Mezinárodní konference Rizika a řízení krizí v zemědělském pojištění Madrid

Zprávy ze dne 21. 3. 2010

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Presidency Copa, 18.3. ................................................................................... 9 Pracovní skupina Vejce a drůbež 19.3. ........................................................ 10 Sarkozy – podpory versus podpory cen .............................................................. 13 2020 – MEP´s ...................................................................................................... 13 EP a trh mléka ..................................................................................................... 13 Irsko..................................................................................................................... 13 Sarkozy a Salon – vývoj...................................................................................... 14 COPA, COGECA Mezinárodní konference Rizika a řízení krizí v zemědělském pojištění – Madrid 15. – 17.3. Konferenci, kterou pravidelně pořádá španělské Mze a ENESA což je oddělení ministerstva specializované na zemědělské pojištění a rizika již 30 let, pozvalo letos také více zástupců Copa-Cogeca, protože téma má co dělat i s budoucím vývojem CAP a rozpočtem. Konference se zúčastnilo přes 600 zástupců z celkem 40 zemí, většina pochopitelně z Evropy. Co z této konference plyne za hlavní závěry především pro zemědělské organizace. Naprostá většina jednání se točila okolo různých forem pojištění, struktur pojišťovacích systémů jak v EU tak v USA, Kanadě, ale příspěvky byly i z Ruska, Indie a Jižní Ameriky. Pro zemědělské organizace z těchto iniciativ vznikají obavy, že kromě běžného pojištění produkce a klimatických změn, se stále více mluví o pojištění příjmů, nebo obratu farem. A k tomu se pochopitelně připojuje snaha o získání dodatečných fondů, ať už na záruky, nebo na financování na EU úrovni. K tomu by prakticky všichni chtěli nějakým způsobem využít část plateb nyní určených na PP (I. Pilíř). Jak španělská vláda, tak zástupci německých pojišťoven jsou podobnému modelu nakloněni. Od poslední konference před 2 roky (dělají se každé 2), zde byl vidět viditelný posun v úvahách a také kvůli tlaku, který se na budoucí rozpočet EU stupňuje ze všech stran. Na ochranu CAP a nutnost zachování PP v plné výši, se zde ozvala jen místopředsedkyně C/C výboru pro Risk management, Paula Grossi a ještě jeden zástupce španělských družstev. Jinak se vše točilo okolo pojištění, fondů, vzájemných fondů a pod. Mám přes třicet stránek poznámek, ale tak se jednotlivá kola jednání (7), budu snažit trochu zestručnit. Úvod do konference provedl státní sekretář Fernando Burgas, který je zároveň ředitelem ENESA. Zdůraznil nutnost pojištění, jeho různé formy a různé stupně vývoje v EU i jinde ve světě. K běžným rizikům se přidaly klimatické extrémy, které jsou ve Španělsku vidět víc než jinde. Řízení rizik bude součástí CAP po 2013 a proto hledání nových forem. Jeho příspěvek doplnil druhý státní sekretář Santiago Menéndez, který vše doplnil o nutnost veřejné podpory, bez níž se nenajde pojišťovna, která by podobná rizika plně pokryla. Ostatně různé formy státní a veřejné podpory byly diskutovány prakticky u všech případů, včetně amerického a kanadského. Zemědělství je sektorem, který je vystaven nejvíce rizikům a proto začalo Španělsko již v roce 1978 pracovat na první formě pojištění s účastí státu. Všechny politické strany se na této formě dohodly a ukazuje, že celá řada zemí španělský model následují. V roce 2007 se

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



dohoda rozšířila o Řízení rizik, do které byly zahrnuty také tržní výkyvy, stabilita příjmů (které zde zabírá každým rokem větší místo). Řízení následků krizí: řešení je sledováno na 3 osách: Obecně: roste počet rizik (biologické, geografické, hydrometeorologické). Na jedné straně vyšší výnosy, na druhé straně více rizik, ke kterým se v posledních letech připojují vážné veterinární problémy. Jak ukazuje vývoj z počátku letošního roku, katastrofy mají největší dopad na nejchudší země. Otázka nemocí zabírá zde samostatnou kapitolu. Jaké řešení: snížení rizik přizpůsobení se převedení rizik (na pojištění) Stát zajišťuje legální ochranu a rámec, farmy se snaží pomocí technologií snížit dopady. Integrované informace: produkce x rizika, snížení úrovně rizik (kombinace kultur), diversifikace produkce (různé cykly), pružnost, úspory z dobrých let na rezervy. Kromě běžných druhů pojištění byly zde zmíněny také „futures“ a jejich různé deriváty. Ale této části moc lidí nerozumělo, protože tradiční „futures“ které se zabývaly výkyvy produkce, počasí a poptávky, byly vcelku předvídatelné, deriváty z posledních let nemají s tím nic společného, je to jen spekulační produkt. Veřejné fondy – fungují především na místní úrovni Veřejná pomoc – daně, úvěry, vládní politika Fondy katastrof – malý vývoj i ve Španělsku (lepší je situace ve Francii), kombinované s možností náhrady kapitálu. Zemědělské pojištění – standardní, nebo indexované (pro skupiny farem ve stejné zóně). Ex ante Ex post pojištění veřejná podpora po katastrofě certifikáty motivace klimatických změn Ve Španělsku se i do pojištění zahrnuly určité funkce, které přebírá od veřejné podpory v případě katastrof. Úhrady mají stále vyvíjející formy (i přes daňové úlevy). Předvídatelné: strategie snížení rizik (klima) jednodušší modely pojištění (a řízení) snížení nákladů řízení Španělská zásada 3 P – private-public-partnership. Kombinace veřejné a privátní sféry. Trvalé přizpůsobování novým požadavkům, hledání nových technologií a inovace, přizpůsobení modelu řízení výkyvům klima, zvýšit možnost pokrytí, i plošné pro nemoci, nebo velké výkyvy trhu.Mikropojištění, futures a další formy. Americký příspěvek – Barbara Leach (RMA) – Risk management Agency. Úvodem prohlásila, že pro USA je zajištění a bezpečnost potravy základem americké politiky. Od roku 1938 se vyvíjí různé formy, založené původně přes Federal Corps Insurance Act. Ten byl upravován v 1980, 1994 a konečnou formu měl při Farm Bill v 2008. Konečná forma měla přinést nižší náklady a širší nabídku pokrytí. Přidalo se rovněž bio, a biotechnologie. Kultury pokrytí: 128 kultur (všechny hlavní komodity) živočišný sektor (pokrytí z 65%) U katastrof je pokrytí 50% úrody, 60% ceny – to je základní kategorie U vyšší kategorie (Buy up) je pokryto vše, úroda až na 85% a ceny až na 100%. Nejvíce je pojištěna kukuřice (39% rozpočtu), dále sója s 21,4%, pšenice s 12,5%, školky 4,9% a bavlna s 2,8%.

2




Od roku 2006 tvoří pojištění příjmů víc než polovinu podílu. Celkem je na pojištění vyhrazeno 79,5 mld dol. Pojištěno je 265 m akrů půdy. Prémie činí 8,9 mld, a náhrady dělaly 4,8 mld. Pojištění má různé formy a kombinace: výnosy, pojištění kapitálu, plochy, zvířata. Prémie se odvozuje od APH (actual production history): To určuje jednak úroveň pojištění, slouží k předpovědi cen a ovlivňuje „futures“. individuální výnosy historická úroveň příjmů index tržních cen daň z celkového příjmu Tyto 4 ukazatele se nyní budou konsolidovat a vznikne nový ukazatel. RMA: příprava politik, programy a regulace, prémiové sazby, shromažďování dat a vývoj prostředí, způsoby plateb. Vše probíhá přes privátní pojišťovny, ale RMA jim hradí A+O cesta (administrativní a operační). Combo: kombinace ochrany cen + výnosů a také standardní pojištění. Lekce z katastrofy ze 30. let (Dust Bowl) na středozápadě USA, kdy písková bouře způsobila velkou katastrofu, byla původním důvodem, dnes má formu mnohem sofistikovanější. Druhý příspěvek měl být z Kanady, ale delegát byl zablokován kvůli sněhové kalamitě na východě Ameriky a jeho příspěvek byl až druhý den. Další příspěvek byl z Polska. Aleksandra Szelogowska, udělala přehled legislativy, vliv EU legislativních převodů a obecné podmínky pro pojištění v Polsku. Nic nového. Podpory z rozpočtu na pojištění: 2006 - 14,1 m € 2007 – 53,9 m€ 2008 – 138,7 m€ 2009 – 38,5 m€ Slabé užití nabídky z počátku (2006 jen 2,5 m€), v 2009 pak již téměř 34 m€. Stát funguje především v připojištění (reasurance), především u úhrad sucha. Brazílie - Edilson Guimares státní sekretář pro zemědělskou politiku. Přehled brazilské ekonomiky, podílu zemědělství, exportu. GDP 1,6 bil dolarů, zemědělství podíl 25,6%. Zaměstnáno 98,8 m lidí, export 198 mld, zemědělské produkty 36,4%. Celkem 851 m ha prostor, pastviny 210 m ha (25%), kultury 64 m ha (8%), lesy Amazonky 36 m ha. Produkce: obilí 1992 60 mt, 2009 143 mt. Pojištění od 1954. Národní společnost nebyla účinná. 1966 – Stabilizační fond 1973 garanční fond pro venkovské aktivity – pojišťovací program se státní zárukou. Progroplus 2005 v loňském roce pojištěno 90% produkce, ale jen 66% hodnoty. Od 2003 nový legální rámec pro pojištění, podpory prémií, od 2007 připojištění. Fond katastrof – je v letošním návrhu na rozšíření. Také zde iniciativa 3 PPP. Podpory 2006 2007 2008 17,3 m$ 145 255 Podpory celkově na kultury (40-70%) z toho sója 39,1%, kukuřice 23,8%, pšenice 18,7% Živočišný sektor (30%), Reasurance především na velké plochy, cílem je zahrnout 10% ze zemědělské půdy. Požadavky na zvýšení limitů pro pojištění kultur - v partnerství s vládami států. Ale je zatím malý zájem, málo pojišťoven, nedostatečná šířka pojištění, omezené rozpočty. Argentina – Daniel Miguez, divize RM, Mze. Velké území s velkými rozdíly klimatu. Vývoz obilí, dobytka. Sója, kukuřice, pšenice, slunečnice. Rozlohy: 12 m ha v 1980, nyní 38 m ha. 90 m t potenciál pro obilí. ORA (office hodnocení rizik při Mze): předává a shromažďuje informace (zonální), vydává mapy rizik, přehledy dopadů srážek, vliv el Niňo, la Niňa na produkci země. Satelitní sledování především stavů dobytka a stav pastvin. Pampa: obilí, olejniny – prakticky vše na export. Stále větší užívání rizikového kapitálu.

3




Víc než polovina půdy je pronajatá. Pojištění nejvíce rozšířeno u hlavního typu farem (mezi 200-500 ha). 26 pojišťoven (180 m dol prémie). Pojištěno 17,6 m ha. Olejniny na 55%, obilí na 42%. Prakticky žádné pro živočišnou produkci. Pojištění se koncentruje na Pampu, jinde velmi malé. Veřejné programy ŘR (řízení rizik): iniciativy u ovoce a obilí. Programy pro jiné provincie: Mendoza: na zavodnění –ovoce a víno, program katastrof. Rio Negro- ovoce, podpora především na prémie, 43% farem je pokryto. Pojištění ve všech provinciích berou hlavně velcí producenti, malí nemají zájem. V rámci nových programů se zařazuje také prevence, Argentina začala přebírat španělský model pojištění. Trvá problém shromažďování dat, chybí finance na celoplošné přehledy. Spolu s brazilským kolegou dali pozvání na kongres Řízení rizik. Brazílie 8. a 9. 6. Diskuse: V US je míra podpory mezi 10-70% u prémií, rozdělení podle států a výší rizika. Iowa, Nevada, Montana, má nejnižší míru rizik, Kalifornie dvojí dělení- specifické kultury a ovoce, a také živočišná produkce ( u té jen na ceny). Brazílie: příprava fondu katastrof (letos), do budoucna pojištění cen. Argentina: stát chce nyní kombinovat pojištění s novými formami. Americká zástupkyně ještě mluvila o anticyklických programech, které mají být nahrazeny pojištěním cen. Provádí se rozbory Hedge commodities, v Chicagu (doposud nefungovalo dobře) a nyní chtějí různé modely kombinovat, aby došli k lepší formě pojištění a podpor. Všude zatím chybí výraznější pokrytí pro sektory zvířat. Účast organizací v řízení rizik. Moderátorem zde byl sekretář CEIGRAM, Alberto Garrido. Jeho ústav, který spolupracuje s řadou universit a kde na výzkumu rizik a řízení pracuje 135 profesorů a 37 externích výzkumníků. Práce začala před rokem a půl a to je příliš brzo na konkrétní výsledky. OECD: Jesus Antón – veřejná politika pojištění: Klima, ceny: Přehled dopadů: 2008 Farm Bill Kanada – Growing forvard framework (08) Mexiko: více podpory, kontrakty futures, EU – Health Check OECD se zabývá především celkovým přehledem a přístupem k zemědělskému pojištění: Všechna rizika versus všechny zdroje = z toho vyplývá další strategie. Katastrofy jako riziko, ale také jako příležitost lepší obnovy. Dopady pro vlády: výkonnost systémů. Vláda má roli prostředníka u řízení rizik. Výkonnost sama: obchod, externalizace prostředků. Realita rizik: občasná, systematické (zvyšují náklady), trh nekompletní (služba vlády). Sociální rozměr: snížit stress, dopady, je úlohou vlády. Katastrofy: dilema prevence x úhrady škod. FAO - José Viňas – role veřejnosti (vlády). DRM- disaster risk management. UN fondy na snížení rizik – chudoba jako dopad. Haiti versus Chili, prevence a obnova. FAO – snížit dopady před, při, po. Kombinace všech prvků, integrovaný DRM přístup. Programy FAO – národní: 3 polohy – lokální, oblastní, národní. Příklady dobré praxe a přístupu: Karibik (s výjimkou Haiti). Horn of Africa (severovýchod), Indonésie. Food Chain crisis management, integrovaný přístup k prevenci a rehabilitaci. WTO - Majda Petschen. WTO a podpory – národní, pojištění kultur, pojištění příjmů – všechny tyto tři otázky WTO také řeší. Ale někdy jsou řešeny v rámci domácích podpor, jinde podpor na export. GSM – global support meassures - by se měly vyloučit. Také její rozbor PP byl zajímavý, že jej spojuje s určitým omezením produkce. Podle WTO by na pojištění neměly být podpory vyšší než 5% zemědělského obratu, jsou považována za domácí podporu. Zařadit pojištění do zelení či oranžové skříňky?

4




OIE: Franck Alleweldt, direktor. Rozbor situace u nemocí, dopadů na sektor, standardy zdraví. Hodnocení výkonnosti veterinárních služeb- 91 zemí bylo vyhodnoceno: Sledování, detekce, očkování, kompenzace. Nemoci stále EU ročně přes 1 mld€ mezi 1997 -2005, plus 4 mld€ stál v té době SLAK pro UK. Studie: prevence x výskyt, pravidelně aktualizovány od 2007, jak ukázala AI, prevence je nejvýhodnější. Nyní připravují studii na pojištění ztrát z nemocí a za jakých podmínek přistupovat k jejich pojištění – na trhu chybí tento typ produktu – otázka intervence státu. Také chybí přehledy statistik u ztrát pro jednotlivé farmy a typy farem. Sestavit Pool pojišťoven (samostatně do toho nechtějí jít). Podpora přes státní strategii boje s nemocemi + vládní kompenzační systém. Zatím nefunguje žádný universální model, omezené zkušenosti oproti pojištění kultur. Požadavek na integrální zapojení do vládních kompenzačních systémů – zatím se kompenzovaly jen ztráty – rozšířit. Národní zkušenosti s pojištěním a řízením rizik. Německo: Eckhardt Engert, Mze. Typy pojištění v Německu: nejvíce na kroupy, ale také dost u nemocí zvířat, letos se připravuje revize této politiky. Sucho představuje v posledních letech téměř ¾ škod. Vyhodnocení mimořádných událostí – záplavy 2002. Ztráty ročně průměrně: sucho 304 m€, deště 53 m€, kroupy 68 m€ (z toho u kukuřice 55 m€). 60% kultur je pojištěno proti kroupám. Fond nemocí: 50% veřejný příspěvek – kompenzace za ztráty, různá úroveň příspěvků podle typů zvířat – veřejná kontrola: - kůň až do 5113€, dobytek až do 3068€, vepř 1278€, ovce 767, kozy 307, kolonie včel 150€, Záplavy 2002 stály Německo přes 9 mld€ - vláda + zemské vlády uhradily přes 50%, s limity 50 000€ na farmu, výjimečně 100 000€ a ve východním Německu až do 1 m€. V 2008 sestavila vláda prevenční pomoc pro případy katastrof. Reakce již v 2009 (kdy bylo schéma schváleno), kompenzace do týdne po události. 1. riziková skupina: kroupy, deště – vláda 50% prémie 2. riziková skupina: katastrofy, záplavy, obtížně se propočítává-bude mít problémy i u pojištění, zahrnuje příliš širokou oblast. Diskutuje se také, zda mají dostat podporu jenom samotní farmáři, problém konkurence (daňové úlevy). Otázkou i pro Němce je, zda zůstanou PP stejné po 2013 v rámci CAP. Pokud se PP sníží uvažuje německá vláda o jiných formách kompenzací. Rakousko: Christian Rosenwirth, ředitel odboru mléka Mze. Přehled zemědělství Rakouska, u pojištění velký důraz na prevenci. 63 let partnerství – spojení v programu u 8 pojišťoven – největší program pojištění proti kroupám. (DHV) funguje jako mutual (vzájemný fond.) 80% farem má pokrytí. Vláda dává ročně 14m€ do fondu. Rozšířeno v 1999 na Austrian marketing board a všichni mají do něho přístup. Většina pojištění jde do kultur, u dobytka je pokrytí jen 30% (především na úhyn). V 2009 bylo pojištěno 938 tisíc ha. Prémie 76,2 m€. Pojištěno na 2,7 mld€. Úhrady 72 m€. Od 1995 se trvale zvyšuje podíl multipojištění (nyní až 75%). Ztráty jsou v sektoru ročně okolo 10%. Nyní připravují další doplňky: klima, větší veřejnou podporu. Využili oproti Německu článek 68. Itálie: ISMEA, Arturo Semerari, president institutu. Národní fond solidarity od 1970 – slouží na kompenzace, dává příspěvky na obranu proti nemocem a pomáhá napojení na pojišťovny. Stát dává 50-80% prémií.

5




U kultur – jednorázové pojistky kombinované Dobytek – jen na nemoci. Do 2003 se institut zabýval převážně sběrem dat, od 2003 má reinsurence fond, který slouží pro rizika katastrof a dále zlepšení podmínek pojistek. Výzvy: zvýšit kapacitu reinsurance zvýšit podíl multi pojistek zapojit nové pojišťovny 2007 reinsurance pool, který také vede ISMEA, připravuje technická pravidla pro nové pojišťovací produkty. Pool – 190 m€ (11 pojišťoven, 3 reinsurance. Itálie rovněž využívá část čl. 68, + možnosti CMO vína). Příprava: pokrytí všech nemocí pokrytí příjmů pojištění úvěrů Garanční fond, Riskcapital fond, podpora bankovnímu rating pro společnosti. Garanční fond – přes 10 mld€. 20% farmářů má záruky kvůli katastrofám, 80% pak pro podpory u úvěrů. Canada: expert dorazil s 24 hodinovým zpožděním. Přehled ekonomiky a zemědělství Kanady. Agro 9% GDP, 39 mld dol export, č. světový exportér. Podíl: obilí 32%, maso 21%, mléko 12%, zelenina 12% a drůbež 7%. Příjmy 2008 – 46 mld dol pro 229 000 farem. Průměrná velikost 300 ha (200 000 Can$] 2007 začátek fungování RMP (risk management programme): Agristability: při výkyvech marží nad 15% Agriinvest: při poklesu marží pod 15% Agriinverace: pro kultury a dobytek Agrrecovery: pro přírodní katastrofy U Agriinvest je podíl vlády a farmářů 50:50 90% kultur je v Kanadě pojištěno, u kukuřice to je 65-70% (méně u krmné). Průměrně je pojištěno 75% produkce. Vláda platí administrativní náklady + 60% prémií, provincie 40%. Úhrady 100% – 60% (většina) – 33%, podle vážnosti události. Pojištění: individua yield based (individ. výnosy) area based: kolektivní, počasí, satelitní důkazy basket of crops (koš kultur) livestock (zvířata): mortalita, ztráty příjmů Plně je pojištěno asi 80 000 farmářů. Prémie 1,366 mld dol, hodnota 11,8 mld dol, úhrady 1,08 mld. Revize celého systému se připravuje letos na jaře. Španělsko přehled ENESA: José Ruiz Většina je pojištěna, rovněž platí i pro nemoci a tento sektor se nyní rozšiřuje o prevenci, pokrytí i lesů a rybolovu. Každým rokem připravuje instituce ve spolupráci s pojišťovnami nové produkty a staré se upravují. Od všeobecných podpor se nyní přešlo na individuálně připravené modely pro každou farmu, Údaje se shromaždují za 5 let a použije se průměru (extrémy se vylučují). Celá instituce zde má celou řadu brožur a přehledů, bohužel drtivá většina je jen ve španělštině, někde jsou zkrácené přehledy v angličtině. Francie: Mathilde Massias – Úřad úvěru a pojištění (při Mze.). Přehled podílu francouzského zemědělství na GDP a zaměstnanosti. Každým rokem je i zde zaznamenáno nejméně za 1 mld€ škod.

6




Národní fond záruk pro případy katastrof (od 1964) - do fondu přichází ročně od státu 180 m€. Od 2002 snaha převézt do pojištění i další formy úhrad. Zatím se příliš nepodařilo. Důvody: omezený rozpočet dlouhé lhůty nedostatečné pro celkový přístup. od 2005 odlišné formy – monokultury - pro celou farmu (nejméně 2 kultury, nebo jiná činnost) Stát hradí 25 – 50 prémie, a již několikátý rok platí pravidlo, že pojišťovny mohou vyplácet zálohy. 2008 asi 30% farem mělo pojištěnou úrodu (kultury), ale jen 3% u stromů a 12% u vinic. Národní bezpečnostní sítě v sektorech nepřispívají k potřebě širokého pojištění. Od CAP 2013 si slibují zvýšení stropů u prémií (na 65%). Z fondu bude v 2011 vyloučeno víno a v 2012 ovoce a zelenina. Od letošního roku snaha připravit podmínky pro sektory, které byly dosud nepojistitelné (louky, a zde sucha zničila přes 50% ploch před 3 roky). FNGCA – pro mimořádná rizik. Sanitární – formou mutuel, již provedeno v rámci Health check, je zde připraven návrh. Indie: G. Pati sekretary Mze. 170 m farmářů, malé farmy 0,31 ha většina. 1950 představovalo zemědělství 60% GDP, 209 to je 16%. Závislost na monzunech (začaly být nepravidelné), přinesou 78% srážek, ale přes 1/3 země je trvale suchá. Pojištění začalo v 1970, ale nefungovalo V 1985 yield index a kompletní pojištění, ale ani to moc nefunguje především kvůli malé velikosti většiny farem. Od 1999 mají národní zemědělské pojišťovací schéma: - úhrady 60-90% - prémie 1,4-3,5% V 2009 pro 25 m farmářů pojistilo za 9,5 mld dolarů (420 mld INR) Pracují s indexem pro pojištění, ale není dostatečně dlouhé historické období. A také meteorologický servis není kompletní. Pojištěno je 10% půdy (větší celky) a přes 40% farem je nepojistitelných. Rusko, Ludmila Košolkina z Mze. Zemědělství představuje 8,5% PIB, pracuje v něm 7,1 m lidí. Potenciál 8,9% světové půdy. Rusko má nyní podíl na světové produkci: 5% u mléka, 3% u obilí, 2% u masa. Ročně exportuje přes 20mt obilí Pojištění od 1991- povinné. Od 2003 vytvořena vládní agentur pro zemědělské pojištění – stát přispívá na prémie. Od 2006 pak další zákon o vývoji. Do roku 2020 má mít Rusko efektivní systém pojištění, nyní stát hradí 50% prémií. 41% jsou privátní pojišťovny, 33% asociací pojišťoven a 26% je nezávislé pojištění. IICA – Meziamerický institut fungující z Costa Rica již 65 let a zahrnuje práci pro 34 zemí střední a jižní Ameriky. Od 2005 mají i zde pomoc na pojištění, ale na plnění závazků se nedostává fondů ani kvalifikovaných lidí. Hlavní roli je spolupracovat a radit vládám, trénovat a školit odborníky. Většina zemí má jen 1 program, pro Andskou zónu jsou 3 typy pojištění, Pro Mercosur jsou podmínky rovněž odlišné v každé ze zemí. Fungují s pomocí příspěvků Světové banky a mezinárodní banky rozvoje. Zajímavý přehled, ale praktická hodnota pro evropské farmáře spíš nulová. Další část měla na starost zástupkyně DG agri Carine Folkenso (z oddělení analýz a pojištění).

7




Udělala přehled o politickém odlišení, odpovědnost za pojištění a řízení rizik a co je ovlivňuje. Rizika: intervence, podíl PP. U produkce: opatření RV, veterinární fond, podpory pojištění, podpory pro mutual fondy. Specifické řešení – pro ovoce a zeleninu a pro víno. Veterinární fond – jako součást CAP rozpočtu, ale spadá pod DG Sanco (300 m€ ročně). Pojištění je ze strany komise (podpory), viděno jako forma státní pomoci a musí být notifikováno Komisí. V členských zemích to má rozdílnou úroveň, vloni představovalo 400 m€. O čem se uvažuje. 10% z PP pro řízení rizik. Formou příspěvků do mutual fondů, podpory prémií ( klima, nemoci, škůdci). Při budoucích úpravách PP se uvažuje jednak o různých formách SAPS, ale také o části PP na pojištění nejen fyzických rizik, ale také pojištění příjmů. V diskusi se ukázalo, že především pojišťovny mají v této věci jasno, chtějí část z budoucího rozpočtu CAP na pojištění (kde to nazývají pojištěním příjmů, a jaký je postoj jednotlivých zemí. Německo o tom uvažuje, Španělsko rovněž. Za Francii zde bylo jen velmi málo zástupců (prakticky nikdo za Groupama, kde bývá obyčejně 20-30 lidí), takže se neví jaký je jejich postoj. Jsou problémy i s definicí příjmů na farmu. Podle daňového přiznání? Politicky přijatelné ale technicky obtížné na EU úrovni – pak jen na národní úrovni. Jak rozdělit část EU CAP rozpočtu? Podle klíče členských zemí – převézt na národní úroveň. Nyní je třeba si 6 mld€, ale v případě poklesu cen o 10% to přesáhne 10 mld, a co dál politicky. V Německu se již o celé řadě možností intenzivně diskutuje. Shoda je, že vyřešit přijatelnost a všechny technické aspekty propočtů nebude snadná věc. Je možné, že nakonec zbudou národní obálky a ty politici rozdělí podle národních potřeb (ale to bude konec CAP, jak ji známe). Paradox: všichni chtějí pokračování CAP, ale zde se za jeho obhajobu postavilo jenom pár farmářů. Nový dokonalejší systém pojištění by měl lépe odpovídat potřebám. Budou podpory dále fungovat také jako sociální faktor? Nakonec této části jednání spíš více otázek než odpovědí. 6 sekce byla věnována kulatému stolu, kde byl RM ukázán pohledem očí pojišťoven. Zde budu již stručnější, docházelo často k opakování argumentů, které zazněly dříve. Mezinárodní pojištění – Noel Sandrine, Evropská asociace pojišťoven. Nekompletní data v zemích, a pro většinu je stále pojištění příliš drahé. EU by měl mít společný rámec, doplňkové úpravy nechat na členských zemích. Také ona se přimlouvá na kombinaci vláda/privátní. Vývoj pokračuje směrem k multirizik. Jí doplňuje President AIAG, Rainer Langer, že vše závisí na požadavcích v jednotlivých zemí na pojistky. K běžným pojistkám na kultury a živočišnou produkci se stále více počítá s extrémními vlivy a výkyvy, a to dnes platí pro celou Evropu. Také on si klade otázku, jak zahrnout pojištění do CAO po 2013. Problémy s lobistickou silou na prosazování odlišných modelů či podmínek, malá účast farmářů v politickém životě, až na výjimky. Pro zástupce ENESA jsou příliš rozdílné podmínky nejen v přírodních otázkách, ale také i ve strukturách celého sektoru (koncentrace). Pojištění by mělo dostatek kapitálů, ale to trvá léta, než se vytvoří. Ideální je partnerství vláda/privátní. Dokázat užitečnost pojištění, ale také získat podporu ve veřejné politice. Jsou nějaká rizika nepojistitelná. Prakticky vše se dá pojistit, záleží jen na ceně. Je také potřeba definovat limity do kterých se dá pojistit. Některé extrémní události se musí řešit jen na základě státní intervence (záplavy, zemětřesení, rozsáhlé požáry). Vlády by měly rovněž připravit záruky, bez kterých se sektor neobejde, a nenastartuje. Také určitá konsolidace pojištění, které v řadě zemí probíhá již víc ne 30 let, přinesla nejen větší znalosti, ale i nové formy, nové fondy a různé formy reakcí na události, které dřív neexistovaly.

8




Také se mění i poptávka ze strany farmářů a mají vůbec pojišťovny kapacitu na tyto požadavky odpovědět? Americký zástupce říká, že pojištění příjmů je velmi náročné cvičení a hlavně nákladné. A kdo může bez státních garancí pokrýt komodity na burze v Chicagu. To jsou rozsahy, které žádná pojišťovna nezvládne. Opět nutnost spolupráce vláda/privátní. Španělský zástupce ENESA říká, že nejdůležitější otázkou zůstává, jak systém přizpůsobit aby byl funkční. US mají druh pojištění, které funguje u pojištění cen, i když je Elami technicky komplikované. Ale ještě jsou zde další otázky. Jsou jednotlivé trhy v EU dostatečně reprezentativní. EU by měla v rámci WTO udělat stejný návrh jako USA v rámci oranžové skříňky. Modely existují, je třeba je rozpracovat a zdokonalit. Němci mluví o vládní bezpečnostní síti a privátním pojištění. V rámci jednání WTO by se měly některé texty změnit (za posledních 10 let došlo k podstatnému vývoji). V poslední fázi třídenního jednání byl zde panel 6 lidí, kteří předložili jejich vizi udržitelnosti pojištění. Jak skloubit rizika a záruky v takových variacích produkce a klimatu, jaký existuje v Evropě. V panelu byla také španělská novinářka s tématem zemědělství a pojištění, a dále mluvčí španělských zemědělských organizací UPA, Coag, Asaja a družstev, a také Paola Grossi za Copa-Cogeca. Ta, jak jsem řekl v úvodu, se snažila předložit představu C/C k této otázce. Kromě CAP mluvila také o nákladech, veřejných intervencích, stálých žádostech o veřejné podpory a vedle toho nikde nedostat stejnou odměnu na trhu za výsledky práce. Síla a její rozdělení v rámci potravinového řetězce, zde bylo tak slyšeno jen velmi málo. Proto referát do sekretariátu C/C, že musí být víc aktivní v hájení zájmů farmářů. Problém byl též v samotném průběhu jednání, na diskusi zbylo jen velmi málo času, prakticky jen 2 – 3 otázky u každého panelu, a to je žalostně málo. Tlak distribuce a obchodu na ceny by se měl stát rovněž součástí jakýchkoliv jednání. CAP musí zůstat silný a zajištění příjmů by mělo nejdříve přijít z trhu, doplněno podporami a teprve v poslední fázi uvažovat o pojištění příjmů. Jednání s distribucí a průhlednost marží, je třeba dále hledat možnosti, jak mít větší finanční nezávislost. Závěrečné slovo měla ministryně zemědělství Elena Espinoza, která dorazila po schůzích Rady i sem. K jejímu hodnocení není třeba dělat komentáře, připravili jej oba sekretáři z ministerstva. Nicméně se ukazuje, že Španělsko a celá řada zemí chtějí mít co nejvíce nástrojů k možným řešením u příjmů farmářů, lepší pokrytí u problému počasí, neúrody a pod. Konečná forma, kterou tyto otázky nabudou v příštích letech není zatím zcela jasná, ale i z této části se ukazuje, jak tvrdá bude bitva o příští podobu CAP 2013.

Presidency Copa, 18.3. I přes různé machinace a odmítnutí od generálního sekretáře, být na jednání bez mého presidenta, se situace vyvinula naprosto nečekaným způsobem. Nedostavila se většina vice presidentů, odmítnutí Pekky jsem ignoroval a řekl jsem mu o průběhu konference v Madridu a potřebě, aby se C/C daleko více profilovala při podobných akcích. Z celého presidency zde byli jen 2 vide presidenti, Kendall a Maat, takže jsem se jim trochu hodil do počtu, jako už několikrát dříve. Také jim jsem zopakoval, co jsem řekl Pekkovi a doporučení řady zástupců, z C/C členských organizací, kteří v Madridu byli, jednak zařadit tento bod jednání na presidium a také na POCC/CCC, kde i mojí kolegové ze Švédska, UK, Řecka, a Německa by měli udělat krátké doporučení. Samotné presidency bylo provedeno mnohem rychleji, než obyčejně. Walshe byl v Japonsku, Sonnleitner měl jednání s vládou v Berlíně, Lemétayer zkoumal jaká je situace po prvním kole voleb ve Francii a jaké budou případné změny ve vládě. President UPA zde rovněž nebyl, ve Španělsku probíhá řada paralelních jednání a

9




schůzek, na které ministryně zve vedoucí organizací, takže času je velmi málo. Teď k bodům presidency. Vzhledem k počtu přítomných se jednotlivé body prakticky nediskutovaly, Walshe je na návštěvě u japonské organizace, a ve většině dalších zemí jsou buď sněmy, nebo konference k CAP a tak se zdá, že načasování této schůze bylo špatné. Kendall schůzi řídil, program byl schválen v navržené podobě a hned se přešlo k bodu 4. situace u stavu placení příspěvků. (Bod 3. aktivity sekretariátu, jsou prakticky stejné jako z POCC/CCC). Příspěvky. Stav je nyní takový, že za Řecko chybí platba za poslední období 2009, u Kypru pak od začátku roku 2009 a organizace neodpovídají na dotazy. Maďarsko má dluh také již jen z poslední splátky. Pekka u této příležitosti řekl, že při poslední návštěvě Rumunska jednal s ministrem a vedoucími několika organizací o vstupu a výši jejich příspěvků. Vidí to příliš optimisticky, a jelikož nemám na presidency žádný hlas, řekl jsem mu k tomu názor o přestávce. Bude to stejný případ jako s Polskem po vstupu, s tím že Poláci nakonec dostali peníze od vlády (do 2012). Ale alespoň již před tím se účastnili celé řady jednání. Z Rumunska tu nikdo nebyl za celé 2 roky, i přes to, že Komise vytvořila podmínky (rozšířila poradní výbory o 2 místa , jedno pro Rumunsko jedno pro Bulharsko), aby tak umožnila jejich zástupcům jezdit do Bruselu za úhradu. A stejně nikdo nepřijel. Zanedbala se veškerá práce, kterou zde kdysi udělal Herbert Kellner a vše se uložilo do archivu a začíná se pracně znova. CAP 2013. Další verze dokumentu, který připravila Shelby a který bude diskutován 31. 3. a popřípadě ještě 1.4. jak na POCC/CCC, tak na Budoucnost CAP skupiny. Byly sem zahrnuty připomínky jak z posledního presidia, tak z POCC/CCC. Dokument by měl být opět na Agriinfo pod ref. PAC(09) 7400:4, tedy čtvrtá verze. Dokument, který má 16 stran je podle mého názoru příliš dlouhý. Řada poslanců z EP projevila zájem ale o stručnější dokument, rádi by viděli přehled na 6-7 stran maximálně. Dalším bodem bylo vytvoření EU katalogu o materiálech pro krmiva. Samotný dokument má několik desítek stran, a tak se zde jednalo jen o pozici C/C. Copa a Cogeca již několikrát schválila myšlenku vytvoření katalogu, jako referenční nástroj pro operátory (první návrh začal v 2008). C/C shromáždila celou řadu organizací a lidí, kteří měli zájem na stejném provedení a předložila celou řadu základních principů. Především že seznam musí odpovídat realitě dnešní na trhu EU a také popisy musí být stručné a jasné. Také označení (labelling) musí zůstat jasné a stručné a v dokumentu se nesmí používat obchodní značky. Samotný návrh katalogu je na Agriinfo pod ref. ADA(10)1830:1 Tam lze nají popis jednotlivých kategorií a materiálů. V první části je obilí se všemi variantami, v druhé části olejniny atd až do sekce 12. K tomuto vysvětlení nebyly žádné připomínky. Na závět schůze chtěli ještě vice-presidenti mluvit o účastech na těchto schůzích, části, které jsem se neúčastnil.

Pracovní skupina Vejce a drůbež 19.3. Skupina měla velmi ambiciózní program, vše v průběhu dopoledne ještě diskuse se dvěma zástupci DG Agri a DG Sanco a příprava na poradní výbor. Předseda Schaeffer nechal schválit agendu a zápis, s několika posuny v pořadí bodů, podle toho, jak přišli experti z Komise. Přehled trhu v jednotlivých zemích. Drůbež, vejce, krmiva.

10




Také jako zvláštní bod se měl projednat požadavek Polska na odložení (o 5 let) pravidla o nových klecích. Trh. Francie: celý sektor se zlepšuje, především a výrazněji u vajec, méně u drůbeže. Vloni mírný pokles produkce, to se od počátku roku zlepšilo a stále se produkce zvyšuje. Mírné obavy, že koncem létě nabídka převýší poptávku. Nyní je spotřeba o 6% vyšší než před rokem, u kuřat, u vajec je to o 2% více. Menší vývozy, které klesají od loňského září. Vloni bylo 40% spotřeby pokryto dovozy z EU. Ceny krmiv klesly, ale ne takovou měrou jako klesly ceny obilí. UK: drůbež – 4%, zlepšila se návratnost, nastává obrat a tak se připravují další investice. Vejce - dobré ceny, i pro vejce z klecí je úroveň dobrá, vývozy do Německa se zvýšily jak v objemu tak hodnotově. Nyní 3 m slepic ve výběhu, do října 2011 má být zcela dokončen převod na nové podmínky. Jednání s Tesco – přes společnou balící organizaci, která dělá přes 60% trhu vajec v UK, jednání je jednoduché a ceny lepší, pro sektor je to výhoda. Irsko: dobrá návratnost, mírné snížení u produkce vajec, dovozy z UK a NL. Portugalsko: drůbež + 4%, ale nyní pociťují dopad krize a tlak distribuce, ceny klesají již 3 měsíc především u kuřat, u krůt pak jak produkce tak ceny -5%. U kuřat se prodávají levnější části. Vejce – stabilita, produkce se od počátku loňského roku zvýšila o 6% a drží se. Investice – chybí prostředky, velká potřeba obnovy, vláda prakticky nepomáhá. Většina produkce vajec stále z klecí (přes 70%). Krmiva – stav lepší, ceny klesly o dalších 7%. U vajec se vrátila ziskovost. Belgie: dobrý rok 2009 jak objemově tak u cen. Ale poslední 2 měsíce se spotřeba opět začal propadat (-10%). Je to především agresivní promoční kampaní okolo vepřového. Ale jak tato kampaň skončí, počítá se s návratem k normálu. Vejce – dobrý stav, ale není lepší u produkce z alternativních chovů, tlak na ceny. Ještě zbývá vyměnit podstatnou část klecí a to povede také ke strukturálním změnám (řada starých chovatelů opustí sektor). Polsko: produkce se zvyšuje, stejně tak export, ceny dobré. Litva: stabilita, stále přes 90% vajec z klecí, ceny krmiv stabilní, připravují nové investice. Holandsko: dobré ceny, 65% v nových klecích. Maso stabilní. Nyní veřejná diskuse okolo užívání antibiotik - má vliv na spotřebu. Estonsko: silný trh, zvýšily se nákupy především místní produkce. U vajec ceny nízké a prakticky neklesly ceny krmiv. Klece – 90% se má vyměnit do 2012. Finsko: maso – menší produkce o 6%, -13% u krůt. Problémy s mrazeným drůbežím masem – velké zásoby distribuce, nechtějí proto příliš čerstvých kuřat. Ceny klesají již 6 měsíců. Vejce – produkce – 7,5%. Problém salmonely, 10% drůbeže muselo být zlikvidováno. Spotřeba klesla o 1,5%. 45% vajec je stále z konvečních klecí. Maďarsko: dobrá situace jak u drůbeže tak u vajec, ceny rovněž dobré, stejný výhled na 2010. Problém pokračuje u krůt, malá spotřeba výrazný pokles exportu. Problém také u kachen a hus. Španělsko: problém chřipky na 1 farmě, měl vliv na spotřebu půl roku. Vejce spotřeba i produkce se snižuje již 4. rokem (- 20% od 2005). Letos čekají zlepšení o 3%. Ceny příliš nerostly ani u vajec ani u masa. Investice: podpory jsou v rukou provinčních vlád, a tak existují velké rozdíly v užití. Podpory v rámci RV někdy trvá až tři roky než je uživatel dostane. Chybí úvěry a situace se nijak nezlepšuje. Itálie: drůbež dobré, na podzim zpomalení, ceny velmi dobré. Vejce, produkce i ceny vzrostly o 20%, lepší poptávka i export.

11




Problémy zůstávají u králíků, ceny dále klesají, o 10% méně porážek. Pro 2010 jsou výhledy mírně optimistické. Rakousko: staré klece již nejsou povoleny, 65% nosnic ve volném výběhu, zbytek v nových klecích a také se zvyšuje podíl bio. Vejce: ceny i produkce stabilní. Maso – objem vzrostl o 7%, ceny stejné. Německo: maso dobrá poptávka, spotřeba opět roste. 94% spotřeby je z německé produkce. U krůt je situace stabilní. Vejce: již nyní je zákaz starých klecí, také větší přechod na volný výběh a bio. Dochází k dalšímu rozšiřování produkce (dřívější pokles kvůli změnám překonán). Otázka klecí v Polsku a požadavek na odložení o 5 let. Polská zástupkyně požadavek přečetla, ale pak odešla a nezúčastnila se diskuse. Drtivá většina zemí jejich požadavek nepodpoří, tvrdí, že by to dalo Polsku cenovou výhodu na dalších 5 let, ale také umožnilo dovozy z 3. zemí do EU. Zástupkyně DG Agri: Direktiva 1999/74EC Opatření 121,131,215. 121 Modernizace. Investice v souladu s EU standardy (přechodné období 36 měsíců). Podpory mladým na investice (také 36 měsíců). Veřejná podpora max. 40% v LFA až 60%. 131. Podpora zavádění standardů založených na EU legislativě a mající dopad na operační náklady farem. Max. 10 000€ na farmu. Degresivní podpora pro max 5 let. 215. Platby na ochranu zvířat. - vysoké standardy pro farmáře, kteří jdou dále než podle podmínek povinných standardů. - podpory jsou roční, pokrývají náklady - dodatečné náklady vyplývající ze změn systému. 121 a 131 – od data, kdy dir. 1999/74 jsou povinná na národní úrovni 215 pak přes transitní období. Zástupce NFU, Charles Burns měl zde právě poznámku k polskému příkladu a řekl, že je evidentní, že Poláci neinvestovali, ale chtějí dodávat na EU trh za starých podmínek. Než se udělá konečné rozhodnutí i o případných výjimkách, měla by se na Komisi sejít zvláštní pracovní skupina producentů, distribuce a DG Agri a DG commerce k projednání podmínek. Musíme znát konkrétní situaci ve všech zemích. DG Sanco – Desmedt a jeho asistentka – referát o stavu u salmonely a campylobakteriosis. Situace je stále ve stavu zkoumání. Z průzkumu v 6 zemích se ukazuje, že vysoký obsah je především u drůbežího masa. U ostatního čerstvého masa je rovněž obsah vysoký při porážce, pak však rychle klesá zatímco drůbeže trvá. Celkové prostředí je prý viděno jako rezervoár bakterií. Při dobrém tepelné opracování (vaření) se jich většina zničí. DG Sanco spolupracuje úzce na otázce spolu s EFSA a jelikož není jednoznačný výsledek do října se připravuje vyhodnocení costs x benefit. Protože třeba u červeného masa je obsah okolo 22-30% ale v okolí je obsah až 80% - je to přenos nákazy? DG Sanco bude průběžně informovat o dalším vývoji.

12




– vzhledem, že zpráva z konference a pracovních skupin je již dost dlouhá, udělám jen krátký přehled nejdůležitějších zpráv z anglického a francouzského vydání Agra.

Sarkozy – podpory versus podpory cen Francie uvažuje i o snížení podpory za předpokladu, že se obnoví podpory cen. Sarkozy kritizoval postup, kdy se podpory přesunují od podpory cen k podporám příjmů, jak to začala v nedávné reformě CAP. Francouzský president chce mít silný mechanismus na podporu cen a obnovit „community preference“ to znamená, žádat stejné produkční standardy u dovozů, jako jsou u EU produktů. Současnou tendenci k posunu podpor směrem k příjmům označil Sarkozy za chybu. Byla to lež když se farmářům slibovalo, že PP pokryjí deficit, když se ceny srovnají na úroveň světových cen, v den kdy na účtu nejsou peníze, nejsou také podpory.

2020 – MEP´s Dostatečné finanční prostředky pro zemědělství je jedním ze základů ekonomické obnovy a zajištění potravy, prostředkem v boji proti klimatickým změnám a za vytváření nových pracovních míst na venkově, při jednání o návrhu předsedy Komise Barroso o strategii do 2020. Poslanci ostře kritizovali fakt, že v návrhu bylo „zapomenuto“ na zemědělství a ponechalo mu jen velmi malou roli v evropské ekonomice. Roger Waite, mluvčí DG Agri, k tomu prohlásil, že i když se o CAP nemluví, je jasné, že bude ve středu všech ekonomických diskusí. Ale poslanci vyjádřili své zklamání o formulaci návrhu, protože podle nich zemědělství má velký potenciál v ekonomické obnově.

EP a trh mléka Na posledním plenárním zasedání parlamentu se drtivá většina poslanců ohradila proti špatným praktikám v potravinovém řetězci a také rozdílech mezi schématy národní pomoci. Report, který předložila holandská poslankyně Sophia Veld žádá, aby měl parlament spolurozhodující roli u otázek konkurence a vyžaduje od Komise rozsáhlé zprávy o vývoji konkurenční politiky a podpor v členských zemích. V reportu se bere na mušku zvláště situace v sektoru mléka, kde se uvádí, že se zde jedná o proti-konkureční opatření ze strany distribuce. Parlament také nebyl zvlášť spokojen se zprávou z vrcholné skupiny mléka, chce mít co nejdříve viditelné výsledky. Parlament také volá po přezkoumání vztahů mezi producenty (především u mléka) a zprostředkovateli a distribucí. Komise by měla rychle navrhnout opatření, která ochrání spotřebitele, ale také producenty před zneužíváním dominantního postavení distribuce.

Irsko Zadlužení farem dosáhlo nebezpečnou úroveň a tisíce farmářů mají vážné finanční problémy. Přístup k půjčkám byl silně omezen, a celá řada farem je bez peněz. Podle centrální banky, dluží farmáři přes 4,9 mld€, což je sice mírné snížení oproti polovině loňského roku (5,2 mld€), ale v těchto propočtech nejsou zahrnuty osobní půjčky, hypotéky a další formy kreditu. Nejvíce jsou zadluženi farmáři dobytka a ovcí s 1,8 mld€ , následuje mléčný sektor

13




s 1,3 mld €. Výsledky z 2006/07 vyvolaly falešné dojmy bezpečného vývoje, na které dnes celá řada farmářů doplácí. Za rok 2009 klesly příjmy o 30%, po poklesu o 12% v 2008.

Sarkozy a Salon – vývoj President strávil na výstavě přes 2 hodiny a poté se účastnil debaty u kulatého stolu s představiteli sektoru. Při té příležitosti oznámil další podporu ve výši 50m€ na úroky půjček. Ale také zde prohlásil, že je třeba, aby se sektor „sjednotil“ v boji za novou formu CAP. Také zde opakoval, co prohlásil již dříve o vývoji CAP: můžeme diskutovat o snížení rozpočtu CAP, ale jen za podmínek, že se obnoví „preference EU“. A to je podle něho i v souladu s podmínkami WTO. Evropa je strašně naivní, když otevírá hranice ze všech stran, bez jakékoliv možnosti ochrany. President požádal všechny odbory a organizace, aby společně připravily pozici pro budoucí CAP. Oproti distribuce je třeba, aby se producenti sjednotili a vytvořili silné celky a mohly tak lépe bojovat o přidanou hodnotu. Sarkozy rovněž slíbil, že bude žádat změny v konkurenčních podmínkách.

14


Mezinárodní konference Rizika a řízení krizí v zemědělském pojištění Madrid

Recommend Documents