METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ KREATIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 1. SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

2

2. BRAINSTORMING

3

3. BRAINWRITING

3

4. MIND MAPS

4

5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY

6

VOLITELNÝ PŘEDMĚT BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VŠCHT PRAHA

ROZVOJ SOCIÁLNÍCH KOMPETENCÍ

PRAHA 2011

Úvod: U složitých, těžko uchopitelných problémů není snadné předem jednoduše vybrat kritéria, ale ani identifikovat problém, nebo jej analyzovat. V situacích, kdy je vhodné se podívat na řešení problému v co největší komplexnosti, případně nově (neboť tradiční postupy selhávají, nebo nepostačují) využíváme metody kreativního řešení problémů.

POZNÁMKY: METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

1. SKUPINOVÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Kdy je výhodné použít skupinové rozhodování:

  

Synergický efekt – společný výkon je vyšší, než součet výkonů jednotlivých členů Potřeba různorodých informací – více lidí má více zdrojů dat Kreativní rozhodování – ostatní kolem poskytují návody

Bariéry tvůrčího rozhodování

   

Dělalo se to tak vždy – a proto ani nepřemýšlím, že by to šlo jinak Budu vypadat divně – snaha nevyčnívat z davu, z průměru Sklon rozhodovat okamžitě – abych ušetřil čas Existuje jediná správná odpověď – výchova na většině škol

2

SHRNUTÍ: Problémy lze řešit individuálně i skupinově. Skupina přináší nové nápady, lze v ní o problémech i návrzích na řešení diskutovat, ale na druhou stranu mohou mít společníci i negativní vliv. Rozhodně je však skupinové rozhodování vhodnější pro kreativní řešení problémů. Kreativní rozhodování se uplatňuje v případech nových problémů, s kterými rozhodovatelé nemají zkušenost a které obvykle nemají jednoznačné řešení. Rozhodovat se kreativně je však poměrně náročné, protože lidé mají řadu bariér, které jim brání jednak jinak než konvenčně. K překonání těchto bariér je obvykle nutné členy skupiny stimulovat. Často se zpočátku řeší různé úkoly, které s vlastním problémem nemají nic společného. Jejich cílem je přimět rozhodovatele opustit tradiční úhel pohledu. Teprve poté je vhodné přistoupit k realizaci určité techniky kreativního rozhodování.


2. BRAINSTORMING

Pravidla

 Kvantita má přednost před kvalitou  Žádná kritika - vyřčený nápad se pouze zapíše, nikdo se k němu nevyjadřuje

Proces řešení

 Výběr skupiny – důležité je, aby byla dostatečně heterogenní  Výběr moderátora – musí být schopen všechny vtáhnout „do hry“  Vytvoření prostředí – příjemné, stimulující prostředí pomáhá  Pravidla brainstormingu – vysvětlit, napsat  Hodnocení nápadů – až po časovém odstupu

METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

POZNÁMKY:

3. BRAINWRITING POSTUP:  Definujeme problém a zapíšeme ho na flip-chart  Rozdělíme skupinu do podskupin o 5- 8 lidech a po dohodnutý časový úsek píšeme na kartičky návrhy řešení daného problému. Pravidla práce:  Každý pracuje sám za sebe, co námět, to lístek papíru.  Pracujeme mlčky.  Píšeme všechny náměty, které nás napadnou.  Píšeme hůlkovým písmem, zápisy musí být čitelné i pro ostatní.  Všechny náměty pokládáme doprostřed stolu do zásobníku námětů tak, aby byly k disposici ostatním.  Kdokoliv může kdykoliv nahlédnout do zásobníku námětů a nechat se inspirovat.  Všichni se snaží vyprodukovat co nejvíce námětů.  Vytvořenou sumu nápadů ve skupině probereme, vyřadíme duplicity (náměty, které jsou stejné, ale jinak formulované) zhodnotíme a roztřídíme štítky podle následující A, B, C škály: A -Naprosto zásadní námět, rozhoduje o celkové kvalitě řešení problému B -Důležitý námět, ale........... C -Ostatní náměty

3


POZNÁMKY:

3. BRAINWRITING Z takto předtříděnými náměty pracujeme dále při vytváření variant řešení Skupina se pokusí o prvotní určení kategorií pro strukturaci námětů, takto vytvořené názvy kategorií označí viditelně pro další práci. (Např. jinou barvou,…) Postupně jednotliví členové přečtou vždy jeden námět a oznámí skupině svůj názor o zařazení námětu pod některou z kategorií nebo navrhne rozšíření kategorizace. Skupina neformálně diskutuje o jeho názoru, v případě nesouhlasu se rozhodne o jiném zařazení námětu hlasováním, nebo jinou metodou pro získání konsensu (střídání členů skupiny při zařazování námětu zabraňuje do jisté míry dominantním členům v prosazování svých názorů a umožňuje udržet angažovanost členů skupiny.)


POZNÁMKY:

4. MIND MAPS  V čem metoda M&M spočívá Je to jednoduchá metoda, ale obtížně se popisuje. Snažíme se přehledně na jeden papír uspořádat všechny podstatné informace o problému (situaci, jevu, člověku...) a znázornit je ve vztazích. Pokud to jen trochu jde, využívat k tomu obrázky (asociačně s problémem spojené), barvy, znaky, symboly, aby bylo velmi rychle zřejmé, jaké hlavní oblasti problém obsahuje, jak se větví, strukturuje, jaký je širší vztahový rámec i vnitřní vazby a souvislosti.  Kde je využít?  Mapování problémů, vztahů, vlivů, vztahových rámců  Diagnostikování problémů  Řešení problémů  Vytváření koncepcí plánování  Vytváření programů, postupů  Tvoření scénářů  Odhadování vývoje (např. v týmové práci "big picture" kam směřuje tým)  Příprava přednášek, sdělení, příprava na porady  Třídění a uspořádání poznatků  Fixace stavu řešení problému  Při oponenturách  Pro nastavení, "vyladění" mozku na určitou problematiku, určitý slovník, mobilizaci vědomostí před začátkem studia, nažhavení na zkoušku ap.  Zmírnění chaosu či "motýlího efektu" v hlavě, určení priorit


POZNÁMKY:

4. MIND MAPS VÝHODY MAP  Umožňují celostnější pohled na problematiku, lépe zachycují vztahy, pomáhají vytvářet vztahové rámce  Lépe se pamatují, vybavují - jsou uspořádanější, názornější než běžný text  Jsou výborné pro sdělování, objasňování - pomáhají rychleji se dostat k podstatnému  Zachycují to podstatné, jsou stručné, není tu místo pro "vatu"  Jsou otevřené, lze je dotvářet, doplňovat  Jsou motivující - pomáhají zlepšit spolupráci ve skupině, angažovanost  Pomůcka pro sjednocování názorů (konsensus)  Rozvíjejí tvořivost, originalitu, rozpouštějí bariéry (dítě v nás "kvete"), omezují navyklé způsoby myšlení

4


POZNÁMKY:

4. MIND MAPS JAK DĚLÍME MAPY?  Z hlediska obecnosti či hierarchie:  Generální (nadřazené - celkový rámec problému, základní struktura, filosofie…)  Speciální (podřazené - detailní zpracování určitého problému)  Z hlediska celkového zaměření:  Strukturní (mapuje, co vše patří k dané problematice, z čeho se problém skládá, aspekty, vazby)  Krokové (znázorňuje předpokládaný vývoj problému, posloupnost děje, mapování průběhu)  Z hlediska aktivity tvůrce:  Záznamové (třídíme si poznatky z přednášek, ze studovaného materiálu, knihy volíme formu, obsah je dán)  Generující (uspořádání myšlenek kolem daného problému)  Podle stupňů volnosti při zadávání:  Bez omezení  Poloprázdná mapa (je dána hlavní struktura, oblasti, tvůrce doplňuje větvení ap.)  Hotová mapa (uspořádání myšlenek kolem daného problému)


4. MIND MAPS PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ  Méně je více  Nedělejte mapy moc podrobné, důležitá je přehlednost, jde o to, zbavit se irelevantních věcí.  Jestliže je problém hodně složitý, využívejte systém generálky a speciálek.  Uspořádejte mapu podle určité logiky  Použité prostředky (obrázky, symboly, podtrhávání písma, barvy) nepoužívejte samoúčelně. Je dobré využívat také mezer, odstupů - lze pak lépe doplňovat!  Když jste v rozpacích při tvorbě centrálního motivu mapy, nechte se inspirovat obrázkovými slovníky či encyklopediemi (dobré též při přemýšlení o analogiích).  Pište hůlkovým písmem - text je pak přehlednější, čitelnější.

•METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

4. MIND MAPS – ukázka užití

POZNÁMKY:



Metoda 6.3.5:  Specifická modifikace Brainwritingu (6 lidí / 3 nápady / 5 minut) (Modifikovaná) Delfská metoda:  Pro situace, kdy je skupina geograficky rozptýlená Occamova břitva:  Použití zejména pro analýzu a formulaci problému Ishikawův graf (graf rybí páteře):  Pro dílčí etapy kreativního rozhodování


5. DALŠÍ KREATIVNÍ TECHNIKY OCCAMOVA BŘITVA

Krok 1  Týká se nás to?  Lze s tím něco udělat v rozumné době?  Umíme najít data?  Chceme to skutečně řešit? Krok 2  Napsat původní formulaci problému  Nechat lidi vymyslet lepší formulaci  Roztřídit nápady  Prodiskutovat skutečný problém



ISHIKAWŮV GRAF Zapsat důsledek problému, Zakreslit hlavní žebra: – – – – –

lidé, prostředí, metody, vybavení, materiál,

Brainstorming k nalezení příčin

6

7

METODY SYSTEMATICKÉHO A KREATIVNÍHO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Recommend Documents