Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt:

Včelařství Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV

Ročník 65 (146) 02/2012

Včelaři zvolili předsedu Stal se jím V. Švamberk

Jak dál ve varroáze Informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler

Jarní snůšky a jejich využití Jak na to radí J. Kolomý

Literatura českého humanizmu o včelách (13. část) Cesty Kryštofa Haranta Předcházející „cestovatelsky“ zaměřený článek končil krátkou citací z díla Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Dokazovali jsme, že se v řadě děl starší literatury objevovala množství topoi, jejichž původ musíme hledat především v bibli. Vždyť jen výše citovaný Oldřich Prefát z Vlkanova osvětlil podobné předpoklady zcela jasně, když poznamenal: „...jak Písmo o ní praví...“, tedy jak hovoří bible o Palestině ve vztahu

Hora Sinaj a klášter sv. Kateřiny (Harantův cestopis)

k době, kdy byla tato země Bohem zaslíbena vyvolenému lidu.

Vzdělaný český šlechtic Kryštof Harant se v 90. letech 16. století aktivně účastnil protitureckých tažení. A snad právě proto zatoužil spatřit oblasti Blízkého východu Turky bezprostředně ovládané a kontrolované. Můžeme tedy jen spekulovat o tom, zda byly jen náboženské či poznávací touhy jedinými příčinami uskutečnění dobrodružného putování, na které se odebral po smrti své ženy roku 1598. Cestu vůbec charakterizovalo zvláštní, osudové „signum mortis = znamení smrti“, protože byla uskutečněna po úmrtí manželky a ukončena zhruba v době, kdy v Plzni zemřely (1599), patrně následkem morové epidemie, dvě Kryštofovy děti. Putování bylo českým velmožem popsáno až mezi roky 1604–1607; to už byl povýšen do panského stavu, čemuž předcházelo plzeňské setkání s císařem Rudolfem a pozvání do Prahy, do císařských služeb. Kryštof Harant je jedním z typických humanistických autorů, na nichž můžeme snad nejlépe ilustrovat obecnou oblibu v citacích starších pramenů. Literární věda registruje jen v případě cestopisu využití bezmála šesti set cizích i domácích děl. Biblický citát jsme již uváděli, proto se hned podívejme na další pasáž textu uvádějící med: „Ovidius praví, že jest od vína, medu, soli i ovoce

všelijakého hojná a to tím fortelem, že všudy po polích štěpoví rozličného dosti má, kteréž úrody stíní, a tak oboje dochází. Nebo velikým horkem všecko by uschlo dříve, než by k dozrání přišlo.“ Tolik textová sekvence charakterizující ostrov Korfu, oblíbené místo dnešnch turistů, a dokumentující autorovu nesmírnou vzdělanost v antické literatuře. A pro další doklad nemusíme chodit daleko, neboť se Kryštof hned při popisu ostrova Kypru

s prováděním po svatých místech. Později, když se výprava snažila navštívit posvátné místo Lazarova hrobu, došlo opět k použítí příslušného osvětlení místa: „Po dobré chvíli přišli někteří Arabové a nám za mzdu otevřeli. Tu my dřív, než jsme tam vešli, několik voskových svíček jsme rozsvítili, kteréž jsme z Jeruzaléma k tomu přinesli a po patnácti stupních dolů do kapličky skrze jakousi úzkou, při samé zemi díru čtvermo po ru-

Jeruzalém – vyobrazení z Harantova spisu

odvolal na Pliniova slova. Plinius poznamenal, že „mramory rozličných barev, měď a jiní kovové, i kamenec, nad jiné země nejlepší se nacházejí, vína, medu, obilí, bavlny, kteréž semena na pole každého roku sejí a z těch semen, ježto nejsou větší než jako pecka z třešně, vyrostou křovíčka, a na těch jakési šešulinky okrouhlé co mišpule, a ty jsou uvnitř plné bavlny, co by jí nacpal...“ Pro nás je snad důležité právě to, že byl med ve vztahu k našemu kulturnímu prostředí opravdu od sepisu biblických knih jedním z důležitých atributů hojnosti, úrodnosti a blahobytu. Důležité místo má v cestopisu také vosk, a to především v souvislosti se svícemi; nezobrazovaný tedy jako v případě Kabátníkově v pozici obchodní komodity, nýbrž typické suroviny. Například, když v jeruzalémském klášteře sv. Salvatora došlo k zajímavé „očistné“ epizodě: „Po té lázni dali každému po hořící voskové svíci a tak všichni bratří po páru ven z toho místa, kvardián za nima a po něm my, týmž řadem do ambitu jsme šli a vůkol něho obcházejíce Te deum laudamus zpívali, až přišedše do kostela začali complet a potom letanii zpívati.“ Podobně se voskové svíce objevily ve zmínce týkající se přípravy návštěvy Kristova hrobu, kdy byli poutníci vyzváni, aby „pro potřeby procesí na svíčky voskové něco složili“; následně průvodce výpravy dal každému z účastníků „hořící svíci voskovou“ a začal

kou a nohách, jeden za druhým jsme lézti musili.“ Český autor nezapomněl zdůraznit, že se jednalo o návštěvu také Araby silně uctívaných míst, která jimi bývala zavírána a chráněna. Projevila se zde, podobně jako v několika dalších českých cestopisech, vůle autora citlivě vnímat i jinověrci praktikované zvyklosti, porovnávat je a hodnotit ve vztahu ke křesťanské kultuře. Asi totožnou atmosféru měla i návštěva betlémského kostela; Kryštof Harant zaznamenal další z nákupů „voskových svíček od Maronitův a křesťanův“. Včelařství se bezpochyby týká i pasáž Kryštofova textu, vyprávějící o cestě k řece Jordánu a připomínající Jana Křtitele: „Neb obyčejně na poušti bydlel, kobylky a mech lesní jídal a jakž Nicephorus pokládá, že jest byla jeskyně, kterouž sv. Helena pěkným kostelem na památku ohradila; ale nyní jsme toho nic nespatřili.“ Cestovatel dříve jasně uvedl, že vychází z evangelijních knih Nového zákona Písma svatého; z uvedené pasáže ale jasně vysvítá, že knihám neporozuměl, nebo porozuměl a jeho vyjádření bylo pozdějšími vydavateli díla zkomoleno. Na dokazování těchto předpokladů dojde někdy příště. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: [email protected]

Obsah Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV

Editorial

Ročník 65 (146) 02/2012

9àHODĒVWYÈ

Včelaři zvolili předsedu Stal se jím V. Švamberk

Jak dál ve varroáze informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler

Jarní snůšky a jejich využití Jak na to radí J. Kolomý

Úly ve sněhu foto: J. Mašková

Značení

matek

2012 (žlutá)

Obsah Včelaři zvolili nového předsedu Jak dále po loňském létě a podzimu ve varroáze? Jeden cíl, odlišná metodika Jarní snůšky, jejich využití a co je podmiňuje Jednoduchý chov matek pro vlastní potřebu 25 let zkušeností s protirojovou metodou Moje zkušenost s melecitózou Dadantklub do druhé desítky.. Medovina, nápoj nejen vánoční Jak začít včelařit (část 2.) Jak jsem vytáčel med na Novém Zélandu O včelách s M. Stinglem Stránky MMR Content Beekeepers elected a new chairman How to Treat Varroosis after Last Summer and Autumn One Target Various Methods Spring Honey Flows, their Use and Conditions Simple Queen Rearing for Own Yard 25 Years Experience with Antiswarming My Experience with Mellezitose Dadant Club Enters Second Decade Mead, Drink not only for Christmas How to Start the Beekeeping (Part 2) How was my Honey Extraction on New Zealand Bees with M. Stingl MMR Sites

37 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 57 62

37 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 57 62

Včelaři zvolili nového předsedu Na mimořádném zasedání pléna republikového výboru ČSV, o. s., které se konalo dne 14. ledna 2012 v Praze, volili členové republikového výboru svého nového předsedu, místopředsedy a členy PRV. Včelaři si vybírali ze dvou kandidátů. Byli to Mgr. Václav Sciskala, místopředseda ČSV, o. s. a RNDr. Václav Švamberk, aktuálně předseda Komise pro práci s mládeží RVČSV, o. s. a člen redakční rady časopisu Včelařství. Před volbou oba kandidáti prezentovali zástupcům včelařské obce svůj volební program, tedy v čem vidí svoje priority a kudy by se mělo pod jejich vedením ubírat naše české včelařství. V. Sciskala ve svém předvolebním projevu zdůraznil nutnost řídit se závěry IX. sjezdu a realizovat je v praxi, dále podpořil myšlenku zachovat jednotu včelařské organizace a ČSV, o. s. Podle jeho slov se ale ukázalo, že vliv ČSV, o. s., v kontaktu se státní správou v otázkách boje proti nákazám a nemocem včel, není na té úrovni, jak by měl být. Sekretariát svazu vidí jako servisní organizaci všech chovatelů včel od registrovaných po neregistrované včelaře, od hobby chovatelů až po profesionální velkovčelaře, která bude bránit zájmy chovatelů včel všeobecně. V. Švamberk, kterého přítomní znají především jako přírodovědce a včelařského odborníka, který má za sebou mnoho odborných publikací, představil účastníkům svoji vizi našeho svazu, kde na předním místě vidí odbornou práci se včelařskou mládeží, ve které je budoucnost českého včelařství. Zmínil svoji odbornou přednáškovou činnost po celém území České republiky i v zahraničí, podíl na alespoň částečné sanaci včelařského podniku Předboj, kterému prodloužil existenci o minimálně tři roky. V. Švamberk by rád přirovnal svaz včelařů ke zdravému včelstvu, jež šetří, když přínos slábne a investuje, když je příroda štědrá. Také zmínil nutnost týmové práce a dlouhodobých investic především do lidí. Připustil ovšem možnost zbavit se všeho nepotřebného a brzdícího rozvoj. Aby delegáty informoval, jak si představuje řízení tak velké organizace, jako je ČSV, o. s., vytyčil svých jedenáct programových bodů, ve kterých zdůraznil nutnost jasné koncepce, poučení se z minulých chyb, vymezení prostoru pro slušnou diskuzi, zdržení se falešných slibů

a preferenci osobního jednání před veřejnou kritikou. Také nehodlá vytvářet mocenská centra a odmítl politikaření. Zdůraznil fakt, že důležité je se především držet hlavního cíle a detaily řešit podle momentální situace. Naopak podpořil svobodný střet názorů, ve kterém vidí cestu vpřed. Jako poslední a důležitý bod vidí nešvar odkládání nezbytných rozhodnutí, což se v historii svazu několikrát stalo a mělo to neblahé důsledky. Na závěr svého projevu představil ostatním návrh personálního obsazení předsednictva.

Nově zvolenému předsedovi popřál jako první další kandidát V. Sciskala (vpravo)

Po otevření volební urny se ukázalo, že pro V. Švamberka hlasovalo čtyřicet dva přítomných a pro V. Sciskalu dvacet osm. Novým předsedou ČSV, o. s., byl tedy zvolen V. Švamberk, který se tak zároveň stal i členem RV ČSV, o. s. Následovala volba nového předsednictva, ve kterém delegáti na návrh nového předsedy zvolili za místopředsedy svazu Vlastimila Dlaba a Jaroslava Hrabáka. Členy předsednictva se stali František Kamler, Pavel Cimala, Čestmír Gazda, Petr Stibor a Jan Krabec. O dalších členech PRV ČSV, o. s., se bude jednat na příštím zasedání. Dosavadní předsedové odborných komisí zatím zůstávají ve svých funkcích. Kompletní Usnesení RV ČSV ze dne 14. 1. 2012 uvedeme ve Včelařství č. 3 a naleznete ho i na našem webu. Antonín Karoch

Včelařství – odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: 224 932 351, [email protected]. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, 224 934 478, [email protected]. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, [email protected]. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1, Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: [email protected]; [email protected]. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc. (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, MVDr. Miloslav Peroutka, CSc., Vladislav Synek, RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6. Tisk: Česká Unigrafie, U Stavoservisu 1, 100 40 Praha 10. MK ČR E 126/ISSN 0042-2924 únor 2012 l 37

Z redakční pošty

Aktuálně

Světlo do tmy Reaguji na článek, který mě přímo nadchnul a mluví mi též z duše. Je to článek od profesora Jaroslava Drobníka, CSc., „GMO a včely“. Pan profesor ho napsal velmi populární formou, celkem dobře pochopitelnou i pro čtenáře, kteří nemají základní znalosti z genetiky. Je to dle mého sledování běžného tisku první vlaštovka. Velmi přesně vystihnul tak zvané odborné postoje různých aktivistů, ekologů, ochránců přírody i zvířat, nebo jak se všichni nazývají. Na těchto aktivistech mě již delší dobu udivují jejich „odborné komentáře“ ke všemu, co se v přírodě děje. Jak poznamenává pan profesor, takové hlasy jsou slyšet v celé Evropě, nejen v naší zemi. Je zarážející, jak tito polovzdělaní křiklouni dokázali již některé exekutivce tak ovlivnit, že ti dokonce podle nich upravili legislativu. Například v Německu a následně též v zemích EU museli farmáři rekonstruovat snáškové klece pro slepice na své náklady, neboť těmto „odborníkům“se zdály příliš těsné na to, aby nosnice tam mohly v pohodě produkovat vejce. Že tahle odbornost přijde draho všem konzumentům vajec, to už tihle geniové nebyli schopni domyslet. Myslím, že společnost by se měla bránit a důsledně prověřovat odborné vzdělání zmíněných křiklounů. Navíc novináři, ač sami neodborníci na danou problematiku, v honbě za různými exkluzivitami, nevědomky popularizují tyhle demagogy. Každá vědecká práce je podložena stovkami hodin studia a následného ověřování v praxi. Každý objev musí být vždy reprodukovatelný bez jakýchkoliv změn. Tak je to i s GMO. Věřím, že podobné články, jako od pana profesora a dalších vědeckých kapacit, se budou častěji objevovat i v dalších periodikách. Vyřiďte prosím poděkování panu profesorovi, nejen ode mne, ale od všech, kterým přinesl světlo do tmy. Dr. Ing. Josef Havránek, předseda ZO ČSV Křenovice u Slavkova.

Medovina v paragrafech Dovolte, abych upozornil na nepřesnosti v článku: “Co jsem o medovině nevěděl“ str. 412. Předně autor v úvodu nevymezil rozdíl mezi fyzickou osobou a osobou podnikající. Je to velmi důležité, neboť povinnost registrace se vztahuje pouze na tzv. podnikatele. U tzv. obyčejných lidí (nepodnikající v oboru) není nutná registrace u celního úřadu a tudíž ani podávání daňového přiznáni, pokud, jak správně autor uvádí, nedojde k překročení 15 % obj. alkoholu nebo dolihování. Dalším méně závažným omylem je množství vyrobené medoviny. Protože se na medovinu pohlíží jako na víno, je možno vyrobit nikoli 1000 litrů, ale 2000 litrů. Toto málokdo ví. Došlo zde, pokud si dobře vzpomínám, v roce 2006 k úpravě zákona, přestože je to v rozporu s legislativou EU. K medovině je nutno přistupovat jako k vínu! Vzhledem ke snaze podpořit vinařství, byly učiněny drobné korekce k zvýhodnění vinařů, což má pozitivní dopad i na medovinu. Miroslav Kauer, Znojmo 38 l Včelařství

Jak dále po loňském létě a podzimu ve varroáze? V letošním roce se na některých místech objevil fenomén neúčinnosti pásků s dlouhodobým účinkem, Gabon PA 92. Dle našich pokusů na cca 100 stanovištích se tato nižší účinnost vyskytovala do 10 % stanovišť. Před touto skutečností jsem varoval ve Včelařství 7/2011 a radil, jak si pomocí Formidolu tuto účinnost ověřit. Několik včelařů se nám ozvalo, že včas nižší účinnost Gabonu odhalili a další aplikací Formidolu zabránili větším ztrátám na svých včelstvech. Podrobnějším sledováním na území, podezřelém z neúčinnosti Gabonu, jsme zjistili prakticky pouze neúčinnost bodovou. Na velké části tohoto území účinnost Gabonu zůstala na uspokojivé úrovni. Je především na samotných včelařích, zda využijí poměrně metodicky jednoduchého postupu vložením Formidolu k testu funkčnosti Gabonu. V případě snížené účinnosti Gabonů je nutné použít výrazně náročnějšího způsobu ošetření, např. pomocí kyseliny mravenčí. Jaká je nejčastější příčina neúčinnosti Gabonů? Je to především ponechání pásků v úlovém prostoru déle než stanovených 30 dní. Velice často je v úlech nacházíme i na jaře příštího roku.

C

o dělat především v případech, kdy došlo ke ztrátám na včelstvech již v podletí a na podzim, a dále v případech, kdy včelař chce pro zdárný rozvoj svých včelstev v tomto roce udělat maximum? V současném období si především zajistit poctivé vyšetření zimní měli, v tomto období jediného a včasného indikátoru zdravotního stavu včelstev. Jaký je správný postup? Podložky musejí pokrýt celé dno úlu a před odběrem musejí být v úlu minimálně měsíc. Za tuto dobu

spadne na podložku asi 5 % roztočů přítomných v úlovém prostoru. K vyšetření zašlete veškerou měl z podložek. Jen tak lze zjistit skutečný stupeň nákazy, tedy počet všech roztočů spadlých na podložku. Před vyšetřením musí být měl vyschlá, balená do prodyšných obalů, jinak uhynulí roztoči v laboratoři nevyplavou na hladinu flotační kapaliny. Za kritickou hodnotu se považuje nález 3 roztočů na včelstvo. Doporučujeme jarní ošetření zavíčkovaného plodu nátěrem M-1 AER i při nižších spadech. Hodnota 3 je

Aktuálně hodnota průměrná a jak víme, nákaza začíná v jednotlivých včelstvech na stanovišti s poměrně vysokou intenzitou. Pokud výsledky vyšetření zimní měli nejsou příliš příznivé, do 15. dubna můžeme včelstva ošetřit nátěrem zavíčkovaného plodu M-1AER současně s fumigací Varidolem. Z hygienického hlediska je možné natřít u včelstva maximálně 10 dm² plodu, ostatní je nutné vyřezat. Proto je výhodné ošetření udělat dříve, kdy jsou plochy plodu ještě malé. V případech, kdy je v ZO počet stanovišť včelstev s nálezem roztočů větší než 75 %, natírá se plod u všech včelařů celé ZO ČSV plošně. V tomto období je to zatím nejspolehlivější a nejúčinnější ošetření proti varroáze. Po 15. dubnu můžeme po celé léto v době medobraní používat pouze kyselinu mravenčí. Po skončeném medobraní na základě monitoringu použijeme pásky s dlouhodobým účinkem Gabon PA 92 nebo PF 90. Problém se objeví na místech, kde Gabony nepůsobí dostatečně a nedokážou ochránit plod přezimující generace. Jak jsem se zmínil dříve, v roce 2011 to bylo cca na 10 %

stanovišť. Jak se tato stanoviště vytipují? Z centra to nikdo nedokáže, o tom stanovišti se to buď ví z minulého roku, nebo si to musí včelař včas zjistit. Tato neúčinnost dle dosavadních zkušeností se objevuje bodově, tj. na jednotlivých stanovištích. Nastiňme si příklad: Včelař při monitoringu na stanovišti zjistí přirozený spad v počtu 2-5 roztočů za 24 hodin (bez přítomnosti mravenců na podložce) a nasadí pásky Gabonu. Spad v prvních dvou dnech čítá desítky roztočů. To je náznak, že s účinnosti pásků není něco v pořádku. Aplikujeme do několika úlů Formidol a sledujeme spad. Pokud se výrazně zvýší na stovky za den, je to důkaz neúčinnosti Gabonu na stanovišti. V tomto případě vložíme na stanovišti do všech úlů Formidol a jeho aplikaci opakujeme asi za 14 dní. V současné době je aplikace Formidolu (kyseliny mravenčí) jedinou reálnou náhradou za neúčinný Gabon. Jediným registrovaným přípravkem s kyselinou mravenčí je Formidol 40 ml (je dotovaný 70 %), připravuje se v omezeném množství Formidol 80 ml. Z ostatních přípravků je nově za-

registrovaný v letním období využitelný přípravek Apigard s účinnou látkou tymol (nedodává VÚVč Dol). Kyselina mravenčí vykazuje účinnost v rozmezí 30 – 85 %, výše této rozdílné účinnosti je ovlivněna například odparnou plochou na nosiči, teplotou, velikostí úlového prostoru, velikosti česna, stavem včelstva apod. Problémem použití jiných než schválených aplikačních forem kyseliny mravenčí je především problém dodržování bezpečnostních předpisů práce s žíravinami nekvalifikovanými osobami na stanovištích. Práci s těmito látkami není radno podceňovat. Popáleniny po 60-85% kyselině jsou značně nepříjemné a dlouho se hojí. Účinnost letního ošetření se dá, pokud včelstva přežila, objektivně vyhodnotit spadem při následující první fumigací. Spady do 100 roztočů na včelstvo znamenají, že ošetření včelstev v podletí bylo účinné a včelstva nejsou poškozena. Dr. Ing. František Kamler ředitel VÚVč Dol

Co výrobek, to jiná etiketa Někdy si zákazník v obchodě připadá jako detektiv, ale vyplatí se to. Informace na etiketách výrobků musejí splňovat podmínky dané předpisy, a u potravin živočišného původu jsou někdy doslova životně důležité.

Z

ásadní je údaj o době minimální trvanlivosti, popřípadě datum doporučené spotřeby, další jsou důležité podmínky skladování. To znamená, za jaké teploty je třeba potravinu uchovávat, nebo za jak dlouho po otevření originálního obalu je třeba obsah pozřít. Důležité je si také ověřit, zda jde o konzervu nebo tzv. polokonzervu. Někdy se totiž například rybičky v nálevu v plechové konzervě tváří jako konzerva, a není tomu tak. Údaj o tom, že jde o polokonzervu je sice uveden, ale z druhé strany a ne velkým písmem. Zákazníci jsou totiž zvyklí, aspoň u nás, na polokonzervy spíše ve skle. Polokonzervy na rozdíl od konzerv je nutné uchovávat vždy v chladu! Možná ještě jedna rada, podívat se, kde jsou výrobky v obchodě nabízeny, když jsou v chladicím pultu či skříni, půjde s největší pravděpodobností o polokonzervu. U medu zase například musí být uvedeno, o jaký druh medu jde, to znamená, že může jít o med medovicový a med květový. Zde se občas chybuje, neboť medovicový je nazývaný nesprávně medem lesním a květový například lučním. Bližší druhové určení může být uvedeno jen jako doplňující informace.

Čím jednodušší, tím lepší

Zejména výrobci si musejí dát pozor při uvádění tzv. zdravotních tvrzení, například, že výrobek je dietetický, podporuje krevní oběh nebo, že je lehce stravitelný. To je zakázané. Možná by mohl být pro výrobce i spotřebitele zajímavý poznatek, který si ověřili na včelařské akci při hodnocení a udělování medailí za vystavovaný med loni v Lysé

nad Labem: etikety mít co nejjednodušší, jen s povinnými údaji. Takové výrobky se nejlépe prodávají a prodávající se vyvarují chyb a případného postihu dozorových orgánů. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR www.svscr.cz únor 2012 l 39

Aktuálně

Jeden cíl, odlišná metodika Uvádíme některé poznatky z II. mezinárodního semináře o tlumení moru včelího plodu v Bratislavě, který se konal 12. 12. 2011 v zasedacím sálu Státní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky. Český svaz včelařů na něm oficiálně zastupovali místopředseda Mgr. Václav Sciskala, tajemník Ing. Rudolf Peleška a MVDr. Jan Krabec, předseda komise pro zdraví včel. Za Výzkumný ústav včelařský v Dole, s.r.o., se zúčastnil Ing. Dalibor Titěra.

S

eminář navázal na obdobný, který před dvěma roky, na základě požadavků našich včelařů z okresů při hranici se Slovenskou republikou, zorganizoval v Uherském Hradišti ČSV v součinnosti se Státní veterinární správou ČR. Původním záměrem bylo založit takové vzájemné vztahy mezi veterinárními správami a včelařskými funkcionáři obou států, aby při výskytu ohnisek moru včelího plodu v místech při hranici byly ihned přenášeny informace a mohla v ohrožených územích bezodkladně následovat protinákazová opatření. Je skutečností, že k určitým výměnám přehledů o nákazové situaci od té doby dochází, ale ne s takovou frekvencí a v takové formě, aby se zcela naplňovaly původní představy. Cenné však je zjištění, že zdrojem výskytu ohnisek moru včelího plodu nejsou včelstva na druhé straně hranice, jak by se účelově a zjednodušeně někdy chtělo konstatovat. To jednoznačně vyplynulo z dříve zveřejněných přehledů i z referátů s příslušnými prezentacemi, které byly předneseny při semináři v Bratislavě. Zde zejména včelařští funkcionáři ocenili názornou formu zakreslených ohnisek nákazy do map, jak ji ukázal ve svém vystoupení MVDr. Jan Šubert ze SVS ČR. Jmenný seznam obcí a osad, kde se mor včelího plodu zjistil, je náročnější při vyhledávání jejich umístění v oblasti. Ve svém vystoupení také citoval veterinární legislativu, vztahující se k nákazám včel a metodiku kontroly zdraví zvířat, podle které se bude postupovat v roce 2012. Monitoring nákazové situace Ke zjišťování (monitoringu) moru včelího plodu zjevně přistupují česká i slovenská strana rozdílně. U nás pro orientaci v oblasti 40 l Včelařství

klademe důraz na prvotní vyšetřování směsných vzorků zejména měli. Teprve následně provádíme klinické prohlídky včelstev v případech pozitivních mikrobiologických nálezů z dodaných vzorků z jednotlivých stanovišť včelstev. Dalšími možnostmi zůstávají pochopitelně vyšetření plodových plástů se změnami, hlavně v průběhu zimy, případně i prošetřování podezření oznámených samotnými chovateli. Velmi věcně s řadou příkladů z laboratorní i terénní praxe tyto postupy blíže vysvětlili Ing. Titěra a MVDr. Jaroslav Bzdil z SVÚ Olomouc.

Včelí mor znamená konec

Státní veterinární a potravinová správa na Slovensku naopak dává přednost klinickým prohlídkám včelstev a následným mikrobiologickým vyšetřováním odebraných plodových plástů s podezřelými změnami. Aby toto časově i pracovně náročné provádění prohlídek v terénu bylo možné zvládnout, mají z řad chovatelů včelstev proškolené včelařské asistenty, kteří spolupracují s veterinárními lékaři státními i soukromými na plnění tohoto úkolu. Při prohlídkách se zároveň kontrolují a doplňují údaje pro účely centrálního registru včelstev (CRV). Odborný výklad zaměřený na epizootologii moru včelího plodu podal MVDr. Juraj Toporčák, Ph.D. z UVLF Košice. Upozornil i na nebezpečí dovozu medů s rezidui léčiv ze zemí, kde se dosud tlumí příznaky této nákazy antibiotiky a sulfonamidy.

Aktuálně Co zejména sleduje centrální registr včelstev? Před dvěma roky v Uherském Hradišti o jeho důležitosti hovořili slovenští přátelé. Nyní už s touto evidencí včelstev a jejich chovatelů mají konkrétní zkušenosti. Ty uvedla ve svém vystoupení MVDr. Čermáková z Ústavu včelárstva v Liptovském Hrádku. • CRV je jinak pojatý než naše povinná evidence včelstev a jejich chovatelů podle zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších úprav. Včelařům a funkcionářům ČSV na všech

k předání závažných informací a poznatků i z další problematiky mimo nákazy včel a včelího plodu. V průběhu semináře se tak účastníci seznámili nejen se stavem českého a slovenského včelařství, ale také s plány a cílovými úkoly, jak to vyžaduje současná doba a potřeby z vývoje evropského i světového včelařství. O tom referovali hlavně předseda SZV Ing. L. Gál a místopředseda ČSV Mgr. V. Sciskala. Se zájmem posluchači vyslechli získané zkušenosti a výsledky z laboratorních rozborů vzorků medů, zaměřených na zdravotní nezávadnost a kvalitu. Přednesl je

Přes jisté rozdíly v metodice si funkcionáři rozuměli

úrovních vadí, že údaje z této evidence jsou dostupné pouze správním úřadům vymezeným právní normou. Slovenský centrální registr včelstev je naopak velmi široce přístupný, tedy nejen příslušným úřadům, ale i včelařským organizacím v rámci jejich působnosti a také jednotlivým chovatelům včelstev, pochopitelně pouze v rozsahu informací o sobě. V současnosti je tento CRV už dosti podrobný, ale z potřeb praxe vyplynulo, že pro jeho širší využití musí být dynamičtější. Proto se bude dále rozvíjet. Měl by zobrazovat nákazovou situaci, kočování se včelstvy, členství v SZV nebo jinde a další potřebné informace. Nejpodstatnější pro jeho funkčnost bude přesné a průběžné vkládání údajů. Referáty, které se netýkaly moru včelího plodu Organizátoři využili mimořádně početné zastoupení veterinárních lékařů, včelařských funkcionářů i zástupců ministertev

MVDr. I. Pekár ze Státní veterinární a potravinové správy Slovenké republiky. Z jeho vystoupení vyplynulo, že ve Slovenské republice je schváleno 15 závodů na zpracování medu. V nich se provádí úřední kontroly nejméně dvakrát v průběhu roku. Vzorky medů se vyšetřují na ukazatele obecně platné v EU a v odůvodněných případech také podle normy stanovené pro medy pod chráněnou značkou „Slovenský med“. V roce

Úly v tomto stavu znamenají pro ostatní hrozbu

2010 bylo vyšetřeno 296 vzorků, z nichž 43 nevyhovělo (14,53%), a to z následujících důvodů. Pro vyšší obsah sacharózy nevyhovělo 15 vzorků, pro zvýšený HMF 13 vzorků, pro nízký obsah glukózy dva vzorky, pro nízký obsah fruktózy 1 vzorek, pro obsah cizích barviv 6 vzorků, pro nesplnění požadavku na diastázu 2 vzorky, pro vyšší obsah vody 2 vzorky, pro cizí enzymy 3 vzorky a pro přítomnost reziduí veterinárních léčiv 3 vzorky (1krát tylosin, 1krát enrofloxacin a 1krát sulfadimidin ). V roce 2011 je kladné zjištění, že se už neprokázala rezidua léčiv, ale za hlavní problém lze považovat častější zjišťování

vyšších cukrů a hlavně přítomnost cizích enzymů v medech jako důsledek širšího zavádění průmyslově vyráběných glycidových krmiv do včelařské praxe. K falšování medu se velmi výstižně vyjádřil Ing. L. Gál. Uvedl, že nejčastěji se med doplňuje zahuštěnými ovocnými sirupy, izoglukózou, sacharózou, enzymaticky rozštěpenou sacharózou na fruktózu a glukózu a sacharózou rozštěpenou na jednoduché cukry v iontové komoře, což ztěžuje prokazování falšování. Dále varoval, že falšované medy mohou pro svou nízkou cenu vyhovovat některým spotřebitelům, ale zároveň zhoršují obecné povědomí veřejnosti o kvalitě medu, získaného přirozenou činností včel a správnou výrobní praxí včelařů. K této problematice také velmi váhavě přistupují tvůrci legislativy, takže chybí důslednější právní podpora pro potlačování tohoto špatného jevu. Seminář nebyl monotématický jenom k moru včelího plodu Rozhodně však byl pro veterinární odborníky, včelařské funkcionáře i další účastníky velmi přínosný. Původní záměr rychlého oznamování vzniklých ohnisek moru včelího plodu v blízkosti hranice mezi oběma státy je možné v rámci vzájemně navázaných kontaktů naplnit. MVDr. Jan Krabec předseda komise pro zdraví včel únor 2012 l 41

Včelařská praxe

Jarní snůšky, jejich využití a co je podmiňuje

Pohled na strůpkové folie na konci zimy

Tvorba oddělků

Všeobecné včelařské pravidlo říká: jarní snůšky jsou vždy a jsou pravidelné, na rozdíl od snůšek letních a hlavně medovicových, které jsou nepravidelné a tak trochu včelařská loterie. Mnohdy je jarní snůška hlavní a v daném roce tím rozhodující. Než se některá včelstva tzv. rozkoukají a zesílí, je po snůšce a užitek z ní je minimální. Je tedy na včelaři, aby včelstva na jejich využití dokonale připravil. Využití jarních snůšek je především ovlivněno sílou včelstev, dobrým, teplým a úživným stanovištěm a vedením včelstev.

přidat celý nový plodový oddělek s mladou matkou, aby se síla včelstev opět vrátila. V časném podletí, kdy pomalu již končí snůšky, je nutno dbát o stálý dostatek zásob ve včelstvech a kontrolovat přítomnost kladoucích matek. Včelstva zůstávají v kondici a snižuje se riziko vyloupení na minimum. Ihned po vytočení posledního medu je nutno upravit a doplnit vhodné plásty pro zimní sezení včel. Nevhodně uložené pylové plásty z okrajů úlů, kde by nebyly včelami na jaře využity, ponecháme ve včelstvech, ale pouze je přemístíme nahoru, max. cca 10 cm k předpokládanému sezení a plodování včelstev v časném jaru. Doplnění glycidových zásob v podletí je možné provést ve větší dávce najednou, ale celkové množství je nutno rozdělit na dvě poloviny, aby nedošlo k zalití plástů a omezení výchovy max. počtu včel zimní generace. Včelařovým vysvědčením, že všechna opatření k zazimování silných včelstev provedl správně, je pohled někdy okolo zimního slunovratu na krycí fólie, který demonstruje správnou sílu včelstva a tím předpoklad plného využití jarních snůšek. Vedení bezchybně vyzimovaných včelstev na jaře je již velmi jednoduché. Spočívá ve správném, dostatečném a hlavně včasném rozšíření a zabránění rojení. Rozšiřovat včelstva je nejlépe mezistěnami z kvalitního vlastního vosku a uchovanými mednými soušemi, které se nám podařilo uchovat ve stejném stavu jako při posledním vytá-

P

říprava k využití jarních snůšek, tj. dosažení maximálního medného užitku a využití potenciálu množení včel, začíná v podstatě již na jaře roku předchozího. Na vytvoření dobrého, zdravého a silného včelstva je potřeba vynaložit včelařský um, a pokud včelstva nespojujeme, trvá tvorba silného včelstva obyčejně 2 roky. Už na podzim předcházejícího roku, po přípravě včelstev na zimování, je dávno rozhodnuto o síle a připravenosti včelstva v roce příštím, a tím i o celém úspěchu. Na jaře, těsně před snůškou, se nedá již skoro nic dohnat. Pozitivní a rychlejší vývoj včelstev na jaře může ovlivnit pouze dobré počasí a slušné první nárazové snůšky např. z jív, které nám včelstva nastartují a mají i silný ozdravný vliv proti nosemě. Na ty však každý rok nelze spoléhat. Potom dvojnásobně platí dobrá připravenost vyzimovaného včelstva, které je v kondici a rozvíjí se tzv. samo i za nepříznivých podmínek. V praxi to znamená, v roce předešlém, je základním úkolem včelaře, převést zdárně včelstva přes celou včelařskou sezonu v síle, nezrojená, s maximálním využitím všech dostupných snůšek jak medných, tak i pylových. 42 l Včelařství

Nutností současné doby je také soustavné sledování zatížení včelstev varroázou a při jejím výskytu, pak provedení včasných preventivních opatření. Při přípravě silných včelstev v podletí po posledním vytočení musíme dbát především na následující otázky: Mají včely dostatečný prostor? Jaká je síla a zdraví včelstva? Osvědčila se mladá výkonná matka? Mají včely optimální množství správně uložených glycidových a pylových zásob? První podmínkou je dostatečně velký prostor na zimu, přizpůsobený potřebám silného včelstva, které potřebuje velké plástové plochy k výchově včel zimní generace. Dnešní víceprostorové zimování je již téměř samozřejmostí a nutností. Včelstvo při nepřetržitém kladení po celou sezónu musí mít mladou a výkonnou matku. Pokud tomu tak není, je nutné provést její výměnu. V případech, kdy došlo v sezóně u včelstva k delšímu výpadku plodování, rojení, ztrátě matky, a tím snížení počtu mladých včel, pak k zachování a vyrovnání síly včelstva nestačí pouhé přidání nové matky, ale je nutno

Včelařská praxe čení, bez jakéhokoliv chemického ošetření v chlazeném skladu. Jsou včelami velmi dobře přijímána, působí v začátku sezóny protirojově a zvyšují výnos medu. Silná včelstva se rozvíjejí rychle a bez zásahů. Není potřeba pracných a málo účinných opatření, jako například různá podněcování, přikrmování, komorování až po zcela nesmyslné přehazování nástavků,

dny snůšky probdí ve sladkém nicnedělání. Snahou myslícího včelaře jest tedy předejít a co nejvážněji se snažiti, aby naše včelstva ani na rojovou myšlenku nepřišla, tj. hojnost práce a stálé zaměstnání jim dáti….“ Samozřejmě dneska známe účinné metody zabránění rojení, a tím snadněji předcházíme ztrátám z využití jarních vydatných snůšek. Využití potenciálu množení u zdárně se vy-

Aktuality

Pekařský med patří do pečiva Někdo se možná zeptá při pohledu do regálu v obchodě, co že je to za med, na kterém je napsáno „Pekařský med“? Je jiný? V čem se liší od „normálního“ medu? Musí samozřejmě splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, jinak by nemohl být nabízen, ale jak z etikety vyplývá, je určen pro pekařské zpracování. Odlišný od medu určeného k přímé spotřebě je v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody a tudíž by mohl snadno podléhat zkvašení. Vyhláška č. 76/2003 Sb., v platném znění uvádí pod definicí pekařský med nebo také průmyslový med, jen takový, který je určený výhradně pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť nebo pach, může vykazovat počínající kvašení nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez. Tento pekařský med, je tedy medem, který má mírně zhoršené jakostní parametry. Například vyšší obsah vody, nebo může jít

Zpracování a plnění oblíbených jarních medů pomocí výkonné techniky

kdy se roztrhá plodové těleso, což včely ve vývoji spíše zabrzdí. Už v Českém včelaři před 100 lety se psalo a platí to i dnes: „Intenzivně včelařit znamená: Včelstva musíme na vrchol síly před snůškou přivésti a pracovati k tomu, aby se nám včelstva nerojila. Včelstvo, které dalo roj, nedá nikdy takového užitku medného. Připravujíc se k rojení, civí včelstvo celé dny na masách plodu, myslíc jen na ukojení smyslností svých a pro vážnou práci není a nejlepší

Včelař má dbát o maximální plochy plodu v podletí

víjejících včelstev, nám dává opět možnosti provést s úspěchem potřebné chovy a výměny matek, doplnění a event. rozšíření stavů a vytvoření rezerv pro nezbytné udržování síly a kondice kmenových včelstev. Pak už nezbývá popřát nic jiného, než aby si včelaři i v tomto roce užívali včelařských radostí a rekordních výnosů z jarních snůšek tak, jak tomu bylo v minulém roce 2011. text a foto: Jan Kolomý e-mail: [email protected]

o med ze starší sklizně. Pekařský med však nesmí být zdravotně závadný, nesmí tedy obsahovat žádná rezidua veterinárních léčiv ani nesmí obsahovat nadlimitní obsah kontaminantů z prostředí. Pekařský med se musí označit slovy „pekařský med“ nebo „průmyslový med“ a dále musí být uvedena země původu. Pekařský med musí být na všech obalech označen v blízkosti názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování. Samozřejmě musí být označen i všemi dalšími údaji, které se u potravin vyžadují (identifikace výrobce/ prodejce, množství, doba minimální trvanlivosti apod.). Pokud je pekařský med (průmyslový med) použit jako složka potraviny, například v perníku, může být v názvu této potraviny použit termín „med“ namísto termínu „pekařský med“ nebo „průmyslový med“; v seznamu složek se však vždy uvede název „pekařský med“ nebo „průmyslový med“. Lze tedy pojmenovat medový, ale ve složení musí být uvedeno pekařský, popřípadě průmyJosef Duben slový med. únor 2011 l 43

Jak to dělám já

Jednoduchý chov matek pro vlastní potřebu Včasné výměny matek a jejich vlastní chov pokládám za rozhodující činitel pro úspěšné včelaření. Každoročně kupuji několik matek od chovatele pro zlepšení chovu, další matky si pro svou potřebu sám odchovávám. Vyzkoušel jsem všechny „klasické“ metody odchovu, z nichž jsem si pak vytvořil vlastní postup, který mi z hlediska času a zejména z hlediska minimálního rušení včelstev maximálně vyhovuje. Protože se snažím vždy jednorázově odchovat větší počet matek v červnu, potřebuji vysokou úspěšnost naražení matečníků. Tomuto požadavku vyhovuje nejlépe metoda sádky nebo osiřelce.

V

čelařím na rámkové míře 39x17 cm. Jako chovné si vyberu silné produkční včelstvo, kterému odeberu dobře obsazený medníkový nástavek nad mřížkou po kontrole, zda v něm není matka. Nástavek umístím na stinné místo mimo včelín na upravené, včelotěsné dno bez česna, které má na celé ploše zasíťované dno. Z nástavku odeberu uprostřed jeden plást a vložím místo něj po 2 hodinách osiření chovný rámek. Přelarvuji zásadně na misky z panenského vosku, vyrobené dřevěným kolíčkem 9 mm, misky přilepuji voskem ke kouskům dřevěných latiček, které opět přilepuji voskem k laťce chovného rámku. Tato metoda byla pěkně popsána přítelem Kolomým v jednom z minulých ročníků Včelařství a velmi se mi osvědčila. Je to příjemná práce, která stojí za chvíli času. S přelarvováním na plastové misky jsem v minulosti neměl příliš dobrou zkušenost, plast podle mého názoru ve včelách působí nepřirozeně a misky bylo nutné předem vkládat do včelstva k vytvoření voskových okrajů. V případě misek z vosku je podle mých dosavadních zkušeností úspěšnost přijetí podstatně vyšší, zejména pokud vytvoříme tenký okraj misky, na který včely mohou plynule navázat vlastní stavbou matečníku. Po vložení chovného rámku s miskami medníkový nástavek uzavřu a pro jistotu pokrmím řídkým cukerným nebo medným roztokem, zejména pro přísun vody při rozrušení včel osiřením. Zasíťované dno

Zdařilá série 44 l Včelařství

Detail matečníku

zaručuje dostatečné větrání, které je pro klid včel velmi důležité. Po asi 24 hodinách nástavek otevřu, přesvědčím se o přijetí matečníků a v případě, že je vyhovující odeberu 2 medné plásty, přiléhající k chovnému rámku a nahradím je silně obsazenými plásty z plodiště s nejmladším plodem (bez matky). Tento úkon provádím proto, abych zajistil nadbytek mladušek pro vyživení matečníků, i když se domnívám, že plnohodnotné matky vyživí i medníkové včely. Následně umístím „chovný“ medníkový nástavek zpět na původní včelstvo, samozřejmě nad mřížku. Desátý den po přelarvování chovný rámek z nástavku vyjmu a zužitkuji zralé matečníky obvyklým způsobem, převážně do 3-4 plástových oddělků, připravených již v době odkvětu řepky. Po kontrole a likvidaci případných nouzových matečníků dřevěný nosič matečníku prostě odloupnu nožíkem od laťky

chovného rámku a vložím mezi 2 rámky oddělku tak, aby se okraje dřevěného nosiče opíraly o sousední plásty. Při úspěšném raném chovu a dobrých povětrnostních podmínkách mám k dispozici oddělky s mladými matkami již v polovině června. Je velmi příjemné a výhodné mít k dispozici sílící oddělky s mladými matkami pro okamžitou výměnu, případně pro zazimování rezervních včelstev. Uvedená metoda se mi velmi osvědčila svou jednoduchostí a zejména minimálním rušením chovného včelstva. Jedná se v podstatě o kombinaci metody sádky a osiřelce, kdy však není nutné z chovného včelstva odebírat matku nebo pracně vytvářet sádku. Ing. Vladimír Šámal předseda ZO ČSV Čakov, okres České Budějovice kontakt: [email protected]

Jak to dělám já

A je to! Medobraní je sice včelařské žně, ale to neznamená, že točení klikou medometu je činností, na kterou se celý rok těšíme. Aby „se točilo samo“, je třeba motor. V obchodech je možno si vybrat, co peněženka unese. Druhou variantou, včelařskému národu vlastní, je „zbastlit“ něco vlastníma rukama a hlavou. Ale jaký motor? Čím ho regulovat? Jaké má mít řemenice, jak zpřevodovat ? Pohon vrtačkou. Lze ho dobře regulovat a dovede koš přibrzdit.

Včelaření ve mlýně J

ak přicházelo moje stáří, tak jsem se čím dál častěji a častěji rád vracel vzpomínkami do svého mládí, které jsem prožíval ve svém rodném „Houskovském mlýně“. Vzpomínám nejen na klukovská dětská léta, ale také na těžká léta, prožitá za okupace a potom na léta, která jsem věnoval budování lomu a hlavně na zvelebení mé rodné vísky. Včelařství se provozovalo v naší obci snad od středověku. Včelstva, co si já i moji předkové pamatovali, tu nepřetržitě mívali na pěti statcích (v roce 1931 už jich bylo osm a včelstev 17). Také u nás ve mlýně se od pradávna chovaly včely. Můj tatínek včelařil. Přestože měl hodně práce ve mlýně, tak si pro včely čas vždycky udělal. Bylo to roku 1934, když mne tatínek začal zasvěcovat do tajů včelaření. Měl již sedmery včely, které ještě choval ve stojanech. Přínosy medu byly slabé, průměrně 4 až 5 kg na 1 včelstvo. O dva roky později v osmi letech jsem při shrabování pokosené trávy uviděl takovou větší hrudku suché trávy. V ní byli čmeláci. Moc mě to upoutalo, a tak jsem běžel domů, vzal krabici, ve které měl tatínek nové boty a opatrně jsem celou hrudku i se čmeláky vybral, dal do krabice, udělal jsem nad krabicí malou stříšku a nechal jsem to na stejném místě. Často jsem svůj primitivní úlek pozoroval, a když se čmeláci v krabici zabydleli, tak jsem si je přemístil na své místečko na zahradě, kam jsem je chodil pozorovat. Dokonce se mi podařilo je rozmnožit. Měl jsem z toho velikou radost a denně jsem čmeláky kontroloval. Čas běžel a já jsem již častěji pomáhal tatínkovi hlavně při rojení včel. To byl asi hlavní impulz, kdy jsem se rozhodl, že zkusím také včelařit. Naskytla se mi dobrá příležitost, když tatínek nebyl doma a včely se mu vyrojily. Tak jsem roj sebral, na dvoře jsem vzal bedničku, ve které byla dřevěná polena na topení. Do té jsem udělal rámečky, přitavil kousky mezistěn a pak tam uložil roj. Bedničku

jsem dal do zahrady na svoje místečko, aby tatínek o mé iniciativě nevěděl. Neminul den, kdy bych se nepodíval, jak včely staví a rámečky se zaplňují. Po čase jsem jich tam měl osm a všechny byly krásně zakladené. Potom jsem začal přidávat rámky tzv. do patra. Měl jsem štěstí, protože zrovna byl medový rok. Byla pěkná snůška a navíc tatínek zjistil, že už v rodině nevčelaří sám. Že i já mám svoje včely. Nedal jinak, než že mu je musím ukázat. Tak jsem s ním šel na zahradu k mému primitivnímu úlu. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že on má ve svých včelínech malorámky a já naopak dal přednost větší rámkové míře. Navíc jsem měl všechny souše zakladené nebo zanesené medem. Tatínek byl velmi překvapený a měl z mého úspěchu velikou radost. Navíc se mým pokusem inspiroval a začal přemýšlet o tom, jak také jeho úly vylepšit a zrenovovat. Rozhodl se postupně koupit nové úly „Budečáky“, které byly tehdy považované za vrchol moderního včelařství. Úly byly větší a lépe se v nich pracovalo. Tak jsme se rok po roce snažili náš chov včel vylepšovat. Včelaření mě tak zaujalo, že mě tento koníček vydržel až do dneška, kdy už jsem, jak se říká, vyššího věku. Postupem času jsem se i já modernizoval. V současnosti již používám nástavkové úly, ke kterým jsem si vyrobil malou mechanizaci, abych nemusel ručně zvedat nástavky. Mně nástavkové úly vyhovují. Ale jsem dalek tomu, abych je bral jako jedinou možnost, v čem včelařit. Každý včelař má svoje oblíbené úly, na které je zvyklý. Je na něm, čemu dává přednost. Jak říkával můj tatínek: „Chlapče, když je medový rok a je dobrá snůška, tak je medu v každé bedně, kde jsou včely. Josef Král Vysočany(Housko)

Článků na toto téma je k nalezení v literatuře i na internetu spousta. Promýšlel jsem různá řešení, až jednoho dne mi „odešla“(spálila se) po našem flexa, tedy úhlová bruska. Už jsem ji měl připravenou k odvozu do sběrného dvora, když mi došlo, že v její hlavě je pravoúhlý převod (cca 3 : 1 do pomala), kterému vůbec nic není! Stačí to jen nějak spojit na jedné straně s košem, na druhé s vrtačkou a je to !!!!

Postup: 1) Vykuchat flexu, na rotoru opatrně rozříznout vinutí (novou flexou ), zkrátit osu rotoru 2) Vyrobit svařenec s přesahem, držící převodovku a vrtačku (L 30x30, plocháč). Uchycení do těla medometu definitivně přivaříme po vystředění až úplně na závěr. 3) Z kousku tyčoviny (ø 20 mm a víc, délku naměříme dle skutečnosti) na soustruhu vyvrtat mezikus z jedné strany dle osy koše, z druhé dle průměru závitu převodovky, srovnáme čela. Nasuneme před svařením na závit převodovky a máme vyřešené ustředění a kolmost k přírubě, tedy matce, která původně držela brusný kotouč. Ještě před přivařením mezikusu obě příruby stáhneme k sobě, provrtáme, vyřízneme závit (M5) a sešroubujeme. Tím nedojde při brzdění koše k povolení a vytočení (možno svařit, ale pak už to nepůjde rozebrat). Pak přivaříme unášeč k matce (přírubě). Prořízneme drážku pro čep osy koše. 4) Zbývá už jen výškově a pokud možno souose usadit vrtačku, upevnit ji (klemou nebo stačí i gumicuk) a podle spouště vrtačky umístit raménko s tlačným šroubem (M10), jehož otáčením se regulují otáčky vrtačky. Výsledek předčil mé vlastní očekávání, díky převodu využívá vrtačka celý rozsah otáček, dobře se rozbíhá a při ubrání rychlosti i dobře brzdí. Oldřich Havlíček [email protected] únor 2012 l 45

Jak to dělám já

25 let zkušeností s protirojovou metodou Je zajímavé, jak se názorové tradice v průběhu let nemění. V letech 1985 nebo 1986 jsem se snažil neúspěšně „vpašovat“ do časopisu Včelařství zkušenost, kterou jsem čistě náhodou získal při nucené absenci mé přítomnosti na mých tehdejších včelnicích (1983), kde jsem v té době prováděl výměnu klasických úlů za úly nástavkové. Tehdy se jednalo o 65 produkčních včelstev. Stalo se, že včelstva již umístěná v nástavkových úlech, nalezla prostor ve vysokém podmetu (úlovém dnu), a tento prostor zastavěla trubčinou. Zde vychovala masu trubců a na rozdíl od včelstev, která v tuto dobu ještě neměla možnost takový prostor využít, se téměř nerojila. Tento poznatek jsem počal cíleně využívat a přestal jsem se na trubce dívat jako na bandu zcela neužitečných darmožroutů a záletníků.

V

průběhu let jsem se dopídil kdy a kam je nejlépe vkládat stavební rámky. Zjistil jsem, že k pochopení tohoto mechanizmu jsou velmi důležité „Zákonitosti života včelstva“, které specifikoval a publikoval Otakar Brenner. K vysvětlení tohoto jevu jsem hledal v dostupné literatuře názory na rojení a jeho omezování v produkčním období včelstva. Nechci se zde zabývat metodou autorů Linhart, Bičík a Vagera. Tato metoda byla k mému údivu publikována v časopise Včelařství a nyní je ve včelařských kruzích dostatečně známá a také i diskutovaná. Dovolte mi tedy poukázat na tuto metodu i z jiné strany. Nejprve bychom si však měli udělat malou exkurzi do minulosti.

zvoleného postupu. Je pravdou, že mnozí autoři včelařské literatury se tematice rojení včelstev vyhýbají a berou ji pouze jako exis-

Co na to literatura Literatura uvádí, že v dřívějších dobách včelaři rojení podporovali, a to z čistě komerčních důvodů. Taktéž se uvádí, že již Josef Antonín Janiš (1789) doporučuje jako samozřejmé a vhodné opatření při rozšiřování včelstev (početních stavů) dělat oddělence. Jsou, jak píše, stejně dobré jako přirozené roje a včelař si je může udělat, kdy je potřebuje. V publikaci „Včelaříme jednoduše“, autor a známý současný včelařský odborník Dr. Liebig doporučuje „obírání včelstev“ koncem dubna nebo začátkem května o jeden včelami obsednutý plodový plást, který je využit k tvorbě smíšeného oddělku, kterého po devíti dnech využije jako chovné včelstvo k chovu matek a za dalších dvanáct dnů smíšený oddělek rozdělí do oplozovacích včelstvíček. Čili, řečeno velmi volně, k předcházení vzniku rojových nálad ve včelstvu je doporučováno oslabování včelstev v době reprodukce a shromažďování zásob. Tento způsob je vhodný pro včelaře, kteří tvoří nová včelstva pro obnovu vlastního fondu či ke komerčním účelům. Co ale mají dělat včelaři, kteří se nechtějí zabývat intenzivně tvorbou nových včelstev? Literatura a trubci V literatuře jsem také nalezl doporučení, jak rojení předcházet pomocí chovu trubčího plodu, a zde jsem si také ověřil správnost 46 l Včelařství

Sundavání roje nebývá mnohdy jednoduché

tující fakt. Jiní autoři se zabývají „hašením“ rojových nálad klasickými a mnohdy pracnými způsoby, například vylamováním matečníků, překládáním a záměnou plodových plástů, atd. Avšak, Quido Sklenar v publikaci „Moje včelí matička“ (1923) v kapitole Stavební rámek (str. 45) doporučuje vkládat stavební rámek a říká: „Užívá se ho zvláště k odvrácení rojivé horečky včelstva“. V kapitole Zamezení rojení (str. 46) poznamenává: „Správně užívaný stavební rámek snižuje též rojivost“. V publikaci Včelařská encyklopedie (1956) v kapitole Roje (str. 328 – 329) se praví: „…užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení.“

Jak to dělám já I Dr. Liebig dále uvádí že: „Stavební rámky, které jsme přidali v dubnu, se neužívají jen jako past na varroázu, a proto je nutno včas vyřezat dříve, než se vylíhnou trubci. To má také napomoci zabránit vzniku rojové nálady. Larvy trubců jsou kromě toho dobří odběratelé krmné šťávy.“ Dvě metody předcházení vzniku rojové nálady Jak se zdá, máme zde dvě metody, jak docílit stavu, kdy u včelstva nevznikne rojová nálada. Jedna metoda je metoda, kterou Dr. Liebig nazývá „obíráním včelstev“ a tvorbou oddělků. Viz také J. A. Janiš. Druhá metoda je založena na poznatku, že nadprodukce produktu hltanových žláz ve včelstvu provokuje včelstvo k rojení a chov trubců nabízí cestu přirozeného odčerpání této energie. Nejsem ochoten se klonit k názoru, že Dr. Liebig, Emanuel Tocháček, Dr. Jaroslav Svoboda, nebo Quido Sklenar a možná i jiní autoři včelařské literatury byli fantastové, kteří si něco vymýšleli. Naopak, jejich publikované poznatky byly založeny na pozorování života včelstva mnohých generací včelařů a je čistě na nás, jak s tímto dědictvím naložíme. Co k výše uvedenému dodat Můžeme namítnout, že citovaní autoři doporučovali opakované vyřezávání trubčího plodu po zavíčkování. Dr. Liebig vyřezávání doporučuje jako prostředek biologického boje proti roztoči Varroa destructor, ale také jako protirojové opatření. Nevýhodou bylo použití pouze jediného stavebního trubčího rámku. Jeho atraktivitu a funkčnost bylo nutno obnovovat vyřezáváním, aby se dosáhlo potřebného množství trubčího plodu. Tato metoda byla náročná na čas a práci včelaře. Metoda, kterou nabízejí široké včelařské veřejnosti autoři Linhart, Bičík a Vagera tyto nevýhody časové náročnosti a pracnosti značně redukuje a umožňuje tuto (manipulaci se stavebními rámky) integrovat do běžných zásahů v průběhu běžného ošetřování včelstev. Co je této metodě vyčítáno Především je poukazováno na vyšší koncentraci roztočů Varroa destructor ve včelstvu, obzvláště v podletí. Ta je způsobena délkou vývoje trubčí larvy v dospělce a tudíž i vyšším počtem oplozených samiček roztoče, které vycházejí z buňky spolu s líhnoucím se trubcem. Jedná se až o jednu třetinu více samiček, než kolik jich vychází spolu s dělničím plodem. Není to ale neodstranitelná vada. V období letního slunovratu, kdy pomíjí nebezpečí vzniku rojových nálad ve včelstvu je potřeba trubčí rámky ze včelstev odstranit. Tento úkon provedeme současně s přípravou včelstva na zimování – úpravou úlového prostoru a revizí plástů. Současně můžeme použít některých léčebných přípravků k tlumení roztočové nákazy (Formidol, Gabon). Zde nejsme tak bezbranní a dokážeme vzni-

kající zimní generace včel před poškozením ochránit. Kdy metoda nefunguje podle očekávání Nefunguje tehdy, pokud se nedokážeme oprostit od zažitých postupů ošetřování včelstev a do těchto se snažíme implantovat navrženou metodu. Nefunguje tehdy, pokud se o aplikaci metody snaží „držitel včel“, který potřebuje ke každému úkonu „posvěcené schéma“ a dle něho bezmyšlenkovitě jedná. Nefunguje tehdy, pokud jsou stavební rámky do plodového tělesa vloženy předčasně a způsobí porušení teplotních poměrů a nerovnováhu vnitřních vztahů ve včelstvu. Nefunguje tehdy, pokud stavební rámky jsou do včelstva vloženy za plné snůšky, tedy pozdě. Včelstvo zaplní vystavěnou trubčinu medem dříve, než ji matka stačí zaklást, a tím je znehodnocený protirojový efekt metody. Zákonitosti života včelstva Abychom se těchto neúspěchů vyvarovali, je třeba si vytvořit vzorec chování, pomůcku. Touto pomůckou, která nám pomůže pochopit celý tento systém, je znalost a aplikace Brennerových „Zákonitostí života včelstva“. Ty nás poučují o tom, že aby včelstvo mohlo stavět, potřebuje vhodnou teplotu, dostatek včel schopných stavby a příliv potravy podle vzorce: Stavba (voskové dílo) = Teplo (teplota vnitřního prostoru a vnějšího prostředí) = Pracovní potenciál (dostatečné množství stavby schopných včel) = Energie (dostatečná nabídka potravy). Z toho je možno odvodit následující: Jestliže je jedna složka těchto zákonitostí zastoupená v menší míře, vyrovnají se ostatní zákonitosti na úroveň té nejmenší a včelstvo slábne. Jestliže jedna složka zákonitostí zcela chybí, včelstvo tuto nedokáže nahradit a uhyne. Např. nedostatek potravy, vada nebo úhyn matky… A to je celý zázrak, který nazýváme chovem včel. Aplikace metody a chov matek Aplikace metody chovu trubců přináší nepříjemné překvapení chovatelům matek. Ochota včelstev k chovu je minimální. Chov matek při matce je téměř nemožný. K tomuto účelu je nutno chovné včelstvo z aplikace metody vyloučit a vést klasickým způsobem přípravy k chovu. Případně je vhodný způsob za použití osiřelce, případně sádky (smíšeného oddělku). Na druhou stranu vidíme, že u takto vedených včelstev dochází k tichým výměnám matek. Není žádnou výjimkou, že nalezneme v pozdním podzimu při kontrolách dvě matky ve včelstvu. To přináší problémy při případném klíckování matek. Nemůžeme si být jisti, že nám někde ve včelstvu neběhá jiná matička. Přestože ve včelstvech probíhají tiché výměny matek, praxe ukazuje, že je třeba provádět periodickou obměnu genetického materiálu nákupem matek z vyšších chovů a jejich případnému následný rozchov.

Jak je to s medem Pokud se naučíme tuto metodu správně používat, budeme při prohlídkách včelstev překvapeni množstvím trubců. Trubci, pokud nejsou na záletech, se převážně zdržují na plodu, kde vytváří tepelnou pohodu. Ostatní včely dělnice jsou zaměstnány převážně snůškou a na česnech je patrná vysoká letová aktivita. To má samozřejmě i příznivý vliv na mednou produkci.

Nad vlivem chovu trubců na medné výnosy se zamýšlí polský výzkumník Maciei Winiarski v článku, ve kterém klade otázku, zda „Má smysl likvidovat trubčí plod?“ Uvedená úvaha je u nás publikována v Odborných včelařských překladech č. 2/2010 na stránce 19. Autor zde na základě osmiletého pokusu dokazuje, že systematické vyřezávání trubčího plodu snižuje výnosy medu až o 35% ve srovnání se včelstvy, kde trubčí plod vyřezáván nebyl. Jak dále To, zda budou včelaři předcházet vzniku rojových nálad ve včelstvech tím či oním způsobem, záleží na zkušenostech každého jednotlivého včelaře. Je věcí každého včelaře, zda bude užívat k omezení rojivosti klasické metody, či zda bude k předcházení rojových nálad užívat metodu „obírání včelstev“, jak ji uvádí Dr. Liebig, případně i jiní, nebo bude chtít užívat zde diskutovanou metodu, kterou včelař umožní včelstvům chov trubců podle jejich „uvážení“ a potřeb. Je však možno také obě metody užívat současně a vytvořit si záložní včelstva s mladými matkami pro případnou plánovanou podzimní či jarní výměnu matek, spojování včelstev, dvoumatečná včelstva… Skutečností však je, že umožníme-li včelstvu chov trubců, má to významný vliv na předcházení vzniku rojových nálad. A to by neměl včelař opomenout. Josef Křapka, Bečov únor 2012 l 47

Jak to dělám já

Moje zkušenost s melecitózou V

letošním roce (2011) jsem se s melecitózním medem setkal za dobu svého včelaření (25 let) podruhé. Včelařím v nadmořské výšce okolo 550 m, stanoviště mám na rozhraní zemědělské krajiny a souvislých lesních komplexů. Přínos melecitózy jsem poprvé zaznamenal kolem 25. 6., kdy jsem začal med okamžitě vytáčet a vcelku se to přes určité obtíže podařilo. Předpokládal jsem, že medovicová snůška bude vzhledem k poměrně suchému počasí končit na začátku července. Šok nastal v období mezi 4. 7. a 11. 7., kdy včely v průběhu jednoho týdne zanesly medníky a plodiště melecitózním medem, který nebylo možné vytočit. Přínos v tomto týdnu odhaduji na 20 kg na včelstvo. Při pokusech o vizuální zjištění zdroje medovice se mi potvrdilo, že v převážné většině se pravděpodobně jedná o některé druhy mšic na starších smrkových porostech, které byly hojně včelami navštěvovány. Stál jsem před úkolem, jak si s plnými plásty poradit. Při tomto množství medu totiž nepřipadalo v úvahu, že by včely vše spotřebovaly do zakrmení, nebo aby na tomto medu 48 l Včelařství

zimovaly. Med v buňkách ani po vyjmutí plástů z úlů neztuhl úplně, ale zachoval si konzistenci krystalického gelu. Při první melecitózní snůšce před několika lety jsem zvolil metodu rozváření plástů, která je však velmi pracná a přišel jsem o třetinu souší. Včelařím na rámkové míře 39x17. V posledních létech se snažím z hygienických důvodů zásadně obměňovat dílo, a proto mi bylo líto likvidovat světlé plásty, neboť včely zanesly i čerstvě vystavěné mezistěny v plodištích. Proto jsem zvolil postup, při kterém jsem širokou, ostrou vidličkou na celé ploše plástů poškrábal víčka a plásty namočil do studené pitné vody ve větší plastové nádobě. Nebylo nutné rámky pracně klasicky odvíčkovat, protože při poškrábání víček nedocházelo vzhledem k tuhosti medu v buňkách k jejich poškozování. Po asi 3-4 dnech pronikla voda do medu v buňkách a plásty vyplavaly k hladině. Pak stačilo jen několikerým prudkým trhnutím řídký medný roztok v buňkách vystříknout, sítem odebrat víčka a plásty postupně vrátit do včel k dočištění a zakrmení cukrem. Protože mi bylo líto

vzniklý roztok medu vylévat, pokusil jsem se také o částečné využití na medovinu tím způsobem, že jsem zvážil plné plásty před namočením a podle celkového množství medu přidal adekvátní množství pitné vody v poměru, vhodném pro dobré prokvašení. Pro tento účel jsem použil pouze světlé plásty, abych se vyhnul riziku pachutí a nečistot ze starého díla. Roztok je nutné svařit ihned, aby se předešlo nežádoucímu samovolnému kvašení za přístupu vzduchu. Podle mých dosavadních pozorování je riziko výskytu melecitózy podstatně vyšší v suchém počasí, kdy je zřejmě větší celková koncentrace cukrů v medovici. K problému přispívají podle mého názoru i současné klimatické změny, které mohou v budoucnosti vyvolávat i změnu druhové skladby a populačních křivek producentů medovice, a tím bohužel i častější výskyt melecitózních snůšek. Ing. Vladimír Šámal předseda ZO ČSV,o.s., Čakov

Jak to dělám já

Přepravní bedny na plásty s medem Nastala zimní doba zdánlivě včelího klidu. Ale po nás včelaře je pořád co zlepšovat a pokud možno si usnadnit práci. Například vím, jaká je to dřina při vytáčení nosit plné nástavky s medem, ať už je musíme přenášet ze včelina nebo z venkovního stanoviště. Já jsem ten problém také měl, a proto jsem se ho rozhodl vyřešit. Vyrobil jsem si malou šikovnou bedničku, do které se vejde 5 až 6 plástů 39x24 cm plných medu nebo 4 plásty 39x24 (mám je široké 5 cm, ale o tom jindy).

J

elikož vytáčím med doma a včely mám čtyři kilometry daleko, vyrobil jsem si jich raději čtrnáct kusů. A věřte mi, že se s nimi velice dobře manipuluje, jak můžete vidět na fotografii, a pro mne je to velká úleva při této práci.

Výška bedny činí 27 cm, vnitřní délka je 40 cm a vnitřní šířka je 22 cm. Čela jsem zhotovil z dřevěné desky (prkna) 22 cm šířky a tloušťky 2 cm. Uvnitř je vyfrézovaná 12 mm široká drážka na úchyt plástu. Kdo nemá frézu, tak si musí zvětšit bednu a uvnitř bedny přišroubovat laťky na úchyt rámku. Taková široká prkna jsou drahá. Proto jsem čela (předek a zadek) zhotovil z finančních důvodů z prken různé šířky, jak je vidět na obrázku, a spojil jsem je dvěmi laťkami, které používám na uchopení bedny, dohromady. Dále jsem si koupil několik segmentů laminované plovoucí podlahy. Jejich cena je v zimním období mnohem nižší. Segmenty jsem použil na boční stěny. Vrchní kryt transportní bedny jsem zhotovil z latěk a pokryl starým linem, takže mne nezaskočí při transportu medu ani silná přeháňka. Jaroslav Franek e-mail: [email protected] Tel.: 731 728 489 Na přání čtenářů otiskujeme detailní foto přípravku na drátkování mezistěn od J. Franeka únor 2012 l 49

Jak to dělám já

Dadantklub do druhé desítky V roce 2001 měl Ing. Vladimír Řeháček jasnou vizi, že je třeba vnést do české kotliny svěží vítr a ukázat včelařům, že ve světě jsou vyvinuty a rozšířeny metodiky ošetřování včelstev, které lépe vnímají potřeby včelstev a zároveň umožňují snadnější obsluhu včelařům. Za tímto účelem založil občanské sdružení Dadantklub. Vlajkovou lodí Dadantklubu je úl Eurodadant, který je historicky třetí významnou modifikací úlů Dadant. Autorem Eurodadantu je Ing. Vladimír Řeháček (1933–2010), dlouholetý vědecký pracovník a učitel včelařství v SOUV Nasavrky. Úl a metodiku vyvíjel od r. 1980 až do své smrti v říjnu 2010.

E

urodadant zpřístupňuje celosvětově používanou metodiku ošetřování včelstev a modifikuje ji pro přírodní a klimatické podmínky ČR. Ty jsou dány především silnými nárazovými snůškami, které jsou nejpravidelnější na jaře. Následná, různě dlouhá bezsnůšková období, bývají přerušena většinou nepravidelnou snůškou, specifickou pro danou oblast. Abychom jarní snůšku maximálně využili, potřebu-

50 l Včelařství

Včelnice manželů Gottwaldových v Buku

jeme, aby včelstva byla v optimální síle již začátkem května, kdy rozkvétá řepka ozimá, nejjistější zdroj snůšky v ČR. Pro splnění

tohoto cíle nabízí Eurodadant včelstvům ideální podmínky. Základní podmínkou prudkého jarního rozvoje je především vysoký plást v plodišti. Velké plodiště poskytuje matce dostatek prostoru pro kladení po celou sezónu. Na rozdíl od většiny ostatních metodik se plodiště při rozšiřování nikdy netrhá. Prostor pro ukládání sladiny je řešen nástavky s polorámky, které umožňují snadnější manipulaci s nástavky, oddělování zralého a nezralého medu v jednotlivých vrstvách a také snadnější získávání druhových medů. I když se v Eurodadantu nepoužívá mateří mřížka, matka polorámky nezakládá a med je uchováván až do vytočení v panenských plástech. Díky tomu nedochází k ovlivňování chuti a vůně medu kontaktem s košilkami v tmavých plodových plástech. Zjednodušuje to i skladování souší, které nemusíme sířit či jinak chránit před zavíječi. Oproti 11rámkovému originálu Dadant a evropské verzi Dadant-Blatt na 12 rámků má Eurodadant 13 rámků. Zůstala zachována výška plodištního rámku 30 cm a celková plocha neděleného plodiště 270 dm2. Důležitou součástí Eurodadantu je tzv. manipulační nástavek, což je polonástavek, umístěný mezi dnem a plodištěm. Slouží ke stavbě divočiny, k odkládání nektaru při nárazových snůškách a k předávání informací mezi létavkami. Eurodadant je uteplený úl na studenou stavbu s vysokým dnem, jehož 1/3 je zasíťovaná. Problém s obměnou díla v plodišti vyřešil Ing. Řeháček znovuobjevením Blinovy přepážky, která umožňuje obměnit až polovinu plodových plástů za sezónu.

Jak to dělám já

Značení cejchem K

Hlavním cílem Dadantklubu je postupné vylepšování metodiky ošetřování včelstev v Eurodadantu. Na každoročních setkáních se naši členové mohou seznámit i s postupy a výsledky včelaření svých kolegů. Letos se konalo setkání Dadantklubu v listopadu 2011 v Dobré Vodě u Záblatí. Hostem našeho setkání byl ředitel Výzkumného ústavu včelařského Dr. Ing. Kamler, který přednesl přednášku na téma Ošetřování včelstev v 11 – 12rámkovém systému Dadant. S metodikou včelaření v Eurodadantech ve velkoprovozu nás seznámil předseda Dadantklubu Ing. Cimala. O své poznatky o polském včelařství se s námi podělil Karel Vrzáň a Rudolf Stonjek nám předvedl elektrický rudlík na nástavky. O zásadách konstrukce Eurodadantu nás poučil Luboš Tomášek a následně nám výrobu jednotlivých částí Eurodadantu názorně předvedl ve své dílně Daniel Gottwald. Součástí našich setkání je již tradičně exkurze na včelnici některého z našich členů. Letos jsme navštívili včelnici manželů Gottwaldových v Buku, která se nachází v nadmořské výšce 790 metrů a první med z vrb vytáčeli v uplynulé sezóně již 30. 4. I to je jedna z výhod Eurodadantu. Přejeme všem, kteří to s Eurodadantem zkusí, aby i oni šířili mezi ostatními včelaři heslo Dadantklubu: Eurodadant – radost včelařit!

aždý ví, jaký fenomén se rozšířil mezi včelaři v posledních letech. Jsou to krádeže úlů a včelstev. Rozhovor s mým přítelem včelařem na toto téma mne jako kováře inspiroval, zda bych dokázal úspěšně vyrábět sortiment vypalovacích želez. Metoda označování majetku vypáleným cejchem je doslova pravěká. Tedy několika tisíci lety prověřená a zaručeně účinná. Pokud si dáte záležet, značku lze vypálit do hloubi několika milimetrů podle materiálu doslova na věky věků. Takovou značku nelze beze stopy odstranit a v případě včelaře označený úl ztrácí pro možného zloděje cenu. Navíc na stránkách pracovní společnosti nástavkových včelařů existuje databáze uživatelů cejchů. Pokud byste narazili na nějaký podezřelý úl, není problém zjistit podle databáze majitele úlu. Co se technologie výpalu týče, podle mých zkušeností ideálního výsledku docílíte rovnoměrným ohřevem cejchovače plynovým hořákem až do okamžiku, kdy kov začne nabírat barvu, poté pokračujte ještě několik vteřin (cca 7 vteřin, dle velikosti železa). Následně přitlačte značku na konkrétní místo na cca 2 vteřiny. Pozor, při vypalování do dřeva se vyvalí hustý bílý dým, který vám při nepozornosti zasáhne oči a vy začnete slzet. Výsledek ale stojí za to. Na dřevě máte perfektní reliéf vašeho loga. Železo nemusíte ohřívat pouze plyno-

vým hořákem, ale například i pomocí elektrického vařiče, kamen, ohniště a podobně. S vypáleným obrázkem lze dále ještě pracovat. Pokud ho chcete vyčistit, aby zbyly pouze tmavé linky na světlém dřevu, můžete ho po ploše mírně přebrousit smirkovým papírem. V dnešní době není problém vyrobit cejch s prakticky jakýmkoliv motivem, a tak není na škodu si trochu pohrát s obrázky, které nemusí jen namíchnout zloděje, ale nakonec mohou Váš úl také ozdobit. Menší značkovací železo nemusíte používat pouze k ochraně úlu, ale také např. jako prostředek k ocejchování rámků (kradou se také), a dokonce i jako pečetidlo do vosku. Do budoucna bych chtěl pro včelaře připravit některé další výrobky. Například jednou z našich dalších aktivit je výroba štípané šindele včetně pokládky. Chtěli bychom proto zahájit výrobu klátů s šindelovým opláštěním. Uvidíme, co přinese budoucnost a zda se u nás najdou příznivci těchto téměř zaniklých řemeslných postupů lidové architektury. Jan Tyle kovářství-šindelářství www.tylak.xf.cz; www.cejchy.xf.cz tel.: 736 225 565

Ing. Pavel Cimala MUDr. Vladimír Šumera e-mail: [email protected] www.Dadantklub.estranky.cz Cejchy máte na věčnost... únor 2012 l 51

Včelařská praxe

Medovina, nápoj nejenom vánoční Před mnoha lety jsem psal: „Co se stalo s medovinou, tímto nápojem dávných reků? Je odsouzen k zapomnění, jako mnoho jiných poznatků a zkušeností našich předků, které, ač pomáhaly tisícerým generacím žít, dnes nestojí než za pohrdavý úsměv?“1 Ačkoliv tehdy jsme snad mohli zaznamenat určitý narůstající zájem spotřebitelů o tento produkt, přetrvával nicméně u většiny potenciálních konzumentů zakořeněný názor, že medovina je alkoholický nápoj poněkud „neušlechtilý“, neboť byl před „sametovou revolucí“ jeden z nejlevnějších. A tedy jaksi opovrženíhodný v okamžiku, kdy nás minula učňovská či středoškolská léta, ve kterých jsme jím brali zavděk.

V

ěřím, že se od té doby mnoho změnilo. Medovina si na trhu od té doby našla své místo. Již dříve bylo možno konstatovat, že čajovny jsou místem, kde je nezřídka možno různé medoviny okoštovat. Přízeň tato místa klidu a pohody medovému vínu uchovávají. Právě čajovny medovinu „objevily“ pro nové konzumenty a vdechly jí nový život. Medový mok lze samozřejmě zakoupit v desítkách specializovaných včelařských prodejen. Běžně vám zde nabídnou produkci možná více než desítky českých i slovenských výrobců, medový nápoj je i v nabídce v běžné potravinové síti, byť zde samozřejmě v užší nabídce. Naopak širokou nabídku zprostředkovává internetový obchod. Tento stav „zviditelnění“ a prosazení se medového vína vnímám jako hlavní pozitivum vývoje posledních deseti – patnácti let. Špetka z historie medoviny Medovina nebyla nikdy pouze slovanským či dokonce jen českým nápojem, kteréžto asociace můžeme nabýt četbou starých pověstí A. Jiráska. Kvašené nápoje z medu se konzumovaly prakticky všude, kde člověk začal sbírat a skladovat med. Vzácný včelí produkt byl jediným běžně dostupným koncentrovaným sladidlem relativně již v prehistorických dobách. Od nejstarších dob byla medovina považována za zdroj života, moudrosti, odvahy a síly a jako taková se přednostně podávala hrdinům a rekům. Věřilo se, že má účinky afrodisiaka. „Inrus mulso, foris oleo”, tj. zevnitř medovinou, zvenku olejem, zněla odpověď stoletého starce římskému císaři Augustovi na jeho dotaz, jak kmet dosáhl v plné síle své dlouhověkosti. Oblíbená byla zejména na půlnoční straně Evropy; seveřané věděli, jak se v nepřívětivém podnebí ochránit před nepřízní počasí a účinně a příjemně si rozproudit krev. Nelze opomenout, že také Wales a Anglie byly po staletí domovinou vína z medu. Veliká Alžběta I. sama docházela do hlubokých palácových sklepů,

Ležácký sklep v Nasvrkách, kde zraje medovina

aby zde osobně prováděla inspekci a dozor nad výrobou medoviny, určené speciálně pro její výsostný stůl. A posléze se dostáváme ke Slovanům, zvláště pak starým Moravanům a Čechům. Dochované záznamy starých orientálních cestovatelů uvádějí, že bohatí jedinci ve Velkomoravské říši vlastnili i sto nádob medoviny. Ta byla ve značném množství konzumována při různých příležitostech, konkrétně při výročních rodinných shromážděních, kdy se společně popíjelo na uctění památky zesnulých. Postupně četnost záznamů zmiňujících konzumaci zlatavého moku v našich zemích narůstá. Karel IV., otec vlasti zavedl pro chov včel a obchod s medem několik speciálních opatření zejména celního a daňového charakteru; tím rozvoji včelařství výrazně napomohl a alespoň dočasně i medovině, byť rozšířením vinařství vytvořil osudnou konkurenci. Medovina z nápojových lístků všech krčem a šenků postupně prakticky vymizela. V roce 1504 se v Praze nacházeli pouze dva medaři, shodou okolností oba v sousedních domech na Staroměstském rynku naproti radnici. Jeden z nich skončil zvláště hrůzyplně. Jeho žena ho otrávila, aby sama byla za svůj hanebný čin r. 1509 utopena. Nešťastná Markéta medařka: jako by její osud na dlouhá staletí předznamenával úděl moku, kterým své hosty tak ochotně častovala. Takováto recese se v různé době postupně projevila prakticky všude, kde v průběhu věků byl tento nápoj užíván. Nastal soumrak výroby medoviny. Věříme, že jen proto, aby byla pro dvacáté první století znovu objevena…

1 Libor Dupal, Kniha o medovině (nakladatelství MAŤA, 1. vydání, 1996). 52 l Včelařství

Výrobní postup Detailní metody na přípravu medoviny z nejdávnějších dob se nedochovaly, mnoho ale napovídají postupy používané v rovníkové Africe ještě v polovině minulého století a možná někde dodnes. Roztok s medem se vaří, zchlazený se očkuje ušlechtilými hluboko prokvášecími vinnými kvasinkami, po dvojím stažení z kalů se polotovar uloží do sudů ke zrání, případně se medovina školí (přidávání kuléru, přikyselení, přislazení, macerování bylinami a kořením aj.). Přes zdánlivou jednoduchost základních technologických principů je třeba zdůraznit značnou variabilitu postupů a receptur. Novodobí výrobci již mají dostupné hluboké znalosti z oblasti kvasných procesů a nelze než doporučit, aby se jimi řídili a plně jich využili. Jen zúročením dávného odkazu a zkušeností předků spojením s výsledky moderní vědy a technologie mohou zajistit vysokou jakost svých výrobků. Někteří výrobci prosazují výrobu zastudena, tedy medový roztok nepřevářejí. Zdůrazňují, že tak v medovině uchovají termolabilní látky, v medu tak ceněné. Technické požadavky na medovinu Článek je určen odborné veřejnosti, a tak bychom se neměli bát několika odborněji zaměřených řádek, byť tentokrát zůstaneme velmi struční. Podívejme se nejdříve na náležitosti značení medoviny. Důležité jsou údaje o složení výrobku. Potravinářské výrobky musí mít v označení uvedené své složení i použité přídatné látky (buď celým názvem, nebo pomocí kódu E stanoveného vyhláškou). Například použití sorbanu draselného se označuje kódem E 202, kyseliny citronové E 330, karamelového kuléru E 150a atd. Za vážnější prohřešek považuji poukazování na léčivé účinky medu a medoviny. To

Včelařská praxe je pro potravinu a navíc alkoholický nápoj zcela nepřípustné. Jakékoliv zdravotní tvrzení musí být schváleno v souladu s harmonizovanou legislativou EU. Reklama a označení nesmí vyvolávat neoprávněná a neprokazatelná očekávání u spotřebitele. Pochybnosti má autor rovněž o možnosti použít pojem „přírodní“ v názvu medoviny, neboť §4 vyhlášky č. 113/2005 Sb. o označování, odst. (2), uvádí, že: „Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu ani na připojených součástech a písemné dokumentaci, která potravinu provázejí, se neuvádějí údaje, že (…) charakter potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních právních předpisech.“ A to pro med ani pro medovinu není. Co se týče fyzikálních a chemických požadavků, vyhláška Ministerstva zemědělství ČR závazně stanovuje jako minimální hodnoty obsah etanolu 10 % objemových a obsah cukru nejméně 40 g/l, zatímco obsah těkavých kyselin je pochopitelně limitován nejvyšší hodnotou, sice 1,6 g/l (jako kyselina octová). V některých výrobcích je obsah alkoholu upraven přidáním lihu (obvykle medoviny, které obsahují přes13,0 % alkoholu.). To může být nepochybně trnem v oku některým skalním příznivcům „přírodních“ výrobních postupů. V dobré medovině nesmí být přídavek etanolu ve vůni ani v chuti patrný. Skutečně závažným porušením předepsaných hodnot bývá překročení stanoveného obsahu těkavých kyselin. V takovém případě se jedná nepochybně o technologickou nedůslednost producenta, umocněnou vysokou citlivostí kvasícího moku na produkci těkavých kyselin. To ale rozhodně není omluvou. „Ocet“ je v některých medovinách skutečně až příliš cítit i nepříliš vycvičeným nosíkem a jazýčkem… Takový výrobek pak lze považovat pouze nejen za podřadný, ale dokonce nepoužitelný. Umíme medovinu vychutnat? Na trhu je široký výběr medovin. Z těch méně alkoholických je to Medovina z Potštejna od rodiny Plevů (11%), Hromčíkova Elisa (12%) nebo Hradní medovina (12%) od pana Vydry z Brna; většina nabízených produktů má obsah lihu kolem 13% - např. některé druhy Královské medoviny (od Fy. Včelex ze Záhřebu), Staroslovanská medovina od Ing. Kudláče ze slovenské Dolné Krupé; jen výjimečně je deklarován vyšší obsah lihu, příkladem je bylinná Královská medovina. Výrobci rádi ochucují produkt bylinným či kořenným extraktem nebo aromatem. Z výzkumného ústavu včelařského tak máme na trhu Dolskou medovinu mandlovou, ale také skořicovou, kterou nabízí i záhřebský Včelnex. Hromčík nabízí svoji Elisu v podobě sherry, přidává do ní višňový koncentrát. Složitější kompozice bylin a koření nalezneme v Královské bylinné anebo v Hromčíkově hořké, atd.

Některé výrobky uvádí specifický druh použitého medu (Staroslovanská medovina – z akátového medu, anebo z medu medovicového); Hromčík deklaruje použití pouze a výhradně českého medu. Více medovinařů zdůrazňuje, že se vyhnuli v technologii tepelným záhřevům, čímž ochránili termolabilní látky z medu. Jeden producent se ovšem chlubí, že tak uchoval léčivé látky, které jsou obsaženy v medu. To je ovšem neschválené, a tedy nepřípustné tvrzení. Medovinu, jako každý jiný alkoholický nápoj, můžeme buď pouze pít (ani nechci pomyslit, že snad kvůli otupení smyslů), nebo vychutnávat. Při odborné degustaci medoviny se hodnotí vzhled, vůně a chuť a provedení takové zkoušky může být i na pohled hotovým koncertem. Při hodnocení vzhledu medového nápoje se nejprve posuzuje jeho čistota; právě u tohoto nápoje není ani zdaleka samozřejmostí - vyžaduje se průhlednost a čirost výrobku, přičemž jen jemný sediment je možný a přípustný. Jemná opalescence (tj. nepatrné částečky rozptýlené v roztoku) je pro medovinu, zejména s vyšším zbytkovým cukrem, přirozeným jevem a nepovažuje se v žádném případě za zákal. Teprve až medové víno, které zůstává ve skleničce i po chvíli zakalené, zamlžené, je nutno považovat za podřadné. Horší je ovšem případ, kdy medovina vykazuje zákal mikrobiálního původu. Nápoj pak jistě nelze doporučit ke konzumaci. Protože při zběžném posouzení nerozlišíme původ zákalu, je vhodné se výrobkům postrádajícím „jiskru“ vyhnout. Dalším krokem při hodnocení vzhledu je posouzení barvy. K provedení tohoto úkonu je optimální denní světlo. To samozřejmě při chutnání ve sklípku s osvětlením spíše intimního charakteru budeme postrádat. Naštěstí se medovina nerozlišuje podle barvy na druhy (jako je tomu např. u vín) a může kolísat od žluté přes světle hnědožlutou, jantarovou, zlatohnědou až po tmavě hnědou či téměř černohnědou. Nepřirozeně tmavě hnědé zbarvení však může být prvotním signálem poněkud vysokých dávek přidaného potravinářského kuléru. Vůně je při posouzení výrobku velice důležitým znakem. Ve vůni se hodnotí hladkost, vyladěnost a harmonie. Získané dojmy je nezbytné

stvrdit posouzením chuti. Ač lze vůni od chuti někdy jen stěží oddělit, zůstává chuť nakonec pro spotřebitele tím nejdůležitějším znakem. Doušek je třeba vtáhnout do úst tak, aby mohly být vnímány všechny vjemy najednou. Cílem je vyladěnost sladkosti, kyselosti, případně hořkosti z přidaných bylin a koření. Přidávané složky, obvykle zejména alkohol, případně kyselina, či karamelové barvivo by neměly v chuti hrubě, neharmonicky vystupovat. A jak medovinu podávat? Nejklasičtějším způsobem je zřejmě podat medovinu alespoň mírně vychlazenou. Teplotou mezi 10 a 15 °C bychom neměli chybovat. Tímto způsobem podání můžeme zdůraznit využití medoviny jako aperitivu, je ovšem pravda, že někteří „skalní“ vinařští sommeliers tuto roli medovině striktně upírají a připouštějí naopak sklenku lepkavého moku na závěr hostiny. Medovinu lze jistě požít bez následků i chambré, tedy servírovanou při pokojové teplotě. Tato teplota by se však měla spíše blížit 18 °C než překračovat 20 °C. Naproti tomu nelze nic namítat proti oblíbenému přihřátí medoviny a jejímu požívání ve stavu, který útroby velmi příjemně prohřeje, ať již při vánočních nákupech, nebo na horách po běžkařské túře. Někdy se jako optimální teplota zahřátí medového vína uvádí 40 °C (někdy doporučují až 60 °C), ale v každém případě je třeba dbát na rychlý, krátký záhřev, aby nedocházelo ke ztrátám aromatických látek a cenného obsahu alkoholu. Ing. Libor Dupal Kontakt: [email protected]

(Autor působil dlouhé roky v oblasti technologie medu a medoviny, poté ve státním úřadě v oblasti harmonizace technických předpisů ČR s právem Evropské unie, nyní je předsedou Sdružení českých spotřebitelů a působí jako nezávislý konzultant v mezinárodních projektech v oblasti volného pohybu zboží, ochrany spotřebitele aj.) Je autorem Knihy o medovině (MAŤA, Praha), kterou v novém dotisku druhého přepracovaného vydání můžete objednat u distribuční fy Kosmas - http:// www.kosmas.cz/knihy/123444/kniha-o-medovine/.)

Odkazy, související právní předpisy - vybrané odkazy •Kniha o medovině; Libor Dupal; nakladatelství MAŤA, 1996, 2004; (www.mata.cz; www.kosmas.cz/ knihy/123444/kniha-o-medovine ) •Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (poslední změna: č. 281/2009 Sb.); •Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, v platném znění (poslední změna č. 117/2011 Sb.); •Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, v platném znění (poslední změna, č. 43/2005); do této vyhlášky je zpracována směrnice č. 2001/110/ES o medu;

•Vyhláška č. 38/2001Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, v platném znění (poslední změna č. změna: 111/2011 Sb.); •Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (poslední změna č.: 281/2009 Sb.); •Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí; v platném znění (poslední změna č. 115/2011 Sb.).

únor 2012 l 53

Jak začít včelařit (část 2.)

Zateplené – nezateplené úly K této problematice bylo v tomto časopise v minulosti hodně materiálů, ale názory na tuto problematiku se dodnes liší. Naštěstí si může každý vybrat u výrobců ten svůj úl. Stále se vyrábějí jak zateplené, tak nezateplené verze. Otázka zateplení ale stojí za zamyšlení. I zateplený úl by měl mít větrací očka. Otevřené česno cca 8 x 200 mm. Porovnejme si to s lidským zatepleným obydlím. Tepelný zdroj v místnosti o teplotě 30 až 35 °C, to je vlastně teplota chomáče včel, otevřené okno, to je česnový prostor úlu. Venku bude mrznout, v úlu asi 1 cm od chomáče bude také teplota kolem 0 °C. Ale blíže ke středu chomáče bude stále stoupat, jako když jdeme ke kamnům. Silné a zdravé včelstvo se vždy dokáže vyrovnat s teplotou v úlu i při těch největších mrazech.

autorů se shoduje pouze v názoru, že rámek a úlový prostor musí odpovídat biologickým potřebám včelstva. Každý rámek se skládá z přířezů o třech různých délkách. Optimální materiál na tyto přířezy je lipové dřevo, i když lze použit jiné, např. smrk. Snad jediný problém v úlové otázce se dokázal sjednotit, a to šíře horní loučky přířezu na rámek, který činí 25 mm u všech typu úlů. Horní loučka by neměla být vyšší než 12 mm. Zejména u nástavkového včelaření. Od okraje bočních louček po stěnu úlu by měla být mezera cca 8 mm. Spodní loučka rámků je rovněž široká 25 mm. U nástavkového včelaření se doporučuje užší, cca 10 mm. K docílení pravidelné mezery mezi rámky místo mezerníků, lze do úlů (nástavků) podél polodrážky namontovat tzv. „distanční hřebeny“ a do těchto hřebenů pak lze vkládat jednotlivé rámky.

Hoffmanův rámek je možné použít ve všech úlech. Liší se od klasických rámků pouze tím, že jeho boční loučky jsou široké cca 32 – 33 mm asi do jedné poloviny nebo po celé délce. Pokud používáme nástavky čtvercového půdorysu, tyto jsou z pravidla přizpůsobené na tzv. teplou (podélnou) nebo studenou (příčnou) stavbu k česnovému prostoru. K tomuto uspořádání jsou opět názory včelařů různé, např. že u studené stavby se lépe včely přesouvají po zásobách, je tam lepší výměna vzduchu. U teplé stavby zase řada včelařů tvrdí, že na nich lépe zimují včely, mají menší spotřebu zásob, větší teplotu uprostřed chomáče atd. Které uspořádání rámků v úlu je lepší nebo horší, to bude asi i v budoucnu stále neřešitelný problém. Včely se žádnému uspořádání nijak zvlášť nebrání, ale asi nesouhlasí se žádným. Dokazují nám to tím, že když obsadí

U

nezateplených úlů (zejména Langstroth) se používá rámková míra v šíři 448 mm. Včelstvo zimuje v chomáči a jeho šíře je závislá na síle včelstva. Ani to nejsilnější včelstvo nikdy neobsadí celou šíří tohoto rámku. Prostor od stěny úlu až k chomáči nám tvoří vzduchovou izolaci. Velikost rámků a jejich uspořádání Velikost, počet rámků a rámková míra byla vždy příčinou rozporů mezi včelaři. Nemá význam tuto otázku dopodrobna rozebírat. K rámkové míře a uspořádání rámků se v minulosti vyjadřovala řada odborníků, ale názory jsou dodnes různé. Většina těchto

Stanoviště úlů typu Langstroth

roj bez našeho vědomí nějaký nevystrojený úl, budou své dílo stavět jako „divočinu“ pod úhlem asi 45° k česnovému prostoru.

Nové mezistěny jsou zárukou zdravého rozvoje včelastva 54 l Včelařství

Montáž nových rámků Někteří výrobci úlů jako bonus při zakoupení nových úlů dávají přípravky k montáži rámků. Také mezi včelaři najdeme různé přípravky k montáži a děrování rámků pro drátek. Samotná montáž je bez těchto přípravků možná, ale trochu pracná. Při montáži musíme počítat s tím, že plné plásty budeme někde přenášet a z toho plyne, že je nutné horní loučku k bočním lépe upevnit. Optimální je vrut (2x30 mm), ale také můžeme použít dva delší silnější hřebíky (např. 1.4x32 mm). Po montáži rámku bychom měli po okraji za pomoci hřebíků připevnit distanční kolíčky cca 8 mm vysoké, pokud to nebudeme řešit jiným způsobem (např. Hoffmanovým rámkem). Pro upevnění mezistěny je nutné do rámku namontovat drátky, které lze zakoupit ve včelařských prodejnách. Existují dva druhy

Jak začít včelařit (část 2.) použít.Tyto celoplastové rámky snesou teplotu maximálně 70 °C.

Zatavování mezistěn do rámků

- obyčejný a nerezový. Drátky můžeme volně napínat buď podélně nebo svisle. Začínáme s natahováním drátku na některém menším hřebíku v loučce a ukončujeme stejně. První drátek od loučky by neměl být vzdálen více než 20 mm. Pokud je budeme napínat svisle, je

vhodné drátky uprostřed nainstalovat trochu do „V“, aby nám mezistěna v úlu nesklouzla. Zatavování mezistěn Ještě dnes mnozí včelaři používají k zatavování drátků mosazné zatavovací kolečko, které se musí ohřívat ve vřící vodě nebo nad lihovým kahanem. Také horní okraj mezistěny k horní loučce zalévají tekutým voskem. Mnohem rychlejší a lepší způsob je zatavování mezistěn elektrickým proudem. K tomuto účelu můžeme použít transformátor

z 230 V na12 až 48 V. Je jedno, jestli použijeme střídavý nebo stejnosměrný proud, ale pozor na nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Za bezpečný elektrický zdroj můžeme považovat autonabíječku s transformovaným napětím 12 voltů a možným zatížením cca 5 amper. Tyto nabíječky se běžně prodávají v supermarketech za cenu kolem 500 Kč. Také můžeme použit jako zdroj autobaterii. Vždy při zatavování mezistěn do rámků klasicky musíme použít podložku, která se vloží do vnitřní části rámku. Na podložku musíme nejdřív položit mezistěnu a pak zadrátovaný rámek. Zahřátým kolečkem budeme zatavovat mezistěnu do drátku. Elektrickým proudem to jde snáze. Na oba konce drátku přiložíme kabely, drátek se průchodem elektrického proudu zahřeje a mezistěna se sama zataví. Rámky s plastovou mezistěnou V České republice je zatím jediný výrobce těchto rámků. Vyrábí je pouze rozměru 448 x 159 mm pro použití zejména v úlech Langstroth. Materiál na výrobu těchto rámků odpovídá potravinářským normám. Před prvním použitím je nutné imitace mezistěny mírně natřít rozehřátým voskem. Postavené staré dílo z tohoto rámku lze snadno odstranit pomocí špachtle. Celý rámek je pak vhodné dezinfikovat několik hodin v roztoku 5% louhu. Po dezinfekci stačí tyto rámky opláchnout vodou a po natření imitace mezistěny voskem opětovně

Dezinfekce již použitých rámků I když začínáme, nikdy bychom neměli používat rámky, které nám někdo „daruje“ s tím, že jeho příbuzný měl před mnoha léty včely. Je to velice lákavé, ale nebezpečné, neboť nevíme, proč se s těmito rámky přestalo včelařit. Existuje velká pravděpodobnost, že můžeme nakazit svá nová včelstva morem včelího plodu. I když používáme vlastní rámky, ve kterých bylo včelí dílo, je vhodné tyto rámky před opětovným použitím dezinfikovat. „Vybouráme“ staré dílo z rámku buď vyřezáním, nebo u rámků, kde máme nerezový drátek, tyto ponoříme do vroucí vody. U rámku s obyčejným drátkem, voštiny zpravidla vyřezáváme. Rámky samotné bychom měli dezinfikovat opálením, které je však méně účinné, až do hněda. Je lépe tyto rámky vyvařit po dobu cca 15 minut. Opálením, nebo vyvářením se nám nepodaří zcela zničit původce moru včelího plodu. Z tohoto důvodu je nebezpečné používat rámky, případně souše od neznámých uhynulých včelstev. Co včely, co včelař? V únoru se zpravidla postupně zvyšuje denní teplota. Včely se snaží čistit své obydlí. Mrtvolky vynášejí blíže k česnovému prostoru. Při proletu vyprazdňují výkalové váčky. Také začínají donášet první pyl. V noci se opět spojují do chomáče. Včelaři čekají na jaro více než včely. Hlavně na první prolet. V únoru ještě není doba na nějaký zásah do včel, provádění kontrol a podobně. Každý nevhodný zásah včely je pouze stresuje. Na strop úlu můžeme položit pouze nějakou neprodyšnou podložku, např. z PVC, aby na ní kondenzovala voda, kterou včely mohou použít pro krmení svého plodu, pokud ho už mají. Nejpozději počátkem února, bychom měli z úlů vyndat podložky s mělí, a tu před odesláním do laboratoře řádně usušit. Úkon je velice důležitý pro objektivní zjištění spadu roztočů Varroa destructor od posledního ošetření.Až poté suché včely od měli např. přes mateří mřížku oddělit. Josef Šefčík, učitel včelařství a chovatel matek E-mail: [email protected]

Kalendárium Na co nesmí včelař v únoru zapomenout: • odebrat a odeslat vzorky na vyšetření přítomnosti roztoče Varroa destructor (Nezapomeňte, že doba od očištění podložky po poslední fumigaci musí být alespoň 30 dní. Jinak je vzorek zkreslený a neodpovídá skutečnosti.) Přípravek k montáži rámků

Plastový rámek musíme potáhnout voskem únor 2012 l 55

Včelaři na cestách

Jak jsem vytáčel med na Novém Zélandu Helena Veselá a její perníkový svět

Autor u odvíčkovacího stroje

Na Nový Zéland jsem jel hlavně s myšlenkou poznat tuto krásnou zem, přírodu a život na druhé straně světa. Na cestování se musí samozřejmě také vydělat nějaké peníze, ale že budu na Novém Zélandu vytáčet med a pracovat ve včelařství, to mě ani ve snu nenapadlo. Včelařství jsem studoval ve škole, mám k němu tedy blízko, takže když jsem dostal nabídku pracovat u včel (konkrétně vytáčení medu) neváhal jsem ani na chvilku a šel jsem do toho.

tři. Ze začátku jsem měl trošku problém s komunikací, tedy co se po mně chce a jak se co jmenuje. Včelařskou terminologii jsem samozřejmě znal jen v češtině. Za pár dní už jsem ale rozuměl skoro všemu. Práce nebyla jednoduchá. To snad každý včelař zná, co obnáší vytáčení medu. Tady se to ovšem dělalo ve velkém a práce vyžadovala, aby bylo vše správně zorganizované. Po přivezení nástavků do medárny jsem nejdříve z vrchní a spodní části úlu seškrábnul

N

a Novém Zélandu je včelaření celkem rozšířené, mohu říci, že se tam včelaří opravdu ve velkém. Nespornou výhodou je, že se zde vyrábějí manukové medy, které se prodávají za trochu jiné ceny než český med u nás. Med pochází z rostliny s názvem manuka (Leptospermum scoparium), což je obdobná rostlina jako Tea tree, kterou všichni známe pro její významné antibakteriální účinky. Pracoval jsem v severní části Nového Zélandu u velkovčelaře se jménem John Whitehead, který vlastnil něco přes 5000 úlů, což už je pěkné množství. John se staral o chov včel a v sezóně o navážení úlů plných medu do medárny. John si na své včelí farmě najímal Erika Griffina (mého šéfa), který vlastnil stroje na vytáčení medu a staral se právě o vytáčení medu, zpracování vosku atd. Za to mu John platil za každý vytočený úl předem dohodnuté peníze. Já jsem tedy pracoval u Erika ještě společně s dalším pracovníkem. Měli jsme na starosti vytáčení medu a všechny práce okolo. Celkem jsme tedy na vytáčení byli

56 l Včelařství

Tak se včelaří na Novém Zélandu

vrstvu vosku a dále nástavek posunul do stroje, který automaticky vytáhl plásty z nástavku. Moje funkce dále zahrnovala posunovat rámečky dále do stroje, který po napaření horkou párou seškrábnul víčka z plástů. Občas se stalo, že stroj neodvíčkoval celý plást. To jsem pak řešil odvíčkovací vidličkou, jak jsme u nás zvyklí. Plásty jsme dále ručně dávali do stroje, který ostrými bodci propíchal buňky v plástu, aby se vytočilo medu co nejvíce (to bylo důležité hlavně u manukových medů). Dále už se plásty vkládaly do medometu s kapacitou 24 plástů. V práci jsme se vzájemně střídali, takže vytáčení celkem ubíhalo, ale večer jsme byli rádi, že nám šichta skončila. Směs medu, víček a oškrábaného vosku se soustřeďovala ve vaně, ze které šla hmota dále do centrifugy. Zde se vosk odděloval od medu a med se přečerpával přes síta do sběrného tanku. V průměru jsme za den zpracovali kolem 200 nástavků při výtěžnosti až 5 tun medu za den! V medárně jsem nakonec zůstal pracovat 2 měsíce až do konce sezóny, tedy do konce dubna. Párkrát jsem se také podíval do terénu a musím říct, že to byl zážitek. Snůška, prostředí a klima pro včelařství je na Novém Zélandu více než dobré. Douška na závěr: Jsem moc rád, že jsem prošel touto zkušeností. Po příjezdu z Nového Zélandu do Čech jsem se hned přihlásil do ČSV a již jsem začal včelařit. Jakub Ohem Kontakt: [email protected]

Včelaři na cestách

Rozjezdy a včelí farma

O včelách s Miroslavem Stinglem

Miloslav Stingl patří mezi naše nejznámější spisovatele literatury faktu. Je to světově uznávaný etnograf a cestovatel. Ve svých mnoha knihách se převážně soustředil na americké indiánské civilizace a etnografická studia obyvatel tichomořských ostrovů. Při příležitosti mezinárodního filmového festivalu Tourfilm 2011 se nám podařilo v přátelské diskuzi mu položit několik otázek na pro něj opravdu neobvyklé téma: Máte rád med? Velice rád. Je na mně vidět, že mám rád sladké, protože jsem, jak se říká, malinko obézní. Včelařství považuji za velice užitečného koníčka a ve větším i povolání. Sedíme v krásném prostředí a pod námi jsou Karlovy Vary. Krom toho, že jsem zdejším čestným občanem, tak také jsem tu chodil do školy. Jeden z mých spolužáků, který naštěstí ještě žije, je Karel Vlček, neuvěřitelně nadšený včelař. Také se už přestěhoval do Prahy, ale dodnes má někde na okraji města úly. Svým způsobem má štěstí. Jeho nezajímá politika ani zemětřesení na Haiti. On si vystačí se svými včeličkami. Setkal jste se při vašem putování po zeměkouli se včelami? Samozřejmě setkal, a to na nejneuvěřitelnějších a nejkurióznějších místech. U indiánských kmenů je med jedním ze základních zdrojů potravy a vlastně i energie. Také prý jedno z prvních slovanských slov, které je zapsáno kdesi v řeckém rukopise, je „medos“, tedy opět med. Na ostrově Elba, jak je všeobecně známo, sídlil v internaci Napoleon. Nevím, zda si někdo uvědomil, přestože se stal tento ostrov pro české turisty velice populárním, že tento francouzský císař měl ve znaku tři včely. Napsal jste knihu o životě Mayů a mayské kultuře. Znali tito obyvatelé Ameriky včely? Mayové napsali tisíce knih, které vypadaly jako naše leporela. Neotáčely se po stránkách, ale skládaly. Bohužel téměř všechny spálili katoličtí kněží, protože v nich viděli

NášAktuálně rozhovor

Podnikatelské začátky jsou těžké a život soukromníka ještě těžší. Ten, kdo si to nezkusil, nepochopí. Přesto na cestu k nezávislosti každý rok nastoupí řada dobrodruhů. Mnozí i z toho důvodu, že už jim ani nic jiného nezbývá. Přes tři stovky z nich se rozhodlo spojit své síly a nápady s nadací Rozjezdy. Podnikatelské projekty možných soukromníků oceňovaly regionální poroty. Odměnou je stotisícová injekce do začátku. Během listopadu loňského roku porota Rozjezdů jezdila po regionech a vybrala v každém ten nejživotaschopnější podnikatelský projekt, který zároveň přinese něco i svému okolí. Jedním z oceněných byl i Pavel Samojlovič a jeho rodinná včelí farma v Dolnoplazech.

mámení ďáblovo. Zachovaly se jenom tři tyto knihy. Zajímavé je, že jsou v nich velice často vyobrazené včely. My sice zatím knihy nedovedeme přečíst, ale myslíme si, že Mayové měli dost rozvinutou apikulturu. Protože ale znali jenom zemědělství a nechovali užitková zvířata v našem slova smyslu, tak těch symbolů zase tak moc neměli. Vystačili si s kukuřicí a včelami. Například se odborníci domnívají, že včely v jejich kultuře symbolizovaly tu samou funkci jako u nás. Tedy pracovitost a šetrnost. Mayové měli velice rozvinutý způsob získávání medu, byť tzv. kořistným způsobem. Existují i teorie, že včely dokonce uměli chovat, stejně jako Inkové na druhé straně kontinentu. Tam dodnes chovají zvláštní druh včel, které sice nemají žihadlo, ale umějí velice bolestivě kousnout. Kečuové, dnešní potomci Inků, je chovají ve zvláštních úlech, stejných, jak je známe z mnoha set let starých vyobrazení. Jsou to na sebe naležato položená, dutá, nařezaná, kulatá polena, která měří něco přes metr. Med od těchto včel tu považují za léčivý, je ho málo a je hodně drahý. Pobýval jste i na ostrovech v Tichomoří. Viděl jste tam také tento společenský hmyz? Mnohé z ostrovů byly a jsou dodnes téměř sterilní. Větry sem včelí matku nezanesly. Například na mnoha z nich neexistoval ani žádný savec, krom dovezených krys. Je zajímavé, že krysy se sem nedostaly pouze jako černí pasažéři na evropských lodích, ale že je cíleně přivezli Polynézané. U nich totiž tzv. jedlé krysy byly součástí jídelníčku. Na druhé straně třeba Tahiti je ostrov květin, že? To znamená, aby se tu vyvinulo tolik různých rostlinných druhů, musí tu existovat nějaký opylovač. Vypomohu si jiným ostrovem, tentokrát blízko Evropy, Madeirou, kde je včelařství velice rozvinuté. Tento ostrov je také plný květin. Portugalci ho tak dokonce dodnes nazývají. Proč by to v Tichomoří nemohlo být podobné? Antonín Karoch

S dědečkem včelařil od malička, ale teprve série několika náhod mu dala najevo, že je na čase začít se koníčku věnovat profesionálně. Proč se rozhodl Pavel Samojlovič zkusit štěstí prostřednictvím Rozjezdů? „Při této akci nikdo nikoho nezná, není možná žádná korupce nebo známosti. Člověk se setká se zajímavými lidmi a může ho to někam posunout,“ konstatoval. Pavel Samojlovič vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské. Má dvě děti, synu Tomášovi je už 21 let, dceři Doře sedmnáct. Podnikat začal v okamžiku, kdy dostal výpověď z práce na konci června. „Zároveň jsem řešil i složitou situaci v rodině. Manželčina matka těžce onemocněla stařeckou demencí. Cítili jsme, že se o ni musíme postarat obzvlášť, když mi žena pomohla postarat se o mou stejně postiženou babičku.“ Do třetice byly ve staré rodinné mlékárně v rámci restituce najednou dořešeny vlastnické vztahy. „Všechno se stalo v tak krátkém časovém období, že mne to utvrdilo v tom, že teď je ta správná doba začít s podnikáním.“Na včelařinu ve velkém myslel už od dětství. Ale pak dostal i další inspiraci. „Před několika lety vyšel v časopise Včelařství příběh o dvou bratrech, kteří emigrovali do Kanady, opustili dobře placené místo ve státní správě a založili včelí farmu. Ten článek je pro mne motorem do další práce.“ Cílem Pavla Samojloviče je tisícovka včelstev a rekonstrukce mlékárny. „Teď bych si potřeboval koupit automobil s pohonem na všechna kola, abych mohl umístit včelstva do odlehlejších oblastí, kde kvete akát, maliny nebo javory. Med z těchto rostlin je velice žádaný.“ (Zpracováno podle zdroje iDNES) únor 2012 l 57

Ekonomické okénko

Krajské dotace na rozvoj včelařství v Karlovarském kraji K

58 l Včelařství

V nových úlech se určitě včelaří lépe

kolika letech nastal výrazný nárust v počtu nových včelařů a co je důležité, především mladších ročníků, kteří zajistí udržení oboru pro další generace. Došlo i k nárustu počtu včelstev Rok 2009

Karlovarskému kraji náleží velký dík za poskytovanou finanční podporu a doufáme, že s ohledem na velký význam včelařství a zájem ze strany včelařů ještě bude pokračovat v dalších letech. Nemalý dík náleží i pracovníkům Odboru životního Rozdíl za období Rok 2010 Rok 2011 2009–2011

okres Cheb

3153

3565

3682

529

okres Sokolov

2426

2646

2861

435

okres Karlovy Vary

7237

7595

7911

674

Rok 2009

Rok 2010

Rok 2011

Rozdíl za období 2009–2011

okres Cheb

299

308

330

31

okres Sokolov

236

247

271

35

okres Karlovy Vary

490

502

542

52

Počet včelařů za jednotlivé okresy

I v letošním roce poskytuje Karlovarský kraj dotaci v předpokládané výši 1 mil. Kč. Znění zásad dotace je možné nalézt na http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/ Dotace_all/dotaceKK/seznam_prispevku/vcely_prispevky.htm.Zásady se pro jednotlivé roky mění v podstatě jen v detailech.

prostředí a zemědělství Krajského úřadu, kteří administrují tuto dotaci. Mgr. Bc. Martin Stark člen krajského koordinačního výboru a předseda ZO Loket

¹ Údaje Krajského úřadu Karlovarského kraje

Zdroj: ČSV

arlovarský kraj tři roky finančně podporuje rozvoj a modernizaci včelařství v Karlovarském kraji. Cílem této podpory bylo získat pro náš obor nové včelaře, alespoň udržet početní stav včelstev na současné úrovni /tj. k roku 2009/ a celkově umožnit nastartování plošné modernizace chovu včelstev v Karlovarském kraji. V té době neumožňovala tzv. evropská dotace čerpat finanční podporu na pořízení úlů (ani dnes tato podpora není zvláště významná oproti krajské dotaci). V roce 2009 bylo uvolněno pro realizaci uvedených cílů celkem 1,5 mil. Kč, v roce 2010 rovněž 1,5 mil. Kč a v roce 2011 celkem 1.335.614,- Kč (Karlovarský kraj zde velmi vstřícně zareagoval a pro další začínající včelaře, na které se v původním finančním limitu ve výši 1.150.000 Kč nedostalo, vyplatil z rozpočtu ještě dalších 185.614,-Kč). Dotace byla zaměřena na modernizaci chovu spočívající v nákupu pouze nástavkových úlů libovolné rámkové míry povinně však s varroadnem u stávajících včelařů a u nových včelařů byla zaměřena na pořízení nástavkových úlů libovolné rámkové míry rovněž povinně s varroadnem včetně rámků i mezistěn a dalšího zařízení, které nebylo možné pořídit z tzv. „evropské dotace“ dle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., jako např. osobní ochranné prostředky, čikuřák. Podmínkou získání dotace u stávajících včelařů bylo, že za každý nově pořízený nástavkový úl byl protokolárně zlikvidován jeden starý. Protokolaci prováděla příslušná základní organizace. Tak bylo dosaženo, že starý úl není dále včelaři používán (při likvidacích byly „objeveny“ opravdu historické skvosty např. úl Gerstung). Od roku 2009 - 2011 bylo zlikvidováno 537 ks úlů. Za shodné období bylo pořízeno 1026 ks nástavkových úlů s varroadnem.¹ O dotaci mohli žádat včelaři vždy od 2.1. do 28.2. daného roku. Byl o ni tak velký zájem, že v polovině ledna byly finanční prostředky zcela vyčerpávány. Za období 2009-2011 obdrželo dotaci 327 včelařů. Jak lze tuto významnou pomoc po třech letech hodnotit? Jednoznačně pozitivně. Neustále jsme četli v odborných článcích o moderním včelaření, o nástavkových úlech, o nutnosti sledovat spad roztoče Varroa destructor, o chovu silných včelstev apod. Tato dotace nastartovala plošné zavádění nástavkového včelaření, umožnila všem zodpovědným včelařům sledovat průběžně spad roztoče a likvidaci desetiletí používaných úlů, nevyhovujích potřebě sledování spadu roztoče, ale i potřebám včelstva. Dotace krom uvedeného, splnila i další účel, po ně-

Ekonomické okénko

Jak je to s DPH u projektu „Bez medu to nejde“ Protože se po oblastech českých, moravských a slezských o této kauze povídá spousta zkreslujících informací, rozhodli jsme se vám problém poněkud přiblížit. Můžete si to zkonzultovat se svými daňovými poradci, protože mnozí včelaři jsou podnikatelé. Přitom vše probíhá standardní cestou v souladu se zákonem o DPH. Jak program na propagaci spotřeby medu vznikal? Program na zvýšení spotřeby medu (PSM) vznikl tak, že ho dřívější vedení svazu předložilo na posledním zasedání tehdy Ústředního výboru ČSV, o. s., roku 2009 ke schválení s tím, že na nějaké bližší informace již není čas a pokud jej chceme uskutečnit, nemáme jinou možnost než jej schválit. Vždyť když dáme 20 % ze svého, stát dá 30 % a EU zbývajících 50 %, tak kdo by takové nabídce odolal zvláště, když ekonomická krize nebyla v dohledu. Na zasedání jsem usiloval, aby část tohoto programu mohly uskutečňovat regiony. Svízelné ale bylo, aby se mohl program uskutečnit, musí jej provádět reklamní agentura, nikoliv včelaři sami. Každý podnikatel ví, že když je neplátce DPH (daně z přidané hodnoty), jde mu celá část přijaté faktury do nákladů (výdajů) a naopak celá část vydané faktury do výnosů (příjmů). V momentě, kdy se však stane plátcem DPH, je situace jiná. Na vydaných fakturách je povinen oddělit tzv. základ daně a DPH. Výnosem v tomto případě je základ daně bez DPH. Totéž se děje na vstupech, tedy u přijatých nákladových faktur. Rozdíl mezi DPH na výstupu (to co fakturujeme) a na vstupu (to co účtujeme do nákladů) je daňovou povinností. V případě, že DPH na výstupu je vyšší než na výstupu, pak se daň státu odvádí. Nebo je odpočtena v případě, že DPH na vstupech (nákladech, výdajích) jsou vyšší než DPH na výstupech tj. u vydaných faktur. V tomto případě mu stát převyšující DPH na výstupech vrátí. Abychom přiblížili to, co mnozí z vás znáte se své praxe, uvedeme malý příklad. Představte si, že si koupíte medomet za 20.000 a budete chtít uplatnit na něj dotaci, která dělá 50 % jeho ceny. Tuto dotaci vám, po předložení příslušných dokladů, SZIF vrátí. Sazba daně z přidané hodnoty u medometu je 20 %. Jak to probíhá u běžného včelaře, který není podnikatelským subjektem? Včelař zaplatí 20.000 včetně daně z přidané hodnoty (DPH) a SZIF mu vrátí 10.000, což je právě těch 50 %.

Jak to probíhá u včelaře, který je plátcem daně z přidané hodnoty? U včelaře, který je plátcem DPH, to však probíhá jinak. Včelař sice splnil podmínku nároku na vrácení 50 % částky (20.000 celková cena za medomet). Jenže dotace se vypočítává z ceny bez DPH. SZIF tedy od 20.000 odečte 20 % DPH, což činí 3.333 a včelaři, plátci DPH, vypočte 50 % z dotace, bez ceny, tedy bez DPH, tedy 20.000, méně 3.333. 50 % dotace se tedy vypočítává z částky 16.667 a včelař dostane 8.333,50 Kč. Zbývající 3.333 zahrne do svého daňového přiznání k DPH a stát mu to případně vrátí (za předpokladu, že by se jiný účetní případ neuskutečnil).

ČSV, o. s., a DPH Ptáte se, kde je ten problém u ČSV, o. s.? Ten problém je v tom, že ČSV, o. s., není podnikatelský subjekt. Vykazujeme sice ekonomickou činnost, tou je ale z drtivé většiny příjem z pronájmu od neplátců daně (např. za byty apod.). V tomto případě ČSV, o. s. nemá podle zákona o DPH nárok na odpočet DPH, protože nájem od neplátců je od daně osvobozený. V našem případě těch 20 % DPH musíme zaplatit agentuře, která propagaci provádí celou, tedy včetně DPH. Toto DPH nám však nikdo nevrátí, zase ve smyslu zákona. Kdybychom nebyli plátci DPH my nebo agentura, nic by se nestalo a SZIF by nám vrátil částku celou, tedy včetně DPH. Naše situace je však jiná. Agentura plátcem DPH je a ČSV, o. s., se jím stal k 1.6 2010, tedy cca 9 měsíců po schválení programu na propagaci spotřeby medu. Proto s touto situací nemohlo být kalkulováno. Vše se ztížilo i tím, že v r. 2009 byla v druhém pololetí svazová účetní dlouhodobě nemocná a účetnictví nebylo průběžně prováděné. Nebyly tedy k dispozici ani příslušné informace. Po nástupu nové účetní k 1.1.2010 tedy nebyly k mání potřebné informace o tom, že jsme se plátci DPH měli stát ze zákona. To jsme zjistili až po zaúčtování a vypracování výkazů hospodaření a daňového přiznání. Po zjištění této skutečnosti jsme okamžitě požádali finanční úřad o naší registraci k plátcovství DPH (za pozdní oznámení by nám hrozila sankce ve výši cca 120.000). Je ČSV, o. s., ojedinělým případem v ČR? Ekonomická komise (EK), jejímiž členy jsou 4 ekonomové a 1 právník, začala okamžitě činit opatření. To co se nám stalo, není v naší republice věcí neobvyklou. V podobné situaci jsou např. zemědělci u propagace spotřeby mléka nebo některé obecní nebo městské úřady a ma-

gistráty. Ani oni nemají v mnoha případech nárok na odpočet DPH, protože podle platného zákona o DPH je nárok na odpočet daně jen při „odpočtu daně na vstupu“ u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije plátce pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku atd. (Chci ještě poznamenat, že ekonomickou činností svazu bohužel není např. prodej medu, a tak propagace jeho spotřeby nenaplňuje možnost odpočtu DPH z přijatých faktur od reklamní agentury.) Také výše jmenované subjekty by byly poškozeny o zaplacenou DPH, jako se to jevilo u ČSV, o. s. V jejich případě však tato situace nastala prvně před 4-5 lety. Stát jim DPH ve smyslu zákona nevrátil, avšak po požádání jim ho „kompenzoval“, i když by ve smyslu zákona nemusel. Byla také zcela jiná ekonomická a legislativní situace. Za tyto uplynulé roky se kompenzace stala již standardním postupem. Jenže situace ČSV, o. s., je jedinečná v tom, že ČSV, o. s., je jen jeden, a navíc jde o jednorázovou akci. EK si byla vědoma, že ve smyslu zákona nám stát nemusí vyjít vstříc, avšak byli bychom tím značně poškozeni(zaplatili bychom dle platné legislativy 20 % DPH z poskytnutých služeb reklamní agenturou). EK projednala a ověřila možné postupy a navrhla předsednictvu (PRV) opatření, jež by ke kompenzování námi zaplacené DPH vedlo. PRV postup EK ještě nechal ověřit externí daňovou kanceláří, která ve stručnosti oznámila jen to, že na vrácení DPH podle zákona nemáme nárok a žádné opatření ČSV, o. s., nenavrhla. Jak situaci ČSV, o. s., vyřešil? PRV a předseda J. Mandík osobně však využil informací EK k rozsáhlým jednáním na MF ČR, Mze ČR i SZIFu. V této záležitosti se pozitivním způsobem osobně angažoval i ministr financí ČR Miloslav Kalousek, který tak ocenil význam včelařů a ČSV, o. s., v ČR. Výsledkem tedy je, že na r. 2012 parlament ČR schválil navýšení dotace, kterou stát bude ČSV, o. s., výdaje za zaplacené DPH při realizaci programu propagace spotřeby medu kompenzovat. Toto je výsledek. Nemusím snad připomínat, jak náročná jednání v dnešní ztížené ekonomické situaci to byla. Nešlo ale o nic nestandardního. Prostě jsme řešili a vyřešili ku prospěchu včelařů situaci, která nastala. Nic víc a nic méně. Ing. Leoš Dvorský, Ing. Jiří Šturma únor 2012 l 59

Ze světa NIZOZEMSKO

postižené má čtyřikrát větší riziko, že následující zimu zahyne. Příští kongres Apimondia se bude konat v Kijevě na Ukrajině v roce 2013. V roce 2015 bude následovat další kongres, tentokrát v Jižní Korei.

Bijenhouden, 2011 (J. Kerkellet). Autor se odvolává na francouzského mellisopalynologa Sawyera, který zavedl v roce 1998 pylový koeficient. Jde o výpočet absolutního obsahu pylu v 10 gramech medu, dělený tisícem. Absolutní obsah pylu se uvádí u jednodruhových medů, jako například řepkového, medu z jetele plazivého, lípy a kaštanu jedlého. Hodnoty jsou uvedené podle Demianowicze (imunohistochemie (IHC)) a podle návrhu Sawyera. Dalším kritériem hodnocení jsou minimální procenta pylu, která musí jednodruhové medy splnit, například med z levandule, arbutusu, medicaga nebo vřesu, slunečnice, či vřesovece. Vyvstává otázka, jak určit pyl podle tvaru, velikosti, povrchu, struktury či apertury. Autor sestavil atlas druhů pylu, ve kterém však chybějí vyobrazení.

Argentina Deutsches Bienen Journal, 2011. Země medu Argentina je po Číně a USA třetím největším vývozcem medu. Med produkuje kolem 28 000 včelařů s 4,5 miliónu včelstev. Produkcí a obchodem medu se zabývá 120000 lidí. Na jednoho včelaře tedy připadá průměrně 160 včelstev. Aby se argentinský včelař medem uživil, potřebuje prý asi 500 včelstev.

USA

ŠVÉDSKO Tidsskrift for Biavl, 2011. Konference profesionálních včelařů ve Švédsku se bude konat 10 - 12. února 2012 v Lundsbrunskurort ve městě Skara. Je otevřena účastníkům ze všech severských zemí. Očekávají se i zajímaví profesionální včelaři z Německa a USA. Dojde k výměně zkušeností, znalostí, k diskusi o problému zdraví včel atd. Nebudou chybět ani referáty na téma včelařského výzkumu.

DÁNSKO Tidsskrift for Biavl, 2011. První zimní včely se rodí na konci července. Musejí přežít s matkou dlouhou zimní dobu. Včely jsou schopny upravovat teplotu v úlu. V zimě i v úlu při různé venkovní teplotě určuje vnitřní tepotu velikost zimního chomáče. To se projeví i na spotřebě medných zásob. Autoři článku uvádějí i denní spotřebu potravy podle počtu včel. Tak například 8000 včel spotřebuje na včelu a den 4 mg medu, při 15000 včelách tvoří potravu jedné včely na den 3 mg medu, u 25 000 včel připadá na jednu včelu a den 2 mg potravy.

NORSKO Biroekteren, 2011 (B. Dahle). Norská varianta otevřené hniloby plodu je vysoce virulentní. Měření virulentnosti v rámci spolupráce provedla švédská laboratoř dr. Forsgrena 60 l Včelařství

na dvou kmenech norských bakterií. Měření bylo realizováno porovnáním srovnání s virulentností švýcarského bakteriálního kmene hniloby plodu. Při pokusu v kontrolovaných podmínkách byly nakaženy jednodenní larvy. 30 larev dostalo známou dávku bakterií z jednoho norského bakteriálního kmene, 30 larev dostalo odpovídající dávku bakterií z druhého norského bakteriálního kmene, 30 dalších larev dostalo odpovídající dávku bakterií vysoce virulentního švýcarského bakteriálního kmene a 30 larev tvořilo kontrolní skupinu, která nebyla kontaminována. Registrovala se mortalita larev po 20 dnech. Pokus byl opakován třikrát s celkem 460 larvami. Mortalita norských izolátů byla 63 % a 58 %. Mortalita vysoce virulentního kmene ze Švýcarska byla průměrně 94 %. Dřívější měření nízko virulentního bakteriálního kmene ze Švýcarska ukázala mortalitu 25 %. U kontrolní skupiny činila mortalia ve všech pokusech méně než 20 %. Závěrem výsledků je zjištění, že norská varianta má daleko vyšší virulenci než nízko virulentní bakteriální kmeny, ale poněkud nižší virulenci než nejvirulentnější bakteriální kmen ze Švýcarska. Strategie boje, jehož cílem je odstranit bakterie z norských včelnic je, že se musí nejdříve zjistit, jak virulentní jsou bakteriální kmeny. Spolupráce se účastní i Britové, kteří mají provádět genetické analýzy několika norských

bakteriálních nálezů, aby se vidělo, zda se jedná o jeden nebo více kmenů M. plutonius bakterií. Také se mají zjistit podobnosti a rozdíly bakteriálních kmenů z jiných zemí.

SRN Deutsches Bienen Journal. 2011. R. Sieber vyjádřil svůj názor na loňský kongres Apimondia 2011. Dominantní téma Apimondiie v Buenos Aires v Argentině bylo rozhodnutí Evropského soudního dvora o geneticky upravených rostlinách v souvislosti s produkcí medu. Padlo mnoho otázek a na mnohé neexistovaly odpovědi. Například kdo bude kontrolovat pyl a kdo to bude platit. Jaký bude dopad akce na ceny medu. Kvůli GMO dokonce hrozí štěpení světového včelařského hnutí. Dalším problémem je šířící se pěstování sóji, které vytlačuje pro včelařství důležitější pěstování řepky. Crailsheim z univerzity v Štýrském Hradci zase dokazoval, že včely stejně jako lidé potřebují spánek. Mají také vnitřní hodiny. Zároveň informoval o proteinu royalactinu, který urychluje růst larvy matky a řídí vývoj vaječníků. Jeff Petis z USA se zabýval jevem Colony Collaps Disorder a novým jevem IBDS (IdiopathicBrood Disease Syndrome), kdy obraz plodu včelstva vypadá mezerovitě jako po napadení bakteriální chorobou plodu, ale žádné patogeny přitom včelař nezjistí. Včelstvo takto

Deutsches Bienen Journal, 2011. (Bec.) Světový rekord v tzv. vousu včel má Mark Blancaniello. Na svém těle unesl 39 kilogramů včel. Byl zapsán v Guinessově knize rekordů v roce 1998. Rekord chtěl překonat i Ir Mc Cabe, ale tomu se pokus nezdařil z důvodu chladného počasí. Po dvou hodinách a sedmi žihadlech porotci pokus přerušili. O rekord se pokoušeli i Číňané. Po jedné hodině vyhrál Wang Dalin se 23 kg včel. Tomuto pokusu přihlíželo 3000 diváků. Jedni včelaři považují toto soutěžení za týrání zvířat, jiní za důkaz mírnosti včel.

SRN Bienenaktuell, 2011. (E. Schwärzler) Společně proti spále růžovitých se rozhodli postupovat lidé z okolí Bodamského jezera. Vypracovali dokonce celkovou strategii boje proti této nemoci. Jde o spolupráci 13 partnerů, zemí, výzkumných zařízení a institucí. Od r. 2007 až po r. 2011 se například konalo 20 expertních sezení. Výsledkem je výběr 35 kultivarů jabloní a 17 sort hrušní doporučených k výsadbě. U sedmi účinných produktů se podařilo vědecky prokázat účinnost proti patogenu. Jejich působení tu zkoumali v závislosti na sortě, věku, stanovišti a počasí. Realizace výsledků se bude ověřovat ve Vorarlbersku. Náklady na zmíněný projekt byly celkově 2,3 miliony EURO. Mojmír Pagač, knihovník

Rostliny očima Mojmíra Pagače

Topolovka růžová Je to prachobyčejné jméno. Stojí sama jako topol a přitahuje nejen včely, čmeláky i jiný hmyz ale, aby si nezadala, jen občas. Vědecké jméno má krátké a honosné Alcea rosea. Na venkově se jí snad proto říká slezová růže. Aniž by se o to nějak zasadila, povýšila do šlechtického stavu růží. Roste a roste. Druhým rokem rozkvétá a potom její stvol měří i dva metry. Nevím, jak se do naší zahrady dostala. Je to však každopádně milá vzpomínka na trochu vyšší sousedku. Její květy zdraví návštěvníky. Krásné velké korunní plátky potěší červenou barvou. Mimochodem, jejími květy dodnes někde barví bavlnu, vlnu a hedvábí. Jejím nezávadným barvivem se krášlí potraviny i nápoje, jako například víno a likéry. Moje maminka si po návratu z Ameriky vařila z topolovky tak zvaný „ajbiš thé“. A nejen pro sebe. Vařila zmíněný bylinný čaj i nám, klukům, abychom byli zdraví a měli dobrou náladu. Včely a čmeláci sají z topolovky nektar. Na druhové medy to nestačí. Rousky včel jsou po návštěvě matně šedivé. Topolovka kvete ještě v září. Poláci uvádějí medný výnos kolem100-150 kg/ha (Marek Podgorzelec 2006). Sice nevěřím, ale přeju jim ho.

Divizna velkokvětá Když jsem rozrýval bývalou stezku, která už nikam nevedla, bylo tam málo půdy, ale hodně kamení. Moc toho ani potom na oněch místech nerostlo, ale po čase se na zryté plošce objevila růžice přízemních listů a tam zůstala až do pozdního podzimu. Na jaře z ní vyrostla vysoká lodyha a na ní se nalévaly očekávané květy, aby později vytvořily žlutou záplavu. Hospodyně měly co dělat, protože sbíraly teple žluté květy na čaj. Soutěžily tak se včelami, které ona žluť také lákala. Pylosběrné včely odlétaly od rostliny s bledě žlutými rousky. Proteinová výživa, obsažená v diviznovém pylu, dodává mužné síly přežívajícím zimním včelám. Nesetkal jsem se ještě s diviznovým medem. Divizny mají nektaria nedokonale vyvinutá. Plstnaté vybavení divizen umožňuje přežít i sucho. Velkokvětá divizna je léčivka, která se používá na léčbu převážně plicních neduhů. Jiné druhy divizen na léčení už tak vhodné nejsou. Ale i tyto rostliny pohled člověka potěší. Například divizny na svahu náspu železniční trati v Modřanech, které v květu připomínají zapálené svíce, svá na živiny chudá stanoviště neopouštějí. I u nás v Dole na břehu Vltavy rostla sama jedna opuštěná divizna. Na podzim, když jí opadaly květy a zůstaly semeníky, mne napadla další myšlenka. Semena divizen obsahují jedovatý rotenon. Je to olejovitá látka, která prý dobře hoří. Proto Němci říkají divizně „Fackelblumen“. Dovedu si představit, že jim uschlé divizny sloužily jako pochodně. Zvláště na Ústecku v tom měli tradici. Mojmír Pagač, knihovník únor 2012 l 61

Stránky MMR

Stovky milionů korun v dotačních výzvách Takřka 870 milionů korun mohou žadatelé získat v aktuálně otevřených dotačních výzvách Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Všechny jsou otevřeny do 17. února 2012. Stará moudrost praví, že štěstí přeje připraveným. Na přípravu projektové dokumentace se klade velký důraz. „Rozhodně bych přípravu projektové dokumentace nepodceňoval. V někte-

rých případech je udělení dotace vázáno i na některé správní dokumenty, jejichž získání potřebuje určitý čas ve správních lhůtách,“ uvedl ministr Kamil Jankovský. Jeho resort otevřel výzvy ve třech klíčových oblastech podpory – bydlení, regionální politiky a cestovního ruchu. „To spektrum dotačních titulů je opravdu široké, od menších určených například na opra-

vu domovních rozvodů či odstraňování bariér, až po ty ‚vlajkové lodi‘ v podobě výstavby podporovaných bytů či dotací pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu,“ zdůraznil Kamil Jankovský. Zda i pro Váš projekt či podnikatelský záměr máte šanci získat dotaci, si můžete ověřit na www.mmr.cz/dotace.

Národní dotace Název dotačního titulu

Cíl dotačního titulu

Podmínky pro získání dotace

Celkový rozpočet Maximální částka podpory na projekt Podpora regenerace Cílem podprogramu „Podpora Ucelená část území obce zastavěná bytovými domy 262 286 000 400 tisíc Kč panelových sídlišť regenerace panelových sídlišť“ je popostavenými panelovou technologií o celkovém skytování dotací obcím na regeneraci počtu nejméně 150 bytů; schválený územní plán veřejného prostranství panelového obce;zastupitelstvem schválený projekt RPS zrpasídliště o celkovém počtu nejméně covaný dle NV 494/200 Sb.pravomocné územní 150 bytů. rozhodnutí, stavební povolení, Podpora výstavby techCílem podpory je rozšířit nabídku Schválený územní plán; stavební povolení; místo 38 200 000 50 tisíc / byt nické infrastruktury zainvestovaných pozemků pro realizace mimo záplavové území; pozemek, na ktenáslednou výstavbu bytových domů, rém bude provedena výstavba technické infrastrukrodinných domů nebo bytových tury, je ve vlastnictví obce nebo je vztah k pozemku a rodinných domů. zajištěn smlouvou; obec má schválený územní plán mezi obcí a vlastníkem pozemku ; Podpora oprav domov- Cílem je zkvalitnění bytového fondu Dle monitoringu obsahu olova je v domě více než 6 380 000 10 tisíc / byt ních rozvodů výměnou domovních olověných 10 mikrogramů olova na 1 litr pitné vody; na výměrozvodů. Tím se docílí snížení obsahu nu je zpracováno technické řešení autorizovaným olova v pitné vodě. inženýrem; s výměnou souhlasí všichni vlastníci bytů v domě; Podpora výstavby Cílem podpory je vznik podporovaŽadatel je vlastníkem pozemku, příp. budovy bez 139 916 000 600 tisíc / pečovapodporovaných bytů ných bytů na území České republiky zástavy a práva užívání; na akci má povolení telský byt sloužících k poskytování sociálního stavby; novostavba a přestavba bytového domu bydlení pro osoby, které mají ztížený nevyhovujícího k bydlení musí splňovat požadavky přístup k bydlení v důsledku zvláštna energetickou náročnost budov třídy B ních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života Podpora tvorby nových produktů Příjemci dotace jsou podnikatelské subjekty. 60 mil. Kč 550 tisíc / vstupNárodní program podProjekt musí být v souladu s aktivitami: ní byt pory cestovního ruchu domácího cestovního ruchu s cílem - podprogram Cestování snížení sezónnosti cestovního ruchu 1) Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center a vytvoření podmínek pro zajištění služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, dostupné všem pracovních míst v podnicích cestovcyklisty a handicapované turisty ního ruchu po dobu celého kalendář2) Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu ního roku; 3) Zavedení /zlepšení/ navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakové postižené účastníky cestovního ruchu

% dotace

Forma dotace

70 %

přímá

100 %

přímá v režimu de minimis

100 %

přímá v režimu de minimis

100 %

přímá v režimu de minimis

max. 50 %

Systémová

Podpora obnovy a rozvo- Podpora venkovských obcí při realiza- Velikost obce do 3000 obyvatel, soulad s dotačním je venkova ci rozvojových dokumentů titulem , investice do vlastního majetku

180 000 tis. Kč

2, 5 mil. Kč

80 resp. 70

Podpora revitalizace Pomoc při rekonstrukci bývalého bývalých vojenských vojenského majetku pro civilní využití areálů Ostraňování bariér v bu- V návaznosti na Národní program mobility pro všechny podpřit oddovách DPS a budovách stranění bariér ve vyjmenovaných obecních úřadů budovách Podpora obnova obecní- Obnova majetku obcí a krajů postiženého živelní pohromou ho a krajského majetku po živelních pohromách

Příjemce obec nebo město, soulad se zaměřením programu, investice do vlastního majetku

114 000 tis. Kč

400 tis. Kč resp. 200 tis. Kč

75

Příjemce obec nebo město, soulad se zaměřením programu, investice do vlastního majetku

15 000 tis. Kč

10 000 tis. Kč

50

Příjemce obec nebo kraj, prokázání poškození majetku živelní pohromou, investice pouze vlastního majetku

50 000 tis. Kč

není stanovena

90 resp 70 pro obce, 50 resp. 40 pro kraje

62 l Včelařství

Poznámka

Ostatní podmínky jsou uvedeny v Zásadach pro žadatele

program se člení na 5 dotačních titulů

program se člení na 2 dotační tituly

Stránky MMR

Olomoucká radnice

Olomoucký orloj Česká republika registruje téměř 280 národních kulturních památek a stovky památkových rezervací a zón a tisíce dalších nejrůznějších památek. Většinu z nich můžeme obdivovat kdykoliv v roce – vyberme si tentokrát Olomouc.

K

aždý den ve 12 hodin se dávají do pohybu figurky na orloji v hanácké metropoli Olomouci. Jeho současná podoba nemá ve světě obdoby. Unikátní orloj na renesanční budově olomoucké radnice je vysoký téměř čtrnáct metrů. Jeho nejnovější umělecké ztvárnění pochází z let 1947 – 1955 a je spojeno se jménem Karla Svolinského, podle jehož návrhu byly vytvořeny mozaiky, a jeho manželky Marie, která je autorkou pohyblivých figurek. Je to snad jediný orloj na světě, který vzdává hold chemikovi a různým dělnickým profesím, ale v duchu tradic neopomíjí ani folklórní „Jízdu králů“ a „Průvod královniček“. Alegorie dvanácti měsíců a různé detaily svým neobvyklým pojetím budí nepřetržitý zájem domácích i zahraničních turistů. Střed Olomouce se pyšnil orlojem přinejmenším od patnáctého století. Letošní výstava na olomoucké radnici připomněla jeho vývojové etapy. Už od doby, kdy vznikl na severním průčelí radnice, patřil po staletí mezi evropskými orloji k největším a nejsložitějším. Některé dokumenty ukazují, že první orloj byl na budově radnice instalován v letech 1419 až 1422. Tehdy se objevuje jméno hodináře Antonína Pohla. Skutečné doklady o existenci orloje jsou však z roku 1519. O více než půlstoletí později jej pak zdokonalili jeden z nejvzdělanějších učenců

své doby, učenec a astronom vídeňské univerzity Pavel Fabricius, osobní astronom a lékař císaře Maxmiliána II., a hodinář Hans Pohl z Olomouce. Tehdy byl vypočítán nový kalendář na léta 1570 – 1671. Purkmistr a rada města Olomouce uzavřeli s Fabriciem smlouvu „na obnovu

Unikátní orloj je vysoký téměř čtrnáct metrů

a vylepšení starého stroje“. Fabriciovo planisférium či sluneční a měsíční ukazatel astronomického číselníku z 16. století či barokní ukazatel měsíčních fází z roku 1746 jsou skvostnými ukázkami středověkých hodinářů, matematiků, astronomů a umělců. Známý akvarel J. W. Fischera z roku 1805, známý pod názvem „Vyobrazení uměleckých hodin na olomoucké radnici v jejich znamenitém stavu v roce 1747“, si zaslouží pečlivého studia. Orloj byl průběžně zdokonalován. Jednu z nejpozoruhodnějších výzdob výklenku provedl v polovině osmnáctého století olomoucký barokní malíř Kryštof Handke, který ji pojal jako oslavu přírodních věd – Mechaniky, Aritmetiky, Astronomie a Geometrie, přičemž k nim přidal Dialektiku, Gramatiku a Hudbu. V devatenáctém století nebyl orloj několik desítek let v chodu. Výrazné změny zaznamenal v roce 1898, kdy byla ukončena jeho radikální přestavba a stoletý kalendář byl změněn na věčný. Z tohoto roku byl v polovině dvacátého století při tvorbě nové socialistické podoby na orloji ponechán původní hodinový stroj. Každý orloj přitahuje svojí zvukovou podobou. Ta byla po celou dobu existence přitažlivým pozváním jak pro obyvatele, tak i pro návštěvníky Olomouce. Už v šestnáctém století tady zněly bicí a hudební mechanismy a čtyři různé zvonkohry podle ročních období: od velikonoc do letnic, od letnic do sv. Václava, od sv. Václava do Vánoc a od Vánoc do Velikonoc. Odtud bylo svého času slyšet i zvonec, kterým hýbal poustevník, a dnes se odsud do okolí nesou tóny hanáckých písniček „Vrbe se nám zelenajó“, „Za Náměščó na kopečko“ a „Daleká, šeroká je cesta po Holomóc“. Informační centrum Olomouc připravilo na turistické mapce v historické části města seznam dvacet sedmi nejzajímavějších míst. Jen na samotném hlavním Horním náměstí přitahuje kromě orloje pozornost slavný barokní Sloup nejsvětější trojice, zapsaný v roce 2000 na seznam UNESCO, Ariónova kašna z roku 2002 či Herkulova kašna. A protože se v Olomouci stále něco děje, nezapomeňte se podívat na http://tourismus.oloumouc.eu . V hanácké metropoli si můžete také zakoupit tzv. Olomouc region Card. Existuje ve dvou verzích, a to na 48 hodin nebo 5 dní. Ten, kdo si ji pořídí, má zlevněný nebo volný vstup do hradů, zámků a muzeí v několika místech Střední Moravy, do zoologické zahrady na Sv. Kopečku, může využít slevy v penzionech, hotelích, restauracích, na sportovních akcích či v divadlech. Základní výhodou karty je cestování MHD Olomouc zdarma. Marie Kysilková únor 2012 l 63

(Kredit: Gross, doi:10.1371/journal.pone.0004263.g001)

Co říká věda

Nákres pokusu. Včela přilétá a prochází stěnou (S) na které vidí nakreslený počáteční vzor se zkoumaným počtem bodů (označeno modře). Poté následuje tunel z plexiskla dlouhý jeden metr. Tunel ústí do rozhodovací komůrky. Dá se do ní dostat jen obejitím stínící pevné překážky. Pak teprve včela spatří dva nakreslené vzory (označeno modře), přičemž jen jeden je s odpovídajícím počtem bodů (v tomto případě vchod C1). Zde se včela může rozhodnout, kterým směrem se vydá. Odměnu získá jen při správné volbě.

Včely umějí „počítat“ do čtyř Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti. Vnímají rozdíl mezi různými čísly. Včely se umějí orientovat podle Slunce nebo polarizovaného světla oblohy. O jazyku včel, slavných včelích tancích, kterými si včely sdělují směr a vzdálenost zdroje pylu a nektaru, slyšel jistě každý. Shaowu Zhang z Vision Centre and Australian National University, Hans Gross a Juergen Tautze z Wurzburg University (Německo) nyní uskutečnili pokus, při němž vyšlo najevo, že včely se naučí rozlišovat vzory se dvěma a třemi body. Lze je snadno naučit uvědomit si rozdíl mezi třemi a čtyřmi body. U „čtyřky“ ale již včelí počtářské schopnosti jakoby končí a jejich schopnost pracovat s hodnotami čtyř a pěti, nebo šesti body selhává.

N

etušené schopnosti včel odhalilo jednoduché bludiště. V takzvaném Y-labyrintu, v němž se rozvětvuje cesta ve dví, měly včely vyznačené vzory, na které vědci nakreslili několik značek. Na jejich správném určení (šlo o počet bodů) záviselo, zda včela bude odměněna nektarem. Včely se tedy musely rozhodnout, kterým směrem se vydat. Správné rozhodnutí vyžadovalo umět porovnat počet bodů. Jakmile jednou včely zjistily, kolik bodů, znázorněných u vstupu do tunelu, znamená cestu k laskomině, spolehlivě si to zapamatovaly a ukrytou odměnu v druhé části labyrintu nacházely zcela bezpečně. Napříště se správně rozhodnout již dokázaly ve vteřině. Pečlivě naplánovanými kontrolami vědci vyloučili, že by se mohlo jednat o omyl a že by se včely správně rozhodovaly vnímáním barvy, pachu, nebo díky dalším vlastnostem, nesouvisejícím s jejich počtářským uměním. Závěr tedy je, že včely umějí „počítat“ se čtyřmi orientačními body a že toho při svých cestách z úlu za potravou využívají. Početní úkol řeší bez ohledu na tvar nebo barvu symbolů (bodů). Kombinace modrých, žlutých orientačních bodů, stejně jako změna jejich tvaru z kulatých bodů na symboly 64 l Včelařství

ve tvaru hvězdiček či citrónů tento „chytrý“ hmyz nezmátlo. Vtištění (skenování vzoru s příslušným počtem bodů) trvá včelám jen okamžik. Jakmile si tuto informaci spojí s potravním významem, uchovají si ji. I v budoucnu se potom podle příslušného vzoru dokážou správně rozhodovat. Když to shrneme, tak můžeme říci, že včely rozpoznávají rozdíl mezi vzorem, sestávajícím ze dvou, tří a čtyř bodů. Zatímco trojici symbolů ještě poznají zcela bezpečně, čtyřka už jim někdy činí problémy. Obrazce se čtyřmi symboly totiž určují s menší spolehlivostí. Podle vedoucího projektu

S. Zhanga, včely při svých počtech využívají dva pamětní okruhy. Jeden systém nazval hlavní paměť. S její pomocí si včela vybavuje počet bodů a spojuje si to s odměnou. Druhý systém představuje paměťová pravidla (směrnice, jak danou informaci využít). Tento poznatek vyplývá z dalších pokusů, které vědci se včelami provedli. Při nich včelám v pokusném tunelu měnili vzor a ony přesto byly schopny pamlsek podle nového početního vzoru najít. Získané poznatky demonstrují pozoruhodnou schopnost hmyzu se učit. Vědci také zjistili, že včely se na svých cestách za potravou vydávají až 11 kilometrů. Rozlišování různého počtu bodů je součástí jejich navigačních schopností a dovoluje jim spolehlivě najít cestu zpět a znovu se na stejné místo vrátit. Již dříve bylo popsáno hodně papíru o obdivuhodných schopnostech holubů, papoušků, delfínů, psů, opic a o schopnostech obratlovců počítat. U hmyzu ale obdobnou schopnost nikdo nepředpokládal. Mezi námi obratlovci a hmyzem, jak se nyní ukázalo, zase až tak velký rozdíl v základních schopnostech není. Provokativní otázkou je, zda hmyz také dokáže provádět základní početní úkony. K zodpovězení této otázky už mají vědci připraveny další pokusy. Poznatky v tomto směru na sebe jistě nenechají dlouho čekat. (Pramen: PLoS ONE, 4(1): e4263 DOI: 10.1371/journal. pone.0004263)

Shaowu Zhang, vedoucí výzkumného kolektivu

Josef Pazdera E-mail: [email protected]

Včelaři mezi paragrafy

(

,

/j

p

g

)

Koupil jsem kočovný vůz bez SPZ. Ještě je zachovalý. Mám 60 včelstev a chtěl bych kočovat. Jaké potřebuji povolení a kdo mi ho vydá, abych předešel nepříjemnostem s policií při jeho přesunu? Dále se ptám, zda jsem povinen platit povinné ručení, a jestli ano, v jaké výši? Děkuji za odpověď. J. L. Plzeň S odpovědí na podobné otázky mají často potíže i pracovníci odboru dopravy, kteří by problematiku zvláštního užívání silnic měli znát nejlépe. Možná se pro některé čtenáře budu opakovat, protože podobné dotazy již byly v minulosti v časopise Včelařství zodpovězeny, ale jak se říká - opakování je matka moudrosti, takže pro ty nové a pro ty, kteří zapomněli, zopakuji předepsané postupy. Ještě než se k nim dostanu, pro informaci trochu statistiky – od r. 2000 kočuje ročně v průměru 1 588 včelařů. Zajímavé je, že nejvíce kočujících včelařů bylo v průběhu minulých deseti let v roce 2009 – 2 255 a nejméně v r. 2010 – 823 včelařů. Zřejmě to souvisí se změnou nařízení vlády č. 197/2005 Sb., která zrušila v podstatě od 1.9.2010 podporu na provádění kočování včelstev mimo jejich trvalá stanoviště v období od 1. dubna do 30. září kalendářního roku. Nyní k zákonu o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., který upravuje podmínky pro přesuny kočovných vozů: Úpravu najdeme v § 25 odst. 6 g) – zvláštní užíváním dálnice, silnice a místní komunikace. Jedná se o výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou způsobilost podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. § 25 odst. 13 informuje, že vyhláška stanoví náležitosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci. O povolení je třeba požádat příslušný silniční správní úřad (odboru dopravy OÚ). Vyhláška č. 555/2002 Sb. a 490/2005 Sb. změnila vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích a upravila náležitosti žádosti o povolení a rozhodnutí o povolení v § 40 takto: Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g) zákona obsahuje a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání, b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo), c) návrh trasy pohybu vozidla, d) základní technické údaje vozidla 1. druh vozidla, 2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný), 3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno), 4. rozměry (délka, šířka a výška), 5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost, 6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav, 7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění), 8. nejvyšší konstrukční rychlost, e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vy-

značeny rozměry vozidla a umístění světelných zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků a zezadu. Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. g) zákona obsahuje a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které je zvláštní užívání přípustné, b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo), c) technické požadavky na vozidlo 1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému, 2. zákaz úniku provozních kapalin, 3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s potkávacími světly, přední a zadní obrysová světla, přední a zadní směrová světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h též brzdová světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu, kterým je vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Povolení může obsahovat též stanovení podmínky doprovodného vozidla nebo další podmínky k zajištění bezpečnosti, plynulosti a ochrany dalších účastníků provozu anebo požadavky dané zvláštním charakterem vozidla (použití přenosné soupravy světel, použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy apod.). V povolení se dále stanoví podmínky, že samojízdné pracovní stroje nebo přípojná vozidla traktorů, která nejsou vybavena pneumatikami, musí být při jízdě na komunikaci opatřena tak, aby nedošlo k poškození vozovky, a že nesená zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít k jejich vlečení po komunikaci. Správní poplatek za vydání povolení stanoví silniční správní úřad dle položky sazebníku poplatků č. 36 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, a to na dobu platnosti: 10 dní a na dobu kratší než 10 dní 100 Kč 6 měsíců a na dobu kratší než 6 měsíců 500 Kč delší než 6 měsíců 1000 Kč „Povinné ručení“ upravuje zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. § 4 stanoví, že uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Přičemž vozidlem se podle § 2 rozumí silniční vozidlo druhu motocykl, silniční vozidlo druhu tříkolka nebo čtyřkolka, osobní automobil, autobus, nákladní automobil, speciální automobil, tahač, přípojné vozidlo, traktor, pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný a jednonápravový traktor s přívěsem. Z uvedeného vyplývá, že kočovný vůz, který je dle zákona o pozemních komunikacích považován za přípojné vozidlo k traktoru, které nemá schválenou technickou způsobilost, je nutno pojistit. Jakým způsobem a v jaké výši, to je třeba zjistit u jednotlivých pojišťoven.

Mám možnost koupit starou dodávku, kterou bych chtěl umístit na svém pozemku a používat jako včelín. Slyšel jsem, že to není možné, že se musí taková vysloužilá vozidla po odhlášení z evidence vozidel likvidovat jako autovraky. Bez doložení dokladu o ekologické likvidaci nelze vozidlo vyřadit z evidence. A když jej nebude možno vyřadit, pak se musí platit povinné ručení. Lze tuto situaci nějak řešit? V.K. Domažlice

Je pravdou, že mnozí chovatelé používají staré autobusy, tramvaje, Robury a dodávky jako včelíny. Vím to i proto, že mnohdy uplatňují náhrady škod ze Svépomocného fondu. Ale zpět k problému. Trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel upravuje zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel konkrétně § 13 odst. 2. Toto ustanovení ve znění k 31.12.2008 upravovalo postup obce s rozšířenou působností v oblasti trvalého vyřazení vozidla z registru takto: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost jeho vlastníka. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel předloží vlastník motorového vozidla potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků podle zvláštního právního předpisu. Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. Jedná-li se o žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel, jestliže motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo nebo zanikl účel jejich využití, je vlastník motorového a přípojného vozidla povinen doložit způsob jeho zániku.“ Tento text v podstatě znemožňoval jiné využití autovraku při trvalém vyřazení vozidla z registru než jeho zlikvidování. Novelou č. 383/2008 Sb. bylo s účinností od 1.1.2009 toto napraveno doplněním poslední věty předmětného ustanovení tak, že vlastník vozidla byl povinen doložit způsob zániku vozidla nebo další využití vozidla. Zákon tak vychází z předpokladu, že potvrzení o převzetí autovraku nemusí být předkládáno v případě, že vozidlo se nestává odpadem, protože jeho vlastník má pro něj jiné využití. Je zde uplatněn zánik vozidla, který však není chápán jako fyzický zánik, ale pouze zánik ve smyslu dalšího provozu na pozemních komunikacích. Způsobů dalšího využití může být více (kromě včelína, lze je využít pro sběratelské účely, doplňkový objekt na soukromém pozemku, herna pro děti…), vždy je však nutné je specifikovat – zákon říká doložit minimálně písemně, v nejednoznačných případech i fotograficky. Měl by být též odmontován motor, odčerpán olej, vše tak, aby byl minimalizován vliv těchto vozidel na životní prostředí. Takže odpověď na dotaz je jednoznačná – vozidlo lze vyřadit z registru vozidel, avšak je třeba prokázat jeho další využití. Příklady pojištění uvedeme v některém z příštích čísel. Mgr. Jarmila Machová únor 2012 l 65

Ze života organizací

Prosba o podporu Postavili jsme si v Ořechu (okr. Praha západ, ale ZO ČSV Praha 5 - Řeporyje) nový včelín. Tomu ovšem předcházelo několik událostí. Mám 5 včelstev a včelaření je můj koníček, kterým se nehodlám živit. Svoje první včely mám od přítele Václava Marka z Ořecha, který mi je dal už před čtrnácti lety. A protože jsem o včelách nevěděl naprosto nic, byl jsem rád, když mě pan Marek postupně zasvětil do všech tajů včelaření. Ale protože můj malý včelíneček (postavený v době, kdy jsem o včelách nic nevěděl) je opravdu maličký, rozhodl jsem se postavit větší. Protože mám poměrně velkou zahradu, dohodl jsem se s některými kolegy ze ZO ČSV Praha 5 – Řeporyje, že ho udělám tak velký, aby se do něj na včely a včelaření mohly chodit dívat i děti ze škol a školek v okolí.

Včelín v Ořechu u Prahy

P

o dohodě se ZO a naším tajemníkem A. Uváčikem jsme ho vybudovali tak, aby se do něj mohly chodit dívat na včely i školy z nejbližšího okolí, a pozorovat vše, co se kolem včel děje. Základním rozhodnutím bylo, že včelín musí zůstat základnou „malovčelaře“ amatéra. Tedy s podobným hospodařením jako měli naši rodiče a prarodiče, tedy bez strojů a zařízení, které jistě dobře pomáhají v profesionálních zařízeních se stovkami včelstev. Včelín jsme postavili o volných chvílích v druhé polovině roku 2011 a nyní ho zařizujeme tak, aby se v něm dalo včelařit a ukazovat co nejvíce. Nechybí tu prosklený úl (i když je zatím prázdný) ani veškeré základní nářadí. A samotné úly od „zbytku“ včelína odděluje velká prosklená stěna. Návštěvníci včelína tak mohou pozorovat včelaře zblízka, aniž by se museli obávat žihadel. Další zásadou bylo to, že si děti musejí pokud možno „na všechno sáhnout“. Budou tedy moci zatavovat mezistěny, rozebírat prázdný úl, vytáčet med z připravených plástů, vyrábět svíčky apod. Ti nejodvážnější si budou moci vzít kukly a jít se včelařem až přímo ke včelám. V úlu a jeho okolí pak budou umístěny tabule s informacemi o včelách, květech (úl je na okraji sadu) a včelaření. Ukázky i výklad budou zaměřeny především pro naprosté laiky a ne pro zkušené včelaře. Tak chceme, aby i „přednášejícími“ byli obyčejní „praktičtí“ včelaři, neboť si myslíme, že z jejich podání pochopí základy života včel a včelaře i právě děti a neodborná veřejnost. Rádi bychom ukázali i něco málo z historie (v žádném případě nechceme a z hlediska prostoru ani nemůžeme) budovat ze včelína muzeum. Ale rádi bychom měli u včelína klát s rozebíratelným dílem), nefunkční košnici, „domečkový“ úl, nějaké starší nářadí apod. Sami takové artefakty bohužel nevlastníme. Také bychom rádi nechali vyrobit informační tabule, na kterých by byl 66 l Včelařství

zpodobněný život včel, aby žáci mohli porovnat teorii a skutečnost v praxi. A zde bych Vás chtěl, přátelé, poprosit, zda je možné získat někde nějaké obrázky (v potřebné „nadživotní“ velikosti) a texty, které bychom mohli použít pro tabule, aniž bychom museli mít strach, že porušujeme něčí autorská práva. Rovněž budeme rádi za každé materiály a podklady, které bychom mohli použít k osvětě a propagaci včelařství. Pokud by nám mohl někdo pomoci i s financováním této části projektu, tak bychom rozhodně nebyli proti. Problém je ale s časem. Nápad umožnit návštěvy škol vznikl na podzim při jedné besedě

Prosklený pozorovací úl – zatím bez obyvatel

s učiteli. Dnes již máme plný pořadník jednotlivých tříd (ani si nejsme jisti, že všem zvládneme včelín ukázat, neboť každý z nás má své normální zaměstnání), které by se chtěly přijít podívat nejen na včelín, ale i do něj. Rádi bychom vše otevřeli v polovině března. Zatěžkávací zkoušku návštěvnosti pravděpodobně zažije, na tradičním, letos již 9. Ořešském medobraní v neděli 24.června, na který vás samozřejmě zveme. Ořech leží na samotné hranici Prahy, a tak pro některé děti z nedalekého sídliště bude návštěva skutečného včelína možná prvním detailnějším kontaktem se skutečnou živou přírodou. Dana a Vladimír Glaserovi ZO ČSV Praha 5 - Řeporyje [email protected]

Včelaři ve Zdounkách a okolí slavili V neděli 11. prosince 2011 se sešlo 70 včelařů a hostů v sále u Kulturního domu ve Zdounkách, aby oslavili 100. výročí založení Včelařského spolku pro Zdounky a okolí. Po pěkném kulturním programu žáků Základní umělecké školy ve Zdounkách přednesl slavnostní projev předseda Základní organizace Českého svazu včelařů o.s., ve Zdounkách Zdeněk Jedlička. Vzpomněl na zakládající členy a především na iniciátora založení spolku a následně i prvního předsedu Josefa Šamánka ze Zdounek. Dále vyzdvihl činnost dalšího dlouholetého předsedy spolku Leopolda Sedláčka a dlouholeté obětavé jednatelky Boženy Černoškové. Pak hovořil o problémech i úspěších ve stoleté historii a naznačil úkoly ke zlepšení současné činnosti.V závěru poděkoval všem, kteří přípravu oslavy podpořili finančně a i těm, kteří se podíleli na vydání Almanachu, ve kterém je popsána bohatá činnost spolku za sto let. Jednatel a předseda zdounecké organizace pak předali třicet „Čestných uznání základní organizace“ svým členům za jejich dlouholetou a aktivní činnost. Člen Republikového výboru ČSV, o.s., Mgr. R. Klimt pak předal čestné odznaky udělené Republikovým výborem ČSV, o.s., a to „Vzorný včelařský pracovník“ Ing. Janu Štěpančíkovi, Ing. Lubomíru Očenáškovi, Josefu Machovi a dále „Zasloužilý včelařský pracovník“ Zdeňku Jedličkovi. Slavnostní schůzi pozdravil i předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů o.s. v Kroměříži. Ve své zdravici také sdělil, že okresní organizace schválila udělení dalších čestných odznaků našim členům, a to „Vzorný včelař“ pro J. Kameníka, B. Jarku, J. Hanáka a A. Dostála. Po několika dalších zdravicích hostů následovalo pohoštění a ukončení slavnostní schůze. Všichni členové organizace i hosté obdrželi Almanach, vydaný k tomuto výročí. Zdeněk Jedlička, předseda ZO ČSV o.s. Zdounky

Kalendář akcí

Specializované kurzy v roce 2012 pořádané ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole 31.3.2012 Kurz vaření medového „piva“ a medoviny Kurz je zaměřen na domácí výrobu medoviny a „piva“ v kuchyňských podmínkách pro osobní potřebu se zaměřením na zvládnutí kvasného procesu. Při kurzu je možné zakoupit speciální kvasnou kulturu k výrobě medoviny. Bude probrán zákon o spotřební dani včetně novel, tj. podmínky výroby medoviny za účelem jejího prodeje. Kurzovné 200 Kč 28.4.2012 Racionalizace ve včelařství Při kurzu bude v teoretické části přednášeno o problematice komerčně vedených provozů, bude presentována metodika ošetřování včelstev v 11-12rámkovém systému Dadat, systému vhodném pro komerční provozy a aktuálních problémech českého včelařství vůbec. V praktické části bude předvedeno vyvařování souší bez porušení drátkování včetně použití šnekového lisu, prohlídka výroby válcovaných mezistěn, prohlídka chlazeného skladu souší, diskuse. Kurzovné 200 Kč 5.5.2012 Med na prodej aneb jak nepřijít o medaili „Český med 2012“ Nejkvalitnější med připraví včely, včelař ho vytočí a Evropská unie má jasná pravidla, co se smí a nesmí psát na etikety. Někdy se zdá, že to je proti zdravému rozumu, ale pravidla jsou daná. K problematice „výživových a zdravotních tvrzení“ uváděných na obalech potravin přislíbila výklad renomovaná odbornice, paní Ing. Daniela Winklerová ze Státního zdravotního ústavu. Diskuse o zásadách získávání kvalitního vosku (včetně vosku pro potraviny), propolisu, pylu, mateří kašičky a jedu. Kurz se koná při větším počtu zájemců než 20, konání potvrdíme do 30.4.2012. Kurzovné 200 Kč

2.6.2012 Chov matek Bude předveden celý postup chovu matek od přelarvování až po značení a zásady při výměně matek ve včelstvech. Postup tvorby oddělků. Veterinární problematika prodeje matek a převozů. Kurzisté jsou rozděleni do malých skupin, součástí kurzu je teoretická a praktická část. Při kurzu lze zakoupit otevřené matečníky předem objednané současně s přihláškou do kurzu nebo minimálně 7 dní před odběrem. Kurzovné 150 Kč 14.7.2012 Preventivní a léčebné postupy v chovu včel Problematika zdravých silných včelstev a včelstev slabých z různých důvodů. Jak zjistit, co včelám schází. Monitoring varroázy a celoroční postupy léčení včelstev. Problematika nastupující rezistence roztočů. Monitornig nosemózy, dezinfekce včelařského zařízení a materiálů. Při kurzu budou dále vysvětleny principy a postupy tepelného ošetření plástů a použití par kyseliny octové případně mravenčí. Praktické ukázky správné aplikace léčiv a správného odběru vzorků. Účast doporučujeme včelařským důvěrníkům, kteří provádějí praktické ošetřování včelstev v ZO ČSV. Kurzovné 100 Kč 1.9.2012 Kurz opravářů vyvíječů aerosolu Při úspěšném absolvování mohou zájemci získat oprávnění VÚVč k provádění autorizovaných oprav a testování výkonu přístrojů VAT. Kurz se pořádá při vyšším počtu zájemců než 10, konání potvrdíme do 21.8.2011. 8.9.2012 Kurz použití aerosolové techniky k ošetření včelstev proti varroáze Kurz zahrnuje teoretickou část týkající se situace v boji

s varroázou a praktickou část zabývající se konstrucí a prací s vyvíječem. Při kurzu je možné předat přístroje do opravy, případně k otestování výkonu. Kurzovné 150 Kč

4.-7.10.2012 V rámci výstavy Zemědělec 2012 v Lysé n. Labem se koná již tradiční aktiv Cechu profesionálních včelařů, program a datum bude vyhlášen v časopise Včelařství a na www.apiscech.cz. Jsou zváni nejen profesionální včelaři. Pozor! Tato akce se nekoná v areálu VÚVč Dol. Všechny kurzy se konají o sobotách, opakované v neděli. Jsou celodenní. Začátek v 9.00 h, prezence od 8.30 h, konec dle zájmu účastníků. Zpravidla končí mezi 13. a 15. hodinou. Při kurzech je k dispozici drobné občerstvení. Prosíme, aby se zájemci do jednotlivých kurzů písemně nebo telefonicky přihlásili. V případě neúčasti požadujeme omluvení - odhlášení předem, umožníte tím účast jiným. Účast přihlášených se potvrzuje pouze u kurzu Med na prodej a Kurzu opravářů vyvíječů. Kurzovné se vybírá u prezence. Spojení do ústavu: vlakem z Prahy Masarykova nádraží ve směru Kralupy n. Vlt. do stanice Libčice n. Vlt., pak přívozem přes řeku Vltavu. Provoz přívozu ve všední den 6.00 – 18.40 h., so-ne 7.00 – 17.20 h. autobusem z Prahy - příměstská doprava č. 374, odjezd z Kobylis od Metra (trasa C – stanice Kobylisy) z Máslovic pěšinkou do ústavu 10-15 minut pěšky. Informace o tomto spojení na www.idos.cz. autem z Prahy po E 55 nebo D 8 ve směru na Teplice. V obci Klíčany doleva podle ukazatelů směr Hoštice, Vodochody, VÚVč Dol. Z Klíčan do ústavu je to 6 km. Pro zájemce je k dispozici ubytování (cena 200 Kč/osoba) – objednat nutno týden předem i telefonicky, v objednávce je nutné uvést způsob dopravy a čas příjezdu s ohledem na provoz přívozu. V případě problémů s povodněmi na Vltavě a jejich přítocích se informujte o provozu přívozu na našich tel. číslech 220 941 259, 220 940 480. Dr. Ing. František Kamler, ředitel

tel: 420 220941259, 420 220940480, fax: 420 220941252, e–mail: [email protected], www.beedol.cz Plán osvětové činnosti ZO ČSV v Červeném Kostelci na rok 2012 Přednášky se konají vždy první neděli v měsíci v 9,00 hod. V restauraci „Divadlo“ Datum 8. 1. 2012 5. 2. 2012 4. 3. 2012 1. 4. 2012 6. 5. 2012 3. 6. 2012 1. 7. 2012 5. 8. 2012 2. 9. 2012 7. 10. 2012 4. 11. 2012 18. 11. 2012 2. 12. 2012

Přednášející M. Hojný K.Kolísko + Fr. Rousek /kraj.koord./ Ing. D. Titěra VUVč Dol Ing. J. Vít Ing. J. Horák Ing. V. Jirka Ing. J. Vít K. Vrzáň

Ing. J. Horák

Téma přednášky Zajímavosti ze včelařské literatury Výbor ZO ČSV Tvorba oddělků Vatikán, Náchod - pozor Jarní rozvoj, roje, rozšiřování+film Jak to dělám já - ošetřování včelstev Výbor ZO ČSV Propagace, ekologický chov Vyhodnocení včelařského roku + film Včelí produkty, apiterapie Životní prostředí – přednosti, zápory naší krajiny Výbor ZO ČSV – výplata dotace Novinky ve včelařství

Otto Hepnar, jednatel (tel: 491614236, e-mail: [email protected])

VČELAŘI ZE ZÁKLADNÍ ORGANIZACE SKALIČKA VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA

2. VČELAŘSKÝ PLES který se koná ve Skaličce v sobotu 4.února 2012 ve 20.00 hodin v místní Sokolovně K tanci a poslechu zahraje hudební skupina Rose Band z Olomouce. Dvě kulturní vystoupení. Bohatá tombola. Občerstvení zajištěno. Vstupné 60,- Kč. Těšíme se na Vaši účast. Včelaři ZO Skalička

únor 2012 l 67

Ze života organizací

Ambroziánské koštování medoviny

J

sme malá ZO jihočeských včelařů v okrese České Budějovice. V roce 2010 jsme slavnostně odhalili a vysvětili sochu našeho patrona a ochránce sv. Ambrože a v roce 2011 jsme nechali zhotovit a následně vysvětit včelařský prapor spolku. O těchto akcích jsme informovali i čtenáře časopisu Včelařství. V plánu práce naší ZO na rok 2011 bylo mimo jiné také zorganizovat u příležitosti svátku sv. Ambrože (7.prosince), akci s názvem „Ambroziánské koštování medoviny“. Vše se odehrávalo před Obecním úřadem Mladošovice, u sochy sv. Ambrože. Již od rána se připravovalo vše pro zdárný průběh akce. Přítel Štěpán Hanzal vyzdobil prodejní místo vším potřebným, a tak už od 10 hodin dopoledne mohli návštěvníci ochutnat teplou i studenou medovinu. Protože bylo poměrně chladno, vhod přišla zejména medovina ohřátá. Jak bylo z tváří návštěvníků možno poznat, zapůsobila tím správným hřejivým účinkem. A když se rozezněly vánoční koledy, nastala slavnostní a poklidná adventní nálada, čas na pohovoření s přáteli, čas na chvíli se zastavit a zavzpomínat na vše, co rok 2011 přinesl dobrého i špatného. Včelaři

Ambroziánské koštování oživilo jihočeskou vesnici

také zapálili svíčky u sochy svého patrona. Nabídli návštěvníkům také med od svých včel a další produkty. V dopoledních hodinách byla v nově zrestaurovaném kostele sv. Bartoloměje v Mladošovicích sloužena mše svatá za sv. Ambrože a zdejší včelaře. Mši sloužil borovanský farář Mgr. Ivo Prokop. Poutavým způsobem připomněl historii včelařství, její sepětí i s dalšími světci, význam včel a včelařů pro společnost i jejich nezastupitelnou úlohu. Všichni přítomní pozorně naslouchali a lze říci, že slova pana faráře byla mimo jiné i takovým předvánočním bal-

zámem na duši. Spolkový prapor naší organizace byl po celou dobu mše svaté umístěn v kostele před oltářem. Závěrem chci poděkovat všem, kteří se zasloužili o zdárný průběh této akce. S jistotou se dá říci, že obohatila jinak klidný život na malé jihočeské vesnici a také se zasloužila o propagaci práce včelařů. Do budoucna si lze jen přát více takových akcí. Předseda ZO Mladošovice Ing. Miroslav JELÍNEK

Doubravští včelaři oslaví osmdesátiny P

ro osvětlení, kde se Doubrava nachází, bych rád upozornil, že jde o obci v karvinskem okrese, kterou najdete mezi Karvinou a Orlovou. Je to území značně ovlivněné důlní činností a v současné době je touto činností silně zdevastované. V březnu roku 2012 uplyne 80 let od založení naší včelařské organizace v Doubravě. Rád bych vás seznámil alespoň s některými významnými daty a událostmi, důležitými v životě naší organizace tak, jak jsem je čerpal z naší kroniky. Ustavující schůze včelařské organizace se konala dne 13.3.1932. Prvním předsedou byl zvolen Ing. Karel Richter. Po něm převzal předsednictví Josef Šlachta. Činnost organizace se úspěšně rozvíjela a včelaři si dokonce zřídili vlastní knihovničku se včelařskou problematikou. Členský příspěvek si tehdy stanovili na 20,- Kčs ročně. Pak do děje zasáhla historie a ona část republiky připadla Polsku. Dne 4. září 1938 byla svolána poslední schůze. Poté byl spolek včelařů z rozhodnutí polských úřadů rozpuštěný.V době okupace nebyla činnost organizace z pochopitelných důvodů povolená. Po válce v roce 1945 včelaři činnost spolku obnovili na ustavující schůzi dne 3. června. Na této schůzi byl do čela organizace zvolen Emil Suška. Přítel Suška patřil mezi předsedy s nejdelším mandátem pro výkon této funkce. Na krátkou dobu, a to od roku 68 l Včelařství

1948 do roku 1950, vedl organizaci Josef Dadok. Přítel Suška převzal funkci předsedy zpět v roce 1951 a zastával ji až do roku 1975.V následujících letech se postupně ve funkci předsedy střídali: Erich Mura (1976 – 1980), Jan Němec (1981-1988), Richard Pryszcz a Jan Kotas (1988 – 2009). V současné době vede organizaci př. Hugo Kuzník. V roce 1960 jsme zahájili práce na stavbě vlastní klubovny. Stavba byla prováděna členy organizace včelařů a byla postupně rozšiřována až do konečné podoby. Na stavbě se dříve podílel i MNV, který nejen vyčlenil finanční prostředky, ale podílel se i dodávkou stavebního materiálu a pomáhal s dopravou. První výroční schůzi, v dosud nedokončené klubovně, jsme uskutečnili 12.1.1964. O rok později 1965 došlo k dohodě o spojení s mysliveckou organizací a o společném užívání klubovny. Ve spolupráci včelařů a myslivců bylo přikročeno k dalšímu zlepšování klubovny. Zahájli jsme jednání o dalším rozšíření klubovny a rozhodli se vybudovat zděnou budovu. Tímto klubovna získala podstatně lepší vzhled. Budovu jsme dokončili a kolaudovali v roce 1987. V nové klubovně bylo možné pořádat celou řadu akcí. Kromě schůzí organizací i různé společenské akce jako plesy nebo

přednášky. Také tu byla několikrát uskutečněna okresní konference včelařů. Osud nám však klubovnu nepřál. V roce 1997, v důsledku silného, několik dnů trvajícího, deště, nasákla vodou stráň za klubovnou. Do pohybu se dalo asi 100 m2 těžkého jílu. Tehdy došlo k naplavení zeminy, stromů a keřů do budovy, což ji doslova zdevastovalo tak, že opětná rekonstrukce nebyla možná. Od tohoto data přenesli včelaři svou činnost do budovy Národního domu. Tento dům je ve vlastnictví Obecního úřadu Doubrava a pod jeho střechou působí všechny zájmové organizace obce. Rádi bychom informovali o tom, že oslava 80. výročí trvání včelařského spolku v Doubravě proběhne ve dnech 16. a 17.3. 2012 v budově již zmíněného Národního domu. Na tuto oslavu připravujeme výstavku včelařských potřeb, přednášku MUDr. Hajduškové a kulturní program, který připraví děti místní základní školy. Na slavnostní schůzi zveme představitele obce, zástupce ostatních dobrovolných organizací, zástupce OKD a představitele Okresního výboru včelařů, Karviná. Také tu v průběhu akce odměníme zasloužilé členy organizace. Jaromír Kána ZO ČSV Doubrava

Telegraficky Co je to med Med je hustá sladká a lepkavá kapalina vytvářená sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru (med květový) a výměšků hmyzu (mšice, medovice) živícího se sáním mízy rostlin (med medovicový). Požadavky na jakost jednotlivých druhů jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med, kterou se stanovují požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi karkas s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. Evropské společenství rozpracovalo problematiku kvality a autenticity medu v řadě svých předpisů, nejvýznamnější je směrnice Rady 2001/110/ES o medu. Med produkovaný v českých zemích v souladu se základními pravidly ošetřování včelstev a zpracování medu dosahuje lepší kvality, než udává výše zmíněná vyhláška, a tak, aby bylo možno zhodnotit kvalitu medu produkovaného na úze-

mí ČR, vydal Český svaz včelařů svazovou normu ČESKÝ MED (norma jakosti č. ČSV 1/1999). Med patří k poměrně často falšovaným potravinám, protože se jedná o přírodní produkt distribuovaný v omezeném (red) množství za Akce relativně vysokou cenu.

„Jihočeská ratolest“ pro Apicentrum Krasec - jihočeská krajská síť environmentálních center koncem loňského roku vyhlásila výsledky 1. ročníku soutěže projektů na ochranu životního prostředí „Jihočeská ratolest“. Není bez zajímavosti, že nové projekty do 1. ročníku Jihočeské ratolesti přihlásilo 24 obcí, škol, místních iniciativ a neziskových organizací, které soutěžily ve čtyřech kategoriích. V kategorii obcí komisi nejvíce oslovil projekt Svazku obcí Blatenska „Všechno lítá, co peří má“ zaměřený na ochranu ptáků. Mezi školami si nejlépe vedl projekt Mateřské školy Slavonice „Průvodce

Odešli z našich řad

Zemřel významný slezský včelař Významný včelař ve Slezsku, učitel včelařství, přítel Emil Macura z Nýdku zemřel dne 15.prosince 2011. Byl členem ZO ČSV,o.s., Bystřice nad Olší. Narodil se dne 13. září 1934. Choval v průměru 40 a více včelstev. Už jako dvanáctiletý chlapec začal chovat včely. Vypracoval se ve špičkového odborníka v oboru včelařství. Kurz pro odborné učitele včelařství absolvoval v letech 1968-1970. Hned na to ještě intenzivněji, prostřednictvím přednášek, kurzů a výstav přednášel své zkušenosti všem včelařům, se kterými se setkal a kteří dychtivě naslouchali a zdokonalovali se v oblasti chovu včel. Jeho pokusný včelín v Nýdku se ve Slezsku stal známým pojmem. Přítel Emil Macura byl jedním z těch, kteří zahájili družební styk se včelaři v Polsku a Slovensku. Jeho přednášky v partnerských ZO Polsku i Slovensku se těšily velké pozornosti a byly plné zajímavých informací

a poznatků z jeho dlouhodobé praxe i jím aplikovaných nových metod práce se včelami. V ozdravném procesu v boji proti nemocem byl odborníkem na svém místě. Za dlouhodobou činnost obdržel spousty vyznamenání, například Čestný odznak s titulem „Za zásluhy o včelařství, Čestné uznání a pamětní medaile Výzkumné stanice Krásnaja Poljana (SSSR), Stříbrná medaile Slovenského svazu včelařů, Medaile ks.dr Jana Dzierźona GZ PZP Warszawa. Emil Macura i v průběhu své vážné nemoci předával své dlouholeté zkušenosti dál a zúčastňoval se včelařského života. Ing. Hynek Labaj Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší

Odešel učitel včelařství Oznamuji všem přátelům, že nás dne 9.11.2011 opustil přítel, kamarád, obětavý včelař a učitel včelařství Ing. Jaroslav Hudeček. Narodil se 9.2.1944 v Rudné u Prahy, kde chodil do základní školy. Po absolvování střední školy v Praze pokračoval studiem na ČVUT Praha na fakultě elektro a strojní. Po studiu byl zaměstnaný jako elektroprojektant v n. p. Průmstav, Praha, a později v podniku ŠKODA, Praha. Pracoval na stavbách a úpravách elektráren v Československé republice i ve Finsku, nejprve jako zaměstnanec, později po revoluci jako podnikatel. Postavil si rodinný domek ve svém rodišti v Rudné u Prahy, kde v posledních letech bydlel. Měl moc rád přírodu. K jeho velkým zálibám patřilo zahrádkaření, rybaření a hlavně včelaření, kterému se po-

slední roky plně věnoval. V ZO Rudná u Prahy vykonával v letech 1995 až 2003 funkci jednatele. Za obětavou práci pro základní organizaci byl oceněn vyznamenáními Vzorný včelař a Vzorný včelařský pracovník. V poslední době zajišťoval pro ZO Rudná vzdělávací akce a jako učitel včelařství šířil osvětu a lásku ke včelařství především přednáškami pro zahrádkáře, důchodce a opakovaně pro děti základních škol v Rudné. Ing. Karel Sejk, učitel včelařství

naučnou stezkou „Korálky poznání““ a mezi neziskovými organizacemi s profesionálními zaměstnanci zvítězilo občanské sdružení Vespolek s projektem „Dosadba vysokokmenných starých odrůd podél historických polních cest v krajině Chlumecka“. V kategorii místních občanských iniciativ získal první místo projekt Apicentra vzdělávání Václava Jakše, prezentující včelařství jako součást environmentální výchovy dětí, mládeže a široké veřejnosti. Výsledkem projektu je zvýšení všeobecného povědomí jak u dětí, tak i dospělých o ekologickém přínosu včel a včelaření pro zachování biodiverzity krajiny a celkové ekologické rovnováhy v přírodě a o dalších přínosech práce včel a významu včelích produktů pro člověka. Přínosem je i možnost začlenit mezi začínající včelaře dlouhodobě nezaměstnané, budoucí seniory a lidi s přiměřeným zdravotním postižením a nabídnout jim možnost vyplnění jejich volného času. Všem oceněným pogratuloval Ing. Ivo Moravec, radní města České Budějovice a jeden ze členů hodnotící komise. Soutěž Jihočeská ratolest se konala díky podpoře Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Jihočeského kraje. (Zdroj: iHned)

Medové Vánoce na Berounsku Pod názvem Medové Vánoce koncem roku v obci Svatý Jan pod Skalou v prostorách Obecního úřadu konala již popáté včelařská výstava, která se protáhla až do ledna letošního roku. „Med a staročeské Vánoce patřily vždy k sobě. Ještě v nedávné době se v Čechách bez medu a včel Vánoce prostě neobešly,“ píše se v pozvánce na výstavu, kde bylo co obdivovat. Od voskových svící, přes křupavé cukroví, zdobené medové perníčky až po lahodné nápoje například v podobě horké medoviny. Mimo betlému a dalších vánočních dekorací, na kterých byly vždy použity včelí produkty a motivy, se návštěvníci seznámili s historií a současnos(Zdroj: Berounský deník) tí včelaření.

Jubileum Přítel František Gabrhel, který včelaří již 60 let, důvěrník obce Žítková, oslaví 4. února 2012 úctyhodných 95 let. Děkujeme mu za jeho píli a příklad mladší včelařské generaci. Srdečně blahopřejeme a do dalších let mu přejeme hodně zdraví a síly. ZO ČSV o. s., Starý Hrozenkov únor 2012 l 69

JUBILEA 97 let Ludvík Havlík - ZO Slavonice 95 let Josef Hercík - ZO Jičín; František Gabrhel - ZO Starý Hrozenkov

Jozef Jendrisek - ZO Dobrá; Jan Nárovec - ZO Čkyně; Vojtěch Kratochvíl - ZO Dlouhá Ves; Václav Pacák - ZO Červený Kostelec; František Mičola - ZO Hranice; Rudolf Klusák - ZO Nedvědice; Ladislav Koubek - ZO Rakovník 75 let

94 let František Tichý - ZO Karviná 93 let František Bacílek - ZO Olbramkostel 92 let Jindřich Musil - ZO Batelov; Bohumil Halbich a Milada Zachovalová - ZO Mnichovo Hradiště; Miroslav Sekanina - ZO Vyškov; Josef Outolný - ZO Moravské Budějovice 91 let Alois Randus - ZO Ústí nad Labem 90 let Josef Prokop - ZO Česká Skalice 85 let Ing. Josef Martin - ZO Český Brod; Bohumil Vlasák - ZO Brno-Žabovřesky; Jan Švec - ZO Bučovice; Rudolf Tauscher - ZO Mariánské Lázně; František Sikora - ZO Mosty u Jablunkova; Vratislav Koutný - ZO Šumperk; Josef Šimák - ZO Sedlčany; Karel Láska a Lumír Dědek - ZO Lomnice nad Popelkou; Josef Nytra - ZO Dobrá; Věra Pecháčková - ZO Kostelec nad Černými lesy 80 let Jiří Viktorin - ZO Krňany; Josef Blecha - ZO Slavonice; Mária Žižková - ZO Brno Královo Pole; Břetislav Kašík - ZO Napajedla; Jiří Šulitka - ZO Hronov; Jiří Lipovský - ZO Lysice; František Cagaš ZO Vroutek; Bedřich Grulich - ZO Protivanov; Karel Vinohradský - ZO Rosice; Josef Horáček a Oldřich Horčičko - ZO Jičín; Karel Vrbka - ZO Moravské Budějovice; Jaroslav Machovský - ZO Sedlčany;

Josef Švébiš - ZO Velký Újezd; Jindřich Macík a Rudolf Kirchner - ZO Velká Kraš; Josef Kavka - ZO Proseč u Skutče; Josef Fučík a Josef Hřebík - ZO Pacov; Emilie Hellerová - ZO Miroslav; Miroslav Havel - ZO Třemošná; Václav Štěpán - ZO Náchod; Marie Bauerová - ZO Klatovy; Karel Vaníček - ZO Raduň; Milan Slanina - ZO Opava; Josef Syrový - ZO Litomyšl; Josef Slomka - ZO Horní Suchá; Josef Neuwirth a Adolf Korpas - ZO Jistebník; Jiří Žiška - ZO Lubno; Karel Zub - ZO Švihov; Oto Jastrzębski - ZO Karviná; Karel Černý - ZO Čkyně; Vladimír Horáček - ZO Dlouhá Ves; Jan Petera - ZO Červený Kostelec; Theodor Langřík - ZO Šilheřovice; František Pavlů - ZO Osečná; Vlastimil Šimčík - ZO Holešov; Bohumír Hodan - ZO Přeštice; František Malý - ZO České Budějovice; Josef Toman - ZO Velké Meziříčí; Jan Šedivý - ZO Kaplice; Rudolf Hus - ZO Hnojník; Josef Kočí a František Syřiště - ZO Dolní Hbity; Vojtěch Knoflíček - ZO Nedvědice; Jiří Hauser - ZO Sokolov; Josef Chyba - ZO Nové Město na Moravě; Josef Gálčík - ZO Hanušovice 70 let Rudolf Rzyman - ZO Třinec; Jiří Drbůšek a Jaromír Kňura - ZO Ostrava-Poruba; Jaroslav Kuba ZO Fulnek; Petr Smečka - ZO Varnsdorf; Josef Řezanina - ZO Náměšť nad Oslavou; Jan Ticháček - ZO Horšovský Týn; Jan Jelínek - ZO Kamenice u Jihlavy; Miroslav Štěpánek - ZO Dolní Bousov; Jan Ticháček - ZO Koloveč; Miroslav Matějka - ZO Jičín; Josef Oprštěný - ZO Vyškov; Robert Mandát - ZO Moravské Budějovice; Jaroslav Beneš - ZO Ústí nad Labem; Jiří Kovář - ZO Šumperk; Pavel Matějovský - ZO Sedlčany; Antonín Vašíček - ZO Hranice; Jaroslav Daníček - ZO Osečná; Jiří Bláha -

ZO Holešov; Jiří Lautner - ZO Přeštice; Josef Suchan ZO České Budějovice; Josef Eliáš - ZO Velké Meziříčí; MVDr. František Veselý - ZO Telč; Václav Pfeffer a Ladislav Turek - ZO Prachatice; Alojz Tatarka - ZO Písek; Bedřiška Brhlíková - ZO Olomouc; Alois Sklenář - ZO Žďár nad Sázavou; Jan Nodžák - ZO Hrob-Osek; Miroslav Slavíček - ZO Česká Třebová; Václav Pšenička - ZO Rakovník; Jiří Hubáček – ZO Šumvald u Uničova; Josef Moravec – ZO Protivín 65 let Jan Klaudy - ZO Seč u Chrudimi; Stanislav Kysling - ZO Ořechov; Ing. Stanislav Veselý - ZO Drnovice; František Radouš - ZO Chrudim; Marie Vraspírová ZO Jimramov; Jan Duba - ZO Horní Dubenky; Josef Folejtar - ZO Košetice; Ing. Miroslav Honěk - ZO Hrabyně; Josef Gilg - ZO Bílovec; Václav Wágner - ZO Staré Sedliště; Vlastimil Jelen - ZO Konstantinovy Lázně; Ing. Jarmil Šafránek - ZO Kožlany; Ladislav Samek - ZO Pardubice; Josef Holeka - ZO Ronov nad Doubravou; Vladimír Malý - ZO Odry; Pavel Jopek - ZO Oldřichovice; Klement Maixner - ZO Olomučany; Čestmír Adamus - ZO Paskov; Ivan Minařík - ZO Česká Lípa; Ladislav Šedivec - ZO Lomnice nad Lužnicí; Stanislav Zajíček a Božena Hajžmanová - ZO Horšice; Václav Kabuďa - ZO Mniší; Josef Grimmer - ZO Říčany; Jitka Pácaltová ZO Česká Skalice; Miloslav Stránský - ZO Lomnice nad Popelkou; Bohuslav Holub a Marie Svobodová - ZO Kostelec nad Černými lesy; Valter Řeha a Martis Kloková - ZO Šilheřovice; Jiří Hála a Vladimír Merunka - ZO Kaplice; Gustav Dziadek - ZO Hnojník; Jiří Kolář, Josef Anderle a Leopold Dufek - ZO Telč; Jaroslav Pánek - ZO Prachatice; Bohumil Černý - ZO Písek; Vladimír Vláčil - ZO Olomouc; Josef Novotný ZO Žďár nad Sázavou; Jiří Pospíšil - ZO Karlovy Vary; Josef Baborovský a Jaroslav Eichner - ZO Sokolov; Vladislav Žoudlík - ZO Česká Třebová; Stanislav Kalaš, Vladimír Slanař a Jiří Brabec - ZO Rakovník; Jan Kadlec - ZO Hanušovice; Zdeněk Balouš - ZO Jílové u Prahy; Karel Bednář - ZO Přerov I

Jubilantům upřímně blahopřejeme! ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD Josef Vašát (86 let) a Bohuslav Lička (83 let) ZO Velká Kraš; Ing. Jindřich Kotyza (78 let) – ZO Trhanov; Václav Vaněk (81 let) - ZO Kožlany; Josef Grosman (71 let) a Josef Mikš (76 let) - ZO Fulnek; Josef Machula (79 let) - ZO Jeseník nad Odrou;

Karel Mitrenga (68 let) - ZO Oldřichovice; Antonín Žáček (86 let) - ZO Kryry; Antonín Klanica (78 let) - ZO Valašské Meziříčí; Zdeněk Pavlica (76 let) - ZO Čeladná; Jaroslav Pšenička (83 let) - ZO Veltrusy; Emil Kuchař (79 let) - ZO Dolní Hbity; František

Čest jejich památce! 70 l Včelařství

Pešík (95 let) a Václav Trylč (82 let) - ZO Manětín; Josef Bláha (70 let) - ZO Radomyšl; Zdeněk Zobač (69 let) - ZO Nové Město na Moravě; Ing. Zdeněk Čížek (75 let) - ZO Votice

Inzerce

Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce

SLUŽBY * VČELAŘSKÝ OBCHOD BRNO, Koliště 25, PSČ 602 00, tel. 545 574 965, zásobuje vás, včelaře, již 65 let veškerým NÁŘADÍM a POTŘEBAMI. PRODEJ včelích produktů a kosmetiky, cukru, keramických květináčů, zeláků, peč. forem. Výměna vosku za mezistěny. VÝKUP VOSKU, MEDU, propolisu za aktuální ceny v hotovosti. ZÁSILKOVÝ PRODEJ. Prodejní doba: Po až Pá 8.00 - 17.00 h. PARKOVÁNÍ VE DVOŘE. (VC-001-02)

* VČELPO, SPOL. S R. O., OBORA 108, 679 01 SKALICE NAD SVITAVOU, tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz, nabízí VÝMĚNU VOSKU A VOŠTÍ za kvalitní a vysterilizované MEZISTĚNY. Záruka kvality. Celoročně vykupujeme MED, PROPOLIS, PYL, VOSK a VOŠTÍ za nejvyšší aktuální ceny. Při osobním dodání platba ihned. V případě zaslání poštou platba do 10 dnů: uveďte č. účtu, zpáteční adresu a telefon. Provozní doba: Po-Pá 6.00 - 15.30 h. (VC-013-02)

* WWW.VCELIOBCHOD.CZ. Včelařské potřeby Semily, zásilkový prodej i osobní odběr. Pravidelné akce a slevy + info o dotacích. Tel. 724 937 999, JaHan, s. r. o., na rozhraní Libereckého a Královéhradeckého kraje, Rovensko pod Troskami 62, 512 63. (VC-002-02)

* SKLENICE A VÍČKA NA MED KAMKOLI V ČR! Doprava až k vám zdarma (u celých palet) vč. složení. Sklenice Včela, Facette, Fass 720 ml 5,60 Kč vč. DPH. Sklenice na 0,75 kg; 0,5 kg (3 typy) a 0,25 kg (2 typy) medu. Láhve na medovinu 0,5 l; 0,7 l; 1,0 l. Víčko TO 82 zlaté 1,85 Kč, včelí plást 2,15 Kč. Dárkové krabice, plastové obaly, víčka TO 82 a TO 66 na www.trebonsky-med.cz. Sklady Třeboň, Kunčice p. O., Lutín, Lány u Chrud., Neplachovice-Zadky, Tvarožná Lhota. E-mail: [email protected], tel. 774 176 886. (VC-014-02)

* WWW.VCELARSTVI-JASOVI.CZ, výroba tenkostěnných nástavkových úlů, impregnace parafínem, včelařské potřeby, mezistěny, oddělky. Ing. Tomáš Jaša, Kněž 7, 582 91 Světlá n. S., tel. 737 451 563. (VC-003-02) * VČELAŘSTVÍ KAUER - OBCHOD S VĚCMI ROZLIČNÝMI, MEDU A VČELAŘSKÉHO ARTIKLU TÝKAJÍCÍ SE, nacházející se v obci ZNOJMO-PŘÍMĚTICE, ul. KRAJNÍ 690/4, tel. 723 682 112, www.vcelarstvi.kauer.cz, e-mail: kauer. [email protected]. Prodej veškerých potřeb pro práci se včelami, včelích produktů a kosmetiky. Výměna mezistěn. Výkup včelího vosku a medu za aktuální ceny (platba v hotovosti). Přípravky k výrobě medoviny. Prodejní doba: Po-Pá 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 h. Na základě tel. dohody i po pracovní době. (VC-004-02) * NABÍZÍM nástavkové úly uteplené. Např. úl se 3 nástavky, varroadno, plast. mateří mřížka, durofol a víko na r.m. 39 x 24 za 2 200 Kč. Dopravné 200 Kč/ks. Komplet. nabídku zašlu na požádání. Přijímám též objednávky na F1 matky kmene VIGOR® za 190 Kč + poštovné na rok 2012. E-mail: [email protected], tel. 603 798 177. (VC-005-02) * TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA: vyrábíme zateplené palubkové a nezateplené celodřevěné nástavkové úly. Další včelařská výroba - rojáky, bedny, přířezy atd. Velice rádi převedeme vaše nápady na vylepšení úlů do praxe. Výrobky dovážíme nebo zasíláme zásilkovou službou. Ceník poštou zdarma. Tepeza, spol. s r. o., výroba Roudnice nad Labem. Tel. 602 682 470, objednávky tel. 606 928 073, e-mail: [email protected] (VC-006-02) * LIPOVÉ PŘÍŘEZY dle vašich požadavků. Varroadna, tenkostěnné nástavky, zateplené pozink. stříšky. Tel. 602 183 737. (VC-007-02) * NABÍZÍME VŠE ÚČELNÉ pro modernizaci a úspěšnost vašich včelařských provozů. Zateplené a tenkostěnné úly na vaši rámkovou míru, rámkové přířezy a ostatní včelařské potřeby. Příjem objednávek na oddělky a matky F1. Veškeré informace a ceny najdete na www.apis-kolomy.cz. Včelí farma a stolařství Kolomý, 793 33 Staré Město 192, tel. včelí farma 554 714 751, fax 554 713 115, tel. stolařství - výroba úlů 603 518 183, e-mail: včelí farma - [email protected], stolařství - [email protected] (VC-009-02) * EL. ZATAVOVAČ - pro pocín. i nerez. drátek. Více na www.zatavovac.cz, tel. 739 338 356. Čas zatavení lze přizpůsobit. (VC-010-02) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA VE ŠTĚTÍ nabízí veškeré zboží pro včelaře. Nerezové medomety za bezvadnou cenu. Neodkládejte, přijde zdražení. V okrese i dovezu. Kontakt: tel. 777 847 230. (VC-011-02) * VČELAŘSKÉ POTŘEBY - DOPRAVA ZDARMA. Prodej včelařských potřeb. Doprava zdarma od nákupu 2 000 Kč. Rozsáhlá akční nabídka. Výkup vosku. Více na www.vcelarske-potreby.kaufen.cz. Mobil 774 838 376 Hamry n. S. (VC-012-02)

* FIRMA BŘINEK VYRÁBÍ: všechny typy úlů, bedny, rojáky, plemenáče, oplodňáčky, přířezy, NOVÁ SLUNEČNÍ TAVIDLA, ROJO-MATKO-CHYT z roku 1940, VČELAŘSKOU VÁHU, sekce, množárny, pakety, krmítka, formy na sbíjení rámků, chovná dna. DOVOZ PO CELÉ ČR ZDARMA CELOROČNĚ. VÝKUP voští (15. 10. - 15. 4.). PRODEJ A VÝMĚNA mezistěn a mnoho dalšího. Vše i na DOBÍRKU. Nabídkový list a ceník pošlu zdarma. Václav Břinek, 270 33 Jesenice u Rakovníka, mobil 603 245 293 (19.00 - 24.00 h), www.brinek.cz, e-mail: [email protected] (VC-015-02)

VČEL AŘ SK Á PRODEJNA Včelpo, spol. s r. o. Praha 1 1, Křemencova 8

N ŘE

O

E V .30 – 17.000 T O í 08 17.3

– ěl 00 30 nd 17. Po 08. – ý 0 r 0 8.3 Úte a 08.3 –1 0 d 0 3 e 4.0 08. Stř 00 –1 tek 13. 0 r 3 v – . 8 0 Čt 0 3 12. tek Pá uza a ní p led Po

* ZÁMEČNICTVÍ SLÁMA - MEDOMETY celonerezové svařované, včetně zakázkové výroby samostatných košů, odvíčkovacích táců s odkapávačem aj. Podrobnější informace na tel. 737 752 622, www.medomety-js.cz (VC-016-02) * NAVŠTIVTE V BUČOVICÍCH naši bohatě zásobenou a levnou prodejnu. VŠE pro DOTACE - skladem moderní medomety, ÚLY, přířezy, mezistěny různých rozměrů a vše ostatní. Větší objednávky nad 7 000 Kč rozvážíme dle možností po celé ČR ZDARMA. Vykoupím propolis 700 až 800 Kč, vosk 95 Kč a MED - větší množství odvezeme. VČELAŘSTVÍ SEDLÁČEK, 685 01 Bučovice, Mírová 199. Otevřeno: ÚTERÝ až SOBOTA 8.00 - 12.00, 13.00 18.00 h, www.vcelarstvisedlacek.cz, tel. 603 821 580. (VC-017-02) * VYUŽIJTE DOTACE NA NÁKUP MEDOMETU A NĚKTERÝCH VČELAŘSKÝCH POTŘEB. Dodáme všechny typy medometů fy LOGAR - ZÁRUKA KVALITY. Veškeré včel. potřeby - výměna a výkup vosku a voští - prodej a distribuce sklenic a slovenských plastových nádob. INTERNETOVÝ OBCHOD SE SVÝM VELKOOBCHODEM. Maloobchodní prodej v nové prodejně. Úterý od 9.00 h, jinak po tel. doh. Včel. potřeby a VELKOOBCHOD Horní Kalná, tel./fax 499 431 242, mobil 605 840 939, e-mail: [email protected], http//www.vcest.cz (VC-018-02) * VČELAŘSTVÍ A VÝUKA VČELAŘSTVÍ - PETR VYDRA, Kounicova 69, 602 00 Brno, tel. 542 210 006, 461 744 108, 545 240 081, e-mail: vydra.vcelarstvi@ centrum.cz. NABÍZÍ v prodejně v Brně, Novobranská 8, veškeré nářadí a potřeby, výměnu mezistěn, prodej včelích produktů a kosmetiky. ZAJIŠŤUJE zásilkový prodej. VYRÁBÍ zateplené i tenkostěnné nástavk. úly, plemenáče, rojáky, oplodňáčky. NAKUPUJE celoročně všechny druhy medu, vosk, pyl a propolis. (VC-019-02) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA OPAVA. Veškeré nářadí a potřeby. Výměna mezistěn. Zásilkový prodej. Celoroční výkup kvalitního medu za výhodných podmínek. Výkup vosku. Prodej potrav. sudů na med. Informace a prodejna na adrese: Fa VČELBAL, prodejna VČELA, Na Rybníčku 24, Opava, tel. 553 712 353, www.vcelbal.cz, e-mail: [email protected] (VC-020-02)

tel. a fax: 224 934 344 e-mail: [email protected] [email protected] www.vcelarskaprodejna.cz

* VÝROBA MEDOMETŮ a fluidních odvíčkovacích zařízení. Jaroslav Vodička, tel. 603 893 168. APIDOMIA, s. r. o., Sentice 162, 666 03 Tišnov, www.apidomia.cz (VC-021-02) * NÁSTAVKOVÉ ÚLY s podporou otevírání, osvědčený patent. Již 6 let na trhu! Na jakoukoli rámkovou míru, uteplené i neuteplené. Bedny, rojáky, tavidla, přířezy a další. Nabídka a ceník zdarma! Tradice, poctivost a osvědčená kvalita. Ing. Pavel Buřinský, Spáčilova 3036, 767 01 Kroměříž, tel. 731 525 400, e-mail: [email protected]. Více na www.burinsky.cz (VC-022-02) * VČELAŘSKÝ DŮM MEDOCENTRUM pořádá akci na výměnu mezistěn za režijní ceny, ÚNOR 2012, s kartou MEDOCENTRUM. 2012 - zahájení prodeje přípravku APIGUARD (přírodní cesta v boji proti roztoči Varroa). Přijímáme objednávky APIGUARDU na rok 2012, pro ZO ČSV a zákazníky s naší kartou výrazné slevy. Vyžádejte si zdarma brožuru APIGUARD. MEDOCENTRUM - odborně způsobilý prodejce vyhrazeného léčiva APIGUARD (registrovaný přípravek v ČR). Náchodská 35, Praha 9 - Horní Počernice, tel. 222 563 589, 603 486 978, www.medocentrum.cz (VC-023-02) * NABÍZÍME VÝROBU ÚLŮ již od 990 Kč - 3 nástavky, dno, víko; zateplené palubkové 1 890 Kč. Množstevní slevy. Výroba z nerezu, obchod se včelařskými potřebami. Dále vykupujeme vosk a propolis za aktuální ceny. Více na www.vcelarstvi-schenk.com nebo tel. 736 684 900. (VC-024-02) únor 2012 l 71

Inzerce * VAST-OIL JE TU PRO VÁS: úly z tvrzeného polystyrenu, nerez medomety a vše pro zájmové i profesionální včelaře za velmi rozumné ceny. Široký sortiment - KATALOG POSÍLÁME ZDARMA. Pomůžeme vám s dotací k modernizaci vašeho provozu. Navštivte nás v Karviné - Autosalon Chevrolet, volejte 596 317 842, 603 581 620, 733 330 102, e-mail: [email protected], www.vastoil.cz. U NÁS KUPUJETE SE ZÁRUKOU! VC-025-02) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA HRADEC KRÁLOVÉ, Selicharova 1422, PSČ 500 12, tel. 777 083 863, 605 940 212, e-mail: [email protected], skype: vcelarenihrou.cz, ICQ 387607644. Veškeré včelařské potřeby, úly a medomety. Akční balíčky pro dotace. Výměna mezistěn, výkup medu a vosku. Internetový obchod: www.vcelarenihrou.cz. Zásilkový prodej. (VC-027-02) * VČELAŘSKÁ PRODEJNA – DŮM VČELAŘŮ CHLEBOVICE (Frýdek-Místek). Prodej včelařských potřeb, výměna vosku za mezistěny, prodej včelích produktů, včelařské literatury apod. Nákupní bonusy, poradenské centrum, e-shop. Čt 15.00 - 18.00 h, Pá 10.00 - 18.00 h, So 9.00 - 12.00 h. Pro zájezdy do včelař. muzea kdykoliv. Kontakt: Knödlová, tel. 603 542 619, www.vcelaricifm.cz (VC-028-02) * TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA - zabýváme se výrobou zateplených i nezateplených nástavkových úlů. Vše vyrábíme podle požadavků a rámkové míry zákazníka. Provádíme impregnaci parafínem. Nabídku i s fotkami zasíláme e-mailem. Boleradice, okr. Břeclav. Tel. 724 879 429. (VC-029-02) * VČELÍ FARMA nabízí med: řepkový 70 Kč/kg, svazenkový 80 Kč/kg, lesní květový 80 Kč/kg, lipový 85 Kč/kg, jarní - pampeliškový 85 Kč/kg, lesní 90 Kč/kg, medovicový 110 Kč/kg. Vzorky zašlu poštou; obsah vody v medu do 18 %; med je ve 40kg plastových obalech; rozvoz po domluvě. Tel. 737 528 679. (VC-030-02) * PŘIJÍMÁME OBJEDNÁVKY NA TEPLODRŽNÉ DIFUZNÍ ÚLY: Čechoslovák r.m. 37 x 30 - nástavek 10rámkový, Moravský univerzál r.m. 39 x 24 - nástavek 12rámkový, Slovenský B r.m. 42 x 27,5 - nástavek 10rámkový, Ležan ČS, B - 27 rámků. Podrobněji na stránce www.hivet.sk (VC-031-02) * SPOLEČNOST API NOVO MACHINERY, s. r. o., Kavalcova 8, Bruntál, vyrábí a dodává strojní zařízení a příslušenství pro včelaře. Paralelněradiální medomety Mamut 12 - 52 rámků, odvíčkovací zařízení, separátory víček a medu, automatické vytáčecí linky. Zařízení a další informace naleznete na www.api-novo.cz, tel. 554 715 114. (VC-032-02) * PATENTNÍ RÁMKY a kvalitní nepraskající strůpkové fólie vyrábí a dodává firma Ing. Vladimír Novotný Bruntál, Kavalcova 8. Rámky do výšky 185 mm jsou v bezdrátovém provedení. Lze objednávat i provedení rámků na „divokou“ stavbu - upravená horní loučka zajišťuje centrovanou stavbu díla bez mezistěny. Objednávky nad 1 000 Kč s DPH jsou dodávány bez poplatku za dopravu. www.vcely-novo.cz, tel. 737 242 900. (VC-033-02) * FORMY na svíčky - L. Čierťaský, e-mail: [email protected] nebo tel. 603 817 904. (VC-034-02) * OMETAČ VČEL i jiné vynálezy od p. Alfransedera, výhradní dovozce: M. Prokešová, tel. 776 086 703, www.med-prokes.cz (VC-035-02) 72 l Včelařství

Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce

* NÁSTAVKOVÉ ÚLY Z VALAŠSKA. Tenkostěnné a uteplené palubkové nástavkové úly, r.m. 39 x 24. Dále přířezy 39 x 24, 39 x 27,5 a 39 x 30. A také rojáky a formy na sbíjení rámků. Vše ve vysoké kvalitě a za dobrou cenu. Více informací na: www.vcelarstvi-hajda.jex.cz. Petr Hajda, Jablůnka 618, okr. Vsetín, tel. 739 216 851. (VC-036-02) * NABÍZÍM NÁSTAVKOVÉ ZATEPLENÉ ÚLY r.m. 39 x 24 za 1 950 Kč. Dno, 3x nástavek, zateplené víko + strop na krmení. Doklad na dotace je samozřejmostí. Úly jsou skladem. Doprava po celé ČR dle domluvy. Mobil 605 570 506, www.postele.estranky.cz (VC-037-02) * NÁŠ ROZMNOŽOVACÍ CHOV přijímá objednávky na matky pro rok 2012, nabízíme matky F1 Singer a nově Vigor za dotovanou cenu 200 a 220 Kč. Od 10 kusů množstevní slevy, ověřený návod na přidávání zdarma. Manželé Skalických, Kameničná, Ústí n. O., tel. 739 287 759, e-mail: [email protected] (VC-038-02) * APIFARM MIROSLAV ZELENÝ nabízí výrobu osvědčených nástavkových úlů typu Langstroth, úlů r.m. 39 x 24; 27,5; 30 a 15 cm v tenkostěnném provedení z borovice vejmutovky. Kontakt: tel. 775 063 954, www.apifarm.cz nebo e-mail: [email protected] (VC-039-02) * NABÍZÍM vyzimovaná včelstva z Brněnska a Pardubicka, r.m. 39 x 24, Langstr. 44,8 x 18,5. Přijímám objednávky na oddělky a matky F1 z nejlepších chovů, rámková míra u mě nerozhoduje, začínajícím včelařům poskytnu odborné poradenství. Tel. 728 446 636, e-mail: [email protected] (VC-054-02) * MEDOMETY HAVLÍČKOVA BOROVÁ – výroba a prodej nerezových svářených medometů, klasické i automaticky zvratné s programovatelným ovládáním, průměr 460 až 1 000 mm. Samostatná nerezová vřetena do starších typů medometů. Stroje na pastování medu 10 – 400 kg, nádoby k vyváření vosku, odvíčkovací stojánky i vany. PV Oudoleň, tel. 569 642 221, mobil 731 479 134, www.medomety.cz (VC-055-02) * ETIKETY PRÁVĚ PRO VÁS! Objednávejte na adresách: Ing. Lea Andrejsová, Cizkrajov 75, 378 81 Slavonice; [email protected]; internet: www.metapis.cz. KVALITA – TRADICE – SOLIDNOST – i váš úspěch! (VC-056-02) PRODEJ * PRODÁM rámkové přířezy všech rozměrů a typů. Tel. 605 935 098. Dominik Láznička, Přelovice 27, 533 41 Lázně Bohdaneč. (VC-040-02) * MARINGOTKU - 7 m, dvě místnosti, prázdná, vhodná pro kočování. Chřiby. Mobil 605 434 929. (VC-041-02)

PODMÍNKY INZERCE •časopis zveřejňuje pouze řádkové inzeráty; •maximální rozsah 1 inzerátu je stanoven na 12 řádků (přičemž 1 řádek = 40 úhozů včetně mezer); •první řádek stojí 85 Kč, každý další (i započatý) řádek 50 Kč, inzerát uveřejněný pod značkou má zvýšenou sazbu o 40 Kč (na poštovné za doručení došlých písemných nabídek); •k ceně za inzerát se připočítává 20 procent (vydavatel časopisu – ČSV, o. s. – je plátcem DPH); na žádosti o zveřejnění inzerátu uvádějte své IČO a DIČ; •v případě, že inzerent neuvádí v textu adresu nebo telefonní číslo, zařazujeme příslušný inzerát automaticky pod značkou; •odpovědi na inzeráty, které jsou zveřejněny pod

* PRODÁM 18 oddělků z května 2011 na r.m. 39 x 24. Převážně to jsou oddělky Vigor F1. Možné prodat i s novými úly (r. v. 2011). Končím se včelařením. Více info na tel. 775 037 197. Královéhradecko. (VC-042-02) * PRODÁM 25 vyzimovaných včelstev na lesním stanovišti v oblasti Zašové. Úly čtvercové, tenkostěnné, 11 rámků míry 39 x 24, Tel. 739 407 823. (VC-043-02) * PRODÁM kočovný vůz s 24 včelstvy v nástavkových úlech na r.m. 39 x 27,5 a 39 x 16. Chrudimsko. Tel. 774 203 709. (VC-044-02) * PRODÁM vč. maringotku bez včel. Ostravsko. Tel. 603 720 314. (VC-045-02) * PRODÁM levně 20 nástavkových úlů r.m. 39 x 24. Tel. 602 426 286. (VC-046-02) * PRODÁM nástavkové úly r.m. 37 x 30, použité. Na jaře i se včelstvy. Tel. 737 718 458. (VC-047-02) KOUPĚ * VÝKUP MEDU u nás pokračuje i nadále. Zajímavé aktuální ceny - platba hotově. Po dohodě přijedeme i k vám. Výkupna Louny - Vladimírská 2501, 440 01 Louny. Tel. 602 319 623, 415 652 564. (VC-026-02) * KOUPÍM větší Tel. 723 640 021.

množství

hliníkových konví. (VC-048-02)

* KOUPÍM nerezový medomet s el. pohonem. Okres Znojmo. Tel. 723 956 067. (VC-049-02) * KOUPÍM 30 včelstev, i jednotlivě, na r.m. 39 x 24. Tel. 608 548 610. Brno. (VC-050-02) RŮZNÉ * NEJHEZČÍ DOVOLENOU prožijete na Třeboňsku. Rybníky, lesy, houbaření, rybaření a koupání v pískových jezerech Vlkov, cykloturistika. Tel. 728 637 002, www.ubytovanimahon.cz (VC-008-02) * DOVOLENÁ pro přátele včelaře v klid. prostředí a krásné přírodě v lázních Luhačovice, ubyt. v RD. Tel. 608 970 178, www.dovolena-luhacovice.cz (VC-051-02) * KOUPÍM staré lovecké i jiné zbraně i poškozené a znehodnocené. Tel. 720 457 747. (VC-052-02) * RÁD BYCH V ČECHÁCH objevil nadšence prakticky se zabývající přírodním včelařstvím - Demeter, Warré a podobně pro výměnu zkušeností, evenuálně propagaci nových směrů. Michal Schützmeister, Kaštanová 1258/A, Sušice, e-mail: [email protected], tel. 773 517 515. (VC-053-02) značkou, zasílejte na adresu redakce: Včelařství – inzerce, Křemencova 8, 115 24 Praha 1. Do levého rohu obálky napište číslo inzerátu (je uvedeno v závorce na konci textu) nebo značku; •inzerent může podat v každém čísle pouze jeden inzerát; •zájemci o inzerci – podnikatelské subjekty, jejichž předmětem činnosti je obchod s medem, jeho výkup a zpracování – musejí s objednávkou na zveřejnění inzerátu předložit čestné prohlášení o tom, že nedovážejí med a v České republice s dovozovým medem neobchodují; •uvedené podmínky platí obdobně i pro nevyžádané články prezentující podnikatelské subjekty; •redakce si vyhrazuje právo odmítnout zveřejnění inzerátu, jestliže je jeho text v rozporu se zákony ČR nebo posláním vydavatele – ČSV, o. s.; •redakce neručí za kvalitu nabízeného zboží a služeb.

Včelařská palynologie

Hmyzí opylovatelé Termín opylovatel je správné používat pro hmyz jako přenašeče pylu v protikladu k názvu odrůdy, vhodné pro opylení jiné, například u ovocných dřevin, kde se používá termín opylovač. Za základní typ opylování nejstarších forem krytosemenných rostlin je považováno opylení brouky (kantarogamie), živícími se v květech převážně pylem. Teprve postupně s rozšiřující se nabídkou nektaru se stávají významnějšími opylovateli zástupci motýlů, dvoukřídlého a především blanokřídlého hmyzu. Blanokřídlý hmyz nadčeledi včelovitých (Apoidea) stanul na vrcholu pyramidy opylovatelů především proto, že vyvinul komplexní systém ochlupení, který značně zefektivnil možnosti sběru pylu. Zatímco dvoukřídlý hmyz navštěvuje květy jen za účelem výživy jedince nektarem, blanokřídlý hmyz sbírá v květech pyl i nektar pro zajištění výživy potomstva. K této strategii obživy přešla část blanokřídlého hmyzu ovšem postupně. Fylogeneze Kmenový původ (fylogenezi) dnešních včelovitých spatřujeme ve vývoji od vnitřně parazitických (endoparazitických) lumků. Dokladem existence těchto předků je u včel medonosných slepě zakončený trávicí trakt a tím zabránění jeho vyprazdňování během růstu až do ukončení larválního vývoje a vzniku předkukly. Tento mechanismus chrání život hostitele do dokončení vývoje parazita a jeho výskyt v individuálním vývoji včely medonosné je podle pravidla o opakování kmenového vývoje (fylogeneze) při vývoji individuálním (ontogenezi) dokladem o vývoji právě z endoparazitických předků. Další vývoj pokračoval přes hrabavé vosy, zásobující své larvy masitou potravou, až po včely samotářky, které nalezly právě v pylu, který netřeba lovit a ochromovat, náhradu za tuto původní potravu larev. Není tak třeba podstupovat nebezpečí a rizika neúspěchu spojená s lovem a současně naopak zajišťují hmyzí jedinci během sběru pylu reprodukci rostlinných druhů, které jsou následně zdrojem potravy pro další generace včel. Vývoj sběracího aparátu K nejjednodušší formě sběru a přenášení pylu využívají evolučně nejpůvodnější druhy samotářských včel pouze ústní ústrojí, zejména kusadla, a takto přenášejí svým larvám hrudky stmeleného pylu, stejně jako dříve vosy přinášely do hnízdních komůrek drobný hmyz. Typickým příkladem těchto samotářek jsou včely rodu Prosopis s ještě řídkým ochlupením i již bohatě ochlupené hedvábnice (Colletes sp.). Významné zdokonalení přinesl rozvoj sběracího aparátu v podobě chlupů, seřazených do pylosběrných kartáčků na spodní straně zadečku tzv. břichosběrných včel samotářek, jakými jsou například zednice (Osmia sp.),

čalounice (Megachile sp.) nebo maltářka (Chalicodoma sp.). Na samém vrcholu sběratelek pylu stojí pak nohosběrné včely. Mezi samotářkami jsou reprezentované v naší fauně především nejpočetnějšími rody pískorypka (Andrena sp.) a ploskočelka (Halictus sp.) a dále např. chluponožka (Dasypoda sp.) či stepnice (Eucera sp.). Pyl přenášejí na zadních nohách ovšem v méně kompaktních rouskách nalepených na uzpůsobeném ochlupení holení i stehen. Sběrací aparát a tvorbu rousek na vnější straně holení zadních nohou velmi podobnou jako u včel medonosných mají již čmeláci (Bombus sp.) Vrcholu ve vývoji sběru, skladování a využití pylu dosahují včelstva. Včely medonosné sbírají a ukládají pyl odděleně od medných zásob. Roční spotřeba pylu včelstvem je odhadována na 20 - 30 kilogramů. Při sběru využívají včely dlouhého větveného ochlupení hrudi, lépe zachovaného u mladších včel, které v účasti na pylové pastvě obvykle převažují a za letu vyčesávají a postupně přenášejí pyl do prohlubně na vnější straně holení zadního páru nohou, z boků ohraničené chloupky, kde je navíc pylová rouska pevně uchycena nalepováním na centrálně postavený silnější chloupek. Sběratelky pylu jsou téměř výhradně florokonstantní a při výběru zdrojů pylu se řídí především dostupností, množstvím a následně chemickou atraktivitou zdroje snůšky. Věrnost květům jednoho botanického druhu Florokonstantnost včely medonosné je velmi výrazná. Při analýzách pylového sběru včel se můžeme setkat i s pylovými rouskami, které vznikly sběrem na různých druzích rostlin. Jejich výskyt je však velmi vzácný a obvykle nedosahuje 1%. O čmelácích je známo, že navštěvují různé druhy rostlin během jednoho výletu mnohem častěji. Věrnost dělnic včely medonosné, sběratelek pylu (i nektaru), jedinému botanickému druhu při jednotlivém výletu za potravou nesouvisí přirozeně s jakousi „uvědomělou“ snahou zajistit dokonalé opylování, byť se v konečném důsledku tak děje. Včely medonosné létají na mnohem větší vzdálenosti od svého hnízda než jiné druhy včel a čmeláků a vzhledem k velké spotřebě pylu včelstvem se zaměřují na jeho bohaté zdroje. Ostatní opylovatelé navštěvují květy poskytující pyl i nektar v nevelké vzdálenosti, protože energetické zásoby v jejich hnízdech v podobě konzervované sladiny (medu) buď vůbec neexistují, jak je tomu u samotářek, nebo jsou s ohledem na potřebu v porovnání s včelou medonosnou velmi skromné. Včela medonosná s dostatečnými energetickými zásobami v podobě uloženého medu mohla přistoupit k dělbě práce nejen v prostředí společenstva (v úlovém prostoru) ale i mimo něj, a tak vyčleňuje skupinu včel, která se výhradně zabývá sběrem pylu

a k němu dokonce využívá zásoby načerpané pro výlet z plástů nejen jako zdroj energie pro let za potravou, ale i k stmelování pylových zrn do rousek a k návratům s jejich plným nákladem. Proto mohou včelí dělnice sbírat velká množství lehce dostupného pylu i v květech větrosnubných dřevin, a proto je výhodné zaměření na rychlý “mechanický” sběr pylu včelou z květů jednoho druhu rostlin z porostu, kde má tento druh vysoké zastoupení. Mnohé sběratelky pylu se příležitostně sytí na květech, poskytujících nektar i pyl, také nektarem. Není to však vždy pravidlem a jejich vysoká pohybová aktivita je nápadně odlišuje od sběratelek nektaru, které se v květech pohybují mnohem pomaleji. Pořídit kvalitní snímek sběratelky pylu je tak vždy mnohem obtížnější než je tomu u včel sbírajících nektar. Pylové rousky Tvar, velikost a barva pylových rousek je určena botanickým původem pylových zrn, fyziologickým stavem jeho zralosti i barvou nektaru, použitého včelami ke stmelení pylových zrn při formování rousek. U jednotlivých botanických druhů se mění velikost donášených pylových rousek i během dne a obvykle je největší v časných odpoledních hodinách. Rovněž intenzita sběru pylu pozitivně koreluje s velikostí pylových rousek. Nápadně větší rousky je možno pozorovat u mladých včel a zvláště pak u oddělků s narůstajícími plochami otevřeného plodu, které vyvolávají usilovnější potřebu sběru pylu. Proto je obtížné nalézt jednoduchý vztah mezi velikostí a hmotností pylových rousek a botanickým druhem, který je zdrojem pylu. Průměrná hmotnost pylové rousky je asi 7 mg avšak tato hodnota se pohybuje v širokém rozsahu 3 mg – 12 mg. Přesto je skutečností, že včely upřednostňují druhy, které jsou zdrojem velkého množství pylu, rostou v koncentrovaných plochách a na tyto plochy létají za příznivého počasí až na vzdálenost několika kilometrů. Pro sběr pylu jsou atraktivní při srovnatelném výskytu zvláště druhy rostlin s většími pylovými zrny. Potom včely mohou vytvářet pylové rousky rychleji během sběru. Například brutnákovité rostliny s velmi drobnými pylovými zrny (pomněnka (Myosotis sp.), hadinec (Echium sp.) aj. ), které poskytují včelám bohatou nektarovou snůšku nejsou atraktivními zdroji pylu. Ve vrcholném předjaří v době květu vrby jívy, která je velmi cenným zdrojem pylu i nektaru, v pylovém přínosu včelstev často převládají větší rousky z modřínů a topolů ze snáze rouskovatelného pylu s obsahem podstatně větších pylových zrn. V době vrcholného a pozdního jara, kdy v pylové i nektarové snůšce dominuje řepka, si zachovávají vysoký podíl pylové rousky z jabloní a hlohu, tvořené většími pylovými zrny, a v podletí v pylovém přínosu často dominují vůbec největší pylové rousky, sbírané našimi včelami na květech kukuřice, (Zea sp.) tvořené zvláště velkými pylovými zrny.

Čalounice (Megachile) s nápadným aparátem pro sběr pylu na břišní straně zadečku

Ploskočelky (Halictus) na javoru mléči

Pískorypka (Andrena) - ochlupení pro sběr pylu na zadních nohách

Čmelák rolní (Bombus agrorum) při sběru pylu v květech pustorylu

Včela medonosná je schopna formování dokonalých pylových rousek (na vratiči)

Největší pylové rousky formují včely na kukuřici

Mnoho druhů hmyzosnubných (entomofilních) rostlin se vyznačuje zvláštní stavbou vnějšího obalu pylových zrn (exiny) s ostnitými výrůstky, jak je známe například u hvězdnicovitých (Asteraceae) a slézovitých (Malvaceae). Jiné druhy mají lepivá pentlicovitá vlákna (pupalkovité (Oenotheraceae)), jejichž prototyp je známý již u výtrusů přesliček (Equisetum sp.). Slepování pylu některých botanických druhů usnadňují i olejové krůpěje (pampeliška (Taraxacum sp.), slunečnice (Helianthus

sp)). Tyto spojovací mechanismy, které vyvinuly rostliny k usnadnění hromadného přenosu pylu na místo určení a k jeho uchycení na bliznách v opylovaných květech usnadňují také rouskování pylu. Včela medonosná však dokáže s pomocí dokonalého sběracího aparátu a za zvlhčování a slepování pylu obsahem medného volátka velmi dobře rouskovat i nesoudržná pylová zrna typicky větrosnubných rostlin - například pyl lísky (Corylus sp.) s hladkým povrchem bez spojujících povrchových struktur.

Pyl většiny větrosnubných jehličnanů z čeledi borovicovitých ((Pinaceae) - borovice (Pinus sp.), smrk (Picea sp.) či jedle (Abies sp.) - s pylovými zrny nadlehčovanými velkými vzdušnými vaky není pro včely atraktivní, na rozdíl od pylu modřínů (Larix sp.) nebo jalovců (Juniperus sp.) bez těchto povrchových struktur. RNDr. Václav Švamberk (autor je učitelem včelařství) kontakt: tel.: 603 830 411, e-mail: [email protected]