Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2
OSTNOKOŽCI
OSTNOKOŽCI
mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný kulovitý tvar nebo podoba centrálního terče s vybíhajícími rameny
OSTNOKOŽCI
Pohyb: pomocí mnoha drobných podií = panožek nebo pohybů ramen v podkožním vazivu > vápenité destičky nebo jehličky – ty mohou splynout v kostru a ta vybíhá v ostny vnitřní kostra – endoskelet > podkožní opora velmi starobylý kmen >prvohory největší rozvoj dosáhli v druhohorách
OSTNOKOŽCI
Larvy ostnokožců : dvoustraně souměrné zčásti obrvené tělo plavou součástí zooplanktonu prodělají metamorfózu : > ztrácí schopnost plavat > mění se jejich souměrnost na paprsčitou
OSTNOKOŽCI
Společným znakem orgánových soustav: kruhovitá struktura - prstenec ( kanál nebo pruh) kolem trávicí trubice z trávicí trubice vybíhají paprsčitě boční větve
OSTNOKOŽCI
Ambulakrální soustava: systém vodních cév umožňuje: pohyb panožek dýchání vylučování
OSTNOKOŽCI Pseudohemální soustava : systém kanálů význam není zcela objasněn ? přívod živin nervové soustavě Nervová soustava: rozptýlená chybí ganglia
OSTNOKOŽCI
gonochoristé zralé pohlavní buňky vypouštějí do vody > kde dojde k oplození vajíčka: poměrně velká , chudá na žloutek, úplné rýhování používají se v laboratoři vývoj nepřímý obrovská schopnost regenerace oddělují části těla - ramena samovolně > schopnost autotomie
LILIJICE
nejprimitivnější žijící ostnokožci tvar těla připomíná květy rostlin Stavba: centrální kalich na kalich nasedají pohyblivá a ohebná ramena stopka –celé tělo přichyceno k podkladu část lilijic se uvolňuje a pohybuje se z místa na místo mikrofágové
lilijice
HVĚZDICE
volně pohyblivý ostnokožci tělo má podobu 5ticípé či vícecípé hvězdy plynule vyrůstající z těla predátoři na dně moří > polypy, korýši, ježovky, mlži mohou likvidovat i korálové útesy – hvězdice trnová řitní otvor je nahoře ústa dole vychlípitelný žaludek (mimotělní trávení) > kořist nasávají Hvězdice růžová – evropská moře
hvězdice
HADICE
druhově nejbohatší skupina štíhlá ramena vyrůstají ze zřetelně odděleného těla slepá trávicí soustava ( pouze vakovitý žaludek) Pohyb: jen pomocí ramen panožky : jen pro zisk potravy (měkkýši, mnohoštětinatci….) největší schopnost autotomie živí se i mrtvými těly Hadice obecná – Středozemní moře
JEŽOVKY
kulovitá , bochníčkovitá nebo srdčitá těla: nemají ramena ! mají vápenitou souvislou pevnou kostru > celistvá schránka
JEŽOVKY
ostny: dlouhé a pohyblivé ( kloubní plošky ) klíšťkovité útvary = pedicellarie mezi ostny ústa mají na spodní straně kousací a žvýkací orgán: Aristotelova lucerna > zuby a lišty > ohryzávání nánosů na dně , na skalách
SUMÝŠI
redukovaná podkožní kostra > destičky vakovitý tvar těla „ mořské okurky „ řitní a ústní otvor umístěny v protilehlých částech dospělí sumýši ztratili paprsčitou souměrnost >dvoustranně souměrní Vodní plíce: vznikly jako vychlípenina střeva dýchací a vylučovací funkce
SUMÝŠ
SUMÝŠI Nebezpečí: vyvrhuje část střeva – predátorova pozornost – chybějící část střeva dorůstá charakterističtí živočichové přílivové zóny tropických moří Sumýš jedlý – evropská moře
OSTNOKOŽCI
OSTNOKOŽCI
ZDROJE
JELÍNEK, Jan, Vladimír ZICHÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie pro gymnázia: teoretická a praktická část. 2. dopl. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, 551 s. ISBN 80718-2050-4 PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 3. upr. vyd. Praha: Scientia, 2000, 286 s. ISBN 80-718-3203-0 ROSYPAL, Stanislav. Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, 744 s. ISBN 80-042-2815-1 SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-716-8909-2 BOHÁČ, Dobroslav. Cvičení z biologie. 1. vyd. Praha: spn, 1984, 797 s. ISBN 14-305-84.
