Migrační potenciál příhraničí České republiky s Rakouskem

Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci Analytická část – svazek 2

Migrační potenciál příhraničí České republiky s Rakouskem Výsledky empirického šetření

Řešitelé: Technická spolupráce:

PhDr. Jana Vavrečková PhDr. Zdeněk Janata Mgr. Ludvík Michalička Ing. Drahomíra Fischlová

- prosinec 2000 -

Obsah: 1. Obecná východiska

1

2. Metodologická východiska

3

3. Charakteristiky jednotlivých okresů hraničících s Rakouskem, především z hlediska trhu práce

4

4. Zjištění míry potenciální migrace příhraničí České republiky s Rakouskem

11

5. Charakteristika potenciálních migrantů

13

6. Analýza migračních záměrů

23

7. Aspirace potenciálních migrantů v zahraničí

27

8. Pendlerství jako zvláštní forma pracovní migrace

30

9. Mobilita obyvatel v okresech hraničících s Rakouskem bariéry a odchodu ze země

41

10. Vliv otevření hranic na život obce

48

11. Shrnutí základních poznatků

62

Přílohy:

1. Charakteristika souboru 2. Grafická demonstrace zkoumaných okresů 3. Dotazník šetření 4. Grafická příloha k migračnímu potenciálu 5. Grafická příloha k mobilitě obyvatelstva příhraničí s Rakouskem 6. Grafická příloha k přeshraniční spolupráci

1. Obecná východiska Pád totalitního režimu v Československu v r. 1989 znamenal radikální změnu politických, ekonomických a sociálních podmínek. Jeden z nejvýznamnějších důsledků – otevření hranic – se z praktického i psychologického hlediska dotkl občanů v regionech sousedících s hranicemi Rakouska a SRN nepochybně bezprostředněji než ostatních. Fyzická blízkost „železné opony“ s určitou záměrně vytvářenou psychózou pásma, kde šlo o život, nepochybně posouvala představy o soužití a spolupráci občanů či ekonomických subjektů někam do říše snů. Po šoku z otevření hranic se ovšem právě pro občany příhraničních okresů stala možnost navštěvovat sousední zemi a naopak být každodenními svědky přílivu návštěvníků ze sousední země běžnou, hmatatelnou realitou. Samozřejmě, že to, co bylo ze začátku něčím mimořádným, časem do jisté míry zevšednělo, možnosti, které otevření hranic přineslo, však zůstávají. A je to nejen oboustranná turistika (včetně např. výhodných nákupů a využití služeb zahraničními návštěvníky u nás), ale i více či méně reálná možnost pracovního uplatnění našich občanů v Rakousku, předpoklady pro podnikání rakouských subjektů v České republice – zvláště právě v příhraničních okresech – eventuelně různých forem ekonomické a společenské součinnosti. O úrovni využívání možnosti otevření hranic po roce 1989 do současné doby existují samozřejmě různá objektivní data – ať jde o rozsah turistiky, zaměstnávání našich občanů v Rakousku (odhlédneme-li od určitého podílu práce „na černo“, kde je možno operovat pouze s kvalifikovanými odhady) či podnikatelské aktivity rakouských firem v ČR. Podstatné však je též, jak jsou nové možnosti reflektovány občany, jak se promítají do jejich postojů, do připravenosti je využít. Tento aspekt je zvláště důležitý

z hlediska očekávání či prognózy rozsahu pracovního působení

českých občanů v Rakousku v budoucích letech, zvláště po předpokládaném vstupu ČR do EU. V regionech českého pohraničí při

hranici s Rakouskem nebyly potenciální

migrace za prací ani zkušenosti tamních obyvatel s prací v Rakousku dosud zkoumány. V tomto směru neexistují žádné teoretické práce ani empirická šetření.

1

K dispozici jsou pouze terénní výzkumy migračního potenciálu zahraničních expertů, ty jsou však orientovány na celou Českou republiku s reprezentativním vzorkem 1000 obyvatel (viz. studie H. Fassmann a Ch. Hintermann „Migrationspotential Ostmitteleuropa“,Vídeň 1997). Naše práce o migračním potenciálu českého pohraničí při hranicích s Rakouskem tak představuje ojedinělý poznatkový zdroj. Obsahově je rozdělena na několik vzájemně se doplňujících částí. První kapitola je věnována charakteristice okresů hraničících s Rakouskem, a to především z pohledu zdejšího trhu práce. Následuje analýza migračního potenciálu česko-rakouského pohraničí, v této souvislosti nás zajímají skupiny obyvatel uvažujících o práci v cizině, intenzita jejich úmyslu, jeho důvody i očekávání, která jsou s touto potenciální migrací spojeny. Jak známo, významnou součástí pracovní migrace při západních hranicích naší republiky je přeshraniční pendlování za prací do sousedního státu. Analýza občanů majících s pendlováním za prací do Rakouska (příp. Německa) konkrétní zkušenost tvoří významnou součást této práce. Další relativně samostatná část je věnována změnám, které nastaly v českorakouském pohraničí po otevření hranic. Hodnocen byl zejména vývoj a charakter přeshraničních kontaktů, zaměstnávání našich občanů v Rakousku, současná podnikatelská činnost zahraničních, zvláště rakouských subjektů v příhraničních českých a moravských okresech a perspektivy dalšího vývoje. Zmíněné aspekty byly sledovány

z

hlediska

institucionálních

orgánů

(okresních

úřadů,

starostů

příhraničních obcí, úřadů práce) i samotných občanů zde žijících. Poznatky předložené práce budou využity především k zjištění rozdílů migračních záměrů obyvatel v teritoriu celé České republiky a obyvatel okresů v blízkosti rakouských hranic.

2

2. Metodologická východiska Metodologicky je studie založena na kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod šetření. V rámci kvalitativních průzkumů jsme realizovali řízené, polostandardizované rozhovory s pracovníky

státní správy ve všech sedmi pohraničních okresech při

česko rakouské hranici. Bylo jednáno s odpovědnými pracovníky úřadů práce, okresních úřadů a se starosty vybraných příhraničních obcí. Kritériem pro výběr obcí (4 obce z každého okresu) byla velikost obce ve vztahu k počtu obyvatel a její poloha od státních hranic. Navštíveny byly malé obce s cca 300 - 400 obyvateli i relativně početně

velké obce (od 2000 - 3000 obyvatel),

obce ležící přímo na státních

hranicích např. České Velenice, v bezprostřední blízkosti hranic i tzv. vnitrozemské obce příhraničního okresu. V červnu

t.r.

byl

souběžně

proveden

průzkum

obyvatelstva

všech

příhraničních okresů: Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav. Reprezentativní soubor tvořilo 1197 respondentů vybraných kvótním výběrem. Kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání a místo bydliště, resp vzdálenost od státních hranic. Základem dotazníku byly názory a postoje obyvatelstva příhraničí České republiky s Rakouskem a hlubší analýza migračních záměrů. Součástí průzkumu bylo i šetření postojů obyvatelstva ke změnám

vyvolaným otevřením hranic. Důležitou část průzkumu představuje

problematika pendlerů, tj. občanů, kteří v průběhu uplynulých deseti let dojížděli pracovat do sousedního státu z místa svého bydliště. Některá empirická data (zejména míra potenciální migrace a základní sociodemografické struktury) jsou komparována s daty výzkumu migračního potenciálu provedeném Gallupovým institutem v červnu a v červenci r. 1996 v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku, a v České republice. Grafickou demonstraci zkoumaných okresů obsahuje příloha č. 2 a dotazník šetření, příloha č.3.

3

3. Charakteristiky jednotlivých okresů, především z hlediska trhu práce Základní představu o charakteristikách okresů sousedících s Rakouskem poskytují údaje obsažené v níže uvedené tabulce. Z ní vyplývá, že okresy se neliší příliš rozlohou, zato hustota osídlení je rozdílná dosti výrazně (od 37 osob/ km2 v okrese Prachatice po 110 osob/ km2 v okrese České Budějovice). V rámci struktury zaměstnanosti se okresy poněkud liší zastoupením průmyslu (max. v okrese Český Krumlov, kde činí 46,8 %, minimální v okrese Znojmo s 32,3 %, přičemž v okresech České Budějovice a Břeclav je tento podíl jen nepatrně vyšší). Podíl zaměstnanosti v zemědělství je většinou okolo 15 % , výrazněji se odchylují České Budějovice s pouhými 6,2 %. Zřetelnější rozdíly jsou v míře nezaměstnanosti – ze západně položených okresů je nadprůměrná míra pouze v okrese Český Krumlov, naopak ve třech okresech východních je míra nezaměstnanosti výrazně nadprůměrná – zvláště v okresech Třebíč a Znojmo. Podrobnější charakteristiky – zvláště z hlediska trhu práce – uvedeme v deskripci jednotlivých okresů Základní charakteristiky okresů sousedících s Rakouskem okres ukazatel rozloha území (km2) počet obyvatel k 31.12.1998 hustota osídlení (osob/km2) nezaměstnaní-počet k 31.12.99 míra nezaměstnanosti (%) k 31.12.99 struktura zaměstn. % (31.12.98) zemědělství průmysl stavebnictví obchod,pohostinství doprava peněžnictví ostatní nemateriální služby průměrná mzda (Kč/měs.) 1995 1998

Prachatice Český České Krumlov Budějovice 1 375 1 615 1 625 51 416 59 269 178 188

Jindř. Třebíč Znojmo Břeclav Hradec 1 943 1 519 1 636 1 173 93 792 117 650 113 948 124 788

37,4

37

110

78,3

77,5

69

106,3

1 913

2 834

4 426

2 758

7 741

7 857

7 006

7,7

9,5

4,9

5,9

13,4

13,9

10,7

12,5 39,6 5,8 6,4 6,7 1,7 27,2

10,9 46,8 6,5 6,0 5,8 1,4 29,8

6,2 33,2 9,5 9,1 10,0 2,8 29,2

15,6 42,7 6,0 6,1 6,2 1,5 29,7

14,3 45,6 6,3 5,8 4,4 1,3 28,0

16,3 32,3 5,4 9,6 7,3 1,4 39,2

13,3 33,7 7,3 7,6 11,0 1,5 25,6

7 092 9 631

7 776 10 818

7 565 10 049

7 238 9 950

7 469 11 202

6 903 9 888

7 372 10 281

4

3.1. Okres Prachatice

Okres lze hodnotit jako průmyslově - zemědělský. Na 52 % z celkové výměry okresu se rozprostírají lesy. V zemědělství a lesnictví je zaměstnáno asi 12,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což převyšuje celorepublikový průměr asi o 5 %. Se svou mírou nezaměstnanosti 7,7 % je pod celostátním průměrem. Počet volných míst evidovaných

úřadem práce

však v poslední době klesá. Největší míra

nezaměstnanosti je v regionu Volarsko, kde se koncem roku 1999 pohybovala nad hranicí 10 %. V témže roce se nezaměstnanost nejvíce zvedla u věkové skupiny 50 – 54 let a zároveň u skupiny osob s úplným středním vzděláním s maturitou. Počet osob pracujících tou či onou formou v zahraničí činil v roce 1991 asi 5600. Během posledních let jich však výrazně ubylo – v současnosti jejich počet dosahuje asi 2600 osob. Většinou jde o pracovníky schopné a ochotné pracovat za náročnějších podmínek. Vzhledem k poloze okresu a dopravní dostupnosti jde většinou o práci v SRN. Mezi okresem Prachatice a Pasovem existuje dohoda, která umožňuje 800 pracovníkům z okresu působit v Pasově. 3.2. Okres Český Krumlov Tento okres je rovněž možno hodnotit jako průmyslově – zemědělský, s výraznou převahou osob pracujících v průmyslu. Vzhledem k atraktivnosti okresu a okresního města zvlášť se v poslední době výrazně rozvinulo podnikání v oblasti cestovního ruchu, především formou pronájmu ubytovacích služeb a poskytování stravování. V nezaměstnanosti patří do lepší poloviny všech okresů České republiky. Dopravní možnosti jsou zajištěny železniční i silniční sítí. Okresem procházejí železniční tratě z Českých Budějovic do Černého Kříže a především do Horního Dvořiště, které slouží pro mezinárodní dopravu jako železniční přechod. Okresem prochází rovněž mezinárodní silnice E 55 do Dolního Dvořiště s hraničním přechodem do Rakouska. Trh práce v okrese je ovlivněn poměrně nízkou vzdělanostní úrovní a profesní strukturou vyplývající z omezených

pracovních příležitostí v minulosti. V tomto

směru se situace – především u mladých lidí – postupně lepší. Problémem zůstává přetrvávání vzdělanostního omezení u romského obyvatelstva. Pokud jde o pracovní příležitosti v oblasti obchodu a služeb, jejichž počet značně vzrostl, nepříznivou okolnost představuje sezónnost jejich značné části. Negativním jevem je 5

spíše

rostoucí nezájem mladých lidí o práci vedoucí ke zvýšení kriminality a různým formám závislosti. Počet osob pracujících v zahraničí není úřady evidován. Odhaduje se, že v současné době pracuje v zahraničí asi 400 osob, z větší části v Rakousku. Absolutní počet pracovníků působících v zahraničí se trvale snižuje. Největší podíl představují sezónní pracovníci (cca 50 %) a pendleři (40 %). Zahraniční zaměstnávání způsobuje na trhu práce v některých profesích určitý nedostatek pracovníků a jejich nutnou náhradu občany zemí bývalého Sovětského svazu. Pozitivní stránkou zahraničního zaměstnávání je ovšem zvýšení životní úrovně těch, kteří se dokázali takto uplatnit – za peníze vydělané v zahraničí si tito občané často založili vlastní živnost a začali podnikat. 3.3. Okres České Budějovice V současné době patří mezi okresy

s nadprůměrnou ekonomickou aktivitou,

s relativně nízkou nezaměstnaností (v pořadí 8. ze 77 okresů ČR) a mírně nadprůměrnou mzdou. Koncem roku 1999 byl s Rakouskem

ekonomicky

nejrozvinutější.

mezi sedmi okresy sousedícími

Významnými

předpoklady

tohoto

úspěšného vývoje je příznivá odvětvová a firemní struktura vedoucí k nadprůměrné flexibilitě hospodářství, dopravní dostupnost (trasy Č. Budějovice – Pasov a Č. Budějovice – Linec), vedoucí k investiční přitažlivosti a konečně i značný vliv turizmu zejména v některých lokalitách (Č. Budějovice , Novohradsko, Hluboká n/Vlt.). Příznivým jevem pokud jde o trh práce je nárůst počtu volných míst. Významný vliv na úroveň nezaměstnanosti měla výstavba JE Temelín a rozvoj firmy Bosch,a.s. v Českých Budějovicích. V okrese se realizuje politika podstatného snižování pracovních povolení pro cizince (povolení se výrazně orientují na specialisty). Počet osob pracujících v zahraničí je oficiálně znám pouze vůči SRN (126 pro rok 2000), údaje ve vztahu k Rakousku nejsou, je však zřejmé, že převažují v případě obou zemí pendleři. Pracovní migrace se týká zejména řemeslníků. 3.4. Okres Jindřichův Hradec Svojí rozlohou je největším okresem nejen v Jihočeském kraji, ale i v rámci celé ČR. Je poměrně chudý na surovinové zdroje, v okrese se těží a zpracovává dřevo. Hlavním hospodářským odvětvím je průmysl a zemědělství. Mírou nezaměstnanosti je pod celostátním průměrem, dosti hluboko pod celostátním průměrem je však i 6

hrubá měsíční mzda. Z hlediska ekonomické úrovně je okres značně nevyrovnaný: západní část je charakterizována širokým spektrem průmyslové výroby, ve východní části dominuje tradiční zemědělství a lesnictví. Nepříznivými charakteristikami se vyznačuje zvláště Dačicko (útlum zemědělství, absence podnikatelských aktivit, špatná dopravní obslužnost aj.) Vývoj trhu práce v okrese byl v roce 1999 sice příznivější než v rámci celé republiky, ale i zde došlo k redukci pracovních míst (nezaměstnanost stoupla ze 4,8% na 5,9%). Odbytové problémy a nedokončená restrukturalizace zemědělství a samotný fakt, že na jedno pracovní místo připadalo v prosinci 1999 7,4 uchazečů vede k tomu, že i v tomto okrese je výrazně omezován rozsah pracovních povolení pro cizince (z 243 v roce 1997 na 22 v roce 1999). Kvalifikovaný odhad počtu osob pracujících v zahraničí činí přibližně 1000, z toho v Rakousku asi 150 - 200. Snižující se kvóty zahraničních pracovníků v Rakousku způsobily prudkou redukci ve srovnání s obdobím před pěti a více lety. Z osob pracujících v Rakousku jich má asi jedna čtvrtina povolen dlouhodobější pobyt. Dříve byl z rakouské strany zájem o zdravotní sestry, v současné době jsou i pro tuto profesi kvóty naplněny. 3.5. Okres Třebíč Z hlediska hospodářské síly patří tento okres v ČR mezi nejslabší. Průměrná mzda je sice vyšší než v ostatních srovnávaných příhraničních okresech, ale velmi vysoká je zde i úroveň

nezaměstnanosti. Situaci v okrese významně ovlivňuje

skutečnost, že JE Dukovany vytvořila disproporci na trhu práce (migrace pracovní síly bez vytvoření

pracovní síly pro rodinné příslušníky), dále zemědělsko –

průmyslový charakter okresu, přičemž restrukturalizace na tržní podmínky nebyla dosud dokončena. Negativním faktorem je i skutečnost, že se okres nachází mimo důležité dopravní linie, dálnice D 1 se pouze dotýká severní hranice okresu – významnější úlohu plní jen silnice I/23, I/38 a železniční trať spojující Jihlavu přes Třebíč s Brnem – a konečně i neexistence významnějších investičních aktivit na území okresu. Trh práce charakterizuje již zmíněná vysoká míra nezaměstnanosti, když na jedno pracovní místo v roce 1999 připadalo 28,4 uchazečů (v roce předchozím 19,4). Více než polovinu nezaměstnaných 7

tvoří lidé, kteří jsou bez práce

dlouhodobě. Vzdělanostní struktura nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání není přitom nijak zvlášť nepříznivá: 47,6% vyučených, 26,7% SŠ s maturitou, 21,6% se základním vzděláním a 2,1% vysokoškoláků. Oficiální informace o počtu občanů pracujících neexistují – podle odhadu pracovníků

ÚP se jedná asi o 300 osob, z nichž je přibližně 80% sezónních

pracovníků, 10% pendlerů a 10% pracovníků s dlouhodobým pracovním pobytem. Přeshraniční migrace se týká především osob z nižších věkových kategorií, s nízkou kvalifikací. Odhaduje se, že část jich pracuje v zahraničí nelegálně, přičemž někteří nárokují v ČR sociální dávky a hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. 3.6. Okres Znojmo Svojí rozlohou se řadí mezi největší v ČR a současně patří k okresům nejméně osídleným (ze 147 obcí má 70% méně než 500 obyvatel a pouze tři obce mají přiznán statut města). Jde o typický zemědělský okres, což významně ovlivňuje strukturu zaměstnanosti i celkovou situaci na trhu práce. I průmysl je z velké části orientován na zpracování zemědělské produkce, dominuje zde potravinářství, cukrovarnictví, konzervárenství a známé vinařství. Ostatní odvětví – např. elektrovýroba, dřevovýroba, strojírenství, výroba obuvi, skleněných vláken apod. jsou koncentrována do Znojma a jeho blízkého okolí. Trh práce charakterizuje zejména : nevyrovnanost pracovních příležitostí a sezónní charakter značné části pracovních míst, absolutním nedostatkem trvalých pracovních

míst

–

tento

nedostatek

se

projevuje

zejména

v okrajových

mikroregionech Vranovska a Hrušovanska, neboť pracovníci dříve zaměstnaní v zemědělství zpravidla nemají požadovanou kvalifikaci. Napjatou situaci na trhu práce charakterizuje poměr volných míst k počtu uchazečů (1 : 21). Navzdory této skutečnosti se i v tomto okrese uplatňuje určitý počet zahraničních pracovníků ( oficiálně 175, což je o 10% méně než v roce předchozím, neoficiální počty jsou však odhadovány na dvojnásobek). V okrese pracuje též určitý počet pracovníků ze SR (163) a 30 občanů z Rakouska (manažerské funkce). Na základě oficiální dohody se SRN bylo v roce 1999 vyřízeno 15 žádostí – pomocné práce na dobu 3 měsíců. S Rakouskem dohoda neexistuje, podle odhadu tam pracuje – oficiálně i neoficiálně – asi 700 osob. Částečně jde o příležitostné

8

sezónní práce – nezřídka jde o osoby, které preferují kombinaci tohoto typu výdělku s pobíráním sociálních dávek. 3.7. Okres Břeclav Okres Břeclav se vyznačuje výhodnými klimatickými podmínkami, přičemž 2/3 jeho území zaujímá zemědělská půda (orná, sady, vinice, zahrady), turistickou atraktivností – nachází se zde CHKO Pálava, 38 maloplošných chráněných území, kulturní památka Lednicko – Valtický areál zapsaný do UNESCO. Jsou zde tudíž podmínky pro rozvoj turismu, který je ovšem již v současné době velmi živý. Okres má též velmi dobrou infrastrukturu – Břeclav je důležitá mezinárodní křižovatka, okresem prochází dálnice umožňující výhodné spojení na Prahu, Bratislavu a Vídeň. Tyto faktory znamenají

možnost budování průmyslových zón, zvláště v oblasti

samotného okresního města, ale i dalších měst. Naznačený převážně zemědělský charakter okresu – při poklesu produkce a obtížích zemědělského sektoru – znamenal uvolnění velkého počtu pracovních sil, které jsou svými kvalifikačními předpoklady obtížně umístitelné na pracovním trhu. S naznačeným převažujícím charakterem okresu souvisí i jistá nevyváženost z hlediska zastoupení průmyslu. Ten je soustředěn prakticky pouze do čtyř měst – Břeclavi, Mikulova, Hustopečí a Pohořelic. Od roku 1990 přitom v rozhodujících podnicích docházelo spíše k recesi než rozvoji. Celkové charakteristiky okresu však vyvolávají zájem zahraničních subjektů o podnikání. Vzhledem k naznačeným problémům nepřekvapuje, že volných pracovních míst je trvalý nedostatek. V tomto směru nelze očekávat v blízké době výrazné zlepšení – pozitivní aktivity vedoucí k vytváření nových pracovních míst jsou zatím spíše jen dílčí. Jednou z potenciálních cest je zmíněné vytváření průmyslových zón, v čemž si již dobře vedou města Valtice, Mikulov a Pohořelice. Zatím se dá ještě očekávat růst již tak dost vysoké nezaměstnanosti (relativně zvlášť vysoká je ve věkové skupině 19 – 24 let). I

v Břeclavském

okrese

došlo

v poslední

době

k určitému

poklesu

zaměstnávání cizinců. Ke konci roku 1999 jich pracovalo v okrese o 28% méně než před rokem. Dominujícími národnostmi mezi zahraničními pracovníky jsou Ukrajinci a Moldavané (celkem přes 50%). Blízkost hranice se Slovenskem je zřejmou příčinou poměrně vysokého počtu občanů SR pracujících v okrese - na konci roku 1999 jejich oficiální počet činil 1318. 9

Naopak oficiálně registrovaných osob pracujících v zahraničí je v současné době 200. Celkový počet osob, které jsou tou či onou formou v průběhu roku zaměstnány v zahraničí je odhadován na 500, přičemž se většinou jedná a práci v Rakousku. Početně jednoznačně převažují pendleři, často jde o sezónní práce.

10

4. Zjištění míry potenciální migrace příhraničí České republiky s Rakouskem V souladu s analýzami, které byly již na mezinárodním fóru v tomto ohledu provedeny, souhlasíme s názorem, že odhadnout skutečnou migraci obyvatel je velmi obtížné, neboť úmysl (přání) pracovat v zahraničí se musí proměnit ve skutečný čin a tento proces je ovlivněn celou řadou těžko předvídatelných okolností. Kladnou odpověď k přání migrovat je nutné revidovat kontrolními otázkami. Co lze zdokumentovat není reálná migrace, nýbrž odhad podílu obyvatelstva, které myslí na migraci v souvislosti s řešením individuální životní perspektivy a podle možností už podniklo konkrétní realizační kroky (Fassmann 1997). Ve shodě s touto filosofií i v našem šetření rozlišujeme tři základní druhy migračního potenciálu, odlišné podle připravenosti potenciálních migrantů realizovat svůj migrační záměr: a) všeobecnou migraci zahrnuje počet těch dotázaných, kteří na všeobecnou otázku „Pomýšlíte na to, odejít do zahraničí?“ odpověděli ANO; b) pravděpodobnou migraci zahrnuje ten okruh osob, který podnikl už konkrétní kroky k realizaci budoucího cíle. Jako konkrétní kroky byly předloženy následující varianty odpovědí, přičemž bylo možné označit více variant -

obstaral jsem si informace o cílové zemi

-

požádal jsem povolení k pobytu a pracovní povolení

-

postaral jsem se o ubytování

-

postaral jsem se o pracovní místo;

c) skutečnou migraci tj. respondenty, kteří v rámci svého cíle již požádali o pracovní povolení a povolení k pobytu (druhá varianta odpovědi). Pravděpodobnost migrace a odhad migračního potenciálu všeobecná migrace Čechy Morava celkem

abs. 138 82 220

pravděpodobná migrace abs. % 78 11,35 45 8,82 123 10,28

% 20,09 16,08 18,38

skutečná migrace abs. 12 3 15

% 1,75 0,59 1,25

Z výběrového vzorku 1197 respondentů okresů česko-rakouského pohraničí pomýšlí necelá pětina dotázaných (220 osob) odejít do zahraničí. Převažující většina

11

potenciálních migrantů žije v Čechách – z 220 osob s úmyslem migrovat jich 138 (tj. necelé dvě třetiny – 62,7%) má trvalé bydliště v českých pohraničních obcích. Kontrolní otázkou, zda tito potenciální migranti učinili již konkrétní kroky pro realizaci svého cíle se snížil

počet migrantů

pravděpodobná migrace činí

téměř na polovinu tzn., že tzv.

11% výběrového vzorku. Zdůrazňujeme, že

pravděpodobná migrace zahrnuje i ty osoby , které pro svůj záměr učinily např.pouze to, že si obstarali informace o cílové zemi. Nepřekvapuje tudíž, že podíl migrantů se prudce snížil při identifikaci těch, kteří již požádali o pracovní povolení a povolení k pobytu. Bylo zjištěno, že skutečná potenciální migrace v českém pohraničí sousedící s Rakouskem celkově činí 1,3% a kolísá od 0,6% v moravských pohraničních okresech do 1,8% v českém pohraničí . Tato zjištění odpovídají v podstatě datům Fassmannova šetření o migračním potenciálu ve státech východní Evropy (1997) viz. tab. Jejich vyšší hodnota je dána tím, že zahrnuje výhradně ty regiony, u nichž se díky geografické poloze a blízkosti hranic s Rakouskem předpokládá nejvyšší podíl za prací migrujících občanů. V souhrnu za obyvatelstvo celé republiky předpokládáme znatelný pokles. Kategorie potenciální pracovní migrace všeobecná migrace České pohraničí Česká republika∗

abs. 220 82

% 18,38 16,08

pravděpodobná migrace abs. % 123 10,28 45 8,82

skutečná migrace abs. % 15 1,25 3 0,59

∗ pramen: šetření Gallupova institutu, červen, červenec 1996, Fassmann Migrationspotential Polen, Slowakei, Tschechien und Ungarn

aus

Vzhledem k četnostem výše uvedených kategorií potenciální pracovní migrace pracujeme (musíme pracovat) v dalším textu pouze s kategorií všeobecné migrace. Je nutné si uvědomit, že tento typ pracovní migrace zahrnuje osoby, které se sice k migračnímu záměru staví kladně, ovšem téměř polovina z nich dosud pro svůj záměr nic konkrétního neudělala. Jedná se o 220 osob, tj. 18% dotázaných z výběrového vzorku 1197 respondentů z česko-rakouského pohraničí.

12

5. Charakteristika potenciálních migrantů 5.1.

Demografická charakteristika potenciálních migrantů

5.1.1. Pohlaví Šetření pracovní migrace v česko-rakouském pohraničí nepotvrzuje zjištěné závěry o zastoupení mužů a žen v migračním potenciálu zemí střední a východní Evropy. Podle těchto údajů (rok sběru dat 1996) zhruba dvě třetiny potenciálních migrantů tvořili muži. Při šetření migračního potenciálu v česko-rakouském pohraničí bylo zjištěno, že téměř polovinu (49,1%) všech dotázaných, s úmyslem možného odchodu do zahraničí, tvoří ženy. Zajímavé přitom je, že v moravských okresech, kde je podstatně méně potenciálních migrantů, je zastoupení žen vyšší než v Čechách. dokazuje

Poznatek o 50% zastoupení žen mezi potenciálními migranty

stále aktivnější přístup našich žen k vlastní seberealizaci, což se mimo

jiné může odrážet i v možném odchodu za prací do zahraničí. 5.1.2. Věk Zásadní význam pro pracovní migraci má věk dotázaných. Výsledky šetření potvrzují, že naprostou většinu respondentů s úmyslem migrovat (83,6%) tvoří občané do 40 let , přičemž mladí lidé do 24 let představují více než dvě pětiny (43,2) souboru. Tyto údaje jsou v souladu s citovanými zahraničními prameny, zdá se však, že postupem času (během uplynulých 4 let) podíl mladých lidí s úmyslem migrovat dále vzrůstá. Tuto hypotézu potvrzuje srovnání výsledků šetření migračního potenciálu v Polsku, Maďarsku, Slovensku a České republice v roce 1996, kde podíl mladých migrantů do 40 let dosahuje hodnoty o 10% nižší. Zajímavé přitom je, že ze čtyř zkoumaných států nejvíce mladých lidí do 24 let pocházelo z České republiky. Výsledky naopak ukazují na sníženou tendenci migrovat u starší generace nad 50 let (Česká republika v roce 1996 – 7,4% / pohraničí 2000 – 3,2%). Rozdíly mezi českými a moravskými okresy z hlediska věkové struktury potenciálních migrantů jsou zřejmé z níže uvedené tabulky a svědčí o početnějším zastoupení mladých migrantů v Čechách.

13

Charakteristika potenciálních migrantů z hlediska pohlaví a věku české okresy moravské okresy celkem pohraničí ČR 1996

muž 51,5

žena 48,5

do 24 let 45,6

25 -29 21,0

30 -39 18,1

40 -49 12,3

50+ 2,9

50,0

50,0

39,0

25,6

17,1

14,6

3,7

50,9

49,1

43,2

22,7

17,3

13,2

3,2

66,1

33,9

43,4

14,3

17,0

17,9

7,4

5.1.3. Rodinný stav Rozhodnutí odejít pracovat

do vyspělejších států západní Evropy a světa je

ovlivněno nejen věkem dotázaných, ale i řadou rodinných vazeb. Vysoké zastoupení mladé generace, zejména osob do 24 let podmiňuje i nejvyšší frekvenci potenciálních migrantů mezi svobodnými občany – tvoří necelé dvě třetiny všech dotázaných s kladným postojem migrovat (62,7%), přičemž nejvyšší zastoupení, téměř tři čtvrtiny, tvoří osoby samostatně žijící. Na příkladu česko-rakouského pohraničí lze oproti roku 1996 pozorovat posun migračního potenciálu směrem k mladým, svobodným lidem bez rodinných závazků a současně snižující se tendenci migrovat za prací u ženatých (vdaných) respondentů. (Tento závěr bude nutno potvrdit na připravovaném souboru 5000 respondentů z celého území České republiky). V migračním vzorku pohraničních regionů tvoří ženatí respondenti méně než 30%, a to vč. rodinného soužití druha a družky. Ve skupině potenciálních migrantů jsou překvapivě málo zastoupeni rozvedení jedinci (tvoří necelých deset procent (7,7) a zcela zanedbatelně osoby ovdovělé či osoby odloučeně žijící (méně než 1%). svobodný pohraničí celkem ČR - 1996

62,7

ženatý (druh,družka) 27,7

50,4

34,5

rozvedený 7,7 13,4

14

odloučeně žijící 0,9 0,4

ovdovělý 0,9 1,3

5.2.

Kvalifikační charakteristika potenciálních migrantů

5.2.1. Stupeň vzdělání V souladu s charakteristikou úrovně vzdělání potenciálně migrujících obyvatel v jiných východoevropských zemí (např. Polsko, Maďarsko) lze konstatovat, že i potenciální migranti v česko-rakouském pohraničí mají

vysokou vzdělanostní

úroveň. Empirická data hovoří o tom, že téměř 60% (58,2) z nich má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání ( maturitu - 45,5%, VŠ 12,7%). Více než pětina z nich je vyučena v oboru, necelá desetina má nižší středoškolské vzdělání bez maturity a pouhých 14% dotázaných s úmyslem migrovat má pouhé základní vzdělání. Oproti údajům za celou ČR z roku 1996 dochází u potenciálních migrantů v pohraničí k nárůstu kategorie osob s vysokoškolským vzděláním, a to na úkor vyučených a absolventů základních škol (viz. tabulka). Tato skutečnost potvrzuje, že práce v zahraničí je atraktivní především pro mladé, vzdělané lidi. Srovnání úrovně vzdělání potenciálních migrantů mezi českými a moravskými příhraničnímu okresy vyznívá ve prospěch okresů moravských. Vzdělanostní úroveň potenciálních migrantů v česko-rakouském pohraničí

české okresy moravské okresy pohraničí - celkem ĆR 1996

základní škola 14,5 13,4 14,1 15,7

vyučen 23,2 17,1 21,0 29,2

střední bez střední s vysoká maturity maturitou škola 7,9 44,2 10,1 4,9 47,6 17,1 6,7 45,5 12,7 9,4 45,7∗

∗Údaje ve srovnávané studii za Českou republiku nerozlišují vyšší a nižší středoškolské vzdělání.

5.2.2. Jazykové znalosti Jedním z důležitých determinant pracovní migrace a celého integračního procesu do kulturně-společenských vazeb a trhu práce v jiné zemi je bezesporu znalost tamního jazyka. Stupeň jazykových znalostí hodnotili sami respondenti, a to podle škály: neovládám vůbec, ovládám pouze částečně, obtížně se domluvím, mluvím dobře, mám perfektní znalost. Při vyhodnocení dat je nutné zohlednit i určitou míru subjektivity při hodnocení vlastních znalostí.

15

Jazykové znalosti

potenciálních migrantů ve srovnání s celkovým výběrovým

souborem dotázaných v česko-rakouském pohraničí. Údaje jsou v %. stupeń znalostí

neovládám vůbec ovládám pouze částečně obtížně se domluvím mluvím dobře perfektní znalost

angličtina a∗ b∗ 54,8 31,4 15,4 20,0

němčina a b 22,6 10,0 24,3 16,8

francouzština a b 91,5 85,0 5,0 8,2

ruština a b 36,4 60,0 26,4 20,0

12,7

20,9

26,9

31,4

2,5

5,0

23,5

11,8

13,4 3,8

20,9 6,8

21,2 5,0

32,3 9,5

0,8 0,3

0,9 0,9

12,2 1,5

6,4 1,4

∗ a - soubor všech dotázaných respondentů - celkem 1197 osob b - soubor všeobecné potenciální migrace - celkem 220 osob

Z uvedených dat vyplývá několik poznatků: − občané, kteří se zabývají (v minulosti zabývali) myšlenkou pracovat v zahraničí jsou podstatně lépe jazykově vybaveni než dotázaní, kteří na práci v zahraničí neaspirují , − vyšší jazykové znalosti potenciálních migrantů souvisí s jejich věkovou strukturou, neboť pád „železné opony“ způsobil podstatně lepší jazykovou vybavenost dnešní mladé generace, − znalost jazyků potenciálních migrantů se projevuje především ve směru na západ (angličtina, němčina), zatímco ruštinu, bývalý povinný cizí jazyk na všech typech škol, lépe ovládají dotázaní, kteří do zahraničí migrovat za prací nechtějí (obecně střední a starší generace). − od pádu komunistického režimu lze

pozorovat v praxi konkrétní

dopady změněné struktury výuky jazyků na základních, středních a vysokých školách; ruštinu vůbec neovládá tři pětiny potenciálních migrantů, zatímco

zbytek dotázaných s převahou starších ročníků

udává absolutní neznalost ruského jazyka v necelých dvou pětinách, − v pohraničních obcích je volba cizího jazyka ovlivněna geografickou polohou bydliště, v daném případě blízkostí rakouských hranic; znalost němčiny je v těchto lokalitách preferována před jinými světovými jazyky, a to dokonce před angličtinou; Absolutní neznalost němčiny udává pouze každý desátý z potenciálních migrantů, neznalost angličtiny

téměř každý třetí; perfektní a dobrou znalost

16

němčiny naopak vykazuje (podle vlastního hodnocení) více než 40% potenciálních migrantů, zatímco perfektní a dobrou znalost angličtiny udává necelých 30% (27,3); lze se domnívat, že tato skutečnost je podmíněna přeshraničními kontakty příhraničních regionů naší republiky s Rakouskem; jedná se zejména o oboustranný turistický ruch, vzájemné poznávání, nákupní možnosti (v prvních letech po uvolnění hranic převážně našich občanů v Rakousku, nyní spíše rakouských občanů u nás), společné kulturně-sportovní akce a vzájemnou družbu příhraničních obcí (blíže viz. kapitola Změny v pohraničních regionech způsobené otevřením hranic); Ještě výraznější rozdíl mezi znalostí němčiny a angličtiny byl sledován u občanů, kteří o práci v zahraničí neuvažují - absolutní neznalost němčiny vykazuje necelá čtvrtina, zatímco angličtinu vůbec neovládá více než polovina (55%) těchto dotázaných, − francouzština je v česko-rakouském pohraničí jazykem opomíjeným; dobrá a perfektní znalost francouzského jazyka je zjištěna u méně než 2% dotázaných. Další tabulka informuje o

znalosti

německého jazyka těch potenciálních

migrantů, kteří uvažují o práci v sousedním Rakousku. Pro srovnání uvádíme stupeň

jazykových znalostí potenciálních migrantů do Německa a Spojených

států, příp. Kanady (angličtina). stupeň znalosti jazyka v %

cizího

neovládám vůbec ovládám pouze částečně obtížně se domluvím mluvím dobře perfektní znalost celkem osob celkem

cílová země migrantů Rakousko∗ ∗ 9,6 11,5 30,8 36,5 11,5 52

Německo∗ 2,7 8,2 32,9 42,5 13,7 73

USA, Kanada∗∗ 29,4 17,7 11,8 23,5 17,7 34

∗ znalost německého jazyka ∗∗ znalost anglického jazyka

Zjištěné údaje potvrzují výraznou vazbu mezi volbou cílové země a znalostí tamního jazyka. Z těch migrantů, kteří by rádi pracovali v sousedním Rakousku uvádí

absolutní neznalost němčiny pouze každý desátý (migranti

17

s cílovou zemí Německo necelé 3%), ale naopak téměř polovina z nich

je

přesvědčena o své dobré a perfektní znalosti. Zajímavé je, že u anglicky mluvících zemí je souvislost mezi znalostí jazyka a volbou cílové země méně výrazná. Tato okolnost

může pramenit z obecně

nižších znalostí angličtiny, která byla ve srovnání s němčinou u pohraničních obyvatel při rakouských hranicích prokázána.

5.3.

Sociální statut a jejich profesní charakteristika

5. 3.1. Sociální statut V česko-rakouském pohraničí by v budoucnu chtěli pracovat především studenti, (tvoří třetinu

zdejších potenciálních migrantů), dále zaměstnanci

soukromého sektoru (29%) a zaměstnanci státního sektoru (14%). Zjištěný podíl studentů v migračním potenciálu

příhraničí s Rakouskem je

nejvyšší ze všech dosud publikovaných údajů. Podle dat citované studie za celou ČR byli studenti zastoupeni v potenciální migraci méně než 10% (9,8) a absolutní vrchol zaujímalo Polsko s jejich téměř pětinovou účastí. Nezaměstnaní

obyvatelé

pohraničních

regionů

tvoří

ve

skupině

potenciálních migrantů nepodstatnou část, a to pouhých 12%. Konkrétně to znamená,

z 220

nezaměstnaných.

obyvatel Hlubší

s úmyslem analýzou

odejít

bylo

pracovat

zjištěno,

že

do

zahraničí

polovinu

z nich

je

27 tvoří

nezaměstnaní do 6 měsíců, nezaměstnanost delší než 1 rok byla evidována v osmi případech. Tyto údaje potvrzují již dříve vyslovenou domněnku, že pro rozhodnutí migrovat za prací do zahraničí nemá nezaměstnanost zásadní význam. Ani soukromí podnikatelé nevykazují mezi obyvateli v pohraničí s úmyslem migrovat významné zastoupení. Tvoří méně než desetinu

(8,6%) potenciálně

migrujících občanů. Sociální statut potenciálních migrantů česko-rakouského pohraničí a obyvatel s cílovou zemí Rakousko

18

charakteristika

všeobecný pracovní potenciál abs. % 74 33,6 30 13,6

studující zaměstn. ve státním sektoru zaměstnanec v soukr. sektoru podnikatel důchodce mateřská dovolená nezaměstnaný celkem

potenciální migranti do Rakouska abs. % 11 21,2 6 11,5

63

28,6

16

30,8

19 1 6 27 220

8,6 0,5 2,7 12,3 100

6 2 11 52

11,5 3,7 21,1 100

Vzhledem k nízkým četnostem obyvatel deklarujících potenciální migraci do Rakouska (52 osob) poskytuje tabulka jen velmi hrubou představu o sociálním statutu

potenciálně

migrujících

osob.

V uvedeného

počtu

osob

převažují

zaměstnanci soukromých firem, studenti a nezaměstnaní občané. Při srovnání s celkovým

souborem

potenciálních

migrantů

evidujeme

vyšší

zastoupení

nezaměstnaných a podnikatelů. Tato okolnost je zřejmě způsobena malou vzdáleností

k rakouským státním hranicím a

tudíž i potenciální možností

pendlování za prací. Zjištěnému sociálnímu statutu potenciálních migrantů odpovídá i druh jejich příjmů. Téměř třetina z nich nepobírá dosud žádný příjem (viz. třetinové zastoupení studentů mezi potenciálními pracovními migranty), necelých 15% (14,5) pobírá pouze sociální dávky (viz.

zastoupení nezaměstnaných a žen na mateřské

dovolené) a zbylá část, tj. 54% možných uchazečů o práci v zahraničí pobírá běžné pracovní příjmy.

5.3.2. Profesní charakteristika Identifikační znak profesní charakteristiky občanů uvažujících o práci v zahraničí byl v našem výzkumu zjišťován pomocí otázky na postavení respondenta v posledním zaměstnání. Vzhledem k již dříve uvedeným skutečnostem nepřekvapí, že nejvyšší frekvence byla evidována mezi těmi, kteří dosud nebyli zaměstnáni, více než třetinu všech potenciálních migrantů (34,6%) tvoří studenti. Druhou nejfrekventovanější kategorii tvořily profese nemanuálního charakteru (32,2%) – úředník střední třídy a nižší nemanuální pracovník, odborný pracovník

19

specialista (právník, učitel, inženýr) a řídící pracovník. Z této skupiny tvořily polovinu (16,7%) nižší a vyšší manažérské funkce. Manuální profese

(pomocný a nekvalifikovaný dělník, zaučený dělník,

kvalifikovaný dělník) představovaly ve skupině osob s úmyslem migrovat více než jednu čtvrtinu, přičemž kvalifikovaní dělníci byli zastoupeni dvěma pětinami. Profesní charakteristika potenciálních migrantů 9% 32%

1 2 3

35%

4

24%

text legendy: 1. 2. 3. 4.

nemanuální profese manuální profese dosud nebyl zaměstnán jiné profese

Profesní charakteristika potenciálních migrantů pohraničních regionů a obyvatel s cílovou zemí Rakousko charakteristika nekvalifikovaný dělník kvalifikovaný dělník soukromý podnikatel mistr, dílovedoucí úředník a neman. pr. odborný pracovník řídící pracovník jiné nebyl dosud zaměstn.

celkový migrační potenciál absolutně 10 43 4 6 34 19 12 16 76

% 4,9 19,5 1,7 2,7 15,4 8,5 5,5 7,2 34,6

potenciální migranti do Rakouska absolutně % 1 1,8 11 21,1 2 3,9 2 3,8 11 21,2 3 5,8 6 11,5 5 9,7 11 21,2

Z 52 obyvatel směřujících potenciálně do Rakouska jsou rovným dílem (21%) nejvíce zastoupeny skupiny: -

kvalifikovaných dělníků

-

úředníků a nižších nemanuálních pracovníků

-

občané, kteří dosud nebyli zaměstnáni

Zhruba každý devátý z nich se rekrutuje z řad řídících pracovníků.

20

5.4.

Charakteristika domácností potenciálních migrantů, vzdálenost bydliště od státních hranic a rozdělení podle příhraničních okresů

Občané s úmyslem migrovat za prací za hranice republiky pocházejí většinou z bezdětných rodin (více než tři pětiny souboru), pětinu tvoří domácnosti s jedním dítětem. V 18% případů je v jejich rodině nezaměstnaný člen, třebaže sami nezaměstnaní tvoří mezi migranty pouze 12%. Třetinové zastoupení studentů se ve velikostním typu domácnosti neodráží, neboť současná napjatá situace s byty v ČR v naprosté většině neumožňuje mladým

lidem samostatný život mimo původní

rodinu. Zjištěna byla zřetelná vazba mezi

úmyslem migrovat a vzdáleností bydliště

migranta od státních hranic. S rostoucí vzdáleností od hranic ubývá potenciálních migrantů, což může svědčit o možné kalkulaci dotázaných s prací pendlera. Rozdělení potenciálních migrantů podle okresů česko-rakouského pohraničí

Prachatice Český Krumlov České Budějovice Jindřichův Hradec celkem Čechy Znojmo Třebíč Břeclav celkem Morava celkem ČR

Pomýšlíte na to odejít do zahraničí? ANO NE absolutně % absolutně 30 17,8 139 30 17,8 139 35 19,7 143 43 25,2 128 138 20,9 549 26 16,3 134 29 27 82 220

17,1 15,0 16,1 18,4

141 153 428 977

% 82,3 82,3 80,3 74,9 79,9 83,7 82,9 85,0 83,2 81,6

Více obyvatel pomýšlejících na odchod do zahraničí pochází z Čech, a to i přes vyšší míru nezaměstnanosti v okresech moravských. Nejvyšší podíl potenciálních migrantů žije v okrese Jindřichův Hradec a České Budějovice - v lokalitách s nízkou (celostátně podprůměrnou) nezaměstnaností a relativně vysokou ekonomickou aktivitou. Obě okresní města jsou sídlem univerzity a mnohých středních škol. Grafická část k této kapitola je obsažena v příloze č. 4

21

6. Analýza migračních záměrů 6.1. Motivy pracovní migrace Literatura uvádí, že pro odchod z původní vlasti hovoří dva druhy motivů: a) motivy vyplývající z makroekonomického vývoje země původu – špatná hospodářská situace a z toho pramenící nespokojenost, chudoba, nezaměstnanost, ztráta perspektiv a šancí. Jedná se o důvody zpravidla jedincem těžko ovlivnitelné. b) motivy vyplývající z individuálních potřeb, přání a tužeb např. více si vydělat, něco nového se naučit, poznat, prožít apod. Je známo, že migrace není výlučně podmíněna ani makroekonomickými faktory, ani individuálními motivy a ve výzkumu je nutné zohlednit oba faktory. Ve shodě s obdobnými průzkumy migrace byla i našim respondentům předložena škála objektivních i subjektivních důvodů s požadavkem ohodnotit každý z nich

podle

významu, jež mu přisuzují. Grafické hodnocení motivů (viz. příloha č. 1) Šetření v česko-moravském pohraničí potvrdilo při úmyslu migrovat význam individuálních ekonomických motivů, neboť naprostá většina dotázaných (více než 90%) udává jako důležitý, příp. velmi důležitý motiv vyšší možnosti výdělku. Lepší pracovní podmínky figurují v pořadí migračních motivů na druhém místě, jsou podstatné pro 80% dotázaných.

Něco nového se naučit, poznat, prožít je

třetím nejdůležitějším motivem odchodu do zahraničí (pouze čtvrtina migrantů jej označila za nepodstatný) a je preferován před špatnou hospodářskou situací v ČR. Šetření nepotvrdilo význam migračního motivu – mám v zahraničí rodinné příslušníky a příbuzné a malý význam je přisuzován i v zahraničí pobývajícím přátelům a známým. Více než tři čtvrtiny dotázaných s kladným postojem k migraci (77%) označuje skutečnost v zahraničí pobývajících rodinných příslušníků a příbuzných jako migrační motiv nepodstatný, příp. zcela nepodstatný - z devíti předložených motivů stojí na předposledním místě.

23

Opět se nepřímo potvrdila hypotéza, že

nezaměstnanost potenciálního

migranta nehraje v hierarchii migračních motivů prioritní roli. Převažující část dotázaných s úmyslem migrovat označila tento důvod za nepodstatný nebo zcela nepodstatný (62%).

Starostové

obcí jsou

toho

názoru,

že v pohraničních

venkovských, zemědělských regionech žije větší část nezaměstnaných ze sociálních dávek, v kombinaci s naturálním krytím potřeb z domácího hospodářství a občasnými nezdaněnými příjmy. Pro trvalejší pobyt v zahraničí nemají podle jejich mínění osobní, především kvalifikační a velmi často jazykové předpoklady. Navíc nedostatek finančních prostředků, vzniklý výpadkem pracovních příjmů způsobuje značné problémy s hrazením nákladů, které jsou s pracovní migraci spojeny. 6.2. Volba cílové země Všeobecná migrace podle cílové země Výsledky hovoří o tom, že třetina osob žijících v okresech hraničících s Rakouskem, které pomýšlí na to, odejít do zahraničí, míří do Německa - do Rakouska se chystá necelá čtvrtina (24%) potenciálních migrantů. Stojí za povšimnutí, že přes teritoriální blízkost bydliště respondentů s Rakouskou republikou (40% dotázaných žije v obci do 20 km od státních hranic) uvažuje větší podíl potenciálních migrantů (27%) o odchodu do anglicky mluvících zemí (USA, Kanada, Anglie) a 14% do jiné země Evropy a světa. Jedna z možností vysvětlení tohoto jevu je

rozšířená praxe au-pair českých a moravských děvčat (zpravidla absolventek

škol) zejména v anglicky mluvících zemích, příp. v Německu za účelem zdokonalení cizího jazyka. Všeobecná migrace podle cílové země cílová země

abs. počet

%

73 52 26 5 10 34 20 220

33,18 23,64 11,82 2,27 4,55 15,45 9,09 100

Německo Rakousko Anglie Francie Jiná země EU USA (Kanada) Jiná země světa celkem

24

6.3.

Důvody pro volbu cílové země

Odpovědi získané na tuto otázku potvrzují již dříve zjištěné trendy o motivech pracovní migrace a charakteristice potenciálních migrantů. První místo důležitosti zaujímá motiv chci se zdokonalit v příslušném jazyce, vyslovilo se pro něj více než tři čtvrtiny (77%) potenciálních migrantů. Druhým, migranty nejčastěji deklarovaným důvodem je dobrá situace na pracovním trhu v cílové zemi (67% dotázaných) a jen o 3% méně je ceněna skutečnost klidné, jisté a politicky stabilní země. Zajímavou skutečností zůstává, že geografická blízkost zvolené země je podstatným motivem pro méně než polovinu dotázaných uvažujících o práci v zahraničí, zatímco pro nadpoloviční většinu z nich ( 52%) nehraje tento důvod podstatnou roli. Obdobně jako u sondáže motivů odchodu z ČR, tak i při výběru cílové země, přikládají potenciální migranti malý význam faktu, zda ve zvolené zemi žijí jejich rodinní příslušníci, příbuzní, přátelé, nebo známí. Rodinné příslušníky považuje za nepodstatný motiv 82% z nich, v cílové zemi žijící přátelé a známí 70%. Závažnějším motivem

volby cílové země je stupeň obtížnosti při získaní

pracovního povolení a povolení k pobytu (jako závažný motiv jej označilo 35% respondentů s úmyslem migrovat za prací. Grafické znázornění pořadí důležitosti hodnocených důvodů je součástí přílohy č. l.

6.4.

Typ pracovní migrace Jedna z otázek dotazníku směřovala ke zjištění, zda dotázaný má v úmyslu

odejít do zahraničí sám, s manželkou, případně s celou rodinu vč. dětí. Je možné konstatovat, že nejvyšší frekvence byla zjištěna u nerozhodnutých migrantů ( 42%). Uvážíme-li, že se jedná o osoby, z nichž téměř polovina neučinila pro realizaci svého přání dosud žádné konkrétní kroky, není v tomto případě nerozhodnost nijak překvapující. 25

S kým

ch ce te d o za h ra n ič í o d e j í t ? c h c i o d e jít s á m s m a n • e lk o u (m a n • e le m s m a n • e lk o u a dě tm i z a tím n e vím

40%

42%

11%

7%

Zhruba stejným podílem jsou zastoupeni dotázaní,

volící individuální typ

pracovní migrace - do ciziny chtějí odejít sami. Pro tzv. rodinnou migraci se ve vzorku potenciálních migrantů rozhodla necelá pětina (18%) dotázaných. 6.5.

Délka plánovaného pobytu V pracovní migraci česko - rakouského pohraničí dominují krátkodobé pobyty

- více než tři pětiny dotázaných plánuje pobyt v zahraničí do 1 roku, zhruba 25% z nich není dosud rozhodnuto, zbývající část preferuje dlouhodobější pobyty od 2 do 5 let. Trvalá emigrace ze země je jev zcela ojedinělý a nedosahuje statisticky významných hodnot . 6.6.

Doba plánovaného odchodu ze země Za podstatné lze považovat, že téměř polovina osob s kladným postojem

k pracovní migraci není zatím rozhodnuta (neví), kdy chce ze země odejít. Je to opět nepřímý důkaz toho, že kladný postoj k migraci zdaleka neznamená přeměnu úmyslu v konkrétní čin, v konkrétních časových relacích. Zhruba třetina migrantů chce vycestovat během jednoho roku, pouze 6 % plánuje migraci po vstupu ČR do EU. K d y ch ce te o d e jít d o zah ran ič í? b ě h e m p ř íš tíc h 6 m ě s íc ů v p rů b ě h u je d n o h o ro ku za 2 - 3 ro ky

16% 48% 18% 6%

12%

26

p o vs tu p u Č R d o EU za tím n e vím

7.

Aspirace potenciálních migrantů v zahraničí

7.1. Přijetí práce pod úrovní kvalifikace Dotázaným byla položena otázka „Přijal(a) byste i práci, která je pod úrovní Vaší kvalifikace?“ Lidé s migračními úmysly v česko-rakouském pohraničí disponují sice relativně vysokým stupněm vzdělání, nicméně 60% z nich připouští výkon práce v zahraničí pod úrovní vlastní kvalifikace. Zjištěná skutečnost zřejmě

souvisí

s hlavními motivy odchodu do zahraničí, kdy absolutní prioritou jsou vyšší výdělkové možnosti vyplývající jednak

z příznivějších mzdových odvětvových relací a

především z odlišného kurzu měn. Ve srovnání s rokem 1996 je to však o 10% méně. Zdá se, že vzdělání a sebevědomí potenciálních migrantů nabývá na významu a úroveň aspirace potenciálních migrantů z ČR bude v prognóze dalších let vzrůstat, zvláště postupným přibližováním ekonomické úrovně České republiky státům Evropské unie. Již dnes má na tom nepochybně zásluhu kvalitnější jazyková výbava. V této souvislosti stojí za povšimnutí, že již v roce 1996 byl podíl potenciálních migrantů ochotných pracovat pod úrovní kvalifikace ve srovnání s Polskem, Maďarskem a Slovenskem v České republice nejnižší – průměr za sledované země 77,4% - Česká republika 70,6%. 7.2. Příjmová očekávání Příjmové nároky a očekávání zjišťovala následující otázka: „Jaký příjem

v porovnání s Vaším

současným příjmem (příjmem z Vašeho

posledního zaměstnání) by Vám stál za to – pracovat u našich západních sousedů? Třetina dotázaných s úmyslem migrovat buď nemá konkrétní představu o příjmu v zahraničí, nebo se jedná o osoby, jež dosud nebyly zaměstnány. To souvisí s poznatkem o třetinovém zastoupení studentů – tj. osob bez vlastních, trvalých příjmů. Příjem nejméně dvakrát vyšší by stačil 14% dotázaných, příjem dva až třikrát vyšší, než příjem z posledního zaměstnání deklarovalo 30% potenciálních migrantů. Sedminu uspokojí příjem nejméně dvakrát vyšší, šestina požaduje příjem nejméně 27

třikrát vyšší a zbývající část

(5,5%) se domnívá, že migrovat za prací se vyplatí

pouze při příjmu více než pětkrát vyšším, než činí příjem z posledního zaměstnání.

Jaký příjem by Vám stál za odchod do zahraničí? 14% 34%

nejméně 2krát vyšší 2 až 3krát vyšší 3 až 5x vyšší více než 5krát vyšší

30% 6%

neví, dosud nepracoval

16%

Nárokovaný příjem v zahraničí ve vztahu k pohlaví potenciálních migrantů pohlaví migrantů muž žena celkem abs.

Nárokovaný příjem v zahraničí ve srovnání se současným příjmem v ČR příjem 2x příjem příjem více než celkem nevím∗ vyšší 2 -3x vyšší 3 -5x vyšší 5x vyšší absolutně 54,8 53,0 74,3 58,3 36,5 112 45,2 47,0 25,7 41,7 63,5 108 31 66 35 12 74 220

∗nebyl jsem dosud zaměstnán

V diferenciaci podle pohlaví se jeví ženy v požadavcích na příjem v zahraničí jednak podstatně skromnější, jednak převážná většina z nich nemá konkrétní představu ( téměř dvě třetiny žen x zhruba třetině mužů). Nárokovaný příjem v zahraničí ve potenciálních migrantů (řádková %) stupeň dosaženého vzdělání základní vyučen SŠ bez mat.26,7 maturita VŠ celkem abs.

vztahu

ke stupni

dosaženého

vzdělání

nárokovaný příjem v zahraničí ve srovnání se současným příjmem v ČR příjem 2x příjem příjem více než celkem nevím∗ vyšší 2 –3xvyšší 3 -5x vyšší 5x vyšší absolutně 3,2 12,9 3,2 80,6 31 13,0 43,5 26,1 4,3 10,9 46 26,7 13,3 26,7 6,7 26,7 15 17,0 14,3 31

27,0 57,1 66

12,0 10,7 35

7,0 3,6 12

36,0 14,3 74

100 28 220

Do nárokovaného příjmu v zahraničí i schopnosti si tuto představu vůbec vytvořit se kromě pohlaví promítá i úroveň dosaženého vzdělání.

28

Absolutní většina dotázaných s úmyslem migrovat se základním vzděláním nemá o příjmu v zahraničí konkrétní představu. Nejzkušenější jsou v tomto směru pracovníci

s výučním listem, kde

pouze každý desátý neumí

tuto představu

specifikovat a absolventi vysokých škol ( zhruba každý sedmý). Ve vzorku potenciálních migrantů česko-rakouského pohraničí nebyla potvrzena teze, tím vyšší vzdělání, čím vyšší nárokovaný příjem. Kromě skupiny osob se základním vzděláním a osob s nižším středoškolským vzděláním bez maturity (jejichž zastoupení mezi potenciálními migranty je velmi nízké) preferuje nejvíce dotázaných příjem 2 – 3krát vyšší, než činní jejich současný příjem v České republice. To platí pro absolventy vysokých škol, pro maturanty i vyučené řemeslníky.

29

8. Pendlerství jako zvláštní forma pracovní migrace Pendlování za prací je rozšířená forma

krátkodobé pracovní migrace

v pohraničních regionech. Jedná se o denní, příp. týdenní dojíždění občanů z příhraničí České republiky do sousedního západního státu (Rakouska nebo Německa). Zjistit skutečný počet pendlujících občanů je velmi obtížné, neboť na úřadech státní správy (úřadech práce, okresních úřadech, obcích) neexistují o pendlerech žádné oficiální statistiky. Pendlerství je navíc citlivá záležitost; právě v této oblasti se skrývá nejvyšší podíl práce načerno (tj. osob bez legálního pracovního povolení). Tím je do značné míry ovlivněna ochota vypovídat ze strany respondentů, a tím i míra vypovídající schopnosti dotazníkových zjištění. Kromě toho je známo, že mnozí jedinci pendlující za prací do Rakouska pobírají v ČR různé druhy sociálních dávek, nezřídka dávky v nezaměstnanosti, na rozdíl od pendlerů do Německa, kde je německou stranou striktně vyžadováno potvrzení, že budoucí pendler dávky v nezaměstnanosti nepobírá. Potvrzení se stává současně podkladem pro evidenci pendlujícího občana na českém úřadu práce. Rakouské úřady nevyžadují žádné doklady od pendlujících občanů, což je jedním z důvodů, proč české úřady práce nemají o pendlerech v Rakousku konkrétní data a veškeré informace v této oblasti se pohybují v mezích kvalifikovaných odhadů. V rámci námi provedených šetření bylo pendlerství v okresech při rakouských hranicích zjišťováno prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících zdrojů: a) formou řízených rozhovorů − s pracovníky úřadů práce, všech hraničních okresů − s pracovníky okresních úřadů, všech hraničních okresů − se starosty vybraných příhraničních obcí − s pracovníkem celní zóny vybraného hraničního přechodu b) dotazníkovým šetřením názorů a postojů obyvatel česko – rakouského pohraničí ve vztahu ke konkrétním zkušenostem s pendlováním za prací do Rakouska (Německa).

30

Na základě dotazníkového šetření výběrového vzorku obyvatel příhraničních okresů máme k dispozici údaje o počtech osob s konkrétními pracovními zkušenostmi v zahraničí. V uplynulých deseti letech od otevření hranic směrem na Západ získalo zkušenost s prací v cizině 14% dotázaných. V absolutním vyjádření to znamená, že z 1197 respondentů výběrového vzorku čtyř příhraničních okresů v Čechách a tří příhraničních okresů na Moravě v zahraničí pracovalo 166 osob, zatímco 1029 dotázaných tuto zkušenost nemá. Téměř polovina pracovala v sousedním Rakousku (48%), více než třetina (35%) v Německu, zbývající část v ostatních částech Evropy a světa. Konkrétní zkušenosti s prací v zahraničí z hlediska jednotlivých zemí zEMĚ Rakousko - pendlování Rakousko – stálý pobyt Německo – pendlování Německo – stálý pobyt Anglie Francie Jiná země EU USA, Kanada jiná země světa nemám tuto zkušenost celkem

absolutně

%

61 19 32 26 10 4 3 4 9 1029 1197

5,1 1,6 2,7 2,2 0,8 0,3 0,3 0,3 0,8 86,0 100

Zjištěná data poskytují relativní představu o rozšíření pendlerství v hraničních lokalitách. Z celkového vzorku dotázaných respondentů uvedlo konkrétní zkušenost

s pendlováním

8% osob, což představuje ve vztahu k celku

zanedbatelný podíl. Existuje ovšem i reálná možnost, že část občanů pendlovala bez oficiálního pracovního povolení, tuto skutečnost nepřiznává a v počtech pendlerů nemusí být zahrnuta. Podle vyjádření starostů se však počty „černých“ pendlerů v poslední době díky ostrým kontrolám a následným sankcím na českorakouských hranicích minimalizovali a nejsou statisticky významné. Přesto však pendlerství představuje závažnou problematiku a typický jev příhraničních lokalit, což je zřejmé i z toho, že z 80 osob, které pracovaly v sousedním

Rakousku,

jich

většina

z domovského regionu.

31

(76,3%)

pendlovala

za

prací

Následující tabulka zobrazuje zjištěné podíly pendlerů do Rakouska ve vztahu k počtu respondentů

příslušného okresu, s nimiž bylo dotazníkové šetření

provedeno. Zkušenosti s pendlováním za prací do Rakouska podle okresů: název okresu

počet respondentů z okresu

Prachatice Český Krumlov České Budějovice Jindřichův Hradec Znojmo Třebíč Břeclav

169 169 178 171 160 170 180

počet pendlujících osob 3 11 4 5 26 5 7

podíl pendlerů∗ 0,6 6,5 2,2 2,9 16,3 2,9 3,9

∗z náhodně vybraného vzorku obyvatel konkrétního okresu, celkem 1197 osob

Dovídáme se, že nejvíce pendlerů

pocházelo z okresu Znojmo, tradičně

vinařského kraje na obou stranách hranice. Zde byla zjištěna také vysoká sezónní poptávka po české pracovní síle při česání vína (viz. uvedené výjimky z kvót pro zaměstnávání zahraničních pracovníků pro rakouské vinaře). S cílem zvýšit počty pendlerů jsme

kumulovali

osoby pendlujících

do

Rakouska a do Německa, získali jsme tak výběrový vzorek 93 osob, z toho dvě třetiny tvoří osoby pendlující do sousedního Rakouska, zbývající třetinu tvoří pendleři do Německa. Ani v tomto případě nedosahuje vzorek pendlerů uspokojivé velikosti, ovšem základní charakteristiky a tendence lze tímto způsobem získat. 8.1. Charakteristika pendlerů 8.1.1. Pohlaví, kvalifikace a charakter v zahraničí vykonávané práce Prvotním poznatkem je zjištění, že za prací přes hranice pendlují převážně muži – ženy jsou ve skupině pendlerů česko-rakouského pohraničí zastoupeny pouhou pětinou. Modální skupinu tvoří osoby s

výučním listem, tj. kvalifikovaní řemeslníci

(4/10), což odpovídá výpovědím starostů zkoumaných příhraničních obcí. Shodují se v tom, že do sousedního státu odcházejí pracovat zejména kvalifikovaní dělníci ze 32

stavebnictví a jeho příbuzných oborů (zedníci, obkladači, truhláři, malíři, lakýrníci apod.). Pracují jednak pro soukromé firmy, často však i pro soukromníky při stavbách a rekonstrukcích rodinných domů. V tradičně zemědělských a vinařských krajích pomáhají pendleři při česání ovoce a sklizni vína. V poměrně hojném počtu jsou mezi pendlery zastoupeni i středoškoláci – (zhruba 1/10 bez maturity, téměř 3/10 s maturitou) a přibližně každý šestý pendler (necelé 2/10) je absolvent vysoké školy. Zanedbatelný počet pendlujících má základní, nebo nedokončené základní vzdělání (3,2%). Bylo zjištěno, že přes poměrně vysokou kvalifikační úroveň pendlujících občanů (46% z nich má střední vzdělání s maturitou nebo vysokou školu) jich značná část vykonávala v Rakousku (příp. v Německu) nekvalifikovanou práci. Téměř polovina (48,4%) vykonávala jednoduché pomocné práce nebo práce podle momentální potřeby. Necelá třetina pendlerů

pracovala v oboru vyžadujícím vyučení a pouze

každý desátý vykonával kvalifikovanou, nemanuální činnost, přičemž vysoce kvalifikovanou specializovanou činnost uvedlo pouze necelých 8% z nich. Vztah mezi charakterem práce v zahraničí a stupněm dosaženého vzdělání ilustruje níže uvedená tabulka. Druh v zahraničí vykonávané činnosti a stupeń dosaženého vzdělání pendlujících občanů (sloupcová %) druh činnosti A B C D E F celkem osob- abs. Legenda:

ZV a nedok. ZV 100 3

vyučen 23,7 21,1 42,1 2,6 10,5 38

stupeń vzdělání SŠ bez SŠ s maturity maturitou 100 22,2 11,1 33,3 3,7 11,1 18,5 9 27

VŠ 31,3 12,5 12,5 6,3 25,0 12,5 16

celkem činnost v % 34,4 14,0 29,0 3,2 7,5 11,8 100 93

A - jednoduchá činnost bez zaučení B - jednoduchá činnost se zaučením C - odborná činnost, vyžadující vyučení v oboru D - nižší řídící činnost (mistr, předák) E - vysoce kvalifikovaná, specializovaná činnost F- činnost podle potřeby, někdy kvalifikovanou, někdy nekvalifikovanou

Neadekvátní profesní postavení ve vztahu k vzdělání pendlerů je dobře patrné u vysokoškoláků. Více než polovina z nich (55,6%) vykonávala v Rakousku

33

(Německu) jednoduché, pomocné práce nebo pracovala podle momentální potřeby. Zaměstnání, které by odpovídalo jejich kvalifikaci vykonávala pouze čtvrtina z nich. Ještě zřetelněji vystupuje

tento rozpor srovnáme-li

profesní postavení

pendlera v ČR a charakter činnosti, kterou v zahraničí vykonával. Adekvátní statut doma a v zahraničí zjišťujeme pouze u pomocných a polokvalifikovaných dělníků. U vyšších profesních charakteristik

přibývá

rozporů. Například v České republice

zaměstnaní úředníci a zaměstnanci tzv. „střední třídy“ pracovali v Rakousku (Německu) ve třetině případů jako pomocní dělníci, příp. podle potřeby. Mistři a dílovedoucí vykonávali ve čtvrtině případů jednoduché práce bez zaučení. Jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci pracovala více než polovina (54,6%) odborných zaměstnanců (specialistů – učitelé, inženýři, právníci…) a převážná většina (58,8%) pendlujících, řídících pracovníků. 8.1.2. Věková struktura a rodinný stav Do sousedního Rakouska, nebo Německa pendlují představitelé všech věkových skupin, ovšem převážná většina pendlerů (57%) je zastoupena příslušníky středního věku (30 – 49 let). Ve srovnání s potenciálními migranty je překvapující, že modální skupinu v souboru pendlerů tvoří věková kategorie 40 – 49 let (37%). Naopak nejméně pendlovala do Rakouska (Německa) mládež, tj. osoby do 24 let tvoří méně než desetinu souboru – naproti tomu každý šestý občan se zkušenostmi s pendlováním přes hranice byl padesátník a starší. Ani toto zjištění neodpovídá věkové struktuře potenciálních migrantů, kde s přibývajícími lety tendence migrovat za prací do zahraničí prudce klesá (50letí a straší potenciální migranti tvoří pouhé 3%). Přímé srovnání je však obtížné, neboť zatímco u osob s úmyslem migrovat zjišťujeme aktuální stav, u pendlerů je zjišťována zkušenost v průběhu desetiletého období. S věkovou strukturou pendlujících občanů souvisí i

převažující frekvence

rodinného soužití. Nejvyšší zastoupení nacházíme v kategorii ženatých a vdaných; při zohlednění soužití druha a družky dosahuje 60%. Čtvrtina pendlerů je svobodných a zhruba každý osmý pendler je rozvedený. Dále bylo zjištěno, že 80% pendlerů pochází z dvojčlenných až pětičlenných domácností. Struktura pendlujících

34

neodpovídá ani z těchto hledisek charakteristikám osob potenciálních migrantů, kde jednoznačně převažují svobodní jednotlivci. 8.1.3. Jazykové znalosti Při analýze jazykových znalostí občanů pendlujících do Rakouska nebo Německa jsme z pochopitelných důvodů zjišťovali úroveň znalosti německého jazyka. Výzkum potvrdil, že signifikantním znakem pendlování je znalost jazyka příslušné země. Téměř polovina

(46,3%) pendlerů uvedla, že německy mluví dobře a

perfektně, stejný počet dotázaných deklaruje částečnou znalost němčiny a pouze zbývající část – tj. každý třináctý přiznává, že německy neumí. Úroveň znalosti německého jazyka podle subjektivního hodnocení dotázaných ( řádková %) stupeň znalosti neovládám vůbec ovládám pouze částečně obtížně se domluvím mluvím dobře mluvím perfektně celkem absolutně

soubor pendlerů 7,5 20,4 25,8 31,2 15,1 93

základní soubor 22,6 24,3 26,9 21,2 5,0 1197

Oproti základnímu souboru všech dotázaných občanů česko-rakouského pohraničí, kdy absolutní neznalost němčiny udává téměř čtvrtina z nich a perfektní znalost deklaruje pouze 5% - je u osob se zkušenostmi s přeshraničním pendlováním znalost německého jazyka výrazně vyšší. Stala se tak předpokladem i důsledkem přeshraničního pendlování za prací.

8.1.4. Sociální postavení Více než polovinu pendlerů (52,7%) tvoří zaměstnanci v soukromém nebo státním sektoru, ovšem poměrně značné zastoupení nacházíme mezi podnikateli – necelé

tři

desetiny.

Z údajů

vyplývá

poměrně

nízké

zastoupení

mezi

nezaměstnanými, tvoří méně než jednu desetinu (6,5%) zkoumaného vzorku a zajímavé je, že stejný podíl patří i důchodcům. Ovšem nejnižší míra zájmu o

35

přeshraniční pendlování byla zjištěna u studentů - necelých 5%. Byl zaznamenán ojedinělý případ ženy pendlující za prací do Rakouska v době mateřské dovolené. Za důležité pokládáme však zjištění o nízké účasti nezaměstnaných mezi pendlujícími občany. Tento fakt byl mnohokrát potvrzen starosty příhraničních obcí, podle nichž mají nezaměstnaní (především dlouhodobě nezaměstnaní) k pendlování do Rakouska velmi malé předpoklady. Důvodů pro to je hned několik – nezaměstnaní občané zpravidla neznají řeč, v původně zemědělských lokalitách, kde je nezaměstnanost nejvyšší, nemají pro uplatnění na cizím trhu práce potřebné profesní (kvalifikační) předpoklady, nemají dostatek finančního (věcného) kapitálu pro zajištění způsob dopravy a hrazení nákladů s tím spojených, při hledání práce projevují nízkou aktivitu a obecně malé schopnosti vyrovnat se s náročnou životní situací. Denní, případně týdenní pendlování za prací do cizí země však náročnou životní situaci bezesporu představuje. Uvedené faktory vyúsťují v jediné, trh práce v Rakousku nemůže být domnělým přílivem nezaměstnaných z českého příhraničí vážně ohrožen.

8.2.

Pendlování za prací a vzdálenost bydliště od státních hranic V této části jsme snažili

zjistit, zda existuje

souvislost mezi vzdáleností

bydliště pendlera od hranic (resp. od hraničního přechodu) a rozsahem pendlerské činnosti. Vzorek dotázaných pendlerů byl

za tímto účelem rozdělen do čtyř

základních kilometrových pásem: -

1. pásmo: do 19,9 km

-

2. pásmo: od 20 do 39,9 km

-

3. pásmo: od 40 do 59 km

-

4. pásmo: od 60 km a více

V každém územním pásmu byl osloven určitý počet respondentů a z těchto osob jsme identifikovali jedince se zkušenostmi s pendlováním. následující tabulka:

36

Výsledky zobrazuje

a) počty osob pásmo k přechodu do 19,9 km 20 – 39,9km 40 – 59,9km 60 a více celkem

celý soubor

pendleři celkem

466 363 248 120 1197

48 28 12 5 93

celý soubor

pendleři celkem

100 100 100 100

10,30 7,71 4,84 4,17

pendleři do Rakouska 41 11 7 2 61

pendleři do Německa 7 17 5 3 32

pendleři do Rakouska 8,8 3,0 2,8 1,7

pendleři do Německa 1,5 4,7 2,0 2,5

b) podíly osob pásmo k přechodu do 19,9 km 20 – 39,9km 40 – 59,9km 60 a více

Je zřejmé, že pendlerství je nejfrekventovanější v pásmu do 20 km od hraničního přechodu, s přibývající vzdáleností počet pendlerů rapidně ubývá. Vzdálenost bydliště pendlujícího občana od státních hranic představuje pro pendlování vysoce signifikantní znak. U pendlerů do Rakouska je naznačena tendence mezi vzdáleností od hranic a druhem vykonávané práce. Pendleři z nejbližšího kilometrového pásma vykonávali v největší míře nekvalifikované, pomocné práce. Pravděpodobně se jedná o příležitostnou, sezónní výpomoc českých občanů rakouským zemědělcům a vinařům. Zaznamenáváme zde přítomnost

různých věkových skupin i různých profesních

struktur (pomocné pracovní síly, dělníci, úředníci, odborní a i řídící pracovníci). Starostové obcí

však zdůraznili, že důležitým aspektem trvalého či

příležitostného pendlerství občanů z příhraničních obcích není jen vzdálenost obce od

státních hranic, ale především dopravní dostupnost k nejbližšímu hraničnímu

přechodu. Za podstatné považují i délku jeho provozu a konkrétní způsob přepravy (přechod pro pěší, nákladní nebo kamionovou dopravu). Kvalitativní šetření, tj. řízené rozhovory s představiteli

obecní i státní správy

výsledky dotazníkového šetření potvrzují a obohacují. Za podstatné pokládáme zejména tato zjištění:

37

− rozsah pendlerství je z rakouské strany v posledních letech silně administrativně omezován a zaznamenal prudký pokles, − podílově představuje rozsah pendlerů v pohraničních obcích cca 0,2 – 3% obyvatel, jeho rozsah mezi obcemi kolísá a intenzita výrazně klesá vzdáleností obce od státní hranice, − počet občanů pendlujících do Rakouska je silně ovlivněn

vzdáleností

bydliště od státních hranic a dopravní dostupností obyvatel konkrétní obce k hraničnímu přechodu, − podstatným předpokladem pendlování není jen vzdálenost obce od hraničního přechodu, ale i jeho typ (přechod pro nákladní dopravu, pěší, kamiony….) a vlastnictví osobního auta u potenciálních pendlerů, − drtivou většinou prací pro pendlery zahrnují sezónní práce ve stavebnictví, v zemědělství a vinařství, − těžiště pendlujících migrantů

tvoří

muži, často otcové rodin, zpravidla

dobří řemeslníci a to všech věkových kategorií s výjimkou nejstarších věkových ročníků, − pracovníci státní správy i místních samospráv

nepředpokládají zvýšené

počty pendlujících občanů do Rakouska po uvolnění hranic, mimo jiné i proto, že

většina nezaměstnaných občanů v pohraničí dává přednost

životu ze sociálních dávek před prací v Rakousku, která vyžaduje vysoké pracovní nasazení, spojené mnohdy s ponížením a příjmovou diskriminací. Tento názor byl prezentován odpovědnými pracovníky velmi často. V této souvislosti je významné, že na otázku „Pomýšlíte v budoucnu odejít pracovat do zahraničí?“ odpověděli občané se zkušenostmi s pendlování ze dvou třetin negativně.

38

Charakteristiky pendlerů a osob potenciálních migrantů. Pohlaví charakteristika muž žena

soubor pendlerů abs. %

soubor potenciálních migrantů abs. %

72 21

77,4 22,6

112 108

50,9 49,1

9 16 19 34 15

9,7 17,2 20,4 36,6 16,1

95 50 39 29 7

43,2 22,7 17,7 13,2 3,2

3,2 40,1 9,7 29,0 17,2

31 46 15 100 28

14,1 20,9 6,8 45,5 12,7

23 54 2 12 1 1

24,7 58,1 2,2 12,8 1,1 1,1

138 50 11 17 2 2

62,7 22,7 5,0 7,7 0,9 0,9

5 18

5,4 19,4

74 30

33,6 13,6

31

33,3

63

28,6

26 6 1

28,0 6,5 1,1

19 1 6

8,64 0,5 2,7

6 93

6,5 100

27 220

12,3 100

Věk 15 - 24 let 25 - 29 let 30 - 39let 40 - 49 let 50 a více

Vzdělání základní vzdělání vyučen v oboru SŠ bez maturity SŚ s maturitou vysoká škola

3 38 9 27 16

Rodinný stav svobodný ženatý druh, družka rozvedený ovdovělý odloučeně žijící

Sociální statut studující zam. ve státním sektoru zaměstnanec v soukr. sektoru podnikatel důchodce mateřská dovolená nezaměstnaný celkem

39

Profesní charakteristika charakteristika nekvalifikovaný dělník kvalifikovaný dělník soukromý podnikatel mistr, dílovedoucí úředník a neman. pracovník odborný pracovník řídící pracovník jiné nebyl dosud zaměstnán celkem

soubor pendlerů abs. % 8 8,6 28 30,1 2 2,2 4 4,3 13 14,0 11 11,8 17 18,3 8 8,6 2 2,2 93 100

40

soubor potenciálních migrantů abs. % 10 4,9 43 19,5 4 1,7 6 2,7 34 15,4 19 8,5 12 5,5 16 7,2 76 34,6 220 100

9. Mobilita obyvatel v okresech hraničících s Rakouskem a bariéry odchodu ze země Celkově bývá trh práce v ČR charakterizován nízkou mobilitou pracovních sil. Tento jev má hned několik zásadních příčin : − nedostatek cenově dostupných bytů − zaostalý rozvoj dopravního systému zvláště v některých příhraničních lokalitách (slabý rozvoj silničních sítí a železniční infrastruktury) − relativně vysoké náklady na dopravu; náklady na dopravu nejen snižují zaměstnanost obyvatel tamějších lokalit, ale nezřídka se stávají i praktickou bariérou přeshraničního pendlování za prací. K tomu mnohdy přistupuje nedostatečné vzdělání zejména u venkovského obyvatelstva, které bylo dříve výlučně zaměřeno na oblast zemědělství a nyní po restrukturalizaci má vážné problémy se zaměstnaností, v námi zkoumaných okresech se jedná např. o oblast Hrušovanska a Znojemska. Obecně se předpokládá, že jednou z bariér vyšší pracovní mobility obyvatel našeho pohraničí je i citová vazba k místu bydliště, jeho bezprostřednímu okolí a silný vztah k privátnímu majetku - rodinnému domu, zahradě, sousedským vazbám atd. Nakolik jsou tyto předpoklady oprávněné, jsme se pokusili doložit některými výsledky našeho průzkumu.

9.1. Vazba respondentů k místu bydliště Nejprve jsme chtěli zjistit, zda v obcích česko-rakouského pohraničí převažují v současné době skupiny obyvatel s dlouhodobým pobytem, tj. žijící zde buď od svého narození nebo déle než 10 let nebo skupiny tzv. přistěhovalců s kratší délkou pobytu. Respondentům byla položena jednoduchá otázka „Jak dlouho žijete ve Vaší obci?“ Odpověď nás informuje o tom, že absolutní většina obyvatel vybraného vzorku žije v pohraničních obcích sousedících s Rakouskem dlouhodobě - a to od svého narození - rovná polovina dotázaných více než deset let – více než třetina případů. Pouze zbylá část deklaruje pobyt kratší, desetina dotázaných 5 až 41

10 let a pouze každý dvacátý občan z výběrového vzorku žije v obci méně než pět let. Podrobnější analýzou bylo zjištěno, že jsou to převážně ženy na mateřské dovolené, u nichž předpokládáme, že se do obce provdaly. Citový vztah k obci a aktivní účast na jejím životě zjišťovala otázka: „Jak se cítíte v místě svého bydliště?“ Respondentům bylo nabídnuto šest předem určených variant odpovědí: -

tento kraj se mi líbí

-

bydlím zde rád

-

cítím, že jsem tu doma

-

zajímám se o problémy oblasti

-

zúčastňuji se práce v místních a regionálních organizacích

-

jsem aktivně zapojen do projektů příhraniční spolupráce s Rakouskem.

K předloženým možnostem se dotázaní vyjadřovali pomocí hodnotící stupnice: ano velmi, spíše ano, spíše ne, vůbec ne. Analýzu odpovědí můžeme sledovat jednak za celý soubor z hlediska podílu pozitivních a negativních odpovědí, jednak z hlediska analýzy jednotlivých variant. Sledovány byly i rozdíly v odpovědích respondentů uvažujících o pracovní migraci a jejich protějšků a případné odchylky mezi obyvateli v příhraničních obcích v Čechách a na Moravě. Již prosté podíly při agregaci všech šesti variant za celý soubor ukazují, že obyvatelé českých obcí při rakouských hranicích jsou s místem svého bydliště úzce spjati a mají k němu silnou citovou vazbu. Kraj se jim líbí, bydlí zde rádi, cítí, že jsou tu doma - s těmito výroky se ztotožnila drtivá většina dotázaných (91 – 95%). Koncem roku 1995 probíhal obdobný průzkum u obyvatel v česko německém pohraničí. Srovnání výsledků je zajímavé a vyznívá ve prospěch občanů žijících v obcích při rakouských hranicích. Při německých hranicích byla míra ztotožnění respondentů s místem svého bydliště podstatně nižší - podíly kladných odpovědí se pohybovaly v rozmezí 59,3 – 69,4%.1 Samozřejmě je nutné zohlednit časový posun pěti let, ale i tak je rozdíl v participaci značný. 1

Poznatky ze sociologického šetření v česko-německém pohraničí, M., Jirásek, Sociologický ústav AV ČR, Ústí n. Labem.

42

O problémy oblasti se zajímá již méně respondentů (méně než polovina z nich) a u variant vyžadujících aktivní účast podíl kladných vyjádření nadále klesá. Při srovnání pohraničních obcí s Německem však dosahuje stále vyšších hodnot. V našem průzkumu se práce v místních organizacích zúčastňuje každý pátý na druhé straně hranice je to podstatně méně (20 x 5,1). Jen malá část občanů - každý dvacátý z dotázaných - je zapojena do projektů příhraniční spolupráce s Rakouskem. Zde jsou shledány ještě velké rezervy ve vzájemných kontaktech obou hraničících států a informovanost našich obyvatel je v tomto ohledu dosud nízká. Obdobná situace byla zjištěna v obcích při hranicích s Německem s nepatrným posunem k pozitivním vyjádřením (5,1 x 3,3). Rozdíly ve vnímání u potenciálních migrantů a u občanů, pro které pracovní migrace nepřichází v úvahu uvádí následující tabulka Otázka: Jak se cítíte v místě svého bydliště? (odpovědi v %) potenciální migranti potenciální soubor celkem „nemigranti“ varianty odpovědí ANO ANO ANO∗ tento kraj se mi líbí 92,3 96,2 95,5 bydlím zde rád 81,8 94,3 92,0 cítím, že jsem tu doma 82,3 92,8 90,9 zajímám se o problémy 33,2 50,1 47,0 oblasti účast v místních a regionál. 13,2 21,8 20,2 organizacích účast v projektech 5,5 5,3 5,3 příhraniční spolupráce s Rakouskem soubor celkem abs. 220 977 1197 ∗ Kumulovány jsou kladné odpovědi: rozhodně ano, spíše ano

Přestože i u potenciálních migrantů vysoce převažuje pozitivní vnímání kraje svého bydliště je tento vztah méně intenzivní než u občanů, pro něž je odchod z kraje nepřijatelný. Snížené četnosti vykazují všechny předložené varianty s výjimkou zanedbatelně vyšší účasti migrantů na projektech příhraniční spolupráce. Výraznější odchylku lze pozorovat u varianty „zajímám se o problémy oblasti“ a „zúčastňuji se práce v místních a regionálních organizacích“. To může pramenit z toho, že skupina osob s úmyslem vycestovat za hranice je již motivována jiným směrem.

43

9.2. Míra územní mobility Z hlediska záměru našeho šeření je nejpřínosnější otázka „Uvažoval jste někdy vážně o tom, že byste se odstěhoval?“ Výsledky hovoří jednoznačně: převážná většina oslovených - téměř dvě třetiny souboru – se stěhovat nechce a o odstěhování z obce nikdy vážně neuvažovala. Přitom se zjistilo, že pohlaví respondentů nehraje při úmyslu vystěhování z obce závažnou roli. Vyšší územní mobilitu vykazují sice muži, ale ve vztahu k ženám není rozdíl významný. Co však je rozhodující - je věk dotázaných. Otázka: Uvažoval jste někdy vážně o tom, že byste se odstěhoval? ANO v % NE v % celkem absolutně soubor celkem 35,1 64,9 1197 pohlaví muži 36,0 63,9 581 ženy 34,1 65,9 616 věk 15-24 let 48,0 52,0 252 25 – 39 let 38,4 61,8 422 40 – 59 let 26,8 73,2 471 60 a více let 19,2 80,8 52 vzdělání základní vzdělání 38,0 62,0 121 vyučen v oboru 32,7 67,3 330 středošk. bez mat. 31,2 68,8 93 maturita 38,4 61,6 451 VŠ 31,2 68,8 202 zaměstnanost zaměstnaní 32,5 67,5 830 nezaměstnaní 47,4 52,6 76 lokalita obce v Čechách 34,6 65,2 687 obce na Moravě 35,5 64,5 510

Pozitivně ladění k odchodu jsou především zástupci nejmladší generace – věkové kategorie 15 – 24 let s tímto úmyslem se vážně zabývalo 48% z nich, což by znamenalo, že tuto otázku si kladl téměř každý druhý z nich. Svědčí to zřejmě o skutečnosti, že v uvedeném životním cyklu je člověk dosud bez vážných rodinných závazků a vazeb relativně „volný“, což se může pozitivně promítat do vyšší míry mobility i případných migračních tendencí odejít do zahraničí (viz. nejvyšší frekvence potenciálních migrantů do 24 let). S přibývajícím věkem tendence k odstěhování z obce zřetelně klesá (viz. tabulka).

44

Jisté odchylky byly shledány z hlediska vzdělání dotázaných. Odejít z obce chtějí ve vyšším zastoupení středoškoláci a absolventi základního vzdělání, Lze se domnívat, že důvodem k těmto úvahám může být jejich problematické uplatnění na místním trhu práce. Za zmínku stojí, že absolventi vysokých škol, u nichž se vyšší mobilita spíše předpokládá, téměř v 70% o variantě odstěhování se z obce neuvažují. Ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami jsou pozitivně ladění vysokoškoláci zastoupeni nižším podílem, obdobně jako kvalifikovaní řemeslníci. Nevýznamné rozdíly byly shledány mezi respondenty z příhraničních obcí Čech a příhraničních obcí Moravy. Z moravské části uvažuje o odstěhování nejvíce dotázaných ze znojemského okresu (39,2%), v české části pohraničí se jedná o obyvatele Jindřichohradecka (39,2%). Zdá se, že nejvíce spokojeni jsou obyvatelé okresu České Budějovice, které ovšem představují lokalitu s nadprůměrnou ekonomickou prosperitou.

9.3. Míra pracovní mobility Obecně nízká úroveň pracovní mobility

občanů České republiky byla

potvrzena i výsledky výzkumu v pohraničních lokalitách při hranicích s Rakouskem. Po deseti letech transformačního procesu převažující skupina dotázaných (61,0%) nezměnila své povolání ani svou profesi. Zhruba pětina dotázaných změnila povolání (profesi) jednou, desetina dvakrát a 5% z výběrového vzorku (tj. 61 osob z 1197 respondentů) změnilo povolání tři- a vícekrát. 9.4. Hodnocení důvodů vedoucích k pobytu a práci v ČR V této části průzkumu nás zajímaly důvody (motivy) těch občanů, pro které pracovní migrace do ciziny není zajímavá a ani s ní nekalkulují – s tímto postojem se ztotožňuje převážná většina dotázaných (více než 80%) a jejich priority jsou jistě podnětné. Metodicky jsme postupovali obdobně jako u sondáže motivů vedoucích k pravděpodobné migraci. Dotázaným byly i v tomto případě nabídnuty kategorie

45

odpovědí s hodnotící stupnicí: velmi důležité, důležité, méně důležité, zcela nedůležité. Nabídnuté odpovědi tvořily tyto charakteristiky: − mám doma jisté pracovní místo − administrativní obtížnost získat povolení k pobytu a pracovní povolení − náklady spojené s pracovní migrací jsou příliš vysoké − neumím žádný cizí jazyk − v mé vlasti mě drží rodinné (přátelské) svazky. Důvody pro rozhodnutí nepracovat v zahraničí (odpovědi v %) Celkem 977 dotázaných, kteří nepomýšlejí na to, odejít pracovat do zahraničí velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité Mám doma jisté 38,2 31,0 14,8 16,0 pracovní místo Obtížnost získat prac. 12,6 25,9 30,9 30,6 povolení Příliš vysoké náklady 14,4 30,3 26,6 28,7 Neznalost cizího 20,2 24,0 26,8 30,0 jazyka Rodinné důvody 64,8 21,7 7,7 5,8

Výsledky informují

o mimořádném významu rodinných důvodů, které při

úmyslu (rozhodnutí) migrovat za prací do ciziny sehrávají klíčovou roli. Za velmi důležitý a důležitý motiv „neemigrace“ jej považuje drtivá většina dotázaných s negativním postojem k migraci (86,5%). Druhým nejsilněji pociťovaným stabilizujícím aspektem je jisté pracovní místo v ČR. Tento důvod označily jako velmi důležitý a důležitý více než dvě třetiny (69,2%) dotázaných, pro něž pracovní migrace nepřipadá v úvahu. Vysoké náklady spojené s pracovní migrací považuje za podstatnou bariéru odchodu do zahraničí necelá polovina tohoto souboru (45%) a stejný význam je přisuzován neznalosti cizího jazyka. Pozoruhodné je, že převažující část občanů s negativním postojem k migraci nevnímá jako podstatnou překážku formální obtíže při vyřizování pracovního povolení a povolení k pobytu. Vysvětlení se nabízí v tom, že pro tyto občany je představa odejít do zahraničí natolik nereálná, že o ni v dimenzích konkrétních předpokladů neuvažují a případné problémy s vyřizováním formalit je nezajímají.

46

Stupeň priorit hodnocených důvodů potvrzuje skóre váženého aritmetického průměru (pozitivní odpovědi jsou označeny stupněm 1 a 2) charakteristika:

vážený průměr

- tento kraj se mi líbí

1,32

- bydlím zde rád

1,37

- cítím, že jsem tu doma

1,38

- zajímám se o problémy oblasti

2,44

- účast v práci v místních a reg. organizacích

3,11

- aktivní zapojení do projektů příhr. spolupráce

3,70

Grafická část k problematice mobility obyvatel je obsažena v příloze č.5.

47

10. Vliv otevření hranic na život obce 10.1. Přeshraniční kontakty a spolupráce Rozvoj individuálních kontaktů – turistických, pracovních, zájmových aj. – po otevření hranic je doprovázen analogickým rozvojem kontaktů

a spolupráce na

institucionální úrovni. Tyto kontakty mají v řadě případů charakter systematické spolupráce a jejich forem je velmi mnoho. Jednak jde o partnerskou činnost na úrovni celých okresů či regionů, tj. Okresních úřadů, Hospodářské komory, dále o společné projekty fondu Phare (zaměřené např. na budování čističek odpadních vod, komunikace apod.), o společné projekty na základě fondu Interreg, činnost v rámci Výboru pro spolupráci se zahraničím (Český Krumlov), Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem (Břeclav) či o snahu zakládat mikroregiony (Znojmo). Jako konkrétní příklad koncepčního přístupu je možno uvést poznatek právě ze Znojemského okresu – založení tripartity (Rakousko, ČR, SR) pro otázky příhraniční spolupráce při rozvoji zemědělství a programů rozvoje a obnovy venkova, uvažuje se o projektech typu sítí závlah pro vinice, využívání biomasy jako zdroje energie apod. Pravidelné kontakty či pořádání společných akcí (nejčastěji kulturního či družebního typu) je již dosti běžnou praxí nejen měst, ale i řady nevelkých obcí příhraničních okresů (nepochybně více v obcích situovaných blíže hranic). Velmi zavedené jsou i kontakty škol organizujících hlavně různé kulturní a sportovní akce, ale např. škola v Nové peci na Prachaticku realizuje jednou ročně výměnný program se základní školou v rakouském Klafferu. Jiným výrazným příkladem

spolupráce

v oblasti školství je denní dojíždění studentů (okres Krumlov) do školy cestovního ruchu v Bad Leonfeldenu. Kontakty s protějšky v Rakousku ovšem udržuje řada dalších organizací či spolků – sportovní či turistické kluby, hasiči, hudební soubory apod. Specifickým příkladem spolupráce jsou kontakty a akce církevní. Samozřejmě, že velmi důležitým typem kontaktů jsou ekonomické aktivity , tj. trvalejší či příležitostné zaměstnávání českých občanů v Rakousku, v případě českých firem či živnostníků jde hlavně o získávání zakázek z Rakouska či o 48

klientelu služeb v místě. Pro rakouské subjekty jde hlavně o možnost investovat a podnikat v různých oborech. Této tematice se blíže věnujeme na jiném místě. Pokud jde o výhled do dalších let, eventuelně po vstupu ČR do EU, je dotazovanými experty většinou předpokládán příznivý rozvoj, současně je však poukazováno na překážky – pozitivní snahy občas narážejí na byrokratické komplikace a zřejmě neméně často na nedostatek finančních prostředků. 10.2.

Hodnocení charakteru turistického ruchu – vývoj po otevření hranic Každodenním nepřehlédnutelným důsledkem pádu „železné opony“ je

turistický přeshraniční ruch. Dotazované představitele úřadů a obcí jsme nechali závažnost a vývoj dílčích motivů turistiky (poznávací, nákupní, sport a zábava, kulturní zájmy) hodnotit na pětistupňové škále od 1 (nejslabší závažnost) po 5 (největší význam). Tímto způsobem byla hodnocena turistika jak z ČR do Rakouska, tak opačným směrem. Vývoj dílčích tendencí dokládají názorně příslušné grafy (viz příloha). Porovnáme-li měnící se podíl jednotlivých motivů od roku 1990 po současnost a dále (odhadovaný vývoj po vstupu ČR do EU), je zřejmé, že se v obou směrech prosazují téměř shodné zákonitosti: jak z ČR do Rakouska, tak opačným směrem bylo první období po otevření hranic poznamenáno především zájmem poznávat „exotického“ souseda (i když turistika z Rakouska do tehdejšího Československa bylo nepochybně snazší než od nás do Rakouska či Německa) - tato motivační dominance s postupem času

zřetelně ztrácela na svém relativním významu.

V současnosti se zdá, že se tento pokles zastavil a do budoucna je očekáváno mírné zvýšení závažnosti (z ČR do Rakouska) resp. stabilizace (z Rakouska do ČR). Do jisté míry podobně ztrácel na významu účel nákupní, kde se ani po hypotetickém vstupu ČR do EU nečeká zvýšení. Hlavní odhadovaná odlišnost nákupní motivace turistiky z Rakouska

- ve

srovnání s českým protějškem – spočívá v určitém posunu: relativního maxima bylo dosaženo až zhruba v období okolo poloviny 90. let, dále ovšem rovněž klesá. Zbývající motivace turistiky – sport, zábava a kultura – hrála po otevření hranic zřetelně méně významnou roli, zato však jak z ČR do Rakouska, tak zvláště 49

v opačném směru postupně nabývá na relativním významu. V případě turistiky z Rakouska je tento trend ve výraznější míře očekáván i po předpokládaném vstupu ČR do EU. Zaznamenané trendy – i když jde do značné míry o subjektivní hodnocení – jsou logické a pozitivní. Ilustrují určitý posun v charakteru vztahů sousedních zemí, které dříve patřily do velmi rozdílných světů, k potěšující normálnosti.

10.3. Hodnocení přínosů a důsledků zaměstnání (pracovní činnosti) obyvatel příhraničních okresů v Rakousku Kvantitativní posouzení rozsahu pracovní činnosti obyvatel příhraničních okresů, které má v posledních letech klesající tendenci, jsme uvedli již v předchozí části věnované charakteristice sledovaných okresů (kromě toho je problematika pendlerů, kteří tvoří největší část českých občanů pracujících v Rakousku, zpracována ve zvláštní kapitole). Zde uvádíme výsledky expertního hodnocení přínosů či jiných důsledků této pracovní aktivity. Nové podmínky sousedství ČR a Rakouska se promítají do řady konkrétních efektů. To platí v plné míře v případě pracovního působení českých občanů v Rakousku.. Efekty nejsou jenom pozitivní, nicméně nad negativními výrazně převažují. V expertním hodnocení na pětistupňové škále (od malé po velmi výraznou důležitost) vyšlo následující pořadí: vážený průměr - zvýšení jazykových znalostí

4,11

- zvýšení životní úrovně občanů

3,86

- získání pracovních zkušeností

3,21

- zvýšení nároků na ekologický standard

3,05

- využití získaných prostředků na investice

2,90

- zmírnění problému nezaměstnanosti

2,00

Vysoké ohodnocení zlepšení jazykových znalostí jistě nepřekvapuje – a je to velmi podstatný přínos, neboť jde o důležitou podmínku porozumění a dobrých vztahů mezi sousedními zeměmi. Vzhledem k tomu, že výše výdělku českých občanů pracujících v Rakousku je odhadována většinou až na trojnásobek výdělku 50

doma, nepřekvapuje ani vysoké hodnocení vlivu na životní úroveň těchto občanů. Ostatní přínosy jsou už méně významné – zvláště v případě zmírnění problému nezaměstnanosti, což nepochybně souvisí i s konstatovaným poklesem rozsahu pracovní migrace do Rakouska v posledním období. Jako negativní jevy byly hodnoceny: - zhoršení mezilidských vztahů v obci pracovníka

2,26

- odchod schopných odborníků

2,19

Poměrně nízká závažnost přikládaná hodnotiteli zhoršení vztahů budí dojem, že to se závistí spoluobčanů není tak zlé, jak bývá leckdy předpokládáno. Ještě nižší závažnost přikládaná ztrátě dané odchodem schopných pracovníků opět souvisí se skutečností, že pracovní migrace do ciziny zdaleka nemá masový charakter. Jak v případě přínosů, tak i negativních jevů jde ovšem o průměr hodnocení – v nejednom individuálním případě se skutečnost od těchto hodnot nepochybně výrazně odchyluje.

10.4.

Podnikatelská činnost zahraničních, zvláště rakouských subjektů Podnikatelská,

resp.

investiční

činnost

rakouské

provenience

je

ve

sledovaných příhraničních okresech poměrně výrazná. Počty osob zaměstnaných v podnicích se 100% nebo částečnou rakouskou kapitálovou účastí se v jednotlivých okresech pohybují od několika set do několika tisíc. Pro bližší představu uvedeme některé příklady. Tak např. v okrese Jindřichův Hradec průmyslových zón

v rámci vznikajících

(Průmyslový park České Velenice…) působí v nemalé míře i

rakouští podnikatelé. Větší podniky s rakouskou účastí (Magna, Linc C.P.A., Koller, Mars) zaměstnávají celkem asi 400 – 500 pracovníků, dále v okrese působí řada menších firem s počtem

zaměstnanců menším než deset. Velmi významná je

rakouská podnikatelská aktivita v okrese Třebíč ( z významnějších firem je to Egston, Unilex, Koller – Holz, Kubler, MB Karton aj.). K 31.12. 1999 zaměstnávaly podniky s rakouskou účastí v okrese Třebíč téměř 3500 pracovníků.

51

V okrese Znojmo představují z podnikajících cizinců Rakušané přibližně 50%. Z větších podniků je to rovněž Egston a Koller – Holz, dále Haas Profile a Sencone – jen v těchto firmách pracuje kolem 800 zaměstnanců. Podle názoru odborných pracovníků v tomto okrese začaly po otevření hranic vznikat menší zahraniční subjekty s českou kapitálovou účastí. Postupem času se projevovala tendence k osamostatnění zahraničních podnikatelů a ke snahám české kapitálové účasti se zbavit. V současné době je údajně typické zvyšování výroby v ČR na úkor výrobní činnosti v mateřských firmách. Zazněly též obavy z přesunu neekologických výrob a firem se špatným pracovním prostředím. V kvalitativním šetření jsme vycházeli z názorů odborníků či expertů – tyto názory se ovšem nemusí vždy zcela krýt s veřejným míněním. A tento fenomén nelze nejen při hodnocení stávající úrovně vztahů dvou sousedních národů, ale i při odhadování perspektiv, jaké lze u různých aspektů spolužití a spolupráce očekávat, v žádném případě podceňovat To, jak se otevření hranic zhruba po deseti letech promítá do hodnocení a postojů obyvatel příhraničních okresů, jsme zjišťovali dvěma komplementárními otázkami: A/ Jak ovlivnilo otevření hranic Váš osobní život a příjmovou situaci Vaší domácnosti? B/ Co přineslo otevření hranic a rozvoj styků s Rakouskem konkrétně Vaši obci ? Ve smyslu doplňku posledně uvedené otázky odpovídali respondenti ještě následující dotaz: „Do jaké míry je v současné době geografická poloha a blízkost hranic s Rakouskem (Německem) pro Vaši obec výhodná?“ „Jak po desetileté zkušenosti hodnotíte otevření hranic s našimi západními sousedy?“

52

10.5. Vliv otevření hranic na osobní život a příjmovou úroveň domácnosti Více než čtvrtina (27 %) dotázaných si myslí, že osobní život a příjmová situace jejich domácnosti je lepší, pro 7 % je to horší. Pro tři pětiny (60 %) dotázaných se nic nezměnilo a zbylých 6 % neví, neuvažovali o tom. Zlepšení deklarují relativně častěji obyvatelé okresu Prachatice (35 %) a Znojmo (32 %), vysokoškolsky vzdělaní lidé (33 %), soukromí podnikatelé (41 %), odborní zaměstnanci (36 %), lidé s příjmy v rozmezí 13 000 až 24 900 Kč (36%) a zvláště pak ti, kteří uvádějí příjem 25 000 Kč a více měsíčně (71 %). Naopak zhoršení situace pociťují v nadprůměrné míře lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (13 %), nezaměstnaní (17%) a lidé pobírající sociální dávky (15 %). Výsledky se do značné míry shodují s postoji, které dále v textu zjišťujeme jak v hodnocení přínosu otevření hranic pro obce, tak v celkovém hodnocení důsledků – po desetileté zkušenosti – „radikální změny

hraničního režimu“ se západními

sousedy. Pozitivní dopad otevření hranic na osobní život a příjmovou situaci domácnosti logicky uvádějí spíše lidé, kteří v současnosti patří k úspěšným vrstvám, tj. soukromí podnikatelé, lidé s vyššími příjmy , odborníci, lidé s vyšším vzděláním. Skutečnost, že plné 2/3 dotázaných zastává názor, že se jejich život nezměnil nebo na věc nemají názor, ovšem nijak pozitivní není – je zřejmé, že na zlepšení v mnoha směrech se rychle zvyká, popř. že se oceňují pouze výrazné změny materiální úrovně.

10.6. Přínosy otevření hranic pro obec Respondenti hodnotili celkem 11 logicky očekávatelných důsledků, z toho 7 jednoznačně příznivých. Pokud respondent měl na věc názor, mohl jej vyjádřit odstupňovaně od „rozhodně ne“ přes „spíše souhlasím“, po „spíše“ nebo „rozhodně souhlasím“. Již prostý součet souhlasných variant odpovědí dává představu, jak

53

úspěšné či efektivní – z daného hlediska – otevření hranic pro obec bylo. Mírou souhlasu vzniklo následující pořadí sedmi přínosných důsledků: % souhlasných hlasů - možnost pracovat v Rakousku (Německu)

78

- příliv rakouských (německých) zákazníků

72

- zlepšení celkového vzhledu obcí v příhraničních regionech

53

- přírůstek rakouských (německých) investic a širší nabídka prac. míst

53

- vznik nových neformálních vztahů mezi občany sousedních zemí

51

- vznik společných ekologických, doprav. a jiných projektů

48

- založení nových tradic, vznik nových kulturních a společ. aktivit

40

I když dotazovaní odborníci neodpovídali na takto formalizované otázky, je zřejmé, že obsahově jejich názory s těmito v rozporu nejsou. K samotnému hodnocení veřejností je třeba dodat, že samotný fakt velké převahy hlasů potvrzujících možnost přeshraničního zaměstnání – při známých zvyšujících se omezeních a překážkách – je známkou objektivity a validity šetření. Totéž platí v případě potvrzení přílivu zahraničních zákazníků. Naopak zřetelně nižší podíly hlasů potvrzující další důsledky otevření hranic jsou známkou rezerv či dosud nenaplněných očekávaných přínosů. Stejným

způsobem

jako

k přínosným

důsledkům

otevření hranic

se

respondenti vyjadřovali k efektům, které jsou jednoznačně – nebo dle převažujícího mínění – negativní: - nárůst kriminality

66

- levný výkup zboží sousedními turisty

65

- levný výkup nemovitostí a pozemků

42

- zvýšené národnostní napětí a zhoršená atmosféra v příhraničních obcích

14

54

Jestliže potvrzovaný rozsah u prvních dvou či tří jevů můžeme hodnotit jako zákonité důsledky rozdílné ekonomické úrovně sousedních zemí, důsledky, které v případě vyrovnávání ekonomických rozdílů budou prakticky samovolně ubývat či mizet, tak velice nízký podíl odpovědí potvrzujících existenci národnostního napětí a zhoršení atmosféry, je až překvapivě příznivým výsledkem. I když tato situace může podléhat různým příležitostným negativním vlivům, je zřejmé, že ani zřetelně vyšší ekonomická úroveň sousedící země a s ní spojené jevy nevyvolávají významnější měrou xenofobní postoje.

10.6.1. Skupinové odchylky v hodnocení důsledků otevření hranic pro obce Třídění se základními sociodemografickými skupinami odhaluje určitou podmíněnost zjišťovaných názorů a postojů. Jde zpravidla o vcelku obecné jevy, kde detailní % odlišení výsledků třídění by nemělo praktický význam – pro prezentaci zjištěných

tendencí

postačí dichotomické rozdělení skupin podle toho, zda

výrazněji než jiné potvrzují existenci sledovaných jevů, resp. – v opačném případě – zda je vnímají výrazně méně než ostatní.

55

Sledované jevy:

Možnost pracovat v Rakousku (Německu)

Příliv rakouských(německých) zákazníků

Skupiny, které jev potvrzují: Výrazně více než jiné se základním vzděláním vyučení 15 – 24 let studenti okres Znojmo okres České Budějovice

okres Prachatice okres Znojmo okresní města obce blízko hranic vzdělání VŠ řídící pracovníci občané s vysokým příjmem Zlepšení celkového okres České Budějovice vzhledu obce v příhraničních obce vzdálené od hranic regionech vzdělání VŠ řídící pracovníci podnikatelé s vysokým příjmem s mírně nadprům. příjmem Přírůstek rakouských okres Prachatice (německých) investic, okres Český Krumlov širší nabídka pracovních okres České Budějovice míst

Vznik nových neformálních vztahů mezi občany sousedících zemí

okres Znojmo vzdělání VŠ 25-39 let odborníci s vysokým příjmem se vzděláním VŠ odborníci řídící pracovníci zaměst.státního sektoru soukromníci 40-59 let okres České Budějovice okres Břeclav

56

Výrazně méně než jiné

okres Třebíč okres Břeclav obce vzdálené SŠ bez maturity zem.dělníci 60 a více let

SŠ bez maturity dosud nezaměstnaní studenti nezaměstnaní

okres Břeclav okres Třebíč obce vzdálené od hranice 60 a více let

15-24 let dosud nezaměstnaní dělníci bez kvalifikace nezaměstnaní obce vzdálené od hranice

Sledované jevy: Vznik společných ekologických, dopravních a jiných projektů příhraniční spolupráce

Založení nových tradic, vznik společných kulturních a společenských aktivit

Skupiny, které jev potvrzují: Výrazně více než jiné se vzděláním VŠ řídící pracovníci soukromí podnikatelé za,měst. státního sektoru s vyšším příjmem 40-59 let okres Český Krumlov obce 40-59 km od hranic okres Prachatice okres České Budějovice 40 – 59 km od hranic 40 – 59 let se vzděláním VŠ odborníci soukromí podnikatelé s vysokým příjmem

57

Výrazně méně než jiné SŠ bez maturita nezaměstnaní okres Třebíč okres Znojmo

se základním vzděláním bez kvalifikace nezaměstnaní okres Znojmo okres Třebíč

Sledované jevy: Nárůst kriminality

Levný výkup zboží sousedními turisty

Levný výkup nemovitostí a pozemků

Zvýšené národnostní napětí a zhoršená atmosféra v příhraničních obcích

Skupiny, které jev potvrzují: Výrazně více než jiné okres Prachatice okres Český Krumlov okres České Budějovice okres Znojmo okresní města 40-59 km 40 a více let se vzděláním VŠ odborníci soukromí podnikatelé s vysokým příjmem pomocní pracovníci nekvalifikovaní dělníci kvalifikovaní dělníci s průměrným příjmem okres Znojmo okres Prachatice okresní města kvalifikovaní dělníci nižší dělnické kategorie /nemanuální/ zaměstnanci v soukr.sektoru nižší příjmy okres Český Krumlov SŠ bez maturita nekvalifikovaní dělníci ženy na mateřské dovolené s nízkým příjmem

Výrazně méně než jiné

řídící pracovníci odborníci okres České Budějovice okres Břeclav

řídící pracovníci soukromí podnikatelé soukromí zemědělci okres Břeclav okres Třebíč obce vzdál.od hranic

Máme-li celkově zhodnotit předložené výraznější odchylky od průměrných výsledků za celý soubor, lze konstatovat, že u

přínosů pro obec (s výjimkou

„možnosti pracovat v zahraničí“ potvrzované ve větší míře spíše potenciálními zájemci o tuto práci), je převaha kladných hlasů, tedy těch, které existenci sledovaných přínosů potvrzují, především u skupin: vzdělání VŠ, řídící pracovníci, zaměstnanci státního sektoru, soukromí podnikatelé, z okresů jako celek nejčastěji České Budějovice, dále Prachatice, Český Krumlov a Znojmo. Až na posledně uvedený okres jde tedy o okresy „západní“. Naopak převážně záporné hlasy (tedy těch, kteří existenci sledovaných přínosů nepotvrdili) jsou charakteristické pro SŠ bez maturity, obce vzdálené od hranic a osoby starší 60 let. Z okresů jako celku to byly spíše Třebíč a Znojmo (u tohoto okresu to bylo v případě „založení nových tradic, vzniku společných kulturních

58

a společenských aktivit“ a „společných ekologických, dopravních a jiných projektů příhraniční spolupráce“). U posledně jmenovaného jevu to poněkud překvapuje, vzhledem k tamní aktivitě – zakládání mikroregionů a založení tripartity pro řešení otázek příhraniční spolupráce při rozvoji zemědělství a obnově venkova. Veřejnost je takovou aktivitu zřejmě schopna zaznamenat či ocenit teprve tehdy, když přinese hmatatelné výsledky, resp. když má potřebnou publicitu. Naopak v případě negativních důsledků se prokazuje, že jsou registrovány především občany dělnických profesí,, lidmi s nižšími nebo průměrnými příjmy, více též občany okresních měst a z okresů jako celku poněkud více – paradoxně - jsou to Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice a Znojmo. Zdá se, že v těchto okresech je obyvatelstvo (resp. jeho některé složky) „vnímavější“ jak na přínosy otevření hranic pro obce, tak na negativní důsledky. Relativně v menší míře jsou sledované negativní jevy potvrzovány státními zaměstnanci, řídícími a odbornými pracovníky – tedy lidmi, kteří mají spíše předpoklady k určitému nadhledu, či schopnosti obecnějšího posouzení veřejných záležitostí. Z okresů jako celek se takto do jisté míry projevuje Břeclav, dále též Třebíč a České Budějovice – v těchto případech však jde jen o „levný výkup zboží“ a „levný výkup nemovitostí“ – u kriminality a zvýšeného národnostního napětí u žádné skupiny výraznější rozdíly nejsou.

10.6.2. Vliv geografické polohy a blízkosti hranic s Rakouskem na život obce Vyhraněný názor – ať pozitivní nebo negativní – na tuto otázku má jen menšina. Více než čtvrtina (27 %) se domnívá, že jejich obec na geografické poloze a blízkosti hranic celkově vydělává. Necelá desetina (8%) si myslí, že jejich obec spíše prodělává. Podle více než třetiny (37%) dotázaných nemá na konkrétní život lidí v obci geografická poloha žádný vliv. Zbylá více než čtvrtina (28%) dotázaných na věc nemá názor.

59

Obce na své poloze vydělávají zejména podle počtu obyvatel okresů České Budějovice (35%), Český Krumlov (34%), Znojmo (35%), obyvatel okresních měst (37%) a obcí vzdálených do 20 km od hranic (33%). Stejného mínění jsou také častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé (38%), soukromí podnikatelé (38%), odborní zaměstnanci (38%), řídící pracovníci (35%), lidé s příjmy v rozmezí 13000 až 24900 (47%), 25000 a více (57%). Opačného názoru jsou relativně častěji spíše lidé nejstarší věkové kategorie 60 a více let (14%), a – pochopitelně – důchodci (14%). Poloha nemá vliv na konkrétní život obce spíše podle obyvatel okresu Třebíč (58%), Břeclav (47%), obyvatel zbytku okresu (44%) a obyvatel obcí vzdálených 60 a více km od hranic (53%). I když nejčastějším názorem je, že blízkost hranic nemá na život obce žádný vliv, resp. dotázaní nemají na věc názor, podstatné je, že podíl uvádějících, že obec na blízkosti hranic vydělává, několikanásobně převyšuje podíl těch, kteří si myslí opak.

10.7. Celkové hodnocení otevření hranic – po desetileté zkušenosti Téměř čtvrtina (23%) dotázaných se domnívá, že otevření hranic je pro ně velmi dobré, šestina (15%) zaznamenala zatím jen malý přínos, polovina (51%) dotázaných si myslí, že je to v něčem lepší, v něčem horší. Pouhá 3% dotázaných se domnívají, že se hranice neměly otevírat. Zbývajícím 8% je to jedno. Relativně častěji než ostatní potvrzují značný přínos otevření hranic zejména soukromí podnikatelé (39%), vysokoškolsky vzdělaní lidé (38%), lidé ve věku 40 – 59 let (28%), lidé s příjmy v rozmezí 10 000 až 12 990 Kč (28%), 13 000 až 24 900 Kč (38%), 25 000 Kč a více (54%), odborní zaměstnanci (38%), řídící pracovníci (37%)a obyvatelé okresu Znojmo (28%). Nevyhraněný názor, že je otevření hranic v něčem lepší, v něčem horší, mají častěji ženy /56%/, lidé se základním vzděláním (59%), mladí ve věku 15 – 24 let (57%), ženy na mateřské dovolené (62%) a obyvatelé okresu Jindřichův Hradec (56%). Hranice se neměly otevírat relativně častěji podle polokvalifikovaných dělníků, zemědělských dělníků a soukromých zemědělců (po 9%). 60

Celkově lze říci, že po zhruba deseti letech od otevření hranic se v hodnocení projevuje jistá střízlivost. Euforie z odstranění ostnatých drátů již pochopitelně vyprchala a dnes se spíše prosazuje tendence k pragmatickému či poněkud úzce utilitárnímu pohledu. Je zřejmé, že bezprostřední profit z otevření hranic má jen menšina, svoji roli jistě hraje i vliv některých negativních jevů, které pak často pozitivní přínosy překrývají. Nicméně je podstatné, že vysloveně proti otevření hranic se dnes staví jen zanedbatelný podíl dotazovaných. Grafická část ke kapitole příhraniční spolupráce je obsažena v příloze č.6.

61

Shrnutí základních poznatků Na základě šetření v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem lze souhrnně konstatovat, že reálná míra migrace za prací z ČR do Rakouska má charakter a rozsah, který vylučuje její masivnost a dlouhodobost. Všeobecná migrace reprezentující respondenty s kladnou odpovědí na otázku „Pomýšlíte na to, odejít pracovat do zahraničí?“ činí zhruba 18%, výrazně klesá při identifikaci těch, kteří pro svůj záměr již něco konkrétního udělali (10%). Reálná migrace (vyřízení pracovního povolení a povolení k pobytu) se v současné době pohybuje kolem 1% obyvatel. Potenciální migranti jsou většinou mladí lidé s věkovou dominantou do 24 let, relativně vzdělaní, zpravidla středoškoláci a z téměř z dvou třetin svobodní. Ve srovnání s ostatními respondenty zjišťujeme podstatně lepší jazykovou vybavenost a přímou vazbu mezi volbou cílové země a znalostí příslušného jazyka. Podstatnou část potenciálních migrantů tvoří zaměstnanci soukromého nebo státního sektoru, třetina je zastoupena studenty. Ukázalo se, že, nezaměstnaní občané nemají zpravidla pro pracovní migraci jazykové, profesní i morální předpoklady a jejich zastoupení mezi potenciálními migranty je nevýznamné (pohybuje se kolem desetiny procenta). Větší zájem o práci v zahraničí mají kvalifikovaní řemeslníci, ale i zástupci nemanuálních profesí - úředníci, odborní pracovníci (např. inženýři, učitelé i řídící pracovníci). Analýza těch, kteří již v zahraničí pracovali, však ukázala, že většina z nich pracovala pod úrovní své kvalifikace a zastávala jednoduché a pomocné práce. Průzkumem bylo potvrzeno, že hlavním motivem odchodu do zahraničí je možnost vyššího výdělku. Modální skupina občanů kalkulujících s prací v cizině nárokuje příjem dvakrát až třikrát vyšší, než činí jejich současný příjem v České republice, a to bez přímé souvislosti na úroveň dosaženého vzdělání respondentů. Vysoce ceněným motivem jsou lepší pracovní podmínky a třetím nejpreferovanějším důvodem odchodu do zahraničí je snaha něco nového se naučit, poznat a prožít. Malý význam byl naopak přisuzován v zahraničí žijícím rodinným příslušníkům, příbuzným a známým. To nejspíš souvisí s charakterem zamýšleného pobytu, kdy

62

většina dotázaných uvažujících o migraci preferuje pobyty krátkodobé (do jednoho roku). Trvalé,

cílené

rodinné

vystěhovalectví

(emigrace)

z hospodářských

a

politických impulsů je prakticky vyloučeno. Za významné pokládáme zjištění, že třebaže se jedná o občany z okolí rakouských hranic, třetina si zvolila jako cílovou

zemi Německo; do sousedního

Rakouska plánuje odchod čtvrtina dotázaných, což je nižší podíl respondentů než těch, kteří zamýšlí migrovat do anglicky mluvících zemí. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že geografická blízkost nemá pro volbu cílové země pro více jak polovinu z nich podstatný význam. Specifickou formu pracovní migrace

představuje denní (týdenní), příp.

nepravidelné pendlování přes západní hranice za prací. Jedná se o nový fenomén, který vznikl spontánně, jako jedna z reakcí na otevření hranic. Jeho uspokojivá analýza však naráží na nedostatek informací, vzhledem k neexistenci oficiálních statistik a obtížnost jejich získávání. V našem šetření jsme informace o pendlerech získali jednak z kvalifikovaných odhadů zástupců úřadů práce a okresních úřadů a představitelů obecního zastupitelstva, jednak dotazníkovým šetřením občanů, kteří již získali s pendlováním konkrétní zkušenosti. Pendlerství zahrnuje všechny věkové skupiny s výrazným zastoupením zralého středního věku (40 – 50 let). Na rozdíl od potenciálních migrantů pendlují přes hranice za prací nejčastěji ženatí muži, otcové rodin, kvalifikovaní dělníci s výučním listem – naopak nejnižší zájem projevují mladí lidé do 24 let. Hlavním motivem pendlování přes hranice

je výlučně vyšší možnost výdělku

vyplývající z rozdílné ekonomické úrovně obou sousedících států. Po

rozmachu

pendlerství v prvních letech od otevření hranic docházelo postupem času k jeho stabilizaci a poslední léta vykazují prudký pokles. To platí především o pendlerech do Rakouska, kde vzhledem k přísným kontrolám na hranicích a následným sankcím pro pendlery i zaměstnavatele se jejich počet minimalizoval. Zástupci místních samospráv a úřadů práce nepředpokládají zvýšené počty pendlerů ani při volném pohybu pracovních sil. Finančně je sice pendlerství stále velmi zajímavé ve vztahu k rozdílným životním nákladům v ČR a v Rakousku, 63

zároveň však představuje náročnou životní situaci, kterou ne každý

občan

je

schopen zvládnout. Pendlerství navíc vyžaduje solidní jazykové znalosti, profesní připravenost a nutnost smířit se s nepohodlím. Bylo prokázáno, že vzdáleností od státní hranice rozsah pendlujících občanů prudce klesá. Podstatnou bariérou

pendlování jsou problémy s dostupností

k hraničnímu přechodu. Zvýšení migračních tendencí nepředpokládáme i z důvodů silného vztahu obyvatel k místu bydliště. Drtivá většina dotázaných občanů žije v příhraničním kraji od svého narození nebo déle než 10 let, kraj se jim líbí, bydlí zde rádi a cítí, že jsou tu doma. To dokumentuje skutečnost, že dvě třetiny dotázaných nikdy vážně neuvažovalo z kraje se odstěhovat. Pracovní migraci do zahraničí brání na prvním místě rodinné důvody, vysoká závažnost je přikládána doma jistému pracovnímu místu. Vliv

otevření hranic

přineslo

příhraničním

obcím

značný rozvoj jak

individuálních, tak institucionálních kontaktů, vč. řady společných projektů. Důležitým typem kontaktů je trvalejší i příležitostné zaměstnávání českých občanů v Rakousku a realizovaná možnost rakouských subjektů investovat a podnikat na české straně hranic.

Počty

osob

zaměstnaných

v podnicích

s částečnou

nebo

majoritní

kapitálovou účastí Rakouska se řádově pohybují od několika set, po několik tisíc a zahraniční (rakouští) podnikatelé tak významně zvyšují zaměstnanost příhraničních obyvatel. Ke škodě věci však je, že výroba se přesunuje do Čech, ale montáž a prodej je ve většině případů realizována v zahraničí. Zaměstnávání českých občanů v Rakousku přináší zvýšení jazykových znalostí a samozřejmě i jejich životní úrovně, negativní důsledky jsou považovány za okrajové a málo významné. Pokud jde o individuální turistiku - zájem o oboustranné poznávání postupně klesá, nákupní možnosti a využívání služeb v sousední zemi je významnější pro sousedy z Rakouska. Nejčastěji uváděným názorem je, že na život obce nemá otevření hranic podstatný vliv. Důležité však je, že podíl občanů uvádějících, že obec na otevření hranic vydělává, několikanásobně převyšuje podíl těch, kteří si myslí opak. Celkově 64

lze shrnout, že po deseti letech od otevření hranic převládá jistá střízlivost, s akcentem na pragmatickou stránku věci. Příznivé hodnocení významně koreluje s úrovní vzdělání, výší přijmu a postavením v zaměstnání. Zjištěné poznatky svědčí o tendenci k normálnímu soužití dvou sousedících států.

65

Přílohy

Příloha 1 Charakteristika zkoumaného souboru Pohlaví muži ženy

49 % 51 %

Věk 15 až 24 let 25 až 39 let 40 až 59 let 60 a více let

21 % 35 % 39 % 5%

Vzdělání základní a nedokončené základní vyučen v oboru středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské

10 % 27 % 8% 38 % 17 %

Rodinný stav svobodný (á) ženatý /vdaná druh/družka rozvedený (á) vdovec/vdova žijící odloučeně

30 % 54 % 3% 8% 4% 1%

Postavení v zaměstnání pomocný a nekvalifikovaný dělník polokvalifikovaný dělník kvalifikovaný dělník zemědělský dělník soukromý zemědělec mistr, dílovedoucí, předák nižší nemanuální pracovník úředník odborný zaměstnanec řídící pracovník nebyl dosud zaměstnán jiné

2% 4% 19 % 4% 1% 4% 2% 18 % 16 % 9% 15 % 6%

Ekonomická aktivita studující zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnanec v soukromém sektoru podnikatel důchodce na mateřské dovolené nezaměstnaný Současný hrubý měsíční příjem do 7 990 Kč 8 000 Kč až 10 990 Kč 10 000 Kč až 12 990 Kč 13 000 až 24 990 Kč 25 000 Kč a více má příjem, ale neuvedl kolik nemá dosud žádné příjmy nemá pracovní příjmy, pobírá pouze sociální dávky

15 % 30 % 28 % 11 % 6% 4% 6% 13 % 12 % 14 % 15 % 3% 15 % 14 % 14 %

Příloha 2.

Vybrané příhraniční okresy

České Prachatice

Budějovice

Český Krumlov

Třebíč Jindř. Hradec Znojmo

Břeclav

Míra nezaměstnanosti v příhraničních okresech Třebíč........................12,47% Znojmo.....................10,70% Břeclav......................9,29% Český Krumlov.......... 7,42% Prachatice..................6,20% . České Budějovice.......4,57% Jindřichův Hradec........4,14% ČR k 31.7.2000..................9,01%

Třebíč České Prachatice

Jindř. Hradec

Budějovice Znojmo Břeclav Český Krumlov

Příloha 3

Dotazník pro pohraniční regiony I.

Pocit spokojenosti a forma ztotožnění s místem svého bydliště

1) Jak dlouho žijete ve Vaší obci (mikroregionu)? 1. od narození 2. více než 10 let 3. 5 – 10 let 4. méně než 5 let 2) Jak se cítíte ve Vašem mikroregionu a v místě svého bydliště? zhodnoťte, prosím, níže uvedené varianty podle škály 1 - ano velmi 2 - částečně ano 3 - spíše ne 4 - vůbec ne

1. tento kraj se mi líbí 2. bydlím zde rád 3. cítím, že jsem tu doma 4. zajímám se o problémy oblasti 5 zúčastňuji se práce v místních a regionálních organizacích 6. jsem aktivně zapojen do projektů příhraniční spolupráce s Rakouskem

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

1

2

3

4

1

2

3

4

3) Uvažoval jste někdy vážně o tom, že byste se z Vaší obce (mikroregionu) odstěhoval? Ano Ne

II.

Změny vyvolané otevřením hranic

4) Jak po sousedy?

desetileté zkušenosti hodnotíte otevření hranic s našimi západními

(zaškrtněte jednu z odpovědí, která nejvíce odpovídá Vašemu přesvědčení)

1. 2. 3. 4. 5.

je to pro nás velmi dobré zatím to znamenalo pouze malý přínos v něčem lepší, v něčem horší hranice se neměly otvírat nevím, je mi to jedno

5) Co přineslo otevření hranic a rozvoj styků s Rakouskem konkrétně Vaší obci? zhodnoťte, prosím, uvedené varianty podle škály 1 - ano velmi 2 - částečně ano 3 - spíše ne 4 - vůbec ne 5 - nevím

1. přírůstek německých - rakouských investic a širší nabídku pracovních míst 2. přísun německých - rakouských zákazníků 3. zlepšení celkového vzhledu obcí v příhraničních regionech 4. levný výkup zboží sousedními turisty 5. levný výkup nemovitostí a pozemků Němci, Rakušany 6. možnost pracovat v sousedním Německu – Rakousku 7. společné ekologické, dopravní a jiné projekty příhraniční spolupráce 8. nárůst kriminality (prostituce...) 9. vznik nových neformálních vztahů mezi občany v příhraničních regionech 10. zvýšené národnostní napětí a zhoršenou atmosféru v příhraničních obcích

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

6) V současné době na geografické poloze a blízkosti hranic s Rakouskem (zaškrtněte jednu z uvedených odpovědí, která nejvíce odpovídá Vašemu přesvědčení)

1. 2. 3. 4.

celkově jako obec vyděláváme spíše proděláváme na konkrétní život obyvatel obce nemá geografická poloha žádný vliv nevím, nemám na to názor

7) Jak ovlivnilo otevření hranic Váš osobní život a příjmovou situaci Vaší domácnosti? (zaškrtněte jednu z uvedených odpovědí, která nejvíce odpovídá Vašemu přesvědčení)

1. 2. 3. 4. 5. 6.

je to mnohem lepší spíše k lepšímu nic se nezměnilo (pokud ano nesouvisí to s otevřením hranic) spíše k horšímu je to mnohem horší nevím, neuvažoval jsem o tom

III.

Pracovní záležitosti a sociální statut respondenta

8) V současné době jsem 1. 2. 3. d) e) 4. 5.

studující zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnanec v soukromém sektoru podnikatel důchodce na mateřské dovolené nezaměstnaný

9) Pokud jste nezaměstnaný(á) jak dlouho 1. do 6 měsíců 2. 6 – 12 měsíců 3. 1 – 2 roky 4. více než 2 roky 10) Změnil jste v době od otevření hranic své povolání (profesi) – kolikrát? 1. ne 2. ano, jednou 3. ano, dvakrát 4. třikrát a více než třikrát 11) Kolik činí Váš současný pracovní hrubý měsíční příjem? 1...............................Kč. 2. nemám pracovní příjmy, pobírám pouze sociální dávky 3. nemám dosud žádné příjmy

IV.

Migrační záměry a úmysl pracovat v zahraničí

všeobecná migrace 12) Pomýšlíte na to odejít do zahraničí? (Pokud NE, pokračujte otázkou

ANO

23)

NE

13) Pokud ANO, jak důležité jsou důvody proto, abyste odešel(a) do zahraničí? Označte, prosím každý z uvedených důvodů podle této stupnice 1 – velmi důležitý 2 - důležitý 3 - méně důležitý 4 - zcela nepodstatný

1. u nás je špatná politická a hospodářská situace 2. ztratil jsem pracovní místo 3. v cizině chci získat práci

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

4. mám šanci si tam více vydělat 5. v cizině jsou lepší pracovní podmínky a možnosti pracovního postupu 6. mám v zahraničí rodinné příslušníky a příbuzné 7. mám v zahraničí přátelé a známé 8. chtěl bych něco nového prožít, poznat, naučit se 9. jako příslušník etnické menšiny jsem diskriminován 10. ostatní důvody

1

2

3

4

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

1 1

2 2

3 3

4 4

14) Do které země máte v úmyslu odejít? 1. Německa 2. Rakouska 3. Anglie 4. Francie 5. USA (Kanady) 7. jiné země světa 15) Proč jste se rozhodl(a) právě pro tuto zemi? (Možno zatrhnout více odpovědí)

1. geografická blízkost 2. rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní, kteří již v této zemi žijí 3. přátelé, příp. známí, kteří již v této zemi žijí 4. chci se zdokonalit v příslušném jazyku 5. do této země je jednoduché získat povolení k pobytu 6. v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu 7. jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi 8. ostatní důvody 16) Pokud se chystáte pracovat v sousedním Rakousku (Německu), jaký typ pracovního pobytu upřednostňujete 1. denní (týdenní) dojížďku za prací z domovského regionu (pendlování) 2. dlouhodobější pobyt do jednoho roku 3. chtěl bych tam žít a pracovat déle než 1 rok 4. chtěl bych tam žít a pracovat trvale 17) Učinil(a) jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašeho cíle? (v případě kladné odpovědi možno zatrhnou více variant)

1. Ne 2. Ano, obstaral(a) jsem si příslušné informace

3. Ano, žádal(a) jsem o povolení k pobytu a o pracovní povolení 4. Ano, postaral jsem se o bydlení (sehnal jsem si byt) 5. Ano, mám již příslib stálého pracovního místa 18) Kdy byste chtěl(a) odejít pracovat do sousedních západních zemí? 1. během příštích 6 měsíců 2. během jednoho roku 3. za jeden až dva roky 4. po vstupu ČR do EU 5. zatím nevím 19) Chtěl byste odejít 1. 2. 3. 4.

sám(a)? ano ne, se svou manželkou ne s manželkou a s dětmi zatím nevím

20) Přijal(a) byste i práci, která je pod úrovní Vaší kvalifikace? ANO NE 21) Jaký příjem v porovnání s Vaším současným příjmem (příjmem z Vašeho posledního zaměstnání) by Vám stát za to - pracovat u našich západních sousedů? 1. příjem nejméně dvakrát vyšší, než je můj současný příjem (příjem z posledního zaměstnání) 2. dvou- až třikrát vyšší 3. tři- až pětkrát vyšší 4. více než pětkrát vyšší 5. nevím, nebyl jsem dosud zaměstnán 22) Pokud nechcete pracovat v zahraničí, jak důležité jsou následující motivy proto, že nepomýšlíte odejít do ciziny? Ohodnoťte následující odpovědi stupněm: 1 – velmi důležité 2 – důležité 3 – méně důležité

1. mám doma jisté pracovní místo 2. administrativní obtížnost získat povolení k pobytu a pracovní povolení 3. náklady jsou příliš vysoké (žádost o nutná povolení, bydlení, doprava) 4. neumím žádný cizí jazyk 5. v mé vlasti mě drží rodinné (přátelské) svazky

4 – zcela nedůležité

1

2

3

4

1

2

3

4

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

V. Zkušenosti s prací v zahraničí 23) Máte již konkrétní zkušenosti s prací v zahraničí? ANO NE Pokud NE, pokračujte otázkou 27

24) Pokud ANO, v které zemi jste již pracoval? (možno zatrhnou více odpovědí)

1. Německo 2. 3. 4. 5. 6. 7.

a) stálý pobyt

b) pendlování

Rakousko a) stálý pobyt Anglie Francie jiná země EU USA (Kanada) jiná země světa

b) pendlování

25) Jakou práci jste v zahraničí vykonával 1. jednoduchou činnost bez zaučení 2. pracovní činnost se zaučením 3. odbornou činnost, vyžadující vyučení v oboru 4. nižší řídící činnost (mistr, předák) 5. vysoce kvalifikovanou specializovanou činnost 6. podle potřeby, někdy činnost kvalifikovanou, někdy nekvalifikovanou

V.

Identifikační údaje

26) Pohlaví 1. muž 2. žena 27) Dosažený věk

..............................

28) Rodinný stav 1. 2. 3. 4. 5. 6.

svobodný(á) ženatý (vdaná) druh, družka rozvedený ovdovělý žijící odloučeně

29) Nejvyšší dosažené vzdělání 1. základní a nedokončené základní vzdělání 2. vyučen v oboru 3. střední škola bez maturity 4. střední škola s maturitou 5. vysoká škola 30) Jazykové znalosti zhodnoťte, prosím, své jazykové znalosti podle následující škály: 0 - jazyk neovládám vůbec 1 - ovládám pouze částečně (jednotlivá slova) 2 - obtížně se domluvím (jednotlivé věty) 3 - mluvím dobře 4 – perfektní znalost

1. anglicky 2. německy 3. francouzsky 4. rusky 5. ostatní 6. ostatní

0 0 0 0 0

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

3 3 3 3 3

4 4 4 4 4

31) Jaké bylo Vaše postavení v posledním zaměstnání? 1. pomocný a nekvalifikovaný dělník 2. polokvalifikovaný dělník (zaučený) 3. kvalifikovaný dělník 4. zemědělský dělník 5. soukromý zemědělec 6. mistr, dílovedoucí, předák 7. nižší nemanuální pracovník 8. úředník, zaměstnanec střední třídy 9. odborný zaměstnanec, specialista (právník, učitel, inženýr) 10. řídící pracovník 11. nebyl jsem dosud zaměstnán 12. jiné 32) Počet osob ve vaší domácnosti celkem z toho počet dospělých počet nezaměstnaných počet nezaopatřených dětí

1............................... 2............................... 3............................... 4...............................

Příloha 4.

Migrační potenciál počet

v%

112 108 220

50,91 49,09 100

95 50 39 29 7 220

43,18 22,73 17,73 13,18 3,18 100

31 46 15 100 28 220

14,09 20,91 6,82 45,45 12,73 100

27 74 93 19 1 6 220

12,3 33,6 42,2 8,6 0,5 2,7 100

Pohlaví muž žena celkem Věkové kategorie do 24 let 25 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 a více let celkem Vzdělání základní vyučen v oboru SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysoká škola celkem Sociální status nezaměstnaný student zaměstnanec podnikatel důchodce jiné (např. žena v domácnosti apod.) celkem

Příloha 5.

Uvažoval jste, že byste se z Vaší obce odstěhoval? ano 35%

ne 65%

Jak dlouho žijete ve Vaší obci?

5 až 10 let 10%

méně než 5 let 5%

od narození 50% více než 10 let 35%

Vztah k místu bydliště tento kraj se mi líbí

5%

95%

bydlím zde rád

92%

8%

cítím, že jsem tu doma

91%

9%

zajímám se o problémy oblasti zúčastňuji se práce v místních organizacích jsem zapojen do projektů příhraniční spolupráce

53%

47%

80%

20%

95%

5%

0%

20%

40%

60% ano

ne

80%

100%

Co brání odchodu do zahraničí doma mne drží rodinné svazky

14%

86%

mám doma jisté pracovní místo

32%

68%

neumím žádný cizí jazyk

44%

56%

náklady jsou příliš vysoké

44%

56%

administrativní obtížnost získat povolení

62%

38%

0%

20%

40%

60% ano

ne

80%

100%

Důvody pro odchod do zahraničí mám šanci si v cizině si lépe vydělat v cizině jsou lepší pracovní podmínky

35%

65%

ztratil jsem místo a v cizině chci získat práci

62%

38%

mám v zahraničí přátele a známé

0%

25%

75%

u nás je špatná hospodářská a politická situace

cítím se diskriminován

22%

78%

chtěl bych něco nového poznat, naučit se

mám v zahraničí rodinné příslušníky a příbuzné

8%

92%

70%

30%

77%

23%

85%

15% 20%

40%

60%

ano

ne

80%

100%

Kdy chcete odejít pracovat do zahraničí?

během příštích šesti měsíců 16% zatím neví 48%

během jednoho roku 18% po vstupu ČR do EU 6%

za jeden až dva roky 12%

Proč jste se rozhodl právě pro tuto zemi? chci se zdokonalit v cizím jazyku

77%

v dané zemi je dobrá situace na pracovním trhu

23%

33%

67%

je to klidná a politicky stabilní země

36%

64%

geografická blízkost

52%

48%

v této zemi je snadné získat pracovní povolení

65%

35%

mám tam přátele a známé

69%

31%

mám tam rodinné příslušníky a příbuzné

82%

18%

ostatní důvody

47%

53% 0%

20%

40%

60%

ano

ne

80%

100%

Chtěl byste odejít sám?

ano, sám 39%

zatím neví 43%

s manželem/kou a dětmi 11%

s manželem/kou 7%

Turistika z ČR do Rakouska - vývoj účel poznávací

po otevření hranic

účel nákupní

před pěti lety

sport, zábava

současnost

kulturní družba apod.

po vstupu do EU

Turistika z Rakouska do ČR - vývoj účel poznávací

po otevření hranic

účel nákupní

před pěti lety

sport, zábava

kulturní družba apod.

současnost

po vstupu do EU

pøínosy

1 zvýšení životní úrovnì obèanù 0 zvýšení jazykových znalostí 0 získání prac.zkušeností 1 využití získaných prostøedkù pro investice 1 zvýšení nárokù na ekolog.standard 1 zmírnìní problému nezam. 0

2 0 0 0 0 1 4

váhy* 3 0 0 2 2 1 1

4 2 3 2 2 1 0

5 3 2 1 1 0 0

vyhodnocení 4,6 4,4 3,3 3,3 2,5 2,2

*váhy:1- nejnižší míra dùležitosti, 5 - nejvyšší míra dùležitosti

Pozitiva 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

zvýšení životní úrovnì obèanù

získání prac.zkušeností

zvýšení nárokù na ekolog.standard

negativa

1 0 1

odchod schopných odborníkù zhoršení mezilidských vztahù v obci

2 4 0

váhy* 3 1 4

4 0 0

*váhy:1- nejnižší míra dùležitosti, 5 - nejvyšší míra dùležitosti

Negativa

3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

odchod schopných odborníkù

zhoršení mezilidských vztahù v obci

5 1 0

vyhodnocení 2,7 2,6

respondentů: 35 (z toho 7 ÚP) přínosy zvýšení jazykových znalostí zvýšení životní úrovně občanů získání prac.zk. zvýšení nároků na ekolog. standard využití získaných prostředků pro investice zmírnění problému nezam.

1 2 2 3 2 6 10

2 1 2 2 2 3 11

váhy 3 3 3 12 10 9 4

4 8 12 8 7 10 3

5 14 9 3 0 1 0

celkem vyhodnocení 28 28 28 21 29 28

4,11 3,86 3,21 3,05 2,90 2,00

*váhy:1- nejnižší míra důležitosti, 5 - nejvyšší míra důležitosti

Přeshraniční spolupráce - pozitiva 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

zvýšení zvýšení jazykových životní úrovně znalostí občanů

získání prac.zk.

zvýšení využití zmírnění nároků na získaných problému ekolog. prostředků pro nezam. standard investice

respondentů: 35 (z toho 7 ÚP) negativa zhoršení mezilidských vztahů v obci odchod schopných odborníků

1 9 9

2 5 9

váhy 3 10 6

4 3 1

5 0 2

celkem vyhodnocení 27 27

*váhy:1- nejnižší míra důležitosti, 5 - nejvyšší míra důležitosti

Přeshraniční spolupráce - negativa

2,26 2,24 2,22 2,20 2,18 2,16 2,14

zhoršení mezilidských vztahů v obci

odchod schopných odborníků

2,26 2,19