Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA druhá složka integrálního řízení organismu působení na cílové orgány > prostřednictvím hormonů netvoří jednotnou soustavu jako nervová soustava působení je pomalejší a difúzní
VLASTNOSTI SOUSTAVY NERVOVÉ A ENDOKRINNÍ
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA endokrinní žlázy: vylučují hormony přímo do krevního oběhu exokrinní žlázy: vylučují vývodnými trubicemi ( slinné a potní žlázy)
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA 3 skupiny hormonů: 1) regulační hormony: produkce v hypotalamohypofyzárním systému spouštěcí hormony tlumící hormony tropní hormony
HORMONY 2) hormony s přímým účinkem na tkáně a orgány: nejsou to endokriinní žlázy inzulin tyroxin
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA 3) tkáňové hormony: gastrin > v žaludeční sliznici somatomedin > v játrech renin > v ledvinách ( v mezangiu ) sekretin > v tenkém střevě EPO > v ledvinách
HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
hormony: působí již ve velmi malé koncentraci hladiny hormonů v krvi extrémně nízké ovlivňují 4 životní funkce: celkový metabolismus hospodaření s ionty a vodou růst rozmnožování tj. stabilita organismu na základě zpětné vazby
HYPOFÝZA – PODVĚSEK MOZKOVÝ
důležitý sekretorický orgán uložený na bázi lebky hypofýza spojena stopkou s hypotalamem hypotalamo – hypofyzární systém: liberiny – podpora činnosti hypofýzy statiny – zastavují činnost hypofýzy
HYPOFÝZA – PODVĚSEK MOZKOVÝ skládá se ze 2 částí: liší se původem i funkcí 1) adenohypofýza = přední část 2) neurohypofýza = zadní část
ADENOHYPOFÝZA
1) 2)
3) 4) 5) 6)
vzniká ze zadní stěny jícnu vylučuje šest základních hormonů: Somatotropin Prolaktin Kortikotropin ACTH Tyrotropin Folitropin Lutropin LH
Adenohypofýza má ústřední postavení v hormonálních regulacích
ADENOHYPOFÝZA
činnost adenohypofýzy je řízená z hypotalamu prostřednictvím regulačních hormonů přenášeny do adenohypofýzy krevními cévami regulační hormony: vytvářeny nervovými buňkami v hypotalamu funkce > zvyšovat / snižovat tvorbu hormonů adenohypofýzy
ADENOHYPOFÝZA Somatotropin somatotropní hormon růstový hormon působí při růstu organismu stimuluje syntézu bílkovin a růst dlouhých kostí v epifýzách (prostřednictvím somatomedinů)
ADENOHYPOFÝZA nadbytek růstového hormonu: v dětství: nadměrný vzrůst – gigantismus v dospělosti: disproporční nárůst > nosu, uší, jazyka, prstů nedostatek růstového hormonu trpaslictví nanismus
ADENOHYPOFÝZA
Prolaktin PRL: hormon s přímým účinkem stimuluje růst mléčné žlázy po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka – laktaci u mužů jen v malém množství zvýšená koncentrace = gynekomastie ( nápadné zvětšení prsou) > impotence
ADENOHYPOFÝZA ostatní 4 hormony ovlivňují činnost žláz: koncovka - tropin Kortikotropin: ACTH adrenokortikotropní hormon peptid stimuluje syntézu a vylučování kortizolu - hormon kůry nadledvin nadprodukce: tzv. Cushingův syndrom > zvláštní forma obezity měsícovitý obličej s „býčí“ šíjí svalová slabost osteoporóza
ADENOHYPOFÝZA Tyreotropin: řídí činnost štítné žlázy Folitropin FSH: u žen podporuje růst folikulů ve vaječnících tvorbu estrogenů u mužů vyvolává rozmnožování pohlavních buněk = spermatogenezi
ADENOHYPOFÝZA
Lutropin LH : spolu s FSH podporuje růst folikulů vyvolává ovulaci > uvolnění vajíčka přeměna folikulu na žluté tělísko (produkuje progesteron a estrogeny) LH zajišťuje správný průběh menstruačního cyklu u mužů působí na buňky varlete, které tvoří testosteron
NEUROHYPOFÝZA
není pravou žlázou nevytvářejí se v neurohypofýze vytvářejí se v neurosekretorických buňkách hypotalamu odtud cytoplazmou nervových vláken do neurohypofýzy
NEUROHYPOFÝZA
vylučuje dva hormony: Antidiuretický hormon (ADH), vazopresin Oxytocin
NEUROHYPOFÝZA
Antidiuretický hormon (ADH): působí na stěny sběracích kanálků v ledvinách zvyšuje jejich propustnost zvyšuje zpětné vstřebávání vody ze sběrných kanálků omezuje vylučování vody močí velký význam pro udržení stálého objemu tekutin v těle produkce ADH se také zastavuje působením etanolu > těžká dehydratace !!!!
NEUROHYPOFÝZA Oxytocin: na konci těhotenství stimuluje stahy hladkých svalů dělohy a urychluje porod v porodnicích podáván injekčně v době kojení vyvolává stahy hladkého svalstva kolem mlékovodů – podněcuje vydávání mléka příklad pozitivní zpětné vazby
ZDROJE
NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995, 136 s. ISBN 80-716-8234-9. KOČÁREK, Eduard a Michal HRUŠKA. Biologie člověka. 1. vyd. Praha: Scientia, 2010, 336 s. Biologie pro gymnázia. ISBN 978-808-6960-470. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: teoretická a praktická část. 2. dopl. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, 551 s. Biologie pro gymnázia. ISBN 80718-2050-4. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, 797 s. ISBN 80-7183268-5.
