Mezinárodní měnový fond

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Mezinárodní měnový fond Postavení a úloha v mezinárodním měnovém systému Diplomová práce

Autor:

Martin Trnka Ekonomika a management, Finance

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Duben, 2010

Anotace v ČJ Mezinárodní

měnový

fond

je

jednou

z největších

a nejvýznamějších

mezinárodních organizací, jejíţ činnost zásadním způsobem ovlivňuje fungování ekonomik mnoha zemí, regionů i celkových mezinárodních vztahů. Cílem této diplomové práce je zhodnotit postavení Mezinárodního měnového fondu ve světové ekonomice s důrazem na jeho současné aktivity a probíhající reformy. Těmito aktivitami jsou prevence krizí, finanční pomoc zemím, které mají problémy s platební bilancí a pomoc nejchudším zemím světa. Dalším úkolem je popsat aktuální změny, které v jeho činnostech v současné době probíhají, a zároveň připojit vlastní názor na tyto změny. Předmětem této práce je rovněţ zhodnotit financování Mezinárodního měnového fondu a probíhající reformu členských kvót. Tato problematika je klíčová pro budoucnost této instituce.

Anotace v AJ

IMF is one of the biggest and most important international organisations, activity of which impacts fundamentally performance of economies in many countries and regions including global international relations. The main target of this thesis is to assess IMF position in the world economy with emphasise to its current activities and running reforms. These activities are reflected in crisis prevention, in financial help to countries with troubled balance of payments and in help to the poorest world´s countries. Farther target is to describe current changes in IMF activities together with my own opinion about it. I also summed up IMF economy and the running membership quotas reform in this thesis. This is a key issue for future of this institution.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Mezinárodní měnový fond – „postavení a úloha v mezinárodním měnovém systému“ zpracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury.

.......................................... vlastnoruční podpis

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 5 1

Vznik Mezinárodního měnového fondu a jeho historie ..................................................... 6

2

Organizační struktura a členství v Mezinárodním měnovém fondu .............................. 16

3

2.1

Organizační struktura...................................................................................................... 16

2.2

Členství v Mezinárodním měnovém fondu..................................................................... 18

Současné aktivity Mezinárodního měnového fondu a jejich hodnocení ........................ 20 3.1

Prevence krizí ................................................................................................................. 22 3.1.1

Dohled .................................................................................................................... 22

3.1.2

Transparentnost ...................................................................................................... 28

3.1.3

Technická pomoc.................................................................................................... 29

3.1.4 Hodnocení podpory ekonomické stability ................................................................. 31 3.2

3.3

Poskytování likvidity zemím, které mají problémy s platební bilancí ............................ 35 3.2.1

Zdroje finanční pomoci. ......................................................................................... 36

3.2.2

Vývoj v poskytování půjček ................................................................................... 43

3.2.3

Současná finanční pomoc poskytovaná Mezinárodním měnovým fondem ........... 46

3.2.4

Hodnocení finanční pomoci.................................................................................... 50

Pomoc nízkopříjmovým zemím ...................................................................................... 56 3.3.1

3.3.1.1

Koncesní financování.........................................................................................60

3.3.1.2

Iniciativa na sníţení dluhu nejvíce zadluţeným chudým zemím.......................69

3.3.1.3

Multilaterální odpuštění dluhů............................................................................71

3.3.2 4

Finanční pomoc nízkopříjmovým zemím ............................................................... 59

Hodnocení pomoci nízkopříjmovým zemím ......................................................... 72

Reforma Mezinárodního měnového fondu ....................................................................... 77 4.1

Reforma členských kvót ................................................................................................. 77

4.2

Hospodaření Mezinárodního měnového fondu ......................................................... 83

5

Vyhlídky na budoucí vývoj Mezinárodního měnového fondu ........................................ 90

6

Závěr .................................................................................................................................... 92

Seznam tabulek ......................................................................................................................... 96 Seznam grafů ............................................................................................................................. 97 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 98 Slovník pojmů .......................................................................................................................... 100 Seznam pouţité literatury....................................................................................................... 101

Úvod Dvacáté století bylo ve znamení mohutného rozvoje průmyslové výroby, technologií, vědy, mezinárodního obchodu, pohybu kapitálu, osob a mnoha dalších činností. Tento vývoj provázely problémy různého druhu. Aby se dalo těmto problémům lépe čelit, vznikla řada mezinárodních institucí. Jednou z nich je Mezinárodní měnový fond. Cílem této diplomové práce je zhodnotit postavení Mezinárodního měnového fondu ve světové ekonomice s důrazem na jeho současné aktivity a probíhající reformy. V první a druhé kapitole se věnuji vzniku, historii a organizační struktuře MMF. Třetí kapitola je jednou ze stěţejních a je věnována současným aktivitám Mezinárodního měnového fondu. Dělí se na tři části. V úvodu kaţdé z nich nejdříve popisuji čím se tato část zabývá, poté se zaměřuji na probíhající změny a nakonec přidám vlastní stanovisko k tématu. První část je věnována prevenci krizí a podpoře celkové ekonomické stability v mezinárodním systému. Tato činnost obnáší především ekonomický dohled a technickou pomoc. Ve druhé části se věnuji finanční pomoci zemím, které mají problémy s platební bilancí a ve třetí části se zaměřuji na poskytování finanční pomoci nejchudším zemím naší planety. Čtvrtá kapitola je rovněţ klíčová a je rozdělena do dvou částí. V první části se věnuji v současnosti nejdistkutovanějšímu tématu v souvislosti s Mezinárodním měnovým fondem, kterým jsou členské kvóty od nichţ se odvíjí hlasovací síla. Nejprve hodnotím současnou situaci, poté popisuji probíhající reformu a na závěr její relevantnost a šance na její uplatnění. Druhá část je věnována hospodaření Mezinárodního měnového fondu, které v minulých letech bylo jeho slabou stránkou a díky němuţ se dostal do deficitu. Poslední, pátá kapitola, je stručným shrnutím současných změn a mého pohledu na budoucnost MMF.

5

1 Vznik Mezinárodního měnového fondu a jeho historie Dvacáté století bylo stoletím největšího ekonomického a hospodářského rozmachu světového společenství. V jeho průběhu došlo k mohutnému rozvoji výroby, obchodu, pohybu lidí a kapitálu. V souvislosti s tímto vývojem vyvstalo několik do té doby neřešených problémů, které byly umocněny světovou hospodářskou krizí na přelomu dvacátých a třicátých let. Tato ve své době bezprecedentní situace, která započala ve Spojených státech amerických a zasáhla téměř celý svět, byla provázena negativními jevy, jako byl propad světového obchodu, devalvace měn a velký nárůst nezaměstnanosti. Krize měla katastrofální následky, průběh i rozsah, coţ bylo do jisté míry zaviněno tím, ţe jednotlivé státy vystupovaly nekoordinovaně a zaváděly různá kontraproduktivní ochranářská a protekcionistická opatření, která měla za cíl chránit pouze vlastní hospodářství a občany před následky krize. Uţ před počátkem druhé světové války bylo zřejmé, ţe tento nekoordinovaný přístup je brzdou pro další rozvoj, a ţe růst světové ekonomiky a obecného blahobytu obyvatel musí být zaloţen na rozvoji vzájemného obchodu a pohybu kapitálu. Druhá světová válka svými devastujícími následky tuto potřebu koordinace jenom potvrdila.

Vznik Mezinárodního měnového fondu a období Brettonwoodského měnového systému (1944 -1971) 1. aţ 22. června 1944 se konala v americkém městě Breton-Woods za účasti zástupců ze 45 zemí konference, která si kladla za cíl nastolit po ukončení války takový mezinárodní měnový systém, který by prohluboval vzájemnou hospodářskou spolupráci a který by umoţnil efektivní a účinnou obnovu válkou zničených ekonomik. Během této konference byly zaloţeny dvě základní instituce, které měly být hlavními pilíři poválečné hospodářské spolupráce – Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj. O těchto institucích se díky místu svého zaloţení hovoří jako o Brettonwoodských měnových institucích. Oficiálně MMF vznikl tím, ţe 27. prosince 1945 podepsalo 29 členských států (80 % tehdejší hlasovací síly) včetně tehdejšího

6

Československa stanovy Fondu, tzv. Články dohody (Articles of Agreement)1. Sídlem Fondu se stalo hlavní město Spojených států Washington. 1.března 1947 zahájil Fond svoji činnost. Rok poté poskytl první půjčku Francii. V padesátých a šedesátých letech došlo ke značnému rozšíření členské základny hlavně o africké státy, převáţně bývalé kolonie evropských mocností.2 Hlavními úkoly MMF bylo řídit a dohlíţet na systém pevných měnových kurzů, jejichţ základem byl americký dolar a zlato a poskytovat krátkodobé půjčky členským zemím, které měly problémy s nedostatkem finančních rezerv. Vzhledem k tomu, ţe v poválečném období byla Evropa doslova v troskách a potřebovala jak materiální tak i finanční pomoc, byly válkou nezničené a ekonomicky značně rozvinuté Spojené státy prakticky jediným moţným zdrojem této pomoci. Značné obchodní přebytky Spojených států a jejich věřitelská pozice byly hlavním důvodem výsadního postavení amerického dolaru. Cena této měny byla vázaná pevně na zlato, přesně 35 USD za jednu trojskou unci ( 31,10348 g zlata)3. Počátkem šedesátých let minulého století se začala situace postupně měnit. Původně válkou zničené Evropské ekonomiky a Japonsko zaţívaly mohutné tempo hospodářského rozvoje, coţ mělo za následek slábnoucí ekonomickou pozici Spojených států amerických ve světovém hospodářství. Aktivní saldo obchodní bilance USA se stále ztenčovalo a ještě nedávno válkou zničeným evropským zemím se začaly kumulovat rezervy v amerických dolarech. V roce 1971 se dostaly Spojené státy dokonce do pasivního salda obchodní bilance. „Okolo roku 1964 zásoba zahraničních oficiálních pohledávek vůči americkému zlatu poprvé převýšila zlaté krytí dolaru. Od tohoto okamžiku byla důvěryhodnost standardu zlaté dolarové devizy pochybná, protože USA nemohly již fakticky garantovat zlatý obsah amerického dolaru. Tento stav byl v ekonomické literatuře nazván Triffinův paradox, po belgickém ekonomovi, který jako první identifikoval osudný nedostatek brettonwoodského měnového systému.“ 4 1

Články dohody, kterých je celkem 31 jsou základním dokumentem, který upravuje fungování Fondu, členství ve Fondu a výše kvót, určuje pravomoci, jsou v něm vytýčeny cíle, atd. V minulosti byly články několikrát doplňovány. 2

Zdroj: IMF. Cooperation [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW: 3

Zdroj: IMF. Gold [online] [cit.2009-10-13]. Dostupný z WWW:
4

Sedláček, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6, str. 8

7

Vzhledem k této situaci se Mezinárodní měnový fond rozhodl vytvořit v roce 1969 jako alternativu a doplnění dolarových rezerv tzv. Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights -SDR (blíţe ve kap.č.3). Tehdejší situace okolo amerického dolaru znamenala váţné problémy pro Brettonwoodský měnový systém, protoţe pevně stanovený obsah americké měny neodpovídal skutečné hodnotě dolaru. V té době se objevila řada návrhů, od uvolnění pevných měnových kurzů, aţ po devalvaci amerického dolaru. Devalvaci USD si přirozeně nepřály Spojené státy, které byly v té době největším světovým věřitelem, ale ani vyspělé západní země se svými obrovskými objemy dolarových rezerv, které by se zcela logicky znehodnotily. Postupem doby však cena zlata značně převýšila stanovenou zlatou paritu a proto došlo 15.srpna 1971 ke zrušení směnitelnosti dolaru za zlato5. Jedním z posledních kroků k záchraně systému pevných měnových kurzů byla tzv. Smithsoniánská dohoda uzavřená 18. prosince 1971, v rámci které došlo k devalvaci jiţ nekonvertibilního dolaru za zlato na 38 USD za jednu trojskou unci a rozšíření fluktuačního pásma vůči americkému dolaru. V následných letech ale jiţ započal odklon významných měn od systému pevných měnových kurzů a postupný přechod k volně pohyblivým kurzům. V roce 1972 byla uvolněna britská libra následovaná švýcarským frankem, italskou lirou a dalšími měnami. Do roku 1975 přešla většina západoeevropských zemí k volně pohyblivým kurzům a tím pádem zanikl i brettonwoodský měnový systém.

Situace kolem pádu Brettonwoodského měnového systému a ropná krize (1972-1981) Tak jak postupně někteří členové MMF opouštěli systém pevných měnových kurzů, tak se zdálo, ţe MMF ztratí svůj hlavní smysl, tj. dohled nad pevnými měnovými kurzy a tudíţ, ţe zanikne. K počátku roku 1972 se datují snahy o reformu mezinárodního měnového systému. Zlom nastal na zasedání členských zemí MMF v Kensingtonu na Jamajce v roce 1976. Na základě této konference došlo ke změně statutu MMF a „zlegalizování“ tehdejší situace v kurzové oblasti. Oficiálně vešly tyto úpravy v platnost 1.dubna 19786. Tímto byla oslabena pozice MMF v otázce kurzové politiky a veškerá pravomoc přešla na jednotlivé členské státy. Jedinou povinností, které členské země v této otázce vůči MMF od té doby mají, je hlásit zvolený měnový systém, ten

5

Zdroj: IMF.Cooperation [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW: 6

Zdroj: IMF.IMF Chronology [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/chron/chron.asp>

8

pak dodrţovat a případně oznámit přechod na jiný měnový systém. Mezi další významné změny patřil zákaz vyjadřovat měnové parity ve zlatě a změna vyjadřování členských kvót, kdy USD nahradilo SDR. Na Jamajském kongresu byla téţ definována nová role MMF jako dohlíţitele nad měnovým systémem. S pádem systému pevných měnových kurzů se šířila obava, ţe skončí doba hospodářského růstu. Samotný přechod však prošel celkem hladce a obešel se bez větších otřesů. Snad jediným negativním vlivem, který byl spojen s uvolněním kurzové politiky byla ropná krize. Státy vyváţející ropu vyuţily situaci kolem přechodu na flexibilní měnové kurzy a podařilo se jim zvýšit její cenu, takţe v říjnu 1973 její cena prudce stoupla. MMF na tuto skutečnost reagoval v roce 1975 zavedením Ropné facility, která měla pomoci členským státům překonávat cenové šoky způsobené nárůstem ceny ropy. V sedmdesátých letech také dochází ke značnému rozvoji kapitálových trhů, coţ se později ukáţe jako jedna z příčin váţných ekonomických krizí. MMF se v této době začíná více zaměřovat na vnitřní politiku jednotlivých členů, na příčiny ekonomických problémů a zavádí nové formy finanční pomoci jako je například Rozšířená facilita (Extended Fund Facility), která měla za cíl slouţit jako nástroj na podporu dlouhodobých programů přizpůsobení. V tomto období začíná MMF svoji další aktivitu, kterou je pomoc nejchudším zemím světa překonat jejich ekonomické a strukturální problémy a zároveň jim napomoci být konkurenceschopnější a tím jim pomoci vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby. Prvním finančním instrumentem, který na podporu těchto zemí vznikl, byl v roce 1976 Svěřenecký fond (Trust Fund). Během sedmdesátých let MMF přišel o jedno ze svých do té doby nejdůleţitějších poslání, kterým byl dohled nad pevnými měnovými kurzy. Zároveň se ale ukázalo, ţe se výrazně změnila situace v mezinárodním hospodářském prostoru, a ţe MMF jako pozměněná instituce má svoje nezastupitelné místo.

Období dluhových krizí osmdesátých let minulého století (1982-1989). V průběhu osmdesátých let minulého století, v souvislosti s úvěrovými, krizemi vstoupil Mezinárodní měnový fond do nové fáze poskytování finančních pomocí. Na počátku osmdesátých let postihla svět tzv. první dluhová krize. Podstatou krize byla neschopnost některých rozvojových zemí splácet svoje dluhy. Nejenţe některé 9

země neměly prostředky na splácení samotné jistiny, ale byly i takové státy, kterým nestačily vlastní rezervy ani na splácení čistých úroků. Situace do které se tyto země dostaly měla své kořeny ve špatné hospodářské politice v kombinaci se snadnou dostupností úvěrů v období růstu. Poté, co se objevily externí šoky ve formě zvýšení úrokových sazeb a sníţení poptávky ze strany průmyslových zemí provázené nezájmem věřitelů poskytovat nadále levné úvěry, přestaly být tyto státy schopny obsluhovat svůj zahraniční dluh. Největší problémy s obsluhou svých dluhů měly země latinské Ameriky v čele s Mexikem, které v srpnu 1982 jako první oznámilo, ţe není schopno nadále splácet svoje finanční závazky. Bez tehdejší pomoci Mezinárodního měnového fondu by hrozilo zhroucení celého mezinárodního finančního systému. Fond poskytl těmto zemím nejen finanční pomoc, ale zároveň zde vystupoval aktivně jako prostředník při restruktualizaci dluhu mezi dluţníky, věřiteli a věřitelskými komerčními bankami. Podmínkou pro poskytnutí prostředků bylo přijetí stabilizačního ekonomického programu. „Tato strategie ze začátku 80. let 20. století přispěla k tomu, že nedošlo k vyhlášení řady platebních neschopností v důsledku vysokých státních dluhů. Obnovení normálních vztahů mezi dlužníky a věřiteli se však i přes některé další následné modifikace nepodařilo dosáhnout.“7 Ačkoliv tato iniciativa MMF evidentně pomohla mnoha zemím uniknout bankrotu a zároveň zabránila kolapsu mezinárodního finančního systému, stala se i přesto terčem různých kritik. Jedni MMF vytýkali, ţe touto činností zastupoval v první řadě zájmy vyspělých zemí a věřitelů, druzí poukazovali na to, ţe v tomto ohledu překročil svoje pravomoci ustanovené v Bretton-Woods.

Přechod centrálně plánovaných ekonomik na tržní v první polovině devadesátých let minulého století. V tomto období dochází ke značnému rozšíření členské základny MMF o země bývalého východního bloku ze střední a východní Evropy. Během tří let se zvýšil počet členů ze 152 na 1728. Tato doba byla pro řadu těchto zemí ve znamení reforem, jejichţ 7

Sedláček, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 11

8

Zdroj: IMF.Societal Change for Eastern Europe and Asian Upheaval (1990 – 2004) [online] [cit.2009-11-15]. Dostupný z WWW:

10

cílem bylo přeměnit centrálně plánované ekonomiky na ekonomiky trţní. Na summitu konaném v Houstonu ve Spojených státech amerických v roce 1990, byl Mezinárodní měnový fond společně se Světovou bankou, Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) vyzván, aby poskytoval poradenskou pomoc transformujícím se zemím při zavádění reforem. Role MMF při transformaci těchto ekonomik byla téměř nezastupitelná a to nejen díky poradenské a koordinační činnosti v otázkách transformace z centrálně plánovaných ekonomik na trţní, se kterou do té doby neměl nikdo ţádné zkušenosti, ale rovněţ díky poskytování finančních zdrojů. Mezi další neméně důleţité aktivity v těchto zemích patřila výchova odborníků v oblastech jako bankovní dohled, měnová a fiskální politika atd. Aby mohl plnit svoje náročné poslání, musel být navýšen počet personálu o 30 procent. Celkově byl MMF, aţ na výjimky, hodnocen v tomto ohledu velmi kladně.

Období druhé vlny krizí (1990-2004). Celá devadesátá léta byla ve znamení finančních krizí, které byly způsobeny převáţně odlivem zahraničního kapitálu z rozvíjejících se ekonomik. Stimulem pro toto investorské chování byla převáţně obava z budoucího ekonomického vývoje v postiţených zemích. Nejprve tato série začala v Mexiku na přelomu let 1994 - 1995 a postupně se přelévala do ostatních zemí jako byly Brazílie, státy jihovýchodní Asie a nakonec dorazila do Ruska. Především za poslední dva jmenované sklidil Mezinárodní měnový fond velké mnoţství kritiky. V roce 1997 zasáhla jihovýchodní Asii vlna krizí. Téměř všechny dotčené státy počínaje Thajskem a konče Jiţní Koreou poţádaly MMF o finanční a technickou pomoc. Důvody vzniku této rozsáhlé krize měly sice v jednotlivých zemích některé aspekty odlišné, podstata byla ale stejná. Jednalo se o kombinaci makroekonomických nerovnováh, spojenou s politikou fixního měnového kurzu a mohutného přílivu zahraničního kapitálu v době konjunktury do nedostatečně regulovaného finančního sektoru. První zemí v tomto regionu, kterou zasáhly problémy bylo Thajsko. Tato ekonomika vykazovala v letech 1986 – 1996, tj. před vypuknutím hospodářské krize, silný ekonomický růst, v průměru 9,1 % HDP, nízkou inflaci 4,5 %, nízkou úroveň nezaměstnanosti a vyrovnaný rozpočet veřejných financí a proto byla velkým lákadlem

11

pro investory.9 Doprovodným jevem rychle rostoucí ekonomiky se stal posléze rychlý růst dovozů a prohlubující se schodek běţného účtu platební bilance, který byl taţen především domácí poptávkou. Tato poptávka byla financována především ze zahraničních zdrojů alokovaných prostřednictvím místních bank. Těsně před vypuknutím krize jiţ dosahoval tento deficit hranice 8 % HDP. Mezinárodní měnový fond v té době upozorňoval na zranitelnost thajské ekonomiky. Místní vláda však na tyto výzvy nereagovala. Naproti tomu věřitelé začali tuto situaci vnímat jako problém a začali se postupně stahovat ze země. Kdyţ následkem toho došlo k devalvaci Bahtu, dostala se řada místních firem, bank i domácností do problémů se splácením vysokých půjček v cizích měnách, které nebyly dostatečně ochráněny proti kurzovému riziku. Dalším problémem, který přiléval olej do ohně byl fakt, ţe prostředky z investic byly prostřednictvím špatně regulovaného finančního systému často alokovány do rizikových projektů, jako byly například cenově nadhodnocené nemovitosti či akcie. Tato krize měla pro Thajsko devastující následky v podobě krachu mnoha bankovních ústavů a firem. Díky obavám investorů a provázanosti sousedních ekonomik, došlo k přelití krize i do ostatních států v regionu. Ačkoliv MMF Thajsko a další země regionu před těmito problémy varoval, byl za svůj postup vůči těmto zemím podroben značné kritice a to zejména proto, ţe nebyl schopen na krizi adekvátně odpovědět a účinně ji řešit. Nicméně tato kritika je oprávněná pouze zčásti. „ Úkol, před kterým stál Mezinárodní měnový fond v Asii byl mimořádně obtížný z několika důvodů. Za prvé, krize vypukla velice ryhle a kapitál odplouval z postižených zemí nebývalým tempem. Proto bylo nutné jednat rychle. Nebyl příliš čas na zdlouhavé diskuse o tom, jak postupovat. Za druhé, rozsáhlý odliv kapitálu do zahraničí a nemožnost zajistit v nejbližší době soukromé financování znamenaly, že finanční pomoc poskytnutá MMF musela být velmi vysoká. Za třetí, vzhledem k tomu, že krize v Asii byla v mnoha směrech odlišná od tradičních problémů, které MMF řešil v rámci programů v jiných zemích, MMF se pohyboval do určité míry v neznámém terénu. Za čtvrté, jak se později ukázalo, MMF zpočátku značně podcenil dopady krize na postižené ekonomiky, což znamenalo, že programy, které v roce 1997 formuloval, byly založeny na nerealistických předpokladech a musely být posléze korigovány.“10

9

Jonáš, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí. IBSN 80-7261-016-3. str. 137

10

Jonáš, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí. IBSN 80-7261-016-3. str. 147

12

Z této krize pro MMF vyplynulo do budoucna několik důleţitých ponaučení. Především si uvědomil, ţe na v té době chystanou liberalizaci kapitálového účtu ještě nedozrál čas a je potřeba ji odloţit, a zároveň, ţe je potřeba více se zaměřit na dozor a regulaci finančního sektoru, který byl jednou z hlavních příčin tehdejší krize. Proto se MMF v roce 1999 společně se Světovou bankou rozhodl spustit Program na hodnocení finančního sektoru (Financial Sector Assesment Program). Dalším významným poznáním (a to nejen pro MMF) bylo, ţe je do budoucna potřebné klást větší důraz na poskytování co největšího objemu transparentních a co moţná nejpodrobnějších dat o makroekonomických veličinách a velikosti finančních rezerv členských států. I kdyţ MMF poskytl na záchranu postiţených zemí obrovské částky několikanásobně převyšující členské kvóty (viz tab. č.1), vyvolala krize pochybnosti o tom, ţe má MMF dostatečné prostředky k tomu, aby byl napříště schopen v podobných situacích účinně zasáhnout. Proto došlo v roce 1998 k navýšení členských kvót a v roce 1999 k zřízení Nové dohody o zápůjčce (blíţe v kap. 2).

Země Indonésie Jiţní Korea Thajsko

Tabulka č. 1: Oficální finanční pomoc postiţeným zemím v mld. USD MMF mld. USD (v % kvót) SB & ADB Ostatní Celkem 10,1 (490) 8 18 36,1 21,1 (1938) 14,2 23,1 58,4 4 (505) 2,7 10,5 17,2

V % HDP 17 13 12

Zdroj: Lane, T: IMF-Supported programs in Indonesia, Korea and Thailand.IMF Ocassional Paper 178. Washington, D.C., 1999

Ještě hůře neţ v Asii si Mezinárodní měnový fond pokazil renomé v souvislosti s krizí v Rusku, kde byl obviněn z porušení několika svých zásad a z morálního hazardu. MMF opakovaně poskytoval Rusku prakticky celá devadesátá léta finanční prostředky velkého objemu (viz tab. č.2) a zároveň přivíral oči nad nedostatečným plněním stanoveného programu.

Tabulka č. 2: Čerpání finančních prostředků MMF Ruskem Čerpání v mld. SDR 1992 - 1999 rok čerpání 719.000.000 1992 1.078.275.000 1993 1.078.275.000 1994 3.594.250.000 1995 2.587.861.200 1996 1.467.252.800 1997 4.600.000.000 1998 471.429.000 1999 Zdroj: IMF External Web Site http://www.imf.org/external/country/RUS/Index.htm

13

Největší problém tehdejšího Ruska byla nízká schopnost řádného výběru daní, která dávala řadě nekonkurenceschopným podnikům moţnost přeţití a zároveň oddalovala jejich nutnou restrukturalizaci. Tehdejší ruské vlády tento problém tolerovaly zejména proto, aby neztratily své voliče. Následkem toho došlo v ruském veřejném rozpočtu ke značnému deficitu finaních prostředků. MMF se dopustil při jednání s Ruskem několika prohřešků. Největším z nich bylo to, ţe o tomto problému věděl, a přesto opakovaně poskytoval finanční prostředky na krytí státního dluhu namísto toho, aby za výplatu finanční pomoci tvrdě vyţadoval zavedení nezbytných reforem a nastolení celkového pořádku v ekonomice. „MMF se při poskytování finanční pomoci Rusku zpronevěřil jedné ze svých hlavních zásad, poskytovat finanční pomoc dočasně na podporu platební bilance. Tradiční stabilizační program MMF spočívá v poskytnutí dočasné finanční pomoci zemi, aby se mohla přizpůsobit negativním šokům platební bilance bez nutnosti uchýlit se k opatřením, která by byla škodlivá pro ostatní ekonomiky a pro světovou ekonomiku jako celek. Rusko však bylo v poněkud odlišné situaci a za normálních okolností by finanční pomoc od MMF nepotřebovalo. Peníze MMF však neputovaly do devizových rezerv centrální banky, ale na ministerstvo financí a sloužily do značné míry k financování rozpočtových schodků.“ 11 Nejenţe MMF poskytovanými prostředky oddaloval o řadu let nutnost realizace nezbytných reforem a tím vyvolal u investorů deziluzi, ţe v případě platební neschopnosti Ruska zasáhne, ale zároveň se tímto svým postupem zdiskreditoval před řadou zemí, které čerpaly v minulosti finanční pomoc od MMF a po kterých byla poţadována narozdíl od něj tvrdá disciplína v podobě kondicionality. Tyto země se pak oprávněně cítily jako méněcenné, protoţe jim bylo z vlastní zkušenosti zřejmé, ţe by jim díky své „politické nedůleţitosti“ něco podobného jako Rusku nebylo nikdy tolerováno. V devadesátých letech byl zaznamenán také značný pokrok v podpoře nejchudších států světa. MMF začal uţším způsobem spolupracovat se Světovou bankou pro obnovu a rozvoj, kdyţ s ní v září 1996 zahájil iniciativu na sníţení dluhové zátěţe nejchudším zemím, známou pod zkratkou HIPC (Initiative for Heavily Indebted Poor Countries, blíţe v kapitole 3.3). Cílem této iniciativy bylo, aby ţádná chudá země neměla dluhovou zátěţ, kterou by sama nemohla zvládnout. 11

Jonáš, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí. IBSN 80-7261-016-3, str. 85

14

Globalizace a současné krize (2005 – současnost) První dekáda nového milénia byla ve znamení ekonomického růstu v řadě zemí. Tato situace byla dána značnými objemy kapitálových toků, které stouply na 15 procent světového HDP. Tato suma představovala částku v celkové výši 7,2 bilionu USD v roce 2006 (asi trojnásobek stavu z roku 1995)12. Tato skutečnost pomohla mnoha státům splatit svoje závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším oficiálním věřitelům a zároveň si vytvořit vlastní dostatečné rezervy. V tomto ekonomicky optimistickém období se mnoho odborníků domnívalo, ţe role MMF jako poskytovatele finanční pomoci zemím s nedostatečnou likviditou je na ústupu (blíţe v kap. 3.2 a 4.2). Tuto příznivou dobu ukončila finanční krize v roce 2008.

12

Zdroj: IMF. Globalization and the Crisis (2005 – Present) [online] [cit.2009-01-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/about/histglob.htm>

15

2 Organizační struktura a členství v Mezinárodním měnovém fondu 2.1 Organizační struktura

Mezinárodní měnový Fond je organizace, která má 186 členů a kolem 2400 zaměstnanců po celém světě. Více jak polovinu zaměstnanců tvoří ekonomové a finanční odborníci, kteří pracují v sídle MMF v americkém hlavním městě Washington DC. Díky svému globálnímu působení tvoří zaměstnaneckou základnu příslušníci národů ze všech koutů naší planety. Mimo své hlavní sídlo má MMF také malé pobočkové kanceláře po celém světě (Guatemala City, New York, Paříţ, Tokio, Varšava). MMF se skládá celkem z osmi provozních oddělení, která se starají o jeho chod. Dále je MMF rozdělen do pěti regionálních oddělení, která jsou zodpovědná za poradenskou činnost, makroekonomickou politiku a finanční sektor ve svých spádových oblastech. Tato centra mají téţ díky důkladné znalosti své oblasti zodpovědnost za sestavení dohod o finanční pomoci podporující ekonomické programy (Africké oddělení - 44 zemí, Asijské a pacifické oddělení – 33 zemí, Evropské oddělení – 46 zemí, z toho pouze 44 jsou členy, Oddělení středního východu a centrální Asie – 31, Oddělení západní polokoule – 34 zemí)13.

Rada guvernérů Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem MMF. Kaţdá členská země je zastoupena jedním guvernérem a jedním alternátem. Svého guvernéra si stanovuje kaţdá země sama. Ve většině případů se jedná o ministra financí nebo guvernéra centrální banky. Rada guvernérů se pravidelně schází jednou za rok v září nebo říjnu na výročním zasedání, které se vţdy dvakrát po sobě koná ve Washingtonu a třetí rok v některé z členských zemí. Mimořádné zasedání můţe být téţ svoláno v případě, ţe o to poţádá nejméně 15 členských zemí nebo skupina zemí disponující minimálně čtvrtinou všech hlasů. Úkolem Rady guvernérů je hlasování o zásadních věcech 13

Zdroj:IMF. Staff of international civil servants [online] [cit.2009-12-12]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/about/staff.htm>

16

týkajících se MMF, jako je například přijímání nových a vylučování stávajících členů, změna členských kvót, alokace SDR, úprava znění Článků dohody, volba výkonného ředitele atd. Rozhodováním o běţných provozních věcech se zabývá Výkonná rada. Rada guvernérů má také dva poradní orgány Mezinárodní měnový a finanční výbor (International Monetary and Financial Committee – IMFC) a Výbor pro rozvoj (Development Committee - DC). IMFC se skládá z 24 členů, kteří jsou zároveň guvernéry v MMF. Jeho úkolem je fungovat jako poradní orgán v otázkách týkajících se globální ekonomiky a směrování MMF. DC je společný poradní orgán MMF a SB v otázkách ekonomického rozvoje v rozvojových zemích. Oba dva výbory se scházejí na výročním a jarním zasedání MMF a SB. Výkonná rada Členskou základnu čítající v současné době 186 členů reprezentuje 24 výkonných ředitelů. Pět členů s nejvyšší členskou kvótou má vlastního výkonného ředitele (USA, Japonsko, Velká Británie, Francie a Německo). Svého vlastního výkonného ředitele mají kvůli své důleţitosti ve světové ekonomice také Rusko, Čína a Saudská Arábie. Zbylých 178 zemí je zastoupeno podle geografické polohy a výše členských kvót v tzv. konstituencích, kterých je celkem šestnáct a mají přibliţně stejnou hlasovací sílu. Počet členů zastoupených v jednotlivých konstituencích se liší v rozmezí čtyř aţ dvaceti čtyř členských států. Zastoupení v jednotlivých konstituencích je jiţ dlouhou dobu předmětem nespokojenosti zejména nízkopříjmových a rychle se rozvíjejících ekonomik, které se cítí nedostatečně zastoupené (blíţe v kap. 4.1 – Reforma členských kvót). Generální ředitel Generální ředitel je vrcholným představitelem, který je současně předsedou Výkonné rady a vrchním ředitelem MMF. Díky své pozici vytváří svoji vlastní vizi, jak realizovat mandát MMF. I když nedisponuje ve Výkonné radě hlasovací silou, kromě případu, že by hlasování bylo vyrovnané, jeho autorita i prestiž mohou být značné.14

14

Zdroj: Sedláček Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6, str. 146

17

Způsob výběru generálního ředitele byl v minulosti předmětem časté kritiky kvůli neformální dohodě, ţe generálním ředitelem MMF bude Evropan. Toto „ujednání“ bylo pozůstatkem z doby vzniku Brettonwoodských měnových institucí, kdy si USA a evropské země mezi sebou tímto způsobem rozdělily pozice v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a v Mezinárodním měnovém fondu. Současným generálním ředitelem je Francouz Dominigue Strauss-Kahn, zvolený v roce 2007.

2.2 Členství v Mezinárodním měnovém fondu

Členem MMF se můţe stát jakákoli země, která o to poţádá a posléze je její členství schváleno většinou členských států. Posledním přijatým členem se stalo v červenci 2009 Kosovo.15 Kaţdému novému členu je po přijetí přidělena členská kvóta. Členská kvóta by měla odráţet ekonomickou sílu členského státu a jeho podíl na světovém obchodě. Výše kvóty je pro člena důleţitá v několika faktorech. V první řadě se od něj odvíjí hlasovací síla v MMF, dále výše vkladu, který musí země při vstupu do MMF vloţit, poté do jaké míry se bude podílet na alokaci zvláštních práv čerpání (Special Drawings Rights – SDR) a v neposlední řadě v jaké výši bude moci čerpat finanční pomoc při případných problémech spojených s platební bilancí. Kaţdá země je povinna MMF uhradit při svém vstupu 25 % část své členské kvóty v rezervní měně, tj. měně široce vyuţívané ve světovém obchodě (Americký dolar, Britská libra, Euro, Japonský jen). Zbývající 75 % část pak členská země hradí ve své národní měně. Výše členských kvót je důleţitá také pro MMF samotný, protoţe se od nich odvíjí i výše prostředků, které bude mít k dispozici. Revize kvót probíhá v pravidelných pětiletých intervalech (celkem jich bylo v historii 13). Většinou jsou kvóty v případě navýšení rozděleny proporcionálně. Poslední revize konaná v roce 2008 skončila bez navýšení (viz tab. č.3).

15

Zdroj: IMF. Membership [online] [cit.2009-12-19]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/about/members.htm>

18

Tabulka č. 3 Revize členských kvót Pořadí revize kvót Přijetí rezoluce Navýšení kvót v % 1. všeobecná revize ţádné navýšení x 2. všeobecná revize ţádné navýšení x Speciální revize 1958/1959 1959 60,7 3.všeobecná revize ţádné navýšení x 4. všeobecná revize 1965 30,7 5. všeobecná revize 1970 35,5 6. všeobecná revize 1976 33,6 7. všeobecná revize 1978 50,9 8. všeobecná revize 1983 47,5 9. všeobecná revize 1990 50 10. všeobecná revize ţádné navýšení x 11. všeobecná revize 1998 45 12. všeobecná revize ţádné navýšení x 13. všeobecná revize ţádné navýšení x Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/facts/quotas.htm

V případě, ţe se kvóty výrazně odchylují od ekonomické síly země, můţe MMF rozhodnout ad hoc o navýšení kvót mimo běţnou revizi. Naposledy byla ad hoc navýšena kvóta v roce 2006 čtyřem nejvíce podreprezentovaným zemím (Čína, Jiţní Korea, Turecko a Mexiko) o 1,8 %. Toto téma je úzce spojeno s budoucím fungováním MMF (blíţe k tomuto tématu v kap. 4.2).

19

3 Současné aktivity Mezinárodního měnového fondu a jejich hodnocení Mezinárodní měnový fond je v současnosti organizací s globální působností. Tato organizace byla původně zaloţená za účelem dohledu nad pevnými měnovými kurzy, tzv. Brettonwoodský měnový systém. Mezi jeho další úkoly patřila pomoc státům, které měly problémy spojené s platební bilancí a dále se zasazovat o prohlubování a rozšiřování mezinárodního obchodu. Postupem doby vznikaly nové problémy a nové potřeby v souvislosti se změnami ve světové ekonomice a s rozšiřováním členské základny. Na tyto podněty musel MMF adekvátním způsobem reagovat. Jak jsem se jiţ zmínil v první kapitole, ke konci šedesátých let se zvyšovala nedůvěra v americký dolar a hledala se alternativa, která by jej jako prostředek směny a uchovatele hodnoty alespoň částečně nahradila. Z tohoto důvodu se MMF rozhodl, aby dostál jednomu ze svých klíčových poslání podporovat stabilitu a rozvoj mezinárodního obchodu, doplnit mezinárodní likviditu o tzv. zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights). Aby mohlo dojít k uskutečnění tohoto záměru, bylo nutné poprvé v tehdejší historii změnit první článek stanov MMF, tzv. Článků dohody (Articles of Agreement). Tato změna byla schválena na konferenci v Riu de Janeiro 29.září 1967 a nabyla účinnost 28.července1969. Pro změnu stanov se tehdy vyslovily tři pětiny všech zúčastněných zemí z čtyř pětin celkových účastníků.16

V současnosti jsou cíle definovány následujícím způsobem: 17 -

podporovat mezinárodní měnovou součinnost stálou institucí, která zabezpečí mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách členských zemí;

-

usnadňovat rozmach a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a přispívat tak k podpoře a udržování vysokého stupně zaměstnanosti a reálného důchodu i k rozvoji výrobních zdrojů všech členů jakožto prvořadých cílů hospodářské politiky;

16

Zdroj:IMF, IMF Chronology [online] [cit.2009-01-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/chron/chron.asp> 17 Marková,

Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. IBSN 80-245-1053-7. str.28

20

-

podporovat kurzovou stabilitu, udržovat řádná devizová ujednání mezi členy a zabraňovat konkurenčnímu znehodnocování měny;

-

napomáhat při ustanovení mnohostranné soustavy plateb pro běžné transakce mezi členy a při odstraňování devizových omezení, která brání rozvoji světového obchodu;

-

dodávat členům důvěru tím, že jim budou za přiměřených jistot dočasně přístupné všeobecné zdroje Fondu, a poskytovat jim takto možnost napravit poruchy ve vyrovnanosti jejich platebních bilancí, aniž by se Fond uchyloval k opatřením škodlivým národní či mezinárodní prosperitě;

-

v souladu s tím, co bylo uvedeno, zkracovat trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.

V průběhu své činnosti Fond reagoval na měnící se situaci na mezinárodních finančních trzích a snažil se napomáhat členským zemím při řešení nově vzniklých problémů, aby tak předešel možným ekonomickým krizím a vytvořil příznivé podmínky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Z těchto důvodů se jeho aktivita postupně rozšířila i do dalších oblastí a v současné době se vedle sledování původních cílů zaměřuje i na: -

řešení problému nedostatečné mezinárodní likviditu;

-

pomoc při řešení problému zadluženosti rozvojových zemí;

-

pomoc při řešení finančních krizí;

-

výzkumně informační a poradenskou činnost.

V této

kapitole

se

věnuji

činnostem

Mezinárodního

měnového

fondu,

prostřednictvím kterých se snaţí naplňovat výše uvedené cíle. Tyto činnosti jsem rozdělil do tří základních skupin. Nejprve rozeberu jednotlivé skupiny a jejich nástroje a nakonec zhodnotím jejich úspěšnost a zárověň se podívám na změny, které se v souvislosti s reformou MMF v těchto nástrojích odráţí. První skupinou je prevence krizí. Do této skupiny jsem zařadil finanční a ekonomický dohled na všech úrovních, vydávání standardů a kodexů a technickou pomoc. Druhou skupinou je finanční pomoc zemím, které mají problémy spojené s platební bilancí a třetí skupinou je angažovanost MMF při pomoci nejchudším zemím světa s cílem nastartovat jejich hospodářský rozvoj a tím zvýšit ţivotní úroveň jejich obyvatel. 21

3.1 Prevence krizí 3.1.1 Dohled

MMF má mandát dohlíţet na mezinárodní měnový systém a kontrolovat ekonomickou a finanční politiku všech svých 186 členů. Ţádná jiná instituce na světě nedisponuje tak širokou škálou ekonomických informací o svých členech jako právě MMF. Přístup k těmto informacím dává MMF do rukou jeden z neúčinnějších nástrojů pro prevenci finančních a hospodářských krizí. Význam dohledu tkví zejména ve schopnosti identifikovat nerovnováhy v různých sektorech hospodářství a tím případným ekonomickým problémům předcházet a nebo je zmírnit. O důleţitosti důkladného a koordinovaného dohledu se začalo nejhlasitěji mluvit v souvislosti s Asijskou krizí v devadesátých letech minulého století. Znovu se diskuse na toto téma rozhořela díky současné světové hospodářské krizi. Tato důleţitost je dohledu přisuzována především díky značné míře globalizace světové ekonomiky, kdy obětí krize se můţe stát kterákoliv i institucionálně a ekonomicky sebevyspělejší země. Makroekonomická nestabilita nebo špatně fungující a nedostatečně regulovaný finanční systém jedné země uţ není pouze její záleţitost, ale vzhledem k dnešní provázanosti jednotlivých ekonomik se týká všech zemí. Vykonáváním dohledu MMF naplňuje několik svých základních cílů zakotvených v Článcích dohody, zejména usnadňovat rozvoj a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a tím předcházet makroekonomickým nerovnováhám, jako je například vysoká nezaměstnanost nebo vysoká inflace. Ve své současné podobě MMF provádí svůj dohled ve třech rovinách – bilaterální, regionální a multilaterální. V minulosti byl MMF za výkon svého dohledu často kritizován. Bylo mu vytýkáno několik věcí. Například, ţe nebyl schopen včas rozpoznat blíţící se problémy nebo ţe tyto problémy podcenil (Asijská krize), ţe jeho varovné a prognostické nástroje jsou nepřesné a nebo dokonce vůbec nefungují. Tyto výtky jsou dle mého názoru oprávněné pouze do určité míry. Při kritice musíme mít na zřeteli, ţe veškerá doporučení a závěry, které z dohledu plynou jsou přímo úměrné kvalitě a transparentnosti předkládaných dat, coţ ne vţdy bylo a je v rukou MMF, nýbrţ jednotlivých členských zemí. Dohled je vnímán nejen samotným MMF, ale i členskými státy jako jeho hlavní činnost, která by se měla i nadále rozvíjet, zkvalitňovat a prohlubovat. 22

V současné době probíhá reforma MMF a jedním z cílů, na které se zaměřuje je právě dohled. V roce 1977 bylo přijato tzv. Rozhodnutí o kurzovém dohledu, které řešilo situaci po zániku

Brettonwoodského měnového systému. Vzhledem k době

vzniku a změnám, které od té doby nastaly, došlo v roce 2007 k přijetí nového dokumentu, který nese název Rozhodnutí o bilaterálním dohledu. Náplní bilaterálního dohledu je posouzení zda členská země dodrţuje své závazky ohledně kurzové, fiskální a měnové politiky zakotvené v článku IV. Dohody. Bilaterální dohled se dále zaměřuje na vývoj platební bilance a celkové ekonomické směřování. Dohled probíhá jednou ročně prostřednictvím návštěv ekonomů MMF, kteří se setkávají s představiteli vlády a centrální banky a vyměňují si s nimi názory a zároveň hodnotí potencionální rizika. Cílem těchto návštěv je shromáţdit co největší mnoţství materiálu o současném ekonomickém vývoji v jednotlivých zemích. Mimo čelných představitelů státu a centrální banky se zaměstnanci MMF setkávají téţ se zástupci podnikatelů, odbory a představiteli komerčního a bankovního sektoru. Poté, co se zaměstnanci MMF vrátí na své ústředí, je zpráva z návštěvy předloţena Výkonné radě k posouzení. Stanovisko Výkonné rady je posléze prezentováno nejvyšším úřadům dotyčné země a v případě souhlasu je zveřejněno na webových stránkách MMF (Public Information Notice PINs). V současné době se zveřejňováním A-IV zpráv souhlasí devět z deseti dozorovaných zemí.18 Mezinárodní měnový fond sleduje kromě ekonomické situace ve svých členských zemích také ekonomickou situaci v regionálním a globálním kontextu. V rámci multilaterálního dohledu se zabývá například vývojem kapitálových trhů, vývojem cen komodit, jako je například ropa, dále monitoringem finančního sektoru a jeho vazbou na ekonomiku, napomáhá rovněţ odhalovat potencionální rizika a jejich přenos mezi zeměmi či regiony. Vzhledem k současné provázanosti ekonomik a pohybu kapitálu je tento dohled v popředí zájmu. Klíčovými výstupními instrumenty globálního dohledu jsou v současnosti pololetně publikovaný Světový ekonomický výhled (World Economic Outlook – WEO) a Zpráva o globální finanční stabilitě (Global Financial Stability Report – GFSR). Úkolem WEO je poskytovat analýzy ekonomik, identifikovat a prognózovat hospodářský vývoj, včetně makroekonomických ukazatelů a cenových trendů. Bohuţel 18

Zdroj: IMF. IMF Surveilance [online] [cit.2009-12-19]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/surv.htm>

23

se v minulosti ukázalo, ţe tento nástroj nedostatečně identifikoval potencionální problémy (viz tabulka č.4). „Ve většině případů země, které procházejí finanční krizí, prožívají též prudkou recesi, během které se jejich HDP prudce propadne. Úspěšná anticipace recese by výrazně zvýšila pravděpodobnost převídání krizí. Světový ekonomický výhled však většinu recesí v posledních 10 letech, kterou byly postiženy nově vznikající tržní ekonomiky,

nepředvídal.

Jeho

předpovědi

většinou

sledovaly

růstový

trend

předcházejícího období, ale téměř všechny země, které zažívaly recesi, měly v předchozím roce pozitivní ekonomický růst.“ 19 Tabulka č.4: Srovnání ekonomický ch předpovědí WEO s vývojem vybraných zemí v době krize Země Krizový rok Předpověd WEO Skutečný HDP 2001 3,7 -4,4 Argentina 1998 4 0,1 Brazílie 1999 2,5 -7,3 Ekvádor 1998 6,2 -13,7 Indonésie 1998 6,5 -6,7 Malajsie 1995 4 -6,9 Mexiko 1998 5,1 -4,6 Rusko 1998 6 -5,8 Jiţní Korea 1998 3,5 -9,4 Thajsko 2001 5,5 -7,4 Turecko Zdroj : IMF (World Economic Outlook) http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo

Zpráva o globální finanční stabilitě je hlavním analytickým výstupem MMF, který poskytuje komplexní informace o finančních trzích ve vyspělých zemích a rozvíjejících se trţních ekonomikách. Jejím hlavním cílem je identifikovat slabiny mezinárodního finančního systému a analyzovat vazby mezi vývojem ve vyspělých finančních centrech a kapitálovými toky v EMEs. V rámci MMF byla vytvořena konzultativní skupina ke kapitálovým trhům, jejímţ prostřednictvím MMF udrţuje dialog s představiteli mezinárodních soukromých finančních institucí. Prostřednictvím těchto setkání se konzultují otázky jako je vývoj vztahů s investory, podpora mezinárodních standardů a kodexů. Tento výstup na jaře v roce 2007 úspěšně odhalil blíţící se problém na trhu amerických hypoték, nicméně toto varování nebylo vyslyšeno. V souvislosti s krizemi v devadesátých letech byl MMF podroben obrovské kritice. Proto se rozhodl vynaloţit velké úsilí, k tomu aby zlepšil svoji schopnost rozeznat v jakém období a v jakém rozsahu se mohou státy do krize dostat. MMF zaměřil svůj hledáček svoji pozornost především na rozvojové země, které byly a jsou zvyklé spoléhat se ve velkém rozsahu na financování svého růstu ze soukromého, převáţně 19

Sedláček, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 46

24

zahraničního kapitálu, jehoţ fluktuace bývá velice často citlivá na špatné politické a ekonomické zprávy. Značná část úsilí byla také vynaloţena na transparentnost dat. Včasná a detailní data o finančních rezervách zemí, zahraničním zadluţení a kapitálových tocích jsou jedním ze základních předpokladů správně analyzovat aktuální stav ekonomiky a schopnosti včas pomocí analýzy přijmout relevantní řešení. Kromě důrazu na transparentnost podkladových dat se MMF snaţí usilovat o vylepšování technické stránky analýz a nástrojů, kterými jsou například indikátory zranitelnosti, doprovodné zátěţové testy a fungování systémů včasného varování. Jak uţ jsem se zmínil výše, často důvodem krize byla nerovnováha v určitém sektoru ekonomiky. Tento problém se pak snadno přelil do jiných sektorů. Proto MMF vyvinul indikátory zranitelnosti (Vulnerability Inidcators)20, které hodnotí několik subjektů působících v zemi, jako jsou například vláda, finanční sektor, domácnosti, firmy atd. Tyto indikátory jsou velice důleţitým vstupem jak pro samotný dohled, tak i pro poskytování případné finanční pomoci zemím, které mají problémy s platební bilancí. Mezi nejdůleţitější indikátory patří: Indikátory domácího a zahraničního zadlužení se zaměřují na splatnosti dluhů, plány splátek, citlivost úrokové sazby na vnější podněty a na to, na jakých měnách je dluh zaloţen. Poměr zahraničního zadluţení k velikosti exportu a výši HDP je důleţitým ukazatelem v posuzování trendu zadluţenosti a schopnosti dluh v budoucnu splácet. Dalším důleţitým ukazatelem je poměr dluhu k výběrovosti daní. Toto je důleţité zejména pro země s vysokým zadluţením veřejného sektoru. Předluţenost je jedním z důvodů vzniku krizí, a to hlavně v případě chudších zemí. V souvislosti se současnou finanční krizí má se zadluţením problém velké mnoţství zemí, například Ukrajina, Lotyšsko, Maďarsko a v poslední době téţ Řecko. Ukázkovým případem rizik, které vyplývají ze ţivota na dluh, je právě Maďarsko. Před vypuknutím krize měla tato země v letech 2005 – 2007 průměrný ekonomický růst ve výši 3% a nebyl pro ni problém v tomto období získat financování na kapitálových trzích. Později se ale ukázalo, ţe tento růst byl zaloţen na špatných ekonomických základech, protoţe byl taţen především výdaji státu a domácností, které si na svoji spotřebu půjčovaly převáţně v zahraničních měnách. Primárním důvodem proč se Maďarsko dostalo na pokraj bankrotu byl především stav veřejných financí, kdy 20

Zdroj: IMF. IMF Vulnerabilities Indicators [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/vul.htm>

25

zahraniční zadluţení státu přesahovalo 100% ročního HDP.21Jakmile došlo ke krachu finančních trhů v roce 2008 poklesla celková důvěra investorů mj. především vůči zemím s vysokým deficitem veřejných financí jako bylo Maďarsko. Tyto země však byly odkázány na financování ze zahraničí. Z této situace pramenící nezájem o maďarské dluhodpisy se pak projevil na značném oslabení maďarského forintu. Oslabení měny způsobilo značné problémy se splácením nejen samotným domácnostem a firmám, které čerpaly úvěry v zahraničních měnách, ale rovněţ i bankám, které úvěry poskytly. Největším problémem byl však stav madarských veřejných financí. Bez finanční pomoci MMF a dalších institucí by zcela jistě došlo ke státnímu bankrotu. Celková finanční pomoc činila 25,4 miliard USD (MMF 15,7 mld USD, Evropská unie 8,4 mld USD a Světová banka 1,3 mld. USD).22 Indikátory postačitelnosti finančních rezerv jsou důleţité pro posouzení schopnosti země čelit krizi v souvislosti s nedostatkem likvidity. Poměr finančních rezerv ke krátkodobému dluhu je klíčový pro měření zranitelnosti zemí, které mají značný a zároveň nejistý přístup ke kapitálovým trhům. Tento údaj je důleţitý zejména pro posouzení toho, co by mohla vyvolat jakákoliv negativní informace s investorskou náladou a jak by fungovalo hospodářství při případném odlivu investorů. Tento indikátor je důleţitý zejména ve vztahu k zemím s vysokým zadluţením veřejných financí a rovněţ pro země, které mají pevný měnový kurz. Indikátory finančního zdraví jsou důleţité pro posouzení slabých a silných stránek finančního sektoru členských států. Tyto indikátory zahrnují kapitálovou přiměřenost finančních institucí, kvalitu aktiv a mimorozvahové pozice, ziskovost, likviditu a v neposlední řadě rychlost růstu a kvalitu poskytovaného úvěrového portfolia. Indikátory finančního zdraví jsou uţívány například k hodnocení citlivosti finančního systému k trţním rizikům jako je růst úrokových sazeb a výkyvy měnových kurzů. Tento indikátor je velice důleţitý, protoţe v historii jsme mohli být svědky rozsáhlých finančních krizí jejichţ původcem byl mimo jiné finanční sektor. Jedním z posledních případů, který jsme mohli nedávno sledovat byl Island. Tato malá země zaţila v posledních letech výrazný ekonomický boom, postavený de facto na agresivní politice 21

Zdroj:IMF. Hungary – 2008 Article IV Consultation Disscusions Concluding Statement [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/ms/2008/061008.htm> 22

Zdroj: IMF. IMF Agrees $ 15,7 Bilion Loan to Bolster Hungary´s Reform [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/car110608a.htm>

26

bank, které si na svoji expanzivní politiku půjčovaly na kapitálových trzích v cizích měnách. V roce 2008 odstartoval pád americké banky Lehman Brothers vlnu nedůvěry na kapitálových trzích, která se projevila zmrazením mezibankovních půjček a ochladnutím dluhopisového trhu. Islandským bankám z této situace vyvstal váţný problém, protoţe ztratily moţnost financovat půjčky s blíţící se splatností v řádu miliard amerických dolarů23. Tyto zprávy znamenaly téměř okamţitě pád Islandské koruny o 50 %, coţ byl obrovský problém nejen pro banky, kterým se značně prodraţily závazky v cizích měnách, ale i pro fyzické osoby, které v období ekonomické boomu téţ hojně čerpaly půjčky v cizích měnách24 Pád Islandské koruny se odrazil ve zvýšených nákladech na dovoz, to rozpoutalo vlnu inflace, která dosahovala dvouciferných hodnot. Tato situace dospěla téměř ke krachu státu. Díky finanční pomoci od MMF (1,4 mld. SDR – 2,1 mld. USD) a dalších institucí v celkové výši 5,3 mld. USD se podařilo tomuto katastrofickému scénáři zabránit.25 Prvotním důvodem proč banky v tomto případě selhaly byl nedostatečný bankovní dohled a regulace, které umoţňovaly tuto expanzivní politiku aniţ by braly v úvahu moţná rizika. Indikátory korporátního sektoru se zaměřují na posuzování vlivu změny kurzu měn a úrokových sazeb na účetní rozvahu, cash flow a ziskovost firemního sektoru. Vliv změny kursu měny můţe výrobce velmi poškodit několika způsoby. V případě zhodnocení měny země výrobce to můţe být ztráta konkurenceschopnosti jeho výrobků, coţ v dlouhodobém horizontu můţe vést aţ k existenčním problémům. Dalším rizikem je zadluţenost domácích podniků v zahraničních měnách. V historii krizí jsme mohli vidět dost případů, kdy se firmy dostaly do váţných existenčních problémů kvůli neschopnosti splácet svoje dluhy v zahraničních měnách v případě devalvace vlastní měny. Mezi další nástroje patří systémy včasného varování (Early Warning System – EWS). MMF vyuţívá jak svoje vlastní modely, tak i modely ze soukromého sektoru. 23

Odhaduje se, ţe jen dluhy tří největších bank na Islandu (Glitnir, Landsbanki a Kaupthing), které převzal stát, dosahují výše aţ 60 mld. USD, přičemţ roční HDP této země je 11mld. USD. Zdroj: Hospodářské Noviny, Island nalije do Bank 2 miliardy Dolarů [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://hn.ihned.cz/c1-37844760-island-lije-do-bank-2-miliardy-dolaru> 24

Také domácnosti si ţily značně nad poměry. Expanze bankovního sektoru šla ruku v ruce se zadluţováním domácností, které si braly úvěry na různé spotřební zboţí, jako luxusní automobily, šperky apod. V roce 2006 byl s přispěním této spotřeby na dluh schodek obchodní bilance 26% DPH. 25

Zdroj: IMF, Transcript of Conference Call on the IMF´s Executive Board Approval of a Stand-By Arrangement for Iceland [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/tr/2008/tr081120.htm>

27

Cílem těchto systémů je rozoznat blíţící se krizi. Tento nástroj se však v minulosti příliš neosvědčil kvůli vysokému procentu planých poplachů.

3.1.2

Transparentnost

Jiţ v úvodu této kapitoly jsem se zmínil jak důleţitou roli pro správné fungování dohledu a poradenské činnosti MMF hraje transparentnost. Transparentnost je však také velmi důleţitá pro investory na kapitálových trzích. Tento fakt si začal v devadesátých letech minulého století uvědomovat nejen MMF, ale i členské země. Velký podíl na finančních krizích v devadesátých letech měly neúplné či zkreslené informace o stavu devizových rezerv a zahraničním dluhu postiţených zemí. Po zjištění pravého stavu věcí zachvátila investory doslova panika, coţ jiţ tak dost váţnou situaci ještě zhoršilo. Proto se MMF v roce 1996 po krizi v Mexiku rozhodl zřídit Speciální standard pro šíření údajů (Special Data Dissemination Standard - SDDS), který pak dále posílil v roce 1999 o poskytování informací týkajících se devizových rezerv a zahraničního dluhu. Velkým průlomem v otázce transparentnosti byl rok 1999, kdy se MMF rozhodl na bázi dobrovolnosti publikovat A-IV konzultace. V současné době souhlasí s jejich zveřejňováním většina členů. Tento fakt je dán jejich vahou při posuzování rizikovosti země bankami a jinými investory, kdy nezveřejnění by bylo pro ně velmi negativním signálem. Mimo zveřejňování A-IV konzultací Mezinárodním měnovým fondem je velice důleţitá i transparentnost samotných členů. Země které jsou otevřené a transparentní v otázkách makroekonomických dat a participují na SDDS nebo ROSC mají daleko snadnější přístup na kapitálové trhy a moţnost levněji získat prostředky. Mezinárodní měnový fond také spolupracuje s jinými institucemi v rámci dohledu. Příkladem je Program na hodnocení finančního sektoru (Financial Sector Assesment Program – FSAP), který byl vyvinut v roce 1999 společně se Světovou bankou a je podporován experty národních agentur. Jeho cílem je zasazovat se za zdravý finanční systém v členských státech a posuzovat jeho silné a slabé stránky a na základě těchto analýz poskytovat různá doporučení. Jeho předností je, ţe se specializuje pouze na analýzu finančního sektoru (bankovnictví, pojišťovnictví, trh s cennými papíry a platební systémy) a na jeho vztah s makroekonomickou politikou. Participace na tomto

28

programu je ze strany členských zemích dobrovolná. FSAP slouţil v minulosti jako podklad pro hodnocení finančního sektoru kandidátů pro vstup do EU.

3.1.3

Technická pomoc

Technická pomoc nepatří k nejznámějším činnostem, kterými se MMF zabývá, přitom je ale velmi důleţitá. MMF díky velkému mnoţství špičkových odborníků je schopen poskytovat cenné rady a zkušenosti ve finančních oblastech jako jsou centrální bankovnictví a pomoc při reformě bankovního sektoru, měnová a kurzová politika, veřejné finance a poradenství v otázkách plánování státního rozpočtu, finanční statistika, poradenství v otázkách daňové politiky atd. V poslední době MMF poskytuje rovněţ poradenskou činnost, zejména rozvojovým zemím, v otázkách potírání šedé ekonomiky a legalizace příjmů z trestné činnosti. Technická pomoc MMF funguje od jeho zaloţení. Větší dimenzi však dostala aţ v souvislosti s rozšiřováním členské základny zejména o nízkopříjmové země převáţně z Afriky v šedesátých letech minulého století. Technická pomoc ze strany MMF sehrála rovněţ důleţitou úlohu na začátku devadesátých let minulého století při transformaci centrálně plánovaných ekonomik střední a východní Evropy na trţní. Díky MMF se podařilo vychovat zcela novou generaci odborníků a úředníků ve finančních oblastech jako je centrální bankovnictví, fiskální politika, oblasti makroekonomického řízení atd., která v těchto zemích v té době chyběla. Další významnou roli sehrála technická pomoc při budování vládních institucí a finanční architektury v oblastech zdecimovaných velkými civilními nepokoji jako byly například Bosna a Hercegovina, Kosovo, Albánie, Afganistán atd. V současnosti směřuje asi 85 % technické pomoci zemím s nízkým aţ středním příjmem HDP na hlavu a rok.26 Především jsou to Africké státy jiţně od Sahary, Asijské země a post konfliktní státy. Zájem o technickou pomoc v poslední době značně stoupl, coţ je podle mého názoru důsledek současné globální ekonomické krize. Největší zájem je o poradenskou činnost v otázkách kolem finančního sektoru. Konkrétně se pak jedná o zaměření na schopnosti identifikace slabých stránek finančního sektoru v rámci pravidel společného programu MMF a MBOR, na hodnocení finančního sektoru 26

Zdroj: IMF, Technical Assistance [online] [cit.2009-01-15]. Dostupný z WWW:

29

(Financial Sector Assesment Program), přijímání a dodrţování standardů a kodexů pro finanční sektor, fiskální a statistický management, implementaci doporučení ohledně hodnocení off-shore finančních center a posilovaní opatření v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Další, v současné době velice ţádanou oblastí v rámci technické pomoci, je pomoc nízkopříjmovým zemím v otázkách redukce chudoby a implementace hospodářských prorůstových programů a pomoc při analýzách a zvládání programů na redukci chudoby. Velká poptávka je rovněţ po technické pomoci v otázkách integrace do světového obchodu, která je v dnešní globalizované době velice důleţitá zejména pro nízkopříjmové země. MMF si stejně jako většina zemí uvědomuje důleţitost zkušeností a odborných znalostí předávaných prostřednictvím technické pomoci a proto se rozhodl posílit její kapacitu a efektivitu. V roce 2008 byla odstartována reforma jejíţ cílem je lepší transparentnost a efektivita vynaloţených nákladů, lepší měření výkonu a uţší vazba mezi donátory a příjemci pomoci. Výkonná rada proto schválila v srpnu 2008 nová opatření ohledně nákladů spojených s technickou pomocí a vzděláváním odborníků ze strany MMF. Byla také přijata opatření ohledně příspěvků na tuto pomoc. Náklady by měly být hrazeny podle výše HDP na hlavu a zároveň by měl být nastaven systém výjimek, který by měl zajistit, aby chudší státy nebyly příspěvky na tuto pomoc příliš zatíţeny. Tento nový mechanismus by měl zároveň slouţit tomu, aby poskytovaná technická pomoc a vzdělávání lépe slouţily potřebám a prioritám příjemců pomoci. Nová opatření by měla vstoupit v platnost během roku 2010. Mezinárodní měnový fond poskytuje technickou pomoc různými způsoby. Nejobvyklejší formou je vyslání mise expertů ze sídla MMF na určitou omezenou dobu nebo rozmístění místních odborníků na dobu v řádu několika týdnů a v některých případech aţ let. Pomoc můţe probíhat rovněţ formou odborných technických studií, výcvikových kurzů, seminářů, workshopů a on-line poskytování rad a podpory. MMF si uvědomuje důleţitost regionálních odlišností, proto klade stále větší důraz na regionální přístup k technické pomoci. V současné době funguje sedm regionálních center technické pomoci (Pacifik, Karibská oblast, východní, západní a střední Afrika, dále střední východ a centrální Amerika). V budoucnu MMF plánuje otevřít další tři centra, z toho dvě v Africe a jedno v centrální Asii. K tomu nabízí rovněţ institut přímo ve Washingtonu D.C. Regionální centra budou v budoucnu doplněna o technickou pomoc financovanou prostřednictvím tématických svěřeneckých fondů určených ke speciálním účelům. První takový Fond začal fungovat v květnu 2009. Jeho účelem je 30

poskytnout dostatečné prostředky v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V budoucnu by měly vzniknout další svěřenecké fondy se zaměřením na daňovou správu a politiku, na řízení a správu přírodního bohatství, fiskální řízení, strategii udrţitelného dluhu, statistiky finanční stability a odborný trénink v Africe. Náklady na technickou pomoc představují jednu pětinu operativního rozpočtu MMF a je financována jak z interních tak i z externích zdrojů (multilaterální i bilaterální)27. Ve finančním roce 2009 byla technická pomoc financována ze dvou třetin z externích zdrojů.28

3.1.4 Hodnocení podpory ekonomické stability

Mezinárodní měnový fond je jedinečnou institucí, která má mimořádný přístup k informacím o ekonomikách svých členských zemí a můţe je nestranně analyzovat. V tomto je tato instituce nezastupitelná. Zároveň je ale třeba mít na zřeteli, ţe MMF vychází pouze z předloţených materiálů. V minulosti byl MMF často kritizován za to, ţe nedovedl krizi včas odhadnout. V některých případech byla tato kritika oprávněná, ale na druhou stranu se role MMF v tomto ohledu podle mého názoru přeceňuje a zároveň se na ni příliš spoléhá. Například při krizi v Jihovýchodní Asii, která začala v Thajsku. Jak zkušeným investorům v tomto regionu, tak i místní vládě muselo být před vypuknutím krize jasné, ţe vše není v pořádku. V podstatě je pravidlem, ţe tam, kde fungoval v osmdesátých a devadesátých letech minulého století pevný měnový kurz v kombinaci se značnými přílivy finančního kapitálu se později vyskytly problémy. To platí i pro případ, kdy se kvůli obavám z neudrţení kurzu přelil problém z Thajska do Koreje, kde celou situaci navíc zhoršilo zveřejnění skutečného stavu devizových rezerv,

27 Bilaterální donátoři prostředků na Technickou pomoc MMF jsou: Austrálie, Rakousko, Belgie, Brazilie, Kanada,

Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Indie, Itálie, Japonsko, Jiţní Korea, Kuvajt Lucembursko, Mexiko, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Omán, Katar, Rusko, Saudská Arábie, Singapur, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie a některé země přijímající technickou pomoc. Multilaterální dárci: Africká rozvojová banka, Arabský peněţní fond, Asijská rozvojová banka, Karibská rozvojová banka, Ústřední americká banka pro ekonomickou integraci, Evropská komise, Evropská investiční banka, Inter-Americká rozvojová banka, Islámská rozvojová banka, Rozvojový program spojených národů (UNDP). 28

Zdroj: IMF, Technical Assistance [online] [cit.2009-01-15]. Dostupný z WWW:

31

který byl podstatně horší neţ bylo původně uvedeno centrální bankou. Od té doby se v otázce transparentnosti udělalo mnoho. Nicméně krizím to do budoucna nezabrání a nezabrání tomu ani nejdůmyslnější nástroje MMF a ţádné jiné instituce. Předcházet krizím, a co moţná nejvíc je eliminovat, půjde jen tehdy budou li země navzájem spolupracovat a pokud budou maximálně transparentní. Důleţité je podle mého názoru rovněţ zavádění jednotných a srozumitelných standardů a v nezbytných případech i regulačních opatření, která budou co nejjednotnější. V prvé řadě je ale na kaţdé zemi, aby vedla zodpovědnou hospodářskou politiku a měla správně fungující dohledové instituce a správně regulovaný finanční trh, protoţe MMF nemá v podstatě ţádné nástroje k tomu, aby zemi přinutil k větší disciplíně. Do budoucna bude rovněţ nutné jasně definovat postoj MMF k liberalizaci kapitálového účtu, protoţe jeho současná role zůstává v tomto ohledu nejasná. Pohyby kapitálu hrají v nynějším světovém hospodářství významnou úlohu a do budoucna se předpokládá, ţe tento trend bude mít vzestupnou tendenci. MMF nyní disponuje pouze mandátem k prosazování volného obchodu zboţí a sluţeb. To je dáno tím, ţe při jeho zakládání byl objem kapitálových toků ve srovnání s toky výrobků a sluţeb minimální. Od doby zaloţení MMF se však situace značně změnila.V devadesátých letech minulého století byla připravována novelizace Článků dohody, která by MMF poskytla mandát k prosazování liberalizace kapitálového účtu. Tomuto procesu však zabránila Asijská krize, která jasně ukázala, ţe liberalizace kapitálového účtu není tou nejlepší cestou pro všechny země. Dodnes panují na toto téma dva odlišné názory. „Teorie v této otázce není jednoznačná. Zdůvodnění liberalizace kapitálového účtu je založeno především na tvrzení, že svobodný pohyb kapitálu podporuje efektivní globální alokaci úspor a lepší diverzifikaci rizik, a tudíž i větší ekonomický růst a bohatství. Názorem, který oponuje výše uvedenému argumentu, je, že existuje značná informační asimetrie na mezinárodních finančních trzích, takže svobodný pohyb kapitálu, při existujících významných domácích deformacích, nevede nutně k optimální alokaci zdrojů.“ 29 V současné době převládá názor, ţe liberalizace kapitálového účtu je ţádoucí, ale musí se při ní postupovat pomalu a citlivě. Důleţité je brát ohled především na odlišnosti a institucionální vyspělost jednotlivých ekonomik. Důleţitou podmínkou liberalizace kapitálu je především silný a dobře regulovaný finanční sektor. 29

Sedláček, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 50

32

Řada významných ekonomů zastává rovněţ vyhraněný názor na liberalizaci kapitálového účtu a někteří jej povaţují dokonce za neţádoucí. Například známý indický ekonom a profesor Kolumbijské univerzity Jagdish Bhagwati tvrdí, ţe pozitivní efekty volného pohybu kapitálu nejsou prokázány. Rovněţ kritizuje MMF a vyspělé země za to, ţe tlačily rozvojové země k liberalizaci pohybu kapitálu, bez ohledu na to, zdali měly tyto země vytvořeny k tomuto kroku odpovídající podmínky. Dalším ekonomem s podobným názorem je profesor Harwardské univerzity Dani Rodrik, který zastává stanovisko, ţe mezi hospodářským růstem a liberalizací kapitálu není ţádná souvislost, a ţe je chybou nutit rozvojové země k tomuto kroku.30 Nejznámějším odpůrcem liberalizace kapitálového účtu a velký kritik MMF je Joseph Stiglitz (nositel Nobelovy ceny za Ekonomii a bývalý hlavní ekonom Světové banky), který tvrdí, ţe regulace kapitálových toků je zcela nutná, a ţe obětí se můţe jakýkoliv stát, nejen rozvojová, ale i vyspělá ekonomika, a ţe nelze vytvořit dostatečně solidní základy finančního sektoru a ostatních částí ekonomiky, které by bez problémů vzdorovaly liberalizovanému kapitálu.31 Zastánci liberlalizace kapitálového účtu naopak tvrdí, ţe je důleţitá a nezbytná. Liberalizace podle nich přináší sice rizika, jako tomu bylo např. při Asijské krizi. Jedním dechem ale dodávají, ţe tato rizika jsou v porovnání s jejímy přínosy zanedbatelná. Známým zastáncem tohoto názoru je například bývalý Americký ministr financí Larry Summers. Podle mého názoru je liberalizace kapitálového účtu sloţitým tématem, které v sobě skrývá jak pozitiva, tak negativa. Domnívám se, ţe většinové stanovisko k této problematice je chybné. Značná část politiků i odborné veřejnosti se dívá na volatilitu kapitálu jako na hlavního viníka krizí. Hlavním viníkem byly však špatná makroekonomická politika, špatná regulace finančního sektoru, netransparentnost a politická nestabilita, které byly stimulem k odlivu kapitálu. Samotný odliv kapitálu byl ve velké míře důsledkem obav o ztrátu investic. Osobně se domnívám, ţe liberalizace kapitálového účtu přináší více výhod neţ rizik, i kdyţ tato rizika mohou být značná. Proto je nutno při liberalizaci kapitálu postupovat vůči jednotlivým zemím individuelně a brát na zřetel jejich ekonomickou a institucionální vyspělost.

30

Zdroj: Jonáš, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí, IBSN 80-7261-016-3. str. 182

31

Zdroj: Josph E. Stiglitz. MMF znovu selhává [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW:

33

Krizí způsobených různými příčinami bylo jiţ v minulosti mnoho a jistě ještě v budoucnu nějaké nové příčiny vyvstanou, nicméně je z čeho se poučovat. Například kaţdé zemi, která se neúměrně zadluţuje a má pevný měnový kurs nebo příliš expansivní bankovní systém jako měl Island, by mělo být zřejmé, ţe bude velmi zranitelná s ohledem na externí šoky a mělo by to být jasné díky dnešní transparentnosti i mezinárodnímu společenství. Nicméně je pozitivní zprávou, ţe si mezinárodní společenství uvědomuje nutnost spolupráce uvědomuje a uvědomuje si to rovněţ i MMF samotný. V říjnu 2008 přijala Výkonná rada tzv. Rozhodnutí o prioritách dozoru (Statement of Surveillance Priorities – SSP), které klade mimo jiné důraz na systematický rozvoj metod boje s krizí jako základ udrţitelného rozvoje do roku 2011.32 Krátce na to se konal Summit skupiny G-20 v americkém Pittsburghu, kde se světoví lídři mimo jiné shodli na přísnějších kontrolách odměn pro bankéře.33 Na summitu byla také zdůrazněna důleţitost dohledu MMF při řešení globálních krizí. Lídři volali po uţší systematické mezinárodní spolupráci a zároveň vyzvali MMF, aby tuto výzvu podpořil analýzami budoucího vývoje, jejichţ cílem by bylo určit, zda politika členských zemí je slučitelná s udrţitelným a vyrovnaným růstem pro globální ekonomiku. V říjnu 2009 MMF spustil na ţádost Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC) přezkum svého mandátu. Výsledná zpráva bude zveřejněna na výročním zasedání MMF a MBOR v září 2010.

32

Zdroj: IMF. IMF Executive Board Adopts Surveilance Priorities for 2008-2011 [online] [cit.2009-01-07]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2008/pr08238.htm> Poţadovaná změna v odměňování bankéřů je podle některých jedním z důleţitých kroků v boji proti krizím. Obecně panuje teze, ţe vysocí manaţeři bank kvůli vysokým bonusům, které byly vázány na výkon podnikali rizikové kroky v investiční činnosti. Poţadavek na regulaci odměn pro manaţery má hodně zastánců zejména kvůli vysoké finanční pomoci, které musely jednotlivé země vydat na záchranu peněţních ústavů, které se díky příliš „dravému“ investičnímu chování dostaly do finančních problémů. 33

Sdruţení G20 je skupinou dvaceti ekonomický nejsilnějších zemí, jejichţ kumulovaný podíl na světovém obchodu činí okolo 80%. Na tzv. Summitech G20 jsou jednotlivé členské země zastupovány ministry financí a guvernéry centrálních bank. Členy jsou: Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jihoafrická republika, Jiţní Korea, Turecko, UK, USA a Evropská unie.

34

3.2 Poskytování likvidity zemím, které mají problémy s platební bilancí

V této kapitole se věnují finanční pomoci zemím, které mají problémy spojené s platební bilancí. Poskytování půjček pro nízkopříjmové země jsem zařadil zvlášť do kapitoly 3.3. Jedním z původních cílů stanovených jiţ na konferenci v Bretton-Woods bylo pomáhat členským zemím odstraňovat poruchy spojené s platební bilancí tím, ţe jim MMF dočasně zpřístupní svoje všeobecné zdroje. MMF hraje prostřednictvím této sluţby nezastupitelnou úlohu ve světovém hospodářství, protoţe je prakticky jediným subjektem, poskytujícím finanční pomoc v případě, ţe země nemůţe získat financování na kapitálových trzích. Díky poskytnutí likvidity od MMF je země i v případě nedostatku devizových rezerv schopna pokračovat v úhradách za dovozy, obnovit svoje devizové rezervy, stabilizovat měnu a nastartovat ekonomický růst, a tím se můţe vyhnout sociálním nepokojům nebo v horším případě dokonce svému bankrotu. Někteří kritici naproti tomu tvrdí, ţe poskytováním této „jistoty“ finanční pomoci svádí v některých případech vlády členských zemí a soukromé investory k morálnímu hazardu, coţ je jednou z příčin ekonomických krizí.34MMF poskytuje prostředky na základě ozdravného programu, který s ním po konzultaci stanoví členská země. MMF do programu zapracuje tzv. kondicionalitu, coţ je soubor nápravných ekonomických opatření, které podle něj musí země splnit, aby obnovila zdravý ekonomický růst. Kondicionalita slouţí rovněţ jako určitá záruka návratnosti prostředků MMF.

34

Mezinárodnímu měnovému fondu bylo v historii často vyčítáno, ţe svými půjčkami umoţňuje vládám zemí oddalování nepopulárních, ale zároveň nezbytných strukturálních a ekonomických reforem a tím působí kontraproduktivně vůči svým cílům. Poskytováním půjček MMF také dává soukromým investorům nepřímo najevo, ţe jejich investice do cenných papírů jsou i v případě platební neschopnosti země ochráněny proti insolventnosti zemí. Tento jev se nazývá morální hazard. Přímo nebyl morální hazard nikdy prokázán.

35

3.2.1

Zdroje finanční pomoci.

Členské kvóty Hlavní zdroje poskytování finanční pomoci tvoří zdroje z upsaných členských kvót, respektive jejich část splacená ve volně směnitelných měnách, tzv. 25 % rezervní tranše. Zbylých 75 % členské kvóty můţe MMF vyuţít pouze v případech, pokud se jedná o měnu země s dostatečně silnou pozicí platební bilance. Tyto země jsou v případě potřeby Mezinárodním měnovým fondem vyzvány, aby se podílely na financování těch členských zemí, které mají problém spojený s nedostatkem finančních rezerv. Ve fiskálním roce 2009 činila členská kvóta 217,4 mld.SDR, z toho pouţitelná část činila pouze 152,0 (70 % z celkové členské kvóty). Tato situace je téměř neměnná za několik posledních let (viz. tab. č.5) Tabulka č. 5: Výše pouţitelných zdrojů získaných na základě agregované kvóty v mld. SDR Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 210,3 211,3 213,1 213,4 213,4 217,4 217,4 217,4 Výše kvót 100,2 100,7 111,3 145,2 161,2 164,6 163,1 152,0 Pouţitelné zdroje kvót Zdroj: IMF Annual Reports 2002 – 2009

Problémem nízkého poměru pouţitelných zdrojů k členské kvótě není jen to, ţe řada zemím nemá dostatečně silnou platební bilanci, ale rovněţ i to, ţe řada převáţně chudších zemí vyuţila moţnost okamţitého čerpání rezervní tranše bez nutnosti tuto částku Fondu vracet zpět. To znamená, ţe zdroje na finanční pomoc poskytuje pouze malá část zemí s vysokou členskou kvótou a silným postavením platební bilance.

Dohody o zápůjčce Kromě zdrojů z členských kvót má MMF k dispozici rovněţ prostředky ze dvou úvěrových linek, kterými jsou Všeobecná dohoda o zápůjčce (General Arrangement to Borrow – GAB) a Nová dohoda o zápůjčce (New Agreement to Borrow – NAB). Všeobecná dohoda o zápůjčce byla uzavřena v roce 1962 s deseti hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi MMF. Tyto státy se zavázaly poskytnout jakékoliv zemi podepsané pod touto dohodou finanční pomoc. Dohoda byla desetkrát prodlouţena, naposled na pětileté období, které započalo v listopadu 2008. Nejvyšší nárůst prostředků v rámci dohody byl zaznamenán v roce 1993, a to o 1,5 mld. SDR, doplněním přidruţeného podílu Saudské Arábie. Celkem je prostřednictvím GAB moţno získat 18,5 mld. SDR (cca 27 mld. USD). GAB byla v historii aktivována 36

celkem desetkrát, naposled v roce 1998 v souvislosti s finanční pomocí Rusku ve výši 6,3 mld. SDR (pouţito bylo pouze 1,4 mld. SDR). V důsledku Mexické krize v roce 2004 vyzvala skupina G7 k vytvoření nové úvěrové dohody, která by zajistila větší objem zdrojů pro boj proti krizím. Výsledkem těchto jednání bylo uzavření Nové dohody o zápůjčce v celkové výši 34 mld. SDR. Tato dohoda zahrnuje celkem 26 států a institucí a funguje paralelně s GAB. Tato úvěrová linka byla aktivována v historii pouze jednou a to v roce 1998 v souvislosti s finanční pomocí Brazílii ve výši 9,1 mld. SDR (nakonec bylo čerpáno pouze 2,9 mld. SDR).35 Další zdroje, které má MMF v současné době k dispozici na boj s krizí jsou prostředky zemí skupiny G 20, které se zavázaly navýšit jeho zdroje bilaterálními půjčkami ve výši 501,3 mld. USD (viz tab.č.6). Tím došlo k ztrojnásobení zdrojů MMF.36 Polovina z této částky byla na alokace SDR konané v roce 2009, kdy se zvýšil rozdělený objem SDR téměř desetkrát, z 21,45 mld. na 203,98 mld. SDR. Druhá polovina této sumy doplňuje stávající zdroje získané z členských kvót a bilaterálních úvěrových linek sdruţených v GAB a NAB v celkové výši cca 250 mld. SDR, které MMF poskytuje prostřednictvím SBA, FCL a dalších instrumentů.

Tabulka č 6: Země, které se zavázaly poskytnout v případě potřeby zdroje na boj s krizí Země Datum podpisu smlouvy mld. USD Japonsko 13.2.2009 100 Evropská Unie 20.3.2009 178 Norsko 28.3.2009 4,5 Kanada 3.4.2009 10 Švýcarsko 8.4.2009 10 Spojené státy 20.4.1900 100 Jiţní Korea 4.4.2009 10 Austrálie 12.5.2009 5,7 Rusko 27.5.2009 10 Čína 9.6.2009 50 Brazílie 10.6.2009 10 Indie 5.9.2009 10 Singapur 8.9.2009 1,5 Čile 24.9.2009 1,6 Celkem 501,3 Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/faq/contribution.htm

35

Zdroj: IMF. IMF Standing Borrowing Arrangements [online] [cit.2009-01-07]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/gabnab.htm> 36

Zdroj: IMF. Bolstering the IMF´s Lending Capacity [online] [cit.2009-01-07]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/faq/contribution.htm>

37

Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights - SDR) Jak uţ jsem se zmínil dříve, od členské kvóty se odvíjí mnoţství alokovaných zvláštních práv čerpání. SDR představují pro členské země potencionální právo na získání prostředků v rezervních měnách. „V mezinárodních měnových vztazích došlo koncem 60. let ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlomu. Celkový objem devizových rezerv ve vztahu ke světovému obchodu postupně klesal, a to z 60% na počátku 50. let až na 30% koncem 60. let. Ve struktuře devizových rezerv vzrostl podíl národních měn, především USD, a rezervy v devizách poprvé v polovině 60. let převýšily rezervy ve zlatě. Tato skutečnost měla značný vliv na pokles světového obchodu.“37 Rozhodnutí zavést zvláštní práva čerpání bylo přijato 29. září 1967 na konferenci v Riu de Janeiro přijetím Prvního dodatku Článků dohody. Dodatek vešel v platnost 28. července 1969.38 Důvodem vzniku SDR byla potřeba vytvořit doplněk k americkému dolaru a zlatu, které byly v té době hlavními rezervními aktivy. 1.dubna 1978 byl schválen Druhý dodatek Článků dohody, jehoţ cílem bylo vytvořit ze SDR hlavní rezervní aktivum v mezinárodním měnovém systému, které by americký dolar nahradilo. Vize učinit ze SDR nejdříve alternativu a poté hlavní rezervní aktivum se nenaplnila. V současnosti tvoří SDR pouze zlomek celkových devizových rezerv ve světě. Role amerického dolaru byla sice od doby vzniku SDR oslabena, nicméně je stále hlavním rezervním aktivem a prostředkem směny ve světové ekonomice, který tvoří v současnosti kolem 64% (2008) světových devizových rezerv. Dalším důleţitým rezervním aktivem, které se postupně vypracovalo do role alternativy k USD je společná evropská měna EUR. Tato měna byla v roce 2008 obsaţena ve světových devizových rezervách 26,5 %. (viz graf č.1). Přidělení SDR probíhá na základě tzv. alokací. Alokace nebo zrušení zvláštních práv čerpání se řídí Článkem XVIII. dohody a je zaloţena na dlouhodobé globální potřebě doplnění stávajících aktiv. O tom, zdali se budou alokovat nová SDR, se rozhoduje na základě posouzení všeobecných přidělení SDR, konaných kaţdých pět let.

37

Marková, Jana. Mezinárodní měnové instituce. IBSN 80-245-0431-6. str.72

38

Zdroj:IMF. IMF Chronology [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW:

38

Graf č. 1: Podíl hlavních rezervních měn na celkových světových rezervách v letech 1989 – 2008

Hlavní rezervní měny obsaţené v devizových rezervách zemí v % za roky 1998 - 2008 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1998

1999

2000

2001

2002 USD

2003 JPY

2004

GBP

2005

2006

2007

2008

EUR

Zdroj: http://www.imf.org/external/pubs/ft/ar/2009/eng/pdf/a1.pdf

V minulosti proběhly tímto způsobem celkem tři alokace. První v letech 1970-1972 ve výší 9,3 mld. SDR a druhá v letech 1979-1981 ve výši 12,1 mld. Poslední, třetí alokace ve výši 161,2 mld. SDR proběhla v srpnu 2009 a jejím cílem bylo umoţnit prostřednictvím SDR snadnější přístup k likviditě převáţně chudším zemím, které jsou daleko náchylnější k externím šokům a mají obzvláště v době krize horší přístup ke kapitálovým trhům,neţ vyspělé členské státy39. Na rozvojové a dynamicky se rozvíjející země připadlo z této alokace téměř 100 mld. USD. Z této sumy pak 18 mld.na nízkopříjmové státy (HDP na hlavu a rok niţší neţ 1.135 USD – blíţe v kap. 3.3)

40

Tento krok byl důleţitý pro zajištění finanční stability nejchudších zemí, které byly i v minulosti největšími uţivateli SDR (viz graf č. 2). V září 2009 se konala rovněţ mimořádná alokace na základě dodatku ke IV. Článku dohody ve výši 21,5 mld. SDR (33 mld. USD), která navýšila celkovou alokovanou částku na 204,1 mld. SDR (asi 317 mld. USD).41 Smyslem této mimořádné alokace bylo umoţnit přístup k SDR zemím, které se nepodílely na prvních dvou alokacích, protoţe

39

Rozhodnutí poskytnout prostředky MMF ve výši 250 mld. USD na alokaci SDR padlo na Summitu skupiny G20, který se konal na začátku dubna 2009 Londýně. 40

Zdroj: IMF. IMF Governors Formally Approve US $ 250 Bilion General SDR Allocation [online] [cit.2009-11-19]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2009/pr09283.htm> 41 Zdroj: IMF.

Special Drawing Rights [online] [cit.2009-11-16]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/sdr.htm>

39

v té době nebyly členy MMF. Celkem se jedná o jednu pětinu současné členské základny.42 Graf č. 2: Drţba SDR k původní alokované částce jednotlivých skupin zemí

Procentuální vztah k původní alokaci SDR vyjádřený v % 4,6 10 5,5 13,8 8,7 11,4 10,4 20,2 9,4 21,3 6,8 20,5

2009 2008 2007 2006 2005 2004

13,7

2003

10,4

2000 0

198,7 233,7 267,2 222,9 230

19,5

2002

2,7

197,1

25,9

13,1

2001

184,6

225,3

22,8

223,1 279,6

20,5 20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

Akuální drţba v % k původní alokované částce u vysoce zadluţených chudých zemí (HIPC) Aktulální drţba v % k původní alokované částce zemí v debitorské pozicí Aktulální drţba v % k původní alokované částce zemí v kreditorské pozicí

Zdroj: IMF Annual Reports 2000 – 2009

Členská země můţe za svoje SDR získat rezervní měnu dvěma způsoby. Buďto přímo prostřednictvím vzájemné dohody s jinou členskou zemí, nebo prostřednictvím MMF, který vyzve zemi se silnou rezervní pozicí, aby poskytla výměnou za SDR svoji rezervní měnu. První způsob výměny je v současné době uţívanější.

Stanovení hodnoty a úročení SDR Hodnota SDR v době svého vzniku byla pevně stanovena 1 SDR = 35 USD = 1 trojská unce zlata. Později, i kdyţ dolar vůči zlatu devalvoval, zůstal směnný poměr SDR vůči zlatu nezměněn, proto se SDR přezdívalo papírové zlato. Po pádu Brettonwoodského měnového systému v roce 1973 se přešlo na košové vyjádření

42

Díky třetí alokaci a speciální jednorázové alokaci, které se konaly v roce 2009 stouply devizové rezervy České národní banky v období od 31.7.2009 do 30.9.2009 o 2,1 mld. USD na celkových 41 mld. USD. Zdroj:ČNB, Alokace zvláštních práv čerpání MMF zvýšila devizové rezervy ČNB [online] [cit.2009-12-19]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2009/091007_devizove_rezervy.html>

40

hodnoty SDR. V současnosti se hodnota SDR odvíjí od koše čtyř měn, které hrají ve světovém hospodářství dominantní roli (viz tab. č. 7).

Euro Japonský jen Britská Libra Americký dolar SDR

Tabulka č.7 Výpočet hodnoty SDR Výpočet hodnoty SDR pátek 05.02.2010 Váha měny v % Mnoţství měny Kurz 34 0,41 1,3706 11 18,4 89,52 11 0,0903 1,5721 44 0,632 1

Ekvivalent k USD 0,561946 0,205541 0,141961 0,141961 1,54145

1 SDR = 1,54145 USD Zdroj: http://www.imf.org/external/np/tre/sdr/sdrbasket.htm

Měny, které koš tvoří, jsou určeny na základě pravidelných pětiletých revizí, při kterých je rozhodujícím kritériem hodnota vývozu (poslední proběhla v listopadu 2005). Sloţení měn v koši se můţe změnit v případě, ţe jakákoliv jiná země překročí hodnotou svého vývozu zemi obsaţenou v koši minimálně o 1%. Propočet hodnoty SDR se provádí denně. Hodnota SDR je vzhledem ke svému košovému sloţení stabilnější neţ jakákoliv jiná měna.43 Zvláštní práva čerpání jsou pro členskou zemi ekvivalentem zahraničních devizových rezerv. Aby MMF podpořil poskytování rezervních měn výměnou za SDR, platí za jejich drţbu úroky a zároveň vybírá úrok za kumulativní alokaci SDR. Tyto dva úroky jsou identické, proto MMF nenese ve spojení se SDR ţádné náklady. Země, která má ve vlastní drţbě původně alokovanou částku, neplatí úroky a zároveň ţádné nedostává. Země, která má ve své drţbě vyšší neţ alokovanou částku je příjemcem úroků a obráceně. Úroková míra za SDR se rovná váţenému průměru výnosů vybraných krátkodobých cenných papírů v zemích, jejichţ měny jsou obsaţeny v koši pro výpočet hodnoty SDR. Váhy jsou ekvivalenty SDR částek měn, které slouţí pro výpočet hodnoty SDR (viz tabulka č.7). Hodnota úrokové sazby je vypočítávána týdně a je rovněţ základem pro výpočet poplatků z finanční pomoci poskytované MMF prostřednictvím jeho facilit (viz graf č. 3). Na zvláštních právech čerpání se v současnosti podílí všech 186 členů MMF.44 Původní záměr učinit ze SDR klíčové rezervní aktivum se nenaplnil. V současné době představuje SDR především jistý a snadný prostředek k získání rezervní měny pro 43

Zdroj: IMF. Special Drawing Rights [online] [cit.2009-11-16]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/sdr.htm> 44

Zdroj: IMF, IMF Governors Formally Approve US $ 250 Bilion General SDR Allocation [online] [cit.2009-11-19]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2009/pr09283.htm>

41

členské státy, coţ je důleţité především pro rozvojové země. SDR je rovněţ účetní jednotka MMF.

Graf č. 3 : Úroková sazba ze Zvláštních práv čerpání v letech 2000-2009

Výše úrokové sazby SDR 2000 - 2009 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Annual Reports 2000 – 2009

Zlato Dalším, skrytým zdrojem finančních prostřeků je zlato, zejména rozdíl mezi jeho účetní hodnotou v historických cenách a jeho reálnou hodnotou na současném trhu s touto komoditou. Do 1.dubna 1978 většina členských zemí splácela základní 25% část členské kvóty ve zlatě. V současné době je MMF díky tomu třetím největším drţitelem zlata na světě. Část svého zlata MMF v minulosti získal rovněţ prostřednictvím poplatků (charges) z poskytnutých půjček a v některých případech i splátek jistin. Další objem zlata MMF obdrţel výměnou za volně směnitelné měny. Největší takováto transakce proběhla v letech 1970 – 1971 s Jihoafrickou Republikou (viz tab. č. 8).

Tabulka č.8 Způsob získání zlatých rezerv MMF k 30.9.2009 způsob nabytí zlato získané z kvót zlato získané od Kambodţe v roce 1992 zlato získané z mimotrţních transakcí v roce 1999 Celkem

v mil.trojské unce 90.474 0,021

historické ceny na 1 trojskou unci v SDR celkem v mil.SDR 35 3.176 241 5

12.944 103.439

207

2.680 5.852

Zdroj: IMF Financial Statements for the Years Ended April 30, 2009

Zlaté zásoby MMF čítají 96,6 milionů trojských uncí (leden 2010). V účetní rozvaze jsou tyto zlaté zásoby ohodnoceny v historických cenách na 4,4 mld. SDR (asi 6,9 mld USD). Podle aktuální trţní hodnoty je cena zlata mnohonásobně vyšší. K 1. únoru 2010 byla tato hodnota 105 mld. USD. Rozdíl v historické a trţní ceně zlata tvoří skryté rezervy MMF. Tyto rezervy dodávají MMF punc finančně silné instituce a mohou být 42

brány jako určitá garance jistoty pro země, které poskytují svoje finanční prostředky na finanční pomoc MMF. Ve výjimečných případech můţe MMF část svého zlata prodat na finančních trzích a rozdíl mezi trţní a historickou cenou pouţít pro potřeby MMF jako jsou například doplnění devizových rezerv, dotace úroků půjček pro nejchudší země a.j. K tomuto prodeji je potřeba souhlasu členské základny s hlasovací silou minimálně 85 % objemu členských kvót. V minulosti byl tento prodej schválen jiţ několikrát, naposledy 18. září 2009 v objemu 12,97 milionů trojských uncí (blíţe v kapitole. č. 4.) 45.

3.2.2

Vývoj v poskytování půjček

Poskytování prostředků k doplnění likvidity má téměř stejnou historii jako MMF samotný. První zemí, která tuto moţnost vyuţila, byla 8. května 1948 Francie. Avšak větší rozmach této činnosti byl zaznamenán aţ počátkem sedmdesátých let minulého století v souvislosti s ropnou krizí. Osmdesátá léta byla ve znamení prudkého nárůstu poskytnutých půjček v souvislosti s dluhovou krizí, kdy MMF v roce 1982 poskytl půjčky v do té doby bezprecedentní výší (Mexiko 3,6 mld. a Brazílie 5 mld. SDR – viz graf č. 4). Devadesátá léta na tento trend navázala zpočátku tím, ţe MMF poskytl finanční prostředky zemím, které transformovaly svoje ekonomiky z centrálně řízených ekonomik na trţní.46 V polovině devadesátých let následovaly rozsáhlé ekonomické krize v rozvojových zemích, zejména pak v Latinské Americe a jihovýchodní Asii, v souvislosti s mohutným odlivem zahraničního kapitálu. MMF tehdy začal ve větší míře poskytovat půjčky, které mnohonásobně převyšovaly členskou kvótu přijimatelů pomoci. Nejprve schválil v roce 1995 půjčku Mexiku ve výši 12,07 mld. SDR (17,8

45 Zdroj: IMF,

Gold in the IMF [online] [cit.2009-11-169]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/gold.htm> 46

České republice byla v roce 1993 v souvislosti s transformací své ekonomiky na trţní postkytnuta půjčka Stanby Arrangements ve výši 177 miliónů SDR. Nakonec byla čerpána pouze částka ve výši 70 miliónů, která byla v roce 1994 splacena Zdroj: IMF, Czech Republic: Financial Position in the Fund as of March 31, 2010 [online] [cit.2009-01-12]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin2.aspx?memberkey1=242&date1Key=2010-03-31>

43

mld. USD), která představovala 688,4 % jeho tehdejší kvóty. V roce 2008 došlo v souvislosti s finanční krizí v Brazíllii

Graf č. 4: Celkový vývoj v poskytování prostředků k doplnění likvidity 1948 – 2009

30000 29000 28000 27000 26000 25000 24000 23000 22000 21000 20000 19000 18000 17000 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

19 48 19 50 19 52 19 54 19 56 19 58 19 60 19 62 19 64 19 66 19 68 19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06 20 08

miliony SDR

Výše poskytnutých prostředků MMF členským zemím k doplnění finančních rezerv v letech 1948 - 2009

miliony SDR

Zdroj: http://www.imf.org/external/pubs/ft/ar/2009/eng/pdf/a2.pdf

a jihovýchodní Asii k do té doby největší výplatě finanční pomoci v rekordní výši 40,66 mld. SDR (55,15 mld. USD – viz tab. č.9). Největší půjčky v tom roce byly schváleny pro Brazílii 13,03 mld. SDR (18,01 mld. USD – 600 % tehdejší kvóty) a Jiţní Koreu ve výši 15,5 mld. SDR (asi 21 mld. USD – 1.939 % členské kvóty)47. Zdroje MMF vyuţívaly rozvojové země hojně i na počátku nového tisíciletí. Například v roce 1999 Turecko 2,89 mld. SDR (4 mld. USD – 300% členské kvóty), 2000 Argentina 5,4 mld. SDR (7,2 mld. USD – 255 % čl.kvóty), dále Brazílie v roce 2001 a poté znovu v roce 2002 – 11,38 mld. SDR a 27,38 mld. SDR (15,14 a 36,42 mld. USD). V roce 2002 byly dokonce schváleny půjčky v rekordní výši 44,95 mld. SDR (61,13 mld. USD) zároveň i 47

Zdroj: IMF, Member Financial Data by Country [online] [cit.2009-12-15]. Dostupný z WWW:

44

výše programů v platnosti byla v tomto roce rekordní - 44,01 mld. SDR (59,85 mld. USD viz tab. č. 9). Tyto prostředky však byly dluţníky v polovině první dekády rychle splaceny zejména díky globálnímu ekonomickému růstu a dostupnosti levného soukromého financování. V letech 2006 a 2007 se objem poskytnutých půjček dostal na minimum a zdálo se, ţe tato činnost MMF je definitivně na ústupu.

Tabulka č..9: Objem poskytnuté pomoci z účtu GRA v letech 1991 - 2009 Stav Standby Arrangements (SBA) ve finančních letech 1991 – 2009

Rok

Počet schválených půjček

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

SBA 13 21 11 18 17 19 11 9 5 11 11 9 10 5 6 5 2 3 14

EF 2 2 3 2 3 4 5 4 4 4 1 0 2 0 0 1 0 1 0

Celkem 15 23 14 20 20 23 16 13 9 15 12 9 12 5 6 6 2 4 14

Počet půjček v platnosti

Schválené půjčky v milionech SDR

Probíhající programy v milionech SDR

SBA 14 22 15 16 19 21 14 14 9 16 17 13 15 11 10 10 6 7 15

SBA 2.786 5.587 1.971 1.381 13.055 9.645 3.183 27.336 14.325 15.706 13.093 39.439 28.597 14.519 1.188 8.336 237 556 34.249

SBA 2.703 4.833 4.490 1.131 13.190 14.963 3.764 28.323 32.747 45.606 34.906 44.095 42.807 53.944 11.922 9.534 7.864 7.507 34.326

EF 5 7 6 6 9 7 11 13 12 11 8 4 3 2 2 1 1 2 0

Celkem 19 29 21 22 28 28 25 27 19 28 25 17 18 13 12 11 7 9 15

EF 2.338 2.493 1.242 779 2.335 8.381 1.193 3.087 14.090 6.582 9 0 794 0 0 9 0 343 0

Celkem 5.214 8.080 3.213 2.160 15.390 18.026 4.376 30.423 28.325 22.288 13.102 39.439 29.391 14.519 1.188 8.345 237 899 34.249

EF 9.597 12.159 8.569 4.504 6.840 9.390 10.184 12.336 11.401 9.978 8.697 7.643 4.432 794 794 9 9 351 0

Celkem 12.300 16.992 16.649 5.635 20.030 24353 13948 40.659 44.148 55.584 43.603 51738 47.239 54.738 12.716 9.543 7.873 7.858 34.326

Zdroj: IMF: Annual Repports 1991-2009

Důvodů proč se státy dostávají do problémů spojených s platební bilancí je několik. První skupinou jsou státy, které se neúměrně zadluţují. Obecně platí úměra, ţe čím je toto zadluţování větší, tím horší jsou pak následky. Důvodem zadluţování je nezodpovědná populistická politika většinou spojená s výplatami štědrých sociálních dávek a důchodů, neochota zavádět nepopulární, ale zároveň nezbytné ekonomické reformy, dále to mohou být špatná výběrovost daní, šedá ekonomika, korupce atd. (v současnosti například na Ukrajině). Druhou skupinou jsou státy, které nemají problémy s deficitem veřejných financí a jejich systém v otázce výběru daní a potírání šedé ekonomiky funguje relativně dobře, dokonce tyto země vykazují vysoký hospodářský růst. Problémem těchto zemí je však nedostatečně regulovaný a tudíţ příliš expanzivní finanční sektor, který je závislý na značných finančních investicích. Finanční instituce v těchto zemích většinou alokují vypůjčené prostředky nejčasěji do cenově nadhodnocených nemovitostí nebo akcií. Po té co změní investoři z důvodů například obav o svoje peníze svoji náladu a přestanou 45

poskytovat další prostředky, systém se zhroutí. Zkáza je pak dokonána tím, ţe zbylí investoři, kdyţ vidí situaci která nastala, začnou postiţenou zemi opouštět téţ. V minulosti jsme podobné případy mohli vidět například v devadesátých letech v některých státech jihovýchodní Asie nebo naposled na Islandu. V praxi existují různé kombinace těchto variant. Vzhledem k dnešní globalizované společnosti a provázanosti jednotlivých ekonomik se problémy jedné země mohou velice snadno přenést do okolních zemí a způsobit díky změně investorských nálad značné ekonomické problémy celého regionu. Od devadesátých let minulého století je tento problém umocněn stále většími toky finančního kapitálu, které jsou citlivé na sebemenší špatné zprávy o stavu ekonomik. Poškozeny odlivem kapitálu mohou být rovněţ i země, jejichţ ekonomiky stojí reálně na zdravém základě, ale z důvodu například teritoriálního nebo historického postavení jsou dávány se špatně fungující ekonomikou do „jednoho pytle“.

3.2.3

Současná finanční pomoc poskytovaná Mezinárodním měnovým fondem

V minulosti byl MMF často kritizován za to, ţe poskytuje velké mnoţství typů finančních pomocí a facilit, které jsou podmíněny rigidními programy a proto v roce 2009 došlo k velké reformě poskytované pomoci. Byl upraven účel i podmínky hlavního instrumentu poskytujícího finanční prostředky postiţeným zemím, Stand-By Arrangements a byla zřízena Kreditní úvěrová linka.

V současné době poskytuje MMF finanční zdroje zemím s nedostatečnými devizovými rezervami následujícími způsoby:

Stand-By Arrangements (SBA) SBA byla schválena Výkonnou radou 1. října 1952 jako pomoc pro jakéhokoli člena MMF, který bude mít problémy spojené s platební bilancí. V současné době je SBA hlavním finančním nástrojem jehoţ prostřednictvím MMF poskytuje svoje prostředky převáţně rozvojovým zemím. Čerpání z tohoto zdroje je rozděleno na jednotlivé části (úvěrové tranše), které jsou podmíněné kondicionalitou. To znamená, ţe výplata 46

jednotlivých tranší závisí na průběţném plnění dohodnutého nápravného programu, ke kterému se země čerpající prostředky zaváţe. Tyto prostředky MMF poskytuje na dobu 12 – 24 měsíců, v krajním případě na 36 měsíců. SBA prošla v roce 2009 výraznou proměnou, která odráţí novou strategii MMF. Hlavní změnou je rozšíření o tzv. Bezpečnostní dohodu (High Access Precautionary Arrangements - HAPAs), coţ znamená, ţe země si po splnění podmínek stanovených kondicionalitou můţe sjednat předschválenou půjčku, aniţ by měla aktuální potřebu finanční pomoci. Tímto způsobem se můţe členská země zajistit pro případ, ţe by se dostala v budoucnu do problémů spojených s platební bilancí. V roce 2009 uzavřel MMF celkem tři dohody HAPAs se Salvadorem, Kostarikou a Guatemalou (viz tab. č. 10). Mezi další významné změny patří přizpůsobení a zjednodušení kondicionality ve prospěch členských států a zdvojnásobení přístupového limitu z původních 100 % členské kvóty na 200%, v případě ročního čerpání a v případě kumulovaného čerpání z 300% na 600%. SBA je splatná v rozmezí 3¼-5 let. Za poskytnutí půjčky si MMF ročně účtuje poplatky.

Tabulka č. 10: Stav Stand-By Arrangements k 28.2.2010 Stand-By Arrangements

členská země Angola Arménie Bělorusko Bosna a Hercegovina Costa Rica Dominikánská rep. Salvádor Gabon Gruzie Guatemala Maďarsko Island Litva Maledivy Mongolsko Pákistán Rumunsko Srbsko Srí Lanka Ukrajina

datum dohody splatnost 23.11.2009 22.2.2012 6.3.2009 5.7.2011 8.7.2009 11.4.2010 11.4.2009 30.6.2012 11.9.2009 10.7.2010 9.11.2009 8.3.2012 16.1.2009 31.3.2010 7.5.2007 6.5.2010 15.9.2009 14.6.2011 22.4.2009 21.10.2010 6.11.2008 5.10.2010 19.11.2009 31.5.2011 23.12.2008 22.3.2011 4.12.2009 3.12.2012 1.4.2009 1.10.2010 24.11.2008 30.12.2010 4.5.2009 3.5.2011 16.1.2009 15.4.2011 24.6.2009 23.3.2011 5.11.2008 4.11.2010 Celkem

celková odsouhlasená suma v tisících SDR 858.900 5331.600 2.269.517 1.014.600 492.300 1.094.500 513.900 77.150 747.100 630.600 10.537.500 1.400.000 1.521.626 49.200 153.300 7.235.900 11.443.000 2.619.120 1.653.600 11000 55.814.413

poměr nečerpaný schválené zůstatek v pohledávka částky k tisících v tisících členské SDR SDR kvótě v % 629.860 229.860 300 231.660 301.940 580 437.929 1.831.588 587 831.970 182.630 600 429.300 0 300 894.500 488.940 500 513.900 0 300 77.150 0 50 317.300 429.800 497 630.600 0 300 2.900.500 7.637.000 1.015 735.000 665.000 1.190 807.834 713.792 1.200 45.100 4.613 600 45.990 107.310 300 3.066.565 4.169.335 700 5.355.000 6.088.000 1.110 1.579.975 1.021.145 560 1.240.200 433.209 400 4.000.000 7.000.000 802 24.851.333 31.303.341

Zdroj: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr11.aspx?memberKey1=ZZZZ&date1key=2020-02-28 http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin1.aspx

Základní poplatek se skládá ze základní úrokové sazby SDR a servisního poplatku ve výši 50 basických bodů pro kaţdou půjčku. Další poplatek je podle výše 47

čerpané částky v poměru k členské kvótě. Do 200 % členské kvóty je to 15 bps, od 200% do 1000% 30 bps kvóty a 60 bps nad 1000 % členské kvóty)48. MMF tyto přiráţky stanovil proto, aby motivoval členské země k co nejrychlejšímu splacení svého dluhu.

Flexibilní úvěrová linka (Flexibile Credite Line – FCL) Flexibilní úvěrová linka představuje zásadní zlom ve způsobu boje s krizemi. Tato linka nahrazuje teprve v říjnu 2008 zřízenou Krátkodobou likvidní facilitu (Short-Term Liquidity Facility), o kterou nebyl zájem, zejména kvůli špatné dostupnosti a krátké výpůjční době. FCL je předschválený úvěrový rámec, který můţe obdrţet pouze země, která dopředu splní přísná ekonomická kritéria stanovená MMF a vede zodpovědnou hospodářskou politiku. Odměnou za její úsilí je FCL, která umoţňuje kdykoliv dle potřeby čerpání prostředků bez jakéhokoliv dalšího schvalování. Zařazení do programu FCL znamená také pomyslné udělení punce kvality, který je zároveň zárukou pro investory, ţe investují svoje prostředky do makroekonimicky a strukturálně optimálního prostředí. Délka FCL je šest měsíců aţ rok a poté následuje revize. Délka splácení je totoţná s SBA.49 MMF kaţdý rok přehodnocuje, jestli daná země stále splňuje kritéria pro FCL. K lednu 2010 byly uzavřeny s Mezinárodním měnovým fondem celkem tři úvěrové linky (viz tab. č.11).

Tabulka č. 11 Účastníci Flexibilní úvěrové linky. Stav k 31.1.2010 Flexibilní úvěrová linka (Flexibile Credite Line - FCL)

členská země Kolumbie Mexiko Polsko Celkem

datum dohody 11.5.2009 17.4.2009 6.5.2009

splatnost 10.5.2010 16.4.2010 5.5.2010

celková schválená suma v tisících SDR 6.966.000 31.528.000 13.690.000 52.184.000

nevyčerpaný zůstatek tisících SDR 6.966.000 31.528.000 13.690.000 52.184.000

v

pohledávka tisících SDR

v 0 0 0

poměr schválené částky k členské kvótě v% 900 1000 1000

Zdroj: : http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr11.aspx?memberKey1=ZZZZ&date1key=2020-02-28 http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin1.aspx

48

Zdroj: IMF. IMF Stand-by-Arrangement [online] [cit.2009-01-13]. Dostupný z WWW: 49

Zdroj: IMF. The IMF´s Flexible Credit Line (FCL) [online] [cit.2009-01-01]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/fcl.htm>

48

Rozšířená facilita (Extended Facility)50 Tato facilita je k dispozici od roku 1974. Jejím cílem je pomáhat zemím s hlubšími problémy spojenými s platební bilancí. Rozšířenou facilitu je moţno vyuţít aţ po vyčerpání politiky tranší. Její výše je 100 % členské kvóty, kumulativně aţ 300 %. Čerpání je spojeno s poplatkem, který závisí na procentuelní výši ke členské kvótě a základním úrokem. Splatnost je mezi 4,5 aţ 10 lety. Čerpání Rozšířené facility viz tab.9 a 12).

členská země Moldavská republika Seychely Celkem

Tabulka č.12: Čerpání Rozšířené facility MMF k 31.1.2010 Rozšířená facila MMF (Extended Fund Facility - EFF) celková schválená suma v nevyčerpaný pohledávka datum tisících zůstatek v v tisících dohody splatnost SDR tisících SDR SDR

poměr schválené částky k členské kvótě v %

29.1.2010 23.12.2009

150 239,13

28.1.2013 22.12.2012

184.800 19.800 204.600

184.800 18.920 203.720

0 11.880 11.880

Zdroj: : http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr11.aspx?memberKey1=ZZZZ&date1key=2020-02-28 http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin1.aspx

Nouzová pomoc (Emergency Assistance) Nouzová pomoc byla zaloţena v roce 1962 a byla původně poskytována pouze zemím postiţeným válečnými konflikty. V roce 1995 byla rozšířena i o pomoc zemím postiţeným katastrofami. Čerpání prostředků je do výše 25 % členské kvóty a je moţno ve výjimečných případech tuto pomoc rozšířit o dalších 25 %.

Tabulka č. 13: Poskytnuté nouzové pomoci v souvislosti s přírodními katastrofami 1998 - 2009 země rok událost mil. USD % členských kvót Bangladéš 1998 záplavy 138,2 25 Dominikánská republika 1998 hurikán 55,9 25 Haiti 1998 hurikán 21 25 Honduras 1998 hurikán 65,6 50 Sv. Kryštof a Nevis 1998 hurikán 2,3 25 Turecko 1999 zemětřesení 501 37,5 Malawi 2002 nedostatek jídla 23 25 Grenada 2003 hurikán 4 25 Grenada 2004 hurikán 4,4 25 Maledivy 2005 tsunami 6,3 50 Srí Lanka 2005 tsunami 158,4 25 Bangladéš 2008 záplavy 217,7 25 Dominika 2008 hurikán 3,3 25 Belize 2009 záplavy 6,9 25 Sv. Kryštof a Nevis 2009 hurikán 3,4 25 Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/facts/conflict.htm

50

Zdroj: IMF, IMF Lending [online] [cit.2009-02-15]. Dostupný z WWW:

49

Účelem této pomoci je obnovit standardní ekonomický chod země. Tato pomoc bývá spojena s poradenskou činností ze strany MMF. Tyto půjčky podléhají základní úrokové sazbě. Země, které se kvalifikovaly do programu PRGF (blíţe v kapitole 3.3) splácejí dotované úroky 0,5 %. Splatnost je v rozmezí 3,5 – 5 let. Čerpání nouzové pomoci (viz tab. č. 13 a 14). Tabulka č. 14: Poskytnuté nouzové pomoci v souvislosti s válečnými konflikty 2000 - 2009 mil. % čl. mil. země rok USD kvót Země rok USD Bosna a Hercegovina 1995 45 25 Jugoslávie 2000 151 Rwanda 1997 12,2 15 Burundi 2002 12,7 Albánie 1997 12 25 Burundi 2003 13,4 Rwanda 1997 8,1 10 Středoafrická republika 2004 8,2 Tadţikistán 1997 10,1 12,5 Irák 2004 435,1 Tadţikistán 1998 10 12,5 Haiti 2005 30,3 Kongo 1998 9,6 12,5 Středoafrická republika 2006 10,2 Sierra Leone 1998 16 15 Libanon 2007 76,8 Guinea Bissau 1999 2,9 15 Pobřeţí slonoviny 2007 62,2 Sierra Leone 1999 21,4 15 Pobřeţí slonoviny 2008 62,2 Guinea Bissau 2000 1,9 10 Guinea Bissau 2008 5,7 Sierra Leone 2000 13,3 10 Libanon 2008 37,6 Kongo 2000 13,6 12,5 Komory 2008 1,7 Guinea Bissau 2009 2,7

% kvót

čl. 25 12,5 12,5 10 25 25 12,5 25 12,5 12,5 25 12,5 12,5 12,5

Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/facts/conflict.htm

3.2.4

Hodnocení finanční pomoci

Finanční pomoc, kterou Mezinárodní měnový fond v minulosti poskytoval byla často terčem kritiky ze všech moţných stran. Tato kritika je a byla jak oprávněná tak, i v některých případech naprosto zcestná. MMF je vytýkáno v souvislosti s finanční pomocí zejména, ţe: - při poskytování finanční pomoci se rozhoduje politicky, - trvá na rigidní kondicionalitě, která nezohledňuje specifika jednotlivých zemí, - v rámci své politiky finanční pomoci působí kontraproduktivně ve vztahu k problému, - poskytovanou pomocí podporuje morální hazard, - na to aby poskytoval finanční pomoc nemá dostatek likvidity, - poskytuje velké mnoţství špatně nastavených půjček

To, ţe se Mezinárodní měnový fond rozhoduje na základě politických tlaků je zřejmé z jeho jednání jak v minulosti tak v současnosti. Bohuţel za tuto situaci nemůţe dle mého názoru MMF jako instituce, nýbrţ rozloţení poměru hlasovacích sil, které jsou přímo úměrné členským kvótám. V MMF mají výsostné postavení zejména Spojené státy americké, které si se svými 16,74 procenty celkové hlasovací síly mohou 50

dělat v podstatě co se jím zlíbí, především mají právo veta. Značnou hlasovací silou disponují rovněţ státy ze seskupení G7 v čele se západoevropskými zeměmi a Japonskem. Typickým případem politického rozhodování bylo poskytování finanční pomoci Rusku v devadesátých letech minulého století. Díky svému statutu vojenské velmoci zde byla ze strany MMF patrná aţ příliš velká shovívavost v souvislosti s plněním kondicionality. MMF jasně věděl, ţe Rusko neplní své závazky, které vyplývaly z kondicionality, přesto mu poskytoval další prostředky. Nejenţe tento přístup byl v důsledku kontraproduktivní pro Rusko, ale rovněţ pro MMF samotný. Díky svému jednání má MMF v Rusku dodnes negativní pověst. Zároveň se MMF zdiskreditoval i před ostatními státy, které od něj v té době rovněţ čerpaly finanční pomoc a které přístup dvojího metru jasně vycítily. „Finanční pomoc Rusku byla a je do značné míry politicky motivovanou záležitostí. Političtí představitelé vyspělých zemí byli přesvědčeni, že bez poskytování finanční pomoci by ztratili možnost ovlivňovat politický i ekonomický vývoj v Rusku a že by tato ztráta kontroly mohla mit negativní důsledky.“51 Jasným důkazem toho, ţe prostřednictvím MMF je tendence řešit národní a politické zájmy je rovněţ současné rozloţení hlasovacích sil, kdy Spojené státy americké a západoevropské země se urputně snaţí za kaţdou cenu udrţet vliv na rozhodování MMF. Jejich hlasovací síla však jiţ neodráţí jejich postavení a význam ve světovém hospodářství, nýbrţ stav z doby o několik let dříve. Nadějí na zlepšení situace v tomto ohledu je tlak na změny v rozloţení členských kvót v Brettonwoodských institucích ze strany velkých rozvojových zemí zastoupených v uskupení G 20, zejména pak Číny, Indie a Brazílie, které zaţívají v několika posledních letech značný ekonomický růst. Díky svému vysokému ekonomickému růstu a celosvětovému významu jiţ nemohou být tyto země v budoucnu přehlíţeny. Je proto reálná šance, ţe se poměr členských kvót brzy změní a s tím dojde i k rozmělnění vlivu jedné vybrané skupiny zemí na rozhodování MMF (více o členských kvótách v kap. č.4.1). Politické tlaky rovněţ úzce souvisí s moráním hazardem, který se dá těţko prokázat. Určitá podezření na morální hazard padla v souvislosti s krizemi v Brazílii, Mexiku a především v Rusku. Bylo by však naivní se domnívat, ţe představitelé těchto vlád vedli chybnou hospodářskou politiku s tím, ţe by dopředu počítali s pomocí od MMF. 51

Jonáš, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí, IBSN 80-7261-016-3. str. 86

51

Na druhou stranu by bylo ještě naivnější se domnívat, ţe postup MMF v těchto zemích neměl ţádný vliv na celkovou situaci v zemi. Otázkou je, zdali je morálním hazardem poskytnout finanční pomoc zemi, která jiţ nemá přístup k soukromému financování a jak by to naproti tomu vypadalo, kdyby MMF vůbec nezasáhoval, jak si to přejí někteří nejtvrdší kritikové. Pokud by MMF v takovýchto situacích nezasahoval, vznikla by bezprecedentní situace, protoţe podobná doba jako nyní, kdy dochází ke značným kapitálovým přesunům v době neexistence MMF nebyla. Stejně tak v minulosti neexistovala globalizace a s tím spojené vysoké riziko přenesení problémů do ostatních zemí. Neposkytnutí finanční pomoci a zavedení moratoria na splácení dluhů v jedné zemi by mělo podle mého názoru velmi devastující následky jak pro zemi samotnou, tak i pro celý okolní region a náklady na nápravu by mohly být daleko vyšší. O tom, jak je jednoduché, aby jedna „problematická země“ ovlivnila investorské smýšlení a obavy v otázce budoucího vývoje v celém regionu, jsme se mohli přesvědčit nedávno i v České republice. A to v souvislosti s krizí v Maďarsku v roce 2008, jejímţ původem bylo nezřízené zadluţování. Investoři se v té době obávali, ţe podobné problémy mohou mít i další ekonomiky regionu, jako jsou Česká republika nebo Polsko. Tyto země však stály na daleko pevnějších ekonomických základech neţ Maďarsko, proto se také časem situace díky slovnímu přesvědčování čelných představitelů těchto zemí zklidnila. Jsem přesvědčen, ţe pokud by MMF neschválil Maďarsku obrovskou půjčku ve výši 10,5 mld. SDR, tak negativní naladění investorů by na vlastní kůţi pocítila ve větší či menší míře i „relativně“ nezadluţená Česká republika a další země v regionu. MMF byl v minulosti také často kritizován, ţe trvá na rigidní kondicionalitě a programech nezohledňujících specifika a ekonomickou situaci v jednotlivých zemích. MMF byl několikrát oprávněně kritizován za svůj program. Jedním z posledních velkých přešlapů byla například krize v Argentině na přelomu tisíciletí52. Na druhou

52

Krize v Argentině na přelomu tisíciletí byla způsobena kombinací schodku veřejných financí a pevného kursu vůči USD v poměru 1:1, který neodpovídal hospodářské síle ekonomiky. Schodek veřejných financí byl podle řady odborníků způsoben ekonomickým propadem země a ne expanzivní fiskální politikou jak se domníval MMF. Fond udělal chybu v tom, ţe poţadoval seškrtání rozpočtových výdajů na místo toho, aby se snaţil učinit přítrţ spekulacím ohledně devalvace argentinské měny. Přesto nadále poskytoval zemi finanční prostředky, které slouţily na splácení zahraničního dluhu a jako zdroj pro konverzi pesa na USD a tím oddaloval nezadrţitelnou devalvaci měny. Fond je proto spoluodpovědný za rozsah a délku následné krize.

52

stranu je potřeba říci, ţe MMF jedná na základě transparentnosti a dostupnosti relevantních údajů, které ne vţdy byly zaloţeny na reálném základě. Pod palbou kritiky je MMF rovněţ velice často za „drsnou“ kondicionalitu zaloţenou na základě tzv. Washingtonského konsensu53, která mimo jiné ordinuje přísnou rozpočtovou kázeň a je neúprosná v otázkách sociálních výdajů. Kritika tohoto postupu je však podle mého názoru v dnešní době relevantní jiţ pouze ve vztahu k nízkopříjmovým zemím, např. v Subsaharské Africe (viz kap. 3.3), nikoliv však ve vztahu MMF k ekonomikám jako je Maďarsko, Ukrajina, či dokonce Řecko. Naopak tyto země disponují předpoklady k silnému ekonomickému růstu (mají relativně výhodné přírodní podmínky, vzdělané obyvatelstvo a v podstatě dobře fungující hospodářství a instituce) a zároveň měly dostatečně dlouhou dobu na to, aby zavedly reformy potřebné k nastolení udrţitelného fungování svých ekonomik. Díky svým půjčkám a de facto postavení věřitele poslední instance, má MMF jako jediná instituce moţnost tyto země konečně přinutit k nápravě a zavádění nezbytných reforem, které je „odnaučí více utrácet neţ vydělávat“. Také je nutno vzít v úvahu, ţe MMF poskytuje prostředky svých akcionářů naprosto nekredibilním zemím, které mají prakticky nulovou šanci si půjčit na soukromých kapitálových trzích. Proto je podle mého názoru přirozené vyţadovat striktní makroekonomickou politiku a zavádění reforem, které jsou zárukou návratnosti poskytnutých prostředků. MMF je kritizován rovněţ za to, ţe nemá dostatek zdrojů, aby mohl v této době poskytovat prostředky zemím s nedostatečnou likviditou. Musíme v tomto ohledu vzít v úvahu do jaké míry by měl MMF poskytovat svoji finanční pomoc. Pokud by měl mít úlohu skutečného věřitele poslední instance, jak to navrhoval bývalý první náměstek generálního ředitele MMF Stanley Fischer, tak by byly jeho zdroje jistě nepostačující. Tato role by byla zároveň velkým zásahem do mezinárodního systému a strhla by na MMF ve výsledku další vlnu kritiky. Pokud jde o finanční zdroje, je na tom dnes MMF nejlépe od počátku své existence. A to i přes to, ţe v posledních letech došlo ke značnému nárustu poskytované pomoci v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. K 31.12.2009 měl MMF k dispozici 53

Washingtonský konsensus je neoliberální teorie, která je předpokladem zdravého fungování ekonomiky. Shodly se na něm Světová Banka a MMF. Washingtonský konsensus znamená úsilí o udrţení vyrovnaného rozpočtu, sníţení daní, zachování nízké inflace, liberalizaci úrokové míry, vhodné postavení směnného kurzu, liberalizaci obchodu a finančních toku, privatizaci, odstraňování překáţek v mezinárodním pohybu zboţí a sluţeb (odstraňování cel, dotací, subvencí a jiných administrativních bariér) a důsledné prosazováni vlastnických práv.

53

finanční zdroje na tuto pomoc ve výši 135,2 mld. SDR a to i přesto, ţe má v současnosti vůbec nejvyšší objem pohledávek za poskytnutou pomoc ve výši 37,2 mld. SDR. Svoji finanční kapacitu za tímto účelem MMF vyjadřuje pomocí ukazatele jednoroční likvidity (FCC Forward Commitment Capacity – viz graf č.5)54 Graf č. 5: Ukazatel jednoroční finanční likvidity na krátkodobé půjčky. Stavy k 31.12.

Roční likvidita FCC 1998 - 2009 v mld. SDR 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1998

1999 2000

2001 2002

2003 2004

2005 2006

2007 2008

2009

Zdroj: MMF http://www.imf.org/cgi-shl/create_x.pl?liq

Nedostatek finančních zdrojů MMF na poskytování půjček rovněţ úzce souvisí se strukturou současného kapitálu, kdy soukromý kapitál svým objemem mnohonásobně převyšuje kapitál oficiálních institucí. To je zároveň jedním z hlavních důvodů proč se domnívám, ţe finanční pomoc MMF by měla být poskytována pouze v nezbytných případech. Budoucnost MMF bych viděl spíše v roli koordinátora, jehoţ cílem je zprostředkovávat dialog mezi věřiteli a dluţníky. Napomoci tomu by mohly reformy naordinované MMF, které by pomohly zemím k ekonomické obnově a zároveň by alespoň částečně obnovily důvěru investorů. Důleţitým předpokladem takovéhoto fungování ale je, aby věřitelé v případě, ţe nastanou problémy se splácením dluhu postupovali koordinovaně. Jedním z kladných příkladů, který se v praxi relativně úspěšně ujal je Doloţka o společném postupu věřitelů (CAC – Collective Action Clausule).

Hodnocení reformy V poskytování půjček prokázal MMF překvapivou sebereflexi, kdyţ 24. března 2009 schválila Výkonná rada několik významných změn v souvislosti s poskytováním

54

Forvard Commitment Capacity je maximální mnoţství prostředků, které je MMF schopen poskytnout během 12 měsíců. FCC jsou pouţitelné zdroje, mínus nečerpané zůstatky schválených programů plus očekávané splátky během příštích 12 měsíců.

54

finanční pomoci. K nejvýznamnějším z nich patří zavedení Flexibilní úvěrové linky a moţnost předschválit si půjčku v programu SBA. Přestoţe je zřejmé, ţe země jako je např. Polsko, čerpání zdrojů prostřednictvím FCL s velkou pravděpodobností nevyuţijí, znamená schválení půjčky díky přísným podmínkám pro její udělení jasný signál pro investory, ţe jeho ekonomika je v pořádku. Další důleţitou změnou je také úprava kondicionality, kterou se MMF v budoucnu zavázal uplatňovat. To znamená, ţe změní politiku podmínek pro přidělování pomoci a s ní spojených výloh, které budou více reflektovat snahu a postoj zemí k implementaci nápravných opatření. Důleţitou změnou je rovněţ zrušení některých zápůjčních instrumentů o které nebyl příliš velký zájem, jako například Doplňková rezervní facilita (Supplemental Reserve Facility) a Kompenzační finanční facilita (Compensatory financing facility).

"Tyto reformy představují významnou změnu ve způsobu, jímž může MMF pomoci členským zemím, což je zvláště zapotřebí v nynější době globální krize,"55

Změny, které byly učiněny v souvislosti s výše zmiňovanou reformou jsou pozitivní. MMF by měl podle mého názoru tuto iniciativu spíše omezovat a ne ji dále rozšiřovat, coţ však bohuţel, jak se zdá, není cílem samotného MMF, ani většiny států skupiny G20. Poskytnutí zdrojů by mělo být zaloţeno především na preventivní bázi jako FCL. Ostatní čerpání by mělo být omezeno jen na nezbytné případy a velice krátkodobě. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, ţe v dnešní době provázanosti jednotlivých ekonomik a značných přesunů velkého objemu kapitálu, jehoţ toky reagují na různé zprávy (ať jiţ negativní nebo pozitivní), je nutno určitou jistotu zemím poskytnout. Dále je potřeba si uvědomit, ţe jedině MMF díky přislíbení prostředků je schopen přinutit problematické země k nápravě. Nicméně by v dnešní době jakákoliv vyspělejší ekonomika, včetně České republiky a bývalých postkomunistických států Evropy, natoţ zemí jako jsou Portugalsko nebo Řecko, měla být schopna si pomoci sama. Pokud to nedokáţe, svědčí to o její celkové hospodářské a morální zaostalosti a nevyzrálosti.

55 Dominigue

Strauss Kahn ke změnám provedeným v souvislosti s poskytováním zdrojů. Zdroj: Project Syndicate, Generální oprava úvěrové politiky MMF [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW:

55

3.3 Pomoc nízkopříjmovým zemím

Pomáhat nejchudším státům světa nebylo původním cílem MMF. Tato situace byla dána počátečním sloţením členské základny, jejíţ páteř tvořily Spojené státy americké a západoevropské země, tj. země, které měly stejné cíle a kromě USA i stejné problémy. Přestoţe většina těchto států byla zdecimována válkou, nebyly mezi nimi tak velké ekonomické a institucionální rozdíly, jako například mezi současnými vyspělými zeměmi a těmi nejchudšími státy. Potřeba zařadit tento cíl do agendy MMF vznikla v souvislosti s rozšířením členské základny o řadu chudých států, převáţně ze subsaharské Afriky v padesátých a šedesátých letech minulého století, které v té době získaly postupně nezávislost na svých evropských kolonizátorech. Základním kritériem pro klasifikaci země, která má nárok na pomoc od MMF pro nízkopříjmové země je maximální výše ročního HDP na hlavu stanovená Mezinárodní asociací pro rozvoj (International Development Assotiation – IDA)56 a nedostupnost zdrojů na mezinárodních finančních trzích. Hranici výše HDP klasifikující zemi jako způsobilou pro pomoc stanovila IDA pro rok 2010 na 1.135 USD. Podmínky pro koncesní pomoc vykazuje v současné době 71 členských států MMF (stav z ledna 2010).57 Cíl pomáhat nejchudším zemím nabývá na svém významu hned z několika hledisek. Nejen proto, ţe tyto země představují nemalou část z celkové členské základny (42,47 %), ale také proto, ţe obyvatelé těchto zemí budou díky současnému demografickému vývoji tvořit v blízké budoucnosti značnou část světové populace. 56

IDA International Development Assotiation je součástí skupiny Světové banky. IDA vznikla v roce 1960 s cílem poskytovat úvěry vládám a firmám chudých zemí, pro které jsou úvěry poskytované Světovou bankou drahé. IDA je při poskytování úvěrů hodně benevolentní. Není u ní poţadována záruka a poskytované prostředky jsou za nulový úrok. Doba splácení úvěrů je mezi 35 – 40 lety s aţ desetiletým odkladem první splátky. Zdroje na financování prostřednictvím IDA tvoří nenávratné příspěvky vlád jejich ekonomicky silnějších členů. Od počátku své existence aţ do roku 2010 poskytla IDA půjčky a granty ve výši 207 mld. USD. Padesát procent těchto prostředků putovalo do afrických států. V současné době (rok 2010) má IDA celkem 169 členů. Zdroj: International Development Organisation, What is IDA? [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/IDA/0,,content MDK:21206704~pagePK:51236175~piPK:437394~theSitePK:73154,00.html 57

Zdroj: IMF. New Rules For Acces to Low Cost Loans Facility [online] [cit.2010-02-25]. Dostupný z WWW:

56

Graf číslo 6: Finanční pomoc MMF určená pro chudé země podle regionů v procentech v roce 2009 Střední východ a Latinská Amerika a centální Asie Karibik 6% 6% Evropa 10%

Afrika 49%

Asie a pacifik 29%

Zdroj: MMF Annual Report 2009

Odhadem v roce 2005 ţila na zemi 1, 4 mld. lidí pod hranicí absolutní chudoby.58 Na konci ledna 2010 ţilo na naší planetě cca 6,7 mld. lidí. Tato čísla se zdají hrozivá zejména ve vztahu k prognózám demografického vývoje, které počítají s nárůstem světové populace k hranici 9 miliard osob v roce 2050. Největší podíl na tomto přírůstku budou vykazovat státy Afriky, jihovýchodní Asie a střední Ameriky, tj. státy kde je chudoba nejvíce rozšířena. Tento nárůst obyvatel s existenčními problémy znamená časovanou bombu pro vyspělé země v podobě kriminality a šíření nemocí v souvislosti s nelegální migrací právě z nejchudších zemí světa. Některé státy jiţní Evropy jako je Itálie nebo Španělsko tyto negativní jevy pociťují jiţ nyní. Dalším podstatným důvodem k pomoci nízkopříjmovým zemím je působení negativních externalit v souvislosti s růstem blahobytu ve vyspělých státech. Nízkopříjmové země se nacházejí většinou v místech s nepříznivými klimatickými podmínkami pro ţivot (horko, sucho, záplavy, větrné bouře a jiné katastrofy). V průběhu dvacátého století došlo ve vyspělých státech ke značnému růstu ţivotní úrovně a to zejména díky růstu průmyslové výroby. Bohuţel právě růst průmyslové výroby a konzumní způsob ţivota se negativně podepsali na zhoršení ţivotního prostředí, hlavně na klimatických změnách. Následky této činnosti se v největší míře 58

Hranice pro stanovení absolutní chudoby je denní příjem 1,25 USD a méně na osobu, coţ je dávka za kterou nelze splnit základní lidské potřeby. Téměř 700 milionů lidí s tímto příjmem ţije v Subsaharské Africe. Zdroj: OSN. Annual Report 2009 [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW:

57

paradoxně projevují právě v nejchudších oblastech, které měly uţ v prvopočátku špatné výchozí podmínky ve srovnání například se státy Evropy. Díky změnám klimatu dochází ke zvyšování hladiny moří, prodluţování období sucha, která jsou následovaná obdobími prudkých dešťů spojených ze záplavami atd. Ve snaze zvrátit nepříznivý vývoj v nejchudších státech světa se na Summitu tisíciletí konaném v New Yorku v roce 2000 zavázalo všech tehdejších 189 členů Organizace spojených národů (OSN)59 deklarovat tzv. Rozvojové cíle tisíciletí (Milenium Development Goals – MDGs). Rozvojové cíle tisíciletí je závazek dosáhnout do roku 2015 pokroku v osmi hlavních problémových oblastech nejchudších zemí. Prvních sedm cílů se týká samotné kvality ţivota v těchto zemích. Osmý cíl se zaměřuje na konkrétní pomoc v oblasti obchodu, poradenské činnosti v ekonomických otázkách, vytváření daňových úlev a boření obchodních bariér. 60 Cíle: 1) Odstranit extrémní chudobu a hlad. 2) Dosažení základního vzdělání pro všechny. 2) Podpora rovnosti pohlaví a posílení role ženy ve společnosti. 4) Snížení dětské úmrtnosti. 5) Zlepšit zdraví matek. 6) Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a ostatním nemocem. 7) Zajistit udržitelné životní prostředí. 8) Ustavit partnerství pro rozvoj.

Dosavadní plnění cílů se daří v určitých bodech naplňovat, nicméně většina z nich nebude zřejmě do konce roku 2015 splněna.

59

Organizace spojených národů (United Nation Organisation) byla zaloţena New Yorku 26.června 1945 přijetím charty OSN, kterou deklarovalo 51 zemí včetně tehdejší ČSR. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Vsoučasné době má tato organizace 192 členů (březen 2010). Zdroj: OSN: UN at Glance [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: 60

Zdroj: The Milenium Development Goals Report 2009[online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW:

58

„Nesmíme dopustit, aby současné nedobré ekonomické podmínky znemožnily splnit závazky, které státy přijaly v roce 2000 v OSN. Světové společenství se teď nesmí postavit k chudým a zranitelným zády. Proto je nyní čas k posílení úsilí o dosažení vytýčených cílů. Je potřeba silné politické vůle a dostatečného a udržitelného financování. Za těchto předpokladů jsou cíle dosažitelné dokonce i v nejchudších zemích“61 Mezinárodní měnový fond se podílí na boji proti chudobě zejména poskytováním technické a finanční pomoci.

3.3.1

Finanční pomoc nízkopříjmovým zemím

Jak uţ jsem se zmínil v úvodu této kapitoly finanční pomoc LICs nepatřila mezi prvotní cíle MMF. Její začátky sahají do roku 1975, kdy byla ustavena tzv. Ropná facilita (Oil Subsidy Account), jejímţ cílem bylo pomoci sníţit úroky z půjček chudším zemím, postiţeným nárůstem cen ropy. V roce 1976 přišel MMF s dočasnou facilitou zvanou Svěřenecký fond (Trust Fund – viz tab. č.15), jejímţ primárním úkolem bylo posílit konkurenceschopnost nízkopříjmových zemí. Zdroje do Svěřeneckého fondu byly poskytovány z prodeje 25 milionů trojských uncí zlata (16 % celkových zlatých zásob MMF), které představovaly reálnou hodnotu 4,6 mld. USD. Tyto prostředky byly poskytnuty za nízkou úrokovou sazbu 0,5 %. Také splatnost byla výhodná, trvala deset let a započala po 5,5 letech od čerpání prostředků. Poslední prostředky ze Svěřeneckého fondu byly poskytnuty v roce 1981.62 Tabulka č. 15: Čerpání ze Svěřeneckého fondu v milionech SDR

1977 32

1978 268

Svěřenecký fond 1979 1980 670 962

1981 1.060

Zdroj : http://www.imf.org/external/german/pubs/ft/ar/2009/ar09_deu.pdf

61

Úryvek z vystoupení generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona na Konferenci OSN konané v červnu 2009 v Ţenevě. Zdroj: The Milenium Development Goals Report 2009[online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW:
Zdroj: Sedláček. Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 118

59

V současnosti se MMF angaţuje ve finanční pomoci nízkopříjmovým zemím dvěma způsoby. V první řadě je to tzv. koncesní financování v rámci svých facilit na jejichţ počátku byl jiţ zmíněný Svěřenecký fond. Tyto půjčky jsou podmíněny realizací hospodářských a institucionálních reforem a jejich cílem je zvýšit a nastolit pozitivní a udrţitelný ekonomický růst. Od roku 1996 se MMF podílí společně se Světovou bankou na Iniciativě na sníţení dluhu nejvíce zadluţených chudých zemí (Heavily Indebted Poor Countries Iniciative – HIPCI), jejímţ úkolem je LICs zbavit neúnosné dluhové zátěţe. Od roku 2006 se MMF angaţuje společně s Mezinárodní asociací pro rozvoj – IDA a s Africkou rozvojovou bankou (AfDB- African Development Bank)63 také na Iniciativě na multilaterální odpuštění dluhu (Multilateral Debt Relief Initiative - MDRI), jejímţ cílem je úplné oddluţení nejchudších zemí. 3.3.1.1 Koncesní financování Koncesní financování prodělalo během své historie několik výrazných změn. Na začátku jak jsem jiţ zmínil stála Ropná facilita a posléze Svěřenecký fond. Tyto půjčky byly ovšem pouze dočasné. Jiţ na konci sedmdesátých let bylo zřejmé, ţe řešením problémů nízkopříjmových zemí je potřeba se zabývat zevrubněji a tudíţ, ţe bude potřeba vytvořit trvalou finanční podporu těmto zemím. Postupem doby MMF zřizoval, rušil nebo měnil několik facilit, které s menším či větším úspěchem plnily svůj účel. V roce 1986 vznikla první trvalá finanční pomoc těmto zemím nazvaná Facilita pro strukturální přizpůsobení (Structural Adjustment Facility – SAF). Pro čerpání této facility byl stanoven maximální limit pouze 47 % členské kvóty oproti Svěřeneckému fondu, kde si LICs mohly půjčit aţ 80%. Poskytování prostředků prostřednictvím SAF mělo slouţit především jako stimul k poskytování prostředků bilaterálními dárci a restrukturalizaci dluhů prostřednictvím Paříţského klubu.64 Tento cíl se však nepodařilo zcela naplnit, proto došlo v roce 1987 k přeměně facility SAF na Rozšířenou facilitu pro strukturální přizpůsobení (Enhanced Structural Adjustment Facility – ESAF). Pracovníci MMF postavili facilitu na jiné bázi. Zvýšili přístupový limit na 63

Africká rozvojová banka je organizací zaloţenou v roce 1964 za účelem podpory ekonomického a společenského vývoje v Africe. 64

Paříţský klub je sdruţení devatenácti nejbohatších států světa, které jsou zároveň věřiteli zadluţených států. Paříţský klub vznikl v roce 1956, kdyţ Argentina souhlasila, ţe se setká se svými největšími věřiteli v Paříţi (setkání zorganizoval tehdejší francouzský ministr financí Pierre Pflimlin) a pokusí se s nimi dohodnout na podmínkách splácení svého dluhu. Od té doby se setkávají bohaté věřitelské země a hledají společný postup pro řešení těţké splátkové situace chudých a rozvojových zemí. Od doby svého zaloţení dosáhl klub téměř čtyř set dohod s jednaosmdesáti státy. Přesto zůstává Paříţský klub pouze neformální skupinou států, která sleduje společné zájmy.

60

kumulativních 250% během tří let. Ve výjimečných případech mohla půjčka dosáhnout aţ na 350 %. Další změnou bylo zavedení půlročního uvolňování půjčky na základě výkonnostních kritérií. ESAF se stala velmi úspěšnou a zvýšila zájem bilaterálních věřitelů. Celkově MMF v rámci této facility schválil úvěry kolem 10 mld. SDR.65 V září 1999 schválila Výkonná rada přeměnu Rozšířené facility exogenních šoků na Facilitu na snížení chudoby a podpory růstu (Powerty Reduction and Growth Facility – PRGF). Tato facilita tvořila více jak deset let pilíř pomoci nízkopříjmovým zemím a stala se jednou z nejúspěšnějších forem finanční pomoci v historii MMF vůbec. Při konstrukci této facility se pracovníci poučili z předchozích chyb, které jim byly vytýkány a pojali ji tak, aby se jim v PRGF vyvarovali. Účel této pomoci kopíroval v podstatě cíle stanovené i v předchozích facilitách s tím rozdílem, ţe oproti dříve praktikovaným byl brán více zřetel a důraz na dlouhodobější a pozvolnější rozvoj, který daleko více reflektoval stupeň hospodářské a institucionální rozvinutosti jednotlivých zemí. Svoji roli v tomto přístupu sehrála aplikace Strategických záměrů na sníţení chudoby (Powety Reduction Strategy Papers–PRSP), které jsou podmínkou pro přidělení pomoci v rámci PRGF. PRSP je plán jak zlepšit hospodářskou výkonnost, zadluţenost, strukturální a sociální fungování země. PRSP sestavují vlády dluţnických zemí za účasti donátorů, různých nevládních organizací, mezinárodních společností atd. Právě tato spoluúčast dává dluţnické zemi silný pocit vlastnictví programu a je zároveň jakousi zárukou toho, ţe schválená kondicionalita nebude rigidní, ţe zároveň bude reflektovat potřeby a specifika ţadatelské země. Program PRGF slouţil téţ jako podklad pro sníţení dluhu v rámci HIPC a úplné oddluţení MDRI. Čerpání PRGF trvalo tři roky s moţností prodlouţení o jeden rok a bylo podmíněno výkonnostními kritérii. Splácení půjčky pak začínalo po ukončení programu a trvalo 5,5 aţ 10 let s úrokem 0,5 %. Země mohly získat prostředky aţ do výši 280 % členské kvóty za tři roky fungování programu a ve výjimečných případech mohly dosáhnout aţ 370 %. Financování této facility pocházelo od centrálních bank, vlád a dalších oficiálních institucí za trţní úrokovou sazbu. Rozdíl mezi trţní úrokovou sazbou a poskytovanou sazbou 0,5 % byl hrazen z prostředků bilaterálních donátorů a MMF.66

65

Zdroj: Sedláček. Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 120

66

Zdroj: IMF, Powerty Reduction and Growth Facility (PRGF) [online] [cit.2010-01-19]. Dostupný z WWW:

61

V lednu 2010 byla PRGF změněna na Rozšířenou úvěrovou facilitu (Extended Credit Facility – ECF), která více vyhovuje současným potřebám nízkopříjmových zemí. Všechny rozjednané programy v rámci PRGF přešly tímto pod Rozšířenou úvěrovou facilitu (viz tab. č. 16) Tabulka č. 16: Aktuální programy Rozšířené úvěrové facility k 28.02.2010 Stav otevřených programů k 28.2.2010 - Rozšířená úvěrová facilita (Extended Credit Facility - ECF) Datum Celková Datum ukončení odsouhlasená Nečerpaný Pohledávka Země dohody programu částka zůstatek PRGT 26.6.2006 25.6.2010 81 5,65 75,35 Afganistán 23.4.2007 22.4.2010 48,16 1,004 70,376 Burkina Faso 7.6.2008 6.7.2011 46,2 19,8 64,591 Burundi 22.12.2006 10.9.2012 69,62 8,67 50,008 Středoafrická republika 21.9.2009 10.12.2012 13,573 9,345 6,453 Komory 11.12.2009 7.12.2012 346,45 296,957 504,86 Demokratická republikaKongo 8.12.2008 7.12.2011 8,46 4,834 16,276 Republika Kongo 27.3.2009 26.3.2012 373,98 178,86 224,39 Pobřeţí slonoviny 17.9.2008 16.9.2011 12,72 7,38 9,792 Djibouti 21.2.2007 20.2.2011 24,88 4,665 20,215 Gambie 15.7.2009 14.7.2012 387,45 319,8 173,1 Ghana 17.4.2006 16.4.2010 16,38 1,68 14,7 Grenada 21.12.2007 20.12.2010 69,615 45,135 36,336 Guinea 14.3.2008 13.3.2011 239,02 13,32 225,7 Liberia 19.2.2009 18.2.2013 52,05 45,11 87,888 Malawi 28.5.2008 27.5.2011 27,99 6 29,99 Mali 29.1.2010 28.1.2013 184,8 144,8 136,316 Moldavsko 5.10.2007 4.10.2010 78 23,9 95,88 Nikaragua 2.6.2008 1.6.2011 23,03 9,87 39,48 Nigérie 2.3.2009 1.3.2012 2,59 1,85 3,209 Svatý Tomáš a Princův ostrov 10.5.2009 9.5.2010 51,88 7 58,883 Sierra Leone 24.4.2009 20.4.2012 78,3 52,2 26,1 Tádţikistán 21.4.2008 24.4.2011 84,41 26,4 58,01 Togo 4.6.2008 3.6.2011 220,095 55,185 219,933 Zabie 2,540,653 1,289,415 2,247,835 Zdroj: MMF: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr11.aspx?memberKey1=ZZZZ&date1key=2020-02-28

Podstatnou změnou oproti PRGF je zefektivnění kondicionality, jejímţ cílem je soustředit větší pozornost na taková opatření, která jsou rozhodující pro dosaţení cílů programu. Poţadavky v souvislosti s nezbytnou dokumentací jsou oproti PRGF mnohem přizpůsobivější a poskytující více času k vypracování Strategických záměrů redukce chudoby. Ke konci února 2010 vyuţívalo program ECF celkem 24 členských zemí.67 Protoţe nízkopříjmové země jsou daleko více náchylné k externím šokům jako jsou růst cen komodit, hospodářské a politické problémy v sousedních zemích, zřídil MMF paralelně k PRGF v roce 2005 Facilitu pro financování exogenních šoků (Exogenus Shocks facility – ESF). Bezprostředním cílem této facility je rychle reagovat na potřeby platební bilance a zároveň tím vyslat signál investorům, ţe zemí realizovaná hospodářská politika je v pořádku. V září 2008 a v dubnu 2009 se uskutečnily změny, 67

Zdroj: IMF, Extended Fund Facility (ECF) [online] [cit.2010-01-25]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/ecf.htm>

62

jejichţ výsledkem bylo navýšení pomoci aţ na 150 % členské kvóty během dvouletého čerpání. Dále byl zjednodušen a zrychlen proces čerpání při nenadálém šoku aţ na 50 % členské kvóty. V případě většího čerpání této pomoci bylo potřeba přijmout program ve stejném rozsahu jako pro facilitu PRGF, potaţmo ECF. Další změnou bylo odbourání potřeby vypracovat PRSP. Poslední schválená pomoc v rámci této facility byla poskytnuta 4. prosince 2009 Maledivám. Všechny další půjčky tohoto typu budou jiţ poskytovány prostřednictvím Standby Credit Facility, která je v platnosti od ledna 2010 a která tuto facilitu nahrazuje.68 Oproti PRGF všechny její probíhající programy nebudou převedeny na následnickou facilitu (viz tab. č.17). Tabulka č. 17: Probíhající programy v rámci facility Exogenních šoků k 28.02.2010 Probíhající programy Facility Exogenních Šoků (Exogenus Shock Facility - ESF) v platnosti k 28.2.2010 Celkové pohledávky vůči zemi ze Nečerpaný Svěřeneckého Členská Konec Celková schválená zůstatek v tisících MMF PRGT země Datum dohody programu suma v tisících SDR SDR v tis. SDR 26.srpna 2009 25.října 2010 153.755 80.220 106.960 Etiopie 9.června 2010 66.600 33.300 104.224 Kyrgyzstán 10.prosince 2008 4.prosince 2009 3.prosince 2011 8.200 7.175 1.025 Maledivy 30.června 2009 29.června 2010 113.600 14.200 109.140 Mosambik 19.prosince 2008 18.června 2010 121.350 32.360 106.320 Senegal 29.května 2009 28.května 2010 218.790 19.890 210.100 Tanzánie Celkem 682.295 187.415 637.769 Zdroj: MMF http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr11.aspx?memberKey1=ZZZZ&date1key=2020-02-28

Reforma koncesního financování a současné facility 11.ledna 2010 vešly v platnost největší změny koncesionářské pomoci za posledních dvacet let. Tyto reformy byly učiněny nejen vzhledem ke zvýšené potřebě finanční pomoci, která nastala zejména v souvislosti se současnou hospodářskou krizí, ale zároveň se změnou potřeb nízkopříjmových zemí. Nejvýznamnější změnou je nahrazení Facility na sníţení chudoby a růstu PRGF Rozšířenou kreditní facilitou (Extended Credit Facility ECF )a Facility pro financováním exogenních šoků Pohotovostní úvěrovou facilitou Standy Credit Facility – SCF a dále zavedení zcela nového instrumentu koncesionářské pomoci Rychlé úvěrové facility (Rapid Credit Facilit – RCF). Další

změnou

je

nahrazení

svěřeneckého

fondu

PRGF-ESF,

jehoţ

prostřednictvím plynou prostředky na koncesní půjčky svěřeneckým fondem PRGT s odlišnou vnitřní strukturou. 68

Zdroj: IMF, Exogenus Shock Facility – High Acces Component (ESF – HAC) [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW:

63

Vzhledem ke zvyšující se poptávce po koncesním financování (v roce 2009 byla vyplacena vůbec nejvyšší suma koncesionářské pomoci v jeho historii, celkem 1,613 mld. SDR – viz graf č.7 ), zvýšeným limitům nových facilit a plánovaném odpuštění úroků u všech koncesionářských půjček aţ do roku 2011 byla odsouhlasena nová pravidla pro posouzení země jako nízkopříjmové, tj. způsobilé pro koncesní financování.

Graf č. 7: Vývoj koncesionářské pomoci v letech 1984 - 2009 Koncesionářská pom oc v kalendářních letech 1984 - 2009 v m ilionech SDR

19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

7250 7000 6750 6500 6250 6000 5750 5500 5250 5000 4750 4500 4250 4000 3750 3500 3250 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

Čerpání v mil. SDR

Splátky v mil. SDR

Pohledávky v mil. SDR

Zdroj: MMF: http://www.imf.org/external/data.htm

V současnosti poskytuje Mezinárodní měnový fond tuto koncesionářskou pomoc: a)Rozšířená facilita MMF (Extended Credit Facility- ECF) Jak uţ jsem se zmínil výše, Rozšířená facilita MMF nahrazuje facilitu PRGF a je určena především pro země, které mají dlouhodobější problémy spojené s platební bilancí.

b)Pohotovostní facilita (Standby Credit Facility – SCF) Pohotovostní facilita nahrazuje Facilitu exogenních šoků, ale zároveň na rozdíl od výše zmíněné Rozšířené facility MMF (pod kterou přešly veškeré předchozí programy PRGF), nepřechází pod ní otevřené programy Facility exogenních šoků. SCF je určena pro státy, které dosáhly široce udrţitelné makroekonomické pozice, ale příleţitostně 64

mohou čelit krátkodobým finančním potřebám včetně těch způsobených externími šoky. SCF podporuje hospodářské programy zemí zaměřené na obnovu stabilní a udrţitelné makroekonomické pozice a redukci chudoby. Programy podporované SCF mají také za cíl ochránit sociální a jiné výdaje prioritního charakteru. Zároveň slouţí jako katalyzátor pro cizí pomoc. Jedná se prakticky o obdobu pomoci Stand-By Arrangement vyplácenou z Všeobecného účtu, kterou poskytuje MMF rozvíjejícím se trţním ekonomikám. Pomoc v rámci SCF je stanovena v rozpětí 12 aţ 24 měsíců. Se splácením pomoci začíná země po čtyřech letech od ukončení programu a splatnost je aţ 8 let. Celkový roční přístup je omezen na 100% členské kvóty, kumulovaně pak můţe dosáhnout aţ na 300%. Tyto limity mohou být během čerpání ve výjimečných případech překročeny. Hlavní předností oproti ECF je, ţe MMF zefektivnil kondicionalitu, která je daleko více neţ dříve zaměřena na oblasti jako jsou výše devizových rezerv, vyrovnanost rozpočtu veřejných financí a přístup k zahraničnímu zadluţování země, které jsou nezbytné pro dosaţení úspěšnosti celého programu. Další předností SCF oproti ESF je, ţe můţe být sjednána na preventivní bázi, coţ má, jak uţ bylo výše několikrát zmíněno, pozitivní efekt na investory a celkové zklidnění situace. Poslední výhodou oproti ECF je niţší úroková sazba, která je účtována ve výši 0,25% p.a. Z půjček, které byly schváleny, ale kde zároveň čerpání neproběhlo, si MMF účtuje poplatek ve výši 15 basických bodů. Tento poplatek je proporcionálně vratný v případě pozdějšího čerpání.69 K 28.únoru 2010 nebyl uzavřen ţádný program v souvislosti s touto facilitou. c)Rychlá úvěrová facilita (Rapid Credit Facility - RCF). RCF poskytuje rychlou finanční pomoc nízkopříjmovým zemím s akutní potřebou doplnit své devizové rezervy, aniţ by k tomu potřebovaly uzavřít program na základě kondicionality. Poskytuje podporu na širokou škálu okolností jako jsou externí šoky, přírodní katastrofy a jiné nenadálé situace vycházející z křehkosti nízkopříjmových zemí. RCF je určena buďto zemím u kterých není potřeba stanovovat kompletní ekonomický program (vzhledem k dočasnosti a omezenosti problému, který šok způsobil) nebo tento program není proveditelný například vzhledem k omezeným kapacitám země.

69

Zdroj: IMF, Financing the Funds Concessional Lending to Low Income Countries [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW:

65

Finanční pomoc v rámci RCF můţe být poskytnuta jak formou jednorázové výplaty v případě náhlé potřeby nebo opakovaně v průběhu několika let, včetně moţnosti zařadit facilitu RCF pod program v rámci facility ECF. Opakované výplaty v rámci RCF jsou moţné pouze v případech problémů spojených s platební bilancí, které jsou způsobeny externími šoky a nebo v případě, ţe země praktikuje souhrn vhodných makroekonomických opatření. Přístup k pomoci v rámci Rychlé úvěrové facility je posuzován případ od případu a bere v potaz stav platební bilance a makroekonomických ukazatelů. Přístupový limit k tomuto financování je stanoven na 25% členské kvóty ročně a kumulovaně na 75%. Ve výjimečných případech mohou být tyto limity rozšířeny na 50% ročně, kumulativně na 100%. Za poskytovanou pomoc v rámci RCF není ze strany MMF účtován ţádný úrok. Splácení půjčky začíná po 5,5 letech od poskytnutí a její splatnost je stanovena na maximální dobu 10 let. Od zaloţení této facility do 28. února 2010 neproběhlo ţádné čerpání této facility.70 V případě, ţe členská země nemusí a nebo nemá zájem čerpat finanční pomoc v rámci koncesní pomoci můţe vyuţít tzv. PSI – Policy Support Instrument, coţ je nástroj na pomoc zemím při sestavování efektivního makroekonomického programu, jehoţ cílem je stabilizovat ekonomiku země a dát věřitelům pozitivní signál o stavu své ekonomiky. PSI zároveň můţe slouţit jako zrychlený přístup k případné pomoci v rámci Rozšířené úvěrové facility. V minulosti vyuţilo tuto moţnost jiţ několik zemí, mezi nimi byly například Tanzanie, Uganda, Mozambik, Senegal a další.71 Nová pravidla pro přístup ke koncesionářským zdrojům. V souvislosti s trendem poslední doby, kdy výše finanční pomoci nízkopříjmovým zemím vykazuje jedny z nejvyšších hodnot v historii a zároveň kdy se předpokládá, ţe tento trend bude sílit, rozhodla Výkonná rada 21.ledna 2010 schválit nová pravidla určující způsobilost pro koncesní financování. Základem pro klasifikaci země jako nízkopříjmové zůstává výše HDP na hlavu a rok stanovený Mezinárodní asociací pro rozvoj IDA (pro rok 2010 je tato hranice 1,135 USD) a nemoţnost trvalého přístupu ke zdrojům na finančních trzích. Členská 70

Zdroj: IMF, IMF Rapid Credit Facility [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW: 71

Zdroj: IMF, The Policy Support Instrument [online] [cit.2010-01-18]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/psi.htm>

66

země

bude vyloučena ze způsobilosti k čerpání PRGT v případě, ţe bude dlouhodobě vykazovat více jak dvojnásobek ročního HDP stanoveného IDA a nebo jestliţe bude schopna mít trvale přístup ke zdrojům na finančních trzích. „Koncesionářské

půjčky

Mezinárodního

měnového

fondu

pomohly

mnoha

nízkopříjmovým zemím překonat negativní vliv globální ekonomické krize. Je ale nutné, aby tyto zdroje byly uchovány pro ty, kteří je potřebují nejvíce. Nová pravidla pro udělování této pomoci jsou významným krokem v modernizaci a aktualizaci rozhodovacího procesu v rámci koncesionářské pomoci. Tyto změny přinesou větší transparentnost a shodu v procesu určení, která země pomoc obdrží.“72

Dalším předpokladem pro vyřazení z PRGT bude, ţe země nečelí v dohledné době rizikům většího poklesu příjmu HDP na hlavu, ztrátě přístupu k finančním trhům a zranitelnosti v souvislosti se zadluţením země. Nová pravidla určení toho která země je a která není nízkopříjmová jsou nyní v souladu s pravidly, které pouţívá ke klasifikaci své pomoci IDA. Na základě nově schválených pravidel je pro pomoc v rámci PRGT způsobilých celkem 71 členských zemí. V dubnu 2010 by ze současných nízkopříjmových zemí uţ neměly mít nárok na pomoc v rámci PRGT Albánie, Angola, Ázerbájdţán, Indie, Pákistán a Srí Lanka.73

Změněna struktury Svěřeneckého fondu

V souvislosti s reformou koncesionářské pomoci došlo také ke změně finančního účtu, jehoţ prostřednictvím jsou shromaţďovány a přerozdělovány prostředky na koncesionářskou pomoc. Tato změna zvyšuje flexibilitu

pro pouţití půjček a

podpůrných zdrojů. Věřitelům a donátorům dává tato nová konstrukce moţnost určení na jakou konkrétní pomoc prostředky budou poskytnuty. Kromě změny názvu z PRGFESF (viz tab.č.18) na PRGT (Powerty Reduction Growth Trust) jsou tyto změny následující: 72

Prohlásil Jan Kees Martin (náměstek předsedy divize MMF pro nízkopříjmové země) na zasedání Výkonné Rady 11.ledna 2010. Zdroj: IMF: New Rules For Acces to Low Cost Loans Facility [online] [cit.2010-02-25]. Dostupný z WWW: 73

Zdroj: IMF: IMF Reforms Financial Facilities for Low-Income Countries [online] [cit.2010-03-19]. Dostupný z WWW:

67

Obecný úvěrový účet - General Loan Account (GLA) Nahrazuje Úvěrový účet- Loan Account (LA ), který fungoval v rámci Svěřeneckého fondu PRGF-ESF. Na tomto účtu se soustřeďují veškeré půjčky na koncesní pomoc od centrálních bank, vlád a oficiálních institucí. Tyto zdroje jsou pak dále vypláceny v rámci koncesionářské pomoci na jednotlivé facility (SCF, RCF a ECF). Na tomto účtu končí zároveň i splátky a úroky za poskytnutou pomoc. Funkce tohoto účtu je tedy prakticky totoţná se svým předchůdcem.

Speciální úvěrový účet (Special Loan Account – SLA) Tento účet je zcela nový. SLA poskytuje věřiteli moţnost určit si na jakou formu pomoci bude jeho půjčka poskytnuta. V rámci tohoto účtu jsou tři podúčty, zvlášť pro kaţdou koncesní facilitu. V případě čerpání finanční pomoci jsou vypláceny nejdříve zdroje z tohoto účtu a aţ poté z Obecného úvěrového účtu.

Rezerní účet (Reserve Account) Role rezervního účtu zůstává stejná, tj. ţe slouţí jako rezerva pro případ zpoţdění splátek nebo dokonce nesplácení půjček ze strany dluţníků.

Obecný podpůrný účet (General Subsidy Account - GSA) Tento účet nahrazuje bývalý podpůrný účet (Subsidy Account) v rámci PRGF-ESF a plní i stejnou funkci. Na tomto účtu se kumulují veškeré finance (granty, zisky z prodeje zlata, půjčky, případně část zdroje z rezervního účtu) na vykrytí rozdílu mezi úrokovou sazbou, kterou platí MMF veřitelům a tou kterou si účtuje za poskytnuté facility.

Speciální podpůrný účet (Special Subsidy Account) Tento účet je zřízen nově a poskytuje moţnost věřitelům a dárcům určit si na jakou facilitu bude jejich příspěvek poukázán. Tento účet se skládá ze čtyř podúčtů. Tři z nich jsou určeny pro nové facility, v rámci kterých MMF poskytuje svoji pomoc SCF, RCF a ECF a čtvrtý je určen pro facilitu Exogenních šoků, která jiţ od ledna 2010 není poskytována, nicméně jejich šest stávajících programů doběhne do konce platnosti. Po ukončení programu bude účet uzavřen a prostředky pouţity v rámci stávajících facilit. 68

Tabulka č. 18: Bilance Svěřeneckého účtu PRGF-ESF za rok 2009 Svěřenecký účet PRGF - ESF za finanční rok 2009 v milionech SDR Aktiva Úvěrový účet Rezervní účet Podpůrný účet Hotovost 120 91 119 Obdrţené úroky a pohledávky za úroky 22 x x Investice 135 3.718 1.016 Poskytnuté úvěry 4.125 x x Nahromaděné převody účtu -34 61 -27 Aktiva celkem 4.368 3.870 1.108 Pasiva Půjčky od věřitelů 4.256 x 68 Splatné úroky a další závazky 38 x x Rezervy 74 3.870 1.040 Pasiva celkem 4.368 3.870 1.108 Zdroj: MMF: Annual Report 2009

Celkem 330 22 4.869 4.125 x 9.346 4.324 38 4.984 9.346

K zajištění předpokládané poptávky po koncesionářské pomoci, která si podle předběţných odhadů vyţádá do roku 2014 sumu 11,3 mld. SDR (17 mld. USD) a další podpůrné zdroje ve výši 2,5 mld. SDR (4,7 mld. USD) na dotaci úroků, bude potřeba doplnit současné rezervy o cca 9 mld. SDR (14 mld. USD) na poskytování půjček a 1,5 mld. SDR (2,8 mld. USD) na podpůrné zdroje74. Chybějící částku ve výši 9 mld. SDR plánuje MMF získat stejně jako v minulosti od bilaterálních věřitelů. Převáţná část peněz k zajištění podpůrných zdrojů však půjde z jeho rezerv včetně rezerv spojených s prodejem limitovaného mnoţství zlata (schváleno Výkonnou radou 18. září 2009). Předpokládá se, ţe k úplnému zajištění podpůrných zdrojů bude potřeba od bilaterálních věřitelů získat částku cca ve výši 0,2 – 0,4 mld. SDR.

3.3.1.2 Iniciativa na snížení dluhu nejvíce zadluženým chudým zemím Světová banka společně s Mezinárodním měnovým fondem odstartovaly v roce 1996 společnou Iniciativu na sníţení dluhu nejvíce zadluţeným chucým zemím (Heavily Idebted Poor Countries Initiative – HIPC) jejímţ cílem je dosáhnout toho, aby ţádná chudá země neměla takovou dluhovou zátěţ, kterou by nebyla schopna splácet. Aby měla členská země nárok čerpat tuto formu částečného oddluţení musí nejprve čerpat prostředky v rámci Rozšířené facility (ECF) a Mezinárodní agentury pro rozvoj (IDA) a mít neudrţitelný dluh i přes pouţití všech podpůrných mechanismů na dluhovou úlevu. Kromě splnění těchto dvou základních předpokladů je potřeba, aby země prokázala realizaci reforem a zdravé politiky v rámci programů MMF a IDA a dále 74

Zdroj: IMF. Financing the Funds Concessional Lending to Low Income Countries [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW:

69

vypracovala PRSP. Pokud země učiní pokrok v těchto kritériích, MMF a IDA formálně rozhodnou o kvalifikaci země pro účast na dluhové úlevě a mezinárodní komunita se zaváţe k dluhové úlevě na udrţitelnou míru. Tento stav se nazývá bod rozhodnutí (Decision Point). Jakmile země dosáhne bodu rozhodnutí můţe začít čerpat prozatímní splatnou úlevu své dluhové sluţby. Aby země dosáhla úplné dluhové úlevy musí učinit ještě druhý krok, který se nazývá bod dokončení (Completion Point). Podmínkou splnění tohoto cíle je úspěšně pokračovat v realizaci programů MMF a IDA, realizovat reformy dohodnuté v bodě rozhodnutí a nejméně po dobu jednoho roku realizovat PRSP. Prostřednictvím iniciativy HIPC se podařilo sníţit dluhové břemeno celkem 35 zemím (z toho 29 v Africe). Celkem 28 zemí dosáhlo bodu dokončení, 7 zemí dosáhlo bodu rozhodnutí a dalších 5 zemí je v přípravném stádiu. Celková poskytnutá pomoc od počátku fungování HIPC je odhadována na 71 miliard USD čisté současné hodnoty (únor 2010). Polovina zdrojů na poskytování této pomoci je financována Mezinárodním měnovým fondem a dalšími multilaterálními institucemi a zbylá část je poskytována bilaterálními věřiteli. Čistý podíl MMF na poskytování této pomoci je 7,5% a je získán investováním zisku z prodeje zlata v roce 1999.75 Veškeré příspěvky na tuto pomoc jsou poskytovány prostřednictvím svěřeneckého fondu PRGF – HIPC (viz tab.č.19).

Tabulka č. 19: Struktura zdrojů účtu PRGF- HIPC v letech 2008 a 2009 Fond PRGF-HIPC v milionech SDR Zdroje na začátku roku Příjmy z investic Úrokové náklady Provozní výnosy celkem Příspěvky Bilaterální dárci Účet spravovaný pro Libérii Poskytnutá dluhová úleva Změny v rezervách Zdroje na konci roku

2009 656 43 -2 41

2008 574 54 -2 52

16 15 43 29 685

24 15 9 82 656

Zdroj: MMF : Annual Report 2009

Problémem ve financování této pomoci je přístup bilaterálních dárců. Zatímco největší poskytovatelé finanční pomoci (MMF, IDA, Africká rozvojová banka, Inter-Americká rozvojová banka a Paříţský klub) poskytují prostředky na dluhovou úlevu v souladu se svými závazky, ostatní zaostávají. Menší multilaterální instituce, oficiální bilaterální věřitelé, kteří nejsou členy Paříţského klubu a komerční věřitelé, kteří čítají 25 % 75

Zdroj: IMF, Debt Relief Under the Heavily Indebted Poor Countries (HIPC) Iniciative [online] [cit.2010-01-25]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/hipc.htm>

70

celkových předpokládaných nákladů Iniciativy poskytli pouze malou část přislíbených financí. Oficiální bilaterální věřitelé nesdruţení v Paříţském klubu poskytli zhruba pouze 40% přislíbené sumy s tím, ţe polovina těchto dárců nepřispěla na pomoc vůbec. Pomoc od komerčních věřitelů i přes stoupající tendenci pořád zaostává za očekávanou sumou 33%. V současné době jsou zdroje na financování pomoci zemím, které dosáhly bodu rozhodnutí a nebo jsou před jeho dosaţením nedostačující. To je dáno tím, ţe původní finančí plán nepočítal s dluhovou úlevou pro Súdán a Somálsko a s dalšími zeměmi, které do iniciativy vstoupily v roce 2006 (Kyrgyzstán, Komory a Eritrea). 76

3.3.1.3 Multilaterální odpuštění dluhů Iniciativa na Multilaterální odpuštění dluhů (Multilateral Debt Relief Initiative – MDRI) vznikla na popud zemí G8 v roce 2006 s cílem pomoci nejchudším zemím světa dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí. Prostřednictvím této iniciativy mohou tyto země dosáhnou úplného oddluţení. MDRI je společnou iniciativou MMF , IDA a AfDF. Začátkem roku 2007 se přidala k této iniciativě rovněţ Meziamerická rozvojová banka, která se rozhodla, ţe poskytne dluhovou úlevu zemím z latinské Ameriky. Realizace pomoci je poskytována dvěma způsoby. Země, které splňují podmínky ECF a zároveň mají roční HDP na hlavu niţší neţ 380 USD dostávají pomoc přes svěřenecký fond MDRI – I. Tento svěřenecký fond je financován z vlastních zdrojů MMF. Pomoc touto formou obdrţelo k 31.10.2009 celkem 17 zemí. Země, které mají roční HDP na hlavu vyšší neţ 380 USD a dosáhnou bodu rozhodnutí v rámci iniciativy HIPC obdrţí dluhovou úlevu prostřednictvím svěřeneckého fondu MDRI – II, který je financován bilaterálními dárci. Celková vyplacená pomoc zemím v rámci MDRI ze strany MMF obnášela k 19.2.2010 částku ve výši 3,36 mld. USD. Z prostředků MDRI je pokryt celkový dluh kvalifikovaných zemí (28) vůči MMF ke konci roku 2004 (viz tab. č. 20). Parametry pro tuto pomoc splňují ještě dvě další země, Afganistán a Haiti. Afganistán však neměl ke konci roku 2004 u MMF ţádný dluh a Haiti splatilo svůj dluh ještě před tím neţ dosáhlo bodu rozhodnutí.77 76

Zdroj: IMF, Debt Relief Under the Heavily Indebted Poor Countries (HIPC) Iniciative [online] [cit.2010-01-25]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/hipc.htm>

77

Zdroj: IMF, The Multilateral Debt Relief Initiative [online] [cit.2010-02-25]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/mdri.htm>

71

Tabulka č. 20: Poskytnutá dluhová úleva pro země v kvalifikované rámci MDRI Dluhová úleva pro země kvalifikované v rámci MDRI k 19.2.2010 v mil. SDR MDRI- MDRI- PRGF Země Dluh vůči MMF do konce roku 2004 I II HIPC Země, které spnily bod dokončení v rámci HIPC 36 x 34 2 Benin 161 x 155 6 Bolívie 62 57 x 5 Burkina Faso 27 9 x 18 Burundi 173 x 149 24 Kamerun x 4,8 x x Kongo 4 1,9 x 2 Středoafrická republika 112 80 x 32 Ethiopie 9 7 x 2 Gambie 265 220 x 45 Ghana 45 x 32 13 Guyana 107 x 98 9 Honduras 137 128 x 9 Madagaskar 38 15 x 23 Malawi 75 62 x 13 Mali 33 x 30 3 Mauritánie 107 83 x 24 Mozambik 141 x 92 49 Nikaragua 78 60 x 18 Niger 53 20 x 33 Rwanda 1 1 x x Svatý Tomáš a Princův ostrov 100 x 95 5 Senegal 117 77 x 40 Sierra Leone 234 207 x 27 Tanzánie 88 76 x 12 Uganda 403 x 398 5 Zambie Ostatní země, které nejsou zapojeny do HIPC 139 139 x x Kambodţa 69 69 x x Tádţikistán Celkem 2.814 1.316,7 1.083 419 Zdroj: MMF Annual Report

3.3.2

Hodnocení pomoci nízkopříjmovým zemím

V otázce pomoci nízkopříjmovým zemím došlo v poslední době k radikálním změnám. Tyto změny jsou podporovány širokým spektrem mezinárodního společenství v čele se skupinou zemí G20. Na druhou stranu velká část změn, které nedávno proběhly, je v rozporu s tím, co kritizovala uţ dříve odborná veřejnost. Například tzv. Meltzerova komise uvádí ve své zprávě, ţe jak Světová banka tak i MMF se během doby svého fungování značně rozrostly a ţe řada činností obou institucí se nejenţe překrývá, ale zároveň, ţe tyto instituce nedisponují dostatečným mnoţstvím personálu, který by byl schopen poskytovat detailní pomoc ve všech regionech a oblastech svého působení. MMF by se proto měl podle této komise soustředit především na své původní

72

poslání, tj. na dohled nad makroekonomickou rovnováhou včetně dohledu nad finančním sektorem a poskytovat maximálně krátkodobé půjčky zemím, které mají přechodný problém se svojí likviditou. Podle Meltzerovy komise by měl MMF převést celou agendu PRGF (nyní ECF) na Světovou banku. Poskytování dlouhodobé finanční pomoci ze strany MMF vede podle komise k morálnímu hazardu ze strany soukromých věřitelů. Světová banka by se zároveň měla zaměřit na pomoc nízkopříjmovým zemím a omezit svoje aktivity v bohatších rozvojových zemích. Meltzerova komise vyjádřila rovněţ

stanovisko,

ţe

MMF

má

díky

poskytované

finanční

pomoci

nad

nízkopříjmovými zeměmi příliš velkou moc, a ţe tímto slouţí jako nástroj k prosazování politických záměrů skupiny G7. 78 Ačkoliv je tato zpráva jiţ z roku 2000 a je jen jednou z mnoha, které se nesou v podobném duchu, tak se zdá, ţe Mezinárodní měnový fond má poněkud jiný názor, coţ dokazují změny z poslední doby, zejména v oblasti koncesionářské pomoci. Nejenţe se MMF nechystá aktivitu v této oblasti omezit, ale spíše naopak. Do budoucna počítá s rekordním poskytováním prostředků, které je dáno jak zvýšeným zájmem ze strany LICs, tak zvýšením limitů na poskytovanou pomoc. MMF taktéţ sniţuje úroky u svých facilit a zároveň se chystá odpustit do roku 2011 úroky v rámci koncesionářské pomoci zcela, coţ je rovněţ podle mínění kritiků kontraproduktivním krokem vzhledem k efektivitě poskytované pomoci. Na druhou stranu lze říci, ţe MMF do jisté míry zpruţnil kondicionalitu a zacílil ji více na klíčová témata. Nicméně i sebelepší organizace MMF a Světové Banky samy o sobě problémy nízkopříjmových zemí nevyřeší. Na vině je podle mého názoru především nedostatečná liberalizace mezinárodního obchodu. Jasným důkazem můţe být historie z poválečného období v Evropě, kdy liberalizace obchodu pomohla západoevropským zemím ke značnému hospodářskému růstu, zejména v padesátých a šedesátých letech minulého století. Je jisté, ţe téměř všechny státy světa praktikují určitou formu ochranářské politiky. Je však paradoxem, ţe některé vyspělé země nebo společenství, zejména pak Evropská unie, která je jedním z největších donátorů v rámci pomoci nízkopříjmovým zemím praktikuje přísnou ochranářskou politiku převáţně v zemědělské oblasti.

78

V listopadu 1998 se v Kongresu USA otevřela diskuse o návrhu zákona, který by americké vládě umoţnil poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu příspěvek ve výši 18 miliard dolarů. Kongres při té příleţitosti zřídil poradní komisi pro otázky mezinárodních finančních institucí, která měla připravit návrh budoucího přístupu USA vůči nim. Dlouho očekávanou zprávu předloţila komise, nazývaná podle svého vedoucího Meltzerova, v březnu 2000. Komise sloţená z jedenácti expertů dospěla k řadě doporučení týkajících se hlubokých změn ve fungování Brettonwoodských měnových institucí. Zdroj: Sedláček, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. IBSN 978-80-7400-012-6. str. 131

73

Zemědělská

politika

je

však

v Evropské

unii

nekonkurenceschopná

a

bez

administrativní ochrany a dotací by v současném rozsahu nemohla existovat. Právě zemědělství a export zemědělských plodin je pro většinu chudých zemí jedinou moţností jak odstartovat svoji cestu z chudoby. Nejenţe dotace, cla a další ochranářská politika vyspělých zemí drţí při ţivotě nekonkurenceschopné zemědělství a některá jiná odvětví a brání tím vstupu chudým zemím na svoje trhy, ale zároveň díky dotované produkci likviduje farmáře a další producenty v nejchudších zemích. Zaráţející skutečností je i objem vynaloţených prostředků bohatými státy jako jsou USA, EU a Japonsko na ochranářskou politiku svého zemědělství.79 Navíc je vynaloţení těchto prostředků podle mého názoru zcela kontraproduktivní a zbytečné pro samotné vyspělé země, protoţe udrţuje něco co je nekonkurenceschopné a co nemá budoucnost. Tyto prostředky by namísto zemědělství mohly být investovány daleko perspektivněji do činností jako je výzkum, věda a vzdělávání. Jedině tato odvětví totiţ mohou do budoucna zajistit konkurenceschopnost a současný ţivotní standard jak Evropské unii, tak i Spojeným státům a ostatním vyspělým zemím. Aby bylo moţné dosáhnout pokroku v nízkopříjmových zemích, je nejdříve nutné úspěšné dokončení rozvojové agendy z Doha, která započala jiţ v roce 2001. Cílem těchto jednání, která se konají v rámci Světové obchodní organizace (WTO)80, je sníţení cel a odstranění dalších překáţek světového obchodu. Plnění závěrů z Doha postupuje bohuţel pomalu díky rozporům mezi bohatými a chudými zeměmi pokud jde o přístup na trhy a dlouhodobě spornou otázku zemědělských dotací. Jednání se pravidelně dostávají do krizí. Důleţitou podporou v otázce lepšího zapojení se do světového obchodu je tzv. Posílený integrovaný rámec v němţ jsou kromě WTO, MMF a SB zapojeny také další instituce jako UNDP a CTAD.81 Cílem tohoto rámce je stanovení 79

Například Evropská Unie vynakládá v současné době 43 % (34% jde na přímé platby zemědělcům a 9% na rozvoj venkova) svého rozpočtu na Společnou politiku zemědělství . Zdroj: Evropská Komise: Rozpočet EU [online] [cit.2010-02-28]. Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/budget/index_cs.htm#5> Světová obchodní organizace (WTO - World Trade Organization) je organizace, která zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi nimi a zasazuje se o odstraňování bariér v mezinárodním obchodě. Byla zaloţena v roce 1994 v Marrakeši v Maroku jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Sídlem organizace je Ţeneva, Švýcarsko. Česká republika byla jedním ze zakládajících členů. Zdroj: WHO, What is the World Trade Organisation? [online] [cit.2010-02-28]. Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/budget/index_cs.htm#5> 80

Rozvojový program OSN (UNDP) vytváří globální síť rozvojové činnosti OSN. UNDP působí ve 166 zemích, kde podporuje řešení globálních i místních rozvojových problémů. Zasazuje se o změny a výměnu informací, zkušeností a zdrojů mezi státy. UNDP je hlavním koordinátorem aktivit na globální i 81

74

priorit a pomoci v oblasti konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodě. MMF v této iniciativě plní především poradenskou roli. Dobrým krokem v otázce pomoci nízkopříjmovým zemím je Mechanismus pro integraci obchodu (Trade Integration Mechanism – TIM), který MMF zavedl v roce 2004. TIM slouţí jako určitý finanční nárazník v souvislosti se zaváděním liberalizačních opatření vyplývajících z politiky WTO nebo jako následek liberalizace v jiných zemích. Právě v těchto případech můţe dojít ke krátkodobým problémům spojeným s platební bilancí. Například kdyţ dojde k liberalizaci obchodu s potravinami a nízkopříjmová země tím ztratí vyjednanou obchodní výhodu, která jeho strategickou komoditu před liberalizací zvýhodňovala oproti konkurenci. TIM není facilita nýbrţ jen krátkodobá pomoc při výpadku platební bilance. Od počátku jejího fungování ji vyuţily pouze tři země, Bangladéš, Dominikánská republika a Madagaskar.82 Nízkopříjmové země, převáţně v Subsaharské Africe nemají příznivé výchozí podmínky pro ţivot a za současnou situaci zejména kvůli přírodním a klimatickým podmínkám z velké míry nemohou. Pokud ale bude mít mezinárodní společenství vůli těmto zemím pomáhat, dá se podle mého názoru tento trend do jisté míry zvrátit. Pro dosaţení většího pokroku bude nutné, aby si západní země uvědomily, ţe budoucnost nízkopříjmových zemí není jen o solidaritě „na oko“, a ţe se týká i jich samotných a tudíţ, ţe bude potřeba nejen odstranit obchodní bariéry, ale zároveň se aktivněji angaţovat ve výstavbě infrastruktury a zavádění a budování fungujících a stabilních institucí, podpoře vzdělání a boji s korupcí, která jakoukoliv poskytovanou pomoc značně devalvuje. MMF by si měl uvědomit, ţe disponuje nástroji k tomu, aby těmto zemím pomohl. Měl by si rovněţ uvědomit, ţe prostředky které na tuto pomoc schraňuje jsou velmi omezené a tudíţ vzácné a proto by se měl podle toho chovat. To znamená, ţe pomoc by měla být maximálně cílená a při jejím poskytování by měl postupovat maximálně obezřetně. Protoţe MMF nebyl zřízen jako rozvojová organizace, tak jsem zastáncem názoru, ţe kompetence SB a MMF by měly být jasně

národní úrovni ve prospěch naplnění těchto cílů. Zaměřuje se zejména na pomoc jednotlivým zemím v budování demokratických systémů, omezování chudoby, předcházení krizím a při následné obnově, zabývá se otázkami energetiky a ţivotního prostředí, informačních a komunikačních technologií a problematikou AIDS. Cílem činnosti UNCTAD je posilování obchodu a ekonomického růstu zejména v rozvojových zemích a jejich zapojení do světové ekonomiky. UNCTAD provádí výzkum a analýzy, organizuje mezivládní jednání, technickou spolupráci a také součinnost s občanskou společností a soukromým sektorem. 82

Zdroj: IMF, The IMF´s Trade Integration Mechanism (TIM) [online] [cit.2010-03-15]. Dostupný z WWW:

75

stanoveny, a tudíţ, ţe MMF by měl zajišťovat technickou stránku pomoci, tj. dohled a technickou pomoc. Na Světovou banku by pak měla přejít veškerá agenda spojená se samotnými programy, včetně finanční pomoci a pomoci na oddluţení. Toto jasné vymezení v kombinaci s úzkou spoluprací by přineslo nejen větší efektivitu poskytované pomoci v konečném výsledku, ale zároveň by znamenalo úsporu „vzácných“

prostředků, které jsou na tuto pomoc vynakládány. Je zřejmé, ţe se

podobné spolupráce v brzké době nedočkáme, proto by bylo alespoň potřeba posílit hlas těchto zemí v obou Bretonwoodských institucích, aby měly moţnost více participovat na dění v mezinárodním systému.

76

4 Reforma Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond byl institucí, která byla v polovině devadesátých let minulého století terčem kritiky a stála téměř na okraji zájmu. Ve té době řada zemí světa proţívala ekonomický růst a na kapitálových trzích nebyl problém sehnat levné financování. Hlavní zdroj příjmu MMF, kterým jsou půjčky na doplnění likvidity proto pomalu vysychal. Jediným větším dluţníkem v té době bylo jiţ jen Turecko. Kdyby nepřišla současná ekonomická krize na jejímţ začátku byl pád velké americké investiční banky Lehman Brothers, tak si nedokáţu budoucnost MMF v dnešní době představit. Jiţ v roce 2007 se MMF díky příjmově hubeným předchozím letům dostal do deficitu. Pokud by nenastala krize a nevzrostl rapidně zájem o půjčky, dosahoval by dnes dluh jiţ hrozivých čísel. Současná světová ekonomická krize zapůsobila na MMF jako elixír. Nejenţe MMF provedl několik významných změn v poskytování finanční pomoci a dohledu, ale zároveň se začal zabývat svým vlastním fungováním a hospodařením, včetně snahy o nové rozloţení rozhodovacích pravomocí, které představují členské kvóty.

4.1 Reforma členských kvót

Reforma členských kvót je v současnosti nejoţehavějším tématem MMF. Se současným rozloţením členských kvót je nespokojená většina členských států. Na jedné straně jsou to tzv. rychle se rozvíjející ekonomiky v čele s Čínou, Indií, Brazlií atd., které zdůrazňují, ţe jejich hlasovací síla odvíjející se od členské kvóty neodpovídá jejich sílícímu postavení a důleţitosti v současné světové ekonomice a na druhé straně to jsou nejchudší země planety, které se díky nízkým kvótám cítí odstrčené z rozhodovacího procesu ve fungování MMF. V posledních letech ekonomická síla a finanční rezervy některých rozvojových zemí narostly natolik, ţe uţ nemohou být ignorovány nebo v lepším případě uklidňovány nedostatečnými řešeními. Proto se MMF v polovině první dekády tohoto tisíciletí rozhodl k reformě členských kvót. Prvním krokem v reformě členských kvót bylo ad hoc souhrnné navýšení ve výši 1,8 % čtyřem rozvíjejícím se ekonomikám (Čína, Mexiko, Turecko a Jiţní Korea) v roce 2006. 77

Toto navýšení však bylo zcela nedostatečné, proto byla 28. dubna 2008 schválena rozsáhlá reforma členských kvót, která znamená druhý krok navýšení a obsahuje následující prvky:83 -

novou formuli pro výpočet členských kvót,

-

ad hoc zvýšení členských kvót pro 54 členských zemí, které byly podhodnoceny na základě výpočtu podle nové členské kvóty,

-

ztrojnásobení základních členských hlasů ze současných 250 na 750 s cílem zvýšit hlasovací sílu nízkopříjmových zemí a zároveň ochránit podíl základních hlasů v jejich celkovém objemu,

-

přehodnocení kvót a hlasovacích podílů kaţdých pět let.

Celkově by tato opatření měla zvýšit podreprezentovaným zemím kvóty o 11,5%. Kvóty by se zvýšily 54 podreprezentovaným zemím převáţně na úkor vyspělých států. Jednotlivé podreprezentované země by si tak celkem polepšily (včetně zvýšení kvót ze Singapuru v roce 2006) v rozmezí od 12 do 106 %. Například Jiţní Koreji by se zvýšila kvóta celkem o 106 %, Singapuru o 63 %, Turecku o 51 % , Číně o 50% a Brazílii, Mexiku a Indii shodně o 40 %. Nová formule pro výpočet členské kvóty se na první pohled od stávající formule odlišuje svojí jednoduchostí. V současné době lze vypočíst hodnotu členské kvóty dvěma způsoby. Buďto podle původního Brettonwoodského modelu nebo různými kombinacemi dalších čtyřech modelů. 84

Nová formule pro výpočet kvót: Q = (0,5 HDP + 0,3 Otevřenost + 0,15 Variabilita + 0,05 Rezervy)0,95

HDP – je na něj v této formuli kladen jako na klíčovou proměnnou největší důraz, protoţe nejvěrněji odráţí ekonomickou sílu země. Největší spor byl v tom, jakým způsobem se bude HDP přepočítávat, zda to bude přes trţní kurz (coţ je výhodnější pro vyspělé země) nebo přes paritu kupní síly PPP (výhodné pro Emerging Markets). 83

Zdroj: IMF. IMF Quotas [online] [cit.2009-12-01]. Dostupný z WWW : < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/quotas.htm> 84

Zdroj: IMF. Reform of IMF Quotas and Voice: Responding to Changes in the Global Economy [online] [cit.2009-12-01]. Dostupný z WWW:

78

Konečným výsledkem výpočtu HDP bude 60 % v trţním kurzu a 40 % v PPP na základě průměru za tříleté období.

Otevřenost zobrazuje sumu běţných plateb a příjmů za zboţí, sluţby, důchody a transfery jako průměr součtu za pětileté období.

Variabilita vyjadřuje moţné problémy spojené s platební bilancí a z toho potencionální moţnost potřeby finanční pomoci od MMF. Variabilita se zjišťuje podle běţných příjmů a čistých kapitálových toků jako směrodatná odchylka od trendu, odhadnutá pomocí tříletého klouzavého průměru během třináctiletého období.

Rezervy jsou vypočítávány jako dvanáctiměsíční průměr oficiálních rezerv (zahraniční měny, SDR, rezervní pozici v MMF a měnové zlato).

Kompresní faktor 0,95 – díky němu zůstane zachováno pořadí mezi zeměmi a zároveň se mezi nimi sníţí rozdíly.

Aby se tyto změny staly realitou je potřeba, aby pro ně hlasovalo nejméně 112 zemí reprezentovaných minimálně 85 % celkové hlasovací síly. Na počátku března 2010 akceptovalo tyto záměry 65 členů disponujících 70 % z celkové hlasovací síly.85 Nicméně i v případě, ţe by tato reforma vešla v platnost, povaţují ji rychle se rozvíjející ekonomiky za nedostatečnou. Stačí jen pouhé srovnání dvou zemí Číny a Francie a hlavních ukazatelů na základě nichţ se podle nové formule vypočítává členská kvóta. Jen pro ilustraci HDP Číny byl v roce 2008 4.327.448 mil. USD naproti tomu Francie měla ve stejném roce HDP 2.866.951 mil. USD. Pokud pomineme fakt, ţe od té doby se dva roky starý rozdíl v HDP který tvoří 50 % podílu v nové rovnici mezi oběma zeměmi změnil ve prospěch Číny, vzhledem k ročnímu průměrnému růstu HDP 8% u Číny a téměř nulovému ve Francii, tak tu máme další údaje, které hovoří ve prospěch Číny. Otevřenost 6,8 % : 4,9 %, Variabilita 4,5 % : 4,9%; Rezervy 19, 4% : 1%. Pouze v měřítku Variability má Francie o něco lepší proměnnou. V současné době 85

Zdroj: IMF. Reform of IMF Quotas and Voice: Responding to Changes in the Global Economy [online] [cit.2009-12-01]. Dostupný z WWW:

79

má však Francie členskou kvótu 4,9 % (4,29 % hlasovací síly) zatímco hospodářsky aktivnější a ve světě čím dál významnější Čína pouze 3,72 % (2,93 % hlasovací síly). Toto srovnání platí i pro ostatní západoevropské státy se současnou vysokou kvótou. Viz grafy 8 aţ 11. 86 Graf č. 8:HDP v bilionech USD za rok 2008

Výše HDP v bilionech USD v ekonomicky nejsilnějších zemích a České rebublice za rok 2008 Česká Jiţní Korea Austrálie Mexiko Indie Brazílie Španělsko Rusko Itálie Velká Británie Francie Německo Čína Japonsko Spojené státy Evropská unie 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

Zdroj: MMF http://www.imf.org/external/np/fin/quotas/2009/091509.htm

Graf č. 9:Výše finančních rezerv vybraných zemí

Výše rezerv vyspělých a rozvíjejících se ekonomik v milionech SDR (stav z roku 2009)

mil. SDR

1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0

e or a

80

K

ie

Zdroj: IMF, Updated IMF Quota Data – September 2009 [online] [cit.2009-20-02]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/fin/quotas/2009/091509.htm>

o ik ex

lie zí

n itá Br

86

M

a Br

e di In

o sk Ru

ká el

na Čí

V

ie nc

ko

o sk on

ty tá és

ec ěm

a Fr

N

p Ja

en oj Sp

Zdroj: MMF http://www.imf.org/external/np/fin/quotas/2009/091509.htm

Graf č. 10: Otevřenost vybraných zemí

000 000 000 000 000 000 000 0

o xik

r ea Ko

Me

o

n ie

ílie

ie

z Bra

Ind

sk Ru

o

tá Bri lká

a Čín

Ve

ck me

e nci Fra

Ně

y st át

ko on s Jap

é jen Sp o

K

500 000 500 000 500 000 500

ex ik o

3 3 2 2 1 1

Otevřenost vyspělých a rozvíjejících se ekonomik v milionech SDR (Stav k roku 2009)

Zdroj: MMF http://www.imf.org/external/np/fin/quotas/2009/091509.htm Graf č. 11 Variabilita vybraných zemí

Variabilita vyspělých a rozvíjejících se ekonomik v milionech SDR (stav z roku 2009)

M

a or e

zí lie Br a

In di e

Ru sk o

Čí na

ie Br itá n

nc ie V

el ká

Fr a

ko ěm ec N

Ja p

Sp oj en

on sk o

000 000 000 000 000 000 000 000 0

és tá ty

80 70 60 50 40 30 20 10

Zdroj: MMF http://www.imf.org/external/np/fin/quotas/2009/091509.htm

Není pochyb ţe by druhé kolo zvýšení členských kvót znamenalo posun ve prospěch rozvíjejících se ekonomik. Nicméně tyto země povaţují toto zvýšení oprávněně za nedostatečné. I po provedení této reformy by například země jako Čína disponovaly pouze 3,81 %, Indie 2,34 % a Brazílie 1,72 % hlasovací síly odvozené od kvót. Naproti tomu vyspělé západní země by i přes určité sníţení měly stále vysokou hlasovací sílu – např. Velká Británie a Francie shodně 4,29 % a Spojené státy 16,73 %. V kontextu celosvětového významu Číny a Francie a dalších západních zemí je toto číslo přinejmenším paradox. S tímto stavem se rozvíjející ekonomiky v čele s Čínou z pochopitelných důvodů nehodlají smířit a vyvíjejí tlak v rámci skupiny G 20 s cílem tuto záleţitost adekvátně řešit. Proto nyní probíhá na základě výzvy Mezinárodního finančního výboru - IMFC čtrnáctá revize členských kvót. Tato revize by měla být dokončena v lednu 2011, coţ je 81

o dva roky dříve proti původnímu záměru. Zároveň v říjnu 2009 IMFC podpořil výzvu zemí G 20 navýšit členské kvóty pro dynamicky rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země alespoň o 5 % za pouţití aktuální formule pro výpočet členské kvóty. Situace ohledně členských kvót je pro fungování Mezinárodního měnového fondu ţivotně důleţitá. Na jednu stranu je sice pochopitelné, ţe západní země a Spojené státy se snaţí za kaţdou cenu udrţet si svůj vliv na rozhodování v MMF. Na druhou stranu je současné rozloţení hlasovacích sil neudrţitelné. Je nemyslitelné, aby více jak miliardová Čína která je v současné době třetí největší ekonomikou (měřeno absolutní výší HDP) a která s největší pravděpodobností bude za pár let nejsilnější světovou ekonomikou vůbec, měla niţší členskou kvótu neţ jednotlivé Evropské země (viz tabulka č. 21), které jiţ dnes ve většině makroekonomických parametrů převyšuje.

Země Spojené státy Německo Velká Británie Francie Itálie Česká republika Japonsko Čína Indie Jiţní Korea Turecko Mexiko Brazílie Kanada Ruská federace Švýcarsko Austrálie

Tabulka č. 21: Aktuální rozloţení členských kvót Aktuální rozdělení členských kvót současný podíl v % kvóta v mld. SDR druhé kolo zvýšení kvót změna v % 17,09 37.149 17,67 0,29 5,98 13 6,11 0,11 4,9 10,7 4,51 -0,52 4,94 10,7 4,51 -0,52 3,24 7,1 3,2 -0,04 0,38 819,3 0,42 0,04 6,12 13,313 6,56 0,33 3,72 8.090 4 1,02 1,91 4.158 2,44 0,5 1,35 2.927 1,41 0,65 0,55 1.191 0,61 0,16 1,45 3.153 1,52 0,31 1,4 3.036 1,78 0,36 2,93 6.369 2,67 -0,31 2,73 5.945 2,49 -0,29 1,59 3.459 1,45 -0,17 1,49 3.326 1,36 -0,16 Zdroj: MMF : http://www.imf.org/external/np/fin/tad/exfin1.aspx

Bylo by rovněţ naivní se domnívat, ţe Emerging Markets v čele s Čínou budou tento stav do budoucna akceptovat a zároveň se dívat na to, jak USA, EU a Japonsko s více jak 55 % hlasů v MMF budou i nadále významným způsobem ovlivňovat politiku v mezinárodním měnovém systému. Pro legitimitu a budoucnost MMF bude nutné tento problém radikálně řešit. Jedním z moţných řešení by bylo sníţení kvóty Spojeným státům těsně pod hranici 15 % a dále zařazení Evropské unie pod jednu konstituenci. Evropská unie by pak vystupovala jako jeden člen a byla by jí stanovena jednotná kvóta s vyloučením vnitřního obchodu, čímţ by došlo ke sníţení dnešní členské kvóty 32,4 % o několik procent. Tomuto řešení však brání jak nejednotnost členských států EU v otázkách zahraniční politiky, tak i nevole 82

vzdát se svého postavení v MMF. Pokud poţadují Evropská unie a Spojené státy po Číně fair play hru v otázce její uměle nadhodnocené měny, která podle nich likviduje jejich producenty, měly by hrát tuto hru jako vyspělejší a bohatší v první řadě sami.

4.2 Hospodaření Mezinárodního měnového fondu

Hospodaření Mezinárodního měnového fondu úzce souvisí s jeho budoucím vývojem. Toto financování bylo a je povaţováno obecně za paradoxní, protoţe jeho hlavním zdrojem příjmů jsou úroky a poplatky z nesplacených jistin půjček, které slouţí k doplnění devizových rezerv převáţně rozvojových zemí. MMF tedy profituje především z toho, proti čemu se snaţí v rámci své politiky bojovat. Tento fakt je umocněn navíc tím, ţe půjčky čerpá v poměru k celkové členské základně pouze malá část členů, které nepatří k těm nejbohatším. Dalším významným příjmem jsou zisky z investovaných rezerv do konzervativních cenných papírů ve formě státních dluhopisů, převáţně zemí tvořících koš měn pro stanovení hodnoty SDR. Část příjmů má MMF rovněţ z tzv. neremunovaných rezerv.87

Graf č. 12: Struktura příjmů MMF v procentech za rok 2009 Proce ntuál ní vyjádře ní je dnotl i vých pří jmů z a fi nanční rok 2009

9,6%

Vybrané úroky a poplat ky z půjček 42,5

42,5%

Úroky z SDR 3,9 Čist é příjmy z invest ic 44 Ost at ní příjmy 9,6

44,0%

3,9%

Zdroj: MMF: Annual Report 2009

Není to tak dávno co se hovořilo o váţných finančních problémech Mezinárodního měnového fondu v souvislosti s jeho financováním. V roce 2007 a 2008 byl rozpočet MMF dokonce deficitní (viz tab. č. 22). Tento stav byl způsoben zejména nezájmem ze strany členských zemí jak jsem se jiţ zmínil v úvodu této kapitoly.

87

V období Brettonwoodského měnového systému hradily členské země svoji rezervní tranši ve zlatě. Kvůli nemoţnosti zlato zhodnocovat a tudíţ z něj vyplácet svým členům úrok, bylo přijato rozhodnutí, ţe za prostředky uhrazené v rámci rezervních tranší členských kvót do roku 1978 nebude MMF svým členům poskytovat ţádný úrok.

83

Tomuto pro MMF negativnímu vývoji, pokud jde o příjmy, předcházela „tučná léta“ v podobě zdrojů z masivní finanční pomoci poskytované v devadesátých letech zemím zasaţených krizemi v jihovýchodní Asii, Rusku, Brazílii a posléze na počátku nového tisíciletí z půjček např. Argentině a Turecku.

Tabulka č. 22: Celkové příjmy a výdaje v letech 1999 - 2009 Celkové příjmy a výdaje Mezinárodního měnového fondu v letech 1999 -2009 v milionech SDR rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2.516 2.380 2.373 1.801 1.021 939 provozní příjmy -1.201 -967 -1034 -828 -484 -375 remunerace -607 -549 -673 -692 -609 -681 administrativní výdaje provozní zisk/ztráta 708 864 702 281 -72 -117 Zdroj: IMF Annual Reports 2003 – 2009

2009 863 -175 -532 156

V kalendářním roce 1998 byla vyplacena do té doby nejvyšší suma půjček a to ve výši 20,59 mld. SDR. Tato částka pak byla překonána v kalendářním roce 2002, kdy byly poskytnuty nejvyšší prostředky z účtu GRA vůbec, celkem se jednalo o 25,24 mld. SDR. 88 V roce 2003 měl MMF nejvyšší sumu pohledávek z půjček na doplnění likvidity. Konkrétně se jednalo o sumu ve výši 65,03 mld. SDR. V následných letech však dochází k hromadnému splácení prostředků (viz graf č.13) a tím pádem i sniţování jistiny, která generuje výnosy.

Graf č. 13: Pohledávky za poskytnutou pomoc z všeobecného účtu rezerv

19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

mld. SDR

Poh l e dávk y z a posk ytn u tým i z droji z ú čtu vše obe cn ých re z e rv GRA

70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Poh l e dávk y z a posk ytn u tým i z droji z ú čtu vše obe cn ých re z e rv GRA (stavy k e 31.12.)

Zdroj: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extcred1.aspx

88

Účet všeobecných zdrojů (General Resources Account –GRA) je základním účtem MMF přes který prochází největší mnoţství jeho transakcí mezi ním a členy. Plyne sem kapitál za splacené členské kvóty a je z něj vyplácena finanční pomoc zemím, které mají nedostatek likvidity.

84

Podíl nesplacených úvěrů z účtu všeobecných rezerv byl v roce 2007 na historickém minimu 6,04 mld.SDR. V roce 2007 byla rovněţ vyplacena jedna z nejniţších částek z účtu GRA na doplnění likvidity 958,9 mld. SDR. V této době se uţ v plném proudu hovoří o nutnosti změnit způsob financování Mezinárodního měnového fondu. V roce 2007 a 2008 se MMF dostal do deficitu v souvislosti s poklesem zájmu o jeho půjčky z předchozích let. Podle původních odhadů z roku 2006 mělo být hospodaření MMF deficitní i v letech 2009 a 2010, kdy měl deficit hospodaření vyšplhat dokonce na úroveň 250 mil. SDR. Tento scénář by zřejmě nastal, kdyby nedošlo k současné globální ekonomické krizi v rámci které značně stoupl zájem o zdroje MMF.

Graf č. 14: Vybrané poplatky z poskytnutých půjček

Vybrané poplatky za poskytnuté zdroje z GRA v letech 1984 - 2009 a predikce příjmů za roky 2010 - 2014 3150 3000 2850 2700 2550 2400 2250 2100 1950 1800 1650 1500 1350 1200 1050 900 750 600 450 300 150 0

19 8 19 4 8 19 5 8 19 6 8 19 7 8 19 8 8 19 9 9 19 0 9 19 1 9 19 2 9 19 3 9 19 4 9 19 5 9 19 6 9 19 7 9 19 8 9 20 9 0 20 0 0 20 1 0 20 2 0 20 3 0 20 4 0 20 5 0 20 6 0 20 7 0 20 8 0 20 9 1 20 0 1 20 1 1 20 2 1 20 3 14

miiliony SDR

Vybrané poplatky za poskytnuté zdroje z GRA

Zdroj: IMF Annual Report 2009 a http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extfor1.aspx

85

Graf č. 15: Objem poskytnutých/splacených prostředků

Objem poskytnutých/splacených prostředředků v mld. S DR v letech 1998 2009z GRA 30 27,5 25 22,5 20 17,5 15 12,5 10 7,5 5 2,5 0

1998 1999 2000

2001 2002

2003 2004 2005

Poskytnuté zdroje

2006 2007

2008 2009

Vrácené zdroje

Zdroj: IMF: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extrep1.aspx

Za rok 2009 stoupl objem vyplacených prostředků více jak dvacetinásobně ve srovnání s rokem 2007 (viz graf. č.15). V současném roce 2010 zájem o půjčky nepřestává, naopak meziročně za první dva měsíce je vidět markantní nárůst. Ve stejném období roku 2009 byla vyplacena částka 523,7 mil. SDR, zatímco v letošním roce je to jiţ částka 2,84 mld. SDR. Nicméně se dá obecně předpokládat, ţe objem půjček bude v budoucnu po odeznění následků současné hospodářské krize klesat, a ţe v příštích čtyřech letech dojde ke splacení půjček, coţ se projeví jiţ v roce 2014 na vybraných úrocích a poplatcích z půjček (viz graf č.14). Za předpokladu, ţe administrativní náklady si i v roce 2014 udrţí svoji úroveň z fiskálního roku 2009 (coţ je asi pravděpodobné vzhledem ke strategii MMF), a ţe se nepodaří generovat dostatečné mnoţství zdrojů z investic, můţeme být v roce 2014 znovu svědky deficitu. Aby MMF tomuto vývoji předešel, rozhodl se 7. dubna 2008 schválit nový příjmový model a škrty ve výdajích. Nový příjmový model a škrty ve výdajích Cílem těchto změn je nejen zbavit se nejistoty spojené se způsobem financování tvořeného převáţně z půjček, ale zároveň zefektivnit a sníţit provozní náklady.

86

Základem nového příjmového modelu bude investiční fond prostřednictvím kterého bude investována část z prodeje 12,97 milionů trojských uncí (403 tun) zlata89. 5. května 2008 schválila Rada guvernérů rovněţ rozšířený investiční mandát na jehoţ základě MMF bude moci investovat část prostředků z prodeje zlata. Základem tohoto nového mandátu je zrušení ustanovení, ţe zdroje na investičním účtu

mohou být

investovány pouze prostřednictvím obchodovatelných cenných papírů členských zemí nebo mezinárodních institucí. Dalšími důleţitými změnami v oblasti investování je, ţe do budoucna nebude potřeba předchozího souhlasu země, jejíţ měna bude k investování vyuţita, a ţe MMF bude moci investovat i do cenných papírů, které nejsou denominovány v SDR nebo v měnách na investičním účtu. K tomu, aby MMF mohl realizovat tyto změny v praxi, je potřeba, aby se pro ně vyslovily tři pětiny všech členů reprezentovaných nejméně 85 % celkové hlasovací síly. U většiny členských zemí je nutná úprava vlastních zákonů. V současné době směřují investice MMF do konzervativních vládních bondů, převáţně zemí tvořících koš pro výpočet SDR a zemí nejhůře s ratingem „A“ a výše od renomovaných ratingových agentur a dále do cenných papírů mezinárodních finančních organizací jako jsou Banka pro mezinárodní platby (BIS) a další (viz graf č. 17)

Graf č. 17: Rozloţení investičního portfolia MMF v roce . 2009

Investice MMF ve finančním roce 2009 v procentech 6% 11%

1%

13%

Francie

0%

Německo

2%

Japonsko Španělsko Velká Británie

15% 52%

Spojené Státy Banka pro mezinárodní platby Ostatní mezinárodní finanční instituce

Zdroj: IMF Annual Report 2009

89

18.září 2009 Rada guvernérů schválila prodej 12,97 milionů trojských uncí zlata (403 tun). Jedná se o část zlata, které Fond získal po Druhém dodatku Článků dohody v roce 1978. Toto zlato bylo prodáno postupně, aby nebyl způsoben šok na trhu se zlatem. První část prodeje 212 tun za trţní ceny se uskutečnila v říjnu a listopadu 2009 a druhá část ve výši 191,3 se uskutečnila v únoru 2010.

87

Graf č. 18: Zisky z investic v letech 2000 - 2009

Zisky z investic ve finančních letech 2000 - 2009 v milionech S DR 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: IMF Annual Reports 2000 - 2009

Ve stejné době co byl schválen nový příjmový model, MMF naplánoval rozpočet na střednědobé období pro finanční roky 2009 - 2011, který by měl zohledňovat následující prvky: -

ve střednědobém horizontu ušetřit za finanční roky 2009 - 2011 výdaje ve výši 100 mil. USD. To by mělo znamenat celkové sníţení administrativních nákladů o 13,5 % na 796 mil. USD ve finančním roce 2011 oproti roku 2008, kdy tyto náklady byly ve výši 922 mil. USD,

-

zajištění většího přísunu prostředků do prioritních činností jako je multilaterální a bilaterální dozor tím, ţe budou přesunuty prostředky z vedlejších činností,

-

lepší strategické plánování, které je zaměřeno na hlavní cíle, jako jsou posílení multilaterálního a bilaterálního dozoru, větší zaměření na nízkopříjmové země, posilování kapacity MMF a jeho modernizace.

Zdá se, ţe i v otázce hospodaření MMF znamenala současná krize naději na lepší budoucnost. Díky krizi vzrostl zájem o jeho zdroje a tím pádem má zajištěno financování na několik let dopředu. Nicméně do budoucna se dá předpokládat, ţe tento typ zdroje bude opět vysychat. Díky krizi ovšem MMF získal cenný čas na reorganizaci svého financování, která byla nezbytná.

88

Graf č. 19: Rozdělení administrativních nákladů v letech 2008 a 209 a plán na roky 2010 - 2011

38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Procentuální rozdělení adm inistrativních nádkladů podle činností fondu za finanční roky 2008 a 2009 a plán na roky 2010 - 2011 globální monitoring¹

monitorring zemí a regionů²

náklady na poskytování finančních zdrojů a programů technická asistence a školení

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: IMF: Annual Report 2009

¹ Globální monitoring obsahuje dohled nad mezinárodním měnovým systémem, multilaterální dozor, obecný výzkum, statistky zemí a metodika, ² Obsahuje regionální a bilaterální dozor, standardy a kodexy a hodnocení finančního sektoru.

89

5 Vyhlídky na budoucí vývoj Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond je institucí, která byla zaloţena na sklonku druhé světové války, jejímţ účelem bylo podporovat a vytvářet podmínky pro udrţitelný ekonomický růst světového hospodářství. Postupem doby, jak se měnila a vyvíjela ekonomická situace ve světě, měnily se i činnosti kterými se MMF musel zabývat, aby dosáhl svých cílů. V sedmdesátých letech minulého století došlo k obrovské změně v mezinárodním měnovém systému, kdyţ většina zemí opustila pevné měnové kurzy. Pro MMF bylo toto období velkou zatěţkávající zkouškou, protoţe ztratil ve vztahu ke svému původnímu poslání velkou část svého smyslu. Další vývoj však ukázal, ţe dohled nad pevnými měnovými kurzy nahradily nové výzvy jako například poskytování finanční pomoci chudším zemím zasaţeným cenovými šoky, které byly mj. především v počátcích způsobeny uvolněním kurzů měn. Více jak třicet let po pádu Bretonwoodského měnového systému je MMF jinou institucí. Oproti relativně dobře hodnocenému brettonwoodskému období má za sebou období, které je protkáno značnou vlnou kritiky v souvislosti s jeho zásahy při různých finančních krizích. Nicméně v poslední „krizové“ době se zdá, ţe mu bylo vše odpuštěno. Jeho liberální programy uţ nejsou tak kritizovány. V médiích se můţeme často doslechnout, ţe dopadneme jako Maďarsko pokud nezlepšíme stav svých veřejných financí, a ţe u nás bude muset zasáhnout MMF, který mj. tvrdými úspornými opatřeními v podobě výdajových škrtů sjedná pořádek. Dá se tedy říci, ţe za těch pár let co krize trvá má MMF pověst něčeho co je sice hodně přísné a moţná i odstrašující, ale zároveň v krajních případech potřebné. Mediální stránka vylepšeného obrazu je jedna věc. Důleţitější jsou ale změny faktické a ty jsou pro budoucnost MMF důleţitější. Během posledních čtyř let MMF učinil v kontextu své institucionální velikosti obdivuhodný posun snad ve všech svých činnostech. Snaţí se zlepšovat svůj dohled a nástroje předpovídající potencionální krize, zároveň se snaţí zefektivnit technickou pomoc a dokonce těmto svým činnostem dává prioritní postavení před poskytováním finanční pomoci zemím s nedostatečnými rezervami.

90

Nicméně i finanční pomoc prošla v poslední době velkými změnami. Zejména zavedení facilit typu pojištění a zpřísnění kondicionality jsou další důleţitou změnou. Významné změny učinil MMF rovněţ v poskytování pomoci nejchudším zemím. Zavedl tři nové facility, které by měly lépe slouţit odlišným potřebám jednotlivých nízkopříjmových zemí. Pozitivním krokem je také sbliţování v této otázce s Mezinárodní asociací pro rozvoj IDA. Moţná, ţe se v budoucnu dočkáme ideálního stavu přesně vymezené a efektivní kooperace těchto dvou institucí. Jak rychle se budou činnosti MMF zdokonalovat a přizpůsobovat dobové potřebě bude ovšem záleţet na mezinárodním společenství, tj. členských státech. Proto je zcela nezbytné provést reformu členských kvót v rozsahu, který bude adekvátně odráţet současnou ekonomickou sílu jednotlivých zemí. Jedině tak můţeme hovořit o budoucnosti MMF. Ze stále rostoucího sebevědomí Číny je jasně cítit, ţe trpělivost nebude mít věčně. Jiţ teď si dělá Čína v podstatě co chce, kurzem její měny počínaje a cenzurou amerického vyhledávače Google konče. Důleţitým mezníkem bude podle mého názoru výsledek 14. revize členských kvót. Domnívám se, ţe revize skončí uspokojivým navýšením členských kvót pro Emerging markets v čele s Čínou. Pokud se tak nestane, začne podle mého názoru rokem 2011 začátek konce MMF.

91

6 Závěr Mezinárodní měnový fond je jednou z mediálně nejznámějších institucí, kterou snad zná kaţdý. Mnoho z nás ale neví co je skutečným posláním této instituce. Jak jsem při psaní této práce zjistil, většina laické veřejnosti si jednoduše myslí, ţe MMF je mamutí zkostnatělá instituce plná úředníků s dobře placenými místy, prostřednictvím které Spojené státy americké prosazují své vlastní zájmy, a proto by ji bylo potřeba co nejdříve zrušit. Své názory většina z nás načerpala z médií, a hlavně z televizního zpravodajství, kde například mohla vidět na summitu MMF a SB v přímém přenosu „intelektuální dav odborníků“ devastujících všechno co jim přijde pod ruku a házejících kamením po policistech. Tito lidé pak toto svoje chování nazývají boj proti kapitalismu a globalizaci, se kterými je Mezinárodní měnový fond často spojovován. Zpracování této práce mi pomohlo v hrubším kontextu lépe pochopit fungování a úlohu MMF v současném světě. V hrubším kontextu říkám proto, protoţe MMF je velká, rychle se rozvíjející instituce se širokým záběrem činností a aktivit, ve které pracuje mnoho úzce zaměřených specialistů. Tato instituce v minulosti stála před řadou sloţitých úkolů a bezprecedentních situací. Často rovněţ chybovala. Některých chyb se sice moţná mohla vyvarovat, ale to je dnes těţké hodnotit. Prvním tématem, kterým jsem se ve své práci zabýval byla prevence krizí. Tato činnost obsahuje především ekonomický dohled na bilaterální a multilaterální úrovni a s ním úzce související transparentnost a technickou pomoc. Role a význam Mezinárodního měnového fondu v této oblasti jsou nezpochybnitelné, coţ je dáno především mírou dnešní globalizace a významem kapitálových trhů, kdy je riziko odlivu kapitálu a s tím související přenos problémů mezi zeměmi větší neţ kdykoliv v historii. MMF má díky své dohledové činnosti detailní přístup k ekonomickým informacím a zároveň díky tomu můţe pracovat s celou řadou nástrojů určených k převídání krizí. Velký význam má rovněţ technická pomoc jejímţ prostřednictvím MMF předává cenné zkušenosti, které hrají důleţitou roli při vytváření makroekonomické a institucionální stability především v rozvojových zemích. MMF nebyl v minulosti vţdy schopen krize předvídat a adekvátně na ně reagovat. O tom jestli jeho přístup k této problematice byl dostatečně efektivní nebo ne je moţno polemizovat, protoţe kaţdá prognóza je závislá na transparentnosti předkládaných dat 92

a na předchozích zkušenostech z podobných situací. Je třeba mít na zřeteli, ţe řada krizí v devadesátých letech minulého století, za které MMF sklidil vlnu kritiky, byla způsobena mnoha rozličnými faktory často bezprecedentního charakteru, které navíc musely být řešeny okamţitě, aby bylo eliminováno riziko přenosu do ostatních zemí. Přesto se dá říci, ţe MMF v oblasti prevence krizí učinil několik podstatných změn s cílem zkvalitnit tuto činnost. K významným změnám došlo v otázce transparentnosti, která

je

důleţitá

zejména

pro

důvěru

investorů.

V minulosti

nedostatečná

transparentnost informací o stavu ekonomik prohloubila délku a trvání krizí a zároveň sníţila i schopnost MMF bojovat s jejich následky. V poslední době se hovoří naopak o tom, ţe transparentnost MMF je jiţ taková, ţe podle některých zemí dochází ke ztrátě důvěrnosti. Druhým tématem kterému jsem se v této práci věnoval bylo poskytování finanční pomoci zemím, které mají problémy spojené s platební bilancí. Za tuto činnost byl Mezinárodní měnový fond v historii rovněţ často kritizován. Bylo mu především vytýkáno, ţe tím, ţe poskytuje zemím finanční pomoc, vystavuje jak vlády zemí, tak i soukromé investory morálnímu hazardu. Tento jev však nebyl v minulosti nikdy přímo prokázán. MMF byl rovněţ kritizován za nápravné programy, které jsou součástí poskytované finanční pomoci. Tyto programy v historii ne vţdy adekvátně řešily příčinu ekonomického problému, která byla důvodem špatné situace. V některých případech působily tyto programy dokonce kontraproduktivně. Nicméně je opět třeba připomenout, ţe v mnoha případech měl MMF na rozhodování velice málo času a zárověň neměl zcela relevantní informace o stavu postiţených ekonomik. Zejména v souvislosti se současnou globální ekonomickou krizí a s ní související zvýšenou poptávkou po zdrojích MMF proběhla v loňském roce rozsáhlá reforma finanční pomoci, jejímţ výsledkem bylo zjednodušení a větší adresnost poskytované pomoci. Mezi nejdůleţitější změny patří především vytvoření nového přístupu ke zdrojům na principu pojištění, které na rozdíl od předchozích forem poskytované pomoci neřeší následky špatné hospodářské politiky, ale naopak působí motivačně a preventivně. Aby země dosáhla na tuto pomoc, musí praktikovat zodpovědnou hospodářskou politku, jejímţ cílem je udrţitelný hospodářský růst. Země, která splní náročné podmínky MMF pro udělení této pomoci, má snadnější přístup ke kapitálovým trhům a je obecně pozitivněji vnímána investory a tím je i více odolná proti externím šokům. Pro země, které nejsou schopny nebo ochotny splnit náročné podmínky pro získání facilit typu pojištění zůstanou nadále k dispozici stávající facility. Významnou 93

změnou je však zpřísnění podmínek čerpání a zavedení větších přiráţek na poskytnutou pomoc. Tato opatření mají za cíl spíše země od této pomoci odrazovat a tím je více nutit vzniklé nerovnováhy co nejrychleji odstranit. V dnešní době nerovnováh způsobených změnami investorských nálad je tato činnost velmi důleţitá pro zachování ekonomické stability ve světě. Přesto ale by MMF měl podle mého názoru tuto činnost spíše omezovat neţ ji nadále rozšiřovat. Jedině tak se vyhne do budoucna kritice v tomto směru. Třetím tématem na které jsem se zaměřil byla pomoc nejchudším zemím naší planety, která obnáší především finanční a technickou pomoc. V minulosti bylo MMF vytýkáno, ţe nebyl zaloţen za účelem finanční pomoci nízkopříjmovým zemím a proto by se v ní neměl angaţovat. I tato činnost doznala v poslední době určitých pozitivních změn. Mezi nejvýznamější z nich bych uvedl zejména zavedení nové řady facilit koncesionářské pomoci, které lépe reflektují potřeby a specifika chudých zemí. Za další pozitivní krok vpřed povaţuji zpřísnění podmínek určujících způsobilost jednotlivých zemí pro tento typ pomoci. Tyto podmínky jsou od roku 2010 společné s Mezinárodní asociací pro rozvoj IDA, která se rovněţ zabývá pomocí chudým zemím. Tento krok je důleţitý zejména kvůli úspoře vzácných finančních zdrojů, které jsou na tuto pomoc vynakládány. Sjednocení těchto podmínek je rovněţ pozitivním krokem pro další sbliţování těchto dvou institucí na jehoţ konci by mohlo být přesné rozdělení kompetencí v rámci této pomoci mezi tyto dvě instituce, coţ by ve výsledku opět vedlo k úspoře finančních prostředků a větší efektivitě. V poslední kapitole jsem se zabýval dvěma tématy, která jsou pro budoucnost MMF rozhodující. Prvním tématem bylo hospodaření, které je do značné míry závislé na výši poskytováné finanční pomoci zemím, které mají problémy s nedostatkem finančních rezerv. Nejenţe tento způsob financování je paradoxní vzhledem k tomu, ţe MMF profituje z něčeho co slouţí k nápravě defektů, které se snaţí eliminovat, ale zároveň proto, ţe tento zdroj je nejistý. V letech 2007 a 2008, bylo hospodaření Mezinárodního měnového fondu v deficitu v souvislosti se slabou poptávkou po jeho finančních zdrojích v předešlých letech. Díky globální ekonomické krizi, kterou odstartoval v roce 2008 pád americké banky Lehman Brothers, došlo k obnově poptávky po zdrojích MMF a tím k přechodnému vyřešení tohoto problému. Nicméně do budoucna v souvislosti s ekonomickým oţivením lze očekávat, ţe poptávka po 94

zdrojích MMF opět opadne. Proto se MMF rozhodl provést reformu svého hospodaření, jejíţ základ tvoří na jedné straně výdajové škrty a na druhé rozšířený investiční rámec. Druhým a závěrečným tématem je reforma členských kvót, která je dnes často diskutována v souvislosti s MMF a je s ní přímo spojená budoucnost této instituce. Největším problémem v této otázce je na jedné straně nedostatečné zastoupení rychle se rozvíjejících ekonomik, jako je například Čína nebo Indie, které neodpovídá jejích současné

ekonomické

síle

a zároveň

pocit

vyřazenosti

nejchudších

zemí

z rozhodovacího procesu v této instituci. Na druhé straně stojí vyspělé západoevropské země, Spojené státy americké a Japonsko, které mají souhrně 55 % celkové hlasovací síly v MMF a mohou tudíţ významným způsobem ovlivňovat směřování této instituce. V této souvislosti byla v roce 2008 schválena reforma členských kvót, která by tyto nerovnováhy měla zmírnit. Aby však vstoupila v platnost je potřeba, aby pro ni hlasovalo nejméně 122 zemí reprezentovaných minimálně 85 % celkové hlasovací síly. Na počátku března 2010 akceptovalo tento záměr 65 členů disponujících 70 % celkové hlasovací síly. Ale i kdyby tyto změny vešly v platnost, jsou povaţovány rychle se rozvíjejícími ekonomikami v čele s Čínou za nedostatečné. Proto v současné době probíhá čtrnáctá revize členských kvót, která by měla skončit v lednu 2011, coţ je o dva roky dříve oproti původnímu záměru. Na výsledku této revize spočívá budoucnost Mezinárodního měnového fondu.

95

Seznam tabulek Tabulka č.1

Oficiální finanční pomoc postiţeným zemím v mld. USD............................................13

Tabulka č.2

Čerpání finančních prostředků MMF Ruskem...............................................................13

Tabulka č.3

Revize členských kvót....................................................................................................19

Tabulka č.4

Srovnání prognózy WEO s reálným vývojem v období krizí.........................................24

Tabulka č.5

Výše pouţitelných zdrojů získaných na základě agregované kvóty v mld. SDR...........36

Tabulka č.6

Země, které se zavázaly poskytnout v případě potřeby zdroje na boj s krizí.................37

Tabulka č.7

Výpočet hodnoty SDR....................................................................................................41

Tabulka č.8

Způsob získání zlatých rezerv MMF k 30.09.2009........................................................42

Tabulka č.9

Objem poskytnuté pomoci z účtu GRA v letech 1991 – 2009.......................................45

Tabulka č.10

Stav Stand-By Arrangements k 28.02.2010....................................................................47

Tabulka č.11

Účastníci Flexibilní úvěrové linky. Stav k 31.1.2010.....................................................48

Tabulka č.12

Čerpání Rozšířené facility MMF k 31.1.2010................................................................49

Tabulka č.13

Poskytnuté nouzové pomoci v souvislosti s přírodními katastrofami 1998 -2009.........49

Tabulka č.14

Poskytnuté nouzové pomoci v souvislosti s válečnými konfilikty 2000 – 2009............50

Tabulka č.15

Čerpání ze Svěřeneckého fondu v milionech SDR.........................................................59

Tabulka č.16

Aktuální programy Rozšířené úvěrové facility...............................................................62

Tabulka č.17

Probíhající programy v rámci facility Exogenních šoků k 28.02.2010..........................63

Tabulka č.18

Bilance Svěřeneckého účtu za rok 2009.........................................................................69

Tabulka č.19

Struktura zdrojů účtu PRGF- HIPC................................................................................70

Tabulka č.20

Vyplacené částky v rámci iniciativy MDRI....................................................................72

Tabulka č.21

Aktuální rozloţení členských kvót..................................................................................82

Tabulka č.22

Celkové příjmy a výdaje v letech 1999 – 2009...............................................................84

96

Seznam grafů Graf č. 1

Podíl hlavních rezervních měn na celkových světových rezervách v letech 1989 – 2008............39

Graf č. 2

Drţba SDR k původní alokované částce jednotlivých skupin zemí..............................................40

Graf č. 3

Úroková sazba zvláštních práv čerpání v letech 2000 – 2009.......................................................42

Graf č. 4

Celkový vývoj v poskytování prostředků k doplnění likvidity 1948 – 2009................................44

Graf č. 5

Ukazatel jednoroční finanční likvidity na krátkodobé půjčky. Stavy k 31.12..............................54

Graf č. 6

Finančfní pomoc MMF určená pro chudé země podle regionů v procentech v roce 2009............57

Graf č. 7

Vývoj koncesionářské pomoci v letech 1984 – 2009....................................................................64

Graf č. 8

HDP v bilionech USD za rok 2008................................................................................................80

Graf č. 9

Výše finančních rezerv vybraných zemí........................................................................................80

Graf č.10

Otevřenost vybraných zemí...........................................................................................................81

Graf č.11

Variabilita vybraných zemí............................................................................................................81

Graf č.12

Struktura příjmů MMF v procentech za rok 2009.........................................................................83

Graf č.13

Pohledávky za poskytnutou pomocí z všeobecného účtu rezerv...................................................84

Graf č.14

Vybrané poplatky z poskytnutých půjček......................................................................................85

Graf č.15

Objem poskytnutých/splacených prostředků.................................................................................86

Graf č.17

Rozloţení investičního portfolia MMF v roce 2009.....................................................................87

Graf č.18

Zisky z investic v letech 2000 – 2009............................................................................................88

Graf č.19

Rozdělení administrativních nákladů v letech 2008 a 2009 a plán na roky 2010 – 2011............89

97

Seznam zkratek ADB

Asian Development Bank (Asijská rozvojová Banka)

AfDB

African Development Bank (Africká rozvojová banka)

ČNB

Česká národní banka

EBRD

European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj)

ECF

Extended Credit Facility (Rozšířená facilita fondu)

ESAF

Extended Structural Adjustement Facility (Rozšířená facilita pro strukturální přizpůsobení)

ESF

Exogenus Schock Facility (Facilita exogenních šoků )

EWS

Early Warning System Models modely (včasného varování)

EUR

Měnová jednotka Eurozóny

FCL

Flexible Credit Line (Flexibilní úvěrová linka)

FSAP

Financial Sector Assesment Program (Program na hodndocení finančního sektoru)

GAB

General Arrangement to Bororrow (Všeobecná dohoda o zápůjčce)

GBP

Pound Sterling (anlická libra)

GRA

General Resources Account (Účet všeobecných zdrojů)

G-20

Skupina 20 nejsilnějších ekonomik světa

G-7

Skupina 7 nejvyspělejších ekonomik světa

GFRS

Global Financial Stability Report (Zpráva o globální ekonomické stabilitě)

HIPCI

Heavily Indebted Poor Countries Initiative (Iniciativa na sníţení dluhu nejvíce zadluţených chudých zemí)

IDA

International Development Assotiation (Mezinárodní asociace pro rozvoj)

IMFC

International Monetary and Financial Committe (Mezinárodní měnový a finanční výbor)

LICs

Low Income Countries (země s nízkým příjmem HDP na hlavu)

MBOR

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj

MDGs

Milenium Development Goals (Rozvojové cíle tisíciletí)

MDRI

Multilateral Debt Relief Iniciative (Iniciativa na multilaterální odpuštění dluhu)

MMF

Mezinárodní měnový fond

NAB

New Arrangement to Borrow (Nová dohoda o zápůjčce)

NAFTA North American Free Trade Agreement (Severoamerická dohoda o volném obchodu) ODC

Overseas Development Council (Rada pro zahraniční rozvoj)

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)

OSN

United Nation Organisation (Organizace spojených národů)

PRGF

Poverty Reduction and Growth Facility (Programu růstu a redukce chudoby)

98

PRSP

(Powerty Reduction Strategy Paper) Strategické záměry na sníţení chudoby

RCF

Rapid Credit Facility (Rychlá facilita fondu)

ROSC

Report on the Observance of Standards and Codes (Zpráva o dodrţování standardů a kodexů )

SAF

Stuctural Adjustment Facility (Facilita pro strukturální přizpůsobení )

SB

Světová banka

SBA

Stand-by Arrangement

SCF

Standby Credit Facility - Pohotovostní úvěrová facilita

SDDS

Special Data Dissemination Standard (Speciální standard pro šíření údajů )

SDR

Special Drawing Rights (Zvláštní práva čerpání)

SLF

Short-Term Liquidity Facility (krátkodobá likvidní facilita)

TIM

Trade Integration Mechanism (Mechanismus pro integraci obchodu)

USD

United States Dolar (americký dolar)

WEO

World Ekonomic Outlook (Světový ekonomický výhled)

WTO

World Trade Organisation (Světová obchodní organizace)

JPY

Japonský jen

99

Slovník pojmů Bazický bod (bps) – je jedna setina procenta . Pouţívá se pro stanovení úrokové míry a pohybu cen různých finačních instrumentů. Emerging Markets - rychle se rozvíjející ekonomiky jako například Čína, Indie, Brazilie nebo Mexico atd. Facilita -způsob finanční pomoci poskytované Mezinárodním měnovým fondem Finanční rezervy – zdroje centrálních bank zemí v rezervních měnách. Finanční trh – místo, kde se setkává nabídka a poptávka pro různých produktech, které nabízejí subjekty trhu. Finanční trh se dále dělí na peněţní trh, kapitálový trh, devizový trh a trh drahých kovů. Rezervní aktivum – finanční prostředky, které tvoří finanční rezervy zemí. Jedná se o široce vyuţívané měny v mezinárodním měnovém systému (Euro, americký dolar, japonský jen, britská libra atd.) Hrubý domácí produkt (HDP) – celková hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. Pouţívá se v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států, obvykle za jeden rok. Rovněţ se pouţívá také výpočet HDP na hlavu, tj. veličina značící spíše vyspělost dané ekonomiky. Kapitálový trh – místo, kde dochází ke směně kapitálu prostřednictvím cenných papírů a jejich derivátů, Jedná se o podskupinu finančního trhu. Kondicionalita – soubor opatření stanovených Mezinárodním měnovým fondem, které jsou podmínkou pro poskytnutí finanční pomoci. Nízkopříjmové země – je značení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pro země s HDP na hlavu a rok niţším neţ 1.135 USD (rok 2010) Platební bilance – peněţní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období. Platební bilance zahrnuje export a import sluţeb a zboţí, příchozí a odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků. Účet všeobecných zdrojů – je hlavním účtem Mezinárodního měnového fondu, přes který prochází nejvíce jeho transakcí mezi ním a členskou základnou.

100

Seznam použité literatury Tištěná monografie

[1]

BRŮŢEK, Antonín a kol. Světová Ekonomika na prahu 21. století.1.vyd. Praha: Nakladatelství Velryba, s.r.o., 2003. 197 s. ISBN 80-85860-14-7

[2]

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika – základní rysy a tendence vývoje (2004/2005). 2. vyd. Praha: ETC Publishing, 2006. 257 s. ISBN 80-245-0687-4

[3]

JONÁŠ, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí.1.vyd. Praha: Management Press, 2000. 238 s. ISBN 80-7261-016-3

[4]

KUNEŠOVÁ, CIHELKOVÁ a kol. Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 2.vyd. Praha: C.H.BECK, 2006. 320 s. ISBN 80-7179-455-4

[5]

KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Ekopress, s.r.o., 2007. 743 s. ISBN 978-80-86929-21-7

[6]

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2006. 270 s. ISBN 80-245-1053-7

[7]

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2002. 254 s. ISBN 80-245-0431-6

[8]

SEDLÁČEK, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21.století.1.vyd.Praha: C.H.BECK, 2008. 234 s.ISBN 978-80-7400-012-6

Elektronická monografie

[1]

BusinessInfo.cz. Island analýza příčin kolapsu islandských bank [online] [cit.2009-10-15]. Dostupný z WWW:

[2]

BusinessInfo.cz.. Krizí zasažený Island hledá záchranu v EU [online] [cit.2009-10-15]. Dostupný < z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek /island/krizi-zasazeny-island-hleda-zachranu-eu/1000956/54112/> 101

[3]

BusinessInfo.cz. Základní informace k WTO a DDA [online] [cit.2009-11-15]. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek /pravni-prostredi-celni-problematika/zakladni-informace-k-wto-a- 39073/>

[4]

ČNB. Alokace zvláštních práv čerpání MMF zvýšila devizové rezervy ČNB [online] [cit.2009-12-19]. Dostupný z WWW:

[5]

Dominique Strauss-Kahn. Generální oprava úvěrové politiky MMF [online] [cit.2010-02-15].Dostupný z WWW:

[6]

Evropská komise. Evropská unie v České republice [online] [cit.2010-02-28]. Dostupný z WWW:

[7]

Evropská Komise. Rozpočet EU [online] [cit.2010-02-28].Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/budget/index_cs.htm#5>

[8]

Hospodářské Noviny. Island nalije do Bank 2 miliardy Dolarů

[online]

[cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW : [9]

Hospodářské Noviny. Máte Eura? Aneb jak se rodí Islandští vesláci [online] [cit.2009-11-15].

Dostupný

z WWW:
eura-aneb-jak-se-rodi-islandsti-vekslaci> [10] Ihned.cz. Island se s MMF dohodl na finanční pomoci. [online] [cit.2009-10-21]. Dostupný z WWW:< http://finweb.ihned.cz/c1-37956120island-se-s-mmf-dohodl-na-financni-pomoci> [11] IMF. A Changing IMF – Responding to the Crisis [online] [cit.2009-12-12]. Dostupný z WWW: [12] IMF. Annual Reports – List Annual Reports 2000-2009. [online] [cit.2009-11-21].Dostupný z WWW: [13] IMF. Bolstering the IMF´s Lending Capacity [online] [cit.2010-01-07]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/external/np/exr/faq/contribution.htm> [14] IMF. Cooperation [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW: 102

[15] IMF. Czech Republic: Financial Position in the Fund as of March 31, 2010 [online] [cit.2009-01-12]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/ fin/tad/exfin2.aspx?memberkey1=242&date1Key=2010-03-31> [16] IMF. Debt Relief Under the Heavily Indebted Poor Countries (HIPC) Iniciative[online] [cit.2010-01-25]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/ external/np/exr/facts/hipc.htm> [17] IMF. Exogenus Shock Facility – High Acces Component (ESF – HAC) Dostupný z WWW: [online] [cit.2010-01-25]: [18] IMF. Extended Fund Facility (ECF) [online] [cit.2010-01-25]. Dostupný z WWW: [19] IMF. Financing the Funds Concessional Lending to Low Income Countries [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW: [20] IMF. Gold in the IMF [online] [cit.2009-11-19]. Dostupný z WWW: [21] IMF. Globalization and the Crisis (2005 – Present) [online] [cit.2010-01-08]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/external/about/histglob.htm> [22] IMF. Hungary – 2008 Article IV Consultation Disscusions Concluding Statement [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: [23] IMF. IMF Agrees $ 15,7 Bilion Loan to Bolster Hungary´s Reform [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/ pubs/ft/ survey/so/2008/car110608a.htm> [24] IMF. IMF Governors Formally Approve US $ 250 Bilion General SDR Allocation [online] [cit.2009-11-169].Dostupný z WWW: [25] IMF. IMF Board Backs Plan to Adopt New Income Model for IMF, [online] [cit.2009-11-15]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/external/ np/exr/facts/vul.htm>

103

[26] IMF. IMF Board of Governors Approves Key Element of IMF´s New Income Model, [online] [cit.2009-11-15]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/ external/np/sec/pr/2008/pr08101.htm [27] IMF. IMF Executive Board Adopts Surveilance Priorities for 2008-2011 [online] [cit.2010-01-07]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org /external/np/sec/pr/2008/pr08238.htm> [28] IMF. IMF Lending [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: [29] IMF. IMF Chronology [online] [cit.2009-11-02]. Dostupný z WWW: [30] IMF. IMF Past Disbursements and Repayments for all Members from May 01,1984 to February 28,2010 [online] [cit.2009-03-10]. Dostupný z WWW: [31] IMF. IMF Rapid Credit Facility [online] [cit.2010-03-25]. Dostupný z WWW: [32] IMF. IMF Reforms Financial Facilities for Low-Income Countries [online] [cit.2010-03-19]. Dostupný z WWW: [33] IMF. IMF Standing Borrowing Arrangements [online] [cit.2010-01-07]. Dostupný z WWW: [34] IMF. IMF Stand-by-Arrangement [online] [cit.2009-01-13]. Dostupný z WWW: [35] IMF. IMF´S Financial Resources and Liquidity Position 2010 [online] [cit.2009-12-02]. Dostupný z WWW: [36] IMF. IMF Lending Arrangements as of February 28, [online] [cit.2009-03-15]. Dostupný z WWW: [37] IMF. IMF Vulnerabilities Indicators [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW:

104

[38] IMF. IMF Quotas [online][cit.2009-12-01]. Dostupný z WWW: [39] IMF. Member Financial Data by Country [online][cit.2009-12-15]. Dostupný z WWW: [40] IMF. Membership [online] [cit.2010-12-19]. Dostupný z WWW: [41] IMF. New Rules For Acces to Low Cost Loans Facility[online][cit.2010-02-25]. Dostupný z WWW: [42] IMF. Powerty Reduction and Growth Facility (PRGF) [online][cit.2010-01-19]. Dostupný z WWW: [43] IMF. Powerty Reduction Strategy PRSP [online] [cit.2010-02-12]. Dostupný z WWW: [44] IMF. Reform of IMF Quotas and Voice: Responding to Changes in the Global Economy [online] [cit.2009-12-01]. Dostupný z WWW: [45] IMF. Societal Change for Eastern Europe and Asian Upheaval (1990 – 2004) [online] [cit.2009-11-15]. Dostupný z WWW:< http://www.imf.org/external /about/histcomm.htm> [46] IMF. Special Drawing Rights [online] [cit.2010-11-16]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/sdr.htm> [47] IMF. Standing Borrowing Arrangements [online] [cit.02-11-2009]. Dostupný z WWW: [48] IMF. Staff of international civil servants [online] [cit.2009-12-12]. Dostupný z WWW: [49] IMF. Surveilance [online][cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW : [50] IMF. Technical Assistance [online] [cit.2009-01-15]. Dostupný z WWW:

105

[51] IMF. The Exogenous Shock Facility – High Access Komponent [online] [cit.2010-01-19]. Dostupný z WWW: [52] IMF. The IMF and the World Bank, [online] [cit.2009-12-05]. Dostupný z WWW: [53] IMF. The IMF and the World Trade Organisation, [online] [cit.2009-12-05]. Dostupný z WWW: : [54] IMF. The IMF´s Flexible Credit Line (FCL) [online] [cit.2010-03-01]. Dostupný z WWW: [55] IMF. The IMF´s Trade Integration Mechanism (TIM) [online] [cit.2010-0315]. Dostupný z WWW: [56] IMF. The Joint World Bank – IMF Debt Sustainability Framework for LowIncome Countries [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW :http://www.imf.org/ external/np/exr/facts/jdsf.htm> [57] IMF. The Multilateral Debt Relief Initiative [online] [cit.2010-02-25]. Dostupný z WWW: [58] IMF. The Policy Support Instrument [online] [cit.2010-01-18]. Dostupný z WWW: < http://www.imf.org/external/np/exr/facts/psi.htm> [59] IMF. Transcript of Conference Call on the IMF´s Executive Board Approval of a Stand-By Arrangement for Iceland [online] [cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: [60] IMF. Updated IMF Quota Data – September 2009 [online] [cit.2009-20-02]. Dostupný WWW: [61] International Development Organisation. What is IDA? [online] [cit.2010-0215]. Dostupný z WWW: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL /EXTABOUTUS/IDA/0,,contentMDK:21206704~pagePK:51236175~piPK:4373 94~theSitePK:73154,00.html> [62] Inzertní příloha Revue. Politika EPP-ED a liberalizace světového obchodu, [online] [cit.2010-10-25]. Dostupný z WWW:< http://www.ods.cz/eu/download /docs/EPP-ED4.pdf>

106

[63] Investujeme.cz. Pojištění, nebo pohroma?, [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: [64] Josph E. Stiglitz. MMF znovu selhává [online][cit.2009-12-08]. Dostupný z WWW: [65] OSN. Annual Report 2009 [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: [66] OSN. UN at Glance [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: [67] United Nations. The Milenium Development Goals Report 2009 [online] [cit.2010-02-15]. Dostupný z WWW: [68] WHO. What is the World Trade Organisation? [online] [cit.2010-02-28]. Dostupný z WWW:

107

108

109