Mgr. Bohumila Hajšmanová. Tísňová péče. (alarm pro seniory)

Mgr. Bohumila Hajšmanová

Tísňová péče (alarm pro seniory)

1 Tísňová péče


1. Úvod 2. Pojmy stáří a demografické ukazatele 3. Senior v rodině 4. Základní myšlenka 5. Tísňová péče - alarm pro seniory 6. Zajištění provozu 7. Finanční rozvaha

Přílohy: Zdroje informací

2 Tísňová péče


1 Úvod Vážení čtenáři tohoto konceptu, je naším velkým přáním, aby následující řádky ukázaly námi navrženou službu jako službu pro co nejširší veřejnost. Ano, opravdu pro veřejnost. Touto službou jsme schopni pomoci nejen seniorům, ale i jejich rodinám. S menší starostí o své blízké se budou moci věnovat dalším činnostem.

3 Tísňová péče


2

Pojmy stáří a demografické ukazatele Počátek stáří se většinou uvádí jako věk okolo 65let. Proces stárnutí však

probíhá u každého jedince jinak, což je dáno výslednicí involučních změn a degenerativními změnami v organismu v důsledku opotřebení. Na lidský věk je také možno pohlížet z více aspektů a proto můžeme hovořit jednak o věku kalendářním a také o věku biologickém, který odpovídá stavu tělních orgánů, např. stavu cév, kostí apod. Poslední výzkumy anglických vědců říkají, že člověk začíná stárnout cca od 27 let věku.(1) Co se tedy v těle seniora děje? Mění se vzhled kůže, která zvrásňuje, šediví vlasy, svalstvo zmenšuje svůj objem, mění se také složení kostí a kloubů, které se stávají křehčími, může docházet také ke snížení výšky a hmotnosti. Výzkumy dále ukazují, že s přibývajícím věkem ubývají mozkové buňky, snižují se smyslové vjemy – hmat, sluch, čich, chuť a zrak. Postupně se také snižuje funkce kardiovaskulárního systému, trávicí soustavy, dýchacího systému a v neposlední řadě také systému žláz s vnitřní sekrecí a vylučovacího systému. Také nelze zapomenout na snížení mentálních funkcí, vyšší náchylnost k chorobám. (2). Spolu s tělními pochody se tak tedy snižují některé pochody psychické. Snížení elánu a vitality, syndrom „vyhoření“, mohou se vyskytovat poruchy zejména krátkodobé paměti a může dojít k prohlubování některých negativních vlastností. Vše však velmi záleží na povaze seniora a jeho vztahu k životu obecně. Nemění se slovní zásoba a dobře bývá nastavena dlouhodobá paměť. Zvyšuje se tolerance k druhým, trpělivost a vytrvalost. Schopnost dobrého úsudku bývá velkým přínosem pro ostatní v blízkosti seniora (2). Takto stručně jsme naznačily změny u zdravého seniora, pokud ale dojde k nemocnému stáří, mohou být projevy stárnutí a stáří velice odlišné (2). Znaky nemocného stáří jsou především ve znamení přítomnosti několika onemocnění najednou s nutností užívání mnoha léků najednou (1). Onemocnění ve starším věku bývá velice rizikovým faktorem. Pokud se v tomto věku přidá nemoc různého rázu, dochází velmi snadno k narušení dosud kompenzované sociální situace a tito nemocní nejsou schopni zajistit sami sobě základní sociální a hygienické potřeby a dochází tím u nich následně i k porušení psychiky. To vše opět narušuje základní onemocnění a to se pak neustále opakuje a takový člověk je v pasti „bludného kruhu“. Vyplívá tak potřebnost komplexního přístupu v péči: zdravotně - sociální nebo naopak sociálně - zdravotní (2). Demografické ukazatele indikují dlouhodobý proces stárnutí populace, u nás i ostatních státech EU. Absolutně i relativně přibývá starých lidí a současně se snižuje

4 Tísňová péče


relativní podíl dětí a mládeže (ve vztahu k populačnímu nárůstu před cca 5lety). I tak připadá na každou ženu v naší zemi zhruba 1,5 dítěte. Dle matematických modelů pod koef. 1.8 vymírá národ (2). Prodloužení věku pozitivně ovlivňuje věda, technika, léčebně preventivní péče a v neposlední řadě také sociální jistoty a úroveň. Faktem však zůstává, že s prodlužováním střední délky života také přibývá chronických onemocnění, stoupá invalidita a narůstá nesoběstačnost a závislost seniorů na jiných osobách (2). Zamýšlenou službou můžeme zmínit pojem rizikových seniorů, tedy takových, kteří nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým životním změnám nebo svému zdravotnímu stavu, což vede ke zdravotně sociální dekompenzaci a v krajním případě i k úmrtí (2). V současné době ve společnosti také dominuje prioritní rozvoj ekonomického potenciálu s vysokými nároky na počty pracovních sil. Tento stav pak jasně redukuje účast členů rodiny na komplexní péči o stárnoucí a staré členy rodiny v domácnostech (2). Velmi důležitá je podpora tzv. zdravého stárnutí. Podpora zahrnuje široké spektrum činností, které mají seniorům pomoci naplnit a využít jejich potenciál. Zahrnuje pozitivní přístup ve formě osobního rozvoje a umožnění zdravé volby.

Také aktivity, které směřují k

adekvátnímu prostředí seniora (1).

5 Tísňová péče


3 Senior v rodině Situace seniora v rodině bývá odlišná dle způsoby výchovy, bydliště, části země apod. Jedno by ale mělo být společné: generace seniora a produktivní popř. mladá generace by měla k sobě být tolerantní. Snažit se spolu umět žít, chtít a moci se postarat o sebe navzájem a pomáhat si. To je ovšem otázkou poměrně nedostatkového „vyššího principu mravního“. Dalším nezastupitelným faktorem jsou vhodné podmínky pro výše uvedené. Zejména slovo „chtít“ bývá často vysvětlováno různě. Především to však znamená, že generace mladší omezí některé činnosti a volný čas poté věnuje seniorovi. Jistě, občas není jednoduché akceptovat osobnost seniora, je to však možné. Právě naše zařízení by mělo být významnou pomocí. Budou moci část péče o seniora přenést na naše zařízení a tím získat tolik potřebný čas na své vlastní aktivity nebo odpočinek a se seniorem trávit poté čas v rámci rodiny už jen příjemně.

6 Tísňová péče


4

Základní myšlenka Tato služba by měla vycházet z konceptu zákona č.108/2006Sb., o

sociálních službách. Ve smyslu využití vlastního domácího prostředí a vyškoleného pracovního týmu k tomu, aby senior v rodině nebyl sám doma. I když je v současné době zaznamenávána zvýšená porodnost, přesto je stále více lidí ve věku seniorském než dětí. Prognózy neočekávají změnu. Studie také ukazují, že tím, jak stárne populace se opět vrací do společnosti trend více generačního soužití v rodinách. Avšak dnes již to není jako v Němcové „Babičce“. Idylické prostředí klidného domku, zahrádky a lesního prostředí. Naopak. Dnes s procesem urbanizace a industrializace stále více rodin žije ve městech, bytech panelových apod. Zde se poté setkává generace mladá, střední a stará a toto soužití nemusí být vždycky úplně harmonické.

7 Tísňová péče


5 Tísňová péče – alarm pro seniory Zákon o sociálních službách v § 41 uvádí následující: 1. Tísňová péče je terénní služba, kterou poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. 2. Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, b) sociální poradenství, c) sociálně terapeutické činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí (3). Vyhláška č.505/2006 Sb. Tuto službu dále doplňuje o informace na postup v případě akutního ohrožení života a zdraví v zprostředkování zákroku rychlé záchranné služby, policie nebo hasičů. Další specifikace spočívá zejména v přínosu komunikace uživatele a poskytovatele (4). V praxi tato služba pracuje zhruba takto: Senior si zakoupí telefonické zařízení, ke kterému je napojen bezdrátový tlačítkový ovladač, který má senior neustále na krku, ruce apod. V případě tísňové situace např. pád, zhoršení zdravotního stavu, komplikace v domácnosti apod. pak skrze spínač aktivuje telefon na předvolená telefonní čísla (např. na zdravotní sestru nebo rodinu) a vzniká spojení, ve kterém senior sdělí svůj problém a následuje akce dle druhu problému. Návštěva zdravotní sestry, kontrola fyziologických funkcí, a další řešení v podobě uklidnění seniora, kontaktu praktického lékaře popř. rychlé záchranné služby apod. Investice je pouze počáteční, a to do uvedeného přístroje. Alarm je vlastně jakási pojistka seniora. Pomáhá nejen fakticky, ale především podstatně snižuje pocity osamění a bezmoci. V případě nutnosti si může o pomoc zavolat a jeho problém bude alespoň z části vyřešen. Na závěr této kapitoly považujeme na důležité shrnout výchozí principy našeho zařízení Jedná se o: Důstojnost – ve smyslu uznání přirozené hodnoty člověka bez ohledu na podmínky, ve kterých se nachází, respektování jeho jedinečnosti a zvláštních a osobitých potřeb.

8 Tísňová péče


Soukromí – právo každého člověka být ušetřen nežádoucího zájmu o jeho soukromí či narušování soukromí. Nezávislost – ve smyslu maximální podpory a respektu nezávislosti člověka, respektování práva seniora na informovaný výběr a odpovědnost za možné důsledky jeho vlastního rozhodnutí. Volba – právo na volbu seniora z řady nabídek a měl být brán zřetel na možnost volby jak pečujícími z řady rodiny, tak pracovníky v zařízení. Práva - lidská práva seniora my měla být chráněna a podporována tak, aby každému byla zajištěna rovnost a kvalita života bez ohledu na věk, pohlaví, fyzické a duševní schopnosti, rasu a náboženské vyznání. Naplnění – ve smyslu realizace osobních aspirací a schopností ve všech aspektech denního života. Zplnomocnění - ve smyslu práva seniora na rozhodování o svém životě a kontrolu nad tím, co se sním bude dít.

Tísňová péče – zde § 7 uvádí, že maximální úhrada za poskytování tísňové péče se rovná skutečným nákladům na provoz technických komunikačních prostředků.

9 Tísňová péče


6

Zajištění provozu

Vzhledem k tomu, že Městský ústav sociálních služeb města Plzeň prochází v současné době procesem restrukturalizace, rozhodli jsme se, že tísňovou péči dle zákona 108/2006 Sb. si zaregistruje Domovinka (Mgr. Bohumila Hajšmanová) a služba bude poskytována klientům Domovinky i klientům Městského ústavu sociálních služeb města Plzně. Uzavřeli jsme proto smlouvu o partnerství, kterou jsme poskytli panu starostovi Jiřímu Uhlíkovi.

Obracíme se na Vás ale o pomoc, jelikož náklady na zřízení této služby jsou vysoké a hlavně v prvních letech si služba na sebe nevydělá. Nemluvím už vůbec o zisku, protože prakticky všechny sociální služby jsou neziskové, člověk to musí „dělat srdcem“.

10 Tísňová péče


7

Finanční rozvaha

Jednorázové pořízení zařízení

Pult celkem Tiskárna Mobilní telefon Alarm Alarm montáž Automobil

Měsíční paušál

počet ks 1 1 1 50 50 1

100 klientů 200 300 400

cena bez DPH 90000 4000 5000 8650 500 250000

cena s DPH 107100 4760 5950 10293,5 595 297500

celkem Kč 107100 4760 5950 514675 29750 297500 959735

400,- Kč 400,-Kč 400,- Kč 400,-Kč

40000 80000 120000 160000

mzda/měsíc 35000 20000

celkem 140000 20000 160000

tj. včetně DPH

Náklady na provoz měsíčně Všeobecná sestra Provoz ostatní *

počet 4

* Provoz ostatní – údržba auta, pohonné hmoty, pojištění, paušály SIM karet, administrativa, opravy,…



Použité zdroje informací: 1. Holmerová I., Jurašková B., Zikmundová K., Vybrané kapitoly z gerontologie, GEMA 2002 2. Jedlička V. a kol., Praktická gerontologie, 2. přepracované vydání, Grafia Zlín 1991, ISBN 80-7013-109-8, 182s. 3. Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. 4. Prováděcí vyhláška č.505/2006 Sb. k Zákonu o sociálních službách č.108/2006 Sb.


Mgr. Bohumila Hajšmanová. Tísňová péče. (alarm pro seniory)

Recommend Documents