Mexiko
MEXIKO = Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos) Rozloha: 2.000.000 km2 – tj. 25krát větší než ČR; 15. největší stát světa Počet obyvatel: 115 miliónů; 11. nejlidnatější stát světa Hustota zalidnění: cca 54 obyvatel /km2 Hlavní město: Ciudad de México (Mexico city) – cca 20 miliónů obyvatel – 3. největší město na světě Úřední jazyk: španělština Měna: Mexické pesos (1 peso = cca 1,50 Kč) Státní zřízení: federativní republika tvořená 31 státy a distriktem hlavního města; nejznámější státy – Yucatán, Quintana Roo, Chiapas, Oaxaca, Jalisco, Chihuahua Nejvyšší hora: Pico de Orizaba (5611 m) Nejdelší řeka: Rio Bravo del Norte (v USA nazývaná Rio Grande) Největší poušť: Chihuahuanská poušť
-1-
Mexická vlajka: - mexickou vlajku tvoří trikolóra, tři svislé pruhy – zelená jako symbol nezávislosti, bílá jako čistota náboženství a červená značí jednotu spojení španělské, indiánské a míšenecké krve - uprostřed je státní znak – hnědý orel sedící na kaktusu a držícího v zobáku zeleného hada – výjev má původ v aztécké legendě o založení Tenochtitlánu: podle této legendy měli Aztékové putující ze své původní země Aztlán (země volavek) založit nové město tam, kde spatří tento výjev – orla sedícího na kaktusu a požírajícího hada; tento výjev spatřili na ostrově v jezeře Texcoco a založili zde hlavní aztécké město – Tenochtitlán (dnešní Mexico city)
Historie: - na území Mexika se vyskytovalo několik významných indiánských kultur – např. Olmékové, Mayové, Aztékové - 1492 – Kryštof Kolumbus objevil Nový svět (přistál na ostrovech Kuba a Haiti) - 1519 – k břehům Mexika připlul španělský dobyvatel Hernán Cortés - 1521 – Cortés dobyl hlavní město Aztécké říše – Tenochtitlán [tenočtytlán] a tím si podrobil celou Aztéckou říši - 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México - počet domorodých obyvatel klesá; z původních cca 10 miliónů v době objevení Mexika Španěly na milión obyvatel (zejména kvůli zavlečení nových chorob – spalničky, neštovice) - 1867 – Mexiko se vymanilo z područí Španělska, USA a Francie a stává se nezávislým státem
-2-
Geografie: - Mexiko se vyznačuje neobyčejně různorodým a silně členitým reliéfem - převážná část Mexika je hornatá – asi 80% Mexika pokrývají hory - nejvýznamnějším horstvem Mexika jsou severoamerické Kordillery, které se na území Mexika dělí na 2 větve – Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental, mezi nimi leží Mexická náhorní plošina - mezi městy Mexico city a Veracruz jsou obě větve Kordiller propojeny tektonickou poruchou, na níž navazuje Eje volcanico (Vulkanická osa), která zahrnuje sopky Pico de Orizaba (5611 m – nejvyšší hora Mexika) – v jazyce domorodců se nazývá Cictlaltépetl, tj. Hvězdná hora, slavný Popocatepetl (Kouřící hora, 5452 m), Nevado de Toluca, Malinche atd. - nejmladší mexická sopka Paricutín vznikla teprve v roce 1943 - v SZ Mexiku – Barranca del Cobre (Měďený kaňon) – série více než 20 kaňonů (oblast je 4krát větší než Grand Canyon v USA) - pro Mexiko je typická také poušť – převážně na S a SZ země – vznikají kvůli srážkovému stínu Kordiller; pro mexické pouště jsou typické kaktusy - největší pouští Mexika (i celé Severní Ameriky ) je Chihuahuanská poušť – nachází se v nadmořské výšce 1000 – 1500 m.n.m. – velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou (v zimě v noci i mrzne) - další známou mexickou pouští je Sonorská poušť
Ciudad de Mexico (Mexico city): - označuje se také jako D.F. (Distrito federal = federální distrikt) - jeden ze státotvorných jednotek Mexika - je to nejstarší souvisle obývané město na západní polokouli - město se rozkládá na naplaveninách obrovského vyschlého jezera v nadmořské výšce zhruba 2200 m - velkým problémem je znečištění vzduchu a vody, nedostatek pitné vody, chudoba, nadměrný dopravní ruch a kriminalita - dýchání mexického vzduchu lze prý srovnat s denní spotřebou 40ti cigaret - velké sociální rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí - náměstí Zócalo je druhé největší na světě - Metropolitní katedrála se začala stavět v roce 1573 a trvalo dalších 250 let než byla dokončena - je to největší kostel v Latinské Americe; východní strana katedrály se ale propadá - podloží je nestabilní a neudrží těžké koloniální stavby - Národní univerzita (UNAM) byla založena v roce 1550 - druhá nejstarší univerzita na americkém kontinentu - v roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry - roku 1985 zasáhlo město zemětřesení o síle 8,1 stupňů Richterovy stupnice
-3-
Významné předkolumbovské civilizace: Mayové: - původní obyvatelé jižního Mexika a Střední Ameriky - na rozdíl od ostatních starověkých civilizací (Řecko, Egypt, Indie, Mezopotámie) se mayská civilizace neusadila v klimaticky příznivé oblasti , kde se daří zemědělským plodinám, spíše naopak; i přesto dosáhli velké intelektuální úrovně - první Mayové se na území Mexika usídlili zhruba 2500 let před naším letopočtem - výskyt prvního zemědělství - vrcholu dosáhla mayská civilizace kolem roku 800 - typické mayské město fungovalo jako náboženské, politické a tržní centrum pro okolní zemědělské osady - Mayové nikdy netvořili jednotnou říši - jejich písmo bylo jediné opravdové písmo v celé předkolumbovské Americe - astronomie byla také velmi vyspělá, pravděpodobně věděli, že Země je kulatá - matematika Mayů – mezi hlavní matematické znalosti Mayů patří vyspělá dvacítková soustava - dvacítková soustava prý dokazuje, že chodili bosi a byli zvyklí počítat na prstech rukou i nohou; základ jejich matematiky tvořilo 20 číslic včetně nuly (nulu většinou starověké civilizace neznaly a v Evropě se nula začala používat dokonce až ve 12.století); znalosti nuly a matematickým operacím s ní spojených se připisuje velká důležitost -ukazují na neobvyklou intelektuální vyspělost Mayů; číslice byly tvořeny ze tří znaků: nul - lastura, jedniček - tečka a pětek -čára - mayský kalendář - je nejpokročilejším kalendářem domorodých obyvatelů Střední Ameriky; pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých pozorování opakujících se astronomických jevů - Mayové spojovali průběh času s úkazy na obloze (pravidelnými pohyby Slunce, Měsíce, planet a slunečních zatmění) - všechna hlavní díla mayské architektury mají hvězdný půdorys, tzn. že byly postaveny tak, aby umožňovaly pozorování slunce, měsíce a některých hvězd či planet a pomohly tak Mayům předpovídat zatmění slunce a pohyby měsíce a Venuše
-4-
Významná mayská města: - Chichen Itza - bylo postaveno mezi lety 600 - 1500 - jeho nejznámější stavbou je Kukulkánova pyramida - Kukulkán je hlavní mayský bůh a je bohem slunce a nebes; pyramida je postavena tak, že při jarní rovnodennosti, když zapadá slunce, ozáří pyramidu a jak postupně zapadá, vypadá to, že se po boku pyramidy plazí had a postupně mizí (had byl totiž znakem boha Kukulkána) - Palenque - jeho nejdůležitější stavbou je Chrám nápisů, ve kterém se ukrývaly ostatky knížete Pakala, dávného vládce Palenque, objeveny byly až v roce 1952 - Calakmul - leží asi 30 km od guatemalských hranic a obklopený tropickým deštným lesem - v dobách největšího rozkvětu mayské civilizace bojovaly o moc dvě království Calakmulské a Tikalské (Guatemala)
Aztékové: - Aztékové tvoří velmi důležitou součást historie Mexika - Aztécká říše byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe - rozkládala se na území středního Mexika od dvanáctého do patnáctého století - aztécké hlavní město bylo Tenochtitlán[ tenočtitlán] - na území dnešního Mexico city Tenochtitlan je tedy historickým předchůdcem dnešního Mexico City - podle legendy totiž museli Aztékové opustit svou původní vlast Aztlán (země volavek) na severu; na svém putování měli potkat výjev - sedícího orla na kaktusu požírajícího hada - toto místo našli na ostrově uprostřed jezera Texcoco; Aztékové rozšířili svoje město do podoby metropole čítající až půl milionu obyvatel - vrcholného rozkvětu Aztécká říše dosáhla v 15. století, kdy si dokázala podmanit všechny své okolní kmenové státy - náboženství Aztéků vyžadovalo časté lidské oběti, které byly mezi Aztéky využívány daleko častěji než u ostatních kultur střední Ameriky - Aztékové pěstovali rýži, kukuřici, bavlnu, banány, z koření pepř a vanilku; pěstovali též tabák - Aztékové používali jako jednoduché platidlo kakaové boby - Aztékové přijali Španěly v míru, považovali Cortése za boha, který se vrátil z východu - v srpnu roku 1521 dobyl Hernán Cortés Tenochtitlán a tím i celou Aztéckou říši - k rychlému zániku Aztécké kultury přispěla krutost španělských dobyvatelů i infekční choroby (hlavně neštovice, spalničky a tyfus), které tam dobyvatelé zavlekli a kterým během šedesáti let podlehlo téměř osmdesát procent původního obyvatelstva - jejich jazykem je nahuatl
-5-
Olmékové: - poprvé se v Mexiku objevili kolem roku 1200 př. n.l.; hlavně kolem Mexického zálivu - jejich původ není známý; Olmékové znamená “Lidé ze země kaučuku” - nazývali je tak Aztékové - Olmékové byli první, kdo začal stavět monumentální sídla - hlavním rysem jejich kultury jsou obrovské hlavy vytesané z kamene - zánik olmécké kultury pravděpodobně zapříčinil velký rozvoj mayských měst
Flóra Mexika: - charakteristickými rostlinami Mexika jsou kaktusy, kterých zde roste cca 100 druhů (nejznámější jsou velké kaktusy Saguaro, které mohou dorůstat výšky až 18 metrů) - na JV Mexika převažuje tropický deštný les - liány, epifyty a orchideje – charakteristickými epifyty jsou bromélie kaktusovité: - jsou čeleď sukulentních rostlin - charakteristickým znakem jsou trny (přeměněné listy) - trny často slouží k ochraně před býložravci, ale omezují také ztráty vody při fotosyntéze - kaktusy mají silnou, voskovou kutikulu, zanořené průduchy (snižuje ztráty vody), trny (snižují ztráty vody) a zdužnatělý stonek, který je schopen dlouho uchovávat vodu; kořeny kaktusů jsou schopné velmi rychle čerpat vodu bromélie: - jsou převážně epifytické, ale existují i pozemní druhy - typické jsou listy v růžicích (napomáhá při hospodaření s vodou - hromadí se v ní voda) - listy často zdužnatělé, uspořádané ve spirále - mezi bromélie patří ananas orchideje: - obývají především stromová patra tropických pralesů - mají krásné barevné květy - mezi orchideje patří vanilka agáve: - sukulentní rostlina, několik druhů - mají velkou růžici tlustých listů s ostnatým okrajem, končících obvykle dalším ostnem - má průmyslové využití - vyrábí se z ní vlákno sisal - modrá agáve - vyrábí se z ní tequila, z jiného druhu agáve se vyrábí mezcal avokádo: - typické mexické ovoce; avokádo je plod hruškovce přelahodného - zvenku je tmavozelené až černé, uvnitř světležluté až zelené - vyrábí se z něj typické mexické guacamole - “pomazánka” z avokáda - je bohatým zdrojem minerálních látek a vitamínů
-6-
Fauna Mexika: Jaguár: - největší americká kočkovitá šelma - vyskytuje se hlavně v deštných lesích, ale i v zalesněných a otevřených terénech - srst má jaguár většinou žlutohnědou, ale může být také černá - na srsti má skvrny (rozety), které připomínají květ růže a které mu slouží jako maskování - patří mezi ohrožené druhy hlavně kvůli ztrátě vhodného prostředí - byl důležitým symbolem pro Maye i Aztéky Mravenečník mexický: - patří mezi chudozubé, skutečně nemají žádné zuby - obývá pralesy střední Ameriky - na rozdíl od mravenečníka velkého tráví veškerý čas v korunách stromů - má silné přední končetiny s dlouhými drápy a umí výborně šplhat - živí se především mravenci a termity a k jejich lovu používá svůj dlouhý lepkavý jazyk - mravenečník špatně vidí, ale má velice dobře vyvinutý čich Vřešťan černý: - patří mezi ploskonosé opice čeledi chápanovití - má dlouhou černou srst a chápavý ocas, který je na spodní straně holý a jeho pokožka je protkána hmatovými nervy - vřešťani jsou nejhlasitější opice a pravděpodobně nejhlasitější savci na světě - rytmické houkavé zvuky se nesou krajem na kilometry daleko - vřešťani jsou vegetariáni a živí se výhradně listy a plody Chápan středoamerický: - patří mezi ploskonosé opice čeledi chápanovití - mají velmi dlouhé přední i zadní končetiny a svůj dlouhý ocas používají jako pátou končetinu - jsou to velmi čiperné a obratné opice - patří k vůbec nejobratnějším stromovým primátům Tapír středoamerický: - patří do řádu lichokopytníků - je největší americký tapír, dospělci dorůstají až 2 metry na délku - je býložravý, živí se pupeny a listy stromů a keřů a spadaným ovocem - obývá mokřady, bažiny a mangrovové porosty, ale žije v tropickém deštném lese, monzunovém opadavém lese Aguti středoamerický: - patří mezi hlodavce - živí se různými plody a semeny, a tím napomáhá rozšiřování rostlin Ara arakanga: - je jedním z největších a nejnápadnějších z čeledi papouškovitých - jeho přirozeným biotopem jsou tropické deštné lesy, savany a plantáže - je silně ohrožen vyhubením - příčinou je především zničení velké části tropického deštného lesa - v opeření převažuje jasně červená barva
-7-
Kolibříci: - tvoří samostatnou čeleď kolibříkovití, vyskytují se pouze na americkém kontinentu - přezdívá se jim létající drahokamy - mají dlouhý zobák, který je často specializovaný pro určitý druh květu, živí se zejména nektarem rostlin - nektar přitom nasávají pomocí dlouhého vysunovacího jazyku; požírá také drobný hmyz - další jejich zajímavostí je, že jako jediní ptáci dovedou létat dozadu, do stran nebo se vznášet po relativně libovolnou dobu na jednom místě Hoko proměnlivý: - patří mezi ptáky řádu hrabavých - žijí pouze v Americe, obývají převážně tropické deštné lesy - na hlavě mají hřebínek z dopředu stočeného peří - jsou to všežravci kteří v prvé řadě se živí plody, semeny, květy i čerstvými výhonky rostlin Sklípkan potulný: - přezdívá se mu tarantule mexická - není jedovatý, ale když se cítí ohrožený, dokáže se bránit; při nebezpečí si tře zadníma nohama zadeček a vystřeluje červené žahavé chloupky se silným alergenem Kondor krocanovitý: - je to mrchožrout žijící v Severní Americe - jako jediný z dravců se orientuje čichem; kondor krocanovitý má vynikající čich a na několik kilometrů ucítí zkažené maso - vytváří hejna čítající okolo 50 jedinců, která hřadují na jednom stromě - zajímavostí je, že kondoři nikdy nemají jistotu, zda v dohledné době znovu najdou mršinu, dokážou se nažrat tak, že nemohou ani vzlétnout a musí několik hodin počkat, až trochu vytráví Kondor havranovitý: - patří mezi dravce - je celý černý a jeho hlava je lysá a šedá s jakoby vrásčitou kůží - žije v hejnech, především v nížinách a v otevřené krajině - příležitostně se ozývá chrochtáním a syčením Karančo jižní - dravý pták, který připomíná papouška; mrchožrout - zajímavostí je, že karančo se raději pohybuje po zemi než létá Plameňák karibský - dorůstají výšky 120 až 140 cm, ale váží jen 3 kilogramy - mají růžové peří s černými pery na křídlech - velký zahnutý zobák slouží k cezení vody a získávání potravy - živí se bezobratlými živočichy, korýši, hmyzem a řasami - plameňáci jsou růžoví díky řasám, které obsahují karoten. Pokud by jim tyto řasy chyběly ve stravě, měli by bílé peří Ropušník trnohlavý - místní obyvatelé mu říkají tapaya - jeho kůže nese maskovací zbarvení, díky kterému ropušník dokonale splývá s okolím - zajímavostí je, že cítí-li se ropušník ohrožen, vystřikuje krvavé slzy
-8-
Mořské želvy: - na mexické pláže připlouvá klást vejce šest ze sedmi druhů mořských želv; většina je ohrožena vyhynutím - želvy připlouvají klást vajíčka na tu pláž, kde se samy vylíhly - mezi nejznámější zástupce mořských želv patří karety a kožatky
Tropický deštný les: - tropický deštný les je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím - obvykle zde ročně spadne více jak 2000 mm srážek - tento biom najdeme zejména v rovníkových oblastech Země - tropický deštný les se skládá z několika pater - nulté patro je mechové patro - řadíme sem všechny mechorosty a lišejníky - první patro se nazývá bylinné - řadíme sem všechny byliny a dřeviny do 1 metru; není příliš bohaté díky velkému zastínění - dalším patrem je keřové patro a patří sem dřeviny menší než 5 metrů - posledním patrem je patro stromové, které se u tropického deštného lesa dělí na několik částí - spodní od 5 do 10 metrů, střední od 10 do 30 metrů a vrchní od 30 do 50 metrů.
Pojmy k vysvětlení: Endemit - za endemický druh neboli endemita označujeme živočicha nebo rostlinu, který se přirozeně vyskytuje pouze v jedné lokalitě na světě Eroze - je přirozený proces rozrušování objektů na zemském povrchu (půda, horniny, skály); příčinou eroze je mechanické působení pohybujících se okolních látek především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu Horká skvrna - je místo v zemském tělese, které je charakteristické zvýšeným tokem geotermální energie – mohou se nacházet i mimo místa, kde se stýkají litosferické desky – nachází se na mořském dně i na kontinentech Zemětřesení - je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů Sopka - místo, kde na povrch proniká (či pronikalo) magma a vulkanické plyny příčina vzniku sopek: - tektonické tlaky (např. subdukce desek = podsouvání desek) – místa tzv. horkých skvrn
-9-
Litosférická deska (tektonická deska) - mohutná deska zemské kůry, která tvoří vrchní část zemského povrchu - zemský povrch tvoří 6 velkých desek (Pacifická, Severoamerická, Jihoamerická, Eurasijská, Africká, Antarktická, Indo-australská - ta bývá někdy rozdělována na Indickou a Australskou desku) a několik malých desek (Nazca, Kokosová, Fiflipínská, Arabská, Juan de Fuca, Karibská, Scotia, Egejská, atd.)
Kaňon - kaňonem označujeme dlouhé, hluboké, poměrně úzké říční údolí se strmými svahy nebo svislými skalními útesy po obou březích - prvním předpokladem vzniku kaňonu jsou nevyrovnané spádové poměry, tedy rychle tekoucí řeka - ta se zařezává stále hlouběji do podloží; zvětrávání obnažených skal, periodické sesuvy a další nástroje eroze postupně průrvu rozšiřují a modelují v ní složité skalní útvary - neustálé eroze a sesuvy s dalšími přírodními pochody stále proměňují tvář zdejší krajiny a hloubku i šířku kaňonu Sukulenty - rostliny, které umí ve svém těle shromažďovat vodu a díky tomu mohou přežít dlouhá období sucha; rostou převážně v pouštích a polopouštích
Biom - jako biomy označujeme hlavní ekosystémy Země s podobnými přírodními podmínkami - mezi biomy patří např. tropický deštný les, savana, pouště a polopouště, step, tajga a tundra
-10-
Ropa - je hořlavá olejovitá kapalina tvořená směsí uhlovodíků - těžba ropy je vázána obvykle na rovinaté oblasti, které kdysi byly nebo stále jsou mořským dnem - v něm vznikla ropa přeměnou zbytků dávných odumřelých organismů rostlinných i živočišných – v současné době se ropa těží převážně pomocí vrtů
-11-
