Mezinárodní migrace v Latinské Americe přednáška č.5
LA a Karibik – přechod z imigračního regionu na emigrační Rozdílný dopad imigrace na obyvatelstvo od roku 1492 na oblasti: •
•
•
•
Jižní roh (majoritu tvoří obyvatelstvo evrop. původu) Andská oblast (převaha buď Indiánů nebo mesticů na obyvatelstvu) Střední Amerika (obyvatelstvo indián. nebo indián-evrop.původu) Karibik (převaha obyvatelstva původem z Afriky + asij. a evropská minulost)
Zbytky původní populace
3 hlavní migrační fáze Transatlantická imigrace (hl. a nejsilnější proud 1880-1930, poslední významná vlna po 2.sv.válce) 2. Migrace venkov-město (cca 100 mil. lidí v období 1930-1980) 3. a) Imigrace přerůstá emigraci (USA, Kanada) b) Růst vnitřní regionální migrace poč.60 let (např. pracovní migrace) 1.
Transatlantická imigrace hl. a nejsilnější proud 1880-1930, poslední významná vlna po 2.sv.válce)
Imigrace do LA mezi 1800 – 1970 je cca 21 milionů, Nejvýznam.imig.zemí je Argentina (7 mil., 4 mil. reemigrovalo zpět) Nejsilnějším proudem Italové do Argentiny 3 mil.
Nejdůležitější proudy⇒země původu a příchodu Do 19. stol. převažovali Španělé, Portugalci, Afričani (z Angoly a Guiney) Převaha imigrantů z Itálie, Španělska, Portugalska →Argentina, Brazílie, Uruguai (země Jižního rohu) Britové, Francouzi, Holanďané → Karibská oblast Číňané →Peru, Britská západní Indie Afričani (otroci) →Brazílie, Kuba, Portoriko (plantáže cukrové třtiny) Indové →Trinidad (41% populace), Guyana (52%) -
po vzniku nezávislosti některých LA zemí dále převažují Španělé a Portugalci
Podíl imigrantů v zemích LA podle původu („zámoří“ vs. vnitřní) v letech 1970-2000
3. a) Imigrace přerůstá v emigraci (USA, Kanada)
Zejména v 80. a 90. letech po 7,5 mil.imigrantech Imigrace z LA do USA byla 46% celkové populace
b) Růst vnitřní regionální migrace poč.60 let (např. pracovní migrace)
Hnacím motorem jsou rozdíly v GDP a životní úrovni jednotlivých zemí LA Zejm.sousední státy Největší podíl cizí populace v Argentině (13%) – viz tabulka …
Cizinci LA původu v zemích LA
Meziregionální migrace v LAZ Ekonomické důvody, vyšší mzdy Argentina je nejvýznamnějším cílem pro migranty ze zemí Jižního rohu (př. Bolivijci za prací na plantáže cukrové třtiny), Venezuela především migranti z Kolumbie, pak z ostatních zemí LA (v souvislosti s těžbou ropy – Maracaibo, pak Caracas) 2. Hledání nové půdy Např. Brazilci ve východní Bolívii 3. Migrace do a z USA (za vzděláním, za prací) 4. Uprchlíci (80.léta – zejm. válečné konflikty v Salvadoru, Nikaragui a Guatemale, cca 2 mil uprchlíků) 1.
2. Migrace venkov-město (cca 100 mil. lidí v období 19301980)
referát
Stěhování venkov-město, příklad Mexika
Imigrace 20.století
Charakteristické osídlováním vzdálenějších oblastí zejm Evropany (Mato Grosso, Amazonie, Chaco, Misiones, Formosa) – rozvojem železnice, zavlažováním Uprchlíci z 30.-50. let (převažují německy mluvící – Židé, Sudet.Němci, nacisté, kolaboranti) Libanonci (turcos) – po 1.sv.válce, oběti polit.převratu, středně stavovské rodiny s kapitálem zakládají obchody, prům a finanční podniky Imigranti z V Asie – zaplňují mezery po otrocích jako námezní síla, později posun k podnikání Náboženské skupiny (Menonité, Welshové) a bílí imigranti z J.Afriky (70.-80. léta – farmaření)
1980 imigrace 3048 emigrace 4671 migrační saldo 1623
3732 1919 1813
-
Současným trendem je spíše emigrace a pohyb směrem JIHSEVER 2 mil. migrantů z LAZ žilo v regionu ale mimo svou zemi původu (cenzy z 80.let) Ve světě bylo podle cenzů z 90.let cca 12 mil. migrantů z LAC (z toho 8,4 mil. jich bylo v USA) Počet emigrantů z Mexika, Kuby a Jamajky představuje 2/3 z celkového počtu migrantů latinskoamerického původu
Populace LAZ v pol.90. let
Click on the indicator to view a definition
2000
2004
2005
515.0 million
544.1 million
551.4 million
1.5
1.4
1.3
71.2
72.2
..
2.6
2.5
..
Mortality rate, infant (per 1,000 live births)
29.6
26.5
..
Mortality rate, under-5 (per 1,000)
35.7
31.4
..
2.0 trillion
2.0 trillion
2.5 trillion
4.0
5.9
4.4
20.1 billion
41.0 billion
45.6 billion
People Population, total Population growth (annual %) Life expectancy at birth, total (years) Fertility rate, total (births per woman)
GDP (current US$) GDP growth (annual %) Global links Workers' remittances and compensation of employees, received (US$)
Source: World Development Indicators database, April 2006
Hlavní imigrační země
Země s významným podílem imigrantů = země s tradiční evropskou imigrací Argentina (It.,Špan.), Venezuela, J Brazílie (Němci), Uruguay, Kostarika Argentina – nejvyšší % podílu populace narozené mimo LAZ ku celkové populaci dané země
Hlavní emigrační země
Nejvyšší úbytek podle koeficientu emigrace: 1. Vně LAZ mají země Karibiku (Barbados – až 17%) (Portoriko-USA, Barbados a Jamajka-V.Británie, MexikoUSA) Př. 12 mil. Mexičanů v USA na poč. 90.let (v 70.letech 0,8 mil.)
2. V rámci LAZ (Paraguay okolo 10%) (Jamajka-Panama, Barbados-Curacao, Peru-Ekvádor, Salvador-Honduras, Haiti-Dom.rep.)
Charakteristika vybraných migračních proudů
Jsou nějaké podobnosti mezi imigračními a emigračními proudy?
Např. Argentinci v zahraničí jsou více vzdělaní a pracují na lepších pozicích než imigranti v Argentině Imigranti ze zemí Jižního roku jsou vzdělanější Obecně platí že na menší vzdálenosti migrují lidé s nižším vzděláním, než ti, co jdou dále (př. do USA)
Braceros z Haiti
Haitians in the the sugar-cane fields
Two elderly Haitians in a bateye “Thousands of Haitian braceros farm hands - live in these huts, scattered throughout the sugar-cane plantations which cover the country. Conditions are often inhuman”
Border post between the Dominican Republic and Haiti
Hlavní determinanty mezinárodní migrace v LAZ
Stav zemědělství (nerovnoměrné rozdělení půdy, rozkouskování půdy, vyčerpávání půdy → chudí rolníci z Paraguaye, Bolívie, Chile a Kolumbie se stěhují do Argentiny a Venezuely) modernizace zemědělství, růst sídel, prudký demografický růst, šíření vzdělanosti, změny v kulturním chování rozdíly v živ. podmínkách vysílajících a přijímajících zemích, polit. nestabilita a pronásledování, přístup imigrantů k informacím o cílových zemích, technické vymoženosti v komunikacích a dopravě
Migrační politiky –příklad Argentiny - regulace mez. migrace v čase - proimigrační politika do poč. 20.století - z ekon. a ideolog. důvodů selektivita v 30.letech – významné změny v imig.politikách - Restrikce po imigračním nárůstu v důsledku 2.sv. války (začala dominovat imigrace ze sousedních zemích) - regulace nelegálních migrantů