Mezinárodní studentská konference DEMOKRACIE VERSUS EXTREMISMUS. Principy všedního hrdinství Doba konání: pátek až neděle 4. – 6. 10. 2013 Místo konání: GASK Kutná Hora Účastníci: 60 studentů středních škol z ČR, Slovenska, Německa, Nizozemí a Thajska, 30 pedagogů z ČR a Slovenska Hosté: Ivo Cerman, historik, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ivanka Mariposa Čonková, aktivistka, herečka a performerka, o. s. Konexe Barry van Driel, generální tajemník Mezinárodní asociace pro interkulturní vzdělávání a Mezinárodní ředitel pro vzdělávání učitelů a rozvoj studijních programů v Anne Frank House Amsterdam Ivana Gabaľová, oddělení vzdělávacích projektů, Anne Frank House Amsterdam Jiří Hruška, o. s. Pant, redaktor vzdělávacího portálu Moderní dějiny.cz a učitel (Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Ostrava)
Jan Charvát, politolog, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Adéla Zelenda Kupcová, speciální pedagožka Národního institutu pro vzdělávání, doktorandka Aplikované etiky na FHS UK v Praze Vít Lesák, Agentura pro sociální začleňování Ondřej Matějka, o. s. Antikomplex Filip Pospíšil, Agentura pro sociální začleňování Džamila Stehlíková, bývalá ministryně pro lidská práva Lenka Šmídtová, o. s. Antikomplex Program: Klíčové momenty z hlediska náplně: 4 témata: demokracie – totalita – extremismus – lidská práva v podtextu každého tématu je důraz na aktivní občanství a na to, co mohu udělat já Pátek 8:30 registrace 10:00-10:45 slavnostní zahájení, představení záměru konference 10:45-11:00 přestávka 11:00 – 12:30 workshop po skupinách na téma „Všední hrdina“ – 2 skupiny učitelů a 4 skupiny studentů pod vedením lektorů o. s. Asi-milovaní
12:30 – 13:30 oběd 13:30 – 15:30 odborný panel pro všechny účastníky v plénu na témata demokracie a extremismus: I. Ondřej Matějka – Demokracie jako nejlepší systém vlády? Je naše demokracie v krizi? Co od demokracie můžeme a co nemůžeme očekávat? Jak se buduje důvěra v demokracii? Co znamená být "aktivní občan" v současné demokracii? To jsou jen některé z otázek, na než by současný demokrat měl znát odpověď. V příspěvku se pokusíme společně s hledáním odpovědí alespoň začít. II. Jan Charvát – Extremismus, radikalismus, demokracie a jejich společné kořeny V posledních letech jsou debaty na téma politického extremismu víc než časté. Extremismus vnímáme, často podvědomě, jako cosi nenormálního, odpudivého, něco, co vybočuje z normálu, či něco, co do slušné společnosti nepatří. Ve skutečnosti jsou ale krajní politické postoje zakořeněny v evropském politickém myšlení a vyrůstají ze stejných kořenů, jako demokracie. Dokážeme se tomuto faktu postavit tváří v tvář? III. Adéla Zelenda Kupcová– Cesty k extrému. Kdo po nich kráčí a proč? Příspěvek představí různorodost životních příběhů nacionalistických aktivistů a jejich cestu k pohledu na svět, který je nazýván jako extremistický. Ukáže, že tito aktivisté nemusí být jen "zamindrákovaní" jedinci, kteří si něco potřebují dokázat, jak se o nich obecně soudí. Spikleneckým teoriím, rasové nesnášenlivosti a odmítání demokracie mohou podlehnout i lidé z "dobrých rodin", vzdělaní a schopní. Lidé jako Vy? Fenomén extremismu navíc vypovídá mnohé i o naší společnosti, její otevřenosti a vztahu ke svobodě a demokracii IV. Barry van Driel – Demokratické školy a vzdělávání, co to je a může něco ovlivnit? Je to vhodná reakce na extremismus? Konkrétní příklady vzdělávacích demokratických programů na školách (v angličtině s tlumočením) 15:30 – 16:00 přestávka 16:00 – 17:30 diskuse/workshop na probraná témata ve 4 skupinách: I. Lenka Šmídtová: Nemusíme, chceme aneb co znamená být „aktivní občan“ Každý máme obec, kde se cítíme doma. Mnoho z nás má i volnou kapacitu k tomu, abychom pro svou obec něco udělali, abychom ji měnili k lepšímu. Ovšem jen málo z nás nakonec opravdu něco udělá. Aktivity a diskuze na téma dobrovolnictví a komunita, ve které žijeme. II. Jan Charvát: Současné trendy na krajně pravicové scéně a jejich střetávání s demokracií III. Adéla Zelenda Kupcová: Cesty k extrému. Kdo po nich kráčí a proč? V rámci workshopu budeme pracovat s životními příběhy, vyzkoušíme si rozbor životního příběhu na vyprávění některých účastníků (avšak nebude nutné zacházet do zbytečných či příliš osobních detailů). Dále bude fiktivní modelovat situace, které mohou převrátit pohled člověka na svět, změnit jeho identitu, vzbudit agresi a samozřejmě také vést k extremistickým postojům a rozumění světu.
IV. Barry van Driel: Co jsou to demokratické školy a mohou něco změnit? Diskuse o vlastních zkušenostech s demokracií v průběhu působení ve školství a o tom, co by se dalo udělat jinak (v angličtině s tlumočením) 17:30-19:30 večeře 19:45 – 21:00 pro pedagogy program s Barry van Drielem: Free2Choose, studenti prohlídka expozic GASKu/volný program Sobota 9:00-11:00 odborný panel pro všechny účastníky v plénu na témata totalita a lidská práva: I. Ivo Cerman – Totální stát Kdy je oprávněné používat pojem „totalitarismus“ či „totalitní stát“? V širší i užší odborné veřejnosti se tato otázka zatím řešila bez ohledu na reálné dějiny této klíčové kategorie nacistického státního práva. Nepřihlížejí k ní ani ti čeští historici a politologové, kteří zpochybňují oprávněnost tohoto pojmu, a jako důkazy často používají volné asociace, které vyvolává adjektivum „totální“. Otázka není blíže objasněna ani v podkladech k maturitním zkouškám z Občanského a společenskovědního základu, kde se v jednom z okruhů požaduje po žákovi/žákyni, aby dokázal rozlišit demokratické a totalitní státy. Zastáváme názor, že tuto otázku nelze řešit jen s odvoláním na osobní fantazii, ale že je třeba se seznámit s tím, co kategorie totálního státu znamenala v nacistickém státním právu. Pokusíme se velmi stručně vysvětlit, jak nacističtí právníci došli k tomuto pojmu, proti čemu byl zaměřen a jaké byly jeho hlavní atributy. II. Džamila Stehlíková – Koncept lidských práv a společenská praxe Žádný demokratický stát nemůže být legitimní, pokud nezajišťuje ochranu základních lidských práv a svobod. Proto tak často zdůrazňujeme univerzální charakter konceptu lidských práv. Realizace tohoto ideálu, ke kterému se zavázala většina zemí světa, se však výrazně liší od státu ke státu. Společenskou praxi v oblasti lidských práv v konkrétních zemích určuje celá řada faktorů – především historická zkušenost, specifický kulturní a společenský kontext, způsob fungování právního systému a politických institucí, míra demokratické participace, hodnoty, aktuální potřeby a priority skupin a jednotlivců. Jaká je společenská situace a stav lidských práv v České republice? Opravdu se situace v oblasti lidských práv nelepší a téměř není oblasti, ve které by nedocházelo ke zhoršení, jak konstatovala zpráva o stavu lidských práv v ČR v roce 2012, vydaná Českým helsinským výborem? Nebo patříme k zemím se standardem lidských práv, porovnatelným s našimi sousedy v Evropě? A jaký vliv na ochranu lidských práv má a měla by mít politická praxe? III. Vít Lesák – Zapojení veřejnosti v kontextu řešení sociálního vyloučení – kdo je tady hrdinou? Snahy o řešení sociálního vyloučení a chudoby na místní úrovni jsou v době všeobecného společenského rozladění a rok před komunálními volbami politicky velmi
nepopulární. Stavba azylového domu pro matky s dětmi, zřízení centra volnočasových aktivit či otevření přípravné třídy na základní škole, to vše vyžaduje nejen analýzu potřebnosti a finanční prostředky, ale především podporu veřejnosti. V mnohých městech se ale aktivizují spíše ti občané, kteří vyjadřují svou obavu či častěji nenávist vůči menšinám a chudým lidem. Hrdinou zde není člověk, který sepíše petici „proti nepřizpůsobivým“ a „občansky“ se tak angažuje, ani ti, kteří se masově vydávají protestovat do ulic, ale spíše lokální politik, ředitel školy či farář, kteří se veřejně zastanou integračních politik a jdou tak proti proudu. Toto jsou neviditelní disidenti dnešní doby. IV. Ivanka Mariposa Čonková – Když se boj za lidská práva Romů nazývá provokací Horké léto 2013 přineslo sérii protiromských pochodů. Staly se součástí léta a všichni jsme si na ně zvykli. Vymezení se vůči nim je označováno za provokaci. Přesto je to silné lidskoprávní téma. Ovšem nepovšimnuté… 11:15-11:30 přestávka 11:30 – 12:30 společná diskuse v plénu 12:30 – 14:00 oběd 14:00 – 15:30: workshopy pro 4 studentské skupiny: I. Ivo Cerman: Totální stát – jak ho poznáme? Z kategorie totálního (či totalitního, resp. totalitárního) státu se stal v posledních letech zpochybňovaný pojem. Jsou historici oprávněni označovat tak Československo pod vládou KSČ? Spor o existenci ÚSTR učinil z této otázky předmět politické debaty, která vyústila v obvinění, že používání výrazu totalitní stát souviselo se zájmy „stranických aparátů“ a s „ideologií“. Objevil se i názor, že uplatňování „totalitního modelu“ v české historiografii dominovalo a že se stalo součástí vládnoucí ideologické doktríny. Tato debata bohužel nikdy nebrala v potaz, že české dějepisectví se nikdy nezajímalo o to, jak totální stát charakterizovalo nacistické státní právo a že atributy totálního (resp. totalitního, totalitárního) státu u nás závisely více méně na slovních asociacích jednotlivých historiků. Seminář navazuje na přednášku, v níž se tomuto problému budeme věnovat. V semináři budeme kriticky zkoumat případy užívání kategorie totálního státu či představ o jeho atributech v ústavním pořádku ČR, v nálezech Ústavního soudu, v publicistice a historických debatách v ČR od roku 1990 do současnosti. Cílem je naučit se rozpoznat odlišnosti v českých představách o totalitním státě a posoudit jejich oprávněnost ve srovnání s původnm nacistickým modelem. II. Jiří Hruška: Moc bezmocných aneb Havel stále aktuální. Workshop na témata asi nejznámějšího Havlova eseje. Jak může jednotlivec přispět ke změně společnosti? Interpretace tří klíčových částí textu umožňuje popsat fungování a charakter totalitního státu, ilustrovat tyto postřehy na konkrétní situaci, do níž může být
člověk režimem vmanipulován a předvést autora jako myslitele, jenž se už v sedmdesátých letech vyjadřoval k problémům konzumní a industriální společnosti. Tedy veskrze k tématům současným! III. Vít Lesák a Filip Pospíšil: Hrdina všedního dne – Jak se zachováte ve vyhrocené situaci? Do třítisícového města byl jedním místním obyvatelem svolán pochod proti místním Romům. Těch v obci bydlí asi tři stovky. Co budete v takové situaci dělat jako starosta, zastupitel, ředitel školy, ředitel městské policie, místní Rom nebo místní obyvatel – etnický Čech? V tomto workshopu si vyzkoušíte na vlastní kůži roli v jednom z konfliktů, které se v poslední době běžně odehrávají v českých městech. IV. Ivana Gabaľová: Free2choose – hranice svobody Workshop představí interaktivní, angažující debatní metodologii Free2choose, věnující se současným dilematům v lidských právech. Jejím cílem je podnítit diskuzi o předsudcích, o lidských právech, podpořit kritické myšlení a otevřenost různým pohledům, a rozšiřovat porozumění pomocí debaty a dialogu. Pro pedagogy komentovaná prohlídka GASKu s animačním programem pod vedením lektorského oddělení GASK 15:30-16:00 přestávka 16:00 – 18:00 workshop po skupinách na téma „Demokracie jako cesta“ – 2 skupiny učitelů a 4 skupiny studentů pod vedením lektorů o. s. Asi-milovaní 18:00 – 20:30 večeře Večer volný program – možnosti: reprodukovaný koncert Psích vojáků / prohlídka Kutné Hory Neděle 9:00 – 10:00 práce ve skupinách – závěrečná příprava na prezentace 10:00 – 13:00 prezentace výstupů sobotních workshopů ve skupinách, reflexe, předávání certifikátů, zakončení konference Oběd 13:00 – 14:00 Doprovodný program: expozice Domácího umění (www.domaciumeni.cz) výstava Stopy totality výstavka fotografií z historie jezuitské koleje za socialismu
Výstup z konference: Sborník složený z odborných příspěvků pronesených na konferenci, z esejí na náměty všedního hrdinství od studentů a pedagogů a z výstupů workshopů uspořádaných na konferenci Sborník bude publikován do konce roku na webu projektu www.moznostidemokracie.cz
