integraci a podpory v učebním procesu, pokud jde o kulturu, místní trh práce, pravidla a požadavky. A konečně, sociální sítě (přátelé, rodina, sociální kontakty) jsou také velmi nápomocné při hledání zaměstnání prostřednictvím přímého kontaktu se zaměstnavatelem. Vědomosti o principech trhu práce v hostující zemi zahrnují mnohé otázky, které jsou stejně důležité pro ty, kdo žádají o práci, i pro zaměstnance. Patří mezi ně velmi jednoduchá a technická témata, jako je příprava životopisu, i komplikovanější záležitosti, jako je zvládnutí pracovního práva a systémů sociálního zabezpečení, jakož i spletitější a sofistikovanější otázky, jako je chování na pracovišti. Některým z těchto věcí je možné se snadno naučit v průběhu specializovaných kurzů, jiným se lze naučit pouze na základě zkušeností. Bez ohledu na to, jak jsou příslušné vědomosti získány, jsou v každém případě zásadní. Povědomí o principech trhu práce je velmi odlišné od vědomostí o příležitostech na trhu práce, které se vztahují k pochopení potřeb trhu práce. Učení se o tržních příležitostech vyžaduje aktivní průzkum pracovních příležitostí (ať už je nebo není záměrem migranta) prostřednictvím specializovaných agentur, členů rodiny nebo přátel, jiných sociálních sítí nebo přímého kontaktu se zaměstnavateli. Vyžaduje také některé sociální dovednosti a předpokládá povědomí o principech trhu práce. Čím úžeji lze vymezit tyto podmínky a faktory úspěchu, tím větší je pravděpodobnost získání smysluplného zaměstnání. V praxi je však splnění těchto kritérií náročné, a to v důsledku nesrovnalostí na širším trhu práce i v důsledku vnitřních mentálních překážek úspěchu.

3. Překonávání překážek na trhu práce Překovávání překážek, jimž migranti čelí na trhu práce, vyžaduje jejich aktivní zapojení, jakož i změny v přístupu místní společnosti. Tyto změny závisejí na sociálních systémech a také na úsilí migrantů zaměřeném na vytváření pozitivního obrázku o sobě samých. Ze všeho nejvíce to však vyžaduje úpravu právního statutu migrujících osob. Výsledky provedené studie ukazují, že mnozí migranti se vyhýbají legalizaci svého pobytu, protože se obávají předstoupení před veřejné orgány. Navíc mají strach poskytnout informace o sobě (osobní údaje), o svojí finanční situaci a o pozici svých rodin. Diskuse o jejich motivech pro migraci jsou vnímány jako nepříjemné, protože jsou často soukromé a někdy jsou vnímány jako zostuzující. Migranti, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, často zdůrazňovali, že pracují nelegálně. Práce na „šedém trhu“ se zdá být poměrně běžným fenoménem zejména mezi migranty ze zemí mimo EU. A bez zdokumentovaného právního statutu mohou mít migranti těžkosti s přístupem k profesionálním a dobře placeným zaměstnáním. Zkušenosti migrantů ukazují, že profesionální kompetence nezaručují získání zaměstnání. Protože velký počet migrantů s univerzitním vzděláním vyrůstá v rámci Evropské unie, zejména v rozvinutějších zemích, schopnost být konkurenceschopní na trhu práce se stává důležitým tématem. To znamená, že stále důležitějšími se stávají komunikační dovednosti, sociální kompetence a kulturní otázky. Navíc počáteční kompetence musejí být ve svém kontextu v souladu s požadavky a přesvědčením agentů na trhu práce v cílové zemi. To často znamená potřebu zúčastnit se specializovaných výcvikových programů. Někdy to také vede k dočasnému nebo stálému zaměstnání na stupni nižším, než je kvalifikace migranta. Proto se proces socializace zdá být tak zásadním. Tyto a podobné problémy potvrdily i další studie (Taguma a kol., 2009). Migranti si musejí být vědomi problémů, které mohou vzniknout, jakož i toho, jak je překonávat. Někdy však jejich snaha vyžaduje také podporu od lidí z místních komunit, kteří žijí v příslušném kontextu a dobře mu rozumějí. Služby IKP pro migranty, jsou-li poskytovány správně, mohou tyto problémy také pomoci řešit. I když migranti přiznávají pouze velmi omezené využívání těchto služeb, uznávají, že některé z nich jsou velmi nápomocné při překonávání sociálních a ekonomických překážek,


Smlouva č. 2011-4470/001-001

7


zejména když jsou individualizovány a reagují na specifické potřeby. Studie ukazuje, že problémy a potřeby podpory migrantů jsou velmi podobné ve všech zemích zahrnutých do projektu. To potvrzuje i hodnocení služeb IKP a jejich dopadu. Proto byly efektivní praktické postupy podle migrantů ze všech analyzovaných zemí dány do vztahu k faktorům úspěchu na trhu práce, jak je to prezentováno v Tabulce 1. Tabulka 1. Efektivní praktické postupy podle migrantů ve vztahu k faktorům úspěchu na trhu práce Faktory úspěchu

Efektivní praktické postupy podle migrantů

Zkušenosti s příslušným trhem práce

Zkušenosti jsou velice důležité. Dobrovolná práce je velmi dobrá a pomůže vám nalézt placenou práci. Když pracujete dobrovolně, nemáte strach, že budete dělat chyby, a učíte se. Dobrovolná práce je dobrá když začnete hledat práci. Pro práci v této zemi byste samozřejmě měli dobře ovládat angličtinu. Vyhledání podpory pracovních svazů. Služby spojené se zaměstnáním, které poskytují, podporují také založení vlastního podnikání. V tuto chvíli je lepší zůstat v zemi vašeho původu.

Kompetence odpovídající požadavkům na trhu práce

Vyhledání podpory při hledání zaměstnání u pracovních svazů. Poskytují také jazykovou podporu. Studium jazyka na počátku pobytu, jakož i znalosti o kultuře jsou zásadní. Jazykové kurzy češtiny – pokud hledáte práci v České republice, nejdůležitější je mluvit česky. Rád bych navštěvoval kurz českého jazyka na Karlově univerzitě. Bohužel za něj však musíte platit. Musím tedy nejprve vydělat peníze. Doporučil bych studium jazyka (jde totiž o základní podmínku pro získání trvalého pobytu). Doporučil bych zlepšení kvalifikace (dokumenty, avšak nejen získání oficiálního diplomu a certifikátů; člověk musí být také schopen skutečně něco předvést) a v důsledku toho také zlepšení schopnosti přístupu na trh práce. Doporučil bych jim, aby navštěvovali jazykové kurzy češtiny. Kurzy, které nabízejí nevládní organizace (tento klient má seznam, některé nalezl na ruských webových stránkách, některé mu doporučili přátelé). Nejprve se naučit německý jazyk a pak zaslat mnoho spekulativních žádostí namísto spoléhání se na pomoc pracovních center/ center nezaměstnanosti. Svým přátelům bych doporučil, aby si vylepšili angličtinu. Také bych jim doporučil, aby při hledání práce požádali o pomoc organizaci Praxis. Svým přátelům doporučím navštěvování kurzů angličtiny a zlepšení jejich angličtiny. Doporučím jim, aby zašli do knihovny Idea Store a zeptali se, jaké jazykové služby mohou využít; jazykové kurzy lze navštěvovat také v organizaci Praxis. Pro zlepšení dovedností bych svému příteli doporučil, aby zašel do Idea Store a navštěvoval kurzy, které potřebuje. Nic nedoporučuji, protože si myslím, že záleží na štěstí. Svému příteli bych pouze řekl, ať navštíví Jobcentre Plus. Pro nově příchozí jsou hlavním problémem nedostatečné komunikační dovednosti. Musejí si zlepšit svoje komunikační dovednosti. Pro zlepšení jejich komunikačních dovedností bych jim doporučil, aby zašli do Library Idea Store nebo mohou zajít do Praxis a navštěvovat některé kurzy, protože většina kurzů je tam zdarma. Nebo mohou navštěvovat komunikační klub Praxis či jiné kurzy, jejichž názvy si nepamatuji. Na našem obecním úřadě v Tower Hamlets máme Idea Store a tam probíhají kurzy angličtiny i jiné kurzy. Po zlepšení komunikačních dovedností byste měli podstoupit další výcvik podle toho, jaký typ práce hledáte. V případě administrativní práce, jako dělám já, byste měli zajít do neziskové organizace Old Ford nebo do jiné organizace v místě vašeho pobytu, protože tento typ kurzů opravdu pomáhá. Svým přátelům bych tedy nejprve doporučil zlepšení jejich komunikačních dovedností, což je možné v Praxis nebo v knihovně Idea Store.

Země původu (EU, mimo EU)

Zapsat se ve veřejném centru zaměstnanosti a zajít na cizinecké oddělení pro získání přehledu o tom, kam jít a co udělat.

Sociální kapitál v hostující zemi

Využít pomoc poradenských služeb pro migranty; pokud je to třeba, vždy vás odkáží na jinou vhodnou instituci. Mohou vám pomoci s papírováním a překlady, s vysvětlením zákonů a nařízení, atd. Prostřednictvím dvou výše uvedených webových stránek. Doporučil bych také intenzivní kurz němčiny. Poradil bych jim, ať hledají práci z domova, než se sem přestěhují, protože je to depresivní. Přijdete sem s nějakou dobrovolnickou zkušeností, stáží nebo podobně. O týden či dva později zjistíte, že jste bez peněz, a to je velký tlak. Jste-li doma a nemáte práci, pořád jste doma. Ale když jste tady a nemáte práci, budete se cítit neužiteční, protože vaše rodina a přátelé tu nebudou. Dokonce ani nemám rád Londýn, protože když nemáte peníze, nemůžete vyjít z domu. Dále bych jim poradil, aby měli hodně dobrou angličtinu. Když někoho požádáte, aby vám něco zopakoval, jsou lidé obvykle milí, přestanou však být milí, když je o to žádáte neustále. Buďte velmi zaměření na to, co hodláte udělat, a buďte velmi dobře připravení. Také ihned začněte provádět plán B, já například vyhledávám víkendové a dobrovolnické práce.

Vědomosti o principech trhu práce

Pracovní svazy poskytují služby, které mi pomohly s mým životopisem. Informace o tom, kde hledat práci, jsou také ve veřejných knihovnách. Agentura pro dočasnou práci je dobrým způsobem, jak začít. Výcvik je naprosto nezbytný, protože rozšiřuje pracovní příležitosti. Soustředit se na životopis (všechny informace jsou dostupné na internetu). Dal bych jim doporučení, jakou nevládní agenturu kontaktovat pro podporu. Například bych jim doporučil návštěvu Organizace pro pomoc uprchlíkům, protože tam mají anglicky mluvícího poradce. A poskytl bych jim praktické informace o hledání práce v České republice. Rád bych jim doporučil návštěvu nevládních organizací, aby zjistili, co nabízejí. Nebát se a nepoužívat zprostředkovatelské služby. Například v Česku je možné získat všechny potřebné informace na internetu – české a ruské webové stránky, oficiální webové stránky Ministerstva vnitra, možnost navštívit úřad). Návštěva služeb nevládních organizací (je dobrá pro základní informace, zlepšení češtiny a setkání se s novými lidmi). Navštívit pracovní úřad a požádat o profesní výcvik nebo rekvalifikační kurzy. Poradenské služby pro migranty a centrum práce mi hodně pomohly při hledání vhodné práce – pro níž mám kvalifikaci – v hostující zemi (Německo). Je také dobré mít rozsáhlou síť přátel a známých, kteří mohou čas od času vypomoci pomocí drobných prací nebo mohou dokonce znát někoho, kdo hledá nové zaměstnance. V Kolumbii je velmi těžké získat zaměstnání, ale tady existuje mnoho příležitostí. Když jsem sem před dvěma roky přišel, bylo snadné nalézt práci pomocí center práce. Doporučil bych navštívit Praxis a získat informace a hledat práci v centru práce. Svému příteli doporučím udělat to samé, co jsem udělal já, tedy navštívit centrum práce, navštívit knihovny, protože tam je mnoho věcí, které jsou dobré pro získání informací, a mnoho příležitostí ke studiu. Určitě svým přátelům doporučím, aby navštívili Idea Store, chodili na kurzy a využili služeb organizací Next Step a Praxis. Věřím, že existuje mnoho podobných míst. Na začátku, když jsem sem přišel, neměl jsem žádnou podporu a nevěděl jsem, kde ji nalézt. Je důležité ptát se lidí, kde lze získat podporu. Přátelům bych doporučil, aby navštívili centrum práce, zašli na obecní úřad, podívali se na webové stránky, a hledali práci s pomocí životopisu. Pro zlepšení dovedností bych jim doporučil navštívit knihovny, např. tento kurz jsem našel v knihovně, v Idea Store. Mají tam dobré informační nástěnky. Pokud jde o materiály a webové stránky, řekl bych, že centrum práce Jobcentre Plus je dobré, viděl jsem tam několik příležitostí. Dám jim webovou adresu, kterou používám, jako jsou britské charitativní práce, práce v oblasti lidských práv, atd. Kontaktování všech přátel; podle mě je důležité mít síť přátel. Někdy můžete znát někoho, kdo zná někoho, kdo někoho potřebuje. Webové noviny Guardian jsou dobré, jsem na jejich mailing listu a dostávám informace.

Vědomosti o příležitostech na trhu práce

Vyhledejte ruské a české webové portály. Prozkoumejte internet a ptejte se přátel. Pokud mě někdo požádá, abych mu doporučil službu pro hledání práce, určitě mu doporučím internetový průzkum. Hledejte sami na internetu a na ruských webových a sociálních stránkách. Ptejte se také přátel, kteří pracují v různých odděleních, zda nevědí o nějaké pracovní pozici. Ptejte se přátel. Prozkoumejte internet. Největší podporou je zřejmě znát hodně lidí, mít dobrou sociální síť, kde je snadné nalézt práci (i kdyby to nebyla profese, o níž sníte). Myslím, že bych svým přátelům doporučil žádat o práci přímo u společností a zároveň se zaregistrovat u pracovních agentur v oblasti, kde žijí. To člověku přinese největší možné množství příležitostí. Při hledání práce buďte aktivní. Zdroj: Výsledky výzkumu: individuální hloubkové dotazování migrantů


Smlouva č. 2011-4470/001-001

8


Migranti mají tendenci využívat služby IKP pouze tehdy, nejsou-li schopni sami vyřešit určitý problém. To se týká procesů legalizace pobytu, jakož i hledání volných pracovních míst. Je pozoruhodné, že bez ohledu na zemi tvrdí, že procesy registrace pobytu pro cizince jsou často příliš zdlouhavé a komplikované. Potřebují podporu při vyplňování formulářů, žádostí, atd. Úroveň jejich jazykových znalostí navíc často znemožňuje účinnou komunikaci, zejména na počátku pobytu. Na druhé straně v rozvinutějších zemích jsou migranti při hledání práce často více zaměření a uvádějí, že pro tyto účely málokdy využívají služeb IKP. Důvodem je pravděpodobně dostupnost většího počtu pracovních příležitostí na trzích těchto zemí. Některé z důvodů, které migranti uvádějí, pokud jde o vzácné využívání služeb IKP v hostujících zemích, zahrnují nedostatek vědomostí o službách, které poskytovatelé IKP nabízejí, a někdy také nedostatek důvěry v poradce samotné. To může být způsobeno obecnou kulturní nedůvěrou k institucím, zatímco nedostatek vědomostí o nabízených službách je pravděpodobněji důsledkem neefektivní komunikace a nedostatku publicity. Na základě výsledků naší studie lze identifikovat neefektivní praktické postupy v rámci IKP (jak je vnímají migranti samotní). Protože je pro ně velmi cennou komoditou čas, migranti často očekávají, že jejich všechny problémy vyřeší jediná osoba nebo jediné správní místo, zejména pokud jde o zajištění trvalého pobytu. To však často není možné. Často mají jazykové problémy a potřebují pomoci s překládáním a vyplňováním dokumentů, kterým nerozumí. Migranti očekávají nejen formální a právní pomoc, ale také pomoc v jiných oblastech, které se vztahují k životu v cizí zemi. Poradenská podpora pro migranty musí být komplexní a musí zahrnovat všechny oblasti hledání práce či výcviku. Všechna tato témata ilustrují problémy, které existují na trhu práce ve smyslu migračního toku, který na oplátku ovlivňuje socioekonomické podmínky a míru hospodářského růstu. Jak tok migrantů systematicky roste, je potřebná aktivní politika, které se těmito problémy zabývá a předchází jim. Podpora IKP musí být řádná, pokud jde o vhodné poskytovatele, a musí odpovídat odlišným potřebám rozdílných skupin migrantů. A v rámci EU ve skutečnosti existují mnohé podpůrné agentury s těmito cíli.

SYSTÉMY PRACOVNÍ PODPORY NA EVROPSKÉM TRHU PRÁCE 1. Kontext poskytovatelů IKP v zemích partnerů projektu Podle analýzy údajů v rámci studie existují ve všech zemích partnerů projektu poskytovatelé IKP, kteří jsou odpovědní za přímé poskytování služeb migrantům. Poskytovatelé IKP mohou jednat jako vládní, nevládní, veřejné nebo soukromé instituce. Ve všech zemích (avšak zejména v těch rozvinutějších, tj. Velká Británie, Německo) mohou existovat určité specializace v poskytování těchto služeb v souladu s různými potřebami podpory u migrantů na trhu práce. Obecně však tyto služby zahrnují kariérní poradenství, odborný výcvik, jazykový výcvik, atd. (viz Příloha 4). Vzhledem k rozsahu těchto služeb jsou poskytovatelé IKP neustále v kontaktu s migranty. Poskytovatelé IKP provádějí svoje aktivity v určitém sociálním a ekonomickém prostředí, které zahrnuje i jiné instituce, jež se zabývají problémy migrantů spojenými s trhem práce (viz Příloha 3). Tyto instituce lze obecně rozdělit do dvou skupin (klasifikovaných podle kategorizace zainteresovaných subjektů, viz Ulrich, 1994): •

•

„Tvůrci rozhodnutí“– odpovědní za rozvoj nařízení, která definují odpovědnosti a omezení poskytovatelů služeb IKP, ale také další nástroje regulující trh práce a práva migrantů. Interakce poskytovatelů IKP s těmito typy institucí ovlivňují aktivity obou stran. „Designéři“– strany, které přispívají nezbytnými odbornými vědomostmi, jež se týkají zaměstnání a osobního rozvoje migrantů, a podporují praktické postupy v rámci IKP. Poskytují například vědomosti o trhu práce a řadu služeb, které podporují aktivity poskytovatelů IKP, jako jsou specializované překlady. Dobře rozvinutý sektor „designérů“, kteří dokáží přispívat odbornými vědomostmi a materiály, je nedocenitelným strukturálním zdrojem pro poradce IKP, kteří se pak mohou soustředit na praktičnost poskytování služeb a na péči o klienty.

Systém podpory migrantů je založen na výše popsaných institucích a na vztazích mezi nimi na trhu práce (viz Příloha 3). Komplexnost sociálního a ekonomického kontextu má z mnoha různých důvodů dopad na významné rozdíly v systémech podpory migrantů ve všech zemích. Ve všech zemích jsou však tyto systémy založeny na tvůrcích rozhodnutí, designérech a poskytovatelích IKP. Podle migrantů a poradců, kteří byli dotazováni pro účely této studie, jsou podpůrné služby pro migranty obvykle poskytovány zdarma nebo jsou dostupné za velmi nízkou cenu. To se zejména vztahuje na služby poskytovaného vládními, veřejnými a nevládními poskytovateli IKP. Bezplatnou podporu pro migranty na trhu práce garantují národní zákony v každé zde uvažované zemi. Vypořádání se s nezaměstnaností a nelegálním zaměstnáváním je jednou z priorit Evropské unie a iniciativy boje proti nim jsou financovány z rozpočtů členských států. Navíc existuje velký počet evropských programů, které pokrývají náklady spojené s propagací mezinárodního zaměstnávání. Systémy podpory migrantů jsou v každé analyzované zemi odlišné v závislosti na míře migrace a problémů s nezaměstnaností (viz Příloha 2). Vyspělejší a účinnější systémy jsou používány v zemích, kde je míra migrace vyšší a zkušenosti zaměstnanců větší (např. Německo a Velká Británie). Existují také velké rozdíly ve struktuře systémů v každé zemi. Například systémy podpory migrantů v Německu zahrnují pouze nevládní instituce, zatímco britský model je založen na soukromých i veřejných institucích, které mají odlišné cíle. Systémy však mají společné charakteristiky. Podpora migrantů existuje ve všech zemích na národní i na regionálních úrovních a úkoly jsou přidělovány mnoha různým institucím. Ty se v mnoha oblastech vzájemně doplňují. EU nereguluje politiku trhu práce v plné míře, ale nechává její rozvoj na členských státech, které vybírají vhodné metody pro vyrovnávání nabídky práce a poptávky po ní. Praktické postupy v rámci IKP jsou však předmětem konkrétních národních nařízení. V zemích EU tedy existuje určitá diverzita v organizačních regulacích trhů práce, včetně používaných nástrojů, programů a míry nákladů na jejich implementaci. Z pohledu globalizovaného trhu práce se však doporučuje unifikace těchto záležitostí.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

9


Některé společné charakteristiky systémů podpory migrantů v analyzovaných zemích jsou definovány níže v Tabulce 2. Zákony a nařízení v každé zemi zavazují všechny instituce poskytovatelů IKP, aby byly zakládány v rámci speciálních registračních postupů. Poradenství a výcvik migrantů je regulován jmenovaným úřadem (který je v každé zemi specifický). V každé zemi analyzované v této studii existují zákony, které regulují tento typ aktivit. To znamená, že všechny jsou kontrolovány určitými agenturami, a proto by měly dodržovat určité požadavky na kvalitu. Nařízení, která se týkají praktických postupů v rámci IKP, také přispívají k rozvoji systémů výměny informací mezi agenturami i mezi agenturami a jejich zainteresovanými subjekty (jak jsou definovány výše). Tabulka 2. Požadavky a omezení praktických postupů v rámci IKP v analyzovaných zemích Země

Požadavky a omezení

Česká republika

Všechny sociálně poradenské služby jsou v České republice bezplatné. Všechny sociálně poradenské služby podléhají zákonu o sociálních službách č. 206/2009 Sb. Poskytovatelé sociálně poradenských služeb musejí požádat o registraci u příslušného regionálního úřadu. Předpokladem pro poskytování sociálně poradenských služeb je profesionální kompetentnost. Profesionální kompetentnost znamená vyšší vzdělání v oblastech zaměřených na sociální práce, atd. Může také jít o kombinaci výcvikových kurzů a praxe. Neexistují žádné požadavky, pokud jde o praktické postupy v rámci IKP v oblasti vzdělávání dospělých migrantů.

Německo

V lednu 2010 vydala BMI Podpůrné pokyny pro MBE*³ (Förderrichtlinien der MBE), které vešly v platnosti 1. března 2010. Podle těchto „Podpůrných pokynů pro MBE“ musejí asociace, které poskytují poradenské služby migrantům, fungovat na národní úrovni, musejí mít organizační strukturu s ústředním oddělením a musejí nabízet poradenské služby pro všechny cílové skupiny. Poskytovatelé poradenských služeb migrantům provádějí svoje úkoly nezávisle a dislokují svoje vlastní zdroje pro program MBE. Zastřešující organizace musí zajistit, aby jejich poskytovatelé MBE prováděli svoje úkoly v souladu se specifickými ustanoveními „Podpůrných pokynů pro MBE“. Federální úřad pro migraci a uprchlíky a poskytovatelé MBE se dohodli na požadavcích kvalifikovaného profilu, který poradci pro migranty musejí splňovat (většinou se jedná o sociální pedagogy nebo sociální pracovníky, kteří mají nezbytné interkulturní kompetence a obvykle mluví několika jazyky. Navíc musejí mít základní znalosti o zákonech, které se týkají imigrace a trvalého pobytu, a o pracovní legislativě v Německu). Jejich kvalifikaci je nutno zkontrolovat, ověřit a garantovat prostřednictvím dalšího výcviku. Různé asociace musejí atestovat kvalifikace svých pracovníků. Poměr distribuce stanovuje, kolik peněz z federálního rozpočtu je přiděleno kterému státu. Poradenské služby jsou migrantům poskytovány zdarma. Náklady na jazykové kurzy, semináře a další výcvik mohou nést jejich účastníci. Například integrační kurzy jsou zdarma pro migranty, kteří dostávají dávky v nezaměstnanosti nebo dávky v rámci sociální péče; pro všechny ostatní stojí tento kurz 1,20 EUR/hodinu – obvyklý integrační kurz trvá 600 hodin plus 60 hodin kurzu orientace (792 EUR/obecný integrační kurz).

Velká Británie

Organizace/osoby poskytující imigrační poradenství by měly být regulovány Úřadem komisaře pro imigrační služby (OISC). Poskytování imigračního poradenství nebo služeb ve Velké Británii, které není regulováno OISC, je trestným činem. U OISC se v současné době registruje kolem 130 organizací na podporu migrantů a uprchlíků na úrovni 1 – což znamená, že mohou poskytovat obecné poradenství, ale nemohou se zabývat sociálními případy. Někteří poskytovatelé služeb ztratili svoje zaměstnance vycvičené OISC, a proto již nemohou poskytovat imigrační poradenství. Zákon o právní pomoci (navržený Ministerstvem spravedlnosti) by představoval jednu z nejradikálnějších reforem v oblasti poskytování imigračního poradenství. Pokud zákon projde, povede to ke zrušení právní pomoci pro imigrační případy, což znamená, že lidé, kteří si nebudou moci dovolit zaplatit za právní poradenství v oblasti migrace, budou mít mnohem méně otevřených příležitostí. Očekává se, že by tento zákon měl dominový efekt i na sektor poradenství. Např. Imigration Advisery Service, jedna z předních charitativních organizacích poskytujících dotované poradenství v oblasti azylu a imigrace, přešla v roce 2011 pod nucenou správu. S ohledem na standardy kvality poradenských služeb Advice UK uvádí, že zavedení placené struktury pro poradenské služby spolu s poskytováním bezplatných služeb by vytvořilo dvoustupňový systém, který by vedl k nerovnováze v přístupu k placeným versus bezplatným službám a v jejich kvalitě. Stávající tlaky (které se ještě zvýší, pokud zákon o právní pomoci projde), staví mnohé malé poradenské organizace do složité pozice, protože budou muset buď lidi odmítat, nebo začít fungovat mimo úroveň svých kompetencí. Kodex norem OISC pokrývá všechny subjekty, které poskytují imigrační poradenství nebo imigrační služby v rámci Velké Británie. Kodex norem (Kodex) je vytvářen v souladu s odstavcem 3 dodatku 5 Zákona o imigraci a azylu z roku 1999. Komisař pro imigrační služby má povinnost zajistit, aby ti, kdo poskytují imigrační poradenství nebo imigrační služby, k tomu byli kompetentní. Podrobnosti o kompetenčních požadavcích lze nalézt v Příručce o kompetencích na webové stránce: http://oisc.homeoffice.gov.uk/servefile.aspx?docid=239 Nerovnovážná geografická distribuce IKP s méně poskytovateli ve vzdálenějších správních obvodech, politický závazek vlády ve smyslu poskytování adekvátních dotovaných služeb IKP, neexistence systému pro uznávání zámořských kvalifikací, omezení zažívaná migranty samotnými (náboženská nebo kulturní, nedostatečná schémata podpory rodin, včetně péče o děti, absence zkušeností s Velkou Británií, národní odborné kvalifikace, atd.). Školné: Zámořští studenti platí téměř dvojnásobné školné v porovnání s domácími studenty a navíc nařízení týkající se definice studentů mohou být dost komplikovaná. Dalším problémem pro zámořské studenty je, že školné není zmraženo k roku nástupu, což znamená, že poplatky hrazené mezinárodními studenty, kteří v současné době studují na univerzitě, by potenciálně mohly být ovlivněny změnami v hospodářském klimatu.

Polsko

Zprostředkování práce je regulovanou aktivitou a vyžaduje registraci subjektů, které provádějí zprostředkování při hledání zaměstnání (guvernér vydá certifikát). Vlastnictví registrace neopravňuje k vytvoření sítě EURES. Poskytovatel zprostředkovacích služeb by: 1) neměl mít nedoplatky na daních, příspěvcích na sociální pojištění, zdravotním pojištění, atd., které je povinen hradit; 2) neměl být trestaný; 3) neměl být předmětem likvidace nebo bankrotu. Navíce by subjekt zprostředkující práci měl: 1) mít místo určené pro kancelář pracovní agentury, aby se zajistila důvěrnost úkolů; 2) být vybaven základním technickým vybavením, které umožňuje provádět aktivity zprostředkování práce; 3) zajistit obsluhu uživatelů služeb v oblasti: a) osobního poradenství a vedení – zajišťovat lidi s vyšším vzděláním nebo lidi s vyšším vzděláním, kteří absolvovali alespoň jeden rok profesionálních zkušeností při práci v roli poradce nebo profesionálního zaměstnance veřejných služeb nebo pracovní agentury, b) zaměstnání a dočasné práce – zajišťovat lidi alespoň se středoškolským vzděláním. Navíc musí zprostředkovatel práce zpracovávat osobní údaje v souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů a nesmí diskriminovat na základě pohlaví, věku, handicapu, rasy, náboženství, etnického původu, národnosti, sexuální orientace, politického přesvědčení, náboženství nebo z důvodu členství v pracovním svazu u osob, pro něž hledá zaměstnání nebo placené zaměstnání. Poskytovatel IKP, který nabízí výcvik pro nezaměstnané a uchazeče o práci, by měl být registrován v rejstříku výcvikových institucí, který vede regionální pracovní úřad. Registrované výcvikové instituce jsou veřejné a mohou být provozovány v elektronické formě. Výcviková organizace může požádat o registraci výcvikové organizace po podání žádosti o registraci spolu s informacemi o: 1) předmětu výcviku; 2) provádění výcviku zaměstnanců; 3) základních prostorách, jejich vybavení a způsobech učení; 4) metodách pro hodnocení kvality výcviku; 5) počtu nezaměstnaných a uchazečů o práci, kteří podstoupili výcvik v minulém roce; 6) poskytované bezplatné podpoře účastníkům a absolventům profesního výcviku nebo přípravy dospělých, které zahrnují informace o situaci na trhu práce a o poptávce po dovednostech. Registrace výcvikových institucí je bezplatná. Kurzy a semináře prováděné poskytovateli IKP, kteří jednají jménem vlády, jsou bezplatné. Platí se u soukromých subjektů. Cena se stanovuje tržně a v různých krajích se liší.

Španělsko

Informace nedostupné Zdroj: Výsledky výzkumu: analýza obsahu


Smlouva č. 2011-4470/001-001

10


Nařízení trvají na tom, aby poskytovatelé IKP dodržovali určité systémy zajišťování kvality, zejména pokud jde o pracovní poradce, kteří jsou povinni demonstrovat požadované dovednosti a kompetence (viz Příloha 3). Nařízení, která se vztahují ke kvalifikaci poradců, neobsahují stejné požadavky ve všech analyzovaných zemích. Jsou přísnější v zemích, kde je počet migrantů významnější ve vztahu k místním občanům (např. Velká Británie). Protože jsou služby v těchto zemích širší a počet agentur, které je provádějí, je větší, jsou tyto služby navíc konkurenceschopnější. Poskytovatelé IKP jsou odpovědní za rozvoj kompetencí poradců, které zaměstnávají tak, aby odpovídaly nařízením a potřebám trhu. Kompetenční požadavky jsou mnohem méně náročné v zemích, kde migrace je spíše okrajovým fenoménem (např. v Polsku). V závislosti na zemi a na úrovni rozvoje podpůrných služeb se výrazně liší profesionální profily poradců. Úrovně a oblasti vzdělávání a odborných znalostí, požadovaných dovedností a zkušeností jsou definovány pro každou individuální poradenskou roli. Ty však nelze v jednotlivých zemích snadno porovnat. Obecně řečeno, kompetence požadované pro obchodní poradce zahrnují profesionální vědomosti, jako globální ekonomika, mechanismy trhu práce, systémy sociálního a zdravotního zabezpečení, sociologie, psychologie, pracovní právo, atd., jakož i osobnostní dovednosti, jako je jazyk, komunikace, neverbální komunikace, atd.

2. Praxe IKP jako reakce na pracovní problémy migrantů Rozvoj praktických postupů v rámci IKP v konkrétní zemi je samozřejmě výsledkem národních zákonů a nařízení, zásadnější však je, že závisí na míře migrace a na analýzách potřeb migrantů, které jsou prováděny na každodenním základě. Existuje mnoho rozdílů mezi zeměmi ve vztahu k poskytování služeb, všechny se však zaměřují na šest typů služeb: • • • • • •

vytváření příležitostí pro získání zkušeností; rozvoj kompetencí/dovedností; podpora legalizačních postupů v hostující zemi; podpora asimilace do lokálních komunit; poskytování informací o právních a organizačních otázkách na místním trhu práce a pracovní poradenství; shromažďování a poskytování informací o volných pracovních místech.

Vytváření příležitostí pro získání zkušeností je důležitým typem služeb, které jsou poskytovány migrantům. Příležitost pro migranty získat pracovní zkušenosti v hostujících zemích jsou omezené, měly by však být aktivně podporovány. Myšlenka získání pracovních zkušeností je primárně založena na odborném výcviku. Toto řešení však neodpovídá potřebám vysoce vzdělaných migrantů (např. s vysokoškolským diplomem). Vědomosti získané v rámci akademické půdy a v průběhu aktivit ve třídách nejsou náhradou za zkušenosti získané v průběhu výcviku v praxi; výcvik je účastníky většinou vnímán jako mělký a méně efektivní, než by mohl být. Odborný výcvik má omezený dopad. Některé země jsou aktivní při propagaci dobrovolných prací. Tento typ aktivit je považován za efektivní ze strany samotných migrantů i zaměstnavatelů. Je zejména populární ve Velké Británii; v zemích s omezeným počtem migrantů, jako je Polsko, je však podceňován. Užitečnost dobrovolných prací umožňuje dobrovolníkům nejen získat pracovní zkušenosti v hostující zemi, ale také přizpůsobit se jejím zvykům a kultuře. Existuje však jen málo dostupných pokynů pro poradce ohledně toho, jak efektivně řídit dobrovolnictví. Nástroj pro podporu zřizování dobrovolných prací je dostupný pouze ve Velké Británii. A podobně platí, že v této oblasti existuje pouze málo informačních materiálů pro migranty. Rozvoj kompetencí a dovedností je zásadní součástí služeb IKP. Je překvapující, že tento typ aktivit není v analyzovaných zemích řádně rozvinut. Výcvik a praktický výcvik jsou poskytovány ve všech zemích, avšak tento typ podpory je rozvinut na různých úrovních (zejména nedostatečně rozvinutý je v Polsku a České republice). Není jisté, zda výcvik přidává hodnotu ke kompetencím migrantů, protože migranti sami tuto oblast obecně neidentifikují jako efektivní podpůrný nástroj. Migranti si stěžují, že výcvik probíhá v oblastech s malým nebo žádným napojením na jejich profese a dovednosti, a proto nově získané kompetence málokdy využijí. I tam, kde může být nápomocný, je tento výcvik často příliš krátký, aby migrantům umožnil vykonávat nové dovednosti nebo profesi na rozumné kompetenční úrovni. Navíc je tento výcvik často vnímán jako nenapojený na potřeby trhu práce, a proto nepřispívá k posílení pozice migrantů na trhu. Systémy pro poskytování informací o příležitostech výcviku pro migranty jsou dobře vyvinuty ve většině analyzovaných zemí. Tyto informace jsou primárně dostupné na internetu a také ve formě brožur a letáků, které jsou strukturovány dle tématu (např. zdraví, psychické zneužívání, další výcvik, semináře) a dostupné v různých jazycích. Existuje však nedostatek interaktivních forem prezentace informací. Informace o profesionálním rozvoji dovedností zahrnují mnohé programy pro rozvoj lidského kapitálu v Evropě, které jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů v rámci politiky boje proti nezaměstnanosti v Evropské unii. Podpora legalizačních postupů v hostující zemi je velmi důležitá z hlediska trhu práce i migrantů; existuje však zřejmá potřeba efektivnějších služeb v této oblasti. Nemohou-li migranti získat přístup ke všem dokumentům ve svém vlastním jazyce, obvykle potřebují podporu, aby příslušným procesem prošli efektivně a v co nejkratším čase. Bez ohledu na rozdíly v právním a byrokratickém procesu a postupu jsou problémy a potřeby podpory migrantů, kteří se jimi snaží projít, obecně obdobné a závisejí na vzdělání a na kulturním zázemí migrantů samotných. Materiály, které se týkají právního kontextu, jsou snadno dostupné, ale je těžké jim porozumět, zejména jsou-li k dispozici v jiných jazycích, než je mateřský jazyk migranta. Z toho důvodu je důležité, aby migranti měli přístup k poradci nebo překladateli, který mluví jejich rodným jazykem. Je snazší porozumět pravidlům hostující země při přímém rozhovoru s použitím specifických příkladů, spíše než například z písemných formulářů. Podpora integrace s lokálními komunitami je jednou z klíčových priorit IKP a je důležitá ze dvou důvodů. Zaprvé, integrace v rámci místních komunit umožňuje migrantům rychleji a snadněji porozumět kultuře a sociálním mechanismům hostující země, což jim pak umožní hledat práci, získat práci a zůstat v práci po delší období. Aktivní zapojení nových migrantů na trhu práce závisí do velké míry na jejich asimilaci se zkušenějšími migranty, protože se učí ze svého vzájemného chování na trhu práce. Rozvoj sítí migrantů je proto zásadní pro vstup na trh práce. Zadruhé, integrace má pozitivní dopad na chování místních komunit. Asimilace migrantů a zaměstnanost migrantů závisí na přístupu místních komunit k cizincům; pozitivní opatření proti diskriminaci proto mají velkou cenu. Sociální sítě migrantů nebo potenciálních migrantů jsou také efektivním způsobem, jak dodávat informace. Asimilace s místními komunitami je vnímána jako důležitá ve všech analyzovaných zemích –


Smlouva č. 2011-4470/001-001

11


to však nezbytně neznamená, že je aktivně podporována. Existují mnohé formy informací o asimilaci s místními komunitami příručky, brožury, knihy, fóra, webové stránky, videa - s různými obsahem a včetně informací o slovníčku, komunikaci, akomodaci, integraci s místními komunitami, atd. Nedostatečná asimilace s místními komunitami je však nadále identifikována jako jeden ze zásadních problémů migrace. Tento problém může být důsledkem nedostatečných informací, které jsou přímo poskytovány místním komunitám (ne-migrantům). Poskytování informací o právních a organizačních otázkách na místním trhu práce a pracovní poradenství je další oblast, která je obsahem praxe IKP. Mnohé služby se týkají tohoto typu informačních potřeb, včetně osobního poradenství, pracovního poradenství, pracovního umisťování, atd. Většina z těchto služeb je bezplatná a snadno dostupná pro migranty. Materiály, jako jsou brožury, pokyny a letáky, také poskytují zásadní informace například v oblasti právních otázek zaměstnanosti. Ve většině případů však obsahují pouze prezentaci národních zákonů a nařízení. Příklady osvědčené praxe při interpretaci těchto zákonů, včetně různých scénářů a případových studií, by byly nedocenitelné. Shromažďování a poskytování informací o volných pracovních místech je sice základní službou, která se však mezi institucemi a zeměmi nejvíce liší. I když je pro migranty EU snazší získat zaměstnání, více služeb je určeno pro migranty ze zemí mimo EU. Vzhledem k tomu, že se trh práce tak rychle mění, většina aktuálních informací o volných místech je distribuována elektronicky, spíše než tiskem. Webové stránky obsahují informace o aktuálních volných pracovních místech, požadavcích, kontaktech, atd.

3. Vyhodnocení a příklady osvědčených postupů IKP Podpůrný systém pro migranty na trhu práce je natolik dynamický, že výběr osvědčených postupů v této oblasti je velmi těžký. Jasné je, že řádné monitorování a vyhodnocování je zásadní s cílem provádět efektivní zlepšení v této oblasti rychle se rozvíjejících a inovativních prací. Efektivní praktické postupy v rámci IKP (podle poradců, kteří pracují s migranty na každodenním základě) jsou prezentovány v Tabulce 3. Hlavní závěry, které vyplývají z naší analýzy, zdůrazňují několik praktických postupů, které by mohly být převedeny i do jiných zemí a jiných organizací: • • • •

organizování dobrovolnictví s cílem pomoci migrantům získat pracovní zkušenosti v hostující zemi; poskytování poradenství a podpory při procesu legalizace pobytu; organizování bezplatných jazykových kurzů pro migranty; organizování schůzek se zavedenými migranty s cílem výměny zkušeností a motivování nových migrantů. Tabulka 3. Efektivní praktické postupy v rámci IKP, jak je vnímají poradci migrantů

Oblasti podpory

Praktické postupy v rámci IKP

Vytváření příležitostí pro získání zkušeností

Schůzky s lidmi, kteří uspěli na trhu práce; Integrace na trhu práce (např. prostřednictvím dobrovolnictví).

Rozvoj kompetencí/dovedností

Jazykové kurzy; Podpora při validaci formálního vzdělání; Kurzy počítačového gramotnosti; Změna a modifikace určitých témat prostřednictvím seminářů a kurzů (v závislosti na otázkách účastníků - migrantů); Vzdělávání odpovídající individuálním potřebám, které zvýší šance pro nalezení práce podle jejich preferencí (kurzy českého jazyka, rekvalifikace, výcvik komunikace, atd.); Komunikační dovednosti; Podpora plánování, protože snadno ztratí orientaci; Pochopit základy systému, stát se konkurenceschopnějšími, cítit se integrovaní; Poradenství jeden na jednoho, ale také semináře o zaměstnatelnosti s tématy: sestavení životopisu, formuláře žádostí, techniky pohovorů, hraní rolí, jak přistupovat k pohovoru.

Podpora legalizačních postupů v hostující zemi Podpora při validaci formálního vzdělání. Podpora integrace s lokálními komunitami

Na jednu stranu vykazují migranti odlišné úrovně zranitelnosti, která je někdy extrémní, na druhou stranu si místní společnost vyvinula mnoho předsudků a stereotypů, kterými je třeba se pečlivě a osobně zabývat. V tomto smyslu naše zkušenosti říkají, že čím personalizovanější je proces mediace pro migranty i zaměstnavatele, tím lepších výsledků můžeme dosáhnout.

Poskytování informací o právních a organizačních otázkách na místním trhu práce a pracovní poradenství

Osobní schůzky s klienty (jejich informování o právech a povinnostech zaměstnanců a o pracovních podmínkách); Asistence při hledání pracovního místa; Přímé kontakty (více než jen služby a kurzy); Metodologie řízení případů; Přímý kontakt zaměstnance s migranty; Individuální, na osobu zaměřená práce s migrantem, protože skupiny jsou extrémně heterogenní.

Shromažďování a poskytování informací o volných pracovních místech

Veletrhy práce se semináři orientovanými na vstup na trh práce; Veletrhy práce se skupinami nezaměstnaných lidí.

Zdroj: Výsledky výzkumu: dotazování poradců IKP a teoretický výzkum

Tyto příklady osvědčených postupů se zdají být zásadní pro zvýšení efektivity podpory migrantů na trhu práce. Implementace těchto praktických postupů v různých zemích by měla být součástí vytváření podpůrných systémů pro migranty na evropské úrovni. Je však třeba mít na paměti, že dynamika sociálního prostředí a kulturní diverzity může vyústit v různé výstupy pro různé regiony. Současné systémy podpory a popsané praktické postupy v analyzovaných zemích však nejsou shodně rozvinuty. Úroveň rozvoje do velké míry závisí na míře migrace, může však jít také o důsledek konkurenčního souboje mezi institucemi tam, kde to systém


Smlouva č. 2011-4470/001-001

12


umožňuje. Je však vhodné zmínit, že poskytované služby a vyprodukované materiály jsou neustále zlepšovány a rozvíjeny. Převádění osvědčených postupů je doporučováno ve formě společného souboru nástrojů, který by shromažďoval příklady osvědčených postupů.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 1. Nesoulad a úpravy praktických postupů v rámci IKP pro potřeby trhu práce Poskytovatelé služeb IKP by měli pracovat tak, aby dokázali reagovat na potřeby migrantů ve smyslu jejich úspěchu na trhu práce v hostující zemi. Jak je to uvedeno v Tabulce 4, faktory úspěchu, které byly identifikovány v první části této zprávy, korespondují s praktickými postupy v rámci IKP, jež jsou definovány ve druhé části. Ačkoliv se systémy podpory pro migranty na trhu práce mohou zdát být komplexní, některá zlepšení služeb IKP by mohla zvýšit jejich efektivitu. Je zřejmé, že poradci sami aktivně vyhledávají různé způsoby, jak se zabývat diferenciovanými a individualizovanými potřebami migrantů. Tabulka 4. Praktické postupy v rámci IKP ve vztahu k faktorům úspěchu na trhu práce FAKTORY ÚSPĚCHU Zkušenosti s trhem práce, na nějž chtějí vstoupit Kompetence odpovídající požadavkům trhu práce Země původu (EU, mimo EU) Sociální kapitál v rámci hostující země Vědomosti o principech trhu práce Vědomosti o příležitostech na trhu práce

PRAKTICKÉ POSTUPY V RÁMCI IKP Vytváření příležitostí pro získání zkušeností Rozvoj kompetencí/dovedností Podpora postupu legalizace v rámci hostující země Podpora integrace do místních komunit Poskytování informací o místním trhu práce, právních a organizačních otázkách, pracovní poradenství Shromažďování a poskytování informací o volných pracovních místech Zdroj: Výsledky výzkumu

Ve všech zkoumaných zemích je vytváření příležitostí pro získání zkušeností založeno zejména na poskytování přístupu k profesnímu výcviku. V rozporu s výcvikovými programy se však systémy založené spíše na získávání praktických zkušeností při provádění práce samotné (jako například ve Velké Británii) zdají být efektivnější. Dobrovolnictví je proto efektivním řešením z hlediska podpůrného systému, protože umožňuje integraci migrantů s minimálními náklady pro místní komunitu a podporuje lepší a mnoho směrné porozumění a zahrnutí profesních požadavků i sociálních otázek. Doporučujeme větší dostupnost směrnic, které se vztahují k propagaci a podpoře dobrovolné práce v rámci IKP, protože mnozí poradci nemají v tomto oboru zkušenosti. V souladu s tím by doporučení, která se vztahují k materiálům (příručky, nástroje, brožury) pro migranty a potenciální zaměstnavatele v této oblasti, měla být založena na zkušenostech zemí s lépe zavedenou podporou migrace. Bilaterální tvorba sítí mezi poradci a místními zaměstnavateli a mezi poradci a odborníky na trh práce (strany, které přispívají nezbytnými odbornými vědomostmi, pokud jde o osobní rozvoj migrantů) a tvorba sítí v rámci komunit migrantů se zdají být důležitým nástrojem při podpoře získávání zkušeností prostřednictvím dobrovolnictví migrantů. Je zejména důležité kombinovat prokázané komunikační techniky s moderními interaktivními nástroji. Rozvoj kompetencí / dovedností je velmi důležitou součástí služeb IKP, protože migranti musejí demonstrovat dovednosti, které jsou uznávány a požadovány na trhu práce hostující země. Nabídka výcviku je velmi široká a závisí do velké míry na aktuálních podmínkách na trhu práce v konkrétní zemi; převod některých osvědčených praktických postupů mezi zeměmi a organizacemi by však mohl ovlivnit některá zlepšení. Výcvik se vztahuje k rozvoji profesionálních kvalifikací i osobnostních dovedností. V důsledku dynamiky trhu práce a častých změn v poskytování výcviku jsou však materiálu popisující příležitosti k výcviku jen málo početné. Existuje také omezená výměna informací mezi agenturami, které poskytují tento typ služeb. Migranti samotní by rádi viděli konsolidovanější podpůrné služby, zejména ve vztahu k poskytování informací o výcviku. Proto by směrnice, které se vztahují k budování efektivních informačních systémů ohledně různých výcvikových příležitostí, jakož i k tomu, jak mohou poradci získávat informace z různých zdrojů, pomohly při zlepšování tohoto typu služeb. Požaduje se dynamičtější reakce na potřeby trhu práce, čehož lze dosáhnout prostřednictvím silnějšího spojení se zaměstnavateli, tvůrci zásad a analytiky trhu. Migranti si stěžují, že jsou často nuceni podstoupit výcvik, který neodpovídá jejich vystudované profesi, a v důsledku toho neposiluje jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Ocenili by individualizovanější poradenství o rozvoji kompetencí. Popis osvědčených postupů, které se vztahují k na míru šitému poradenství o výcviku, by mohl pomoci tento problém překonat. Podpora legalizačních postupů pro migranty je srdcem služeb IKP. I když je toto téma shodné ve všech zemích a pro migranty je připraveno mnoho materiálů v různých jazycích, které podporují tuto pracovní oblast, stále existuje prostor pro zlepšování - zejména ve smyslu času, který je požadován pro přípravu dokumentace. Migranti často žádají o pomoc, aby se tento proces zjednodušil, zejména když musejí zůstat v domácí zemi a čekat na pracovní povolení. Účinná podpora ze strany poradců IKP může pomoci a je pro migranty neocenitelná, mají-li možnosti vyplnit všechny dokumenty v průběhu jedné schůzky, namísto návštěvy mnoha různých úřadů. Podpora poradce také může zmírnit obavy migrantů při absolvování komplexního právního procesu, zejména když neznají jazyk nebo kulturu (což se vztahuje k právním nařízením) hostující země. Z toho důvodu by bylo užitečné provést testování osvědčených postupů v oblasti legalizačních procesů. Podpora integrace s lokálními komunitami není službou, kterou by poradci IKP běžně poskytovali, ačkoliv může být poskytována neformálně. Migranti však velmi těží s úzkých kontaktů se členy komunity v rámci hostujících zemí, a to bez ohledu na to, zda jde o národní příslušníky nebo o migranty. Poradci IKP v některých zemích jsou aktivně zapojeni do vytváření sítí migrantů, například organizují schůzky s migranty, kteří již dosáhli úspěchu v hostující zemi, vytvářejí webová fóra, atd. Takové schůzky poskytují příležitost vyměnit si zkušenosti o úspěšném hledání práce, jakož i vědomosti o zvycích hostující země. Díky tomuto typu aktivity se poradci stanou součástí komunity a získají důvěru. Proto doporučujeme rozvoj osvědčených postupů v této oblasti, například na základě modelu Velké Británie. Vzhledem k tomu, že existuje tolik různých příležitostí ke komunikaci, opravdu důležitou aktivitou v tomto procese se zdá být kombinace různých forem komunikace a moderních technik.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

13


Poskytování informací o právních a organizačních otázkách na místním trhu práce a pracovní poradenství jsou zásadním zdrojem vědomostí o principech trhu práce. Tyto vědomosti jsou požadovány nejen pro získání žádané práce, ale také pro její udržení. I když je získávání těchto informací věnováno velké úsilí, včetně přímých služeb a materiálů, které jsou dostupné v mnoha různých formách, nejsou vždy tak efektivní, jak by být mohly. Zejména je vnímáno, že pracovní poradenství musí být zaměřeno adekvátněji na individuální potřeby a nemělo by být generické, jak to platí v mnoha zemích. Poradci by měli používat zprávy týkající se předpovědí o trhu práce, které jim umožní poskytovat lepší a aktuálnější poradenství, interpretovat dostupné informace a převádět je do jazyka a formátu, který bude srozumitelný pro migranty. Spolupráce s odborníky, lektory a konzultanty je cenným zdrojem včasných a spolehlivých informací o trhu práce. Navíc jsou požadovány interaktivnější formy komunikace pro lepší porozumění problémům trhu práce z pohledu jednotlivých migrantů. Kurzy o podnikání jsou důležitou součástí služeb pro migranty, kteří hledají práci ve kterékoliv z analyzovaných zemích. Shromažďování a poskytování informací o volných pracovních místech by se mělo zabývat potřebou získat vědomosti o příležitostech na trhu práce. V mnoha zemích jsou však tyto vědomosti získávané migranty vnímány jako nedostatečné. Migranti si stěžují na získávání mnohem horších než očekávaných pracovních nabídek. Proto se uznává, že lepší komunikace mezi poradcem a migrantem by mohla lépe řešit a ovlivnit očekávání migrantů. Používání nových technologií by mohlo pomoci zlepšit tuto oblast praxe. Společné databáze obsahující informace o volných pracovních místech v blízkém okolí může být efektivní pro poskytování pracovních nabídek, jež budou více šité na míru. Sociální sítě jsou také velmi důležité. Zdroje informací o volných pracovních místech a podpora sociálních spojení mohou urychlit proces nalezení práce a adaptace v novém prostředí. Podpůrné systémy pro migranty na trhu práce odpovídají potřebám migrantů, ale vyžadují několik zlepšení. Vzhledem k dynamické struktuře trhu práce je potřebná společná politika proti nezaměstnanosti a nelegální migraci na evropské úrovni. To je složitá výzva z důvodu nekonzistence mezi zákony a nařízeními v každém členském státu. Proto by měl v této fázi zřejmě velkou hodnotu efektivní systém výměny informací mezi poskytovateli IKP v různých evropských zemích, který by umožňoval sdílení osvědčených praktických postupů s ostatními. Efektivní podpora pro migranty na trhu práce primárně závisí na poskytovatelích IKP a jejich kompetencích. Pro efektivitu podpůrného systému pro migranty je zásadní neustálé zlepšování dovedností poradců a výměna zkušeností s partnery z jiných zemí. Navíc je důležité vyhledávat a zavádět inovativní řešení a výcvik, které budou založeny na nových technologiích v poradenství a výcviku a na softwarových řešeních, které mohou podpořit porozumění obsahu.

2. Doporučení pro soubor nástrojů evropského poradce pro migranty V rámci této studie byly identifikovány mnohé oblasti, které by mohly být zahrnuty do specializovaného souboru nástrojů. Tento soubor nástrojů určený pro poradce IKP v rámci evropských zemí by měl poskytnout směrnice, které umožní uvedení nových poradců do efektivní práce s migranty, jakož i rozvoj poradců zkušených v práci s migranty v různých evropských zemích. Rozsah tohoto souboru nástrojů by měl odpovídat praktickým postupům v rámci IKP, které vyplývají z potřeb a problémů migrantů a jejich faktorů úspěchu na trhu práce, jakož i ze zkušeností poradců pracujících s migranty samotnými. Proto by měl zahrnovat tři hlavní oblasti: • •

•

obecné praktické postupy důležité při poskytování IKP s cílem zajistit převádění evropských vědomostí o odpovědnosti poradců, které budou určeny zejména pro nezkušené poradce nebo pro ty, kdo uvažují o práci v IKP; efektivní praktické postupy při poskytování IKP, jak se používají v některých zemích nebo v různých agenturách s cílem převádění osvědčených praktických postupů mezi evropskými zeměmi a mezi agenturami, které budou určeny zejména pro zkušené poradce; nové příležitosti při poskytování IKP, které umožní rozvoj nových praktických postupů u poskytovatelů IKP, například na základě nových technologií, a které budou určeny pro obě skupiny poradců.

Existuje potřeba rozvíjet soubor nástrojů shromažďující osvědčené postupy ve všech uvažovaných evropských zemích – a budeli to možné i mimo jejich rámec. Bez ohledu na oblast by měl poskytovat příklady zaváděných aktivit a zejména příklady efektivních postupů. Prezentace obsahu by měla umožnit jasné pochopení podpůrných mechanismů a jejich dopadů. Měla by také obsahovat odkazy na používání materiálů IKP, které doplňují poskytované služby. Tento soubor nástrojů by měl také odkazovat na kompetence požadované pro efektivní provádění konkrétních aktivit. Pokročilé teoretické znalosti by tam, kde je to možné, měly být demonstrovány s použitím příkladů a případů z reálného života. Nejdůležitější obsah tohoto souboru nástrojů, který vyplývá ze studie, je prezentován níže a je rozdělen do tematických oblastí. Obecné praktické postupy důležité při poskytování IKP: • • • • •

kompetence, uznání a rozvoj: vytváření kariérní cesty, uznání kvalifikací, porozumění úrovním vzdělání migrantů, vytváření příležitostí pro získání zkušeností; proces legalizace: porozumění registračnímu postupu, pochopení nařízení a postupů v oblasti migrace, překonávání vnímaných překážek pomocí zjednodušujících postupů; porozumění příležitostem na trhu práce: diagnostika aktuálních trendů na trhu práce, pochopení údajů, které se vztahují k trhu práce; integrace migrantů: porozumění sociálním a ekonomickým bariérám, kterým čelí migranti v hostující zemi, podpora integrace s místními komunitami; zaměstnání a samostatná výdělečná činnost: poskytování informací o místním trhu práce, právní a organizační otázky, práva a povinnosti zaměstnanců, postupy při samostatné výdělečné činnosti;

Efektivní praktické postupy při poskytování IKP: • • •

podpora a propagace dobrovolnictví; budování efektivních systémů výměny informací o různých příležitostech výcviku; akvizice informací poradci z různých zdrojů;


Smlouva č. 2011-4470/001-001

14


• • • • • • •

poradenství o výcviku šité na míru; zavádění zjednodušení v procesu legalizace; zavádění praktických postupů na podporu integrace; spolupráce s odborníky na trh práce a s jinými agenturami; předpovídání trendů na trhu práce; propagace schůzek s migranty, kteří již žijí v hotující zemi, s cílem výměny zkušeností a motivování nových migrantů; získávání finančních zdrojů pro zavádění nových služeb a pro rozvoj materiálů.

Nové příležitosti při poskytování IKP: • • •

sociální média jako zdroj informací a nástroj pro vytváření sítí; software podporující praktické postupy v rámci IKP; mobilní technologie jako komunikační kanál.

Pro pokrytí nejdůležitějších oblastí poskytování IKP by měl tento soubor nástrojů zahrnovat informace o rozvoji holistického přístupu k problémům migrantů. To znamená, že by měl popisovat všechny hlavní prvky poradenského procesu. Speciální důraz by měl být kladen na rozvoj osobnostních dovedností poradců, který je důležitý pro všechny fáze poradenského procesu a měl by zahrnovat: • • • •

sociální kompetence: rozpoznání psychologických profilů migrantů; porozumění důvodům migrace; pochopení sociálního kontextu; stimulování motivace; mentoring a zachycení dovedností a talentů; otázky komunikace: pochopení kulturních a vnímaných otázek komunikace; překonávání vnímaných překážek; efektivní komunikační kanály; používání moderních nástrojů komunikace; vytváření sítí: determinanty a podmínky rozvoje sítí; budování efektivních sítí s jinými institucemi a odborníky; akcelerace budování sítí mezi migranty; pochopení dynamiky sítě; vyhledávání informací: vyhledávání řádných zpráv; vyhledávání specifických údajů; porozumění údajům, které se týkají migrantů; používání údajů v každodenní práci.

Ve vztahu k obsahu, estetickému designu a metod dodání by tento soubor nástrojů měl být v souladu s kvalitativními doporučeními, která byla navržena na evropské úrovni, jako jsou: Kvalitativní doporučení, která se vztahují k odborném vzdělávání a výcviku (vztahující se k Evropskému referenčnímu rámci pro zajištění kvality pro odborné vzdělávání a výcvik (http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do? uri=OJ:C:2009:155:0001:0010:EN:PDF)): o Evropský kvalifikační rámec (EQF), jehož cílem je dosažení lepší čitelnosti národních kvalifikací napříč Evropou, propagace mobility pracovníků a studentů mezi zeměmi a zprostředkování jejich dlouhodobého učení (http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/eqf_en.htm); o Evropský kreditní systém pro odborné vzdělávání a výcvik (ECVET), jehož cílem je zprostředkování validace, uznávání a akumulace dovedností a vědomostí spojených s prací, které byly získány v průběhu pobytu v jiné zemi nebo v různých situacích (http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/ecvet_en. htm); o Evropský kvalifikační rámec pro zajištění kvality (EQAVET), který propaguje neustálé zlepšování národních systémů odborného vzdělávání a výcviku (http://ec.europa.eu/education/lifelong-learningpolicy/eqavet_en.htm). Kvalitativní doporučení, která se vztahují k poradenskému procesu, včetně rozvíjející se role učitelů a lektorů VET v oblasti evropských studií (např. http://www.kslll.net/PeerLearningClusters/ClusterDetails.cfm?id=11, http://ec.europa.eu/ education/vocational-education/studies_en.htm): o Uživatelská příručka. Otázky a odpovědi (http://www.ecvet-team.eu/en/content/get-know-ecvet-betterquestions-answers); o Základy společného rámce pro zajišťování kvality (CQAF) pro VET v Evropě prezentující provedenou práci v oblasti zajišťování kvality v rámci VET, čímž naplňuje některé základní cíle kodaňského procesu (http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/12912.aspx). • Kvalitativní doporučení, která se vztahují k výcvikovým nástrojům a manuálům, včetně pokročilých informací a příkladů osvědčených praktických postupů pro zajišťování kvality v oblasti aktivit poradců: o Rámec pro zajištění kvality, který obsahuje sadu operačních dokumentů založených na seznamu kritérií pro QA v rámci VET v souladu s normou ISO 9001-2000 (http://www.cqafvet.eu/); o Příručka procesu kvality, která zahrnuje 8 zásadních dílčích procesů výuky a výcviku (http://project.kahosl.be/qpm/qualityManual.html); o Zajišťování kvality a inovací při studiu v Evropě a mimo ni (EFQUEL), jehož cílem je sdílení zkušeností o tom, jak lze využívat e-Learning pro posílení rozvoje jednotlivců, organizací, místního a regionálního rozvoje či digitální a studijní gramotnost a jak propagovat sociální kohezi a osobní rozvoj (http://efquel.org/); o Zajišťování kvality při celoživotním vzdělávání se zaměřením na odborné vzdělávání a výcvik a vzdělávání dospělých (QALLL), které je zaměřeno na zlepšování kvality a účinnosti vzdělávání a výcviku (http://www.qalll.eu/). •

3. Implikace pro budoucí kroky Provedená studie poskytuje určité důkazy o užitečnosti iniciativ v rámci projektu EMAT. Závěry z této studie však naznačují, že je toho třeba ještě hodně udělat ve vztahu k problémům migrace a zaměstnání migrantů, včetně: •

monitorování trhu práce a studování specifických oblastí s cílem předvídat budoucí rozvoj;


Smlouva č. 2011-4470/001-001

15


• • • • •

výměny zkušeností mezi poskytovateli IKP z různých zemí vzhledem k diverzitě měr migrace; rozvoje systémů odborného výcviku, které budou založeny na monitorování trhu práce a na předpovědích budoucích trendů; zlepšování image poskytovatelů IKP s cílem zvýšit zájem o jejich služby ze strany migrantů; vytváření interaktivního systému pro výměnu informací mezi poskytovateli IKP s cílem zavádět efektivnější správu lidských zdrojů a převádění zaměstnanců mezi sub regiony a regiony; zjednodušování formálních postupů, které regulují legalizaci, a překonávání překážek.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

16


SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura Albertinelli A., Knauth B., Kraszewska K., Thorogood D. (ed.) (2011), Migrants in Europe, A Statistical Portrait of the First and Second Generation, Luxembourg: Publications Office of the European Union. Babbie E. (2006), The Practice of Social Research, Warsaw: Wydawnictwo Naukowe PWN. Bellante D., Kogut C. A. (1998), Language ability, US labour market experience and the earnings of immigrants, International Journal of Manpower, Vol. 19 No. 5, pp. 319-330. Bonib J., Hess K., Löhlein H. (2010), Migrationsberatung für erwachsene Zuwanderer (MBE) im Paritätischen – Gelingende Integration vor Ort. Borjas G.J. (1987), Immigrants, Minorities and Labour Market Competition, Industrial and Labor Relations Review, Vol. 40, No. 3. Carby-Hall J. R. (2008), The Situation of Economic Migrant from Polish and other A8 Countries in the European Union Member States, Warsaw: Human Rights Defender. Constant A. F., Kahanec M., Zimmermann K.F. (2009), Attitudes towards immigrants, other integration barriers, and their veracity, International Journal of Manpower, Vol. 30 No. 1/2, pp. 5-14. Cultural and Language Barriers in the Workplace (2002), Workforce Development Board Position Papers on Barriers to Successful Employment in Charlotte-Mecklemburg, Charlotte-Mecklemburg Workforce Development Board. Dietz J. (2010), Introduction to the special issue on employment discrimination against immigrants, Journal of Managerial Psychology, vol. 25, no 2, pp. 104-112. Europe in Figures (2009), Eurostat Yearbook. European Migration Network (2009), Synthesis Report: Annual Report on Asylum and Migration Statistics 2006, MIGRAPOL. Frankfort-Nachmias C., Nachmias D. (2001), Research Methods in the Social Science, Poznan: Wydawnictwo Zysk i S-ka Górny A., Kaczmarczyk P. (2003), Determinants and Mechanisms of Labor Migration in the Selected Theoretical Concepts Perspective, Warsaw: Institute for Social Studies of Warsaw University. Goździk M. (2006), The Issue of NGOs Providing Services on the Labor Market Targeting Refugees, Migrants and Ethnic Minorities, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives Hakak L. T., Holzinger I., Zikic J. (2010), Barriers and Paths to Success: Latin American MBAs’ views of employment in Canada, Journal of Managerial Psychology, vol. 24, no 2. Hicks (1932), The Theory of Wages, London: MacMillan. Hirseland K., Koch K., Möhle N., Trüb R., Reimann J., Gölz R. (2010), Bundesweites Integrationsprogramm Angebote der Integrationsförderung in Deutschland – Empfehlungen zu ihrer Weiterentwicklung. Hoffman-Novotny H. J. (1981), A Sociological Approach Toward a General Theory of Migration, Global Trends in Migration: Theory and Research in on International Population Movements, Kritz M. M., Keely Ch. B, Tomasi S. M. (ed.), New York: The Center of Migration Studies. Iglicka K. (2007), Directions of Polish Migration Policy Development within the Area of Legal Migration for 2007-2012, Warsaw: Center for International Relations. International labour migration. A rights-based approach (2010), International Labour Organization, Geneva. International Migration Outlook (2009), Managing Labour Migration Beyond the Crisis, OECD Publishing, SOPEMI. Jandl M. (1994), Is Migration Supply – or Demand-Determined? Some Remarks on the Ideological Use of Economic Language, International Migration, vol. 32, nr 3. Jobs for Immigrants. Vol. 1: Labour Market Integration in Australia, Denmark, Germany and Sweden (2007), OECD Publishing. Kaczmarczyk P. (2010), Crisis and the Decisions of Migrations of Poles, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Kaczmarczyk P., Tyrowicz J. (2007), Contemporary Migration of Poles, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Kaczmarczyk P., Tyrowicz J. (2008a), Migrations of People with High Qualifications, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Kaczmarczyk P., Tyrowicz J. (2008b), Seasonal Migrations of Poles to Germany, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Katseli L. T. (2004), Immigrants and EU Labour Markets, Migration Information Source.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

17


Keeley B. (2009), International Migration: the Human Face of Globalization, OECD Insights, OECD Publishing. Kulischer M. E. (1948), War and Population Changes, 1917-1947, New York: Columbia Univeristy Press. Lee E. (1966), A Theory of Migration, Demography, nr 3. Mueller Ch. F. (1982), The Economics of labor Migration. A Behavioral Analysis, London: Academic Press. S-ka.

Oppenheim A. N. (2004), Questionnaire Design. Interviewing and Attitude Measurement, Poznan: Wydawnictwo Zysk i Orrenius P. M., Zavodny M. (2006), Do Immigrants Work in Riskier Jobs?, www.law.berkeley.edu. Piore M. J. (1979), Birds of Passage. Migrant Labor and Industrial Societies, Cambridge: Cambridge University Press. Piore M. J. (1986), The Shifting Grounds for Immigration, The Annuals of the American Academy, nr 485.

Portes A (1981), Modes of Structural Incorporation and Present Theories of Labor Immigration, Global Trends in Migration. Theory and Research in on International Population Movements, Kritz M. M., Keely Ch. B, Tomasi S. M. (ed.), New York: The Center of Migration Studies. Ranis G., Fei J. G. H. (1961), A Theory of Economic Development, American Economic Review, nr 51. Sienicka A., Tyrowicz J. (2006a), Public Employment Services and NGOs in the Implementation of Labor Market Services – Legal Conditions, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Sienicka A., Tyrowicz J. (2006b), The Actors in the Labor Market – The Institutional Approach, Warsaw: Foundation of Socio-Civic Initiatives. Spencer S. (2003), The Challenges of Integration for the EU, 2003, presentation and materials form the Greek EU Presidency's conference on "Managing Migration for the Benefit of Europe". The Future of International Migration to OECD Countries (2009), OECD Publishing. Waldinger R. (1994), The Making of an Immigrant Niche, International Migration Review, vol. 27 nr. 1. Wallerstein I. (1997), The Capitalist World – Economy, Cambridge: Cambridge University Press. World Migration Report 2008: Managing Labour Mobility in the Evolving Global Economy (2008), International Organization for Migration.

Internetové odkazy: http://ayudaparainmigrantes.com/espanol/quienes/ http://cepaim.org/fundacion-cepaim/la-fundacion/ http://crsa.icam.es/docs/Proy_GuiaPueblosUnidosEspanol.pdf http://extranjeros.meyss.es/es/index.html http://extranjeros.meyss.es/es/InformacionInteres/InformacionProcedimientos/Statistics & Publications http://extranjeros.meyss.es/es/ObservatorioPermanenteInmigracion/ http://fedrom.org/ http://gestiona.madrid.org/ofin_web/html/web/guia_recursos.htm?ESTADO_MENU=2 http://migraciones.ugr.es/new/pages/presentacion.php http://obrasocial.lacaixa.es/ambitos/home/convivenciaentreculturas_es.html http://obrasocial.lacaixa.es/ambitos/incorpora/incorpora_es.html http://obrasocial.lacaixa.es/ambitos/inmigracion/guiayrecursos_es.html http://oisc.homeoffice.gov.uk http://pkpplewiatan.pl/opinie/rada_rynku_pracy/zespol_ds_migracji http://www.abeciriloymetodio.com/index.php/abe_cirilo_y_metodio/articulo/eventoagenda/11 http://www.accem.es/refugiados/inmigrantes/index.php?pag=index&pagant=listprogramas&botid=64&title=Inicio http://www.adultskills.co.uk/site/6/Welcome.html http://www.adviceuk.org.uk/want-help http://www.argentinaintegra.org/index.htm http://www.asociacionmarroqui.com/ http://www.asociacionmarroqui.com/index.php/servicios.html


Smlouva č. 2011-4470/001-001

18


http://www.astimadrid.es/asti/principal.aspx http://www.aulaintercultural.org/mot.php3?id_mot=92 http://www.autonomosinmigrantes.com/ http://www.bayt-al-thaqafa.org/es/ http://www.bayt-al-thaqafa.org/es/material_didactico.html http://www.camaravalencia.com/es-ES/cempresas/PROP-VUE/empresasinmigrantes/Paginas/Apoyo-a-la-Creaci%C3%B3n-deEmpresas-por-Inmigrantes.aspx http://www.campusepic.org/ http://www.caritas.es/ http://www.caritas-canarias.org/programa_inmi.php http://www.cicpraha.org http://www.cizinci.cz/news.php?lg=1 http://www.cizincijmk.cz http://www.cruzroja.es/docs/2006_3_IS/EQUAL_BEMBEA_DIVERSIFICACION_Y_PROMOCION_PROFESIONAL.pdf http://www.cruzroja.es/pls/portal30/PORTAL30.wwv_media.show?p_id=12079478&p_settingssetid=72126&p_settingssiteid=33 &p_siteid=33&p_type=basetext&p_textid=12079479 http://www.cruzroja.es/portal/page?_pageid=659,12331049&_dad=portal30&_schema=PORTAL30 http://www.cruzrojaempresas.org/integracion/interlaboura.php http://www.cruzrojamadrid.org/sala_de_prensa/noticias/presentacion_argumentario_sensibilizacion_intercultural/argumentario/ http://www.cudzoziemcy.info.pl/edukacja.php http://www.cudzoziemcy.info.pl/kultlink.php http://www.cudzoziemcy.info.pl/mieszkanie.php http://www.cudzoziemcy.info.pl/prawojazdy.php http://www.cudzoziemcy.info.pl/zatrudnienie.php http://www.direct.gov.uk/en/index.htm http://www.domavcr.cz http://www.dwp.gov.uk/ http://www.ekscr.cz http://www.eurosur.org/ruminahui/principal.htm http://www.fenadee.es/index.html http://www.foessa.es/index.aspx http://www.gizartelan.ejgv.euskadi.net/r45precinmi/es/contenidos/informacion/guia_recursos_inmigrantes/es_grecinmi/home.html http://www.gle.cz http://www.ikuspegi-inmigracion.net/es/index.php http://www.ilpa.org.uk/ http://www.integracnicentra.cz http://www.jcyl.es/web/jcyl/AdministracionPublica/es/Plantilla100/1175174460327/_/_/_ http://www.kultilink.pl/ http://www.lasa.org.uk/ http://www.london.gov.uk/refugees-and-migrants http://www.meta-os.cz http://www.migraceonline.cz http://www.migration4media.net http://www.mitaong.org/es/ http://www.motril.es/index.php?id=933


Smlouva č. 2011-4470/001-001

19


http://www.mpips.gov.pl/analizy-i-raporty/cudzoziemcy-pracujacy-w-polsce-statystyki/ http://www.msw.gov.pl/portal/pl/388/System_wsparcia_i_pomocy_ofiarom_handlu_ludzmi.html http://www.msw.gov.pl/portal/pl/78/3755/Departament_Spraw_Obywatelskich.html http://www.msw.gov.pl/wai/pl/2/5350/IV_posiedzenie_Miedzyresortowego_Zespolu_do_Spraw_Migracji.html http://www.msz.gov.pl/Informacje,dla,cudzoziemcow,przyjezdzajacych,do,Polski,1801.html http://www.myukinfo.com/ http://www.navarra.es/home_es/Temas/Empleo+y+Economia/Empleo/Ayudas+y+subvenciones/Poblacion+inmigrante+y+tem porera/Proyectos+de+apoyo/Proyecto+de+Incorporacion+Socio+Laboural+de+Mujeres+Inmigrantes+en+el+Sector+de+Com ercio+y+Hosteleria/ http://www.niace.org.uk/ http://www.obatala.org/historia.htm http://www.oberaxe.es/ http://www.obiten.net/ http://www.ong-aesco.org/index.html http://www.opu.cz http://www.parainmigrantes.info/ http://www.parainmigrantes.info/insercion-laboural-de-mujeres-inmigrantes-proyecto-amigas/ http://www.pip.gov.pl/html/pl/html/08000000.htm http://www.psz.praca.gov.pl http://www.pupszczecin.pl/artykul,154.html http://www.pupszczecin.pl/artykul,20.html http://www.pupszczecin.pl/artykul,4.html http://www.pupszczecin.pl/artykul,498.html http://www.pupszczecin.pl/artykul,8.html http://www.pupszczecin.pl/osoby_bezrobotne_jednorazowe_srodki.html http://www.pupszczecin.pl/osoby_bezrobotne_posrednictwo_pracy.html http://www.pupszczecin.pl/osoby_bezrobotne_szkolenia.html http://www.rasinet.org/atime.htm http://www.redacoge.org/ http://www.redariadna.org/ http://www.redincola.org/index.php http://www.seap.minhap.gob.es/es/ministerio/delegaciones_gobierno/delegaciones.html http://www.sepe.es/ http://www.szczecin.uw.gov.pl http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1941 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1953 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1954 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1955 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1956 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1957 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1958 http://www.szczecin.uw.gov.pl/?type=article&action=view&id=1960 http://www.taharbenjelloun.org/ http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/ http://www.worksmart.org.uk


Smlouva č. 2011-4470/001-001

20


http://www.wzdz.szczecin.pl/kursy.php http://www.wzdz.szczecin.pl/oferty_pracy.php http://www.wzdz.szczecin.pl/strona.php?id=41 http://www20.gencat.cat - Social welfare and family department http://www20.gencat.cat/portal/site/dixit https://nextstep.direct.gov.uk/Pages/home.aspx https://www.abw-berlin.de https://www.auswaertiges-amt.de https://www.awo.org https://www.bagejsa.de/ https://www.bagkjs.de https://www.bamf.de https://www.bmfsfj.de/ https://www.bmi.de https://www.bqgankunft.de https://www.bund-der-vertriebenen.de https://www.caritas.de/ https://www.cear.es https://www.cudzoziemcy.info.pl https://www.der-paritaetische.de/ https://www.diakonie.de https://www.drk.de https://www.integralocal.es https://www.internationaler-bund.de https://www.judenmigrationsdienst.de https://www.kraz.praca.gov.pl https://www.migrantsrights.org.uk/ https://www.migrar.org https://www.mpips.gov.pl https://www.mswia.gov.pl https://www.msz.gov.pl https://www.pip.gov.pl https://www.pkpplewiatan.pl https://www.pup.szczecin.pl https://www.rada-ds-uchodzcow.gov.pl https://www.reistrommel-ev.de https://www.serina.es/escaparate/portada.cgi?idempresa=54205&idcategoria=1&idproducto=&cantidad=&pre_moneda=&refcompra=111084456027-24699079306-16001096 https://www.tuerkischerfrauenverein-berlin.de https://www.um-zachodniopomorskie.pl/ https://www.wup.szczecin.pl https://www.wzdz.pl https://www.zwst.org


Smlouva č. 2011-4470/001-001

21


Brožury a ostatní materiály: Asylum and Humanitarian Protection for Lesbian, Gay and Bisexual (LGB) People, by City University Law School for Stonewall. Benefits for Migrants Handbook, 5th edition, Child Poverty Action Group, 2011. Cantabria Acoge Foreigner’s Guide. Castilla & León Government Guide for migrants (resources & support institutions). Citizens for Sanctuary, Newsletter, Winter 2010/2011. Citizenship & Integration Strategic Plan 2011-2014. Diakonisches Werk der Evang. Kirche: Migrationsberatung für erwachsene Zugewanderte 2009, Eine statistische Auswertung, Dezember 2010. Die Beauftragte der Bundesregierung für Migration, Flüchtlinge und Integration: 8. Bericht der Beauftragten der Bundesregierung für Migration, Flüchtlinge und Integration über die Lage der Ausländerinnen und Ausländer in Deutschland, Juni 2010. Efektywność podstawowych form aktywizacji zawodowej realizowanych w ramach programów na rzecz promocji zatrudnienia, łagodzenia skutków bezrobocia i aktywizacji zawodowej w 2010 roku , Warszawa, czerwiec 2011 (The effectiveness of basic forms of professional activation, undertaken within the programs favoring the promotion of employment and moderation of effects of unemployment, Warsaw, June 2011, annual report). Employing refugees: A guide for Employers: Documents providing evidence of entitlement of work, by Refugee Council and Equality and Human Rights Commission, 2009. Employment and Social Affairs of Basic Government online Guide for Migrants. Exam of Czech language for permanent residence in the Czech Republic, 2010. First Steps for Migrants – Madrid Community Guide. Guide for easier understanding with a foreigner. Guide for new entrepreneurs, 2010. I am looking for a job. Informational Material for Foreign Physical Entities Transacting Business in the Czech Republic in Accordance with the Small Business Act, 2008. Into the Gap, Recruiting refugee and migrant health care professionals, by Thames Gateway London Partnership. Katalog Instytucji Szkoleniowych Województwa w 2011r. (Catalogue of educational institutions of a region in 2011. Each region publishes such a catalogue). La Caixa Foundation Guide. Available in Spanish, French, Arab, Chinese, Russian, Romanian. London Employment Action Plan. Master Courses list related to Migration, 2011/2012. Migrant Voice paper, Issue 1, 2012. Migrant Worker – Adviser Handbook, Advice Resources, May 2008. Migrants workers - a TUC guide, Published by Trades Union Congress, 2002. Nadwyżka i niedobór siły roboczej według sektorów ekonomicznych i sekcji Polskiej Kwalifikacji Działalności. Raport za 2010 rok, Warszawa 2011 (Surplus and deficiency of labor force according to economical sectors and the Polish Qualification of Economical Activity. 2010 annual Report, Warsaw 2011). Paper on Advice and Support Provision for Migrants in London: a view from the field, Oonagh Skrine for MRN, 2011. Regionalny plan działań na rzecz zatrudnienia w roku 2012 (Regional plan of operation in favor of employment in 2012. Each region has an individual plan of operation for every year.). Summary of Work in Czech and Work in Prague project implementation, 2008. Warunki zatrudnienia pracowników wykonujących pracę na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej skierowanych do pracy na czas określony przez pracodawcę mającego siedzibę w państwie będącym członkiem Unii Europejskiej, Warszawa 2010 (Terms of employment of workers executing tasks on Polish territory, ordered by a foreign EU employer, Warsaw 2010). Working in the UK: Newcomer’s Handbook, 2nd edition, Centre for Economic and Social Inclusion, 2006.

Národní zákony a předpisy: Zákony (Česká republika):


Smlouva č. 2011-4470/001-001

22


•

• •

• •

• •

•

Act No 206/2009 Coll., amending Act No. 108/2006 Coll. on Social Services, as amended: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 17. 06. 2009). Act No 231/2010 Coll., on Non-Governmental Organizations and on Amendments to Related Acts (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 25. 06. 2010). Act No 326/1999 Coll. On Residence of Aliens in the Czech Republic and on Amendments to Related Acts: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/migrace/legislativa/326_99.pdf (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 27. 07. 2011). Act No 341/2005 Coll., on Public Research Institutions: http://www.vyzkum.cz/storage/att/5C6A63367274343D818E 71FFF846B531/341_2005_VVI.pdf (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 28. 07. 2005). Act No 435/2004 Coll., on Employment: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zakon_c._4352004_sb.pdf (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 13. 05. 2004; Amendments to Related Acts No 420/2011 Coll., have been adopted on 25. 06. 2010). Act No 455/1991 Coll., on Commercial Activities (Small Business Act): http://www.mpo.cz/dokument93527.html (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 02. 11. 1991). Act No 73/2011 Coll., on Public Employment Service of the Czech Republic and on Amendments to Related Acts: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup/sb0029-2011-73-2011.pdf (Parliament has adopted the above Act of the Czech Republic on 09. 02. 2011). The New System of Economic Migration into Czech Republic: http://migration4media.net/wp-content/uploads/ 2011/03/NSEM-vlada.pdf (Government has adopted the above Agenda on 05. 01. 2011).

Zákony (Německo): •

• • •

Bundesamt für Familie, Senioren, Frau und Jugend: „Grundsätze zur Durchführung und Weiterentwicklung des Programms 18 im Kinder und Jugendplan des Bundes (KJP) Integration junger Menschen mit Migrationshintergrund“, Januar 2011. Einwanderungs-/Aufenthaltsgesetz – Immigration/Residence Act: Vgl. § 45 AufenthG; §75 Nr.9. Gangmasters (licensing) Act, 2004. Gemeinsames Ministerialblatt: „Förderrichtlinien für die MBE“ – Support Guidelines for the MBE: Vgl. GMBl 2010, Nr. 13, S. 260ff.

Zákony (Velká Británie): • • • • • •

• •

Collective Contracts Regulation 2012. Equality Act 2010. Guidance on Competence, Office of the Immigration Services Commissioner. Regulating Immigration Advice, 2012: http://oisc.homeoffice.gov.uk/servefile.aspx?docid=239. Immigration & Nationality and Refugee Law Handbook, 2006 Edition, Duran Seddon, Joint Council for the Welfare of Immigrants. Immigration and Asylum Act 1999. Information of Ministry of Labour and Social Affairs on Guidelines for issuing work permits to foreigners from countries outside the EU: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12141/tz_090212.pdf (Ministry has adopted the above Agenda on January 2012). Legal Aid, Sentencing and Punishment of Offenders Bill 2010-12, government bill sponsored by Ministry of Justice: http://services.parliament.uk/bills/2010-12/legalaidsentencingandpunishmentofoffenders.html. Support for Asylum-seekers and other migrants, Third Edition, Sue Willman and Stephen Knafler, Legal Action Group, 2009.

Zákony (Španělsko): • • • •

•

• • • •

Ley Orgánica 4/2000 sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social (BOE, de12 de enero) Ley Orgánica 8/2000 ,de 22 de diciembre, de reforma de la Ley Orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre derechos y libertades de extranjeros en España y su Integración Social (BOE, de 23 de diciembre) Ley Orgánica 11/2003, de 29 de septiembre de medidas concretas en materia de seguridad ciudadana, violencia doméstica e integración social de los extranjeros. Ley Orgánica 14/2003, de 20 de noviembre, de Reforma de la Ley orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social, modificada por la Ley Orgánica 8/2000, de 22 de diciembre; de la Ley 7/1985, de 2 de abril, Reguladora de las Bases del Régimen Local; de la Ley 30/1992, de 26 de noviembre, de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común, y de la Ley 3/1991, de 10 de enero, de Competencia Desleal. Ley Orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre Derechos y Libertades de los extranjeros en España y su integración social, en su redacción dada por las Leyes Orgánicas 8/2000, de 22 de diciembre, 11/2003, de 29 de septiembre, y 14/2003, de 20 de noviembre. Ley Orgánica 13/2007, de 19 de noviembre, para la persecución extraterritorial del tráfico ilegal o la inmigración clandestina de personas.(BOE nº 278 de 20/11/2007). Ley Orgánica 2/2009, de 11 de diciembre, de reforma de la Ley Orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social. Ley Orgánica 10/2011, de 27 de julio, de modificación de los artículos 31 bis y 59 bis de la Ley Orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social. Real Decreto-Ley 4/2008, de 19 de septiembre , sobre abono acumulado y de forma anticipada de la prestación contributiva por desempleo a trabajadores extranjeros no comunitarios que retornen voluntariamente a sus países de origen.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

23


•

• • •

•

•

• •

Real Decreto 239/2000, de 18 de febrero, por el que se establece el procedimiento para la regularización de extranjeros prevista en la disposición transitoria primera de la Ley Orgánica 4/2000, de 11 de enero, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social (BOE núm. 43, de 19 de febrero). Real Decreto 865/2001, de 20 de julio, por el que se aprueba el Reglamento de reconocimiento del estatuto de apátrida. Real Decreto 557/2011, de 20 de abril, por el que se aprueba el Reglamento de la Ley Orgánica 4/2000, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social, tras su reforma por Ley Orgánica 2/2009. Corrección de errores del Real Decreto 557/2011, de 20 de abril, por el que se aprueba el Reglamento de la Ley Orgánica 4/2000, sobre derechos y libertades de los extranjeros en España y su integración social, tras su reforma por Ley Orgánica 2/2009. Real Decreto 1497/2011, de 24 de octubre, por el que se determinan los funcionarios y autoridades competentes para realizar la legalización única o Apostilla prevista por el Convenio XII de la Conferencia de La Haya de Derecho Internacional Privado, de 5 de octubre de 1961. Real Decreto 1710/2011, de 18 de noviembre, por el que se modifica el Real Decreto 240/2007, de 16 de febrero, sobre entrada, libre circulación y residencia en España de ciudadanos de los Estados miembros de la Unión Europea y de otros Estados parte en el Acuerdo sobre el Espacio Económico Europeo. Real Decreto-ley 16/2012, de 20 de abril, de medidas urgentes para garantizar la sostenibilidad del Sistema Nacional de Salud y mejorar la calidad y seguridad de sus prestaciones. Orden PRE/1490/2012, de 9 de julio, por la que se dictan normas para la aplicación del artículo 7 del Real Decreto 240/2007, de 16 de febrero, sobre entrada, libre circulación y residencia en España de ciudadanos de los Estados miembros de la Unión Europea y de otros Estados parte en el Acuerdo sobre el Espacio Económico Europeo.

Zákony (Polsko): • •

•

•

•

•

•

•

•

•

• •

• • •

•

Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 2 kwietnia 1997r.: Dz. U. 1997, nr 78, poz. 483 z późn. zm. (The Polish constitution, April 2nd 1997). Ustawa z dnia 21 lipca 2006 r. w sprawie trybu i warunków wydawania zezwolenia na prace cudzoziemca: Dz. U. Nr 141, poz. 1002 z późn. zm. (The July 21st 2006 Act on terms and conditions of gratification of work permits for foreigners). Ustawa z dnia 21 lipca 2006 r. w sprawie trybu i warunków wydawania zezwolenia na prace cudzoziemca zatrudnionego przy realizacji usługi eksportowej świadczonej przez pracodawcę zagranicznego w RP: Dz. U. Nr 141, poz. 1003 z póżn. zm. (The July 21st 2006 Act on terms and conditions of gratification of work permits for foreigners, delivering export services for foreign employers). Ustawa z dnia 21 lipca 2006 r. w sprawie określenia przypadków, w których przyrzeczenie i zezwolenie na prace cudzoziemca wydawane jest bez względu na sytuacje na lokalnym rynku pracy i kryteria wydawania przyrzeczeń i zezwoleń na prace cudzoziemców: Dz. U. Nr 141, poz. 1004 (The July 21st 2006 Act on terms and conditions of gratification of work permits for foreigners, regardless of current labor market situation). Ustawa z dnia 30 sierpnia 2006 r. w sprawie wykonywania pracy przez cudzoziemców bez konieczności uzyskania zezwolenia na prace: Dz. U. Nr 156, poz. 1116 i z 2007 r., Nr 120, poz. 824 (The August 30th 2006 Act on practices of labor by foreigners without the necessity of obtaining a work permit). Ustawa z dnia 17 października 2007 r. w sprawie wysokości wpłaty dokonywanej w związku ze złożeniem wniosku o wydanie zezwolenia na prace cudzoziemca: Dz. U. Nr 195, poz. 1409 (The October 17th 2007 Act on the foreigner’s work permit’s fee). Ustawa z dnia 10 stycznia 2007 r. uchylające rozporządzenie w sprawie zakresu ograniczeń w sferze wykonywania pracy przez cudzoziemców na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej: Dz. U. Nr 7, poz. 54 (The January 2007 Act on limitations of the range of foreigner’s labor). Ustawa z dnia 29 stycznia 2009 r. w sprawie wydawania zezwolenia na pracę cudzoziemca (Dz. U. z 2009 r., nr 16, poz. 84); określenia przypadków, w których zezwolenie na pracę cudzoziemca jest wydawane bez względu na szczegółowe warunki wydawania zezwoleń na pracę cudzoziemców (Dz. U. z 2009 r., nr 16, poz. 85) (The January 29th 2009 Acts on the gratification of work permits for foreigners, and cases, in which work permits are granted, regardless of basic terms and conditions of gratification). Ustawa z dnia 27 czerwca 2007 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie wykonywania pracy przez cudzoziemców bez konieczności uzyskania zezwolenia na pracę: Dz. U. z 2007 r., nr 120, poz. 824 (The June 27th 2007 Act changing the hitherto existing disposition on practices of labor by foreigners without the necessity of obtaining a work permit). Ustawa z dnia 29 stycznia 2008 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie wykonywania pracy przez cudzoziemców bez konieczności uzyskania zezwolenia na pracę: Dz. U. z 2008 r., nr 17, poz. 106 (The January 29th 2008 Act changing the hitherto existing disposition on practices of labor by foreigners without the necessity of obtaining a work permit). Ustawa z dnia 26 Stycznia 2009 r. w sprawie Agencji Zatrudnienia: Dz. U.2009, Nr 17, poz. 91 (The January 26th 2009 Act on employment agencies). Ustawa z dnia 2 lutego 2009 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie wykonywania pracy przez cudzoziemców bez konieczności uzyskania zezwolenia na pracę: Dz. U. z 2009 r., nr 21, poz. 114 (The February 2009 Act changing the hitherto existing disposition on practices of labor by foreigners without the necessity of obtaining a work permit). Ustawa z dnia 20 kwietnia 2004 o promocji zatrudnienia i instytucjach rynku pracy: Dz. U. 2004, Nr 99, poz. 1001 (The April 20th 2004 Act on promotion of employment and labor market institutions). Ustawa z dnia 24 kwietnia 2003 r. o działalności pożytku publicznego i o wolontariacie: Dz. U. 2003 Nr 96 poz. 873 (The April 24th 2003 Act on public services and voluntary). Ustawa z dnia 13 czerwca 2003 r. o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej: Dz.U. z 2003 r. Nr 128, poz. 1176 z późn. zm. - tekst ujednolicony z uwzględnieniem zmian wprowadzonych ustawą z dnia 22 kwietnia 2005 r. o zmianie ustawy o cudzoziemcach i ustawy o udzielaniu cudzoziemcom ochrony na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej oraz niektórych innych ustaw: Dz.U. z 2008 r. Nr 70, poz. 416 (The June 13th 2003 Act on providing shelter on Polish soil to foreigners, with further changes). Ustawa z dnia 13 czerwca 2003r. o cudzoziemcach: Dz. U. 2006, Nr 234, poz. 1694 z późn. zm. (The June 13th 2003 Act on foreigners).


Smlouva č. 2011-4470/001-001

24


• •

•

Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej: Dz. U. z 2007 r. Nr 155, poz. 1095, z późn. zm. (The July 2nd 2004 Act on liberty of economic activity). Ustawa z dnia 14 lipca 2006 r. o wjeździe na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej, pobycie oraz wyjeździe z tego terytorium obywateli państw członkowskich Unii Europejskiej i członków ich rodzin: Dz.U. z 2006 r. Nr 144, poz. 1043 z późn. zm. (The July 14th 2006 Act on entering, staying on and exiting Polish territory by EU citizens and their relatives.). Ustawa z dnia 4 września 1997 r. o działach administracji rządowej: Dz.U. 1999, Nr 82, poz. 928 z późn. zm. (The September 4th 1997 Act on government administration).

Mezinárodní zákony a předpisy: • • • • • • • •

The October 16th 1980 Strasbourg European agreement on the devolution of liability for refu gees. The April 20th 1959 Strasbourg European agreement on abolishing visas for refugees. The July 28th 1951 Geneva convention on refugees status. The November 4th 1950 Rome convention on human rights preservation. The April 22nd 2010 criteria for gratification of work permits and promises for foreigners on the Polish WestPomeranian territory. The January 31st 1967 New York protocol on refugees status. The March 20th 1952 Paris and the September 16th 1963 Strasbourg protocols no. 1 and 4 to the convention on human rights preservation. The November 22nd 1984 Strasbourg protocol no. 7 to the convention of human right preservation.


Smlouva č. 2011-4470/001-001

25

With the support of The Lifelong Learning Programme of the European Union

This project has been funded with support from the European Commission. This publication reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein. Designed by David Cross: my-folio.co.uk

MIGRANTI NA TRHU PRÁCEVE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH: PRÁVNÍ KONTEXT A ORGANIZAČNÍ PODPORA. Shrnující zpráva

Recommend Documents