ˇ ´ UNIVERZITA V CESK ˇ ´ ˇ ´ICH JIHOCESK A YCH BUDEJOVIC ´ FAKULTA EKONOMICKA
Demografick´ e metody a anal´ yzy: demografie ˇcesk´e a slovensk´e populace
RNDr. Renata Klufov´a, Ph.D. Ing. Zuzana Pol´akov´a, Ph.D.
2010
2 , Recenzenti: prof. Ing. Jaroslav Dufek, DrSc. prof. Ing. Vladim´ır Brabenec, CSc.
©Renata Klufov´a, Zuzana Pol´akov´a 2010
ISBN
i
Pˇ redmluva Jak se vyj´adˇril Joseph A. McFalls Jr. ve sv´e Population: A Lively Introduction (2007), vˇetˇsina lid´ı si mysl´ı, ˇze demografie je jen pˇrestrojen´a matematika – zvl´aˇstn´ı typ such´eho soci´aln´ıho u ´ˇcetnictv´ı. Jakmile j´ı jste ale vyd´ani na pospas“, mnoz´ı zmˇen´ı sv˚ uj n´azor. ” Pochop´ı a docen´ı hlubok´ y dopad demografick´ ych sil na ˇzivot spoleˇcnost´ı. To nebylo nikdy pravdivˇejˇs´ı, neˇz bˇehem posledn´ıho p˚ ulstolet´ı – obdob´ı, ve kter´em prodˇelaly mnoh´e spoleˇcnosti neb´ yvalou demografickou zmˇenu. Vzhledem k tomu, ˇze se tyto demografick´e s´ıly jeˇstˇe nezklidnily, st´ale zp˚ usobuj´ı soci´aln´ı zmˇeny a formuj´ı soci´aln´ı programy rovnov´ahy naˇsich ˇzivot˚ u i ˇzivot˚ u budouc´ıch. Lid´e vˇsak tak´e vn´ımaj´ı demografii jako vˇedu fascinuj´ıc´ı, nebot’ se zab´ yv´a mnoha osobn´ımi t´ematy. T´emˇeˇr vˇsechny hlavn´ı ud´alosti v lidsk´em ˇzivotˇe maj´ı nˇejak´e demografick´e d˚ usledky: narozen´ı, ˇskoln´ı vzdˇel´an´ı, sˇ natek, volba zamˇestn´an´ı, narozen´ı d´ıtˇete, d˚ uchod a smrt. Poloˇzme si nˇekolik ot´azek: • Kdy a kde jsme se narodili? Kolik dalˇs´ıch lid´ı se narodilo ve stejn´em roce? • Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze uzavˇrete sˇ natek nebo se rozvedete? • M´ate dˇeti nebo je pl´anujete m´ıt? Kolik a jak ˇcasto po sobˇe? • Jak´ y typ pr´ace budete vykon´avat? Jak ˇcasto budete pr´aci mˇenit? Jak´e jsou Vaˇse ˇsance na pov´ yˇsen´ı? Kdy p˚ ujdete do penze? • Kolikr´at se budete stˇehovat? Budete se stˇehovat v r´amci jednoho bloku nebo za oce´an? • Jak dlouho budete ˇz´ıt? Jak´a je ˇsance, ˇze zemˇrete v tomto roce? Za 10 let? Jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze V´as nˇekdo zavraˇzd´ı? Vˇsechny tyto ot´azky lze oznaˇcit jako demografick´e. Nezaj´ımaj´ı-li se lid´e o demografick´e fenom´eny, nezaj´ımaj´ı se v podstatˇe ani o sebe. Demografie, nebo nauka o populaci, je vˇedn´ı discipl´ına, interdiscipl´ına, ale tak´e subdiscipl´ına. Jednoduˇse ji m˚ uˇzeme oznaˇcit za discipl´ınu, nebot’ je to oblast s vlastn´ım tˇelem vz´ajemnˇe propojen´ ych koncept˚ u, technik, ˇcasopis˚ u, kateder a profesn´ıch asociac´ı. Demografie je tak´e interdisciplin´arn´ı oblast, protoˇze ˇcerp´a sv˚ uj pˇredmˇet a metody z mnoha discipl´ın: sociologie, ekonomiky, biologie, geografie, historie a zdravotnick´ ych vˇed. Demografii lze tak´e vn´ımat jako subdiscipl´ınu v r´amci nˇekter´ ych z tˇechto vˇedn´ıch obor˚ u. Na mnoha univerzit´ach jsou napˇr. kurzy demografie vyuˇcov´any v r´amci kurikula sociologie – snad proto, ˇze populaˇcn´ı fenom´eny jsou tak dlouho spojeny se soci´aln´ımi procesy. Demografie je definov´ana jako studium lidsk´ ych populac´ı: jejich velikosti, struktury a rozm´ıstˇen´ı, stejnˇe tak jako pˇr´ıˇcin a n´asledk˚ u zmˇen tˇechto charakteristik. Populace nejsou nikdy statick´e, rostou nebo ub´ yvaj´ı vz´ajemnou souhrou tˇrech demografick´ ych
ii proces˚ u: rozen´ı, u ´mrt´ı a migrace. Zvˇetˇsuje-li se nebo zmenˇsuje nˇejak´a skupina v r´amci populace rychleji neˇz skupiny ostatn´ı, mˇen´ı se sloˇzen´ı cel´e populace. Pˇredkl´adan´a kniha se snaˇz´ı osvˇetlit ˇcten´aˇri co, proˇc a jak studovat v demografii. Nen´ı to vyˇcerp´avaj´ıc´ı soubor informac´ı ani metod pouˇz´ıvan´ ych v tomto oboru. Klade si vˇsak za c´ıl poskytnout z´akladn´ı informace pro prvn´ı vstup do t´eto zaj´ımav´e vˇedn´ı discipl´ıny a z´aroveˇ n sezn´amit ˇcten´aˇre s v´ yvojem dvou populac´ı, kter´e se po urˇcitou dobu vyv´ıjely spoleˇcnˇe, navz´ajem ovlivˇ novaly a do jist´e m´ıry ovlivˇ nuj´ı i nad´ale – populac´ı n´am nejbliˇzˇs´ıch. Autorky doufaj´ı, ˇze si ˇcten´aˇr najde v knize to sv´e a z´aroveˇ n v´ıtaj´ı jak´ekoliv pˇripom´ınky a n´amˇety, kter´e by pomohly pˇredkl´adan´ y text zkvalitnit. Autorky tak´e dˇekuj´ı sv´ ym rodin´am za trpˇelivost pˇri zpracov´av´an´ı publikace.
ˇ ych Budˇejovic´ıch a Nitˇre, u V Cesk´ ´nor 2010
Obsah
1 Demografia ako veda, vzt’ah k in´ ym ved´ am 1.1
2
V´ yvoj demografick´eho myslenia, vznik demografie . . . . . . . . . . . .
2
1.1.1
S´ upis obyvatel’stva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
1.1.2
Sˇc´ıtanie obyvatel’stva
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
1.1.3
Populaˇcn´ y register . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1.1.4
Zvl´aˇstne zist’ovanie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1.2
Demografia v s´ uˇcasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
1.3
Vzt’ah demografie k in´ ym ved´am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
1.4
Vedeck´e formy demografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
1.5
Predmet demografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
1.6
Z´akladn´e pojmy v demografii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
2 Demografick´ e a geodemografick´ e jevy
19
2.1
´ Udaje o stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
2.2
´ Udaje o pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
2.2.1
Vymezen´ı demografick´ ych ud´alost´ı . . . . . . . . . . . . . . . .
20
Demografick´a data a ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
2.3.1
Grafick´e zn´azorˇ nov´an´ı demografick´ ych ud´alost´ı . . . . . . . . .
24
Demografick´e ukazatele a jejich mˇeˇren´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
2.4.1
Obecn´e m´ıry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
2.4.2
Specifick´e m´ıry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
2.3
2.4
iii
iv
OBSAH 2.4.3 2.5
Standardizovan´e m´ıry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
Z´akladn´ı demografick´e symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
2.5.1
Z´akladn´ı demografick´e symboly definovan´e pro urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
Z´akladn´ı demografick´e symboly definovan´e pro urˇcitou vˇekovou skupinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
Z´akladn´ı demografick´e symoboly uˇz´ıvan´e pro urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı i urˇcitou vˇekovou skupinu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
Pˇrehled obecn´ ych mˇer intenzity definovan´ ych pro urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
Pˇrehled specifick´ ych mˇer intenzity definovan´ ych pro urˇcitou vˇekovou skupinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
Pˇrehled specifick´ ych mˇer intenzity definovan´ ych pro urˇcitou vˇekovou skupinu a pro urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı . . . . . . . . . . . .
36
Z´akladn´ı ukazatele reprodukce obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . .
36
2.6.1
Vybran´e demografick´e extenzitn´ı indexy a pomˇery . . . . . . .
36
2.6.2
Stˇredn´ı stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.6
3 Popul´ acia a populaˇ cn´ e te´ orie
41
3.1
Popul´acia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
3.2
Populaˇcn´e te´orie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
4 Anal´ yza ˇ strukt´ ury obyvatel’stva 4.1
47
Hlavn´e krit´eri´a pre triedenie popul´acie . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
4.1.1
Biologick´e krit´erium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
47
4.1.2
Socioekonomick´e krit´erium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
4.1.3
Kult´ urne krit´erium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
´ 5 Umrtnost
62
5.1
Z´akladn´ı pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
63
5.2
Ukazatele u ´mrtnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
64
5.2.1
64
Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti, specifick´e m´ıry . . . . . . . . . . . . . .
OBSAH
5.3
v 5.2.2
Stˇredn´ı d´elka ˇzivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67
5.2.3
´ Umrtnost dˇet´ı v prvn´ım roce ˇzivota . . . . . . . . . . . . . . .
70
5.2.4
Pˇr´ıˇciny u ´mrt´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
5.2.5
Nemocnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
5.2.6
Zdrav´a d´elka ˇzivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
Historick´ y v´ yvoj a aktu´aln´ı situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
88
5.3.1
´ Umrtnost ve svˇetˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
89
5.3.2
´ Umrtnost v r´amci Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
91
5.3.3
V´ yvoj u ´mrtnosti ˇcesk´e a slovensk´e populace ve 20. a 21. stol. .
93
´ 6 Umrtnostn´ ı tabulky
106
6.1
Struktura u ´mrtnostn´ı tabulky, biometrick´e funkce . . . . . . . . . . . . 107
6.2
Vyrovn´av´an´ı u ´mrtnostn´ıch tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
6.3
Ot´azky sestavov´an´ı u ´mrtnostn´ı tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 6.3.1
Zkr´acen´e u ´mrtnostn´ı tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122
6.3.2
Dodatek: metodika v´ ypoˇctu u ´mrtnostn´ıch tabulek ˇcesk´e a slovensk´e populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
7 Plodnost a porodnost
126
7.1
Z´akladn´ı pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
7.2
Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´e ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
7.3
Potratovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
7.4
Historick´ y v´ yvoj a aktu´aln´ı situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 7.4.1
Porodnost a plodnost ve svˇetˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146
7.4.2
V´ yvoj porodnosti a plodnosti v Evropˇe . . . . . . . . . . . . . 149
7.4.3
V´ yvoj porodnosti a plodnosti ˇcesk´e a slovensk´e populace ve 20. a 21. stol. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
8 Sˇ nateˇ cnost a rozvodovost
160
8.1
Evropsk´e modely rodiny a v´ yvoj sˇ nateˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . 161
8.2
M´ıry sˇ nateˇcnosti, resp. rozvodovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
vi
OBSAH 8.3
8.4
Syntetick´e charakteristiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 8.3.1
´ Uhrnn´ a sˇ nateˇcnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
8.3.2
Pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
8.3.3
´ Uhrnn´ a rozvodovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Tabulky sˇ nateˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 8.4.1
8.5
Historick´ y v´ yvoj a aktu´aln´ı situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 8.5.1
8.6
V´ ypoˇcet tabulek sˇ nateˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
OECD, EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
Historick´ y v´ yvoj v r´amci ˇcesk´e a slovensk´e populace . . . . . . . . . . 176
9 Migr´ acia
187
9.1
S´ıdlo, vidiecke a mestsk´e obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
9.2
Migr´acia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
9.3
9.2.1
Najˇcastejˇsie pouˇz´ıvan´e pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
9.2.2
Medzin´arodn´a migr´acia v minulosti a v s´ uˇcasnosti . . . . . . . 190
9.2.3
Ukazovatele migr´acie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
9.2.4
Leg´alna migr´acia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
9.2.5
Dalˇsie ukazovatele migr´acie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
S´ uˇcasn´e poznatky o leg´alnej a neleg´alnej migr´acii . . . . . . . . . . . . 201 9.3.1
Obmedzenia voˇci pristupuj´ ucim krajin´am . . . . . . . . . . . . 203
9.3.2
Neleg´alna migr´acia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
9.3.3
Azylov´a migr´acia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
10 Celkov´ e charakteristiky reprodukce
209
10.1 Jednoduch´e charakteristiky pˇrirozen´e reprodukce . . . . . . . . . . . . 211 10.2 M´ıry celkov´e populaˇcn´ı reprodukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 11 Demografick´ e progn´ ozy a projekcie
220
11.1 Druhy demografick´ ych progn´oz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 11.1.1 Extrapol´acia celkov´eho poˇctu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
OBSAH
1 11.1.2 Komponentn´a met´oda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 11.1.3 Viacstavov´e (odvoden´e) progn´ozy - skeletov´e progn´ozy . . . . . 225
11.2 Matematick´e modely populaˇcn´eho rastu . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 11.2.1 Matematick´e modely bez vyuˇzitia vekovej ˇstrukt´ ury (deterministick´e modely) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 11.2.2 Matematick´e modely populaˇcn´eho rastu so zohl’adnen´ım vekovej ˇstrukt´ ury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 11.3 Kol’ko l’ud´ı ˇzilo na Zemi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 ˇ 11.4 Predpokladan´ y v´ yvoj v Eur´ope, SR a CR . . . . . . . . . . . . . . . . 237 ˇ sie moˇznosti progn´ozovania obyvatel’stva . . . . . . . . . . . . . . . 240 11.5 Dalˇ 11.5.1 Spectrum Policy Modeling System . . . . . . . . . . . . . . . . 240 11.5.2 Progn´oza pomocou syst´emu fuzzy mnoˇz´ın . . . . . . . . . . . . 241
A
Trojjazyˇ cn´ y slovn´ıˇ cek pojm˚ u
248
Kapitola 1
Demografia ako veda, vzt’ah k in´ ym ved´ am Demografia ako veda o l’udskej popul´acii (obyvatel’stve) objasˇ nuje te´oriu a pojmy, ktor´e pouˇz´ıva, popisuje demografick´ u skutoˇcnost’. Pomocou demografickej ˇstatistiky analyzuje demografick´ u situ´aciu. Umoˇzn ˇuje bliˇzˇsie pochopit’ spr´avanie ˇcloveka ako jednotlivca i ako skupinu obyvatel’ov t´ ym, ktor´ı pracuj´ u s l’udsk´ ym potenci´alom. Demografick´ y slovn´ık vydan´ y Medzin´arodnou u ´niou pre vedeck´e ˇst´ udium popul´acie a Populaˇcnou komisiou OSN definuje demografiu takto: Demografia je veda, ktor´ a ” ˇstuduje l’udsk´e popul´acie, zaober´a sa ich vel’kost’ou, ˇstrukt´ urou a v´ yvojom z hl’adiska kvantitat´ıvneho i kvalitat´ıvneho“. Pojem demografia mˆoˇzeme preloˇzit’ ako n´arodopis, vych´adzaj´ uc z gr´eckych slov: d´emos – n´arod, graphein – p´ısat’. Term´ın demografie sa pouˇz´ıva od konca 19. storoˇcia vo vˇsetk´ ych svetov´ ych jazykoch. Pojmy ktor´e ho mali nahradit’, ako demol´ogia, populacionistika, populaˇcn´a veda a veda o obyvatel’stve, sa v¨aˇcˇsinou neujali.
1.1
V´ yvoj demografick´ eho myslenia, vznik demografie
Demografia ako praktick´a l’udsk´a ˇcinnost’ existovala skˆor neˇz s´am pojem, neˇz ak´akol’vek demografick´a te´oria. Najstarˇsou demografickou ˇcinnost’ou boli sˇc´ıtania obyvatel’ˇ ıne stva. Napr´ıklad v Babylone sa s´ upis obyvatel’ov robil uˇz v r. 3800 pr. n. l., v C´ okolo 3000 pr. n. l. a v Egypte 2500 pr. n. l. Tieto sˇc´ıtania boli iba sporadick´e. Dˆoslednejˇs´ı v sˇc´ıtan´ı boli antick´ y Gr´eci a Rimania, ktor´ı sˇc´ıtania robili pomerne pravidelne. Vtedajˇsie sˇc´ıtania podl’a rodov a rod´ın boli podloˇzen´e odv´adzan´ım dan´ı panovn´ıkom, sˇc´ıtanie malo tieˇz vojensk´ y v´ yznam spoˇc´ıvaj´ uci v evidencii poˇctu muˇzov schopn´ ych nosit’ zbraˇ n. Spoloˇcn´ ym rysom t´ ychto starovek´ ych s´ upisov bola evidencia predovˇsetk´ ym slobodn´ ych obˇcanov. Otroci boli v¨aˇcˇsinou evidovan´ı ako hnutel’n´ y majetok svojich p´anov. V¨aˇcˇsinou sa sˇc´ıtavali len muˇzi. Okrem otrokov sa robila aj evidencia stavu kon´ı, slonov a podobne. Vel’mi ˇcasto iˇslo o jednostrann´e u ´ˇcelov´e zist’ovania prisl´ uchaj´ uce 2
´ ´ 1.1. VYVOJ DEMOGRAFICKEHO MYSLENIA, VZNIK DEMOGRAFIE
3
danej historickej dobe, ktor´e niesli znaky nesystematiˇcnosti. V´ yznam demografie ani v staroveku nebol v´ yluˇcne v praktickej ˇcinnosti. Niektor´ı filozofi ˇcasto formulovali svoje n´azory na v´ yvoj popul´acie a popul´aciu ako tak´ u. Prv´e n´aznaky formovania demografick´ ych te´ori´ı sa objavili u staroˇc´ınskeho filozofa Konf´ ucia (551 – 479 pr. n. l.) a jeho ˇskoly. Konf´ uciova snaha bola vo vytvoren´ı koncepcie optim´alneho poˇctu obyvatel’stva pracuj´ uceho v pol’nohospod´arstve, vo vytvoren´ı modelu, v ktorom by bol zachovan´ y vhodn´ y pomer medzi v´ ymerou pˆody a poˇctom obyvatel’stva. Vyslovil n´azor, ˇze ak´akol’vek v´ yraznejˇsia odch´ ylka od tohto pomeru bude plodit’ chudobu. Konf´ uciova ˇskola a jeho nasledovn´ıci sa venovali aj in´ ym demografick´ ym javom, ako napr. prek´aˇzkam rastu popul´acie (nedostatok potrav´ın), predˇcasn´e manˇzelstv´a ako pr´ıˇcina vysokej dojˇcenskej a detskej u ´mrtnosti, vojny, drah´e svadobn´e obrady (pr´ıˇcina poklesu sob´aˇsnosti) a in´e. Starogr´ecky filozof Plat´ on (427 – 347 pr. n. l.) vo svojich demografick´ ych u ´vah´ach tvrdil okrem in´eho aj to, ˇze poˇcet obyvatel’ov okolo 60 000 je pravdepodobne najuˇzitoˇcnejˇs´ı pre kaˇzd´e mesto. Naproti tomu Aristoteles (384 – 322 pr. n. l.) tvrdil, ˇze poˇcet obyvatel’ov by mal byt’ limitovan´ y, inak bude pr´ıˇcinou chudoby, pretoˇze zem a majetok nemˆoˇze vzrastat’ tak r´ ychlo ako poˇcet obyvatel’ov. Pr´ıstup r´ımskych filozofov k probl´emu vel’kosti popul´acie bol odliˇsn´ y. Ich koncepcia spoˇc´ıvala v budovan´ı vel’k´eho imp´eria, nie mal´ ych miest. Rimania sa vo svojich u ´vah´ach venovali rastu popul´acie, obmedzovaniu celib´atu, z´akonom chr´aniacim manˇzelstvo a rodeniu det´ı. Stredovek´e krest’anstvo stavalo svoje populaˇcn´e te´orie na b´aze etiky, na b´aze nap´lˇ nania staroz´akonn´eho pr´ıkazu rozmnoˇzovat’ sa a naplnit’ zem. T´ato idea sa viac ˇ nap´lˇ nala u Zidov. Reprezentantom neoaristotelizmu bol Tom´ aˇ s Akvinsk´ y (1225 – 1274). Zast´aval n´azor, ˇze rast popul´acie zabezpeˇcuje vojensk´ u silu ˇst´atu. In´a skupina tvrdila, ˇze vel’kost’ svetovej popul´acie mus´ı byt’ regulovan´a chudobou, morom, hladom a vojnami. Predstavitel’om tejto te´orie bol Robert Malthus (1766 – 1834). Jeho tvrdenie spoˇc´ıvalo v tom, ˇze poˇcet obyvatel’stva rastie geometrick´ ym radom, zatial’ ˇco objem pol’nohospod´arskej produkcie rastie aritmetick´ ym radom. To podl’a Malthusa vedie k poznaniu, ˇze l’udstvo je ods´ uden´e k veˇcnej chudobe. Svoje postrehy a poznania zhrnul do rukopisu pod n´azvom Esej o princ´ıpe popul´acie a jej vplyve na bud´ uce zdokonalenie ” spoloˇcnosti“. Dielo bolo publikovan´e v roku 1798 v Lond´ yne anonymne. Z oboch t´ ychto tendenci´ı vˇsak bola silnejˇsia aˇz do konca 18. storoˇcia propopulacionistick´a tendencia. Za demografick´eho priekopn´ıka – demografick´eho ˇstatistika sa povaˇzuje talian Francesco Sansovino (1521 – 1583), autor diela O vl´ade a spr´ave v rˆoznych kr´al’ov” stv´ach“, ktor´e vyˇslo v roku 1562. Vel’k´a ˇcast’ tohto diela je venovan´a popisu demografick´ ych javov. Ot´azkam demografie sa vo vel’kej miere venoval franc´ uz Pierre D’Avity (1573 – 1635). Skutoˇcn´ ym zakladatel’om populaˇcnej vedy a s´ uˇcasne nov´eho vedeck´eho odvetvia naz´ yvan´eho politick´a aritmetika“, bol lond´ ynsky obchodn´ık John Graunt (1620 – ”
4
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
Obr´azek 1.1: John Graunt
(zdroj: http://www.math.yorku.ca/SCS/Gallery/images/portraits/graunt.gif)
1674), ktor´ y svoje objavy zhrnul v knihe Prirodzen´e a politick´e pozorovania zaloˇzen´e ” ˇ sia osobnost’ ˇskoly politick´a aritna zoznamoch zomret´ ych“, vydanej v roku 1662. Dalˇ ” metika“, bol v Anglicku Wiliam Petty (1625 – 1687), Edmund Halley (1656 – 1742). Medzi zakladatel’mi demografie zauj´ıma zvl´aˇst’ v´ yznamn´e miesto Z.A. Gueteleta, belgick´ y matematik a ˇstatistik (1796 – 1874). Term´ın demografie po prv´ ykr´at pouˇzil Franc´ uz Achille Guillard (1799 – 1876) v roku 1855 ako n´azov vedy o ˇzivotn´ ych podmienkach popul´acie. Jeho defin´ıcia je s´ıce vel’mi ˇsirok´a, ale v mnohom je bl´ızka dneˇsn´emu pojmu demografia. A. Guillard demografiu definoval ako pr´ırodn´ u a spoloˇcensk´ u vedu l’udskej spoloˇcnosti“, a v uˇzˇsom ” zmysle ako matematick´e vedomosti o obyvatel’stve, o jeho vˇseobecnom pohybe, o jeho ” fyzick´ ych, obˇcianskych, intelektu´alnych a mor´alnych pomeroch“. In´ı autori poskytovali skˆor uˇzˇsiu defin´ıciu, podl’a nich demografick´a v´ yuˇcba obsahuje prirodzen´ y (pˆorodnost’ au ´mrtnost’) a mechanick´ y (migr´acia) pohyb obyvatel’stva, ako aj opis niektor´ ych z´akladn´ ych ukazovatel’ov (pohlavn´e a vekov´e zloˇzenie, ˇstrukt´ ura podl’a rodinn´eho stavu a pod.). ˇ V Cesku bol prv´ ym v´ yznamn´ ym ˇstatistikom Josef Anton´ın Riegger (1742 – 1795), ˇ ktor´ y vydal 12 zv¨azkov´e dielo o l’udnatosti Ciech. Problematikou u ´mrtnostn´ ych tabuliek sa zaoberal doktor J. Meliˇ c (1763 – 1827). Doktor F. A. Stelzig vydal pr´ace ˇ o obyvatel’stve Ciech (1827) t´ ykaj´ uce sa pˆorodnosti a u ´mrtnosti. Koncom 19. storoˇcia sa probl´emom antropol´ogie a demografie venoval prof. Jindˇ rich Matiegka (1862 – 1941). Najv¨aˇcˇs´ı v´ yznam pre rozvoj demografie a skutoˇcn´ ym zakladatel’om ˇceskoslovenskej demografie je Anton´ın Boh´ aˇ c (1881 – 1950). Je autorom najdˆoleˇzitejˇs´ıch ˇceskoslovensk´ ych demografick´ ych ˇst´ udi´ı. M´a z´asluhu na vyspelej u ´rovni ˇceskoslovenskej demografickej ˇstatistiky. Okrem in´eho organizoval sˇc´ıtanie l’udu v rokoch 1921 a 1930.
´ ´ 1.1. VYVOJ DEMOGRAFICKEHO MYSLENIA, VZNIK DEMOGRAFIE
5
Obr´azek 1.2: John Graunt - Prirozen´e a politick´e pozorovania ...“ ”
(zdroj: http://sphtc.org/timeline/renaissance2.jpg)
Demografickou a populaˇcnou problematikou sa zaoberali vo svojich pr´acach Jan Kalouˇ sek, C. Hor´ aˇ cek, J. Gr´ uber, A. J. Chura, J. Korˇ c´ ak (s geografick´ ym zameran´ım), V. Seker, (zaviedol modern´e met´ody do demografie, venoval sa migr´acii), ˇ atneho u A. J. Talacko, F. Fajfr (pˆosobil ako predseda St´ ´radu ˇstatistick´eho a zasl´ uˇzil ˇ sa o zaloˇzenie Ceskoslovenskej ˇstatistickej spoloˇcnosti). Na Slovensku sa o v´ yvoj demografickej vedy zasl´ uˇzil J´ an Svetoˇ n (1905 – 1966). V roku 1968 vznikla Slovensk´a demografick´a a ˇstatistick´a spoloˇcnost’ pri Slovenskej akad´emii vied (SAV).
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
6
1.1.1
S´ upis obyvatel’stva
Z´aujem o demografiu ako tak´ u sa zaˇcal prejavovat’ v dobe, ked’ sa zaˇcali formovat’ primit´ıvne ˇst´aty. Prvopoˇciatkom demografick´eho zist’ovania boli sˇc´ıtania obyvatel’stva uˇz v najstarˇs´ıch ˇst´atnych u ´tvaroch. Sˇc´ıtanie l’udu (s´ upis obyvatel’stva, konskripcia, cenzus) patr´ı nepochybne medzi ˇstatistiky s najdlhˇsou hist´oriou. Z´aujem o populaˇcn´e ot´azky podmieˇ novali z´aujmy politick´e a n´arodnostn´e. S´ upis obyvatel’stva je relat´ıvne jednoduch´a ˇcinnost’, pri ktorej sa zist’uje len niekol’ko z´akladn´ ych u ´dajov, napr. vek, pohlavie, povolanie.
1.1.2
Sˇ c´ıtanie obyvatel’stva
Sˇ c´ıtanie obyvatel’stva (cenzus) je naproti tomu rozsiahla akcia, pri ktorej sa zist’uje omnoho viac osobn´ ych charakterist´ık. Ciel’om je zistit’ ˇco najviac inform´aci´ı. Preto sa mus´ı pred jeho realiz´aciou vypracovat’ jednoznaˇcn´a defin´ıcia z´akladn´ ych postupov. Mus´ı byt’ vymedzen´e kto bude sˇc´ıtavan´ y, kde bude sˇc´ıtanie uskutoˇcnen´e, mus´ı sa vyˇskolit’ cel´ y rad pracovn´ıkov, vytvorit’ dotazn´ıky, zaistit’ ich spracovanie a urobit’ mnoho d’alˇs´ıch u ´konov a opatren´ı. Z tohto dˆovodu s´ u sˇc´ıtania realizovan´e len obˇcas, v s´ uˇcasnosti spravidla raz za desat’ rokov. Sˇc´ıtanie l’ud´ı by malo zahrn´ ut’ v konkr´etnom okamˇziku vˇsetky osoby pr´ıtomn´e, resp. b´ yvaj´ uce na danom u ´zem´ı. Sˇc´ıtanie sa obvykle realizuje: • dotazovacou met´odou (sˇc´ıtac´ı komis´ari), • pomocou dotazn´ıkov (formul´ar vypln´ı kaˇzd´a sˇc´ıtan´a osoba, resp. rodinn´ y pr´ısluˇsn´ık). Prv´e sˇc´ıtanie zahrˇ nuj´ uce vˇsetk´ ych obyvatel’ov bolo v Eur´ope uskutoˇcnˇen´e v 18. storoˇc´ı. Za prv´ u s´ uvisl´ u s´eriu spol’ahliv´ ych hl´asen´ı (s´ upis obyvatel’stva dom od domu ˇ edsku v r. 1748), v Prusku v r. 1748, vo F´ınsku mˆoˇzeme povaˇzovat’ sˇc´ıtanie vo Sv´ ˇ ciarsku v r. 1789, v r. 1749, v Rak´ usku v r. 1754, v N´orsku a D´ansku v r. 1769, vo Svajˇ vo Franc´ uzsku v r. 1790 a v Anglicku v r. 1801. O metodike existuj´ u len stroh´e spr´avy a kvalita s´ upisov je pomerne n´ızka. ˇ Demografia v Ceskej a Slovenskej republike m´a vyˇse 250 roˇcn´ u trad´ıciu. Hist´oriu sˇc´ıtania na naˇsom u ´zem´ı mˆoˇzeme poˇc´ıtat’ od roku 1754, kedy sa na pr´ıkaz M´arie Ter´ezie uskutoˇcnilo jedno z prv´ ych sˇc´ıtan´ı v Eur´ope (Koschin, 2005). V roku 1785 bolo zah´ajen´e pravideln´e spravodajstvo o prirodzenom pohybe obyvatel’stva. Na u ´zem´ı dneˇsnej Slovenskej republiky bola uroben´a prv´a konskripcia podobn´a s´ upisu obyvatel’ˇ stva v roku 1784, jej v´ ysledky sa ale nezachovali. Statistick´ e zist’ovanie prirodzen´eho pohybu obyvatel’stva tu zaˇcalo aˇz v roku 1852. Prv´e spoloˇcn´e sˇc´ıtanie obyvatel’stva bolo realizovan´e k 31. 10. 1857, povaˇzuje sa za prechod medzi feud´alnymi s´ upismi a modern´ ymi sˇc´ıtaniami l’udu. Jeho vykonan´ım boli poveren´e iba politick´e u ´rady a sˇc´ıtanie sa uskutoˇcnilo po prv´ ykr´at k jedn´emu term´ınu.
´ ´ 1.1. VYVOJ DEMOGRAFICKEHO MYSLENIA, VZNIK DEMOGRAFIE
7
V´ yznamn´ ym medzn´ıkom v hist´orii sˇc´ıtania sa stal rok 1853, kedy sa v Bruseli konalo prv´e zasadanie Medzin´arodn´eho ˇstatistick´eho kongresu a boli prijat´e konkr´etne odporuˇcenia a z´asady k realiz´acii sˇc´ıtac´ıch akci´ı. Zaloˇzila sa tak trad´ıcia koordin´acie sˇc´ıtania vo svete, trad´ıcia medzin´arodnej spolupr´ace a v´ ymeny sk´ usenost´ı nie len pri pr´ıprave sˇc´ıtania, ale i pri spracovan´ı a vyhodnocovan´ı v´ ysledkov. Metodika sˇc´ıtania obyvatel’stva bola rozpracovan´a na zasadnutiach Medzin´arodn´ ych ˇstatistick´ ych kongresov v rokoch 1853 – 1872. Odporuˇcenia vypl´ yvaj´ uce z rezol´ uci´ı zah´rn ˇaj´ u takmer vˇsetky ot´azky zist’ovan´e pri s´ uˇcasnom sˇc´ıtan´ı l’ud´ı. Hlavn´e z´asady s´ u: • menovit´e sˇc´ıtanie zaloˇzen´e na princ´ıpe pr´ıtomn´eho obyvatel’stva, • zvl´aˇstny arch pre obyvatel’stvo – b´ yvaj´ uce a doˇcasne nepr´ıtomn´e, • zist’ovanie k urˇcit´emu dˇ nu, • stanovenie trestu za odmietnutie poskytnutia u ´dajov, • urˇcit’ v´ yznam slova rodina“ (majitel’ domu = hlava rodiny,) ” • robit’ sˇc´ıtania v desat’roˇcn´ ych intervaloch, • sˇc´ıtac´ı arch nie pre dom´acnost’, ale pre jednotlivca. Za prv´e modern´e sˇc´ıtanie obyvatel’stva sa povaˇzuje sˇc´ıtanie k 31.12.1869, n´ım sa zaˇc´ına nov´e obdobie populaˇcn´ ych cenzov na naˇsom u ´zem´ı. Z´akon o sˇc´ıtan´ı l’udu z 29. marca 1869 urˇcil, ˇze sˇc´ıtanie sa bude vykon´avat’ vˇzdy k 31. decembru v rokoch konˇciacich nulou a to (s v´ ynimkou roku 1869) v roku 1880, 1890, 1900 a 1910. Poˇc´ınaj´ uc rokom 1869 sa sˇc´ıtanie l’udu uskutoˇcn ˇovalo podl’a z´asad, ktor´e boli stanoven´e medzin´arodn´ ymi ˇstatistick´ ymi kongresmi. Prv´e ˇceskoslovensk´e sˇc´ıtanie l’udu a bytov sa uskutoˇcnilo k 15. febru´aru 1921 na z´aklade prv´eho ˇceskoslovensk´eho z´akona o sˇc´ıtan´ı l’udu ˇc´ıslo 256/222 Zb. z 8. apr´ıla 1920. So sˇc´ıtan´ım l’udu sa uskutoˇcnilo aj sˇc´ıtanie bytov. Sˇc´ıtanie l’udu v roku 1921 a tieˇz nasleduj´ uce v roku 1930 boli v podstate pokraˇcovan´ım rak´ uskych sˇc´ıtan´ı, napriek tomu, ˇze prin´aˇsali nov´e poznatky i niektor´e nov´e met´ody. Okrem pravideln´eho sˇc´ıtania obyvatel’stva bol po druhej svetovej vojne realizovan´ y S´ upis z´asobovan´ ych osˆob na Slovensku ku dˇ nu 4. 10. 1946 a S´ upis obyvatel’stva ˇ podl’a povolania v ˇceskej republike ku dˇ nu 22. 5. 1947. Tieˇz sa v Cech´ ach vykonal k 31. janu´aru 1946 s´ upis domov a bytov. V tomto pr´ıpade vˇsak neˇslo o sˇc´ıtanie v ch´apan´ı vˇseobecn´eho cenzu – ciel’om t´ ychto s´ upisov bolo, mimo zistenia celkov´eho poˇctu obyvatel’ov, na Slovensku predovˇsetk´ ym z´ıskat’ podklady o pracovn´ ych sil´ach a spresˇ nit’ inform´acie pre z´asobovanie obyvatel’stva, v Cech´ ach iˇslo predovˇsetk´ ym o z´ıskanie podkladov pre potreby n´arodn´eho poistenia. Novodob´e sˇc´ıtania sa vyznaˇcuj´ u t´ ymito znakmi: • rozˇs´ırenie obsahu sˇc´ıtania, • spojenie s in´ ymi cenzami,
8
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM • nov´e techniky spracovania.
Sˇc´ıtanie l’udu, ktor´e sa uskutoˇcnilo k 1. marcu 1950 u ´zko nadv¨azovalo na sˇc´ıtanie v roku 1930. Toto sˇc´ıtanie l’udu bolo na celom u ´zem´ı ˇst´atu spojen´e so sˇc´ıtan´ım domov a bytov a s´ uˇcasne sa uskutoˇcnil aj s´ upis priemyseln´ ych a ˇzivnostensk´ ych podnikov a s´ upis pol’nohospod´arskych podnikov. Sˇc´ıtan´ım l’udu v roku 1961 zaˇc´ına nov´a etapa ˇceskoslovensk´ ych populaˇcn´ ych cenzov. Uskutoˇcnilo sa k 1. marcu 1961 a jeho v´ ysledky po prv´ ykr´at v hist´orii sˇc´ıtan´ı predstavuj´ u integrovan´ y cenzus so vz´ajomn´ ym prepojen´ım u ´dajov o obyvatel’stve, dom´acnostiach, bytoch a domoch. Toto spojenie prinieslo celkom nov´ u kvalitu u ´dajov a v´ yrazne rozˇs´ırilo moˇznosti ich vyuˇzitia. ˇ sie sˇc´ıtania l’udu boli k 1. decembru 1970 a k 1. novembru 1980 a priniesli Dalˇ niektor´e d’alˇsie aspekty a pr´ıstupy, najm¨a v oblasti spracovania u ´dajov. Obe sˇc´ıtania sa vyznaˇcuj´ u ˇsirok´ ym publikovan´ım u ´dajov. Mimoriadny v´ yznam m´a Retrospekt´ıvny ˇ lexik´on obc´ı Ceskoslovenskej socialistickej republiky 1950 – 1970, ktor´ y vydal Feder´alny ˇstatistick´ yu ´rad v roku 1978, kde s´ u obsiahnut´e u ´daje o v´ yvoji a rozmiestnen´ı obyvatel’stva, o poˇcte domov podl’a obc´ı a ich ˇcast´ı, o v´ yvoji n´azvov obc´ı a in´e. Sˇc´ıtanie l’udu, domov a bytov v roku 1991 bolo posledn´e z ˇceskoslovensk´ ych sˇc´ıtan´ı. Obsah sˇc´ıtania bol obohaten´ y o zist’ovanie n´aboˇzensk´eho vyznania a bola rozˇs´ıren´ a ˇsk´ala zist’ovan´ ych n´arodnost´ı (po prv´ ykr´at bola osobitne sledovan´a r´omska n´arodnost’). Pripravovan´ y ˇsirok´ y rozsah publikovan´ ych v´ ysledkov bol v dˆosledku politick´ ych zmien znaˇcne z´ uˇzen´ y, mnoh´e pripravovan´e ˇstatistick´e prehl’ady neboli spracovan´e. Sˇc´ıtanie obyvatel’stva patr´ı medzi najv´ yznamnejˇsie a najrozsiahlejˇsie ˇstatistick´e zist’ovania, ktor´e sa tradiˇcne v Eur´ope, ale aj v in´ ych krajin´ach sveta realizuj´ u v desat’roˇcn´ ych intervaloch. Sˇc´ıtania konan´e v obdob´ı okolo roku 2000 boli formou metodick´ ych doporuˇcen´ı pr´ısluˇsn´ ymi medzin´arodn´ ymi organiz´aciami OSN a Eur´opskej u ´nie jednotne pripraven´e a to na z´aklade Rezol´ ucie Ekonomickej a soci´alnej rady OSN ˇc. 1995/7 zo dˇ na 19. j´ ula 1995. Sˇc´ıtanie v Slovenskej republike bolo pripraven´e a uskutoˇcnen´e podl’a Z´akona ˇc. 165/1998 Z. z. o sˇc´ıtan´ı obyvatel’ov, domov a bytov v roku 2001 z 12. m´aja 1998. Na pr´ıprave sˇc´ıtania sa z´ uˇcastnili viacer´e u ´stredn´e org´any ˇst´atnej spr´avy, miestnej ˇst´atnej spr´avy a samospr´ava obc´ı. Povinnost’ z´ uˇcastnit’ sa sˇc´ıtania mali vˇsetci obyvatelia zo z´akona, t. j. sami vyplˇ novali poˇzadovan´e u ´daje na sˇc´ıtac´ıch tlaˇciv´ach. V´ yznam sˇc´ıtania v roku 2001 bol aj v tom, ˇze prv´ ykr´at v hist´orii Slovenskej republiky cel´e sˇc´ıtanie, t. j. jeho legislat´ıvnu, organizaˇcn´ u a metodick´ u pr´ıpravu, ako aj spˆosob zberu, spracovania, publikovania a prezent´acie z´ıskan´ ych u ´dajov zabezpeˇcoval v plnom ˇ rozsahu Statistick´ yu ´rad Slovenskej republiky. ˇ Zatial’ posledn´e sˇc´ıtanie obyvatel’stva v Ceskej republike bolo tieˇz v roku 2001. Sˇc´ıtanie dopadlo lepˇsie ako niektor´ı odborn´ıci predpokladali, nemˆoˇze byt’ vˇsak povaˇzovan´e za pr´ıliˇs u ´speˇsn´e (predpoklad´a sa, ˇze nedopoˇcty boli relat´ıvne vysok´e). Z´akladn´e ˇ v´ ysledky sˇc´ıtania v Slovenskej republike aj v Ceskej republike s´ u vol’ne dostupn´e na internete.
´ ´ 1.1. VYVOJ DEMOGRAFICKEHO MYSLENIA, VZNIK DEMOGRAFIE
1.1.3
9
Populaˇ cn´ y register
´ Udaje o stave obyvatel’stva poskytuje aj populaˇcn´ y register. Populaˇcn´e registre spoˇc´ıvaj´ u v priebeˇznej registr´ acii (formou registraˇcn´ ych l´ıstkov alebo pomocou v´ ypoˇctovej techniky) obyvatel’ov dan´eho ˇst´atu a s´ u najmladˇs´ım prameˇ nom inform´aci´ı. Kaˇzd´ y jednotlivec je do registra zaraden´ y pod svojim rodn´ ym ˇc´ıslom (pri naroden´ı) a jeho u ´daje s´ u priebeˇzne dop´lˇ nan´e prev´adzan´ım vybran´ ych z´aznamov z evidencie prirodzen´eho pohybu (napr´ıklad sob´aˇs, narodenie diet’at’a a podobne) a z evidencie st’ahovania (zmena bydliska, trval´eho, prechodn´eho). Pri jednotliv´ ych sˇc´ıtaniach obyvatel’stva s´ u spravidla u ´daje v populaˇcnom registri kontrolovan´e a aktualizovan´e (napr. vyradenie ileg´alnych emigrantov). ˇ Od 1. 1. 1980 existoval v Ceskoslovensku register obˇcanov – princ´ıp registraˇcn´ ych l´ıstkov zakladan´ ych pri naroden´ı a priebeˇzne sa do l´ıstka zapisuj´ u vˇsetky demografick´e a geodemografick´e udalosti (sob´aˇs, narodenie diet’at’a, u vydat´ ych ˇzien zmena priezviska, zmena trval´eho bydliska, rozvod a pod.). Pre vel’k´ u chybovoast’ a pre nedostatoˇcn´e zabezpeˇcenie bol tento projekt viacmenej ne´ uspeˇsn´ y a aˇz v roku 1986 bol uveden´ y do rutinnej prev´adzky Centr´ alny register obˇ canov (CRO). Jeho vyuˇzitie je pr´ısne str´aˇzen´e (ned´a sa napr´ıklad vyuˇz´ıvat’ pre komerˇcn´e u ´ˇcely) a pr´ıstup k nemu maj´ u len opr´avnen´ı uˇz´ıvatelia Ministerstva vn´ utra.
1.1.4
Zvl´ aˇ stne zist’ovanie
Vyˇsˇsie uveden´e typy zhromaˇzd’ovania demografick´ ych u ´dajov zah´rn ˇali obyvatel’stvo cel´eho ˇst´atu. Zvl´aˇstne - v´ yberov´ e zist’ovania sa t´ ykaj´ u len vybran´eho s´ uboru obyvatel’stva. Jedn´a sa spravidla o jednor´azov´e akcie sl´ uˇziace k doplneniu alebo aktualiz´acii u ´dajov zo sˇc´ıtania a evidencie obyvatel’stva. Zameriavaj´ u sa na inform´acie, ktor´e nie je potrebn´e zist’ovat’ u vˇsetk´ ych obyvatel’ov a umoˇzn ˇuj´ u nie len zber konkr´etnych u ´dajov (i retrospekt´ıvnych), ale i z´ıskanie inform´aci´ı o postojoch a n´azoroch obyvatel’stva na urˇcit´e situ´acie. Z opakovane realizovan´ ych zist’ovan´ı maj´ u vel’k´ y v´ yznam mikrocenzy, ktor´e sl´ uˇzia k aktualiz´acii niektor´ ych u ´dajov zo sˇc´ıtania obyvatel’stva, obzvl´aˇst’ vo vzt’ahu k ˇzivotnej u ´rovni obyvatel’stva. Najˇcastejˇsie s´ u vyuˇz´ıvan´e v´ yberov´e zist’ovania populaˇcnej kl´ımy, t.j. postojov obyvatel’stva k vlastnej reprodukcii (napr. ide´alny alebo chcen´ y poˇcet det´ı v rodine a i.). Zdrojom demografick´ ych u ´dajov mˆoˇzu byt’ aj v´ yberov´e zist’ovania s in´ ymi ciel’mi (sociologick´ ymi, urbanistick´ ymi, zdravotn´ıckymi a i.). Preberanie inform´aci´ı z nich vˇsak vyˇzaduje kritick´e zhodnotenie reprezentat´ıvnosti a u ´plnosti prezentovan´ ych u ´dajov.
10
1.2
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
Demografia v s´ uˇ casnosti
S´ uˇcasn´a demografia patr´ı medzi vedy, ktor´e sa zaoberaj´ u problematikou obyvatel’stva, ˇst´ udiom l’udsk´ ych popul´aci´ı. Viacer´ı autori sa na demografiu pozeraj´ u z rˆoznych, v podstate ale bl´ızkych hl’ad´ısk. Demografia je ˇcast’ ˇstatistiky, ktor´a sk´ uma poˇcet a ˇstrukt´ uru obyvatel’stva (Ivanov´ a a kol., 1979). Demografia je spoloˇcensk´a veda, priˇcom demografick´a ˇstatistika je odvetv´ım sociˇ ´alnej ˇstatistiky (CSAV Praha, 1972). Medzi demografiou a spoloˇcensk´ ymi vedami je ˇspecifick´a symbi´oza, ktor´a ale nie je u ´plne priamoˇciara (Kalibov´a a kol., 1993). Demografick´ y syst´em pozost´ava z l’ud´ı a ich vlastnost´ı, ktor´e podmieˇ nuj´ u demografick´ u reprodukciu a demografick´e vzt’ahy medzi nimi (Pavl´ık a kol., 1986). Demografia ako veda o ˇcloveku sa v z´asade zaober´a demografickou reprodukciou, t.j. neust´alou obnovou popul´aci´ı ako dˆosledku procesov rodenia a vymierania. Demografia je pritom vedou interdisciplin´arnou, ktor´a je na rozhran´ı pr´ırodn´ ych a spoloˇcensk´ ych vied: ˇclovek ploden´ım a roden´ım reprodukuje nov´e l’udsk´e jedince – star´ a sa o zachovanie druhu – reprodukcia obyvatel’stva patr´ı do oblasti pr´ırodn´ ych vied, ˇclovek na druhej strane svojou akt´ıvnou pracovnou ˇcinnost’ou reprodukuje materi´alne statky ako z´aklad vlastn´eho jestvovania i existencie spoloˇcnosti, ˇco povahou patr´ı do oblasti spoloˇcensk´ ych vied, ”ˇclovek na rozdiel od in´ ych ˇzivoˇc´ıchov disponuje inteligenciou v´ yvojov´eho typu. Vd’aka poznaniu, p´ısmu a reˇci kaˇzd´a nov´a gener´acia spozn´ava to, ˇco vytvorila predch´adzaj´ uca a rozv´ıja to d’alej. Len ˇclovek m´a abstraktn´e myslenie. ˇ Cloveka preto mus´ıme ch´apat’ nielen ako biologick´ y ale aj duchovn´ y syst´em. Demografia pri svojich anal´ yzach a z´averoch mus´ı brat’ do u ´vahy obe str´anky ˇcloveka, biologick´ u i duchovn´ u. Obe na demografick´e procesy vpl´ yvaj´ u s´ uˇcasne a neizolovane (napr´ıklad vplyv rozv´ıjaj´ ucej sa inteligencie ˇcloveka a jeho ˇcinnosti na d´lˇzku jeho ˇzivota). Jurˇcov´a, M´esz´aroˇs a Vaˇ no (2000) charakterizuj´ u demografiu ako vedn´ u discipl´ınu, ktor´a sa zaober´a reprodukciou l’udsk´ ych popul´aci´ı. L’udsk´a reprodukcia m´a svoju biologick´ u a spoloˇcensk´ u str´anku. Z tejto skutoˇcnosti vypl´ yva aj postavenie demografie na rozhran´ı pr´ırodn´ ych a spoloˇcensk´ ych vied. Demografia patr´ı medzi vedn´e odbory s n´ızkou u ´rovˇ nou komplexnosti, ktor´e ˇstuduj´ u syst´emy obsahuj´ uce prvky rovnak´eho druhu a pozn´avaj´ u hlavne ich vn´ utorn´ u podmienenost’. Bez ˇst´ udia podmienenosti demografickej reprodukcie by demografia nedok´azala vysvetlit’ tento proces. Na jednej strane hl’ad´a demografia vˇseobecn´e z´akonitosti demografickej reprodukcie a na druhej strane sk´ uma ich ˇspecifick´e prejavy u konkr´etnych popul´aci´ı. Z predmetu pozn´avania demografie vypl´ yva jej tesn´e prepojenie na d’alˇsie vedn´e discipl´ıny (biol´ogia, psychol´ogia, lek´arske vedy, geografia, etnografia, sociol´ogia, ekon´omia) ako aj v´ yznamn´ y vplyv demografick´ ych procesov na fungovanie l’udskej spoloˇcnosti. Vojtko
ˇ ´ VEDAM ´ 1.3. VZTAH DEMOGRAFIE K INYM
11
(1992) popisuje demografiu ako vedu o obyvatel’stve, ktor´a sa zaober´a jeho poˇctom, vel’kost’ou, ˇstrukt´ urou a v´ yvojom. Charakteristick´ ym znakom pre demografiu je demografick´a ˇstrukt´ ura obyvatel’stva podl’a veku a pohlavia, dvoch v´ ysostne demografick´ ych znakov. Demografick´a ˇstrukt´ ura obyvatel’stva je podmienkou i ˇcinitel’om urˇcit´eho rozsahu a ˇstrukt´ ury reprodukcie obyvatel’stva, ale z´aroveˇ n i obrazom a dˆosledkom pˆosobenia takejto reprodukcie. Reprodukciou obyvatel’stva doch´adza ku zmen´am stavu obyvatel’stva a podl’a pr´ıˇcin ved´ ucich k t´ ymto zmen´am oznaˇcujeme tento pohyb ako prirodzen´ y pohyb (prirodzen´a obnova obyvatel’stva pˆorodmi a u ´mrtnost’ou), mechanick´ y pohyb (priestorov´e premiestˇ novanie obyvatel’stva st’ahovan´ım) a soci´alny pohyb (premeny v soci´alnej ˇstrukt´ ure). Pavl´ık a kol. (1986) navrhli demografiu charakterizovat’ nasleduj´ ucimi spˆosobmi: • ako element´arny ˇspecifick´ y odbor, pozn´avaj´ uci z´akonitosti v´ yvoja demografick´ ych syst´emov, t.j. demografickej reprodukcie ako ohraniˇcen´eho v´ ysledn´eho procesu, • ako odbor na rˆoznej u ´rovni komplexity, zahrˇ nuj´ uci do predmetu svojho ˇst´ udia nielen v´ yvoj demografick´ ych syst´emov ako v´ ysledn´ y proces, ale aj podmienky a dˆosledky tohto procesu a to nielen v bezprostrednej nadv¨aznosti na demografick´ u reprodukciu. Vaˇ no, Jurˇcov´a, M´esz´aroˇs (2003) rozdelili demografiu na p¨at’ hlavn´ ych ˇcast´ı, medzi ktor´ ymi existuj´ u tesn´e vz´ajomn´e v¨azby: • teoretick´a demografia, hl’ad´a z´akonitosti v´ yvoja demografick´ ych syst´emov, zovˇseobecˇ nuje ich a usporiada do univerz´alne platn´ ych formul´aci´ı a z´averov, • demografick´a anal´ yza, proces pozn´avania a popisu s´ uvislost´ı reprodukˇcn´eho spr´avania, • demografick´a ˇstatistika, zaober´a sa zberom a spracovan´ım demografick´ ych u ´dajov, • demografick´a metodol´ogia, vyv´ıja n´astroje, met´ody a modely pre demografick´e anal´ yzy a progn´ozy, • demografick´a prognostika, odhaduje d’alˇs´ı v´ yvoj popul´aci´ı.
1.3
Vzt’ah demografie k in´ ym ved´ am
ˇ Clovek je biologick´ y tvor a jeho ˇzivotn´e procesy sa riadia pr´ırodn´ ymi z´akonmi. Jeho ciel’avedom´e konanie, zaistenie existencie a soci´alne spr´avanie patr´ı do oblasti spoloˇcensk´ ych vied. Demografia a sociol´ogia s´ u pr´ıkladom symbi´ozy pri anal´ yze demografick´eho spr´avania sa l’udsk´eho jedinca. Demografick´e udalosti s´ u prim´arne alebo sekund´arne zviazan´e s urˇcit´ ymi soci´alnymi normami a s´ u podrobovan´e soci´alnej kontrole.
12
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
Demografick´a reprodukcia, ktor´a je z´akladom populaˇcnej obmeny, m´a vlastn´ u biologick´ u a soci´alnu z´akladˇ nu. Populaˇcn´a obmena je odvoden´a od pˆorodnosti a u ´mrtnosti, je zviazan´a biologicky dan´ ymi moˇznost’ami ˇcloveka, ale i so soci´alnymi determinantmi, ktor´e tu pˆosobia a ovplyvˇ nuj´ u biologick´e moˇznosti demografickej reprodukcie. Demografia sa preto mus´ı zaoberat’ aj sociologick´ ymi javmi, ktor´e maj´ u na reprodukˇcn´e chovanie ˇcloveka podstatn´ y vplyv. Ide napr´ıklad o intencie kult´ ury, spoloˇcensky ich legitimovat’ a z´aroveˇ n ovplyvˇ novat’. Krest’anstvo viaˇze vstup ˇcloveka do ˇ at m´ ˇzivota krstom, zaˇciatok reprodukcie aktom sob´aˇsa a u ´mrtie aktom pohrebu. St´ a svoje z´akonom podloˇzen´e podmienky pre uzatvorenie manˇzelstva, rozvody a potraty. Demografia je preto n´ uten´a zaoberat’ sa t´ ymito i d’alˇs´ımi signifikantn´ ymi sociologick´ ymi vplyvmi na reprodukˇcn´e spr´avanie l’ud´ı. Tu sa vytv´ara priestor pre demografick´ u sociol´ogiu. Demografick´e javy s´ u okrem toho ovplyvˇ novan´e a prepojen´e s d’alˇs´ımi faktormi z oblasti spoloˇcensk´ ych vied, osobitne s politick´ ymi a ekonomick´ ymi procesmi. Svedˇc´ı o tom ich vplyv na soci´alne spr´avanie l’ud´ı a t´ ym aj na populaˇcn´ u kl´ımu obyvatel’stva. Je moˇzn´e hovorit’ o reciproˇcnom vzt’ahu. Nezanedbatel’n´ y fenom´en dneˇsnej doby s´ u civilizaˇcn´e choroby. Ich rozˇs´ırenie, sledovanie, anal´ yza a vplyv na l’udsk´eho jedinca poukazuje na prepojenie demografie ako vedy na lek´arsku ˇstatistiku. Oblast’ l’udsk´eho vedomia, preˇz´ıvania a rieˇsenia rˆoznych ˇzivotn´ ych situ´aci´ı je u ´zko spojen´a so psychol´ogiou. Religiozita obyvatel’stva je tieˇz jeden z dˆoleˇzit´ ych faktorov, ktor´ y ovplyvˇ nuje reprodukˇcn´e spr´avanie l’ud´ı, rozvodovost’, potratovost’. Tu je viditel’n´e prepojenie demografie s n´aboˇzensk´ ymi vedn´ ymi discipl´ınami. Demografia hraniˇc´ı s viacer´ ymi vedn´ ymi odbormi, ktor´e tieˇz sk´ umaj´ u popul´acie, ale nie z hl’adiska reprodukcie. Hraniˇ cn´ e vedn´ e discipl´ıny – predstavuj´ u spojenie demografie s in´ ymi vedami, napr´ıklad s lek´arskou ˇstatistikou, so sociol´ogiou a ekon´omiou (sk´ umaj´ u soci´alne a ekonomick´e vzt’ahy medzi l’ud’mi), s kr´ızov´ ym manaˇzmentom, s etnografiou (sk´ uma l’udsk´e kult´ ury), s antropol´ogiou (sk´ uma pˆovod a v´ yvoj ˇcloveka), s genetikou (zaober´a sa dediˇcnost’ou), demogeografiou (vedn´a discipl´ına hum´annej geografie, ktor´ a sk´ uma z´akladn´e znaky a z´akonitosti v´ yvoja, vel’kosti, rozmiestnenia, zloˇzenia a dynamiky priestorov´ ych ˇstrukt´ ur obyvatel’stva v jeho vz´ajomn´ ych v¨azb´ach s ostatn´ ymi geografick´ ymi prvkami), demokartografiou (tvorba m´ap s obsahom hospod´arskych a soci´alnych z´asahov obyvatel’stva) a d’alˇs´ımi vedami dot´ ykaj´ ucimi sa a hraniˇciacimi s demografiou.
´ FORMY DEMOGRAFIE 1.4. VEDECKE
1.4
13
Vedeck´ e formy demografie
Z uveden´eho interdisciplin´arneho pon´ımania demografie ako vedy pramenia jej vedeck´e formy. Teoretick´ a demografia – zaober´a sa ˇst´ udiom demografick´ ych procesov zo vˇseobecn´eho a abstraktn´eho hl’adiska. Predstavuje v´ yklad pojmov, teoretick´ ych pouˇciek, hypot´ez, z´akonov a z´akonitost´ı demografick´ ych udalost´ı. Vˇseobecne sa preto zaober´a rozpracov´avan´ım z´akladn´ ych metodologick´ ych princ´ıpov sk´ umania demografick´ ych javov a procesov. Popisn´ a demografia – zaober´a sa vel’kost’ou, u ´zemn´ ym rozloˇzen´ım, ˇstrukt´ urou a v´ yvojom obyvatel’stva. Je zdrojom demografick´ ych inform´aci´ı pre ˇst´atne a region´alne u ´tvary, pre hospod´arske org´any, ako i pre viacer´e vedn´e discipl´ıny, ktor´e maj´ u vzt’ah k obyvatel’stvu (sociol´ogia, medic´ına, soci´alne vedy, politol´ogia a d’alˇsie). Matematick´ a aˇ statistick´ a demografia – demografick´ aˇ statistika – uplatˇ nuje matematick´e a ˇstatistick´e met´ody pri anal´ yzach demografick´ ych procesov a skutoˇcnost´ı. Je odvetv´ım aplikovanej ˇstatistiky, ktor´a vysvetl’uje ˇspecifik´a po str´anke zhromaˇzd’ovania u ´dajov o obyvatel’stve (met´ody sˇc´ıtania obyvatel’stva, anket´arne v´ yskumy o obyvatel’stve, ˇstatistiky prirodzen´eho a mechanick´eho pohybu obyvatel’stva), problematiku s´ uvisiacu s pos´ uden´ım a spracovan´ım u ´dajov o obyvatel’stve, v´ yznamn´e miesto tu zast´ava ˇstatistick´a metodol´ogia a teoretick´a ˇstatistika. V´ ysledkami anal´ yz je sprostredkovatel’om medzi popisnou a teoretickou demografiou. Ekonomick´ a demografia – mˆoˇzeme sa stretn´ ut’ tieˇz s pojmom sociodemografia, ˇ alebo spoloˇ censk´ a demografia. Studuje ekonomick´e aspekty reprodukcie obyvatel’stva, osobitne mechanizmus vz´ajomn´ ych vzt’ahov ekonomick´ ych a demografick´ ych procesov v dvoch smeroch: analyzuje demografick´e javy ako n´asledok ekonomickej situ´acie a v obr´atenom vzt’ahu vplyv demografickej situ´acie na ekonomick´ u oblast’. V z´asade ide o zloˇzit´ y komplex ekonomick´ ych a demografick´ ych javov prejavuj´ ucich sa tak v demografickom spr´avan´ı obyvatel’stva ako i v stave ekonomiky. Ako pr´ıklad ˇ mˆoˇzeme uviest’ ekonomick´ u a demografick´ u situ´aciu v oboch ˇst´atoch b´ yval´eho Ceskoslovenska po rozdelen´ı v roku 1993. Hl’adanie zaradenia sa do ekonomiky vyspel´eho sveta negat´ıvne ovplyvnilo viacer´e demografick´e procesy, najm¨a reprodukciu obyvatel’stva a to v negat´ıvnom smere. Region´ alna demografia – je zameran´a na oblastn´e, region´alne rozbory demografickej situ´acie. V urˇcitom zmysle kop´ıruje ekonomick´ u demografiu v region´alnom priestore. Pozornost’ zameriava na demografick´e procesy, ktor´e maj´ u masov´ y charakter (napr´ıklad zv´ yˇsen´a mortalita, natalita, chorobnost’, potratovost’ a d’alˇsie v konkr´etnych regi´onoch). Sk´ uma v regi´one migraˇcn´ y pohyb, pracovn´e zdroje, stav, zloˇzenie a v´ yvoj obyvatel’stva. Zaober´a sa anal´ yzou ekonomickej situ´acie v regi´one v spojitosti s ekonomickou aktivitou obyvatel’stva a moˇznosti jej rozvoja. Historick´ a demografia – ˇstuduje historick´e podmienky z´akonitost´ı rozvoja obyvatel’stva v jednotliv´ ych etap´ach l’udskej civiliz´acie.
14
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
ˇ Paleodemografia – zaober´a sa v´ yvojom predhistorickej popul´acie. Cerp´ a najm¨a z archeologick´ ych n´alezov a objasˇ nuje demografick´e procesy v predhistorickom obdob´ı. Soci´ alna demografia – zaoberaj´ u sa ˇst´ udiom vzt’ahov medzi populaˇcn´ ymi javmi a javmi soci´alnymi (potraty, kriminalita, samovraˇzdy a pod.).
1.5
Predmet demografie
Objektom ˇst´ udia demografie s´ u l’udsk´e popul´acie. Predmetom s´ u mnohotv´arne procesy, z ktor´ ych kaˇzd´ y m´a masov´ y charakter a d´a sa pop´ısat’ pomocou ˇstatistick´ ych ukazovatel’ov. Jedn´a sa o sk´ umanie procesov pˆorodnosti, u ´mrtnosti, sob´aˇsnosti, potratovosti, rozvodovosti. Pre sociol´ogov t´ ym vznikaj´ u dˆoleˇzit´e inform´acie vyuˇzitel’n´e k vysvetleniu rˆoznych soci´alno-historick´ ych udalost´ı, socio-kult´ urnych v´ yvojov´ ych l´ıni´ı. V tejto rovine je vidiet’ diferenci´aciu sociol´ogie, ktor´a sleduje rozdiely v plodnosti, pˆorodnosti, u ´mrtnosti, sob´aˇsnosti atd’. medzi jednotliv´ ymi soci´alnymi skupinami, vrstvami, medzi pr´ısluˇsn´ıkmi rˆoznych profesi´ı, l’ud’mi s rˆoznymi pr´ıjmami, vzdelan´ım, soci´alnym statusom, ˇclenmi rˆoznych etn´ık, ˇst´atov a pod. Do soci´alnej demografie zarad’ujeme interpret´aciu z´akladn´ ych ukazovatel’ov demografickej ˇstrukt´ ury, veku a pohlavia. Tieˇz diferenci´acia podl’a pohlavia m´a bohat´e sociologick´e odtiene, ktor´e vych´adzaj´ u z v¨azieb medzi biologickou str´ankou muˇza a ˇzeny a ich soci´alnym statusom, del’bou rol´ı a pod. Demografia sa d’alej zaober´a ˇst´ udiom demografick´eho spr´avania, ktor´e zah´rn ˇa najm¨a sk´ umanie inˇstit´ uci´ı manˇzelstva a rodiny, v ktor´ ych sa vytv´araj´ u podmienky pre reprodukˇcn´e spr´avanie, tieˇz ˇst´ udiom populaˇcnej mikrokl´ımy. Do reprodukˇcn´eho spr´avania popri rodine, ktor´a m´a z´asadn´ y v´ yznam, zasahuj´ u eˇste i d’alˇsie inˇstit´ ucie, ako je ˇskola a vzdelanie vˆobec, n´aboˇzenstvo a cirkvi ako i ˇst´at so svojou populaˇcnou a soci´alnou politikou.
1.6
Z´ akladn´ e pojmy v demografii
Demografia pracuje s vlastn´ ym pojmov´ ym apar´atom. Medzi z´akladn´e pojmy mˆoˇzeme zahrn´ ut’: Demografia – vedn´a discipl´ına na rozhran´ı viacer´ ych odborov, ktor´a sa zaober´a ˇstu ´diom reprodukcie l’udsk´ ych popul´aci´ı. Podl’a OSN je demografia veda a praktick´ a ˇcinnost’, ktor´a sa zaober´a ˇstatistickou a matematickou anal´ yzou vel’kosti, zloˇzenia a priestorovej distrib´ ucie l’udsk´ ych popul´aci´ı a pr´ıˇcinami a dˆosledkami zmien plodnosti, u ´mrtnosti, sob´aˇsnosti, migr´acie. Demografick´ a reprodukcia – obmena l’udsk´ ych popul´aci´ı v dˆosledku prebiehaj´ ucich procesov rodenia, umierania a migr´acie. Demografick´ y prechod – z´asadn´a zmena reˇzimu reprodukcie popul´acie, t.j. z´asadn´a zmena demografick´eho spr´avania popul´acie (Koschin, 2005). T´ato te´oria po-
´ ´ POJMY V DEMOGRAFII 1.6. ZAKLADN E
15
vaˇzuje zmenu demografickej reprodukcie spoˇc´ıvaj´ ucu vo v´ yraznom poklese u ´mrtnosti a pˆorodnosti za urˇcit´ u etapu, ktorou prech´adza kaˇzd´a popul´acia. Na poklese pˆorodnosti a u ´mrtnosti sa podiel’a cel´ y rad navz´ajom sa ovplyvˇ nuj´ ucich faktorov, preto proces demografick´eho prechodu treba ch´apat’ ako s´ uˇcast’ premeny celej spoloˇcnosti. Prv´ y demografick´ y prechod zaˇcal koncom 18. storoˇcia vo Franc´ uzsku a v Anglicku (v tom ˇcase najrozvinutejˇsie krajiny). Potom nasledovalo Holandsko a seversk´e krajiny, nasledovala stredn´a Eur´opa, v´ ychodn´a a nakoniec juˇzn´a. Prv´ y demografick´ y prechod trval vyˇse 150 rokov (rˆozne v jednotliv´ ych krajin´ach). Zaˇciatok a koniec prv´eho demografick´eho prechodu mˆoˇzeme pribliˇzne odhadn´ ut’ na z´aklade jednoduch´eho krit´eria: na zaˇciatku prechodu klesne vˇseobecn´a miera u ´mrtnosti pod 30 ‰ a vˇseobecn´a miera pˆorodnosti pod 40 ‰. Na jeho konci pod 20 ‰, resp. pod 15‰. V obdob´ı od polovice 60.tych rokov minul´eho storoˇcia (po 2. svetovej vojne) doˇslo op¨at’ k z´asadn´ ym zmen´am v reˇzime reprodukcie, toto obdobie oznaˇcujeme ako druh´ y demografick´ y prechod. Obdobie sa vyznaˇcuje zmenou u ´lohy antikoncepcie, zmenilo sa postavenie diet’at’a (Van de Kaa (2003) vyjadril t´ uto zmenu postavenia diet’at’a v rodine term´ınmi king-child“, a king-pair“, teda kr´al’ovsk´e diet’a s ro” ” ” diˇcmi“ a kr´al’ovsk´ y p´ar s diet’at’om“). Tieˇz sa zmenila u ´loha manˇzelstva (nie je to ” jedin´a uzn´avan´a forma spoluˇzitia) a napokon sa zmenila rodina (uˇz neplat´ı, ˇze otec pracuje a matka vychov´ava deti). Zjednoduˇsene mˆoˇzeme cel´ y proces druh´eho demografick´eho prechodu nazvat’ aj moderniz´acia. M´a tri z´akladn´e zloˇzky: zmeny technick´e, ˇstruktur´alne a kult´ urne. Pojem demografick´ y prechod je ˇcasto v literat´ ure nahr´adzan´ y pojmom demografick´ a revol´ ucia – ide o zmeny prirodzen´eho pr´ırastku v dˆosledku rozdielov v dynamike pˆorodnosti a u ´mrtnosti, t.j. o proces prechodu popul´acie z klasick´eho reˇzimu reprodukcie, charakteristick´eho vysokou u ´rovˇ nou pˆorodnosti a u ´mrtnosti na in´ y reˇzim charakterizovan´ y niˇzˇsou u ´rovˇ nou pˆorodnosti a u ´mrtnosti. Pavl´ık a kol. (1986) ud´avaj´ u tri z´akladn´e typy tohto procesu, delen´eho do dvoch f´az: • franc´ uzsky typ – doch´adza takmer k s´ uˇcasn´emu poklesu pˆorodnosti a u ´mrtnosti v oboch f´azach pribliˇzne rovnako.
16
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM • anglick´ y typ demografickej revol´ ucie sa vyznaˇcuje zniˇzovan´ım u ´mrtnosti v prvej f´aze. Pˆorodnost’ ost´ava na stabilnej u ´rovni. V druhej f´aze pˆorodnost’ aj u ´mrtnosti klesaj´ u.
• japonsko-mexick´ a demografick´a revol´ ucia predstavuje najv¨aˇcˇs´ı n´arast poˇctu ´ obyvatel’ov. Pˆorodnost’ v prvej f´aze rastie, aˇz v druhej zaˇc´ına klesat’. Umrtnost’ v prvej f´aze kles´a, v druhej stagnuje.
Vˇseobecne plat´ı, ˇc´ım neskˆor doch´adza k demografickej revol´ ucii vzhl’adom na ostatn´e popul´acie sveta, t´ ym kratˇs´ı je jej priebeh. Demografick´ aˇ strukt´ ura – zloˇzenie obyvatel’stva podl’a urˇcit´ ych charakterist´ık (najˇcastejˇsie podl’a pohlavia a veku). Demografick´ e javy a procesy – udalosti urˇcit´eho typu sledovan´e ako hromadn´ y jav (pˆorodnost’, potratovost’, u ´mrtnost’, sob´aˇsnost’, rozvodovost’, migr´acia). Osoba (obyvatel’) – je z´akladnou jednotkou popul´acie s individu´alnymi znakmi, ktor´e vyjadruj´ u jej kvalitat´ıvne a kvantitat´ıvne vlastnosti. Osoba b´ yva aj uˇzˇsie ˇspecifikovan´a, napr. naroden´e diet’a, zomrel´a osoba, ˇzenat´ y muˇz, vdova atd’. Predmetom
´ ´ POJMY V DEMOGRAFII 1.6. ZAKLADN E
17
zist’ovania u osoby s´ u okrem kvalitat´ıvnych a kvantitat´ıvnych u ´dajov aj udalosti, napr. uzatvorenie manˇzelstva, potrat, pˆorod, ovdovenie, vstup do zamestnania a d’alˇsie. Individu´ alne znaky osoby kvantitat´ıvne kvalitat´ıvne vek pohlavie d´atum udalosti kvalifik´acia a povolanie odˇzit´e roky od udalosti v ˇzivote vierovyznanie telesn´e u rodinn´ ´daje y stav d’alˇsie kvantitat´ıvne znaky soci´ alna pr´ısluˇsnost’ d’alˇsie kvalitat´ıvne znaky ubor osˆob (obyvatel’ov) vymedzen´ ych u ´zemne - obyvatelia obce, Obyvatel’stvo – je s´ mesta, ˇst´atu. Obyvatel’stvo sa sklad´a z jednotlivcov, t.j. obˇcanov s individu´alnymi znakmi. Ako celok m´a aj kolekt´ıvne znaky (vedomie spolupatriˇcnosti, kult´ urne spr´avanie, n´aboˇzenstvo). Za z´akladn´e charakteristiky obyvatel’stva sa povaˇzuj´ u etnick´e a n´arodnostn´e zloˇzenie, rozmiestnenie do z´akladn´ ych s´ıdeln´ ych jednotiek, hustota a ˇstrukt´ ura podl’a pohlavia, veku, zdravotn´eho stavu, ekonomickej aktivity, soci´alnej pr´ısluˇsnosti, profesie, zamestnania, vzdelania, materinsk´eho jazyka, n´aboˇzensk´eho vyznania, stupˇ na gramotnosti, rodinn´eho stavu, postavenia v rodine a d’alˇs´ıch rodinn´ ych charakterist´ık. Vˇsetky tieto charakteristiky sa zaznamen´avaj´ u pri sˇc´ıtan´ı obyvatel’stva. Popul´ acia – je s´ ubor jedincov urˇcit´eho ˇzivoˇc´ıˇsneho druhu (teda aj osˆob), ˇzij´ ucich na vymedzenom u ´zem´ı, medzi ktor´ ymi doch´adza k demografickej reprodukcii. Jedn´a sa o biologick´e vymedzenie. Jednotliv´e popul´acie maj´ u spravidla spoloˇcn´ y jazyk, spoloˇcn´ u kult´ uru a spoloˇcn´e psychologick´e zaloˇzenie, mentalitu. Mˆoˇzu tvorit’ samostatn´e etnikum, n´arod, resp. ˇst´at. Preto sa ˇcasto ako synonymum pojmu popul´acia pouˇz´ıva term´ın obyvatel’stvo, ktor´e sa vˇsak mˆoˇze skladat’ z viacero popul´aci´ı. Ak popul´aciou rozumieme obyvatel’ov n´aroda alebo ˇst´atu ako celku b´ yvaj´ ucich na n´arodnom, alebo ˇst´atnom u ´zem´ı, je vz´ajomn´a z´amena pojmov popul´acia a obyvatel’stvo moˇzn´a, ak popul´aciou rozumieme obyvatel’stvo b´ yvaj´ uce na urˇcitom u ´zem´ı a odliˇsuj´ uce sa od ostatn´ ych obyvatel’ov ˇst´atu ako celku, vz´ajomn´a z´amena pojmov nie je moˇzn´a. Z´akladn´ ymi znakmi kaˇzdej popul´acie s´ u jej rozsah, charakter rozmiestnenia, charakter demografickej reprodukcie, ˇstrukt´ ura podl’a pohlavia a veku. Kohorta – predstavuje skupinu l’ud´ı, u ktorej doch´adza k rovnakej demografickej udalosti, napr. kohorta naroden´ ych v urˇcitom roku, kohorta naroden´ ych po urˇcitej ˇ udalosti (Hiroˇsima, Nagasaki, Cernobyl’...) atd’. Gener´ acia – je skupina l’ud´ı s rovnak´ ym, resp. bl´ızkym rokom narodenia, resp. skupina l’ud´ı spojen´ ych dobovo s podmienen´ ym spˆosobom myslenia a konania. Gener´acia ˇzije v zhodn´ ych historick´ ych a kult´ urnych podmienkach (napr. gener´acia postihnut´a ekonomickou dlhoroˇcnou kr´ızou, vojnou a pod.). Gener´acia je zvl´aˇstnym pr´ıpadom kohorty. Populaˇ cn´ a kl´ıma – s´ uhrnn´ y vplyv okolia na populaˇcn´ u reprodukciu. Populaˇcn´a politika - s´ uhrn prijat´ ych opatren´ı vl´adou toho ktor´eho ˇst´atu, ktor´e priamo alebo nepriamo
18
ˇ ´ VEDAM ´ KAPITOLA 1. DEMOGRAFIA AKO VEDA, VZTAH K INYM
ovplyvˇ nuj´ u reprodukˇcn´e spr´avanie obyvatel’stva. Populaˇ cn´ e te´ orie – s´ uhrn hypot´ez a n´azorov o kr´atkodob´ ych a dlhodob´ ych faktoroch podmieˇ nuj´ ucich reprodukciu, zmeny v poˇcte a ˇstrukt´ ure obyvatel’ov a ich dˆosledky. Demografick´ a statika – zaober´a sa sk´ uman´ım stavu obyvatel’stva (poˇcet obyvatel’ov, ˇstrukt´ urne zloˇzenie, rozmiestnenie). Demografick´ a dynamika – nadv¨azuje na statiku, sk´ uma pohyb obyvatel’stva (prirodzen´ y – pˆorodnost’, u ´mrtnost’ a mechanick´ y – migr´acia).
Kapitola 2
Demografick´ e a geodemografick´ e jevy Jak je asi patrn´e z pˇredch´azej´ıc´ı kapitoly, existuje velmi u ´zk´ y vztah mezi demografi´ı a statistikou. Statistick´e u ´daje pˇredstavuj´ı pro demografii kl´ıˇcov´ y zdroj – empirick´ y materi´al, bez nˇehoˇz nem˚ uˇze existovat. Demografick´e u ´daje m˚ uˇzeme v podstatˇe rozdˇelit do dvou skupin – na u ´daje o: • stavu – velikost populace a jej´ı struktura podle pro demografii zaj´ımav´ ych znak˚ u k urˇcit´emu ˇcasov´emu okamˇziku, • pohybu – pro demografii zaj´ımav´e ud´alosti, kter´e v populaci nastanou bˇehem urˇcit´eho ˇcasov´eho intervalu (zpravidla jednoho kalend´aˇrn´ıho roku)1 . Z´akladn´ı podm´ınkou studia demografick´ ych jev˚ u je existence a moˇznost z´ısk´av´an´ı demografick´ ych informac´ı. Ty, jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v´ yˇse, zjiˇst’ujeme statistick´ ym popisem, pˇriˇcemˇz jiˇz zde doch´az´ı ke znaˇcn´ ym ztr´at´am informac´ı. V podstatˇe lze vymezit pˇet z´akladn´ıch statistick´eho zdroj˚ u demografick´ ych a geodemografick´ ych dat: • • • • •
2.1
Sˇ c´ıt´ an´ı lidu, Bˇ eˇ zn´ a evidence pˇ rirozen´ e mˇ eny vˇcetnˇe nˇekter´ ych dalˇs´ıch jev˚ u, Bˇ eˇ zn´ a evidence migrac´ı, Populaˇ cn´ı registr, Zvl´ aˇ stn´ı ˇ setˇ ren´ı (napˇr. populaˇcn´ıho klimatu).
´ Udaje o stavu
´ Udaje o stavu se zjiˇst’uj´ı soupisem obyvatelstva nebo sˇc´ıt´an´ım lidu, jejichˇz c´ılem je v podstatˇe tot´eˇz: zjiˇst’uje se, kolik v dan´em u ´zem´ı ˇzije osob a nˇekter´e jejich znaky. Rozd´ıl je vˇsak v jejich kvalitˇe. Problematice sˇc´ıt´an´ı a soupis˚ u obyvatelstva byla vˇenov´ana pozornost jiˇz v prvn´ı kapitole, nebudeme se jimi zde tedy d´ale zab´ yvat. 1
a i synonomum mˇ ena. M´ısto pohyb se ˇcasto uˇz´ıv´
19
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
20
2.2
´ Udaje o pohybu
Pohybem rozum´ıme ud´alosti, kter´e pˇr´ımo souvis´ı s reprodukc´ı obyvatelstva. Jsou to narozen´ı, u ´mrt´ı, sˇ natek, rozvod a pˇrestˇehov´an´ı. Pro poˇrizov´an´ı a veden´ı z´aznam˚ u o prvn´ıch ˇctyˇrech ud´alostech se pouˇz´ıv´a term´ın evidence pˇ rirozen´ e mˇ eny, pro poˇrizov´an´ı a veden´ı z´aznam˚ u o pˇrestˇehov´an´ıch pak term´ın evidence migrace. Evidence stˇehov´an´ı je vedena oddˇelenˇe pro vnitrost´atn´ı (vnitˇrn´ı) a zahraniˇcn´ı (vnˇejˇs´ı) migraci. Ve vˇetˇsinˇe zem´ı se evidence t´ yk´a pouze zahraniˇcn´ı migrace. Pˇr´ım´ a evidence vnitrost´atn´ıho stˇehov´an´ı existuje pouze v nˇekter´ ych zem´ıch s kvalitnˇe organiˇ zovanou statistickou sluˇzbou. V Ceskoslovensku byla zavedena na z´akladˇe povinn´eho hl´ aˇ sen´ı trval´ eho pobytu a je evidov´ana od roku 1950. Z´akladn´ı u ´daje o stˇehov´an´ı se zpracov´avaj´ı na z´akladˇe ”Hl´ aˇ sen´ı o stˇ ehov´ an´ı” a vyhodnocuj´ı za z´akladn´ı u ´zemn´ı ˇ jednotky (v Ceskoslovensku obec). Srovnatelnost dat je proto v´ yznamnˇe ovlivnˇena zmˇenami administrativn´ıho vymezen´ı obc´ı. Evidence zahraniˇcn´ı migrace existovala ˇ v Ceskoslovensku uˇz po 1. svˇetov´e v´alce od roku 1921, ale aˇz do roku 1945 se t´ ykala pouze ˇceskoslovensk´ ych st´atn´ıch obˇcan˚ u. Vzhledem k nejednotn´e metodice evidence migrac´ı (vnitˇrn´ıch i vnˇejˇs´ıch) je mezin´arodn´ı srovn´an´ı velmi obt´ıˇzn´e. Z´aznamy o pˇrirozen´em pohybu zahrnuj´ı jak evidenci narozen´ı a u ´mrt´ı, tak i dalˇs´ıch demografick´ ych ud´alost´ı v´ yznamn´ ych pro demografickou reprodukci (sˇ natek, rozvod, potrat). Narozen´ı, u ´mrt´ı a sˇ natky jsou v ˇradˇe zem´ı registrov´any v matrik´ ach, kter´e jsou zpravidla vedeny oddˇelenˇe: kniha (matrika) narozen´ı, u ´mrt´ı a sˇ natk˚ u. Statistick´a hl´aˇsen´ı se pˇrepisuj´ı na speci´aln´ı formul´aˇre (napˇr. hl´aˇsen´ı o u ´mrt´ı). Registraci narozen´ı, u ´mrt´ı a sˇ natk˚ u prov´adˇej´ı matriˇcn´ı u ´ˇrady, rozvod˚ u pˇr´ısluˇsn´e soudy a potrat˚ u zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı (statistick´a hl´aˇsen´ı - viz pˇr´ıloha 2 na konci kapitoly). ˇ U, ´ kde jsou centr´alnˇe zpraTyto povˇeˇren´e organizace odes´ılaj´ı vyplnˇen´a hl´aˇsen´ı na CS cov´any a pˇrevedeny z m´ısta ud´alosti (napˇr. u ´mrt´ı v nemocnici) na m´ısto trval´eho pobytu (bydliˇstˇe zemˇrel´eho). ˇ V Ceskoslovensku byly povinn´e civiln´ı matriky zavedeny od 1. 1. 1950, do t´e doby plnily tuto funkci i matriky st´atem uzn´avan´ ych c´ırkv´ı. V prvn´ı polovinˇe 19. stolet´ı byla u ´mrt´ı a narozen´ı registrov´ana jen asi u 10% svˇetov´eho obyvatelstva. V roce 1950 jen asi 55%. Vzhledem k mezin´arodn´ım rozd´ıl˚ um pˇri vymezen´ı nˇekter´ ych jev˚ u (napˇr. definici ˇzivˇe narozen´eho d´ıtˇete) byly v roce 1953 pˇrijaty mezin´arodnˇe doporuˇcen´e z´asady pro evidenci pˇrirozen´e mˇeny. Podle n´ı by registrace kaˇzd´e demografick´e ud´alosti mˇela b´ yt z´akonnˇe povinn´a pro veˇsker´e obyvatelstvo.
2.2.1
Vymezen´ı demografick´ ych ud´ alost´ı
Aby mohly b´ yt demografick´e ud´alosti statisticky sledov´any, mus´ı b´ yt vymezeny jednoznaˇcnˇe z hlediska: • vˇecn´eho, • m´ıstn´ıho,
´ 2.2. UDAJE O POHYBU
21
• ˇcasov´eho. Nejjednoduˇsˇs´ı je vymezen´ı ˇcasov´e - zjiˇst’uj´ı se ud´alosti, ke kter´ ym dojde v urˇcit´em ˇcasov´em intervalu, kter´ ym je obvykle kalend´aˇrn´ı rok. Ani to vˇsak nen´ı bez probl´em˚ u (napˇr. u rozvod˚ u). Jednoduch´e se jev´ı i vymezen´ı m´ıstn´ı. Ud´alosti se nezaˇrazuj´ı podle m´ısta, kde se ud´aly, ale podle m´ısta trval´eho bydliˇstˇe osoby, j´ıˇz se t´ ykaly. Nejsloˇzitˇejˇs´ı je jednoznaˇcn´e vˇecn´e vymezen´ı, kter´emu se budeme podrobnˇeji vˇenovat v n´asleduj´ıc´ım textu. Zaˇcnˇeme ud´alost´ı nejjednoduˇsˇs´ı - sˇ natkem. Sˇ natek je pr´avn´ı akt a realizuje se v okamˇziku, kdy odd´avaj´ıc´ı prohl´as´ı snoubence za manˇzele. U n´as od roku 1950 existoval pouze civiln´ı sˇ natek, od roku 1992 je pr´avnˇe uzn´av´an i sˇ natek c´ırkevn´ı (tak tomu bylo i pˇred rokem 1950). Sˇ natek mohou uzavˇr´ıt dvˇe osoby opaˇcn´eho pohlav´ı, kter´e jsou plnolet´e (plnolet´ ym je ˇclovˇek od 18 let, ve zvl´aˇstn´ıch pˇr´ıpadech m˚ uˇze b´ yt soudem uzn´an plnolet´ ym jiˇz od 16 let), jsou svobodn´e, rozveden´e ˇci ovdovˇel´e, jsou sv´epr´avn´e a nejsou pˇr´ıbuzn´e v pˇr´ım´e linii. Za kaˇzd´ y sˇ natek se vyplˇ nuje hl´aˇsen´ı, kter´e se ˇ U. ´ Uv´adˇej´ı se v nˇem osobn´ı u odes´ıl´a na CS ´daje snoubenc˚ u (pohlav´ı, vˇek, rodinn´ y stav, vzdˇel´an´ı, trval´e bydliˇstˇe a st´atn´ı obˇcanstv´ı) a u ´daje o sˇ natku (datum uzavˇren´ı manˇzelstv´ı, poˇrad´ı manˇzelstv´ı a datum pˇr´ıpadn´eho pˇredchoz´ıho rozvodu nebo ovdovˇen´ı). ´ Uzemnˇ e se sˇ natky zaˇrazuj´ı od roku 1971 podle m´ısta trval´eho bydliˇstˇe snoubence, do roku 1970 byly zaˇrazov´any podle trval´eho bydliˇstˇe nevˇesty. Podobnˇe jednoduchou demografickou ud´alost´ı je rozvod. I rozvod je pr´avn´ı akt, datum, pod n´ımˇz je rozvod veden ve statistice, je datum odesl´an´ı hl´aˇsen´ı, kter´e vypln ˇuje soud (zˇrejmˇe datum tˇesnˇe pot´e, co rozhodnut´ı soudu nabylo pr´avn´ı moci). U n´as je rozvod od roku 1950 jednostupˇ nov´ y. Dˇr´ıve byl rozvod dvojstupˇ nov´ y - prvn´ı stupeˇ n byl rozvod od stolu a loˇze, kdy manˇzelstv´ı jeˇstˇe pr´avnˇe existovalo; druh´ y stupeˇ n byla rozluka, kter´a teprve odpov´ıdala dneˇsn´ımu rozvodu. V hl´aˇsen´ı o rozvodu se u obou manˇzel˚ u uv´adˇej´ı osobn´ı u ´daje (s v´ yjimkou rodinn´eho stavu), bydliˇstˇe se uv´ad´ı jen jedno, a sice posledn´ı spoleˇcn´e trval´e bydliˇstˇe manˇzel˚ u (pokud spolu nikdy nebydleli, pak se uv´ad´ı trval´e bydliˇstˇe navrhovatele. Uv´adˇej´ı se i u ´daje o manˇzelstv´ı (datum jeho uzavˇren´ı, poˇcet ˇzij´ıc´ıch nezletil´ ych dˇet´ı z manˇzelstv´ı, poˇrad´ı rozvodu a pˇr´ıˇcina ˇ y statistick´ rozvratu manˇzelstv´ı). Od roku 2007 Cesk´ yu ´ˇrad pˇreˇsel na n´avrh Ministerˇ stva spravedlnosti CR na nov´ y syst´em sbˇeru dat o rozvodech. Data jsou pˇreb´ır´ana v elektronick´e podobˇe ve formˇe souboru individu´aln´ıch z´aznam˚ u, a to pouze o kaˇzd´em rozvodu, tedy jiˇz nikoliv o kaˇzd´em rozvodov´em ˇr´ızen´ı jako tomu bylo v minulosti. Kromˇe rozvodu existuje i prohl´ aˇ sen´ı neplatnosti manˇ zelstv´ı. To v pˇr´ıpadˇe, kdy nˇekter´ y ze snoubenc˚ u nesplˇ noval nˇejakou ze ˇctyˇr podm´ınek, kter´e byly uvedeny v odstavci o sˇ natku (vˇek, stav, sv´epr´avnost a nepˇr´ıbuznost). Na snoubence se pak hled´ı, jako kdyby sˇ natek nikdy neuzavˇreli. I o prohl´aˇsen´ı neplatnosti manˇzelstv´ı se vyplˇ nuje hl´aˇsen´ı. Podstatnˇe sloˇzitˇejˇs´ı je definice narozen´ı. Od roku 1950 existuje mezin´arodn´ı definice Mezin´arodn´ı zdravotnick´e organizace (WHO), kter´a ˇr´ık´a, ˇze narozen´ı je u ´pln´e vypuzen´ı nebo vynˇet´ı plodu z tˇela matˇcina. Definice d´ale rozliˇsuje narozen´ı ˇziv´eho a narozen´ı mrtv´eho plodu. Plod je povaˇzov´an za ˇ zivˇ e narozen´ y, jestliˇze vykazuje ale-
22
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
spoˇ n jednu ze zn´amek ˇzivota, za kter´e jsou povaˇzov´any srdeˇcn´ı tep, d´ ych´an´ı, pulsace pupeˇcn´ıku a aktivn´ı pohyb kostern´ıho svalstva. Pouze plod, kter´ y nevyk´azal ˇz´adnou z tˇechto aktivit je povaˇzov´an za mrtvˇ e narozen´ y. Plod, kter´ y po narozen´ı vyk´azal jen jedinou zn´amku ˇzivota, je povaˇzov´an za ˇzivˇe narozen´ y. Napˇr. plod, kter´emu po narozen´ı jen jedinkr´at tepne srdce, by mˇel b´ yt zaˇrazen mezi ˇzivˇe narozen´e a n´aslednˇe mezi zemˇrel´e kojence. Protoˇze dˇr´ıve byly podm´ınky pro zaˇrazen´ı mezi ˇzivˇe narozen´e pˇr´ısnˇejˇs´ı, zv´ yˇsil se po pˇrijet´ı t´eto definice poˇcet zemˇrel´ ych kojenc˚ u. To byl d˚ uvod, proˇc naˇse republika mezin´arodn´ı definici p˚ uvodnˇe nepˇrijala - opticky se tak vylepˇsoval obraz naˇseho zdravotnictv´ı v porovn´an´ı s ostatn´ımi zemˇemi. K mezin´arodn´ı definici ˇzivˇe narozen´eho plodu jsme se vr´atili aˇz v roce 1965 (dnes plat´ı s n´ıˇze uvedenou v´ yjimkou)(Koschin, 2005). V hl´aˇsen´ı o narozen´ı se uv´adˇej´ı osobn´ı u ´daje o rodiˇc´ıch (o otci jen pokud je zn´am, nezjiˇst’uje se ale st´atn´ı obˇcanstv´ı rodiˇc˚ u ani rodinn´ y stav otce). D´ale se uv´ad´ı poˇcet dˇet´ı, kter´e se matce narodily, u vdan´ ych i poˇcet dˇet´ı, kter´e se narodily v posledn´ım manˇzelstv´ı, datum pˇredchoz´ıho porodu, u vdan´ ych datum sˇ natku, d´elka tˇehotenstv´ı (v t´ ydnech) a u ´daje o d´ıtˇeti: pohlav´ı, vitalita, hmotnost, d´elka, st´atn´ı obˇcanstv´ı, pˇr´ı´ padnˇe poˇrad´ı ve v´ıceˇcetn´em porodu. Uzemnˇ e se zaˇrazuj´ı podle m´ısta trval´eho bydliˇstˇe ˇ matky. Od roku 2007 sleduje Cesk´ y statistick´ yu ´ˇrad u ´daje za otce nejen u manˇzelsky narozen´ ych, ale u vˇsech narozen´ ych dˇet´ı. Mezin´arodn´ı definice se zmiˇ nuje o mrtvˇe narozen´em plodu, ale uˇz neˇr´ık´a nic o potratu. Mezin´arodn´ı definice potratu neexistuje, kaˇzd´a zemˇe pouˇz´ıv´a svoji vlastn´ı definici, z ˇcehoˇz vypl´ yv´a, ˇze porovn´av´an´ı zem´ı z hlediska potratovosti je ponˇekud komplikovan´e. Vˇetˇsinou je krit´eriem d´elka tˇehotenstv´ı (obvykle je za hranici potratu povaˇzov´ano 28 dokonˇcen´ ych t´ ydn˚ u tˇehotenstv´ı), krit´eriem vˇsak b´ yv´a i nˇejak´ ym zp˚ usobem definovan´a ˇzivotaschopnost nebo hmotnost ˇc´ı d´elka plodu. U n´as je krit´eriem hmotnost plodu: podle vyhl´aˇsky z roku 1988 se za potrat povaˇzuje narozen´ı mrtv´eho plodu o hmotnosti niˇzˇs´ı neˇz 1 000 g a v pˇr´ıpadˇe, ˇze hmotnost plodu nelze zjistit, pak je krit´eriem obvykl´ ych 28 t´ ydn˚ u tˇehotenstv´ı. Podle t´eto vyhl´aˇsky se vˇsak ne vˇsechny ˇzivˇe narozen´e plody podle mezin´arodn´ı definice zaˇrazuj´ı v naˇs´ı statistice mezi ˇzivˇe narozen´e - pokud m´a ˇzivˇe narozen´ y plod m´enˇe neˇz 500 g a zemˇre do 24 hodin po narozen´ı, je porod ex post prohl´aˇsen za potrat. Takov´ ych pˇr´ıpad˚ u je vˇsak tak m´alo, ˇze pˇr´ısluˇsn´e ´ ˇ U, ´ n´ statistick´e ukazatele prakticky neovlivn´ı. Udaje o potratech nezpracov´av´a CS ybrˇz ´ ´ Ustav zdravotnick´ ych informac´ı a statistiky (UZIS), od nˇehoˇz statistick´ yu ´ˇrad u ´daje pˇrej´ım´a. ´ Umrt´ ı je mezin´arodn´ı definic´ı stanoveno jako nen´avratn´e vymizen´ı bioelektrick´ ych proces˚ u v centr´aln´ı nervov´e soustavˇe. Na prvn´ı pohled se zd´a, ˇze je urˇcen´ı okamˇziku u ´mrt´ı podle t´eto definice objektivn´ı. Sl˚ uvko nen´avratn´e vˇsak znamen´a, ˇze teprve l´ekaˇr urˇcuje (subjektivnˇe), zda se jedn´a o nen´avratn´e nebo n´avratn´e vymizen´ı bioelektrick´ ych proces˚ u. Toto sl˚ uvko vˇsak nelze vypustit, nebot’ osoby ve stavu klinick´e smrti by pak musely b´ yt zaˇrazeny mezi zemˇrel´e a musela by vzniknout zvl´aˇstn´ı kategorie obˇzivl´ı. Pˇresn´a, co nejobjektivnˇejˇs´ı definice nen´ı d˚ uleˇzit´a jen pro statistiky, ale zejm´ena pro l´ekaˇre - napˇr. pˇri odeb´ır´an´ı org´an˚ u pro transplantace. Zemˇrel´ı se u ´ˇrednˇe zaˇrazuj´ı podle m´ısta sv´eho posledn´ıho trval´eho bydliˇstˇe.
´ DATA A UKAZATELE 2.3. DEMOGRAFICKA
23
ˇ (dle vyStatisticky jsou evidov´any poˇcty zemˇrel´ ych. O kaˇzd´em zemˇrel´em je v CR ˇ z roku 1987) vystaven formul´aˇr List o prohl´ıdce mrtv´ hl´aˇsky MZ CR eho, kter´ y vypln´ı pˇr´ısluˇsn´ y l´ekaˇr a zaˇsle jej na matriku. Na tomto tiskopise je o zemˇrel´em uv´adˇena ˇrada charakteristik (vedle identifikaˇcn´ıch u ´daj˚ u tak´e rodinn´ y stav, vzdˇel´an´ı apod.), zvl´aˇstn´ı ˇc´ast je vˇenov´ana l´ekaˇrsk´emu osvˇedˇcen´ı o pˇr´ıˇcin´ach smrti. Matrika podle tohoto Listu o prohl´ıdce mrtv´eho vyp´ıˇse formul´aˇr Hl´ aˇ sen´ı o u ´ mrt´ı, kter´ y zas´ıl´a ke ˇ emu statistick´emu u ˇ U). ´ Ten sb´ır´a a ˇctvrtletnˇe publikuje abzpracov´an´ı Cesk´ ´ˇradu (CS solutn´ı i relativn´ı u ´daje o zemˇrel´ ych. V mezin´arodn´ım pohledu informace o zdravotn´ım stavu a u ´mrtnosti sb´ır´a a publikuje Svˇetov´a zdravotnick´a organizace. Od roku 2007 je novˇe sledov´ano m´ısto u ´mrt´ı. Pˇ restˇ ehov´ an´ı je demografick´a ud´alost, kter´a tak´e nem´a mezin´arodn´ı definici, a to z toho d˚ uvodu, ˇze neexistuje mezin´arodnˇe jednotnˇe vymezen´e bydliˇstˇe. V mnoha zem´ıch je vymezeno jako m´ısto obvykl´eho pobytu, u n´as od roku 1949 existuje tzv. trval´ e bydliˇ stˇ e a kaˇzd´ y obˇcan by mˇel b´ yt nˇekde pˇrihl´aˇsen k trval´emu pobytu. Pro naˇsi statistiku je pˇrestˇehov´an´ı definov´ano jako zmˇena obce trval´eho bydliˇstˇe a od roku 1976 i zmˇena trval´eho bydliˇstˇe na jin´ y mˇestsk´ y obvod Prahy. Pˇrestˇehuje-li se nˇekdo v r´amci jedn´e obce (v Praze v r´amci jednoho urbanistick´eho obvodu), nen´ı zapoˇcten ve statistice stˇehov´an´ı. Hl´aˇsen´ı o stˇehov´an´ı vyplˇ nuje ohlaˇsovna pobytu v m´ıstˇe nov´eho bydliˇstˇe (pˇr´ıpadnˇe spr´avn´ı sluˇzby policie pˇri stˇehov´an´ı mimo republiku) a kromˇe osobn´ıch u ´daj˚ u stˇehuj´ıc´ıho se ud´av´a pouze d˚ uvod stˇehov´an´ı a pˇredchoz´ı trval´e bydliˇstˇe. ´ Uzemnˇ e se u ´daje o pˇrestˇehov´an´ı zaˇrazuj´ı jako podle nov´eho, tak i podle star´eho trval´eho bydliˇstˇe, aby bylo moˇzn´e zkoumat pˇristˇehov´an´ı, vystˇehov´an´ı i smˇery stˇehov´an´ı.
2.3
Demografick´ a data a ukazatele
Demografie je empirickou vˇedou – sleduje, zpracov´av´a a zobecˇ nuje konkr´etn´ı demografick´e jevy. Tyto jevy zjiˇst’uje individu´alnˇe, ale zpracov´av´a v souborech, kter´e tvoˇr´ı populace nebo jejich ˇc´asti. Pˇri vytv´aˇren´ı tˇechto soubor˚ u nejde jen o koncentraci dat, ale je nezbytn´e br´at v u ´vahu i velikost souboru a zp˚ usob jeho vymezen´ı (vˇecn´e, ˇcasov´e a prostorov´e hledisko). Pˇredpokladem pro zpracov´an´ı a vyhodnocen´ı demografick´ ych jev˚ u a proces˚ u je zajiˇstˇen´ı kvalitn´ı datov´e z´akladny. To si vyˇzaduje: • pˇresn´e definov´an´ı jevu (napˇr. ˇzivˇe narozen´e d´ıtˇe, ekonomicky aktivn´ı obyvatelstvo); • registraci v dobˇe nebo bezprostˇrednˇe po sledovan´e ud´alosti (napˇr. narozen´ı, u ´mrt´ı); • zajiˇstˇen´ı u ´plnosti dat o dan´em souboru (napˇr. vˇek vˇsech obyvatel). Dˇr´ıve uveden´ ymi r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby evidence obyvatelstva z´ısk´av´ame z´akladn´ı data, tj. r˚ uznˇe uspoˇr´adan´e ˇrady absolutn´ıch u ´daj˚ u (celkov´ y poˇcet obyvatel, poˇcet narozen´ ych,
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
24
apod.). Z´akladem demografick´e anal´ yzy je vˇecn´e, ˇcasov´e nebo prostorov´e srovn´av´an´ı tˇechto u ´daj˚ u. K hlubˇs´ımu pozn´an´ı podstaty demografick´ ych jev˚ u nebo proces˚ u vˇsak nelze dospˇet pouze na z´akladˇe absolutn´ıch u ´daj˚ u, ale je tˇreba z nich vypoˇc´ıtat analytick´a data – z´akladn´ı demografick´e ukazatele. Ty se vˇetˇsinou ˇclen´ı do tˇr´ı kategori´ı: • pomˇ ern´ aˇ c´ısla extenzitn´ı – vznikaj´ı vydˇelen´ım dvou stejnorod´ ych u ´daj˚ u ve stejn´em ˇcasov´em okamˇziku a shodn´em u ´zemn´ım vymezen´ı (napˇr. struktura zemˇrel´ ych podle vˇeku, pod´ıl muˇz˚ u v populaci); • pomˇ ern´ aˇ c´ısla intenzitn´ı – vznikaj´ı vydˇelen´ım r˚ uznorod´ ych u ´daj˚ u, kdyˇz jednotky vyj´adˇren´e ve jmenovateli jsou nositelem ud´alost´ı nebo jevu vyj´adˇren´eho v ˇcitateli (napˇr. poˇcet zemˇrel´ ych dˇelen´ y poˇctem obyvatel). V r´amci nich se nˇekdy vyˇcleˇ nuj´ı m´ıry a kvocienty; • indexy – vznikaj´ı jako pod´ıl dvou absolutn´ıch ˇc´ısel vymezen´ ych r˚ uznˇe ˇcasovˇe nebo prostorovˇe (napˇr. index v´ yvoje poˇctu obyvatel v roce 1961 a 1991). Podle jin´ ych hledisek lze rozliˇsovat ukazatele: • celkov´e (obecn´e) nebo specifick´e (diferenˇcn´ı) podle toho, zda jsou vypoˇcteny za celou populaci nebo jej´ı ˇc´ast; • definitivn´ı nebo pˇredbˇeˇzn´e (na z´akladˇe ne´ upln´ ych nebo nedostateˇcnˇe zkontrolovan´ ych dat); • hrub´e (vypoˇcten´e na z´akladˇe jednoduch´ ych metod) nebo srovn´avac´ı (pˇri v´ ypoˇctu vylouˇc´ıme vliv nˇekter´e z podm´ınek, kter´a s vlastn´ım procesem pˇr´ımo nesouvis´ı). Pˇri sledov´an´ı demografick´ ych jev˚ u je nezbytn´e pˇresn´e ˇcasov´e urˇcen´ı kaˇzd´e demografick´e ud´alosti. To ji umoˇzn ˇuje zaˇradit do souboru ud´alost´ı se stejnou dobou vzniku a stanovit dobu, kter´a uplynula mezi sledovanou ud´alost´ı a ud´alost´ı, kter´a ji pˇredch´azela.
2.3.1
Grafick´ e zn´ azorˇ nov´ an´ı demografick´ ych ud´ alost´ı
U demografick´ ych ud´alost´ı je moˇzn´e urˇcit ˇcas troj´ım zp˚ usobem: • kalend´ aˇ rn´ı ˇcas, • doba od narozen´ı osoby, j´ıˇz se studovan´a demografick´a ud´alost t´ yk´a – vˇ ek, • generace, resp. kohorta, ke kter´e osoba, j´ıˇz se ud´alost t´ yk´a, pˇr´ısluˇs´ı. Nˇekdy je obt´ıˇzn´e si vztahy mezi t´ımto troj´ım urˇcen´ım pˇredstavit, proto demografov´e vytvoˇrili speci´aln´ı grafick´ y zp˚ usob, jak tyto vztahy pˇrehlednˇe zn´azornit. Demografick´ a s´ıt’ je diagram se dvˇema na sebe kolm´ ymi osami: na vodorovnou osu vyn´aˇs´ıme kalend´aˇrn´ı ˇcas (obvykle roky), na svislou vyn´aˇs´ıme vˇek (obvykle v letech). Znaˇcky na vodorovn´e ose ud´avaj´ı konec, resp. poˇc´atek roku. Mezi jednotliv´ ymi
´ DATA A UKAZATELE 2.3. DEMOGRAFICKA
25
znaˇckami se tedy nach´az´ı interval o d´elce jednoho roku, ˇcemuˇz odpov´ıd´a sloupec vymezen´ y dvˇema vertik´alami, kter´e maj´ı sv˚ uj poˇc´atek ve znaˇck´ach na vodorovn´e ose. Na svisl´e ose lze tak´e popisovat bud’ body, kter´e pˇredstavuj´ı pˇ resn´ y vˇ ek nebo intervaly, pˇredstavuj´ıc´ı vˇ ek v dokonˇ cen´ ych letech, coˇz je vˇek zaokrouhlen´ y na cel´a l´eta smˇerem dol˚ u, tj. vˇek posledn´ıch narozenin. V demografii je bˇeˇzn´e ud´avat vˇek v dokonˇcen´ ych letech (ve zvl´aˇstn´ıch pˇr´ıpadech i v dokonˇcen´ ych dnech ˇci hodin´ach). To znamen´a, ˇze pod pojmem 30let´ı rozum´ıme osoby ve vˇekov´em intervalu ⟨30, 31). Analogicky: jako osoby ve vˇeku 30 - 34 let ch´apeme osoby ve vˇeku 30 - 34 dokonˇcen´ ych let, tj. osoby ve vˇekov´em intervalu ⟨30, 35), neboli osoby, kter´ ym uˇz bylo 30 let, ale jeˇstˇe neproˇzily sv´e 35-t´e narozeniny. V demografick´e s´ıti lze graficky zn´azornit ˇzivot konkr´etn´ıho ˇclovˇeka tzv. ˇ carou ˇ zivota, coˇz je orientovan´a u ´seˇcka s poˇc´atkem v bodˇe narozen´ı a koncem v bodˇe u ´mrt´ı. ˇ ara ˇzivota sv´ır´a s vodorovnou osou u C´ ´hel 45◦ , protoˇze ˇcas i vˇek plynou stejnˇe rychle. Na ˇc´aˇre ˇzivota lze vyznaˇcit i dalˇs´ı ud´alosti jako napˇr´ıklad sˇ natek, rozvod ˇci narozen´ı d´ıtˇete. ˇ ru V demografick´e s´ıti lze vyznaˇcit pˇet typ˚ u soubor˚ u ud´alost´ı. Ctyˇ ´heln´ıky se naz´ yvaj´ı hlavn´ımi soubory a troj´ uheln´ıky se naz´ yvaj´ı element´ arn´ımi soubory (oznaˇ rˇcuj´ı se jako doln´ı element´arn´ı soubor - DES a horn´ı element´arn´ı soubor - HES). Ctyˇ u ´heln´ıky jsou pr˚ useˇc´ıkem vˇzdy dvou p´as˚ u (svisl´ y p´as urˇcuje kalend´aˇrn´ı rok, vodorovn´ y p´as urˇcuje rok vˇeku a ˇsikm´ y p´as urˇcuje generaci, tj. rok narozen´ı). Troj´ uheln´ıky jsou pr˚ useˇc´ıkem tˇrech p´as˚ u, tj. jsou urˇceny vˇsemy tˇremi atributy: ˇcasem, vˇekem a generac´ı. Rozliˇsuj´ı se tˇri hlavn´ı soubory ud´alost´ı: • I. – zahrnuje ud´alosti, kter´e se pˇrihodily jedn´e generaci (z) v pr˚ ubˇehu jednoho roku vˇeku (x) a dvou kalend´aˇrn´ıch let (t, t + 1); • II. – zahrnuje ud´alosti, kter´e se pˇrihodily jedn´e generaci v pr˚ ubˇehu jednoho kalend´aˇrn´ıho roku a dvou let dokonˇcen´eho vˇeku; • III. – zahrnuje ud´alosti vymezen´e jedn´ım rokem vˇeku, jedn´ım kalend´aˇrn´ım rokem a dvˇema generacemi. Pˇr´ıklady jednotliv´ ych typ˚ u ud´alost´ı zn´azorˇ nuje obr´azek 2.1. Na obr´azku jsou zn´azornˇeny n´asleduj´ıc´ı soubory ud´alost´ı a osob: • N v – soubor ˇzivˇe narozen´ ych jedinc˚ u v roce 2003, • S2 – soubor jedinc˚ u, kteˇr´ı se v roce 2005 doˇzili dvou let, • S – soubor ˇzij´ıc´ıch jednolet´ ych k 31. 12. 2004, • M I – soubor zemˇrel´ ych (v letech 2001 a 2002) ve vˇeku jednoho dokonˇcen´eho roku z generace narozen´ ych v roce 2000, tzv. prvn´ı hlavn´ı soubor ud´alost´ı • M II – soubor zemˇrel´ ych v roce 2003 (ve vˇeku jednoho a dvou dokonˇcen´ ych let) z generace narozen´ ych v roce 2001, tzv. druh´ y hlavn´ı soubor ud´alost´ı,
26
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
Obr´azek 2.1: Demografick´a s´ıt’
• M III – soubor zemˇrel´ ych v roce 2002 ve vˇeku tˇr´ı dokonˇcen´ ych let (z generac´ı narozen´ ych v letech 1997 a 1998), tzv. tˇret´ı hlavn´ı soubor ud´alost´ı, • HES – soubor zemˇrel´ ych v dokonˇcen´em vˇeku tˇr´ı let v roce 2004 z generace narozen´ ych v roce 1999, • DES – soubor zemˇrel´ ych v dokonˇcen´em vˇeku tˇr´ı let v roce 2004 z generace narozen´ ych v roce 2000. Na svislou osu nemus´ıme vˇzdy vyn´aˇset jen vˇek, tj. dobu uplynulou od narozen´ı. M˚ uˇze to b´ yt i doba uplynul´a od nˇejak´e jin´e ud´alosti, napˇr. od sˇ natku. O osob´ach narozen´ ych v urˇcit´em ˇcasov´em intervalu (zpravidla bˇehem jednoho kalend´aˇrn´ıho roku) hovoˇr´ıme jako o generaci. Analogicky bychom mohli o osob´ach, kter´e uzavˇrely bˇehem kalend´aˇrn´ıho roku sˇ natek, mluvit jako o sˇ natkov´e generaci. V tomto pˇr´ıpadˇe se vˇsak pouˇz´ıv´a term´ın kohorta. Kohorta je term´ın obecnˇejˇs´ı a oznaˇcuje skupinu osob, jichˇz se bˇehem urˇcit´eho ˇcasov´eho intervalu t´ ykala nˇejak´a konkr´etn´ı ud´alost. Demografov´e ˇcasto studuj´ı chov´an´ı kohort, pak hovoˇr´ıme o kohortn´ı anal´ yze. Kohortn´ı anal´ yza m´a tu nev´ yhodu, ˇze potˇrebuje ˇcasto u ´daje z cel´e ˇrady let. Ty vˇsak b´ yvaj´ı ˇcasto nedostupn´e. Nav´ıc potˇrebuje u ´daje v podobˇe II. hlavn´ıch soubor˚ u ud´alost´ı (podle vˇeku a poˇc´atku roku), zat´ımco u ´daje b´ yvaj´ı ˇcastˇeji publikov´any jako III. hlavn´ı soubory ud´alost´ı (podle vˇeku v okamˇziku ud´alosti). Pomoc´ı demografick´e s´ıtˇe tedy m˚ uˇzeme demonstrovat i dva d˚ uleˇzit´e pˇr´ıstupy uˇz´ıvan´e v demografick´e anal´ yze, a to:
´ UKAZATELE A JEJICH ME ˇ REN ˇ ´I 2.4. DEMOGRAFICKE
27
• generaˇ cn´ı (longitudin´ aln´ı) – pˇri sledov´an´ı demografick´e historie jedn´e generace (kohorty), • okamˇ zikov´ y (transverz´ aln´ı) – pˇri sledov´an´ı vˇsech generac´ı studovan´e populace v dan´em roce pozorov´an´ı. V´ yˇse popisovan´a podoba demografick´e s´ıtˇe nen´ı jedin´a. Dˇr´ıve se u n´as (a nejen u n´as) pouˇz´ıvala demografick´a s´ıt’ koso´ uhl´a, kde osa vˇeku sv´ırala s osou ˇcasu u ´hel 135◦ . Na vodorovnou osu se nevyn´aˇsel ˇcas, n´ ybrˇz generace. Uv´ad´ı se, ˇze prvn´ı pouˇzil demografickou s´ıt’ K. Becker v roce 1874. Jeho s´ıt’ je pomˇernˇe nepˇrehledn´a a dnes se prakticky nepouˇz´ıv´a (Kalibov´a a kol., 2009). O rok pozdˇeji navrhl svou s´ıt’ nˇemeck´ y demograf Wilhelm Lexis v roce 1875 a od v´ yˇse popisovan´e s´ıtˇe se liˇsila pouze t´ım, ˇze vˇek se vyn´aˇsel smˇerem dol˚ u. Tato s´ıt’ se naz´ yv´a Lexis˚ uv diagram. T´ımto term´ınem jsou ˇcasto oznaˇcov´any (i kdyˇz nespr´avnˇe) i ostatn´ı typy demografick´ ych s´ıt´ı. Obr´acen´ y zp˚ usob z´aznamu vˇeku (smˇerem dol˚ u) pouˇz´ıvaj´ı Ameriˇcan´e. M´a to sv´e opodstatnˇen´ı, odpov´ıd´a to z´apisu u ´daj˚ u v tabulk´ach.
2.4
Demografick´ e ukazatele a jejich mˇ eˇ ren´ı
Kaˇzd´a vˇeda mus´ı nejprve pojmenovat objekty, jeˇz jsou pˇredmˇetem jej´ıho z´ajmu, jejich vlastnosti, jevy a procesy, kter´e se tˇechto objekt˚ u t´ ykaj´ı – mus´ı si vytvoˇrit svoji terminologii. Demografie je vˇeda, kter´a se zab´ yv´a studiem reprodukce populac´ı. Z toho vypl´ yv´a, ˇze pˇredmˇetem z´ajmu t´eto vˇedy jsou populace, eventuelnˇe urˇcit´e skupiny jej´ıch ˇclen˚ u a z´akladn´ım procesem, kter´ y demografie studuje je proces reprodukce populace, u nˇehoˇz m˚ uˇzeme sledovat tˇri z´akladn´ı sloˇzky: • proces vym´ır´an´ı, • proces rozmnoˇzov´an´ı, • proces zvˇetˇsov´an´ı a zmenˇsov´an´ı populace stˇehov´an´ım. S procesem reprodukce u ´zce souvis´ı i procesy vytv´aˇren´ı a z´aniku z´akladn´ıch (soci´aln´ıch) jednotek v populaci, kter´e reprodukci zajiˇst’uj´ı – rodin. Populace se liˇs´ı schopnostmi sv´ ych ˇclen˚ u. Napˇr. s odliˇsnou schopnost´ı zemˇr´ıt souvis´ı skuteˇcnost, ˇze v nˇekter´ ych populac´ıch ˇclenov´e um´ıraj´ı v niˇzˇs´ım vˇeku, v nˇekter´ ych ve vyˇsˇs´ım, v jednˇech um´ıraj´ı ˇcastˇeji z jin´ ych pˇr´ıˇcin neˇz v druh´ ych. Populace se tedy liˇs´ı vlastnost´ı, kter´a souvis´ı se schopnost´ı zemˇr´ıt. Pro tuto vlastnost se uˇz´ıv´a term´ın u ´ mrtnost (mortalita). Analogicky m˚ uˇzeme sledovat, jak se populace liˇs´ı vlastnost´ı, kter´e souvis´ı se schopnost´ı ˇclovˇeka rozmnoˇzovat se. Pro tuto vlastnost se uˇz´ıv´a term´ın plodnost (fertilita). Vlastnost, souvisej´ıc´ı se schopnost´ı vytv´aˇret jednotky, kter´e zajiˇst’uj´ı reprodukci, se naz´ yv´a sˇ nateˇ cnost; vlastnost souvisej´ıc´ı se schopnost´ı tyto jednotky ruˇsit se naz´ yv´a rozvodovost a vlastnost souvisej´ıc´ı se schopnost´ı stˇehovat se naz´ yv´a migrace.
28
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
M´ame-li vymezeny z´akladn´ı pojmy, mus´ıme se jeˇstˇe rozhodnout, jak´ ym zp˚ usobem je budeme mˇeˇrit. Numerick´e charakteristiky vlastnost´ı a proces˚ u, kter´e jsme si jiˇz zavedli, nazveme demografick´ ymi ukazateli. Jak se takov´e ukazatele konstruuj´ı si demonstrujeme na pˇr´ıkladu u ´mrtnosti.
2.4.1
Obecn´ e m´ıry
Vyjdˇeme z jednoduch´eho modelu populace - budeme pˇredpokl´adat, ˇze vˇsichni jedinci jsou z hlediska u ´mrtnosti stejn´ı a ˇze schopnost zemˇr´ıt se bˇehem ˇzivota nemˇen´ı (tj. pravdˇepodobnost zemˇr´ıt je stejn´a u 15let´eho jako u 79let´eho). To je evidentnˇe nerealistick´ y pˇredpoklad, lze jej vˇsak ospravedlnit t´ım, ˇze uvaˇzujeme jakousi pr˚ umˇernou schopnost dan´e konkr´etn´ı populace. Pak by charakteristikou u ´mrtnosti mohl b´ yt poˇcet zemˇrel´ ych. Tato charakteristika vˇsak selh´av´a pˇri porovn´an´ı dvou populac´ı - ve vˇetˇs´ı populaci bude logicky i vˇetˇs´ı poˇcet zemˇrel´ ych, coˇz n´as vˇsak neopravˇ nuje k tvrzen´ı, ˇze je v n´ı vˇetˇs´ı u ´mrtnost. Charakteristika u ´mrtnosti by tedy nemˇela b´ yt z´avisl´a na velikosti populace. To lze snadno napravit - poˇcet zemˇrel´ ych vydˇel´ıme velikost´ı populace. I zde se vˇsak dost´av´ame do probl´em˚ u. Poˇcet zemˇrel´ ych je intervalov´a charakteristika, velikost populace charakteristika okamˇzikov´a. Velikost populace se bˇehem zkouman´eho obdob´ı mˇen´ı: ˇ nˇekteˇr´ı ˇclenov´e se odstˇehuj´ı, nˇekteˇr´ı zemˇrou, jin´ı se pˇristˇehuj´ı a narod´ı se nov´ı. Clen populace, kter´ y neproˇzije v populaci cel´ y rok, nen´ı po cel´ y rok vystaven riziku u ´mrt´ı, a tedy m´a menˇs´ı ˇsanci dostat se do poˇctu zemˇrel´ ych. Logicky bychom ho nemˇeli zapoˇc´ıtat jako ”plnopr´avn´eho” ani do jmenovatele (do velikosti populace). Proˇzije-li v populaci pouze ˇctvrt roku, je vystaven riziku u ´mrt´ı pouze ˇctvrtinu doby ve srovn´an´ı s tˇemi, kteˇr´ı proˇzij´ı v populaci cel´ y rok – mˇeli bychom jej tedy do velikosti populace zapoˇc´ıtat pouze ˇctvrtinou. Kaˇzd´ y jedinec by mˇel b´ yt zapoˇcten jen po tu dobu, po kterou je vystaven riziku u ´mrt´ı. Seˇcteme-li tyto doby za vˇsechny jedince, kteˇr´ı byli bˇehem zkouman´eho obdob´ı ˇcleny populace, dostaneme tak tzv. dobu expozice, tj. u ´hrnnou dobu, po kterou jsou ˇclenov´e populace vystaveni riziku u ´mrt´ı (dobu expozice lze samozˇrejmˇe definovat i pro jin´a rizika, neˇz je riziko u ´mrt´ı). Nejasn´ y pojem velikost populace tedy m˚ uˇzeme nahradit pˇresnˇe definovan´ ym pojmem doba expozice. Dost´av´ame tak charakteristiku u ´mrtnosti, kterou naz´ yv´ame obecn´ a (hrub´ a) m´ıra u ´ mrtnosti: poˇcet zemˇrel´ ych (2.1) m= doba expozice Obecn´a m´ıra u ´mrtnosti se vˇzdy vztahuje k nˇejak´emu intervalu. Index, identifikuj´ıc´ı tento interval vˇsak zde vynech´av´ame, nebot’ zat´ım nem˚ uˇze doj´ıt k ˇz´adn´emu nedorozumˇen´ı pramen´ıc´ımu z t´eto nepˇresnosti. Jak´ y je vztah doby expozice a velikosti populace? Pˇrehlednˇe je zn´azornˇen na obr´azku 2.2. Dobu expozice bychom mohli urˇcit tak, ˇze bychom zjistili, kolik jedinc˚ u ˇzilo v populaci 1. ledna, a pˇredpokl´adali, ˇze v n´ı proˇzili cel´ y den, tot´eˇz bychom uˇcinili pro 2. leden, 3. leden atd. Doba expozice by pak byla (velikost populace 1. ledna × 1 den)+(velikost populace 2. ledna × 1 den) + . . .. Zde se dopouˇst´ıme urˇcit´e nekorektnosti - co to je velikost populace 1. ledna? R´ano, v poledne, nebo veˇcer? Kdybychom chtˇeli b´ yt pˇresn´ı, museli bychom zjiˇst’ovat
´ UKAZATELE A JEJICH ME ˇ REN ˇ ´I 2.4. DEMOGRAFICKE
29
Obr´azek 2.2: Stˇredn´ı stav obyvatelstva
(zdroj: upraveno podle Koschina, 2005)
velikost populace ne kaˇzd´ y den, ale pokaˇzd´e, kdyˇz se nˇekdo narod´ı, zemˇre, vystˇehuje ˇci pˇristˇehuje. Z obr´azku 2.2 je patrn´e, ˇze doba expozice odpov´ıd´a ploˇse pod kˇrivkou S(t), kter´a je grafem velikosti populace2 . Tuto plochu m˚ uˇzeme urˇcit jako pr˚ umˇernou velikost populace S kr´at d´elka zkouman´eho obdob´ı. Vzorec pro obecnou m´ıru u ´mrtnosti tedy m˚ uˇzeme vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: M∆t , hmu∆t = m∆t = ¯ S∆t · ∆t
(2.2)
kde hmu∆t je hrub´a m´ıra u ´mrtnosti za ˇcasov´e obdob´ı ∆t, M∆t poˇcet zemˇrel´ ych, S¯∆t stˇredn´ı stav za stejn´e obdob´ı. Demografov´e a aktu´aˇri pouˇz´ıvaj´ı trochu odliˇsn´ y syst´em znaˇcen´ı: do prav´eho doln´ıho indexu uv´adˇej´ı ˇcas (pˇr´ıpadnˇe vˇek), ke kter´emu se symbol vztahuj; jde-li o intervalovou charakteristiku, pak v prav´em doln´ım indexu je poˇc´atek pˇr´ısluˇsn´eho ˇcasov´eho (vˇekov´eho) intervalu a v lev´em doln´ım indexu jeho d´elka. V obvykl´e demografick´e symbolice tedy pˇredchoz´ı vzorec vypad´a takto: ∆t mt
=
∆t Mt
¯ · ∆t .
∆t St
(2.3)
Protoˇze nen´ı tento z´apis pˇrehledn´ y, vynech´av´a se v pˇr´ıpadˇe, ˇze d´elka intervalu je jeden rok, lev´ y index. Vzorec pro jednolet´ y interval se pak v´ yraznˇe zjednoduˇs´ı na: Mt mt = ¯ . St
(2.4)
My budeme v dalˇs´ım textu pouˇz´ıvat pro pˇrehlednost lev´ y index pro vyj´adˇren´ı ˇcasu a prav´ y (tam, kde to bude potˇreba) pro vˇek, tj. napˇr. mt,x . T´ım, ˇze jsme velikost populace nahradili dobou expozice, jsme z´aroveˇ n i vyˇreˇsili probl´em z´avislosti charakteristiky na d´elce intervalu. Ot´azkou je, jak zjistit dobu expozice. Ta se nezjiˇst’uje pˇresnˇe, ale odhaduje se. Odhaduje se pr˚ umˇern´a velikost populace, pro kterou pouˇz´ıv´ame oznaˇcen´ı stˇ redn´ı stav. 2
usob, jak urˇcit tuto plochu jiˇz zn´ ame z integr´ aln´ıho poˇctu. Zp˚
30
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
Ten b´ yv´a odhadov´an v podstatˇe dvoj´ım zp˚ usobem. Bud’ se vypoˇcte prost´ y pr˚ umˇer z poˇc´ateˇcn´ıho a koncov´eho stavu (velikost populace na poˇc´atku pˇr´ısluˇsn´eho ˇcasov´eho intervalu a na konci tohoto intervalu), nebo se vezme velikost populace uprostˇred sledovan´eho intervalu. Form´alnˇe m˚ uˇzeme v´ ypoˇcet zapsat 1 ¯ ∼ = · [S(t) + S(t + ∆t)] 2
∆t St
nebo
1 S(t) ∼ = S(t + ∆t) 2
(2.5)
V pˇr´ıpadˇe, ˇze je sledovan´ ym intervalem kalend´aˇrn´ı rok, vypad´a v´ ypoˇcet stˇredn´ıho stavu takto: 1 S¯t ∼ = · [S(1. I. t) + S(31. XII. t] 2
nebo
S(t) ∼ = S(1. VII. t)
(2.6)
Vrat’me se nyn´ı k pˇredpokladu, kter´ y jsme uˇcinili na poˇc´atku, ˇze jsou si vˇsichni z hlediska u ´mrtnosti rovni, tj. ˇze se u ´mrtnost s vˇekem nemˇen´ı. Na prvn´ı pohled je to dosti hrub´ y pˇredpoklad. Pˇredstavme si dvˇe stejnˇe velk´e populace: v prvn´ı populaci budou lid´e um´ırat vˇetˇsinou ve velmi n´ızk´em vˇeku, zat´ımco ve druh´e vˇetˇsinou aˇz ve velmi vysok´em vˇeku. Intuitivnˇe by se n´am mohlo zd´at, ˇze v prvn´ı populaci je vysok´ a u ´mrtnost a ve druh´e n´ızk´a. Co n´am ˇrekne obecn´a m´ıra u ´mrtnosti? V prv´e populaci budou ˇz´ıt pˇrev´aˇznˇe mlad´ı, zat´ımco ve druh´e pˇrev´aˇznˇe staˇr´ı (doˇz´ıv´an´ı se vyˇsˇs´ıho vˇeku b´ yv´a obvykle spojeno s menˇs´ım poˇctem narozen´ ych), a vzhledem k tomu, ˇze staˇr´ı lid´e um´ıraj´ı ˇcastˇeji neˇz mlad´ı, bude poˇcet zemˇrel´ ych v druh´e populaci vyˇsˇs´ı neˇz v prv´e. Vzhledem k pˇredpokladu stejn´e velikosti obou populac´ı, bude obecn´a m´ıra u ´mrtnosti dosahovat vyˇsˇs´ı hodnoty u druh´e populace, coˇz je vˇsak v rozporu s naˇs´ım intuitivn´ım z´avˇerem v´ yˇse. Chyba je zˇrejmˇe v pˇredpokladu. Obecn´a m´ıra u ´mrtnosti je tedy nevhodnou charakteristikou u ´mrtnosti, nebot’ v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech d´av´a opaˇcnou informaci. Zaj´ım´a-li n´as vˇsak proces vym´ır´an´ı populace, pak nen´ı d˚ uleˇzit´e, jak jsou ˇclenov´e populace staˇr´ı - d˚ uleˇzit´e je pouze to, jak rychle ub´ yvaj´ı, tj. poˇcet zemˇrel´ ych ve vztahu k velikosti populace. V tomto pˇr´ıpadˇe se jev´ı obecn´a m´ıra u ´mrtnosti jako vhodn´a charakteristika. Obecn´ a m´ıra u ´ mrtnosti tedy nen´ı charakteristikou u ´ mrtnosti (jako vlasnosti), n´ ybrˇ z je charakteristikou vym´ır´ an´ı populace (jako procesu). Analogicky m˚ uˇzeme poˇc´ıtat i obecn´e m´ıry pro porodnost, sˇ nateˇcnost, rozvodovost ˇci migraci. Ve vˇsech tˇechto pˇr´ıpadech pˇrepokl´ad´ame, ˇze je pˇr´ısluˇsn´a schopnost u vˇsech jedinc˚ u stejn´a a konstantn´ı, tj. jsou to charakteristiky proces˚ u, ne vlastn´ı populace. U porodnosti (resp. plodnosti), sˇ nateˇcnosti, rozvodovosti a migrace jiˇz nen´ı tak z´asadn´ı rozpor mezi charakteristikou vlastnosi a charakteristikou procesu jako u u ´mrtnosti. S jistou toleranc´ı je m˚ uˇzeme tedy povaˇzovovat i za velmi hrub´e charakteristiky vlastnost´ı. Pokud bychom chtˇeli konstruovat korektnˇejˇs´ı charakteristiky plodnosti, sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti (jako vlastnost´ı), museli bychom z doby expozice vylouˇcit jedince, kter´ ych se pˇr´ısluˇsn´a ud´alost net´ yk´a (nemaj´ı pˇr´ısluˇsnou schopnost). U plodnosti jsou to napˇr. vˇsichni muˇzi a ˇzeny mimo vˇekov´e rozpˇet´ı, kdy mohou m´ıt dˇeti; u sˇ nateˇcnosti jsou to ˇzenat´ı, vdan´e a osoby, kter´e nejsou plnolet´e.
´ UKAZATELE A JEJICH ME ˇ REN ˇ ´I 2.4. DEMOGRAFICKE
31
Obecnou m´ıru plodnosti bychom tedy zkonstruovali takto: ˇzivˇe narozen´ı ft = , (2.7) expozice ˇzen ve vˇeku 15 – 49 let kde skupinu ˇzen ve vˇeku 15 – 49 dokonˇcen´ ych let oznaˇcujeme jako rodiv´ y kontingent. Nˇekdy se rozliˇsuje: • hrub´ a m´ıra plodnosti – m´a v ˇcitateli vˇsechny narozen´e, • ˇ cist´ a m´ıra plodnosti – poˇc´ıt´a jen s ˇzivˇe narozen´ ymi. Vzhledem k tomu, ˇze ne vˇzdy b´ yvaj´ı k dispozici u ´daje o populaci tˇr´ıdˇen´e podle rodinn´eho stavu, charakterizujeme ˇcasto sˇ nateˇcnost a rozvodovost tak´e obecn´ ymi mˇerami. Aby se naznaˇcilo, ˇze to nejsou zcela korektn´ı m´ıry, naz´ yv´ame je m´ırami redukovan´ ymi. Redukovan´ ymi proto, ˇze d´avaj´ı niˇzˇs´ı hodnoty, neˇz by mˇely ve skuteˇcnosti m´ıt, nebot’ jsou do doby expozice zapoˇc´ıt´av´any i osoby, kter´e maj´ı nulov´e riziko (nemohou se oˇzenit, vd´at ˇci rozv´est). Obecn´e m´ıry se obvykle uv´adˇej´ı v promile, tj. v tis´ıcin´ach.
2.4.2
Specifick´ e m´ıry
Vrat’me se opˇet k u ´mrtnosti. Nyn´ı budeme pˇredpokl´adat, ˇze u ´mrtnost nen´ı konstantn´ı, ale ˇze se mˇen´ı s vˇekem. Potom m˚ uˇzeme pro kaˇzdou vˇekovou skupinu zkonstruovat specifickou m´ıru (pro dan´ y kalend´aˇrn´ı rok) stejn´ ym zp˚ usobem jako pro celou populaci: Mt,x mt,x = ¯ . St,x
(2.8)
Protoˇze se u ´mrtnost liˇs´ı nejenom podle vˇeku, ale i podle pohlav´ı, poˇc´ıtaj´ı se specifick´e m´ıry pro kaˇzd´e pohlav´ı zvl´aˇst’. Dost´av´ame tak vˇ ekovˇ e a pohlavnˇ e specifick´ e m´ıry u ´ mrtnosti. Lze vˇsak poˇc´ıtat specifick´e m´ıry i podle jin´ ych charakteristik - napˇr. podle vzdˇel´an´ı, zamˇestn´an´ı, n´aboˇzensk´eho vyzn´an´ı. Takov´e m´ıry se vˇsak nenaz´ yvaj´ı specifick´e, ale oznaˇcujeme je jako m´ıry diferenˇ cn´ı.
2.4.3
Standardizovan´ e m´ıry
Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v´ yˇse, obecn´a m´ıra u ´mrtnosti nen´ı vhodn´a pro porovn´av´an´ı u ´mrtnosti dvou nebo v´ıce populac´ı, nebot’ je v´ yraznˇe ovlivnˇena konkr´etn´ı vˇekovou strukturou. Pˇri v´ ypoˇctu standardizovan´ ych mˇer (metoda standardizace) vych´az´ıme z toho, ˇze vyj´adˇr´ıme obecnou m´ıru u ´mrtnosti pomoc´ı specifick´ ych mˇer a provedeme jednodu3 chou u ´pravu rozˇs´ıˇren´ı ˇcitatele zlomku stˇredn´ımi stavy: ω−1 ∑
Mx
M m = ¯ = x=0 = ω−1 ∑ ¯ S Sx x=0 3
ω−1 ∑
Mx S¯x
x=0 ω−1 ∑
ω−1 ∑
· S¯x =
S¯x
x=0
ame index pro kalend´ aˇrn´ı ˇcas pro zjednoduˇsen´ı vynech´
mx · S¯x
x=0 ω−1 ∑ x=0
(2.9) S¯x
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
32
Zjistili jsme tak, ˇze obecnou m´ıru lze vyj´adˇrit jako v´aˇzen´ y aritmetick´ y pr˚ umˇer specifick´ ych mˇer, kde vahami jsou stˇredn´ı stavy jednotliv´ ych vˇekov´ ych skupin. Budou-li m´ıt dvˇe populace podobnou vˇekovou strukturu, m´a smysl porovn´avat v´aˇzen´ y pr˚ umˇer jejich specifick´ ych mˇer, nebot’ pouˇzijeme stejn´ y syst´em vah. Co vˇsak v pˇr´ıpadˇe, ˇze se vˇekov´a struktura populac´ı liˇs´ı v´ yraznˇeji? Pak se jako rozumn´e ˇreˇsen´ı zd´a pouˇz´ıt nˇejak´ y jin´ y, ale jednotn´ y syst´em vah. Teprve potom budou v´aˇzen´e pr˚ umˇery srovnateln´e. A pr´avˇe tento postup je principem metody pˇ r´ım´ e standardizace - skuteˇcn´a vˇekov´ a struktura srovn´avan´ ych populac´ı se nahrad´ı nˇejakou jinou, standardn´ı. Chceme-li tedy porovnat u ´mrtnost v populac´ıch A a B, nahrad´ıme pˇri v´ ypoˇctu v´aˇzen´eho pr˚ umˇeru specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti skuteˇcn´e vˇekov´e struktury populac´ı A a B nˇejakou jinou, standardn´ı vˇekovou strukturou, ˇc´ımˇz vylouˇc´ıme vliv vˇekov´ ych struktur populac´ı A a B: ω−1 ∑
m(A,pstand) =
(A)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0
ω−1 ∑
· Sx∗ a m(B,pstand) =
Sx∗
(B)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0
· Sx∗ (2.10)
Sx∗
Dostaneme tak pˇ r´ımo standardizovan´ e m´ıry u ´mrtnosti4 . Standardizaci lze prov´adˇet nejen podle vˇeku, ale podle libovoln´ ych charakteristik. V demografii se vˇsak nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´a standardizace podle vˇeku a pohlav´ı. Vzorec pro v´ ypoˇcet pohlavnˇe a vˇekovˇe standardizovan´e m´ıry m´a tvar: ∑ m(A,pstand) =
ω−1 ∑
(p,A)
mx
p=muˇ zi,ˇ zeny x=0
∑
ω−1 ∑
(p)∗
· Sx
(2.11) (p)∗ Sx
p=muˇ zi,ˇ zeny x=0
Ot´azkou je, jak´ ym zp˚ usobem zvolit standardn´ı populaci? V podstatˇe existuj´ı ˇctyˇri moˇznosti: • zvolit jednu ze srovn´avan´ ych populac´ı – napˇr. v pˇr´ıpadˇe, ˇze pro ˇceskobudˇejovick´ y ˇ magistr´at porovn´av´ame u ´mrtnost ve vˇsech krajsk´ ych mˇestech CR, m˚ uˇzeme jako standard zvolit ˇceskobudˇejovickou populaci, • souˇcet nebo pr˚ umˇer porovn´avan´ ych populac´ı – napˇr. porovn´av´an´ı u ´mrtnosti ˇ a SR, v CR • zvolit nadˇrazenou populaci – napˇr. porovn´av´an´ı u ´mrnosti okres˚ u Jihoˇcesk´eho kraje zvolit populaci cel´eho tohoto kraje, • zvolit teoretickou populaci (m´a tu v´ yhodu, ˇze se v n´ı neprojevuj´ı konkr´etn´ı deformace – v´alky, vlny emigrace apod.) - stabiln´ı nebo stacion´arn´ı populace, se kter´ ymi se sezn´am´ıme v n´asleduj´ıc´ım textu. 4
hvˇezdiˇcka je oznaˇcen´ı pro standardn´ı populaci
´ UKAZATELE A JEJICH ME ˇ REN ˇ ´I 2.4. DEMOGRAFICKE
33
Standardizace je tedy metoda do urˇcit´e m´ıry subjektivn´ı. Zkusme vzorec pro pˇr´ımo standardizovanou m´ıru jeˇstˇe ˇsikovnˇe d´ale upravit:
ω−1 ∑
m(A,pstand) =
x=0 ω−1 ∑ ω−1 ∑
=
x=0
= Sx∗ ω−1 ∑
m∗x · Sx∗
x=0 ω−1 ∑ x=0
ω−1 ∑
· Sx∗
(A)
mx
· Sx∗
(A)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0 (A)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0
ω−1 ∑
· Sx∗ ·
Sx∗
x=0 ω−1 ∑
m∗x · Sx∗ = m∗x
x=0 ω−1 ∑
· Sx∗
∗
=m · m∗x · Sx∗
·
Sx∗ (A)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0
· Sx∗ =
m∗x · Sx∗
= m∗ · SIMp . Z naˇs´ı u ´pravy je vidˇet, ˇze standardizovan´a m´ıra je souˇcinem standardn´ı m´ıry (m´ıry ve standardn´ı populaci) a srovn´ avac´ıho indexu mortality, kter´ y vyjadˇruje, kolikr´at je m´ıra v populaci A vyˇsˇs´ı nebo niˇzˇs´ı neˇz m´ıra ve standardn´ı populaci. Ve jmenovateli srovn´avac´ıho indexu je skuteˇcn´ y poˇcet zemˇrel´ ych ve standardn´ı populaci, zat´ımco v ˇcitateli jak´ ysi hypotetick´ y poˇcet: kolik by bylo ve standardn´ı populaci zemˇrel´ ych, kdyby v n´ı byla stejn´a u ´mrtnost jako v populaci A, tj. specifick´e m´ıry u ´mrtnosti zde aplikujeme na standardn´ı populaci. Nebylo by vhodn´e srovn´avac´ı index vyj´adˇrit tak, ˇze porovn´ame skuteˇcn´ y poˇcet zemˇrel´ ych v populaci A a hypotetick´ y poˇcet zemˇrel´ ych v populaci A za pˇredpokladu, ˇze je v n´ı stejn´a u ´mrtnost jako ve standardn´ı populaci, tj. aplikovat specifick´e m´ıry standardn´ı populace na populaci A? A pr´avˇe toto je princip nepˇ r´ım´ e standardizace: ω−1 ∑
m(A,nstand) = m∗ ·
(A)
mx
x=0 ω−1 ∑ x=0
(A)
· Sx
(A)
m∗x · Sx
= m∗ ·
M (A) ω−1 ∑ x=0
= m∗ · SIMn
(2.12)
(A)
m∗x · Sx
Z tohoto vyj´adˇren´ı nepˇr´ımo standardizovan´e m´ıry je vidˇet, ˇze k jej´ımu v´ ypoˇctu nepotˇrebujeme specifick´e m´ıry pro populaci A, coˇz je v´ yhoda, nebot’ napˇr. za menˇs´ı u ´zemn´ı celky neb´ yvaj´ı tyto hodnoty vˇzdy k dispozici (nebo jsou m´enˇe spolehliv´e). To je tak´e d˚ uvod, proˇc se nepˇr´ım´ a standardizace pouˇz´ıv´a ˇcastˇeji neˇz pˇr´ım´a. Pˇri nepˇr´ım´e standardizaci potˇrebujeme pouze specifick´e m´ıry standardn´ı populace, kterou obvykle vol´ıme vˇetˇs´ı neˇz jsou populace porovn´avan´e.
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
34
2.5
Z´ akladn´ı demografick´ e symboly
Na z´avˇer kapitoly si zrekapitulujeme a rozˇs´ıˇr´ıme pˇrehled nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ych z´akladn´ıch demografick´ ych symbol˚ u. Tento pˇrehled se n´am bude hodit v n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach. Jednotliv´e symboly uv´ad´ıme v ˇclenˇen´ı podle ˇcasu, vˇekov´ ych skupin, ˇcasu a vˇekov´ ych skupin z´aroveˇ n.
2.5.1 Ntv ... Mt ... P Pt ... It ... Et ... ∆t .... St ... S¯t ... ∆St ... Ft ... F¯t ...
2.5.2
Nxv ... Mx ... Ix ... Ex ... ∆x ... Sx S¯x Fx F¯x
... ... ... ...
Z´ akladn´ı demografick´ e symboly definovan´ e pro urˇ cit´ e ˇ casov´ e obdob´ı poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t poˇcet zemˇrel´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek v kalend´aˇrn´ım roce t P Pt = Nt − Mt poˇcet pˇristˇehoval´ ych (imigrant˚ u)v kalend´aˇrn´ım roce t poˇcet vystˇehoval´ ych (emigrant˚ u)v kalend´aˇrn´ım roce t migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustek v roce t ∆t = It − Et poˇcet ˇzij´ıc´ıch na konci kalend´aˇrn´ıho roku t stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch v kalend´aˇrn´ım roce t celkov´ y pˇr´ır˚ ustek v kalend´aˇrn´ım roce t ∆St = St − St−1 = (Nt − Mt + (It − Et )) poˇcet ˇzij´ıc´ıch ˇzen v dokonˇcen´em vˇeku 15 – 49 let na konci kalend´aˇrn´ıho roku t stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch ˇzen v dokonˇcen´em vˇeku 15 – 49 let v kalend. roce t
Z´ akladn´ı demografick´ e symboly definovan´ e pro urˇ citou vˇ ekovou skupinu poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych ˇzen´am v dokonˇcen´em vˇeku x poˇcet zemˇrel´ ych v dokonˇcen´em vˇeku x let poˇcet pˇristˇehoval´ ych v dokonˇcen´em vˇeku x let poˇcet vystˇehoval´ ych v dokonˇcen´em vˇeku x let migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustek v dokonˇcen´em vˇeku x let ∆x = Ix − Ex okamˇzikov´ y stav ˇzij´ıc´ıch v dokonˇcen´em vˇeku x let stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch v dokonˇcen´em vˇeku x let okamˇzikov´ y stav ˇzij´ıc´ıch ˇzen v dokonˇcen´em vˇeku x let stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch ˇzen v dokonˇcen´em vˇeku x let
´ ´I DEMOGRAFICKE ´ SYMBOLY 2.5. ZAKLADN
2.5.3
v ... Nt,x Mt,x ... It,x ... Et,x ... ∆t,x ... St,x ... S¯t,x ... Ft,x ...
F¯t,x ...
2.5.4
Z´ akladn´ı demografick´ e symoboly uˇ z´ıvan´ e pro urˇ cit´ eˇ casov´ e obdob´ı i urˇ citou vˇ ekovou skupinu poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t ˇzen´am v dokonˇcen´em vˇeku x poˇcet zemˇrel´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let poˇcet pˇristˇehoval´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let poˇcet vystˇehoval´ ych v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustek v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let okamˇzikov´ y stav ˇzij´ıc´ıch koncem kalend´aˇrn´ıho roku t v dokonˇcen´em vˇeku x stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let okamˇzikov´ y stav ˇzij´ıc´ıch ˇzen koncem kalend´aˇrn´ıho roku t v dokonˇcen´em vˇeku x let stˇredn´ı stav ˇzij´ıc´ıch ˇzen v kalend´aˇrn´ım roce t v dokonˇcen´em vˇeku x let
Pˇ rehled obecn´ ych mˇ er intenzity definovan´ ych pro urˇ cit´ eˇ casov´ e obdob´ı
Nv hmpt = nt = ¯t ... St Ntv ft = ¯ ... Ft Mt hmut = mt = ¯ ... St P Pt ppt = ¯ = nt − mt ... St It it = ¯ ... St Et et = ¯ ... St δt = it − et ...
2.5.5
35
obecn´a (hrub´a) m´ıra porodnosti v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a (hrub´a) m´ıra plodnosti v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a (hrub´a) m´ıra u ´mrtnosti v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a m´ıra pˇrirozen´e pˇr´ır˚ ustkovosti v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a m´ıra intenzity imigrace v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a m´ıra intenzity emigrace v kalend´aˇrn´ım roce t obecn´a m´ıra intenzity migraˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku v kalend. roce t
Pˇ rehled specifick´ ych mˇ er intenzity definovan´ ych pro urˇ citou vˇ ekovou skupinu
Nv fx = ¯x ... Fx Mx mx = ¯ ... Sx Ix ix = ¯ ... Sx Ex ex = ¯ ... Sx δx = ix − ex ...
specifick´a m´ıra plodnosti ˇzen ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let specifick´a m´ıra u ´mrtnosti osob ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let specifick´a m´ıra intenzity imigrace osob ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let specifick´a m´ıra intenzity emigrace v kalend´aˇrn´ım roce t specifick´a m´ıra intenzity migraˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku osob ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
36
2.5.6
Pˇ rehled specifick´ ych mˇ er intenzity definovan´ ych pro urˇ citou vˇ ekovou skupinu a pro urˇ cit´ eˇ casov´ e obdob´ı
v Nt,x ft,x = ¯ ... Ft,x
spec. m´ıra plodnosti ˇzen ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let v kalend´aˇrn´ım roce t
Mt,x ... mt,x = ¯ St,x
spec. m´ıra u ´mrtnosti osob ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let v kalend´ aˇrn´ım roce t
It,x it,x = ¯ ... St,x
spec. m´ıra intenzity imigrace osob ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let v kalend. roce t
Et,x et,x = ¯ ... St,x
spec. m´ıra intenzity emigrace ve vˇeku x dokonˇcen´ ych let v kalend. roce t
δt,x = it,x − et,x ...
obecn´a m´ıra intenzity migraˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku osob ve vˇeku dok. x let v kalend. roce t
2.6
Z´ akladn´ı ukazatele reprodukce obyvatelstva
Ze z´akladn´ıch absolutn´ıch ukazatel˚ u, uveden´ ych v´ yˇse, lze vypoˇc´ıtat ˇradu relativn´ıch (pomˇern´ ych) charakteristik, kter´e poskytuj´ı mnoˇzstv´ı dalˇs´ıch zaj´ımav´ ych informac´ı. Uved’me si nˇekter´e z nich ve vztahu ke kalend´aˇrn´ımu ˇcasu.
2.6.1
Vybran´ e demografick´ e extenzitn´ı indexy a pomˇ ery
Ntv + Mt ... Ntv ... Mt It + Et ... It ... Et ∆St ... St−1 ∆St ... S¯t
obrat reprodukce v kalend´aˇrn´ım roce t vit´aln´ı index v kalend´aˇrn´ım roce t obrat migrace v kalend´aˇrn´ım roce t migraˇcn´ı pomˇer v kalend´aˇrn´ım roce t index celkov´eho pˇr´ır˚ ustku v kalend´aˇrn´ım roce t m´ıra celkov´eho pˇr´ır˚ ustku v kalend´aˇrn´ım roce t
Vz´ajemnou souvislost z´akladn´ıch charakteristik rozsahu jednotliv´ ych sloˇzek procesu reprodukce obyvatelstva vyjadˇruje nejl´epe tzv. populaˇ cn´ı bilance, o kter´e se jeˇstˇe zm´ın´ıme v jedn´e z posledn´ıch kapitol. M˚ uˇze m´ıt r˚ uznou podobu, napˇr. St = St−1 + (Ntv − Mt ) + (It − Et ).
(2.13)
´ ´I UKAZATELE REPRODUKCE OBYVATELSTVA 2.6. ZAKLADN
37
Rovnici 2.13 lze snadno upravit do podoby vyjadˇruj´ıc´ı celkov´ y pˇr´ır˚ ustek ∆St pomoc´ı jeho sloˇzek, tj. pˇrirozen´eho P Pt a migraˇcn´ıho ∆t pˇr´ır˚ ustku: ∆St = St − St−1 = (Ntv − Mt ) + (It − Et ) = P Pt + ∆t .
(2.14)
Populaˇcn´ı bilance je pro demgrafii d˚ uleˇzit´a proto, ˇze n´azornˇe ukazuje vztah mezi jednotliv´ ymi pˇr´ır˚ ustky. Nab´ız´ı zp˚ usob, jak´ ym m˚ uˇzeme bilancovat okamˇzikov´e stavy obyvatelstva, tj. jak lze od jednoho stavu dospˇet bilancov´an´ım ke stavu druh´emu. Pomoc´ı n´ı je moˇzn´e z u ´daj˚ u o celkov´em pˇrirozen´em pˇr´ır˚ ustku dospˇet k u ´daji o pˇr´ır˚ ustku migraˇcn´ım (tzv. diferenˇ cn´ı metoda zkoum´ an´ı migrace) ∆t = ∆St − P Pt .
(2.15)
Obecn´e m´ıry intenzity reprodukce pˇredstavuj´ı z´akladn´ı charakteristiky pouˇz´ıvan´e v demografick´e anal´ yze. Obecn´e m´ıry (´ umrtnosti, porodnosti, sˇ nateˇcnosti atd.) se obvykle ud´avaj´ı v promile, tj. na tis´ıc obyvatel stˇredn´ıho stavu. Pro zajiˇstˇen´ı srovnatelnosti za nestejnˇe dlouh´a obdob´ı (napˇr. srovn´an´ı kalend´aˇrn´ıho roku s pˇredch´azej´ıc´ım desetilet´ım, ˇcervna s dubnem) plat´ı v demografii dohoda, ˇze se vˇsechny ukazatele pˇrepoˇc´ıt´avaj´ı na d´elku jednoho kalend´aˇrn´ıho roku.
2.6.2
Stˇ redn´ı stav
Stˇ redn´ı stav je moˇzn´e vypoˇc´ıtat n´asleduj´ıc´ımi zp˚ usoby: (a) Stˇredn´ı stav obyvatelstva v roce t (S1.V II. ... vybilancovan´ y k 1. VII.) v S¯t = St−1 + (NI−V I − MI−V I ) + (II−V I − EI−V I )
(2.16)
(b) Stˇredn´ı stav obyvatelstva v roce t za pˇredpokladu line´arn´ıho v´ yvoje: St+h = St · (1 + Rh), kde konstanta R ud´av´a roˇcn´ı absolutn´ı pˇr´ır˚ ustek obyvatelstva St−1 + St (2.17) S¯t = 2 (c) Stˇredn´ı stav obyvatelstva v roce t za pˇredpokladu exponenci´aln´ıho v´ yvoje: St+h = St · erh , kde konstanta r je tzv. vnitˇ rn´ı m´ıra r˚ ustu obyvatelstva; roˇcn´ı relativn´ı pˇr´ır˚ ustek je pak er − 1. S¯t =
St − St−1 ∆St = ln St − ln St−1 ∆ ln St
(2.18)
Vzhledem ke skuteˇcnosti, ˇze ˇcasto nejsou k dispozici charakteristiky pohybu obyvatelstva za 1. pololet´ı, prov´ad´ı se v´ ypoˇcet stˇredn´ıho stavu zpravidla podle vzorce (b), kter´ y je nejjednoduˇsˇs´ı a v´ ysledek se prakticky neliˇs´ı od hodnoty vypoˇcten´e podle vzorce (c).
38
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE
ˇ a SR v roce 2008 Tabulka 2.1: Pohyb obyvatelstva CR
2008 1. pol. leden u ´nor bˇrezen duben kvˇeten ˇcerven 2. pol. ˇcervenec srpen z´aˇr´ı ˇr´ıjen listopad prosinec celkem
ˇ a republika Cesk´ Slovensk´a republika v v Mt It Et Mt It Et Nt Nt 59 608 53 662 45 913 3 297 27 337 26 512 3 784 823 9 905 9 628 7 611 557 4 579 4 687 538 150 9 235 8 530 8 208 486 4 294 4 289 757 123 9 597 4 525 9 368 11 853 541 4 518 486 137 9 985 9 025 6 460 516 4 614 4 410 743 136 10 446 8 717 5 886 589 4 599 4 484 661 126 10 440 8 394 5 895 608 4 726 4 124 599 151 59 962 51 286 31 904 2 730 30 023 26 652 4 981 882 11 063 8 434 5 671 515 5 504 4 278 1 004 171 10 540 8 387 5 729 539 4 834 4 180 645 183 10 312 5 418 8 168 7 224 506 4 307 797 112 8 666 5 388 410 4 561 791 146 9 561 4 853 9 068 8 522 4 495 327 4 076 4 325 615 80 9 418 9 109 3 397 433 5 338 5 001 1 129 190 119 570 104 948 77 817 6 027 57 360 53 164 8 765 1 705 (zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
ˇ a SR v roce 2008 Tabulka 2.2: Poˇcty obyvatel CR ˇ CR SR poˇcet obyvatel k 1. 1. 2008 10 384 796 5 401 138 poˇcet obyvatel k 31. 12. 2008 10 465 906 5 411 616 (zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
´ ´I UKAZATELE REPRODUKCE OBYVATELSTVA 2.6. ZAKLADN
39
Pˇ r´ıklad 2.1: ˇ e a Slovensk´e republiky v roce 2008 a m´ıru Urˇcete stˇredn´ı stavy obyvatelstva Cesk´ celkov´eho pˇr´ır˚ ustku. Pouˇzijte u ´daje z tabulek 2.1 a 2.2. ˇ reˇ sen´ı: (a) bilanˇcn´ı metodou: CR S¯2008 = S1.1.2008 + N v
v v 1.pololet´ı 2008 − M1.pololet´ı 2008 + I1.pololet´ı 2008 − E1.pololet´ı 2008
=
= 10 384 796 + 59 608 − 53 662 + 45 913 − 3 297 = 10 433 358 SR S¯2008 = 5 401 138 + 27 337 − 26 512 + 3 784 − 823 = 5 404 924
(b) za pˇredpokladu line´arn´ıho v´ yvoje: S1.1.2008 + S31.12.2008 10 384 796 + 10 465 906 CR S¯2008 = = = 10 425 351 2 2 5 401 138 + 5 411 616 S1.1.2008 + S31.12.2008 SR = = 5 406 377 S¯2008 = 2 2 (c) za pˇredpokladu exponencion´aln´ıho v´ yvoje: S31.12.2008 − S1.1.2008 10 465 906 − 10 384 796 81 110 = = = ln S31.12.2008 − ln S1.1.2008 ln 10 465 906 − ln 10 384 796 16, 1636 − 16, 1559 = 10 533 766
CR S¯2008 =
S31.12.2008 − S1.1.2008 5 411 616 − 5 401 138 10 478 = = = ln S31.12.2008 − ln S1.1.2008 ln 5 411 616 − ln 5 401 138 15, 5041 − 15, 5021 = 5 239 000
SR S¯2008 =
M´ıry celkov´eho pˇr´ır˚ ustku za pˇredpokladu line´arn´ıch zmˇen vypoˇcteme ze stˇredn´ıho stavu (b): rCR =
∆St S¯t
=
81 110 10 425 351
rSR =
∆St S¯t
=
10 478 5 406 377
= 0, 00778
= 0, 00194
ˇ e republice. Z v´ ysledk˚ u je patrn´a vyˇsˇs´ı dynamika populaˇcn´ıch zmˇen v Cesk´ M´ıra populaˇcn´ıch pˇr´ır˚ ustk˚ u vˇsak nen´ı pˇr´ıliˇs n´azorn´ ym ukazatelem d˚ usledk˚ u dan´eho pˇr´ır˚ ustku pro dlouhodob´ y v´ yvoj populace, proto jsou m´ıry pˇr´ır˚ ustku ˇcasto pˇrepoˇc´ıt´av´any na ˇcas nutn´ y ke zdvojn´asoben´ı populace. Potˇrebn´ y ˇcas se poˇc´ıt´a pro dan´ y pˇr´ır˚ ustek za pˇredpokladu nemˇennosti m´ıry tohoto pˇr´ır˚ ustku, tj. za pˇredpokladu exponenci´aln´ıho v´ yvoje poulace, vypad´a v´ ypoˇcet n´aslednovnˇe:
40
´ A GEODEMOGRAFICKE ´ JEVY KAPITOLA 2. DEMOGRAFICKE St+n = St · enr 2St = St · enr 2 = enr ln 2 = nr 0, 693 ln 2 = . n= r r
Snadno tedy zjist´ıme, ˇze by se pˇri dan´e m´ıˇre celkov´eho pˇr´ır˚ ustku ˇcesk´a populace zdvojn´asobila za 89 let, zat´ımco slovensk´a za 357 let. Z tabulky 2.1 je patrn´ y v´ yznamn´ y vliv migrace na vyˇsˇs´ı populaˇcn´ı dynamiku ˇcesk´e populace. Nelze vˇsak opomenout ani zv´ yˇsen´e poˇcty narozen´ ych v nˇekolika posledn´ıch letech. ˇ nutn´ Cas y ke zdvojn´asoben´ı poˇcetn´ıho stavu je pouze fiktivn´ım ukazatelem, kter´ y pˇredpokl´ad´a nemˇennost situace pro dan´e obdob´ı. Zv´ıdan´ı ˇcten´aˇri si jistˇe poloˇz´ı ot´azku, jak to bude vypadat v pˇr´ıpadˇe, ˇze m´a m´ıra celkov´eho pˇr´ır˚ ustku z´apornou hodnotu. Pokud by byla m´ıra pˇr´ır˚ ustku z´aporn´a, ke zdvojn´asoben´ı populace by samozˇrejmˇe nikdy nedoˇslo. V takov´em pˇr´ıpadˇe m´a ˇc´ıslo n z´apornou hodnotu a jeho absolutn´ı hodnota n´am ud´av´a, za jak dlouho se pˇri dan´e m´ıˇre pˇr´ır˚ ustku velikost populace zmenˇs´ı o polovinu.
Kapitola 3
Popul´ acia a populaˇ cn´ e te´ orie 3.1
Popul´ acia
Kaˇzd´a vedn´a discipl´ına m´a svoj predmet, objekt sk´ umania, met´ody a n´astroje. Nakol’ko demografia je spoloˇcenskou vedou, objektom jej sk´ umania je popul´acia, resp. obyvatel’stvo. Pod pojmom popul´ acia rozumieme s´ ubor jedincov urˇcit´eho ˇzivoˇc´ıˇsneho druhu, medzi ktor´ ymi prebieha reprodukcia a ˇzij´ u na vymedzenom u ´zem´ı. Tento pojem m´a biologick´ y z´aklad a vzt’ahuje sa prakticky na vˇsetky druhy ˇzivoˇc´ıchov, vr´atane l’ud´ı. Z´akladom dneˇsn´ ych l’udsk´ ych popul´aci´ı je dlh´a existencia na spoloˇcnom u ´zem´ı. Proces pretv´arania popul´aci´ı eˇste st´ale prebieha, nov´e popul´acie vznikaj´ u a in´e zanikaj´ u. Popul´acie, ktor´e s´ıdlia dlhˇsiu dobu na konkr´etnom u ´zem´ı sa vzhl’adom k popul´aci´am, ktor´e sa prist’ahovali neskˆor, oznaˇcuj´ u pojmom autocht´ onne. Rˆozne popul´acie sa odliˇsuj´ u urˇcit´ ymi znakmi: maj´ u spravidla in´ y jazyk, in´ u kult´ uru, mentalitu a pod. Jednotliv´e popul´acie mˆoˇzu tvorit’ samostatn´e etnikum, n´arod, ˇst´at. Vel’mi ˇcasto sa pojem popul´acia zamieˇ na za term´ın obyvatel’stvo, ktor´e sa ale mˆoˇze skladat’ z rˆoznych popul´aci´ı. Z´akladn´e znaky kaˇzdej popul´acie s´ u rozsah a hustota os´ıdlenia, charakter demografickej reprodukcie, ˇstrukt´ ura podl’a pohlavia a veku. Obyvatel’stvo je s´ ubor l’ud´ı ˇzij´ ucich na urˇcitom u ´zem´ı (ˇst´atu, kraja, mesta). Tento s´ ubor mˆoˇze v sebe zah´rn ˇat’ rˆozne popul´acie, etnik´a, resp. n´arody. V praxi sa vel’mi ˇcasto pouˇz´ıvaj´ u pojmy obyvatel’stvo a popul´acia ako synonym´a z toho dˆovodu, ´ ˇze len vel’mi zriedka s´ u k dispoz´ıcii inform´acie o jednotliv´ ych popul´aci´ach. Udaje sa zist’uj´ u prostredn´ıctvom administrat´ıvno-spr´avnych inˇstit´ uci´ı. Za z´akladn´e charakteristiky obyvatel’stva sa povaˇzuj´ u hustota a ˇstrukt´ ura podl’a pohlavia, veku, zdravotn´eho stavu, ekonomickej aktivity, etnick´e a n´arodnostn´e zloˇzenie, rozmiestnenie do z´akladn´ ych s´ıdeln´ ych jednotiek, soci´alna pr´ısluˇsnost’, vzdelanie, profesia, materinsk´ y jazyk, n´aboˇzensk´e vyznanie, stupeˇ n gramotnosti, rodinn´ y stav a d’alˇsie. Vˇsetky tieto atrib´ uty sa zist’uj´ u pri sˇc´ıtan´ı obyvatel’stva. 41
42
3.2
´ ˇ E ´ TEORIE ´ KAPITOLA 3. POPULACIA A POPULACN
Populaˇ cn´ e te´ orie
Populaˇ cn´ e te´ orie mˆoˇzeme definovat’ ako s´ uhrn hypot´ez a n´azorov o kr´atkodob´ ych a dlhodob´ ych faktoroch podmieˇ nuj´ ucich reprodukciu, zmeny v poˇcte a ˇstrukt´ ure obyvatel’ov a ich dˆosledky. Z mnoh´ ych te´ori´ı, ktor´e sa venuj´ u popisu a zdˆovodˇ novaniu reprodukˇcn´eho spr´avania sa budeme v d’alˇsej ˇcasti venovat’ t´ ym, ktor´e zast´avaj´ u v´ yznamn´e miesto v hist´orii populaˇcn´ ych te´ori´ı. Merkantilizmus je definovan´ y ako hospod´arska politika hl’adaj´ uca zdroje bohatstva v obchode a hromaden´ı kapit´alu, predovˇsetk´ ym vˇsak zlata a striebra v 16. – 18. storoˇc´ı. Je povaˇzovan´ y za prv´ u burˇzo´aznu ekonomick´ u te´oriu, ktor´a vznikla v z´apadnej Eur´ope v obdob´ı zaˇciatku rozpadu feudalizmu (16. storoˇcie). V oblasti eur´opskeho ekonomick´eho myslenia t´ato te´oria prevl´adala od zaˇciatku kapitalizmu takmer aˇz do priemyselnej revol´ ucie. Je to smer ekonomick´eho myslenia v Anglicku a vo Franc´ uzsku v obdob´ı rozvoja hospod´arskej ˇcinnosti a rastu obchodu a stupˇ na urbaniz´acie. Merkantilizmus predstavoval prv´ y pokus o vysvetlenie predpokladov a podstaty trhovej ekonomiky. Mnoˇzstvo drah´ ych kovov, neskˆor aj peˇ naz´ı, predstavoval hlavn´e meradlo bohatstva i moci tej ktorej krajiny. Ich zdrojom uˇz nebola len vlastn´a t’aˇzba zlata ˇci striebra v r´amci ˇst´atu, ale aj rozv´ıjaj´ uci sa medzin´arodn´ y obchod a pr´ıliv zlata a striebra z Ameriky. Merkantilisti povaˇzovali hromadenie peˇ naz´ı za dˆoleˇzit´ y faktor, ktor´ y oˇzivuje cel´e hospod´arstvo a umoˇzn ˇuje bezporuchov´e fungovanie jeho trhov´eho mechanizmu. Jedn´ a sa o rozvinut´ y – manufakt´ urny merkantilizmus (predstavitel’ Mun, Locke). Tomuto predch´adzal rann´ y merakantilizmus, predstavitel’mi ktor´eho boli Stafford, Montchr´etien. Technick´e schopnosti l’udstva umoˇznili rozvoj lodnej dopravy, ˇco zabezpeˇcovalo lodn´e spojenie najskˆor v Stredomor´ı, neskˆor aj v r´amci uˇz objavenej Ameriky, Afriky ˇci Indie. Tieto faktory podnietili vznik tohto prv´eho ucelen´eho ekonomick´eho myslenia. Tento druh ekonomick´eho myslenia sa rozv´ıjal v rokoch 1500 aˇz 1750 hlavne ˇ atom ako Anglicko, Franc´ ˇ v z´apadnej Eur´ope. St´ uzsko, Spanielsko ˇci Portugalsko priniesol merkantilizmus vel’k´ u ekonomick´ u silu, bohatstvo a rozvoj. Za prv´eho demografa v modernom slova zmysle moˇzno povaˇzovat’ ben´atˇcana Francesca Sansovina, autora diela O vl´ade a spr´ave v rˆoznych kr´al’ovstv´ach“, ktor´e vyˇslo ” v r. 1562. Vel’k´a ˇcast’ tohto diela je venovan´a popisu demografick´ ych javov. 17. a 18. storoˇcie bolo obdob´ım rozkvetu dvoch teoretick´ ych ˇskˆol politickej ekon´omie – merkantilistov a kameralistov, ktor´e v s´ uvislosti so svojimi ekonomick´ ymi n´azormi vytv´arali aj populaˇcn´e te´orie. V populaˇcn´ ych te´ori´ach sa merkantilisti zdˆorazˇ novan´ım ekonomick´ ych, politick´ ych a vojensk´ ych v´ yhod vel’kej a r´ ychlo rast´ ucej popul´acie jednoznaˇcne zaradili medzi populacionistov. Podl’a merkantilistov rast poˇctu obyvatel’ov by mal umoˇznit’ zv¨aˇcˇsenie n´arodn´eho dˆochodku a s´ uˇcasne stlaˇcit’ hodinov´ u mzdu robotn´ıka natol’ko, ˇze by ich to podnecovalo pracovat’ dlhˇsie. Toto by malo za n´asledok rast n´arodn´eho dˆochodku a zv¨aˇcˇsovanie rozdielu medzi n´arodn´ ym dˆochodkom a mzdov´ ymi n´akladmi. Tento rozdiel m´a byt’ zdrojom rastu bohatstva spoloˇcnosti (Graunt, Petty, Sussmilch). ˙ Je moˇzn´e konˇstatovat’, ˇze ciel’om merkantilizmu je dosiahnutie moci a bohatstva zhromaˇzde-
ˇ E ´ TEORIE ´ 3.2. POPULACN
43
n´ım peˇ naˇzn´eho bohatstva a vz´acnych kovov. Z toho vypl´ yva populaˇcn´e zm´ yˇsl’anie, ˇze poˇcetnejˇsie obyvatel’stvo predstavuje potenci´alnu moˇznost’ zv´ yˇsit’ bohatstvo ˇst´atu. V druhej polovici 18. storoˇcia, ˇc´ım d’alej t´ ym viac autorov odmietalo merkantilistick´e populacionistick´e doktr´ıny a s t´ ym aj myˇslienku o v´ yhodnosti vel’kej a r´ ychlo ˇ rast´ ucej popul´acii a o povinnosti ˇst´atu podporovat’ ju. Coraz ˇcastejˇsie sa objavovali n´azory, ˇze vel’kost’ a r´ ychlost’ rastu popul´acie je z´avisl´a od zdrojov obˇzivy (Cantillon, Ferguason, Condillac, Chalmera). Maltuzianizmus – je doktr´ına, zaloˇzen´a na maltuzi´anskej te´orii populaˇcn´eho rastu, ktor´a zdˆorazˇ nuje potrebu limitov populaˇcn´eho rastu za u ´ˇcelom zv´ yˇsenia ˇzivotnej u ´rovne. Maltuzianizmus alebo maltuzi´ anstvo alebo maltuzi´ anska populaˇ cn´ a te´ oria je demografick´a a n´arodohospod´arska te´oria (resp. smer), ktor´ u prv´ ykr´at sformuloval Thomas Robert Malthus (1766 – 1834). Hovor´ı, ˇze k´ ym obyvatel’stvo m´a prirodzen´ u tendenciu r´ast’ geometrick´ ym radom, ponuka potrav´ın a prostriedky na existenciu maj´ u tendenciu r´ast’ aritmetick´ ym radom. Z toho vypl´ yva, ˇze produkcia potrav´ın na hlavu kles´a v ˇcase a brzd´ı rast obyvatel’stva. Z´avery s´ u tak´e, ˇze pr´ıˇcinou hladu v spoloˇcnosti s´ u pr´ırodn´e zdroje a tieˇz, ˇze civiliz´acia sa ˇcasom mus´ı vr´atit’ k pravek´emu spˆosobu ˇzivota. Obr´azek 3.1: Robert Thomas Malthus
(zdroj: http://www.nndb.com/people/250/000024178/malthus.jpg)
Maltuzi´anstvo ako populaˇcn´a te´oria vzniklo v dobe prudkej reakcie proti merkantilistickej doktr´ıne. Svoje n´azory na populaˇcn´e probl´emy publikoval Malthus vo svojej pr´aci Esej o princ´ıpoch popul´acie“ v r. 1798. Malthusove tvrdenia obsiahnut´e v tomto ” diele moˇzno zhrn´ ut’ do nasledovn´ ych probl´emov´ ych okruhov: 1. Vel’kost’ popul´acie konverguje k hranici urˇcenej objemom potrav´ın. V t´ ychto hraniciach udrˇziavaj´ u popul´aciu prirodzen´e regul´atory ako n´ udza, hlad, choroby, predˇcasn´a u ´mrtnost’ a i.
44
´ ˇ E ´ TEORIE ´ KAPITOLA 3. POPULACIA A POPULACN ´ 2. Urodnost’ pˆody m´a klesaj´ ucu tendenciu. 3. Schopnost’ ˇcloveka rozmnoˇzovat’ sa d’aleko prevyˇsuje jeho schopnost’ zabezpeˇcit’ dostatok obˇzivy. Obyvatel’stvo sa zv¨aˇcˇsuje geometrick´ ym radom, k´ ym produkcia existenˇcn´ ych prostriedkov sa vyv´ıja aritmetick´ ym radom. 4. Je u ´plne nemoˇzn´e (pr´ırodn´e z´akony to nedovol’uj´ u) odstr´anit’ n´ udzu v niˇzˇs´ıch“ ” vrstv´ach spoloˇcnosti.
Jednotliv´e ˇcasti toho, ˇco Malthus pon´ ukal odbornej verejnosti, neboli nov´e“. ” Kniha Ecclesiastes ho prediˇsla asi o dvadsat’p¨at’ storoˇc´ı: Ked’ sa zv´yˇsi poˇcet bo” hov, zv´yˇsi sa aj poˇcet t´ych, ˇco jedia.“ Prediˇsli ho tak´ı ctihodn´ı a odliˇsn´ı myslitelia ako Konfucius a Plat´on, ked’ sa zaoberali touto ot´azkou. Eˇste dˆoleˇzitejˇsie je, ˇze s´ uˇcasn´ı soci´alni teoretici ako Hume, Smith a Benjamin Franklin pouk´azali na dobre zn´amu tendenciu popul´aci´ı vel’mi r´ ychlo sa mnoˇzit’, ak sa proti tomu niˇc ”nedeje”. Filozofi osemn´asteho storoˇcia vˇsak videli v raste popul´aci´ı len prejav rast´ uceho soci´alneho blahobytu. V roku 1803 vydal Malthus pozmenen´e vydanie Eseje, ktor´e bolo obsahovo vel’mi rozˇs´ıren´e a v z´averoch menej pesimistick´e ako prv´e. Malthus tu mysl´ı na moˇznost’ inej kontroly rastu popul´aci´ı, pri ktorej nehr´a nijak´ u rolu ani necnost’, ani bieda“. ” Nazval ju mor´alnou zdrˇzanlivost’ou“; v podstate tu ide len o neskorˇsie vstupovanie ” do manˇzelstva a Malthus vysvetl’uje: Je povinnost’ou kaˇzd´eho jednotlivca, aby sa ” neoˇzenil, k´ym nem´ a istotu, ˇze uˇziv´ı svoje deti.“ Malthus probl´em v´ yvoja l’udstva redukoval na probl´em redukcie potrav´ın. Prevzatou te´oriou ub´ udaj´ ucej u ´rodnosti pˆody postavil ot´azku d’alˇsieho rozvoja l’udskej spoloˇcnosti do nerieˇsitel’nej polohy. V takejto situ´acii jedin´ ym v´ ychodiskom ˇcloveka niˇzˇsej“ spoloˇcenskej triedy je r´ ychla smrt’ bez ohl’adu na to, ˇci to bude smrt’ hla” dom, n´asledkom chorˆob, alebo vo vojne. Pre Malthuseho spˆosob myslenia je pr´ıznaˇcn´ y pr´ıstup ak´ehosi status quo“, ktor´ y poklad´a veci a javy v urˇcitom ˇcasovom bode ” za hotov´e“, bez moˇznosti d’alˇsieho v´ yvoja. Malthus svojimi absolutizuj´ ucimi z´avermi ” popieral ak´ ykol’vek pokrok vo vede. Malthuzianizmus sa v najˇsirˇsom slova zmysle vyuˇz´ıval na zdˆovodˇ novanie agres´ıvnych vojen. Stal sa ofici´alnou doktr´ınou japonsk´ ych militaristov. Tvrdili a snaˇzili sa presvedˇcit’ pracuj´ ucich, ˇze Japonsko nemˆoˇze vyˇzivit’ poˇcet obyvatel’ov, preto sa mus´ı postavit’ cel´ y n´arod za z´ıskanie d’alˇs´ıch u ´zem´ı vojnou. Ten ist´ y argument pouˇz´ıvali aj talianski faˇsisti: Mussolini zdˆovodˇ noval nevyhnutnost’ dobytia Habeˇsa t´ ym, ˇze Taliansko chce z´ıskat’ moˇznost’ rozvoja pre plodn´ y n´arod, ktor´ y obrobil vˇsetko ˇco sa dalo na vlastnom u ´zem´ı obrobit’ a nie je ochotn´ y umriet’ od hladu. Ideol´ogovia nemeck´eho faˇsizmu hl´asali t´ezu, ˇze hlavnou chybou liber´alnej“ Wei” marskej epochy bolo to, ˇze sa Nemecko vzdalo moˇznosti z´ıskat’ silou d’alˇsie u ´zemie. Preto sa Nemecko u ´dajne vydalo na cestu zniˇzovania pˆorodnosti a nach´adzalo sa na hranici vymierania. Aby sa tomu prediˇslo, je nevyhnutn´e, k´ ym nie je neskoro, prist´ upit’ k rieˇseniu hlavn´eho probl´emu – rozˇs´ıreniu u ´zemia. Ak´e n´asledky mali praktiky, ktor´ ych teoretick´ ym z´akladom bol malthuzianizmus,
ˇ E ´ TEORIE ´ 3.2. POPULACN
45
sk´ usilo l’udstvo na vlastnej koˇzi. Malthusova populaˇcn´a te´oria sa stala v´ ychodiskom d’alˇs´ıch nevedeck´ ych populaˇcn´ ych te´ori´ı ako napr. organick´ a te´ oria, te´ oria kvalitn´ ych popul´ aci´ı, te´ oria rasizmu a mnoho in´ ych eklektick´ ych reformistick´ ych a revizionistick´ ych populaˇcn´ ych te´ori´ı. V´ yznam malthuzianizmu spoˇc´ıva v tom, ˇze te´oria formuluje vzt’ah vel’kosti popul´acie a prostriedky obˇzivy v nejak´e platn´e z´akonitosti. Po prvej svetovej vojne sa vˇsak predsa len v demografii zaˇcal presadzovat’ vo v¨aˇcˇsej miere empirick´ y pr´ıstup. Zaˇc´ına sa formovat’ demografia v dneˇsnom slova zmysle. Vo vyspel´ ych ˇst´atoch sa uskutoˇcn ˇovali ˇstatistick´e prieskumy uˇz od polovice 19. storoˇcia, najm¨a sˇc´ıtania l’udu. Kvalita evidencie obyvatel’stva st´ale vzrastala. Jednotliv´e demografick´e rozbory sa robili na dlhˇsie ˇcasov´e obdobie, ˇco viedlo k objasneniu vˇseobecnejˇs´ıch pravidelnost´ı. Z uveden´eho vypl´ yva, ˇze pribliˇzne do polovice 18. storoˇcia pri sledovan´ı demografickej reprodukcie mˆoˇzeme vidiet’ prirodzen´e reprodukˇcn´e spr´avanie, ktor´e nieslo znaky neregulovanej plodnosti, vysokej u ´mrtnosti, ˇcoho v´ ysledkom bol n´ızky prirodzen´ y pr´ırastok. Striedanie obdob´ı rastu a stagn´acie poˇctu obyvatel’ov bolo spˆosoben´e chorobami, epid´emiami, vojnami, pr´ırodn´ ymi katastrofami. Zaˇciatok ovplyvˇ novania plodnosti a u ´mrtnosti vo vyspel´ ych eur´opskych krajin´ach mˆoˇzeme datovat’ okolo roku 1750. Ot´azky plodnosti a u ´mrtnosti sa stali predmetom z´aujmu mnoh´ ych autorov, ktor´ı sa snaˇzili vysvetl’ovat’ pr´ıˇciny a z´akonitosti t´ ychto zmien. Takto zaˇcali vznikat’ rˆozne te´orie, ktor´e objasˇ novali zmeny v reprodukcii popul´aci´ı. Okrem te´ori´ı, ktor´e sme pop´ısali, vznikali d’alˇsie. Tak napr´ıklad te´ oria soci´ alneho vzostupu (soci´ alnej kapilarity) vysvetl’uje zniˇzovanie pˆorodnosti snahou o zlepˇsenie spoloˇcensk´eho postavenia (Vystoupil, Tarabov´a, 2004). Blahobytov´ a te´ oria povaˇzuje zniˇzovanie poˇctu det´ı v rodin´ach za dˆosledok snahy o udrˇzanie vyˇsˇsej ˇzivotnej u ´rovne, resp. jej zv´ yˇsenie. Te´ oria urbanizaˇ cn´ a vych´adza zo zisten´ı, ˇze k zniˇzovaniu poˇctu det´ı v rodin´ach ˇ sie pr´ıˇciny zniˇzodoch´adza najskˆor v mest´ach a n´asledne sa tento jav ˇs´ıri na vidiek. Dalˇ vania poˇctu det´ı v rodin´ach sa uv´adzaj´ u zv´ yˇsenie vzdelanostnej u ´rovne, emancip´acia ˇzien, ekonomick´e aspekty a pod. Racionalizaˇ cn´ a te´ oria uprednostˇ nuje n´azory zaloˇzen´e na poklese pˆorodnosti vplyvom rozdielu duˇsevn´ ych vlastnost´ı jednotlivcov (plodenie je urˇcen´e rozumov´ ymi u ´vahami, rast´ ucou individualitou a racionaliz´aciou). Okrem uveden´ ych populaˇcn´ ych te´ori´ı je moˇzn´e eˇste spomen´ ut’ te´ oriu matematick´ u a biologick´ u (logistick´e krivky), populaˇ cn´ u te´ oriu medzi vojnami a d’alˇsie. V s´ uvislosti s poklesom plodnosti a pˆorodnosti vo vyspel´ ych krajin´ach sa v 90. rokoch minul´eho storoˇcia a zaˇciatkom tohto tis´ıcroˇcia formuluj´ u nov´e teoretick´e pr´ıstupy a n´azory, z ktor´ ych najv´ yznamnejˇsie miesto patr´ı te´ orii n´ızkej plodnosti, ktor´a vych´adza zo ˇstyroch teoretick´ ych pr´ıstupov: 1. te´oria racion´alnej vol’by, 2. te´oria averzie voˇci riziku,
46
´ ˇ E ´ TEORIE ´ KAPITOLA 3. POPULACIA A POPULACN 3. te´oria postmaterialistick´ ych hodnˆot, 4. te´oria rovnosti pohlav´ı.
V s´ uˇcasnosti je v´ yvoj popul´acie celosvetov´ ym probl´emom a to tak v´ yznamn´ ym, ako doteraz l’udstvo nevn´ımalo. Zv¨aˇcˇsuj´ u sa rozdiely v spoloˇcenskom, populaˇcnom a ekonomickom v´ yvoji medzi krajinami sveta, bud´ uci populaˇcn´ y v´ yvoj je probl´em glob´alny, celosvetov´ y, v rˆoznych krajin´ach sveta s´ u rˆozne ekonomick´e, spoloˇcensk´e a d’alˇsie vplyvy vypl´ yvaj´ uce z rˆozneho spoloˇcensk´eho zriadenia v krajine. Na zaˇciatku tretieho tis´ıcroˇcia m´a Zem viac ako 6 mili´ard obyvatel’ov. Tak´ y n´arast svetov´eho obyvatel’stva, ako zaˇz´ıvame v s´ uˇcasnosti, l’udstvo doteraz nezaˇzilo. Za posledn´ ych 50 rokov sa poˇcet obyvatel’ov sveta viac ako zdvojn´asobil (n´arast z 2,5 miliardy v roku 1950 na vyˇse 6,7 miliardy v roku 2009). Celosvetov´ y pr´ırastok popul´acie kulminoval na zaˇciatku 60. rokov, ked’ kaˇzdoroˇcn´ y n´arast obyvatel’stva predstavoval 2 %. V s´ uˇcasnosti svetov´a popul´acia narast´a pribliˇzne o 1,2 % roˇcne, ˇco znamen´a pr´ırastok 77 mili´onov osˆob za rok. Rast svetovej popul´acie je glob´alnym probl´emom, na ktor´ y sa mus´ıme pozerat’ z dvoch uhlov. Vo vyspel´ ych krajin´ach sa poˇcet obyvatel’ov zniˇzuje, resp. stagnuje, ˇco spˆosobuje starnutie obyvatel’stva. Na druhej strane poˇcet obyvatel’ov v rozvojov´ ych krajin´ach je tak´ y v´ yrazn´ y, ˇze spˆosobuje celosvetov´ y n´arast l’udskej popul´acie. Nakol’ko medzi jednotliv´ ymi krajinami (oblast’ami) sveta s´ u vel’k´e rozdiely v spoloˇcenskom v´ yvoji (trad´ıcia, kult´ ura, ˇzivotn´a u ´roveˇ n), s´ u vel’k´e rozdiely aj v populaˇcnom v´ yvoji. Jedn´ ym z faktorov, ktor´ y mˆoˇze prispiet’ k ˇciastoˇcn´emu zmierneniu rozdielov v populaˇcnom v´ yvoji vo svete a rovnomernejˇsiemu rozdeleniu obyvatel’stva (a n´asledne aj bohatstva), je migr´acia. Migr´acia vlastne vytv´ara prepojenie medzi diametr´alne odliˇsn´ ym populaˇcn´ ym v´ yvojom vo vyspelej a rozvojovej ˇcasti sveta. T´ ymto ot´azkam sa budeme venovat’ v d’alˇs´ıch ˇcastiach. ˇ Aj s´ uˇcasn´ y populaˇcn´ y v´ yvoj v Ceskej a Slovenskej republike treba vn´ımat’ v kontexte svetov´eho populaˇcn´eho v´ yvoja. Naˇse popul´acie prech´adzaj´ u v´ yvojov´ ymi ˇst´adiami podobne ako ostatn´e popul´acie sveta. S oneskoren´ım niekol’ko desiatok rokov za najvyspelejˇs´ımi krajinami a s predstihom niekol’ko desiatok rokov pred rozvojoˇ a republika a Slovensko v´ v´ ymi krajinami. Zaˇciatkom 90-tych rokov sa Cesk´ yrazne pribl´ıˇzilo z´apadoeur´opskemu modelu reprodukˇcn´eho spr´avania. Aj ked’ viacer´e demografick´e procesy prebiehaj´ u s ˇcasov´ ym posunom, naˇse demografick´e probl´emy s´ u dnes vel’mi podobn´e probl´emom, ktor´e maj´ u vyspel´e z´apadn´e krajiny.
Kapitola 4
Anal´ yza ˇ strukt´ ury obyvatel’stva Medzi z´akladn´e inform´acie o popul´acii patria inform´acie o jej zloˇzen´ı z hl’adiska pohlavia a veku. Tieto dve kateg´orie vel’mi u ´zko s´ uvisia, pretoˇze z rˆoznych pohl’adov (ot´azky reprodukcie, ot´azky ekonomickej aktivity, ot´azky dˆochodkov´eho zabezpeˇcenia a mnoho d’alˇs´ıch) je dˆoleˇzit´e poznat’ pohlavn´e a vekov´e zloˇzenie tej ktorej popul´acie.
4.1 4.1.1
Hlavn´ e krit´ eri´ a pre triedenie popul´ acie Biologick´ e krit´ erium
- analyzuje ˇstrukt´ uru obyvatel’stva podl’a pohlavia, veku, zdravotn´eho stavu a i. ˇ Strukt´ ura podl’a pohlavia predstavuje zloˇzenie obyvatel’stva z hl’adiska pohlavn´eho zast´ upenia (muˇz – male, ˇzena – female). Zast´ upenie muˇzov a ˇzien v popul´aci´ach je v podstate vyrovnan´e, t.j. pomer oboch pohlav´ı je pomerne st´aly. S´ıce je vˇseobecne zn´ame, uˇz J. Graunt zistil, ˇze chlapcov sa rod´ı viac, ˇco nie je n´ahoda, ale v´ yraz biologickej z´akonitosti. Na druhej strane je aj v¨aˇcˇsia kojeneck´a u ´mrtnost’ chlapcov (prakticky vo vˇsetk´ ych rozvinut´ ych krajin´ach sveta sa index maskulinity chlapcov pohybuje v hraniciach od 1040 do 1070, ˇco znamen´a, ˇze na 1000 naroden´ ych dievˇcat pripad´a od 1040 do 1070 chlapcov. V SR je tento ukazovatel’ okolo 1060). Najˇ castejˇ sie pouˇ z´ıvan´ e pojmy • pohlavie (sex) – jedna z dvoch z´akladn´ ych biosoci´alnych charakterist´ık kaˇzd´eho l’udsk´eho jedinca (popri veku). Muˇzsk´e (male), ˇzensk´e (female), • predreprodukˇ cn´ y vek (Pre-reproductive age) – detsk´a skupina, vek 0 – 14 dokonˇcen´ ych rokov, 47
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
48
• reprodukˇ cn´ y vek (Reproductive age) – vek 15 – 49 dokonˇcen´ ych rokov (vek reprodukcie popul´acie, kedy s´ u l’udia biologicky schopn´ı plodit’ deti), • poreprodukˇ cn´ y vek (Post-reproductive age) – vek 50 a viac dokonˇcen´ ych rokov. Ukazovatele • koeficient maskulinity (podiel muˇzov v popul´acii) δ=
S¯muˇzi · 100 S¯
(resp. 1 000),
(4.1)
kde δ je koeficient maskulinity, , zvyˇcajne sa vyjadruje v %, menej ˇcasto v ‰, S¯muˇzi je poˇcet muˇzov v popul´acii, S¯ je celkov´ y poˇcet l’ud´ı v popul´acii (stredn´ y ˇ z eny ¯ stav obyvatel’stva k 1.7.), S je poˇcet ˇzien v popul´acii (stredn´ y stav). • index maskulinity (poˇcet muˇzov pripadaj´ uci na 100, resp. 1 000 ˇzien v popul´acii) S¯muˇzi (resp. 1 000), (4.2) ima = ¯ˇzeny · 100 S • index feminity (poˇcet ˇzien pripadaj´ ucich na 100, resp. 1000 muˇzov v popul´acii) S¯ˇzeny ima = ¯muˇzi · 100 S
(resp. 1 000),
(4.3)
ˇ Strukt´ ura podl’a pohlavia je z´avisl´a na troch typoch procesov. V prvom rade tento stav ovplyvˇ nuje fakt, ˇze chlapcov sa rod´ı viac ako dievˇcat. Druh´ y faktor ovplyvˇ nuju ´ci pohlavn´ u ˇstrukt´ uru je ˇspecifick´a u ´mrtnost’ ˇzien a muˇzov v priebehu cel´eho ich ˇzivota (Hrub´ y, 1996). Vo vˇsetk´ ych vyspel´ ych krajin´ach je vyˇsˇsia intenzita u ´mrtnosti muˇzov ako ˇzien, ˇco sa prejavuje v ukazovateli oˇcak´avan´a d´lˇzka ˇzivota (u ˇzien je vyˇsˇsia). Tret´ım faktorom ovplyvˇ nuj´ ucim pohlavn´ u ˇstrukt´ uru je migr´acia. Je premenliv´a v z´avislosti od pr´ıˇciny migr´acie, napr´ıklad v 20. rokoch minul´eho storoˇcia st’ahovanie muˇzov do USA, alebo migr´acia do miest, kde sa nach´adzaj´ u z´avody s prevahou pracovn´ ych pr´ıleˇzitost´ı pre muˇzov, resp. ˇzeny. Pri porovn´avan´ı popul´aci´ı v medzin´arodnom meradle je dˆoleˇzit´e mat’ na zreteli vˇsetky spom´ınan´e faktory. Treba si uvedomit’ aj d’alˇsiu skutoˇcnost’, ˇze napr´ıklad pri sˇc´ıtan´ı l’udu v niektor´ ych rozvojov´ ych krajin´ach je ne´ upln´a registr´acia ˇzien, ktorej pr´ıˇcinou je podradn´a u ´loha ˇzeny v krajine (India, ˇ ına, Isl´am). C´ ˇ Strukt´ ura podl’a veku je na rozdiel od pohlavia variabiln´ y ukazovatel’. Vyjadruje rozdelenie obyvatel’stva do jednoroˇcn´ ych, resp. p¨at’roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın. Pre grafick´e zobrazenie vekovej a pohlavnej ˇstrukt´ ury sa pouˇz´ıva vekovo pohlavn´ a pyram´ıda. Je to dvojit´ y histogram, kde na l’avej strane osi x s´ u zn´azornen´e absol´ utne, resp. relat´ıvne poˇcetnosti
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
49
ˇ k 31. 12. 2007 Obr´azek 4.1: Vekovo pohlavn´a pyram´ıda SR a CR
ˇ ˇ VDC SR, vlastn´a pr´aca) (zdroj: Statistick´ yu ´rad CR,
vekov´ ych skup´ın muˇzov a na pravej strane osi x s´ u zn´azornen´e poˇcetnosti vekov´ ych skup´ın ˇzien. Na osi y s´ u vekov´e skupiny. Z prezentovan´eho grafu mˆoˇzeme vidiet’ zast´ upenie vekov´ ych skup´ın u muˇzov a ˇzien ˇ Napr´ıklad vo vekovej skupine 60 aˇz 64 roˇcn´ v SR a CR. ych je v´ yrazn´a prevaha muˇzov ˇ aj ˇzien v Ceskej republike. V SR je t´ato vekov´a skupina u muˇzov zast´ upen´a podielom ˇ viac ako 6 %. Zeny ˇ necel´ ych 5 %, v CR s´ u v tejto vekovej skupine v SR zast´ upen´e ˇ takmer 7 % a pod. podielom viac ako 5 %, v CR Vekovo pohlavnou pyram´ıdou mˆoˇzeme zn´azornit’ jednu, resp. dve popul´acie. Ak by sme chceli porovnat’ viac popul´aci´ı, mus´ıme pouˇzit’ ako grafick´e zobrazenie polyg´on (spojnicov´ y graf), dostaneme stromy ˇ zivota. Vekov´a ˇstrukt´ ura je v´ ychodiskov´ ym stavom pre rˆozne demografick´e anal´ yzy a s´ uˇcasne je aj v´ ysledkom rˆoznych demografick´ ych a geodemografick´ ych procesov (pˆorodnost’, u ´mrtnost’, migr´acia). Sundb¨ argove typy vekovej ˇ strukt´ ury Vekov´e skupiny nie s´ u samo´ uˇceln´e, s´ u zostaven´e tak, ˇze zachyt´avaj´ u v´ yznamn´e zmeny v ˇzivote ˇcloveka. A. G. Sundb¨arg (1900) vyslovil z´akonitosti na z´aklade anal´ yz rˆoznych popul´aci´ı, ˇze obyvatel’stvo je moˇzn´e podl’a veku rozdelit’ do 3 z´akladn´ ych skup´ın: • 0 – 14 dokonˇcen´ ych rokov – detsk´a zloˇzka • 15 – 49 dokonˇcen´ ych rokov – reprodukˇcn´a zloˇzka
50
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA • 50 a viac dokonˇcen´ ych rokov – poreprodukˇcn´a zloˇzka Podl’a zast´ upenia det´ı a star´ ych rodiˇcov je moˇzn´e urˇcit’ 3 z´akladn´e populaˇcn´e typy: • Progres´ıvna popul´ acia – u progres´ıvneho typu je charakteristick´a vysok´ a natalita a to m´a za n´asledok, ˇze obyvatel’stvo je v´ yrazne mlad´e. Je prevaha det´ı nad star´ ymi rodiˇcmi. Popul´acia je charakteristick´a znaˇcnou pˆorodnost’ou a r´ ychlym vymieran´ım. Natalita je v¨aˇcˇsia ako mortalita. Progres´ıvny typ je charakteristick´ y pre predhistorick´e a historick´e popul´acie, v s´ uˇcasnosti pre rozvojov´e krajiny, napr. v Afrike. • Stacion´ arna popul´ acia – v takejto popul´acii s´ u pribliˇzne rovnak´e poˇcetnosti det´ı a star´ ych rodiˇcov, natalita sa rovn´a mortalite. Tento typ vznik´a dlhotrvaj´ ucim poklesom pˆorodnosti pri danej u ´rovni intenzity u ´mrtnosti. Pre tento typ je charakteristick´a konˇstantn´a a vyrovnan´a natalita a mortalita, to vpl´ yva na vytv´aranie ˇspecifickej vekovej ˇstrukt´ ury, ktor´a sa uˇz nevyznaˇcuje vysok´ ym podielom mlad´eho obyvatel’stva. Predreprodukˇcn´a zloˇzka len nahr´adza reprodukˇcn´ u, ˇco znamen´a, ˇze obyvatel’stvo poˇcetne nerastie. Stacion´arna popul´acia je charakteristick´a pre viacer´e kult´ urne krajiny. Stacion´arna popul´acia je len prechodn´e obdobie. • Regres´ıvna popul´ acia – charakteristick´a je prevaha star´ ych rodiˇcov nad det’mi, doch´adza k starnutiu popul´acie. Pri regres´ıvnom type fertilita (pˆorodnost’) neust´ale kles´a a t´ ym sa formuje vekov´a ˇstrukt´ ura, ktor´a sa vyznaˇcuje st´ale niˇzˇs´ım podielom mlad´eho obyvatel’stva. Regres´ıvna popul´acia je charakteristick´a pre vˇsetky vyspel´e krajiny s n´ızkou pˆorodnost’ou.
Obr´azek 4.2: Sundb¨argove typy vekovej ˇstrukt´ ury (a- progres´ıvna, b - stacion´arna, c - regres´ıvna
(zdroj: http://cs.wikipedia.org/Wiki/Vekova pyramida)
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
51
Najˇ castejˇ sie pouˇ z´ıvan´ e pojmy • Vek (Age) – jedna z dvoch z´akladn´ ych biosoci´alnych charakterist´ık kaˇzd´eho l’udsk´eho jedinca (popri pohlaviu). Jedn´a sa o dokonˇcen´ y vek. • Vekov´ aˇ strukt´ ura (Age structure) – vyjadruje rozdelenie obyvatel’stva podl’a veku do jednoroˇcn´ ych alebo p¨at’roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın. • Vekov´ a pyram´ıda (Population pyramid) – dvojit´ y histogram pre grafick´e vyjadrenie vekovej ˇstrukt´ ury obyvatel’stva k urˇcit´emu d´atumu (strom ˇzivota – polyg´on). • Hlavn´ e vekov´ e skupiny (Main age groups) – vekov´e skupiny obyvatel’stva vymedzen´e podl’a vzt’ahu k ekonomickej aktivite (obyvatel’stvo v predprodukt´ıvnom, produkt´ıvnom a poprodukt´ıvnom veku). • Predprodukt´ıvny vek (Pre-productive age) – vek 0 – 14 dokonˇcen´ ych rokov (pr´ıprava na povolanie). • Produkt´ıvny vek (Productive age) – vek, v ktorom je v¨aˇcˇsina obyvatel’stva ekonomicky akt´ıvna (15 – 62 dokonˇcen´ ych rokov). • Poprodukt´ıvny vek (Post-productive age) – vek, v ktorom v¨aˇcˇsina obyvatel’stva uˇz nie je ekonomicky akt´ıvna (rˆozne v jednotliv´ ych krajin´ach). • Medi´ anov´ y vek (Median age) – vek, ktor´ y rozdel’uje popul´aciu na dve rovnako poˇcetn´e ˇcasti, to znamen´a, ˇze polovica popul´acie je mladˇsia ako medi´anov´ y vek a polovica starˇsia. • Mod´ alny vek (Mode age) – vek, ktor´ y v danom okamihu dosiahlo najviac l’ud´ı v popul´acii. Doln´a hranica produkt´ıvneho veku je pri medzin´arodn´ ych porovnaniach 15 rokov, horn´a hranica je obvykle dan´a z´akonom stanovenou hranicou odchodu do dˆochodku, ktor´a je vo v¨aˇcˇsine pr´ıpadov v krajin´ach rozliˇcn´a a rozliˇcn´a je aj hranica odchodu do ˇ sa dˆochodkov´ dˆochodku medzi muˇzmi a ˇzenami. Tak napr´ıklad v CR y vek zvyˇsuje, u muˇzov zo 60 na 62 rokov, u ˇzien z 53 aˇz 57 na 57 aˇz 61 rokov (uˇzitoˇcn´e inform´acie s´ u ˇ na www.cssz.cz – str´anky Ceskej spr´avy soci´alneho zabezpeˇcenia). V SR s u ´ˇcinnost’ou od 1. janu´ara 2004 doch´adza k postupn´emu predlˇzovaniu dˆochodkov´eho veku muˇzov a ˇzien a k jeho zjednoteniu na 62 rokov, priˇcom u ˇzien dˆochodkov´ y vek nad’alej z´avis´ı od poˇctu vychovan´ ych det´ı. Do 31. decembra 2003 bol dˆochodkov´ y vek pre ˇzeny 53 – 57 rokov veku, a to v z´avislosti od poˇctu vychovan´ ych det´ı. Novo urˇcen´ y dˆochodkov´ y vek 62 rokov sa v praxi nezaˇcal uplatˇ novat’ hned’ od 1. janu´ara 2004, ale star´ y“ dˆochodkov´ y vek sa postupne predlˇzuje. Predlˇzovanie ” dˆochodkov´eho veku ˇzien je rozloˇzen´e na obdobie od roku 2004 do roku 2014. Po roku 2014 uˇz bude pre vˇsetky ˇzeny platit’ dˆochodkov´ y vek 62 rokov bez ohl’adu na to, kol’ko m´a ˇzena det´ı.
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
52
Tabulka 4.1: Vek odchodu do dˆochodku v SR – ˇzeny rok nar. ˇ zeny 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962
bez det´ı 57 r. a 9 mes. 58 r. a 6 mes. 59 r. a 3 mes. 60 r. 60 r. a 9 mes. 61 r. a 6 mes. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r.
1 diet’a 56 r. a 9 mes. 57 r. a 6 mes. 58 r. a 3 mes. 59 r. 59 r. a 9 mes. 60 r. a 6 mes. 61 r. a 3 mes. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r.
Dˆ ochodkov´ y vek 2 deti 3 alebo 4 deti
5 a viac det´ı
55 r. a 9 mes. 56 r. a 6 mes. 57 r. a 3 mes. 58 r. 58 r. a 9 mes. 59 r. a 6 mes. 60 r. a 3 mes. 61 r. 61 r. a 9 mes. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r. 62 r.
53 r. a 9 mes. 54 r. a 6 mes. 55 r. a 3 mes. 56 r. 56 r. a 9 mes. 57 r. a 6 mes. 58 r. a 3 mes. 59 r. 59 r. a 9 mes. 60 r. a 6 mes. 61 r. a 3 mes. 62 r.
54 r. a 9 mes. 55 r. a 6 mes. 56 r. a 3 mes. 57 r. 57 r. a 9 mes. 58 r. a 6 mes. 59 r. a 3 mesiace 60 r. 60 r. a 9 mes. 61 r. a 6 mes. 62 r. 62 r. 62 r.
(zdroj: http://openiazoch.zoznam.sk/produkty/ds/odchod do dochodku.asp)
Tabulka 4.2: Vek odchodu do dˆochodku v SR – muˇzi Rok narodenia muˇza Dˆochodkov´ y vek 1943 a skˆor 60 rokov 1944 60 rokov a 9 mesiacov 1945 61 rokov a 6 mesiacov 1946 a neskˆor 62 rokov (zdroj: http://openiazoch.zoznam.sk/produkty/ds/odchod do dochodku.asp)
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
53
Tabulka 4.3: Z´akonn´ y dˆochodkov´ y vek vo vybran´ ych krajin´ach Eur´opy muˇzi ˇzeny Belgicko1 65 62 Franc´ uzsko 60 60 Taliansko 65 60 Island 67 67 N´orsko 67 67 Rak´ usko2 65 60 Polsko 65 60 ˇ 3 CR 60 55 Mad’arsko4 60 55 5 Slovensko 60 55 Vel’k´a Brit´ania6 65 60 7 In´e 65 65 (zdroj: INEKO, Porovn´avacie tabul’ky syst´emov soc. ochrany Rady Eur´opy, 2000)
Z´akonom stanoven´ y vek muˇzov pri odchode do dˆochodku bol stanoven´ y tieˇz na 62 rokov. Do 31. decembra 2003 bol dˆochodkov´ y vek pre muˇzov 60 rokov veku. Novo urˇcen´ y dˆochodkov´ y vek 62 rokov sa v praxi nezaˇcal uplatˇ novat’ hned’ od 1. janu´ara 2004, ale star´ y“ dˆochodkov´ y vek sa postupne predlˇzuje. Po roku 2006 uˇz dˆochodkov´ y ” vek 62 rokov plat´ı pre vˇsetk´ ych muˇzov. Podrobn´e inform´acie s´ u zverejnen´e na internetovej str´anke Soci´alnej poist’ovne (www.socpoist.sk).
Ukazovatele • Priemern´ y vek
ω−1 ∑
(x + 0,5)S¯x
x ¯=
x=0 ω−1 ∑
,
(4.4)
S¯x
x=0
kde x je vek (x = 0, 1, . . . , ω − 1), S¯x je poˇcet osˆob vo veku x, ω je vek, v ktorom uˇz nikto neˇzije. Je to v´aˇzen´ y priemer poˇctu rokov, ktor´e preˇzili pr´ısluˇsn´ıci danej popul´acie. Vo vzorci pripoˇc´ıtavame konˇstantu 0,5 preto, ˇze u ´daje vekovej 1
V Belgicku sa penzijn´ y vek ˇzien zv´ yˇsi na 65 rokov do roku 2009. V Rak´ usku sa penzijn´ y vek ˇzien zv´ yˇsi do roku 2033 na 65 rokov. 3 ˇ sa dˆ V CR ochodkov´ y vek zvyˇsuje, u muˇzov zo 60 na 62 rokov, u ˇzien z 53 aˇz 57 na 57 aˇz 61 rokov. 4 V Mad’arsku sa penzijn´ y vek zv´ yˇsi u oboch pohlav´ı na 62 rokov. 5 V SR sa m´ a penzijn´ y vek ˇzien zv´ yˇsit’ z priemernych 55 rokov na 60 rokov do konca roku 2019. 6 Vo Vel’kej Brit´ anii sa sa penzijn´ y vek ˇzien zv´ yˇsi na 65 rokov do roku 2020. 7 ˇ ´Irsko, Holandsko, Portugalsko, F´ınsko, Sv´ ˇ edsko. D´ ansko, Nemecko, Gr´ecko, Spanielsko, 2
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
54
ˇstrukt´ ury s´ u uv´adzan´e v dokonˇcenom veku x a predpoklad´ame, ˇze ˇclovek ˇzij´ uci vo veku x sa doˇzije aj veku x + 1. • Mod´ alny vek x ˆ = xmo + h
d0 , d0 + d1
(4.5)
kde xmo - zaˇciatok mod´alnej najpoˇcetnejˇsej vekovej skupiny, h - rozp¨atie vekovej skupiny (zvyˇcajne 5 rokov), d0 - rozdiel medzi poˇctom l’ud´ı v mod´alnej vekovej skupine a predch´adzaj´ ucej vekovej skupine, d1 - rozdiel medzi poˇctom l’ud´ı v mod´alnej vekovej skupine a nasleduj´ ucej vekovej skupine. Mod´alny vek urˇcuje vek, ak´eho sa pr´ave doˇz´ıva najpoˇcetnejˇsia ˇcast’ popul´acie. • Medi´ anov´ y vek - nakol’ko v¨aˇcˇsinou m´ame obyvatel’stvo zotrieden´e do 5-roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın, budeme postupovat’ podl’a nasleduj´ uceho vzt’ahu n+1 2
x ˜ = xme + h
r−1 ∑
ni
i=1
nx˜
,
(4.6)
kde xme je zaˇciatok medi´anovej (prostrednej) vekovej skupiny, h je rozp¨atie vekor−1 ∑ vej skupiny, n je poˇcet l’ud´ı v popul´acii, ni je suma poˇctu l’ud´ı po medi´anov´ u i=1
(prostredn´ u) vekov´ u skupinu, resp. kumulat´ıvny absol´ utny poˇcet nad medi´anovou vekovou skupinou, nx˜ je absol´ utny poˇcet l’ud´ı v medi´anovej vekovej skupine. • Index vitality
∑ predprodukt´ıvny vek · 100, iv = ∑ poprodukt´ıvny vek
(4.7)
priˇcom: – iv = 100 - regres´ıvny typ popul´acie, – 101 < iv < 120 - stacion´arny typ popul´acie, – 121 < iv < 200 - stabilizovan´ y typ popul´acie, – 201 < iv < 300 - progres´ıvny typ popul´acie, – 301 < iv - vel’mi progres´ıvny typ popul´acie. Proces, kedy doch´adza k prechodu z progres´ıvneho typu popul´acie na stacion´arny, resp. zo stacion´arneho na regres´ıvny typ, naz´ yvame demografick´e starnutie. Vyjadrujeme ho indexom staroby. • Index staroby - Sauvyho index isb = ise =
S(65+) · 100 S(0 − 14) S(65+) · 100 S(0 − 19)
biologick´a hranica,
(4.8)
ekonomick´a hranica,
(4.9)
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
55
kde isb je index staroby pre biologick´ u hranicu, ise je index staroby pre ekonomick´ u hranicu (viac sa pouˇz´ıva), S(65+) je popul´acia vo vekovej skupine 65 a viac rokov, S(0 − 14), resp. S(0 − 19) je popul´acia vo vekovej skupine 1 – 14 resp. 19 rokov. Indexy staroby s´ u vhodn´ ym ukazovatel’om pre medzin´arodn´e porovnanie. Popul´acie s podobn´ ym typom vekovej ˇstrukt´ ury maj´ u vel’mi bl´ızke hodnoty is, priˇcom u progres´ıvneho typu je hodnota is cca 25 (t.zn., ˇze na 100 l’ud´ı v predprodukt´ıvnom veku pripad´a 25 l’ud´ı v poprodukt´ıvnom veku), u stacion´arneho typu je to cca 87 (na 100 l’ud´ı v predprodukt´ıvnom veku pripad´a 87 l’ud´ı v poprodukt´ıvnom veku) a nakoniec pri regres´ıvnom type je to cca 150 (na 100 l’ud´ı v predprodukt´ıvnom veku pripad´a 150 l’ud´ı v poprodukt´ıvnom veku). • Index veku ive =
S(0 − 14) · 100 S(50+)
(4.10)
Vel’mi dˆoleˇzit´ ymi ukazovatel’mi popisuj´ ucimi ekonomick´ u aktivitu obyvatel’stva s´ u nasledovn´e indexy. Informuj´ u o tom, ako je zat’aˇzen´a produkt´ıvna ˇcast’ popul´acie neprodukt´ıvnou (index ekonomick´eho zat’aˇzenia), predprodukt´ıvnou (index ekonomickej z´avislosti mlad´ ych, resp. index z´avislosti I) a poprodukt´ıvnou ˇcast’ou popul´acie (index ekonomickej z´avislosti star´ ych, resp. index z´avislosti II). • Index ekonomick´ eho zat’aˇ zenia iez =
S(0 − 14) + S(65+) · 100 S(15 − 64)
(4.11)
• Index ekonomickej z´ avislosti mlad´ ych (Index z´ avislosti I) S(0 − 14) · 100 S(15 − 64)
izI =
(4.12)
• Index ekonomickej z´ avislosti star´ ych (Index z´ avislosti II) izII =
S(65+) · 100 S(15 − 64)
(4.13)
Vz´ ajomn´e vzt’ahy medzi vekov´ ymi kateg´oriami maj´ u vplyv na reprodukciu pracovnej sily. Menej l’ud´ı v predprodukt´ıvnom veku spomal´ı reprodukciu pracovnej sily (stagn´acia alebo u ´bytok), v¨aˇcˇs´ı podiel produkt´ıvnej a poprodukt´ıvnej popul´acie nasvedˇcuje starnutiu popul´acie. • Koeficient pr´ılivu kp =
S(10 − 14) · 100 S(15 − 64)
(4.14)
ko =
S(60 − 64) · 100 S(15 − 64)
(4.15)
• Koeficient odlivu
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
56
• Koeficient v´ ymeny koeficient pr´ılivu (4.16) koeficient odlivu Na z´aklade uveden´ ych koeficientov1 pr´ılivu, odlivu a v´ ymeny mˆoˇzeme pouk´azat’ na reprodukciu pracovnej sily. Ak je vyˇsˇs´ı pr´ıliv ako odliv (hodnota koeficientu v´ ymeny > 1), hovor´ıme o rozˇs´ırenej reprodukcii pracovnej sily, ak je rovnak´ y pr´ıliv ako odliv (hodnota koeficientu v´ ymeny = 1), hovor´ıme o jednoduchej reprodukcii pracovnej sily a nakoniec ak je vyˇsˇs´ı odliv ako pr´ıliv (hodnota koeficientu v´ ymeny < 1), jedn´a sa o zn´ıˇzen´ u reprodukciu pracovnej sily. kv =
Vˇsetky uv´adzan´e ukazovatele vekovej ˇstrukt´ ury obyvatel’stva je moˇzn´e vyˇc´ıslit’ zvl´aˇst’ pre pohlavie (muˇzov a ˇzeny) aj za cel´ u popul´aciu.
4.1.2
Socioekonomick´ e krit´ erium
analyzuje obyvatel’stvo podl’a triednej a soci´alnej pr´ısluˇsnosti, podl’a stupˇ na ekonomickej aktivity, podl’a pr´ısluˇsnosti k hospod´arskym odvetviam, podl’a povolania, (ban´ıci, zdravotn´ıci, uˇcitelia atd’.), kvalifik´acie, funkˇcn´eho zaradenia a i. (a) podl’a ekonomickej aktivity ekonomicky akt´ıvne obyvatel’stvo • z´arobkovo ˇcinn´e osoby (zamestnanci, podnikatelia), • pom´ahaj´ uci ˇclenovia rodiny, • nezamestnan´e osoby (produkt´ıvny vek bez pr´ace), • osoby zdrˇzan´e od v´ ykonu zamestnania (ods´ uden´ı v produkt´ıvnom veku). ekonomicky neakt´ıvne obyvatel’stvo • osoby pripravuj´ uce sa na povolanie, • ˇzeny v dom´acnosti a rodinn´ı pr´ısluˇsn´ıci (deti do 15 rokov a d’alˇs´ı vyˇzivovan´ı ˇclenovia rodiny bez dˆochodku), • dˆochodcovia s vlastn´ ym dˆochodkom, • rentieri (renta – majetkov´ y v´ ynos), • osoby vo verejnej starostlivosti (prist’ahovalci, bezdomovci). (b) podl’a rodinn´ eho stavu • slobodn´ı, ˇzenat´ı (vydat´e), rozveden´ı (rozveden´e), ovdovel´ı. Popul´ acia v produkt´ıvnom veku je uv´ adzan´ a ako S(15 − 64). Hranica 64 rokov sa pouˇz´ıva z toho dˆ ovodu, ˇze ˇcasto m´ ame k dispoz´ıcii popul´ acie zotrieden´e do 5-roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın a vek odchodu do dˆ ochodku v krajin´ ach je rˆ ozny. Ak by sme pracovali s popul´ aciou evidovanou podla 1-roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın, v tom pr´ıpade by sme do vzorcov dosadili vek popul´ acie skutoˇcn´eho (aktu´ alneho) odchodu do dˆ ochodku a teda aj poˇcet lud´ı v pr´ısluˇsnom vekovom intervale. 1
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
57
Tabulka 4.4: Zast´ upenie hlavn´ ych rasov´ ych skup´ın sveta v roku 1983 Rasov´e skupiny
Poˇcet obyvatel’ov (v mil.) Vel’k´e rasy Europoidn´ a 1997 Mongoloidn´ a 890 Ekvatori´ alna 340 Zmieˇsan´e a prechodn´e formy - medzi europoidnou a americkou 146 - medzi europoidnou a ´azijskou 51 - medzi europoidnou a negroidnou 422 - medzi mongoloidnou a australoidnou 802 Ostatn´e rasov´e skupiny 12 Celkom 4660 (zdroj: Ml´adek, 1992)
4.1.3
Podiel (v %) 42,9 19,1 7,3 3,1 1,1 9,0 17,2 0,3 100,0
Kult´ urne krit´ erium
analyzuje obyvatel’stvo podl’a vzdelania, n´arodnosti, materinsk´eho jazyka, n´aboˇzenstva, ˇst´atnej pr´ısluˇsnosti a i. (a) vzdelanie – kateg´oria vzdelanie sa ˇclen´ı na nasledovn´e: bez vzdelania, z´akladn´e vzdelanie, odborn´e vzdelanie (aj uˇcn ˇovsk´e), stredoˇskolsk´e vzdelanie, vysokoˇskolsk´e vzdelanie 1., 2., 3. stupˇ na a i. (b) rasov´ a diferenci´ acia – predstavuje proces zemepisn´eho ˇclenenia l’udstva, prispˆosobenie sa pr´ırodn´ ym podmienkam. L’udsk´e rasy odr´aˇzaj´ u proces geografick´eho rozl´ıˇsenia pˆosoben´ım prostredia. Jeho vplyvom sa postupne z´ıskalo genetick´e vybavenie a dediˇcnost’ jednotliv´ ych popul´aci´ı. Tento proces trval vel’mi dlho 100-500 tis´ıc rokov. Klasifik´acia l’udsk´ ych r´as nie je jednoduch´a. V novˇs´ıch klasifik´aci´ach sa ˇcastejˇsie objavuje aj ˇstvrt´a z´akladn´a - australoidn´a rasa2 . (c) n´ arodnostn´ a diferenci´ acia – pojem n´arodnost’ oznaˇcuje pr´ısluˇsnost’ obyvatel’ov k urˇcit´emu n´arodu. N´arod predstavuje historick´ u formu l’udskej spoloˇcnosti, ktor´a vznikla na z´aklade pevn´eho spoloˇcenstva, hospod´arskeho ˇzivota, ˇ spoloˇcn´eho u ´zemia, kult´ ury, spˆosobu ˇzivota, trad´ıci´ı a hlavne jazyka. Casto sa ako rozliˇsovac´ı znak pouˇz´ıva materinsk´ y jazyk. V kaˇzdej krajine okrem majoritnej popul´acie ˇzij´ u i n´arodnostn´e menˇsiny. ˇ Na u ´zem´ı Ceskej republiky podl’a sˇc´ıtania l’udu v r. 2001 sa k ˇceskej n´arodnosti hl´asilo 90,42 %, k moravsko-sliezskej 3,83 %, slovenskej 1,89 %, pol’skej 0,51 %, 2
Antropologick´ a klasifik´ acia obsahuje vel’k´ y poˇcet skup´ın (aˇz 200 – 400 r´ as, resp. niˇzˇs´ıch rasov´ ych u ´tvarov). Ich zoskupen´ım sa vytvorili tri vel’k´e rasy europoidn´ a (biela), ekvatori´ alna (ˇcierna) a mongoloidn´ a (ˇzlt´ a). V niektor´ ych ˇcleneniach sa uv´ adza namiesto ekvatori´ alnej rasy africk´ a negroidn´ a a oce´ anska australoidn´ a rasa, tieˇz d’alˇsia vel’k´ a rasa amerikoidn´ a (Ind´ ani).
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
58
nemeckej 0,38 %, r´omskej 0,11 %, mad’arskej, ukrajinskej, rus´ınskej, ruskej, gr´eckej a in´ ym 2,86 % (zdroj: www.czso.cz). V Slovenskej republike sa obˇcan hl´asi k n´arodnosti podl’a vlastn´eho presvedˇcenia (u det´ı do 15 rokov rozhoduj´ u rodiˇcia). V roku 2001 pri sˇc´ıtan´ı obyvatel’ov, domov a bytov sa k slovenskej n´arodnosti hl´asilo 85,79 % l’ud´ı, k mad’arskej 9,68 %, r´omskej 1,67 %, ˇceskej, moravskej a sliezskej 0,87 %, rus´ınskej 0,65 %, nemeckej 0,10 %, pol’skej 0,05 % a in´a nezisten´a pr´ısluˇsnost’ bola 1,19 % (Zdroj: ˇU ´ SR). S (d) n´ aboˇ zenstvo – spr´avanie l’ud´ı je ovplyvnen´e ich sveton´azorom, mor´alnymi z´asadami a ich dodrˇziavan´ım. Tieto s´ u u veriaceho obyvatel’stva dan´e pr´ısluˇsnost’ou k viere. Za b´ yval´eho reˇzimu sa pr´ısluˇsnost’ k n´aboˇzensk´emu vyznaniu ofici´alne ˇ aj v SR aˇz od roku 1991. N´aboˇzensk´a pr´ısluˇsnost’ nezist’ovala. Zist’uje sa v CR ovplyvˇ nuje mor´alne hodnoty ˇcloveka 3 , jeho spˆosob ˇzitia, ovplyvˇ nuje zm´ yˇsl’anie l’ud´ı v oblasti reprodukcie, m´a vplyv na sob´aˇsnost’, pˆorodnost’, rozvodovost’. ˇ V Ceskej republike rozdel’ujeme obyvatel’stvo podl’a vierovyznania nasledovne: ateisti (bez vyznania) 59 %, r´ımskokatol´ıci 26,8 %, evanjelici 1,2 %, cirkev ˇceskoslovensk´a husitsk´a 1 %, nezisten´ı 8,8 %. V Slovenskej republike je zloˇzenie podl’a vierovyznania: r´ımskokatol´ıcke (68,9 %), evanjelick´e (6,9 %), gr´eckokatol´ıcke (4,1 %), reformovano krest’ansk´e (2 %), nezisten´e (2,2 %), bez vyznania (13,7 %). Pr´ıklad 4.1 ˇ ˇ a V´ Z u ´dajov Statistick´ eho u ´radu CR yskumn´eho demografick´eho centra (VDC) SR o vekovo pohlavnom zloˇzen´ı obyvatel’stva k 31. 12. 2007 sme vypoˇc´ıtali z´akladn´e ukazovatele demografickej statistiky - tabulky 4.5 a 4.6. 3
Medzi jednotliv´ ymi n´ aboˇzenstvami s´ u rozdiely nielen vo vierouke, ale i v mor´ alnych hodnot´ ach vzt’ahuj´ ucich sa na demografiu. Judaizmus – vych´ adza z viery v jedn´eho Boha Stvoritel’a a je charakˇ teristick´ y pre Zidov. Sviatoˇcn´ ym dˇ nom je sobota. Krest’anstvo – nadv¨ azuje na judaizmus vierou v toho ist´eho Boha Stvoritel’a a jeho syna Jeˇziˇsa. V podmienkach Eur´ opy m´ a najv¨ aˇcˇs´ı v´ yznam. Krest’anstvo v demografickom pon´ıman´ı je pronatalitn´ ym n´ aboˇzenstvom (negat´ıvny vzt’ah k potratom, pozit´ıvny vzt’ah k manˇzelstvu a leg´ alnej rodine s jej reprodukˇcnou a v´ ychovnou u ´lohou). Isl´ am zaloˇzen´ y Mohamedom, prich´ adza najm¨ a z arabsk´ ych kraj´ın. Je jednoboˇzsk´ ym n´ aboˇzenstvom ako predch´ adzaj´ uce. ˇ Zial’, isl´ amsky fundalizmus je netolerantn´ y k in´ ym n´ aboˇzenstv´ am, ˇco pre Eur´ opu znamen´ a nemal´e nebezpeˇcie. Hinduizmus je v Indii s´ uˇcasne teol´ ogiou, filozofiou i ˇzivotn´ ym pravidlom a spoloˇcensk´ ym syst´emom. Problematick´e je ˇclenenie l’ud´ı do k´ ast. Budhizmus vznikol v Indii, kde takmer uˇz nie je. ´ Rozˇs´ıren´ y je v Juhov´ ychodnej Azii. Filozofia budhizmu m´ a osem cnost´ı, napr. l´ aska k pravde, k pokore, k s´ ucitu, k asketizmu, k podriad’ovaniu sa bolestiam . Jehovisti (svedkovia Jehovovi), zakladatel’om bol CHARLES TASE RUSSEL. Viackr´ at predpovedal pr´ıchod Krista. Nesmrtel’nost’ z´ıska len 144 000 l’ud´ı. Jehovisti odmietaj´ u vojensk´ u sluˇzbu, transf´ uziu krvi, spolupatriˇcnost’ k niektorej krajine. Vych´ adzaj´ u z Biblie, ˇcasto len z celku vytrhnut´ ych textov. Emigranti z mimoeur´ opskych kraj´ın prin´ aˇsaj´ u svoje n´ aboˇzenstv´ a, ktor´e aj v pr´ avnych ot´ azkach sa od Eur´ opy ˇcasto odliˇsuj´ u (napr´ıklad polygamn´e manˇzelstv´ a). U emigrantov ide nielen o ich n´ aboˇzensk´e vyznanie. Prich´ adzaj´ u z oblast´ı s in´ ym spˆ osobom ˇzitia, s odliˇsnou kult´ urou. Maj´ u in´e spoloˇcensk´e ch´ apanie, zvyky, n´ azory, in´e demografick´e spr´ avanie a d’alˇsie odliˇsnosti, vr´ atane zdravotnej situ´ acie. Ich zaˇclenenie do majoritn´eho prostredia mˆ oˇze byt’ problematick´e. Ako komunitn´ a menˇsina vyˇzaduj´ u osobitn´e pr´ ava. Vz´ ajomn´e nepochopenie mˆ oˇze mat’ v´ aˇzne n´ asledky.
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
59
Tabulka 4.5: Koeficient maskulinity, index maskulinity, index feminity δ ima if e SR 48,48 94,11 106,26 ˇ CR 48,96 95,94 104,23 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
Tabulka 4.6: Priemern´ y vek muˇzi ˇzeny spolu SR 36,92 40,10 38,56 ˇ CR 38,81 41,86 40,36 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
ˇ je 48,96 (na 100 obyvatel’ov pripad´a 48 muˇzov, resp. Koeficient maskulinity v CR zo 100 % popul´acie tvoria muˇzi 48,96 %), index maskulinity 95,94 (na 100 ˇzien v popul´acii pripad´a 95 muˇzov) a index feminity 104,23 (na 100 muˇzov v popul´acii pripad´a 104 ˇzien). V SR je koeficient maskulinity m´alo menˇs´ı (na 100 l’ud´ı pripad´a 48 muˇzov, resp. zo 100 % popul´acie tvoria muˇzi 48,48 %), index maskulinity 94,11 (na 100 ˇzien v popul´acii pripad´a 94 muˇzov) a index feminity 106,26 (na 100 muˇzov v popul´acii pripad´a 106 ˇzien). ˇ alebo SR, v oboch Pri porovnan´ı priemern´eho veku muˇzov a ˇzien ˇci uˇz v CR krajin´ach je priemern´ y vek ˇzien vyˇsˇs´ı ako muˇzov. Ak porovn´ame priemern´e veky medzi krajinami, z v´ ysledkov vypl´ yva, ˇze ˇcesk´a popul´acia je starˇsia ako slovensk´a (nasvedˇcuj´ u ˇ tomu vyˇsˇsie hodnoty priemern´ ych vekov v CR). V tabul’ke 4.7 uv´adzame v´ ysledky v´ ypoˇctu mod´alneho veku u ˇzien, muˇzov a spolu ˇ je nepatrne vyˇsˇs´ı ako v SR. Najviac muˇzov v oboch popul´aci´ach. Mod´alny vek v CR ˇ je vo veku 30 rokov, ˇzien vo veku 32 rokov a celkovo najviac l’ud´ı m´a 31 rokov v CR (tieto hodnoty zaokr´ uhl’ujeme smerom dole, pretoˇze hovor´ıme o doˇzitom veku). V SR je najviac muˇzov vo veku 30 rokov, ˇzien 30 rokov aj v celej popul´acii m´a najviac l’ud´ı 30 rokov. Medi´anov´ y vek (tabul’ka 4.8) informuje o tom, ˇze polovica (50 %) popul´acie je ˇ je polovica muˇzov mladˇsia ako hodnota medi´anov´eho veku a polovica starˇsia. V CR mladˇsia ako 37 rokov, polovica ˇzien mladˇsia ako 40 rokov a polovica obyvatel’ov mladˇsia
Tabulka 4.7: Mod´alny vek muˇzi ˇzeny spolu SR 30,54 30,68 30,56 ˇ CR 30,61 32,00 31,99 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
60
´ ˇ ´ KAPITOLA 4. ANALYZA STRUKT URY OBYVATEL’STVA
Tabulka 4.8: Medi´anov´ y vek muˇzi ˇzeny spolu SR 35,28 38,75 37,00 ˇ CR 37,59 40,96 39,21 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
Tabulka 4.9: Index vitality muˇzi ˇzeny spolu SR 166,59 95,14 121,91 ˇ CR 126,70 78,59 97,63 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
ako 39 rokov. V SR je celkovo mladˇsia popul´acia, polovica muˇzov je mladˇsia ako 35 rokov, polovica ˇzien mladˇsia ako 38 rokov a polovica l’ud´ı mladˇsia ako 37 rokov. Z v´ ysledkov vypl´ yva, ˇze v oboch ˇst´atoch s´ u starˇsie ˇzeny. Z uveden´eho je zrejm´e, ˇze u muˇzov v oboch ˇst´atoch ide o stabilizovan´ y typ popul´acie (tabul’ka 4.9), u ˇzien v oboch ˇst´atoch o regres´ıvny typ, ˇco nasvedˇcuje vysokej ˇ regres´ıvna. V Ceskej ˇ prevahe starˇs´ıch ˇzien. V SR je stabilizovan´a popul´acia, v CR republike je v´ yraznejˇsie starnutie popul´acie ako na Slovensku. Index staroby (tabul’ka 4.10) d´ava do pomeru poprodukt´ıvnu ˇcast’ popul´acie a predprodukt´ıvnu (ekonomick´a hranica).V SR na 100 predprodukt´ıvnych muˇzov pripad´a 41 muˇzov v dˆochodcovskom veku, u ˇzien je to v´ yrazne viac 71, ˇco je d’alˇs´ı dˆokaz ˇ je situ´acia podobn´a, na 100 toho, ˇze ˇzeny sa doˇz´ıvaj´ u vyˇsˇsieho veku ako muˇzi. V CR predprodukt´ıvnych muˇzov pripad´a 54 muˇzov v dˆochodcovskom veku, u ˇzien je to aˇz 88 dˆochodk´ yn ˇ pripadaj´ ucich na 100 dievˇcat v predprodukt´ıvnom veku. Situ´acia v oboch ˇst´atoch je vel’mi podobn´a, v SR na 100 l’ud´ı vo veku ekonomickej ˇ aktivity pripad´a 38 l’ud´ı ekonomicky neakt´ıvnych (spolu), 41 ˇzien a 34 muˇzov. V Ceskej republike na 100 l’ud´ı vo veku ekonomickej aktivity pripad´a 40 l’ud´ı ekonomicky neakt´ıvnych (spolu), 44 ˇzien a 36 muˇzov. Hodnota koeficientu v´ ymeny (tabul’ka 4.14) je v SR u muˇzov aj v celej popul´acii > 1, hovor´ıme o rozˇs´ırenej reprodukcii pracovnej sily, u ˇzien je zn´ıˇzen´a reprodukcia ˇ je aj u oboch pohlav´ı aj v celej popul´acii zn´ıˇzen´ pracovnej sily (kv < 1). V CR u reprodukciu pracovnej sily (kv < 1). To znamen´a, ˇze v najbliˇzˇs´ıch piatich rokoch menej l’ud´ı pr´ıde do produkt´ıvneho veku ako z neho od´ıde do dˆochodku.
´ KRITERI ´ A ´ PRE TRIEDENIE POPULACIE ´ 4.1. HLAVNE
Tabulka 4.10: Index staroby muˇzi ˇzeny spolu SR 41,06 71,88 56,10 ˇ CR 54,94 88,43 71,25 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty) Tabulka 4.11: Index ekonomick´eho zat’aˇzenia (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty) muˇzi ˇzeny spolu SR 34,46 41,78 38,13 ˇ CR 36,41 44,55 40,45 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty) Tabulka 4.12: Koeficient pr´ılivu muˇzi ˇzeny spolu SR 7,87 7,44 7,65 ˇ CR 6,96 6,73 6,85 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty) Tabulka 4.13: Koeficient odlivu muˇzi ˇzeny spolu SR 6,34 7,61 6,98 ˇ CR 8,64 9,88 9,26 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty) Tabulka 4.14: Koeficient v´ ymeny muˇzi ˇzeny spolu SR 1,24 0,98 1,10 ˇ CR 0,81 0,68 0,74 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
61
Kapitola 5
´ Umrtnost ´ Umrtnost je prvn´ı ud´alost´ı, o kterou se demografie zaˇcala zaj´ımat. Nezaj´ımala se vˇsak o invidividu´aln´ı zvl´aˇstnosti kaˇzd´eho u ´mrt´ı, ale o u ´mrt´ı jako o hromadn´ y jev - proces vym´ır´an´ı urˇcit´e populace - o jej´ı u ´mrtnost. Poˇc´atky studia u ´mrtnosti jsou spojeny se jm´enem zakladatele demografie Johna Graunta, kter´ y v roce 1662 vydal pion´ yrskou pr´aci s n´azvem Natural and Political Observations Mentioned in a Following Index, and Made upon the Bills of Mortality, with Reference to the Government, Religion, Trade, Growth, Air, Diseases and the Several Changes of the Said City ( Pˇrirozen´a a ” politick´a pozorov´an´ı ...“), jeˇz byla zaloˇzena na studiu l´ıstk˚ u zemˇrel´ ych. Graunt se zde pokusil zrekonstruovat ˇr´ad vym´ır´an´ı lond´ ynsk´eho obyvatelsva. Z´ajem demografie byl p˚ uvodnˇe zcela omezen na soubory u ´mrt´ı, kter´a nastala u dan´e populace ve vymezen´em ˇcasov´em u ´seku. St´ale v´ıce se vˇsak zaˇc´ın´a zaj´ımat o jednotliv´a u ´mrt´ı. Ve spolupr´aci s jin´ ymi obory pom´ah´a vymezit charakteristick´e znaky jednotliv´ ych u ´mrt´ı, kter´a by bylo moˇzno oznaˇcit za relativnˇe stejn´a a bylo by je moˇzn´e statisticky analyzovat. Takovou charakteristikou je napˇr. vˇek (na poˇc´atku evidence u ´mrt´ı nebyl vˇek zjiˇst’ov´an, jen pˇr´ıˇcina u ´mrt´ı). Podobnˇe se snaˇz´ıme u jednotliv´ ych u ´mrt´ı urˇcit soci´aln´ı a profesion´aln´ı charakteristiky zemˇrel´eho, jeho zdravotn´ı historii. Spoleˇcn´ ym z´ajmem demografie, l´ekaˇrsk´ ych vˇed i obecn´e biologie je proces individu´aln´ıho st´arnut´ı a d´elka lidsk´eho ˇzivota.
Individiu´ aln´ı st´ arnut´ı a d´ elka ˇ zivota St´arnut´ı je pˇrirozen´ ym procesem vˇsech ˇziv´ ych organism˚ u. Dosud nem˚ uˇzeme odpovˇedˇet, zda nˇekdo um´ır´a v d˚ usledku st´arnut´ı pˇrirozenou smrt´ı nebo je to vˇzdy d˚ usledek pˇredch´azej´ıc´ıho onemocnˇen´ı. Existuj´ı typick´e choroby st´aˇr´ı, ale ani tyto choroby nemus´ı m´ıt vˇsichni staˇr´ı lid´e a naopak je m˚ uˇzeme nˇekdy zjistit u mlad´eho organismu. Typick´ ymi takov´ ymi nemocemi m˚ uˇze b´ yt arterioskler´oza, vˇetˇsina novotvar˚ u, nemoci kost´ı a pohybov´eho u ´stroj´ı. Tyto choroby nejsou pˇr´ıˇcinou st´arnut´ı ale jsou jeho d˚ usledkem a pr˚ uvodn´ım jevem. S procesem individu´aln´ıho st´arnut´ı souvis´ı d´elka lidsk´eho ˇzivota. D´elka ˇzivota sou62
´ ´I POJMY 5.1. ZAKLADN
63
vis´ı s tzv. ˇ zivotn´ımi cykly. Z biologick´eho hlediska doch´az´ı k urˇcit´emu ˇzivotn´ımu vrcholu okolo 30 let, dokonˇc´ı se napˇr. v´ yvoj chrupu, osifikace (tvorba kostn´ı tk´anˇe) a zaˇc´ınaj´ı projevy st´arnut´ı, pˇrestoˇze nˇekter´e org´any dosahuj´ı vrcholu sv´eho v´ yvoje pozdˇeji (srdce, svalstvo). Na stranˇe druh´e se objevuj´ı prvn´ı ˇsediv´e vlasy, postupnˇe se sniˇzuje rychlost reakce, opotˇreben´ı chrupu, zvyˇsuje se krevn´ı tlak. Lidsk´ y ˇzivot b´ yv´a od nejstarˇs´ıch dob rozdˇelov´an na ˇradu obdob´ı. V lidsk´e historii bylo vytvoˇreno mnoho klasifikac´ı ˇzivotn´ıch cykl˚ u - vˇetˇsinou se jednalo o klasifikace schematick´e se stejnˇe dlouh´ ymi periodami 10 nebo 7 let (Hippokrates, Pythagoras, Galen, J. A. Komensk´ y). Ekonomicky a spoleˇcensky d˚ uleˇzit´e bylo urˇcen´ı hranice tzv. st´aˇr´ı – vˇetˇsinou je za hranici povaˇzov´an vˇek 60 let, nˇekdy 65 nebo 70 let. Studium ˇzivotn´ıho cyklu nevede ke stanoven´ı pˇrirozen´e“ d´elky ˇzivota, existuje jen ” urˇcit´ y vztah mezi dosaˇzen´ım pohlavn´ı dospˇelosti (14 let) nebo ukonˇcen´ım tˇelesn´eho r˚ ustu (18 – 25 let) a d´elkou lidsk´eho ˇzivota. Jak´e jsou hranice d´elky ˇzivota? Antropologov´e i demografov´e ˇcasto hovoˇr´ı o pˇrirozen´e d´elce ˇzivota 90 – 100 let. Pozornosti se ˇ bylo pˇri sˇc´ıt´an´ı pochopitelnˇe tˇeˇs´ı zpr´avy o maxim´aln´ı d´elce lidsk´eho ˇzivota. Napˇr. v CR lidu 1961 zjiˇstˇeno 102 osob starˇs´ıch 100 let, v roce 1970 jiˇz 111, v roce 1991 celkem 121 osob a v roce 2001 celkem 254 osob. Vˇetˇsina Guinnesov´ ych zpr´av je vˇsak zp˚ usobena ˇspatnou statistikou a pˇrid´av´an´ım si let. St´ale v´ıce na svˇetˇe ub´ yv´a poˇctu stolet´ ych, coˇz je jednoznaˇcnˇe d´ano zpˇresˇ nov´an´ım statistiky. Jsou zemˇe, kde je dlouhovˇekost vyˇsˇs´ı (napˇr. Azerbajdˇz´an, Gruzie, Arm´enie).
5.1
Z´ akladn´ı pojmy
´ Umrtnost je jedn´ım z kl´ıˇcov´ ych demografick´ ych proces˚ u, spolu s porodnost´ı pˇredstavuje z´akladn´ı sloˇzku demografick´e reprodukce populac´ı. Doplnˇena nemocnost´ı je u ´mrtnost jedn´ım z hlavn´ıch ukazatel˚ u vypov´ıdaj´ıc´ıch o zdravotn´ım stavu populace. Zdravotn´ı stav, nemocnost a u ´mrtnost jsou determinov´any ˇradou faktor˚ u. V z´asadˇe je moˇzn´e vyˇclenit 3 hlavn´ı skupiny: (a) genetick´ e faktory – vrozen´e vady, zdˇedˇen´e dispozice – napˇr. vyˇsˇs´ı u ´mrtnost muˇz˚ u (ˇzeny maj´ı niˇzˇs´ı u ´mrtnost a ˇzij´ı d´ele, proto studujeme u ´mrtnost vˇzdy oddˇelenˇe za jednotliv´a pohlav´ı), (b) ekologick´ e faktory – napˇr. klimatick´e podm´ınky, ˇzivotn´ı prostˇred´ı. (c) socioekonomick´ e faktory – individu´aln´ı: ˇzivotn´ı u ´roveˇ n, u ´roveˇ n vzdˇel´an´ı, postoj ke zdrav´ı, p´eˇce o vlastn´ı zdrav´ı a vyuˇz´ıv´an´ı preventivn´ıch opatˇren´ı, stravovac´ı n´avyky, v´ yˇziva, fyzick´a aktivita, vlivy prostˇred´ı: u ´roveˇ n zdravotnictv´ı, dostupnost a kvalita l´ekaˇrsk´e p´eˇce, rozvoj medic´ıny a l´ekaˇrsk´e techniky, syst´em zdravotn´ı politiky, syst´em soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ekonomick´a situace.
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
64
Tabulka 5.1: Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti v roce 2009 region svˇ et Afrika severn´ı Afrika z´ apadn´ı Afrika ychodn´ı Afrika v´ stˇredn´ı Afrika jiˇ zn´ı Afrika Amerika Severn´ı Amerika stˇredn´ı Amerika Karibsk´ a oblast jiˇ zn´ı Amerika Asie z´ apadn´ı Asie v´ ychodn´ı Asie stˇredn´ı a jiˇ zn´ı Asie jihov´ ychodn´ı Asie Evropa severn´ı Evropa z´ apadn´ı Evropa v´ ychodn´ı Evropa jiˇ zn´ı Evropa Oce´ anie∗
hmu (‰) 8 12 7 14 13 14 15 7 8 5 8 6 7 6 7 7 7 11 10 9 14 9 7
minimum
maximum
3 (Mayotte)
23 (Lesotho)
3 (Kajmansk´ e ostrovy)
10 (Haiti)
1 (Katar)
18 (Afg´ anist´ an)
3 (Andora)
16 (Ukrajina)
4 (Guam, Fr. Polyn´ esie)
10 (Papua - Nov´ a Guinea)
(zdroj: Pison, 2009) ∗
vˇ cetnˇ e Austr´ alie a Nov´ eho Z´ elandu
5.2 5.2.1
Ukazatele u ´ mrtnosti Hrub´ a m´ıra u ´ mrtnosti, specifick´ e m´ıry
K vyj´adˇren´ı u ´rovnˇe u ´mrtnosti se pouˇz´ıv´a cel´e ˇrady ukazatel˚ u, z nichˇz nejjednoduˇsˇs´ı je hrub´ a m´ıra u ´ mrtnosti Mt mt = ¯ · 1 000, (5.1) St kde Mt je celkov´ y poˇcet zemˇrel´ ych v roce t a S¯t stˇredn´ı stav obyvatel v dan´em kalend´aˇrn´ım roce. Jak´ ych hodnot hrub´a m´ıra u ´mrtnosti nab´ yv´a? Zkusme jej´ı v´ ypoˇcet pro populaci ˇ v roce 2002. V tomto roce zemˇrelo 108 243 osob a poˇcet obyvatel k 1.7. ˇcinil CR 10 200 774, tj. m2002 =
108 243 10 200 774
. = 0, 0106 = 10, 6‰
Hodnota obecn´e m´ıry u ´mrtnosti je tedy t´emˇeˇr 11‰, tj. roˇcnˇe zemˇre zhruba 11 lid´ı na kaˇzd´ ych 1 000 obyvatel stˇredn´ıho stavu. Je tato hodnota n´ızk´a nebo vysok´a? K tomu je potˇreba poohl´ednout se po svˇetˇe a zjistit, jak´ ych hodnot obecn´a m´ıra u ´mrtnosti v jednotliv´ ych ˇc´astech svˇeta nab´ yv´a. Urˇcitou pˇredstavu d´av´a tabulka 5.1. Naˇsich t´emˇeˇr 11‰ se shoduje s celoevropsk´ ym pr˚ umˇerem. Pˇrekvapit n´as mohou niˇzˇs´ı hodnoty v Asii nebo Americe - to jsou oblasti, kde bychom n´ızkou u ´mrtnost ne-
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
65
ˇcekali. Je to ale jen potvrzen´ı skuteˇcnosti, ˇze obecn´a m´ıra u ´mrtnosti nemˇeˇr´ı u ´mrtnost, n´ ybrˇz vym´ır´an´ı; asijsk´e a americk´e st´aty jsou vesmˇes st´aty s mladou populac´ı, proto je v nich poˇcet zemˇrel´ ych relativnˇe mal´ y.
ˇ a SR - 2008 (‰) Obr´azek 5.1: Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk, zpracov´ano v programu ArcGIS.)
ˇ v roce 2008 m˚ Hodnoty hrub´e m´ıry u ´mrtnosti v okresech CR uˇzeme porovnat s hrubou m´ırou u ´mrtnosti v okresech SR na obr´azku 5.1. Celkov´ y poˇcet zemˇrel´ ych ve sledovan´em kalend´aˇrn´ım roce pˇredstavuje souˇcet zemˇrel´ ych osob z jednotliv´ ych generac´ı, kter´e vˇsak zemˇrely v r˚ uzn´em vˇeku. Tyto poˇcty jsou rozd´ıln´e, nebot’ v kaˇzd´em vˇeku je jin´a intenzita u ´mrtnosti i poˇcty osob vystaven´ ych riziku u ´mrt´ı. Poˇcet osob vystaven´ ych riziku u ´mrt´ı v urˇcit´em vˇeku z´avis´ı nejen na v´ ychoz´ım poˇcetn´ım stavu jednotliv´ ych generac´ı (tj. na poˇctu narozen´ ych), ale i na intenzitˇe u ´mrtnosti v pr˚ ubˇehu pˇredch´azej´ıc´ıho ˇzivota. Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti byla v´ ystiˇzn´ ym ukazatelem u ´rovnˇe u ´mrtnosti a t´ım i soci´aln´ıho pokroku v minulosti. V souˇcasn´e dobˇe, po dosaˇzen´ı n´ızk´ ych hodnot, jiˇz tento ukazatel ztr´ac´ı svoji vypov´ıdac´ı schopnost, nebot’ je pˇr´ıliˇs ovlivnˇen vˇekovou strukturou zkouman´e populace. Hrub´a m´ıra tedy pˇrest´av´a b´ yt objektivn´ım ukazatelem v´ yvoje intentzity u ´mrtnosti, doch´az´ı-li napˇr. ke zvyˇsov´an´ı pod´ılu star´ ych osob v populaci. Z toho vypl´ yv´a, ˇze se hmu nehod´ı pro mezin´arodn´ı srovn´an´ı populac´ı po demografick´e revoluci. K eliminaci vlivu vˇekov´e struktury se pouˇz´ıv´a metoda standardizace. Pro pˇresnˇejˇs´ı vyj´adˇren´ı intenzity u ´mrtnosti se pouˇz´ıvaj´ı tzv. specifick´ e m´ıry
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
66 u ´ mrtnosti (m´ıry u ´mrtnosti podle vˇeku): Mt,x mt,x = ¯ · 1 000, St,x
(5.2)
kde t je sledovan´e obdob´ı (obvykle kalend´aˇrn´ı rok), x vˇekov´a skupina, x = 1, 2, . . . , ω − 11 . Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti i specifick´e m´ıry se ud´avaj´ı v promile, tj. na 1 000 obyvatel stˇredn´ıho stavu. Vzhledem k odliˇsn´e intenzitˇe muˇzsk´e a ˇzensk´e u ´mrtnosti jsou m´ıry podle vˇeku konstruov´any obvykle oddˇelenˇe pro muˇze a ˇzeny a dost´av´ame tak vˇ ekovˇ e a pohlavnˇ e specifick´ e m´ıry. Specifick´e m´ıry se poˇc´ıtaj´ı bud’ jednolet´e nebo v´ıcelet´e, zpravidla pˇetilet´e. Pˇrekvapuj´ıc´ı m˚ uˇze b´ yt vynech´an´ı vˇeku 0. Specifickou m´ıru u ´mrtnosti 0let´ ych sice urˇcit lze, ale nikoliv bˇeˇzn´ ym zp˚ usobem, tj. dˇelen´ım poˇctu zemˇrel´ ych stˇredn´ım stavem. Je to z toho d˚ uvodu, ˇze stˇredn´ı stav 0let´ ych nen´ı odhadem doby expozice, nebot’ zmˇeny u ´mrtnosti bˇehem prvn´ıho roku ˇzivota jsou znaˇcn´e a rozhodnˇe ne line´arn´ı. Jedinec, kter´ y zemˇre bˇehem prvn´ıho roku sv´eho ˇzivota, neproˇzije v populaci v pr˚ umˇeru p˚ ul roku, ale jen necel´ ych asi 50 dn´ı. S vynech´an´ım vˇeku 0 souvis´ı i nahrazen´ı prvn´ı pˇetilet´e skupiny skupinou ˇctyˇrletou, tj. skupinou 1-4let´ ych. Specifick´e m´ıry tak´e neb´ yvaj´ı obvykle urˇceny aˇz do vˇeku ω z toho d˚ uvodu, ˇze vysok´e vˇeky b´ yvaj´ı zat´ıˇzeny velk´ ymi chybami – at’ uˇz n´ahodn´ ymi (poˇcet zemˇrelch je velmi mal´ y), ˇci chybami zjiˇst’ov´an´ı (pˇri zjiˇst’ov´an´ı ve vysok´ ych vˇec´ıch doch´az´ı ˇcastˇeji k nepˇresnostem, kter´e maj´ı vzhledem k mal´emu poˇctu pˇr´ıpad˚ u vˇetˇs´ı v´ahu). Posledn´ı vˇekov´a skupina m´a zpravidla tvar a v´ıce“ – napˇr. 85 a v´ıce. ” Obr´azek 5.2: Z´avislost u ´mrtnosti na vˇeku (‰)
(zdroj: www.demografie.info) Zmˇenu u ´mrtnosti v z´avislosti na vˇeku zn´azorˇ nuje obr. 5.2. Kˇrivka z´avislosti m´a tvar U s relativnˇe vysokou intenzitou na poˇc´atku ˇzivota, s minim´aln´ı intenzitou pˇred pubertou a jej´ım exponenci´aln´ım vzestupem u ˇzen od 30 let a u muˇz˚ u od 40 let. Z´aroveˇ n 1 Protoˇze nikdo nev´ı, jak´eho nejvyˇsˇs´ıho vˇeku se ˇclovˇek m˚ uˇze doˇz´ıt, pouˇz´ıvaj´ı demografov´e m´ısto konkr´etn´ıho ˇc´ısla symbolick´e vyj´ adˇren´ı: vˇek ω je nejniˇzˇs´ı vˇek, kter´eho se jiˇz ˇclovˇek nem˚ uˇze doˇz´ıt.
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
67
jsou patrn´e vyˇsˇs´ı m´ıry u ´mrtnosti u muˇz˚ u ve vˇsech vˇekov´ ych skupin´ach. Tomuto jevu se ˇr´ık´a nad´ umrtnost muˇ z˚ u. Vyskytuje se v´ yraznˇe ve vˇsech zem´ıch s n´ızkou intenztiou u ´mrtnosti.
5.2.2
Stˇ redn´ı d´ elka ˇ zivota
Jednolet´e specifick´e m´ıry popisuj´ı u ´mrtnost (tedy jej´ı kvantitativn´ı str´anku) t´emˇeˇr dokonale, ale maj´ı jednu nev´ yhodu - je jich moc. Nejsou tedy pˇr´ıliˇs vhodn´e k porovn´av´an´ı u ´mrtnosti ve dvou ˇci v´ıce populac´ıch. Je totiˇz velmi pravdˇepodobn´e, ˇze nˇekter´e hodnoty budou vyˇsˇs´ı v jedn´e populaci, zat´ımco jin´e v druh´e populaci, a nebudeme tak umˇet rozhodnout, v kter´e populaci je tedy u ´mrtnost vyˇsˇs´ı a v kter´e niˇzˇs´ı. K takov´emu z´avˇeru bychom potˇrebovali charakterizovat u ´mrtnost jedn´ım ˇc´ıslem. Obecn´a m´ıra u ´mrtnosti nen´ı vhodn´a, nebot’ je v´ yraznˇe ovlivnˇena vˇekovou strukturou srovn´avan´ ych populac´ı. Standardizovan´a m´ıra u ´mrtnosti sice vliv vˇekov´e struktury eliminuje, ale jej´ı nev´ yhodou je urˇcit´a m´ıra subjektivity. Myˇslenka standardizace, tj. vylouˇcen´ı vlivu vˇekov´e struktury je vyhovuj´ıc´ı, jen bychom potˇrebovali urˇcit standardn´ı vˇekovou strukturu jednoznaˇcnˇe. Potˇrebovali bychom, aby ke kaˇzd´emu ˇr´adu u ´mrtnosti existovala jednoznaˇcnˇe urˇcen´a vˇekov´a struktura. Pokus´ıme se ji tedy zkonstruovat. Pˇri jej´ı konstrukci vyjdeme z tzv. ergodick´ eho teor´ emu, kter´ y formuloval a dok´azal uˇz na poˇc´atku 20. stol. Alfr´ed Lotka. Tento teor´em ˇr´ık´a, ˇze vˇekov´ a struktura ” homogenn´ı uzavˇren´e populace s nˇemˇenn´ym ˇr´ adem u ´mrtnosti a plodnosti konverguje k vˇekov´e struktuˇre, kter´ a je nez´ avisl´ a na v´ychoz´ı vˇekov´e struktuˇre (a je tedy jednoznaˇcnˇe urˇcena ˇr´ adem u ´mrtnosti a plodnosti)“. Jako homogenn´ı oznaˇc´ıme populaci jedinc˚ u, kteˇr´ı se liˇs´ı jen vˇekem a pohlav´ım. Uzavˇ ren´ a populace je takov´a, do kter´e se nikdo nestˇehuje, ani se nikdo nestˇehuje ven z populace. Ergodick´ y teor´em n´am tedy ˇr´ık´a, ˇze nebude-li se mˇenit u ´mrtnost a plodnost, bude m´ıt populace po urˇcit´em ˇcase (po 100 aˇz 200 letech) nemˇennou vˇekovou strukturu. Stane se z n´ı tzv. stabiln´ı populace. Stabiln´ı populace je teoretick´a konstrukce, velmi uˇziteˇcn´a pro r˚ uzn´e teoretick´e u ´vahy a konstrukce. Pro ekonomy pˇredstavuje (nedostiˇzn´ y) ide´al, nebot’ m´a st´ale stejn´ y pod´ıl lid´ı v d˚ uchodov´em vˇeku, stejn´ y pod´ıl osob do 15 let apod. Ve stabiln´ı populaci tedy nem˚ uˇze doj´ıt k takov´ ym probl´em˚ um, k jak´ ym doch´az´ı v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe populac´ı - v naˇsem pˇr´ıpadˇe napˇr. ned´avn´e probl´emy s nedostateˇcnou kapacitou ˇskol a pozdˇeji nedostatek ˇz´ak˚ u ˇci souˇcasn´e st´arnut´ı populace a hroz´ıc´ı nemoˇznost uˇzivit st´ale rostouc´ı skupinu d˚ uchodc˚ u. Ke kaˇzd´emu ˇr´adu u ´mrtnosti a plodnosti podle ergodick´eho teor´emu tedy existuje pr´avˇe jedna vˇekov´a struktura, kter´a je danou u ´mrtnost´ı a plodnost´ı generov´ana. Pro naˇse u ´vahy bude naprosto vyhovuj´ıc´ı pˇredpokl´adat poˇcet narozen´ ych stejn´ y jako poˇcet zemˇrel´ ych. T´ım dostaneme populaci s nemˇennou vˇekovou strukturou, kter´a nav´ıc nemˇen´ı svoji velikost. Takov´a populace se naz´ yv´a stacion´ arn´ı populace.
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
68
Oznaˇcme poˇcet narozen´ ych bˇehem jednoho kalend´aˇrn´ıho roku symbolem l(0). Nˇekteˇr´ı z tˇechto jedinc˚ u se doˇzij´ı pˇresn´eho vˇeku 1, nˇekteˇr´ı vˇsak bˇehem sv´eho prvn´ıho roku ˇzivota zemˇrou. Oznaˇcme pravdˇepodobnost, ˇze se novorozenec (jedinec v pˇresn´em vˇeku 0) doˇzije sv´ ych prv´ ych narozenin symbolem p0 . Potom lze snadno vyj´adˇrit poˇcet tˇech, kteˇr´ı se doˇzij´ı sv´ ych prvn´ıch narozenin (z p˚ uvodn´ıho poˇctu l(0) jedinc˚ u) jako l(1) = l(0) · p0 . Analogicky: oznaˇc´ıme-li pravdˇepodobnost, ˇze jedinec v pˇresn´em vˇeku 1 se doˇzije sv´ ych druh´ ych narozenin symbolem p1 , pak poˇcet jedinc˚ u, kteˇr´ı se doˇzij´ı pˇresn´eho vˇeku 2, urˇc´ıme ze vztahu l(2) = l(1) · p1 . Tedy obecnˇe: l(x + 1) = l(x) · px ,
x = 0, 1, . . . , ω − 1,
(5.3)
kde: px je pravdˇ epodobnost pˇ reˇ zit´ı od pˇresn´eho vˇeku x do pˇresn´eho vˇeku x + 1 a l(x) je poˇ cet doˇ z´ıvaj´ıc´ıch se pˇresn´eho vˇeku x z p˚ uvodn´ıho poˇctu l(0) jedinc˚ u. Souborem pravdˇepodobnost´ı px je pops´ana kvantitativn´ı str´anka u ´mrtnosti stacion´arn´ı populace a funkc´ı l(x) jej´ı vˇekov´e sloˇzen´ı, kter´e je jednoznaˇcnˇe urˇceno2 pr´avˇe ˇc´ısly px a ˇc´ıslem l(0). Toto ˇc´ıslo vˇsak nijak neovlivˇ nuje vˇekovou strukturu populace, n´ ybrˇz jen velikost cel´e populace. Obecn´a m´ıra u ´mrtnosti je vˇsak ovlivnˇena pouze vˇekovou strukturou populace, nikoli jej´ı velikost´ı, proto je pro jej´ı v´ ypoˇcet lhostejn´e, jak´e hodnoty ˇc´ıslo l(0) nab´ yv´a – m˚ uˇzeme zvolit libovolnou hodnotu. Kv˚ uli snadn´e interpretaci se vol´ı mocnina 10 – napˇr. 10 000 ˇci 100 000, v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech i 1. Volba jednotky je v´ yhodn´a z toho d˚ uvodu, ˇze l(x) pak ud´av´a pravdˇepodobnost doˇzit´ı se pˇresn´eho vˇeku x; zvol´ıme-li 10 000, pak m˚ uˇzeme l(x) interpretovat jako poˇcet jedinc˚ u z p˚ uvodn´ıch 10 000, kteˇr´ı se doˇzij´ı pˇresn´eho vˇeku x. Pro v´ ypoˇcet obecn´e m´ıry u ´mrtnosti potˇrebujeme odhadnout dobu expozice, tj. celkovou dobu, kterou proˇzij´ı ˇclenov´e populace bˇehem jednoho roku. Vzhledem k tomu, ˇze pracujeme se stacion´arn´ı populac´ı, bude tato doba stejn´a jako celkov´a doba, kterou proˇzije jedna generace bˇehem sv´eho ˇzivota. Vezmˇeme tedy generaci l(0) jedinc˚ u; z nich se 1. narozenin doˇzije l(1) jedinc˚ u, 2. narozenin l(2) jedinc˚ u, x. narozenin l(x) jedinc˚ u, (ω − 1). narozenin l(ω − 1) jedinc˚ u a dalˇs´ıch narozenin uˇz nikdo, l(ω) = 0. Kolik let proˇzije tato generace ve vˇeku x, tj. mezi pˇresn´ ymi vˇeky x a x + 1? Ti, co se doˇzij´ı pˇresn´eho vˇeku x + 1 - je jich l(x + 1), proˇzij´ı v tomto intervalu cel´ y rok. Ti, co se doˇzij´ı pˇresn´eho vˇeku x, ale zemˇrou pˇred sv´ ymi l(x + 1). narozeninami - je jich dx = l(x) − l(x + 1), proˇzij´ı ve vˇekov´em intervalu ⟨x, x + 1) v pr˚ umˇeru ˇc´ast roku, kterou oznaˇc´ıme symbolem ax , kde: • dx je tabulkov´ y poˇ cet zemˇ rel´ ych ve vˇeku x z p˚ uvodn´ıho souboru l(0) narozen´ ych, • ax je pr˚ umˇ ern´ y zlomek roku proˇzit´ y dx jedinci mezi pˇresn´ ymi vˇeky x a x + 1. Poˇ cet let proˇ zit´ ych generac´ı l(0) jedinc˚ u mezi pˇresn´ ymi vˇeky x a x + 1 pak urˇc´ıme jako: Lx = l(x + 1) + dx · ax = = l(x + 1) + [l(x) − l(x + 1)] · ax = (5.4) = l(x) · ax + l(x + 1) · (1 − ax ), 2
Ani u tˇechto ukazatel˚ u, ani u funkce l(x) neuv´ ad´ıme index pro ˇcas, nebot’ se vztahuj´ı ke stacion´ arn´ı populaci a jsou proto v ˇcase konstantn´ı.
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
69
kde x = 1, 2, . . . , ω − 1. Abychom mohli poˇcet proˇzit´ ych let vypoˇc´ıtat, potˇrebujeme urˇcit hodnoty ˇc´ısel ax . Ta se odhaduj´ı jednoduˇse: vych´az´ı se z pˇredpokladu, ˇze u ´mrt´ı jsou v jednolet´ ych vˇekov´ ych skupin´ach rozloˇzena v´ıcem´enˇe rovnomˇernˇe, takˇze kaˇzd´ y ze zemˇrel´ ych proˇzije z posledn´ıho roku sv´eho ˇzivota v pr˚ umˇeru jednu polovinu, tj. ax = 0, 5. Takov´ y pˇredpoklad ovˇsem neplat´ı pro vˇek 0, kde jsou u ´mrt´ı rozloˇzena velice nerovnomˇernˇe. Jedinec, kter´ y zemˇre bˇehem prvn´ıho roku sv´eho ˇzivota, proˇzije v pr˚ umˇeru necel´ ych 50 . dn´ı, coˇz odpov´ıd´a hodnotˇe a0 = 0, 13. To je ovˇsem pouze hrub´ yu ´daj za naˇs´ı populaci. Pˇredpoklad o rovnomˇern´em rozloˇzen´ı u ´mrt´ı neplat´ı ani pro vysok´e vˇeky, ale v´aha nepˇresnosti je zde mal´a (vzhledem k mal´emu poˇctu osob ˇzij´ıc´ıch ve vysok´ ych vˇekov´ ych skupin´ach), poˇc´ıt´a se tedy ax = 0, 5 i pro vysok´e vˇeky. Vzorec pro Lx pak nabude velmi jednoduch´e podoby: Lx =
l(x)+l(x+1) 2
pro x = 1, 2, . . . , ω − 1,
L0 = l0 − α · d0 ,
(5.5)
kde α je pod´ıl zemˇrel´ ych kojenc˚ u, kteˇr´ı zemˇreli v kalend´aˇrn´ım roce sv´eho narozen´ı. Poˇcet proˇzit´ ych let Lx lze interpretovat tak´e jako hypotetick´ y pr˚ umˇern´ y poˇcet ˇzij´ıc´ıch v dokonˇcen´em vˇeku x let. A nyn´ı jiˇz zn´ame vˇse, co potˇrebujeme k v´ ypoˇctu obecn´e m´ıry u ´mrtnosti stacion´arn´ı populace: doba expozice generace l(0) jedinc˚ u za celou dobu jej´ı existence je souˇcet Lx a poˇcet zemˇrel´ ych je l(0) (vˇsichni nakonec zemˇrou). Tedy m(stac) =
l(0) ω−1 ∑
.
(5.6)
Lx
x=0
Tento ukazatel se naz´ yv´a natalitn´ı limit, nebot’ je to totiˇz z´aroveˇ n i obecn´a m´ıra porodnosti stacion´arn´ı populace a je to korektn´ı charakteristika u ´mrtnosti, kter´a nen´ı ovlivnˇena ˇz´adn´ ymi dalˇs´ımi vlivy, kter´e s u ´mrtnost´ı bezprostˇrednˇe nesouvis´ı. V t´eto podobˇe se vˇsak nepouˇz´ıv´a, z d˚ uvodu snaˇzˇs´ı interpretovatelnosti se pouˇz´ıv´a jej´ı pˇrevr´acen´a hodnota3 : ω−1 ∑ Lx x=0 ˚ e(0) = . (5.7) l(0) Pod´ıv´ame-li se pozornˇe na vzorec, zjist´ıme, ˇze stˇ redn´ı d´ elka ˇ zivota novorozence nen´ı nic jin´eho neˇz pr˚ umˇern´ y poˇcet let pˇripadaj´ıc´ı na jednu osobu. Ukazatel se nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´a ve formˇe stˇ redn´ı d´ elka ˇ zivota pˇ ri narozen´ı nebo nadˇ eje doˇ zit´ı pˇ ri narozen´ı, ve kter´e vyjadˇruje pr˚ umˇern´ y poˇcet let, kter´eho by se doˇzil novorozenec pˇri zachov´an´ı souˇcasn´e u ´mrtnosti (tj. kdyby se u ´mrtnost po v´ıce neˇz 100 let nezmˇenila). ˇ 72,1 Napˇr´ıklad byla-li stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı pro muˇze v roce 2002 v CR roku, mˇeli chlapci narozen´ı v tomto roce statistickou nadˇeji doˇz´ıt se vˇeku 72,1 let. Jen 3 Krouˇzek na e poch´ az´ı z aktu´ arsk´e symboliky - aktu´ aˇri krouˇzkem nad symbolem oznaˇcovali empirick´e hodnoty a odliˇsovali je tak od hodnot teoretick´ ych. Smysl tohoto znaˇcen´ı je dnes v´ıcem´enˇe zapomenut, v oznaˇcen´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota se vˇsak zachoval.
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
70
pro srovn´an´ı - d´ıvky narozen´e ve stejn´em roce mˇely nadˇeji vyˇsˇs´ı - 78,5 let. Pˇrekon´a-li ˇclovˇek rizika u ´mrt´ı v kojeneck´em a dˇetsk´em vˇeku, jeho ˇsance se zvyˇsuj´ı - napˇr´ıklad tˇricetilet´ y muˇz mˇel v roce 2002 statisticky pˇred sebou jeˇstˇe 43,2 - mˇel by se tedy doˇz´ıt 73,2, coˇz je o v´ıce neˇz jeden rok v´ıce neˇz u novorozence. Pˇrekon´a-li muˇz i vyˇsˇs´ı riziko u ´mrt´ı spojen´e se stˇredn´ım vˇekem, jeho pravdˇepodobn´a d´elka ˇzivota se jeˇstˇe zv´ yˇs´ı napˇr´ıklad muˇz, kter´emu bylo v roce 2002 ˇsedes´at let, by mˇel m´ıt pˇred sebou jeˇstˇe 17,3 let, coˇz je o v´ıce neˇz pˇet let neˇz u novorozence, kter´ y v tomto roce pˇriˇsel na svˇet. Nadˇeje doˇzit´ı se vzhledem k odliˇsnosti v u ´mrtnosti obou pohlav´ı z´asadnˇe uv´ad´ı zvl´aˇst’ za muˇze a za ˇzeny. Hodnoty tohoto ukazatele ovlivˇ nuje stav zdravotnictv´ı, u ´roveˇ n kriminality, vojensk´ y stav zemˇe, ˇzivotn´ı prostˇred´ı a ˇrada dalˇs´ıch faktor˚ u. Nejniˇzˇs´ı hodnoty jsou mˇeˇreny v Africe (muˇzi okolo 35 let), nejvyˇsˇs´ı v Japonsku (ˇzeny pˇres 80 let) a ve Skandin´avii (http://cs.wikipedia.org/wiki/). Zb´ yv´a jeˇstˇe doplnit, jak z dostupn´ ych informac´ı o u ´mrtnosti urˇcit pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı, abychom mohli zkonstruovat stacion´arn´ı populaci. Pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı se urˇcuj´ı ze specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti: px = e−mx
nebo px =
2 − mx , 2 + mx
x = 1, 2, . . . , ω − 1
(5.8)
Pro vˇek 0 se pravdˇepodobnost pˇreˇzit´ı urˇcuje jinak a pro vysok´e vˇeky je postup sloˇzitˇejˇs´ı, coˇz si uvedeme v dalˇs´ı kapitole pˇri konstrukci u ´mrtnostn´ıch tabulek. Jak´ ych hodnot stˇredn´ı d´elka ˇzivota novorozence nab´ yv´a? Pˇrehlednou informaci o souˇcasn´e situaci ve svˇetˇe pod´avaj´ı obr´azky 5.11 a 5.12. Z nich je patrn´ y n´apadn´ y rozd´ıl mezi stˇredn´ı d´elkou ˇzivota muˇz˚ u a ˇzen a tak´e rozd´ıl v hodnot´ach tohoto ukazatele ´ v rozvinut´ ych a rozvojov´ ych zem´ıch. Udaje z roku 2009 obsahuje tabulka 5.2.
5.2.3
´ Umrtnost dˇ et´ı v prvn´ım roce ˇ zivota
Zvl´aˇstn´ı pozornost b´ yv´a v demografii vˇenov´ana u ´mrtnosti v prvn´ım roce ˇzivota. Pro celkovou u ´roveˇ n populace je totiˇz zvl´aˇstˇe d˚ uleˇzit´e, jak se star´a o dˇeti v nejmladˇs´ım vˇeku, ´ kdy mohou b´ yt znaˇcnˇe ohroˇzeny ˇspatnou p´eˇc´ı. Umrtnost na poˇc´atku ˇzivota je v´ yjimeˇcnˇe vysok´a, proto je j´ı vˇenov´ana takov´a pozornost. ´ Umrtnost v prv´em roce ˇzivota se naz´ yv´a kojeneck´ au ´ mrtnost. Protoˇze ji nem˚ uˇzeme charakterizovat obvykl´ ym zp˚ usobem, byla pro mˇeˇren´ı jej´ı intenzity zkonstruov´ana jin´a charakteristika, kter´a se naz´ yv´a kvocient kojeneck´ eu ´ mrtnosti, kter´ y m´a charakter pravdˇepodobnosti, to znamen´a, ˇze ˇr´ık´a v podstatˇe, jak´a je pravdˇepodobnost, ˇze novorozenec zemˇre bˇehem prvn´ıho roku sv´eho ˇzivota. kut =
Mt, 0 (ˇ zivˇ e)
(5.9)
Nt
O jist´e problematiˇcnosti konstrukce tohoto kvocientu se pˇresvˇedˇc´ıme, zakresl´ıme-li si ji do demografick´e s´ıtˇe - viz obr´azek 5.3.
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
71
Tabulka 5.2: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota novorozence v roce 2009 region
stˇredn´ı d´ elka ˇ zivota novorozence (let)
svˇ et Afrika
˚ e(0)M 67 53
sev. Afrika z´ ap. Afrika v´ ych. Afrika stˇr. Afrika jiˇ z. Afrika Amerika
67 50 50 49 50 72
sev. Amerika stˇr. Amerika Karibsk´ a obl. jiˇ z. Amerika Asie
75 72 69 70 68
z´ ap. Asie v´ ych. Asie stˇr. a jiˇ z. Asie jihov´ ych. Asie Evropa sev. Evropa z´ ap. Evropa v´ ych. Evropa jiˇ z. Evropa Oce´ anie∗
68 72 64 68 72 77 77 65 77 74
muˇ zi max 72 (TU, RE, MAY)
78(KAN)
79 (HG-KG, JAP, MAC, IS)
min 39 (SV)
˚ e(0)Z ˇ 71 56
57 (HAI)
71 52 52 52 53 78
44 (AFG)
80 77 74 76 71
80 (IS, SM)
61 (RUS)
79 (AUST)
57 (P-NG)
75 76 66 72 80 81 83 75 83 78
ˇ zeny max
min
80 (RE)
39 (LE)
83 (KAN, MAR, GU, KO)
60 (HAI)
86 (JAP, HG-KG)
85 (SM)
71 (KOS)
84 (AUST)
62 (P-NG)
(zdroj: Pison, 2009) ∗
vˇ cetnˇ e Austr´ alie a Nov´ eho Z´ elandu vysvˇ etlivky: TU – Tunisko, ZB – Zimbabwe, LE – Lesotho, SEY – Seychely, BW – Botswana, RE – Reunyon, MAY – Mayotte, KAN – Kanada, HAI – Haiti, MAR – Martinique, GU – Guadalupe, KO – Kajmansk´ e ostrovy, ˇ ına), MAC – Macao (C´ ˇ ına), IS – Israel, AFG – Afg´ HG-KG – Hong-Kong (C´ anist´ an, JAP – Japonsko, IR – ˇ ycarsko, SV – Sv´ ˇ edsko, RUS – Rusko, MOL – Mold´ ˇ Irsko, IS – Island, CH – Sv´ avie, IT – It´ alie, SP – Spanˇ elsko, SM – San Marino, KOS – Kosovo, AUST – Austr´ alie, P-NG – Papua - Nov´ a Guinea
Obr´azek 5.3: Vyj´adˇren´ı konstrukce ku v demografick´e s´ıti
(podle Koschina, 2005a)
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
72
Zemˇrel´ı kojenci, kteˇr´ı odpov´ıdaj´ı narozen´ ym v roce 1995, jsou vyznaˇceni kosod´eln´ıkem ABCD, zat´ımco do ˇcitatele kvocientu kojeneck´e u ´mrtnosti vkl´ad´ame zemˇrel´e vyznaˇcen´e ˇctvercem ABDE. To jsou vˇsak kojenci, kteˇr´ı se zˇc´asti narodili v roce 1994 a zˇc´asti v roce 1995. Pˇri vyjadˇrov´an´ı kvocientu kojeneck´e u ´mrtnosti tedy porovn´av´ame soubory, kter´e k sobˇe nepatˇr´ı. Tento ukazatel je nekorektnˇe konstruovan´a charakteristika. Pˇresto se pouˇz´ıv´a, a to z n´asleduj´ıc´ıch d˚ uvod˚ u: 1. Korektnˇe konstruovan´a m´ıra (pomoc´ı kosod´eln´ıku ABCD) by charakterizovala kojeneckou u ´mrtnost ve dvoulet´ı 1995 – 1996, nikoliv v roce 1995. 2. Soubory zemˇrel´ ych I. ˇr´adu (typu ABCD) neb´ yvaj´ı bˇeˇznˇe k dispozici. 3. Nen´ı-li v´ yrazn´ y rozd´ıl mezi poˇcty ˇzivˇe narozen´ ych ve dvou po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch letech, je poˇcet zemˇrel´ ych odpov´ıdaj´ıc´ı troj´ uheln´ıku ADE pˇribliˇznˇe stejn´ y jako poˇcet zemˇrel´ ych vyznaˇcen´ y troj´ uheln´ıkem BCD a vliv nekorektnosti konstrukce ku je zanedbateln´ y. Jestliˇze se poˇcet narozen´ ych z jednoho roku na druh´ y v´ yznamnˇeji mˇen´ı, pak se nˇekdy jako pˇresnˇejˇs´ı charakteristika uˇz´ıv´a upraven´ y kvocient kojeneck´ eu ´ mrtnosti, tzv. Rahtsova korekce, kter´ y ve jmenovateli poˇc´ıt´a v´aˇzen´ y pr˚ umˇer ˇzivˇe narozen´ ych ve sledovan´em roce a v roce pˇredch´azej´ıc´ım: ku∗t =
Mt, 0 α·
zivˇ e) (ˇ Nt
(ˇ zivˇ e)
+ (1 − α)Nt−1
,
(5.10)
kde α je pod´ıl kojenc˚ u zemˇrel´ ych v kalend´aˇrn´ım roce sv´eho narozen´ı. V dobˇe kdy byla Rahtsova oprava navrˇzena (rok 1916 – kojeneck´a u ´mrtnost se pohybovala v hodnot´ach nad 100 ‰), ˇcinil tento pod´ıl pˇribliˇznˇe dvˇe tˇretiny. V souˇcasn´e dobˇe je pro demograficky vyspˇel´e populace vhodn´e volit hodnotu α pˇribliˇznˇe 0,9. Podobnˇe jako u jiˇz zm´ınˇen´ ych ukazatel˚ u u ´mrtnosti i zde bychom si mˇeli uˇcinit pˇredstavu o u ´rovni kojeneck´e u ´mrtnosti ve svˇetˇe. K tomu n´am napom˚ uˇze tabulka 5.3. Hodnota 155 ‰ kojeneck´e u ´mrtnosti v Afg´anist´anu znamen´a, ˇze do roka zemˇre 15,5 % novorozenc˚ u, tj. t´emˇeˇr 20 %, coˇz by pˇredstavovalo t´emˇeˇr kaˇzd´e p´at´e d´ıtˇe. Dnes je to hodnota pro n´as nepˇredstaviteln´a, v dobˇe ml´ad´ı dneˇsn´ıch dˇedeˇck˚ u a babiˇcek nebyly takov´eto hodnoty daleko od reality. Geografickou distribuci hodnot kojeneck´e ˇ a SR v roce 2008 zn´azorˇ u ´mrtnosti v okresech CR nuje obr´azek 5.5. Z tabulky 5.3 je patrn´e, ˇze je kojeneck´a u ´mrtnost u ´zce korelov´ana s vyspˇelost´ı zemˇe. U kojeneck´e u ´mrtnosti se zd´a, ˇze hlavn´ım faktorem, kter´ y ji ovlivˇ nuje, je u ´roveˇ n pˇred- a poporodn´ı p´eˇce a jej´ı technick´e vybaven´ı. Z tohoto d˚ uvodu je kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti ˇcasto povaˇzov´an za indik´ator vyspˇelosti zemˇe. V historii byly zaznamen´any snahy hodnotu tohoto ukazatele nˇejak´ ym administrativn´ım opatˇren´ım ˇ sn´ıˇzit. Napˇr´ıklad v tehdejˇs´ım Ceskoslovensku nebyla do roku 1964 pouˇz´ıv´ana mezin´arodn´ı definice ˇzivˇe narozen´eho d´ıtˇete, coˇz vedlo k niˇzˇs´ım poˇct˚ um zemˇrel´ ych kojenc˚ u,
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
Obr´azek 5.4: Kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti ve svˇetˇe 2009 (‰)
(zdroj: http://chartsbin.com/view/exu)
ˇ a SR – 2008(‰) Obr´azek 5.5: Kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, Krajsk´e statistick´e roˇcenky.)
73
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
74
Tabulka 5.3: Kojeneck´a u ´mrtnost v roce 2009 region svˇ et Afrika severn´ı Afrika z´ apadn´ı Afrika ychodn´ı Afrika v´ stˇredn´ı Afrika jiˇ zn´ı Afrika Amerika Severn´ı Amerika stˇredn´ı Amerika Karibsk´ a oblast jiˇ zn´ı Amerika Asie z´ apadn´ı Asie v´ ychodn´ı Asie stˇredn´ı a jiˇ zn´ı Asie jihov´ ychodn´ı Asie Evropa severn´ı Evropa z´ apadn´ı Evropa v´ ychodn´ı Evropa jiˇ zn´ı Evropa Oce´ anie∗
ku (‰) 46 74 38 80 76 95 48 18 6 21 34 23 43 38 20 57 30 6 4 4 8 5 22
minimum
maximum
8 (Reunion)
125 (Angola)
5 (Kanada, Kuba, Panensk´ e ostrovy)
57 (Haiti)
2 (Singapur, Hong - Kong)
155 (Afg´ anist´ an)
ˇ edsko, Lucembursko, Slovinsko) 2 (Sv´
33 (Kosovo)
4 (Austr´ alie)
51 (Papua - Nov´ a Guinea)
(zdroj: Pison, 2009) ∗
vˇ cetnˇ e Austr´ alie a Nov´ eho Z´ elandu
neˇz odpov´ıdalo mezin´arodn´ı definici a tud´ıˇz i niˇzˇs´ı kojeneck´e u ´mrtnosti. Pokus o adminstrativn´ı sn´ıˇzen´ı ku se vyskytl ze strany veden´ı st´atu i v 80. letech, statistick´ yu ´ˇrad se vˇsak ubr´anil“ (doˇslo jen k m´ırn´emu kompromisu – pro mezin´arodn´ı srovn´an´ı se ” po nˇekolik let uv´adˇel vylepˇsen´ y“, tj. jinak poˇc´ıtan´ y kvocient) (Koschin, 2005a). ”
Rozklad kojeneck´ eu ´ mrtnosti Rozloˇzen´ı u ´mrtnosti kojenc˚ u podle jejich st´aˇr´ı je velmi nerovnomˇern´e. Se zlepˇsuj´ıc´ı se zdravotnickou p´eˇc´ı a zlepˇsuj´ıc´ımi se hygienick´ ymi podm´ınkami se postupnˇe mˇenila i struktura kojeneck´e u ´mrtnosti: hranice vysok´e u ´mrtnosti se posunuje st´ale v´ıce k poˇc´atku ˇzivota a v dneˇsn´ıch podm´ınk´ach (ve vyspˇel´ ych populac´ıch) uˇz velmi m´alo dˇet´ı ˇ um´ır´a po dosaˇzen´ı prvn´ıho mˇes´ıce ˇzivota. C´ım je u ´roveˇ n ku niˇzˇs´ı, t´ım vˇetˇs´ı pod´ıl zemˇrel´ ych kojenc˚ u pˇripad´a na ˇcasn´e obdob´ı ˇzivota. Proto existuj´ı dalˇs´ı zvl´aˇstn´ı ukazatele, kter´e mˇeˇr´ı u ´mrtnost pr´avˇe v tˇechto ˇcasn´ ych obdob´ıch ˇzivota. Obdob´ı prvn´ıch sedmi dn˚ u po porodu (vˇekov´ y interval 0 – 6 dokonˇcen´ ych dn˚ u) se naz´ yv´a novorozeneck´e obdob´ı a o u ´mrtnosti v tomto obdob´ı se hovoˇr´ı jako o novorozeneck´ e (neonat´ aln´ı) u ´ mrtnosti. Nˇekdy se pˇrid´av´a jeˇstˇe adjektivum ˇ casn´ a, aby se odliˇsila od tak zvan´e ˇ sirˇ s´ı novorozeneck´ e (neonat´ aln´ı) u ´ mrtnosti, kter´ a se t´ yk´a obdob´ı prvn´ıch 28 dn˚ u ˇzivota. L´ekaˇri sleduj´ı jeˇstˇe u ´mrtnost v prvn´ıch tˇrech ´ dnech, kterou oznaˇcujeme jako poporodn´ı u ´ mrtnost. Umrtnost od 28 dn˚ u do 1 roku se naz´ yv´a ponovorozeneck´ a (postneonat´ aln´ı).
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
75
Kvocienty poporodn´ı, (ˇcasn´e) novorozeneck´e i ˇsirˇs´ı novorozeneck´e u ´mrtnosti jsou definov´any analogicky jako kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti. Nejkratˇs´ı vˇekov´e intervaly, za kter´e jsou publikov´any u ´daje o zemˇrel´ ych, jsou jednodenn´ı. V Pohybu obyvatelsva lze naj´ıt poˇcty zemˇrel´ ych 1. den, 2. den, ..., 7. den po porodu. Pˇri jejich pozorn´em prostudov´an´ı n´as m˚ uˇze zarazit niˇzˇs´ı poˇcet zemˇrel´ ych prvn´ı den neˇz ve dnech dalˇs´ıch. Vysvˇetlen´ı je vˇsak prost´e a pˇr´ıˇcina je snadno zobraziteln´a v demografick´e s´ıti, jak ukazuje obr´azek 5.6. ´ Obr´azek 5.6: Umrtnost prvn´ı den porodu
(zdroj: upraveno podle Koschina, 2005a)
Dnem se rozum´ı kalend´aˇrn´ı den, takˇze 1. den je prakticky vˇzdy kratˇs´ı (ledaˇze by se d´ıtˇe narodilo pˇresnˇe na jeho poˇc´atku). Proto se v Pohybu obyvatelstva uv´ad´ı jeˇstˇe poˇcet zemˇrel´ ych do 24 hodin, ze kter´eho m˚ uˇzeme vypoˇc´ıtat kvocient u ´mrtnosti do 24 hodin. Pro ˇceskou populaci v roce 2003 vych´azela hodnota 0,7 ‰, coˇz po pˇrepoˇctu na d´elku jednoho roku d´avalo 217,7 ‰. Kdyby se takov´a u ´mrtnost udrˇzela po cel´ y prvn´ı rok ˇzivota, prvn´ıch narozenin by se doˇzila jen ˇctvrtina novorozenc˚ u. ˇ a SR v letech 1950 – 2008 zn´azorˇ V´ yvoj kojeneck´e u ´mrtnosti CR nuje graf 5.7.
5.2.4
Pˇ r´ıˇ ciny u ´ mrt´ı
Pˇri studiu u ´mrtnosti se nemus´ıme zab´ yvat jen jej´ı kvantitativn´ı str´ankou, m˚ uˇzeme ji ch´apat mnohem ˇs´ıˇreji. Kvalitativn´ı str´anku u ´mrtnosti lze popsat pomoc´ı pˇr´ıˇcin smrti. Seskupen´ı r˚ uzn´ ych pˇr´ıˇcin smrti k odhadu st´aˇr´ı zemˇrel´ ych pouˇzil poprvn´e J. Graunt. Za pˇr´ıˇciny u ´mrt´ı u dˇet´ı povaˇzoval napˇr. kˇreˇce, kˇrivici, zuby, nedonoˇsenost, prav´e a plan´e neˇstovice, spalniˇcky apod. O prvn´ı systematickou klasifikaci pˇr´ıˇcin smrti se pokusil Francois Bossier de Lacroix, zn´am´ y pod jm´enem Sauvages. Ve vˇetˇs´ı m´ıˇre se zaˇcali zab´ yvat pˇr´ıˇcinami smrti statistici v 19. stolet´ı. V roce 1893 byla na zased´an´ı Mezin´arodn´ıho statistick´eho institutu pˇrijata klasifikace pˇr´ıˇcin smrti (tehdy se naz´ yvala Mezin´arodn´ı seznam pˇr´ıˇcin smrti), kter´a byla vypracov´ana komis´ı pod veden´ım Jacquese Bertillona. Pˇr´ıˇciny byly rozdˇeleny do 14. skupin, oznaˇcn´ ych ˇr´ımsk´ ymi ˇc´ıslicemi I. a XIV. Bertillonova kla-
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
76
Obr´azek 5.7: V´ yvoj kojeneck´e u ´mrtnosti ˇcesk´e a slovensk´e populace – 1950 – 2008 110,0
Kojenecká !"#$%&#'(')*'+',*'- 1950 - 2008 (‰) 90,0
70,0
50,0
!
30,0
10,0
-10,0 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
2000
2005
SR
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
77
ˇ Tabulka 5.4: Struktura pˇr´ıˇcin smrti v Cech´ ach, 1818 Pˇr´ıˇcina u ´mrt´ı abs. ˇcetnost rel. ˇcetnost (%) obyˇcejn´e nemoci 97 144 96,87 ˇcern´e neˇstovice 1 706 1,70 epidemick´e nemoci 962 0,96 vzteklina 54 0,05 sebevraˇzda 84 0,09 vraˇzda 70 0,07 neˇstˇest´ı 263 0,26 celkem 100 283 100,000 (pˇrevzato z Pavl´ık a kol., 1986, s. 221)
sifikace byla postupnˇe zav´adˇena v jednoliv´ ych zem´ıch. Princip rozdˇelen´ı do skupin a znaˇcen´ı ˇr´ımsk´ ymi ˇc´ıslicemi se zachoval dodnes, poˇcet skupin a jejich obsah se vˇsak st´ale mˇen´ı. Zruba jednou za 10 let prob´ıhaj´ı tzv. decen´ aln´ı revize, kter´e do klasifikace prom´ıtnou vˇse, co se v l´ekaˇrsk´e dobˇe za tu dobu zmˇenilo (rozpozn´an´ı dosud nezn´am´ ych chorob4 , vznik nov´ ych chorob5 nebo nov´e po6 znatky o mechanismu vzniku nˇekter´ ych chorob ). Tyto zmˇeny vedou k tomu, ˇze je klasifikace u ´mrt´ı podle pˇr´ıˇcin v ˇcase obt´ıˇznˇe srovnateln´a. Abychom si uˇcinili alespoˇ n pˇribliˇzn´ y obr´azek o v´ yvoji u ´mrtnosti ˇcesk´e populace podle pˇr´ıˇcin, srovnejme si jej´ı strukturu v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych obdob´ıch v tabulk´ach 5.4 a 5.5. Prvn´ı revize Bertillonovy klasifikace byla provedena jiˇz v roce 1900. V´ yznamnou reviz´ı se stala 6. decen´aln´ı revize v roce 1948, nebot’ tehdy byla pˇrijata Mezin´arodn´ı statistick´a klasifikace nemoc´ı, u ´raz˚ u a pˇr´ıˇcin smrti. V´ yznamn´e na t´eto revizi bylo pˇredevˇs´ım to, ˇze byla zavedena klasifikace nemoc´ı; do t´e doby byla podle pˇr´ıˇcin klasifikov´ana pouze u ´mrt´ı. Statisticky je zpracov´av´ana tzv. prvotn´ı (z´ akladn´ı) pˇ r´ıˇ cina smrti (nikoli tedy bezprostˇredn´ı pˇr´ıˇcina), coˇz je takov´a nemoc ˇci u ´raz, jimiˇz byl zapoˇcat ˇretˇezec chorobn´ ych stav˚ u vedouc´ıch ke smrti. D˚ uvod je prost´ y – kdyby se zpracov´avala bezprostˇredn´ı pˇr´ıˇcina, tak by se ve statistik´ach neobjevil napˇr´ıklad ˇz´adn´ y pˇr´ıpad AIDS, protoˇze osoby infikovan´e AIDS u ´m´ıraj´ı nakonec na nˇejakou ban´aln´ı infekci, kter´e se tˇelo nedok´aˇze br´anit. Prvotn´ı pˇr´ıˇcinu smrti kupodivu neurˇcuje l´ekaˇz, n´ ybrˇz pouˇcen´ y pracovn´ık statistick´eho u ´ˇradu podle u ´daj˚ u uveden´ ych l´ekaˇrem. To proto, ˇze mezi l´ekaˇri nepanuje jednotn´ y n´azor, r˚ uzn´ı l´ekaˇri by oznaˇcili r˚ uzn´e pˇr´ıˇciny smrti a cel´a statistika pˇr´ıˇcin by pak byla znaˇcnˇe nespolehliv´a nebo dokonce nepouˇziteln´a. Dˇelaj´ı to tedy pouˇcen´ı pracovn´ıci statistick´eho u ´ˇradu podle jednotn´eho n´avodu. 4
napˇr. lymsk´ a boreli´ oza, kter´ a byla od 70. let 20. stol. zˇrejmˇe klasifikov´ ana jako atypick´ y pr˚ ubˇeh jin´ ych chorob nebo jako neurˇcen´ a pˇr´ıˇcina 5 napˇr. AIDS 6 napˇr. mozkov´e mrtvice byly dˇr´ıve klasifikov´ any jako nemoci mozku, nyn´ı jako nemoci obˇehov´eho u ´stroj´ı
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
78
Tabulka 5.5: Relativn´ı poˇcty zemˇrel´ ych podle pohlav´ı a pˇr´ıˇcin smrti 10. decen´aln´ı ˇ a SR 2008 revize, CR zemˇrel´ı (%) muˇ zi 0,9 29,3
ˇ CR ˇ zeny 0,9 24,0
celkem 0,9 26,7
muˇ zi 0,6 24,6
SR ˇ zeny 0,6 20,3
celkem 0,6 22,6
0,1 1,8 0,3 1,2 44,3 5,9 5,1 0,1 0,1 1,1 × 0,2
0,2 2,4 0,1 1,3 0 55,4 5,0 3,9 0,1 0,1 1,3 0 0,1
0,1 2,1 0,2 1,2 0 49,8 5,5 4,5 0,1 0,1 1,2 0 0,2
0,1 1,1 0,0 1,4 46,9 6,1 6,7 0,1 1,2 × 0,3
0,2 1,6 1,3 61,0 5,1 4,6 0,1 1,5 0 0,2
0,1 1,3 0,0 1,4 53,6 5,6 5,7 0,1 1,3 0 0,3
0,1
0,1
0,1
0,3
0,2
0,3
1,6 7,9
1,4 3,6
1,5 5,8
1,5 9,2 9,2
0,8 2,4 2,4
1,2 6,0 6,0
Kapitola (MKN 10) I. Nˇ ekter´ e infekˇ cn´ı a parazit´ arn´ı nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorn´ ych org´ an˚ u a nˇ ekter´ e poruchy mechanismu imunity IV. Nemoci endokrinn´ı, v´ yˇ zivy a pˇremˇ eny l´ atek V. Poruchy duˇsevn´ı a poruchy chov´ an´ı VI. Nemoci nervov´ e soustavy VII. Nemoci oka a oˇ cn´ıch adnex VIII. Nemoci ucha a bradavkov´ eho v´ ybˇ eˇ zku IX. Nemoci obˇ ehov´ e soustavy X. Nemoci d´ ychac´ı soustavy XI. Nemoci tr´ avic´ı soustavy XII. Nemoci k˚ uˇ ze a podkoˇ zn´ıho vaziva e a kostern´ı soust. a pojivov´ e tk´ anˇ e XIII. Nemoci svalov´ XIV. Nemoci moˇ cov´ e a pohlavn´ı soustavy XV. Tˇ ehotenstv´ı, porod a ˇsestinedˇ el´ı ekter´ e stavy vznikl´ e v perinat´ aln´ım obdob´ı XVI. Nˇ XVII. Vrozen´ e vady, deformace a chromozom´ aln´ı abnormality XVIII. Pˇr´ıznaky, znaky a abnorm´ aln´ı klinick´ e a laboratorn´ı n´ alezy nezaˇrazen´ e jinde XIX. Poranˇ en´ı a otravy XX. Vnˇ ejˇs´ı pˇr´ıˇ ciny nemocnosti a u ´ mrtnosti
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
St´ale jeˇstˇe platn´a 10. decen´aln´ı revize Mezin´arodn´ı statistick´e klasifikace nemoc´ı a pˇridruˇzen´ ych zdravotn´ıch probl´em˚ u (od roku 1993, u n´as pouˇz´ıvan´a od roku 1994) rozliˇsuje 19 tˇr´ıd (I - XX). Klasifikace nemoc´ı, u ´raz˚ u a pˇr´ıˇcin smrti m´a nˇekolik u ´rovn´ı. Ve statistick´ ych pramenech se pouˇz´ıv´a zkr´acen´e oznaˇcen´ı tˇr´ım´ıstn´ ym k´odem (p´ısmeno a dvˇe cifry, napˇr. N.79), kter´e nejde do vˇsech podrobnost´ı, nerozliˇsuje varianty chorob (podrobn´a klasifikace je ˇctyˇrm´ıstn´a). Pˇrehled o struktuˇre u ´mrt´ı ˇcesk´e populace podle pohlav´ı i celkem v roce 2007 pod´av´a tabulka 5.5. Prohl´edneme-li si u ´daje v tabulce pozornˇe, zˇrejmˇe n´as napadne, ˇze rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı v n´ı odporuje z´akladn´ımu statistick´emu pravidlu: tˇr´ıdy by mˇely b´ yt voleny tak, aby byly pokud moˇzno zhruba stejnˇe obsazeny. V naˇsem pˇr´ıpadˇe vˇsak jedna tˇr´ıda obsahuje t´emˇeˇr (v pˇr´ıpadˇe muˇz˚ u) nebo dokonce v´ıce jak polovinu pˇr´ıpad˚ u (ˇzeny). Tˇr´ıdˇen´ı nemoc´ı, u ´ˇraz˚ u a pˇr´ıˇcin smrti nebylo vytv´aˇreno pro naˇse podm´ınky, n´ ybrˇz pro cel´ y svˇet a na svˇetˇe existuj´ı zemˇe, kde se u ´mrt´ı na nemoci obˇehov´e soustavy t´emˇeˇr nevyskytuj´ı. Pro pˇr´ıpadnou anal´ yzu mus´ıme tedy pouˇz´ıt podrobnˇejˇs´ı tˇr´ıdˇen´ı na skupiny a podskupiny diagn´oz. I pˇresto n´am tabulka 5.5 pod´av´a zaj´ımav´e informace. V´ıce neˇz polovina ˇzen u n´as a na Slovensku um´ır´a na nemoci obˇehov´e soustavy, a dalˇs´ı ˇctvrtina na novotvary. V roce 2006 se dohromady pod´ılely na celkov´em poˇctu u ´mrt´ı v ˇcesk´e populaci ze 77 %, v roce 2000 dokonce z 80 % – jen jeden ˇclovˇek z pˇeti tehdy zemˇrel na nˇeco jin´eho neˇz nemoc obˇehov´e soustavy ˇci onkologick´e (rakovinov´e) onemocnˇen´ı. Na zmˇeny v delˇs´ım ˇcase
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
79
vˇsak neukazuje jen pokles pod´ılu (od roku 1993, resp. od roku 2000, nebot’ pot´e se zmˇenila mezin´arodn´ı statistick´a klasifikace nemoc´ı a srovnatelnost u ´daj˚ u tak nen´ı stoprocentn´ı). Hlavn´ı pozitivn´ı zmˇenou je pokles poˇctu zemˇrel´ ych. Z tabulky je patrn´e, ˇ ˇze pˇr´ıˇciny u ´mrt´ı Slov´ak˚ u se pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od pˇr´ıˇcin u ´mrt´ı Cech˚ u. Tak´e pro u ´mrtnost specifikovanou podle pˇr´ıˇciny lze poˇc´ıtat obvykl´e charakteristiky, v tomto pˇr´ıpadˇe tzv. obecnou m´ıru smrtnosti (letality): (pˇr´ıˇ cina)
(pˇr´ıˇ cina)
mt
=
Mt
S¯t
(5.11)
a specifick´ e m´ıry smrtnosti (letatlity) poˇc´ıtan´e podle vˇeku. U mˇer smrtnosti obvykle dost´av´ame velmi mal´a ˇc´ısla, proto jsou obvykle uv´adˇeny v procentimile, coˇz je souˇcin procenta a promile, tedy 0, 01 · 0, 001 = 0, 00001. Interpretujeme jako poˇcet zemˇrel´ ych na 100 000 osob stˇredn´ıho stavu. Struktura u ´mrt´ı podle pˇr´ıˇcin se v posledn´ıch desetilet´ıch ve vyspˇel´ ych zem´ıch v´ yraznˇe mˇen´ı. V souvislosti se zmˇenou ˇzivotn´ıho stylu ub´ yv´a nemoc´ı souvisej´ıc´ıch s kouˇren´ım, pit´ım alkoholu, nezdravou v´ yˇzivou a pohodln´ ym zp˚ usobem ˇzivota. V t´eto souvislosti se hovoˇr´ı o tzv. ˇ ctvrt´ e f´ azi epidemiologick´ eho pˇ rechodu. Od 60. let se v USA, Kanadˇe, Austr´alii a Japonsku napˇr. sn´ıˇzila smrtnost na ischemickou chorobu srdeˇcn´ı o v´ıce neˇz 25 %. Struktura u ´mrt´ı podle pˇr´ıˇcin je povaˇzov´ana za jeden z ukazatel˚ u vyspˇelosti spoleˇcnosti. V tomto smˇeru za vyspˇel´ ymi zemˇemi jeˇstˇe zaost´av´ame. Ub´ yv´a-li u ´mrt´ı na nˇekter´e pˇr´ıˇciny, mˇela by se logicky prodluˇzovat d´elka ˇzivota. Tak tomu skuteˇcnˇe je, ale prodluˇzov´an´ı je menˇs´ı, neˇz by se dalo na prvn´ı pohled oˇcek´avat. Podaˇr´ı-li se totiˇz zlikvidovat jednu chorobu (pˇr´ıˇcinu smrti), maj´ı ostatn´ı choroby vˇetˇs´ı pole p˚ usobnsti. Vylouˇcen´ım jedn´e pˇr´ıˇciny se automaticky zv´ yˇs´ı poˇcet u ´mrt´ı na ostatn´ı pˇr´ıˇciny. V t´eto souvislosti se hovoˇr´ı o konkuruj´ıc´ıch si rizic´ıch. Uved’me jeˇstˇe jeden ukazatel – m´ıru smrtelnosti (fatality). Je to poˇcet zemˇrel´ ych na urˇcitou chorobu vztaˇzen´ y k poˇctu nemocn´ ych s pˇr´ısluˇsnou chorobou r´ıˇ cina smpˇ = t
Mtpˇr´ıˇcina S¯pˇr´ıˇcina
(5.12)
t
5.2.5
Nemocnost
Za nemoc oznaˇcujeme takovou poruchu zdrav´ı nebo u ´raz, kter´e vyˇzaduj´ı l´eˇcen´ı. Zdrav´ı jako opak nemoci definujeme jako stav celkov´eho tˇelesn´eho, duˇsevn´ıho a soci´aln´ıho blaha, tedy nejen stav prost´ y nemoci. Vˇseobecnˇe se uzn´av´a, ˇze mezi nimi nen´ı ostr´a hranice. Nejjednoduˇsˇs´ım ukazatelem nemocnosti urˇcit´e populace je poˇ cet onemocnˇ en´ı na urˇ citou nemoc za sledovan´e obdob´ı. Poˇcet onemocnˇen´ı nemus´ı b´ yt shodn´ y s poˇctem nemocn´ ych (v´ıcekr´at onemocn´ı). Relativn´ı ukazatel intenzity onemocnˇen´ı z´ısk´ame tak, ˇze poˇcet onemocnˇen´ı vzt´ahneme k poˇctu vystaven´ ych riziku onemocnˇen´ı (zpravidla stˇredn´ı stav obyvatelstva, ˇci ˇc´ast populace – napˇr. dˇeti).
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
80
Tabulka 5.6: Prevalence diabetu diabetes a zhorˇsen´a tolerance gluk´ozy 2003 svˇetov´a populace (bil.) 6,3 dospˇel´a populace (bil.) 3,8 poˇcet lid´ı s diabetem (20 - 79 let) (mil.) 194 prevalence diabetu ve svˇetˇe (%) 5,1 poˇcet lid´ı s IGT (20 - 79 let) (mil.) 314 prevalence IGT (%) 8,2 (zdroj: www.idef.org)
2005 8,0 5,3 333 6,3 472 9,0
Mezi z´akladn´ı ukazatele, kter´e kvantifikuj´ı v´ yskyt onemocnˇen´ı v populaci, tedy nemocnost (morbiditu),7 patˇr´ı prevalence a incidence. Prevalence (lat. praevaleo – m´am pˇrevahu) je ukazatelem v´ yskytu vˇsech existuj´ıc´ıch onemocnˇen´ı (s danou diagn´ozou) v populaci ve zvolen´em obdob´ı, pˇriˇcmeˇz nez´aleˇz´ı na tom, jak dlouho onemocnˇen´ı trvaj´ı. Prevalence tedy zahrnuje nejen nov´a, ale vˇsechna onemocnˇen´ı s danou diagn´ozou existuj´ıc´ı v dan´em obdob´ı8 . ot (5.13) prevt = ¯ , St kde ot je poˇcet vˇsech pˇr´ıpad˚ u onemocnˇen´ı v populaci v dan´em ˇcasov´em intervalu. Na rozd´ıl od prevalence je incidence (lat. incido – pˇripad´am, st´av´am se) ukazatelem intenzity, kter´ y kvantifikuje v´ yskyt novˇ e vznikl´ ych onemocnˇen´ı ve zvolen´em ˇ ˇcasov´em intervalu. Casto se poˇc´ıt´a roˇcn´ı incidence. V populac´ıch o velk´em rozsahu (st´at, kraj apod.) se incidence poˇc´ıt´a podle vzorce not incidt = ¯ , St
(5.14)
kde not je poˇcet nov´ ych pˇr´ıpad˚ u onemocnˇen´ı v populaci v dan´em ˇcasov´em intervalu. Uved’me si pˇr´ıklad. Jedn´ım z velmi rozˇs´ıˇren´ ych onemocnˇen´ı (zejm´ena vyspˇel´ ych populac´ı) je diabetes. Prevalence a incidence diabetu a zhorˇsen´e tolerance gluk´ozy (IGT) pro roky 2003 a 2025 obsahuje tabulky 5.6 a 5.7. Odhady prevalence diabetu a zhorˇsen´e tolerance gluk´ozy (IGT) pro roky 2003 a 2025, dostupn´e pro 212 zem´ı a teritori´ı, nebyly standardizov´any. Hodnoty prevalence jsou v´ yraznˇe ovlivnˇeny vˇekovou strukturou. Zemˇe s pˇrevahou starˇs´ıho obyvatelstva maj´ı nevyhnutelnˇe vyˇsˇs´ı hodnoty tohoto ukazatele ve vˇekov´em rozmez´ı 20 – 79 let. D˚ usledkem aplikace souˇcasn´ ych pohlavnˇe a vˇekovˇe specifick´ ych mˇer prevalence k odhadu jej´ıch hodnot v roce 2025 a poˇctu pˇr´ıpad˚ u je to, ˇze odhady ovlivn´ı pouze zmˇeny vˇeku distribuce mˇestsk´eho/venkovsk´eho obyvatelstva. Specifick´e m´ıry prevalence diabetu porostou d´ıky zvyˇsuj´ıc´ı se obezitˇe. Typ 2 diabetu u dˇet´ı a dosp´ıvaj´ıc´ıch je vn´ım´an jako velmi d˚ uleˇzit´ y probl´em rostouc´ıho rozsahu. 7 8
lat. morbus = nemoc Epidemiologov´e rozliˇsuj´ı dva z´ akladn´ı typy prevalence: okamˇzikovou a intervalovou. My se ome-
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
Tabulka 5.7: Incidence diabetu u dˇet´ı Typ 1 diabetu (0 - 14 let) celkov´a populace dˇet´ı (bil.) prevalence diabetu (typ 1) (%) poˇcet dˇet´ı s diabetem typu 1 roˇcn´ı n´ar˚ ust incidence (%) odhad poˇctu novˇe diagnostikovan´ ych pˇr´ıpad˚ u/rok (zdroj: www.idef.org)
81
2003 1,8 0,02 430 000 3 65 000
Glob´aln´ı incidence diabetu typu 1 u dˇet´ı a dosp´ıvaj´ıc´ıch se zvyˇsuje odhadem kaˇzdoroˇcnˇe o 3 %. Podle nˇekter´ ych evropsk´ ych studi´ı je relativn´ı n´ar˚ ust nejvyˇs´ı u mal´ ych dˇet´ı. Aˇckoliv se diabetes typu 1 obykle pod´ıl´ı pouze malou ˇc´ast´ı na celkov´em zat´ıˇzen´ı diabetem v populaci, pˇredstavuje predominantn´ı formu onemocnˇen´ı u mlad´ ych vˇekov´ ych skupin v nejrozvinutˇejˇs´ıch zem´ıch. Podle odhad˚ u celosvˇetovˇe onemocn´ı diabetem typu 1 zhruba 65 000 dˇet´ı do 15 let. Z celkov´eho poˇctu 430 000 prevalenˇcn´ıch pˇr´ıpad˚ u t´eto choroby v dˇetstv´ı v´ıce jak ˇctvrtina pˇripad´a na JV Asii a v´ıce neˇz pˇetina na Evropu.
5.2.6
Zdrav´ a d´ elka ˇ zivota
Zdrav´a d´elka ˇzivota (HLY) je ukazatel stˇredn´ı d´elky ˇzivota proˇzit´e ve zdrav´ı, kter´ y kombinuje informaci o u ´mrtnosti a nemocnosti. K v´ ypoˇctu je nutn´e zn´at vˇekovˇe specifick´e u ´daje o prevalenci (pod´ılech) obyvatel v dobr´em a ve ˇspatn´em zdrav´ı a vˇekovˇe specifick´e u ´daje o u ´mrtnosti. Dobr´e zdrav´ı je definov´ano jako nepˇr´ıtomnost omezen´ı funkˇcn´ıch schopnost´ı/zdravotn´ıho postiˇzen´ı. Ukazatel je poˇc´ıt´an zvl´aˇst’ pro muˇze a pro ˇzeny. Ukazatel je rovnˇeˇz naz´ yv´an stˇ redn´ı d´ elka ˇ zivota bez zdravotn´ıho postiˇ zen´ı (nebo bez omezen´ı“) (DFLE), tj. v dobr´em zdrav´ı. Ukazatele zdrav´e d´elky ” ˇzivota jsou v souˇcasnosti st´ale pouˇz´ıvanˇejˇs´ım mˇeˇr´ıtkem zdravotn´ıho stavu populac´ı, roste jejich v´ yznam i praktick´e vyuˇzit´ı. Hodnocen´ı celkov´eho zdrav´ı populace je u ´kolem, kter´emu bylo v posledn´ıch letech vˇenov´ano znaˇcn´e vˇedeck´e u ´sil´ı. To bylo zamˇeˇreno na rozvoj metodologie a praktick´e uplatnˇen´ı souhrnn´ ych ukazatel˚ u zdrav´ı populace (summary measures of population health), kter´e kombinov´an´ım u ´daj˚ u o u ´mrtnosti s u ´daji o zdrav´ı (non-fatal health outcomes) popisuj´ı srozumitelnou a jednoduchou formou zdravotn´ı stav urˇcit´e populace. Tyto ukazatele jsou vhodn´ ym n´astrojem pro porovn´av´an´ı u ´rovnˇe zdrav´ı mezi populacemi a posuzov´an´ı nerovnost´ı ve zdrav´ı, k monitorov´an´ı dlouhodob´ ych trend˚ u ve zdrav´ı, oceˇ nov´an´ı pˇr´ıspˇevku r˚ uzn´ ych rizikov´ ych faktor˚ u ke zdrav´ı, pro zjiˇst’ov´an´ı priorit zdravotn´ı politiky, pro pl´anov´an´ı potˇrebn´ ych zdravotn´ıch intervenc´ı a hodnocen´ı jejich efektivity, pˇr´ıpadnˇe posuzov´an´ı v´ ykonnosti cel´eho zdravotnick´eho syst´emu. Souhrnn´e ukazatele zdrav´ı populace se pomalu zaˇrazuj´ı i mezi z´akladn´ı ukazatele chaz´ıme na intervalovou prevalenci poˇc´ıtanou pro populace o velk´em rozsahu (st´ at, kraj apod.).
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
82
rakterizuj´ıc´ı celkovou vyspˇelost zem´ı, coˇz dokl´ad´a i zaˇrazen´ı ukazatele zdrav´e d´elky ˇzivota mezi Evropsk´e struktur´aln´ı ukazatele. ˇ Clenˇ en´ı ukazatel˚ u d´ elky ˇ zivota podle zdrav´ı Souhrnn´e ukazatele zdrav´ı populace lze rozdˇelit do dvou z´akladn´ıch skupin: • Jedna skupina ukazatel˚ u oznaˇcovan´ ych jako Rezervy ve zdrav´ı (Health Gaps) mˇeˇr´ı rozd´ıl mezi pˇredem definovan´ ym c´ılem (normou zdrav´ı) a skuteˇcn´ ym zdrav´ım populace. • Dalˇs´ı skupina ukazatel˚ u naz´ yvan´ ych D´ elky ˇ zivota podle zdrav´ı (Health Expectancies) popisuje poˇcet let, kter´ y v pr˚ umˇeru zb´ yv´a osobˇe v urˇcit´em vˇeku k doˇzit´ı v jist´em zdravotn´ım stavu. Zdravotn´ım stavem v tomto kontextu rozum´ıme stupeˇ n zdravotn´ıho omezen´ı (pohybuj´ıc´ı se na ˇsk´ale od nejhorˇs´ı po nejlepˇs´ı u ´roveˇ n zdrav´ı), definovan´ y bud’ pro urˇcitou dom´enu nebo pro celkov´e zdrav´ı. Ukazatele d´elky ˇzivota podle zdrav´ı lze d´ale rozdˇelit na: 1. Ukazatele oznaˇcovan´e jako Stˇ redn´ı d´ elky ˇ zivota v urˇ cit´ em zdravotn´ım stavu (Health State Expectancies – HSE). V t´eto skupinˇe jsou uvaˇzov´any oddˇelenˇe r˚ uzn´e u ´rovnˇe zdravotn´ıho stavu zvl´aˇst’ a ukazatele tak charakterizuj´ı d´elku ˇzivota proˇzitou v jednom dan´em zdravotn´ım stavu. Stˇredn´ı d´elku ˇzivota ˚ e(0) lze rozloˇzit na doby proˇzit´e v jednotliv´ ych zdravotn´ıch stavech: ˚ e(0) = HSE0 + HSE1 + . . . + HSES ,
(5.15)
kde HSE0 je stav u ´pln´eho zdrav´ı a HSEs pro s = 1, 2, . . . , S jsou r˚ uzn´e zdravotn´ı stavy, jeˇz pokr´ yvaj´ı celou ˇsk´alu z moˇzn´ ych zdravotn´ıch stav˚ u horˇs´ıch neˇz u ´pln´e zdrav´ı. Pˇr´ıkladem takov´eho ukazatele, kter´ y uvaˇzuje pouze dva stavy, stav dobr´eho zdrav´ı a stav ˇspatn´eho zdrav´ı, je ukazatel Disability-Free Life Expectancy (DF LE), kter´ y vyjadˇruje poˇcet let ˇzivota proˇzit´ ych bez nezp˚ usobilosti“ ” (nebo tak´e bez postiˇzen´ı, zdravotn´ıho omezen´ı). 2. Ukazatele oznaˇcovan´e jako Stˇ redn´ı d´ elky ˇ zivota oˇ ciˇ stˇ en´ e od rozd´ıln´ ych u ´ rovn´ı zdravotn´ıch stav˚ u (Health-Adjusted Life Expectancies - HALE). Tyto ukazatele shrnuj´ı d´elky ˇzivota v jednotliv´ ych zdravotn´ıch stavech pomoc´ı vah (vyjadˇruj´ıc´ıch relativn´ı u ´roveˇ n jednotliv´ ych zdravotn´ıch stav˚ u vzhledem k nejlepˇs´ımu moˇzn´emu zdravotn´ımu stavu): HALE = HSE0 + h1 · HSE1 + h2 · HSE2 + . . . + hS · HSES ,
(5.16)
kde h1 , h2 , . . . , hs jsou v´ahy relativn´ı u ´rovnˇe zdrav´ı pro jednotliv´e zdravotn´ı stavy. V´ahy zdravotn´ıch stav˚ u se pohybuj´ı v intervalu od 0 do 1 (pro u ´pln´e zdrav´ı se pouˇzije v´aha 1 a pro u ´pln´e omezen´ı zdrav´ı v´aha 0). Touto transformac´ı z´ısk´ame jeden souhrnn´ y ukazatel vyjadˇruj´ıc´ı d´elku ˇzivota proˇzitou v ekvivalentu rok˚ uu ´pln´eho zdrav´ı. Oznaˇcuje se jako d´ elka ˇ zivota proˇ zit´ a ve zdrav´ı, zdrav´ a
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
83
d´ elka ˇ zivota nebo stˇ redn´ı d´ elka zdrav´ eho ˇ zivota. Pˇr´ıkladem ukazatele, kter´ y shrnuje jednotliv´e zdravotn´ı stavy pomoc´ı zdravotn´ıch vah, je DisabilityAdjusted Life Expectancy (DALE).
V´ ypoˇ cet ukazatel˚ u d´ elky ˇ zivota podle zdrav´ı V praxi se pouˇz´ıvaj´ı tˇri zp˚ usoby v´ ypoˇctu d´elky ˇzivota podle zdrav´ı: • Sullivanova metoda, • metoda dvouv´ ychodn´ ych tabulek ˇzivota (uvaˇzuj´ıc´ı zmˇeny v poˇctu ˇzij´ıc´ıch zp˚ usoben´e jednak v´ yskytem zdravotn´ıch probl´em˚ u a d´ale u ´mrt´ımi), • metoda v´ıcestavov´ ych tabulek ˇzivota (uvaˇzuj´ıc´ı pˇrechody mezi jednotliv´ ymi zdravotn´ımi stavy). Nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı je Sullivanova metoda, kter´a kombinuje u ´daje u ´mrtnostn´ıch tabulek se zdravotn´ımi ukazateli (m´ırami prevalence zdravotn´ıch probl´em˚ u): ω−1 ∑
DF LEx =
ω−1 ∑
DALEx =
i=x
n Li
i=x
· previ0
lx
n Li
S ∑ s=0
lx
,
(5.17)
hs · previs ,
(5.18)
kde lx je poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se pˇresn´eho vˇeku x let, n Lx poˇcet let proˇzit´ ych populac´ı mezi pˇresn´ ymi vˇeky x a x + n let, prevxs je prevalence zdravotn´ıho stavu s ve vˇeku x let a hs jsou v´ahy relativn´ı u ´rovnˇe zdrav´ı pro zdravotn´ı stavy s nez´avisl´e na vˇeku. Uvaˇzujeme S + 1 zdravotn´ıch stav˚ u oznaˇcen´ ych s = 0, 1, . . . , S (kde s = 0 je stav u ´pln´eho zdrav´ı). V´ yhodou Sullivanovy metody je dobr´a dostupnost u ´daj˚ u (poch´azej´ıc´ıch vˇetˇsinou z populaˇcn´ıch v´ ybˇerov´ ych ˇsetˇren´ı o zdravotn´ım stavu) a jej´ı mal´a v´ ypoˇcetn´ı n´aroˇcnost. Nev´ yhodou t´eto metody je pouˇz´ıv´an´ı mˇer prevalence poch´azej´ıc´ıch z transverz´aln´ıch zdroj˚ u dat, kter´e odr´aˇzej´ı, sp´ıˇse neˇz souˇcasn´a zdravotn´ı rizika, minul´e podm´ınky pro utv´aˇren´ı zdrav´ı v populaci.
Mˇ eˇ ren´ı zdrav´ı Nejˇcastˇeji vyuˇz´ıvan´ ymi zdroji u ´daj˚ u pro konstrukci souhrnn´ ych ukazatel˚ u zdrav´ı populace jsou zdravotn´ı registry, v´ ybˇerov´a ˇsetˇren´ı o zdravotn´ım stavu, epidemiologick´e
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
84
studie a u ´daje od zdravotnick´ ych zaˇr´ızen´ı o l´eˇcen´ ych pacientech. Kaˇzd´ y z tˇechto zdroj˚ u se vyznaˇcuje v´ yhodami i nev´ yhodami, ale pˇri komplexn´ım hodnocen´ı zdrav´ı je tˇreba tyto zdroje vz´ajemnˇe kombinovat. D˚ uleˇzit´ ymi atributy kaˇzd´eho zdroje u ´daj˚ u je j´ım zajiˇstˇen´a u ´roveˇ n pokryt´ı populace a charakter dostupn´ ych u ´daj˚ u (napˇr. zda se jedn´ a o m´ıry prevalence ˇci incidence). Vymezen´ı charakteristiky zdrav´ı pro potˇreby souhrnn´eho ukazatele zdrav´ı populace vyˇzaduje zab´ yvat se n´asleduj´ıc´ımi okruhy probl´em˚ u: (a) Obsahov´e vymezen´ı zdrav´ı. Pro r˚ uzn´e u ´ˇcely je moˇzn´e definovat r˚ uzn´e oblasti nebo koncepty zdrav´ı. Obecnˇe lze vyj´ıt z definice zdrav´ı Svˇetov´e zdravotnick´e organizace (WHO), kter´a zdrav´ı definuje jako ”stav u ´pln´e fyzick´e, duˇsevn´ı a soci´aln´ı pohody, nikoliv pouze nepˇr´ıtomnost nemoci nebo vady.”V praktick´ ych u ´loh´ach se vych´az´ı nejˇcastˇeji ze tˇrech z´akladn´ıch pohled˚ u na zdrav´ı: • uvaˇzov´an´ı o zdrav´ı jako pˇr´ıtomnosti ˇci nepˇr´ıtomnosti nˇejak´eho onemocnˇen´ı, jejichˇz vymezen´ı pod´av´a Mezin´arodn´ı statistick´a klasifikace nemoc´ı a pˇridruˇzen´ ych zdravotn´ıch probl´em˚ u (International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems - ICD), • uvaˇzov´an´ı o zdrav´ı jako o pˇr´ıtomnosti nebo nepˇr´ıtomnosti nˇejak´eho zdravotn´ıho omezen´ı (disability), jehoˇz vymezen´ı pod´av´a Mezin´arodn´ı klasifikace funkˇcn´ı schopnosti, disabilit a zdrav´ı (International Classification of Functioning, Disability and Health - ICF), • dalˇs´ı charakteristiky zdrav´ı, konkr´etnˇe napˇr. subjektivn´ı vn´ım´an´ı zdrav´ı nebo spokojenosti s n´ım. (b) Dobˇe trv´an´ı dan´eho zdravotn´ıho stavu. Vˇetˇsinou jsou uvaˇzov´any pouze dlouhodob´e d˚ usledky zdravotn´ıch omezen´ı, ale pˇri komplexn´ım hodnocen´ı zdrav´ı by se nemˇelo zapom´ınat ani na nepˇr´ızniv´e kr´atkodob´e efekty. (c) Vymezen´ı m´ıry z´avaˇznosti zkouman´ ych zdravotn´ıch probl´em˚ u. Nejde pouze o pˇresn´e vymezen´ı hranic mezi jednotliv´ ymi u ´rovnˇemi zdravotn´ıch stav˚ u, ale i o nastaven´ı hranice mezi stavem povaˇzovan´ ym za dobr´e zdrav´ı a stavem uvaˇzovan´ ym za nedostateˇcn´e zdrav´ı. Pro konstrukci souhrnn´eho ukazatele je d˚ uleˇzit´ ym aspektem volba vah pˇredstavuj´ıc´ıch relativn´ı u ´roveˇ n zdrav´ı.
Dostupnost ukazatel˚ u d´ elky ˇ zivota podle zdrav´ı V souˇcasnosti jsou u ´daje o d´elce ˇzivota podle zdrav´ı za r˚ uzn´e st´aty svˇeta veˇrejnˇe dostupn´e ze dvou hlavn´ıch zdroj˚ u. Svˇetov´a zdravotnick´a organizace (WHO) sestavuje ukazatel Healthy Life Expectancy (HALE). V´ ysledky za 192 st´at˚ u svˇeta jsou ˇ dostupn´e z Informaˇcn´ıho syst´emu centr´aly WHO v Zenevˇ e WHOSIS nebo za st´aty patˇr´ıc´ı pod Evropskou region´aln´ı u ´ˇradovnu WHO v datab´azi Health for All“. K v´ y” poˇctu tohoto ukazatele je vyuˇz´ıv´ano a kombinov´ano v´ıce zdroj˚ uu ´daj˚ u za ˇsirokou ˇsk´alu r˚ uzn´ ych aspekt˚ u zdrav´ı.
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
85
Pomˇernˇe nov´ ym zdrojem u ´daj˚ u je tak´e datab´aze Eurostat New Cronos“, kter´a ” obsahuje ukazatel Healthy Life Years (HLY ) za ˇclensk´e st´aty EU. V´ ypoˇcet tohoto ukazatele je zaloˇzen na u ´daj´ıch z v´ ybˇerov´ ych ˇsetˇren´ı o zdravotn´ım stavu, kde se ot´azkou u obyvatel zjiˇst’ovalo, jak hodnot´ı sv´e dlouhodob´e zdravotn´ı omezen´ı.
Zdrav´ a d´ elka ˇ zivota v Evropsk´ e Unii Zvyˇsuj´ıc´ı se d˚ uraz pˇrikl´adan´ y v EU zdrav´ı obyvatel jako faktoru soci´aln´ıho a ekonomick´eho rozvoje byl zd˚ uraznˇen zaˇclenˇen´ım Veˇrejn´eho zdrav´ı (Public health) do r´amce Lisabonsk´e strategie. Lisabonsk´a strategie, pˇrijat´a Evropskou radou v roce 2000, je z´avazkem dos´ahnout hospod´aˇrsk´e, soci´aln´ı a ekologick´e obnovy v zem´ıch EU. Ve sv´e kaˇzdoroˇcn´ı zpr´avˇe hodnot´ı Evropsk´a komise pokroky v dosahov´an´ı c´ıl˚ u t´eto strategie s vyuˇzit´ım Evropsk´ ych struktur´aln´ıch ukazatel˚ u (European Structural Indicators). Mezi novˇe zaˇrazen´ ymi ukazateli se objevil poprv´e ukazatel charakterizuj´ıc´ı zdrav´ı obyvatel: Zdrav´a d´elka ˇzivota (Healthy Life Years - HLY ). Je definov´an jako pr˚ umˇern´ y poˇcet zb´ yvaj´ıc´ıch let ˇzivota, kter´e osoba v urˇcit´em vˇeku proˇzije v dobr´em zdrav´ı, tj. bez zdravotn´ıho omezen´ı. D˚ uraz je t´ım kladen nejen na celou d´elku ˇzivota ale i na jeho kvalitu, vyj´adˇrenou pr´avˇe zdrav´ım. Populaˇcn´ı projekce odhaduj´ı zv´ yˇsen´ı pod´ılu osob 65 let a starˇs´ıch v zem´ıch EU z 19 % v roce 2002 na 24 % do roku 2025. St´arnut´ı obyvatel Evropy bude m´ıt dalekos´ahl´e ekonomick´e a soci´aln´ı d˚ usledky a bude vyˇzadovat zmˇeny v alokaci zdroj˚ uv r´amci soci´aln´ıch a zdravotnick´ ych syst´em˚ u. Konstrukce ukazatele HLY vych´az´ı z hodnocen´ı vlastn´ıho zdrav´ı obˇcany a zahrnuje tak v sobˇe ˇsirokou ˇsk´alu aspekt˚ u zdrav´ı a vn´ım´an´ı kvality ˇzivota, ˇc´ımˇz poskytuje hlubˇs´ı n´ahled na jejich potˇreby. Pr´avˇe proto by mohl b´ yt HLY d˚ uleˇzit´ ym indik´atorem potenci´aln´ı popt´avky po sluˇzb´ach zdravotn´ı a dlouhodob´e p´eˇce, zvl´aˇstˇe pro starˇs´ı generaci obyvatel. Ke koordinaci aktivit souvisej´ıc´ıch s rozvojem a uplatˇ nov´an´ım tohoto ukazatele byl zah´ajen European Health Expectancy Monitoring Unit (EHEMU) Project. Jeho u ´kolem je: 1. zajistit kvalitu v´ ypoˇctu a spr´avnou interpretaci v´ ysledk˚ u, 2. zprostˇredkovat rozˇsiˇrov´an´ı nezbytn´ ych znalost´ı v kaˇzd´e ˇclensk´e zemi akt´er˚ um veˇrejn´eho zdrav´ı, 3. shromaˇzd’ovat data o d´elk´ach zdrav´ı za zemˇe EU, 4. vyv´ıjet webovou v´ yukovou aplikaci, slouˇz´ıc´ı k v´ ypoˇctu a interpretaci d´elek ˇzivota ve zdrav´ı, kter´a bude pˇr´ıstupn´a nejˇsirˇs´ı veˇrejnosti, 5. pˇrisp´ıvat ke zlepˇsov´an´ı a rozvoji Evropsk´eho syst´emu pro monitorov´an´ı zdrav´ı (European Health Monitoring System) v r´amci aktivit zamˇeˇren´ ych na zlepˇsov´an´ı kvality a srovnatelnosti dat v EU.
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
86
Ukazatel Zdrav´a d´elka ˇzivota je v tomto konceptu poˇc´ıt´an Sullivanovou metodou kombinac´ı u ´mrtnostn´ıch tabulek a vˇekovˇe specifick´ ych pod´ıl˚ u osob v populaci bez dlouhodob´eho omezen´ı sv´ ych aktivit. M´ıry prevalence vych´azej´ı z v´ ybˇerov´ ych ˇsetˇren´ı a jsou zaloˇzeny na ot´azce, ve kter´e respondenti hodnotili omezen´ı sv´ ych dlouhodob´ ych aktivit. Pro b´ yval´e zemˇe E15 byla data za roky 1995 – 2001 pˇrevzata z ˇsetˇren´ı European Community Household Panel (ECHP), za ostatn´ı st´aty bylo vyuˇzito dostupn´ ych u ´daj˚ u z n´arodn´ıch ˇsetˇren´ı. Ot´azka, z n´ıˇz byla Zdrav´a d´elka ˇzivota poˇc´ıt´ana, mˇela odpov´ıdat co nejv´ıce ot´azce z ˇsetˇren´ı ECHP, jej´ıˇz znˇen´ı a moˇzn´e odpovˇedi byly: Jste omezen/a ve sv´ ych kaˇzdodenn´ıch aktivit´ach nˇejak´ ym fyzick´ ym nebo psychic” k´ ym probl´emem, nemoc´ı nebo postiˇzen´ım (Ano, silnˇe omezen/a; Ano, omezen/a; Ne, ˇ byly pouˇzity u neomezen/a)“. Za CR ´daje roku 2002 poch´azej´ıc´ı z V´ ybˇerov´eho ˇset´ ˇren´ı o zdravotn´ım stavu ˇcesk´e populace v roce 2002 (HIS CR), kter´e provedl Ustav ˇ ´ ˇ zdravotnick´ ych informac´ı a statistiky Cesk´e republiky (UZIS CR). Plnˇe srovnateln´e u ´daje za vˇsechny st´aty EU by mˇely b´ yt dostupn´e aˇz ze spoleˇcn´ ych ˇsetˇren´ı Eurostat EU-Statistics on Income and Living Conditions survey (EU-SILC), s jehoˇz prov´adˇen´ım se zapoˇcalo v nˇekter´ ych zem´ıch od roku 2004. ˇ hodnota zdrav´e d´elky ˇzivota pˇri narozen´ı u muˇz˚ V roce 2002 ˇcinila v CR u 62,8 roku, u ˇzen 63,3. Aˇckoliv hodnoty stˇredn´ı d´elky ˇzivota celkem se u obou pohlav´ı liˇs´ı (u ˇzen byla v roce 2002 o 6,6 let delˇs´ı), hodnoty zdrav´e d´elky ˇzivota obou pohlav´ı se ˇ liˇs´ı o jen 0,5 roku. Zeny tedy sice ˇzij´ı d´ele, avˇsak ˇc´ast ˇzivota proˇzit´a v nemoci je u nich vyˇsˇs´ı neˇz u muˇz˚ u. Tato skuteˇcnost je platn´a i v r´amci ostatn´ıch zem´ı EU. ˇ a republika se v r´amci Evropsk´e unie ˇrad´ı k zem´ım s niˇzˇs´ı stˇredn´ı d´elkou Cesk´ ˇzivota. Stejnˇe tak je tomu u Polska a Mad’arska a dalˇs´ıch nov´ ych ˇclensk´ ych st´at˚ u. ˇ a Pokud bychom ukazatel hodnotili v kontextu b´ yval´e evropsk´e patn´actky, pak se Cesk´ republika pohybuje v´ yraznˇe pod jej´ım pr˚ umˇerem a je niˇzˇs´ı zhruba o 3,7 roku u muˇz˚ u ˇ edsko, Spanˇ ˇ a 2,9 roku u ˇzen. U muˇz˚ u vykazuje nejvyˇsˇs´ı stˇredn´ı d´elku ˇzivota Sv´ elsko ˇ a Norsko, u ˇzen jsou to Spanˇ elsko, It´alie a Francie. Ve srovn´an´ı s tˇemito zemˇemi se ˇ stˇredn´ı d´elka ˇzivota v Cesk´e republice liˇs´ı zhruba o 5 – 6 let u muˇz˚ u a 4 – 5 let u ˇzen. ˇ a republika se Pˇrekvapiv´e je vˇsak srovn´an´ı ukazatele zdrav´e d´elky ˇzivota9 . Cesk´ v nˇem posouv´a smˇerem k pr˚ umˇern´e hodnotˇe evropsk´e patn´actky. Nepˇr´ızniv´a hodnota ukazatele je zaznamen´ana u Mad’ar˚ u, Fin˚ u, Portugalc˚ u a Francouz˚ u. Nejl´epe naopak ˇ e ze srovn´an´ı vych´az´ı obyvatelstvo It´alie, Kypru a Belgie. U ˇzen je postaven´ı Cesk´ republiky obdobn´e, mezi zemˇe s nejniˇzˇs´ı zdravou d´elkou ˇzivota se ˇrad´ı Finsko, Maˇ d’arsko a Nizozemsko, nejlepˇs´ı hodnota ukazatele je zaznamen´ana v It´alii, Spanˇ elsku a Rakousku. ˇ st´ı muˇzi proˇzij´ı se zdravotn´ım omezen´ım v pr˚ Ceˇ umˇeru 13 % sv´e stˇredn´ı d´elky ˇzivota, coˇz je hodnota m´ırnˇe lepˇs´ı neˇz pr˚ umˇer evropsk´e patn´actky (14,9 %). Jejich stˇredn´ı d´elka ˇzivota je tedy niˇzˇs´ı ve srovn´an´ı s pr˚ umˇerem, maj´ı vˇsak vyˇsˇs´ı relativn´ı ˇc´ast proˇzitou ve zdrav´ı. Nejniˇzˇs´ı pod´ıl let ˇzivota se zdravotn´ım omezen´ım na celkov´e stˇredn´ı 9
zkratky pouˇzit´e v grafech 5.8, 5.9: eu15(zemˇe, kter´e byly ˇcleny EU pˇred 1. 5. 2004), at (Rakousko), ˇ ˇ be (Belgie), cy (Kypr), cz (Cesko), de (Nˇemecko), dk (D´ ansko), es (Spanˇ elsko), fi (Finsko), fr (Franˇ cie), gr (Recko), hu (Mad’arsko), ie (Irsko), it (It´ alie), nl (Nizozem´ı), no (Norsko), pl (Polsko), pt ˇ edsko), uk (Velk´ (Portugalsko), se (Sv´ a Brit´ anie)
´ 5.2. UKAZATELE UMRTNOSTI
87
Obr´azek 5.8: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı a jej´ı ˇc´ast proˇzit´a bez zdravotn´ıho omezen´ı – muˇzi – 2003
(zdroj: http://www.demografie.info)
Obr´azek 5.9: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı a jej´ı ˇc´ast proˇzit´a bez zdravotn´ıho omezen´ı – ˇzeny – 2003
(zdroj: http://www.demografie.info)
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
88
d´elce ˇzivota vykazuj´ı It´alie, Belgie, Kypr a Polsko, kde se pod´ıl pohyboval okolo 8 – 11 %, nejvyˇsˇs´ı hodnota byla naopak zaznamen´ana ve Finsku, Mad’arsku a Francii (v´ıce ˇ a republika dost´av´a zhruba na u ˇ edska, kter´e m´a sice neˇz 20 %). Tak se Cesk´ ´roveˇ n Sv´ ˇ 72,1), zat´ımco vˇsak Ceˇ ˇ si proˇzij´ı se zdranejdelˇs´ı stˇredn´ı d´elku ˇzivota (77,9 roku, CR ˇ votn´ım omezen´ım pouze 13 % t´eto d´elky, tj. 9,3 roku, u Sv´ed˚ u je to pˇribliˇznˇe 20 %, ˇ vyˇsˇs´ı (62,8) neˇz ve tj. v´ıce neˇz 15 let a celkov´a stˇredn´ı d´elka zdrav´eho ˇzivota je v CR ˇ edsku (62,5). Nepˇr´ızniv´a situace je v Mad’arsku, kde je n´ızk´a hodnota jak celkov´e, Sv´ tak zdrav´e d´elky ˇzivota a poˇcet let proˇzit´ ych se zdravotn´ım omezen´ım je relativnˇe vysok´ y (Hrkal, Daˇ nkov´a, 2005). ˇ sky proˇzij´ı se zdravotn´ım omezen´ım t´emˇeˇr 20 % sv´eho U ˇzen je situace obdobn´a. Ceˇ ˇzivota, coˇz pˇribliˇznˇe odpov´ıd´a hodnotˇe za EU 15. I kdyˇz se tedy stˇredn´ı d´elka ˇzivota celkem od pr˚ umˇeru v´ yraznˇe liˇs´ı, pod´ıl let proˇzit´ ych se zdravotn´ım omezen´ım je zde ˇ edsku. Nejniˇzˇs´ı pˇribliˇznˇe stejn´ y a zdrav´a d´elka ˇzivota odpov´ıd´a zhruba Francii ˇci Sv´ pod´ıl let proˇzit´ ych se zdravotn´ım omezen´ım zaznamen´av´ame v It´alii, Polsku, na Kypru (10 – 15 %), nejvyˇsˇs´ı naopak ve Finsku, Nizozemsku a Mad’arsku. Mad’arsko se tak opˇet vyznaˇcuje n´ızkou hodnotou nejen celkov´e, ale i zdrav´e d´elky ˇzivota. ˇ 9,5 let a pˇredstavuje tak Zdrav´a d´elka ˇzivota ve vˇeku 65 let ˇcin´ı u muˇz˚ u v CR pˇribliˇznˇe 68 % z celkov´e d´elky ˇzivota v tomto vˇeku, u ˇzen je pod´ıl niˇzˇs´ı (58 %) a zdrav´a d´elka ˇzivota je t´emˇeˇr shodn´a jako u muˇz˚ u, a to 10 let. Tˇemito hodnotami se ˇ CR opˇet velice bl´ıˇz´ı pr˚ umˇeru EU 15.
5.3
Historick´ y v´ yvoj a aktu´ aln´ı situace
Aˇz zhruba do poˇc´atku 19. stol. byl svˇet z demografick´eho hlediska v´ıcem´enˇe homogenn´ı. Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti se pohybovala kolem 30 – 35‰. Pozdˇeji se ve vyspˇel´ ych populac´ıch zaˇcala jej´ı hodnota sniˇzovat – bˇehem asi 150 let klesla na u ´roveˇ n okolo 10‰. K poklesu u ´mrtnosti doch´az´ı poprv´e ve svetˇe koncem 18. stolet´ı. D˚ uvodem jsou pˇredevˇs´ım omezen´ı p˚ usoben´ı epidemi´ı, zv´ yˇsen´ı produkce potravin, technick´ y pokrok, zlepˇsen´ı dopravy a hlavnˇe pokroky v medic´ınˇe – napˇr.: • v roce 1796 oˇckov´an´ı proti neˇstovic´ım, • v 19. stol. l´eˇcen´ı horeˇcky omladnic, • 1882 – Koch objevuje bacil tuberkul´ozy, • 1892 – s´erum proti z´aˇskrtu, • 1907 – Jansk´eho objev kren´ıch skupin Pokles hmu byl v´ ystiˇzn´ ym ukazatelem soci´aln´ıho pokroku v ˇsirok´em slova smyslu. Nejprve poklesla hmu v dlouholet´ ych pr˚ umˇerech pod 30 ‰ ve skandin´avsk´ ych zem´ıch ˇ edsko) ve 2. polovine. 18. stol., pˇred rokem 1800 jeˇstˇe ve Velk´e (Norsko, D´ansko,Sv´ Brit´anii, ve 30. letech 19. stol. ve Francii, v 70. letech 19. stol. u n´as. Trvale pod 20 ‰ ˇ edsku, klesla hmu v polovinˇe 19. stol. v Norsku, kolem roku 1860 v D´ansku, 1870 ve Sv´
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
89
1890 ve Velk´e Brit´anii a Belgii, na pˇrelomu stolet´ı ve Francii a Nˇemecku a okolo 1910 na naˇsem u ´zem´ı. V pr˚ ubˇehu 20. stolet´ı se d´ale hmu sniˇzovala. V letech 1965 - 1973 klesla na 14 ‰ v celosvˇetov´em pr˚ umˇeru (Afrika ale 21‰, Asie 16 ‰, Amerika a Evropa kolem 10 ‰, nejvˇetˇs´ıch hodnot hmu dosahovala z´apadn´ı a stˇredn´ı Afrika – 24 ‰, nejniˇzˇs´ıch Japonsko – 7‰). V roce 1976 ˇcinil odhad tohoto ukazatale pro cel´ y svˇet 12‰, v souˇcasn´e dobˇe klesl na u ´roveˇ n 9‰. Existuj´ı pˇritom znaˇcn´e region´aln´ı rozd´ıly. Sniˇzov´an´ım u ´mrtnosti v rozvojov´ ych zem´ıch (zvl´aˇstˇe v Africe) se z´ uˇzilo variaˇcn´ı rozpˇet´ı mezi st´aty asi na 5 – 20 ‰ v prvn´ı polovinˇe 90. let. Plat´ı pˇritom, ˇze ˇc´ım menˇs´ı celky, t´ım maj´ı extr´emnˇejˇs´ı hmu. Souˇcasn´e hodnoty kolem 20 ‰ vypov´ıdaj´ı o intenzitˇe u ´mrtnosti evropsk´ ych populac´ı v 19. stol. N´ızk´e hodnoty u menˇs´ıch populac´ı vˇsak ztr´acej´ı svou vypov´ıdac´ı schopnost, nebot’ je velmi v´ yznamnˇe ovlivˇ nuje vˇekov´a struktura.
5.3.1
´ Umrtnost ve svˇ etˇ e
Mezi jednotliv´ ymi populacemi jsou v´ yrazn´e rozd´ıly a zejm´ena v zem´ıch s vyˇsˇs´ı u ´rovn´ı u ´mrtnosti je moˇzno v nˇekter´ ych vˇekov´ ych skupin´ach nach´azet nad´ umrtnost ˇzen (v prvn´ım roce ˇzivota u chlapc˚ u vˇzdy vyˇsˇs´ı, uˇz ve vˇeku 1 – 4 let je i u ˇzen vyˇsˇs´ı (Egypt, Mexiko, Indie, P´akist´an). Nad´ umrtnost ˇzen v mladˇs´ım vˇeku a v reprodukˇcn´ım obdob´ı byla ˇcast´a napˇr´ıklad jeˇstˇe poˇc´atkem 20. stolet´ı i v Evropˇe a Japonsku. Vyˇsˇs´ı u ´mrtnost ˇzen v reprodukˇcn´ım obdob´ı je spojov´ana s u ´mrtnost´ı mateˇrskou, tj. u ´mrtnost spojovan´a s tˇehotenstv´ım, porodem nebo ˇsestinedˇel´ım. Rozd´ıly v u ´mrtnosti muˇz˚ u a ˇzen ve vˇeku 20 – 30 let jsou v populac´ıch s n´ızkou intenzitou u ´mrtnosti spojov´any s vˇetˇs´ım rizikem u ´raz˚ u u muˇz˚ u (autonehody, sluˇzba v arm´adˇe). Druh´ y extr´em nad´ umrtnosti muˇz˚ u mezi 40 – 60 lety nen´ı vˇzdy jeˇstˇe vysvˇetliteln´ y, ale existuj´ı v´ yrazn´e souvislosti s nemocemi obˇehov´eho u ´stroj´ı a novotvary. Zvl´aˇst’ velk´e rozd´ıly v intenzitˇe u ´mrtnosti u st´at˚ u s rozd´ılnou ekonomickou u ´rovn´ı jsou ve vˇeku 1 – 4 let´ ych (variaˇcn´ı ˇs´ıˇre 1 – 40 ‰ ve svˇetˇe). V t´eto kategorii pozorujeme nejvˇetˇs´ı pokles u ´mrtnosti ve svˇetˇe. Pot´e se % sn´ıˇzen´ı intenzity u ´mrtnosti zmenˇsuje aˇz do vˇeku 90 let, kde uˇz k ˇz´adn´emu sniˇzov´an´ı nedoch´az´ı (pˇrirozen´a d´alka lidsk´eho ˇzivota). Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı dos´ahla ve svˇetˇe v obdob´ı 2005 – 2010 podle UN World Population Procpects (2006 Revision) hodnoty 67,2 roku (65,0 rok˚ u pro muˇze a 69,5 roku pro ˇzeny), podle CIA World Factbook 2009 ˇcin´ı 66,57 rok˚ u (64,52 let pro muˇze a 68,76 let pro ˇzeny). Pro mnoh´e zemˇe s nejniˇzˇs´ımi hodnotami nadˇeje doˇzit´ı, napˇr. Svazijsko, Botswana, Lesotho, Zimbabwe, JAR, Namibie, Zambie, Malavi, Stˇredoafrick´a republika, Mosambik a Guinea-Bissau, jsou typick´e velmi vysok´e poˇcty nemocn´ ych HIV/AIDS s hodnotami prevalence dospˇel´ ych pohybuj´ıc´ımi se v rozmez´ı od 10 % do 38,8 %.
90
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
Obr´azek 5.10: Hrub´a m´ıra u ´mrtnosti ve svˇetˇe – 2009
(zdroj: http://chartsbin.com/view/exu)
Obr´azek 5.11: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı ve svˇetˇe – 2005 – 2010 – muˇzi
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List of countries by life expectancy)
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
91
Obr´azek 5.12: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı ve svˇetˇe – 2005 – 2010 – ˇzeny
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List of countries by life expectancy)
5.3.2
´ Umrtnost v r´ amci Evropy
Procesy u ´mrtnosti a porodnosti pˇredstavuj´ı dvˇe hlavn´ı sloˇzky demografick´e reprodukce. Ve vyspˇel´ ych zem´ıch se vˇsak vliv u ´mrtnosti na populaˇcn´ı v´ yvoj postupnˇe sniˇzuje. Jedn´ım z charakteristick´ ych rys˚ u modern´ı spoleˇcnosti je prodluˇzov´an´ı d´elky lidsk´eho ˇzivota. Zlepˇsov´an´ı u ´rovnˇe u ´mrtnosti v evropsk´ ych zem´ıch zaznamen´av´ame jiˇz od konce 18. stolet´ı, k nejv´ yraznˇejˇs´ım zmˇen´am vˇsak doˇslo v prvn´ı polovinˇe 20. stol. a s r˚ uznou intenzitou pokraˇcuj´ı do souˇcasnosti. Rozd´ıly v u ´rovni u ´mrtnosti mezi st´aty Evropy se neust´ale sniˇzuj´ı, st´ale vˇsak pˇretrv´avaj´ı. Kolem roku 1930 byla stˇredn´ı d´elka ˇzivota v z´apadn´ı a severn´ı Evropˇe asi o 10 let vyˇsˇs´ı neˇz v ostatn´ıch evropsk´ ych regionech (Kalibov´a a kol., 2009). Po druh´e svˇetov´e v´alce doˇslo v d˚ usledku rozˇs´ıˇren´ı antibiotik a prudk´eho u ´stupu infekˇcn´ıch chorob k dalˇs´ımu v´ yrazn´emu zlepˇsen´ı u ´mrtnostn´ıch pomˇer˚ u. Rozd´ıly v nadˇeji doˇzit´ı mezi evropsk´ ymi st´aty se postupnˇe sniˇzovaly, v prvn´ı polovinˇe 60. let uˇz byly niˇzˇs´ı neˇz 5 let. Od 60. let bylo moˇzno sledovat odliˇsn´ y v´ yvoj intenzity u ´mrtnosti ve vyspˇel´ ych evropsk´ ych zem´ıch a v (dnes jiˇz b´ yval´ ych) socialistick´ ych zem´ıch. Zat´ımco v zem´ıch severn´ı, z´apadn´ı a jiˇzn´ı Evropy se u ´mrtnostn´ı pomˇery postupnˇe zlepˇsovaly, v socialistick´ ych nadˇeje doˇzit´ı u muˇzsk´e ˇc´asti populace stagnovala, v nˇekter´ ych st´atech se zaˇcala dokonce sniˇzovat. V´ yvoj u ´rovnˇe u ´mrtnosti ve stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe byl tak v naprost´em kontrastu s v´ yvojem ve zbytku Evropy. Zdravotn´ı stav obyvatel b´ yval´ ych socialistick´ ych zem´ı byl negativnˇe ovlivˇ nov´an zhorˇsov´an´ım ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, nezdrav´ ym zp˚ usobem ˇzivota a nevhodn´ ymi stravovac´ımi n´avyky. Zaost´av´an´ı u ´rovnˇe zdravotnictv´ı a zdravotn´ı p´eˇce v´ yvoj u ´mrtnosti ovlivnilo samozˇrejmˇe tak´e. V 90. letech zaznamenala vˇetˇsina zem´ı stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy pozvoln´e zlepˇsov´an´ı u ´mrtnostn´ıch pomˇer˚ u a r˚ ust nadˇeje doˇzit´ı. Zlepˇsov´an´ı u ´mrtnostn´ıch pomˇer˚ u a s n´ım spojen´e prodluˇzov´an´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota je jedn´ım ze spoleˇcn´ ych rys˚ u pro vˇetˇsinu st´at˚ u EU. Nad´ale vˇsak pˇretrv´avaj´ı v´ yrazn´e rozd´ıly v u ´rovni u ´mrtnosti mezi ˇ e republice se v letech z´apadn´ı Evropou a zemˇemi stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy. V Cesk´
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
92
1990 – 2000 zv´ yˇsila nadˇeje doˇzit´ı muˇz˚ u o t´emˇeˇr 4 roky, ˇzen o necel´e 3 roky, pro poˇ a rovn´an´ı: v pˇr´ıpadˇe Slovenska to byly 2,5 roku u muˇz˚ u a necel´e 2 roky u ˇzen. Cesk´ republika se tak mezi zemˇemi stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy dostala v souˇcasnosti na pˇredn´ı m´ısto v hodnot´ach nadˇeje doˇzit´ı u obou pohlav´ı (muˇzi 74 let, ˇzeny 80 let), ve srovn´an´ı s ostatn´ı Evropou jsou vˇsak tyto hodnoty st´ale n´ızk´e. V souˇcasn´e dobˇe ˇ ycarsku, pro ˇzeny t´eˇz dosahuje nadˇeje doˇzit´ı nejvyˇsˇs´ıch hodnot ve Skandin´avii a ve Sv´ ve Francii. Obr´azek 5.13: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı v EU 2006 – 2008
90
80
70
60
50
40
muži 2008 ženy 2008
30
20
10
Švédsko
Velká Británie
SR
!"#$%&'(
Slovinsko
Rumunsko
Portugalsko
Polsko
Malta
Nizozemí
Litva
Lucembursko
Lotyšsko
Itálie
Irsko
()*)+,%&
'#$%&
Francie
!"#$%&
Finsko
Dánsko
Estonsko
!
Kypr
Bulharsko
Belgie
Rakousko
0
(zdroj: http://www.ined.fr/en/pop figures/developed countries/life expectancy birth/)
Nadˇeje doˇzit´ı v Evropˇe v´ yznamnˇe vzrostla jak u muˇz˚ u, tak u ˇzen, stejnˇe jako v dalˇs´ıch regionech svˇeta. A tento trend bude nad´ale pokraˇcovat. V roce 2004 dosahovala stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı chlapc˚ u 75,2 let, zat´ımco u dˇevˇcat byla o 6 let vyˇsˇs´ı (81,5 roku). I zde pˇretrv´avaj´ı dosti velk´e rozd´ıly v hodnot´ach tohoto ukazatele. V roce 2008 byla nejniˇzˇs´ı nadˇeje doˇzit´ı muˇz˚ u zaznamen´ana v Litvˇe (65,3 let) a nejvyˇsˇs´ı ˇ edsku a na Kypru (oba st´aty 78,8 let). V pˇr´ıpadˇe ˇzen bylo rozpˇet´ı hodnot uˇzˇs´ı: ve Sv´ ˇ od 76,6 let v Bulharsku po 85,2 ve Spanˇ elsku (viz graf 5.13). V 60. letech minul´eho stolet´ı byly rozd´ıly ve stˇredn´ı d´elce ˇzivota mezi pohlav´ımi spojov´any s daleko vyˇsˇs´ı u ´mrtnost´ı muˇz˚ u neˇz ˇzen. V 80. letech doˇslo ke sn´ıˇzen´ı t´eto diference nejprve v severo-z´apadn´ı Evropˇe a pozdˇeji, v 90. letech i v Evropˇe jiˇzn´ı. V posledn´ıch letech, jsou rozd´ıly v nadˇeji doˇzit´ı muˇz˚ u a ˇzen nad´ale sniˇzov´any, nebot’
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
93
Tabulka 5.8: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota v ˇcesk´ ych zem´ıch muˇzi
ˇzeny stˇredn´ı d´elka ˇzivota 0 20 60 13,73 50,79 44,58 14,37 57,52 47,99 14,81 60,48 49,39
obdob´ı 1920 - 22 1929 - 32 1937
0 47,65 53,68 56,47
20 43,38 45,39 46,74
40 28,03 28,94 29,70
rozd´ıl
8,82
3,36
1,67 1,08 9,69 4,81 (zdroj: Kuˇcera, 1994)
40 29,30 31,35 32,16
60 14,31 15,58 16,11
rozd´ıl ve vˇeku 0 3,14 3,84 4,01
2,86
1,80
x
r˚ ust nadˇeje doˇzit´ı ˇzen se trochu sn´ıˇzil. V EU m˚ uˇze b´ yt sbliˇzov´an´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota d˚ usledkem toho, ˇze se st´av´a ˇzivotn´ı styl m˚ uˇz˚ u a ˇzen ˇc´ım d´al t´ım v´ıce podobnˇejˇs´ı – napˇr. st´ale m´enˇe muˇz˚ u pracuje v zamˇestn´an´ıch, ve kter´ ych je vyˇzadov´ana fyzick´a s´ıla (zemˇedˇelstv´ı, tˇeˇzba, ˇzelez´arny, ocel´arny apod.) I pˇresto vˇsak z˚ ust´av´a u ´mrtnost muˇz˚ u trvale st´ale vyˇsˇs´ı neˇz u ´mrtnost ˇzen po celou dobu ˇzivota muˇz˚ u a s ohledem na vˇsechny hlavn´ı pˇr´ıˇciny jejich u ´mrt´ı. S prodluˇzuj´ıc´ı se d´elkou ˇzivota se zvyˇsuje z´ajem o problematiku starˇs´ıch generac´ı at’ uˇz v jejich fungov´an´ı jako potenci´aln´ıch zamˇestnanc˚ u, ˇci jako spotˇrebitel˚ u formuj´ıc´ıch specifick´ y trh. R˚ ust d´elky ˇzivota m˚ uˇze b´ yt v tomto ohledu sledov´an pomoc´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota ve vˇeku 65 let: v roce 2008 mohl pr˚ umˇern´ y 65-let´ y muˇz v Litvˇe oˇcek´avat, ˇze proˇzije jeˇstˇe 12,7 let ˇzivota, ve Francii 18,2 let. Nadˇeje doˇzit´ı 65-let´ ych ˇzen byla vyˇsˇs´ı, od 16,3 let v Bulharsku po 22,7 let ve Francii (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ statistics explained/index.php/Life expectancy statistics).
5.3.3
V´ yvoj u ´ mrtnosti ˇ cesk´ e a slovensk´ e populace ve 20. a 21. stol.
1918 – 1937 Obyvatelstvo b´ yval´ ych rakousk´ ych zem´ı mˇelo trvale vysokou u ´mrtnost, a nepˇr´ızniv´a ˇ ych zem´ıch. V dobˇe u ´roveˇ n specifick´ ych u ´mrtnost´ı se pochopitelnˇe projevila tak´e v Cesk´ v´alky se ukazatel obecn´e u ´mrtnost´ı jeˇstˇe o nˇeco zv´ yˇsil, nejvyˇsˇs´ı u ´mrtnost byla vˇsak aˇz v roce 1918, vlivem pandemie ˇspanˇelsk´e chˇripky (236 tis. zemˇrel´ ych – 23,6 na 1 000 obyvatel). V dalˇs´ıch letech doˇslo k poklesu, norm´alnˇejˇs´ı u ´rovnˇe bylo dosaˇzeno aˇz v letech 1923 – 1925. S nevelk´ ymi v´ ykyvy se pak roˇcn´ı poˇcty zemˇrel´ ych udrˇzovaly (v z´avislosti na epidemiologick´e situaci – chˇripky 1927, 1929) nad u ´rovn´ı 140 tis. roˇcnˇe (13 – 15‰). Podobnˇe jako v ˇcesk´ ych zem´ıch, tak´e na Slovensku byla u ´mrtnost obyvatelstva nepˇr´ıznivˇe vysok´a. Mˇelo to pˇr´ımo historick´e koˇreny. Srb (2002) odhaduje na z´akladˇe ˇ pozdˇejˇs´ıch vztah˚ u ukazatel˚ u u ´mrtnosti v Cesku a na Slovensku, ˇze: ”v pr˚ umˇeru let 1869 – 1880 byla nadˇeje doˇzit´ı tehdy narozen´ ych dˇet´ı v u ´hrnu obou pohlav´ı na Sloven-
94
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
Tabulka 5.9: Stˇredn´ı d´elka ˇzivota na Slovensku podle u ´mrtnostn´ıch tabulek 1869 – 1880 aˇz 1937 obdob´ı obˇe muˇzi ˇzeny obdob´ı obˇe muˇzi ˇzeny pohlav´ı pohlav´ı 1869 - 18801 32,40 31,50 33,20 1920 - 1922 44,25 43,38 45,12 1900 - 19012 37,57 36,54 38,64 1930 - 19323 50,42 49,13 51,71 2 1910 - 1911 41,46 40,16 42,77 1937 53,27 51,84 54,70 (zdroj: Srb, 2002) 1 2 3
odhad autora, J. Grunt (Demografie, 1964, ˇc.2), V´ yskumn´e demografick´e centrum, Bratislava.
sku pouze 32,4 roku, u muˇz˚ u dokonce jen 31,5 roku, kdeˇzto u ˇzen alespoˇ n 33,20 roku. Prvn´ı u ´mrtnostn´ı tabulky vypoˇcten´e v polovinˇe 60. let minul´eho stolet´ı J. Gruntem za obdob´ı 1900 – 1901 posunuly ukazatel stˇredn´ı d´elky ˇzivota (nadˇeje doˇzit´ı) na 37,57 roku, u muˇz˚ u na 36,51 a u ˇzen na 38,64 roku. J. Grunt byl i autorem u ´mrtnostn´ıch tabulek za obdob´ı 1910 – 1911”. Velmi nepˇr´ızniv´a byla pˇredevˇs´ım kojeneck´a u ´mrtnost. Jestliˇze v posledn´ıch pˇredv´aleˇcn´ ych letech um´ıralo v ˇcesk´ ych zem´ıch v prvn´ım roce ˇzivota 189 dˇet´ı z 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych a v dobˇe v´alky jen o m´alo m´enˇe, z poˇc´ateˇcn´ıch 168 ‰ (pr˚ umˇer let ´ 1920 – 1921) se sn´ıˇzila kojeneck´a u ´mrtnost na 103 ‰ (pr˚ umˇer let 1935 – 1937). Uroveˇ n kojeneck´e u ´mrtnosti byla v´ yraznˇe diferencov´ana podle spoleˇcensk´ ych skupin: nejniˇzˇs´ı ve skupinˇe u ´ˇredn´ık˚ u, ve skupin´ach dˇeln´ık˚ u a samostatn´ ych roln´ık˚ u v´ıce neˇz dvojn´asobn´a (Kuˇcera, 1994). Ponovorozeneck´a u ´mrtnost (od 28 dn˚ u do 1 roku) byla trvale vyˇsˇs´ı neˇz novorozeneck´a (do 28 dn˚ u) a to zpoˇc´atku o v´ıce neˇz o 90 ‰, nakonec o 57 ‰ (novorozeneck´a ˇcinila 46 ‰). To znamen´a, ˇze i v dobˇe nejniˇzˇs´ı u ´mrtnosti kojenc˚ u pˇripadalo na zemˇrel´e v rozmez´ı 28 dn˚ u aˇz 1 roku 55 % zemˇrel´ ych kojenc˚ u. Tak´e Slovensko vstupovalo do nov´eho st´atu v roce 1918 s vysok´ ymi ukazateli jak kojeneck´e, tak jejich d´ılˇc´ıch u ´mrtnost´ı. V pr˚ umˇeru let 1920 – 1924 pˇredstavovala 173,0 a v letech 1925 – 1929 dokonce 173,4 zemˇrel´ ych kojenc˚ u na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych. Pˇri porodnosti 35,4 a 31,1 promile to znamenalo neobyˇcejnˇe extenzivn´ı reprodukci obyvatelstva Slovenska. Ukazatel novorozeneck´e u ´mrtnosti mˇel v t´ ychˇz obdob´ıch hodnoty 66,7 a 65,2 promile a jej´ı pod´ıl na u ´hrnu kojeneck´e u ´mrtnosti - 38,6 % a 37,6 % – znamenal, ˇze na vysok´e u ´mrtnosti kojenc˚ u se pod´ılela v pˇrev´aˇzn´e m´ıˇre u ´mrtnost starˇs´ıch kojenc˚ u, u ´mrtnost ponovorozeneck´a. To ovˇsem z´aroveˇ n svˇedˇcilo o tom, ˇze zat´ımco l´ekaˇrsk´a p´eˇce u ´mrtnost kojenc˚ u jeˇstˇe jakˇz-takˇz zvl´adala, dom´ac´ı p´eˇce o starˇs´ı kojence byla zcela nedostateˇcn´a (Srb, 2002). O nepomˇeru mezi novorozeneckou a ponovorozeneckou u ´mrtnost´ı na Slovensku i v dalˇs´ıch letech svˇedˇc´ı ukazatele i za dalˇs´ı sledovan´a obdob´ı. Jeˇstˇe v letech 1935 – 1937, kojeneck´a u ´mrtnost byla o 16,4 % niˇzˇs´ı neˇz v letech 1925 aˇz 1929, sn´ıˇzen´ı obou jejich sloˇzek neodpov´ıdalo tehdy jiˇz zlepˇsen´ ym soci´aln´ım pomˇer˚ um: novorozeneck´a u ´mrtnost se sn´ıˇzila o 16,9 %, ponovorozeneck´a u ´mrtnost klesla dokonce jen o 16,1 %. Jej´ı pod´ıl na celkov´e kojeneck´e u ´mrtnosti z˚ ustal nad´ale vysok´ y: 63,6 resp. 62,6 %. Pod hladinu
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
95
100,0 zemˇrel´ ych kojenc˚ u na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych klesl ukazatel teprve po v´alce v roce 1952, avˇsak tehdy razantnˇe a z roku na rok ze 102,3 v roce 1951 na 74,4 v roce 1952 (Srb, 2002). Obdobnˇe byla v ˇcesk´ ych zem´ıch zpoˇc´atku vysok´a i u ´mrtnost dˇet´ı do 15 let, postupnˇe v´ yraznˇejˇs´ı sn´ıˇzen´ı bylo zjiˇstˇeno jen u dˇet´ı 1-4let´ ych. Specifick´a u ´mrtnost klesala s nˇekter´ ymi nepravidelnostmi ve vˇsech vˇekov´ ych skupin´ach, ale pomˇernˇe pomalu, o nˇeco rychleji u ˇzen neˇz u muˇz˚ u. Historick´a anom´alie ve vyˇsˇs´ı specifick´e u ´mrtnosti ˇzen neˇz muˇz˚ u zjiˇstˇen´a jeˇstˇe v roce 1924 ve vˇeku nejvyˇsˇs´ı plodnosti 25 – 34 let, pozdˇeji zanikla. Specifick´e u ´mrtnosti vzr˚ ustaly s vˇekem pomˇernˇe strmˇe, zvl´aˇstˇe ve vˇeku nad 50 let. ˇ Jako v Cesku, tak i na Slovensku byla tato u ´mrtnost - ve vztahu k relativnˇe vysok´e u ´rovni medic´ıny - vysok´a. Jej´ı sniˇzov´an´ı ve dvac´at´ ych letech sice bylo pˇr´ızniv´e, avˇsak nad´ale bylo dosahov´ano jen relativnˇe pˇr´ıznivˇejˇs´ıch hladin. V letech 1925 – 1929 byla u ´mrtnost dˇet´ı ve vˇeku 1 - 4 roky o 25,6 % niˇzˇs´ı neˇz v letech 1920 – 1924, u ´mrtnost dˇet´ı ve vˇeku 5 – 9 let klesla o 23,5 % a dˇet´ı ve vˇeku 10 - 14 let se sn´ıˇzila o 21,1 %, avˇsak i v tomto druh´em obdob´ı to znamenalo, ˇze na 100 000 dˇet´ı v dˇetsk´em vˇeku um´ıralo roˇcnˇe 16 % dˇet´ı z kohorty 1 – 4 let´ ych, kolem 4 % z kohorty 5 – 9 let´ ych a 3 % z kohorty 10 – 14 let´ ych dˇet´ı (Srb, 2002). Vlivem byt’ pomal´eho poklesu specifick´ ych u ´mrtnost´ı postupnˇe vzr˚ ustala podle Kuˇcery (1994) stˇredn´ı d´elka ˇzivota – z pˇredv´aleˇcn´ ych necel´ ych 45 rok˚ u na 49 po v´alce a na pouh´ ych 58,5 roku v roce 1937. Pr˚ umˇern´e roˇcn´ı prodluˇzov´an´ı nadˇeje doˇzit´ı ˇcinilo jen 0,6 roku. Pˇritom pˇrev´aˇzn´a ˇc´ast tohoto prodlouˇzen´ı byla d˚ usledkem poklesu kojeneck´e a dˇetsk´e u ´mrtnosti; stˇredn´ı d´elka ˇzivota ve vˇeku 40, resp. 60 let vzrostla v roˇcn´ım pr˚ umˇeru jen o desetinu roku, tedy zcela bezv´ yznamnˇe. Zdravotn´ı stav starˇs´ıho obyvatelstva byl zˇrejmˇe silnˇe zat´ıˇzen“ str´ad´an´ım za v´alky (u 250 tis. invalid˚ u ” ˇ v Ceskoslovensku n´asledky v´aleˇcn´ ych zranˇen´ı) a jen m´ırn´e zlepˇsov´an´ı hygieny a p´eˇce o vlastn´ı zdrav´ı se negativnˇe prom´ıtalo u vˇetˇsiny obyvatelstva. Pokud jde o pˇr´ıˇciny smrti, nejsou zpracovan´e u ´daje plnˇe srovnateln´e (revize mezin´arodn´ı statistick´e klasifikace 1929 byla uplatnˇena aˇz pˇri zpracov´an´ı za rok 1931), a ani obsahovˇe, tj. kvalitou zjiˇst’ov´an´ı pˇr´ıˇciny smrti, nebyly tehdejˇs´ı u ´daje dost spolehliv´e pro hodnocen´ı zmˇen u ´mrtnosti. Z pˇrepoˇct˚ u je obecnˇe zˇrejm´e, ˇze se sniˇzoval pod´ıl zemˇrel´ ych na nemoci infekˇcn´ı, zat´ımco nar˚ ustal pod´ıl zemˇrel´ ych na nemoci srdce a novotvary. ˇ Ceskoslovensko mˇelo dlouhodobˇe vysokou nemocnost a u ´mrtnost na tuberkul´ozu. ˇ Na jej´ı vˇsechny formy zemˇrelo v roce 1920 v Cesk´ ych zem´ıch 15 % z celkov´eho poˇctu zemˇrel´ ych, v roce 1937 jeˇstˇe 9,2 %. V relaci na 100 000 obyvatel se u ´mrtnost v tˇechto ˇ letech sn´ıˇzila o 55 %. Cesk´e zemˇe vˇsak zdˇedily“ z doby, kdy byly souˇc´ast´ı Rakouska, ” tak´e vysokou sebevraˇzednost. ˇ ych zem´ı plynule sniˇzovala, ale V letech 1920 – 1937 se u ´mrtnost obyvatelstva Cesk´ pomˇernˇe pomalu, taˇzke stˇredn´ı d´elka ˇzivota z˚ ust´avala n´ızk´a. Na nepˇr´ızniv´e u ´rovni z˚ ust´avala pˇredevˇs´ım kojeneck´a u ´mrtnost a u ´mrtnost starˇs´ıho obyvatelstva. K rychejˇs´ımu poklesu u ´mrtnosti chybˇely kromˇe zdravotnick´e koncepce pˇredevˇs´ım v obdob´ı
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
96
Tabulka 5.10: Poˇcty zemˇrel´ ych a u ´mrtnost podle pˇr´ıˇcin v ˇcesk´ ych zem´ıch 1920 – 1937 tˇr. pˇr´ıˇciny smrti (MSK) celkem I. - TBC II. VI. VII. VIII. IX. XVI. XVII. ostatn´ı
poˇcty zemˇrel´ ych 1920 1930 1937 176 562 142 159 139 558 37 909 26 480 10 465 18 784 17 072 22 439 15 728 27 274 6 370 20 521
22 523 16 171 14 748 14 030 23 891 16 979 11 996 14 049 7 692 16 251
na 1 000 obyv. 1920 1930 1937 17,69 13,35 12,82
18 623 3,80 2,12 12 851 2,65 1,52 16 527 1,05 1,38 13 589 1,88 1,32 30 318 1,71 2,24 16 151 2,25 1,59 8 436 1,57 1,13 13 281 2,73 1,32 7 305 0,64 0,72 15 328 2,06 1,53 (zdroj: Kuˇcera, 1994)
1,71 1,18 1,52 1,25 2,78 1,48 0,78 1,22 0,67 1,41
ze 100 zemˇrel´ ych 1920 1930 1937 100,0 100,0 100,0 21,5 15,0 5,9 10,6 9,7 12,7 8,9 15,5 3,6 11,6
15,8 11,4 10,4 9,9 16,8 12,0 8,4 9,9 5,4 11,4
13,4 9,2 11,8 9,7 21,7 11,6 6,1 9,5 5,2 11,0
I. - nemoci infekˇcn´ı a parazit´arn´ı; II. - novotvary; VI. - nemoci nervov´eho u ´stroj´ı; VII. - nemoci c´evn´ı; VIII. - nemoci d´ ychac´ıho u ´stroj´ı; IX. - nemoci tr´avic´ıho u ´stroj´ı; XVI. - chorobn´e pˇr´ıznaky; XVII. - u ´razy a otravy krize tak´e vˇetˇs´ı finanˇcn´ı prostˇredky pro st´atn´ı zdravotn´ı spr´avu. Za velmi pˇr´ızniv´e lze oznaˇcit v´ yrazn´e sn´ıˇzen´ı u ´mrtnosti na TBC, kter´a vˇsak z˚ ustala soci´aln´ı“ nemoc´ı. ” D˚ usledkem nepˇr´ızniv´e u ´rovnˇe u ´mrtnosti byl extenzivn´ı zp˚ usob reprodukce, kdy vˇeku 15 let se doˇz´ıvalo jen 86,5 % ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı (1937). Bˇehem cel´e prvn´ı republiky se zdravotn´ı stav obyvatelstva ˇcesk´ ych zem´ı i Slovenska sice vyv´ıjel k relativn´ımu zlepˇsov´an´ı, ukazatele u ´mrtnosti vˇsak z˚ ust´avaly nepˇr´ızniv´e a zaost´avaly za ostatn´ımi vyspˇel´ ymi zemˇemi. Situace se zlepˇsila aˇz po druh´e svˇetov´e v´alce.
1938 – 1944 ´ Umrtnost se v tomto obdob´ı zvyˇsovala. Prokazuj´ı to podle Kuˇcery (1994) u ´daje za ˇcesk´e obyvatelstvo Protektor´atu, ale i se zapoˇcten´ım dat za nˇemeck´e obyvatelstvo v nˇem ˇzij´ıc´ı. Vzestup roˇcn´ıch poˇct˚ u zemˇrel´ ych byl t´emˇeˇr nepˇretrˇzit´ y a pˇritom nejsou tyto u ´daje u ´pln´e, nebot’ v nich nejsou zahrnuta u ´mrt´ı napˇr. v terez´ınsk´em ghetu i ˇ ych zem´ı (nasazen´ı do pr´ace v R´ ˇ ıˇsi). Pˇr´ım´e n´asledky v´alky se v pomimo u ´zem´ı Cesk´ ˇctech zemˇrel´ ych v Protektor´atˇe projevily aˇz v roce 1944, a to v nevelk´em poˇctu (1 612 zemˇrel´ ych); podstatnˇe vyˇsˇs´ı byly aˇz poˇc´atkem roku 1945. K nim je nutno pˇripoˇc´ıtat ˇ u a podle odhadu 55 tis. popraven´ pˇres 77 tis. zahynul´ ych Zid˚ ych a zahuben´ ych dalˇs´ıch osob ˇcesk´e n´arodnosti. ˇ ych zem´ı vypl´ Ze souhrnn´ ych dat o u ´mrtnosti na u ´zem´ı cel´ ych Cesk´ yv´a, ˇze se u ´mrt-
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
97
Tabulka 5.11: Poˇcty zemˇrel´ ych a u ´mrtnost podle pˇr´ıˇcin - ˇcesk´e obyvatelstvo v Protektor´atˇe tˇr. pˇr´ıˇciny smrti (MSK 1955) celkem I. - TBC II. VI. VII. VIII. IX. XVI. XVII. ostatn´ı
poˇcty zemˇrel´ ych 1938 1941 1944 89 165 96 835 101 625
ze 100 zemˇrel´ ych 1938 1941 1944 100,0 100,0 100,0
11 417 8 308 10 307 8 390 19 538 11 344 5 429 8 229 4 830 9 681
12,8 9,3 11,6 9,4 21,9 12,7 6,1 9,2 5,4 10,9
14 925 10 184 11 586 7 839 22 699 12 696 5 747 6 840 4 254 10 249
na 1 000 obyv. 1938 1941 1944 12,92 13,43 13,87 z toho 14 744 1,65 2,07 2,01 11 043 1,20 1,41 1,51 11 741 1,49 1,60 1,60 7 847 1,22 1,09 1,07 24 284 2,83 3,15 3,31 12 726 1,64 1,76 1,74 6 433 0,79 0,80 0,88 7 444 1,19 0,95 1,02 5 780 0,70 0,59 0,79 10 626 1,41 1,42 1,45 (zdroj: Kuˇcera, 1994)
15,4 10,5 12,0 8,1 23,4 13,1 5,9 7,1 4,4 10,6
14,5 10,9 11,6 7,7 23,9 12,5 6,3 7,3 5,7 10,5
I. - nemoci infekˇcn´ı a parazit´ arn´ı; II. - novotvary; VI. - nemoci nervov´eho u ´stroj´ı; VII. nemoci c´evn´ı; VIII. - nemoci d´ ychac´ıho u ´stroj´ı; IX. - nemoci tr´avic´ıho u ´stroj´ı; XVI. - chorobn´e pˇr´ıznaky; XVII. - u ´razy a otravy
nost bˇehem v´alky zv´ yˇsila a ˇze nejvˇetˇs´ı vzestup nastal aˇz v roce 1944. Kromˇe n´asledk˚ u ˇ ych zem´ı k pˇr´ım´ n´alet˚ u nedoˇslo do konce roku 1944 na u ´zem´ı Cesk´ ym v´aleˇcn´ ym akc´ım, kter´e by postihly civiln´ı obyvatelstvo. Vzestup u ´mrtnosti ˇcesk´eho obyvatelstva v tomto obdob´ı se projevil tak´e ve zmˇenˇe struktury zemˇrel´ ych podle pˇr´ıˇcin smrti. Pˇredevˇs´ım vzrostla u ´mrtnost na infekˇcn´ı a parazit´arn´ı nemoci, zejm´ena na tuberkul´ozu (i vlivem zhorˇsen´ı v´ yˇzivy pˇrev´aˇzn´e ˇc´asti nezemˇedˇelsk´eho obyvatelstva). D´ale pokraˇcoval r˚ ust u ´mrtnosti na c´evn´ı nemoci, u ostatn´ıch pˇr´ıˇcin byl v´ yvoj dost nepravideln´ y, a to vˇcetnˇe u ´mrt´ı n´asledkem u ´raz˚ u a otrav.
1945 – 1990 V prvn´ıch pov´aleˇcn´ ych letech dozn´ıvaly n´asledky v´alky, pˇr´ım´e i nepˇr´ım´e (zvl´aˇstˇe ve v´ yˇzivˇe). Po roce 1950 se zaˇcala u ´mrtnost pomalu sniˇzovat. Velk´ y v´ yznam mˇela odbornˇe organizovan´a zdravotn´ı p´eˇce o dˇeti. Pomˇernˇe rychle doˇslo ke sn´ıˇzen´ı kojeneck´e u ´mrt´ nosti i u ´mrtnosti starˇs´ıch dˇet´ı. Uspˇeˇsn´ y byl boj s TBC, rozˇs´ıˇrilo se povinn´e oˇckov´an´ı ˇ dˇet´ı10 . Jeˇstˇe koncem 50. let patˇrilo Ceskoslovensko mezi zemˇe s pˇr´ızniv´ ym zlepˇsov´an´ım zdravotn´ıho stavu obyvatelstva, sniˇzov´an´ım u ´mrtnosti a prodluˇzov´an´ım nadˇeje doˇzit´ı. V obdob´ı 1950 - 1960 se nadˇeje doˇzit´ı novorozence zv´ yˇsila t´emˇeˇr o 6 let, na Slovensku t´emˇeˇr o 10 rok˚ u11 . Uˇz v t´eto dobˇe byla zjiˇstˇena dosti velk´a u ´zemn´ı diferenciace 10 ˇ
Ceskoslovensko bylo jednou z prvn´ıch zem´ı, kter´e odstranilo na poˇc´ atku 60. let dvoj´ım oˇckov´ an´ım proti obrnˇe nebezpeˇc´ı n´ avratu epidemie t´eto nemoci. 11 Po vylouˇcen´ı zkresluj´ıc´ıch vliv˚ u zmˇen vˇekov´eho sloˇzen´ı obyvatelstva ˇcinila stˇredn´ı d´elka ˇzivota v roce 1937 jen 58,5 roku, do obdob´ı 1949 – 1951 se prodlouˇzila na 64,6 rok˚ u a v letech 1960 - 1961
98
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
vu ´rovni u ´mrtnosti - nejvyˇsˇs´ı v Severoˇcesk´em kraji. Pozdˇeji, zhruba po roce 1960 se pokles u ´mrtnosti – kromˇe kojeneck´e a dˇetsk´e - t´emˇeˇr zastavil. V podstatˇe se udrˇzoval stav z 50. let, protoˇze byl vyˇcerp´an efekt jeˇstˇe za v´alky pˇripraven´e koncepce zdravotn´ı p´eˇce. Pomalu se sniˇzovala u ´mrtnost ˇzen, u ´roveˇ n u ´mrtnosti muˇz˚ u se zhorˇsovala nebo stagnovala, nadˇeje doˇzit´ı z˚ ust´avala ˇradu let na zhruba stejn´e u ´rovni (stagnace aˇz zhruba do konce 80. let). Zmˇeny hladiny u ´mrtnosti v jednotliv´ ych vˇekov´ ych skupin´ach podle pohlav´ı ukazuj´ı nejl´epe specifick´e u ´mrtnosti. U chlapc˚ u a mlad´ ych ˇzen do 30 let se sn´ıˇzily postupnˇe na pˇrijatelnou v´ yˇsi, se zvyˇsuj´ıc´ım se vˇekem a zvl´aˇstˇe u muˇz˚ u z˚ ustaly v tomto obdob´ı na velmi nepˇr´ızniv´e u ´rovni. U ˇzen pokraˇcoval velmi pomal´ y pokles specifick´ ych u ´mrtnost´ı aˇz do nejvyˇsˇs´ıho vˇeku, u muˇz˚ u nad 35 let se naopak u ´mrtnost zvyˇsovala. Na z´avaˇznost vysok´e u ´mrtnosti demografov´e marnˇe upozorˇ novali od konce 60. let. Zhorˇsen´ı zdravotn´ıho stavu muˇz˚ u a t´ım zv´ yˇsen´ı jejich u ´mrtnosti vedlo k trval´emu vzestupu nad´ umrtnosti muˇz˚ u . Pro ilustraci: na poˇc´atku 50. let nebyla v ˇz´adn´e vˇekov´e skupinˇe specifick´a u ´mrtnost muˇz˚ u dvojn´asobnˇe vyˇsˇs´ı neˇz u ´mrtnost ˇzen. Poˇc´atkem 60. let se tento nepomˇer projevil ve vˇekov´ ych skupin´ach 15 – 34 a 55 – 64 let. V roce 1980 jiˇz um´ırali muˇzi v´ıce neˇz dvakr´at ˇcastˇeji neˇz ˇzeny ve vˇekov´em rozmez´ı 15 – 64 let. V roce 1990 aˇz do 70 let: pˇritom ve vˇeku 20 – 29 byla u ´mrtnost muˇz˚ u ve srovn´an´ı su ´mrtnost´ı ˇzen jiˇz trojn´asobn´a. Ve vyspˇel´ ych zem´ıch se tato dvojn´asobn´a nad´ umrtnost muˇz˚ u udrˇzuje jen ve vˇeku 15 – 35 let a je zp˚ usobena jedinˇe rozd´ılnou u ´mrtnost´ı na vnˇejˇs´ı pˇr´ıˇciny smrti, kdeˇzto u n´as v ˇsirˇs´ım vˇekov´em rozpˇet´ı tak´e na nemoci kardiovaskul´arn´ıho syst´emu (Kuˇcera, 1994; Jurˇcov´a a kol., 2001). ˇ Ceskoslovensko mˇelo dlouhodobˇe vysokou kojeneckou u ´mrtnost. Podle Kuˇcery ˇ ych zem´ıch pˇred druhou svˇetovou v´alkou z tis´ıce ˇzivˇe naro(1994) um´ıralo v Cesk´ zen´ ych dˇet´ı v´ıce neˇz 100, v roce 1946 jeˇstˇe 94 ‰. Postupn´ ym soustˇredˇen´ım pˇrev´aˇzn´e vˇetˇsiny porod˚ u do u ´stav˚ u, rozˇsiˇrov´an´ım prenat´aln´ı p´eˇce i v´ yborn´ ym informaˇcn´ım syst´emem, kter´ y umoˇzn ˇoval v podrobn´em u ´zemn´ım ˇclenˇen´ı vyhodnocovat pˇr´ıˇciny u ´mrt´ı kojenc˚ u, se podaˇrilo sn´ıˇzit kojeneckou u ´mrtnost na 45 ‰ v roce 1952 a na u ´roveˇ n kolem 20 ‰ na poˇc´atku 60. let. Pˇrispˇely k tomu ovˇsem i zmˇeny definice ˇzivˇe narozen´eho d´ıtˇete (a t´ım tak´e zemˇrel´eho kojence), kter´ ymi doch´azelo v letech 1953 – 1964 k nadlepˇsov´an´ı ukazatel˚ u (prok´azalo se to vzestupem o 3,2 ‰ pˇri n´avratu k mezin´arodn´ım definic´ım od roku 1965). Teprve koncem 80. let se sn´ıˇzila novorozeneck´ a ´ a kojeneck´a u ´mrtnost na mezin´arodnˇe pˇrijatelnou u ´roveˇ n. Umrtnost kojenc˚ u se st´ale v´ıce soustˇred’ovala do prvn´ıch dn˚ u a t´ ydn˚ u ˇzivota. V´ yznamnou sloˇzku u ´mrtnosti nejmenˇs´ıch dˇet´ı pˇredstavuje perinat´aln´ı u ´mrtnost, zahrnuj´ıc´ı zemˇrel´e kojence ve st´aˇr´ı do 7 dn˚ u a mrtvˇe narozen´e dˇeti. Bˇehem pov´aleˇcn´eho obdob´ı se sn´ıˇzila pod tˇretinu p˚ uvodn´ı u ´rovnˇe, pˇriˇcemˇz mrtvorozenost t´emˇeˇr na ˇctvrtinu ´ au ´mrtnot do 7 dn˚ u na 35 %. Umrtnost kojenc˚ u postupnˇe ztratila v celkov´e u ´mrtnosti dos´ ahla 70,5 rok˚ u. Znaˇcn´ y vliv na to mˇel velmi pˇr´ızniv´ y pokles kojeneck´e a dˇetsk´e u ´mrtnosti. V dalˇs´ıch zhruba 25 letech se nadˇeje doˇzit´ı udrˇzovala na st´ ale stejn´e u ´rovni, s m´ırn´ ym poklesem u muˇz˚ u a ´ vzestupem u ˇzen. V roce 1990, po tˇricetilet´e stagnaci, ˇcinila pouh´ ych 71,8 rok˚ u. Urovn´ ı u ´mrtnosti ˇ sv´eho obyvatelstva se dostala Cesk´ a republika na jedno s posledn´ıch m´ıst v Evropˇe. Pozorovan´ y v´ yvoj byl v pˇr´ıkr´em rozporu se zmˇenami ve vˇetˇsine vyspˇel´ ych zem´ı, mezi kter´e jsme u ´mrtnostn´ımi pomˇery koncem 50. le bezesporu patˇrili (Pavl´ık a kol., 2002)
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
99
Tabulka 5.12: Specifick´e u ´mrtnosti podle pohlav´ı 1950 – 1990 vˇekov´a skupina 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+
1950-54 53,9 2,2 0,8 0,7 1,5 2,0 2,1 2,3 2,9 4,2 6,7 11,6 18,5 29,0 55,3 67,4 107,3 157,8 247,7
muˇzi 1960-64 23,4 1,1 0,6 0,5 1,5 1,7 1,6 1,8 2,4 3,5 5,5 9,4 16,8 28,6 44,5 67,9 101,7 158,7 243,6
celkem
11,8
11,2
1980 18,7 0,6 0,5 0,3 0,9 1,4 1,3 1,6 2,5 4,2 7,4 12,4 20,0 30,1 47,4 76,3 116,8 181,3 276,2
1990 13,2 0,5 0,3 0,3 0,8 1,3 1,3 1,8 3,0 4,9 8,4 13,6 20,3 31,9 47,4 67,0 103,7 156,2 243,0
1950-54 42,7 2,0 0,5 0,5 0,8 1,1 1,3 1,6 2,3 3,0 4,4 6,6 10,3 17,3 29,6 52,6 92,5 150,4 272,5
ˇzeny 1960-64 17,4 0,8 0,3 0,3 0,5 0,5 0,7 0,9 1,3 2,0 3,3 5,2 8,3 13,9 24,4 43,7 76,8 132,1 228,3
1980 13,4 0,5 0,3 0,3 0,3 0,4 0,5 0,7 1,0 1,9 3,1 5,2 8,7 14,1 24,9 44,2 78,4 134,5 236,7
1990 9,6 0,4 0,2 0,2 0,4 0,4 0,4 0,7 1,1 1,8 3,0 4,7 8,0 12,8 22,3 37,5 66,2 112,8 206,8
9,4
12,6
10,8
13,7 12,7 10,3 (zdroj: Kuˇcera, 1994)
Tabulka 5.13: Kojeneck´a a perinat´aln´ı u ´mrtnost ˇcesk´e populace (z 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych) u ´mrtnost (1) (2) (3) (4)
1950-54 22,3 24,5 46,8 31,3
55-59 14,0 11,1 25,1 21,4
60-64 12,8 7,0 19,8 19,2 (zdroj:
65-69 70-74 75-79 16,2 15,2 13,4 5,9 4,5 4,7 22,1 19,7 18,1 21,2 19,8 17,3 Kuˇcera, 1994)
80-84 10,5 4,7 15,2 13,9
85-89 8,0 3,6 11,6 10,5
(1) novorozeneck´a, (2) ponovorozeneck´a, (3) kojeneck´a, (4) perinat´aln´ı12
1990 7,7 3,1 10,8 9,8
100
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
svou v´ahu, kdyˇz zemˇrel´e dˇeti do 1 roku pˇredstavovaly poˇc´atkem 50. let pˇres 8 % zemˇrel´ ych, v roce 1990 jiˇz jen m´alo pˇres 1 %. Tak´e na Slovensku tvoˇrila v´ yznamou sloˇzku v´ yvoje u ´mrtnosti u ´mrtnost v prvn´ım roce ˇzivota, charakterizovan´a kojeneckou u ´mrtnost´ı (a jej´ımi sloˇzkami – perinat´aln´ı, novorozeneckou a ponovorozeneckou u ´mrtnost´ı). Po prudk´em poklesu kojeneck´e u ´mrtnosti v 50. letech n´asledovala jej´ı stagn´ace, a potom m´ırn´ y pokles aˇz do souˇcasnosti. Stagn´ace je zp˚ usoben´a zejm´ena m´ırn´ ym n´ar˚ ustem novorozeneck´e u ´mrtnosti v 60. a 70. letech (Jurˇcov´a a kol., 2001). Dodnes nen´ı plnˇe vysvˇetleno, kter´e faktory (a jakou vahou) p˚ usobily na zaost´av´an´ı ˇ Ceskoslovenska v prodluˇzov´an´ı nadˇeje doˇzit´ı. Nespornˇe p˚ usobilo negativnˇe zhorˇsov´an´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı na u ´zem´ı t´emˇeˇr cel´e republiky a zvl´aˇstˇe v nˇekter´ ych jej´ıch ˇc´astech, pˇri zcela neekologick´em rozvoji ekonomiky s rostouc´ımi emisemi, kter´e se projevovalo st´ale v´ıce i ve sn´ıˇzen´e kvalitˇe potravin a pitn´e vody. K tomu pˇrisp´ıvalo vytv´aˇren´ı nezdrav´eho zp˚ usobu ˇzivota (ˇcast´e stresov´e situace, pˇrib´ yvaj´ıc´ı obezita z ne´ umˇernˇe vysok´e spotˇreby nevhodn´ ych potravin, kouˇren´ı, alkoholismus, vysok´a u ´mrtnost n´asledkem u ´raz˚ u i sebevraˇzd), zaost´av´an´ı technick´e u ´rovnˇe zdravotnictv´ı (neschopnost vyr´abˇet vlastn´ı dobrou zdravotnickou techniku pˇri nemoˇznosti dovozu ze z´apadn´ıch zem´ı) i u ´rovnˇe poskytovan´e zdravotnick´e p´eˇce. S pˇrispˇen´ım rostouc´ıho pod´ılu starˇs´ıho obyvatelstva vzrostly roˇcn´ı poˇcty zemˇrel´ ych aˇz nad hranici 130 tis. (12,9 ‰) v letech 1980 – 1984 a teprve v z´avˇeru 80. let se m´ırnˇe sn´ıˇzily. Zdravotnick´a osvˇeta ztr´acela na u ´ˇcinnosti, vzestup ˇzivotn´ı u ´rovnˇe se st´ale v´ıce zamˇeˇroval jen na r˚ ust hmotn´e osobn´ı spotˇreby potravin. Dotace k cen´am potravin a udrˇzov´an´ı n´ızk´e cenov´e hladiny potravin´aˇrsk´eho zboˇz´ı vedly k nadmˇern´emu konzumu. Politika pln´ ych ˇzaludk˚ u“ u ´spˇeˇsnˇe zast´ırala chudobu vnitˇrn´ıho trhu. Pˇritom se rozˇsi” ˇrovala a zkvalitˇ novala jak u ´roveˇ n v´ yˇzivy, tak zvl´aˇstˇe l´ekaˇrsk´a p´eˇce pro vybran´ yu ´zk´ y okruh privilegovan´eho obyvatelstva; tyto preference potvrzovaly, ˇze vrcholn´e sloˇzky ˇr´ıd´ıc´ı sf´ery mˇely informace o zhorˇsen´em ˇzivotn´ım prostˇred´ı a o skuteˇcn´em zdravotn´ım stavu obyvatelstva i pˇr´ıˇcin´ach zaost´av´an´ı nebo stagnace, ale nemˇely z´ajem situaci ˇreˇsit. Vˇsechny tyto negativn´ı faktory se st´ale v´ıce zesilovaly zvl´aˇstˇe v obdob´ı po roce 1970; v t´e dobˇe byly sice zn´amy, ale souˇcasnˇe byly v´ıce zast´ır´any a zatajov´any. Pokouˇs´ıme-li se hodnotit u ´mrtnost podle pˇr´ıˇcin smrti, je tˇreba m´ıt na zˇreteli skuteˇcnost, ˇze nelze pˇreceˇ novat splehlivost u ´daj˚ u o pˇr´ıˇcin´ach smrti. Na jedn´e stranˇe se zlepˇsuje diagnostika, na druh´e vˇsak kles´a pod´ıl pitvan´ ych zemˇrel´ ych a v z´apisech l´ekaˇr˚ u se postupem doby objevuj´ı, zejm´ena u zemˇrel´ ych ve vyˇsˇs´ım vˇeku, standardn´ı obecn´e diagn´ozy. V tomto obdob´ı doˇslo k poklesu u ´mrtnosti na infekˇcn´ı nemoci, nemoci d´ ychac´ı soustavy, tr´avic´ı soustavy a nemoc´ı nerv˚ u a ˇcidel. Zhorˇsen´ı zdravotn´ıho stavu vedouc´ı k smrti se soustˇred’ovalo st´ale v´ıce na dvˇe skupiny nemoc´ı: novotvary a nemoci obˇehov´e soustavy. Na tyto dvˇe skupiny nemoc´ı pˇripadlo v roce 1990 jiˇz 78 % z poˇctu zemˇrel´ ych. Na nemoci infekˇcn´ı, kter´e ˇrad´ıme mezi l´epe diagnostikovateln´e, um´ıralo v 80. letech roˇcnˇe jiˇz jen nˇekolik set osob, z toho zhruba polovina na TBC. D´ıky vzniku registru hl´aˇsen´ ych onemocnˇen´ı i u ´mrt´ı na novotvary se zlepˇsila informovanost o t´eto skupinˇe pˇr´ıˇcin. Nemocnost a u ´mrtnost na kardiovaskul´arn´ı nemoci se rozˇs´ıˇrila, hlavnˇe vlivem
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
101
nezdrav´eho zp˚ usobu ˇzivota, i do niˇzˇs´ıch vˇekov´ ych skupin – u muˇz˚ u od vˇeku 35 – 39 let, u ˇzen od vˇeku 45 – 49 let. Pˇrevaˇzuj´ıc´ı pˇr´ıˇcinou smrti se stala tato onemocnˇen´ı u obou pohlav´ı zhruba od 60 let vˇeku. T´emˇeˇr polovina zemˇrel´ ych na nemoci kardiovaskul´arn´ıho syst´emu pˇripad´a na u ´mrt´ı n´asledkem infarktu. ˇ a republika patˇr´ı tak´e mezi zemˇe s vysokou sebevraˇzednost´ı. Nejvyˇsˇs´ı poˇcty Cesk´ sebevraˇzd byly zaznamen´any na pˇrelomu 60. a 70. let. V poˇctech sebevrah˚ u pˇrevaˇzuj´ı muˇzi (68 – 72 %), jejichˇz sebevraˇzednost stoup´a m´ırnˇe s vˇekem (Kuˇcera, 1994). Nepˇr´ızniv´ y zdravotn´ı stav obyvatelstva a vysok´a u ´mrtnost, zvl´aˇstˇe u muˇz˚ u ve vˇeku 40 – 70 let, byly zˇrejm´e zvl´aˇstˇe v mezin´arodn´ım srovn´an´ı: nadˇeje doˇzit´ı naˇseho obyvatelstva byla o 6 – 8 rok˚ u niˇzˇs´ı neˇz ve vyspˇel´ ych z´apadn´ıch zem´ıch a patˇrila k nejniˇzˇs´ım v Evropˇe. Pˇritom v oblastech se zhorˇsen´ ym ˇzivotn´ım prostˇred´ım je tato jeˇstˇe o 2 – 3 roky niˇzˇs´ı. ˇ Spatn´ y zdravotn´ı stav znaˇcn´e ˇc´asti naˇseho obyvatelstva a zat´ım nedostateˇcn´e pozn´an´ı v´ahy jednotliv´ ych faktor˚ u na u ´roveˇ nu ´mrtnosti, resp. nadˇeje doˇzit´ı z˚ ustaly nejz´avaˇznˇejˇs´ım dˇedictv´ım“ obdob´ı socialismu pro naˇs´ı populaci v perspektivˇe dalˇs´ıho ” v´ yvoje.
1990 – 2008 ˇ e i Slovensk´e republiky byl v posledn´ım desetilet´ı 20. stol. urˇcoPopulaˇcn´ı v´ yvoj Cesk´ v´an pˇredevˇs´ım pˇrirozenou reprodukc´ı. Bezpˇr´ıkladn´e sn´ıˇzen´ı intenzity plodnosti vedlo pˇres v´ yrazn´ y vzestup poˇctu potenci´aln´ıch matek k hlubok´emu poklesu u ´rovnˇe porodnosti a p˚ usobilo tak proti smˇeru r˚ ustu poˇcetn´ıho stavu obyvatelstva; naopak pˇr´ızniv´ y v´ yvoj intenzity u ´mrtnosti populaˇcn´ı r˚ ust podpoˇril a negativn´ı dopad n´ızk´e u ´rovnˇe porodnosti tak zˇc´asti kompenzoval (Pavl´ık a kol., 2002). V´ yrazn´e struktur´aln´ı rozd´ıly u ´rovnˇe u ´mrtnosti byly zp˚ usobeny odliˇsnou velikost´ı specifick´ ych u ´mrtnost´ı . V posledn´ıch letech kles´a pˇredevˇs´ım intenzita u ´mrtnosti osob ve vyˇsˇs´ım vˇeku a t´ım se tak´e zrychluje demografick´e st´arnut´ı obyvatelstva. Poˇc´atek tˇret´ı etapy v´ yvoje u ´mrtnosti vyznaˇcuj´ıc´ı se dlouhodob´ ym r˚ ustem nadˇeje doˇzit´ı a pˇribliˇzov´an´ım se skupinˇe vyspˇel´ ych zem´ı je nejˇcastˇeji datov´an rokem 1987. Z hlediska zmˇen celkov´e intenzity u ´mrtnosti se pr´avˇe tento rok povaˇzuje za zlomov´ y. Zmˇeny po tomto roce lze charakterizovat jako pomˇernˇe plynul´e, ne vˇsak zcela rovnomˇern´e. N´astup nov´eho trendu byl zpoˇc´atku pozvoln´ y a jeho re´aln´a existence byla potvrzena aˇz v´ yvojem na poˇc´atku 90. let, proto jsou tak´e rozhoduj´ıc´ı zmˇeny v u ´rovni a struktuˇre u ´mrtnosti d´av´any do souvislosti pˇredevˇs´ım s v´ yznamn´ ymi zmˇenami po roce 1990. Celkov´e zlepˇsov´an´ı u ´rovnˇe u ´mrtnosti v tomto obdob´ı je podle Pavl´ıka a kol. (2002) v´ ysledkem spoleˇcn´eho p˚ usoben´ı v´ıce faktor˚ u. K tˇem nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım bezesporu patˇr´ı: • Demonopolizace a liberalizace zdravotn´ı p´eˇce, moˇznost svobodn´e volby l´ekaˇre, v´ yrazn´e zv´ yˇsen´ı objemu prostˇredk˚ u smˇeˇruj´ıc´ıch do zdravotnictv´ı, kter´e se projevuje vˇetˇs´ı nab´ıdkou odborn´e p´eˇce, zav´adˇen´ı a zlepˇsuj´ıc´ı se dostupnost nejmodernˇejˇs´ıch technologi´ı a kvalitn´ıch l´ek˚ u a v´ yznamn´ y vzestup dosaˇzitelnosti
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
102
Tabulka 5.14: Ukazatele u ´mrtnosti ˇcesk´e populace 1987 – 2008 ukazatel hmu 0 65 0 65
ku nu pu
1987 12,3
1990 12,5
2000 10,6
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 10,5 5 10,5 10,2 10,1 nadˇeje doˇzit´ı muˇz˚ u - ve vˇeku: 67,9 67,6 71,6 72,1 72,1 72,0 72,5 72,9 73,4 73,7 11,7 11,6 13,7 13,9 13,9 13,8 14,2 14,4 14,8 15,0 nadˇeje doˇzit´ı ˇzen – ve vˇeku: 75,1 75,4 78,3 78,4 78,5 78,5 79,0 79,1 79,7 79,9 15,0 15,2 17,1 17,1 17,2 17,1 17,5 17,6 18,0 18,2 rozd´ıl nadˇeje doˇzit´ı pˇri narozen´ı ˇzen a muˇz˚ u 7,3 7,8 6,7 6,3 6,5 6,5 6,5 6,2 6,2 6,2 u ´mrtnost do 1 roku 12,0 10,8 4,1 4,0 4,1 3,9 3,7 3,4 3,3 3,1 8,4 7,7 2,5 2,3 2,7 2,4 2,3 2,0 2,3 2,1 10,7 9,8 4,5 4,3 4,5 4,3 4,0 3,9 4,2 4,0 ˇ (zdroj: Pavl´ık a kol., 2002; Styglerov´a, 2008, 2009; www.czso.cz)
2008 10,1 74,0 80,1 6,2 2,8 1,8 3,3
hmu ... hrub´ a m´ıra u ´ mrtnosti, ku ... kojeneck´ a u ´mrtnost (do 1 roku), nu ... novorozeneck´ a u ´mrtnost (0 – 27 dn˚ u), pu ... perinat´ aln´ı u ´ mrtnost (mrtvˇ e narozen´ı a zemˇrel´ı ve vˇ eku 0 – 6 dn˚ u na 1 000 ˇ zivˇ e narozen´ ych dˇ et´ı)
poskytovan´ ych l´ekaˇrsk´ ych sluˇzeb. ´ cinnˇejˇs´ı p˚ • Uˇ usoben´ı zdravotnick´e osvˇety, kter´a pˇrevzala nˇekter´e metody pouˇz´ıvan´e v reklamˇe. • Rostouc´ı vˇedom´ı prospˇeˇsnosti individu´aln´ı p´eˇce o zdrav´ı, zˇc´asti motivovan´e obavou z pˇr´ıpadn´eho sn´ıˇzen´ı ˇci ztr´aty pracovn´ıch pˇr´ıjm˚ u, zvyˇsuj´ıc´ı se aktivn´ı p´eˇce o vlastn´ı zdrav´ı. • V´ yznamn´e zmˇeny v ˇzivotn´ım stylu populace smˇeˇruj´ıc´ı ke zdrav´emu zp˚ usobu ˇzivota. ˇ • Sirok´ a nab´ıdka a bˇeˇzn´a dostupnost kvalitn´ıch potravin. • V´ yrazn´e zlepˇsen´ı parametr˚ u kvality ˇzivotn´ıho prostˇred´ı. • Zmˇeny v ekonomick´e aktivitˇe obyvatelstva (pokles pod´ılu zamˇestnan´ ych v pr˚ umyslu, vzestup pod´ılu zamˇestnan´ ych ve sluˇzb´ach) a s t´ım souvisej´ıc´ı redukce vliv˚ u zdravotnˇe rizikov´eho prostˇred´ı. Nesporn´ y je dalˇs´ı pokles intenzity u ´mrtnosti ve vyˇsˇs´ım a vysok´em vˇeku, v roce 2008 u muˇz˚ u nad 65 let a u ˇzen nad 60, u muˇz˚ u tak´e ve stˇredn´ım vˇeku, resp. vˇekov´e skupinˇe 40 – 55 let. Tato zlepˇsen´ı nejvˇetˇs´ı mˇerou pˇrispˇela k celkov´emu prodlouˇzen´ı nadˇeje doˇzit´ı (viz obr´azek 5.14). V podstatˇe doch´azelo k posunu u ´mrt´ı do vyˇsˇs´ıho vˇeku. Zmˇeny intenzity u ´mrtnosti nebyly v jednotliv´ ych vˇekov´ ych skupin´ach stejn´e. Jednou z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch zmˇen, kter´a se po roce 1987 odehr´ala, byl pokles intenzity ˇ a u ´mrtnosti v pr˚ ubˇehu prvn´ıho roku ˇzivota. V mezin´arodn´ım kontextu se tak Cesk´
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
103
Obr´azek 5.14: V´ yvoj stˇredn´ı d´elky ˇzivota po narozen´ı – ˇcesk´a a slovensk´a populace – 1950 – 2008
!"#$%&'()*+,%*-./0%12"#'3%4(2%+35#6)+,%- 7)&/8%3%&.#")+&/8%4#49.3:)%- ;912<%1)+0% 1950 - 2008 80,00
75,00
70,00 !"
65,00 =>%;912 =>%1)+0 60,00 ?>%;912 ?>%1)+0 55,00
5#/
(zdroj: www.czso.cz, popin.natur.cuni.cz, portal.statistics.sk)
104
´ KAPITOLA 5. UMRTNOST
republika u ´rovn´ı kojeneck´e i perinat´aln´ı u ´mrtnosti zaˇradila po boku Japonska a nˇekter´ ych z´apadoevropsk´ ych zem´ı k absolutn´ı svˇetov´e ˇspiˇcce. Velmi n´ızk´e hodnoty vˇsech ukazatel˚ u (viz tbl. 5.14) stabilnˇe dosahovan´e v posledn´ıch letech svˇedˇc´ı pˇredevˇs´ım ´ eˇsn´a je zejm´ena prevence nˇekteo kvalitˇe prenat´aln´ı a neonat´aln´ı l´ekaˇrsk´e p´eˇce. Uspˇ r´ ych vrozen´ ych vad a stav˚ u, kter´e ˇrad´ıme k endogenn´ım faktor˚ um u ´mrtnosti a kter´e pˇredstavuj´ı v souˇcasn´ ych podm´ınk´ach pro ˇzivot novorozence nejv´aˇznˇejˇs´ı hrozbu. ˇ Struktura u ´mrtnosti obyvatel Ceska podle pohlav´ı m´a kromˇe obecn´ ych pravidelnost´ı, jako nad´ umrtnost muˇz˚ u ve vˇsech vˇekov´ ych skupin´ach, tak´e nˇekter´a v´ yrazn´a specifika. Patˇr´ı k nim v prv´e ˇradˇe v´ yraznˇe vyˇsˇs´ı u ´mrtnost muˇz˚ u ve stˇredn´ım vˇeku (45 – 64 let)vykazuj´ıc´ı dodnes pˇribliˇznˇe dvojn´asobnou intenzitu ve srovn´an´ı s u ´mrtnost´ı ve vyspˇel´ ych zem´ıch. Nepˇr´ızniv´a struktura u ´mrtnosti muˇz˚ u podle vˇeku nevypl´ yv´a pouze z mezin´arodn´ıch srovn´an´ı, ale tak´e z porovn´an´ı rozd´ıl˚ uvu ´rovni u ´mrtnosti muˇz˚ u a ˇzen. Trojn´asobnˇe vyˇsˇs´ı intenzita u ´mrtnosti muˇz˚ u neˇz ˇzen ve vˇekov´e skupinˇe 20 – 29 let a v´ıce neˇz dvojn´asobn´a ve vˇsech ostatn´ıch vˇekov´ ych skupin´ach intervalu 15 – 69 let je v´ıce neˇz v´ ymluvn´a. Nejvˇetˇs´ı pˇr´ır˚ ustek k r˚ ustu nadˇeje doˇzit´ı pˇredstavoval v tomto obdob´ı pokles kojeneck´e u ´mrtnosti. Intenzivnˇejˇs´ı pokles u ´mrtnosti muˇz˚ u neˇz ˇzen pˇrispˇel k pomˇernˇe v´ yznamn´emu sn´ıˇzen´ı rozd´ılu v nadˇeji doˇzit´ı ze 7,3 roku v roce 1987 na 6,2 v roce 2007. V´ yvoj u ´mrtnosti slovensk´e populace v tomto obdob´ı lze hodnotit pozitivnˇe, pokraˇcovalo prodluˇzov´an´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota, jej´ıˇz hodnota se rok od roku zvyˇsuje. Zv´ yˇsen´ı poˇctu zemˇrel´ ych bylo n´asledkem zmˇeny vˇekov´e strukutury, nebot’ se zv´ yˇsil pod´ıl osob ve vˇeku s nejvˇetˇs´ı intenzitou u ´mrtnosti. Nepˇr´ıliˇs pˇr´ızniv´ y v´ yvoj byl zaznamen´an u stˇredn´ı d´elky ˇzivota muˇz˚ u ve vˇeku 80 let, nebot’ vykazoval klesaj´ıc´ı tendenci. V roce 2005 klesl tento ukazatel na nejniˇzˇs´ı hodnotu (5,77) od roku 1992, od t´e doby roste. U ˇzen je situace pˇr´ıznivˇejˇs´ı. Ve sledovan´em obdob´ı doˇslo tak´e k n´ar˚ ustu kojeneck´e u ´mrtnosti, a to v roce 2005 na hodnotu 7,20 ‰. Hodnota v roce 2006 byla st´ale jeˇstˇe vyˇsˇs´ı neˇz v roce 2001 (6,24 ‰). Uveden´ y v´ yvoj lze ch´apat jako n´asledek v´ yvoje kojeneck´e u ´mrtnosti chlapc˚ u. I u dˇevˇcat byl sice zaznamen´an pokles, avˇsak hodnota kojeneck´e u ´mrtnosti dˇevˇcat v roce 2006 byla st´ale jeˇstˇe vyˇsˇs´ı neˇz v roce 2001. Uveden´ y v´ yvoj je d˚ usledkem v´ yvoje jednotliv´ ych sloˇzek kojeneck´e u ´mrtnosti – novorozeneck´e a ponovorozeneck´e. Stejnˇe jako celkov´ y populaˇcn´ı v´ yvoj, tak i v´ yvoj jednotliv´ ych jeho sloˇzek proch´az´ı urˇcit´ ymi historick´ ymi etapami ˇci f´azemi, pˇri kter´ ych se mˇen´ı jejich intenzita a transformuj´ı se jejich struktury. V souvislosti s u ´mrtnost´ı se nejˇcastˇeji hovoˇr´ı o epideˇ miologick´ em pˇ rechodu. Populace CR se v 80. letech nach´azela jiˇz delˇs´ı dobu v jeho tˇret´ı f´azi, nebot’ mezi pˇr´ıˇcinami u ´mrt´ı pˇrevaˇzovaly civilizaˇcn´ı a degenerativn´ı choroby s hlavn´ım zastoupen´ım nemoc´ı obˇehov´e soustavy. Pˇredch´azej´ıc´ı v´ yrazn´ y pokles intenzity u ´mrtnosti zp˚ usoben´ y zvl´adnut´ım infekˇcn´ıch chorob vedl k v´ yznamn´e transformaci struktury u ´mrtnosti, k dalˇs´ımu r˚ ustu nadˇeje doˇzit´ı a pˇrispˇel k postupn´emu st´arnut´ı populace. Se vzr˚ ustaj´ıc´ım pod´ılem starˇs´ıch osob se mezi pˇrevaˇzuj´ıc´ımi pˇr´ıˇcinami smrti do popˇred´ı logicky dostaly nemoci obˇehov´e soustavy a novotvary. Z mezin´arodn´ıho srovn´an´ı vypl´ yv´a, ˇze je ve vˇsech skupin´ach pˇr´ıˇcin u ´mrt´ı (s vyj´ım-
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 5.3. HISTORICKY A AKTUALN
105
Tabulka 5.15: Ukazatele u ´mrtnosti slovensk´e populace 2001 – 2008 ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 hmu 9,7 9,6 9,7 9,6 9,9 9,9 10,0 9,8 nadˇeje doˇzit´ı muˇz˚ u – ve vˇeku: 0 69,5 69,8 69,8 70,3 70,1 70,4 70,5 70,9 65 13,0 13,2 13,2 13,3 13,2 13,3 nadˇeje doˇzit´ı ˇzen – ve vˇeku: 0 77,5 77,6 77,6 77,8 77,9 78,2 78,1 78,7 65 16,6 16,8 16,8 16,9 16,9 17,1 rozd´ıl nadˇeje doˇzit´ı pˇri narozen´ı ˇzen a muˇz˚ u 8,0 7,8 7,8 7,5 7,8 7,8 7,6 7,8 u ´mrtnost do 1 roku ku 6,2 7,6 7,9 6,8 7,2 6,6 6,1 5,9 nu 4,1 4,7 4,5 3,9 4,1 3,5 3,4 3,4 pu 7,2 7,1 7,6 6,7 6,3 6,5 2,8 2,6 (zdroj: portal.statistics.sk; Vaˇ no a kol., 2007) hmu ... hrub´ a m´ıra u ´mrtnosti, ku ... kojeneck´ a u ´ mrtnost (do 1 roku), nu ... novorozeneck´ a u ´mrtnost (0 – 27 dn˚ u), pu ... perinat´ aln´ı u ´mrtnost (mrtvˇ e narozen´ı a zemˇrel´ı ve vˇ eku 0 – 6 dn˚ u na 1 000 ˇ zivˇ e narozen´ ych dˇ et´ı)
ˇ kou nemoc´ı d´ ychac´ı soustavy) u ´roveˇ nu ´mrtnosti ˇzen v Cesku v´ yznamnˇe vyˇsˇs´ı neˇz ˇcin´ı pr˚ umˇer za EU.
Kapitola 6
´ Umrtnostn´ ı tabulky Nˇekter´e m´ıry u ´mrtnosti diskutovan´e v kapitole o u ´mrtnosti jsou spojeny tak´e se statis´ tick´ ym modelem zn´am´ ym pod n´azvem u ´ mrtnostn´ı tabulka. Umrtnostn´ ı tabulky lze oznaˇcit za v˚ ubec nejstarˇs´ı demografick´e modely. Jsou konstruov´any prim´arnˇe pro mˇeˇren´ı mortality, r˚ uzn´ı specialist´e je vˇsak pouˇz´ıvaj´ı i mnoha r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby. Odborn´ıci v oblasti veˇrejn´eho zdrav´ı, demografov´e, aktu´aˇri, ekonomov´e a dalˇs´ı pouˇz´ıvaj´ı u ´mrtnostn´ı tabulky pˇri studiu dlouhovˇekosti, plodnosti, migrace, populaˇcn´ıho r˚ ustu ˇci v r˚ uzn´ ych studi´ıch vdovstv´ı, stavu osiˇren´ı, d´elky ˇzivota v manˇzelstv´ı, d´elky pracovn´ıho ˇzivota apod. Nˇekter´e jejich modifikace se pouˇz´ıvaj´ı v l´ekaˇrsk´ ych v´ yzkumech (napˇr. pˇri zpracov´an´ı v´ ysledk˚ u urˇcit´e terapie, kter´a byla aplikov´ana na skupinu pacient˚ u), v zoologii nebo pˇri pl´anov´an´ı v´ yroby a obnovy (napˇr. v r´amci r˚ uzn´ ych urbanistick´ ych koncepc´ı). ´ Umrtnostn´ ı tabulky se tak´e nˇekdy naz´ yvaj´ı dekrementn´ı tabulky nebo tabulky dekrementn´ıch ˇ r´ ad˚ u, i kdyˇz se toto oznaˇcen´ı ˇcasto pouˇz´ıv´a pro ˇsirˇs´ı tˇr´ıdu demografick´ ych tabulek, do n´ıˇz vedle klasick´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek patˇr´ı napˇr. tabulky z´aniku manˇzelstv´ı nebo u ´mrtnostn´ı tabulky podle pˇr´ıˇcin smrti. Nˇekdy se tak´e mluv´ı o LT tabulk´ ach, coˇz vzniklo jako zkratka odpov´ıdaj´ıc´ıho anglick´eho term´ınu life ” table“. Problematika u ´mrtnostn´ıch tabulek je velice rozs´ahl´a, proto je nutno v´ yklad v t´eto kapitole ch´apat za zjednoduˇsen´ yu ´vod do jejich problematiky. V nejjednoduˇsˇs´ı podobˇe je cel´a u ´mrtnostn´ı tabulka generov´ana ze specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti a jej´ı v´ ysledn´e hodnoty slouˇz´ı k mˇeˇren´ı u ´mrtnosti, pˇreˇzit´ı a nadˇeje doˇzit´ı. V ostatn´ıch aplikac´ıch jsou m´ıry u ´mrtnosti v u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach kombinov´any s dalˇs´ımi demografick´ ymi daty v komplexnˇejˇs´ım modelu, kter´ y mˇeˇr´ı kombinovan´ y efekt u ´mrtnosti a zmˇen jedn´e ˇci v´ıce socioekonomick´ ych charakteristik (napˇr. tabulky pracovn´ıho ˇzivota, kter´e kombinuj´ı m´ıry u ´mrtnosti s m´ırami zapojen´ı pracovn´ı s´ıly a mˇeˇr´ı tak jejich spoleˇcn´ y vliv na pracovn´ı ˇzivot). Od vzniku demografick´e statistiky zaj´ımala mnoho autor˚ u idea ˇr´adu vym´ır´an´ı. Jiˇz J. Graunt pˇri stanoven´ı ˇr´adu vym´ır´an´ı spr´avnˇe vystihl intenzitu u ´mrtnosti v prvn´ıch 6 letech ˇzivota, znaˇcnˇe vˇsak zveliˇcil intenzitu u ´mrtnosti ve vˇeku dospˇelosti. Na z´akladˇe Grauntova impulsu zkonstruoval prvn´ı u ´mrtnostn´ı tabulku (pravdˇepodobnost 106
´ ´I TABULKY, BIOMETRICKE ´ FUNKCE 6.1. STRUKTURA UMRTNOSTN
107
u ´mrt´ı, poˇcet ˇzij´ıc´ıch, pravdˇepodobnost doˇzit´ı), jako nejpˇresnˇejˇs´ı vystiˇzen´ı ˇr´adu vym´ır´an´ı, anglick´ y astronom E. Halley (koncem 17. stolet´ı). Halley vyˇsel z pˇredpokladu konstantn´ıho poˇctu narozen´ ych ve vˇsech letech (stacion´arn´ı obyvatelstvo). Vˇekovou strukturu urˇcil pˇr´ımo ze zemˇrel´ ych podle vˇeku a intenzitu u ´mrtnosti v r˚ uzn´em st´aˇr´ı charakterizoval jako pr˚ umˇer zemˇrel´ ych podle vˇeku v urˇcit´em vˇeku (II. hlavn´ı soubor zemˇrel´ ych) k poˇctu ˇzij´ıc´ıch (II. hlavn´ı soubor ˇzij´ıc´ıch). Podstatn´ y krok pˇri konstrukci tabulek uˇcinil matematik a fyzik P. S. Laplace. Teorii u ´mrtnostn´ıch tabulek postavil na pravdˇepodobnostn´ı z´aklad. Intenzitu zemˇrel´ ych v jednotliv´ ych letech st´aˇr´ı konstruoval jako pomˇer III. hlavn´ıho souboru zemˇrel´ ych k pr˚ umˇern´emu poˇctu narozen´ ych ve dvou po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch letech, v nichˇz se tito zemˇrel´ı narodili. Tato metoda je plnˇe vyhovuj´ıc´ı pro v´ ypoˇcet generaˇ cn´ıch u ´ mrtnostn´ıch tabulek, kdy vych´az´ıme z I. hlavn´ıho souboru zemˇrel´ ych a poˇctu narozen´ ych. Vyjadˇruj´ı z´aznamy o pr˚ ubˇehu ˇzivota konkr´etn´ı populace souˇcasnˇe narozen´ ych jedinc˚ u ˇ aˇz do smrti posledn´ıho z nich. Casto jsou tak´e oznaˇcov´any jako kohortn´ı u ´ mrtnostn´ı tabulky. Uplatˇ nuj´ı se proto tam, kde je moˇzn´e sledovat vˇsechny jedince – zejm´ena v zoologii (zv´ıˇrata, hmyz, mikroby) a v medic´ınˇe (sledov´an´ı pacient˚ u od okamˇziku nasazen´ı urˇcit´e l´eˇcby ˇci vzniku onemocnˇen´ı). V oblasti demografie vˇsak vznik´a probl´em sledov´an´ı populace po dlouhou dobu, kdy se tato populace zmenˇsuje nejen vym´ır´an´ım, ale i migrac´ı. Metoda pro v´ ypoˇcet okamˇ zikov´ ych u ´ mrtnostn´ıch tabulek je zaloˇzena na datech o souborech zemˇrel´ ych v jednom nebo nˇekolika po sobˇe n´asleduj´ıc´ıch kalend´aˇrn´ıch letech a ˇzij´ıc´ıch v tˇechto letech, tedy na kombinaci u ´daj˚ u ze sˇc´ıt´an´ı lidu a evidence pˇrirozen´e mˇeny. Nˇekteˇr´ı autoˇri je oznaˇcuj´ı tak´e jako pr˚ uˇ rezov´ e u ´ mrtnostn´ı tabulky nebo bˇ eˇ zn´ eu ´ mrtnostn´ı tabulky, nebot’ se pouˇz´ıvaj´ı v mnohem ˇcastˇeji neˇz tabulky generaˇcn´ı a toto oznaˇcen´ı je ve shodˇe s anglick´ ym ekvivalentem current life table“ ” (Cipra, 1990). Dalˇs´ı klasifikace vych´az´ı ze skuteˇcnosti, ˇze ˇcasto neb´ yvaj´ı k dispozici u ´daje za jednolet´e vˇekov´e skupiny nebo jsou nespolehliv´e (zejm´ena za mal´a u ´zem´ı). Pak se poˇc´ıtaj´ı tzv. zkr´ acen´ e u ´ mrtnostn´ı tabulky. Tabulky s jednolet´ ymi intervaly oznaˇcujeme jako u ´ pln´ eu ´ mrtnostn´ı tabulky. I ve zkr´acen´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach vˇsak odliˇsujeme u ´mrtnost 0let´ ych, takˇze prvn´ı skupina nen´ı pˇetilet´a, ale dˇel´ı se na dvˇe – jednoletou a ˇctyˇrletou. Sch´ema zkr´acen´e u ´mrtnostn´ı tabulky pˇrehlednˇe zn´azorˇ nuje tabulka 6.2 v n´asleduj´ıc´ım textu.
6.1
Struktura u ´ mrtnostn´ı tabulky, biometrick´ e funkce
´ Umrtnostn´ ı tabulka je tabulka, kter´a m´a v legendˇe uveden vˇek a v hlaviˇcce jednotliv´e ukazatele, pro kter´e pouˇz´ıv´ame n´azev biometrick´ e funkce. Tabulka 6.1 ukazuje, jak takov´a u ´mrtnostn´ı tabulka vypad´a: Ve skuteˇcn´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach se zpravidla uv´adˇej´ı jen nˇekter´e ukazatele, ´ nebot’ lze nˇekter´e z nich vypoˇc´ıtat z ostatn´ıch. Umrtnostn´ ı tabulky se zpravidla poˇc´ıtaj´ı za v´ıcelet´e (dvou-, tˇr´ı- i pˇetilet´e) obdob´ı, aby se vylouˇcil vliv n´ahodn´eho kol´ıs´an´ı
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
108
Tabulka 6.1: Struktura u ´mrtnostn´ı tabulky vˇek x 0 1 2 .. .
∆t Mx
¯
∆t Sx
mx
px
qx
l(x)
T (x)
˚ e(x)
ω−1 (zdroj: Koschin, 2005a)
(zejm´ena pokud poˇc´ıt´ame u ´mrtnostn´ı tabulky pro menˇs´ı u ´zemn´ı celky) a pˇr´ıpadn´ y vliv mimoˇr´adn´ ych ud´alost´ı v jednom roce (napˇr. chˇripkov´a epidemie). Proto je tak´e u prvn´ıch dvou ukazatel˚ u uveden lev´ y index v dan´e podobˇe ∆t. Poˇcet zemˇrel´ ych a stˇredn´ı stav se vˇsak v u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach obvykle neuv´adˇej´ı. Jednotliv´e biometrick´e funkce jiˇz jsme si definovali v kapitole vˇenovan´e u ´mrtnosti. Protoˇze qx (pravdˇ epodobnost u ´ mrt´ı bˇehem jednoho roku po dosaˇzen´ı pˇresn´eho vˇeku x) je doplnˇek pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı do jednotky (qx = 1 − px ), uv´ad´ı se obvykle jen jeden z tˇechto ukazatel˚ u. Souˇcasnˇe s qx se definuje pravdˇ epodobnost doˇ zit´ı ve vˇ eku x jako pravdˇepodobnost toho, ˇze jedinec, kter´ y je naˇzivu ve vˇeku x let, se doˇzije vˇeku x+1 let. Protoˇze zˇrejmˇe plat´ı px = 1 − qx , pravdˇepodobnost doˇzit´ı se v obvykle v u ´mrtnostn´ı tabulce neuv´ad´ı. Obecnˇeji se zav´ad´ı pro x < y pravdˇepodobnost pxy = px px+1 . . . py−1
(6.1)
doˇzit´ı vˇeku y ve vˇeku x. Ukazatel l(x), tj. poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se pˇresn´eho vˇeku x by nikdy nemˇel chybˇet. Hodnota l(0), kterou vhodnˇe vol´ıme se naz´ yv´a koˇ ren tabulky (radix, kmen). Vˇetˇsinou se vol´ı l0 = 100 000. Libovoln´a dalˇs´ı hodnota lx pˇredstavuje poˇcet jedinc˚ u z koˇrene ˇ v roce 2008 (viz pˇr´ıl0 , kteˇr´ı se doˇzij´ı vˇeku x. Napˇr. v u ´mrtnostn´ı tabulce muˇz˚ u CR loha ˇc. 5a) je l4 = 99 613, coˇz znamen´a, ˇze z kaˇzd´ ych 100 000 narozen´ ych muˇz˚ u se jich 99 613 doˇzije vˇeku 4 let. Zˇrejmˇe l0 , l1 , l2 , . . . , lω−1 je nerostouc´ı posloupnost l0 ≥ l1 ≥ l2 ≥ . . . ≥ lω−1 a plat´ı px =
lx+1 lx
(6.2)
ly . lx
(6.3)
nebo obecnˇeji
pxy =
´ ´I TABULKY, BIOMETRICKE ´ FUNKCE 6.1. STRUKTURA UMRTNOSTN
109
ˇ v roce 2008 pravdˇepodobnost, ˇze Pˇ r´ıklad 6.1. Urˇcete z u ´mrtnostn´ı tabulky ˇzen CR se ˇzena ve vˇeku 35 let doˇzije 70 let. ˇ sen´ı: Reˇ V u ´mrtnostn´ı tabulce ˇzen v roce 2008 (pˇr´ıloha ˇc. 5b) vyhled´ame l35 = 99 022 a l70 = 83 913. Z toho p35,70 =
83 913 . = 0, 85. 99 022
Tabulkov´ y poˇ cet zemˇ rel´ ych se tak´e uv´ad´ı jen zˇr´ıdka, nebot’ jej lze velmi snadno spoˇc´ıtat jako rozd´ıl sousedn´ıch poˇct˚ u doˇz´ıvaj´ıc´ıch: dx = lx − lx+1 ,
(6.4)
je vˇsak uˇziteˇcn´ y pro odhad norm´aln´ı d´elky ˇzivota (viz d´ale). Tak´e plat´ı qx =
dx . lx
(6.5)
ˇ v roce 2008 pravdˇepodobnost, Pˇ r´ıklad 6.2. Urˇcete z u ´mrtnostn´ı tabulky muˇz˚ u CR ˇze 40let´ y muˇz zemˇre mezi sv´ ymi 60. a 65. narozeninami. ˇ sen´ı: Reˇ V u ´mrtnostn´ı tabulce muˇz˚ u v roce 2008 (pˇr´ıloha ˇc. 5a) vyhled´ame l60 = 85 212, l65 = 77 437 a l40 = 97 122. Z toho
40 q60−65
=
l60 − l65 85 212 − 77 437 . = = 0, 08. l40 97 122
ˇ Casto je v u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach uv´adˇen ukazatel Lx - poˇcet proˇzit´ ych let, kter´ y lze interpretovat jako pr˚ umˇ ern´ y poˇ cet ˇ zij´ıc´ıch ve vˇ eku x pˇr´ısluˇsn´e stacion´arn´ı populace. Vztah mezi Lx a sousedn´ımi hodnotami lx a lx+1 je logicky d´an nerovnost´ı lx ≥ Lx ≥ lx+1 . Pro hrub´e urˇcen´ı pr˚ umˇern´eho poˇctu ˇzij´ıc´ıch v dokonˇcen´em vˇeku x let lze pak pouˇz´ıt vzorc˚ u: Lx =
lx + lx+1 , 2
Lx = lx −
dx . 2
(6.6)
Pˇresnˇejˇs´ı v´ ypoˇcet lze prov´est pomoc´ı rovnice: Lx = lx − αx · dx .
(6.7)
Hodnota αx bude t´ım menˇs´ı, ˇc´ım vˇetˇs´ı bude soustˇredˇen´ı pˇr´ıpad˚ uu ´mrt´ı v horn´ı ˇc´asti vˇekov´eho intervalu, a t´ım vˇetˇs´ı, ˇc´ım vˇetˇs´ı bude soustˇredˇen´ı pˇr´ıpad˚ uu ´mrt´ı v doln´ı ˇc´asti vˇekov´eho intervalu. Pro vˇetˇsinu jednolet´ ych vˇekov´ ych interaval˚ u se hodnota αx pˇr´ıliˇs neliˇs´ı od 0,5. Pro v´ ypoˇcet hodnot Lx se s v´ yjimkou nulalet´ ych zpravidla pouˇz´ıvaj´ı v´ yˇse uveden´e hrub´e“ vzorce. ” Pro vˇekovou skupinu 0let´ ych se vzhledem ke zvl´aˇstn´ımu v´ yvoji u ´mrtnosti v tomto intervalu (´ umrtnost je koncentrov´ana do obdob´ı tˇesnˇe po narozen´ı) pouˇz´ıv´a vzorce: L0 = l0 − α0 · d0 = l0 · (1 − α0 · q0 ).
(6.8)
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
110
ˇ y statisHodnotu α0 urˇc´ıme jako pod´ıl kojenc˚ u zemˇrel´ ych v roce sv´eho narozen´ı. Cesk´ tick´ yu ´ˇrad pouˇz´ıv´a hodnotu 0,92. V souˇcasn´e dobˇe by bylo vhodnˇejˇs´ı pouˇz´ıvat hodnotu 0,85 (Langhamrov´a, 2008). Ukazatel Lx - poˇcet proˇzit´ ych let, kter´ y lze interpretovat jako pr˚ umˇ ern´ y poˇ cet ˇ zij´ıc´ıch ve vˇ eku x z´aroveˇ n ukazuje, kolik let ˇzivota tabulkov´ y soubor 100 000 ˇzivˇe narozen´ ych proˇzil u ´hrnem ve sv´em (x + 1). roce ˇzivota, tj. za jeden kalend´aˇrn´ı rok, v dokonˇcen´em vˇeku x let. Ukazatel T (x) se naz´ yv´a poˇ cet let zb´ yvaj´ıc´ıch k proˇ zit´ı souboru l(x) jedinc˚ u. Je to kumulace poˇct˚ u proˇzit´ ych let: T (x) =
ω−1 ∑
Lz , x = 0, 1, 2, . . . , ω − 1.
(6.9)
z=x
Je to pomocn´ y sloupec pro v´ ypoˇcet stˇ redn´ı d´ elky ˇ zivota (pr˚ umˇern´ y poˇcet let ˇzivota, kter´ y jeˇstˇe zb´ yv´a k proˇzit´ı osobˇe pˇresnˇe x-let´e), kterou vypoˇcteme podle vzorce ˚ e(x) =
T (x) . l(x)
(6.10)
x Empiricky zjiˇstˇen´e specifick´e m´ıry u ´mrtnosti podle vˇeku mx = M maj´ı v tabulS¯x k´ach sv˚ uj protˇejˇsek v tabulkov´em koeficientu u ´ mrtnosti mx definovan´em analogicky pomoc´ı tabulkov´ ych soubor˚ u rovnic´ı:
mx =
dx . Lx
(6.11)
Modern´ı demografie pracuje ve spojit´em ˇcase. Pˇrenesen´ım v´ ypoˇct˚ u jednotliv´ ych biometrick´ ych funkc´ı do spojit´eho prostoru dos´ahneme pˇresnˇejˇs´ıch v´ ysledk˚ u konstrukce u ´mrtnostn´ıch tabulek. V demografick´e a zejm´ena pojistn´e matematice se pouˇz´ıv´a napˇr. tzv. intenzita u ´ mrtnosti ve vˇ eku x, znaˇcen´a jako µx a definovan´a jako: 1 dlx · . lx dx
(6.12)
−dlx = µx lx dx
(6.13)
µx = − Tento vztah pˇrepsan´ y do tvaru
lze interpretovat t´ım zp˚ usobem, ˇze µx dx vyjadˇruje pravdˇepodobnost u ´mrt´ı v infinitezim´aln´ım (tj. v nekoneˇcnˇe mal´em) vˇekov´em intervalu (x, x + dx) (Cipra, 1994). Bˇehem tohoto intervalu klesne lx (poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se vˇeku x) na lx − dlx (poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se vˇeku x + dx). Jin´a moˇznost z´apisu tohoto vztahu pro (neinfinitezim´aln´ı) vˇekov´ y interval (x, x + n) je x+n ∫ µt lt dt. (6.14) lx − lx+n = x
´ AN ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´ICH TABULEK 6.2. VYROVNAV
111
Pokud pohl´ıˇz´ıme na vzorec pro intenzitu u ´mrtnosti ve vˇeku x jako na diferenci´aln´ı rovnici pro lx , pak jej´ım ˇreˇsen´ım dostaneme −
lx+n = lx · e
x+n ∫
µt dt
x
.
(6.15)
Pro u ´mrtnostn´ı tabulky pˇri respektov´an´ı spojitosti ˇcasu pak napˇr. plat´ı vztahy: x+1 ∫ dx = µt lt dt,
x+1 ∫ Lx = lt dt,
x
(6.16)
x
∫∞ (x)Tx =
∫∞ lt dt,
x
˚ e(x) = x
lt dt . lx
(6.17)
Stˇeˇzejn´ım krokem konstrukce u ´mrtnostn´ı tabulky je v´ ypoˇcet pravdˇepodobnost´ı qx , ostatn´ı hodnoty se pak snadno dopoˇctou podle v´ yˇse uveden´ ych vzorc˚ u. Jednotliv´e metody konstrukce u ´mrtnostn´ıch tabulek se tak liˇs´ı podle zp˚ usobu v´ ypoˇctu pravdˇepodobnost´ı qx . Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze vypov´ıdac´ı schopnost u ´mrtnostn´ı tabulky je t´ım re´alnˇejˇs´ı, ˇc´ım vˇetˇs´ı je pouˇzit´ y demografick´ y soubor, ˇc´ım delˇs´ı je uvaˇzovan´e ˇcasov´e obdob´ı a ˇc´ım bliˇzˇs´ı je k dneˇsku (Cipra, 1994). Bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´e metody poˇc´ıtaj´ı qx podle vzor˚ u typu: mx 2mx Mx = = , (6.18) qx = 1 1 2 + mx S¯x + 2 Mx 1 + 2 mx kde S¯x je stˇredn´ı stav populace ve vˇeku x za obdob´ı, pro nˇeˇz se tabulka konstruuje, x ´mrtnosti Mx je poˇcet u ´mrt´ı ve vˇeku x za toto obdob´ı a mx = M je specifick´a m´ıra u S¯x 1 ve vˇeku x. Hodnota 2 Mx pˇridan´a ve jmenovateli koriguje tu skuteˇcnost, ˇze hodnota Mx v ˇcitateli je kumulativn´ı u ´daj za cel´e uvaˇzovan´e obdob´ı, zat´ımco stˇredn´ı stav populace S¯x ve jmenovateli pˇribliˇznˇe odpov´ıd´a stavu populace v polovinˇe tohoto obdob´ı. Od dob, kdy byla v civilizovan´ ych zem´ıch podstatnˇe redukov´ana u ´mrtnost rodiˇcek pˇri porodech, a samozˇrejmˇe tak´e n´asledkem dalˇs´ıch zmˇen v u ´mrtnosti, vykazuje muˇzsk´a ˇc´ast populace prakticky ve vˇsech vˇekov´ ych skupin´ach vˇetˇs´ı sklon k u ´mrtnosti neˇz ˇc´ast ˇzensk´a. Proto se u ´mrtnostn´ı tabulky poˇc´ıtaj´ı pro kaˇzd´e pohlav´ı zvl´aˇst’. Pouze v pˇr´ıpadˇe, kdy nejsou k dispozici spolehliv´e u ´daje (napˇr. rozvojov´e zemˇe) se poˇc´ıtaj´ı bez rozliˇsen´ı pohlav´ı. A pro porovn´an´ı se pak poˇc´ıtaj´ı u ´mrtnostn´ı tabulky bez rozliˇsen´ı pohlav´ı i pro ostatn´ı zemˇe. V legendˇe nˇekdy neb´ yvaj´ı uv´adˇeny vˇekov´e intervaly, ale jen jejich doln´ı mez (tj. 0, 1, 5, ...). U ukazatel˚ u v hlaviˇcce je uvedena d´elka vˇekov´eho intervalu obecnˇe (symbolem h), protoˇze nen´ı jednotn´a pro celou tabulku.
6.2
Vyrovn´ av´ an´ı u ´ mrtnostn´ıch tabulek
Zvl´aˇstn´ı problematiku pˇri sestavov´an´ı u ´mrtnostn´ı tabulky tvoˇr´ı vyrovn´ an´ı vstupn´ı funkce pravdˇ epodobnosti u ´ mrt´ı. Protoˇze jsou u ´mrtnostn´ı tabulky konstruov´any
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
112
Tabulka 6.2: Struktura zkr´acen´e u ´mrtnostn´ı tabulky vˇek x 0 1-4 5-9 .. .
∆t,h Mx
¯
∆t,h Sx
h mx
h px
h qx
l(x)
T (x)
˚ e(x)
ω−5−ω−1 (zdroj: Koschin, 2005a)
statisticky na z´akladˇe dat o populaci (v podstatˇe se jedn´a o statistic´e odhady u ´mrtnosti), kol´ısaj´ı vypoˇcten´e odhady kolem skuteˇcn´ ych hodnot. Pˇr´ıˇcinou takov´ehoto kol´ıs´an´ı mohou b´ yt nepˇresnosti pˇri ud´av´an´ı vˇeku ve sˇc´ıt´an´ı lidu nebo v okamˇziku u ´mrt´ı, stejnˇe jako n´ahodn´a kol´ıs´an´ı poˇctu zemˇrel´ ych v letech, kdy jsou mal´e ˇcetnosti zemˇrel´ ych. Pˇritom mohou b´ yt nˇekdy (napˇr. vzhledem k neˇst’astn´e shodnˇe okolnost´ı pˇri v´ ybˇeru dat) odchylky vypoˇcten´ ych hodnot od skuteˇcn´ ych nezanedbateln´e. Tomuto negativn´ımu jevu se ˇcel´ı pˇredevˇs´ım tzv. vyrovn´ av´ an´ım. Zjednoduˇsenˇe ˇreˇceno je c´ılem postupu vyrovn´an´ı to, aby se v grafu pravdˇepodobnost´ı qx odstranily nehladk´e u ´seky s hrby“ bez racion´aln´ıho vysvˇetlen´ı, kter´e nejsp´ıˇs vznikly vzhledem k nevhodn´e kon” figuraci pouˇzit´ ych dat (Cipra, 1994). Zkuˇsen´ y demograf m´a obvykle pˇredstavu, jak by mˇel pr˚ ubˇeh v´ ysledn´e posloupnosti qx pro populaci v dan´em regionu a ˇcase asi vypadat. Ve vˇetˇsinˇe vyspˇel´ ych zem´ı lze dnes mluvit o n´asleduj´ıc´ım typick´em pˇribliˇzn´em pr˚ ubˇehu t´eto posloupnosti: • Pˇres zdokonaluj´ıc´ı se prenat´aln´ı p´eˇci zaˇc´ın´a posloupnost pravdˇepodobnost´ı u ´mrt´ı qx vyˇsˇs´ımi hodnotami (kojeneck´a u ´mrtnost). • Absolutn´ıho minima dosahuje uvaˇzovan´a posloupnost pˇri vstupu do puberty a pak roste aˇz do zaˇc´atku tˇret´ı des´ıtky, kde obvykle dosahuje m´ırn´eho lok´aln´ıho maxima, nebot’ po urˇcitou dobu slabˇe kles´a. Jako d˚ uvod zm´ınˇen´eho lok´aln´ıho maxima se uv´adˇej´ı smrteln´e u ´razy pˇri motorismu a znaˇcn´a kumulace sebevraˇzd v tomto vˇeku. • Po pˇrekroˇcen´ı 30 let jiˇz posloupnost qx v´ıcem´enˇe pravidelnˇe roste exponenci´aln´ım zp˚ usobem (viz napˇr. obr´azek 5.2 v kapitole vˇenovan´e u ´mrtnosti). Vyrovn´av´an´ı u ´mrtnostn´ıch tabulek je statistick´a z´aleˇzitost. V podstatˇe m˚ uˇzeme volit jednu z n´asleduj´ıc´ıch moˇznost´ı vyrovn´an´ı: • grafick´ e - vepisuje obvykle pomoc´ı speci´aln´ıch poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u hladk´e kˇrivky do graf˚ u vypoˇcten´ ych hodnot qx , • mechanick´ e - je svou podstatou obdobou grafick´eho vyrovn´an´ı s t´ım rozd´ılem, ˇze odchylky od pˇredpokl´adan´eho skuteˇcn´eho pr˚ ubˇehu funkce upravuje jednotnˇe (nelze subjektivnˇe ovlivnit). Patˇr´ı k nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ım vyrovn´avac´ım po-
´ AN ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´ICH TABULEK 6.2. VYROVNAV
113
stup˚ um. Jednoduch´ ym, avˇsak hrub´ ym zp˚ usobem mechanick´eho vyrovn´an´ı je pouˇzit´ı klouzav´ ych pr˚ umˇer˚ u, napˇr. qxv =
qx−1 + qx + qx+1 3
atd.
(6.19)
Nedostatek tohoto zp˚ usobu je zˇrejm´ y na prvn´ı pohled: hodnotˇe vyrovn´avan´e i hodnot´am sousedn´ım je pˇriˇrazena stejn´a v´aha i pˇresto, ˇze vyrovn´avan´e hodnotˇe by mˇela b´ yt pˇriˇrazena v´aha vˇetˇs´ı. Teoreticky se vˇsak ned´a urˇcit, jak velik´a. Proto vznikla cel´a ˇrada r˚ uzn´ ych formul´ı. Napˇr. pro vyrovn´av´an´ı ˇceskoslovensk´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek 1929 - 1932 byl pouˇzit pro vˇeky nad 30 let tento zp˚ usob (Pavl´ık a kol., 1986): qxv = 0, 2qx + 0, 1824(qx−1 + qx+1 ) = = +0, 1392(qx−2 + qx+2 ) + 0, 0848(qx−3 + qx+3 ) = = +0, 0336(qx−4 + qx+4 ) − 0, 0128(qx−6 + qx+6 ) = = −0, 0144(qx−7 + qx+7 ) − 0, 0096(qx−8 + qx+8 ) = = −0, 0370(qx−9 + qx+9 )
(6.20)
Vhodnˇejˇs´ı je pouˇzit´ı zpr˚ umˇerov´an´ı z vhodnˇe volen´eho okol´ı vˇeku x. Pˇritom se vˇetˇsinou jedn´a o v´aˇzen´ y pr˚ umˇer, kter´ y pˇrikl´ad´a pr˚ umˇerovan´ ym hodnot´am t´ım menˇs´ı v´ahu, ˇc´ım vzd´alenˇejˇs´ı jsou od vˇeku x, tj. od stˇredu pˇr´ısluˇsn´eho okol´ı. V´ahy jsou obvykle symetrick´e kolem sv´eho stˇredu a jejich souˇcet je vˇzdy roven jedn´e. Jedna z nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch metod tohoto typu je Wittsteinova metoda, kdy vyrovnan´a hodnota qxv se poˇc´ıt´a jako v´aˇzen´ y pr˚ umˇer qxv =
1 25 [5qx + 4(qx−1 + qx+1 ) + 3(qx−2 + qx+2 ) + 2(qx−3 + qx+3 )+ +(qx−4 + qx+4 )] = 0, 2qx + 0, 16(qx−1 + qx+1 ) + 0, 12(qx−2 + qx+2 )+
+0, 08(qx−3 + qx+3 ) + 0, 04(qx−4 + qx+4 ). (6.21) • analytick´ e - odhaduje hodnoty qx vˇetˇsinou pomoc´ı statistick´e metody nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u parametry vhodn´e hladk´e kˇrivky zadan´e analytick´ ym vzorcem. Bˇeˇznˇe se pro cel´ y vˇekov´ y rozsah x = 1, 2, . . . , ω − 1 pouˇz´ıv´a nˇekolik kˇrivek, kter´e na sebe hladce navazuj´ı ve smyslu existence derivac´ı pˇr´ısluˇsn´eho ˇr´adu v m´ıstech spoj˚ u - pak se jedn´a o tzv. splinovou metodu. Kˇrivky pouˇz´ıvan´e pro tento u ´ˇcel mohou b´ yt i jednoduch´eho tvaru, napˇr. polynomu. ˇ Casto se vˇsak pouˇz´ıvaj´ı kˇrivky urˇcen´e speci´alnˇe pro tento u ´ˇcel a motivovan´e snahou jejich autor˚ u analyticky popsat jak´esi z´ akony u ´ mrtnosti. Tato problematika fascinuje matematiky jiˇz nˇekolik stolet´ı a nˇekter´e z takov´ ych z´akon˚ u byly nazv´any podle sv´ ych autor˚ u. De Moivre jako jeden z prvn´ıch navrhl jednoduch´ y z´akon ve tvaru: lx = 86 − x, (6.22) pro l0 = 100 a 12 ≤ x ≤ 86, tj. dekrementn´ı ˇr´ad ve tvaru pˇr´ımky. B. Gompertz ve sv´em z´akonˇe zohlednil exponenci´aln´ı r˚ ust jako x
lx = kg c .
(6.23)
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
114
W. M. Makeham pˇredchoz´ı z´akon zobecnil do tvaru x
lx = ksx g c ,
(6.24)
kter´ y pod n´azvem Gompertz˚ uv-Makeham˚ uv z´ akon u ´ mrtnosti patˇr´ı k nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ım vzorc˚ um v t´eto oblasti, i kdyˇz nˇekteˇr´ı uˇzivatel´e uzn´avaj´ı jeho spolehlivost aˇz ve vyˇsˇs´ıch vˇekov´ ych skupin´ach (napˇr. pro x > 60). Numerick´e hodnoty parametr˚ u c, g, k je nutn´e pro konkr´etn´ı posloupnost lx optim´alnˇe odhadnout. Parametr k m´a pouze normuj´ıc´ı v´ yznam, aby napˇr. platilo l0 = 100 000.
6.3
Ot´ azky sestavov´ an´ı u ´ mrtnostn´ı tabulky
Prvn´ı idea u ´mrtnostn´ıch tabulek byla zaloˇzena na okamˇzikov´ ych (transverz´ aln´ıch, pr˚ uˇrezov´ ych) u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach, popisuj´ıc´ıch ˇr´ad vym´ır´an´ı fiktivn´ı kohorty, skl´adaj´ıc´ı se z generac´ı (resp. jej´ıch zbytk˚ u), kter´e jsou dosud naˇzivu v jednotliv´ ych kalend´aˇrn´ıch letech. Pˇres tento teoretick´ y nedostatek - i zde je intenzita u ´mrtnosti v jednotliv´ ych kalend´aˇrn´ıch letech u jednotliv´ ych generac´ı jednak v´ ysledkem situace dan´eho roku, jednak d˚ usledkem historie dan´e generace - se pr´avˇe tyto tabulky v praxi nejv´ıce pouˇz´ıvaj´ı a mluv´ıme-li o u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach bez bliˇzˇs´ı specifikace, m´ame na mysli pr´avˇe tabulky transverz´aln´ı. D˚ uvod vˇetˇs´ıho praktick´eho vyuˇzit´ı transverz´aln´ıch u ´mrtnostn´ıch tabulek je jednoduch´ y. Chceme-li odhadnout v´ yvoj populace v budoucnosti, je vhodnˇejˇs´ı akceptovat souˇcasn´e intenzity u ´mrtnosti. Ty se pˇri sledov´an´ı jedn´e generace v pr˚ ubˇehu jejich ˇzivota znaˇcnˇe mˇen´ı (nebo mohou mˇenit). Rozd´ıl mezi generaˇcn´ı a okamˇzikovou u ´mrtnostn´ı tabulkou je patrn´ y z demografick´e s´ıtˇe. Fiktivn´ı generace v okamˇzikov´em pohledu se skl´ad´a jakoby z generace, pro kterou se zastavil kalend´aˇrn´ı ˇcas a kter´a proˇzije sv˚ uj ˇzivot v jednom roce. V obdob´ı vˇetˇs´ıch zmˇen v intenzitˇe u ´mrtnosti se budou zpravidla charakteristiky obou generac´ı znaˇcnˇe liˇsit. K sestavov´an´ı generaˇcn´ıch u ´mrtnostn´ıch tabulek se dospˇelo ve v´ yvoji demografick´ ych metod pomˇernˇe pozdˇe. Souvis´ı to aˇz s pˇr´ıstupem k hlubˇs´ı a ˇcistˇs´ı“ anal´ yze ” demografick´ ych proces˚ u (Pavl´ık a kol., 1986). Pˇri praktick´em sestavov´an´ı u ´mrtnostn´ıch tabulek m˚ uˇzeme postupovat bud’ pˇr´ımou nebo nepˇr´ımou metodou. C´ılem je urˇcen´ı vstupn´ı charakteristiky u ´mrtnostn´ıch tabulek - pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı qx . Pˇ r´ımou metodou urˇcujeme pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı ze skuteˇcn´ ych poˇct˚ u zemˇrel´ ych a ˇzij´ıc´ıch. Pˇr´ım´a metoda se pouˇz´ıv´a zpravidla pouze pro nejniˇzˇs´ı a stˇredn´ı vˇek, pˇriˇcemˇz pro prvn´ı rok (resp. prvn´ı l´eta ˇzivota pˇri vyˇsˇs´ı u ´mrtnosti) jsou nutn´e r˚ uzn´e u ´pravy (napˇr. Rahtsova korekce, o kter´e se zm´ın´ıme v dalˇs´ım textu). Pro nejstarˇs´ı vˇekov´e skupiny se zpravidla pouˇz´ıv´a k urˇcen´ı pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı nepˇ r´ım´ a metoda, nebot’ ˇcetnosti u ´mrt´ı jsou zde mal´e a pravdˇepodobnosti za jednotliv´a l´eta m´alo stabiln´ı. Nepˇr´ım´a metoda je zaloˇzena na pouˇzit´ı tabulkov´ ych mˇer u ´mrtnosti mx . Uved’me si nyn´ı opˇet pˇrehled jednotliv´ ych charakteristik obvykle uv´adˇen´ ych v u ´mrt-
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
115
nostn´ıch tabulk´ach a zp˚ usob jejich v´ ypoˇctu. Vzorce budeme uv´adˇet v obecn´e podobˇe pro data tˇr´ıdˇen´a do vˇekov´ ych interval˚ u obecn´e d´elky h, kter´a nemus´ı b´ yt pro vˇsechny intervaly stejn´a. Pro jednoduchost vynech´ame ve vzorc´ıch indexy, oznaˇcuj´ıc´ı obdob´ı (ˇcasto kalend´aˇrn´ı rok), za kter´e tabulky poˇc´ıt´ame. Pokud nejsou pˇr´ımo k dispozici specifick´e m´ıry u ´mrtnosti, provedeme nejprve jejich v´ ypoˇcet na z´akladˇe poˇct˚ u zemˇrel´ ych a stˇredn´ıch stav˚ u podle zn´am´eho vzorce h mx
=
h Mx
s ∑ s−r+1 mr
=
(za jednolet´e obdob´ı), resp.
¯
h Sx
(6.25)
Mt
t=r s ∑
(za obdob´ı let r aˇz s vˇcetnˇe);
(6.26)
S¯t
t=r
hodnoty specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti tentokr´at nevyjadˇrujeme v promile, ale jako pomˇern´a ˇc´ısla, nebot’ by to komplikovalo dalˇs´ı v´ ypoˇcty. Pˇripomeˇ nme, ˇze vzorce pouˇz´ıvan´e pro v´ ypoˇcet nˇekter´ ych charakteristik u ´mrtnostn´ıch tabulek jsou korektn´ı pouze za pˇredpokladu, ˇze u ´mrtnost v pˇr´ısluˇsn´em intervalu roste (nebo kles´a) line´arnˇe. I kdyˇz tento pˇredpoklad v ˇz´adn´em intervalu neplat´ı, vˇetˇsinou jej s v´ yjimkou intervalu 0let´ ych (pokud je vyˇclenˇen) povaˇzujeme za splnˇen´ y, nebot’ se t´ım nedopouˇst´ıme pˇr´ıliˇs velk´e chyby. V prvn´ım roce ˇzivota vˇsak u ´mrtnost velmi rychle kles´a, pokles m´a exponenci´aln´ı charakter, z tohoto d˚ uvodu se v´ ypoˇcet nˇekter´ ych charakteristik u ´mrtnostn´ıch tabulek pro nulalet´e prov´ad´ı podle jin´ ych vzorc˚ u neˇz pro dalˇs´ı intervaly. T´ yk´a se to napˇr. pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı v prvn´ım roce ˇzivota. Specifick´a m´ıra u ´mrtnosti 0let´ ych, jak zn´amo, nen´ı vhodnou charakteristikou, pravdˇepodobnost u ´mrt´ı poloˇz´ıme proto rovnou hodnotˇe (upraven´eho) kvocientu kojeneck´e u ´rmtnosti1 (poˇc´ıtan´eho pouze pro pˇr´ısluˇsn´e pohlav´ı) Mt,0 (pro rok t) resp; (6.27) qt,0 = α · Nt + (1 − α) · Nt−1
s ∑ s−r+1 qr,0 =
Mt,0
t=r
α · Ns + Ns−1 + . . . + Nr + (1 − α) · Nr−1
(za obdob´ı let t aˇz s), (6.28)
kde Nt je poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych dan´eho pohlav´ı v dan´em roce, α je pod´ıl doln´ıho element´arn´ıho souboru zemˇrel´ ych kojenc˚ u, tj. pod´ıl kojenc˚ u zemˇrel´ ych v kalend´aˇrn´ım 2 roce sv´eho narozen´ı .Pokud nem´ame k dispozici u ´daje o ˇzivˇe narozen´ ych v pˇredchoz´ım roce, poloˇz´ıme pravdˇepodobnost u ´mrt´ı nulalet´ ych rovnu neupraven´emu kvocientu 1 2
tzv. Rahtsova korekce ˇ U ´ pouˇz´ıv´ Pro demograficky vyspˇel´e populace vol´ıme obvykle α = 0, 9, CS a hodnotu 0,92.
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
116 kojeneck´e u ´mrtnosti v dan´em roce, tj.
qt,0 =
Mt,0 . Nt
(6.29)
Specifickou m´ıru u ´mrtnosti nulalet´ ych poˇc´ıtanou podle vzorce 6.25, resp. 6.26 m˚ uˇzeme pouˇz´ıt pro kontrolu, nebot’ hodnota q0 by se od m0 nemˇela pˇr´ıliˇs liˇsit. Pravdˇ epodobnost pˇ reˇ zit´ı (pravdˇ epodobnost doˇ zit´ı) nulalet´ ych pak snadno dopoˇcteme jako doplnˇek pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı do jedn´e. p0 = 1 − q 0 .
(6.30)
Pro dalˇs´ı vˇekov´e skupiny poˇc´ıt´ame na z´akladˇe specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı, pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı dopoˇc´ıt´av´ame jako doplnˇek do jedn´e podle vzorc˚ u: −h·h mx , (6.31) h px = e h qx = 1 −h px , resp.
h px
=
2 − h ·h mx 2 + h ·h mx
h qx
=
2 · h ·h mx . 2 + h ·h mx
(6.32)
Oba typy vzorc˚ u, aˇc na prvn´ı pohled vypadaj´ı znaˇcnˇe odliˇsnˇe, d´avaj´ı pro niˇzˇs´ı a stˇredn´ı vˇek t´emˇeˇr stejn´e v´ ysledky, v´ yraznˇeji se liˇs´ı pouze pro vysok´ y vˇek. Z praktick´ ych d˚ uvod˚ u d´av´ame pˇrednost vzorc˚ um 6.31, nebot’ jsou jednoduˇsˇs´ı a nav´ıc je zaruˇceno, ˇze hodnota pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı z˚ ustane kladn´a i v pˇr´ıpadˇe, kdy je specifick´a m´ıra ´mrtnosti poˇc´ıtat u ´mrtnosti vyˇsˇs´ı neˇz h2 (je ovˇsem pochybn´e pro takto vysok´e m´ıry u pravdˇepodobnst pˇreˇzit´ı v´ yˇse uveden´ ym zp˚ usobem). Poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se vˇeku 0 (tabulkov´ y poˇcet narozen´ ych, koˇren tabulky) poloˇz´ıme roven nˇejak´e mocninˇe deseti, napˇr. 100 000 a pro dalˇs´ı vˇeky prov´ad´ıme v´ ypoˇcet poˇ ctu doˇ z´ıvaj´ıc´ıch podle vzorce: lx+h = lx ·h px . (6.33) Tabulkov´ y poˇ cet zemˇ rel´ ych h dx vypoˇc´ıt´ame ze vztahu h dx
= lx ·h qx .
(6.34)
Vzorec pro v´ ypoˇcet poˇ ctu proˇ zit´ ych let h Lx se opˇet liˇs´ı pro prvn´ı rok ˇzivota a pro vyˇsˇs´ı vˇek. Pro vˇek 0 m´a vzorec tvar L0 = l0 − α · d0 ,
(6.35)
kde α m´a stejn´ y v´ yznam jako ve vzorci 6.27, resp. 6.28. Pro vyˇsˇs´ı vˇekov´e intervaly z´aleˇz´ı na tom, jak definujeme ukazatel h Lx . Pokud jej definujeme jako poˇcet proˇzit´ ych let jednou generac´ı bˇehem cel´eho uveden´eho intervalu
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
117
(nebo jako poˇcet ˇzij´ıc´ıch osob v intervalu ⟨x, x + h) v pˇr´ısluˇsn´e stacion´arn´ı populaci), poloˇz´ıme x ≥ 1 a lx + lx+h . (6.36) h Lx = h · 2 Pokud vˇsak definujeme h Lx jako pr˚ umˇern´ y poˇcet ˇzij´ıc´ıch osob v intervalu ⟨x, x+h) z jedn´e generace narozen´ ych (resp. jako pr˚ umˇern´ y roˇcn´ı poˇcet proˇzit´ ych let jednou generac´ı bˇehem uveden´eho intervalu), klademe h Lx
=
lx + lx+h . 2
(6.37)
V´ ysledky se pochopitelnˇe liˇs´ı. V pˇr´ıpadˇe prvn´ı definice a v´ ypoˇctu podle 6.36 jsou hodnoty h Lx asi h−kr´at vyˇsˇs´ı neˇz hodnoty lx , v pˇr´ıpadˇe druh´e definice a v´ ypoˇctu podle 6.37 jsou hodnoty h Lx pˇribliˇznˇe stejn´e jako hodnoty lx . S prvn´ım zp˚ usobem definice se ˇcasto setk´av´ame v zahraniˇcn´ıch u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach, druh´ y zp˚ usob se obvykle pouˇz´ıv´a v ˇcesk´ ych tabulk´ach. V´ ypoˇcet zb´ yvaj´ıc´ıho poˇ ctu let ˇ zivota z´avis´ı na tom, jak´ ym zp˚ usobem byl definov´an poˇcet proˇzit´ ych let, resp. poˇcet ˇzij´ıc´ıch. Nejsnaˇzˇs´ı je pouˇz´ıt rekurentn´ıho vzorce. Pokud byl poˇcet proˇzit´ ych let definov´an a vypoˇcten podle vzorce 6.36, poˇc´ıt´ame zb´ yvaj´ıc´ı poˇcet let ˇzivota podle jednoduch´eho vzorce Tx =h Lx + Tx+h .
(6.38)
Pokud byl vˇsak poˇcet ˇzij´ıc´ıch definov´an a vypoˇcten podle vzorce 6.37, mus´ıme ve v´ yˇse uveden´em vzorci n´asobit poˇcet ˇzij´ıc´ıch d´elkou pˇr´ısluˇsn´eho intervalu, tj. Tx = h ·h Lx + Tx+h .
(6.39)
V´ ypoˇcet u ´mrtnostn´ıch tabulek zakonˇc´ıme v´ ypoˇctem stˇ redn´ı d´ elky ˇ zivota e0x =
h Tx
lx
.
(6.40)
Kromˇe stˇredn´ı d´elky ˇzivota lze z u ´mrtnostn´ıch tabulek snadno urˇcit t´eˇz dalˇs´ı uˇz´ıvan´e charakteristiky d´elky ˇzivota (kter´e vˇsak jiˇz nejsou jejich souˇc´ast´ı): pravdˇepodobnou a norm´aln´ı d´elku ˇzivota. Zat´ımco stˇredn´ı d´elka ˇzivota je pr˚ umˇer d´elky ˇzivota, pravdˇepodobn´a d´elka je medi´an a norm´aln´ı d´elka modus. Pravdˇ epodobn´ a d´ elka ˇ zivota e˜0 (novorozence) je vˇek, v nˇemˇz je poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch roven polovinˇe tabulkov´eho poˇctu narozen´ ych, tj. l(˜ e0 ) = l20 . Interval, v nˇemˇz leˇz´ı pravdˇepodobn´a d´elka ˇzivota, urˇc´ıme snadno. Je to nejvyˇsˇs´ı vˇekov´ y interval, na jehoˇz poˇc´atku je poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch jeˇstˇe vyˇsˇs´ı nebo roven l20 (zat´ımco na konci tohoto intervalu, tj. na poˇc´atku intervalu n´asleduj´ıc´ıho je jiˇz poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch menˇs´ı neˇz l20 ). Tedy l(˜ e0 ) ∈ ⟨xD , xD+h ), kde lxD ≥ l20 zat´ımco lxD+5 < l20 .
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
118
Interval nalezneme tak, ˇze sledujeme klesaj´ıc´ı hodnoty poˇctu doˇz´ıvaj´ıc´ıch, zastav´ıme se u prvn´ı hodnoty niˇzˇs´ı neˇz l20 a pak se vr´at´ıme o interval zpˇet. Hodnotu pravdˇepodobn´e d´elky ˇzivota pak odhadneme line´arn´ı interpolac´ı v intervalu, v nˇemˇz tato hodnota leˇz´ı, tj. podle vzorce l(˜ e0 ) = xD + h ·
lxD − l20 . lxD − lxD+h
(6.41)
Analogicky lze vypoˇc´ıtat pravdˇepodobnou d´elku ˇzivota osoby obecnˇe v pˇresn´em vˇeku x. Norm´ aln´ı d´ elka ˇ zivota eˆ je vˇek, (s vylouˇcen´ım dˇetsk´eho vˇeku3 ), v nˇemˇz um´ır´ a nejv´ıce osob. Interval, v nˇemˇz leˇz´ı norm´aln´ı d´elka ˇzivota, snadno najdeme jako interval, v nˇemˇz je tabulkov´ y poˇcet zemˇrel´ ych maxim´aln´ı. Pokud pˇri v´ ypoˇctu u ´mrtnostn´ıch tabulek pouˇz´ıv´ame pro modelov´an´ı u ´mrtnosti v nejvyˇsˇs´ım vˇeku Gompertzovy-Makehamovy funkce (viz n´ıˇze), lze urˇcit norm´aln´ı d´elku ˇzivota ze vztahu √ eˆ =
ln
ln c−2a+
(ln c−4a)·ln c 2b
ln c
,
(6.42)
kde a, b a c jsou parametry t´eto funkce. V ˇcesk´e populaci se jen m´alo lid´ı doˇz´ıv´a 105 let, proto je dostaˇcuj´ıc´ı ukonˇcit zkr´acen´e u ´mrtnostn´ı tabulky intervalem 100 - 104 let, pˇr´ıliˇs velk´e chyby se nedopust´ıme ani kdyˇz ukonˇc´ıme tabulky o pˇet let dˇr´ıve, tj. intervalem 95 - 99 let. M´ıry u ´mrtnosti pro takto vysok´e vˇekov´e intervaly vˇsak mohou b´ yt zat´ıˇzeny znaˇcn´ ymi systematick´ ymi i n´ahodn´ ymi chybami, nav´ıc je v´ yraznˇe poruˇsen pˇredpoklad rovnomˇernosti rozloˇzen´ı u ´mrt´ı v dan´ ych intervalech. Proto m˚ uˇze v´est pro vˇek nad cca 85 let v´ ypoˇcet pravdˇepodobnosti pˇreˇzit´ı na z´akladˇe specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti podle v´ yˇse uveden´ ych vzorc˚ u k zav´adˇej´ıc´ım v´ ysledk˚ um. Z uveden´ ych d˚ uvod˚ u proto zpravidla ani data tˇr´ıdˇen´a podle pˇetilet´ ych vˇekov´ ych skupin neb´ yvaj´ı pro nejvyˇsˇs´ı vˇek takto podrobnˇe tˇr´ıdˇena, posledn´ı vˇekov´ y interval zahrnuj´ıc´ı vˇsechny osoby x−let´e a starˇs´ı, b´ yv´a zpravidla v´ yraznˇe delˇs´ı neˇz pˇetilet´ y. Jak tedy prov´est v´ ypoˇcet u ´mrtnostn´ıch tabulek pro nejvyˇsˇs´ı vˇekov´e intervaly? Je pochopitelnˇe moˇzn´e form´alnˇe zakonˇcit u ´mrtnostn´ı tabulky nejvyˇsˇs´ım vˇekov´ ym intervalem, pro kter´ y jsou k dispozici data (napˇr. intervalem 85+). I kdyˇz se s takov´ ymi tabulkami obˇcas setk´av´ame, mus´ıme si uvˇedomit, ˇze pod´avaj´ı fakticky obraz u ´mrtnosti pouze do 85 let, nebot’ m´ıra u ´mrtnosti 85let´ ych a starˇs´ıch neˇr´ık´a o v´ yvoji u ´mrtnosti po dosaˇzen´ı vˇeku 85 let prakticky nic. Nelze ji tedy pouˇz´ıt ani pro v´ ypoˇcet pravdˇepodobnsti u ´mrt´ı pro interval 85 - 89 let. Je proto lepˇs´ı pokusit se o nˇejak´ y odhad specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti v nejvyˇsˇs´ıch pˇetilet´ ych vˇekov´ ych intervalech. Vyuˇzijeme pˇritom skuteˇcnosti, ˇze u ´mrtnost v nej3
´mrtnost´ı um´ır´ a nejv´ıce osob v prvn´ım roce ˇzivota. V populaci s vysokou kojeneckou u
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
119
vyˇsˇs´ım vˇeu m´a biologick´ y charakter, a lze ji proto modelovat tzv. GompertzovouMakehamovou funkc´ı. Pˇredpokl´ad´ame, ˇze pro vyˇsˇs´ı hodnoty vˇeku plat´ı h mx
h
= a + b · cx+ 2 ,
(6.43)
kde a, b a c jsou nezn´am´e parametry. Je tˇreba prov´est odhad tˇechto parametr˚ u. Gompertzova-Makehamova funkce ovˇsem nen´ı line´arn´ı v parametrech, ani ji nelze na line´arn´ı funkci transformovat. Odhad parametr˚ u proto provedeme postupem obvykl´ ym pˇri ˇreˇsen´ı u ´loh neline´arn´ı regrese, tj. nalezen´ım poˇc´ateˇcn´ıho odhadu parametr˚ u a jeho n´asledn´ ym zpˇresnˇen´ım minimalizac´ı odchylky empirick´ ych hodnot od hodnot funkˇcn´ıch. Funkce m´a tˇri parametry, pro v´ ypoˇcet poˇc´ateˇcn´ıho odhadu tedy staˇc´ı tˇri rovnice. Tyto rovnice bychom mohli z´ıskat napˇr. tak, ˇze bychom do rovnice 6.43 postupnˇe dosadili tˇri r˚ uzn´e hodnoty vˇeku4 . Exponenci´aln´ı funkce je vˇsak velmi citliv´a i na mal´e odchylky hodnot, pˇritom platnost rovnice 6.43 vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze specifick´e m´ıry u ´mrtnosti nejsou zat´ıˇzeny n´ahodnou chybou. Proto je vhodn´e pouˇz´ıt pro poˇc´ateˇcn´ı odhad parametr˚ u co nejv´ıce hodnot vˇeku, pro nˇeˇz lze pˇredpokl´adat platnost rovnice 6.43 s urˇcitou n´ahodnou chybou. Abychom vˇsak dostali soustavu pouze tˇr´ı rovnic, a aby tato soustava byla snadno ˇreˇsiteln´a, mus´ı b´ yt poˇcet hodnot dˇeliteln´ y tˇremi; hodnoty rozdˇel´ıme do tˇrech stejnˇe velk´ ych skupin a pro hodnoty vˇeku z kaˇzd´e skupiny seˇcteme lev´e a prav´e strany rovnic 6.43. Protoˇze modelov´an´ı u ´mrtnosti Gompertzovou-Makehamovou funkc´ı je vhodn´e prov´adˇet pouze pro vˇek pˇribliˇznˇe od 60 let v´ yˇse, m˚ uˇzeme v naˇsem pˇr´ıpadˇe pouˇz´ıt pro odhad parametr˚ u pouze tˇri dvojice hodnot vˇeku (poˇc´atk˚ u vˇekov´ ych interval˚ u), a to 55 a 60, 65 a 70 a koneˇcnˇe 75 a 80 let (pro vˇek 85 let a v´ıce jeˇz nezn´ame specifick´e m´ıry u ´mrtnosti). Pokud obˇe hodnoty vˇeku z prvn´ı skupiny dosad´ıme postupnˇe do rovnice 6.43 a obˇe rovnice seˇcteme, dost´av´ame rovnici 5 m55
5
+5 m60 = 2a + b · c57,5 + b · c62, ,
(6.44)
oznaˇc´ıme-li souˇcet specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti na lev´e stranˇe rovnice symbolem G1 a pravou stranu rovnice uprav´ıme, dost´av´ame G1 = 2a + b · c57,5 · (1 + c5 ),
(6.45)
dosad´ıme-li do 6.43 postupnˇe hodnoty vˇeku z druh´e, resp. tˇret´ı skupiny, dostaneme analogick´ ym postupem rovnice
4
G2 = 2a + b · c67,5 · (1 + c5 ),
(6.46)
G3 = 2a + b · c77,5 · (1 + c5 ),
(6.47)
Hodnotou vˇeku v tomto pˇr´ıpadˇe rozum´ıme hodnotu doln´ı meze pˇr´ıluˇsn´eho vˇekov´eho intervalu.
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
120
kde G1 =5 m55 +5 m60 ,G2 =5 m65 +5 m70 , G1 =5 m75 +5 m80 . Soustava rovnic sice vypad´a na prvn´ı pohled sloˇzitˇe, ale jej´ı ˇreˇsen´ı je pomˇernˇe jednoduch´e. Odeˇcten´ım rovnice 6.46 od rovnice 6.47 a rovnice 6.45 od rovnice 6.46 dost´av´ame: G3 − G2 = b · c67,5 · (c10 − 1) · (1 + c5 ),
(6.48)
G2 − G1 = b · c57,5 · (c10 − 1) · (1 + c5 ),
(6.49)
t´ım jsme vylouˇcili parametr a. Vydˇel´ıme-li rovnici 6.48 rovnic´ı 6.49, vykr´at´ı se vˇetˇsina ˇclen˚ u prav´ ych stran tˇechto rovnic a dost´av´ame G3 − G2 = c10 . (6.50) G2 − G1 Hodnotu parametru c snadno vypoˇcteme jako des´atou odmocninu v´ yrazu na lev´e stranˇe rovnice. Mˇeli bychom jeˇstˇe ovˇeˇrit korektnost posledn´ı proveden´e operace, tj. pˇresvˇedˇcit se, zda lev´a a prav´a strana rovnice 6.49 nem˚ uˇze m´ıt nulovou hodnotu. Protoˇze ve vyˇsˇs´ım vˇeku m´ıry u ´mrtnosti rostou, je zˇrejm´e, ˇze G2 > G1 . D´ale bychom mˇeli ovˇeˇrit, zda jsou splnˇeny podm´ınky b ̸= 0, c ̸= 0, c ̸= ±1. Z 6.43 vˇsak vypl´ yv´a, ˇze pokud by nˇekter´ y z parametr˚ u b nebo c mˇel nulovou hodnotu, byly by m´ıry u ´mrtnosti konstantn´ı, nez´avisl´e na vˇeku, coˇz pro osoby ve vyˇsˇs´ım vˇeku jistˇe nen´ı pravda. Stejn´a situace by nastala v pˇr´ıpadˇe, ˇze by absolutn´ı hodnota parametru c byla rovna jedn´e. Z rovnice 6.49 d´ale dost´av´ame b=
G2 − G1 · (c10 − 1)(1 + c5 )
(6.51)
G1 − b · c57,5 · (1 + c5 ) . 2
(6.52)
c57,5
a koneˇcnˇe z rovnice 6.45 plyne a=
Posledn´ı dva vzorce jeˇstˇe trochu zjednoduˇs´ıme. Protoˇze se v obou vzorc´ıch vyskytuje v´ yraz c57,5 (1 + c5 ), je vhodn´e si hodnotu tohoto v´ yrazu pˇredem vypoˇc´ıtat a pak do obou vzorc˚ u dosadit. V´ ypoˇcet poˇc´ateˇcn´ıho odhadu parametr˚ u Gompertzovy-Makehamovy funkce provedeme tedy n´asledovnˇe: 1. Vypoˇc´ıt´ame souˇcty tˇr´ı dvojic empirick´ ych specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti G1 =5 m55 +5 m60 , G2 =5 m65 +5 m70 , G3 =5 m75 +5 m80 . √ 3 −G2 2. Vypoˇc´ıt´ame: c = 10 G G2 −G1 .
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
121
3. Vypoˇc´ıt´ame hodnotu pomocn´eho v´ yrazu Kc = c57,5 (1 + c5 ). 4. Vypoˇc´ıt´ame b =
G2 −G1 , Kc (c10 −1)
a=
G1 −b·Kc . 2
Na z´akladˇe odhadnut´ ych hodnot parametr˚ u vypoˇcteme modelov´e hodnoty specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti (abychom je odliˇsili od hodnot empirick´ ych, oznaˇc´ıme je vlnovkou) pro intervaly5 pro intervaly 60 - 64 aˇz 100 - 104 let ˜x hm
h
= a + b · cx+ 2 .
(6.53)
Zpˇresnˇen´ı poˇc´ateˇcn´ıch odhad˚ u parametr˚ u lze prov´est metodou nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u, tj. minimalizac´ı souˇctu ˇctverc˚ u odchylek empirick´ ych a modelov´ ych hodnot specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti pro vˇekov´e intervaly 60 - 64 aˇz 80 - 84 let. Protoˇze vˇsak poˇcty ˇzij´ıc´ıch v jednotliv´ ych intervalech postupnˇe klesaj´ı, je logick´e pˇriˇradit odchylk´am v niˇzˇs´ıch intervalech vyˇsˇs´ı v´ahu. Budeme proto minimalizovat nikoli prost´ y, ale v´aˇzen´ y souˇcet ˇctverc˚ u odchylek 85 ∑ ¯ 5 Sx · (5 mx −5 m ˜ x )2 . (6.54) m ˜ · (1 − m ˜ ) 5 x 5 x x=60
yˇse uveden´eho souˇctu ˇctverc˚ u lze prov´est napˇr. v Excelu procedurou Minimalizaci v´ ˇ SITEL. ˇ RE Pro v´ ypoˇcet u ´mrtnostn´ıch tabulek pouˇzijeme pro vˇek do 60 let empirick´e hodnoty specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti, pro vˇek nad 60 let pak zpravidla hodnoty vypoˇcten´e Gompertzovou-Makehamovou funkc´ı. Je vˇsak tˇreba poznamenat, ˇze existuje urˇcit´e nebezpeˇc´ı zkreslen´ı odhadu u ´mrtnosti, nebot’ parametry Gompertzovy-Makehamovy funkce odhadujeme pouze na z´akladˇe ˇsesti hodnot, v pˇetilet´ ych vˇekov´ ych intervalech je nav´ıc pro vyˇsˇs´ı vˇek znaˇcnˇe poruˇsen pˇredpoklad rovnomˇern´eho rozloˇzen´ı u ´mrtnosti. V´ ypoˇcetnˇe jednoduˇsˇs´ı je pˇrijmout pˇredpoklad, ˇze vzhledem k exponenci´aln´ımu charakteru r˚ ustu u ´mrtnosti rostou od urˇcit´eho vˇeku (napˇr. od 60 a v´ıce let) specifick´e m´ıry u ´mrtnosti geometrickou ˇradou, tj. h mx+h
= k ·h mx ,
(6.55)
kde hodnotu koeficientu k odhadneme jako geometrick´ y pr˚ umˇer hodnot pod´ıl˚ u sousedn´ıch“ empirick´ ych hodnot specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti v nˇekolika posledn´ıch ” vˇekov´ ych intervalech, tj. napˇr. √ 5 m65 5 m70 5 m75 5 m80 · · · . (6.56) k= 4 5 m60 5 m65 5 m70 5 m75 Tento postup vˇsak d´av´a m´enˇe vˇerohodn´e odhady u ´mrtnosti neˇz GompertzovaMakehamova funkce. 5 Gompertzova-Makehamova funkce se pouˇz´ıv´ a zpravidla aˇz do 60 let vˇeku, proto ji nebudeme pouˇz´ıvat pro interval 55 - 59 let, i kdyˇz byl pouˇzit pro odhad parametr˚ u t´eto funkce.
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
122
6.3.1
Zkr´ acen´ eu ´ mrtnostn´ı tabulky
Pomˇernˇe ˇcasto se pouˇz´ıvaj´ı m´ısto u ´pln´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek tabulky zkr´acen´e, napˇr. pro 5let´e vˇekov´e skupiny. Podstata konstrukce tabulkov´ ych ukazatel˚ u je, jak vypl´ yv´a z pˇredch´azej´ıc´ıho textu, stejn´a - mˇen´ı se pouze obdob´ı, pro jak´e jsou sestaveny. V praxi se zkr´acen´e u ´mrtnostn´ı tabulky poˇc´ıtaj´ı t´emˇeˇr v´ yhradnˇe nepˇr´ımou metodou. Z´akladn´ım krokem pˇri v´ ypoˇctu u ´mrtnostn´ı tabulky je obvykle konverze specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti na koresponduj´ıc´ı pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı. V u ´pln´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulk´ach se pro to nejˇcastˇeji pou´ıˇz´ıv´a vztah 6.18, kter´ y je zaloˇzen na pˇredpokladu, ˇze jsou u ´mrt´ı v obdob´ı (x, x + 1) pravidelnˇe rozloˇzena jak podle vˇeku, tak i v ˇcase. V pˇr´ıpadˇe zkr´acen´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek, pro delˇs´ı ˇcasov´e u ´seky, tento pˇredpoklad platit nemus´ı. Pro v´ ypoˇcet pravdˇepodobnost´ı u ´mrt´ı z tabulkov´e m´ıry u ´mrtnosti byly navrˇzeny nˇekter´e metody, vhodn´e zejm´ena pro v´ ypoˇcet zkr´acen´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek, kter´e jednak zpˇresˇ nuj´ı a z´aroveˇ n usnadˇ nuj´ı (m´ame-li k dispozici pˇr´ısluˇsn´e pomocn´e tabulky) tento v´ ypoˇcet. Uved’me si velmi struˇcnˇe nˇekter´e z nich. Kintner (in Siegel and Swanson, 2004) uv´ad´ı napˇr. n´asleduj´ıc´ı metody: • metoda Reed-Merrellov´ e - pˇresto, ˇze dnes jiˇz byla tato metoda pˇrekon´ana jin´ ymi, patˇrila po dlouhou dobu k nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ym metod´am pro v´ ypoˇcet zkr´acen´ ych u ´mrtnostn´ıch tabulek. Tato metoda vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze pro pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı plat´ı takto upraven´a exponenci´aln´ı rovnice: n qx
= 1 − e−n·n mx −an
3·
2 n mx
,
(6.57)
kde n je ˇs´ıˇrka vˇekov´eho intervalu a a konstanta, kterou odhadli na 0,008 tak, aby d´avala akceptovateln´e v´ ysledky. • Grevillova metoda - vych´az´ı ze vztahu n qx
=
1 n
+ n mx
n mx n 2 + 12 (n mx
[1
], − ln c)
(6.58)
kde c je odhadnuto za pˇredpokladu, ˇze posloupnost n mx m´a exponenci´aln´ı pr˚ u. bˇeh (ln c = 0, 095). • Keyfitz-Frauenthalova metoda - vych´az´ı ze vztahu
(n S¯x−n −n S¯x+n )(n mx+n −n mx−n ) −n·n mx + 48n S¯x , q = 1 − e n x
(6.59)
kde S¯ je stˇredn´ı stav studovan´e populace. • metoda srovn´ an´ı se standardn´ı tabulkou - je zaloˇzena na konverzi empirick´ ych n mx na n qx pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı v souvislosti s t´ım, ˇze existuje u ´pln´ a u ´mrtnostn´ı tabulka mezi n mx a n qx . Vzhledem k tomu, ˇze tato metoda z´ısk´av´ a novou tabulku srovn´an´ım se standardn´ı tabulkou, je vhodn´e ji pouˇz´ıvat pouze tehdy, kdyˇz jsou u ´mrtnosti v obou tabulk´ach na srovnateln´e u ´rovni. Jednoduch´ a aplikace t´eto metody vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze v kaˇzd´em vˇekov´em intervalu lze
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
123
aplikovat vztah n qx a n mx pˇri konstrukci nov´e tabulky. Metoda spoˇc´ıv´a ve v´ ypoˇctu hodnot n gx standardn´ı tabulky na z´akladˇe n mx a n qx : n gx
=
1 n − , q m n x n x
(6.60)
kde n gx pˇredstavuje pr˚ umˇern´ y poˇcet let proˇzit´ ych ve vˇekov´e skupinˇe zemˇrel´ ymi t´eto vˇekov´e skupiny. Index n gx se pohybuje v rozmez´ı od 0 do n. Pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı v nov´e tabulce lze pak vyj´adˇrit ze vztahu n qx
6.3.2
=
n ·n mx . 1 +n gx ·n mx
(6.61)
Dodatek: metodika v´ ypoˇ ctu u ´ mrtnostn´ıch tabulek ˇ cesk´ e a slovensk´ e populace
ˇ Podrobn´e u ´mrtnostn´ı tabulky za Ceskou republiku a jej´ı oblasti6 a kraje jsou zaloˇzeny na III. hlavn´ıch souborech demografick´ ych ud´alost´ı. Vstupn´ı pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı jsou vypoˇcteny nepˇr´ımou metodou, tj. odvozeny ze specifick´ ych mˇer mx . Tabulky jsou podrobn´e, tj. s jednolet´ ym vˇekov´ ym intervalem, oddˇelenˇe pro muˇze a ˇzeny. S ohledem na vylouˇcen´ı nahodil´ ych v´ ykyv˚ u jsou oblastn´ı a krajsk´e tabulky zpracov´any za dvoulet´e kalend´aˇrn´ı obdob´ı. V´ ypoˇcet vstupn´ı pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı pro podrobnou u ´mrtnostn´ı tabulku prob´ıh´a v n´asleduj´ıc´ıch kroc´ıch: Vstupn´ı data: • poˇcet zemˇrel´ ych podle pohlav´ı a jednotek vˇeku v dan´em roce (roc´ıch za jednotliv´e oblasti a kraje) ˇ podle roˇcn´ıku narozen´ı • poˇcet zemˇrel´ ych ve vˇeku 0 v CR ˇ k 1.7. dan´eho roku (resp. • poˇcet obyvatel podle pohlav´ı a jednotek vˇeku v CR k 1.1. dan´eho roku v jednotliv´ ych oblastech a kraj´ıch) • poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych podle pohlav´ı v dan´em roce (roc´ıch za jednotliv´e oblasti a kraje) Postup: 1. Z empirickych dat vypoˇcteme pro vˇek x ≥ 1 specifickou m´ıru u ´mrtnosti mx , jakoˇzto pod´ıl zemˇrel´ ych dan´eho vˇeku a pohlav´ı a stˇredniho stavu obyvatel dan´eho vˇeku a pohlav´ı v dan´e u ´zemn´ı jednotce: Mt,x ˇ mCR t,x = ¯ S1.7.t,x 6
zdroj:www.czso.cz
oblast,kraj = m(t−1,t),x
Mt−1,x + Mt,x /2 S¯1.1.t,x
(6.62)
´ ´I TABULKY KAPITOLA 6. UMRTNOSTN
124
2. Vypoˇcteme funkci pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı, kter´a je zaloˇzena na spojit´e funkci qx = 1 − e−mx . Pravdˇepodobnost u ´mrt´ı ve vˇeku 0 je rovna tzv. kojeneck´e u ´mrtnosti, pod´ılu zemˇrel´ ych ve vˇeku 0 a ˇzivˇe narozen´ ych v dan´em obdob´ı. ˇ
CR qt,0 =
Mt,0 Ntˇzivˇe
oblast,kraj q(t−1,t),0 =
Mt−1,0 + Mt,0 zivˇ e ˇ zivˇ e + Nˇ t−1 N t
(6.63)
3. Pro odstranˇen´ı n´ahodn´ ych v´ ykyv˚ u jsou hodnoty pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı od vˇeku 4 let vyrovn´any pomoc´ı vzorce: qxv =
105 · qx + 90(qx−1 + qx+1 ) + 45(qx−2 + qx+2 ) − 30(qx−3 +qx+3 ) 315
(6.64)
4. Vzhledem k mal´e velikosti souboru zemˇrel´ ych ve vyˇsˇs´ım vˇeku (a tud´ıˇz vˇetˇs´ımu kol´ıs´an´ı empirick´ ych hodnot) se pravdˇepodobnost u ´mrt´ı pˇribliˇznˇe od vˇeku 80 let odvozuje (extrapoluje) pomoc´ı Gompertz-Makehamova vzorce log px = a + bcx . Vstupn´ı charakteristikou pro Gompertz-Makehamovu formuli je pˇrirozen´ y logaritmus pravdˇepodobnosti doˇzit´ı, odvozen´ y z vyrovnan´e hodnoty pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı: ln pvx = ln(1 − qxv ) (6.65) ˇ U ´ pouˇz´ıv´a King-Hardyho metodu, pˇri kter´e extrapolace vych´az´ı ze souCS stavy rovnic (R1 , R2 , R3 ) pro tˇri stejnˇe dlouh´e po sobˇe jdouc´ı intervaly, kde d je d´elka intervalu a x0 vˇek na poˇc´atku prvn´ıho intervalu (zde x0 = 60 a d = 8). R1 =
x0∑ +d−1 i=x0
ln pvi
R2 =
x0 +2d−1 ∑ i=x0 +d
ln pvi
R3 =
x0 +3d−1 ∑
ln pvi
(6.66)
i=x0 +2d
5. Konstanty a, b, c obsaˇzen´e v Gompertz-Makehamovˇe formuli charakterizuj´ıc´ı s´ılu u ´mrtnosti vypoˇcteme podle vztah˚ u: [ ] (c−1)(R2 −R1 ) R2 −R1 R3 −R2 b = a = R − 1 0 d R2 −R1 c −1 cx (cd −1)2 (6.67) cd = d 6. Dosazen´ım a, b, c do Gompertz-Makehamova vzorce vypoˇcteme pro vˇek x ≥ 71 x modelov´e pravdˇepodobnosti doˇzit´ı rx = ea+bc a najdeme vˇek y (y ≥ 75), pro kter´ y nab´ yv´a odchylka |pvx − rx | minim´aln´ı hodnoty. Od vˇeku y pak pravdˇepodobnost u ´mrt´ı nejl´epe vystihuje funkce qxGM , kter´a je doplˇ nkem funkce rx do jedn´e. Pˇrechod na extrapolovan´e hodnoty je upraven vyrovn´an´ım hodnot pro vˇek (y − 4), . . . , (y + 4): [( ) ] z−y+5 z−y+5 GM v qz = 1 − 1 − · pz + · rz . (6.68) 10 10 7. Pro v´ ypoˇcet u ´mrtnostn´ı tabulky jsou tedy vstupn´ımi hodnotami n´asleduj´ıc´ı pravdˇepodobnosti u ´mrt´ı: • pro vˇek 0 .... kojeneck´a u ´mrtnost
´ ´ ´I UMRTNOSTN ´ ´I TABULKY 6.3. OTAZKY SESTAVOVAN
125
• pro vˇek 1,2,3 .... pravdˇepodobnosti odvozen´e ze specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti • pro vˇek 4 aˇz y − 5 .... pravdˇepodobnosti vyrovnan´e • pro vˇek y − 4 aˇz ω − 1 .... pravdˇepodobnosti vyrovnan´e a extrapolovan´e.
´ Upln´ eu ´mrtnostn´ı tabulky slovensk´e populace vych´azej´ı podobnˇe jako ˇcesk´e ze specifick´ ych mˇer u ´mrtnosti mx , kter´e slouˇz´ı k v´ ypoˇctu pravdˇepodobnost´ı u ´mrt´ı qx . Pro odstranˇen´ı n´ahodn´ ych v´ ykyv˚ u je pro vˇek 6 aˇz 85 let pouˇz´ıv´an vzorec 6.64. Pro v´ ypoˇcet ˇ ´ pravdˇepodobnost´ı u ´mrt´ı ve vˇeku nad 80 let je stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe CSU pouˇz´ıv´ana ´ Gompertz-Makehamova formule, s vyuˇzit´ım King-Hardyho metody. Umrtnostn´ ı tabulka konˇc´ı ˇr´adkem pro vˇek 100 a v´ıce let a to tak, ˇze jsou hodnoty Lx a Tx nahrazeny hodnotou v´ yrazu l100 − 0, 5l100 · q100 (Mezsaros, 2000).
Kapitola 7
Plodnost a porodnost Proces rozen´ı je vedle procesu u ´mrtnosti z´akladn´ı sloˇzkou demografick´e reprodukce. Pˇredmˇetem vˇedeck´eho z´ajmu se vˇsak stal aˇz o t´emˇeˇr 200 let pozdˇeji. D˚ uvodem byla zˇrejmˇe mal´a spoleˇcensk´a motivace pro podrobnˇejˇs´ı studium plodnosti. Rozd´ıly v u ´rovni plodnosti r˚ uzn´ ych soci´aln´ıch skupin ˇci region˚ u byly mal´e a sama plodnost se v podstatˇe dlouho nemˇenila. Studium plodnosti zaˇcalo nab´ yvat na v´ yznamu od konce 19. stolet´ı a v souˇcasn´e dobˇe zauj´ım´a v demografii v´ yznamn´e postaven´ı. S ukonˇcen´ım demografick´e revoluce (po stabilizaci u ´mrtnosti) je populaˇcn´ı v´ yvoj vˇetˇs´ıch region˚ u i cel´ ych populac´ı urˇcov´an st´ale v´ıce intenzitou porodnosti, kter´a je povaˇzov´ana tak´e za indik´ator soci´aln´ıho rozvoje v ˇsirˇs´ım slova smyslu.
7.1
Z´ akladn´ı pojmy
Porodnost (natalitu) pouˇz´ıv´ame jako obecn´ y pojem, vyjadˇruj´ıc´ı v´ yznam rozen´ı pro populaˇcn´ı zmˇeny a lidskou reprodukci. S t´ımto term´ınem souvisej´ı tak´e term´ıny plodnost (fertilita) a narozen´ı. Vˇsechny tyto tˇri pojmy se mohou navz´ajem alternovat a do jist´e m´ıry se i pˇrekr´ yvaj´ı. Fertilita se vztahuje k aktu´aln´ı porodnosti, v porovn´an´ı s plodivost´ı (fekunditou), kter´a popisuje potencion´aln´ı plodnost – tj. schopnost muˇze a ˇzeny rodit dˇeti (nelze ji mˇeˇrit pˇr´ımo – odhaduje se na z´akladˇe model˚ u) (Koschin, 2005; Estee, 2004). Fertilitou se pak rozum´ı skuteˇcn´ y efekt fekundity, tj. poˇcet narozen´ ych dˇet´ı. Pod pojmem bezdˇetnost rozum´ıme bud’ fyziologickou neplodnost nebo z´amˇernou snahu nem´ıt dˇeti. U ˇzen rozezn´av´ame prim´arn´ı nebo sekund´arn´ı sterilitu. Poˇcet dˇet´ı narozen´ ych p´aru z´avis´ı tedy na jeho plodivosti a na jeho reprodukˇcn´ım chov´an´ı. Typem demografick´eho chov´an´ı je napˇr. pl´anovan´e rodiˇcovstv´ı, kdy p´ar reguluje poˇcet narozen´ ych dˇet´ı a intervaly mezi jednotliv´ ymi porody. ´ Svou roli zde hraje tak´e dostupnost antikoncepˇcn´ıch prostˇredk˚ u a metod. Uroveˇ n porodnosti je ovlivnˇena i populaˇcn´ı politikou st´atu, i kdyˇz v tomto pˇr´ıpadˇe obvykle pouze kr´atkodobˇe. Nemal´ y v´ yznam m´a i syst´em hodnot ve spoleˇcnosti. Z biologick´eho a sociologick´eho hlediska z´avis´ı plodnost tak´e na takov´ ych faktorech, jak´ ymi jsou napˇr. v´ yˇziva, sexu´aln´ı chov´an´ı, kultura, intstinkt, endokrinologie, ˇcasov´an´ı, ekonomika, zp˚ u126
´ ´I POJMY 7.1. ZAKLADN
127
sob ˇzivota a emoce. Obecnˇe je v´ yvoj plodnosti d´av´an do souvislosti s procesem tzv. modernizace. V souvislosti s t´ımto procesem rozliˇsujeme tˇri oblasti zmˇen: • kulturn´ı – postoje k manˇzelstv´ı, kohabitaci, rozvod˚ um, k hodnotˇe rodiny a d´ıtˇete • technick´e – moˇznosti antikoncepce a interrupc´ı • struktur´aln´ı – zmˇeny v organizaci spoleˇcnosti, kter´e pˇrin´aˇsej´ı vˇetˇs´ı moˇznosti seberealizace, vzdˇel´av´an´ı se, cestov´an´ı apod. Anal´ yzu procesu porodnosti lze zah´ajit jiˇz poˇ cet´ım. Poˇcet´ım zaˇc´ın´a tˇ ehotenstv´ı, kter´e konˇc´ı porodem, a to jednoˇcetn´ ym ˇci v´ıceˇcetn´ ym1 . Podle d´elky tˇehotenstv´ı rozliˇsujeme porody vˇ casn´ e a pˇ redˇ casn´ e (d´elka tˇehotenstv´ı 28 - 38 t´ ydn˚ u). Podle projevu resp. neexistence zn´amek ˇzivota se dˇel´ı narozen´e dˇeti na ˇ zivˇ e a mrtvˇ e narozen´e. Pomˇer pohlav´ı pˇri narozen´ı, tzv. sekund´ arn´ı index maskulinity2 (sekund´ arn´ı 3 pomˇ er pohlav´ı) , se pohybuje v rozmez´ı 105 - 107 chlapc˚ u na 100 dˇevˇcat. Definice narozen´ı doporuˇcen´a WHO (od r. 1950) a OSN: Porod ˇzivˇe narozen´eho d´ıtˇete je u ´plnˇe vypuzen´ı nebo vynˇet´ı plodu z tˇela matˇcina. Plod je povaˇzov´an za ˇzivˇe narozen´ y, vykazuje-li alespoˇ n jednu ze zn´amek ˇzivota, za kter´e jsou povaˇzov´any srdeˇcn´ı tep, d´ ych´an´ı, pulsace pupeˇcn´ıku a aktivn´ı pohyb kostern´ıho svalstva. Podle rodinn´eho stavu matky rozliˇsujeme v dobˇe porodu dˇeti manˇ zelsk´ e a nemanˇ zelsk´ e (mimomanˇ zelsk´ e) – legitimita d´ıtˇete. Nemanˇzelsk´e d´ıtˇe je takov´e d´ıtˇe, jehoˇz rodiˇce nebyli v dobˇe jeho narozen´ı form´alnˇe spojeni sˇ natkem. Nemanˇzelsk´e d´ıtˇe m˚ uˇze b´ yt podle nˇekter´ ych pr´avn´ıch syst´em˚ u sv´ ym otcem uzn´ano nebo legitimov´ano (aniˇz otec a matka uzavˇrou sˇ natek). M´a potom bud’ vˇsechna nebo nˇekter´a pr´ava jako manˇzelsky narozen´e d´ıtˇe. U n´as nen´ı od roku 1950 rozd´ıl mezi pr´avy dˇet´ı manˇzelsk´ ych a nemanˇzelsk´ ych. Zvl´aˇstn´ı m´ısto v demografick´e anal´ yze zauj´ımaj´ı dˇeti narozen´e do 8 mˇes´ıc˚ u po svatbˇe, tj. dˇeti z tzv. pˇ redmanˇ zelsk´ ych koncepc´ı. Narozen´ı mohou b´ yt sledov´ani podle poˇ rad´ı d´ıtˇ ete (dˇeti 1., 2., 3. a dalˇs´ıho poˇrad´ı). Analogicky lze sledovat poˇrad´ı tˇehotenstv´ı (provorodiˇcky neboli primipary, druhorodiˇcky neboli sekundipary, v´ıcerodiˇcky neboli multipary). Reprodukˇ cn´ı obdob´ı je vˇekov´e obdob´ı, bˇehem kter´eho je ˇzena schopna rodit. Zaˇc´atek plodn´eho vˇeku je spojen s menstruac´ı. Prvn´ı menstruac´ı (menarche) zaˇc´ın´a puberta, posledn´ı menstruac´ı konˇc´ı rodiv´ y vˇek a zaˇc´ın´a menopauza neboli kli1
Pro zaj´ımavost, podle Vystoupila (2004) pˇripad´ a na 1 porod dvojˇcat n1 jednoˇcetn´ ych porod˚ u, . na porod trojˇcat n2 a jeden porod ˇctyˇrˇcat n3 porod˚ u, kde n = 85. Dvojˇcata, nebo v´ıcerˇcata, rozliˇsujeme jednovajeˇ cn´ a (oplodnˇen´ım 1 vaj´ıˇcka – jsou vˇzdy stejn´eho pohlav´ı) a dvojvajeˇ cn´ a, vznikl´ a oplodnˇen´ım 2 vaj´ıˇcek 2 Uˇz John Graunt urˇcil v roce 1662 pod´ıl chlapc˚ u 51,4%. 3 Teoreticky by tedy mˇelo m´ıt smysl zjiˇst’ovat prim´ arn´ı pomˇer pohlav´ı (pomˇer pohlav´ı pˇri poˇcet´ı), neum´ıme jej vˇsak vyj´ adˇrit: ne proto, ˇze by nebylo moˇzn´e urˇcit pohlav´ı mlad´ ych plod˚ u (je to moˇzn´e na z´ akladˇe anal´ yzy chromozom˚ u), ale proto, ˇze mnoh´ a poˇcet´ı ˇzena ani nezaregistruje (kdyˇz dojde k potratu v prvn´ıch hodin´ ach nebo dnech)(Koschin, 2005).
128
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
ˇ makterium. Zeny v plodn´em vˇeku (15 – 49 let) oznaˇcujeme v demografii jako rodiv´ y kontingent. ˇ Podle vyhl´aˇsky Ministerstva zdravotnictv´ı CSR ˇc. 11/1988 Sb., o povinn´em hl´aˇsen´ı ukonˇcen´ı tˇehotenstv´ı, u ´mrt´ı d´ıtˇete a u ´mrt´ı matky, ze dne 22. 1. 1988 se narozen´ım ˇziv´eho d´ıtˇete rozum´ı jeho u ´pln´e vypuzen´ı nebo vynˇet´ı z tˇela matˇcina, jestliˇze d´ıtˇe projevuje alespoˇ n jednu ze zn´amek ˇzivota a m´a porodn´ı hmotnost a) 500 g a vyˇsˇs´ı nebo b) niˇzˇs´ı neˇz 500 g, pˇreˇzije-li 24 hodin po porodu. Zn´amkami ˇzivota se rozumˇej´ı dech nebo akce srdeˇcn´ı nebo pulsace pupeˇcn´ıku nebo aktivn´ı pohyb svalstva, i kdyˇz pupeˇcn´ık nebyl pˇreruˇsen nebo placenta nebyla porozena. Narozen´ım mrtv´eho d´ıtˇete se rozum´ı u ´pln´e vypuzen´ı nebo vynˇet´ı z tˇela matˇcina, jestliˇze plod neprojevuje ani jedinou ze zn´amek ˇzivota a m´a porodn´ı hmotnost 1 000g a vyˇsˇs´ı. ˇ y statistick´ Od roku 2007 sleduje Cesk´ y u ´ˇrad u ´daje nejen za otce u manˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı, ale u vˇsech.
Z´ akladn´ı zdroje dat a jejich kvalita Z´akladn´ımi zdroji dat pro r˚ uzn´e typy anal´ yz plodnosti a porodnosti jsou: 1. evidence pˇrirozen´e mˇeny – registraˇcn´ı syst´emy narozen´ ych (matriky) 2. sˇc´ıt´an´ı – napˇr. lze z´ıskat u ´daje o: • vˇekov´e struktuˇre populace – lze z n´ı odhadnout u ´roveˇ n souˇcasn´e plodnosti • pˇr´ım´a data o porodech a plodnosti • statistiky dˇet´ı podle legitimity • populaˇcn´ı u ´daje podle promˇenn´ ych spojen´ ych s plodnost´ı • populaˇcn´ı z´akladny pro v´ ypoˇcet r˚ uzn´ ych typ˚ u mˇer plodnosti 3. v´ ybˇerov´a ˇsetˇren´ı • detailnˇejˇs´ı u ´daje pro kompletnˇejˇs´ı anal´ yzu – speci´aln´ı aspekty plodnosti, kter´e nejsou zjiˇst’ov´any pˇri sˇc´ıt´an´ıch • u ´daje o poˇctech a ˇcasov´em rozvrˇzen´ı sˇ natk˚ u, tˇehotenstv´ı a porod˚ u Evidence pˇrirozen´e mˇeny v r´amci matrik a jin´ ych typ˚ u registraˇcn´ıch syst´em˚ u m˚ uˇze trpˇet celou ˇradou nedostatk˚ u (Estee, 2004): • pˇ resnost definice z´ akladn´ıch pojm˚ u a jejich pouˇ zit´ı v praxi - v z´avislosti na pr´avn´ıch norm´ach a praxi jednotliv´ ych st´at˚ u se liˇs´ı obdob´ı registrace narozen´ ych od nˇekolika dn˚ u po nˇekolik let od data porodu – v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech (napˇr. Zair, Polsko) nejsou novorozenci, kteˇr´ı zemˇrou do 24 hodin po narozen´ı zahrnuti do poˇctu ˇzivˇe narozen´ ych. V jin´ ych pˇr´ıpadech (napˇr. Alˇz´ır, Francouzsk´ a Guyana, Malajsie) nen´ı registrace narozen´ ych vyˇzadov´ana v pˇr´ıpadˇe, ˇze novorozenec zemˇre pˇred stanoven´ ym term´ınem registrace; st´aty b´ yval´eho Sovˇetsk´eho
ˇ ˇ POUZ ˇ´IVANE ´ UKAZATELE 7.2. NEJCAST EJI
129
svazu (Azerbajdˇz´an, Bˇelorusko, Kazachst´an, Rusko) nezahrnuj´ı do poˇctu narozen´ ych novorozence, kteˇr´ı zemˇrou v obdob´ı 7 dn˚ u po porodu, je-li d´elka tˇehotenstv´ı kratˇs´ı neˇz 28 t´ ydn˚ u, porodn´ı hmotnost m´enˇe neˇz 1000 gram˚ u a d´elka m´enˇe neˇz 35 cm. • kompletnost registrace – v d˚ usledku nemoˇznosti registrace vˇsech ud´alost´ı v r´amci stanoven´e oblasti ˇci vˇsech skupin v dan´e oblasti - napˇr. v minulosti byly v m´enˇe vyspˇel´ ych zem´ıch sledov´any poˇcty narozen´ ych pouze v urˇcen´ ych oblastech (Nig´erie, Indon´esie, Ghana). Nˇekter´e skupiny jsou z evidence vylouˇceny – napˇr. koˇcovn´ı Indi´ani v Ekv´adoru, pralesn´ı Indi´ani v Braz´ılii, Peru ˇci vietnamˇst´ı uprchl´ıci v Hong Kongu. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech jsou vylouˇceny z evidence i nˇekter´e zvl´aˇstn´ı skupiny osob: ciz´ı ozbrojen´e s´ıly, cizinci bez trval´eho bydliˇstˇe v USA. V nˇekter´ ych st´atech je evidence prov´adˇena formou v´ ybˇerov´eho ˇsetˇren´ı (Indie, P´akist´an, Banglad´eˇs). Podle OSN je evidence narozen´ ych v mnoha zem´ıch znaˇcnˇe nekompletn´ı, zejm´ena v rozvojov´ ych zem´ıch. Podle odhad˚ u UNICEF z roku 1998 nen´ı zaregistrov´ana t´emˇeˇr tˇretina vˇsech porod˚ u (kolem 40 mil. novorozenc˚ u)4 ; • pˇ resnost m´ıstn´ıho urˇ cen´ı – nepˇresnosti dan´e zp˚ usobem evidence obyvatelstva de facto (pˇr´ıtomn´e) ˇci de jure (bydl´ıc´ı); • pˇ resnost ˇ casov´ eho urˇ cen´ı – v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze doj´ıt k evidenci narozen´ ych s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım (napˇr. aˇz pˇri vstupu do ˇskoly), k ”vˇcasn´e”evidenci doch´az´ı ve vyspˇel´ ych zem´ıch (napˇr. Nizozem´ı - do 3 dn˚ u po porodu, USA - 3 - 10 dn´ı, Japonsko – do 14 dn´ı); • pˇ resnost klasifikace narozen´ ych z hlediska demografick´ ych, socioekonomick´ ych a zdravotnick´ ych charakteristik – nepˇresnosti zp˚ usoben´e diferenˇcn´ı ”podregistrac´ı”narozen´ ych v urˇcit´ ych kategori´ıch spojen´ ych s charakteristikami novorozenc˚ u ˇci rodiˇc˚ u.
7.2
Nejˇ castˇ eji pouˇ z´ıvan´ e ukazatele
Hrub´ a m´ıra porodnosti Nejjednoduˇsˇs´ım ukazatelm u ´rovnˇe porodnosti je hrub´ a m´ıra celkov´ e porodnosti: Nt nt = hmpt = ¯ · 1 000, St
(7.1)
kde Nt je poˇcet narozen´ ych v dan´em ˇcasov´em intervalu t. ˇ v roce 1970 byla hrub´a m´ıra celkov´e Hrub´e m´ıry se vyjadˇruj´ı v ‰. Napˇr. v CR porodnosti kolem 15,2 ‰, v roce 1980 kolem 12,8 ‰, v roce 1996 8,9 ‰. Urˇcitou pˇredstavu o prostorov´e distribuci hrub´ ych mˇer porodnosti ve svˇetˇe poskytuje tabulka 7.1. 4 Podle OSN je evidence porod˚ u povaˇzov´ ana za relativnˇe kompletn´ı, je-li evidov´ ano nejm´enˇe 90% vˇsech porod˚ u (Estee, 2004).
130
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Tabulka 7.1: Hrub´a m´ıra porodnosti v roce 2009 region svˇ et Afrika severn´ı Afrika z´ apadn´ı Afrika ychodn´ı Afrika v´ stˇredn´ı Afrika jiˇ zn´ı Afrika Amerika Severn´ı Amerika stˇredn´ı Amerika Karibsk´ a oblast jiˇ zn´ı Amerika Asie z´ apadn´ı Asie v´ ychodn´ı Asie stˇredn´ı a jiˇ zn´ı Asie jihov´ ychodn´ı Asie Evropa severn´ı Evropa z´ apadn´ı Evropa v´ ychodn´ı Evropa jiˇ zn´ı Evropa Oce´ anie∗
hmp (‰) 20 36 25 40 40 42 24 17 14 22 19 19 19 25 12 24 21 11 13 10 11 10 18
minimum
maximum
14(Maur´ıcius)
47 (Uganda)
11 (Kanada, Kuba)
34 (Guatemala)
8 (Taiwan)
40 (V´ ychodn´ı Timor)
7 (Monako)
21 (Kosovo)
13 (Palau)
ˇ 35 (Marshallovy a Salamounovy ostrovy)
(zdroj: Pison, 2009) ∗
vˇ cetnˇ e Austr´ alie a Nov´ eho Z´ elandu
Jsou-li do ˇcitatele zahrnuti pouze ˇzivˇe narozen´ı (mrtvˇe narozen´ı nehraj´ı v procesu rozmnoˇzov´an´ı populace ˇz´adnou roli, populaci nezvˇetˇsuj´ı), jde o tzv. hrubou m´ıru ˇ zivorodosti. Analogicky lze vyj´adˇrit hrubou m´ıru mrtvorodosti. Nˇekdy se pouˇz´ıv´a tak´e index mrtvorozenosti, kter´ y vyjadˇruje bud’ pod´ıl mrtvˇe narozen´ ych mezi ´ vˇsemi narozen´ ymi nebo pomˇer mrtvˇe a ˇzivˇe narozen´ ych. Uroveˇ n mrtvorozenosti z´avis´ı na kvalitˇe l´ekaˇrsk´e p´eˇce a p´eˇce o tˇehotn´e5 .
Obecn´ a m´ıra plodnosti Hrub´a m´ıra porodnosti je vˇsak jako jin´e hrub´e m´ıry m´alo vhodn´ ym ukazatelem k hlubˇs´ı anal´ yze porodnosti. Jej´ı hodnota je ovlivˇ nov´ana minul´ ym v´ yvojem u ´mrtnosti, porodnosti, migrac´ı. Dobr´ ym ukazatelem byla v minul´ ych stolet´ıch, v souˇcasnosti jsou hodnoty hmp v´ıce odrazem aktu´aln´ı vˇekov´e struktury a r˚ uzn´ ych pˇrijat´ ych opatˇren´ı neˇz skuteˇcn´e u ´rovnˇe plodnosti populac´ı. Velk´ ym nedostatkem hrub´ ych mˇer je, ˇze poˇcty ud´alost´ı jsou vztaˇzeny k celkov´emu poˇctu obyvatel, bez ohledu na to, zda vˇsichni mohou m´ıt dˇeti. V praxi se pˇredevˇs´ım pouˇz´ıv´a ukazatel obecn´ e m´ıry plodnosti: ft =
Ntˇzivˇe , F¯t
(7.2)
5 Pro ilustraci: na poˇc´ atku 20. stol. se u ˇcesk´e populace pohybovala kolem 27‰, v roce 1994 to byly jiˇz jen 4‰.
ˇ ˇ POUZ ˇ´IVANE ´ UKAZATELE 7.2. NEJCAST EJI
131
Obr´azek 7.1: Hrub´a m´ıra ˇzivorodosti ˇcesk´e a slovensk´e populace (‰) v roce 2008
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk; zpracov´ano v programu ArcGIS)
kde F¯t je tzv. rodiv´ y kontingent, tj. ˇzeny v plodiv´em vˇeku 15 – 49 let6 . Do ˇcitatele m˚ uˇzeme zahrnout vˇsechny narozen´e, pak dan´ y ukazatel oznaˇcujeme jako obecnou m´ıru hrub´ e plodnosti. Potˇrebujeme-li odliˇsit plodnost vdan´ ych a nesezdan´ ych ˇzen, lze poˇc´ıtat obecnou m´ıru plodnosti pro kaˇzdou z tˇechto skupin samostatnˇe. Dost´av´ame pak tzv. obecnou m´ıru manˇ zelsk´ e plodnosti
ftmanˇz =
Ntˇzivˇe,manˇz. · 1 000 (‰), F¯ manˇz.
(7.3)
t
kde N ˇzivˇe,manˇz. je poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı ˇzen´am, kter´e byly v dobˇe porodu leg´alnˇe ych ˇzen v plodiv´em vˇeku (vˇcetnˇe tˇech, kter´e ˇzij´ı sezdan´e a F¯tmanˇz. je poˇcet sezdan´ odlouˇcenˇe od sv´eho manˇzela, ale nebyly jeˇstˇe rozvedeny)7 . Analogicky bychom zkonstruovali obecnou m´ıru nemanˇ zelsk´ e plodnosti. 6
V anglosask´e literatuˇre se lze setkat s vymezen´ım 15 – 44 let. Pojem obecn´ a m´ıra manˇ zelsk´ e plodnosti byl p˚ uvodnˇe pouˇz´ıv´ an k vyj´ adˇren´ı celkov´eho poˇctu ˇzivˇe narozen´ ych v dan´em roce, bez ohledu na vˇek a stav matky, na 1 000 vdan´ ych ˇzen ve vˇeku 15 – 44 let (stˇredn´ı stav). Takto konstruovan´ y ukazatel jiˇz vˇsak nen´ı tak uˇziteˇcn´ y, jako b´ yval kdysi, nebot’ se zvyˇsuje pod´ıl nemanˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı (Siegel a Swanson, 2004). 7
132
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Index plodnosti Nˇekdy se pouˇz´ıv´a obdobnˇe index plodnosti ip, coˇz je pomˇer poˇctu dˇet´ı ve vˇeku 0 - 4 let ku poˇctu ˇzen v rodiv´em vˇeku (tam kde nen´ı spolehliv´a statistika evidence narozen´ ych). Anglick´ y n´azev tohoto ukazatele je child - women ratio. ip =
poˇcet dˇet´ı do 5 let · 1 000 (‰) poˇcet ˇzen ve vˇeku 15 - 49 let
(7.4)
Tento ukazatel je uˇziteˇcn´ y zejm´ena pˇri anal´ yz´ach historick´ ych dat, nebot’ nevyˇzaduje poˇcty narozen´ ych. Jedn´a se ve skuteˇcnosti o hybridn´ı ukazatel, protoˇze zahrnuje u ´mrt´ı ´ i narozen´ı. Umrt´ı kojenc˚ u z pouˇzit´eho poˇctu narozen´ ych nejsou ve v´ ypoˇctu zohlednˇena, stejnˇe tak jako u ´mrt´ı ˇzen v reprodukˇcn´ım vˇeku, zahrnut´ ych ve jmenovateli ukazatele.
Specifick´ e m´ıry plodnosti Tak jako u jin´ ych demografick´ ych proces˚ u i plodnost mˇen´ı svoji hodnotu s vˇekem. Reprodukˇcn´ı obdob´ı je znaˇcnˇe rozs´ahl´e a jednotliv´e populace se mohou liˇsit koncentrac´ı plodnost´ı do uˇzˇs´ıch, ale rozd´ıln´ ych vˇekov´ ych skupin. Proto hodnot´ıme podrobnˇe plodnost ˇzen m´ırami plodnosti podle vˇeku, tzv. specifick´ e m´ıry plodnosti. Obvykle se pouˇz´ıvaj´ı specifick´e m´ıry plodnosti: • jednolet´ e ft,x = • pˇ etilet´ e
5 ft,x ,
ˇ zivˇ e Nt,x , F¯t,x
x = 15, 16, . . . , 49
(7.5)
kde x = 15, 20, . . . , 45
Poˇc´ıtaj´ı se pouze pro ˇzeny, nebot’ spefick´e m´ıry plodnosti muˇz˚ u by nebyly pˇr´ıliˇs spolehliv´e. Stejn´ ym zp˚ usobem lze poˇc´ıtat i specifick´ e m´ıry porodnosti. Do u ´vahy pˇritom bereme jak plodnost vˇsech ˇzen, tak manˇzelskou plodnost (zejm´ena z d˚ uvodu pl´anovan´ ych rodiˇcovstv´ı a studia v z´avislosti na dobˇe uplynul´e od sˇ natku a vˇeku pˇri sˇ natku). Analogicky tedy lze vymezit m´ıru manˇzelsk´e plodnosti podle vˇeku, kdy do pomˇeru d´av´ame dˇeti manˇzelsky narozen´e vdan´ ym ˇzen´am ve vˇeku a stˇredn´ı stav vdan´ ych ˇzen dan´eho vˇeku: ft,x =
ˇ zivˇ e,m Nt,x v , F¯t,x
x = 15, 16, . . . , 49
(7.6)
Pr˚ umˇ ern´ y a medi´ anov´ y vˇ ek matky v dobˇ e porodu Rozd´ıly ve vˇeku porodu lze vyjadˇrovat tak´e pomoc´ı medi´ anov´ eho vˇ eku matky v dobˇ e porodu ˇci pr˚ umˇ ern´ eho vˇ eku matky v dobˇ e porodu. Oba ukazatale se pouˇz´ıvaj´ı za odliˇsn´ ych okolnost´ı. Pˇri potˇrebˇe srovn´an´ı dvou ˇci v´ıce populac´ı je
ˇ ˇ POUZ ˇ´IVANE ´ UKAZATELE 7.2. NEJCAST EJI
133
vhodnˇejˇs´ı tyto ukazatele poˇc´ıtat sp´ıˇse ze specifick´ ych mˇer porodnosti, neˇz z absolutn´ıch poˇct˚ u narozen´ ych, nebot’ tento zp˚ usob v´ ypoˇctu eliminuje efekt rozd´ıl˚ u pohlavn´ı a vˇekov´e struktury srovn´avan´ ych populac´ı. Pr˚ umˇern´ y vˇek matky v dobˇe porodu lze vypoˇc´ıtat z pˇetilet´ ych specifick´ ych mˇer jako v´aˇzen´ y aritmetick´ y pr˚ umˇer stˇred˚ u interval˚ u s vahami, kter´e pˇredstavuj´ı specifick´e m´ıry porodnosti: ∑ x · hmpx (7.7) x ¯ = x∑ hmpx x
Pˇri hlubˇs´ı anal´ yze lze specifick´e m´ıry porodnosti poˇc´ıtan´e pro narozen´e dˇeti 1., 2. a dalˇs´ıho poˇrad´ı pouˇz´ıt pro v´ ypoˇcet medi´anov´eho vˇeku porodu jednotliv´ ych poˇrad´ı. Tyto hodnoty indikuj´ı typick´ y“ vˇek, ve kter´em matky maj´ı sv´e prvn´ı, druh´e a dalˇs´ı dˇeti. ” Rozd´ıly mezi nimi poskytuj´ı pˇribliˇznou informaci o intervalech mezi dˇetmi jednotliv´ ych poˇrad´ı. Medi´anov´ y vˇek matky pˇri porodu prvn´ıho d´ıtˇete informuje o typick´em“ vˇeku, ” kdy jsou zakl´ad´any rodiny. Z pr˚ umˇern´eho poˇcet dˇet´ı pˇripadaj´ıc´ıch na jednu ˇzenu lze d´ale pomoc´ı interpolaˇcn´ıch technik zjistit typick´ y“ vˇek, kdy jsou dokompletov´any ” velikosti rodin.
´ Uhrnn´ a plodnost V pˇr´ıpadˇe, ˇze potˇrebujeme porovnat plodnost dvou (a v´ıce) populac´ı, nejsou specifick´e m´ıry pˇr´ıliˇs vhodn´e (je jich moc), proto je potˇreba m´ıt k dispozici nˇejakou syntetickou charakteristiku, kter´a by jednou hodnotou vyjadˇrovala plodnost populace a z´aroveˇ n nebyla zat´ıˇzena vlivem vˇekov´e struktury. Konstrukce takov´e charakteristiky je podobn´a konstrukci stˇredn´ı d´elky ˇzivota, kdy vych´az´ıme z pˇredpokladu stacion´arn´ı populace. Zvol´ıme nulovou u ´mrtnost aˇz do 50 let vˇeku (ve skuteˇcnosti je minim´aln´ı). Ke konstrukci pouˇzijeme analogii u ´mrtnostn´ıch tabulek - tabulku plodnosti.
vˇek x 15 16 ... 49
fx f15 f16 ... f49
Lx 100 000 100 000 ... 100 000
celkem
×
3 500 000
bx 100 000 · f15 100 000 · f16 ... 100 000 · f49 49 ∑ 100 000 · fx 15
fx jsou empirick´e plodnosti, Lx je poˇcet proˇzit´ ych let, l(0) = 100 000. Pˇredpokl´ad´ame nulovou u ´mrtnost do 50 let, tj. Lx = l(x) pro vˇsechna x = 0, ..., 49; bx jsou tzv. tabulkov´e poˇcty narozen´ ych (souˇcin doby expozice a specifick´e m´ıry plodnosti).
134
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Obecnou m´ıru plodnosti fiktivn´ı populace (s nulovou u ´mrtnost´ı do 50 let) pak m˚ uˇzeme vyj´adˇrit vztahem: 100 000 · f m=0 =
Vynech´ame
1 35
49 ∑
fx
15
3 500 000
=
49 1 ∑ · fx 35
(7.8)
15
´hrnnou plodnost a dost´av´ame u TFR =
49 ∑
fx .
(7.9)
15
Anglick´ y term´ın pro u ´hrnnou plodnost je Total Fertility Rate. Jej´ı hodnotu interpretujeme jako pr˚ umˇern´ y poˇcet dˇet´ı, kter´e by se narodily jedn´e ˇzenˇe pˇri dan´e nemˇenn´e ´ plodnosti a nulov´e u ´mrtnosti do 50 let. Uhrnn´ a plodnost charakterizuje moment´aln´ı plodnost, nehovoˇr´ı nic o jej´ı budoucnosti. Je-li v´ ysledn´a hodnota u ´hrnn´e hodnoty n´asobena 1 000, interpretujeme ji jako poˇcet dˇet´ı, kter´e by se narodily souboru 1000 ˇzen bˇehem cel´eho reprodukˇcn´ıho vˇeku, kdyby se hodnoty fx (mˇer plodnosti podle vˇeku) nemˇenily zhruba 35 let - nebot’ se jedn´a o fiktivn´ı generaci sloˇzenou v dan´em ˇcasov´em okamˇziku ze zhruba 35 re´aln´ ych generac´ı. ´ Uhrnn´ a plodnost mˇeˇr´ı u ´roveˇ n plodnosti pˇr´ımˇejˇs´ım zp˚ usobem neˇz hrub´a m´ıra porodnosti, nebot’ se vztahuje pˇr´ımo k poˇctu porod˚ u na jednu ˇzenu. Tento inidik´ator vyjadˇruje potenci´al populaˇcn´ı zmˇeny st´atu. Hodnota 2,1 je oznaˇcov´ana jako mez potˇrebn´a pro zajiˇstˇen´ı prost´e reprodukce (replacement rate), kter´a vede k zajiˇstˇen´ı jej´ı relativn´ı stability. Hodnoty vyˇsˇs´ı indikuj´ı n´ar˚ ust velikosti populace a pokles medi´anov´eho vˇeku. Vyˇsˇs´ı hodnoty u ´hrnn´e plodnosti mohou tak´e indikovat potenci´aln´ı obt´ıˇze rodin s ohledem na obˇzivu, vzdˇel´an´ı dˇet´ı a zamˇestnanost ˇzen. Hodnoty u ´hrnn´e plodnosti niˇzˇs´ı neˇz 2,1 naznaˇcuj´ı sniˇzov´an´ı velikosti populace, jej´ı st´arnut´ı. V glob´aln´ım mˇeˇr´ıtku doch´az´ı obecnˇe ke sniˇzov´an´ı hodnot u ´hrnn´e plodnosti. Tento trend je nejv´ıce zˇreteln´ y v industrializovan´ ych zem´ıch, zejm´ena z´apadn´ı Evropy, kde se pˇredpokl´ad´a dramatick´ y pokles jejich velikosti v n´asleduj´ıc´ıch 50 letech (The CIA World Fact Book). Vyn´asob´ıme-li souˇcet specifick´ ych mˇer plodnosti pod´ılem dˇevˇcat pˇri narozen´ı8 , dost´av´ame tzv. hrubou m´ıru reprodukce, tj. pr˚ umˇern´ y poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych d´ıvek 1 ˇzenˇe za neexistence ruˇsiv´ ych ud´alost´ı v reprodukˇcn´ım obdob´ı (v´ yznam hlavnˇe v longitudin´aln´ım pojet´ı, do jak´e m´ıry dan´a generace zajiˇst’uje za neexistence u ´mrtnosti svoji n´ahradu). 49 49 ∑ ∑ RB = δ · fx = 0, 485 · fx . (7.10) 15
Je-li: • RB > 1 .... je zajiˇstˇena reprodukce populace 8
Symbol δ = 0, 485 oznaˇcuje pod´ıl dˇevˇcat pˇri narozen´ı.
15
ˇ ˇ POUZ ˇ´IVANE ´ UKAZATELE 7.2. NEJCAST EJI
135
• RB < 1 .... pokles poˇcetn´ıho stavu obyvatelstva Existuje z´aroveˇ n rozd´ıl pˇri pohledu transverz´aln´ım (okamˇzikov´em) a longitudin´aln´ım (generaˇcn´ım - zde souˇcet mˇer plodnosti v dan´e generaci = tzv. koneˇcn´a plodnost). Transverz´alnˇe poˇc´ıtan´a hrub´a m´ıra u ´mrtnosti ud´av´a, jak´ ym zp˚ usobem by se dan´a populace reprodukovala pˇri zachov´an´ı ˇr´adu rozen´ı dan´eho roku - pouze orientaˇcn´ı v´ yznam. Longitudin´alnˇe poˇc´ıtan´a hodnota hrub´e m´ıry u ´mrtnosti je zaloˇzena na ukonˇcen´em procesu a m˚ uˇzeme z n´ı tedy usoudit, zda uvaˇzovan´a generace zajistila svoji reprodukci.
Dalˇ s´ı charakteristiky plodnosti Vhodnˇejˇs´ı by byla takov´a charakteristika, kter´a by brala v u ´vahu i u ´mrtnost ˇzen. Pˇri jej´ı konstrukci lze opˇet vyj´ıt z tabulky plodnosti, ve kter´e zmˇen´ıme pouze sloupce Lx (poˇcty proˇzit´ ych let) - uˇz ne vˇsechny ˇzeny proˇzij´ı v kaˇzd´em intervalu cel´ y rok: vˇek x 15 16 ... 49
fx f15 f16 ... f49
celkem
×
Lx L15 L16 ... L49 49 ∑ Lx
bx L15 · f15 L16 · f16 ... L49 · f49 49 ∑ Lx · fx
15
15
Prav´ y doln´ı roh tabulky obsahuje poˇcet dˇet´ı, kter´e se ve stacion´arn´ı populaci narod´ı l(0) ˇzen´am bˇehem jejich ˇzivota. Na jednu ˇzenu tedy pˇripad´a: 49 ∑
Lx · fx
15
(7.11)
l(0)
Pro reprodukci jsou vˇsak d˚ uleˇzit´a zejm´ena dˇevˇc´atka, poˇc´ıt´a se tedy poˇcet dˇevˇcat, kter´e pˇripadaj´ı na jednu ˇzenu, tzv. ˇ cist´ a m´ıra reprodukce: 49 ∑
RN = (1 − δ0 ) ·
Lx · fx
15
l(0)
,
(7.12)
kde δ0 je symbol oznaˇcuj´ıc´ı pod´ıl chlapc˚ u mezi narozen´ ymi, coˇz je relativnˇe st´al´e ˇc´ıslo (pˇribliˇznˇe 0,515). Pˇresn´a interpretace ˇcist´e m´ıry reprodukce: poˇcet dˇevˇcat, kter´e by se v pr˚ umˇeru narodily jedn´e ˇzenˇe pˇri nemˇenn´e plodnosti a nˇemˇenn´e u ´mrtnosti do 50 let. Tento ukazatel poskytuje informaci o tom, zda by se populace pˇri souˇcasn´e plodnosti a u ´mrtnosti zvˇetˇsovala ˇci zmenˇsovala:
136
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST • RN = 1 ... kaˇzd´a ˇzena by nahradila sama sebe v pr˚ umˇeru jednou holˇciˇckou a populace by z˚ ust´avala st´ale stejn´a – tzv. prost´ a reprodukce • RN > 1 ... r˚ ust velikosti populace – tzv. rozˇ s´ıˇ ren´ a reprodukce • RN < 1 ... pokles velikost populace – tzv. z´ uˇ zen´ a reprodukce
´ Uhrnn´ a plodnost pro zajiˇstˇen´ı prost´e reprodukce je asi 2,1.
Koneˇ cn´ a plodnost ´ Uhrnn´ a plodnost charakterizuje moment´aln´ı stav – je z´avisl´a na aktu´aln´ı soci´alnˇeekonomick´e situaci, podl´eh´a pomˇernˇe ˇcast´ ym v´ ykyv˚ um. Napˇr. po zv´ yˇsen´ı v 70. letech, zp˚ usoben´em rozs´ahl´ ymi pronatalitn´ımi opatˇren´ımi, n´asledovalo rychl´e sn´ıˇzen´ı. Tento v´ yvoj plat´ı pro vˇsechna pronatalitn´ı opatˇren´ı: funguj´ı jeden, dva, v´ yjimeˇcnˇe v´ıce let a pak se jejich efekt vytrat´ı. Koneˇ cn´ a plodnost je v podstatˇe u ´hrnn´a plodnost poˇc´ıtan´a ne pro konkr´etn´ı kalend´aˇrn´ı rok, ale pro konkr´etn´ı generaci. Nepodl´eh´a ˇz´adn´ ym v´ ykyv˚ um. Koneˇcn´ a plodnost generac´ı ˇcesk´ ych ˇzen narozen´ ych v 60. letech (a zˇrejmˇe i pozdˇejˇs´ıch) bude ˇ vyˇsˇs´ı. Zeny narozen´e pˇred rokem 1960 maj´ı jeˇstˇe v pr˚ umˇeru v´ıce neˇz dvˇe dˇeti, pozdˇejˇs´ı generace uˇz nezajiˇst’uj´ı ani prostou reprodukci.
Manˇ zelsk´ a plodnost a nemanˇ zelsky narozen´ı Zmˇeny manˇzelsk´e plodnosti lze sledovat bud’ podle vˇeku (vhodn´e v populac´ıch neomezuj´ıc´ıch plodnost) nebo podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı, kde pˇrevaˇzuje pl´anovan´e rodiˇcovstv´ı. Vˇek ˇzeny zde m´a druhoˇrad´ y v´ yznam. Omezov´an´ı poˇctu dˇet´ı v rodinˇe znaˇcnˇe ovlivnilo rozloˇzen´ı mˇer plodnosti podle vˇeku (jin´ y v´ yvoj zejm´ena u manˇzelsk´e plodnosti v ekonomicky vyspˇel´ ych zem´ıch je d˚ usledkem pl´anovan´eho rodiˇcovstv´ı - dˇeti v urˇcit´em obdob´ı, pak jiˇz ne). Ukazatelem intenzity manˇzelsk´e plodnosti podle doby uplynul´e od sˇ natku je pravdˇepodobnost porodu d´ıtˇete pˇri x-t´e dobˇe trv´an´ı manˇzelstv´ı za podm´ınky nemoˇznosti z´aniku manˇzelstv´ı. Pouˇz´ıv´ame tzv. redukovanou m´ıru manˇ zelsk´ e plodnosti fxm,r , tj. poˇcty narozen´ ych v dan´e sˇ natkov´e kohortˇe vztahujeme k poˇc´ateˇcn´ımu poˇctu sˇ natk˚ u bez ohledu na d´elku trv´an´ı manˇzelstv´ı (nejsou jin´e u ´daje). Ve vˇetˇsinˇe zem´ı se uskuteˇcn ˇuje nˇejvˇetˇs´ı poˇcet porod˚ u v prvn´ıch pˇeti letech trv´an´ı manˇzelstv´ı. U n´as jsou manˇzelsk´e porody tˇr´ıdˇeny podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı a narozen´ı patˇr´ı do III. hlavn´ıch soubor˚ u ud´alost´ı: fxm,r =
z,z+1 m Nx t Sn+ t−x t−x−1 Sn 2
· 1 000,
(7.13)
ˇ ˇ POUZ ˇ´IVANE ´ UKAZATELE 7.2. NEJCAST EJI
137
kde jmenovatel je poˇcet sˇ natk˚ u k pr˚ umˇeru 2 odpov´ıdaj´ıc´ıch sˇ natkov´ ych roˇcn´ık˚ u, ˇcili redukovanou m´ıru manˇzelsk´e plodnosti poˇc´ıt´ame jako pomˇer poˇctu manˇzelsky narozen´ ych k pr˚ umˇeru dvou odpov´ıdaj´ıc´ıch sˇ natkov´ ych roˇcn´ık˚ u. Redukovan´e m´ıry manˇzelsk´e plodnosti odpov´ıdaj´ı sv´ ym v´ yznamem tabulkov´ ym ud´alostem. V anal´ yze manˇzelsk´e plodnosti n´as tak´e zaj´ımaj´ı porody do 8 mˇes´ıc˚ u po svatbˇe (n´asledek pˇredmanˇzelsk´ ych poˇcet´ı). Z mezin´arodn´ıch srovn´an´ı vypl´ yv´a, ˇze jejich pod´ıl u n´as patˇril a jeˇstˇe patˇr´ı k nejvyˇsˇs´ım v Evropˇe. Skladba narozen´ ych v manˇzelstv´ı podle poˇrad´ı charakterizuje reprodukˇcn´ı typ chov´an´ı studovan´e populace a lze z n´ı snadnˇeji formulovat hypot´ezy o budouc´ım v´ yvoji plodnosti. Definitivn´ı obraz o poˇctu a rozloˇzen´ı narozen´ ych podle poˇrad´ı je moˇzn´e z´ıskat pouze anal´ yzou plodnosti podle poˇrad´ı longitudin´aln´ım zp˚ usobem ve sˇ natkov´ ych kohort´ach. Tabulky manˇzelsk´e plodnosti podle poˇrad´ı jsou konstrukˇcnˇe stejn´e jako napˇr. tabulky sˇ nateˇcnosti svobodn´ ych. Jsou zaloˇzeny na v´ ypoˇctu pravdˇepodobnosti narozen´ı d´ıtˇete i-t´eho poˇrad´ı fξm,i =
z N m,i x z P i−1 ξ
−
z Ri−1 x
2
−
z D i−1 x
,
(7.14)
2
kde: z Nxm,i je poˇcet narozen´ ych v manˇzelstv´ı i-t´eho poˇrad´ı ve sˇ natkov´e kohortˇe z, z P i−1 ξ
je poˇcet pˇretrv´avaj´ıc´ıch manˇzelstv´ı nebo vdan´ ych ˇzen ze sˇ natkov´e kohorty z maj´ıc´ıch i − 1 dˇet´ı; ξ je pˇresn´a doba uplynul´a od narozen´ı d´ıtˇete poˇrad´ı i − 1, z Ri−1 x
... rozvody ve sˇ natkov´e kohortˇe z pˇri d´elce trv´an´ı x poˇc´ıtan´e od narozen´ı d´ıtˇete poˇrad´ı i − 1, z D i−1 x
... u ´mrt´ı jednoho ˇci obou manˇzelstv´ı ve sˇ natkov´e kohortˇe z pˇri d´elce trv´an´ı x.
Na z´akladˇe hodnot fξm,i lze odvodit jako u vˇsech ostatn´ıch tabulek ˇzivota tabulkov´ y poˇcet pˇretrv´avaj´ıc´ıch manˇzelstv´ı, resp. vdan´ ych ˇzen s i − 1 dˇetmi za neexistence ruˇsiv´ ych vliv˚ u rozvodovosti a u ´mrtnosti a oznaˇcujeme je lξm,i−1 . Tabulkov´ y poˇcet narozen´ ych i-t´eho poˇrad´ı oznaˇc´ıme jako bm,i a plat´ı pro nˇe vztah fξm,i = x
bm,i x : lξm,i−1
(viz
pˇr´ıklady tabulek manˇzelsk´e plodnosti podle poˇrad´ı). Souˇcet bm,i eˇr´ı u ´roveˇ n plodnosti i-t´eho poˇrad´ı, resp. vyjadˇruje, s jakou intenzitou x mˇ pˇrech´az´ı studovan´a populace ze stavu o i − 1 dˇetech do stavu o i dˇetech. Vyjadˇruje intenzitu zvˇetˇsen´ı rodiny o dalˇs´ı d´ıtˇe, oznaˇcujeme ho proto jako pravdˇ epodobnost zvˇ etˇ sov´ an´ı rodiny a. Jinak ˇreˇceno ukazatel ai je pomˇer ˇzen, resp. manˇzelstv´ı maj´ıc´ıch nejm´enˇe i + 1 d´ıtˇe k poˇctu ˇzen, resp. manˇzelstv´ı, maj´ıc´ıch nejm´enˇe i dˇet´ı. Ukazatel pravdˇepodobnosti zvˇetˇsen´ı rodiny lze poˇc´ıtat nejen pro sˇ natkov´e kohorty, ale i transverz´alnˇe v jednotliv´ ych letech. Jednoduch´ y ukazatel, kter´ y lze pouˇz´ıt pˇri hodnocen´ı legitimity narozen´ ych dˇet´ı a souˇcasnˇe intenzity rozen´ı dˇet´ı mimo manˇzelstv´ı, je tzv. pomˇ er nemanˇ zelsky naro-
138
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
zen´ ych dˇ et´ı (dˇr´ıve oznaˇcovan´ y jako pomˇer neligitimity) pn =
Nn , N
(7.15)
kde N n je poˇcet nemanˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı, N celkov´ y poˇcet narozen´ ych. Tento ukazatel je silnˇe ovlivnˇen relativn´ı ˇcitnost´ı nemanˇzelsk´ ych svazk˚ u. R˚ ust kohabitac´ı v mnoha rozvinut´ ych zem´ıch z´apadn´ı Evropy, USA a Austr´alie vedl v obdob´ı kolem roku 1995 k hodnot´am tohoto ukazatele v rozmez´ı 250 – 550 nemanˇzelsky narozen´ ych ˇ dˇet´ı z 1 000. Nejvyˇsˇs´ı hodnotu tradiˇcnˇe vykazuje Sv´edsko (539), coˇz indikuje skuteˇcnost, ˇze v´ıce jak polovina dˇet´ı se v t´eto zemi rod´ı mimo manˇzelstv´ı. Dalˇs´ım regionem, kter´ y vykazuje vyˇsˇs´ı hodnoty tohoto ukazatele je Latinsk´a Amerika, s dlouhotrvaj´ıc´ı tradic´ı dohodnut´ ych svazk˚ u. Naproti tomu, regiony, kde nejsou nemanˇzelsk´e svazky bˇeˇzn´e (Asie, jiˇzn´ı Evropa) dosahuje ukazatel n´ızk´ ych hodnot. V Japonsku pˇripad´ a na 1 000 novorozenc˚ u pouh´ ych 13 narozen´ ych z mimomanˇzelsk´eho svazku (Siegel a Swanson, 2004). Obr´azek 7.2: V´ yvoj pod´ılu dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı v ˇcesk´e a slovensk´e populaci (%) 1950 – 2008 40,0
Vývoj podílu #$#%#&'()*+,-.'&/%0)'123.4567..8.9)+,:.&.+*%8)'+,:.;%;<*&2$.- 1950 - 2008 35,0
30,0
25,0
20,0
(%) 15,0
10,0
! "! 5,0
0,0
1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
Z obr´azku 7.2 je patrn´e zvyˇsov´an´ı pod´ılu dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı jak ˇ a populace se vyznaˇcuje vˇetˇs´ı rychlost´ı n´av ˇcesk´e, tak i slovensk´e populaci. Cesk´ r˚ ustu tˇechto pod´ıl˚ u, coˇz je ovlivnˇeno celou ˇradou skuteˇcnost´ı (niˇzˇs´ı sˇ nateˇcnost a vyˇsˇs´ı ˇ e rozvodovost ˇcesk´e populace, niˇzˇs´ı religiozita a mnoh´e dalˇs´ı). V roce 2008 se v Cesk´ republice narodilo mimo manˇzelstv´ı 43,5 tis. dˇet´ı (36,3 %). Tento u ´daj je pˇritom jeˇstˇe
7.3. POTRATOVOST
139
vyˇsˇs´ı u prvorozen´ ych (46,2 % v roce 2008), u velmi mlad´ ych ˇzen (89,3 % ve vˇekov´e kategorii do 19 let) nebo mezi ˇzenami se z´akladn´ım vzdˇel´an´ım (71,1 %). Ve Slovensk´e republice dos´ahl pod´ıl narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı v roce 2008 hodnoty 30,2 %.
Diferenˇ cn´ı plodnost V pr˚ ubˇehu demografick´e revoluce doch´az´ı tak´e k v´ yznamn´ ym zmˇen´am v u ´rovni plodnosti. Ne vˇsak najednou v cel´em svˇetˇe, ale v r´amci jedn´e populace. Jednotliv´e populace se diferencuj´ı v ˇcase i v rychlosti zmˇen, dalˇs´ı diferenciace jsou na u ´rovni subpopulac´ı u ´zemn´ıch (region, mˇesto, venkov) tak tak´e subpopulac´ı soci´aln´ıch (etnick´e, profesion´aln´ı, podle ˇzivotn´ı u ´rovnˇe, apod.). Napˇr´ıklad poˇc´atky procesu poklesu u ´rovnˇe plodnosti prob´ıhaj´ı nejdˇr´ıve ve mˇestech, v ekonomicky nejvyspˇelejˇs´ıch zem´ıch a regionech, u vyˇsˇs´ıch soci´aln´ıch skupin apod. Tyto rozd´ıly se na konci demografick´e revoluce opˇet postupnˇe vyrovn´avaj´ı, nˇekter´e z nich vˇsak pˇretrv´avaj´ı.
7.3
Potratovost
Moˇzn´a, ˇze je trochu zvl´aˇstn´ı zaˇradit ˇc´ast o potratovosti do kapitoly o plodnosti, ale patˇr´ı-li do kapitoly o plodnosti mrtvˇe narozen´ı, patˇr´ı sem logicky i potraty. Pˇripomeˇ nme si, ˇze neexistuje mezin´arodn´ı definice potratu. Z´aroveˇ n je na m´ıstˇe pˇripomenout, ˇze demografick´e procesy diskutovan´e v t´eto kapitole, zejm´ena porodnost a potratovost, jsou ovlivnˇeny situac´ı ve formov´an´ı a rozpadu rodin, tedy sˇ nateˇcnost´ı a rozvodovost´ı, o kter´ ych se dozv´ıme v jin´e kapitole. Povinnost hl´asit vˇsechny druhy potrat˚ u vypl´ yv´a z legislativn´ıch norem. Podle vyˇ hl´aˇsky MZ CSR ˇc. 11/1988 Sb., o povinn´em hl´aˇsen´ı ukonˇcen´ı tˇehotenstv´ı, u ´mrt´ı d´ıtˇete au ´mrt´ı matky se: 1. potratem rozum´ı ukonˇcen´ı tˇehotenstv´ı ˇzeny, pˇri nˇemˇz: (a) plod neprojevuje ani jednu ze zn´amek ˇzivota a jeho porodn´ı hmotnost je niˇzˇs´ı neˇz 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliˇze je tˇehotenstv´ı kratˇs´ı neˇz 28 t´ ydn˚ u, (b) plod projevuje alespoˇ n jednu ze zn´amek ˇzivota a m´a porodn´ı hmotnost niˇzˇs´ı neˇz 500 g, ale nepˇreˇzije 24 hodin po porodu, (c) z dˇelohy ˇzeny bylo vyˇ nato plodov´e vejce bez plodu, anebo tˇehotensk´a sliznice. 2. potratem rozum´ı t´eˇz ukonˇcen´ı mimodˇeloˇzn´ıho tˇehotenstv´ı anebo umˇel´e pˇreruˇsen´ı ˇ tˇehotenstv´ı proveden´e podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (Z´akon CNR ˇc. 66/1986 Sb., o umˇel´em ˇ ˇ pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı. Vyhl´aˇska MZ CSR ˇc. 75/1986 Sb., kterou se prov´ad´ı z´akon CNR ˇc. 66/1986 Sb., o umˇel´em pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı). ˇ a i slovensk´a statitika rozliˇsuj´ı n´asleduj´ıc´ı druhy potrat˚ Cesk´ u:
140
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
1. samovoln´ y: spont´ann´ı vypuzen´ı plodu z dˇelohy pˇred ukonˇcen´ım 28. t´ ydne tˇehotenstv´ı. 2. miniinterrupce: jedn´a se o umˇel´e ukonˇcen´ı tˇehotenstv´ı prov´adˇen´e vakuovou aspirac´ı. Tato metoda je pro ˇzenu ˇsetrnˇejˇs´ı a lze ji prov´est v ran´em st´adiu tˇehotenstv´ı, tj. do sedm´eho t´ ydne u prvorodiˇcky a do osm´eho t´ ydne u druhorodiˇcky. 3. jin´e leg´aln´ı UPT: leg´aln´ı ukonˇcen´ı tˇehotenstv´ı jinou metodou neˇz miniinterrupc´ı do 12. t´ ydne, u zdravotn´ıch d˚ uvod˚ u do 24. t´ ydne tˇehotenstv´ı. Po uplynut´ı 12 t´ ydn˚ u tˇehotenstv´ı lze umˇele pˇreruˇsit tˇehotenstv´ı, jen je-li ohroˇzen ˇzivot ˇzeny nebo je prok´az´ano tˇeˇzk´e poˇskozen´ı plodu, nebo ˇze plod je neschopen ˇzivota. Nepatˇr´ı sem ukonˇcen´ı mimodˇeloˇzn´ıho tˇehotenstv´ı. 4. ostatn´ı potraty: tj. potrat, kter´ y si ˇzena pˇrivodila sama nebo potrat proveden´ y ˇci iniciovan´ y nedovolenˇe jinou osobou – jedn´a se pˇrev´aˇznˇe o tzv. krimin´aln´ı potraty. 5. mimodˇeloˇzn´ı tˇehotenstv´ı: umˇel´e ukonˇcen´ı mimodˇeloˇzn´ıho tˇehotenstv´ı. Vznik´ a pˇri uhn´ızdˇen´ı oplodnˇen´eho vaj´ıˇcka mimo dˇelohu, vˇetˇsinou ve vejcovodu, popˇr. t´eˇz ve vajeˇcn´ıku ˇci dutinˇe bˇriˇsn´ı. ´ Uroveˇ n potratovosti u ´zce souvis´ı se zp˚ usoby omezov´an´ı plodnosti, s propagac´ı a ˇs´ıˇren´ım antikoncepˇcn´ıch prostˇredk˚ u a s celkov´ ym populaˇcn´ım klimatem v zemi. V´ yskyt samovoln´ ych potrat˚ u je spojov´an s kvalitou ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, v´ yˇzivy a s ˇzivotn´ım stylem. K umˇel´emu odstranˇen´ı plodu z tˇela matky se ˇrada historicky zn´am´ ych spoleˇcnost´ı stavˇela negativnˇe a v zem´ıch se siln´ ym katolick´ ym vlivem byla tato ˇcinnost pˇr´ısnˇe trest´ana. Aˇz do prvn´ı svˇetov´e v´alky pr´avn´ı ˇr´ady vˇetˇsiny zem´ı potraty zakazovaly. Prvn´ı st´at, kter´ y uz´akonil UPT na ˇz´adost ˇzeny, byl v roce 1923 Sovˇetsk´ y svaz, od poloviny 50. let byl z´akon o umˇel´em pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı na ˇz´adost ˇzeny zaveden ve vˇetˇsinˇe b´ yval´ ych socialistick´ ych zem´ı s v´ yjimkou NDR (zde veˇsel v platnost aˇz v roce 1965) a Alb´anie. V Anglii a Francii bylo UPT uz´akonˇeno aˇz v 70. letech. V b´ yval´em ˇ Ceskoslovensku byl potratov´ y z´akon uveden do praxe v roce 1958, jeho prov´adˇec´ı pˇredpisy vˇsak s r˚ uzn´ ymi podm´ınkami omezovaly podm´ınky k proveden´ı potratu. Od roku 1987 zaˇcal platit z´akon, kter´ ym byly zruˇseny potratov´e komise a rozhodov´an´ı o poˇctu a dobˇe narozen´ı dˇet´ı bylo ponech´ano plnˇe na matce. Z´aroveˇ n byla zavedena nov´a technika prov´adˇen´ı potrat˚ u, tzv. miniinterrupce (Kalibov´a a kol., 2009). ´ Uroveˇ n potratovosti m˚ uˇzeme mˇeˇrit – stejnˇe jako ostatn´ı demografick´e atributy populace – obecnou m´ırou a specifick´ ymi m´ırami potratovosti: P ot pot = ¯ St
a
P ot,x pot,x = ¯ , x = 15, 16, . . . , 49. St,x
(7.16)
Obecnou m´ıru i specifick´e m´ıry m˚ uˇzeme poˇc´ıtat jak pro celkovou potratovost, tak pro dvˇe jej´ı z´akladn´ı sloˇzky, tj. pro spont´ann´ı a indukovanou (umˇelou) potratovost. Stejnˇe jako se zvyˇsuje vˇek matek pˇri porodu, zvyˇsuje se i vˇek ˇzen pˇri potratu. Nejv´ıce potrat˚ u bylo hl´aˇseno u ˇzen ve vˇeku 30 aˇz 34 let. Z hlediska rodinn´eho stavu byla
7.3. POTRATOVOST
141
v roce 2007 t´emˇeˇr polovina vˇsech potrat˚ u ˇcesk´ ych ˇzen (47,5 %) evidov´ana u vdan´ ych ˇzen. U samovoln´ ych potrat˚ u je zastoupen´ı svobodn´ ych ˇzen ponˇekud niˇzˇs´ı, u umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı naopak vyˇsˇs´ı. Na rozd´ıl od vyspˇel´ ych z´apadn´ıch st´at˚ u nepˇriprad´a tedy nejvˇetˇs´ı pod´ıl umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı na svobodn´e, mlad´e ˇzeny, ale na ˇzeny vdan´e, kter´e jiˇz maj´ı dˇeti a interupc´ı tak ˇreˇs´ı odm´ıtnut´ı dalˇs´ıho rodiˇcovstv´ı. Na Slovensku pˇripad´a 65 % vˇsech umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı na vdan´e ˇzeny. T´ımto chov´an´ım se tedy ˇcesk´a i slovensk´a populace podobaj´ı, coˇz je dˇedictv´ı demografick´eho chov´an´ı z dob spoleˇcn´e socialistick´e republiky. ˇ dlouhodobˇe Oblastmi s nejvyˇsˇs´ımi poˇcty indukovan´e potratovosti z˚ ust´avaj´ı v CR ˇ ´ okresy pˇri severoz´apadn´ı hranici Cesk´e republiky (v Karlovarsk´em a Usteck´em kraji) a tak´e nˇekter´e okresy na z´apadn´ı hranici Jihoˇcesk´eho kraje. Nejm´enˇe interrupc´ı na 1 000 ˇzen fertiln´ıho vˇeku je jiˇz stabilnˇe evidov´ano v okresech pod´el slovensk´ ych hranic ˇ a v oblasti Ceskomoravsk´e vrchoviny (Potraty 2007, www.uzis.cz). Na Slovensku vykazuj´ı nejvyˇsˇs´ı hodnoty indukovan´e potratovosti nˇekter´e okresy v jihoz´apadn´ı a jiˇzn´ı ˇc´asti (viz obr´azek 7.3). ˇ celkem 41 446 potrat˚ V roce 2008 bylo evidov´ano v CR u, tj. o 529 v´ıce neˇz v roce pˇredchoz´ım. Po dlouhodob´em poklesu potratovosti aˇz k nejniˇzˇs´ım hodnot´am v roce 2006 zaznamen´av´ame v posledn´ıch dvou letech m´ırnˇe rostouc´ı trend. K n´ar˚ ustu pˇritom doch´az´ı jak v poˇctu umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı – UPT (25 760, tj. o 346 v´ıce neˇz v roce 2007), tak v poˇctu samovoln´ ych potrat˚ u (14 273, tj. o 171 v´ıce neˇz v roce 2007). Poˇcet mimodˇeloˇzn´ıch tˇehotenstv´ı a ostatn´ıch potrat˚ u se zmˇenil jen nepatrnˇe, v roce ˇ 2008). 2008 ˇcinil 1 413 pˇr´ıpad˚ u (Zdravotnick´a roˇcenka CR Ve Slovensk´e republice se v roce 2008 poˇcet umˇel´ ych potrat˚ u a ukazatel˚ u umˇel´e potratovosti sn´ıˇzily na historick´e minimum od roku 1958, kdy byla legalizov´ana umˇel´a pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı na ˇz´adost ˇzeny. Umˇel´a potratovost na Slovensku patˇr´ı v souˇcasn´e dobˇe k nejniˇzˇs´ım v r´amci zem´ı s neomezen´ ym pˇr´ıstupem k interrupc´ım. Tˇretina umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı pˇripad´a na ˇzeny vdan´e, s dvˇema ˇci v´ıce dˇetmi a 24 % na ˇzeny svobodn´e. Celkov´ y poˇcet potrat˚ u se v roce 2008 nepatrnˇe zv´ yˇsil - d˚ uvodem je zv´ yˇsen´ı poˇctu samovoln´ ych potrat˚ u jako d˚ usledek zv´ yˇsen´eho poˇctu tˇehotenstv´ı. Pˇr´ızniv´ y trend ve v´ yvoji potratovosti na Slovensku dokumentuje i v´ yvoj ukonˇcen´ ych tˇehotenstv´ı. Pod´ıl potrat˚ u na ukonˇcen´ ych tˇehotenstv´ıch se dlouhodobˇe sniˇzuje. V roce 2008 konˇcilo potratem 24,3 % tˇehotenstv´ı, coˇz pˇredstavuje nejniˇzˇs´ı hodnotu od poloviny 60. let minul´eho stolet´ı (zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=20020). Z hlediska v´ yvoje potratovosti ˇcesk´e populace v ˇcase jsou n´apadn´e dvˇe zmˇeny: • n´apadn´ y skok v roce 1987 – zruˇseny interrupˇcn´ı komise, kter´e rozhodovaly, zda ˇzenˇe povolit ˇci nepovolit potrat. Protoˇze byly t´eto komisi ˇcasto pˇredkl´ad´any vˇedomˇe faleˇsn´e informace (ve snaze dos´ahnout povolen´ı), a protoˇze nerozhodovala jen odborn´a hlediska (v komisi zasedali i laiˇct´ı z´astupci lidu“), byla jejich ” ˇcinnost shled´ana pochybnou a hlavn´ı slovo pˇri rozhodov´an´ı o potratu m´a od t´e doby sama ˇzena. • pokles potratovosti v 90. letech – souvisel se zmˇenˇenou spoleˇcenskou situac´ı i s vˇetˇs´ı dostupnost´ı modern´ıch antikoncepˇcn´ıch prostˇredk˚ u. Uk´azalo se, ˇze z´akaz
142
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST potrat˚ u probl´em neˇreˇs´ı, ˇze i pˇri velmi liber´aln´ım pˇr´ıstupu m˚ uˇze b´ yt poˇcet potrat˚ u velmi n´ızk´ y.
Podobn´ y v´ yvoj zaznamenalo po roce 1989 i Slovensko - doˇslo k radik´aln´ımu zvratu: poˇcet interupc´ı i celkov´a potratovost se prudce a neust´ale sniˇzuj´ı. Poˇcet interupc´ı poklesl do roku 2001 t´emˇeˇr o 70 % (na 18 026, coˇz v pˇrepoˇctu na 1 000 obyvatel znamenalo pokles na 3,3 interupce). Z celkov´eho poˇctu umˇel´ ych pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı pˇripad´a v´ıce neˇz 10 % na v´ ykony ze zdravotn´ıch d˚ uvod˚ u. Na celkov´e potratovosti se ˇ interupce pod´ılej´ı asi 80 % (podobnˇe jako v CR). Mezin´arodn´ı srovn´an´ı v oblasti potratovosti je pomˇernˇe sloˇzit´e. V mnoha st´atech Evropy neeviduj´ı miniinterrupce. Gynekolog ˇzenˇe provede tzv. regulaci menstruace bez zjiˇst’ov´an´ı proˇc k vynech´an´ı menstruace doˇslo a zda se ve skuteˇcnosti nejedn´ a o potrat. V situaci, kdy u n´as miniinterrupce tvoˇr´ı t´emˇeˇr 80 % vˇsech UPT, je zˇrejm´e, ˇze jejich zapoˇcten´ı nebo nezapoˇcten´ı do celkov´eho poˇctu interrupc´ı je zcela z´asadn´ı. Tak´e mezin´arodnˇe nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı ukazatel – poˇcet UPT na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych – nen´ı v obdob´ı mˇen´ıc´ıch se vˇekov´ ych struktur a poˇct˚ u narozen´ ych pˇr´ıliˇs vhodn´ y. Dle statistik Svˇetov´e zdravotnick´e organizace jsou evropsk´ ymi st´aty s nejvyˇsˇs´ım poˇctem UPT na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych Rusko (pˇres 1 000 UPT na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych), dalˇs´ı zemˇe b´ yval´eho Sovˇetsk´eho svazu, Rumunsko a Bulharsko. Nejm´enˇe interrupc´ı ˇ ycarsku a Chorvatsku na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych je evidov´ano v zem´ıch Beneluxu, Sv´ ˇ a republika (222 UPT na 1 000 ˇzivˇe (do 150 UPT na 1 000 ˇzivˇe narozen´ ych). Cesk´ narozen´ ych) je spolu se Skandin´avsk´ ymi zemˇemi, Franci´ı a Velkou Brit´ani´ı zhruba uprostˇred tohoto ˇzebˇr´ıˇcku st´at˚ u. Kdybychom chtˇeli informaci o riziku spont´ann´ıho potratu, museli bychom zvolit jinou charakteristiku, kter´a nebude z´avisl´a na poˇctu tˇehotn´ ych ˇzen. Takovou charakteristikou je napˇr´ıklad index potratovosti, kter´ y d´av´a do pomˇeru poˇcet potrat˚ u ˇ ık´a n´am tedy, kolik potrat˚ a poˇcet narozen´ ych. R´ u pˇripad´a na jednoho narozen´eho. Zpravidla se poˇc´ıt´a za kalend´aˇrn´ı rok. Pak jej m˚ uˇzeme zapsat ve tvaru: ixpot =
P otyp t , Nt
typ = celkem, spont´ann´ı, indukovan´e.
(7.17)
Analogicky lze samozˇrejmˇe poˇc´ıtat i specifick´e indexy potratovosti pro jednotliv´e vˇekov´e skupiny. Ty vypov´ıdaj´ı o tom, jak se mˇen´ı riziko potratu s vˇekem, jak ukazuje obr´azek 7.4 na pˇr´ıkladu ˇcesk´e populace. Jak obecn´a m´ıra potratovosti , tak index potratovosti jsou charakteristiky z´avisl´e na vˇekov´e struktuˇre. D´avaj´ı n´am tedy informaci o tom, jak se v dan´e konkr´etn´ı populaci projevuje potratovost. Stejn´a potratovost by se ale v jin´e populaci (s jinou vˇekovou strukturou) projevila jinak. Nav´ıc to jsou charakteristiky, kter´e d´avaj´ı rozd´ıln´e informace. V mlad´e populaci (s pˇrevahou mlad´ ych ˇzen ˇreknˇeme do 20 aˇz 30 let) bude – pˇri stejn´e potratovosti – obecn´a m´ıra potratovosti vyˇsˇs´ı (nad vyˇsˇs´ı potratovost´ı starˇs´ıch ˇzen pˇrev´aˇz´ı vˇetˇs´ı poˇcet tˇehotenstv´ı mladˇs´ıch ˇzen). Index potratovosti vˇsak bude u mladˇs´ı populace naopak niˇzˇs´ı, nebot’ vˇetˇs´ımu poˇctu narozen´ ych mladˇs´ım ˇzen´am bude odpov´ıdat relativnˇe niˇzˇs´ı poˇcet potrat˚ u. Z t´eto u ´vahy je zˇrejm´e, ˇze uveden´e m´ıry nem˚ uˇzeme povaˇzovat za m´ıry potratovosti, resp. jen za jak´esi jej´ı pomocn´e
7.3. POTRATOVOST
143
ˇ a SR - 2008 (%) Obr´azek 7.3: Index potratovosti v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, Krajsk´e statistick´e roˇcenky.)
ˇ 2000 – 2007 Obr´azek 7.4: Specifick´e indexy potratovosti CR
´ (zdroj: Potraty 2007, UZIS, 2008)
144
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
ˇ a SR v letech 1989 – 2008 Tabulka 7.2: Indexy potratovosti a u ´hrnn´a potratovost v CR 1989
1990
1992
2000
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ˇ Cesk´ a republika indexy potratovosti (%) celkem 98,2 96,2 89,5 52,0 49,5 47,0 45,0 42,2 39,0 37,7 35,6 UPT 86,7 84,9 77,1 38,0 35,8 33,5 31,2 28,2 25,8 23,9 22,1 samovol. 11,5 11,3 11,0 12,4 12,2 12,1 12,4 12,7 11,9 12,6 12,3 u ´hrnn´a potratovost celkem 1,78 1,77 1,53 0,64 0,61 0,58 0,56 0,55 0,53 0,53 0,54 Slovensk´ a republika indexy potratovosti (%) celkem 69,7 69,9 66,0 42,6 44,4 43,4 40,7 37,2 35,4 35,2 32,3 UPT 60,4 60,3 56,8 33,4 35,1 34,1 34,1 31,2 28,4 26,4 24,6 samovol. 9,6 9,6 9,2 9,3 9,3 9,3 9,5 8,8 9,0 8,9 9,0 u ´hrnn´a potratovost celkem 1,43 1,43 1,28 0,57 0,55 0,53 0,51 0,48 0,46 0,45 0,44 ˇ (zdroj: Koschin, 2005a; Styglerov´ a, 2008, 2009; www.czso.cz; portal.statistics.sk)
2008
m´ıry – pˇri jejich interpretaci si mus´ıme b´ yt vˇedomi, o ˇcem vypov´ıdaj´ı. Jak tedy zkonstruovat charakteristiku potratovosti? Nab´ız´ı se analogie s u ´hrnnou plodnost´ı: seˇcteme specifick´e m´ıry potratovosti za jednotliv´e vˇeky plodn´eho obdob´ı ˇzeny a dostaneme u ´ hrnnou potratovost u ´po =
49 ∑
pox ,
(7.18)
x=15
kter´a n´am poskytuje informaci o tom, kolik by jedna ˇzena prodˇelala za sv˚ uj ˇzivot v pr˚ umˇeru potrat˚ u, kdyby se dan´a u ´roveˇ n plodnosti a potratovosti nemˇenila a u ´mrtnost byla do 50 let nulov´a. ´ ˇ e republice, jak samovoln´a, tak umˇel´a, v roce 2008 Uhrnn´ a potratovost v Cesk´ stagnovala na u ´rovni 0,18, resp. 0,43 potrat˚ u na 1 ˇzenu bˇehem jej´ıho reprodukˇcn´ıho obdob´ı. V´ yraznˇe se nezmˇenil ani pr˚ umˇern´ y vˇek ˇzeny pˇri potratu, v roce 2008 dosahoval 29,9 roku, pˇriˇcemˇz ˇzeny se samovoln´ ym potratem jsou zhruba o rok starˇs´ı neˇz ˇzeny s UPT. Ve vztahu k celkov´emu poˇctu tˇehotenstv´ı (161,3 tis.) pˇripad´a na potraty 25,7 %, tedy opˇet o 1 procentn´ı bod m´enˇe neˇz v roce 2007. Rostouc´ı poˇcet samovoln´ ych potrat˚ u je zˇc´asti ovlivnˇen rostouc´ı porodnost´ı a ˇc´asteˇcnˇe i zvyˇsuj´ıc´ım se vˇekem tˇehotn´ ych ˇzen. Pokud bychom uvaˇzovali samovoln´e potraty ve vztahu k narozen´ ym dˇetem, pak doˇslo v roce 2008 k poklesu samovoln´e potratovosti, na 100 narozen´ ych pˇripadalo 11,9 samovoln´ ych potrat˚ u, tedy o 0,4 potratu m´enˇe neˇz v roce pˇredchoz´ım. Z index˚ u potratovosti uveden´ ych v tabulce 7.2 m˚ uˇzeme vyˇc´ıst, ˇze jeˇstˇe na poˇc´atku 90. let pˇripadal na kaˇzd´eho narozen´eho t´emˇeˇr jeden potrat – to znamen´a, ˇze polovina tˇehotenstv´ı konˇcila potratem. V roce 2003 byl tento hroziv´ y pomˇer uˇz v´ yraznˇe niˇzˇs´ı - na kaˇzd´eho narozen´eho pˇripad´a uˇz jen necel´a polovina potratu. I to je
34,6 21,5 11,9 0,54
31,9 23,3 8,8 0,44
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
145
ovˇsem ˇc´ıslo vysok´e. Index samovoln´e potratovosti se za celou dobu v podstatˇe nemˇenil, coˇz svˇedˇc´ı o tom, ˇze se jedn´a o biologickou z´aleˇzitost nez´avislou na spoleˇcensk´e a ekonomick´e situaci. V roce 2007 se vˇsak poˇcet samovoln´ ych potrat˚ u soubˇeˇznˇe se zv´ yˇsen´ım porodonosti m´ırnˇe zv´ yˇsil, coˇz je ovlivnˇeno tak´e zvyˇsuj´ıc´ım se vˇekem tˇehotn´ ych ˇ ˇzen (Styglerov´ a, 2008). Pokles intenzity indukovan´e potratovosti prob´ıhal po prudk´em sn´ıˇzen´ı v 1. polovinˇe 90. let minul´eho stolet´ı v dalˇs´ıch letech pozvolnˇeji, v nov´em stolet´ı se vˇsak jeˇstˇe d´ale zpomalil. Nab´ız´ı se tedy domnˇenka (kterou potvrd´ı aˇz n´asleduj´ıc´ı v´ yvoj), ˇze je potenci´al poklesu tradiˇcnˇe vysok´e m´ıry indukovan´e potratovosti obou populac´ı jiˇz vyˇcerp´an a ˇze urˇcit´a ˇc´ast ˇzen bude d´ale povaˇzovat interrupci za ˇreˇsen´ı nechtˇen´eho otˇehotnˇen´ı. Umˇel´a pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı tvoˇr´ı v souˇcasn´e dobˇe v´ıce neˇz 60 % vˇsech potrat˚ u. Nˇekdy se poˇc´ıt´a jin´a forma indexu potratovosti, kdy se do jmenovatele zahrnuje jeˇstˇe celkov´ y poˇcet potrat˚ u. Pak je ve jmenovateli u ´hrn ukonˇcen´ ych tˇehotenstv´ı a index vypov´ıd´a o tom, jak´ y pod´ıl z celkov´eho poˇctu ukonˇcen´ ych tˇehotenstv´ı skonˇcil potratem (pˇr´ısluˇsn´eho typu).
7.4
Historick´ y v´ yvoj a aktu´ aln´ı situace
Zhruba do poˇc´atku 19. stol. byl svˇet z demografick´eho hlediska v´ıce m´enˇe homogenn´ı. Obecn´a m´ıra porodnosti se pohybovala okolo 40 ‰. Od poloviny 19. stol. doch´az´ı ve vyspˇel´ ych populac´ıch k jej´ımu v´ yrazn´emu sniˇzov´an´ı - bˇehem 150 let klesla zhruba na u ´roveˇ n 10 ‰. Narozen´ı d´ıtˇete je soukromou a osobn´ı ud´alost´ı. Vedle toho vˇsak, kaˇzd´e individu´aln´ı narozen´ı pˇrisp´ıv´a k populaˇcn´ımu r˚ ustu ˇci u ´bytku mnohem v´ıce neˇz jak´akoliv jin´a demografick´a ud´alost. Historie uplynul´ ych dvou stolet´ı pˇrinesla dramatick´e zmˇeny ve velikosti rodin a hodnot´ach u ´hrnn´e plodnosti, kter´e vedly v posledn´ı dobˇe ke zv´ yˇsen´ı poˇctu zem´ı s n´ızkou plodnost´ı. Vedle r˚ uzn´ ych demografick´ ych sloˇzek pˇrisp´ıvaj´ıc´ıch nejv´ıce k populaˇcn´ımu r˚ ustu, hraje plodnost historicky nejvˇetˇs´ı roli daleko pˇresahuj´ıc´ı vliv migrace nebo zv´ yˇsen´e u ´rovnˇe pˇreˇzit´ı. Do rozˇs´ıˇren´ı modern´ı antikoncepce a pˇrijet´ı pr´av jedince na reprodukci, je lidsk´a reprodukce st´ale determinov´ana pˇredevˇs´ım sociokulturn´ımi faktory, napˇr. pod´ılem vdan´ ych/ˇzenat´ ych osob ˇci osob kohabituj´ıc´ıch, prax´ı indukovan´e potratovosti a prevalenc´ı trv´an´ı neplodnosti post-partum (nejv´ıce souvis´ı s kojen´ım a v menˇs´ım rozsahu s abstinenˇcn´ımi praktikami, oboj´ı pˇrisp´ıv´a k determinov´an´ı d´elky intervalu neplodnosti po porodu)(Bongaarts a Potter, 1983). Zat´ımco pˇr´ıˇcinn´e mechanismy zodpovˇedn´e za pokles plodnosti jsou ve vˇetˇsinˇe ˇc´ast´ı svˇeta tˇeˇzko postiˇziteln´e (Montgomery a Cohen, 1998), zvyˇsuj´ıc´ı se u ´roveˇ n pˇreˇzit´ı kojenc˚ u i dˇet´ı, pˇr´ıstup ke vzdˇel´an´ı a zdravotnick´ ym sluˇzb´am (zejm´ena u ˇzen) umoˇznily rozˇs´ıˇren´ı pˇr´ıstupu a vyuˇzit´ı efektivn´ıch antikoncepˇcn´ıch metod kombinovan´ ych se zmˇenami v individu´al´ıch a rodiˇcovsk´ ych aspirac´ıch, zv´ yˇsen´ ym postaven´ım ˇzen ve spoleˇcnosti a zapojen´ım do trˇzn´ı ekonomiky, coˇz pˇrispˇelo k odkl´ad´an´ı porod˚ u a zmenˇsov´an´ı velikosti rodiny.
146
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
A pr´avˇe v tomto historick´em kontextu se odehr´al v posledn´ıch desetilet´ıch pˇrechod plodnosti k niˇzˇs´ım hodnot´am, pˇriˇcemˇz jeˇstˇe v roce 1950 vykazovala vˇetˇsina st´at˚ u vysokou plodnost. Tento dlouhodob´ y pokles u ´hrnn´e plodnosti z vysok´eho pr˚ umˇern´eho poˇctu v´ıce neˇz pˇeti dˇet´ı na jednu ˇzenu na n´ızkou hodnotu kolem jedn´e se stal t´emˇeˇr univerz´aln´ım fenom´enem. Prakticky se v posledn´ıch letech u ´hrnn´a plodnost propadla na u ´roveˇ n nutnou pro zajiˇstˇen´ı prost´e reprodukce, aby dos´ahla ve vˇetˇsinˇe rozvinut´ ych st´at˚ u historicky neb´ yvale n´ızk´e hodnoty 1,3 a m´enˇe.
Easterlin˚ uv model Americk´ y ekonom Richard Easterlin vytvoˇril teorii (tzv. Easterlin˚ uv model), kter´ a vysvˇetluje ekonomick´e a soci´aln´ı souvislosti demografick´eho chov´an´ı obyvatelstva. Vych´azel z pˇredpokladu, ˇze mlad´e p´ary se snaˇz´ı dos´ahnout stejn´eho nebo dokonce vyˇsˇs´ıho ˇzivotn´ıho standardu neˇz mˇely v pr˚ ubˇehu sv´eho dˇetstv´ı. Tuto skuteˇcnost oznaˇcil term´ınem relativn´ı status, tj. mlad´ı muˇzi v jedn´e kohortˇe se porovn´avaj´ı s jejich vlastn´ımi otci v pˇredch´azej´ıc´ı kohortˇe. D´ale vych´azel z pˇredpokladu: je-li k dispozici dostatek (event. nadbytek) pracovn´ıch m´ıst, je jednoduˇsˇs´ı uzav´ırat sˇ natky a m´ıt v´ıce dˇet´ı pˇri zachov´an´ı ˇzivotn´ıho standardu. Je-li vˇsak pracovn´ıch m´ıst nedostatek, p´ary snaˇz´ıc´ı se udrˇzet sv˚ uj ˇzivotn´ı standard, budou odkl´adat sˇ natky na pozdˇejˇs´ı dobu a m´ıt m´enˇe dˇet´ı. Podle Easterlina je velikost kohorty kritick´ ym faktorem ovlivˇ nuj´ıc´ım to, zda je obt´ıˇzn´e ˇci snadn´e z´ıskat pr´aci. Mal´a kohorta pˇredstavuje menˇs´ı konkurenci, velk´a kohorta pˇredstavuje konkurenci vˇetˇs´ı. Tyto pˇredpoklady vedou ke vz´ajemn´emu prol´ın´an´ı ekonomie a sociologie. Easterlin se pˇri konstrukci sv´eho modelu vˇsak nespol´ehal pouze na pr˚ uzkumy a rozhovory s lidmi pˇri zjiˇst’ov´an´ı toho, ˇc´ım jsou motivov´ani ve sv´em reprodukˇcn´ım chov´ an´ı (Macunovich, 1998).
7.4.1
Porodnost a plodnost ve svˇ etˇ e
Zat´ımco Evropan´e si poˇrizuj´ı obvykle jedno nebo dvˇe dˇeti, obyvatel´e subsaharsk´e Afriky v pr˚ umˇeru v´ıce neˇz pˇet a Asiat´e dva aˇz tˇri potomky. Ve svˇete lze vysledovat zˇreteln´e region´aln´ı prostorov´e vzorce n´ızk´e a vysok´e plodnosti, ale tak´e existuje ˇsirok´ a variabilita plodnosti mezi jednotliv´ ymi regiony. Pr˚ umˇern´ y poˇcet dˇet´ı v jiˇzn´ı Africe je podstatnˇe niˇzˇs´ı neˇz v okoln´ıch ˇca´stech, zat´ımco bolivijsk´a plodnost je naopak vyˇsˇs´ı neˇz plodnost ostatn´ıch jihoamerick´ ych zem´ı. Na bl´ızk´em v´ ychodˇe vyˇcn´ıv´a se svou n´ızkou plodnost´ı Ir´an, v kontrastu s podstatnˇe vyˇsˇs´ımi hodnotami v Ir´aku a Jemenu. ˇ ına s pr˚ Asijsk´emu regionu dominuje statisticky C´ umˇern´ ym poˇctem dˇet´ı niˇzˇs´ım neˇz dvˇe, avˇsak vysok´a u ´roveˇ n plodnosti z˚ ust´av´a st´ale v Afg´anist´anu, P´akist´anu a Laosu (2008 World Population Data Sheet). Obr´azek 7.5 zn´azorˇ nuje pro dan´a obdob´ı rozdˇelen´ı st´at˚ u svˇeta podle u ´rovnˇe jejich plodnosti. St´aty jsou ohodnoceny pr˚ umˇern´ ym poˇctem dˇet´ı na jednu ˇzenu (´ uhrnnou plodnost´ı). Kˇrivka zn´azorˇ nuje (pro kaˇzdou u ´roveˇ n plodnosti) pod´ıl svˇetov´e populace ˇzij´ıc´ı ve st´atech, ve kter´ ych nedosahuje plodnost dan´e u ´rovnˇe. Napˇr., z pr˚ ubˇehu ˇcerven´e kˇrivky lze vyˇc´ıst, ˇze v obdob´ı 1950 - 55 ˇzilo kolem 25 % obyvatelstva svˇeta ve st´atech
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
Obr´azek 7.5: V´ yvoj plodnosti ve svˇetˇe
(zdroj: www.ined.fr, 2006)
147
148
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
su ´rovn´ı u ´hrnn´e plodnosti niˇzˇs´ı neˇz 3,4 a zb´ yvaj´ıc´ıch 75 % v zem´ıch s u ´hrnnou plodnost´ı vyˇsˇs´ı. Horizont´aln´ı linie 50 % rozdˇeluje svˇet na dvˇe stejnˇe velk´e ˇc´asti - medi´an plodnosti. Z grafu je patrn´e, ˇze se tento medi´an za posledn´ıch 50 let sn´ıˇzil z hodnoty 5,4 na 2,1. Vertik´aln´ı linie pˇredstavuje z´achovnou linii prost´e reprodukce. Pod´ıl svˇetov´e populace ˇzij´ıc´ı v zem´ıch s niˇzˇs´ı u ´rovn´ı neˇz je tato mez se postupnˇe zv´ yˇsil z 1 % v letech 1950 – 55 na 25 % v letech 1975 – 80 a 50 % v roce 2003 (Distribution of the World Population by Fertility 2006, INED). Pro srovn´an´ı: u ´hrnn´a plodnost svˇeta v obdob´ı 2000 – 2005 ˇcinila 2,65 d´ıtˇete na jednu ˇzenu (World Population Prospects). Existuje velmi v´ yrazn´a variabilita v hodnot´ach tohoto ukazatele mezi jednotliv´ ymi st´aty. Bˇehem tohoto obdob´ı byla u 65 st´at˚ u (z nichˇz 43 leˇz´ı v rozvinut´ ych regionech), s celkov´ ym poˇcetem 2,8 mld obyvatel (42,8 % svˇetov´e populace) zaznamen´ana hodnota u ´hrnn´e plodnosti niˇzˇs´ı neˇz 2,1, nezajiˇst’uj´ıc´ı ani prostou reprodukci. Vedle toho vˇsak 127 zem´ı (bez v´ yhrady v m´enˇe vyvinut´ ych regionech), s celkov´ ym poˇctem obyvatel 3,6 mld (57,2 % obyvatel svˇeta), vykazovalo hodnotu tohoto ukazatele nad 2,1. Nejvyˇsˇs´ı hodnoty u ´hrnn´e plodnosti (nad 5) bychom nalezli ve 30 zem´ıch v nejm´enˇe vyvinut´ ych oblastech. Aˇckoliv nejv´ıce vyspˇel´e zemˇe se nach´azely v procesu pˇrechodu k n´ızk´e u ´rovni plodnosti pomˇernˇe daleko, 12 nejm´enˇe rozvinut´ ych st´at˚ u a jedna dalˇs´ı m´enˇe vyvinut´a zemˇe zat´ım nevyk´azaly jedinou zn´amku sniˇzov´an´ı plodnosti. Tyto zemˇe sd´ılej´ı spoleˇcnˇe pouh´a 3 % svˇetov´e populace, avˇsak 188 milion˚ u osob ˇzij´ıc´ıch v tˇechto 12 nejm´enˇe rozvinut´ ych zem´ıch ˇzilo v Africe a pˇredstavovalo 24,7 % populace ˇzij´ıc´ı v nejm´enˇe rozvinut´ ych zem´ıch (World Population Prospects). Aktu´aln´ı u ´daje o u ´hrnn´e plodnosti ve svˇetˇe poskytuje tabulka 7.3. ´ Obr´azek 7.6: Uhrnn´ a plodnost ve svˇetˇe v roce 2009
(zdroj: http://chartsbin.com/view/exu)
Rozdˇelen´ı plodnosti podle vˇeku ukazuje tak´e v´ yrazn´e rozd´ıly mezi rozvinut´ ymi a rozvojov´ ymi regiony. V nejm´enˇe rozvinut´ ych regionech, kter´e dosahuj´ı hodnot u ´hrnn´e
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
149
´ Tabulka 7.3: Uhrnn´ a plodnost v roce 2009 region svˇ et Afrika severn´ı Afrika z´ apadn´ı Afrika v´ ychodn´ı Afrika stˇredn´ı Afrika jiˇ zn´ı Afrika Amerika Severn´ı Amerika stˇredn´ı Amerika Karibsk´ a oblast jiˇ zn´ı Amerika Asie z´ apadn´ı Asie v´ ychodn´ı Asie stˇredn´ı a jiˇ zn´ı Asie jihov´ ychodn´ı Asie Evropa severn´ı Evropa z´ apadn´ı Evropa v´ ychodn´ı Evropa zn´ı Evropa jiˇ Oce´ anie∗
TFR 2,6 4,8 3,0 5,5 5,4 6,1 2,8 2,2 2,0 2,5 2,5 2,2 2,3 3,1 1,6 2,8 2,5 1,5 1,9 1,6 1,5 1,4 2,5
minimum
maximum
1,7 (Mauritius)
7,4 (Niger)
1,6 (Kanada, Kuba, Trinidad a Tobago)
4,4 (Guatemala)
1,0 (Macao, Taiwan)
6,5 (V´ ychodn´ı Timor)
1,2 (Andora, Bosna - Herzegovina)
2,5 (Kosovo)
2,0 (Austr´ alie, Palau)
ˇ 4,6 (Salamounovy ostrovy)
(zdroj: Pison, 2009) ∗
vˇ cetnˇ e Austr´ alie a Nov´ eho Z´ elandu
plodnosti vyˇsˇs´ıch neˇz 5, pˇrevyˇsuj´ı hodnoty specifick´ ych plodnost´ı ve vˇsech vˇekov´ ych skupin´ach hodnoty zem´ı vyspˇel´ ych, ve kter´ ych je u ´hrnn´a plodnost poloviˇcn´ı (2,58). Tyto rozd´ıly, stejnˇe tak jako posun nejvyˇsˇs´ıch plodnost´ı do vyˇsˇs´ıch vˇekov´ ych kategori´ı u vyspˇel´ ych zem´ı pˇrehlednˇe zn´azorˇ nuje graf 7.7.
7.4.2
V´ yvoj porodnosti a plodnosti v Evropˇ e
V souˇcasn´e dobˇe jsou poˇcetn´ı stavu obyvatelstva a vˇekov´a struktura evropsk´e populace, vˇcetnˇe n´asledn´eho v´ yvoje demografick´eho st´arnut´ı, st´ale v´ıce urˇcov´any pˇrev´aˇznˇe zmˇenami v u ´rovni plodnosti, nebot’ u ´roveˇ nu ´mrtnosti se jiˇz stabilizovala na n´ızk´ ych hodnot´ach a st´ale se zlepˇsuje. Evropa je v souˇcasn´e dobˇe kontinentem s nejniˇzˇs´ı u ´rovn´ı plodnosti na svˇetˇe a v´ yvoj smˇeˇruje k jej´ı stabilizaci na n´ızk´e nebo dokonce velmi n´ızk´e u ´rovni, kter´a nezaruˇcuje v dlouhodob´em pohledu prostou poˇcetn´ı obnovu populace. Pˇred druhou svˇetovou v´alkou byla intenzita plodnosti v hlavn´ıch evropsk´ ych regionech velmi rozd´ıln´a. Generace ˇzen narozen´ ych na poˇc´atku 20. stolet´ı mˇely nejniˇzˇs´ı u ´roveˇ n plodnosti (koneˇcn´a plodnost) v severn´ı a z´apadn´ı Evropˇe, nejvyˇsˇs´ı intenzity byly zaznamen´any na jihu Evropy. B´ yval´e socialistick´e st´aty stˇredn´ı Evropy zauj´ımaly stˇred tohoto ˇzebˇr´ıˇcku. Do poloviny 60. let rozd´ıly v u ´rovni plodnosti mezi evropsk´ ymi zemˇemi t´emˇeˇr zmizely. V´ yjimkou z˚ ustaly pouze okrajov´e ˇc´asti kontinentu, kter´e se pˇripojily k demografick´ ym zmˇen´am pozdˇeji. K vyrovn´an´ı u ´rovnˇe plodnosti doˇslo na z´akladˇe odliˇsn´eho v´ yvoje v jednotliv´ ych regionech: v jiˇzn´ı, stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe se
150
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Obr´azek 7.7: Specifick´e m´ıry plodnosti ve svˇetˇe 2000 - 2005
(zdroj: OSN: World Population Prospects, The 2006 Revision)
u ´roveˇ n plodnosti v´ yraznˇe sn´ıˇzila, severn´ı a z´apadn´ı Evropa naopak zaznamenala jej´ı n´ar˚ ust. Generace ˇzen, narozen´ ych kolem roku 1935, mˇely ve vˇsech regionech t´emˇeˇr stejnou plodnost – v rozmez´ı 2,1 – 2,6 dˇet´ı na jednu ˇzenu (Kalibov´a a kol., 2009). Hodnota u ´hrnn´e plodnosti v EU-27 se postupnˇe sn´ıˇzila z t´emˇeˇr 2,6 v pol. 60. let na hodnotu okolo 1,4 v obdob´ı 1995 – 2005. Zat´ımco se od roku 1970 postupnˇe sniˇzovaly m´ıry plodnosti ˇzen mladˇs´ıch 30 let, m´ıry plodnosti ˇzen 30-let´ ych a starˇs´ıch se od roku 1980 zvyˇsovaly. Jednou z pˇr´ıˇcin poklesu plodnosti v Evropˇe je odkl´ad´an´ı vˇeku mateˇrstv´ı. Relativnˇe vysok´e m´ıry plodnosti byly zaznamen´any u tˇech ˇclensk´ ych st´at˚ u, kter´e zavedly r˚ uzn´a prorodinn´a opatˇren´ı (dostupn´a p´eˇce o dˇeti, flexibiln´ı zamˇestn´an´ı)Francie, seversk´e zemˇe nebo Nizozem´ı. Podle nˇekter´ ych koment´ator˚ u se plodnost zvyˇsuje tam, kde k tomu existuje nˇejak´ y stimul: ekonomick´ y r˚ ust, bezpeˇcnost, v´ıce zaˇr´ızen´ı dˇetsk´e p´eˇce, fisk´aln´ı opatˇren´ı pro podporu rodin, dostupn´e bydlen´ı, politiky umoˇzn ˇuj´ıc´ı sladit pr´aci a rodinn´ y ˇzivot (pr´ace na ˇc´asteˇcn´ yu ´vazek, pr´ace doma). Konvenˇcn´ı anal´ yzy naopak pˇripisuj´ı sniˇzuj´ıc´ı se m´ıry plodnosti zvuˇsuj´ıc´ımu se pracovn´ımu zapojen´ı ˇzen na trhu pr´ace (Eurostat Yearbook 2008). Hrub´a m´ıra porodnosti evropsk´e populace (10,2 ‰) je nejniˇzˇs´ı mezi kontinenty. V obdob´ı 1960 – 1999 poklesla u ´hrnn´a plodnost populace EU-27 relativnˇe rychl´ ym tempem z 2,59 na 1,42. N´aslednˇe se hodnota ukazatele zv´ yˇsila na 1,5 v roce 2004 (v posledn´ım desetilet´ı kaˇzdoroˇcnˇe pˇres 5 mil. ˇzivˇe narozen´ ych). Mezi jednotliv´ ymi ˇclensk´ ymi st´aty vˇsak existuj´ı v´ yrazn´e rozd´ıly: nejprve doˇslo ke sn´ıˇzen´ı plodnosti v seversk´ ych st´atech, v 80. letech n´asledovala jiˇzn´ı Evropa. V roce 2005 byly nejniˇzˇs´ı hodnoty plodnosti zaznamen´any v jiˇzn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe.
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
151
Na poˇc´atku 90. let byl ve vˇetˇsinˇe postkomunistick´ ych zem´ı pr˚ umˇern´ y vˇek ˇzen pˇri narozen´ı prvn´ıho d´ıtˇete 22 – 23 let, tj. o 4 – 5 let niˇzˇs´ı neˇz v ostatn´ıch evropsk´ ych st´atech. I pˇres jeho trval´ y n´ar˚ ust v pr˚ ubˇehu 90. let vˇsak dosud pˇretrv´avaj´ı ve v´ yrazn´e rozd´ıly. Na poˇc´atku 21. stolet´ı byly nejvyˇsˇs´ı hodnoty pr˚ umˇern´eho vˇeku ˇzen pˇri narozen´ı prvn´ıho d´ıtˇete zaznamen´any v z´apadn´ı a severn´ı Evropˇe (t´emˇeˇr 30 let), nejniˇzˇs´ı ˇ e republice mˇely hodnotyv zem´ıch b´ yval´eho socialistick´eho bloku - 23 – 24 let. V Cesk´ ˇzeny na poˇc´atku 90. let prvn´ı d´ıtˇe v pr˚ umˇeru ve vˇeku 22,5 roku, do roku 2007 se tento vˇek zv´ yˇsil na 27 let (Kalibov´a a kol., 2009). Na Slovensku rodily ˇzeny na poˇc´atku 90. let prvn´ı d´ıtˇe v pr˚ umˇeru ve 24,7 letech (Chovancov´a - Marenˇc´akov´a a kol., 2000), ˇU ´ SR). v roce 2007 aˇz ve vˇeku 26,3 roku (S Kromˇe sbliˇzov´an´ı u ´rovnˇe plodnosti v evropsk´ ych zem´ıch a zvyˇsov´an´ı vˇeku matek pˇri rozen´ı existuje jeˇstˇe jedna celoevropsk´a tendence - rostouc´ı zastoupen´ı dˇet´ı mimo manˇzelstv´ı. Tento trend se projevoval jiˇz od poˇc´atku 70. let, nejprve v severn´ı Evropˇe, o nˇeco pozdˇeji i v Evropˇe z´apadn´ı. Zemˇe stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy se k tomuto trendu pˇripojily aˇz v 90. letech. V Evropˇe vˇzdy byly a dosud existuj´ı velk´e rozd´ıly v zastoupen´ı dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı - vypl´ yvaj´ı zejm´ena ze stupnˇe religiozity a z kulturn´ıch tradic jednotliv´ ych zem´ı. Nejniˇzˇs´ı pod´ıl tˇechto dˇet´ı nalezneme v souˇcasnosti v jiˇzn´ı Evropˇe, nejv´ıce na severu Evropy (v pr˚ umˇeru polovina vˇsech naˇ se pod´ıl mimomanˇzelsky narozen´ rozen´ ych). V CR ych dˇet´ı vyˇsplhal na u ´roveˇ n 36,3 % v roce 2008, na Slovensku ve stejn´em roce ˇcinil tento pod´ıl 30,2 %. Obecnˇe vˇsak plat´ı, ˇze dˇeti narozen´e mimo manˇzelstv´ı jsou pˇrev´aˇznˇe chtˇen´e a jsou obvykle vychov´av´any obˇema rodiˇci. T´ım se mimomanˇzelsk´a plodnost odliˇsuje jak svou u ´rovn´ı, tak i struktur´alnˇe o od situace v minulosti (Kalibov´a a kol., 2009). ˇ Pr˚ umˇern´ y vˇek matky pˇri prvn´ım porodu vzrostl v roce 2005 u pˇeti st´at˚ u (Spanˇ elˇ sko, It´alie, Nizozem´ı, Sv´edsko a D´ansko) na v´ıce neˇz 30 let a v dalˇs´ıch deseti st´atech se pohyboval v rozmez´ı mezi 29 a 30 lety. Trend odkl´ad´an´ı mateˇrstv´ı se v posledn´ım ˇ desetilet´ı nejv´ıce projevoval v CR, pobaltsk´ ych st´atech, Mad’arsku a Slovinsku, kde pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri prvn´ım porodu vzrostl v obdob´ı 1995 – 2005 minim´alnˇe o 2 roky. Zv´ yˇsil se i pod´ıl nemanˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı, ˇc´asteˇcnˇe odr´aˇzej´ıc´ı rostouc´ı popularitu kohabitac´ı, a to na t´emˇeˇr 33 % z celkov´eho poˇctu narozen´ ych v EU-27 v roce 2005. ˇ edsku a Estonsku. Kolem 40 % dˇet´ı narozen´ Vˇetˇsina tˇechto dˇet´ı se narodila ve Sv´ ych v D´ansku, Francii, Litvˇe, Slovinsku, Finsku a Velk´e Brit´anii poch´az´ı tak´e ze svazk˚ u nesezdan´ ych rodiˇc˚ u. V´ yvoj hrub´e m´ıry porodnosti (modr´a kˇrivka) a pod´ılu nemanˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı (ˇzlut´a kˇrivka) v EU-27 v obdob´ı 1995 - 2005 pˇrehlednˇe zn´azorˇ nuje graf 7.8.
7.4.3
V´ yvoj porodnosti a plodnosti ˇ cesk´ e a slovensk´ e populace ve 20. a 21. stol.
V r´amci demografick´ ych proces˚ u m´a reprodukce obyvatelstva kl´ıˇcov´e postaven´ı, protoˇze je rozhoduj´ıc´ım faktorem vytv´aˇren´ı vˇekov´e struktury. Na roˇcn´ı poˇcty narozen´ ych dˇet´ı a v´ yˇsi porodnosti p˚ usob´ı jednak rozsah a struktura rodiv´eho kontingentu ˇzen, jednak pod´ıl ˇzen ˇzij´ıc´ıch v manˇzelstv´ı a vˇek uzav´ır´an´ı sˇ natku a hlavnˇe plodnost vdan´ ych ˇzen. Na v´ yvoj plodnosti (vdan´ ych) ˇzen m´a pˇritom znaˇcn´ y vliv rozsah pl´anov´an´ı
152
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Obr´azek 7.8: Hrub´a m´ıra porodnosti, pod´ıl nemanˇzelsky narozen´ ych v EU-27 (1995 2005)
(zdroj: Eurostat Yearbook 2008)
rodiˇcovstv´ı a pl´anovan´e poˇcty dˇet´ı v rodin´ach i zabezpeˇcen´ı jejich realizace“ u ´rovn´ı ” antikoncepce resp. umoˇznˇen´ım interrupce v pˇr´ıpadˇe nechtˇen´eho tˇehotenstv´ı. Jiˇz tento souhrnn´ y pohled na problematiku v´ yvoje porodnosti d´av´a pˇredstavu o sloˇzitosti hodnocen´ı procesu reprodukce, zvl´aˇstˇe v dlouh´em ˇcasov´em obdob´ı.
1919 – 1937 Podle Kuˇcery (1994) vzrostl po v´ yrazn´em sn´ıˇzen´ı porodnosti v letech prvn´ı svˇetov´e v´alky poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı jiˇz v roce 1919 v´ıce neˇz o polovinu ve srovn´an´ı se pˇredchoz´ımi dvˇemal lety, a tento vzestup trval zhruba aˇz do roku 1923 (vrchol v roce 1921 – pˇres 257 tis., tj. 25,7 ‰). Od t´eto doby se roˇcn´ı poˇcty ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı s v´ yjimkou roku 1930 nepˇretˇzitˇe sniˇzovaly k minimu v roce 1937 (156 tis. – 14,3 ‰). Pov´aleˇcn´ y vzestup byl zp˚ usoben kompenzaˇcn´ım rozen´ım dˇet´ı po n´avratu muˇz˚ u z v´alky i zv´ yˇsen´ım sˇ nateˇcnosti, do pozdˇejˇs´ıho poklesu se prom´ıtalo jen m´ırn´e zhorˇsov´an´ı vˇekov´e struktury ˇzen, ale hlavnˇe sn´ıˇzen´ı sˇ nateˇcnosti v krizov´ ych letech a omezov´an´ı plodnosti ˇzen. To nav´azalo po odeznˇen´ı kompenzaˇcn´ıho obdob´ı na pˇredv´aleˇcn´ y dlouhodob´ y pokles plodnosti, projevuj´ıc´ı se nejdˇr´ıve v severoˇcesk´em pr˚ umyslov´em pohraniˇc´ı, v Praze a v dalˇs´ıch velk´ ych mˇestech. V poklesu plodnosti se od konce 20. let prom´ıtala nejen soci´aln´ı situace rodin, ale tak´e zvyˇsuj´ıc´ı se ekonomick´a aktivita ˇzen, sekularizace a u ´dajnˇe i zv´ yˇsen´e poˇcty neleg´aln´ıch potrat˚ u. Trvale byla nejvyˇsˇs´ı plodnost ˇzen ve vˇekov´e skupinˇe 25 – 29 let (d˚ usledek vrcholu sˇ nateˇcnosti ˇzen ve vˇeku 20 - 23 let), aˇz po polovinˇe 30. let se v r´amci poklesu ukazatel˚ u sbl´ıˇzila plodnost s vˇekovou skupinou 20 – 24let´ ych. Velmi n´ızk´a byla plodnost
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
153
ˇ ych zem´ıch v letech Tabulka 7.4: Charakteristiky porodnosti a plodnosti ˇzen v Cek´ 1919 – 1937 pr˚ umˇer let; rok 1920 - 24 1925 - 29 1930 - 34 1935 - 37
ˇzivˇe absol. 244 160 213 215 188 216 158 579
hrub´a ˇcist´a narozen´ı m´ıra m´ıra u ´hrnn´a % reprod. reprod. plodnost 24,1 1,378 1,113 2,852 20,3 1,112 0,901 2,289 17,5 0,947 0,769 1,948 14,6 0,814 0,662 1,678 (zdroj: Kuˇcera, 1994)
narozen´ı mimo manˇzelstv´ı absol. % 30 188 12,0 26 811 12,3 23 497 12,2 17 478 10,8
ˇzen ve vˇeku do 20 let, plynule se sniˇzovala v´aha plodnosti ˇzen starˇs´ıch 30 let, i kdyˇz z˚ ust´avala pomˇernˇe vysok´a; rozen´ı dˇet´ı prob´ıhalo st´ale v ˇsirok´em vˇekov´em rozpˇet´ı, coˇz odpov´ıdalo trvale vysok´emu pod´ılu dˇet´ı narozen´ ych v manˇzelstv´ı ve vyˇsˇs´ıch poˇrad´ıch. V r´amci poklesu plodnosti ˇzen se sn´ıˇzila u ´hrnn´a plodnost (pr˚ umˇern´ y poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı pˇripadaj´ıc´ıch na jednu ˇzenu) pod hranici 2,0 v roce 1932, ˇcist´a m´ıra reprodukce pod hranici prost´e reprodukce (ukazatel 1,0) pˇri nepˇr´ızniv´e v´ yˇsi kojeneck´e a dˇetsk´e u ´mrtnosti dokonce uˇz v roce 1925. Dlouhodobˇe tedy nebyla zajiˇstˇena poˇcetn´ı obmˇena obyvatelstva a brzy se dal oˇcek´avat u ´bytek obyvatelstva pˇrirozenou mˇenou. Pomˇernˇe prudk´ y pokles plodnosti a m´ıry reprodukce byl zp˚ usoben pˇredevˇs´ım uvˇedomˇel´ ych omezov´an´ım poˇctu dˇet´ı v rodin´ach po zhorˇsen´ı soci´aln´ı situace vˇetˇsiny obyvatelstva, zvl´aˇstˇe v letech krize s vysokou nezamˇestnanost´ı. Zvyˇsoval se poˇcet rodin, kter´e odkl´adaly aˇz odm´ıtaly narozen´ı dalˇs´ıch dˇet´ı, podle neofici´aln´ıch pramen˚ u se roˇcnˇe prov´adˇely des´ıtky tis´ıc neleg´aln´ıch potrat˚ u. Nejniˇzˇs´ı plodnost ˇzen byla v letech ˇ 1921 – 1930 a zˇrejmˇe i pozdˇeji v severn´ıch Cech´ ach (zvl´aˇstˇe na Liberecku) a v severov´ yˇ chodn´ıch Cech´ ach, obecnˇe na u ´rovni ˇcesk´ ych zem´ı ve vˇetˇs´ıch mˇestech. Nadpr˚ umˇern´a ˇ plodnost se naopak udrˇzovala v okresech Sumavy, pˇrev´aˇznˇe s nˇemeck´ ym obyvatelstvem a na jihov´ ychodn´ı Moravˇe, pˇrev´aˇznˇe s venkovsk´ ym obyvatelstvem. Anal´ yza nepˇr´ızniv´eho poklesu porodnosti a plodnosti vedly Anton´ına Boh´aˇce, zakladatele ˇcesk´e demografie, k zaˇrazen´ı ot´azky plodnosti ˇzen do sˇc´ıt´an´ı lidu v roce 1930. Bylo to historicky prvn´ı zjiˇst’ov´an´ı a podrobn´e vˇedeck´e zpracov´an´ı tohoto druhu u n´as. Na Slovensku doch´azelo tak´e postupnˇe k poklesu poˇctu narozen´ ych dˇet´ı od poˇc´atku dvac´at´ ych let do poloviny tˇric´at´ ych let. Tento pokles byl na z´akladˇe ukazatele hrub´e m´ıry porodnosti vyˇc´ıslen na u ´bytek 34,8 %. Ve stejn´em rozsahu se sn´ıˇzil i ukazatel obecn´e plodnosti. Sniˇzov´an´ı realizovan´e plodnosti prob´ıhalo relativnˇe plynule. Nebylo vˇsak rovnomˇern´e podle vˇeku. Napˇr. plodnost ˇzen ve vˇeku 15 – 19 let se v obdob´ı 1920 – 1924 aˇz 1935 – 1937 sn´ıˇzila o 19,7 %. U ˇzen ve veˇeku 20 – 24 let doˇslo ke sn´ıˇzen´ı o 31,2 %, a ˇc´ım byly ˇzeny starˇs´ı, t´ım byl pokles realizovan´e plodnosti vetˇs´ı (Srb, 2002). ´ Uhrnn´ a plodnost se v obdob´ı 1920 – 1937 sn´ıˇzila na Slovensku o 38,4 %, coˇz lze oznaˇcit jako z´avaˇzn´e zmˇeny v reprodukci obyvatelstva. St´ale vˇsak dosahovala hodnota
154
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Tabulka 7.5: Charakteristiky porodnosti a plodnosti ˇzen na Slovensku v letech 1920 – 1937 pr˚ umˇer let; rok 1920 - 24 1925 - 29 1930 - 34 1935 - 37
obecn´a plodnost
u ´hrnn´a plodnost
hrub´a m´ıra reprodukce 136,0 4,565 2,202 118,0 3,815 1,846 103,1 3,217 1,564 89,4 2,812 1,363 (zdroj: Srb, 2002)
ˇcist´a m´ıra reprodukce 1, 554 1,305 1,108 0,965
u ´hrnn´e plodnosti 2,8. Hrub´a m´ıra reprodukce klesla o 38,1 %. Pod z´achovnou m´ıru 1 poklesla realizovan´a plodnost na Slovensku poprv´e v roce 1935 hodnotou 0,974. ˇ Do roku 1937 pak poklesla jeˇstˇe na 0,957. V Cesku vˇsak v tomto roce dosahovala hodnoty pouh´ ych 0,666, kde prvn´ı pokles pod z´achovnou m´ıru 1 byl zaznamen jiˇz ˇ e zeme tak pˇredstihly Slovensko v kles´an´ı realizovan´e plodnosti pˇresnˇe roce 1925. Cesk´ o deset let (Srb, 2002).
1938 – 1944 ´ Udaje o poˇctech ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı a ukazatel´ıch porodnosti jsou z v´aleˇcn´ ych let k dispozici ve ˇctver´em u ´zemn´ım, resp. obsahov´em vymezen´ı. Podrobn´e analytick´e u ´daje jsou ovˇsem za Protektor´at, ostatn´ı jsou rekonstrukc´ı z dnes jiˇz nedosaˇziteln´ ych pramen˚ u (Kuˇcera, 1994). Na u ´zem´ı Protekor´atu se v cel´em tomto obdob´ı roˇcn´ı poˇcty ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı postupnˇe zvyˇsovaly s maximem v roce 1944 (t´emˇeˇr 152 tis. ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı – ´ 20,7 ‰. Uhrnn´ a plodnost vzrostla aˇz na 2,80 v roce 1944 (to odpov´ıdalo plodnosti z roku 1923), ˇcist´a m´ıra reprodukce dos´ahla hodnoty 1,07. Kompenzaˇcn´ı pˇrestup znamenal zv´ yˇsen´ı poˇctu prvn´ıch, ˇc´asteˇcnˇe i druh´ ych dˇet´ı. Hlavn´ı pˇr´ıˇcinou vzestupu byl z´amˇer zabr´anit narozen´ım d´ıtˇete pracovn´ımu nasazen´ı ˇzeny. Zv´ yˇsen´a plodnost za v´alky se projevila nejv´ıce u mladˇs´ıch ˇzen – mezi 20 aˇz 30 lety. Podle Kuˇcery (1994) byl v´aleˇcn´ y vzestup plodnosti a porodnosti zpoˇc´atku kompenzac´ı po delˇs´ım krizov´em obdob´ı odkl´ad´an´ı sˇ natk˚ u a narozen´ı dˇet´ı. Pozdˇeji byl do znaˇcn´e m´ıry d˚ usledkem vzestupu sˇ nateˇcnosti neguj´ıc´ım dopady pracovn´ıho nasazen´ı ˇzen, ale nepochybnˇe tak´e projevem zv´ yˇsen´e n´arodn´ı vitality v nadˇeji na osvobozen´ı. V´ yvoj obyvatelstva Slovenska v obdob´ı 1938 - 1944 byl relativnˇe spolehlivˇe sledovateln´ y pouze na u ´zem´ı Slovensk´e republiky, bez pohraniˇc´ı okupovan´eho Mad’arskem. ´ Udaje za odtrˇzenou ˇc´ast jiˇzn´ıho a v´ ychodn´ıho Slovenska a za vnitrozem´ı pro ˇc´ast roku 1944 rekonstruovala Jurˇcov´a a kol. (2001) – viz tabulka 7.6. Slovensk´a populace prodˇelala v tomto obdob´ı podobn´ y v´ yvoj jako ˇcesk´a. Hodnoty
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
155
Tabulka 7.6: Poˇcty ˇzivˇe narozen´ ych na 1 000 obyv. ve vnitrozem´ı a pohraniˇc´ı Slovenska 1938 – 1944 rok vnitrozem´ı pohraniˇc´ı 1938 22,3 19,9 1939 23,8 19,7 1940 24,1 23,6 1941 24,1 24,5 1942 24,7 25,0 1943 25,1 24,7 1944 26,4 25,6 (zdroj: Jurˇcov´a a kol., 2001)
z´akladn´ıch ukazatel˚ u ve vnitrozem´ı jsou typick´e pro reprodukci osvobozen´eho u ´zem´ı a lze je povaˇzovat za kompenzaci pˇredch´azej´ıc´ıho u ´tlumov´eho obdob´ı. V´ yraznˇe se zv´ yˇsil poˇcet sˇ natk˚ u a po celou dobu v´alky z˚ ustal na vysok´e u ´rovni. S t´ım souvis´ı i poˇcet narozen´ ych dˇet´ı. V pohraniˇc´ı hodnoty porodnosti rostly s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım oproti vnitrozem´ı.
1945 – 1990 Pov´aleˇcn´ y v´ yvoj porodnosti byl velmi nepravideln´ y. Roˇcn´ı poˇcty ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı se od kompenzaˇcn´ıho maxima v roce 1946 (210,5 tis.) postupnˇe sniˇzovaly aˇz na 129 tis. v letech 1959 - 1960. Pozdˇeji po tˇr´ılet´em vzestupu v obdob´ı 1963 – 1965, vyvolan´em sliby prodlouˇzen´ı mateˇrsk´e dovolen´e, se dalˇs´ıch pˇet let udrˇzovaly ve v´ yˇsi kolem 140 tis. V letech 1973 – 1979 pˇri v´ıce neˇz 160 tis. ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı roˇcnˇe prob´ıhala kompenzaˇcn´ı a v z´avˇeru tak´e anticipaˇcn´ı demografick´a vlna, n´asledovan´a poklesem aˇz k u ´rovni 130 tis. ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı. Kolem roku 1970 vrcholila zv´ yˇsen´ ymi poˇcty 20 – 24let´ ych ˇzen (ve vˇeku nejvyˇsˇs´ı plodnosti) demografick´a vlna z konce 40. let. Do v´ yvoje porodnosti pˇritom v´ yraznˇe zas´ahly dvˇe skuteˇcnosti: • pˇrijet´ı z´akona o umˇel´em pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı – od r. 1958 se projevilo v prudk´em poklesu realizovan´e plodnosti ˇzen • pˇrijet´ı komplexu pronatalitn´ıch opatˇren´ı (1968 – 1973) – vedlo k rychl´emu vzestupu a pomˇernˇe dlouh´emu obdob´ı udrˇzen´ı vysok´e u ´rovnˇe plodnosti. Pˇritom doˇslo k soubˇehu p˚ usoben´ı vlivu vyˇsˇs´ıch poˇct˚ u mlad´ ych ˇzen a v´ yraznˇe zv´ yˇsen´e plodnosti vdan´ ych ˇzen. ´ Uhrnn´ a plodnost ˇzen se udrˇzovala na u ´rovni vyˇsˇs´ı neˇz 2,0 ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı na jednu ˇzenu aˇz do roku 1966. V obdob´ı 1968 – 1971 a pak znovu do roku 1981 se sn´ıˇzila pod tuto hranici, v letech 1989 – 1990 ˇcinila dokonce necel´ ych 1,90. Obdobnˇe
156
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
se dostala pˇri sn´ıˇzen´ı plodnosti hrub´a m´ıra reprodukce pod hranici 2,00 dˇet´ı v obdob´ı 1966 – 1971 a od roku 1981. V souvislosti s posunem plodnosti do niˇzˇs´ıho vˇeku se mˇenil i pr˚ umˇern´ y vˇek matek. Mezi roky 1950 a 1970 se sn´ıˇzil u vdan´ ych ˇzen z 26,7 na 24,0 rok˚ u, u provorodiˇcek z 23,3 na 21,8 rok˚ u. V roce 1990 ˇcinil 24,8; resp. 22,4 rok˚ u, tedy opˇet o nˇeco vyˇsˇs´ı. Trval´ y pokles plodnosti je jeˇstˇe l´epe zˇrejm´ y z u ´daj˚ u o u ´rovni a struktuˇre plodnosti vdan´ ych ˇzen. Z nejmladˇs´ıch vdan´ ych ˇzen ve vˇeku do 20 let rod´ı d´ıtˇe pr˚ umˇernˇe roˇcnˇe zhruba kaˇzd´a druh´a, z vdan´ ych 20 – 24let´ ych ˇzen kaˇzd´a ˇctvrt´a, z vdan´ ych 25 – 29let´ ych jiˇz jen kaˇzd´a osm´a. Intenzita poklesu plodnosti mezi roky 1950 a 1990 odpov´ıd´a zhruba intenzitˇe poklesu plodnosti vˇsech ˇzen (pod´ıly vdan´ ych ˇzen se pˇr´ıliˇs nemˇenily). Extr´emnˇe vysok´a plodnost nejmladˇs´ıch vdan´ ych ˇzen je zp˚ usobena t´ım, ˇze t´emˇeˇr vˇsechny nevˇesty mladˇs´ı 18 let se vd´avaj´ı tˇehotn´e a ˇze i z ˇzen vstupuj´ıc´ıch do manˇzelstv´ı ve vˇeku 18 – 19 let je hodnˇe tˇehotn´ ych, resp. maj´ı d´ıtˇe jiˇz v prvn´ım roce po uzavˇren´ı sˇ natku. Potvrzuj´ı to u ´daje o specifick´e plodnosti nejmladˇs´ıch vdan´ ych ˇzen podle jednotek vˇeku. Poˇc´atkem 50. let se rodilo do dev´ıti mˇes´ıc˚ u po sˇ natku kolem 40 % prvn´ıch dˇet´ı, od poˇc´atku 70. let v´ıce neˇz polovina, pozdˇeji aˇz 60 %. ˇ a reV r´amci svˇetov´eho a zvl´aˇstˇe evropsk´eho trendu poklesu plodnosti nebyla Cesk´ publika v´ yjimkou; specifick´ ym bylo nepravideln´e a opoˇzdˇen´e sn´ıˇzen´ı plodnosti, zrychlen´e na n´ızkou u ´roveˇ n aˇz poˇc´atkem 90. let.
1990 – 2008 Toto posledn´ı obdob´ı je ve vˇsech smˇerech naprosto nesrovnateln´e se vˇsemi pˇredchoˇ z´ımi, vˇcetnˇe prvn´ıch let Ceskoslovensk´ e republiky. Poprv´e vznikly podm´ınky pro zcela svobodn´e ˇzivotn´ı rozhodov´an´ı bez zˇretele ke spoleˇcensk´emu postaven´ı obˇcan˚ u, pˇr´ıjm˚ u nebo majetku (to se ovˇsem pozdˇeji postupnˇe mˇenilo), a to jak v rozhodov´an´ı o preferenc´ıch osobn´ıho rozvoje vˇcetnˇe z´ısk´av´an´ı vzdˇel´an´ı a kvalifikace, tak n´aslednˇe v rodinn´em chov´an´ı, v´ yznamn´em pro demografickou reprodukci, a to pˇredevˇs´ım pro mlad´e lidi, kteˇr´ı poˇc´atkem 90. let zaˇc´ınali“. Dˇr´ıvˇejˇs´ı uniformn´ı zp˚ usob ˇzivota - pomˇernˇe kr´atk´e ” obdob´ı m´alo diferencovan´ ych moˇznost´ı vzdˇel´av´an´ı, n´asledovan´em sˇ natkem v mlad´em vˇeku, brzk´ ym narozen´ım pˇrev´aˇznˇe dvou dˇet´ı brzy po sobˇe jako v podstatˇe jedin´ a moˇzn´a ˇzivotn´ı kari´era – byl vystˇr´ıd´an ˇsirokou paletou ˇzivotn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı (Kuˇcera, 2008). Pro toto obdob´ı je u obou populac´ı typick´e odkl´ad´an´ı porod˚ u do vyˇsˇs´ıho vˇeku, zvyˇsov´an´ı pr˚ umˇern´eho vˇeku ˇzen pˇri porodu, r˚ ust mimomanˇzelsk´e plodnosti, upˇrednostˇ nov´an´ı rodin s menˇs´ım poˇctem dˇet´ı, n´ar˚ ust kohabitac´ı a dalˇs´ıch netradiˇcn´ıch forem souˇzit´ı (Jurˇcov´a, 2004). Nejv´ yznamnˇejˇs´ı zmˇenou demografick´eho chov´an´ı se stal hlubok´ y pokles poˇctu na´ rozen´ ych dˇet´ı sn´ıˇzen´ım plodnosti mladˇs´ıch ˇzen a t´ım u ´hrnn´e plodnosti. Ubytek poˇctu narozen´ ych dˇet´ı byl zp˚ usoben nejv´ıce poklesem poˇctu vdan´ ych ˇzen, m´enˇe sn´ıˇzen´ım jejich plodnosti. Naproti tomu vzrostl poˇcet dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı a zvl´aˇstˇe ˇ e republice se jich v roce 1990 narodilo jen 11 tis., coˇz ˇcinilo 8,6 %, jejich pod´ıl (v Cesk´
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
157
ˇ 1991 – 2008 Tabulka 7.7: Poˇcty narozen´ ych, m´ıry porodnosti a plodnosti v CR
N ˇzivˇe N mrtvˇe celkem hmp ft TFR RN
1991
2001
2002
2003
129 354 496 129 850
90 715 263 90 978
12,5 49,7 1,86 0,89
8,9 35,3 1,15 0,55
92 786 261 93 047 m´ıry 9,1 36,4 1,17 0,56
93 685 272 93 957 porodnosti 9,2 37,0 1,18 0,57
2004 narozen´ı 97 664 265 97 929 a 9,6 38,7 1,23 0,59
2005
2006
2007
2008
102 211 287 102 498 plodnosti 10,0 40,6 1,28 0,62
105 831 299 106 130
114 632 315 114 947
119 570 272 119 842
10,3 42,1 1,33 0,64
11,1 45,6 1,44 0,70
11,5 1,55 0,72
ˇ (zdroj: Langhamrov´a, 2007; Styglerov´ a, 2009; www.czso.cz)
v letech 2001 – 2004 nastal vzestup z 20 aˇz na 30 tis. a v roce 2007 na t´emˇeˇr 40 tis. – 34,5 % vˇsech ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı). Nezjistiteln´ y poˇcet z nich jsou dˇeti druˇzek z nesezdan´eho souˇzit´ı. Doch´az´ı k odkl´ad´an´ı narozen´ı d´ıtˇete do vyˇsˇs´ıho vˇeku, a tak´e pˇrib´ yv´a dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı. Plodnost je trvale pod z´achovnou hranic´ı prost´e reprodukce, coˇz m´a za n´asledek dalˇs´ı prohlubov´an´ı st´arnut´ı populace. I kdyby vˇsechna tˇehotenstv´ı ˇ e republice na prostou reprodukci skonˇcila narozen´ım ˇziv´eho d´ıtˇete, nestaˇc´ı to v Cesk´ obyvatelstva pˇrirozenou mˇenou. ˇ e republice v posledn´ıch tˇrech letech pˇres´ahl Roˇcn´ı poˇcet narozen´ ych dˇet´ı v Cesk´ sto tis´ıc, pˇriˇcemˇz kaˇzd´ y rok se narodilo v´ıce dˇet´ı neˇz v roce pˇredchoz´ım. V roce 2007 to bylo 114,6 tis. Zvyˇsov´an´ı porodnosti po obdob´ı prudk´eho poklesu v prvn´ı polovinˇe ˇ 90. let zaˇcalo jeˇstˇe o tˇri roky dˇr´ıve (Styglerov´ a, 2008). Ned´avn´ y vzestup poˇctu narozen´ ych dˇet´ı byl dan´ y zejm´ena t´ım, ˇze ˇzeny ze siln´ ych populaˇcn´ıch roˇcn´ık˚ u ze 70. let pˇrest´avaly zaloˇzen´ı rodiny posouvat do vyˇsˇs´ıho vˇeku, nav´ıc ˇcasto rodinu jiˇz rozˇsiˇrovaly. Pˇresnˇe pades´at procent vˇsech ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı v roce 2007 se narodilo ˇzen´am roˇcn´ıkem narozen´ı 1974 - 1979. T´emˇeˇr jedna tˇretina pˇripadla na ˇzeny mladˇs´ı, narozen´e v roce 1980 a pozdˇeji. Pˇri uvaˇzov´an´ı dˇet´ı prvn´ıho poˇrad´ı byl pomˇer narozen´ ych tˇemto dvˇema skupin´am ˇzen prakticky vyrovnan´ y: 45,9 vs. 46,5 %, v pˇr´ıpadˇe druh´ ych dˇet´ı se jednalo o pod´ıly 58,6 a 21,9 %. Na jednu ˇzenu z generace 1974 (kter´a byla v 70. letech nejsilnˇejˇs´ı) pr˚ umˇernˇe pˇripad´a jiˇz“ t´emˇeˇr 1,5 d´ıtˇete, pˇriˇcemˇz vzhledem k ” vˇeku, kter´ y dosahovaly v roce 2007 v dobˇe porodu (32 ˇci 33 let) a procesu posouv´an´ı reprodukˇcn´ıho ˇzivota do pozdˇejˇs´ıho vˇeku, lze re´alnˇe pˇredpokl´adat koneˇcnou plodnost vyˇsˇs´ı. ˇ po poklesu plodnosti slovensk´e populace v letech 1990 - 1995, Podobnˇe jako v CR: kter´ y se projevil ve vˇsech vˇekov´ ych kategori´ıch, tak´e zaˇcala podle oˇcek´av´an´ı r˚ ust plodnost 30let´ ych a starˇs´ıch ˇzen. R˚ ust se v´ yraznˇeji projevil v obdob´ı 2000 - 2006 (intenzita plodnosti ve vˇeku 30 - 34 let vzrostla o 39 %, ve vˇeku nad 35 let o 35 %. Odkl´ad´an´ı rodiˇcovstv´ı do vyˇsˇs´ıho vˇeku potvrzuje ve Slovensk´e republice r˚ ust pr˚ umˇern´eho vˇeku matky pˇri narozen´ı d´ıtˇete na 27,9 roku a pˇri narozen´ı prvn´ıho d´ıtˇete na 26 let v roce 2006. Podobnˇe medi´anov´ y vˇek, tj. vˇek do kter´eho bylo realizov´ano
158
KAPITOLA 7. PLODNOST A PORODNOST
Tabulka 7.8: Poˇcty narozen´ ych, m´ıry porodnosti a plodnosti v SR 1990 – 2006
N ˇzivˇe N mrtvˇe celkem hmp TFR RN
1990
2000
2001
2002
2003
79 989 401 80 390
55 151 215 55 366
51 136 207 51 343
15,2 2,1 0,99
10,3 1,3 0,63
9,5 1,2 0,57
50 841 194 51 035 m´ıry 9,5 1,2 0,57
51 713 217 51 930 porodnosti 9,7 1,2 0,58
2004 narozen´ı 53 747 211 53 958 a 10,0 1,2 0,59
2005
2006
2007
2008
54 430 195 54 625 plodnosti 10,1 1,3 0,60
53 904 218 54 122
54 424 207 54 631
57 360 226 57 586
10,0 1,2 0,60
10,1 1,3 0,61
10,7 1,3 0,64
(zdroj: Vaˇ no, 2007; www.statistics.sk)
50 % plodnosti dan´eho roku, vzrostl z 24,2 na 27,9 roku. Pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri narozen´ı prvn´ıho d´ıtˇete vzrostl dynamiˇctˇeji a prodlouˇzil se o 3,3 roku, pˇriˇcemˇz n´ar˚ ust byl nejintenz´ıvnˇejˇs´ı v obdob´ı 2000 - 2006 (+1,8 roku). Po prudk´em poklesu narozen´ ych ve slovensk´e populaci z 80 tis´ıc v roce 1990 na minimum 51 tis. v roce 2001 - 2002 doˇslo v posledn´ıch letech k jejich m´ırn´emu n´ar˚ ustu. Obrat ve v´ yvoji plodnosti, kter´ y nastal v roce 2003, kdy zaˇcaly r˚ ust roˇcn´ı poˇcty narozen´ ych i u ´hrnn´a plodnost, se v roce 2006 zpomalil v rozporu s oˇcek´avan´ ym pokraˇcov´an´ım oˇziven´ı plodnosti. D˚ uvodem zastaven´ı nastoupen´eho trendu zvyˇsov´an´ı plodnosti je zˇrejmˇe pokles prvosˇ nateˇcnosti muˇz˚ u i ˇzen, kter´ y se projevil uˇz v roce 2005 a nad´ale pˇretrval. Na Slovensku se st´ale 75 % dˇet´ı rod´ı manˇzelsk´ ym p´ar˚ um, proto v´ yvoj sˇ nateˇcnosti ovlivˇ nuje i plodnost (Jurˇcov´a, 2005). ´ Uhrnn´ a plodnost slovensk´e populace setrv´av´a hluboko pod hranic´ı 2,1 d´ıtˇete, kter´e zabezpeˇcuj´ı jej´ı obnovu. Stejnˇe tak i ˇcist´a m´ıra reprodukce nedosahuje hodnoty 1, kter´a zajiˇst’uje pˇresn´e nahrazen´ı souˇcasn´ ych matek dcerami. Z hladiska v´ yvoje trend˚ u plodnosti lze ned´avn´ y v´ yvoj ve Slovensk´e republice rozdˇelit na tˇri etapy: • prudk´ y pokles poˇct˚ u narozen´ ych a u ´hrnn´e plodnosti z u ´rovnˇe 2,09 na 1,52 v letech 1990 – 1995, • pokraˇcov´an´ı jiˇz m´ırnˇejˇs´ıho poklesu na historick´e minimum 1,19 v roce 2002, • n´asledn´ y m´ırn´ y n´ar˚ ust poˇctu narozen´ ych i pr˚ umˇern´eho poˇctu dˇet´ı na jednu ˇzenu na u ´roveˇ n 1,24. I pˇres obrat ve v´ yvoji plodnosti vˇsak Slovensko setrv´av´a na u ´rovni velmi n´ızk´e plodnosti pod hranic´ı 1,3 d´ıtˇete na ˇzenu a patˇr´ı tak mezi st´aty s nejniˇzˇs´ı plodnost´ı v r´amci Evropy. Pokles u ´hrnn´e plodnosti a jej´ı setrv´av´an´ı na velmi n´ızk´e u ´rovni souvis´ı s ˇcasov´an´ım plodnosti a pˇrechodem od reˇzimu ˇcasn´e plodnosti k reˇzimu vstupu do rodiˇcovstv´ı ve vyˇsˇs´ım vˇeku, kter´ y je typick´ y pro st´aty z´apadn´ı a severn´ı Evropy (Jurˇcov´a, 2004). ˇ e republice u V Cesk´ ´hrnn´a plodnost v roce 2007 v´ yraznˇe stoupla - z 1,33 v roce 2006 na 1,44. Stejnˇe vysok´a hodnota byla naposledy dosaˇzena v roce 1994. I pˇres toto
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 7.4. HISTORICKY A AKTUALN
159
zrychlen´ı vzestupu plodnosti je z dlouhodob´eho pohledu jej´ı u ´roveˇ n n´ızk´a, nezajiˇst’uje ˇ a m´ıra reprodukce, vyjadˇruj´ıc´ı poˇcet narozen´ ani prostou reprodukci. Cist´ ych d´ıvek na jednu ˇzenu, kter´e se doˇzij´ı vˇeku sv´e matky v dobˇe porodu, dos´ahla v roce 2007 hodnoty 0,70, coˇz znamen´a, ˇze pˇri udrˇzen´ı souˇcasn´e u ´rovnˇe plodnosti a u ´mrtnosti ˇzen ve vˇeku 15 - 49 let by se reprodukoval poˇcetn´ı stav generace pouze ze 70 %. Dalˇs´ı zv´ yˇsen´ı pr˚ umˇern´eho vˇeku matek pˇri porodu na 29,1 roku, pˇri prvn´ım porodu na 27,1 roku v roce 2007 dokl´ad´a pokraˇcuj´ıc´ı posun reprodukce, vˇcetnˇe jej´ıho zaˇc´atku, ˇ do vyˇsˇs´ıho vˇeku (Styglerov´ a, 2008). Mimo manˇzelstv´ı se v roce 2007 narodilo 34,5 % vˇsech ˇzivˇe narozen´ ych dˇet´ı, v roce 2006 to byla pˇresnˇe jedna tˇretina. Mezi prvorozen´ ymi dos´ahl tento pod´ıl dokonce 43,9 %. Nav´ıc mezi prvn´ımi dˇetmi narozen´ ymi v nynˇejˇs´ım manˇzelstv´ı se jich 30,4 % narodilo do osmi mˇes´ıc˚ u po sˇ natku a byly tak aˇz na v´ yjimky poˇcaty pˇred uzavˇren´ım manˇzelstv´ı. Pr˚ umˇern´ y interval mezi sˇ natkem a narozen´ım prvn´ıho d´ıtˇete se od druh´e pol. 90. let stolet´ı prodluˇzoval, na 2,1 roku v roce 2007. M˚ uˇze to znamenat, ˇze se zvyˇsuje pod´ıl tˇech, pro kter´e je uzavˇren´ı manˇzelstv´ı dalˇs´ı etapa v partnersk´em souˇzit´ı, kter´a bude pozdˇeji spojena tak´e se zaloˇzen´ım rodiny, nebo se tak´e m˚ uˇze zvyˇsovat pod´ıl tˇech, pro kter´e uzavˇren´ı sˇ natku znamen´a rovnˇeˇz zaˇc´atek rodinn´eho ˇzivota, avˇsak neˇz dojde k poˇcet´ı, se oproti minulosti prodluˇzuje. Obecnˇe v posledn´ıch letech pˇrib´ yvalo prvn´ıch dˇet´ı, kter´e byly poˇcaty mimo manˇzelstv´ı. Zmˇenilo se n´asledn´e chov´an´ı rodiˇc˚ u: zat´ımco dˇr´ıve velmi ˇcasto n´asledoval pˇred narozen´ım d´ıtˇete sˇ natek a jen mal´e procento dˇet´ı mˇelo pˇri narozen´ı rodiˇce nesezdan´e, v souˇcanosti se pomˇer obr´atil, v´ıce tˇechto dˇet´ı v dobˇe porodu m´a rodiˇce, kteˇr´ı po otˇehotnˇen´ı ˇzeny sˇ natek neuzavˇreli. ˇ y statistick´ Od roku 2007 sleduje Cesk´ yu ´ˇrad u ´daje nejen za otce u manˇzelsky narozen´ ych dˇet´ı, ale u vˇsech. Z celkov´eho poˇctu 39,5 tis. ˇzivˇe narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı byly u ´daje o otci d´ıtˇete uvedeny v 72,0 % pˇr´ıpad˚ u. Jak pod´ıl mimomanˇzelsky narozen´ ych, tak pod´ıl nevyplnˇen´ ych u ´daj˚ u o otci roste s klesaj´ıc´ı u ´rovn´ı ukonˇcen´eho vzdˇel´an´ı matky - ˇzeny se z´akladn´ım vzdˇel´an´ım rodily sv´e prvn´ı d´ıtˇe v 82,3 % pˇr´ıpad˚ u mimo manˇzelstv´ı a t´emˇeˇr u poloviny tˇechto dˇet´ı nejsou uvedeny u ´daje o otci.
Kapitola 8
Sˇ nateˇ cnost a rozvodovost Na rozd´ıl od u ´mrtnosti a plodnosti ovlivˇ nuj´ı sˇ nateˇcnost a rozvodovost proces reprodukce jen nepˇr´ımo – ovlivˇ nuj´ı plodnost, tˇrebaˇze je patrn´e, ˇze ˇc´ım d´al m´enˇe (a v mal´e m´ıˇre ovlivˇ nuj´ı tak´e u ´mrtnost). Jiˇz dˇr´ıve jsme definovali rodinu v ˇsirˇs´ım slova smyslu jako relativnˇe trval´e spoleˇcenstv´ı jednoho nebo v´ıce muˇz˚ u s jednou nebo v´ıce ˇzenami a jejich dˇetmi. R˚ uzn´e formy rodiny vˇsak ztˇeˇzuj´ı mezin´arodn´ı srovnatelnost i konstrukci ukazatel˚ u, kter´ ymi se snaˇz´ıme postihnout intenzitu formov´an´ı rodin, resp. jejich rozpadu. Proto se v demografii zpravidla soustˇred’ujeme na studium formov´an´ı a rozpadu rodin monogamn´ıch (z´akladem je muˇz a ˇzena). Vznik rodiny m˚ uˇze b´ yt zaloˇzen na manˇzelsk´em z´akonod´arstv´ı nebo na manˇzelsk´em zvykov´em pr´avu. Podle nich doch´az´ı k uzavˇren´ı manˇzelstv´ı, kter´e je ve vˇetˇsinˇe spoleˇcnost´ı spojeno se zvl´aˇstn´ı formalitou oznaˇcovanou jako sˇ natek. Sˇ natkem vznik´ a manˇzelsk´ y p´ar. Proces formov´an´ı manˇzelstv´ı neboli uzav´ır´an´ı sˇ natk˚ u se oznaˇcuje jako sˇ nateˇcnost. Manˇzelsk´e pr´avo pˇredepisuje zp˚ usob uzavˇren´ı manˇzelstv´ı. Nˇekdy spojuje pr´avn´ı d˚ usledky vzniku manˇzelstv´ı pouze s civiln´ım sˇ natkem, nˇekdy pˇrizn´av´a pr´avn´ı platnost i c´ırkevn´ım sˇ natk˚ um (u n´as platn´e do roku 1949 a opˇet od roku 1992). Jestliˇze ve spoleˇcnosti pˇrevaˇzuje typ svazku, pˇri jehoˇz vzniku neexistuje ˇz´adn´a formalita nebo ceremoni´al, naz´ yv´ame tento zp˚ usob souˇzit´ı konsensu´ aln´ım manˇ zelstv´ım. V pˇr´ıpadˇe, ˇze tato forma souˇzit´ı existuje vedle ostatn´ıch typ˚ u, mluv´ıme o mimoz´akonn´em svazku (dˇr´ıve se naz´ yval konkubin´at, dnes pouˇz´ıv´ame oznaˇcen´ı druh a druˇzka). Jestliˇze uzavˇren´ı sˇ natku je moˇzn´e pouze uvnitˇr jedn´e etnick´e, soci´aln´ı, n´aboˇzensk´e nebo u ´zemnˇe vymezen´e subpopulace, mluv´ıme o endogamii. Endogamie m˚ uˇze v´est aˇz k vytvoˇren´ı izol´atu. V pˇr´ıpadˇe mal´e poˇcetnosti izol´atu m˚ uˇze doch´azet k negativn´ım geneticky podm´ınˇen´ ym jev˚ um, napˇr. k zuˇzov´an´ı genofondu, zvyˇsov´an´ı frekvence vrozen´ ych vad apod. (napˇr. ostrovy). Je-li druh´ y manˇzel vyb´ır´an mimo vlastn´ı skupinu, mluv´ıme o exogamii, resp. sm´ıˇsen´ ych manˇzelstv´ıch. Sˇ natek je demografickou ud´alost´ı, kter´a se nemus´ı uskuteˇcnit u vˇsech pˇr´ısluˇsn´ık˚ u sledovan´e populace. T´ım se liˇs´ı od narozen´ı nebo u ´mrt´ı. Sˇ natek je d´ale ud´alost´ı opakovatelnou u jedn´e a t´eˇze osoby. Pouze prvn´ı sˇ natek je ud´alost´ı neobnovitelnou. Soubor osob, kter´e v urˇcit´e spoleˇcnosti splˇ nuj´ı podm´ınky k uzavˇren´ı sˇ natku, tvoˇr´ı sˇ natku schopn´e obyvatelstvo.
160
´ MODELY RODINY A VYVOJ ´ ˇ ˇ 8.1. EVROPSKE SNATE CNOSTI
161
Limituj´ıc´ımi faktory pro uzavˇren´ı sˇ natku jsou: • dosaˇzen´ı minim´aln´ıho sˇ natkov´eho vˇeku (u n´as je 18 let, v´ yjimeˇcnˇe – napˇr. pˇri tˇehotenstv´ı – 16 let), • urˇcit´ y stupeˇ n pˇr´ıbuzensk´ ych vztah˚ u (ve vˇetˇsinˇe manˇzelsk´ ych z´akonod´arstv´ı se nepovoluj´ı pˇr´ıbuzensk´e sˇ natky, a to aˇz do urˇcit´eho stupnˇe pokrevnosti. U n´as nem˚ uˇze b´ yt uzavˇreno mezi pˇredky a potomky (matka – syn) a mezi sourozenci. Plat´ı to i o pˇr´ıbuzenstv´ı, zaloˇzen´em na osvojen´ı, • rodinn´ y stav (sˇ natek mohou uzavˇr´ıt jen osoby svobodn´e, rozveden´e nebo ovdovˇel´e).
8.1
Evropsk´ e modely rodiny a v´ yvoj sˇ nateˇ cnosti
Vzhledem k tomu ˇze, rodiny v´ yznamnˇe ovlivˇ nuj´ı demografick´e chov´an´ı a t´ım tedy i sˇ nateˇcnost, je vhodn´e se o nich podrobnˇeji zm´ınit. V roce 1965 vytvoˇril ˇcesk´ y demograf ˇzij´ıc´ı v zahraniˇc´ı John Hajnal teorii o dvou z´akladn´ıch typech utv´aˇren´ı rodiny a rodinn´e struktury v pˇredindustri´aln´ı Evropˇe pˇrich´az´ı. Vytyˇcil spojnici mezi St. Peterburgem a Terstem – tzv. Hajnalovu linii, kter´a tyto dva typy oddˇeluje. Odliˇsil tak rodinu typu: • z´ apadoevropsk´ eho, charakteristickou zejm´ena pro oblast severn´ı a z´apadn´ı Evropy, • v´ ychodoevropsk´ eho, nach´azej´ıc´ı se pˇredevˇs´ım v jiˇzn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe (Horsk´ y, 1997). Ve stˇredoevropsk´em prostoru vedla tato linie pˇribliˇznˇe na hranic´ıch mezi Moravou a Slovenskem, bl´ıˇze upˇresˇ nuje um´ıstˇen´ı Rabuˇsic (2001). A Horsk´ y k tomuto rozdˇelen´ı dod´av´a, ˇze je ale moˇzn´e nal´ezt i takov´e evropsk´e oblasti a lokality, pro kter´e se aplikov´an´ı Hajnalovy teorie jev´ı jako pˇr´ıliˇsn´e zjednoduˇsen´ı. Proto je dle n´azoru tohoto autora nutn´e m´ıt k dispozici jeˇstˇe podrobnˇejˇs´ı rozliˇsuj´ıc´ı typologii a bohatˇs´ı soubor krit´eri´ı. To na doporuˇcen´ı Horsk´eho nalezneme napˇr´ıklad u Petera Lasletta, Alexandra Kagana ˇci Michaela Mitterauera (Horsk´ y, 1997). Pr˚ ubˇeh Hajnalovy linie je zn´azornˇen na obr´azku 8.1 ˇcervenou kˇrivkou, modr´e kˇrivky vymezuj´ı oblasti s vysokou sˇ nateˇcnost´ı z´apadnˇe od Hajnalovy linie. Kromˇe odliˇsn´eho uspoˇr´ad´an´ı dom´acnost´ı se od sebe tyto dva typy rodin liˇs´ı hlavnˇe sˇ natkov´ ym vˇekem. Horsk´ y popisuje rozd´ıly takto: Pro oblast leˇz´ıc´ı severoz´apadnˇe ” od t´eto linie je charakteristick´ y relativnˇe vysok´ y vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku a d´ale to, ˇze sˇ natek zde nebyl dostupn´ y vˇsem a urˇcit´a ˇc´ast obyvatelstva tak z˚ ust´avala trvale mimo manˇzelstv´ı. Na jihov´ ychod od dˇel´ıc´ı linie je naopak sˇ natkov´ y vˇek n´ızk´ y a sˇ natek obecnˇeji dostupn´ y“ (Horsk´ y, 1997). Z´aroveˇ n ovˇsem Horsk´ y zd˚ urazˇ nuje, ˇze bˇeˇz´ı sp´ıˇse o ide´alnˇe typick´e rozliˇsen´ı neˇz o pˇr´ırodn´ı z´akon, tud´ıˇz variabilita uvnitˇr obou typ˚ u je moˇzn´a (1997).
162
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Obr´azek 8.1: Hajnalova linie
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hajnal line.JPG)
Na pˇrelomu devaten´act´eho a dvac´at´eho stolet´ı mˇelo sˇ natkov´e chov´an´ı ve vyspˇel´ ych evropsk´ ych zem´ıch, tzn. na severoz´apad od Hajnalovy linie, pomˇernˇe jednotn´ y trend. Jak prohlaˇsuje Tomka, rozd´ıly mezi st´aty byly vˇetˇs´ı v roce 1990 neˇzli v roce 1900 (Tomka, 2002). Od poˇc´atku dvac´at´eho stolet´ı, zejm´ena po prvn´ı svˇetov´e v´alce, doch´az´ı v tˇechto zem´ıch k zvyˇsov´an´ı sˇ nateˇcnosti. A v´ yznamn´ ym mezn´ıkem prvn´ı poloviny dvac´at´eho stolet´ı se dle pˇresvˇedˇcen´ı Kr´al’ov´e stalo obdob´ı mezi roky 1945 – 1950. Sv˚ uj n´azor autorka op´ır´a o argument, ˇze v tˇechto letech n´ahle stoupla porodnost i sˇ nateˇcnost a doch´azelo k postupn´emu omlazov´an´ı vˇeku pˇri uzav´ır´an´ı sˇ natku (Kr´al’ov´a, 1995). Trend sniˇzov´an´ı pr˚ umˇern´eho vˇeku pˇri prvn´ım sˇ natku se sice podle Kocourkov´e objevil uˇz v meziv´aleˇcn´em obdob´ı, ale po skonˇcen´ı druh´e svˇetov´e v´alky byl tento pokles jeˇstˇe v´ıce urychlen. To pˇredevˇs´ım d´ıky n´ar˚ ustu pod´ılu sˇ natk˚ u svobodn´ ych osob do vˇeku dvaceti let (Kocourkov´a, 1998). Tomka (2002) k tomu dod´av´a, ˇze pr˚ umˇern´ y sˇ natkov´ y vˇek ve vyspˇel´ ych zem´ıch dos´ahl sv´eho minima uˇz v tˇric´at´ ych a ˇctyˇric´at´ ych letech dvac´at´eho stolet´ı, a pot´e zaˇcal opˇet r˚ ust. A poznamen´av´a, ˇze rostl aˇz do osmdes´at´ ych let, kdy se vr´atil na p˚ uvodn´ı hodnoty z poˇc´atku stolet´ı (Tomka, 2002). Pr´avˇe rostouc´ı intenzita sˇ nateˇcnosti a sniˇzuj´ıc´ı se sˇ nateˇcn´ı vˇek vedly k tomu, ˇze Hajnalovo rozdˇeln´ı Evropy z poˇc´atku 20. stolet´ı podle pomysln´e linie Terst – Sankt Peterburg bylo do konce 60. let nahrazeno jednotn´ ym modelem vysok´e u ´rovnˇe sˇ nateˇcnosti (Kocourkov´a, 1998). To znamen´a, ˇze reprodukˇcn´ı chov´an´ı na severoz´apad i na jihov´ ychod od Hajnalovy linie se v pr˚ ubˇehu pades´at´ ych a ˇsedes´at´ ych let ub´ıralo stejn´ ym smˇerem. Po t´emˇeˇr dvou desetilet´ıch, bˇehem nichˇz byly hlavn´ı demografick´e trendy stejn´e v cel´e Evropˇe, se vˇsak postoj z´apadn´ı populace ve vztahu k manˇzelstv´ı
ˇ ˇ 8.2. M´IRY SNATE CNOSTI, RESP. ROZVODOVOSTI
163
zaˇc´ın´a rapidnˇe mˇenit. A reprodukˇcn´ı chov´an´ı v Evropˇe se opˇet rozdˇeluje na prostor rodiny typu z´apadoevropsk´eho a v´ ychodoevropsk´eho (Kr´al’ov´a, 1995). ˇ st´ı a slovenˇst´ı demografov´e a sociologov´e shodnˇe povaˇzuj´ı reprodukˇcn´ı chov´an´ı Ceˇ tˇechto populac´ı za typick´e pro v´ ychodoevropsk´ y model. Shoduj´ı se vˇsak i v posunu smˇerem k z´apadoevropsk´emu modelu po roce 1989. Podle Rabuˇsice pˇredstavuje v´ ychodoevropsk´ y model reprodukˇcn´ıho chov´an´ızvl´aˇstn´ı extenzivn´ı populaˇcn´ı reˇzim, kter´ y ˇ byl kromˇe b´ yval´eho Ceskoslovenska pˇr´ıznaˇcn´ y i pro ostatn´ı st´aty b´ yval´eho komunistick´eho bloku. Znaˇcnˇe se odliˇsoval od reˇzimu vyspˇel´ ych z´apadoevropsk´ ych zem´ı (Rabuˇsic, 2001). Pro bliˇzˇs´ı popis tohoto modelu doplˇ nuje Rabuˇsic citaci Vereˇse, kter´ y jej vystihuje takto: . . . bylo pro nˇej [v´ ychodoevropsk´ y model] pˇr´ıznaˇcn´e adjektivum vysok´ y: ” vysok´a sˇ nateˇcnost, vysok´a potratovost, vysok´a porodnost — a velmi vysok´a plodnost na sam´em poˇc´atku reprodukˇcn´ıho obdob´ı (dˇeti mˇely dˇeti), d´ale vysok´a rozvodovost a vysok´a u ´mrtnost“ (Vereˇs in Rabuˇsic, 2001:214). Pˇriˇcemˇz obecnou a komplexn´ı pˇr´ıˇci” nou tohoto stavu byla existence totalitn´ıho socialismu. . .“, kter´ y . . . sv´ ymi hluboce ” zabudovan´ ymi mechanismy vedl k tomu, ˇze rodina a jej´ı soci´aln´ı kapit´al (konexe) se stala pro ˇzivot jedince naprosto kl´ıˇcovou“ (Rabuˇsic, 2001).
8.2
M´ıry sˇ nateˇ cnosti, resp. rozvodovosti
V monogamn´ı spoleˇcnosti rozliˇsujeme prvn´ı sˇ natky (sˇ natky svobodn´ ych) a dalˇs´ı sˇ natky, tj. sˇ natky ovdovˇel´ ych nebo rozveden´ ych. Tˇem prvn´ım se tak´e ˇr´ık´a protogamn´ı, ostatn´ım pak palingamn´ı. Poˇcet uzav´ıran´ ych manˇzelstv´ı z´avis´ı na velikosti souboru sˇ natku schopn´eho obyvatelstva a jeho rozdˇelen´ı podle pohlav´ı a vˇeku (rozd´ıly podle vˇeku, vliv u ´rovnˇe porodnosti, u ´mrtnosti, migrac´ı, rozvodovosti atd.). Pro hrubou pˇredstavu ou ´rovni sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti opˇet m˚ uˇzeme pouˇz´ıt obecn´ e (hrub´ e) m´ıry sˇ nateˇ cnosti a rozvodovosti. Jejich definice je zˇrejm´a (pro jednolet´ y interval): Snt snt = ¯ St
a
Rot rot = ¯ , St
(8.1)
kde Sn je poˇcet sˇ natk˚ u a Ro poˇcet rozvod˚ u. Z´akladn´ı pˇredstavu o prostorov´e distribuci hrub´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti ˇ v okresech CR a SR v roce 2008 si m˚ uˇzeme vytvoˇrit z obr´azk˚ u 8.2 a 8.3. Hodnoty obecn´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti se pohybuj´ı na u ´rovni jednoˇ tek promile. V Cesk´e republice se od poˇc´atku 90. let poˇcet sˇ natk˚ u rychle sniˇzoval, od roku 1995 se pohyboval okolo 55 000 za rok. V roce 2003 to nebylo jiˇz ani 50 000 (historicky nejniˇzˇs´ı poˇcet sˇ natk˚ u a nejniˇzˇs´ı hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti od skonˇcen´ı prvn´ı svˇetov´e v´alky), od t´e doby doch´az´ı k m´ırn´emu n´ar˚ ustu. Z´ajem o vstup do manˇzelstv´ı v roce 2007 byl vˇsak tak´e zv´ yˇsen pˇredevˇs´ım d´ıky atraktivn´ımu datu 7.7.2007, kdy bylo ´ v jedin´em dni uzavˇreno 4,4 tis´ıce manˇzelstv´ı. Uroveˇ n sˇ nateˇcnosti tedy v roce 2008 tak´e nikterak nevyboˇcovala ze situace posledn´ıch let, kdy na rozd´ıl od plodnosti nedoch´az´ı k jej´ımu vzestupu. Pˇretrv´av´a tak niˇzˇs´ı obliba souˇzit´ı v manˇzelsk´em svazku neˇz tomu bylo u pˇredchoz´ıch generac´ı. V´ ysledkem je zm´ınˇen´ y r˚ ust pod´ılu dˇet´ı rod´ıc´ıch se mimo manˇzelstv´ı.
164
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
ˇ a SR - 2008 (‰) Obr´azek 8.2: Hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
ˇ a SR - 2008 (‰) Obr´azek 8.3: Hrub´a m´ıra rozvodovosti v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk)
ˇ ˇ 8.2. M´IRY SNATE CNOSTI, RESP. ROZVODOVOSTI
165
ˇ e reV roce 2007 bylo ˇcesk´ ymi p´ary uzavˇreno 57 157 sˇ natk˚ u, poˇcet obyvatel Cesk´ publiky k 1. 7. 2007 ˇcinil 10 322 689. Obecn´a m´ıra sˇ nateˇcnosti ˇcesk´e populace v tomto roce tedy byla: ˇ
snCR 07 =
57 157 . · 1 000 = 5, 5‰. 10 322 689
Poˇcet sˇ natk˚ u i intenzita sˇ nateˇcnosti na Slovensku v posledn´ıch letech vzrostly, pokraˇcuje (podobnˇe jako v ˇcesk´e populaci) odklad sˇ natk˚ u do vyˇsˇs´ıho vˇeku. Poˇcet uzavˇren´ ych manˇzelstv´ı v SR v roce 2008 byl nejvyˇsˇs´ı od roku 1993 a kdyby se zachovala tato u ´roveˇ n sˇ nateˇcnosti, pak by do manˇzelstv´ı vstoupilo alespoˇ n jednou za ˇzivot 52 % slovensk´ ych muˇz˚ u a 56 % ˇzen. V roce 2008 bylo na Slovensku uzavˇreno 28 293 sˇ natk˚ u, stˇredn´ı stav obyvatelstva ˇcinil 5 406 972, tj. obecn´a m´ıra sˇ nateˇcnosti slovensk´e populace dos´ahla hodnoty: snSR 08 =
28 293 . · 1 000 = 5, 2‰. 5 406 972
ˇ e republice se uˇz pˇres 15 let pohybuje U rozvodovosti je situace jednoduˇsˇs´ı – v Cesk´ poˇcet rozvod˚ u okolo 30 000 roˇcnˇe. V roce 2007 bylo rozvedeno 31 129 manˇzelstv´ı, tj. ˇ
roCR 07 =
31 129 . · 1 000 = 3, 0‰. 10 322 689
Podobnˇe bychom z u ´daj˚ u Slovensk´eho ˇstatistick´eho u ´radu zjistili, ˇze se rozvodovost slovensk´e populace v letech 2007 a 2008 pohybovala na u ´rovni 2,3‰. ´ Uroveˇ n rozvodovosti je zˇrejmˇe v´ yraznˇe ovlivnˇena kulturn´ımi rozd´ıly – napˇr. v It´alii umoˇznilo rozvod aˇz referendum v 70. letech, coˇz vysvˇetluje spolu se siln´ ym vlivem katolick´e c´ırkve n´ızk´e hodnoty. Podobn´ y je i vliv katolick´e c´ırkve v Polsku. Niˇzˇs´ı hodnota slovensk´e populace v porovn´an´ı s ˇceskou je jistˇe tak´e ovlivnˇena vyˇsˇs´ı religiozitou slovensk´e populace. Jako m´ıra rozvodovosti se nˇekdy pouˇz´ıv´a i index rozvodovosti, kter´ y je definov´an vztahem Rot ixrot = . (8.2) Snt Je to vˇsak ukazatel konstruovan´ y nevhodnˇe, nebot’ d´av´a do pomˇeru nˇeco, co spolu v´ıcem´enˇe nesouvis´ı – poˇcet rozvod˚ u a sˇ natk˚ u ve stejn´em roce. Interpretuje se pak (nespr´avnˇe) procento sˇ natk˚ u konˇc´ıc´ıch rozvodem. Rozvody v roce t ale daleko v´ıce souvis´ı se sˇ natky v letech t − 1, t − 2, t − 3 atd., nikoli se sˇ natky v roce t. Z tohoto d˚ uvodu m˚ uˇze index rozvodovosti d´avat zav´adˇej´ıc´ı informaci, jak n´am ukazuje tabulka 8.1. Index rozvodovosti ˇcesk´e populace v roce 1991 n´am sugeruje, ˇze rozvodovost vzrostla (dokonce znaˇcnˇe – asi o 15 %), aˇckoli prav´ y opak je pravdou. Podobnˇe zav´adˇej´ıc´ı informaci n´am d´av´a i v roce 1998 a ani v ostatn´ıch letech se informace nezd´a adekv´atn´ı, index rozvodovosti zmˇeny sp´ıˇse pˇreceˇ nuje. D˚ uvod je zˇrejm´ y: v pˇr´ısluˇsn´ ych letech se pomˇernˇe znaˇcnˇe zmˇenila sˇ nateˇcnost. Dosud jsme hodnotili sˇ nateˇcnost a rozvodovost pouze na z´akladˇe obecn´ ych mˇer.
166
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Tabulka 8.1: V´ yvoj sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti ˇcesk´e a slovensk´e populace ˇ a republika Cesk´ Slovensk´a republika rok sn (‰) ro (‰) ixro (‰) sn (‰) ro (‰) ixro (‰) 1989 7,8 3,0 38,6 6,9 1,6 22,7 1990 8,8 3,1 35,2 7,6 1,7 21,9 1991 7,0 2,8 40,8 6,2 1,5 24,1 1992 7,2 2,8 38,6 6,4 4,5 23,8 1993 6,4 2,9 45,8 5,8 1,5 26,5 1994 5,7 3,0 52,9 5,3 1,6 30,8 1995 5,3 3,0 56,7 5,1 1,7 32,7 1996 5,2 3,2 61,4 5,1 1,8 34,2 1997 5,6 3,2 56,2 5,2 1,7 32,7 1998 5,3 3,1 58,8 5,1 1,7 33,9 1999 5,2 2,3 44,2 5,1 1,8 35,3 2000 5,4 2,9 53,7 4,8 1,7 35,8 2001 5,1 3,1 60,3 4,4 1,8 41,3 2002 5,2 3,1 60,2 4,7 2,0 43,7 2003 4,8 3,2 67,1 4,8 2,0 41,2 2004 5,0 3,2 64,2 5,2 2,0 39,0 2005 5,1 3,1 60,4 4,9 2,1 44,2 2006 5,1 3,1 59,4 4,8 2,4 49,0 2007 5,5 3,0 54,5 5,1 2,3 44,4 2008 5,0 3,0 59,7 5,2 2,3 44,8 ˇ (zdroj: Koschin, 2005a; Styglerov´ a, 2009; www.czso.cz; portal.statistics.sk)
ˇ ˇ 8.2. M´IRY SNATE CNOSTI, RESP. ROZVODOVOSTI
167
O nich ale v´ıme, ˇze mohou skuteˇcnou situaci zkreslovat, nebot’ jsou ovlivnˇeny vˇekovou strukturou populace. Potˇrebujeme tedy opˇet nˇejak´e charakteristiky, kter´e by o u ´rovni sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti vypov´ıdaly l´epe. Takov´ ymi charakteristikami jsou pˇrirozenˇe specifick´ e m´ıry sˇ nateˇ cnosti a rozvodovosti. U tˇechto specifick´ ych mˇer bychom vˇsak do jmenovatele nemˇeli d´avat ˇ stˇredn´ı stav muˇz˚ u ˇci ˇzen v pˇr´ısluˇsn´e vˇekov´e skupinˇe. Zenit a vd´avat se totiˇz mohou jen osoby svobodn´e, rozveden´e ˇci ovdovˇel´e a rozv´adˇet se mohou pouze ˇzenat´ı ˇci vdan´e. Tyto u ´daje neb´ yvaj´ı vˇzdy k dispozici, takˇze se ukazatele ˇcasto poˇc´ıtaj´ı se stˇredn´ımi stavy vˇsech osob pˇr´ısluˇsn´eho vˇeku. Takto vypoˇcten´e ukazatele se pak naz´ yvaj´ı redukovan´ e. Nav´ıc se poˇc´ıtaj´ı i m´ıry prvosˇ nateˇ cnosti, kdy se berou v u ´vahu jen prvn´ı sˇ natky. M´ame tedy n´asleduj´ıc´ı specifick´e m´ıry: specifick´a m´ıra sˇ nateˇcnosti
snx =
Snx (svob.+rozv.+ovodv.) S¯x
Snx snx = ¯ Sx
redukovan´a specifick´a m´ıra sˇ nateˇcnosti
(8.3)
(8.4)
(I.)
sn(I.) x
specifick´a m´ıra prvosˇ nateˇcnosti
Snx = (svob.) S¯x
(8.5)
(I.)
sn(I.,red) = x
red. specifick´a m´ıra prvosˇ nateˇcnosti
specifick´a m´ıra rozvodovosti
rox =
redukovan´a specifick´a m´ıra rozvodovosti
Snx S¯x
Rox (ˇ z enat´ ı/vdan´ e) S¯x Rox ro(red) = ¯ x Sx
(8.6)
(8.7)
(8.8)
Z d˚ uvodu pˇrehlednosti jsme uvedli pouze vˇekovˇe specifick´e m´ıry, bˇeˇznˇe se vˇsak poˇc´ıtaj´ı vˇekovˇe a pohlavnˇe specifick´e m´ıry – to bychom pak pˇridali jeˇstˇe index pro pohlav´ı. Vˇekovˇe a pohlavnˇe specifick´e m´ıry vych´azej´ı pˇribliˇznˇe dvakr´at vˇetˇs´ı neˇz vˇekovˇe specifick´e m´ıry – sˇ natk˚ u muˇz˚ u je totiˇz stejnˇe jako vˇsech sˇ natk˚ u, zat´ımco jmenovatel je zhruba poloviˇcn´ı. Tot´eˇz plat´ı pro rozvody. Z grafu 8.4 je vidˇet, jak se mˇenil charakter sˇ nateˇcnosti v ˇcesk´e populaci – sˇ natky se uzav´ıraj´ı st´ale v´ıce v pozdˇejˇs´ım vˇeku, a podobnˇe je tomu v populaci slovensk´e. Vˇek maxim´aln´ı sˇ nateˇcnosti ˇzen se od roku 1993 do roku 2006 posunul u ˇzen z 20 na t´emˇeˇr 29 let. Ovˇsem m´ısto vˇeku nejvyˇsˇs´ı sˇ nateˇcnosti se ˇcastˇeji pouˇz´ıv´a pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri sˇ natku, resp. prvn´ım sˇ natku, pˇr´ıpadnˇe vˇekov´ y medi´an. Pro u ´plnost je tˇreba dodat, ˇze pr˚ umˇer i medi´an bychom sice mohli poˇc´ıtat ze skuteˇcn´eho rozdˇelen´ı sˇ natk˚ u podle vˇeku, pak by ale jejich hodnoty byly ovlivnˇeny moment´aln´ı vˇekovou strukturou. Pro charakterizaci sˇ nateˇcnosti je proto vhodnˇejˇs´ı poˇc´ıtat s tabulkovou stacion´arn´ı populac´ı. Pak jsou
168
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Obr´azek 8.4: Redukovan´e specifick´e m´ıry sˇ nateˇcnosti ˇcesk´e populace
ˇ (zdroj: Skoln´ ı statistick´a roˇcenka, 2008)
hodnoty sice ovlivnˇeny u ´mrtnost´ı, ta m´a vˇsak miziv´ y vliv. Proto se ˇcasto u ´mrtnost zcela zanedb´av´a a pr˚ umˇer se poˇc´ıt´a jen z hodnot do 50 let. Pro rozvodovost se podobn´e charakteristiky (pr˚ umˇern´ y vˇek ˇci vˇekov´ y medi´an) nepouˇz´ıvaj´ı. Rozvody se tˇr´ıd´ı sp´ıˇse podle doby od sˇ natku, tedy podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı – poˇc´ıtaj´ı se m´ıry rozvodovosti podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı. To vˇsak nejsou m´ıry typu obecn´ ych ˇci specifick´ ych mˇer – ve jmenovateli nen´ı doba expozice (resp. jej´ı odhad). Maj´ı sp´ıˇse charakter pravdˇepodobnosti, ˇr´ıkaj´ı, jak´ y je pod´ıl manˇzelstv´ı, kter´e se rozpadaj´ı rozvodem po d letech (nebo tˇreba i po d mˇes´ıc´ıch nebo d t´ ydnech) po sˇ natku. Nen´ı to ale korektnˇe odhadovan´a pravdˇepodobnost, nebot’ se obvykle poˇc´ıt´a pod´ıl poˇctu rozvod˚ u v roce t po d letech trv´an´ı manˇzelstv´ı a poˇctu sˇ natk˚ u uzavˇren´ ych v roce t − d: krot,d =
Rot,d Snt−d
(8.9)
Zde se jedn´a o stejn´ y probl´em jako u kojeneck´e u ´mrtnosti – rozvody po, dejme tomu 2 letech v roce 2006 se t´ ykaj´ı ˇc´asteˇcnˇe manˇzelstv´ı uzavˇren´ ych v roce 2004 a ˇc´asteˇcnˇe manˇzelstv´ı uzavˇren´ ych v roce 2003. Proto by se uveden´a charakteristika asi mˇela naz´ yvat kvocient rozvodovosti podl´e d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı, ale tento term´ın se neuˇz´ıv´a. Nekorektnost odhadu pravdˇepodobnosti rozvodu je moˇzn´e sn´ıˇzit napˇr. tak, ˇze do jmenovatele m´ısto poˇctu sˇ natk˚ u pˇred d lety d´ame pr˚ umˇer z poˇctu sˇ natk˚ u pˇred d a d + 1 lety: Rot,d . (8.10) krot,d = Sn +Sn t−d
t−(d+1)
2
8.3
Syntetick´ e charakteristiky
Vˇsechny v´ yˇse uveden´e charakteristiky sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti byly bud’ zat´ıˇzeny jin´ ymi vlivy (vˇekovou strukturou nebo u ´mrtnost´ı), nebo to nebyla jedin´a hodnota,
´ CHARAKTERISTIKY 8.3. SYNTETICKE
169
n´ ybrˇz syst´em hodnot. Stejnˇe jako u u ´mrtnosti a plodnosti bychom r´adi umˇeli urˇcit jedin´e ˇc´ıslo, kter´e u ´roveˇ n sˇ nateˇcnosti ˇci rozvodovosti v dan´e populaci v´ ystiˇznˇe popisovalo. Pak bychom mohli snadno porovn´avat sˇ nateˇcnost a rozvodovost r˚ uzn´ ych populac´ı. Takov´ ymi charakteristikami jsou u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost a u ´hrnn´a rozvodovost.
8.3.1
´ Uhrnn´ a sˇ nateˇ cnost
´ Uhrnnou sˇ nateˇ cnost definujeme s rozliˇsen´ım pohlav´ı, a sice jako souˇcet redukovan´ ych specifick´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti do 50 let: usn(p) =
49 ∑
sn(I.,p,red) , x
p = muˇzi, ˇzeny.
(8.11)
x=15
Form´alnˇe je tento vzorec analogi´ı vzorce pro u ´hrnnou plodnost. Jeho interpretace tedy je: u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost je pr˚ umˇern´ y poˇcet prvn´ıch sˇ natk˚ u, kter´e by bˇehem sv´eho ˇzivota do 50 let uzavˇrel jeden muˇz, resp. jedna ˇzena pˇri dan´e nemˇenn´e sˇ nateˇcnosti a nulov´e u ´mrtnosti do 50 let. Nebo tak´e: u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost je pod´ıl alespoˇ n jednou ˇzenat´ ych, resp. vdan´ ych mezi 50let´ ymi, kter´ y by byl v populaci s danou nemˇennou sˇ nateˇcnost´ı a nulovou u ´mrtnost´ı do 50 let. Analogicky doplnˇek u ´hrnn´e sˇ nateˇcnosti do jedn´e je pod´ıl svobodn´ ych mezi 50 let´ ymi, kter´ y by byl v populaci s danou nemˇennou sˇ nateˇcnost´ı a nulovou u ´mrtnost´ı do 50 let. Proˇc omezen´ı do 50 let? Demografie studuje sˇ nateˇcnost jako faktor reprodukce a z hlediska reprodukce jsou uˇz sˇ natky nad 50 let nezaj´ımav´e. Proˇc u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost podle pohlav´ı? Sˇ natkov´e chov´an´ı muˇz˚ u a ˇzen je odliˇsn´e.
8.3.2
Pr˚ umˇ ern´ y vˇ ek pˇ ri prvn´ım sˇ natku
Vystaˇc´ıme si pˇri hodnocen´ı sˇ nateˇcnosi pouze s u ´hrnnou sˇ nateˇcnost´ı? U plodnosti tomu tak bylo. U plodnosti vˇsak (z hlediska reprodukce) je d˚ uleˇzit´a u ´roveˇ n plodnosti, nikoli jej´ı struktura. Je jedno, zda se dˇeti narod´ı 20let´ ym nebo 40let´ ym – d˚ uleˇzit´ y je jejich poˇcet. Proto u ´hrnn´a plodnost d´av´a dostateˇcnou informaci o plodnosti. U sˇ nateˇcnosti je tomu vˇsak jinak. Z hlediska reprodukce je podstatn´ y rozd´ıl, zda sˇ natek uzav´ır´a osoba 20let´a nebo 40let´a. Proto by mˇela b´ yt u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost doplnˇena jeˇstˇe nˇejakou charakteristikou struktury sˇ nateˇcnosti podle vˇeku. Zde se nab´ız´ı jiˇz dˇr´ıve uveden´ y pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku pˇri zanedb´an´ı u ´mrtnosti (stejnˇe dobˇre vˇsak m˚ uˇze poslouˇzit i medi´an nebo modus): 49 ∑
x ¯(1,p) sn =
(1,p,red)
x · snx
x=15 49 ∑
,
p = muˇzi, ˇzeny.
(8.12)
(1,p,red) snx
x=15
Zde jsme se tak´e omezili vˇekem do 50 let. D˚ uvody jsou stejn´e jako u u ´hrnn´e plodnosti.
170
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Pr˚ umˇern´ y vˇek ˇzeny pˇri prvn´ım sˇ natku se u obou populac´ı dlouho pohyboval okolo 21 – 22 let. Teprve v 90. letech zaˇcal nar˚ ustat: v roce 2002 uˇz to bylo v pˇr´ıpadˇe ˇcesk´e populace 25,2 let (u muˇz˚ u 28,1 let), a v roce 2008 u muˇz˚ u 30,4 roku, u ˇzen 28,8 roku (www.czso.cz). V zem´ıch p˚ uvodn´ı Evropsk´e unie (evropsk´e patn´actky“), kde r˚ ust ” sˇ natkov´eho vˇeku zaˇcal uˇz v 70. letech, to v roce 2002 bylo 27,7 let u ˇzen a 30,0 let u muˇz˚ u. Zd´a se tedy, ˇze i u n´as vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku jeˇstˇe m´ırnˇe poroste. Kˇrivka z´avislost´ı specifick´ ych sˇ nateˇcnost´ı na vˇeku proch´az´ı podobn´ ym v´ yvojem jako se mˇenila kˇrivka z´avislost´ı specifick´ ych sˇ nateˇcnost´ı na vˇeku: modus se posouv´ a do vyˇsˇs´ıch vˇek˚ u.
8.3.3
´ Uhrnn´ a rozvodovost
Term´ın u ´hrnn´a rozvodovost m˚ uˇze m´ast, protoˇze z analogie sv´ad´ı k interpretaci, ˇze je to pr˚ umˇern´ y poˇcet rozvod˚ u pˇripadaj´ıc´ı na jednu osobu. Rozvodovost se sp´ıˇse neˇz podle vˇeku charakterizuje podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı. Ze stejn´eho pohledu je konstruov´ana i u ´hrnn´a rozvodovost – je to pr˚ umˇern´ y poˇcet rozvod˚ u pˇripadaj´ıc´ı na jeden sˇ natek. Analogi´ı redukovan´ ych specifick´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti jsou m´ıry, kter´e jsme pracovnˇe nazvali kvocienty rozvodovosti (viz v´ yˇse). D´avaj´ı do pomˇeru poˇcet rozvod˚ u d-let´ ych manˇzelstv´ı a poˇcet sˇ natk˚ u pˇred d lety. Poˇcet rozvod˚ u tedy vztahuj´ı ke vˇsem odpov´ıdaj´ıc´ım sˇ natk˚ um, tˇrebaˇze nˇekter´e z nich uˇz nemohou b´ yt rozvedeny (uˇz rozvedeny byly ˇci se rozpadly u ´mrt´ım). Jsou to tedy v jist´em smyslu redukovan´e m´ıry a nˇekdy se tak i naz´ yvaj´ı. Seˇcteme-li tyto m´ıry, dost´av´ame u ´ hrnnou rozvodovost: uro =
θ−1 ∑
krod .
(8.13)
d=0
Symbol θ je jakousi analogi´ı pro ω, tedy nejniˇzˇs´ı vˇek“, kter´eho se jiˇz ˇz´adn´ y sˇ natek ” nedoˇzije“. V praxi to m˚ uˇze ˇcinit pot´ıˇze, ale d´a se ˇr´ıci, ˇze po 25 letech uˇz je sˇ natek ” . z hlediska reprodukce nezaj´ımav´ y, takˇze zvol´ıme-li θ = 25, nedopust´ıme se ˇz´adn´e z´avaˇzn´e chyby. Jin´a moˇznost je hodnoty pro vyˇsˇs´ı d extrapolovat. Upˇresnˇeme si interpretaci: u ´hrnn´a rozvodovost je pod´ıl sˇ natk˚ u, kter´e by skonˇcily rozvodem pˇri dan´e nemˇenn´e rozvodovosti, u ´mrtnosti a struktuˇre vdan´ ych a ˇzenat´ ych podle doby trv´an´ı manˇzelstv´ı. Proˇc zahrnujeme u ´mrtnost a strukturu vdan´ ych a ˇzenat´ ych? Pˇri v´ ypoˇctu u ´hrnn´e rozvodovosti nebereme v u ´vahu manˇzelstv´ı, kter´a zanikla u ´mrt´ım. Pˇri niˇzˇs´ı u ´mrtnosti by vˇsak tato manˇzelstv´ı nemusela zaniknout a naopak by se mohla rozpadnout rozvodem. To znamen´a, ˇze pˇri stejn´e rozvodovosti by hodnoty krod byly vyˇsˇs´ı, a to proto, ˇze by byla niˇzˇs´ı u ´mrtnost. Pˇri v´ ypoˇctu jsme tak´e ignorovali vˇekovou strukturu manˇzel˚ u, kter´a samozˇrejmˇe ovlivˇ nuje poˇcet manˇzelstv´ı zanikl´ ych u ´mrt´ım. I o t´e tedy mus´ıme pˇredpokl´adat, ˇze je nemˇenn´a. Z pˇredch´azej´ıc´ıch u ´vah vypl´ yv´a, ˇze jsme v podobn´e situaci jako u potratovosti – neum´ıme zkonstruovat ryz´ı“ charakteristiku rozvodovosti. Uklidnit n´as vˇsak m˚ uˇze ”
ˇ ˇ 8.4. TABULKY SNATE CNOSTI
171
skuteˇcnost, ˇze dneˇsn´ı u ´roveˇ nu ´mrtnosti ve vyspˇel´ ych zem´ıch uˇz je tak n´ızk´a, ˇze hodnotu u ´hrnn´e rozvodovosti bude ovlivˇ novat jen minim´alnˇe. Rozvodovost m´a smysl porovn´avat jen mezi vyspˇel´ ymi zemˇemi, proto m˚ uˇzeme u ´hrnnou rozvodovost pouˇz´ıt jak vhodn´ y ukazatel k porovn´av´an´ı.
8.4
Tabulky sˇ nateˇ cnosti
Proces uzav´ır´an´ı manˇzelstv´ı nejl´epe charakterizuj´ı sˇ natkov´e tabulky. Sˇ natkov´e tabulky patˇr´ı do souboru tabulek ˇzivota (life tables), podobnˇe jako u ´mrtnostn´ı tabulky1 . Vstupn´ı charakteristikou tˇechto tabulek je pravdˇepodobnost uzavˇren´ı sˇ natku a v´ yslednou charakteristikou je pod´ıl svobodn´ ych ve vˇeku do 50 let. Princip konstrukce sˇ natkov´ ych tabulek je obdobn´ y jako u u ´mrtnostn´ıch tabulek. Rozliˇsuj´ı se dva druhy sˇ natkov´ ych tabulek:
• sˇ natkov´e tabulky jedov´ ychodn´ e - zanedb´avaj´ı vliv u ´mrt´ı a migrace svobodn´ ych na sˇ nateˇcnost • sˇ natkov´e tabulky nˇ ekolikav´ ychodn´ e (nejˇcastˇeji dvouv´ ychodn´e) - jiˇz s ruˇsiv´ ymi vlivy poˇc´ıtaj´ı.
V z´avislosti na rodinn´em stavu se poˇc´ıtaj´ı tabulky sˇ nateˇcnosti svobodn´ ych, rozveden´ ych ˇci ovdovˇel´ ych, nejˇcastˇeji vˇsak pro svobodn´e. Podobnˇe jako u u ´mrtnostn´ıch tabulek rozliˇsujeme podle d´elky vˇekov´eho intervalu tabulky podrobn´ e (pro jednotky vˇeku) a zkr´ acen´ e (napˇr. pro pˇetilet´e intervaly). Analogiemi funkc´ı u ´mrtnostn´ı tabulky jsou v tabulk´ach sˇ nateˇcnosti tzv. pravdˇepodobnosti sˇ natku, ˇcetnosti svobodn´ ych, tabulkov´e poˇcty prvn´ıch sˇ natk˚ u; souhrn ˇcetnost´ı svobodn´ ych d´av´a tabulkov´ y poˇcet svobodn´ ych. Kombinac´ı tabulek sˇ nateˇcnosti a u ´mrtnosti svobodn´ ych osob dostaneme dvojv´ ychodn´e tabulky sˇ nateˇcnosti svobodn´ ych, kter´e charakterizuj´ı tak´e intenzity pˇreˇzit´ı osob jako svobodn´ ych, resp. nesvobodn´ ych. V tˇechto tabulk´ach nalezneme funkce jako poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se jako svobodn´ ych, poˇcet doˇz´ıvaj´ıc´ıch se jako nesvobodn´ ych, pravdˇepodobnost doˇzit´ı jako svobodn´ y a nadˇeje doˇzit´ı ve stavu svobodn´ ych. Term´ın u ´hrnn´a prvosˇ nateˇcnost vyjadˇruje pod´ıl svobodn´ ych ve vˇeku 50 let z tabulkov´eho poˇctu svobodn´ ych 15 let´ ych (tj. z koˇrene tabulek sˇ nateˇcnosti svobodn´ ych). 1 Princip tabulek vych´ az´ı z aplikace pojistn´e matematiky a jejich teorie a konstrukce se rozv´ıjej´ı od 17. stol. Nejprve byly zkonstruov´ any u ´mrtnostn´ı tabulky (E. Halley), posl´eze i tabulky sˇ nateˇcnosti (G. Mayr) a tabulky plodnosti (R. B¨ ockh). Matematick´ a teorie se vˇsak rozvinula do klasick´e podoby aˇz v 19. a 20. stolet´ı. Na principu tabulkek ˇzivota se konstruuj´ı i tabulky jin´ ych neˇz demografick´ ych proces˚ u, napˇr. pravdˇepodobnosti vyˇrazen´ı z boje, d´elky trv´ an´ı instituce, fungov´ an´ı nˇejak´eho zaˇr´ızen´ı apod. (Kalibov´ a a kol., 2009).
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
172
8.4.1
V´ ypoˇ cet tabulek sˇ nateˇ cnosti
Z´akladem pro v´ ypoˇcet podrobn´ ych tabulek sˇ nateˇcnosti jsou u ´daje ˇclenˇen´e podle pohlav´ı, rodinn´eho stavu a jednotek vˇeku. Do v´ ypoˇctu vstupuje poˇcet osob podle pohlav´ı, rodinn´eho stavu a jednotek vˇeku j Pxi , poˇcet sˇ natk˚ u podle pohlav´ı, rodinn´eho stavu a j i jednotek vˇeku Sx a v pˇr´ıpadˇe nˇekolikav´ ychodn´ ych tabulek tak´e poˇcet zemˇrel´ ych j Dxi j i a migraˇcn´ı saldo M Sx podle stejn´eho ˇclenˇen´ı, kde i je pohlav´ı, j rodinn´ y stav a x vˇek. Tabulky sˇ nateˇcnosti se poˇc´ıtaj´ı pro vˇek od 15 do 49 let, nebot’ po tomto roce vˇeku uˇz nen´ı uzavˇreno pˇr´ıliˇs mnoho sˇ natk˚ u. Prvn´ım krokem sestaven´ı tabulky sˇ nateˇcnosti je v´ ypoˇcet pravdˇ epodobnosti uzaj i vˇ ren´ı sˇ natku qx mezi vˇekem x a x + 1. V jednov´ ychodn´ ych tabulk´ach: j i qx
=
j Si x jP i x
(8.14)
V trojv´ ychodn´ ych tabulk´ach, kdy uvaˇzujeme vliv u ´mrtnosti a migrace2 : j i qx
j di x
=
jP i x
−
j Si x 0, 5j Dxi +
0, 5j M Sxi
(8.15)
Pravdˇepodobnost uzavˇren´ı sˇ natku pak slouˇz´ı pro v´ ypoˇcet tabulkov´eho poˇctu sˇ natk˚ u a tabulkov´eho poˇctu osob j lxi : j i dx j i lx+1
=j qxi ·j lxi
(8.16)
=j lxi −j dix
(8.17)
i = 100 000. Obvykle se vol´ı v´ ychoz´ı teoretick´ y poˇcet osob na zaˇc´atku tabulky j l15 i a j li ud´ Hodnoty j l15 avaj´ı tabulkov´ y poˇcet osob 15-let´ ych a 50-let´ ych osob pˇr´ısluˇs50 n´eho rodinn´eho stavu a pohlav´ı. Vydˇelen´ım hodnoty j lxi hodnotou 1 000 z´ısk´av´ame procentu´aln´ı pod´ıl tˇechto osob v pˇr´ısluˇsn´em vˇeku. Hlavn´ım v´ ystupem tabulky sˇ nateˇci , kter´ nosti je (jak jiˇz bylo zm´ınˇeno) hodnota j l50 a ud´av´a poˇcet osob ve vˇeku 50 let (z poˇctu 100 000), kter´e by pˇri nemˇenn´e u ´rovni sˇ nateˇcnosti nevstoupily do manˇzelstv´ı, tj. zachovaly by si sv˚ uj p˚ uvodn´ı rodinn´ y stav. Hodnoty j di15 aˇz j di49 ud´avaj´ı tabulkov´ y poˇcet sˇ natk˚ u.
V tabulk´ach sˇ nateˇcnosti jsou uv´adˇeny tak´e relativn´ı tabulkov´e poˇcty sˇ natk˚ u j ddix . Jsou to pomocn´e hodnoty, kter´e ud´avaj´ı pod´ıl tabulkov´ ych sˇ natk˚ u pro jednotliv´e roky vˇeku: j di j (8.18) ddix = 49 x ∑ j i ddx x=1
2
y materi´ al: V´ ypoˇcet sob´ aˇsnych tabuliek, Infostat, 2000 Metodick´
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 8.5. HISTORICKY A AKTUALN
173
Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym ukazatelem tabulky sˇ nateˇcnosti je pr˚ umˇern´ y vˇek j Vxi pˇri sˇ natku od vˇeku x, tj. pr˚ umˇern´ y vˇek sˇ natk˚ u uzavˇren´ ych v pˇr´ısluˇsn´em a vyˇsˇs´ım vˇeku. Prvn´ı i pˇ hodnota j V15 redstavuje pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri sˇ natku pro celou populaci pˇr´ısluˇsn´eho pohlav´ı a rodinn´eho stavu. 49 ∑ k ·j Sxi j i Vx = k=x +1 (8.19) 49 ∑ j Si x k=x
V´ ypoˇcet zkr´ acen´ ych tabulek sˇ nateˇ cnosti je analogick´ y v´ ypoˇctu tabulek podrobn´ ych, pouze s t´ım rozd´ılem, ˇze m´ısto u ´daj˚ u ˇclenˇen´ ych podle jednotek vˇeku, vstupuj´ı do v´ ypoˇctu u ´daje za vˇekov´e skupiny ⟨x, x + n), kde n > 1. Nejˇcastˇeji se pouˇz´ıvaj´ı 5-let´e vˇekov´e intervaly. V´ ypoˇcet poˇctu sˇ natk˚ u pro pohlav´ı i, rodinn´ y stav j a vˇek x provedeme podle vztahu: x+n ∑ j i j i Sx = Sx . (8.20) k=x
8.5
Historick´ y v´ yvoj a aktu´ aln´ı situace
Manˇzelstv´ı, rodina a ˇzivotn´ı styl jsou v souˇcasn´e dobˇe ovlivˇ nov´any nejen kulturn´ımi standardy, z nichˇz hraje v´ yznamnou roli stupeˇ n zachov´an´ı religiozity, ale tak´e soci´aln´ı a rodinnou politikou, strukturou ekonomiky a trhu pr´ace s legislativou v oblasti utv´aˇren´ı a rozpadu rodin. Vˇsechny tyto faktory p˚ usob´ı na manˇzelstv´ı a rodinu r˚ uzn´ ym zp˚ usobem a vzhledem k jejich odliˇsnosti je pak moˇzn´e pozorovat velk´e rozd´ıly nejen v hlavn´ıch vyspˇel´ ych regionech, ale tak´e uvnitˇr jejich hranic.
8.5.1
OECD, EU
Zde je potˇreba pˇripomenout obt´ıˇznou srovnatelnost mˇer sˇ nateˇcnosti a rozvodovosti v r˚ uzn´ ych populac´ıch. V kaˇzd´em kulturn´ım prostˇred´ı se ust´alily trochu jin´e formy rodiny, tedy i jin´e formy manˇzelstv´ı a porovn´avat napˇr. sˇ natky v zem´ıch, kter´e pˇripouˇstˇej´ı mnohoˇzenstv´ı, se sˇ natky u n´as je nesmysl. Proto se tak´e omez´ıme se na populace relativnˇe srovnateln´e – vyspˇel´ ych st´at˚ u OECD a EU. Ve vˇsech tˇechto zem´ıch vych´azej´ı staistiky sˇ nateˇcnosti z civiln´ı registrace. V mnoha ˇ evropsk´ ych zem´ıch (D´ansko, Estonsko, Finsko, Recko, Irsko, It´alie, Norsko, Polsko, ˇ ˇ Slovensko, Spanˇelsko, Sv´edsko a Velk´a Brit´anie) je c´ırkevn´ı sˇ natek uzn´av´an stejnˇe jako sˇ natek civiln´ı. V nˇekter´ ych zem´ıch (Austr´alie, Nov´ y Z´eland) maj´ı p´ary, kter´e spoleˇcnˇe ˇzij´ı specifikovanou dobu maj´ı stejn´ y leg´aln´ı statut jako manˇzelsk´ y p´ar. Tyto p´ary nejsou vˇsak zapoˇc´ıt´any do statistiky sˇ natk˚ u, aˇckoli tento leg´aln´ı r´amec v Austr´alii a Nov´em Z´elandu urˇcitˇe ovlivˇ nuje tendenci uzav´ırat sˇ natky. Aˇz do poloviny 60. let 20. stolet´ı byla intenzita sˇ nateˇcnosti v cel´e Evropˇe velmi vysok´a s univerz´aln´ım trendem uzav´ır´an´ı prvn´ıch sˇ natk˚ u v n´ızk´em vˇeku. Toto obdob´ı
174
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Obr´azek 8.5: V´ yvoj obecn´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti v zem´ıch OECD a EU od roku 1970
(zdroj: OECD Family Database)
je ˇcasto naz´ yv´ano zlat´ y vˇ ek nukle´ arn´ı rodiny. Od poloviny 60. let vˇsak doch´az´ı v ˇradˇe evropsk´ ych populac´ı k v´ yznamn´ ym zmˇen´am v partnersk´ ych vztaz´ıch a ve formov´an´ı rodin. Tradiˇcn´ı manˇzelstv´ı ztr´ac´ı na v´ yznamu a rodinn´ y model je st´ale ˇcastˇeji nahrazov´an neform´aln´ımi svazky. Tento nov´ y trend byl nejprve pozorov´an ve Skandin´avii, v 70. a 80. letech se rozˇs´ıˇril do vˇetˇsiny zem´ı z´apadn´ı Evropy. Jiˇzn´ı Evropa jej pˇrijala aˇz pozdˇeji a v mnohem menˇs´ı m´ıˇre. Obr´azek 8.5 ilustruje od roku 1970 zjevn´ y pokles hodnot hrub´ ych mˇer sˇ nateˇcnosti v t´emˇeˇr vˇsech zem´ıch OECD i EU. Tento pokles koinciduje s poklesem pod´ılu prvn´ıch sˇ natk˚ u na celkov´em poˇctu sˇ natk˚ u, coˇz dokladuje obr´azek 8.6. Ve vˇsech zem´ıch OECD, pro kter´a jsou dostupn´a data, se tento pod´ıl v´ yraznˇe sn´ıˇzil zejm´ena v obdob´ı 1970 – 1990. Od 90. let jiˇz nebyl tak v´ yrazn´ y a v nˇekter´ ych zem´ıch se t´emˇeˇr zastavil ˇ D´ansko, Mad’arsko, Island, SR, Sv´ ˇ edsko). Pokles pod´ılu prvn´ıch sˇ (CR, natk˚ u naznaˇcuje zvyˇsuj´ıc´ı se incidenci opakovan´ ych sˇ natk˚ u. Nicm´enˇe, prvn´ı sˇ natky st´ale pˇredstavuj´ı v´ıce neˇz 80 % vˇsech uzavˇren´ ych sˇ natk˚ u v pˇribliˇznˇe polovinˇe zem´ı, pro kter´e jsou dostupn´a data. Pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri uzavˇren´ı prvn´ıho sˇ natku se mezi zemˇemi OECD ˇ edsku. Tyto rozd´ıly znaˇcnˇe mˇen´ı: od minima kolem 25 let v Polsku k okolo 31 let ve Sv´ ukazuj´ı na celou ˇsk´alu pˇrechodov´ ych cest k formov´an´ı dlouhotrvaj´ıc´ıch partnersk´ ych svazk˚ u: kohabitace se stala d˚ uleˇzitou formou dlouhodob´eho vztahu napˇr. v seversk´ ych zem´ıch, odkl´adaj´ıc´ıch a ˇcasto nahrazuj´ıc´ıch manˇzelstv´ı. Obr´azek 8.7 tak´e ukazuje v´ yznamn´e rozd´ıly mezi muˇzi a ˇzenami ve vˇeku uzav´ır´an´ı prvn´ıho sˇ natku. V pr˚ umˇeru ve vˇsech zem´ıch uzav´ıraj´ı muˇzi prvn´ı sˇ natky ve vyˇsˇs´ım vˇeku neˇz ˇzeny. Tento rozd´ıl mezi pohlav´ımi je velmi mal´ y v Irsku (kolem 1 roku) a ˇ nejvyˇsˇs´ı v Recku (t´emˇeˇr 4 roky). Sn´ıˇzen´ı ukazatel˚ u sˇ nateˇcnosti, zp˚ usoben´e pˇredevˇs´ım pˇrib´ yv´an´ım souˇzit´ı mlad´ ych p´ar˚ u bez uzavˇren´ı form´aln´ıho sˇ natku, je pro z´apadn´ı Evropu typick´ ym jevem od za-
´ VYVOJ ´ ´ ´I SITUACE 8.5. HISTORICKY A AKTUALN
Obr´azek 8.6: Pod´ıl prvn´ıch sˇ natk˚ u v zem´ıch OECD a EU
(zdroj: OECD Family Database)
Obr´azek 8.7: Vˇek vstupu do prvn´ıho manˇzelstv´ı v zem´ıch OECD a EU
(zdroj: OECD Family Database)
175
176
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
ˇc´atku osmdes´at´ ych let. Ve v´ ychodn´ı Evropˇe pˇred rokem 1989 se tento proces t´emˇeˇr neprojevoval, hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti – poˇcet sˇ natk˚ u na 1000 obyvatel – byla proto na V´ ychodˇe vyˇsˇs´ı. K vyˇsˇs´ım ukazatel˚ um sˇ nateˇcnosti tam pˇrisp´ıvala i podstatnˇe vˇetˇs´ı rozvodovost, vytv´aˇrej´ıc´ı potenci´aln´ı snoubence pro druh´e a dalˇs´ı sˇ natky. Po roce 1989 se vˇsak kles´an´ı sˇ nateˇcnosti naplno projevilo i v zem´ıch b´ yval´eho v´ ychodn´ıho bloku a na pˇrelomu stolet´ı je hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti na V´ ychodˇe jen nev´ yznamnˇe vyˇsˇs´ı neˇz na Z´apadˇe. Ve vˇsech zem´ıch OECD je moˇzn´e se rozv´est, ale existuj´ı v´ yznamn´e rozd´ıly v d´elce a povaze procesu rozvodu a tyto rozd´ıly bychom mˇeli m´ıt na pamˇeti zejm´ena pˇri porovn´av´an´ı hrub´ ych mˇer rozvodovosti a d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı v jednotliv´ ych zem´ıch. ˇ Francie, Nˇemecko, Island, Irsko, It´alie, V mnoha evropsk´ ych zem´ıch (Rakousko, CR, ˇ ˇ ycarsko a Velk´a Brit´anie)jsou zavedeny smˇernice Norsko, Poslko, SR, Spanˇ elsko, Sv´ t´ ykaj´ıc´ı se minim´aln´ı doby, po kterou mus´ı ˇz´ıt manˇzel´e oddˇelenˇe, aby pak mohli b´ yt n´aslednˇe rozvedeni. Hrub´e m´ıry rozvodovosti a jejich zmˇeny v obdob´ı 1970 - 2005/7 jsou zn´azornˇeny na obr´azku 8.8. Bˇehem tohoto obdob´ı se ve vˇetˇsinˇe zem´ı rozvodovost zv´ yˇsila, vyjma Estonska a Litvy. Aˇckoli se hrub´e m´ıry rozvodovosti od roku 1970 oˇcividnˇe zv´ yˇsily, nezd´a se, ˇze by mˇely v´aznamn´ y vliv na pr˚ umˇernou dobu trv´an´ı manˇzelstv´ı. V pr˚ umˇeru trv´a manˇzelstv´ı ve st´atech OECD 12 let a to se nezmˇenilo po dobu 25 let. Pr˚ umˇernou d´elku manˇzelstv´ı pod 10 let vykazuj´ı Rakousku a USA. Vysok´a rozvodovost byla pˇred rokem 1989 pro zemˇe v´ ychodn´ıho bloku — aˇz na Polsko — charakteristick´ ym jevem. Benevolentn´ı rozvodov´e z´akonod´arstv´ı, n´ızk´a religiozita a mal´a v´aˇznost pˇrikl´adan´a manˇzelsk´emu svazku, vedly k vysok´e rozvodovosti pˇredevˇs´ım v SSSR, za n´ımˇz v ukazatel´ıch rozvodovosti bezprostˇrednˇe n´asledovala ˇ a republika. V z´apadn´ı Evropˇe s v´ Cesk´ yjimkou Spojen´eho kr´alovstv´ı byla rozvodovost niˇzˇs´ı, nehledˇe na nˇekolik zem´ı, v nichˇz rozvod nebyl legislativnˇe umoˇznˇen. Na rozd´ıl od ostatn´ıch demografick´ ych jev˚ u v u ´rovni rozvodovosti nenastaly po roce 1989 podstatn´e zmˇeny. Rozvodovost na V´ ychodˇe“ je nad´ale vyˇsˇs´ı niˇzˇs´ı neˇz na Z´apadˇe“. ” ”
8.6
Historick´ y v´ yvoj v r´ amci ˇ cesk´ e a slovensk´ e populace
ˇ e republiky uzav´ıralo nejm´enˇe 7 sˇ Od roku 1919 se na u ´zem´ı dneˇsn´ı Cesk´ natk˚ u na tis´ıc obyvatel roˇcnˇe – v´ yjimkou byly roky 1944, kdy to bylo 6,7 ‰, a rok 1957 s 6,6 ‰. Pod 7 ‰ klesla hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti opˇet aˇz v roce 1993; tentokr´at neˇslo o pokles jednor´azov´ y, u ´roveˇ n sˇ nateˇcnosti se nezv´ yˇsila v ˇz´adn´em z n´asleduj´ıc´ıch osmi let. Pˇritom se v populaci postupnˇe zvyˇsuje poˇcet i pod´ıl osob schopn´ ych uzavˇr´ıt sˇ natek – pˇredevˇs´ım mlad´ ych svobodn´ ych lid´ı, jejichˇz intenzita vstupu do manˇzelstv´ı o celkov´em charakteru sˇ nateˇcnosti rozhoduje. Na Slovensku se sˇ nateˇcnost po druh´e svˇetov´e v´alce udrˇzovala prakticky aˇz do roku 1989 nad hodnotou 7 ‰, v obdob´ı mezi v´alkami byla jeˇstˇe vyˇsˇs´ı (ve 20. letech minul´eho stolet´ı t´emˇeˇr 10 ‰). Pr˚ umˇern´ y vˇek vstupu do manˇzelstv´ı svobodn´ ych ˇzenich˚ u kol´ısal v rozpˇet´ı 22 – 23 let, svobodn´ ych nevˇest na u ´rovni 19 – 21 let. Poˇcet uzav´ıra-
´ VYVOJ ´ ´ ˇ ´ A SLOVENSKE ´ POPULACE 177 8.6. HISTORICKY V RAMCI CESK E
Obr´azek 8.8: N´ar˚ ust hrub´ ych mˇer rozvodovosti 1970 – 2007
(zdroj: OECD Family Database)
ˇ n´ ych manˇzelstv´ı na Slovensku (podobnˇe jako v Cesku) po roce 1989 v´ yraznˇe klesal. Historicky nejniˇzˇs´ı u ´roveˇ n sˇ nateˇcnosti byla zjiˇstˇena v roce 2001. V letech 2002 – 2004 doˇslo k m´ırn´emu n´ar˚ ustu poˇctu uzavˇren´ ych sˇ natk˚ u, kter´ y byl v letech 2005 a 2006 vystˇr´ıd´an dalˇs´ım poklesem. V posledn´ıch letech se sˇ nateˇcnost slovensk´e populace opˇet zv´ yˇsila (Vaˇ no, 2009). ˇ Sirok´ e spektrum d˚ uvod˚ u n´ızk´eho poˇctu uzav´ıran´ ych sˇ natk˚ u (zejm´ena v ˇcesk´e, a ˇc´asteˇcnˇe i slovensk´e populaci) lze odvozovat v prv´e ˇradˇe ze zcela nov´ ych podm´ınek ˇzivota obyvatelstva. Zaloˇzen´ı nov´e rodiny a dom´acnosti vyˇzaduje od 90. let podstatnˇe vˇetˇs´ı ekonomick´e z´azem´ı neˇz tomu bylo v pˇredchoz´ı dobˇe (a to subjektivnˇe i objektivnˇe). Instituci manˇzelstv´ı zˇrejmˇe v´ yznamnˇe konkuruj´ı i jin´e formy p´arov´eho ˇzivota, nevyˇzaduj´ıc´ı sˇ natek, kter´ y je veˇrejn´ ym a pr´avn´ım aktem, jimiˇz se sobˇe snoubenci zaslibuj´ı a vzd´avaj´ıc´ı se nˇekter´ ych atribut˚ u osobn´ı svobody. Sˇ natek je z´aroveˇ n vn´ım´an jako legitimizace milostn´eho vztahu v pˇr´ıpadˇe, ˇze se p´ar rozhodne zaloˇzit rodinu. A zaloˇzen´ı rodiny, kter´e je v´ yznamn´ ym omezen´ım osobn´ı svobody nejen vzhledem k partnerovi, ale pˇredevˇs´ım vzhledem k potˇreb´am budouc´ıch dˇet´ı, mlad´ı lid´e odkl´adaj´ı do vyˇsˇs´ıho vˇeku, protoˇze pˇred sˇ natkem a zaloˇzen´ım rodiny toho mus´ı jeˇstˇe hodnˇe stihnout. Mus´ı se pˇripravit na povol´an´ı, mus´ı si naj´ıt zamˇestn´an´ı, coˇz pro nˇe nen´ı nijak snadn´e, mus´ı si vydˇelat nˇejak´e pen´ıze, aby si mohli poˇr´ıdit vlastn´ı bydlen´ı, aby mohli ˇz´ıt podle sv´ ych vlastn´ıch pˇredstav. Od roku 1937 jde vlastnˇe o prvn´ı generaci mlad´ ych lid´ı, jej´ıˇz soukrom´ y ˇzivot nen´ı svazov´an a usmˇerˇ nov´an ani vl´adnouc´ım reˇzimem ani konvencemi; jde o generaci, kter´a m´a moˇznost si zp˚ usob sv´eho ˇzivota volit. Vysok´a m´ıra rozvodovosti patˇr´ı k charakteristick´ ym rys˚ um demografick´eho v´ yˇ e republice. Od osmdes´at´ voje v Cesk´ ych let je tˇricet aˇz ˇctyˇricet procent manˇzelstv´ı pozdˇeji rozv´adˇeno, a i pˇri rychle klesaj´ıc´ım poˇctu sˇ natk˚ u v posledn´ıch letech se poˇ a spoleˇcnost je traˇcet rozvod˚ u pohybuje stabilnˇe na u ´rovni pˇres 30 tis. roˇcnˇe. Cesk´
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
178
diˇcnˇe vysoce tolerantn´ı v˚ uˇci rozvod˚ um; v´ yzkumy veˇrejn´eho m´ınˇen´ı ukazuj´ı, ˇze vˇetˇsina ˇ e republiky povaˇzuje rozvod za pˇrijateln´e ˇreˇsen´ı manˇzelsk´ obˇcan˚ u Cesk´ ych neshod a pouze okolo pˇetiny respondent˚ u hodnot´ı takov´e chov´an´ı jako nepˇrijateln´e. Spolu se seversk´ ymi zemˇemi, Velkou Brit´ani´ı, Rakouskem, Belgi´ı a postsovˇetsk´ ymi republikami ˇ patˇr´ı Cesk´a republika k zem´ım s nejvyˇsˇs´ı rozvodovost´ı v Evropˇe a v t´eto situaci nen´ı zˇrejm´a (s v´ yjimkou roku 1999) ˇz´adn´a tendence ke zmˇen´am (Pavl´ık a kol., 2002). Porovn´ame-li ˇceskou a slovenskou populaci, je z dlouhodob´eho pohledu na Slovensku vyˇsˇs´ı sˇ nateˇcnosti a niˇzˇs´ı rozvodovost. Tyto rozd´ıly jsou d´any nejenom odliˇsnou histori´ı a kulturou, ale tak´e napˇr. niˇzˇs´ı religiozitou ˇcesk´e populace. Na Slovensku ˇzije v´ıce obyvatel na venkovˇe, tj. v menˇs´ı anonymitˇe“, v prostˇred´ı, kde je menˇs´ı konku” rence pro rodinu a dˇeti. Pozdnˇejˇs´ı uzav´ır´an´ı sˇ natk˚ u v ˇcesk´e populaci m´a historick´e koˇreny sahaj´ıc´ı aˇz k zaveden´ı jednodˇediˇcn´eho dˇedictv´ı p˚ udy v 18. stol.
1910 – 1944 Dle sv´ ych pˇredstav, i kdyˇz v mez´ıch tehdejˇs´ıch moˇznost´ı, vstupovaly do manˇzelstv´ı tak´e generace z prvn´ı tˇretiny dvac´at´eho stolet´ı (pomineme-li obdob´ı prvn´ı svˇetov´e v´alky). Napˇr´ıklad v roce 1910 z˚ ustalo v r´amci ˇcesk´e populace z 1000 osob do 50 let svobodn´ ych 7 % muˇz˚ u a 10 % ˇzen. Muˇzi uzav´ırali prvn´ı sˇ natky nejˇcastˇeji mezi 25 aˇz 30 lety, v pr˚ umˇeru ve 28 letech, dost ˇcasto vˇsak i ve vˇeku nad 30 let. Jejich partnerky vstupovaly do manˇzelstv´ı jen m´ırnˇe mladˇs´ı, v pr˚ umˇeru ve vˇeku 25,4 let; i kdyˇz se polovina d´ıvek vdala do 25 let vˇeku, nevˇesty ve vˇeku nad tˇricet let nebyly v´ yjimkou. Trvale svobodnou vˇsak z˚ ust´avala kaˇzd´a des´at´a ˇzena. Celoˇzivotn´ı celib´at neb´ yval ˇzivotn´ım ide´alem, sp´ıˇse byl d˚ usledkem ne´ uspˇeˇsnosti na sˇ natkov´em trhu, d˚ uvody byly zpravidla ekonomick´e. V praxi se obecnˇe uzn´avan´e a proklamovan´e ide´aly manˇzelstv´ı zaloˇzen´eho na romantick´e l´asce ne vˇzdy dodrˇzovaly a hmotn´e statky spolu s kr´asou nevˇesty hr´aly svou roli. Pochopitelnˇe mimo manˇzelstv´ı z˚ ust´avaly osoby hendikepovan´e tˇelesnou nebo ment´aln´ı vadou. Obdobn´a situace byla i v meziv´aleˇcn´em obdob´ı; moˇzn´a proto, ˇze z d˚ uvodu hospod´aˇrsk´e krize v letech 1930 – 1931 byla u ´roveˇ n vstupu do manˇzelstv´ı osob mladˇs´ıch tˇriceti let niˇzˇs´ı neˇz v roce 1910. Celkovˇe se ale v pr˚ umˇeru muˇzi ˇzenili ˇcastˇeji neˇz pˇred prvn´ı svˇetovou v´alkou a u muˇz˚ u i ˇzen lze pozorovat m´ırn´ y posun vstupu do manˇzelstv´ı do niˇzˇs´ıho vˇeku. Do 25 let se jiˇz oˇzenilo 31 % muˇz˚ u a 58 % ˇzen. Intenzita sˇ nateˇcnosti slovensk´e populace charakterizovan´a hrub´ ymi m´ırami se v tomto obdob´ı (a zejm´ena ve 30. letech) udrˇzela na vysok´e u ´rovni, coˇz bylo d´ano vitalitou mlad´e populace a udrˇzen´ım ˇzivotn´ıho stylu, kter´ y preferoval rodinu. V roce 1930 pˇripadalo na 1000 ˇzen ve vˇeku nad 15 let 56,8 sˇ natk˚ u. Vysok´a byla zejm´ena m´ıra prvosˇ nateˇcnosti. Nejvyˇsˇs´ı intenzita sˇ nateˇcnosti se projevovala ve vˇeku 25 – 29 let (120 sˇ natk˚ u na 1000 svobodn´ ych ˇzen). Pr˚ umˇern´ y vˇek nevˇesty pˇri prvn´ım sˇ natku ˇcinil 22,3 roku, muˇzi se ˇzenili ve vˇeku 27,2 roku, coˇz signalizovalo m´ırn´ y posun sˇ natkov´eho vˇeku v d˚ usledku nejenom ekonomick´e situace, ale tak´e zvyˇsuj´ıc´ıho se vzdˇel´an´ı populace spojen´eho s odkl´ad´an´ım sˇ natk˚ u do pozdˇejˇs´ıho vˇeku (Srb, 2002). Aˇckoli se m´ıra rozvodovosti slovensk´e populace po 1. svˇetov´e v´alce zv´ yˇsila, st´ale se
´ VYVOJ ´ ´ ˇ ´ A SLOVENSKE ´ POPULACE 179 8.6. HISTORICKY V RAMCI CESK E jednalo o ˇr´ıdk´ y fenom´en. V roce 1930 pˇripadalo na 1000 existuj´ıc´ıch sˇ natk˚ u pouh´ ych 0,89 rozvod˚ u. Pr˚ umˇern´ y vˇek rozv´adˇej´ıc´ıch se ˇzen v roce 1930 ˇcinil 32,5 roku, v pˇr´ıpadˇe muˇz˚ u 37,2 roku. Do roku 1937 se tento zv´ yˇsil na 33,3 u ˇzen a 37,6 u muˇz˚ u. Manˇzelstv´ı se v pr˚ umˇeru rozv´adˇela po 10 letech trv´an´ı, coˇz byla hodnta obdobn´a situaci v ˇcesk´e populaci.
1945 – 1989 Po druh´e svˇetov´e v´alce se situace v´ yraznˇe zmˇenila. Nejl´epe je to patrn´e z pr˚ uˇrezov´ ych tabulek sˇ nateˇcnosti svobodn´ ych z roku 1961 nebo z ˇcasov´an´ı sˇ natk˚ u generace 1944 (prvn´ı generace, pro kterou je k dispozici bilance podle rodinn´eho stavu od poˇc´atku jej´ıho reprodukˇcn´ıho obdob´ı). Oboj´ı zachycuje situaci, kter´a se zaˇcala vznikat jiˇz v letech druh´e svˇetov´e v´alky, kdy poprv´e v novodob´e historii mlad´ı lid´e uzav´ırali sˇ natky aniˇz mˇeli vlastn´ı byt (z obav pˇred tot´aln´ım nasazen´ım), ale v podm´ınk´ach pln´e zamˇestnanosti. Po skonˇcen´ı v´alky se jiˇz situace nezmˇenila a pro mnoho mlad´ ych manˇzelstv´ı byl samostatn´ y byt dlouho utopi´ı, takˇze souˇzit´ı v´ıce generac´ı i v mal´ ych bytech bylo dost ˇcast´e. Do prvn´ıho manˇzelstv´ı se vstupovalo brzy a ve vˇetˇs´ı m´ıˇre neˇz v pˇredchoz´ım obdob´ı. Pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku v ˇcesk´e populaci klesl u muˇz˚ u pod 25 let, u ˇzen pod 22 let. Do dvaceti let vˇeku bylo ˇzenat´ ych 10 % muˇz˚ u a vd´ano t´emˇeˇr 50 % ˇzen. Tˇeˇziˇstˇe sˇ nateˇcnosti muˇz˚ u se pˇresunulo do vˇeku pod 25 let, ve 25 letech ˇzilo v manˇzelstv´ı na 70 % muˇz˚ u a v´ıce neˇz 86 % ˇzen. Trvale svobodn´ ych z˚ ust´avalo v populaci 6 % muˇz˚ u a 3 % ˇzen. V u ´rovni definitivn´ıho celib´atu se nejv´ıce odrazila zmˇena moˇznosti sˇ natku – pˇri t´emˇeˇr obecn´em vyvlastnˇen´ı majetk˚ u obyvatelstva se v´ yznam ekonomick´eho z´azem´ı snoubenc˚ u znaˇcnˇe setˇrel, rozd´ıly mezi jednotliv´ ymi spoleˇcensk´ ymi vrstvami byly menˇs´ı. V mlad´em vˇeku, kdy se do manˇzelstv´ı vstupovalo, se hledˇelo skuteˇcnˇe sp´ıˇse na city. Instituce manˇzelstv´ı si udrˇzovala obecnˇe vysok´ y kredit; z minulosti zdˇedˇen´e pˇrez´ırav´e postoje ke svobodn´ ym starˇs´ım ˇzen´am se odrazily v prudk´em poklesu jejich pod´ılu v populaci. Pr´avˇe v´ yrazn´ y pokles pod´ılu trvale svobodn´ ych ˇzen svˇedˇc´ı dle m´eho n´azoru nejl´epe o demokratizaci moˇznost´ı vstupu do manˇzelstv´ı. To, ˇze pod´ıl trvale svobodn´ ych muˇz˚ u se pˇr´ıliˇs nemˇenil, svˇedˇc´ı o tom, ˇze se v populaci pˇr´ıliˇs nemˇenil pod´ıl muˇz˚ u, kteˇr´ı o manˇzelsk´ y ˇzivot z´ajem nemˇeli. Jejich m´ırnˇe rostouc´ı nez´ajem o manˇzelstv´ı vˇsak staˇcili nahradit rozveden´ı, takˇze se pod´ıl ˇzen, kter´e alespoˇ n jednou vstoupily do manˇzelstv´ı, mohl pˇresto zv´ yˇsit. Pˇri rozhodov´an´ı o ˇzivotn´ıch priorit´ach mohla ve prospˇech manˇzelstv´ı svˇedˇcit tehdejˇs´ı praxe, nebot’ daˇ n z pˇr´ıjmu byla pro ˇzenat´e a vdan´e pˇr´ıznivˇejˇs´ı a rodiny s dˇetmi (zvl´aˇstˇe mlad´e rodiny do 30 let) poˇz´ıvaly urˇcit´ ych v´ yhod (napˇr. v´ yhodnˇejˇs´ı zaˇrazen´ı do poˇradn´ıku na byt). V podm´ınk´ach socialistick´e pˇrezamˇestnanosti nebylo pˇr´ıliˇs obt´ıˇzn´e naj´ıt zamˇestn´an´ı a pro mlad´e ˇzeny nebylo sloˇzit´e nastoupit po narozen´ı d´ıtˇete znovu do pr´ace, nebot’ z jednoho pˇr´ıjmu vˇetˇsinou rodiny nemohly vystaˇcit (jak to b´ yvalo jeˇstˇe ve 30. letech bˇeˇzn´e). Moˇznosti odchodu na studia do zahraniˇc´ı byly miziv´e stejnˇe tak jako dlouhodobˇejˇs´ı pobyty v cizinˇe nebo cestov´an´ı v˚ ubec. Pˇresto je patrn´e, ˇze se od druh´e poloviny ˇsedes´at´ ych let intenzita sˇ nateˇcnosti m´ırnˇe sniˇzovala. Pokles ˇcasn´e sˇ nateˇcnosti souvisel pravdˇepodobnˇe s obecn´ ym m´ırn´ ym
180
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
vzestupem d´elky vzdˇel´av´an´ı, kter´e se ale pro vˇetˇsinu populace omezovalo na vyuˇcen´ı nebo stˇredoˇskolsk´e studium; na vysok´e ˇskoly odch´azelo jen 7 – 10 % mlad´ ych lid´ı. Vytvoˇren´ y model sˇ nateˇcnosti tak plnˇe odpov´ıdal dobov´emu zp˚ usobu ˇzivota. Vypadal velmi stabilnˇe – vˇzdyt’ se od ˇsedes´at´ ych do konce osmdes´at´ ych let t´emˇeˇr nemˇenil. Byl ale velice kˇrehk´ y, nebot’ z´avisel na chov´an´ı nˇekolika m´alo generac´ı ve vˇeku, kdy jsou lid´e jeˇstˇe velmi snadno ovlivniteln´ı. Z´asadn´ı zmˇena ˇzivotn´ıch podm´ınek po roce 1989 proto znamenala obdobnˇe z´asadn´ı zmˇenu i ve sˇ natkov´em chov´an´ı – ta zmˇena byla o to razantnˇejˇs´ı, ˇze se zat´ım zmˇenily v z´apadn´ıch zem´ıch postoje mlad´ ych lid´ı k instituci manˇzelstv´ı v˚ ubec a ˇze se zmˇenila sama tato instituce, postaven´ı ˇzeny, cel´ y hodnotov´ y syst´em, v nˇemˇz rodina ztratila sv´e v´ ysadn´ı postaven´ı. Manˇzelstv´ı se jiˇz zdaleka nejev´ı jedin´ ym ˇz´adouc´ım c´ılem u ´vah a snah mlad´ ych lid´ı, jako tomu bylo v prvn´ı polovinˇe 20. stolet´ı, a to ani pro ˇzeny, kter´e mohou dos´ahnout sv´ ych c´ıl˚ u i bez manˇzelstv´ı. Nemalou roli hraj´ı pochopitelnˇe tak´e moˇznosti do manˇzelstv´ı vstoupit – zde se opˇet zaˇc´ın´a st´ale v´ıce prosazovat ekonomick´a str´anka zakl´ad´an´ı nov´e rodiny. A protoˇze aˇz do roku 1992 pˇrevl´adal vstup do manˇzelstv´ı v n´ızk´em vˇeku, za nov´ ych ekonomick´ ych podm´ınek nastala na nˇekolik let situace, kdy je osob ochotn´ ych uzavˇr´ıt sˇ natek velmi m´alo. Nezanedbateln´a ˇc´ast mlad´ ych lid´ı vstoupila totiˇz do manˇzelstv´ı pˇred rokem 1992 jeˇstˇe v n´ızk´em vˇeku (Fialov´a, 2002). Jeˇstˇe v roce 1990 doˇslo k markantn´ımu vzestupu poˇctu sˇ natk˚ u v obou populac´ıch, kter´ y je ovˇsem snadno vysvˇetliteln´ y: byl ozn´amen konec poskytov´an´ı v´ yhodn´ ych novomanˇzelsk´ ych p˚ ujˇcek, a ti, kteˇr´ı o sˇ natku v bl´ızk´e budoucnosti uvaˇzovali, se rozhodli uzavˇr´ıt sˇ natek ihned. Tyto pˇredˇcasnˇe“ uzavˇren´e sˇ natky pak chybˇely v dalˇs´ım roce, tud´ıˇz sˇ nateˇcnost v´ yraznˇe ” poklesla. Z´akon o rodinˇe ˇc. 94/1963 Sb. zruˇsil princip viny a zjednoduˇsil dostupnost rozvodu. Novela z roku 1965 umoˇznila rozv´adˇet takzvan´a mrtv´a manˇzelstv´ı, kdy jeden z manˇzel˚ u s rozvodem nesouhlasil, a to po tˇrech letech vz´ajemn´eho odlouˇcen´ı. V roce 1973 bylo zruˇseno pˇredbˇeˇzn´e ˇr´ızen´ı o sm´ıˇren´ı manˇzel˚ u, jeˇz postupnˇe ztratilo na v´ yznamu. Sˇ natek byl v socialistick´e spoleˇcnosti na jednu stranu podporov´an a schvalov´an jiˇz ve zbyteˇcnˇe mlad´em vˇeku, na druhou stranu byl ch´ap´an jako produkt ˇr´ımskokatolick´eho pr´ava a burˇzoazn´ı spoleˇcnosti a jako takov´ y byl nˇekdy i legislativnˇe zpochybˇ nov´an. Podobnˇe jako u jin´ ych demografick´ ych, ale i soci´aln´ıch a ekonomick´ ych proces˚ u, tak´e zde doch´azelo za komunistick´eho reˇzimu k extenzivn´ımu v´ yvoji projevuj´ıc´ımu se nˇekdy aˇz pl´ ytv´an´ım“ manˇzelstv´ımi. V tomto dlouh´em obdob´ı patˇrila k hlavn´ım ” pˇr´ıˇcin´am znaˇcn´e rozvodovosti tak´e nepˇrirozenˇe vysok´a intenzita sˇ nateˇcnosti v mlad´em vˇeku (pˇri nedostatku kvalitn´ı antikoncepce ˇslo ˇcasto o vynucen´e sˇ natky) a nedostatek byt˚ u, ˇcasto vy´ ust’uj´ıc´ı v nevyhovuj´ıc´ı nucen´e spoleˇcn´e bydlen´ı s rodiˇci. Hlavn´ı role manˇzelstv´ı a rodiny, kterou je v´ ychova dˇet´ı, byla d´ıky ˇcasn´e plodnosti pˇri dvoudˇetn´em modelu naplˇ nov´ana v relativnˇe n´ızk´em vˇeku manˇzel˚ u a pˇr´ıpadn´a n´asledn´a krize byla ˇcasto radik´alnˇe ˇreˇsena rozvodem. Svou roli hr´ala t´eˇz st´ale v´ıce relativn´ı ekonomick´ a nez´avislost ˇzen spojen´a s politikou jejich pln´e zamˇestnanosti. Sˇ nateˇcnost slovensk´e populace se do poloviny 60. let zvyˇsovala (podobnˇe jako v cel´e Evropˇe) nebo se udrˇzovala na vysok´e u ´rovni. Bylo bˇeˇzn´e, ˇze v´ıce neˇz 90 % muˇz˚ u a ˇzen uzavˇrelo minim´alnˇe jednou za ˇzivot sˇ natek. Pˇrevaˇzoval model sezdan´eho souˇzit´ı s dˇetmi. Na pˇrelomu 60. a 70. let se v Evropˇe zaˇcaly projevovat v´ yznamn´e zmˇeny
´ VYVOJ ´ ´ ˇ ´ A SLOVENSKE ´ POPULACE 181 8.6. HISTORICKY V RAMCI CESK E v populaˇcn´ım v´ yvoji. Sˇ nateˇcnost se zaˇcala sniˇzovat, sezdan´a souˇzit´ı jsou nahrazov´ana ˇ konsenzu´aln´ımi svazky. V Cech´ ach i na Slovensku (podobnˇe jako v jin´ ych zem´ıch b´ yval´eho v´ ychodn´ıho bloku) naproti tomu sˇ nateˇcnost neklesala, tradiˇcn´ı manˇzelsk´e svazky se dokonce pos´ılily, jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v´ yˇse.
1990 – 2008 Posledn´ı, t´emˇeˇr dvacetilet´e obdob´ı je ve vˇsech smˇerech naprosto nesrovnateln´e se vˇsemi pˇredchoz´ımi (ve vˇsech demografick´ ych ukazatel´ıch). Poprv´e vznikly podm´ınky pro zcela svobodn´e ˇzivotn´ı rozhodov´an´ı bez zˇretele ke spoleˇcensk´emu postaven´ı obˇcan˚ u, pˇr´ıjm˚ u nebo majetku, a to jak v rozhodov´an´ı o preferenc´ıch osobn´ıho rozvoje vˇcetnˇe z´ısk´av´an´ı vzdˇel´an´ı a kvalifikace, tak n´aslednˇe v rodinn´em chov´an´ı, v´ yznamn´em pro demografickou reprodukci – zejm´ena u mlad´ ych lid´ı, kteˇr´ı poˇc´atkem 90. let zaˇc´ınali“. Dˇr´ıvˇejˇs´ı uniformn´ı zp˚ usob ˇzivota - pomˇernˇe kr´atk´e obdob´ı m´alo diferenco” van´ ych moˇznost´ı vzdˇel´av´an´ı, n´asledovan´e sˇ natkem v mlad´em vˇeku, brzk´ ym narozen´ım pˇrev´aˇznˇe dvou dˇet´ı brzy po sobˇe jako v podstatˇe jedin´a moˇzn´a ˇzivotn´ı kari´era - byl vystˇr´ıd´an ˇsirokou paletou ˇzivotn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı (Kuˇcera, 2008). ˇ 1950 – 2008 Obr´azek 8.9: V´ yvoj poˇctu sˇ natk˚ u a rozvod˚ u v CR
(zdroj: www.czso.cz)
Sn´ıˇzen´ı intenzity sˇ nateˇcnosti bylo jedn´ım z nejviditelnˇejˇs´ıch zmˇen demografick´eho ´ chov´an´ı tohoto obdob´ı. Uhrnn´ a prvosˇ nateˇcnost svobodn´ ych v ˇcesk´e populaci poklesla z dˇr´ıvˇejˇs´ı vysok´e u ´rovnˇe 96 – 97 % u ˇzen a 90 % u muˇz˚ u do roku 1995 na 80 %, resp. 73 % a v letech 2003 – 2007 stagnovala na u ´rovni 69 %, resp. 63 %. Pr˚ umˇern´ y sˇ natkov´ y
182
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
vˇek svobodn´ ych se postupnˇe zv´ yˇsil aˇz nad 31 rok˚ u u muˇz˚ u a u ˇzen nad 28 let. Podle tabulek sˇ nateˇcnosti by ve vˇeku 30 let z˚ ust´avalo svobodn´ ych jeˇstˇe 49 % ˇzen a 66 % muˇz˚ u (kdysi kolem 30 %, resp. 40 %). Zhruba pro tˇretinu svobodn´ ych muˇz˚ u i ˇzen se stal ˇzivot v jednom manˇzelstv´ı jak´ ymsi pˇreˇzitkem, omezen´ım osobn´ıch svobod, z´ajm˚ u a kari´ery a moˇznost´ı seberealizace: k sexu´aln´ımu ˇzivotu nen´ı manˇzelstv´ı potˇreba, k dispozici je dokonalejˇs´ı antikoncepce i trval´a moˇznost ukonˇcen´ı pˇr´ıpadn´eho nechtˇen´eho tˇehotenstv´ı. Je jasn´e, jak´ y vliv m´a redukce u ´rovnˇe sˇ nateˇcnosti i posun sˇ natk˚ u do vyˇsˇs´ıho vˇeku na n´aslednou intenzitu reprodukce. Znaˇcnˇe se sn´ıˇzila i u ´roveˇ n sˇ nateˇcnosti rozveden´ ych. Novela z´akona o rodinˇe ˇc. 91/1998 Sb. s u ´ˇcinnost´ı dnem 1. srpna 1998 novˇe upravuje podm´ınky, za jak´ ych m˚ uˇze b´ yt rozvod uskuteˇcnˇen. Jiˇz v roce 1996, kdy byl publikov´an n´avrh z´akona, doˇslo ke zv´ yˇsen´ı intenzity rozvodovosti, kdyˇz nestabiln´ı manˇzelstv´ı anticipovala zmˇeny legislativy usp´ıˇsen´ ym rozvodem. Vyˇsˇs´ı poˇcty rozvod˚ u se udrˇzovaly aˇz do z´aˇr´ı roku 1998, kdy veˇsel z´akon v soudn´ı praxi, a jiˇz v ˇr´ıjnu bylo rozvedeno t´emˇeˇr o 1 500 manˇzelstv´ı m´enˇe neˇz v z´aˇr´ı. N´ızk´e mˇes´ıˇcn´ı poˇcty rozvod˚ u trvaly do u ´nora n´asleduj´ıc´ıho roku a pot´e se zaˇcaly pozvolna vracet na p˚ uvodn´ı hodnoty. V roce 1999 bylo rozvedeno 23 657 manˇzelstv´ı, tedy o 27 % m´enˇe neˇz v pˇredchoz´ım roce. Bˇehem roku 2000 se mˇes´ıˇcn´ı poˇcty rozvod˚ u d´ale zvyˇsovaly, jak rozv´adˇej´ıc´ı se manˇzel´e a pˇredevˇs´ım soudci pˇrij´ımali novou legislativu do praxe. V roce 2006 se rozevˇrely n˚ uˇzky mezi sˇ natky a rozvody (meziroˇcnˇe stoupl poˇcet sˇ natk˚ u a poˇcet rozvod˚ u stagnoval), dlouhodobˇe vˇsak doch´az´ı podle kˇrivek v grafu 8.9 ke zcela jasn´emu poklesu sˇ natk˚ u pˇri pozvoln´em r˚ ustu rozvod˚ u. Je z nˇej patrn´e, ˇze nejv´ıce, tj. 99 518 sˇ natk˚ u, uzavˇreli lid´e v roce 1973, nejv´ıce rozvod˚ u pak bylo v roce 1996 (33 113). Co stoj´ı a ztr´atou chuti vstoupit manˇzelstv´ı, patrnou od zaˇc´atku 90. let? Tehdy z roku na rok poklesl poˇcet sˇ natk˚ u o 21 % – z 90 953 manˇzelstv´ı uzavˇren´ ych v roce 1990 na 71 973 v roce 1991. V´ yvoj intenzity rozvodovosti v roce 2008 potvrdil jej´ı stabilizaci na hranici 50 % manˇzelstv´ı konˇc´ıc´ı rozvodem. V rozmez´ı 48 aˇz 50 % se u ´hrnn´a rozvodovost pohybuje posledn´ıch 5 let (viz tabulka 8.3). Zd´a se, ˇze i pr˚ umˇern´a doba trv´an´ı manˇzelstv´ı do jeho z´aniku rozvodem se ust´alila, a to na 12 letech. Tak´e pr˚ ubˇeh rozvodovosti podle doby uplynul´e od sˇ natku se jiˇz pˇr´ıliˇs nemˇen´ı. Oproti 90. let˚ um minul´eho stolet´ı a u ´pln´eho poˇc´atku stolet´ı nov´eho se o nˇeco rozˇs´ıˇril interval nejvyˇsˇs´ı hladiny rozvodovosti a zv´ yˇsila se rozvodovost po delˇs´ı dobˇe uplynul´e od uzavˇren´ı manˇzelstv´ı. Maxim´aln´ı u ´roveˇ n rozvodovosti se v posledn´ı dobˇe vyskytuje v rozmez´ı 2 – 6 dokonˇcen´ ych let trv´an´ı manˇzelsk´eho svazku, zat´ımco pˇred 10 – 15 lety byl vrchol rozvodovosti koncentrov´an do obdob´ı 2 – 4 let uplynul´ ych od uzavˇren´ı sˇ natku. Dalˇs´ı, co v´ yvoj v posledn´ı dobˇe nezmˇenil, je skuteˇcnost, ˇze navrhovatelkami rozvodu jsou vˇetˇsinou (ze dvou tˇretin) ˇzeny, a tak´e to, ˇze pˇetina lid´ı se rozv´ad´ı v´ıce neˇz jedenkr´at. Struktura rozvod˚ u podle poˇrad´ı je pro muˇze a ˇzeny prakticky identick´a, neplat´ı tedy napˇr. to, ˇze by mezi osobami jednoho pohlav´ı byl vyˇsˇs´ı pod´ıl chronicky ” rozv´adˇej´ıc´ıch se“. Nov´ y zp˚ usob pˇreb´ır´an´ı dat o rozvodech se projevil na ˇc´asteˇcn´e zmˇenˇe struktury rozvod˚ u podle pˇr´ıˇciny rozvratu. Zejm´ena se sn´ıˇzil pod´ıl rozvod˚ u, kdy soud nezjistil pˇr´ıˇcinu, a ostatn´ıch pˇr´ıˇcin. A to ve prospˇech pˇr´ıˇciny rozd´ıl povah, n´azor˚ u ”
´ VYVOJ ´ ´ ˇ ´ A SLOVENSKE ´ POPULACE 183 8.6. HISTORICKY V RAMCI CESK E
Tabulka 8.2: Ukazatele rozvodovosti ˇcesk´e populace 2001 – 2008 ukazatel u ´hrnn´a rozvodovost pr˚ um. d´elka trv´ an´ı manˇz. (let) pod´ıl prvn´ıch rozvod˚ u (%) – muˇzi – ˇzeny
2001 0,45 11,3 80,6 81,5
2002 0,46 11,5 80,5 81,4
2003 0,48 11,8 80,9 81,0
2004 0,49 11,9 80,5 81,0
2005 0,47 12,2 80,1 80,9
2006 0,49 12,0 80,0 80,8
2007 0,49 12,3 80,0 80,6
2008 0,50 12,3 80,7 81,1
ˇ (zdroj: Styglerov´ a, 2008, 2009; www.czso.cz)
a z´ajm˚ u“. V souladu s trendem pˇredchoz´ıch let se v roce tak´e sn´ıˇzil pod´ıl rozvod˚ u manˇzel˚ u s nezletil´ ymi dˇetmi. Slovensk´a populace zaznamenala radik´aln´ı pokles sˇ nateˇcnosti v letech 1993 a 1994. Od roku 1995 se u ´roveˇ n hrub´e m´ıry sˇ nateˇcnosti stabilizovala na relativnˇe n´ızk´e u ´rovni kolem 5,1, a to i pˇresto, ˇze se populaˇcnˇe siln´e roˇcn´ıky 70. let pˇresunuly do vˇeku nejvyˇsˇs´ı sˇ nateˇcnosti. Souˇcasnˇe se projevila zmˇena vˇekov´e struktury manˇzelsk´ ych p´ar˚ u spojen´a s r˚ ustem pr˚ umˇern´eho vˇeku vstupu do manˇzelstv´ı. I pˇres nedostatek kvalitn´ıch u ´daj˚ u o konsenzu´aln´ıch souˇzit´ıch je patrn´ y jejich poˇcetn´ı n´ar˚ ust, spojen´ y napˇr. s r˚ ustem pod´ılu narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı, kter´ y se v 90. letech zv´ yˇsil pˇribliˇznˇe 2,5kr´at. Rok 2000 pˇredstavoval v pˇr´ıpadˇe slovensk´e populace po nˇekolikalet´e stagnaci dalˇs´ı pokles sˇ nateˇcnosti. Hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti poklesla na u ´roveˇ n 4,8 a u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost na hodnotu 0,511 u muˇz˚ u, 0,524 u ˇzen, coˇz jsou historicky nejniˇzˇs´ı hodnoty tˇechto indik´ator˚ u zaznamenan´e u slovensk´e populace. V porovn´an´ı s rokem 1999 se sˇ nateˇcnost muˇz˚ u sn´ıˇzila o 6,1 % a sˇ nateˇcnost ˇzen o 5,6 %. Tento pokles je zp˚ usoben pˇredevˇs´ım sˇ nateˇcnosti 20 – 24let´ ych. V roce 2000 dos´ahl pr˚ umˇern´ y vˇek muˇz˚ u pˇri vstupu do manˇzelstv´ı 26,4 roku, u ˇzen 23,9 roku. V roce 2008 vstoupilo do manˇzelstv´ı t´emˇeˇr 28 293 slovensk´ ych p´ar˚ u, coˇz je nejvyˇsˇs´ı poˇcet od roku 1993. Pomˇernˇe v´ yrazn´ y n´ar˚ ust poˇctu sˇ natk˚ u byl podm´ınˇen´ y pˇredevˇs´ım ´ zvyˇsuj´ıc´ı se intenzitou sˇ nateˇcnosti. Uhrnn´ a sˇ nateˇcnost rostla v letech 2007 a 2008 v muˇzsk´e i ˇzensk´e ˇc´asti populace. Pˇri zachov´an´ı souˇcasn´e intenzity sˇ nateˇcnosti a jej´ıho rozloˇzen´ı podle vˇeku by pˇripadalo na jednoho muˇze pˇribliˇznˇe 0,63 sˇ natku a na jednu ˇzenu asi 0,65 sˇ natku, tj. ze 100 muˇz˚ u by uzavˇrelo sˇ natek 63 a ze 100 ˇzen 65. V roce 2008 slovenˇst´ı muˇzi vstupovali do manˇzelstv´ı nejˇcastˇeji ve vˇeku 29,2 roku a ˇzeny ve vˇeku 26,5 roku. Vˇetˇsina sˇ natk˚ u (v´ıce neˇz 90 %) slovensk´eho obyvatelstva se uskuteˇcn ˇuje u muˇz˚ u ve vˇeku 20 – 44 let a u ˇzen ve vˇeku 18 – 39 let. Rozˇsiˇrov´an´ı mod´aln´ıho sˇ natkov´eho intervalu je ovlivnˇeno (podobnˇe jako u ˇcesk´e populace) dvˇema skuteˇcnostmi: 1. postupn´ ym pˇresouv´an´ım poˇcetnˇe siln´ ych generac´ı 70. let, kter´e nebyly v 90. letech ovlivnˇen´e vysokou intenzitou sˇ nateˇcnosti v n´ızk´em vˇeku, do vyˇsˇs´ıho vˇeku v d˚ usledku zmˇeny sˇ natkov´eho chov´an´ı z˚ ustal v tˇechto generac´ıch v souˇcasnosti vyˇsˇs´ı pod´ıl svobodn´ ych osob i po triˇc´ıtce,
184
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
Obr´azek 8.10: V´ yvoj poˇctu sˇ natk˚ u a rozvod˚ u v SR 1990 – 2008
(zdroj: www.statistics.sk)
2. mladˇs´ı generace z 80. let, kter´e jsou sice m´enˇe poˇcetn´e, maj´ı jiˇz odliˇsn´e sˇ natkov´e chov´an´ı a vstup do manˇzelstv´ı pˇrev´aˇznˇe odkl´adaj´ı do vyˇsˇs´ıho vˇeku, ˇc´ımˇz vytv´aˇrej´ı siln´ y kontingent svobodn´ ych osob ve vˇeku 20 – 28 let. Rozvodovosti je v posledn´ı dobˇe na Slovensku vˇenov´ana znaˇcn´a pozornost. D˚ uleˇzit´ ym impulzem tohoto z´ajmu je jej´ı neust´ale se zvyˇsuj´ıc´ı intenzita, a to i v obdob´ı, kdy doˇslo k v´ yznamn´emu poklesu sˇ nateˇcnosti. V prvn´ı pol. 90. let bylo na Slovensku rozvedeno roˇcnˇe 8,8 tis. manˇzelstv´ı. Do roku 2000 se tento poˇcet zv´ yˇsil pˇri klesaj´ıc´ı u ´rovni sˇ nateˇcnosti na u ´roveˇ n 9,2 tis. V letech 2006 aˇz 2008 bylo evidov´ano roˇcnˇe v´ıce neˇz 12 tis. rozvod˚ u (v roce 2008 to bylo 12 675). Z hlediska intenzity rozvodovosti znamenal rok 2007 urˇcit´ y pokles, kter´ y se vˇsak v roce 2008 nepotvrdil, nebot’ poˇcet rozvod˚ u opˇetovnˇe vzrostl. Jestliˇze se v prvn´ı pol. 90. let pohyboval hodnota indexu rozvodovosti na hladinˇe 23 – 24 rozvod˚ u na 100 sˇ natk˚ u, v letech 2006 a 2008 uˇz dos´ahla, resp. pˇres´ahla u ´roveˇ n 40 %. To znamen´a, ˇze pˇri zachov´an´ı intenzity rozvodovosti a jej´ıho rozloˇzen´ı podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı po urˇcitou dobu, by se z celkov´eho poˇctu uzavˇren´ ych manˇzelstv´ı v pr˚ umˇeru rozvedlo aˇz 41 %. Z celkov´eho poˇctu podan´ ych n´avrh˚ u na rozveden´ı manˇzelstv´ı na Slovensku dlouhodobˇe t´emˇeˇr 65 % iniciuj´ı ˇzeny, coˇz je pod´ıl srovnateln´ y s ˇceskou populac´ı. Zasad´ıme-li rozvodovost ˇcesk´e a slovensk´e populace do ˇsirˇs´ıho r´amce Evropsk´e unie (EU 27), lze konstatovat, ˇze Slovensko patˇr´ı k zem´ım s pr˚ umˇernou u ´rovn´ı rozvodovosti, ˇ e republice je intenzita rozvodovosti vyˇsˇs´ı. Je vˇsak nutn´e tak´e upozornit na to, v Cesk´
´ VYVOJ ´ ´ ˇ ´ A SLOVENSKE ´ POPULACE 185 8.6. HISTORICKY V RAMCI CESK E
´ Obr´azek 8.11: Uhrnn´ a rozvodovost podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı ve st´atech EU 2006 a 2007
(zdroj: EUROSTAT online database)
Tabulka 8.3: Ukazatele rozvodovosti slovensk´e populace 2001 – 2008 ukazatel u ´hrnn´a rozvodovost pr˚ um. d´elka trv´ an´ı manˇz. (let)
2001
2002
2003
2004
13,6
13,6
13,8
14,1
2005 0,36 13,0
(zdroj: Vaˇ no, 2009; www.statistics.sk)
2006 0,40 13,3
2007 0,39 13,4
2008 0,41 13,4
186
ˇ ˇ KAPITOLA 8. SNATE CNOST A ROZVODOVOST
ˇze je mezin´arodn´ı srovn´an´ı v pˇr´ıpadˇe rozvodovosti pomˇernˇe komplikovan´e v d˚ usledku odliˇsn´ ych legislativn´ıch norem. Nejvyˇsˇs´ı u ´roveˇ n rozvodovosti mˇely podle posledn´ıch ˇ ˇ edsko, kde dostupn´ ych u ´daj˚ u z let 2007 a 2008 Spanˇ elsko, Belgie, Lucembursko a Sv´ se u ´hrnn´a rozvodovost pohybovala nad u ´rovn´ı 0,5. Zde je tˇreba upozornit na speˇ cifick´e postaven´ı Spanˇelska, kter´e patˇrilo dlouhodobˇe k zem´ım s nejniˇzˇs´ı intenzitou rozvodovosti. V roce 2005 doˇslo k v´ yrazn´e zmˇenˇe rozvodov´e legislativy, kter´a mˇela za n´asledek pr˚ udk´ y n´ar˚ ust rozvodovosti. Specifick´a situace je tak´e na Maltˇe a v Irsku. V pˇr´ıpadˇe Malty jde o legislativou nepovolen´ y rozvod manˇzelstv´ı, v Irsku byla rozvodov´a legislativa zavedena do praxe aˇz v roce 1997 a potˇrebn´e u ´daje pro v´ ypoˇcet u ´hrnn´e rozvodovosti podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı nejsou tedy dostupn´e. Na druh´e ˇ stranˇe patˇr´ı k zem´ım s nejniˇzˇs´ı rozvodovost´ı nˇekter´e st´aty jiˇzn´ı Evropy (It´alie, Recko), kde pˇripadalo na jeden sˇ natek m´enˇe neˇz 0,2 rozvodu podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı.
Kapitola 9
Migr´ acia 9.1
S´ıdlo, vidiecke a mestsk´ e obce
Uˇz od d´avnych dˆob l’udia ˇzij´ u v urˇcit´ ych zoskupeniach, spoloˇcenstv´ach na nejakom u ´zem´ı, ktor´emu hovor´ıme s´ıdlo. S´ıdla podl’a vel’kosti mˆoˇzu predstavovat’ lazy (niekol’ko domov – obydl´ı koncentrovan´ ych na jednom mieste), v¨aˇcˇsie s´ıdla s´ u obce. Tieto demografia rozliˇsuje vidiecke a mestsk´e. Zluˇcovan´ım vidieckych obc´ı vznikali postupne aglomer´ acie, ktor´e sa skladaj´ u z jadra a predmest´ı. Po zl´ uˇcen´ı maj´ u spoloˇcn´ u samospr´avu. Rozdiel medzi vidiekom a mestom je m´alokedy zretel’n´ y, prechod je postupn´ y a plynul´ y. Preto aj pri definovan´ı mesta a vidieka doch´adza k rozporupln´ ym n´azorom. OECD navrhla pouˇz´ıvat’ jednotn´e krit´eri´a pre urˇcenie typu os´ıdlenia regi´onov/obc´ı podl’a: • popul´acia a migr´acia (pozornost’ venovan´a prirodzen´emu a mechanick´emu pohybu obyvatel’stva jeho demografickej skladbe – ukazovatele absol´ utne aj relat´ıvne), • ekonomick´a ˇstrukt´ ura a jej v´ ykonnost’ (celkov´ y stav hospod´arstva), • soci´alna oblast’ a majetkov´e pomery (´ uroveˇ n soci´alno-ekonomick´eho z´azemia, dostupn´a infraˇstrukt´ ura), • ˇzivotn´e prostredie a jeho udrˇzatel’nost’ (geografick´e ukazovatele, ktor´e ovplyvn ˇuj´ u produkˇcn´ u schopnost’ pˆody, ale aj ukazovatele zneˇcistenia ˇzivotn´eho prostredia. V s´ uˇcasnosti medzi najˇcastejˇsie pouˇz´ıvan´e krit´eri´a hodnotenia obc´ı patria nasledovn´e: • historick´ e krit´ erium (za mestsk´e obce boli povaˇzovan´e tie, ktor´e mali pridelen´e mestsk´e privil´egi´a, pr´ava), v zahraniˇc´ı sa toto krit´erium nepouˇz´ıva. 187
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
188
• vel’kostn´ e krit´ erium, toto krit´erium je jedno zo z´akladn´ ych (za mestsk´e obce sa povaˇzuj´ u obce s poˇctom trvale b´ yvaj´ ucich viac ako 20 000). Toto krit´erium sa pouˇz´ıva aj pri urˇcovan´ı vel’komiest. Najv¨aˇcˇsie slovensk´e mesto Bratislava, ktor´e m´a menej ako pol mili´ona obyvatel’ov, sa za vel’komesto v¨aˇcˇsinou nepovaˇzuje, tak vo svetovom, ako aj v eur´opskom meradle. Moˇzno ho povaˇzovat’ za menˇsie ˇ vel’komesto region´alneho v´ yznamu spolu s Koˇsicami. Za vel’komest´a v Cesku je moˇzn´e povaˇzovat’ Prahu s pribliˇzne 1,2 mili´ona obyvatel’mi, medzi lok´alne vel’komest´a region´alneho v´ yznamu Brno a Ostravu. V Eur´ope sa za vel’komest´ a povaˇzuj´ u v¨aˇcˇsinou hlavn´e mest´a jednotliv´ ych kraj´ın, napr´ıklad Par´ıˇz, Lond´ yn, Berl´ın. Eur´opske vel’komest´a vznikali v ˇcase priemyselnej revol´ ucie v 19. storoˇc´ı a r´ ychlo sa rozrastali aˇz do polovice 20. storoˇcia. • krit´ erium podl’a hustoty patr´ı ku vˇseobecne akceptovan´ ym krit´eri´am OECD, kde podl’a metodiky OECD je regi´on povaˇzovan´ y za: – prevaˇzne vidiecky, ak viac ako polovica obyvatel’ov ˇzije v s´ıdlach s hustotou os´ıdlenia menˇsou ako 150 obyvatel’ov/km2 , – signifikantne vidiecky, ak 15 − 50% obyvatel’ov ˇzije v s´ıdlach s hustotou os´ıdlenia menˇsou ako 150 obyvatel’ov/km2 , – prevaˇzne mestsk´ y, ak menej ako 15% obyvatel’ov ˇzije v s´ıdlach s hustotou os´ıdlenia menˇsou ako 150 obyvatel’ov/km2 (tento pr´ıstup vˇsak nezohl’adn ˇuje v celej ˇs´ırke historicky dan´e ˇspecifik´a os´ıdlenia u ´zemia Slovenska), • ˇ struktur´ alne krit´ erium zohl’adˇ nuje ekonomicko-demografick´e poznatky o ˇstrukt´ ure obyvatel’stva miest a vidieka (typick´e povolania pre jednotliv´e kateg´orie obyvatel’stva). Z´akladn´ ym ukazovatel’om je podiel nepol’nohospod´arskeho obyvatel’stva. • funkˇ cn´ e krit´ erium – jeho z´akladom je, ˇze mestsk´e obce plnia s´ıdeln´e, hospod´arske, pr´avne a soci´alne funkcie, ktor´e sa l´ıˇsia od vidieckych. Sem zarad’ujeme aj mest´a so zvl´aˇstnymi u ´ˇcelmi, napr´ıklad k´ upel’n´e mest´a. • administrat´ıvne krit´ erium – za mesto sa povaˇzuj´ u obce so ˇstat´ utom mesta. Toto krit´erium je u ´zko sp¨at´e s funkˇcn´ ym. Je moˇzn´e ho ch´apat’ ako anal´ogiu historick´eho krit´eria.
9.2
Migr´ acia
Pod pojmom migr´acia rozumieme mechanick´ y pohyb obyvatel’stva. Jedn´a sa o pohyb v r´amci u ´zemnej jednotky (ˇst´atu) v horizont´alnom smere (vidiek - mesto) a vertik´alnom smere (mesto - mesto, resp. vidiek - vidiek), ale aj pohyb cez hranice ˇst´atu, t.j. medziˇst´atny pohyb. Mˆoˇzeme tieˇz hovorit’ o fyzickej alebo zemepisnej mobilite. Jej zist’ovanie je v mnoh´ ych pr´ıpadoch obtiaˇzne a je s´ uˇcast’ou ˇstatistick´ ych zist’ovan´ı rˆoznych ˇU, ´ migraˇcn´e u organiz´aci´ı (S ´rady, coln´e spr´avy, miestne a mestsk´e u ´rady a podobne).
´ 9.2. MIGRACIA
9.2.1
189
Najˇ castejˇ sie pouˇ z´ıvan´ e pojmy
• Migr´ acia, st’ahovanie - pohyb cez hranice administrat´ıvnej jednotky, pri ktorom doch´adza k trvalej zmene pobytu osoby. • Migrant - osoba, ktor´a men´ı miesto (obec) svojho trval´eho (obvykl´eho) pobytu z jednej krajiny do druhej, alebo z jedn´eho regi´onu do in´eho v r´amci krajiny. • Prist’ahovan´ y (imigrant) - osoba, ktor´a sa prist’ahovala do urˇcitej u ´zemnej jednotky. • Vyst’ahovan´ y (emigrant) - osoba, ktor´a sa vyst’ahovala z urˇcitej u ´zemnej jednotky. • Trval´ y pobyt - je v mieste st´aleho bydliska obˇcana, je to miesto, kde sa obˇcan trvale zdrˇziava. • Prechodn´ y pobyt - miesto, kde sa obˇcan zdrˇziava doˇcasne (ˇst´ udium, zamestnanie). • Obvykl´ y pobyt - miesto, kde sa osoba obvykle zdrˇziava. Pojem pouˇz´ıvan´ y v zahraniˇc´ı. • Azyl - ochrana cudzinca, ktor´ y m´a opodstatnen´e obavy z prenasledovania z rasov´ ych, n´aboˇzensk´ ych alebo in´ ych n´arodnostn´ ych dˆovodov, z dˆovodov zast´avania urˇcit´ ych politick´ ych n´azorov alebo pr´ısluˇsnosti k urˇcitej soci´alnej skupine. Vzhl’adom na tieto obavy sa nechce, alebo nemˆoˇze vr´atit’ do ˇst´atu, odkial’ poch´adza. ˇ • Ziadatel’ o azyl - cudzinec, ktor´ y ˇziada v inej krajine o ochranu pred perzeku ´ciou alebo nebezpeˇcenstvom hroziacim v krajine pˆovodu. • Azylant - cudzinec, ktor´emu bol udelen´ y azyl. • Povolenie na pobyt - doklad, ktor´ y opr´avˇ nuje cudzinca zdrˇziavat’ sa na u ´zem´ı konkr´etneho ˇst´atu prechodne, resp. trvalo. Na Slovensku sa nevyˇzaduje od zahraniˇcn´ ych Slov´akov. • Od´ıdenec - cudzinec, ktor´emu je na u ´zem´ı inej krajiny poskytnut´e doˇcasn´e u ´toˇcisko (napr. poˇcas vojnov´eho konfliktu). • Pres´ıdlenec - osoba, ktor´a bola prest’ahovan´a do krajiny pˆovodu. • Obˇ cianstvo - pr´avna v¨azba medzi obˇcanom a ˇst´atom, ktor´a nevyjadruje etnick´ y pˆovod osoby (obˇcianstvo v SR nemus´ı byt’ podmienen´e z´anikom pˆovodn´eho obˇcianstva). ˇ atny obˇ • St´ can - obˇcan pr´ısluˇsn´eho ˇst´atu. Osoba, ktor´a nie je ˇst´atnym obˇcanom pr´ısluˇsn´eho ˇst´atu, je v n ˇom cudzincom.
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
190
Tabulka 9.1: Zahraniˇcn´e st’ahovanie v rokoch 1920 – 1980 Priemer 1920-24 1925-29 1930-34 1935-39
Prist’ahovan´ı ˇ ˇ CSSR CSR SSR 19 331 10 100 9 231 5 531 2 527 3 004 4 620 1 276 3 344 19 762 14 472 5 290
1945-49 1950-54 1955-59 1960-64 1965-69 1970-74 1975-79 1980
41 452 1 562 1 708 1 643 3 756 3 999 2 861 1 882
28 268 1 153 1 269 1 201 2 177 3 150 2 060 1 336
Vyst’ahovan´ı ˇ ˇ CSSR CSR SSR 49 777 22 138 27 639 22 399 9 083 13 316 9 512 3 392 6 120 28 816 11 396 17 420
13 184 576 764 562 938 13 826 409 158 897 721 439 2 495 2 106 389 442 3 180 2 653 527 9 457 1 579 8 723 734 849 5 899 5 227 672 801 3 738 3 069 669 546 3 155 2 612 543 (zdroj: Demografick´a pˇr´ıruˇcka, 1982)
ˇ CSSR -30 446 -16 868 -4 892 -9 054
Rozdiel ˇ CSR -12 038 -6 556 -2 116 3 076
SSR -18 408 -10 312 -2 776 -12 130
-535 312 683 -787 -1 537 -5 700 -1 900 -877 -1 273
-534 670 432 -837 -1 452 -6 545 -2 077 -1 009 -1 276
-642 251 50 -85 845 177 132 3
pozn.: za roky 1920, 1921, 1939, 1945, 1946 odhad
9.2.2
Medzin´ arodn´ a migr´ acia v minulosti a v s´ uˇ casnosti
K rozsiahlym migraˇcn´ ym pohybom v s´ uvislosti s pon´ ukanou pracovnou silou doch´adzalo najm¨a v 19. storoˇc´ı. Migr´acia vych´adzala predovˇsetk´ ym z eur´opskych kraj´ın a smerovala do troch svetov´ ych oblast´ı: 1. do Severnej Ameriky (USA, Kanada) 2. do juˇznej Afriky, Austr´alie a Oce´anie ˇ 3. do Latinskej Ameriky (najm¨a zo Spanielska, Portugalska a Talianska) Obdobie medzi svetov´ ymi vojnami bolo ovplyvnen´e nov´ ymi prvkami, ktor´e boli vn´aˇsan´e do migraˇcn´ ych pohybov - nadv´ yroba, vysok´a dom´aca nezamestnanost’ a z toho vypl´ yvaj´ uci nez´aujem o cudzie pracovn´e sily. V tomto obdob´ı migraˇcn´e toky mierne spomalili. Po druhej svetovej vojne dali nov´e podmienky nov´ y podnet migraˇcn´ ym pohybom. Rozsiahle ˇstrukt´ urne zmeny a prehlbovanie internacionalizaˇcn´ ych procesov prispeli k tomu, ˇze sa zaˇcali premiestˇ novat’ pracovn´e sily tam, kde ich bol nedostatok. V prv´ ych dvoch desat’roˇciach minul´eho storoˇcia poznaˇcen´ ych relat´ıvne priazniv´ ymi tendenciami v ekonomickom raste eur´opskych ˇst´atov, ot´azky medzin´arodnej migr´acie vystupovali do popredia predovˇsetk´ ym v z´apadnej Eur´ope. Oblast’ou so silnej´ ucimi migraˇcn´ ymi pr´ udmi sa od polovice 70. rokov stal Bl´ızky a Stredn´ y v´ ychod a severn´a Afrika. Malo to s´ uviset s pohybom cien ropy na sveto-
´ 9.2. MIGRACIA
191
vom trhu. Dˆoleˇzitou prist’ahovaleckou krajinou sa stala aj Austr´alia. Pracovn´e sily z ´azijsk´ ych kraj´ın sa vyuˇz´ıvali v Indon´ezii, na Filip´ınach, v Singapure, v Kuvajte. Tradiˇcn´ ymi prist’ahovaleck´ ymi krajinami v Severnej Amerike boli USA a Kanada. Od zaˇciatku 50. rokov sa Kanada stala ciel’om trvalej emigr´acie mnoh´ ych obyvatel’ov z rozvojov´ ych kraj´ın. V´ yznamn´ ymi emigraˇcn´ ymi krajinami boli aj Bol´ıvia, Kolumbia, Paraguaj, Uruguaj a Chile, imigraˇcn´ ymi krajinami Argent´ına a Venezuela. Migranti v¨aˇcˇsinou ˇzij´ u a pracuj´ u v ovel’a t’aˇzˇs´ıch podmienkach ako autocht´onni obyvatelia. Maj´ u niˇzˇsie z´arobky ako l’udia ˇzij´ uci v krajine, kde pracuj´ u. Prist’ahovaleck´a krajina imigr´aciou rieˇsi nedostatok pracovn´ ych s´ıl pre neatrakt´ıvne povolania, utv´ara podmienky na oˇzivenie stagnuj´ ucich odvetv´ı ekonomiky. Zabezpeˇcuje obsadenie zle platen´ ych a spoloˇcnost’ou nedoceˇ novan´ ych pracovn´ ych miest. Vyst’ahovaleck´a krajina naopak odchodom svojich pracovn´ ych s´ıl do zahraniˇcia zmierˇ nuje a rieˇsi probl´emy rast´ ucej nezamestnanosti, zniˇzuje n´aklady, ktor´e v s´ uvislosti s n ˇou vznikaj´ u (podpory), emigr´acia zniˇzuje soci´alne nap¨atie.
9.2.3
Ukazovatele migr´ acie
K z´akladn´ ym analytick´ ym ukazovatel’om sl´ uˇziacim na hodnotenie migr´acie patria nasledovn´e ukazovatele: Objem migr´ acie (hrub´ a migr´ acia) – s´ uˇcet objemu vn´ utorn´eho st’ahovania a obratu zahraniˇcn´eho st’ahovania M O = It + Et , (9.1) kde M O je objem migr´acie, It s´ u prist’ahovan´ı v ˇcase t, Et s´ u vyst’ahovan´ı v ˇcase t, je stredn´ y stav obyvatel’stva v ˇcase t, Migraˇ cn´ e saldo (ˇ cist´ a migr´ acia) – rozdiel medzi poˇctom prist’ahovan´ ych a vyst’ahovan´ ych M S = It − Et , (9.2) kde M S je migraˇcn´e saldo, Index migraˇ cn´ eho salda – z´akladn´ y ukazovatel’ efekt´ıvnosti migr´acie Ims =
It − Et MS = , MO It + Et
(9.3)
kde Ims je index migraˇcn´eho salda, M S je migraˇcn´e saldo (rozdiel medzi poˇctom prist’ahovan´ ych a vyst’ahovan´ ych), M O je migraˇcn´ y obrat (´ uhrn poˇctu prist’ahovan´ ych a vyst’ahovan´ ych osˆob za dan´ uu ´zemn´ u jednotku obyˇcajne za rok), I - prist’ahovan´ı, E - vyst’ahovan´ı, Index hrubej imigr´ acie (emigr´ acie) – porovnanie poˇctu vyst’ahovan´ ych a prist’ahovan´ ych, resp. naopak E Ihi = , (9.4) I
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
192
kde Ihi je index hrubej imigr´acie, I s´ u prist’ahovan´ı (imigranti), E s´ u vyst’ahovan´ı (emigranti), Index ˇ cistej imigr´ acie (emigr´ acie) – porovnanie ˇcistej migr´acie a hrubej imigr´acie, resp. emigr´acie I −E Ii = , (9.5) I E−I Ie = , (9.6) E kde Ii je index ˇcistej imigr´acie, Ie je index ˇcistej emigr´acie, I s´ u prist’ahovan´ı, E s´ u vyst’ahovan´ı. Vˇsetky spom´ınan´e ukazovatele sa poˇc´ıtaj´ u v konkr´etnom ˇcase t, ˇco sa obvykle uv´adza v pravom dolnom indexe. Na hodnotenie migr´acie mˆoˇzeme pouˇzit’ ukazovatele charakterizuj´ uce intenzitu migr´acie vo vzt’ahu k stredn´emu stavu obyvatel’stva ¯ Oznaˇcujeme ich ako miery a s´ (S). u vhodn´e predovˇsetk´ ym na sledovanie vn´ utornej migr´acie. Patria sem: Hrub´ a miera migr´ acie – s´ uˇcet poˇctu prist’ahovan´ ych a vyst’ahovan´ ych osˆob na 1 000 obyvatel’ov stredn´eho stavu, zvyˇcajne za rok (v´ ysledn´ yu ´daj je v promile) mit =
It + Et , S¯t
(9.7)
Hrub´ a miera imigr´ acie, emigr´ acie It it = ¯ , St
(9.8)
Et et = ¯ , St
(9.9)
kde it je hrub´a miera imigr´acie v ˇcase t, It s´ u prist’ahovan´ı v ˇcase t, S¯t je stredn´ y stav obyvatel’stva v ˇcase t, et je hrub´a miera emigr´acie Hrub´ a miera migraˇ cn´ eho salda – migraˇcn´e saldo na 1 000 obyvatel’ov stredn´eho stavu, obyˇcajne za rok It − Et mms = , (9.10) S¯t kde mms je hrub´a miera migraˇcn´eho salda, It s´ u prist’ahovan´ı v ˇcase t, Et s´ u vyst’ahovan´ı v ˇcase t, je stredn´ y stav obyvatel’stva v ˇcase t. Tento ukazovatel’ v r´amci Eur´opskej u ´nie vykazuje v´ yznamn´e rozdiely. Na prelome p¨at’desiatych a ˇsest’desiatych rokov bola vyˇsˇsia miera migraˇcn´eho salda (migraˇcn´e saldo na 1000 obyvatel’ov stredn´eho stavu, obyˇcajne za rok) zrejme ako dˆosledok politiky eur´opskych kraj´ın, kedy migrantom v Eur´ope boli pon´ ukan´e pracovn´e pr´ıleˇzitosti. ´ Ulohou imigrantov bolo uspokojit’ rast´ uci dopyt po lacnej pracovnej sile. V dev¨at’desiatych rokoch hrub´a miera migraˇcn´eho salda op¨at’ st´ upla. Migraˇcn´e saldo v r´amci
´ 9.2. MIGRACIA
193
´ 25 vzr´astlo z hodnoty 590 tis´ıc v roku 1994 na 1847 tis´ıc v roku 2004 (Stehl´ıkov´a, EU 2008). Z´aporn´ u hodnotu migraˇcn´eho salda kaˇzdoroˇcne za posledn´ ych desat’ rokov vyˇ kazuj´ u ˇst´aty Pol’sko, Litva, Lotyˇssko. Naopak migraˇcn´e saldo Spanielska od roku 1994 vzr´astlo zo 64 tis´ıc osˆob na 610 tis´ıc v roku 2004. Tak isto vzr´astlo migraˇcn´e saldo za tak´e ist´e obdobie aj v Taliansku z 26 tis´ıc v roku 1994 na 558 tis´ıc v roku 2004 ˇ a v Spojenom kr´al’ovstve z 32 tis´ıc na 202 tis´ıc. Pritom migraˇcn´e sald´a Spanielska (0,610 mili´onov) a Talianska (0,558 mili´onov) tvorili v roku 2004 dve tretiny migraˇc´ 25. Je to dˆosledok migraˇcnej politiky spom´ınan´ n´eho salda (1,847 mili´onov) EU ych ˇst´atov. ˇ V projekcii AWG do roku 2050 sa predpoklad´a pokles migraˇcn´eho salda v Spanielsku na u ´roveˇ n 0,24, v Taliansku na u ´roveˇ n 0,22 percent stavu obyvatel’stva. Podl’a ´ 25, 0,19 % odhadov m´a v roku 2050 tvorit’ migraˇcn´e saldo 0,18 % poˇctu obyvatel’ov EU ´ ´ 10 poˇctu obyvatel’ov EU 15 a 0,15 % poˇctu obyvatel’ov novoasociovan´ ych kraj´ın EUN (Stehl´ıkov´a , 2008). Predpoklad´a sa, ˇze migraˇcn´e saldo Slovenskej republiky sa zv´ yˇsi zo s´ uˇcasn´ ych 0,31 na 0,35 % poˇctu obyvatel’ov. Tento stav je podmienen´ y predpokla´ danou imigr´aciou z kraj´ın b´ yval´eho Sovietskeho zv¨azu a Azie. ˇ Ak´ y bol v´ yvoj z´akladn´ ych ukazovatel’ov migr´acie medzi Ceskou a Slovenskou reˇ publikou, resp. eˇste v b´ yvalom Ceskoslovensku? V tabul’ke 9.2 je prezentovan´ y prehl’ad ˇ a SR od roku 1950 do roku 2006. migr´acie medzi CR Najv¨aˇcˇs´ı objem migr´acie bol v prvej polovici 50-tych rokov, potom nastal pozvol’n´ y pokles aˇz do 90-tych rokov. Od roku 1994 doch´adza k prudk´emu poklesu objemu migr´acie (pribliˇzne 40 % oproti prvej polovice 50-tych rokov). Treba si uvedomit’, ˇze tieto ˇc´ısla neodr´aˇzaj´ u skutoˇcn´ u realitu vzhl’adom na obtiaˇznu evidenciu migrantov. Len n´ızke percento vyst’ahovan´ ych sa odhl´asi z trval´eho pobytu (hoci to uklad´a z´akon). ´ ˇ ˇ Udaje Cesk´eho ˇstatistick´eho u ´radu o migr´acii v Cech´ ach sa od roku 2001 nedaj´ u porovn´avat’ s u ´dajmi Slovensk´eho ˇstatistick´eho u ´radu o migr´acii na Slovensku, pretoˇze zah´rn ˇaj´ u migrantov so zmenou trval´eho pobytu aj migrantov s prechodn´ ym pobytom ˇU ´ Slovenskej republiky eviduje len migrantov s trval´ na dlhodob´e v´ıza, zatial’ ˇco S ym pobytom. ˇ a SR v roku 2008 je zn´azornena na obr´azke 9.2. Aktu´alna situ´acia migr´acie v CR
9.2.4
Leg´ alna migr´ acia
Z hl’adiska migr´acie rozliˇsujeme: • prirodzen´ y pohyb obyvatel’stva (reprodukcia, prirodzen´a obnova v´ ymenou gener´aci´ı), • mechanick´ y pohyb obyvatel’stva (st’ahovanie, priestorov´e premiestˇ novanie obyvatel’stva).
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
194
ˇ a SR Tabulka 9.2: Migr´acia medzi CR ˇ
rok MO I CR 1950 45 342 30 096 1951 61 202 36 804 1952 59 548 40 072 1953 49 160 30 151 1954 55 053 26 781 1955 43 467 24 087 1956 38 012 22 626 1957 30 961 19 096 1958 31 471 19 101 1959 33 607 21 251 1960 29 966 18 868 1961 29 090 17 404 1962 29 179 18 085 1963 30 739 19 543 1964 29 951 18 867 1965 28 836 17 937 1966 29 420 18 494 1967 28 102 17 922 1968 24 200 14 589 1969 23 308 13 405 1970 23 708 14 138 1971 21 672 13 245 1972 18 644 11 094 1973 18 402 10 772 1974 17 727 10 365 1975 17 481 10 398 1976 17 716 10 290 1977 16 122 9 339 1978 16 380 9 912 1979 15 928 9 844 1980 16 998 10 065 1981 16 009 9 943 1982 16 175 9 900 1983 15 186 9 595 1984 15 241 9 610 1985 14 683 8 930 1986 15 734 9 906 1987 14 596 9 047 1988 14 900 9 132 1989 14 597 8 671 1990 17 747 10 073 1991 15 658 8 334 1992 18 563 11 740 1993 14 508 7 276 1994 3 239 95 1995 1 605 108 1996 1 082 89 1997 1 079 212 1998 1 028 251 1999 1 064 208 2000 1 578 310 2001 1 388 398 2002 1 198 449 2003 1 098 448 2004 1 649 662 2005 1 878 734 2006 1 870 706 1950-2006 1154745 691468 (zdroj: Demografick´ a pˇr´ıruˇ cka, 1982;
I SR MS ie ii em 15 246 -14 850 0,49 -0,97 -0,33 24 398 -12 406 0,34 -0,51 -0,20 19 476 -20 596 0,51 -1,06 -0,35 19 009 -11 142 0,37 -0,59 -0,23 28 272 1 491 -0,06 0,05 0,03 19 380 -4 707 0,20 -0,24 -0,11 15 386 -7 240 0,32 -0,47 -0,19 11 865 -7 231 0,38 -0,61 -0,24 12 370 -6 731 0,35 -0,54 -0,21 12 356 -8 895 0,42 -0,72 -0,26 11 098 -7 770 0,41 -0,70 -0,26 11 686 -5 718 0,33 -0,49 -0,20 11 094 -6,991 0,39 -0,63 -0,24 11 196 -8 347 0,43 -0,75 -0,27 11 084 -7 783 0,41 -0,70 -0,26 10 899 -7 038 0,39 -0,65 -0,24 10 926 -7 568 0,41 -0,69 -0,26 10 180 -7 742 0,43 -0,76 -0,28 9 611 -4 978 0,34 -0,52 -0,21 9 903 -3 502 0,26 -0,36 -0,15 9 570 -4 568 0,32 -0,48 -0,19 8 427 -4 818 0,36 -0,57 -0,22 7 550 -3 544 0,32 -0,47 -0,19 7 630 -3 142 0,29 -0,41 -0,17 7 362 -3 003 0,29 -0,41 -0,17 7 083 -3 315 0,32 -0,47 -0,19 7 426 -2 864 0,28 -0,39 -0,16 6 783 -2 556 0,27 -0,38 -0,16 6 468 -3 444 0,35 -0,53 -0,21 6 084 -3 760 0,38 -0,62 -0,24 6 933 -3 132 0,31 -0,45 -0,18 6 066 -3 877 0,39 -0,64 -0,24 6 275 -3 625 0,37 -0,58 -0,22 5 591 -4 004 0,42 -0,72 -0,26 5 631 -3 979 0,41 -0,71 -0,26 5 753 -3 177 0,36 -0,55 -0,22 5 828 -4 078 0,41 -0,70 -0,26 5 549 -3 498 0,39 -0,63 -0,24 5 768 -3 364 0,37 -0,58 -0,23 5 926 -2 745 0,32 -0,46 -0,19 7 674 -2 399 0,24 -0,31 -0,14 7 324 -1 010 0,12 -0,14 -0,07 6 823 -4 917 0,42 -0,72 -0,26 7 232 -44 0,01 -0,01 -0,003 3 144 3 049 -32,09 0,97 0,94 1 497 1 389 -12,86 0,93 0,87 993 904 -10,16 0,91 0,84 867 655 -3,09 0,76 0,61 777 526 -2,10 0,68 0,51 856 648 -3,12 0,76 0,61 1 268 958 -3,09 0,76 0,61 990 592 -1,49 0,60 0,43 749 300 -0,67 0,40 0,25 650 202 -0,45 0,31 0,18 987 325 -0,49 0,33 0,20 1 144 410 -0,56 0,36 0,22 1 164 458 -0,65 0,39 0,24 463277 -228191 0,33 -0,49 -0,20 http://www.infostat.sk/vdc/sk/pris/Cief.doc)
´ 9.2. MIGRACIA
195
ˇ Obr´azek 9.1: V´ yvoj migr´acie v Ceskej a Slovenskej republike 1950 – 2006
(zdroj: portal.statistics.sk, www.czso.cz, vlastn´e spracovanie)
Obr´azek 9.2: Hrub´a miera migraˇcn´eho salda
(zdroj: portal.statistics.sk, www.czso.cz, vlastn´e spracovanie v programe ArcGIS)
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
196 Mechanick´ y pohyb obyvatel’stva d’alej ˇclen´ıme na:
• vn´ utorn´ a migr´ acia - st’ahovanie sa uskutoˇcn ˇuje v r´amci u ´zemia jedn´eho ˇst´atu: – vn´ utrookresn´a migr´acia (st’ahovanie sa z obce do obce v r´amci okresu), – medziokresn´a migr´acia (st’ahovanie medzi obcami dvoch okresov), – horizont´alna migr´acia (st’ahovanie z obce do obce aj v r´amci okresov), – vertik´alne migr´acia (st’ahovanie v smere vidiek - mesto). Dˆovody vn´ utornej migr´acie s´ u lepˇsie pracovn´e podmienky, vzdel´avanie, atrakt´ıvnost’ pracovn´ ych pon´ uk, kvalita ˇzivota, miera nezamestnanosti, obˇcianske vybavenie, dostupnost’ sluˇzieb, u ´roveˇ n dopravy a technickej obsluhy atd’. • medzin´ arodn´ a migr´ acia - ak doch´adza pri st’ahovan´ı k prekroˇceniu hranice ˇst´atu: – emigr´acia - vyst’ahovanie, – imigr´acia - prist’ahovanie. ˇ Speci´ alnymi pr´ıpadmi pohybu obyvatel’stva s´ u: • sez´ onna migr´ acia (prevaˇzne pol’nohospod´arskych pracovn´ıkov), • kyvadlov´ a migr´ acia (pravideln´a denn´a, resp. t´ yˇzdenn´a doch´adzka do zamestnania, ˇskoly a pod.), • cestovanie (zist’uje sa vel’mi t’aˇzko, v r´amci pravideln´eho zist’ovania cenzu obyvatel’stva - moˇznosti rekre´acie, vlastn´ıctvo chaty, chalupy, resp. spr´avy cestovn´ ych kancel´ari´ı), • skryt´ a migr´ acia (dlhotrvaj´ uca nedenn´a doch´adzka za pr´acou). Z pohl’adu migranta: • dobrovol’n´ a migr´ acia (z iniciat´ıvy migranta), sem mˆoˇzeme zaradit’ aj reemigr´aciu - proces st’ahovania d´avnejˇs´ıch emigrantov, ktor´ı sa po urˇcitom ˇcase nepr´ıtomnosti vracaj´ u do krajiny svojho pˆovodu. V pr´ıpade, ak ide o proces organizovan´ y ˇst´atnou mocou, hovor´ıme o repatriz´acii. • nedobrovol’n´ a, vyn´ uten´ a, n´ asiln´ a migr´ acia, kedy migranti s´ u don´ uten´ı k pres´ıdleniu verejnou mocou, napr. vyhostenie, evaku´acia - pl´anovan´e vys´ıdlenie oblasti za u ´ˇcelom zachr´anit’ l’ud´ı pred nejakou katastrofou.
´ 9.2. MIGRACIA
197
Z hl’adiska poˇcetnosti migrantov: • individu´ alna migr´ acia, • skupinov´ a migr´ acia, resp. masov´a., alebo hromadn´ y odchod, inak exodus. Pre ˇspeci´alny pr´ıpad masovej migr´acie vyvolanej neoˇcak´avan´ ymi udalost’ami (pr´ırodn´e katastrofy, vojny) pouˇz´ıvame pojem u ´ tek. Vyˇsˇsie uveden´e typy migr´acie patria medzi leg´alnu migr´aciu. Ak sa jedn´a o nedovolen´e prekroˇcenie ˇst´atnych hran´ıc, hovor´ıme o neleg´alnej migr´acii, ktor´a je predmetom ˇsetren´ı medzin´arodn´ ych kriminalistick´ ych organiz´aci´ı. Neleg´alnej migr´acii bude venovan´a pozornost’ v d’alˇsej ˇcasti. Zo ˇstatistick´eho hl’adiska je moˇzn´e sk´ umat’ migr´aciu ako pohyb vo vzt’ahu k hraniciam urˇcitej oblasti a tieˇz sk´ umat’ smer prekroˇcenia hranice (migraˇcn´e toky). ´ Udaje o migr´acii je moˇzn´e z´ıskavat’ trojak´ ym spˆosobom: 1. z administrat´ıvnych zdrojov, 2. z evidencie na hraniciach (tento zdroj v s´ uˇcasnosti nem´a vel’k´ u v´ahu v krajin´ach ´ EU), 3. z v´ yberov´eho zist’ovania v dom´acnostiach. V SR je uplatˇ novan´ y administrat´ıvny spˆosob z´ıskavania u ´dajov o migr´acii. Je zaˇ raden´ y do syst´emu kr´atkodob´eho ˇstatistick´eho zist’ovania, ktor´e realizuje Statistick´ y ˇ ˇ u ´rad SR. V ˇceskej republike je to Statistick´ y u ´rad CR. Vol’n´ y pohyb osˆob je jednou zo z´akladn´ ych slobˆod vn´ utorn´eho trhu. Znamen´a predovˇsetk´ ym odstraˇ novanie ak´ ychkol’vek pr´avnych alebo praktick´ ych prek´aˇzok, ktor´e by mohli br´anit’ v presune do in´eho ˇclensk´eho ˇst´atu, ˇci uˇz za pr´acou, podnikan´ım, ˇst´ udiom ˇci turistikou. Vol’n´ y pohyb plat´ı podl’a rovnak´ ych pravidiel v celej Eur´opskej u ´nii a tieˇz v krajin´ach Eu´ a tieˇz v N´orsku, Islande a r´opskeho hospod´arskeho priestoru (t.j. v krajin´ach EU ˇ ciarska konfeder´acia m´a s EU ´ dohodnut´ v Lichtenˇstajnsku). Svajˇ u zvl´aˇstnu bilater´alnu u ´pravu obdobn´eho obsahu. Z´akladom vol’n´eho pohybu l’ud´ı je vol’n´ y pohyb pracovn´ıkov, pretoˇze eur´opska integr´acia v r´amci vytv´arania spoloˇcn´eho trhu zaˇcala pr´ave touto skupinou. Vol’n´ y pohyb pracovn´ıkov znamen´a, ˇze l’udia Eur´opskej u ´nie a ich rodinn´ı pr´ısluˇsn´ıci maj´ u rovnak´ y pr´ıstup na trh pr´ace ak´ehokol’vek ˇclensk´eho ˇst´atu ako vlastn´ı obˇcania tohto ˇst´atu, teda bez ak´ ychkol’vek obmedzen´ı, povolen´ı alebo d’alˇs´ıch podmienok, ktor´e vlastn´ı obˇcania plnit’ nemusia. Rovnak´e podmienky sa vzt’ahuj´ u nie len na pr´ıstup na trh pr´ace, ale t´ ykaj´ u sa i samotn´eho hl’adania pr´ace, vyuˇz´ıvania verejn´ ych sluˇzieb zamestnanosti, ˇci pri odmeˇ novan´ı alebo prep´ uˇst’an´ı. V SR sa fenom´enu leg´alnej migr´acie venovala nedostatoˇcn´a pozornost’. Pritom t´ato kateg´oria migrantov (t. j. cudzincov s povolen´ım na pobyt) je poˇcetn´a (tvor´ı pribliˇzne 0,55 % celkovej popul´acie krajiny). Z´aroveˇ n pr´ıtomnost’ a aktivity leg´alnych migrantov - zamestnancov, podnikatel’ov, vysokokvalifikovan´ ych expertov, ˇstudentov,
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
198
rodinn´ ych pr´ısluˇsn´ıkov a i. - sa vyznaˇcuj´ u rˆoznorod´ ymi a nie nev´ yznamn´ ymi dosahmi na autocht´onnu slovensk´ u spoloˇcnost’. Poˇcet leg´alnych migrantov v obdob´ı 1994 - 2004 ´ prakticky stagnoval, urˇcit´ y rozvoj znamenal aˇz vstup SR do Unie. Tento priniesol rast poˇctu cudzincov uplatˇ nuj´ ucich sa na Slovensku ako vysokokvalifikovan´a pracovn´a sila so ˇspecifick´ ym, zv´ yhodnen´ ym pr´avnym ˇstat´ utom v krajine. Pod povolen´ ym pobytom ˇ v SR sa rozumie prechodn´ y pobyt, tolerovan´ y pobyt a trval´ y pobyt. Vstup Ceskej republiky do Eur´opskej u ´nie ku dˇ nu 1.5.2004 priniesol okamˇzit´ u aplik´aciu pravidiel vol’n´eho pohybu osˆob, s v´ ynimkou aplik´acie u ´pravy vol’n´eho pohybu pracovn´ıkov, t.j. ˇcl. 39-42 Zmluvy o ES a teda i ustanoven´ı nariadenia Rady EHS 1612/68 v pr´ıpadoch, ˇze pˆovodn´ y ˇclensk´ y ˇst´at sa rozhodne pre aplik´aciu prechodn´ ych obdob´ı pre vol’n´ y pohyb pracovn´ıkov. Prechodn´e obdobia boli z dˆovodov ochrany dom´aceho trhu pr´ace ´ voˇci vˇsetk´ zaveden´e niektor´ ymi ˇst´atmi EU ym pristupuj´ ucim ˇst´atom. V´ ynimku tvoria v tomto smere len Cyprus a Malta. Pracovn´e trhy nov´ ych ˇclensk´ ych ˇst´atov (Pol’sko, Slovinsko, Slovensko, Mad’arsko, Litva, Lotyˇssko, Est´onsko a Cyprus) boli ˇcesk´ ym obˇcanom spr´ıstupnen´e (s v´ ynimkou Malty, ktor´a uplatˇ nuje syst´em automaticky vyd´avan´ ych pracovn´ ych povolen´ı). Je evidentn´e, ˇze v oblasti integr´acie imigrantov Slovensk´a republika v porovnan´ı so ˇ svojimi susedmi (nielen Rak´ uskom, ale aj Ceskou republikou, pr´ıpadne Mad’arskom) zaost´ava. Integr´acia cudzincov do autocht´onnej spoloˇcnosti m´a multidimenzion´alny charakter. Ako celok sa sklad´a z pracovnej, soci´alnej, kult´ urnej (vr´atane vzdelania), rezidenˇcnej a politickej (obˇcianskej) integr´acie a navyˇse sa mus´ı rovnako t´ ykat’ imigrantov za pr´acou, ˇst´ udiom ˇci zjednoten´ım rodiny. Tento celistv´ y pohl’ad vˇsak na Sloˇ vensku ch´ yba. K´ ym v Ceskej republike je v r´amci migraˇcn´eho manaˇzmentu koncepˇcne, inˇstitucion´alne, pr´avne a v praxi dlhodobo kladen´ y najv¨aˇcˇs´ı dˆoraz na integraˇcn´ u poˇ a jej roˇcn´e aktualiz´acie a litiku (vid’ napr. Koncepce integrace cizinc˚ u na u ´zem´ı CR i.) a na pritiahnutie vybran´ ych kateg´ori´ı pracovnej sily zo zahraniˇcia (napr. projekt Aktivn´ı v´ ybˇer kvalifikovan´ ych zahraniˇcn´ıch pracovn´ık˚ u), v SR sa tak´ yto pr´ıstup zatial’ neuplatˇ nuje. V poslednom obdob´ı nast´ava na Slovensku priaznivejˇsia situ´acia v ch´apan´ı z´avaˇznosti tejto problematiky. Je potrebn´e venovat’ v¨aˇcˇsiu pozornost’ ot´azkam pracovnej migr´acie, zatrakt´ıvnit’ Slovensko pre preferovan´e skupiny migrantov, zv´ yˇsit’ informovanost’ slovenskej verejnosti o zahraniˇcn´ ych migrantoch atd’. Tu je vel’k´ y priestor okrem ˇst´atnych org´anov najm¨a pre mimovl´adne organiz´acie aj za pomoci vyuˇzitia ´ (http://www.eaq.sk/page.php?doc=226, 11.8.2008). pr´ısluˇsn´ ych fondov EU
9.2.5
Dalˇ sie ukazovatele migr´ acie
S´ uˇcast’ou sledovania migr´acie je sledovanie presunu osˆob v r´amci jednotliv´ ych vel’kostn´ ych skup´ın obc´ı, resp. medzi nimi. Na vyjadrenie u ´rovne sl´ uˇzia nasleduj´ uce ukazovatele: index proporcion´ alnej imigr´ acie i-tej oblasti – pomer hrubej miery imigr´acie i-tej oblasti k hrubej miere imigr´acie (i)
(i)
Ipit =
it , it
(9.11)
´ 9.2. MIGRACIA
ˇ v roku 2007 Obr´azek 9.3: Imigranti a emigranti CR
(zdroj: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz nabyvani obcanstvi)
199
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
200 (i)
kde Ipit je index proporcion´alnej imigr´acie i-tej oblasti v ˇcase t, je hrub´a miera imigr´acie i-tej oblasti v ˇcase t, it je hrub´a miera imigr´acie v ˇcase t, index proporcion´ alnej emigr´ acie i-tej oblasti – pomer hrubej miery emigr´acie i-tej oblasti k hrubej miere emigr´acie (i)
et , et
(i)
Ipet =
(9.12)
(i)
kde Ipet je index proporcion´alnej emigr´acie i-tej oblasti v ˇcase t, je hrub´a miera imigr´acie i-tej oblasti v ˇcase t, et je hrub´a miera emigr´acie v ˇcase t, index migraˇ cn´ eho zisku – v´ ysledn´ y efekt migr´acie pre dan´ u oblast’ (ak nadobudne z´aporn´ u hodnotu, hovor´ıme o migraˇcnej strate) (i)
(i)
Imz = Ipit − Ipet .
(9.13)
Migr´acia je jav, ktor´ y s´ uˇcasne men´ı stav obyvatel’stva v dvoch u ´zemn´ ych celkoch. Presuny migrantov vytv´araj´ u tzv. migraˇcn´e toky. Ich anal´ yza je prv´ ym krokom k podrobnejˇsiemu sk´ umaniu migr´acie. Smer a vel’kost’ t´ ychto tokov ovplyvˇ nuje ˇstrukt´ uru os´ıdlenia v u ´zemn´ ych celkoch. Na hodnotenie intenzity migraˇcn´ ych tokov sl´ uˇzia parci´alne hrub´e miery migr´acie, parci´ alna hrub´ a miera migr´ acie zo subpopul´ acie i do subpopul´ acie j (ij)
(ij)
pmit
Et , (i) S¯
=
(9.14)
t
(ij)
(ij)
kde pmit je parci´alna hrub´a miera migr´acie, Et je poˇcet emigrantov z i-tej oblasti (i) do j-tej oblasti v ˇcase t, S¯t je poˇcet obyvatel’ov v i-tej oblasti v ˇcase t, miera hrub´ eho migraˇ cn´ eho vzt’ahu – je vzt’ah (pr´ıt’aˇzlivost’) medzi oblast’ou emigr´acie a imigr´acie (ij) (ji) E + Et (ij) mmvt = t (i) , (9.15) (j) S¯ + S¯ t
t
(ij)
(ij)
kde mmvt je miera hrub´eho migraˇcn´eho vzt’ahu, Et je poˇcet osˆob, ktor´e emigrovali (ji) z i-tej oblasti do j-tej oblasti, Et predstavuje poˇcet osˆob, ktor´e emigrovali z j(i) ¯ tej oblasti do i-tej oblasti v ˇcase t, St je stredn´ y stav obyvatel’ov v i-tej oblasti (j) ¯ (oblasti vyst’ahovania) v ˇcase t, St je stredn´ y stav obyvatel’ov v j-tej oblasti (oblasti prist’ahovania) v ˇcase t, parci´ alny index migraˇ cn´ eho salda (parci´ alny index efektivity migr´ acie) – vyjadruje efekt´ıvnost’ vzt’ahu oboch miest (ij)
pImst
=
(ij)
− Et
(ij)
+ Et
Et Et
(ji)
(ji)
,
(9.16)
´ CASN ˇ ´ POZNATKY O LEGALNEJ ´ ´ ´ 9.3. SU E A NELEGALNEJ MIGRACII (ij)
201
(ij)
kde pImst je parci´alny index migraˇcn´eho salda, Et je poˇcet osˆob, ktor´e emigrovali (ji) z i-tej oblasti do j-tej oblasti v ˇcase t, Et je poˇcet osˆob, ktor´e emigrovali z j-tej oblasti do i-tej oblasti v ˇcase t.
9.3
S´ uˇ casn´ e poznatky o leg´ alnej a neleg´ alnej migr´ acii
Ot´azka migr´acie (leg´alnej ako aj neleg´alnej) bola vˇzdy dˆoleˇzitou s´ uˇcast’ou eur´opskej ˇ integr´acie. Co sa t´ yka leg´alnej migr´acie, rieˇsenie ot´azky vol’n´eho pohybu pracovn´ ych s´ıl sa objavilo uˇz aj v R´ımskych zmluv´ach1 (ˇcl´anok 8a) . Zmluva urˇcuje tak´ y priestor bez vn´ utorn´ ych hran´ıc“, v ktorom je zabezpeˇcen´ y vol’n´ y pohyb tovarov, osˆob, sluˇzieb ” a kapit´alu. S touto problematikou sa zaoberala aj Maastrichtsk´a zmluva (hlava VI, ´ povaˇzuj´ ˇcl´anok K1), ktor´a zaviedla princ´ıp, ˇze ˇclensk´e ˇst´aty EU u prist’ahovaleck´ u politiku za ot´azku spoloˇcn´eho z´aujmu“, rovnako ako politiku voˇci tret´ım krajin´am. ” Eur´opskou u ´niou aplikovan´ y princ´ıp dvojitosti sa objavil uˇz aj v t´ ychto dokumentoch. ˇ Clensk´e ˇst´aty na jednej strane zabezpeˇcia obˇcanom ostatn´ ych ˇclensk´ ych ˇst´atov vˇsetky v´ yhody, ktor´ ych obmedzenie je moˇzn´e len podl’a princ´ıpov pr´ava Spoloˇcenstva. Uplatn ˇuje sa tzv. princ´ıp n´arodn´eho zaobch´adzania, za u ´ˇcelom v ˇco najv¨aˇcˇsej miere pribl´ıˇzit’ situ´aciu obˇcanov ostatn´ ych ˇclensk´ ych ˇst´atov k situ´acii vlastn´ ych obˇcanov. To vˇsak nezabraˇ nuje ˇclensk´ ym ˇst´atom v tom, aby prijali opatrenia potrebn´e na kontrolu prisˇ sa t´ t’ahovalectva. Co yka pr´ıstupu k prist’ahovalcom z tret´ıch kraj´ın, charakteristick´e bolo vˇzdy obmedzovanie. Politika Eur´opskej u ´nie bola vˇzdy zameran´a predovˇsetk´ ym na to (v protiklade s deklarovan´ ymi ciel’mi), aby brzdila prist’ahovalectvo obˇcanov ´ tret´ıch kraj´ın na u ´zemie EU. Podl’a zverejnen´ ych u ´dajov OSN sa na svete v roku 2005 nach´adzalo 191 mili´onov osˆob, ktor´e boli podl’a tejto inˇstit´ ucie klasifikovan´e ako zahraniˇcn´ı migranti. Medzin´arodn´a migr´acia sa v s´ uˇcasnosti povaˇzuje z hl’adiska ekonomick´eho, soci´alneho, kultu ´rneho, politick´eho a i. za z´avaˇzn´ u ot´azku, ktorou je potrebn´e sa zaoberat’, hoci je to prirodzen´ y, zv¨aˇcˇsa pozit´ıvny a z mnoh´ ych hl’ad´ısk uˇzitoˇcn´ y jav. Medzin´arodn´a migr´acia je pravdepodobne najˇcastejˇsie spojen´a s rieˇsen´ım ekonomickej a soci´alnej situ´acie ˇ jednotlivca. Preto sa za ostatn´e obdobie, pre Slov´akov a Cechov vstupom do Eur´opskej ´ Unie, rozˇs´ırila tzv. ekonomick´a migr´acia. Medzi pr´ıˇciny, resp. faktory migr´acie, mˆ oˇzeme zaradit’ faktory, ktor´e motivuj´ u k emigr´acii, zn´ame tieˇz ako push factors“, s´ u: ” • politick´a nestabilita, • n´ızka ˇzivotn´a u ´roveˇ n, • chudoba, • choroby, • ozbrojen´e alebo in´e konflikty a pod. 1
(http://www.foruminst.sk:80/europa/index sl body.php, 22.8.2008)
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
202 Faktory ovplyvˇ nuj´ uce v´ yber ciel’ovej krajiny: • soci´alna istota, • dodrˇziavanie l’udsk´ ych pr´av, • lepˇsie ekonomick´e pr´ıleˇzitosti, • spravodlivost’, • bezpeˇcnost’ a pod.
Je vˇseobecne zn´ame, ˇze popul´acia v Eur´ope starne. Ub´ uda poˇcet l’ud´ı v akt´ıvnom veku (podl’a Eur´opskej komisie (EK) v roku 2010 aˇz 2030 sa poˇcet l’ud´ı v akt´ıvnom veku zn´ıˇzi o 20 mili´onov). Z tohto dˆovodu s´ u tendencie zo strany EK hl’adat’ moˇznosti a rieˇsit’ vzniknut´ u situ´aciu povolen´ım imigrantov z kraj´ın tretieho sveta pre potreby trhu pr´ace. O poˇcte imigraˇcn´ ych povolen´ı by ale nad’alej rozhodovala v´ yluˇcne konkr´etna 2 krajina, ktorej sa imigr´acia t´ yka . Priestorov´e rozloˇzenie migrantov a ich pr´ırastok nie je pravideln´ y, aˇz 60 % ˇzije v rozvinut´ ych krajin´ach, pritom len p¨atina z celkov´eho poˇctu v ˇclensk´ ych ˇst´atoch Eur´opskej u ´nie. Existuj´ uce trendy potvrdzuj´ u, ˇze tlak migrantov na Eur´opu nezoslabuje. Obr´azek 9.4: Migr´acia v r´amci sveta
(zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Net migration rate) ˇ aty, do ktor´ St´ ych je dlhodob´ y pr´ıliv imigrantov, zv¨aˇcˇsa reagovali na tento stav ´ nesyst´emovo. V poslednom obdob´ı si Unia, resp. Rada Eur´opy (organiz´acia eur´opskych ˇst´atov zaloˇzen´a na medzivl´adnom princ´ıpe) st´ale viac uvedomuje syst´emov´ y pr´ıstup 2 http://www.etrend.sk/ekonomika/europska-unia/brusel-iniciuje-debatu-o-legalnejmigracii/43911.html (11.8.2008)
´ CASN ˇ ´ POZNATKY O LEGALNEJ ´ ´ ´ 9.3. SU E A NELEGALNEJ MIGRACII
203
k migraˇcn´ ym tokom a potrebu nov´ ych migraˇcn´ ych strat´egi´ı. Tu bola prijat´a sch´ema uˇzˇsej kooper´acie a harmoniz´acie hraniˇcn´ ych, imigraˇcn´ ych, azylov´ ych, integraˇcn´ ych a v´ızov´ ych polit´ık - Haagsky program, v s´ uˇcasnosti sa jeho implement´acia uskutoˇcn ˇuje na b´aze Akˇcn´eho pl´anu.
9.3.1
Obmedzenia voˇ ci pristupuj´ ucim krajin´ am
Spr´ava ECAS (European Citizen Action Service), ktor´a bola publikovan´a 15. janu´ara ´ v roku 2007 nemalo takmer ˇziadny efekt na pra2008, konˇstatuje, ˇze rozˇs´ırenie EU covn´ u migr´aciu z nov´ ych ˇclensk´ ych kraj´ın. Po rozˇs´ıren´ı z roku 2004 ide uˇz o druh´ y dˆokaz vypovedaj´ uci o neopodstatnenosti prechodn´ ych pracovn´ ych obmedzen´ı uvalen´ ych na nov´e ˇclensk´e krajiny, uv´adza sa v spr´ave. (http://www.euractiv.sk/socialnapolitika/analyza/zahranicna-migracia-v-sr-potreba-novych-pristupov) ´ sa ˇziadny oˇcak´avan´ Ukazuje sa, ˇze po vstupe do EU y pr´ıliv Rumunov a Bulharov hl’adaj´ ucich pr´acu neobjavil. Sch´emy uplatˇ novan´e voˇci Bulharsku a Rumunsku s´ u podobn´e t´ ym, ktor´e boli zaveden´e voˇci 10 krajin´am strednej a v´ ychodnej Eur´opy ´ vstupuj´ ucim do EU v roku 2004. Zauj´ımav´ ym pr´ıpadom je Vel’k´a Brit´ania, ktor´a sa v roku 2004 rozhodla nezaviest’ voˇci nov´aˇcikom ˇziadne prechodn´e obdobia a z ich pracovnej migr´acie dok´azatel’ne profitovala. V pr´ıpade Bulharska a Rumunska vˇsak svoj pracovn´ y trh hned’ po ich vstupe uzavrela. In´e krajiny, napr´ıklad Nemecko a Rak´ usko, maj´ u z otvorenia trhu st´ale obavy a uvaˇzuj´ u o ponechan´ı obmedzen´ı v platnosti po dlhˇsiu dobu. V´ yznamn´e miesto v oblasti migr´acie zast´ava oblast’ neleg´alnych ´ (podl’a seri´oznych odhadov minim´alne 500 tis´ıc osˆob roˇcne), migrantov do kraj´ın EU nedostatoˇcn´a efektivita v boji proti obchodovaniu s l’ud’mi, probl´emy integr´acie ˇcasti cudzincov do autocht´onnych spoloˇcnost´ı, rozdielna prax pri pridel’ovan´ı ˇstat´ utu uteˇcenca, slabo rozvinut´a spolupr´aca so zdrojov´ ymi krajinami a podobne. V s´ uvislosti s naznaˇcen´ ymi probl´emami sa vyn´araj´ u ot´azky, na ktor´e je potrebn´e si odpovedat’: • ak´e nedostatky existuj´ u v oblasti zahraniˇcnej migr´acie a ako ich krajina rieˇsi, • ak´e s´ u strat´egie a v´ızie kraj´ın v oblasti zahraniˇcnej migr´acie, • ak´ y je postoj k imigrantom, • ako spolupracuj´ u krajiny s ostatn´ ymi krajinami v oblasti zahraniˇcnej migr´acie a pod.
9.3.2
Neleg´ alna migr´ acia
Pod pojmom neleg´alna migr´acia sa rozumie nedovolen´e prekroˇcenie ˇst´atnych hran´ıc, ako aj neopr´avnen´ y pobyt cudzincov na u ´zem´ı krajiny. V Slovenskej republike poˇcty neleg´alnych migrantov predovˇsetk´ ym v rokoch 2001 – 2002 (2003) v´ yrazne st´ upli. Pritom policajn´e org´any zadrˇzali len pribliˇzne ˇstvrtinu aˇz tretinu zo vˇsetk´ ych tranzituj´ ucich neleg´alnych migrantov. Predpoklad´a sa, ˇze SR bola len prechodnou krajinou
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
204
prev´adzaˇcsk´ ych tr´as z v´ ychodnej Eur´opy. Poˇcet neleg´alnych migrantov nie je ˇziadnou inˇstit´ uciou numericky vyˇc´ıslen´ y. Podl’a odhadov v roku 2007 predstavovala neleg´alna migr´acia niekol’ko tis´ıc aˇz desat’tis´ıc osˆob. V poslednom obdob´ı sa SR zaˇc´ına st´avat’ atrakt´ıvnou krajinou pre cudz´ıch ˇst´atnych pr´ısluˇsn´ıkov aj ako ciel’ov´a krajina. V roku ´ jednou z prior´ıt roz2008 je v oblasti neleg´alnej migr´acie na vonkajˇs´ıch hraniciach EU pozn´avanie a sk´ umanie skutoˇcn´ ych u ´myslov pobytu cudzincov, cestuj´ ucich do schengensk´eho priestoru. Zo strany pracovn´ıkov hraniˇcn´ ych pol´ıci´ı na vonkajˇs´ıch hraniciach ´ sa intenz´ıvnejˇsie kontroluje u EU ´mysel obyvatel’ov neˇclensk´ ych kraj´ın, deklarovan´ y pri vyd´avan´ı schengensk´ ych v´ız. Zv´ yˇsen´a pozornost’ je venovan´a aktivit´am prev´adzaˇcsk´ ych skup´ın, ktor´ ych ˇcinnost’ m´a najv´ yraznejˇs´ı vplyv na ˇstatistick´e poˇcty neleg´alnych ´ prekroˇcen´ı vonkajˇs´ıch hran´ıc EU. ˇ V Ceskej republike v roku 2007 zaznamenalo Riaditel’stvo sluˇzby cudzineckej a ˇ asi 7 549 pr´ıpadov neleg´alnej migr´acie cudzincov. Nedopohraniˇcnej pol´ıcie MV CR volen´ ym spˆosobom prekroˇcilo ˇst´atne hranice 2 837 cudzincov, u 4 712 osˆob bolo zisten´e poruˇsovanie pobytov´eho reˇzimu. Dˆoleˇzit´ uu ´lohu v oblasti neleg´alnej migr´acie zohr´ava ˇcierna ekonomika, ktor´a ˇcasto predstavuje t’aˇziskov´ y ekonomick´ y faktor bez daˇ nov´eho zat’aˇzenia. Jedn´a sa o fenom´en lacnej pracovnej sily (ak osoba prijme zamestnanie na ˇciernom trhu, tak pre n ˇu existuje len vel’mi mal´a pravdepodobnost’ op¨atovn´eho z´ıskania leg´alnej pr´ace a statusu leg´alneho zamestnanca). Tento trend pokraˇcuje aj v roku 2008, pretoˇze tejto skupine migrantov ide najm¨a o zlepˇsenie individu´alnej finanˇcnej situ´acie. Ciel’om bez´ je zintenz´ıvnenie aktiv´ıt vo vn´ peˇcnostn´ ych zloˇziek kraj´ın EU utrozem´ı, najm¨a kontrola legality pobytu cudzincov, kontrola legality ich zamestn´avania, sledovanie moˇzn´eho zapojenia cudzincov do trestnej ˇcinnosti - hlavne kr´adeˇz´ı, n´ajomn´ ych vr´aˇzd, neleg´alneho 3 ozbrojovania alebo pr´ıpravy teroristick´ ych u ´tokov .
9.3.3
Azylov´ a migr´ acia
V r´amci zahraniˇcnej migr´acie je problematika azylu v SR dlho povaˇzovan´a za prioˇ atna sf´era i ritn´ u. Poˇcet ˇziadatel’ov o azyl v SR kulminoval v rokoch 2001 - 2004. St´ pri limitovan´ ych zdrojoch financi´ı zriadila uteˇceneck´e t´abory, postupne sa pripravovali a prijali nov´e pr´avne predpisy t´ ykaj´ uce sa azylu, pozornost’ sa zaˇcala s´ ustred’ovat’ aj na integr´aciu azylantov do spoloˇcnosti. Je potrebn´e si uvedomit’, ˇze len miziv´e percento ˇziadatel’ov m´a re´alny z´aujem z´ıskat’ v naˇsej krajine azyl. Takmer vˇsetci uch´adzaˇci o azyl tak robia z u ´ˇcelov´ ych dˆovodov aˇz v pr´ıpade, ak s´ u zadrˇzan´ı pol´ıciou na u ´zem´ı SR (na druhej strane je to ich pr´avo zaruˇcen´e medzin´arodn´ ymi konvenciami) ako neleg´alni ekonomick´ı migranti. Priemern´ y poˇcet dn´ı pobytu ˇziadatel’a o udelenie azylu str´aven´eho v uteˇceneckom t´abore na Slovensku je 30 dn´ı (r. 2005). Po kr´atkom oddychu ˇziadatelia zv¨aˇcˇsa svojvol’ne op´ uˇst’aj´ u azylov´e zariadenie a pokraˇcuj´ u d’alej do pˆovodne zam´ yˇsl’anej krajiny (minim´alne 3/4 osˆob s udelen´ ym azylom sa uˇz na u ´zem´ı SR nenach´adzaj´ u). Zotrvaniu azylantov v SR br´ania vonkajˇsie ˇcinitele (pr´ıtomnost’ ich rod´ın a zn´amych v ˇst´atoch z´apadnej Eur´opy, niekol’kon´asobn´ y rozdiel 3
http://www.infostat.sk/vdc/sk/pris/Thurzo.doc, 11.8.2008
´ CASN ˇ ´ POZNATKY O LEGALNEJ ´ ´ ´ 9.3. SU E A NELEGALNEJ MIGRACII
ˇ v rokoch 2000 aˇz 2007 Obr´azek 9.5: Neleg´alna migr´acia cudzincov v CR
(zdroj: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz nabyvani obcanstvi)
205
206
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
Tabulka 9.3: V´ yvoj v z´akladn´ ych komponentoch zahraniˇcnej migr´acie SR v rokoch 1994 – 2006 Kateg´ oria/rok
1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 Zahraniˇcn´e st’ahovanie (tok v danom roku) Prist’ahovan´ı 4 922 2 477 2 052 2 274 2 312 4 460 5 589 Vyst’ahovan´ı 154 222 746 811 1 411 1 586 1 735 Migraˇcn´e saldo 4 768 2 255 1 306 1 463 901 2 874 3 854 Cudzinci s povolen´ım na pobyt (stav ku koncu dan´eho roka) Trval´ 11 000 15 584 17 564 17 410 17 108 17 003 26 028 y pobyt Prechodn´ y pobyt 5 964 5 898 10 855 11 391 11 333 4 517 5 894 Registrovan´ y pobyt 1 050 477 Tolerovan´ y pobyt 14 111 231 Poˇcet osˆob spolu 16 946 21 482 28 419 28 801 29 505 22 108 32 153 Udelen´e povolenie na pobyt pre cudzincov (pr´ıtok v danom roku) Poˇcet osˆob 6 465 5 442 6 346 4 622 4 799 8 081 12 631 Zadrˇzan´ı neleg´alni migranti (pr´ıtok v danom roku) Poˇcet osˆob 1 891 3 329 8 236 6 062 15 235 10 946 7 620 Osoby v azylovej proced´ ure (tok v danom roku) ˇ Ziadatelia o azyl 140 415 506 1 566 9 743 11 395 2 849 Zastaven´e konanie 65 193 224 1 366 8 053 11 782 1 940 Zamietnut´ y azyl 32 62 36 123 309 1 592 861 Udelen´ 58 72 53 11 20 15 8 y azyl Celkov´ y poˇcet obyvatel’ov (stav ku koncu roka) Poˇcet osˆob (v tis.) 5 356 5 379 5 393 5 403 5 379 5 385 5 394 ˇ ´ ´ (zdroj: SU SR, ˇstatistiky Uradu hraniˇcnej a cudzineckej pol´ıcie Prez´ıdia policajn´eho zboru, Migraˇcn´eho u ´radu MV SR)
´ a na Slovensku - v s´ medzi mzdami v krajin´ach EU uˇcasnosti sa tento rozdiel postupne zniˇzuje a i.) a tieˇz vn´ utorn´e faktory (neharmonick´a spolupr´aca medzi ˇst´atnymi inˇstit´ uciami a medzin´arodn´ ymi ˇci mimovl´adnymi organiz´aciami, prevl´adaj´ uca negat´ıvna verejn´a mienka voˇci azylantom, nejasnost’ smerovania integraˇcnej politiky, atd’.). Od roku 2005 poˇcet ˇziadatel’ov o azyl na Slovensku prudko kles´a (v Eur´ope uˇz od roku 2003) a uˇz dlhodobejˇsie sa men´ı aj ˇstrukt´ ura kraj´ın ich pˆovodu. (spoˇciatku ´ Balk´an, Afganistan, Irak, v s´ uˇcasnosti juˇzn´a a v´ ychodn´a Azia, v´ ychodn´a Eur´opa). Z t´ ychto dˆovodov by bolo vhodn´e nepreceˇ novat’ problematiku azylu v SR a nevenovat’ len tejto oblasti maxim´alnu pozornost’ na u ´kor in´ ych kateg´ori´ı migrantov, ktor´ ych poˇcty s´ u ovel’a v¨aˇcˇsie. V tabul’ke 9.3 s´ u prezentovan´e roˇcn´e priemern´e poˇcty udelen´eho obˇcianstva SR. Po rozdelen´ı feder´acie bol tento poˇcet mimoriadne vysok´ y. Od vzniku samostatn´eho ˇst´atu SR do konca roku 2006 dostalo slovensk´e obˇcianstvo takmer 116 tis´ıc cudzincov (ˇstatistiky sekcie verejnej spr´avy MV SR). Faktom ale zost´ava, ˇze 85 %, ˇ t.j. asi 98,5 tis´ıc osˆob tvoria obˇcania Ceskej republiky.
´ CASN ˇ ´ POZNATKY O LEGALNEJ ´ ´ ´ 9.3. SU E A NELEGALNEJ MIGRACII
207
ˇ V Ceskej republike v roku 2008 o medzin´arodn´ u ochranu poˇziadalo 1 656 l’ud´ı. Azyl bol udelen´ y 157 osob´am. Aktu´alne platn´ y azyl malo 2 110 l’ud´ı k 31.12.20084 . ˇ ˇ v rokoch 1993 aˇz 2008 Obr´azek 9.6: Ziadatelia a poˇcet udelen´ ych azylov v CR
(zdroj: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz nabyvani obcanstvi) ˇ V roku 2007 nadobudlo ˇst´atne obˇcianstvo Ceskej republiky 1 877 osˆob. Podl’a yval´ ych § 7 z´ak. ˇc. 40/1993 Zb. bolo ˇst´atne obˇcianstvo udelen´e 1 158 osob´am a 494 b´ slovensk´ ych obˇcanov ho na z´aklade rovnak´eho z´akona nadobudlo prehl´asen´ım (§ 18a, ˇ 225 § 18b, § 18c). Podl’a z´ak. ˇc. 193/1999 Zb. d’alej nadobudlo ˇst´atne obˇcianstvo CR osˆob, b´ yval´ ych ˇceskoslovensk´ ych ˇst´atnych obˇcanov. 4
http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz nabyvani obcanstvi
208
´ KAPITOLA 9. MIGRACIA
ˇ v rokoch 2001 aˇz 2007 Obr´azek 9.7: Priznan´e ˇst´atne obˇcianstvo v CR
(zdroj: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz nabyvani obcanstvi)
Kapitola 10
Celkov´ e charakteristiky reprodukce ˇ Zivot populace m˚ uˇzeme podle Pavl´ıka a kol. (1986) pˇrirovnat k lodi pluj´ıc´ı po proudu. Na lod’ pˇristupuj´ı v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych okamˇzic´ıch novˇe narozen´ı a vystupuj´ı z n´ı zeˇ mˇrel´ı. Zivot populace m˚ uˇzeme ch´apat jako relativnˇe izolovan´ y vzledem k populac´ım jin´ ym, mluv´ıme pak o uzavˇ ren´ e populaci, ve kter´e jsou nov´ı ˇclenov´e produktem ˇzij´ıc´ıch ˇclen˚ u. Jde o pˇ rirozenou reprodukci nebo tak´e pˇ rirozenou obnovu populace. Bereme-li v u ´vahu tak´e migraci, pak lze hovoˇrit o otevˇ ren´ e populaci a o populaˇ cn´ım v´ yvoji. V populaˇcn´ıch anal´ yz´ach je vˇenov´ana velk´a pozornost kvantitativn´ımu efektu celkov´e dynamiky obyvatelstva. Je j´ım celkov´ y pohyb obyvatelstva jako v´ ysledek pˇrirozen´eho a mechanick´eho pohybu. Projevuje se jako glob´aln´ı pˇr´ır˚ ustek nebo u ´bytek obyvatelstva. V´ yznam tohoto ukazatele souvis´ı se schopnost´ı charakterizovat kr´atkodob´ y i dlouhodob´ y v´ yvoj populace a nevyhnuteln´e je i jeho pouˇzit´ı v progn´oz´ach v´ yvoje obyvatelstva. Celkov´ y pˇ r´ır˚ ustek nebo u ´bytek obyvatelstva se skl´ad´a z pˇ rirozen´ eho pˇ r´ır˚ ustku a migraˇ cn´ıho salda dan´e u ´zemn´ı jednotky v urˇcit´em ˇcasov´em obdob´ı. Vzhledem ke skuteˇcnosti, ˇze pˇrirozen´ y pohyb je v´ ysledkem dvou sloˇzek (porodnosti au ´mrtnosti) a migraˇcn´ı pohyb je tak´e v´ ysledkem dvou sloˇzek (imigrace a emigrace) m˚ uˇzeme vypoˇc´ıtat celkov´ y pˇr´ır˚ ustek z tˇechto ukazatel˚ u: celkov´ y pˇ r´ır˚ ustek = porodnost – u ´ mrtnost + imigrace – emigrace M˚ uˇzeme jej vyj´adˇrit jako relativn´ı u ´daj na 1000 obyvatel stˇredn´ıho stavu: CPt =
Nt − Mt + It − Et , S¯t
(10.1)
kde Nt je poˇcet narozen´ ych v ˇcasov´em intervalu t, Mt poˇcet zemˇrel´ ych, It poˇcet pˇristˇehoval´ ych a Et poˇcet vystˇehoval´ ych. Prostorovou distribuci hrub´e m´ıry celkov´eho ˇ a SR ukazuje obr´azek 10.1. pˇr´ır˚ ustku za okresy CR Celkov´ y poˇcet obyvatel v ˇcase t (St ) je potom v´ ysledkem bilance urˇcit´eho poˇc´a209
210
´ CHARAKTERISTIKY REPRODUKCE KAPITOLA 10. CELKOVE
ˇ a SR v roce 2008 Obr´azek 10.1: Hrub´a m´ıra celkov´eho pˇr´ır˚ ustku v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, www.statistics.sk; zpracov´ano v programu ArcGIS)
teˇcn´ıho stavu obyvatelstva v ˇcase 0 (S0 ) a vˇsech ˇctyˇrech sloˇzek pohybu v ˇcasov´em intervalu mezi 0 a t. St = S0 + Nt − Mt + It − Et (10.2) Pohyb obyvatelstva tedy charakterizuj´ı dvˇe z n´asleduj´ıc´ıch ˇctyˇrech teoreticky moˇzn´ ych sloˇzek: pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek (PP), pˇrirozen´ y u ´bytek (PU), migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustek (MP) a migraˇcn´ı u ´bytek (MU). Ze vz´ajemnˇe moˇzn´ ych kombinac´ı tˇechto sloˇzek lze odvodit ˇctyˇri typy populac´ı s celkov´ ym pˇr´ır˚ ustkem obyvatelstva: • typ A – kde PP > MU, • typ B – kde PP > MP, • typ C – kde MP > PP, • typ D – kde MP > PU a ˇctyˇri typy populac´ı s celkov´ ym u ´bytkem obyvatelstva: • typ E – kde PU > MP, • typ F – kde PU > MU, • typ G – kde MU > PU, • typ H – kde MU > PP
´ CHARAKTERISTIKY PRIROZEN ˇ ´ REPRODUKCE 10.1. JEDNODUCHE E
211
Typologie u ´zemn´ıch jednotek na z´akladˇe dynamiky obyvatelstva je pomˇernˇe ˇcasto pouˇz´ıv´ana a naz´ yv´a se Webbovou typologi´ı. Velmi uˇziteˇcn´ ym pro typol´ogii region´aln´ıch jednotiek pˇri anal´ yze pohybu obyvatelstva se jev´ı grafick´ y zp˚ usob pojmenovan´ y podle autora Webb˚ uv graf. Zvolen´ y soubor region´aln´ıch jednotek se zobrazuje v kart´ezsk´em syst´emu souˇradnic, kde se na vertik´aln´ı osu nan´aˇs´ı bilance pˇrirozen´eho pohybu a na horizont´aln´ı bilance migrace. Kaˇzd´a region´aln´ı jednotka je v grafu zobrazena jako ´ bod. Uhlopˇ r´ıˇcky grafu, spolu se souˇradnicov´ ymi osami, rozdˇeluj´ı pole grafu na 8 ˇc´ast´ı, kter´e vymezuj´ı v´ yˇse zm´ınˇen´e typy region˚ u. Obr´azek 10.2: Webb˚ uv graf
(zdroj: vlastn´ı zpracov´an´ı)
10.1
Jednoduch´ e charakteristiky pˇ rirozen´ e reprodukce
Omez´ıme-li se pouze na pˇrirozenou reprodukci, je nejjednoduˇsˇs´ım ukazatelem absolutn´ı pˇ rirozen´ y pˇ r´ır˚ ustek, kter´ y je rozd´ılem ˇzivˇe narozen´ ych a zemˇrel´ ych za urˇcit´e ˇcasov´e obdob´ı. Je-li tento pˇr´ır˚ ustek z´aporn´ y, jde o u ´bytek pˇrirozenou mˇenou, neboli o pˇrirozen´ yu ´bytek. Dalˇs´ım jednoduch´ ym ukazatelem je hrub´a m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku (hmpp), tedy absolutn´ı pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek ke stˇredn´ımu stavu obyvatelstva: hmppt =
P Pt · 1 000. S¯t
(10.3)
212
´ CHARAKTERISTIKY REPRODUKCE KAPITOLA 10. CELKOVE Samozˇrejmˇe plat´ı: hmppt = hmpt − hmut .
(10.4)
ˇ v roce 1970 ˇcinila hrub´a m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ Napˇr´ıklad v CR ustku 2,5 ‰, v roce 1985 jen 0,4 ‰, v roce 1996 vˇsak jiˇz -2,1 ‰, v roce 2007 vˇsak d´ıky zv´ yˇsen´e porodnosti 1,0 ‰ a v roce 2008 1,4 ‰. Hrub´a m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku slovensk´e populace v roce 1970 ˇcinila 8,5 ‰, v roce 1985 7,3 ‰, v roce 1996 jiˇz 1,7 ‰, v roce 2007 jen 0,1 ‰, v roce 2008 se m´ırnˇe na´ yˇsila na 0,8 ‰. Prostorovou distribuci hrub´e m´ıry ˇ pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku za okresy CR a SR v roce 2008 ukazuje obr´azek 10.3. ˇ a SR v roce 2008 Obr´azek 10.3: Hrub´a m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku v okresech CR
(zdroj: www.czso.cz, portal.statistics.sk; zpracov´ano v programu ArcGIS)
ˇ od roku 1950 (v absolutn´ıch hodV´ yvoj hrub´e m´ıry pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku v CR not´ach) je vidˇet na obr´azku 10.7. Jeho nejvyˇsˇs´ı hodnoty se v pˇetilet´ıch v pr˚ umˇeru pohybovaly kolem 16‰, vˇetˇsinou vˇsak byly niˇzˇs´ı, zejm´ena v posledn´ıch desetilet´ıch, po roce 1994 jsou jiˇz z´aporn´e. V letech 2006 – 2008 se vlivem zv´ yˇsen´e porodnosti opˇet pˇrehouply“ nad nulu. ” Nejvyˇsˇs´ı hodnoty hmpp se ve svˇetˇe pohybovaly v 70. letech kolem 35‰, v souˇcasnosti kolem 20 – 25‰, a to u populac´ı, kde hmp m´a dosud svoji pˇrirozenou“ v´ yˇsi ” a hmu poklesla pod 10‰. Patˇr´ı sem ˇrada rozvojov´ ych zem´ı (nˇekter´e africk´e a latinskoamerick´e). Tato u ´roveˇ n vede k velk´emu populaˇcn´ımu r˚ ustu, totiˇz zdvojn´asoben´ı celkov´eho poˇctu obyvatelstva by pˇri setrv´avaj´ıc´ım 2,5‰pˇrirozen´em pˇr´ır˚ ustku doˇslo za 28 let. V ekonomicky vyspˇel´ ych zem´ıch se hodnota hmpp pohybuje obvykle pod ˇ edsko, 10‰, v mnoha evropsk´ ych zem´ıch je v souˇcasnosti dokonce z´aporn´ y (SRN, Sv´ ˇ Mad’arsko, CR, b´ yval´e zemˇe Sovˇetsk´eho Svazu). Celkovˇe jako ukazatel je m´alo vhodn´ y (rozd´ıl dvou hrub´ ych mˇer).
´ CHARAKTERISTIKY PRIROZEN ˇ ´ REPRODUKCE 10.1. JEDNODUCHE E
213
Obr´azek 10.4: V´ yvoj celkov´eho pˇr´ır˚ ustku a jeho sloˇzek 1950 –,2008 – ˇcesk´a populace
(zdroj: www.czso.cz)
ˇ a republika i Slovensko patˇr´ı v posledn´ıch letech mezi st´aty s n´ızk´ Cesk´ ymi pˇr´ır˚ ustky. I pˇresto vˇsak oba st´aty, spolu se Slovinskem, pˇredstavuj´ı jedin´e zemˇe b´ yval´eho ˇ v´ ychodn´ıho bloku s pˇr´ır˚ ustekm obyvatelstva. Cesk´a republika se dokonce um´ıstila v letech 2007 a 2008 na ˇsest´em poˇrad´ı v r´amci zem´ı EU s nejvˇetˇs´ım pˇr´ır˚ ustkem, kter´ y zaznamenala zejm´ena d´ıky migraˇcn´ım pˇr´ır˚ ustk˚ um (Vaˇ no, 2009). Na poklesu poˇctu obyvatel postkomunistick´ ych zem´ı se podepisuje zejm´ena pˇrirozen´ yu ´bytek. Nejvˇetˇs´ı propad pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku zaznamenalo Bulharsko, na poklesu poˇctu obyvatel Litvy a Lotyˇsska se pod´ıl´ı i migrace. K zem´ım s poklesem poˇctu obyvatel se zaˇradilo i Nˇemecko, kde nestaˇcily migraˇcn´ı zisky vykompenzovat pˇrirozen´ y u ´bytek obyvatelstva. Na opaˇcn´e stranˇe spektra, tj. na stranˇe zem´ı s celkov´ ym pˇr´ır˚ ustkem najdeme Irsko, Lucembursko a Kypr. Podle u ´daj˚ u z roku 2008 mˇelo Irsko nejen nejvyˇsˇs´ı pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek v r´amci zem´ı EU, ale i nejvyˇsˇs´ı migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustky. Lucembursko a Kypr zaznamen´avaj´ı r˚ ust poˇctu obyvatelstva zejm´ena d´ıky migraci, ale i u nich se na celkov´em pˇr´ır˚ ustku pod´ıl´ı pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek zhruba jednou tˇretinou. Metodick´ a pozn´ amka: Jako pom˚ ucka pro zn´azornˇen´ı z´akladn´ıch demografick´ ych ukazatel˚ u r˚ uzn´ ych u ´zem´ı (napˇr. st´at˚ u) se pouˇz´ıv´a tzv. Witthauer˚ uv diagram, jehoˇz uk´azku nalezneme v obr´azku 10.8. Jej´ım autorem je nˇemeck´ y demograf Kurt Witthauer. Zn´azornˇen´ım ukazatel˚ u je umoˇznˇeno jejich rychl´e porovn´an´ı. Z´akladn´ı souˇradnice grafu, kter´e zobrazuj´ı porodnost a u ´mrtnost, doplˇ nuje tˇret´ı rozmˇer, pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek. Plocha grafu je rozdˇelena liniemi, kter´e zobrazuj´ı dvˇe charakteristick´e u ´rovnˇe porodnosti (25‰) a u ´mrtnosti (15‰) a rozdˇeluj´ı tak graf
´ CHARAKTERISTIKY REPRODUKCE KAPITOLA 10. CELKOVE
214
Obr´azek 10.5: V´ yvoj celkov´eho pˇr´ır˚ ustku a jeho sloˇzek 1950 – 2008 – slovensk´a populace 70 000
!"#$%&'()*+,-.!# 60 000 ()/+$0!1&'()*+,-.!# 2/3+451*'-4"6$ 50 000
40 000
30 000
./-7' 20 000
10 000
0 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
-10 000
-20 000
(zdroj: portal.statistics.sk)
1995
2000
2005
´ CHARAKTERISTIKY PRIROZEN ˇ ´ REPRODUKCE 10.1. JEDNODUCHE E
215
Obr´azek 10.6: Celkov´ y pˇr´ır˚ ustek v zem´ıch EU – odhady pro rok 2009 !"#$%&'!(%)*+,-./ -%01'!234," .*%34$4*) %56%- odhad 2009 20
15
10
5 (‰) 0
-5
-10
(zdroj: Data in focus 47/2009: First demographic estimates for 2009)
na ˇctyˇri ˇc´asti (kvadranty). Do nich spadaj´ıc´ı populace maj´ı charakteristick´e kombinace obou populaˇcn´ıch proces˚ u a z nich plynouc´ıho pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku. Prvn´ı kvadrant reprezentuje nejstarˇs´ı v´ yvojov´e st´adium. V souˇcasnosti se poˇcet st´at˚ u, jeˇz se vyznaˇcuj´ı vysok´ ymi porodnostmi i u ´mrtnostmi, st´ale zmenˇsuje. Postupn´ ym v´ yvojem se v tˇechto populac´ıch nejdˇr´ıve sniˇzuje u ´mrtnost obyvatelstva a pˇresouvaj´ı se do druh´e skupiny. Ve druh´e v´ yvojov´e f´azi (druh´ y kvadrant) zaznamen´avaj´ı populace nejrychlejˇs´ı kvantitativn´ı rozvoj. Pozdˇejˇs´ı pokles porodnosti znamen´a pˇresun do tˇret´ı skupiny. Ve tˇret´ım kvadrantu se celkovˇe sniˇzuje pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek obyvatelstva a do popˇred´ı se dost´avaj´ı zmˇeny struktur´aln´ıch ukazatel˚ u. V souˇcasn´e dobˇe se v t´eto skupinˇe nach´az´ı vˇetˇsina u ´zem´ı a st´at˚ u svˇeta. V´ yvoj pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku prob´ıh´a plynule (rychlost zmˇen je r˚ uzn´a), mezi jednotliv´ ymi skupinami zem´ı neexistuj´ı ostr´e hranice, sp´ıˇse lze pozorovat pˇrechodn´a st´adia. K jednoduch´ ym ukazatel˚ um pˇrirozen´e reprodukce patˇr´ı tak´e vit´aln´ı index (vi), definovan´ y jako poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych na 100 zemˇrel´ ych za sledovan´e ˇcasov´e obdob´ı:
vit =
Ntˇzivˇe · 100. Mt
(10.5)
´ CHARAKTERISTIKY REPRODUKCE KAPITOLA 10. CELKOVE
216
Obr´azek 10.7: Pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek a migraˇcn´ı saldo v zem´ıch EU – odhady pro rok 2009 15 Lucembursko
10
Slovinsko
Itálie
Švédsko Dánsko
5
Belgie
Malta
Velká Británie Francie Portugalsko Finsko Nizozemí Kypr Polsko "#$%&'()* 0 +! !,-,%()* Estonsko Bulharsko -3 -1 1 3 5 .&-/0)* Litva !$)*,()*
1$2$3()*
!
-5
Lotyšsko
(‰) 7
9
11
-5
Irsko -10
-15
(‰)
(zdroj: Data in focus 47/2009: First demographic estimates for 2009)
Obr´azek 10.8: Witthauer˚ uv diagram
(zdroj: http://cs.wikipedia.org)
´ POPULACN ˇ ´I REPRODUKCE 10.2. M´IRY CELKOVE
217
Tabulka 10.1: Celkov´e charakteristiky reprodukce ˇcesk´e a slovensk´e populace 2001 – 2008 rok
2001
hmpp mms CP RN vi hmpp mms CP RN vi
10.2
2002
2003 2004 2005 2006 2007 ˇ a republika Cesk´ -1,7 -1,5 -1,7 -0,9 -0,6 0,1 1,0 -0,8 1,2 2,5 1,8 3,5 3,4 8,1 -2,5 -0,3 0,8 0,9 3,0 3,5 9,1 0,55 0,56 0,57 0,59 0,62 0,64 0,70 84,2 85,7 84,2 91,1 94,7 101,3 109,6 Slovensk´a republika -0,2 -0,1 -0,1 0,4 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 0,6 0,7 1,3 0,0 0,0 0,2 0,9 0,8 0,8 1,4 0,57 0,57 0,58 0,60 0,60 0,60 0,61 98,4 98,7 99,0 103,7 101,8 101,1 101,1 (zdroj: www.czso.cz; portal.statistics.sk)
2008 1,4 6,9 8,3 0,72 113,9 0,8 1,3 2,1 0,64 107,9
M´ıry celkov´ e populaˇ cn´ı reprodukce
V re´aln´e populaci prob´ıh´a neust´al´ y proces obnovy, kter´e ho se z´ uˇcastn´ı okolo 100 generac´ı. Kaˇzd´ y rok se objev´ı nov´a generace jako v´ ysledek plodivosti rodiv´eho kontingentu ˇzen, zat´ımco vˇzdy existuj´ıc´ı generace jsou zmenˇsov´any vˇetˇs´ı nebo menˇs´ı intenzitou u ´mrtnosti. Jedna z nich vˇzdy kaˇzd´ y rok v pr˚ umˇeru zanikne. V kapitole t´ ykaj´ıc´ı se plodnosti jsme se sezn´amili s hrubou m´ırou reprodukce (poˇcet ˇzivˇe narozen´ ych d´ıvek 1 ˇzenˇe za neexistence u ´mrtnosti v reprodukˇcn´ım obdob´ı). Vezmeme-li nyn´ı do u ´vahy i u ´mrtnost ˇzen, dojdeme k ˇcist´e m´ıˇre reprodukce (RN ). Ud´av´a, kolik dˇevˇcat se narod´ı 1 ˇzenˇe a kolik z nich se doˇzije vˇeku sv´e matky v dobˇe porodu. RN =
49 ∑ x=15
fxz ·lxz , kde L−xz je pravdˇepodobnost pˇreˇzit´ı (poˇcet pˇreˇz´ıvaj´ıc´ıch ve vˇeku
x) a fxz je m´ıra plodnosti podle vˇeku1 . ˇ ˇ pro rok 1970 – Cistou m´ıru reprodukce vyjadˇrujeme na 1 ˇzenu. Napˇr´ıklad RN v CR 71 ˇcinila 0,924, tj. v pˇr´ıˇst´ı generaci pˇri zachov´an´ı ˇr´adu rozen´ı a vym´ır´an´ı let 1970 – 71 by nebyl zajiˇstˇen stejn´ y poˇcet matek – byl by o 7,6 % niˇzˇs´ı. Prost´a reprodukce je zachov´ana pˇri Rn = 1. Ukazatel RN je vhodn´ y pro mezin´arodn´ı srovn´an´ı (k dispozici jsou vˇsak vˇetˇsinou jen data za demograficky vyspˇel´e zemˇe). Mus´ıme b´ yt vˇsak opatrn´ı pˇri odhadech do budoucna, nebot’ v jednotliv´ ych letech doch´az´ı u t´eto m´ıry ke znaˇcn´ ym ˇ a m´ıra reprodukce je pˇredevˇs´ım charakterizov´ana ˇr´adem rozen´ı a vym´ıv´ ykyv˚ um. Cist´ r´an´ı dan´eho roku a teprve pˇri longitudin´aln´ım v´ ypoˇctu vyjadˇruje, do jak´e m´ıry dan´a 1 Pozn.: Je-li , takˇze tabulkov´ a funkce ˇzij´ıc´ıch = pravdˇepodobnost pˇreˇzit´ı od narozen´ı do dokonˇcen´eho vˇeku x.
218
´ CHARAKTERISTIKY REPRODUKCE KAPITOLA 10. CELKOVE
generace zajistila svoji reprodukci. V´ yvoj ˇcist´e m´ıry reprodukce ˇcesk´e populace v obdob´ı 1920 – 2008 n´azornˇe ukazuje graf na obr´azku 10.9 a slovensk´e populace v obdob´ı 1950 – 2006 obr´azek 10.10. ˇ a m´ıra reprodukce ˇcesk´e populace 1950 – 2008 Obr´azek 10.9: Cist´
(zdroj:www.czso.cz)
ˇ a m´ıra reprodukce je tedy vyj´adˇren´ım ˇr´adu narozen´ı a vym´ır´an´ı dan´e populace. Cist´ Populace vystaven´a nemˇenn´ ym reprodukˇcn´ım proces˚ um (Lotk˚ uv z´ akon latence – tj. st´al´a u ´roveˇ n i rozloˇzen´ı podle vˇeku jak u ´mrtnosti, tak plodnosti) smˇeˇruje ke stabiln´ımu stavu, kter´ y nez´avis´ı na v´ ychoz´ı vˇekov´e struktuˇre, ale pouze na dan´em ˇr´adu rozen´ı a vym´ır´an´ı. Takov´a populace m´a stabiln´ı pˇr´ır˚ ustek (´ ubytek), kter´ y naz´ yv´ame vnitˇrn´ı m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku – r (Lotkova m´ıra) a existuje pˇribliˇzn´ y vztah: . RN = 1 + mr ,
kde m = pr˚ umˇern´ y vˇek matek.
(10.6)
´ POPULACN ˇ ´I REPRODUKCE 10.2. M´IRY CELKOVE
ˇ a m´ıra reprodukce slovensk´e populace 1950 – 2006 Obr´azek 10.10: Cist´
(zdroj: portal.statistics.sk)
219
Kapitola 11
Demografick´ e progn´ ozy a projekcie ´ Ulohou demografie okrem anal´ yzy s´ uˇcasn´eho stavu popul´acie je robit’ tieˇz odhady v´ yvoja popul´acie v nasleduj´ ucich rokoch. Pri vedeckom predpovedan´ı bud´ ucnosti sa ˇcasto pouˇz´ıvaj´ u pojmy ako prognostick´a ˇcinnost’, prognostika, progn´ozovanie a progn´oza. Benˇco (2001) definuje prognostick´ u ˇcinnost’ ako s´ uhrn vˇsetk´ ych ˇcinnost´ı v oblasti te´orie aj praxe zameran´ ych na v´ yskum bud´ ucnosti. Samotn´ u prognostiku ch´ape ako te´oriu progn´ozovania a progn´ozovanie povaˇzuje za praktick´ u ˇcinnost’. Progn´oza je potom v´ ysledkom prognostickej ˇcinnosti. Pri predpovedan´ı v´ yvoja a stavu popul´acie sa ˇcasto pouˇz´ıvaj´ u pojmy populaˇcn´ y alebo demografick´ y v´ yvoj. Vel’mi ˇcasto sa zamieˇ naj´ u aj pojmy progn´oza a projekcia. V dostupnej literat´ ure prevaˇzuje n´azor, ˇze progn´oza je ˇspeci´alnou kateg´oriou projekci´ı. Stret´avame sa vˇsak aj s ojedinel´ ym ˇ n´azorom zarad’uj´ ucim projekcie medzi progn´ozy (Sulc, 1976). Ak´ y je teda z´ asadn´ y rozdiel medzi projekciou a progn´ ozou? Populaˇcn´e projekcie s´ u vˇzdy ”pravdiv´e, spr´avne”, jedin´ ym zdrojom ch´ yb s´ u form´alno - matematick´e chyby pri v´ ypoˇctoch (Smith et.al., 2001). Mˆoˇzu posl´ uˇzit’ ako varovn´e projekcie, ktor´e modeluj´ u bud´ uci v´ yvoj napr´ıklad na z´aklade s´ uˇcasnej u ´rovne pˆorodnosti, u ´mrtnosti a d’alˇs´ıch procesov iba na z´aklade jednoduchej extrapol´acie s´ uˇcasn´eho v´ yvoja. Progn´oza (forecast) je na rozdiel od projekcie nepodmienen´a. Prognostik pod´ava zo svojho hl’adiska ˇco najspol’ahlivejˇs´ı a najhodnovernejˇs´ı predpoklad bud´ uceho populaˇcn´eho v´ yvoja. Zajtra mˆoˇze mat’ uˇz n´azor odliˇsn´ y, ale dnes jeho progn´oza reflektuje, ˇco v s´ uˇcasnosti povaˇzuje za najpravdepodobnejˇsiu podobu bud´ uceho v´ yvoja (Keilman, 1990). Autor progn´ozy teda nestanovuje ˇziadne striktn´e podmienky, ktor´e mus´ı progn´oza reflektovat’ z hl’adiska bud´ uceho v´ yvoja geografickej sf´ery, k´ ym v projekcii ich mˆoˇze stanovit’ l’ubovol’n´ y poˇcet. Neznamen´a to vˇsak, ˇze pri progn´oze z urˇcit´ ych intern´ ych predpokladov prognostik nevych´adza. V z´asade teda progn´oza je podmnoˇzinou projekcie. In´ ymi slovami, vˇsetky progn´ozy s´ u projekcie, ale nie vˇsetky projekcie s´ u progn´ozy (Pittenger, 1976). Podstatn´ y je principi´alny rozdiel v tvorbe hypot´ez. 220
´ ´ 11.1. DRUHY DEMOGRAFICKYCH PROGNOZ
221
Demografick´ e progn´ ozy s´ u podloˇzen´e u ´sudky o bud´ ucom demografickom v´ yvoji, ktor´e odhaduj´ u vel’kost’ a ˇstrukt´ uru popul´acie. Kvalitat´ıvny odhad vych´adza z u ´dajov o minulom a s´ uˇcasnom stave vel’kosti a ˇstrukt´ ury popul´acie, hoci bud´ uci v´ yvoj nie je determinovan´ y len t´ ymto stavom. Pri predpovedan´ı bud´ uceho v´ yvoja s´ u vyuˇz´ıvan´e rˆozne techniky, ktor´e bud´ u struˇcne pop´ısan´e v d’alˇsej ˇcasti textu. Okrem toho predpovedanie spr´avania l’ud´ı v oblasti reprodukcie prin´aˇsa so sebou urˇcit´ u d´avku neistoty, ktor´a narast´a s d´lˇzkou horizontu progn´ozy. Z toho dˆovodu sa robia progn´ozy vo viacer´ ych variantoch. Infostat inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky (V´ yskumn´e demografick´e centrum) v SR vypracovalo progn´ozy populaˇcn´eho v´ yvoja do roku 2050 v ˆosmych variantoch. Tak´ ymto spˆosobom je moˇzn´e prezentovat’ viac pravdepodobnostn´ ych alternat´ıv v´ yvoja stavu popul´acie. Demografick´e progn´ozy pozost´avaj´ u z dvoch krokov: 1. formul´acia hypot´ez bud´ uceho v´ yvoja reprodukcie obyvatel’stva, 2. metodol´ogia v´ ypoˇctu.
11.1
Druhy demografick´ ych progn´ oz
1. podl’a stupˇ na region´alnej podrobnosti na • celosvetov´e, • celoˇst´atne, • region´alne (napr. okresy, mest´a), • mestsk´e, 2. podl’a obdobia, na ktor´e s´ u poˇc´ıtan´e na: • kr´atkodob´e (do 10 rokov), • strednodob´e (10 - 25 rokov), • dlhodob´e (25 a viac rokov), 3. podl’a pouˇzitej met´ody v´ ypoˇctu: • extrapol´acia1 celkov´eho poˇctu obyvatel’stva doplnen´a odhadom vekovej ˇstrukt´ ury. Extrapol´acia celkov´eho poˇctu sa rob´ı len v´ ynimoˇcne a to pre popul´aciu sveta, • komponentn´a met´oda bez migr´acie, • komponentn´a met´oda s migr´aciou, • viacstavov´a met´oda. 1
acia celkov´eho poˇctu sa rob´ı len v´ ynimoˇcne a to pre popul´ aciu sveta. Extrapol´
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
222
Ktor´ u met´ odu pri progn´ ozovan´ı pouˇ zit’? To, ktor´ u met´odu pouˇzijeme, je podmienen´e t´ ymito okolnost’ami: vzdialenost’ horizontu progn´ozy (to znamen´a fin´alny rok, do ktor´eho progn´ozu rob´ıme), vel’kost’ popul´acie, dostupnost’ potrebn´ ych u ´dajov. Vo vˇseobecnosti prevl´ada n´azor, ˇze extrapol´ acia sa pouˇz´ıva pri vel’kej popul´acii a vel’kej vzdialenosti horizontu. Komponentn´ a met´ oda sa vyuˇz´ıva pri mal´ ych popul´aci´ach (ˇst´aty, kraje, okresy) a malej vzdialenosti horizontu, ciel’ov´eho roka. Met´oda sa pouˇz´ıva vˇzdy, ked’ potrebujeme poznat’ odhad ˇstrukt´ ury bud´ ucej popul´acie. Tento postup je korektnejˇs´ı ako pri extrapol´acii, vyuˇz´ıva viac inform´aci´ı. Okrem spom´ınan´ ych met´od je zn´ama aj met´oda, ktor´a je relat´ıvne nov´a - met´ oda viacstavov´ eho pr´ıstupu. V praxi je menej vyuˇz´ıvan´a, pretoˇze kladie znaˇcn´e n´aroky na u ´dajov´ u z´akladˇ nu. Zatial’ ˇco komponentn´a met´oda rozozn´ava len jedin´ y stav - ˇziv´ y a sk´ uma prechody do tohto stavu (narodenie) a v´ ystup z neho (´ umrtie), viacstavov´ y pr´ıstup prip´ uˇst’a viac stavov, napr. ˇzenat´ y/ vydat´a, nezamestnan´ y, ˇzij´ uci v nejakom regi´one a pod. Princ´ıp je podobn´ y ako pri komponentnej met´ode, len moˇznost´ı prechodu medzi stavmi v´ yrazne pribudne a s t´ ym prib´ uda aj objem potrebn´ ych u ´dajov (napr. odhad bud´ ucej ˇstrukt´ ury popul´acie podl’a rodinn´eho stavu, ekonomickej aktivity, geografick´eho rozmiestnenia a pod.)
11.1.1
Extrapol´ acia celkov´ eho poˇ ctu
Form´alne je moˇzn´e zap´ısat’ rovnicu S(t) = f (t),
(11.1)
kde S(t) je popul´acia v ˇcase t, f (t) je nejak´a vhodn´a“ funkcia ˇcasu. Predpokladajme, ” ˇze vel’kost’ popul´acie sa riadi nejak´ ym pr´ırodn´ ym z´akonom“, ktor´ y je pop´ısan´ y funk” ciou f . Pre vel’mi kr´atke obdobie (1-2 roky) je moˇzn´e teoretick´ u“ (nezn´amu) funkciu ” nahradit’ line´ arnou funkciou. Pre dlhˇsie obdobie je moˇzn´e funkciu nahradit’ exponenci´ alnou funkciou, ktor´a vych´adza z teoretick´ ych u ´vah o stabilnej popul´acii. Po nie pr´ıliˇs dlhej dobe ale zaˇcne tak´ato popul´acia nesmierne r´ ychlo r´ast’ (resp. ub´ udat’), ˇco poskytuje nezmyseln´e hodnoty. Je moˇzn´e robit’ progn´ozu aj pomocou S-krivky, najˇcastejˇsie logistickej krivky. Odhad parametrov logistickej krivky nie je teoreticky jednoduch´a z´aleˇzitost’.
11.1.2
Komponentn´ a met´ oda
T´ato met´oda v´ ypoˇctu reprodukcie popul´acie uvaˇzuje s troma zloˇzkami (komponentami): • u ´mrtnost’, • pˆorodnost’,
´ ´ 11.1. DRUHY DEMOGRAFICKYCH PROGNOZ
223
• migr´acia (mˆoˇzeme ju zanedbat’, v tom pr´ıpade sa jedn´a o komponentn´ u met´odu bez migr´acie). Komponentn´ a met´ oda bez migr´ acie Pri progn´ozovan´ı u ´mrtnosti a plodnosti vych´adzame z existuj´ ucej demografickej ˇstrukt´ ury. Na z´aklade zn´amej vekovej a pohlavnej ˇstrukt´ ury popul´acie v urˇcitom okamˇziku a predpokladov o bud´ ucom v´ yvoji u ´mrtnosti a plodnosti je moˇzn´e robit’ progn´ozy obyvatel’stva, t.j. odhad v´ yvoja demografick´eho zloˇzenia popul´acie v nasleduj´ ucich rokoch. Okamˇzik zaˇciatku progn´ozy (obyˇcajne zaˇciatok, resp. koniec roka 31. 12., resp. 1. 1., resp. 30. 6. alebo 1. 7.) sa naz´ yva prah projekcie (progn´ozy). ˇ sa stane s popul´ Co aciou po jednom roku? Uvaˇzujme s popul´aciou podl’a jednoroˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın. Vˇsetky vekov´e skupiny sa v priebehu roku posun´ u do vyˇsˇsej vekovej kateg´orie (z 0-roˇcn´ ych sa stan´ u 1-roˇcn´ı, z 1-roˇcn´ ych 2-roˇcn´ı atd’.) aˇz (ω − 1). ω je vek, ktor´eho sa nikto nedoˇzije. Nie vˇsetci 0-roˇcn´ı sa vˇsak doˇzij´ u 1. roku - niektor´ı zomr´ u, preto kaˇzd´ u skupinu mus´ıme vyn´asobit’ nejak´ ym koeficientom < 1, ktor´ y zodpoved´a u ´mrtnosti a vyjadruje ˇsancu, ˇze x-roˇcn´ y preˇzije cel´ y rok. Tento koeficient naz´ yvame projekˇ cn´ y koeficient Pt,x St+1,x+1 = St,x · Pt,x ,
(11.2)
kde x je vek x = 0, 1, . . . , ω − 1, St,x je poˇcet x-roˇcn´ ych l’ud´ı v popul´acii v ˇcase t. Pt,x je pravdepodobnost’, ˇze n´ahodne vybran´ y x-roˇcn´ y ˇclovek v ˇcase t preˇzije jednoroˇcn´ y ˇcasov´ y interval (v ˇcase t + 1 sa doˇzije x + 1 dokonˇcen´ ych rokov). Nakol’ko v¨aˇcˇsinou s´ uu ´daje o ˇstrukt´ ure popul´acie evidovan´e v p¨at’roˇcn´ ych vekov´ ych skupin´ach, uvedieme aj vzt’ahy na v´ ypoˇcet pre 5-roˇcn´e vekov´e skupiny: 5 St+5,x+5
=5 St,x ·5,5 Pt,x
(11.3)
Projekˇ cn´ e koeficienty Predpokladajme stacion´arnu popul´aciu. Ak m´ame vypoˇc´ıtan´e u ´mrtnostn´e tabul’ky pre rok t a predpoklad´ame, ˇze u ´mrtnost’ v d’alˇsom roku sa nemen´ı, dostaneme projekˇcn´ y koeficient pre dan´e pohlavie nasledovne Pt,x =
Lt,x+1 Lt,x
(11.4)
kde x je vek x = 0, 1, . . . , ω − 1, Lt,x s´ u poˇcty x roˇcn´ ych ˇzij´ ucich v ˇcase t, Lt,x+1 s´ u poˇcty x + 1 roˇcn´ ych ˇzij´ ucich v ˇcase t, 5,5 Pt,x
=
5 Lt,x+5 5 Lt,x
(11.5)
Projekˇcn´ y koeficient pre vek 0 m´a tvar Pt,0 =
Lt,1 Lt,0 + Lt,1
(11.6)
224
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE 5,5 Pt,0
=
5 Lt,1
Lt,0 +4 Lt,1
(11.7)
Teoreticky nie je probl´em vypoˇc´ıtat’ progn´ozy na l’ubovol’n´e obdobie. S rast´ ucou ´ dlˇzkou progn´ozy vˇsak spol’ahlivost’ v´ ysledkov kles´a, pretoˇze sa jedn´a o odhady poˇctu l’ud´ı za predpokladu nemennej plodnosti, u ´mrtnosti, pr´ıpadne migr´acie (pri zanedban´ı migr´acie sa predpoklad´a, ˇze bude zanedbatel’n´a po cel´e progn´ozovan´e obdobie). Nepresnosti odhadu sa s d´lˇzkou horizontu kumuluj´ u. Odhad poˇ ctu naroden´ ych Poˇcet naroden´ ych vypoˇc´ıtame ako aritmetick´ y priemer ˇzivonaroden´ ych x-roˇcn´ ym ˇzen´am za vˇsetky roky ich reprodukˇcn´eho obdobia (vˇseobecne od α do β − 1, t.j. 15-49 rokov) v ˇcase t a ˇzivonaroden´ ych x-roˇcn´ ym ˇzen´am za vˇsetky roky ich reprodukˇcn´eho obdobia v ˇcase t + 1 vyn´asoben´ y ˇspecifick´ ymi fertilitami ft,x (s´ uˇcin doby expoz´ıcie odhadnut´ y stredn´ ym stavom a ˇspecifickej miery plodnosti) ˇ ˇ 49 Z Z ∑ St,x + St+1,x Nt = · ft,x 2
(11.8)
x=15
5 Nt
=5·
49 ∑ x=15(5)
ˇ Z 5 St,x
ˇ
Z +5 St+5,x ·5,5 ft,x 2
(11.9)
Projekciu rob´ıme zvl´aˇst’ pre dievˇcat´a a zvl´aˇst’ pre chlapcov. Poˇcet ˇzivonaroden´ ych dievˇcat, resp. chlapcov sa potom vypoˇc´ıta podl’a vzt’ahov Ntd = Nt
Ntch = (1 − δ)Nt ,
(11.10)
kde d s´ u dievˇcat´a, ch s´ u chlapci, δ je podiel dievˇcat medzi ˇzivonaroden´ ymi (pre slovensk´ u popul´aciu je to hodnota 0,486, pre ˇcesk´ u popul´aciu 0,485). Poˇcet 0 aˇz 4-roˇcn´ ych (dievˇcat´a, resp. chlapcov) na zaˇciatku roku t + 5 odhadneme pomocou vzorca (11.11) 5 St+5,0 =5 Nt ·5,5 Pt,∗ , kde 5,5 Pt,∗ je projekˇcn´ y koeficient, pravdepodobnost’, ˇze sa osoba naroden´a v rokoch t aˇz t + 4 doˇzije zaˇciatku roku t + 5. Progn´oza v´ yvoja popul´acie sa vel’mi ˇcasto rob´ı v niekol’k´ ych variantoch, najˇcastejˇsie: • optimistick´ y variant, • stredn´ y variant, • pesimistick´ y variant.
´ ´ 11.1. DRUHY DEMOGRAFICKYCH PROGNOZ
225
Komponentn´ a met´ oda s migr´ aciou T´ato met´oda zah´rn ˇa i progn´ozu imigr´acie a emigr´acie - nie vo forme ˇspecifick´ ych mier, ale absol´ utnych ˇc´ısiel (poˇcet migrantov podl’a vekov´ ych skup´ın). Progn´ozy zah´rn ˇaj´ uce v sebe aj zloˇzku migr´acie sa zaˇcali objavovat’ aˇz v 60-tych rokoch minul´eho storoˇcia, zatial’ ˇco progn´ozy bez zohl’adnenia migr´acie maj´ u dlhˇsiu trad´ıciu (v roku 1937 pr´aˇ cou M. Weiricha Pravdepodobn´e vekov´e rozvrstvenie obyvatel’stva v Ceskoslovensku ” v roku 1960“). Infostat - inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky (V´ yskumn´e demografick´e centrum) v SR vypracovalo touto met´odou 5 variantov progn´oz: vel’mi n´ızky, n´ızky stredn´ y, vysok´ y a vel’mi vysok´ y, priˇcom najpravdepodobnejˇs´ı v´ yvoj pˆorodnosti, u ´mrtnosti a migr´acie zh´rn ˇa v sebe stredn´ y variant. Je to scen´ar so zastaven´ım poklesu pˆorodnosti a jej postupn´ ym n´arastom na hodnoty zo zaˇciatku 90. rokov minul´eho storoˇcia, postupn´ ym poklesom u ´mrtnosti (do roku 2050 n´arast strednej d´lˇzky ˇzivota pri naroden´ı na hodnoty, ktor´e v s´ uˇcasnosti dosahuj´ u najvyspelejˇsie krajiny sveta) a postupn´ ym n´arastom migraˇcn´eho salda aˇz na hodnotu 5000 osˆob roˇcne2 . Predpokladan´ y populaˇcn´ y v´ yvoj mˆoˇzu vˇsak ovplyvnit’ udalosti a zmeny trendov, ktor´e do progn´oz v s´ uˇcasnosti nie sme schopn´ı zahrn´ ut’, pretoˇze ich nepredpoklad´ame, ani neoˇcak´avame. Najv¨aˇcˇsie probl´emy pri uvedenej met´ode vypl´ yvaj´ u z toho, ˇze migr´aciu ovplyvn ˇuj´ u nedemografick´e faktory. V´ yvoj migr´acie na Slovensku je vo vel’kej miere z´avisl´ y od priebehu integraˇcn´ ych procesov a od migraˇcnej situ´acie v Eur´ope. St’ahovanie obyvatel’ov z menej vyspel´ ych kraj´ın do vyspelejˇs´ıch je celosvetov´ y trend, ktor´ y pocit’uje aj Slovensko, hoci niekedy len ako tranzitn´a krajina.
11.1.3
Viacstavov´ e (odvoden´ e) progn´ ozy - skeletov´ e progn´ ozy
Odvoden´e progn´ozy vych´adzaj´ u z progn´ozy podl’a pohlavia a veku, ktor´e s´ u z´ıskan´e komponentnou met´odou. Vyuˇz´ıvaj´ u ich ako skelet, na ktor´ y aplikuj´ u pr´ısluˇsn´e koeficienty, progn´ozy ˇcohokol’vek, ˇco z´avis´ı od pohlavia a veku v z´avislosti od potrieb praxe: • progn´oza poˇctu manˇzelstiev, • progn´ozy zat’aˇzenia zdravotnej siete, • progn´oza ˇskolsk´ ych kontingentov, • progn´oza ekonomicky akt´ıvnych, • progn´oza poprodukt´ıvnej popul´acie (dˆochodkov´e zabezpeˇcenie), • progn´oza poˇctu invalidn´ ych l’ud´ı a pod. V´ yznam progn´ozovania poˇctu a zloˇzenia popul´aci´ı je obrovsk´ y. Je potrebn´e pripomen´ ut’, ˇze dˆosledky predpokladan´eho negat´ıvneho v´ yvoja sa mˆoˇzu prejavit’ v rˆoznych 2
http://www.infostat.sk/vdc/pdf/prognoza2050vdc2.pdf
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
226
oblastiach spoloˇcensk´eho ˇzivota, v ekonomike (´ ubytky potenci´alnych pracovn´ ych s´ıl), v soci´alnej oblasti (enormn´ y vzostup poˇctu dˆochodcov a n´arokov na zdravotn´ u starostlivost’ o star´ ych a to i po nutnom zv´ yˇsen´ı hornej hranice veku ekonomickej aktivity), v mentalite a v psychike celej spoloˇcnosti a i. Populaˇcn´e projekcie predpokladaj´ u tvorby modelov a predpovedanie bud´ uceho v´ yvoja ˇcasov´eho radu, zmeny vel’kosti popul´acie v ˇcase. Predpovede s´ u zaloˇzen´e na matematick´ ych modeloch a reˇspektuj´ u predpoklady t´ ychto modelov.
11.2
Matematick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu
s´ u krivky s explicitn´ ym matematick´ ym predpisom. Priebeh t´ ychto funkci´ı aproximuje (nahr´adza) s dostatoˇcnou presnost’ou priebeh skutoˇcnej vel’kosti popul´acie v ˇcase. Je moˇzn´e ich za urˇcit´ ych predpokladov pouˇzit’ na konˇstrukciu predpovede bud´ ucich hodnˆot poˇctu l’ud´ı, u ´lohou je n´ajst’ vhodn´ y model (funkciu). Hoci ide o deterministick´e modely, skutoˇcn´ y numerick´ y tvar t´ ychto modelov sa ˇcasto hl’ad´a pomocou ˇstatistick´ ych met´od. Pomocou pr´ısluˇsn´ ych postupov sa rob´ı ˇstatistick´ y odhad parametrov t´ ychto modeloch. Rozdelenie matematick´ ych modelov 1. bez vyuˇzitia vekovej ˇstrukt´ ury, 2. s vyuˇzit´ım vekovej ˇstrukt´ ury.
11.2.1
Matematick´ e modely bez vyuˇ zitia vekovej ˇ strukt´ ury (deterministick´ e modely)
Geometrick´ y rast (1800 Malthus) Predpokladajme, ˇze pomer dvoch po sebe id´ ucich vel’kost´ı popul´acie zost´ava v ˇcase ˇ nemenn´ y (konˇstantn´ y). Dalej oznaˇcme St ako vel’kost’ uvaˇzovanej popul´acie v ˇcase t. Potom pre l’ubovol’n´e t plat´ı: St+1 = 1 + r, (11.12) St - alebo ekvivalentne: St+1 − St r= , (11.13) St kde r je konˇstanta, naz´ yva sa miera pr´ırastku – (pr´ırastkovost’), v demografii sa pre jej v´ ypoˇcet pouˇz´ıva vzorec 11.13, St je stredn´ y stav obyvatel’stva. V ˇcitateli ak sa jedn´a o absol´ utny rozdiel vel’kosti popul´acie vr´atane migr´acie, hovor´ıme o miere celkov´eho pr´ırastku, ak nezohl’adˇ nujeme migr´aciu a berieme do u ´vahy len absol´ utne poˇcty naroden´ ych a zomret´ ych, hovor´ıme o miere prirodzen´eho pr´ırastku r, ktor´a mˆoˇze nadob´ udat’ hodnoty z intervalu ⟨−1, 1⟩:
´ MODELY POPULACN ˇ EHO ´ 11.2. MATEMATICKE RASTU
227
Tabulka 11.1: Stredn´ y stav obyvatel’stva v Slovenskej republike (SR) a krajoch SR – 2005 – 2008 Rok 2005 2006 2007 2008
SR 5 383 521 5 386 353 5 389 619 5 393 201
BA 600 169 600 530 600 894 601 202
TT 552 330 552 785 553 210 553 602 (zdroj:
TN NR 601 626 708 022 600 960 707 115 600 330 706 196 599 726 705 264 portal.statistics.sk)
ZA 696 514 697 731 698 996 700 294
BB 659 097 658 760 658 449 658 161
PO 802 552 805 673 808 916 812 196
KE 774 142 776 163 778 192 780 242
Vysvetlivky: BA - Bratislavsk´ y kraj, TT - Trnavsk´ y kraj, TN - Trenˇciansky kraj, NR - Nitriansky kraj, ZA ˇ ´ - Zilinsk´ y kraj, BB - Banskobystrick´ y kraj, PO - Preˇsovsk´ y kraj, KE - Koˇsick´ y kraj, VUC Vyˇsˇs´ı u ´zemn´ y celok (kraj).
´ od roku 2005 do roku 2008 Tabulka 11.2: Miera prirodzen´eho pr´ırastku v SR a VUC miera pr´ırastku 2006 2007 2008 priemer
SR
BA
0,0005 0,0006 0,0007 0,0006
0,0006 0,0006 0,0005 0,0006
TT
TN
0,0008 0,0008 0,0007 0,0008 (zdroj:
NR
-0,0011 -0,0013 -0,0010 -0,0013 -0,0010 -0,0013 -0,0011 -0,0013 vlastn´e v´ ypoˇcty)
ZA
BB
PO
KE
0,0017 0,0018 0,0019 0,0018
-0,0005 -0,0005 -0,0004 -0,0005
0,0039 0,0040 0,0041 0,0040
0,0026 0,0026 0,0026 0,0026
• ak r < 0 ... pokles vel’kosti popul´acie, • ak r > 0 ... pr´ırastok vel’kosti popul´acie ˇ V Statistick´ ych roˇcenk´ach sa v¨aˇcˇsinou uv´adzaj´ u obe miery vzt’ahuj´ uce sa na konkr´etne roˇcn´e obdobie, v tom pr´ıpade sa pouˇz´ıva oznaˇcenie roˇcn´a miera celkov´eho pr´ırastku. Je nutn´e pripomen´ ut’, ˇze tieto miery sa v rˆoznych zdrojoch od seba l´ıˇsia a t’aˇzko sa porovn´avaj´ u. Z anal´ yzy v tabul’ke 11.2 (aj obr´azok 11.1) vypl´ yva, ˇze v Slovenskej republike v priebehu rokov 2005 aˇz 2008 doch´adzalo k vel’mi miernemu n´arastu sledovan´eho ukazovatel’a. V Trenˇcianskom, Nitrianskom a Banskobystrickom kraji je za cel´e sledovan´e obdobie u ´bytok obyvatel’stva, vo v¨aˇcˇsine krajov doch´adzalo k n´arastu, ˇco ovplyvnilo v´ yvoj v celej republike. - zo vzorca 11.12 vypl´ yva nasleduj´ uca krivka geometrick´eho rastu: St = S0 (1 + r)t
(11.14)
ˇ V Ceskej republike je situ´acia lepˇsia. Miera prirodzen´eho pr´ırastku v priebehu rokov 2005 aˇz 2008 st´ upala v´ yraznejˇsie ako v Slovenskej republike (tabul’ka 11.3, obr´a-
228
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Obr´azek 11.1: V´ yvoj miery prirodzen´eho pr´ırastku v SR
(zdroj: portal.statistics.sk, vlastn´e v´ ypoˇcty)
ˇ ˇ ˇ – Tabulka 11.3: Stredn´ y stav obyvatel’stva v Ceskej republike (CR) a krajoch CR 2005 – 2008 Rok 2005 2006 2007 2008 Rok 2005 2006 2007 2008
ˇ CR 10 234 092 10 266 646 10 322 689 10 429 692 HK 547 849 549 122 550 523 553 513
Praha 1 176 116 1 183 576 1 196 454 1 225 281 PA 505 553 506 808 508 921 513 703
ST 1 150 128 1 166 537 1 187 032 1 216 772 VY 510 000 511 114 512 555 514 387 (zdroj:
JH PL 626 766 550 371 628 831 552 898 631 387 557 313 634 614 566 080 JM OL 1 130 282 638 981 1 130 990 639 423 1 135 421 640 508 1 143 615 641 822 www.czso.cz)
KV 304 587 304 573 305 620 308 577 ZL 590 447 589 869 590 000 591 087
UL 822 977 823 193 825 523 834 283 MS 1 251 767 1 249 909 1 249 323 1 250 168
LB 428 268 429 803 432 109 435 790
Vysvetlivky: ST - Stˇredoˇcesk´ y kraj, JH - Juhoˇcesk´ y kraj, PL - Plzeˇ nsk´ y kraj, KV - Karlovarsk´ y kraj, UL - Usteck´ y kraj, LB - Libereck´ y kraj, HK - Kr´alovohradsk´ y kraj, PA - Parduick´ y kraj, VY - Vysoˇcina, JM - Juhomoravsk´ y kraj, OL - Olmouck´ y kraj, ZL - Zl´ınsky kraj, MS Moravskosliezsky kraj.
´ MODELY POPULACN ˇ EHO ´ 11.2. MATEMATICKE RASTU
229
ˇ a krajoch CR ˇ od roku 2005 do roku Tabulka 11.4: Miera prirodzen´eho pr´ırastku v CR 2008 miera pr´ırastku 2006 2007 2008 priemer miera pr´ırastku 2006 2007 2008 priemer
ˇ CR 0,0032 0,0055 0,0104 0,0063
Praha 0,0063 0,0109 0,0241 0,0138
HK 0,0023 0,0026 0,0054 0,0034
PA 0,0025 0,0042 0,0094 0,0053
ST 0,0143 0,0176 0,0251 0,0190
JH 0,0033 0,0041 0,0051 0,0042
PL 0,0046 0,0080 0,0157 0,0094
KV 0,0000 0,0034 0,0097 0,0044
UL 0,0003 0,0028 0,0106 0,0046
VY JM OL 0,0022 0,0006 0,0007 0,0028 0,0039 0,0017 0,0036 0,0072 0,0021 0,0029 0,0039 0,0015 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
ZL -0,0010 0,0002 0,0018 0,0004
MS -0,0015 -0,0005 0,0007 -0,0004
LB 0,0036 0,0054 0,0085 0,0058
zok 11.2). Okrem Zl´ınskeho kraja v roku 2006 oproti roku 2005 a Moravskosliezskeho kraja v roku 2006 (oproti roku 2005) a roku 2007 (oproti roku 2006), vo vˇsetk´ ych krajoch doch´adzalo k n´arastu tohto ukazovatel’a, ˇco priaznivo ovplyvnilo prirodzen´ y pr´ırastok v celej republike.
ˇ Obr´azek 11.2: V´ yvoj miery prirodzen´eho pr´ırastku v CR
(zdroj: www.czso.cz, vlastn´e v´ ypoˇcty)
230
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Tabulka 11.5: Predpokladan´e poˇcty obyvatel’stva vo svete a vybran´ ych krajin´ach (exponenci´alny rast) 2000 2010 2020 St (mil.) r St (mil.) St (mil.) svet 6 119 0,0150 7 109 8 260 rozvinut´ e oblasti 1 272 0,0048 1 335 1 400 e menej rozvinut´ 4 847 0,0177 5 786 6 906 Japonsko 129,3 0,0049 136 143 USA 263,8 0,0067 282 302 SR (2005) 5,384 0,0006 5,416 5,448 ˇ (2005) 10,273 -0,0047 10,563 11,254 CR (zdroj: EUROSTAT, vlastn´e v´ ypoˇcty)
2030 St (mil.) 9 597 1 469 8 243 150 323 5,481 11,990
Exponenci´ alny rast Stav a ˇstrukt´ ura kaˇzdej popul´acie je tvoren´a u ´dajmi (poˇctom obyvatel’ov) v diskr´etnom ˇcase. Vhodnejˇsie je robit’ teoretick´e u ´vahy v spojitom ˇcase (deriv´acia, integr´al). Spojit´a verzia m´a tvar: 1 dSt · = r, (11.15) St dt dSt kde je okamˇzit´a r´ ychlost’ rastu a r okamˇzikov´a miera pr´ırastku (intenzita pr´ıdt rastku). Na predch´adzaj´ uci vzt’ah mˆoˇzeme pozerat’ ako na diferenci´alnu rovnicu pre nezn´amu funkciu S(t), ktor´a m´a nasledovn´e rieˇsenie (krivka exponenci´alneho rastu): St = S0 · ert .
(11.16)
Realistickejˇs´ı je vzt’ah, ktor´ y povol’uje zmeny miery pr´ırastku v ˇcase rt . 1 dSt · = rt , St dt
(11.17)
Pr´ıklad 11.1. Z tabuliek 11.1 a 11.2 (Slovensk´a republika) boli vypoˇc´ıtan´e priemern´e roˇcn´e miery pr´ırastku za roky 2005 – 2008. Ak pouˇzijeme vel’kost’ popul´acie v SR v roku napr´ıklad v roku 2008, t.j. S(2008) = 5 393 201 a priemern´ u mieru pr´ırastku r = 0, 0006, potom vel’kost’ popul´acie napr. v roku 2020 vypoˇc´ıtame podl’a vzt’ahu 11.16 nasledovne: S(2020) = S(2008) er·12 = 5 393 201 · e0,0006.12 = 5 432 172 V roku 2020 je predpokladan´ y poˇcet obyvatel’ov v Slovenskej republike 5 432 172. Analogicky by bol uroben´ y v´ ypoˇcet aj pre kraje Slovenskej republiky a analogicky by sme robili v´ ypoˇcet aj pre in´e predpovedan´e roky.
´ MODELY POPULACN ˇ EHO ´ 11.2. MATEMATICKE RASTU
231
Pr´ıklad 11.2. ˇ a republika) boli vypoˇc´ıtan´e priemern´e roˇcn´e miery pr´ıZ tabul’ky 11.3, 11.4 (Cesk´ ˇ napr´ıklad v roku rastku za roky 2005 – 2008. Ak pouˇzijeme vel’kost’ popul´acie v CR 2008, t.j. S(2008) = 10 429 692 a priemern´ u mieru prirodzen´eho pr´ırastku r = 0, 0063, potom vel’kost’ popul´acie napr. v roku 2020 vypoˇc´ıtame podl’a vzt’ahu (10.12): S(2020) = S(2008) · er·12 = 10 429 692 · e0,0063·12 = 11 248 747. ˇ V roku 2020 je predpokladan´ y poˇcet obyvatel’ov v Ceskej republike 11 248 747. V tabul’ke 11.5 s´ u prezentovan´e odhady poˇctu obyvatel’ov sveta a niektor´ ych regi´onov do roku 2030. Ako uˇz bolo spom´ınan´e, v u ´dajovej z´akladni z rˆoznych zdrojov s´ u rozdiely, z ktor´ ych vypl´ yvaj´ u aj odch´ ylky v naˇsich predch´adzaj´ ucich pr´ıkladoch v´ ypoˇctu.
Logistick´ y rast Verhulst a d’alˇs´ı autori modifikovali exponenci´alnu krivku tak, aby bola zhora ohraniˇcen´a koneˇcnou hodnotou, tzv. saturaˇcnou u ´rovˇ nou. Je to u ´roveˇ n, ktor´a ud´ava, ˇze poˇcet l’ud´ı nest´ upa donekoneˇcna. Saturaˇcn´a u ´roveˇ n je dan´a kombin´aciou biologick´ ych z´akonov a technologick´ ych moˇznost´ı spoloˇcnosti. Vych´adzame zo vzt’ahu: ( ) St 1 dSt · =r 1− , (11.18) St dt a kde a je saturaˇcn´a u ´roveˇ n. Krivka St mˆoˇze r´ast’ len pod hodnotou a , kde m´a kladn´ u deriv´aciu Rieˇsen´ım je krivka logistick´eho rastu a St = . (11.19) 1 + be−rt Krivka obsahuje inflexn´ y bod, v ktorom spoˇciatku rast´ uca r´ ychlost’ rastu krivky zaˇc´ına klesat’ ln b . (11.20) t0 = r Odhad koeficientov rob´ıme pomocou neline´arnej regresie alebo pomocou hrub´eho odhadu parametrov: 2St1 St2 St3 − St22 (St1 + St3 ) a= , (11.21) 2 St1 St3 − St2 r=
St (a − St1 ) 1 ln 2 , t2 − t1 St1 (a − St2 )
a − St1 b= St1
(
St2 (a − St1 ) St1 (a − St2 )
)
t1 t2 −t1
(11.22)
,
(11.23)
232
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
kde St1 , St2 , St3 je stredn´ y stav obyvatel’stva v ˇcase t1 , t2 , t3 . Modelovanie pomocou logistickej krivky sa vyuˇz´ıva pri modelovan´ı l’udsk´ ych popul´aci´ı, ale aj rastl´ın a i.
Gompertzova krivka je krivka, ktor´a bola navrhnut´a pre matematick´ y popis a vyrovnanie hodnˆot l(x) vu ´mrtnostn´ ych tabul’k´ach. Pri v´ ypoˇcte budeme vych´adzat’ z diferenci´alnej rovnice, ktor´a m´a tvar: 1 dSt St = = −r · ln . (11.24) St dt a Rieˇsen´ım uvedenej rovnice je stredn´ y stav obyvatel’stva: −rt
St = a · eb· e
.
(11.25)
Na rozdiel od logistickej krivky sa jedn´a o S-krivku nesymetrick´ u okolo inflexn´eho bodu, kde inflexn´ y bod je: ln(−b) . (11.26) t0 = r V s´ uvislosti s vyrovn´avan´ım hodnˆot l(x) v u ´mrtnostn´ ych tabul’k´ach pri pouˇzit´ı v poist’ovn´ıctve sa vyuˇz´ıva ˇcastejˇsie zovˇseobecnen´a verzia Gompertzovej krivky, ktor´ u navrhol Makeham. Hovor´ı sa o nej aj ako o Gompertz-Makehamovom u ´mrtnostnom z´akone −rx l(x) = a · ecx + be . (11.27) Hyperbolick´ y rast V´ ypoˇcet stavu popul´acie hyperbolickou funkciou sa realizuje pomocou nasleduj´ uceho vzt’ahu: a St = ∗ , (11.28) t −t kde t < t∗ , t je ˇcas (rok), t∗ je bod expl´ozie, pri jeho dosiahnut´ı by vel’kost’ popul´acie zaˇcala hypoteticky r´ast’ nad vˇsetky hranice. Bod expl´ozie je moˇzn´e urˇcit’ z l’ubovol’n´ ych dvoch hodnˆot St1 a St2 pomocou vzorca: t∗ =
St2 t2 − St1 t1 . St2 − St1
(11.29)
Pr´ıklad 11.3. Zistite rok expl´ozie, ak predpoklad´ame pre svetov´ u popul´aciu hyperbolick´ y rast a vych´adzame z poˇctu popul´acie v roku 1900 a 1980. S(1900) =1 650 mil. S(1980) =4 432 mil.
´ MODELY POPULACN ˇ EHO ´ 11.2. MATEMATICKE RASTU t∗ =
233
4 432 · 1980 − 1 650 · 1900 = 2027. 4 432 − 1 650
Rok expl´ozie bude rok 2027.
11.2.2
Matematick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu so zohl’adnen´ım vekovej ˇ strukt´ ury
Okrem glob´alnych modelov, ktor´e sme uv´adzali v predch´adzaj´ ucej ˇcasti, vel’mi ˇcasto sa pouˇz´ıvaj´ u modely, ktor´e zohl’adˇ nuj´ u vekov´ u ˇstrukt´ uru popul´acie. Mˆoˇzeme ich rozdelit’ nasledovne: 1. diskr´etne deterministick´e modely populaˇcn´eho rastu (Leslieho model), 2. diskr´etne stochastick´e modely populaˇcn´eho rastu (Pollardov model), 3. spojit´e deterministick´e modely populaˇcn´eho rastu (Lotkova rovnica obnovy), 4. spojit´e stochastick´e modely populaˇcn´eho rastu, 5. zmieˇsane modely populaˇcn´eho rastu (a) diskr´etne deterministick´e zmieˇsan´e modely, (b) spojit´e deterministick´e zmieˇsan´e modely, (c) diskr´etne stochastick´e zmieˇsan´e modely, (d) spojit´e stochastick´e zmieˇsan´e modely. N´azvy modelov s´ u tvoren´e kombin´aciou dvoj´ıc pr´ıvlastkov diskr´etny, resp. spojit´ y a deterministick´ y (vlastnost’ procesu, jeho kaˇzd´ y stav je urˇcen´ y predch´adzaj´ ucim stavom), alebo stochastick´ y (n´ahodn´ y, v modeloch pracujeme s n´ahodn´ ymi veliˇcinami a pravdepodobnost’ami, ktor´e ud´avaj´ u vel’kost’ popul´acie). Najskˆor vznikali modely deterministick´e a v r´amci nich spojit´e. Podl’a Lotkovho z´akona (z´akona latencie) ved´ u deterministick´e modely k pojmu stabiln´a popul´acia. T´ uto mˆoˇzeme interpretovat’ deterministicky: pri nemennom stave pˆorodnosti a u ´mrtnosti konverguje uzavret´a popul´acia k stabiln´emu vekov´emu zloˇzeniu, ktor´e nez´avis´ı na poˇciatoˇcnom vekovom zloˇzen´ı tejto popul´acie (Cipra, 1990). Vˇsetky uveden´e modely je moˇzn´e konˇstruovat’ zvl´aˇst’ pre muˇzsk´ u a zvl´aˇst’ pre ˇzensk´ u ˇcast’ popul´acie. Ak vych´adzame zo ˇzenskej ˇcasti popul´acie a navyˇse predpoklad´ame, ˇze poˇcet naroden´ ych z´avis´ı len od poˇctu ˇzien, v tom pr´ıpade hovor´ıme o modeloch so ˇzenskou dominanciou. Existuj´ u aj modely s muˇzskou dominanciou, nie s´ u vˇsak tak ˇcast´e, pretoˇze evidencia poˇctu naroden´ ych je najˇcastejˇsie podl’a veku matky a nie podl’a veku otca. Je moˇzn´e zostrojit’ zmieˇsan´e modely, ktor´e ber´ u do u ´vahy interakciu medzi muˇzskou a ˇzenskou ˇcast’ou popul´acie.
234
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Diskr´ etne deterministick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu - Leslieho model Tieto modely sa v¨aˇcˇsinou oznaˇcuj´ u ako Leslieho modely. Typick´e a podstatn´e pre tieto modely je pouˇzitie maticov´eho poˇctu. Popisuj´ u ˇcasov´e zmeny vo vel’kosti popul´acie. Na rozdiel od glob´alnych modelov sa uvaˇzuje aj s vekov´ ym zloˇzen´ım. Pracuje sa s popul´aciou rozdelenou do vekov´ ych skup´ın (najˇcastejˇsie 1 roˇcn´ ych vekov´ ych skup´ın), kedy v ˇcase doch´adza k presunu z mladˇsej vekovej skupiny do starˇsej vekovej skupiny. T´ato met´oda sa naz´ yva met´ oda pos´ uvania vekov´ ych skup´ın. Predpokladajme uzavret´ u popul´aciu, t.j. bez zohl’adnenia migr´acie. Uvaˇzujeme pr´ıpad modelu so ˇzenskou dominanciou. Predpokladajme, ˇze d´lˇzka vekov´eho intervalu je 1 rok. Oznaˇcme t = 0, 1, 2, . . . pre ˇcasov´e okamˇziky (x, x + 1), x = 0, 1, . . . , w pre vekov´e intervaly, kde w je horn´a vekov´a hranica uvaˇzovanej popul´acie, Kxt je poˇcet ˇzien, ktor´e v ˇcase t patria do vekovej skupiny (x, x + 1) (poˇcet ˇzien, ktor´e v ˇcase t dov´rˇsili x rokov): Kt = (K0t , K1t , . . . , Kwt )T ,
(11.30)
Kx+1,t+1 = sx · Kx,t ,
(11.31)
kde sx je podiel z poˇctu x-roˇcn´ ych ˇzien v ˇcase t, ktor´e sa doˇzij´ u veku x + 1 v ˇcase t + 1 (pravdepodobnost’ preˇzitia). Predpokladajme, ˇze sx nez´avis´ı na ˇcase. Potom: { sx · sx+1 · . . . · sy−1 , sxy = 1
x
(11.32)
S´ u to podiely, ktor´e sa t´ ykaj´ u doˇzitia z veku x do veku y v priebehu y − x rokov. Podiely sx a sxy sa naz´ yvaj´ u projekˇ cn´ e koeficienty. V s´ uvislosti s u ´mrtnostn´ ymi tabul’kami sme zaviedli pravdepodobnosti preˇzitia: px =
pxy =
ly lx
(11.33)
sxy =
Ly , Lx
(11.34)
lx+1 lx
- pre skutoˇcn´ u uvaˇzovan´ u ˇzensk´ u popul´aciu: sx =
Lx+1 Lx
y stredn´ y stav ˇzien vo veku x z u ´mrtnostn´ ych tabuliek. kde Lx je tabul’kov´ Diskr´ etne stochastick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu (Pollardov model) Ak vych´adzame z predch´adzaj´ uce Leslieho modelu, pon´ uka sa mnoho jeho moˇzn´ ych stochastick´ ych verzi´ı. Vˇsetky verzie maj´ u spoloˇcn´e to, ˇze na vel’kosti popul´acie vo vekov´ ych skupin´ach v danom ˇcase sa pozer´ame ako na n´ahodn´e veliˇciny. V¨aˇcˇsinou sa
´ MODELY POPULACN ˇ EHO ´ 11.2. MATEMATICKE RASTU
235
obmedzujeme na sledovanie spr´avania momentov t´ ychto n´ahodn´ ych veliˇc´ın (stredn´e hodnoty, rozptyly a kovariancie - miera vz´ajomnej v¨azby medzi dvoma n´ahodn´ ymi veliˇcinami). Na z´aklade pˆosobenia z´akonov te´orie pravdepodobnosti pri vel’kom poˇcte meran´ı (popul´acie), ustupuj´ u n´ahodn´e prvky do u ´zadia a zaˇc´ınaj´ u sa uplatˇ novat’ deterministick´e aspekty. Preto treba na tieto modely pozerat’ s istou rezervou. Uvaˇzujme zase so ˇzenskou ˇcast’ou popul´acie rozdelenou do vekov´ ych skup´ın (x,x+1), x = 0, 1, ..., w pre vekov´e intervaly, kde w je horn´a vekov´a hranica uvaˇzovanej popul´acie, t = 0, 1, 2, . . . ˇcasov´e okamˇziky, Kxt je poˇcet ˇzien - ch´apeme ako n´ahodn´ u veliˇcinu (t) (t) so strednou hodnotou ext , rozptylom Cxx a kovarianciou Cxy medzi n´ahodn´ ymi veliˇcinami Kxt a Kyt . Potom plat´ı: ext = E(Kxt )
(t) Cxx = var(Kxt )
(t) Cxy = var(Kxy )
(11.35)
Toto je vzorec pre rekurentn´ y v´ ypoˇcet stredn´ ych hodnˆot, rozptylov a kovarianci´ı. Pomocou t´ ychto charakterist´ık si mˆoˇzeme urobit’ predstavu o strednom spr´avan´ı popul´acie, o variabilite skutoˇcn´ ych populaˇcn´ ych hodnˆot a z´avislostiach medzi nimi.
Spojit´ e deterministick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu (Lotkova rovnica obnovy) Pri t´ ychto typoch modelov budeme robit’ anal´ yzu ˇzenskej popul´acie, kedy sa pˆorodnost’ a u ´mrtnost’ (ako funkcia veku) nemenia v ˇcase. Spojit´a anal´ yza umoˇzn ˇuje z´ıskat’ niektor´e v´ ysledky, ktor´e s´ u pri diskr´etnej anal´ yze nedostupn´e. Uvaˇzujme ˇzensk´ u popul´aciu v spojitom ˇcase t (t ≥ 0) a s vekovou ˇstrukt´ urou: x (0 ≤ x ≤ w), w je uvaˇzovan´a horn´a hranica, P (t) je vel’kost’ ˇzenskej popul´acie v ˇcase t, B(t) je hustota pˆorodnosti v ˇcase t (sem zapoˇc´ıtavame len naroden´e dievˇcat´a), b(t) je miera pˆorodnosti v ˇcase t vzt’ahuj´ uca sa op¨at’ na ˇzensk´ u ˇcast’ popul´acie. Pri P (t), B(t) a b(t) sa neuvaˇzuje vekov´a ˇstrukt´ ura. k(x, t) je hustota vekov´eho zloˇzenia ˇzenskej popul´acie v ˇcase t. Potom k(x, t)h + o(h) (11.36) je poˇcet ˇzien, ktor´e v ˇcase t prisl´ uchaj´ u vekov´emu intervalu (x, x + h) a z Leslieho modelu potom pre Kxt plat´ı: Kxt
x+1 ∫ = k(y, t) dy
(11.37)
x
Oznaˇcme d’alej pravdepodobnost’ doˇzitia veku x pre ˇzensk´ u ˇcast’ popul´acie: p(0, x) =
l(x) l(0)
(11.38)
kde l(x) je poˇcet doˇz´ıvaj´ ucich sa veku x pri spojitej interpret´acii u ´mrtnostn´ ych tabuliek. Analogicky potom pravdepodobnost’ doˇzitia sa veku y pre ˇzenu, ktor´a ˇzije
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
236 vo veku x:
p(x, y) =
p(0, x) l(y) = . p(0, y) l(x)
(11.39)
a Miera reprodukcie f (x) z Leslieho modelu odpoved´a jej spojitej verzii f (x), ktor´ za predpokladu, ˇze pˆorodnost’ a u ´mrtnost’ pre jednotliv´e veky sa v ˇcase nemen´ı, t.j. nez´avis´ı na ˇcase t. f (x)h + o(h) (11.40) je poˇcet dc´er, ktor´e sa v priemere narodia jednej ˇzene poˇcas jej vekov´eho intervalu (x, x + h). Potom funkcia φ(x) = p(0, x)f (x) (11.41) sa naz´ yva fertilitn´ a funkcia, alebo rad plodnosti.
Spojit´ e stochastick´ e modely populaˇ cn´ eho rastu Pr´ıkladom modelu tohto typu s´ u modely zrodu-migr´ acie-nemoci-z´ aniku. Mˆoˇzeme ich pouˇzit’ v s´ uvislosti s modelovan´ım vzt’ahov medzi muˇzskou a ˇzenskou ˇcast’ou popul´acie.
Zmieˇ sane modely populaˇ cn´ eho rastu Predch´adzaj´ uce modely populaˇcn´eho rastu pracuj´ u bud’ so ˇzenskou popul´aciou, pr´ıpadne s muˇzskou popul´aciou. Zmieˇsan´e modely ber´ u do u ´vahy obidve popul´acie, muˇzsk´ u aj ˇzensk´ u v interakcii, ktor´a v´ yrazne ovplyvˇ nuje v´ ysledky. S´ uˇcasne sa zohl’adˇ nuje aj vekov´a ˇstrukt´ ura oboch popul´aci´ı. Naviac mˆoˇzeme uvaˇzovat’ o diskr´etnych alebo spojit´ ych modeloch, tieˇz deterministick´ ych, ˇci stochastick´ ych zmieˇsan´ ych modeloch.
11.3
Kol’ko l’ud´ı ˇ zilo na Zemi?
Mnoh´ ych autorov zauj´ımalo, kol’ko l’ud´ı kedy ˇzilo na Zemi od d´avnej hist´orie. Vych´adzali priamo z pribliˇzn´ ych odhadov poˇctu naroden´ ych v niektor´ ych vybran´ ych rokoch v dejin´ach l’udstva. Nech n1 (resp. n2 ) je poˇcet naroden´ ych v priebehu roka t1 (resp. t2 ), priˇcom t1 < t2 . Predpokladajme exponenci´alny rast: n2 = er(t2 −t1 ) , n1
(11.42)
Z tohto vzt’ahu vypoˇc´ıtame hodnotu r nasledovn´ ym spˆosobom: r=
ln n2 − ln n1 . t2 − t1
(11.43)
´ VYVOJ ´ ´ ˇ 11.4. PREDPOKLADANY V EUROPE, SR A CR
237
Tabulka 11.6: Pribliˇzn´e roˇcn´e poˇcty naroden´ ych na Zemi pre vybran´e roky (zdroj: Cipra, 1990) poradie 1 2 3 4 5
ti 600 000 pr. n. l 6000 pr. n. l 1650 pr. n. l. 1962 n. l. 2009 n. l.
ni (poˇcet naroden´ ych) 1 250 000 25 000 000 110 000 000 6 872 194 300
Potom poˇcet l’ud´ı, ktor´ı ˇzili na Zemi v ˇcase t1 aˇz t2 sa d´a vypoˇc´ıtat’: ∫t2 nt er(t−t1 ) dt.
S(t1 ,t2 ) =
(11.44)
t1
Po jednoduch´ ych u ´prav´ach dostaneme stav popul´acie v ˇcase t1 aˇz t2 : S(t1 ,t2 ) =
(n2 − n1 )(t2 − t1 ) . ln n2 − ln n1
(11.45)
Pr´ıklad 11.4. K dispoz´ıcii m´ame v tabul’ke 11.6 zisten´e pribliˇzn´e roˇcn´e poˇcty naroden´ ych na Zemi pre vybran´e roky. Zistite, kol’ko l’ud´ı ˇzilo na Zemi do roku 2009.
S(t1 , t2 ) =
(250 000 − 1)(600 000 − 6 000) = 11, 9 mld ln 250 000 − ln 1
analogicky: S(t2 , t3 ) = 41,1 miliardy S(t3 , t4 ) = 17,9 miliardy S(t4 , t5 ) = 76,9 miliardy S´ uˇcet prv´ ych troch v´ ysledkov (do roku 1962 n.l.) ud´ava poˇcet l’ud´ı, ktor´ı ˇzili na Zemi do roku 1962, t.j. 70,9 miliardy l’ud´ı. Do roku 2009 ˇzilo na Zemi 147,8 mili´ard l’ud´ı.
11.4
ˇ Predpokladan´ y v´ yvoj v Eur´ ope, SR a CR
Podl’a odborn´ıkov z oblasti demografie Eur´opa starne. To je dˆovod, nevyn´ımaj´ uc klesaj´ uci podiel produkt´ıvneho obyvatel’stva, kvˆoli ktor´emu nar´aˇza na ekonomick´e probl´emy, ako s´ u penzijn´e syst´emy a zdravotn´a starostlivost’, na spoloˇcensk´e probl´emy, men´ı sa soci´alny kontext (partnersk´e zv¨azky bez sob´aˇsov, ne´ upln´e rodiny, viac ˇzien
238
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
v pracovnom procese, uprednostˇ novanie kari´ery pred uzavret´ım manˇzelstva a roden´ım det´ı a pod.). Podl’a odhadov OSN o vel’kosti svetovej popul´acie z roku 2002 je eur´opsky kontinent jedin´ ym svetov´ ym regi´onom, ktor´eho popul´acia sa v nasleduj´ ucich rokoch bude zniˇzovat’ na u ´rovni -0,28 %. Pomer det´ı v eur´opskej popul´acii sa zo 17 % v roku 2000 zn´ıˇzi na 15 % v roku 2050. Z´aroveˇ n bud´ u l’udia okolo roku 2045 – 2050 ˇzit’ dlhˇsie, pretoˇze predpokladan´a d´lˇzka ˇzivota v Eur´ope sa zv´ yˇsi z aktu´alnych 73,2 roka aˇz na 80,5 roka. Pribudne starˇs´ıch l’ud´ı, pretoˇze v roku 2050 bud´ u aˇz jednu tretinu eur´opskej popul´acie tvorit’ 60 a viac roˇcn´ı. Eur´opska u ´nia rieˇsi dopady starnutia obyvatel’stva na hospod´arstvo, zamestnanost’ a spoloˇcnost’ v r´amci komplexnej strat´egie vz´ajomne sa ” upevˇ nuj´ ucich polit´ık“, spustenej na summite Eur´opskej rady v Lisabone v marci 2000, ´ v Nice, Stokholme, ˇ a potvrdenej nasleduj´ ucimi summitmi EU G¨oteborgu a Laekene3 . Podl’a Zelenej knihy Komisie Konfront´acia demografick´ ych zmien: nov´a medzi” generaˇcn´a solidarita“ z roku 2005 je na obnovu popul´acie potrebn´a pˆorodnost’ na u ´rovni 2,1 diet’at’a na ˇzenu. Aktu´alna miera pˆorodnosti v Eur´ope vˇsak dosahuje len 1,5 diet’at’a na ˇzenu, v niektor´ ych krajin´ach je dokonca niˇzˇsia. Zvyˇsuje sa rozpor medzi poˇctom det´ı, ktor´e by rodiny chceli mat’, a ktor´ y si v skutoˇcnosti mˆoˇzu dovolit’. Komisia preto uv´adza, ˇze politika na podporu pˆorodnosti by mala zah´rn ˇat’ aj opatrenia zameran´e na zn´ıˇzenie n´akladov, spojen´ ych s poˇcetnejˇsou rodinou, napr´ıklad v´ yrazn´ ym zn´ıˇzen´ım daˇ nov´eho zat’aˇzenia viacdetn´ ych rod´ın, zabezpeˇcen´ım dostupnej predˇskolskej starostlivosti, ˇci podporou ˇciastoˇcn´ ych pracovn´ ych u ´v¨azkov a flexibility pracovn´eho ˇcasu. Podl’a v´ ysledkov progn´ozy na Slovensku sa roˇcn´ y prirodzen´ y pr´ırastok postupne zmen´ı z hodnˆot tesne nad nulovou hranicou v s´ uˇcasnosti aˇz na u ´bytok vo v´ yˇske niekol’ko desat’ tis´ıc osˆob (rok 2050). Oˇcak´ava sa, ˇze v polovici 21. storoˇcia presiahne roˇcn´ y prirodzen´ yu ´bytok obyvatel’stva hodnotu 30 tis. osˆob. Pokial’ m´a zostat’ poˇcet obyvatel’ov zhruba na s´ uˇcasnej u ´rovni 5,4 mil. osˆob, prirodzen´ yu ´bytok obyvatel’stva by musel vykompenzovat’ pr´ırastok z migr´acie. Ten by musel mat’ st´ upaj´ ucu tendenciu zo s´ uˇcasn´ ych niekol’ko tis´ıc osˆob aˇz po niekol’ko desat’tis´ıc osˆob v polovici 21. storoˇcia. Priemern´e roˇcn´e migraˇcn´e saldo by v obdob´ı 2006 – 2050 muselo dosahovat’ hodnotu zhruba 14 tis. osˆob roˇcne4 . Bleha a Vaˇ no (2008) uv´adzaj´ u, ˇze vˇsetky relevantn´e progn´ozy obyvatel’stva pre SR oˇcak´avaj´ u v porovnan´ı so s´ uˇcasnost’ou oˇzivenie reprodukcie, t.j. zv´ yˇsenie plodnosti, zn´ıˇzenie u ´mrtnosti a zv´ yˇsenie pr´ırastkov zo zahraniˇcnej migr´acie. Rozdiely progn´oz vypl´ yvaj´ u z intenzity oˇcak´avan´eho v´ yvoja, hlavne ˇco sa t´ yka plodnosti a zahraniˇcnej migr´acie. Oˇcak´ava sa zn´ıˇzenie u ´mrtnosti a predlˇzovanie veku ˇzivota. Ide o celosvetov´ y trend. Migr´acia prin´aˇsa do v´ yvoja obyvatel’stva najviac neistoty. Migraˇcn´e trendy bud´ u tak ako v Eur´ope platn´e aj na Slovensku. Pravdepodobne sa zv´ yˇsi poˇcet imigrantov a stabilizuje sa poˇcet emigrantov. Intenzita migr´acie bude z´avisiet’ nie len od situ´acie na Slovensku ale aj od politickej a ekonomickej situ´acie vo svete. Slovensko ˇcak´a v najbliˇzˇsom obdob´ı zniˇzovanie pr´ırastku obyvatel’stva, ktor´ y sa postupne zmen´ı na u ´bytok a obyvatel’stvo bude starn´ ut’. 3 4
http://www.euractiv.sk/zdravotnictvo/zoznam liniek/starnutie-obyvatelstva http://www.infostat.sk/vdc/sk/pris/Burcin Drbohlav Kucera Vano.doc
´ VYVOJ ´ ´ ˇ 11.4. PREDPOKLADANY V EUROPE, SR A CR
239
Obr´azek 11.3: Predpokladan´ y v´ yvoj slovenskej popul´acie do roku 2030
(zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
ˇ Aj v Ceskej republike sa do roku 2050 oˇcak´ava zv´ yˇsenie prirodzen´eho u ´bytku obyvatel’stva, ktor´ y by mal do roku 2050 dosiahnut’ hodnotu 40. tis. osˆob roˇcne. Na zachovanie s´ uˇcasn´eho poˇctu obyvatel’ov by bol potrebn´ y priemern´ y roˇcn´ y migraˇcn´ y pr´ırastok zhruba 26 tis. osˆob. Modelov´e prepoˇcty uveden´e v predch´adzaj´ ucom texte poˇ tvrdzuj´ u, ˇze na zastavenie alebo v´ yrazn´e spomalenie u ´bytku obyvatel’stva v Cesku a na Slovensku s´ u potrebn´e hodnoty (pri oˇcak´avanom v´ yvoji plodnosti a u ´mrtnosti) zahraniˇcnej migr´acie re´alne. Podl’a Burcina a Kuˇceru (2004), ktor´ı pre progn´ozu pouˇzili kohortno-komponentn´ u ˇ met´odu populaˇcn´eho v´ yvoja v Ceskej republike (koneˇcn´ y rok progn´ozy je 2065) a vych´adzali z v´ ysledkov sˇc´ıtania l’ud´ı, domov a bytov v roku 2001, v´ ysledky ukazuj´ u, ˇze poˇcas cel´eho obdobia progn´ozy bud´ u poˇcty zomret´ ych osˆob vyˇsˇsie neˇz odpovedaj´ uce poˇcty naroden´ ych a u ´bytok obyvatel’stva bude naberat’ na intenzite. Tento nepriazniv´ y v´ yvoj bude kompenzovan´ y migr´aciou len poˇcas urˇcitej doby, preto poˇcet ˇ obyvatel’ov Ceskej republiky v bud´ ucnosti pravdepodobne klesne pod s´ uˇcasn´ uu ´roveˇ n a obyvatel’stvo bude starn´ ut’. Progn´oza bola spracovan´a v troch variantoch - stredn´y (najpravdepodobnejˇs´ı), n´ızky a vysok´y (tieto s´ u pomyslen´ ymi hranicami, ktor´e by bud´ uci v´ yvoj nemal prekroˇcit’). ˇ u Ako bude teda vypadat’ obyvatel’stvo v Eur´ope, nevyn´ımaj´ uc Slovensk´ u a Cesk´ republiku? Bude to spoloˇcnost’ starn´ uca, regres´ıvna, l’udia sa bud´ u doˇz´ıvat’ vyˇsˇsieho veku, postupne sa bude zvyˇsovat’ ukazovatel’ oˇcak´avanej d´lˇzky ˇzivota, bude sa pos´ uvat’ vek odchodu do dˆochodku. Migr´acia bude r´ast’, ˇco spˆosob´ı pestrost’ popul´aci´ı. Tieto trendy sa predpokladaj´ u celoploˇsne, nielen v r´amci Eur´opy, ale rozvinut´eho vyspel´eho
240
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Obr´azek 11.4: Predpokladan´ y v´ yvoj ˇceskej popul´ acie do roku 2030 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
sveta.
11.5
ˇ sie moˇ Dalˇ znosti progn´ ozovania obyvatel’stva
11.5.1
Spectrum Policy Modeling System
Progn´ozy v´ yvoja obyvatel’stva je moˇzn´e realizovat’ aj pomocou podporn´eho softweru Spectrum Policy Modeling System. Program Spectrum Policy Modeling System je ˇspeci´alny software orientovan´ y na modelovanie demografick´eho v´ yvoja. Je produktom Washingtonsk´eho demografick´eho centra (Washington, DC 20523 U.S.A). Program vych´adza z u ´dajov spracovan´ ych United National Population Division a s´ u publikovan´e vo World Population Prospects. Jedn´a sa o diskr´etny model dynamiky popul´acie s vekovou ˇstrukt´ urou. Obsahuje nasleduj´ uce modely: Demography (DemProj) – poˇc´ıtaˇcov´ y program pre tvorbu progn´oz v´ yvoja obyvatel’stva pre jednotliv´e krajiny a regi´ony. Program pracuje s inform´aciami o poˇcte obyvatel’ov podl’a veku a pohlavia v sledovanom obdob´ı a s´ uˇcasne realizuje progn´ozy do bud´ ucnosti. Family Planning (FamPlan) – program pre tvorbu progn´oz pl´anovan´eho rodiˇcovstva s ciel’om zachovat’ poˇzadovan´ u plodnost’. Benefit - Cost - program na porovn´avanie v´ ydavkov na zav´adzanie programu pl´anovan´eho rodiˇcovstva s pr´ıspevkami uvol’nen´ ymi na zabezpeˇcenie tohto programu. AIDS (AIDS Impact Model - AIM) – model umoˇzn ˇuje analyzovat’ dˆosledky epid´emie AIDS. ˇ RAPID – program projektovania soci´alnych a ekonomick´ ych dˆosledkov. Dalej sleduje
ˇ SIE ˇ MOZNOSTI ˇ ´ 11.5. DAL PROGNOZOVANIA OBYVATEL’STVA
241
ukazovatele ako celkov´a miera pˆorodnosti, celkov´a miera u ´mrtnosti, miery reprodukcie, n´adej na doˇzitie podl’a pohlavia, dojˇcensk´a u ´mrtnost’, u ´mrtnost’ det´ı do 5 rokov, medzin´arodn´a migr´acia, atd’. Tieto inform´acie s´ u d’alej pouˇzit´e pre v´ ypoˇcet vel’kosti popul´acie podl’a veku a pohlavia pre najbliˇzˇs´ıch 150 rokov. Program je schopn´ y realizovat’ v´ ypoˇcet aj pre priemern´ u vel’kost’ mestskej a vidieckej popul´acie za sledovan´ u oblast’. Program pon´ uka tri varianty projekcie. V naˇsej uk´aˇzke vyuˇzijeme vˇsetky tri varianty, kde pracujeme s n´ızkym, stredn´ ym a vysok´ ym variantom, ktor´e sa od seba odliˇsuj´ u hodnotou u ´hrnnej plodnosti (TRF). T´ uto hodnotu je moˇzn´e v programe menit’ aj poˇcas progn´ozovan´eho obdobia. Program automaticky prirad´ı miery plodnosti podl’a veku (tieto je tieˇz moˇzn´e menit’). Nakol’ko Slovensk´a republika je krajina, ktor´a podl’a doterajˇs´ıch pozorovan´ı nie je pre migrantov aˇz tak zauj´ımav´a, je v¨aˇcˇsinou prechodnou krajinou, preto s migr´aciou v tejto uk´aˇzke nepoˇc´ıtame. Program poskytuje s´ uhrnn´e v´ ystupy vˇsetk´ ych ukazovatel’ov v priebehu cel´eho sledovan´eho obdobia, ako i rˆozne typy grafick´eho zobrazenia (ˇciarov´ y s 2-D efektom, st´lpcov´ y s 2-D, 3-D efektom, pruhov´ y s 2-D, 3-D efektom) a v´ ystup vo forme tabul’ky. Tieˇz pon´ uka rˆozne ˇcasov´e zobrazenie - jednotlivo kaˇzd´ y rok, p¨at’roˇcn´e a desat’roˇcn´e intervaly. ˇ V realizovanej demografickej anal´ yze vych´adzame z u ´dajov publikovan´ ych Statistick´ ym u ´radom SR zo sˇc´ıtania obyvatel’ov, domov a bytov v roku 2001. Z vel’k´eho mnoˇzstva pon´ uk programu Spectrum Policy Modeling System sme vyuˇzili ˇcast’ Demography Projection (DemProj). Je to ˇcast’ pre tvorbu progn´oz v´ yvoja obyvatel’stva. Program pracuje s inform´aciami o poˇcte obyvatel’ov podl’a veku a pohlavia v sledovanom obdob´ı a u ´dajmi o fertilite. Progn´oza obyvatel’stva softwarom DemProj version 4 bola realizovan´a v troch variantoch. Varianty sa od seba odliˇsuj´ uu ´hrnnou plodnost’ou (TFR5 ), priˇcom n´ızky variant predstavuje progn´ozu, kde TFR je 1,3, predpokladan´ y poˇcet obyvatel’ov v roku 2030 je 4,98 mil. Pri strednom variante je TFR 1,5, predpokladan´ y poˇcet obyvatel’ov v roku 2030 je 5,13 mil. a pri vysokom variante je hodnota TFR 1,8 a predpokladan´ y poˇcet obyvatel’ov v roku 2030 je 5,32 mil. (tab. 11.7).
11.5.2
Progn´ oza pomocou syst´ emu fuzzy mnoˇ z´ın
Demografick´ y v´ yvoj je moˇzn´e odhadn´ ut’ aj d’alˇsou, relat´ıvne mladou“, v predch´ad” zaj´ ucom texte zatial’ nespomenutou met´odou - pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı. Podstatou je analyzovat’ prirodzen´ y pr´ırastok obyvatel’stva a s t´ ym spojen´ u pˆorodnost’ a u ´mrtnost’. Sk´ umali sme priemern´ y poˇcet naroden´ ych a zomret´ ych pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı. Pre kompar´aciu sme uskutoˇcnili aj vyrovnanie kriviek naroden´ ych a zomret´ ych pomocou polyn´omu ˇstvrt´eho stupˇ na. Aproxim´ acia spojit´ ych funkci´ı pomocou syst´ emu fuzzy rozhodnut´ı 5 Total fertility rate – u ´hrnn´ a plodnost’ – priemern´ y poˇcet ˇzivonaroden´ ych det´ı pripadaj´ ucich na jednu ˇzenu poˇcas jej reprodukˇcn´eho obdobia.
242
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Tabulka 11.7: Progn´oza v´ yvoja popul´acie v SR do roku 2030 v mil. rok
N´ızky variant Stredn´ y variant Vysok´ y variant (TFR = 1,3) (TFR = 1,5) (TFR = 1,8) 2001 5,38 5,38 5,38 2005 5,35 5,41 5,37 2010 5,35 5,41 5,41 2015 5,32 5,39 5,44 2020 5,25 5,34 5,43 2025 5,14 5,25 5,39 2030 4,98 5,13 5,32 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty pomocou SW DemProj)
Pod pojmom fuzzy mnoˇzina sa zvyˇcajne rozumie matematick´ y apar´at, ktor´ y definuje samotn´ y pojem fuzzy mnoˇziny a oper´acie, ktor´e moˇzno s fuzzy mnoˇzinami robit’. Ak uvaˇzujeme klasick´e mnoˇziny, mˆoˇzeme pre kaˇzd´ y prvok x rozhodn´ ut’, ˇze do mnoˇziny A bud’ patr´ı (1) alebo nepatr´ı (0). Fuzzy mnoˇzina A na univerze U je funkcia A : U →< 0; 1 > . Funkcia A sa zvyˇcajne naz´ yva funkcia pr´ısluˇsnosti (FP) fuzzy mnoˇziny A. Kaˇzd´emu prvku x ∈ U je priraden´ y prvok Ax ∈< 0; 1 >, ktor´ y sa naz´ yva stupeˇ n pr´ısluˇsnosti prvku x do fuzzy mnoˇziny A. Pr´ısluˇsnost’ prvku x do FM A ud´ava tzv. hodnota funkcia pr´ısluˇsnosti, ktor´a mˆoˇze nadob´ udat’ hodnoty z intervalu ⟨0; 1⟩. Je potrebn´e rozl´ıˇsit’, ˇze nejde o pravdepodobnost’, s ktorou prvok patr´ı do FM, ale skˆor o silu, s ktorou do nej patr´ı. Ak je Ax = 0, potom x nepatr´ı do A, ak je Ax = 1, potom x patr´ı do A. Ak Ax ∈ / 0, 1, potom x ˇciastoˇcne patr´ı do fuzzy mnoˇziny A. Fuzzy ˇc´ısla s´ u ˇspeci´alne fuzzy mnoˇziny v mnoˇzine re´alnych ˇc´ısiel. Funkcia pr´ısluˇsnosti fuzzy ˇc´ısla (a− , a1 , a+ ) je spojit´a funkcia rast´ uca na inetrvale (a− , a1 ) a klesaj´ uca na 1 + − + 1 (a , a ) , priˇcom Ax = 0 pre x ∈ (−∞, a ⟩ ∪ ⟨a , +∞) a Aa = 1. V najjednoduchˇsom pr´ıpade je to na intervale (a− , a1 ) u ´seˇcka sp´ajaj´ uca body (a− , 0) a (a1 , 1) a body (a1 , 1), (a+ , 0) na intervale (a1 , a+ ). Samotn´a ˇcinnost’ fuzzy syst´emu je zaloˇzen´a na odvodzovac´ıch (inferenˇcn´ ych) pravidl´ach IF − T HEN , podobne ako je tomu v expertn´ ych syst´emoch. V´ yhodou takejto reprezent´acie vedomost´ı je prehl’adnost’ a l’ahk´a ”ˇcitatel’nost’”ˇclovekom. V pr´ıpade, ˇze uvaˇzujeme fuzzy ˇc´ısla, rozhodovanie m´a − 1 , α+ ) AN D . . . AN D (α− , α1 , α+ ) T HEN (β − , β 1 , β + ), t. j. jedn´ tvar IF (αi,1 , αi,1 a sa i,s i,1 i,s i,s o syst´em rozhodnut´ı. N´avrh tvaru, druhu a poˇctu FP b´ yva obyˇcajne najzloˇzitejˇsia ˇcast’ n´avrhu kaˇzd´eho ˇ sa t´ fuzzy syst´emu. Co yka poˇctu lingvistick´ ych hodnˆot pre jednu fuzzy premenn´ u, pouˇz´ıva sa zvyˇcajne 3 aˇz 5; viac ako 7 hodnˆot zvyˇcajne ˇclovek nedok´aˇze rozl´ıˇsit’. Tvar FP sa pokial’ moˇzno pouˇz´ıva ˇco najjednoduchˇs´ı, kvˆoli zn´ıˇzeniu v´ ypoˇctovej n´aroˇcnosti pri ich vyhodnocovan´ı, zvyˇcajne s´ u to tzv. trojuholn´ıkov´e alebo lichobeˇzn´ıkov´e FP. V pr´ıklade s´ u pouˇzit´e trojuholn´ıkov´e tvary FP. Oznaˇcme T = {a1 (t), . . . , aK (t), b(t); t = 1, 2, . . . , T } hodnoty merania vysvetl’ovanej premennej b a vysvetl’uj´ ucich premenn´ ych a1 , . . . , aK . Existuje viacero techn´ık transform´acie postupnosti hodnˆot na syst´em fuzzy rozhodnut´ı. Teoretick´ ym z´akladom
ˇ SIE ˇ MOZNOSTI ˇ ´ 11.5. DAL PROGNOZOVANIA OBYVATEL’STVA
243
zabezpeˇcuj´ ucim korektnost’ aproxim´acie spojitej funkcie syst´emom fuzzy rozhodnut´ı je + − + a funknasledovn´e tvrdenie: nech A = (a− 1 , a1 ×. . .×(ak , ak )) a f (a1 , . . . , ak ) je spojit´ cia na A. Potom pre kaˇzd´e ε > 0 a l’ubovol’n´ u defuzzyfikaˇcn´ u met´odu existuje syst´em rozhodnut´ı ℜ tak´ y, ˇze |f (a1 , . . . , ak ) − R(a1 , . . . , ak )| < ε pre kaˇzd´e (a1 , . . . , ak ). Pred− 1 , α+ ), k = 1, 2, . . . , S; pokladajme, ˇze rozhodovacia funkcia Ai,k je LR fuzzy ˇc´ıslo (αi,k , αi,k i,k − + i = 1, 2, . . . , I. V prvom kroku definujeme (αi,k , αi,k ) – supporty rozhodovania Ai,k . Hodnoty a1i,k urˇc´ıme podl’a vzt’ahu 1 αi,k =
∑ 1 αk (s), card(Ri )
(11.46)
s∈Ri
− + kde Ri = {a1 (s), . . . , ak (s), b(s) ∈ T ; ak (s) ∈ (αi,k , αi,k ) pre k = 1, 2, . . . , K} . Hodnotu rozhodovacej funkcie M (Bi ) dostaneme minimaliz´aciou funkcie
2
I ∑
vi (s)M (Bi ) ∑ i=1 , I ∑ s vi (s)
(11.47)
i=1
kde vi (s), (i = 1, 2, . . . , I) je v pr´ıpade S = 1 funkcia pr´ısluˇsnosti s do supportu rozhodovania Hi,I . Hodnotu v bode s odhadneme pomocou vzt’ahu I ∑
vi (s)M (Bi )
i=1 I ∑
.
(11.48)
vi (s)
i=1
Pr´ıklad 11.6 Odhad poˇ ctu naroden´ ych v SR do roku 2030 ˇ Casov´ y rad obsahuje u ´daje o poˇcte naroden´ ych v Slovenskej republike od roku 1950 do roku 2002 (trojroˇcn´e priemery). Na obr´azku 11.5 s´ u zn´azornen´e skutoˇcn´e hodnoty naroden´ ych v SR, vypoˇc´ıtan´e hodnoty fuzzy odhadu, ktor´e vyrovn´avaj´ u pˆovodn´ u krivku a tieˇz polyn´om 4. stupˇ na, ktor´eho rovnica m´a tvar y = 0, 0579x4 − 8, 3583x3 + 363, 114x2 − 5684, 2x + 115234 Vˇsetky koeficienty regresn´eho modelu s´ u ˇstatisticky v´ yznamn´e (P -hodnoty s´ u: 0, 0043; 0, 0002; 2 · 10−5 ; 1 · 10−6 a 1 · 10−31 < 0, 05). Index determin´acie je 0,878, u ´roveˇ n −21 signifik´acie F je 2, 4 · 10 , ˇco svedˇc´ı o v´ yznamnosti modelu. Odhad pomocou fuzzy rozhodnut´ı sa vel’mi pribliˇzuje skutoˇcnej krivke naroden´ ych, preto v d’alˇs´ıch progn´ozach budeme pracovat’ s v´ ysledkami fuzzy rozhodnut´ı. Stupeˇ n ′ ymi chyzhody skutoˇcn´ ych hodnˆot yt a vyrovnan´ ych hodnˆot yt mˆoˇzeme merat’ celkov´ bami, ktor´e del´ıme na u ´hrnn´e a priemerov´e. V naˇsom pr´ıpade je pouˇzit´a chyba MAPE
244
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Obr´azek 11.5: Anal´ yza v´ yvoja poˇctu naroden´ ych v SR do roku 2002
(zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
(Mean Absolute Percentage Error, Priemern´a absol´ utna percentu´alna chyba): 1 ∑ |yt − yt, | . n yt n
M AP E =
(11.49)
t=1
Pri anal´ yze ex post (minul´eho v´ yvoja) pomocou vypoˇc´ıtan´ ych modelov s´ u hodnoty MAPE nasledovn´e: pre anal´ yzu pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı je hodnota MAPE rovn´a 3,8 %, v pr´ıpade polyn´omu 4. stupˇ na je hodnota MAPE rovn´a 4,59 %. Z toho vypl´ yva, ˇze metodol´ogia odhadu poˇctu naroden´ ych pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı je spol’ahlivejˇsia, pretoˇze percento chybovosti je niˇzˇsie. Odhad poˇ ctu zomret´ ych v SR do roku 2030 Stavy zomret´ ych tvoria d’alˇsiu zo zloˇziek prirodzen´eho pr´ırastku obyvatel’stva. Na vyrovnanie pˆovodnej krivky zostrojenej zo skutoˇcn´ ych zisten´ ych hodnˆot zomret´ ych od roku 1950 do roku 2002 je tieˇz pouˇzit´ y syst´em fuzzy rozhodnut´ı a polyn´om ˇstvrt´eho stupˇ na. Na obr´azku 11.6 s´ u zn´azornen´e skutoˇcn´e hodnoty zomret´ ych, vypoˇc´ıtan´e hodnoty fuzzy odhadu. Tieˇz bol pouˇzit´ y polyn´om ˇstvrt´eho stupˇ na, ktor´eho rovnica m´a tvar: y = 0, 032x4 − 4, 5x3 + 203, 5x2 − 2744, 53x + 43730, 79. Vˇsetky koeficienty regresn´eho modelu s´ u ˇstatisticky v´ yznamn´e (P-hodnoty s´ u: 2, 17 · −10 −14 −17 −17 −44 10 ; 7, 81 · 10 ; 2, 64 · 10 ; 2, 42 · 10 a 6, 65 · 10 < 0, 05). Index determin´acie je 0,983, u ´roveˇ n signifik´acie F je 7 · 10−42 , ˇco svedˇc´ı o v´ yznamnosti modelu. Krivky maj´ u na zaˇciatku sledovan´eho obdobia klesaj´ uci trend, pribliˇzne od roku 1960 sa priebeh krivky zmenil na st´ upaj´ uci. Okolo roku 1990 moˇzno pozorovat’ urˇcit´ u stagn´aciu vo v´ yvoji poˇctu zomret´ ych.
ˇ SIE ˇ MOZNOSTI ˇ ´ 11.5. DAL PROGNOZOVANIA OBYVATEL’STVA
245
Obr´azek 11.6: Anal´ yza v´ yvoja poˇctu zomret´ ych v SR do roku 2002
(zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
Pri anal´ yze ex post (minul´eho v´ yvoja) pomocou vypoˇc´ıtan´ ych modelov s´ u hodnoty MAPE nasledovn´e: pre anal´ yzu pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı je hodnota MAPE rovn´a 2,9 %, v pr´ıpade polyn´omu 4. stupˇ na je hodnota MAPE rovn´a 1,97 %. V pr´ıpade anal´ yzy poˇctu zomret´ ych sa menˇsej chyby dop´ uˇst’ame pri pouˇzit´ı polyn´omu 4. stupˇ na. Aj napriek tomu je pre progn´ozy vyuˇzit´a metodol´ogia fuzzy rozhodnut´ı. Na z´aklade v´ ypoˇctov fuzzy rozhodnut´ı pre naroden´ ych a zomret´ ych s´ u uskutoˇcnen´e n´asledn´e odhady v´ yvoja poˇctu popul´acie v SR do roku 2030, ktor´e s´ u uveden´e v tabul’ke 11.8. V´ yvoj stavu popul´acie v Slovenskej republike do roku 2030 je zn´azornen´ y aj na obr´azku 11.7. Spracovanie progn´ozy v´ yvoja popul´acie bolo prezentovan´e dvoma spˆosobmi: pomocou programov´eho produktu DemProj version 4 a pomocou syst´emu fuzzy rozhodnut´ı. Pre ilustr´aciu v´ ysledky progn´oz porovn´avame tieˇz s progn´ozami FAO (tabul’ka 11.9).
246
´ PROGNOZY ´ KAPITOLA 11. DEMOGRAFICKE A PROJEKCIE
Tabulka 11.8: Progn´oza v´ yvoja popul´acie v SR do roku 2030 (pomocou fuzzy rozhodnut´ı) rok 1949 1950 1960 1970 1980 1990 2001 2005 2010 2015 2020 2030
naroden´ı zomret´ı
celkom 3 382 264 99 721 39 668 3 442 317 87 991 34 077 4 056 928 86 603 47 269 5 013 550 99 603 47 269 5 013 550 80 116 53 902 5 354 894 68 325 53 639 5 379 000 65 766 59 183 5 412 150 62 368 64 154 5 415 452 59 368 64 154 5 415 452 56 170 66 124 5 305 076 49 772 71 609 5 207 259 (zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
Obr´azek 11.7: Anal´ yza a progn´oza v´ yvoja popul´acie v SR do roku 2030
(zdroj: vlastn´e v´ ypoˇcty)
ˇ SIE ˇ MOZNOSTI ˇ ´ 11.5. DAL PROGNOZOVANIA OBYVATEL’STVA
Tabulka 11.9: Progn´oza v´ yvoja obyvatel’ov v SR (v mil.) rok 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030
poˇcet obyvatel’ov 5,39 5,41 5,43 5,44 5,43 5,40 5,34 (zdroj: FAO)
247
248
249
Pˇ r´ıloha A Trojjazyˇ cn´ y slovn´ıˇ cek pojm˚ u
ˇ cesk´ y term´ın analyt. demografick´e ukazatele antikoncepce azyl azylant celkov´e ukazatele celkov´ y pˇr´ır˚ ustek censov´a dom´acnost ˇcasn´a (novorozeneck´a) u ´mrtnost ˇcasov´an´ı dˇet´ı ˇcist´a m´ıra reprodukce demografie demogr. chov´an´ı demogr. procesy demogr. reprodukce
slovensk´ y term´ın analyt. demografick´e ukazovatele antikoncepcia azyl azylant celkov´e ukazovatele celkov´ y pr´ırastok cenzov´a dom´acnost’ skor´a novorodeneck´a u ´mrtnost’ ˇcasovanie det´ı ˇcist´a miera reprodukcie demografia demogr. spr´avanie demogr. procesy demogr. reprodukcia
demogr. anal´ yza demogr. revoluce
demogr. anal´ yza demogr. revol´ ucia
demogr. u ´d´alost demogr. st´arnut´ı
demogr. udalost’ demogr. st´arnutie
demogr. struktura demografick´ y ukazatel demografick´ y v´ yvoj d´elka trv´an´ı manˇzelstv´ı dokonˇcen´ y vˇek dom´acnost druh´ y demografick´ y pˇrechod emigrace etnick´a skupina evidence pˇrirozen´e mˇeny
demogr. ˇstrukt´ ura demografick´ y ukazovatel’ demografick´ y v´ yvoj dl’ˇzka trvania manˇzelstva dokonˇcen´ y vek dom´acnost’ druh´ y demografick´ y prechod emigr´acia etnick´a skupina vit´alna ˇstatistika
generace
gener´acia
anglick´ y term´ın Analytic demographic indicators Contraception Asylum Refugee Total indicators Total increase Census household Early neonatal mortality Birth timing Net reproduction rate Demography Demographic behaviour Population processes Demographic (natural) reproduction Demographic analysis Demographic revolution, demographic transition Demographic event Demographic aging (ageing) Demographic structure Demographic indicator Demographic development Duration of marriage Age at last birthday household Second demographic transition Emgiration Ethnic group Vital registration, vital statistics Generation
ˇ ´ILOHA A. PR
250
ˇ cesk´ y term´ın hrub´a m´ıra hrub´a m´ıra celkov´eho pˇr´ır˚ ustku hrub´a m´ıra migraˇcn´ıho salda hrub´a m´ıra mrtvorozenosti
ˇ Y ´ SLOVN´ICEK ˇ ˚ TROJJAZYCN POJMU
hrub´a m´ıra reprodukce hrub´a m´ıra rozvodovosti hrub´a m´ıra sˇ nateˇcnosti
slovensk´ y term´ın hrub´a miera hrub´a miera celkov´eho pr´ırastku hrub´a miera migraˇcn´eho salda hrub´a miera m´rtvorodenosti hrub´a miera pˆ orodnosti hrub´a miera potratovosti hrub´a miera prirodzen´eho pr´ırastku hrub´a miera reprodukcie hrub´a miera rozvodovosti hrub´a miera sob´aˇsnosti
hrub´a m´ıra u ´mrtnosti hrub´e ukazatele
hrub´a miera u ´mrtnosti hrub´e ukazovatele
hustota obyvatelstva ileg´aln´ı migrace imigrace index Index ekonomick´eho zat´ıˇzen´ı
hustota obyvatel’stva ileg´alna migr´acia imigr´acia index Index ekonomick´eho zat’aˇzenia
Index ekon. z´avislosti mlad´ ych
Index ekonomickej z´avislosti mlad´ ych l’ud´ı
Index r´ ych Index Index Index Index Index Index
Index ekonomickej z´avislosti star´ ych l’ud´ı index feminity index maskulinity Index veku Index plodnosti Index potratovosti Index rozvodovosti
hrub´a m´ıra porodnosti hrub´a m´ıra potratovosti hrub´a m´ıra pˇrir. pˇr´ır˚ ustku
ekon. z´avislosti stafeminity maskulinity ml´ad´ı plodnosti potratovosti rozvodovosti
Index st´aˇr´ı, Sauvyho Index intercenz´aln´ı obdob´ı leg´aln´ı migrace leg´aln´ı potrat longitudin´aln´ı (kohortn´ı) anal´ yza kohorta kohortnˇe komponentn´ı metoda kojeneck´a u ´mrtnost koneˇcn´a plodnost
Index starnutia, Sauvyho index intercenz´alne obdobie leg´alna migr´acia legal abortion longitudin´alna (kohortn´a) anal´ yza kohorta kohortno-komponentn´a met´oda dojˇcensk´a u ´mrtnost’
anglick´ y term´ın Crude rate Crude rate of total increase Crude rate of net migration Stillbirth rate, rate of stillbirths Crude birth rate Crude abortion rate Crude rate of natural increase Gross reproduction rate Crude divorce rate Crude marriage rate, crude nuptiality rate Crude death rate Crude indicators, gross indicators Population density Illegal migration Immigration Index, ratio Economic dependency ratio, index of economic burden Young age dependency ratio, child dependency ratio Old age dependency ratio, aged dependency ratio Sex ratio, masculinity ratio Age index Child-woman ratio Abortion ratio Number of divorces per new marriage Ageing index Intercensal period Legal migration longitudinal (cohort) analysis cohort (Cohort-)component method Infant mortality Completed fertility, lifetime fertility
251 ˇ cesk´ y term´ın kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti Malthusianismus
slovensk´ y term´ın miera dojˇcenskej u ´mrtnosti
anglick´ y term´ın Infant mortality rate
Matltuzianizmus
manˇzelsk´a plodnost manˇzelsky narozen´ı manˇzelstv´ı matrika
manˇzelsk´a plodnost’ manˇzelsky naroden´ı manˇzelstvo matrika
medi´anov´ y vˇek, vˇekov´ y medi´an migrace migrant migraˇcn´ı pˇr´ır˚ ustek
medi´anov´ y vek, vekov´ y medi´an migr´acia migrant migraˇcn´ y pr´ırastok, ˇcist´a imigr´acia
Malthusianism, Malthusian population theory Marital fertility Legitimate births Marriage, wedlock Registration record, civil registration Median age
migraˇcn´ı obrat
migraˇcn´ y obrat
migraˇcn´ı saldo
migraˇcn´e saldo, ˇcist´a migr´acia
migraˇcn´ı tok
mimomanˇzelsk´a plodnost
migraˇcn´ y tok, migraˇcn´ y pr´ ud migraˇcn´ yu ´bytok, ˇcist´a emigr´acia mimomanˇzelsk´a plodnost’
miniinterupce
miniinterupcia
m´ıra novorozeneck´e u ´mrtnosti m´ıra rozvodovosti dle trv´an´ı manˇzelstv´ı mod´aln´ı vˇek, modus vˇeku mrtvˇe narozen´e dˇeti mrtvorodost muˇzi nadˇeje doˇzit´ı (stˇredn´ı d´elka ˇzivota) pˇri narozen´ı nad´ umrtnost muˇz˚ u n´arodnost n´arodnostn´ı sloˇzen´ı nemanˇzelsky narozen´ı nemocnost Neomaltusianismus nepˇr´ım´a standardizace
miera novorodeneckej u ´mrtnosti redukovan´a miera rozvodovosti (v danom veku) mod´alny vek, modus veku m´rtvonarodene deti mrtvorodenost’ muˇzi stredn´a d´lˇzka ˇzivota
migraˇcn´ı u ´bytek
nesezdan´e souˇzit´ı
nad´ umrtnost’ muˇzov n´arodnost’ n´arodnostne sloˇzenie mimomanˇzelsky naroden´ı nemocnost’ Neomaltuzianizmus nepriama ˇstandardiz´acia
Migration Migrant Migration increase, migration surplus, net immigration Turnover migration, migration turnover Net migration, balance of migration, migration balance Migration flow, migration stream Negative net migration count, net emigration Non-marital fertility, extramarital fertility, out of wedlock fertility Menstrual regulation, menstrual extraction Neonatal mortality rate Duration-specific divorce rate Modal age Stillborn Stillbirth Males Expectation of life (at birth) Excess male mortality Nationality Ethnic structure Illegitimate births Morbidity Neomalthusianism Indirect method of standardisation Free union, cohabitation, consensual union
252
ˇ ´ILOHA A. PR
ˇ Y ´ SLOVN´ICEK ˇ ˚ TROJJAZYCN POJMU
ˇ cesk´ y term´ın norm´ aln´ı d´elka ˇzivota novorozeneck´a (neonat´aln´ı) u ´mrtnost obecn´a m´ıra obecn´a m´ıra plodnosti obyvatelstvo otevˇren´a populace perinat´aln´ı u ´mrtnost pl´anovan´e rodiˇcovstv´ı plodivost, fekundiata plodnost, fertilita podrobn´e tabulky ˇzivota pohlav´ı pohyb obyvatelstva ponovorozeneck´a u ´mrtnost poproduktivn´ı vˇek poporodn´ı u ´mrtnost populace Populacionismus populaˇcn´ı klima populaˇcn´ı odhad populaˇcn´ı politika populaˇcn´ı projekce populaˇcn´ı progn´oza
slovensk´ y term´ın norm´alna d´lˇzka ˇzivota novorodeneck´a u ´mrtnost’
anglick´ y term´ın Normal length of life Neonatal mortality
vˇseobecn´a miera vˇseobecn´a miera plodnosti obyvatel’stvo otvoren´a popul´acia perinat´alna u ´mrtnost’
General rate General fertility rate Inhabitants Open population Perinatal death Familly planning Fecundity Fertility Complete life tables sex Population change Postneonatal mortality Post-productive age
populaˇcn´ı registr populaˇcn´ı r˚ ust populaˇcn´ı teorie populaˇcn´ı v´ yvoj poreprodukˇcn´ı vˇek porod porodnost porod mimo manˇzelstv´ı porod v manˇzelstv´ı poˇrad´ı narozen´eho d´ıtˇete
register obyvatel’ov populaˇcn´ y rast populaˇcn´e te´orie populaˇcn´ y v´ yvoj poreprodukˇcn´ y vek pˆ orod pˆ orodnost’ pˆ orod mimo manˇzelstva pˆ orod v manˇzelstve poradie naroden´eho diet’at’a potrat potratovost’ povolenie na pobyt prim´arny index maskulinity
potrat potratovost povolen´ı pobytu prim´arn´ı pomˇer pohlav´ı, prim´arn´ı index maskulinity produktivn´ı vˇek pr˚ umˇern´a roˇcn´ı m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri sˇ natku pr˚ umˇern´ y vˇek pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri sˇ natku prvosˇ nateˇcnost pˇredmanˇzelsk´e koncepce
plodivost’, fekundita plodnost’, fertilita podrobn´e tabul’ky ˇzivota pohlavie pohyb obyvatel’stva ponovorodeneck´a u ´mrtnost’ poprodukt´ıvny vek poporodn´a u ´mrtnost’ popul´acia Populacionizmus populaˇcn´a kl´ıma populaˇcn´ y odhad populaˇcn´a politika populaˇcn´a projekcia populaˇcn´a progn´oza
produkt´ıvny vek priemern´a roˇcn´ı miera prirodzen´eho pr´ırastku priemern´ y vek pri sob´aˇsi priemern´ y vek priemern´ y vek pri sob´aˇsi provosob´aˇsnost’
population Populationism Estimate of the population population policy Population projection Population prognosis, population forecast Population register population growth Population theories population development Post-reproductive age Childbirth, birth, delivery Natality Birth out of wedlock Birth in wedlock Birth order Abortion Abortion Residence permit Primary sex ratio, sex ratio at conception Productive age Mean annual rate of growth Mean age at marriage Mean age Mean (average) age at marriage First marriage Pre-marital conceptions
253 ˇ cesk´ y term´ın pˇredproduktivn´ı vˇek pˇredreprodukˇcn´ı vˇek pˇresn´ y vˇek pˇr´ıˇcina smrti pˇr´ım´a standardizace
slovensk´ y term´ın predprodukt´ıvny vek predreprodukˇcn´ y vek presn´ y vek pr´ıˇcina smrti priama ˇstandardiz´acia
pˇrirozen´ y pohyb
prirodzen´ y pohyb
pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek pˇristˇehoval´ y redukovan´a m´ıra reprodukˇcn´ı chov´an´ı reprodukˇcn´ı vˇek rodinn´ y stav rozm´ıstˇen´ı obyvatelstva rozvod rozvodovost sˇc´ıt´an´ı lidu
prirodzen´ y pr´ırastok prist’ahovan´ y redukovan´a miera reprodukˇcn´e spr´avanie reprodukˇcn´ y vek rodinn´ y stav rozmiestnenie obyvatel’stva rozvod rozvodovost’ sˇc´ıtanie obyvatel’stva, populaˇcn´ y cenzus sekund´arny index maskulinity
sekund´arn´ı pomˇer pohlav´ı, sekund´arn´ı index maskulinity sˇ natek sˇ nateˇcnost sˇ natky vyˇsˇs´ıho poˇrad´ı specifick´a m´ıra specifick´a m´ıra plodnosti specifick´a m´ıra sˇ nateˇcnosti specifick´a m´ıra rozvodovosti specifick´a m´ıra u ´mrtnosti spont´ann´ı potrat
sob´aˇs sob´aˇsnost’ sob´aˇse vyˇsˇsieho poradia ˇspecifick´a miera specifick´a miera plodnosti specifick´a miera sob´aˇsnosti specifick´a miera rozvodovosti specifick´a miera u ´mrtnosti spont´anny potrat
stabiln´ı populace stacion´arn´ı populace standardizace star´a/mlad´a populace stav obyvatelstva st´arnut´ı populace zdola, relativn´ı st´arnut´ı
stabiln´a popul´acia stacion´arna popul´acia ˇstandardiz´acia star´a/mlad´a popul´acia stav obyvatel’stva st´arnutie popul´acie zdola
st´arnut´ı populace shora, absolutn´ı st´arnut´ı
st´arnutie popul´acie zhora
struktura podle pohlav´ı stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı stˇredn´ı d´elka ˇzivota v dan´em vˇeku
ˇstrukt´ ura podl’a pohlavia stredn´a d´lˇzka ˇzivota pri naroden´ı stredn´a d´lˇzka ˇzivota v danom veku
anglick´ y term´ın Pre-productive age Pre-reproductive age Exact age Cause of death Direct method of standardisation Natural changes of population Natural increase Immigrant Reproductive behaviour Reproductive age Marital status Spatial distribution Divorce Divorce Population census Secondary sex ratio
Marriage, nuptial, wedding Nuptiality Remarriages Specific rate Age specific fertility rate Age specific marriage rate Age specific divorce rate Age specific death rate Spontaneous abortion, miscarriages Stable population Stationary population Standardisation old/young population Number of inhabitants Ageing of population at the base, fertility dominated ageing Ageing of population at the summit, mortality dominated ageing Age structure Life expectancy at birth, expectation of life at birth Life expectancy at given age, expectation of life at given age
ˇ ´ILOHA A. PR
254
ˇ cesk´ y term´ın stˇredn´ı stav obyvatelstva tabulky plodnosti tabulky sˇ nateˇcnosti tabulky ˇzivota transverz´aln´ı anal´ yza ukazatel maskulinity u ´hrnn´a plodnost umˇel´e pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı
ˇ Y ´ SLOVN´ICEK ˇ ˚ TROJJAZYCN POJMU
uzavˇren´a populace u ´hrnn´a m´ıra u ´hrnn´a plodnost u ´hrnn´a potratovost u ´hrnn´a rozvodovost u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost
slovensk´ y term´ın stredn´ y stav obyvatel’stva tabul’ky plodnosti sob´aˇsne tabulky tabul’ky ˇzivota transverz´alna anal´ yza ukazatel’ maskulinity u ´hrnn´a plodnost’ umel´e preruˇsenie tehotenstva uzavret´a popul´acia u ´hrnn´a miera u ´hrnn´a plodnost’ u ´hrnn´a potratovost’ u ´hrnn´a rozvodovost’ u ´hrnn´a sob´aˇsnost’
u ´mrt´ı u ´mrtnost u ´mrtnostn´ı tabulka uzavˇren´a populace vˇekov´a pyramida
u ´mrtie u ´mrtnost’ u ´mrtnostn´a tabul’ka uzavret´a popul´acia vekov´a pyram´ıda
vˇek matky pˇri porodu vˇek pˇri sˇ natku
vek matky pri pˆ orode vek pri sob´aˇsi
vˇekov´a skupina vˇekov´a struktura
vekov´a skupina vekov´a ˇstrukt´ ura
vˇekov´ y rozd´ıl manˇzel˚ u
vekov´ y rozdiel manˇzelov
vnitˇrn´ı migrace v´ ybˇerov´e ˇsetˇren´ı vyrovn´av´an´ı u ´mrtnostn´ıch tabulek vystˇehoval´ y ˇzeny z´achovn´a hodnota z´akladn´ı demografick´e ukazatele zkr´acen´e tabulky ˇzivota ˇzivˇe narozen´e dˇeti
vn´ utorn´a migr´acia v´ yberov´e zist’ovanie vyrov´avanie u ´mrtnostn´ ych tabuliek vyst’ahovan´ y ˇzeny z´achovn´a hodnota z´akladn´e demografick´e ukazovatele skr´aten´e tabul’ky ˇzivota ˇzivonaroden´e deti
ˇzivorodost
ˇzivorodenost’
anglick´ y term´ın Mid-year population Fertility tables Nuptiality tables Life tables Cross-sectional analysis masculinity proportion total fertily rate (TFR) Induced abortion closed population Total rate Total fertility rate Total abortion rate Total divorce rate Total first marriage rate (TFMR) Death mortality Mortality table, life table Closed population Population pyramid, age pyramid Age at birth Age at marriage, marriage age, nuptial age Age group Age structure, age distribution Age differences between spouses Internal migration Sample survey Graduation Emigrant Females Replacement level Basic demographic indicators Abridged life tables Live births, live-born children Live birth
Literatura [1] ARMSTRONG, H., TAYLOR, J. Regional economics and policy, 2nd ed., New York: Harvester Wheatsheaf, 1993, 397 pp., ISBN 0-7450-1439-9. [2] BADE, J. KLAUS. Evropa v pohybu. Evropsk´e migrace dvou stalet´ı. Nakladatelstv´ı lidov´e noviny, 2005, 498 s., ISBN 80-7106-559-5. [3] BENCKO, Vladim´ır a kol. Statistick´e metody v epidemilogii. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 506 s., ISBN-10: 80-246-0765-4 ˇ J. Metodol´ogia vedeck´eho v´ [4] BENCO, yskumu. Iris. Bratislava. 2001, pp.117-118. ˇ [5] BLEHA, B. VANO., B. Oˇcak´avan´ y demografick´ y v´ yvoj v SR – pr´ıˇciny, dˆosledky, opatrenia. Forum Statisticum Slovacum 2008, roˇc. 4, ˇc. 1, s. 24-30, ISSN 13367420. [6] BONGAARTS, J., POTTER, R., G. Fertility, biology and behavior: an analysis of the proximate determinants. New York: Academic Press, 1983, 305 pp. [7] BRYAN, R., HEUSER, R.: Collection and Processing of Demographic Data. In. SIEGEL, J.,S., SWANSON, D.,A. The Methods and Materials of Demography. London:Elsevier Academic Press, 2004, pp. 371-406 ˇ ˇ e republiky na [8] BURCIN, B., KUCERA, T. Perspektivy populaˇcn´ıho v´ yvoje Cesk´ obdob´ı 2003 – 2065. Praha: DemoArt, 2003, 29 s., ISBN 80-86746-01-1 ˇ [9] BURCIN, B., KUCERA, T. Nov´a kmenov´a progn´oza populaˇcn´ıho v´ yvoje ˇ Cesk´e republiky (2003 – 2065). Demografie, 2004, roˇc. 46, ˇc. 2, s. 100-111, ISSN 0011-8265 [10] CIA. The World Fact Book. 2009, ISSN 1553-8133, dostupn´e na www: [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/] [11] CIPRA, Tom´aˇs. Matematick´e metody demografie a pojiˇstˇen´ı. 1. vyd. Praha: SNTL, 1990, 455 s., ISBN 80-03-00222-2 [12] CIPRA, Tom´aˇs. Pojistn´a matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Nakladatelstv´ı HZ, 1994, 273 s., ISBN 80-901495-6-1 [13] CIPRA, Tom´aˇs. Finanˇcn´ı a pojistn´e vzorce. 1. vyd., Praha: Grada, 2006, 376 s., ISBN 80-247-1633-X 255
256
LITERATURA
ˇ y statistick´ ˇ do roku 2050. Praha: CS ˇ U. ´ [14] Cesk´ y u ´ˇrad. Projekce obyvatelstva CR 2004, dostupn´e na www: [http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4020-03] ˇ y statistick´ ˇ do roku 2065. Praha: CS ˇ U. ´ [15] Cesk´ y u ´ˇrad. Projekce obyvatelstva CR 2009, dostupn´e na www: [http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09] ˇ ´ ˇ e re[16] CERM AK, Zdenˇek. V´ yvoj migraˇcn´ı mobility v devades´at´ ych letech v Cesk´ publice. In. HAMPL, M. a kol: Region´aln´ı v´ yvoj: Specifika ˇcesk´e transformace, evropsk´a integrace a obecn´a teorie. Praha: Univerzita Karlova, Pˇr´ırodovˇedeck´ a fakulta, 2001, s. 87-98, ISBN 80-902686-6-8 ´ Boris. N´aˇcrt fundament´alnych trendov v zahraniˇcnej migr´acii Sloven[17] DIVINSKY, skej republiky a identifik´acia kl’´ uˇcov´ ych v´ yziev.- In: Forum Statisticum Slovakum, 3/2007, ISSN 1336-7420 ´ Boris. Migration Trends in Selected EU Applicant Countries, Vo[18] DIVINSKY, lume V-Slovakia-An Acceleration of Challenges for Society, 1st edition, Vienna, International Organization for Migration, 136 pp., ISBN 92-9068-185-3 [19] INED. Distribution of the World Population by Fertility. Graph of the month No. 7, December 2006, dostupn´e na www:[http://www.ined.fr] ˇ [20] Encyklopedick´ y slovn´ık. Kolekt´ıv. CSAV Praha, 1972, 1455 s. [21] ESTEE, Sharon. Natality: Measures Based on Vital Statistics. In. SIEGEL, J.,S., SWANSON, D.,A. The Methods and Materials of Demography. London: Elsevier Academic Press, 2004, pp. 371-406 [22] EUROSTAT. EUROPOP2008 – Convergence scenario, national level. 2008,dostupn´e na www:[http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal] [23] FIALA, Tom´aˇs. Demografick´e v´ ypoˇcty v tabulkov´em procesoru. 1. vyd. Praha: ˇ 2002, 217 s. Uˇcebn´ı texty vysok´ ˇ Praha – fakulta informatiky VSE, ych ˇskol; VSE a statistiky, ISBN 80-245-0446-4 ´ Ludmila. Ke zmˇen´am sˇ ˇ a [24] FIALOVA, natkov´eho chov´an´ı. In. Zpravodaj ˇc. 27. Cesk´ demografick´a spoleˇcnost. Praha. 2002, s. 1 - 3, ISSN 1213-7480 ´ Ludmila a kol. Dˇejiny obyvatelstva ˇcesk´ [25] FIALOVA, ych zem´ı. 2., doplnˇen´e vyd. Praha: Mlad´a fronta, 1998, 398 s., ISBN 80-204-0720-0 [26] HAJNAL,John. European marriage pattern in historical perspective. - In. D.V. Glass and D.E.C. Eversley, (eds.) Population in History, 1965, Arnold, Londres, pp. 101 - 143 ´ V´aclav, KUHNL, ¨ [27] HAMPL, Martin, GARDAVSKY, Karel. Region´aln´ı struktura ˇ a v´ yvoj syst´emu os´ıdlen´ı CSR. Praha: Univerzita Karlova, 1987, 255 s. ´ Jan, Seligov´a, Mark´eta. Rodina naˇsich pˇredk˚ [28] HORSKY, u. Praha: Nakladatelstv´ı Lidov´e noviny, 1997. 143 s. ISBN 80-7106-195-6
LITERATURA
257
´ J. Z´aklady demografie pre manaˇz´era na vidieku. Acta operativo[29] HRUBY, oeconomica, Nitra, 1996, 132 s., ISBN 80-7137-311-7 [30] International Migration Outlook: SOPEMI - 2008 Edition, Summary in Czech, OECD, 2008, 7. s., ISBN 978-92-64- 045651 ´ - MARENC ˇ AKOV ´ ´ Jana a kol. Populaˇcn´ [31] CHOVANCOVA A, y v´ yvoj v Slovenskej republike 1999. Bratislava: INFOSTAT - Inˇstit´ ut inforamtiky a statistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum. Ed´ıcia Akty, 2000, 93 s. ´ ˇ ´ ´ [32] IVANOVA, M., SALINGOV A, M., MAN´IKOVA, Z. Slovn´ık slov.Slovensk´e pedagogick´e nakladatel’stvo, Bratislava, 1979, 943 s.
cudz´ıch
ˇ ´ Danuˇsa a kol. Obyvatel’stvo Slovenska 1945 - 1990. Bratislava: IN[33] JURCOV A, FOSTAT - Inˇstit´ ut inforamtiky a statistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum. Ed´ıcia Akty, 2001, 74 s. ˇ ´ Danuˇsa. Kr´atky slovn´ık z´akladn´ [34] JURCOV A, ych demografick´ ych pojmov. Bratislava: INFOSTAT – Inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum, 2002, 38 s. ˇ ´ Danuˇsa (ed.). Demografick´a charakteristika obvodov Slovenskej re[35] JURCOV A, publiky 1996 - 2003. Bratislava: Infostat - Inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky, 2004, 113 s. [36] KAA, D. van de.Second demographic transition. In. Demeny, P., McNicoll, G.(eds.). Encyclopedia of population. New York etc.: McMillan Reference USA, 2003, 1040 pp., ISBN 13: 9780028656779 ´ Kvˇeta, PAVL´IK, Zdenˇek, VODAKOV ´ ´ A.: Demografie nejen pro [37] KALIBOVA, A, demografy. Sociologick´e nakladatelstv´ı Praha,2009, 241 s., ISBN 978-80-7419-0124 ´ Kvˇeta. Uvod ´ [38] KALIBOVA, do demografie. 2. vyd. Praha: UK, 2003, 52 s. Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; UK Praha - fakulta pˇr´ırodovˇedeck´a, ISBN 80-246-0222-9 [39] Keilman, Nico. Uncertanity in National Population Forecasting: Issues, Backgrounds, Analyses, Recommandations, Nidi Cbgs Pubblications, Swetz&Zeitlinger, Amsterdam, 1990, Lisse. [40] Klasick´a ekon´omia. EuroEkon´om, pr´ıruˇcka modern´eho ekon´oma. dostupn´e na www:[http://www.euroekonom.sk/ekonomika/vseobecna-ekonomickateoria/klasicka-ekonomia/] ´ Jiˇrina. Populaˇcn´ı v´ [41] KOCOURKOVA, yvoj v´ ychodn´ı a z´apadn´ı Evropy v letech 1950-1990. Demografie, 1998, roˇc. 40, s. 247-252, ISSN 0011-8265 [42] Koncepcia migraˇcnej politiky Slovenskej stvo vn´ utra Slovenskej republiky, Bratislava, www:[http://www.minv.sk/mumvsr/koncepcia.htm.]
republiky. Minister2005. dostupn´e na
258
LITERATURA
ˇ 2005, 122 s. Uˇcebn´ı [43] KOSCHIN, Felix. Demografie poprv´e. 2. vyd. Praha: VSE, ˇ Praha - fakulta informatiky a statistiky. ISBN 80-245texty vysok´ ych ˇskol; VSE 0859-1 ˇ 2005, [44] KOSCHIN, Felix. Kapitoly z ekonomick´e demografie. 1. vyd. Praha: VSE, 52 s. Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; Praha - fakulta informatiky a statistiky. ISBN 80-245-0959-8 ´ ’OVA, ´ L’uba. V´ [45] KRAL yvojov´e tendencie v manˇzelsk´ ych vzt’ahoch v z´apadnej Eur´ope a na Slovensku. Sociol´ogie, 1995, roˇc. 27, s. 347-353., ISSN 0011-8265. ˇ [46] KUCERA, Milan. Populace ˇcesk´e republiky 1918 - 1991. Acta Demographica XII. ˇ a demografick´a spoleˇcnost, Sociologick´ ˇ 198 s., 1994-. Praha: Cesk´ yu ´stav AV CR, ISBN 80-901674-7-0 ˇ ˇ e republiky. [47] KUCERA, Milan. Pades´at let hodnocen´ı populaˇcn´ıho v´ yvoje Cesk´ Demografie, 2008, roˇc. 50, ˇc. 4, s. 230 - 239, ISSN 0011-8265 ´ Jitka. Demografie. Praha: VSE, ˇ 2007, 42. s., Uˇcebn´ı texty [48] LANGHAMROVA, ˇ vysok´ ych ˇskol (Univerzita tˇret´ıho vˇeku) - Uˇcebn´ı text pro pˇredmˇet U017; VSE Praha - fakulta informatiky a statistiky. ISBN 978-80-7399-218-7 ´ Jitka, KACEROV ˇ ´ Eva. Demografie, materi´aly ke cviˇcen´ım. [49] LANGHAMROVA, A, ˇ ˇ Praha - fakulta inforPraha: VSE, 2008, 95 s. Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; VSE matiky a statistiky. ISBN 978-80-245-1389-8 ´ M., VECERN ˇ ´IK, J., MATYA ´ S, ˇ F. Ana[50] LUX, M., SUNEGA, P., MIKESZOVA, ˇ 1. d´ıl, l´ yza opatˇren´ı bytov´e politiky smˇeˇruj´ıc´ıch k podpoˇre flexibility pr´ace v CR, ˇ 2006, 58 s. teoretick´ yu ´vod. Praha: Sociologick´ yu ´stav AV CR, [51] MACUNOVICH, D., J. Fertility and the Easterlin hypothesis: An assessment of the literature, Journal of Population Economics, 1998, No.11, pp. 1 - 59 [52] Marriage and Divorce Rates. OECD Family Database OECD - Social Policy Division - Directorate of Employment, Labour and Social Affairs, 2008 - dostupn´e z: [www.oecd.org/els/social/family/database], 6 pp. ´ AROS, ´ [53] MESZ J´an. V´ ypoˇcet u ´mrtnostn´ ych tabuliek, V´ ypoˇcet straten´ ych rokov ˇzivota u ´mrt´ım. Bratislava: INFOSTAT - Inˇstit´ ut inforamtiky a statistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum. Ed´ıcia Akty, 2000, 14 s. ´ AROS, ´ [54] MESZ J´an. Atlas u ´mrtnosti Slovenska 1993 - 2007. Bratislava: INFOSTAT - Inˇstit´ ut inforamtiky a statistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum. Ed´ıcia Akty, 2008, 108 s., ISBN 978-80-89398-03-4 [55] MCFALLS, J., A. Population: A Lively Introduction. Population Bulletin, Vol. 62, No. 1, Washington: Population Refrence Bureau, 2007, 31 pp., ISSN 0032-468X - dostupn´e na www: [http://www.prb.org]
LITERATURA
259
[56] MONTGOMERY, M., R., COHEN, B. (eds.). From Death to Birth: Mortality Decline and Reproductive Change. Washington, DC: National Academy Press, 1998, 185 pp. ˇ ´IKOVA, ´ J., SUBRTOV ˇ ´ A. Z´aklady demografie. 1. vyd. [57] PAVL´IK, Z., RYCHTAR A, Praha: Academia, 1986, 736 s. ˇ e republiky 1990 - 2002. Praha: [58] PAVL´IK, Zdenˇek a kol. Populaˇcn´ı v´ yvoj Cesk´ DemoArt, 2002, 98 s., ISBN 80-902686-8-4 ´ Kvˇeta. Mnohojazyˇcn´ [59] PAVL´IK, Zdenˇek, KALIBOVA, y demografick´ y slovn´ık ˇ a demografick´a spoleˇcnost, 2005, [ˇcesk´ y svazek]. Acta demographica XV, Cesk´ 184 s., ISBN 80-239-4864-4 [60] PISON, Gilles. The population of the world (2007). Population&Societies, 2007, No.436, 8 pp., ISSN 0184 77 83 - dostupn´e na www: [http://www.ined.fr] [61] PISON, Gilles. The population of the world (2009). Population&Societies, 2009, No.458, 8 pp., ISSN 0184 77 83 - dostupn´e na www: [http://www.ined.fr] [62] PITTENGER, Donald B. Projecting State and Local Populations. Ballinger publishing Company, Cambridge, 1976, . ˇ e republiky 2001 - 2006. Praha: Katedra demografie a ge[63] Populaˇcn´ı v´ yvoj Cesk´ odemografie, Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2007, 114 s., ISBN 978-80-86561-77-6 ´ ˇ [64] Potraty 2007. Ustav zdravotnick´ ych informac´ı a statistiky CR. 95 s. ISBN 97880-7280-749-9 - dostupn´e na www:[http://www.uzis.cr] ˇ [65] RABUSIC, Ladislav. Kde ty vˇsechny dˇeti jsou? Porodnost v sociologick´e perspektivˇe, SLON, 2001, 266 s., ISBN: 80-86429-01-6 [66] SMITH, Stanley K., TAYMAN, Jeff., SWANSON, David A. State and Local Population Projections: Methodology and Analysis. Kluwer Academic publishers, 2001, 420 pp., ISBN 978-0306464935 [67] SRB, Vladim´ır. Obyvatel’stvo Slovenska 1918 - 1938. Bratislava: INFOSTAT Inˇstit´ ut inforamtiky a statistiky, V´ yskumn´e demografick´e centrum. Ed´ıcia Akty, 2002, 28 s. ´ Beata, STAS ˇAKOV ´ ´ Stela. Migr´acia v ˇst´atoch Eur´opskej u [68] STEHL´IKOVA, A, ´nie na u ´rovni NUTS 2. In: Forum Statisticum Slovakum, 3/2007, ISSN 1336-7420. ´ Beata. Eur´opa v zrkadle ˇc´ısiel. Nitra: Environment, 2008, 175 s., [69] STEHL´IKOVA, ISBN 978-80-969120-9-4 ˇ ´ Terezie. V´ ˇ e republice v roce 2007. De[70] STYGLEROV A, yvoj obyvatelstva v Cesk´ mografie, 2008, roˇc. 50, ˇc.3, s. 153 - 171,ISSN 0011-8265 ˇ ´ Terezie. V´ ˇ e republice v roce 2008. De[71] STYGLEROV A, yvoj obyvatelstva v Cesk´ mografie, 2009, roˇc. 51, ˇc.3, s. 153 - 172,ISSN 0011-8265
260
LITERATURA
ˇ [72] SULC, Ota. Abeceda prognostiky. SNTL, Praha, 1976, 153 s. ˇ ´ ˇ e Budˇe[73] SULISTA, Marek a kol. Uvod do finanˇcn´ı a pojistn´e matematiky, Cesk´ jovice: Jihoˇcesk´a univerzita, 2008, 157 s., Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; Jihoˇcesk´ a univerzita ekonomick´a fakulta, ISBN 978-80-7394-127-7 [74] TOMKA, B´ela. Demographic Diversity and Convergence in Europe, 1918-1990: The Hungarian case, Demographic Research, 2002, roˇc. 15, s. 19-48, ISSN 14359871 [75] United Nations. World Population Prospects. The 2006 Revision. 2007,dostupn´e na www:[http://esa.un.org/unpp/index.asp] [76] VALLIN, Jacques. Svˇetov´e obyvatelstvo. Pˇrel. V. H¨ ubner. 1. ˇcesk´e vyd´an´ı. Praha: Academia, 1992. 148 s. Orig.: La population mondiale. ISBN 80-200-0437-8 ˇ [77] VANO, Boris (ed.). Populaˇcn´ y v´ yvoj v Slovenskej republike 2006. Bratislava: Infostat - Inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky, 2007, 80 s. ˇ [78] VANO, Boris (ed.). Populaˇcn´ y v´ yvoj v Slovenskej republike 2008. Bratislava: Infostat - Inˇstit´ ut informatiky a ˇstatistiky, 2009, 78 s., ISBN 978-80-89398-13-3 ´ Jana. Uvod ´ [79] VESELA, do demografie: Pohyb obyvatelstva - demografick´a dynamika, II. d´ıl, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002, 93 s., Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; Univerzita Pardubice - fakulta ekonomicko-spr´avn´ı, ISBN 80-7194-340-1 ˇ ˇ v Bra[80] VOJTKO, D. Statistika, Demografick´a ˇstatistika pre ekon´omov. ES VSE tislave, 1982, 284 s. ´ Zdeˇ [81] VYSTOUPIL, Jiˇr´ı, TARABOVA, nka. Z´aklady demografie. pracovn´ı text. Brno: MU, 2004. 141 s. Uˇcebn´ı texty vysok´ ych ˇskol; MU v Brnˇe - Ekonomicko spr´avn´ı fakulta. ˇ e republiky v roce 2007. Cesk´ ˇ y statistick´ [82] V´ yvoj obyvatelstva Cesk´ yu ´ˇrad. Praha, 59 s., 2008. ISBN 978-80-250-1749-4 ˇ 2007. Ustav ´ ˇ [83] Zdravotnick´a roˇcenka CR zdravotnick´ ych informac´ı a statistiky CR. 260 s. ISBN 978-80-7280-783-3 - dostupn´e na www:[http://www.uzis.cr] ˇ 2008. Ustav ´ ˇ [84] Zdravotnick´a roˇcenka CR zdravotnick´ ych informac´ı a statistiky CR. 260 s. ISBN 978-80-7280-845-8 - dostupn´e na www:[http://www.uzis.cz]
Rejstˇ r´ık u ´hrnn´a potratovost, 144 u ´hrnn´a prvosˇ nateˇcnost, 179 u ´hrnn´a rozvodovost, 169, 181 u ´hrnn´a sˇ nateˇcnost, 168 u ´mrt´ı, 24 Hl´aˇsen´ı o u ´mrt´ı, 25 u ´mrtnost, 29, 65, 66, 103, 104, 107 neonat´aln´ı, 77 poporodn´ı, 77 postneonat´aln´ı, 77 u ´mrtnostn´ı tabulky, 73, 107 u ´pln´e, 109 bˇeˇzn´e, 109 generaˇcn´ı, 108 koˇren tabulky, 110 kohortn´ı, 108 nepˇr´ım´a metoda, 116 okamˇzikov´e, 108 pˇr´ım´a metoda, 116 poˇcet proˇzit´ ych let, 72 pr˚ uˇrezov´e, 109 pravdˇepodobnost pˇreˇzit´ı, 71, 73 tabulkov´ y poˇcet zemˇrel´ ych, 71 zkr´acen´e, 109 ˇcist´a m´ıra plodnosti, 33 ˇcist´a m´ıra reprodukce, 157, 215 ˇr´ad vym´ır´an´ı, 107 ˇzivotn´ı cykly, 66 azyl, 187 azylant, 187 Bertillonova klasifikace, 79 biometrick´e funkce, 109, 118 celkov´ y pˇr´ır˚ ustek, 207 cenzus, 7 dekrementn´ı tabulky, 107
demografick´a dynamika, 19 statika, 19 demografick´a reprodukce, 15 demografick´a s´ıt’, 26 ˇc´ara ˇzivota, 27 element´arn´ı soubory, 27 hlavn´ı soubory, 27 demografick´a struktura, 17 demografick´ y pˇrechod, 15 demografick´ y revoluce, 16 demografick´ y syst´em, 11 demografie, 3, 11 demografick´a statistika, 14 ekonomick´a, 14 historick´a, 14 popisn´a, 14 region´aln´ı, 14 soci´aln´ı, 14 teoretick´a, 13 diferenˇcn´ı m´ıry, 33 doba expozice, 30, 71 druh´ y demografick´ y pˇrechod, 16 emigrant, 187 endogamie, 159 epidemiologick´ y pˇrechod, 81, 105 ergodick´ y teor´em, 70 evidence migrac´ı, 21 evidence migrace, 22 evidence pˇrirozen´e mˇeny, 21, 22 fatalita, 81 fertilita, 29 generace, 18, 28 Gompertzova-Makehamova funkce, 119 Graunt John, 5 261
ˇ ´IK REJSTR
262 Hajnalova linie, 160 hrub´a m´ıra u ´mrtnosti, 67 plodnosti, 33 potratovosti, 141, 143 smrtnosti, 81 hrub´a m´ıra u ´mrtnosti, 32, 68 hrub´a m´ıra celkov´eho pˇr´ır˚ ustku, 207 hrub´a m´ıra pˇrirozen´eho pˇr´ır˚ ustku, 210 hrub´a m´ıra reprodukce, 214 imigrant, 187 incidence, 82 index potratovosti, 143, 145 rozvodovosti, 164 samovoln´e potratovosti, 145 index rozvodovosti, 164 kohorta, 18, 28 kohortn´ı anal´ yza, 28 kojeneck´a u ´mrnost, 99 kojeneck´a u ´mrtnost, 73, 95, 99, 100 konsensu´aln´ı manˇzelstv´ı, 159 kvocient kojeneck´e u ´mrtnosti, 73 upraven´ y, 75 letalita, 81 Lexis˚ uv diagram, 29 List o prohl´ıdce mrtv´eho, 25 Lotk˚ uv z´akon latence, 215 Lotkova m´ıra, 217 LT tabulky, 107 m´ıra smrtelnosti, 81 m´ıry rozvodovosti podle d´elky trv´an´ı manˇzelstv´ı, 167 Malthus, 45 matriky civiln´ı, 22 mezin´arodn´ı statistick´a klasifikace, 97 migrace, 29, 186 ˇcist´a migrace, 189 azylov´a, 202 dobrovoln´a, 194 efektivnost migrace, 189
Haagsk´ y program, 201 hrub´a m´ıra emigrace, 190 hrub´a m´ıra imigrace, 190 hrub´a m´ıra migraˇcn´ıho salda, 190 hrub´a m´ıra migrace, 190 hrub´a migrace, 189 index ˇcist´e emigrace, 190 index hrub´e imigrace, 189, 190 index migraˇcn´ıho salda, 189 index migraˇcn´ıho zisku, 198 index proporcion´aln´ı emigrace, 198 index proporcion´aln´ı imigrace, 196 individu´aln´ı, 195 leg´aln´ı migrace, 191 m´ıra hrub´eho migraˇcn´ıho vztahu, 198 mezin´arodn´ı, 194 migraˇcn´ı proud, 188 migraˇcn´ı saldo, 189 nedobrovoln´a, 194 neleg´aln´ı, 201 objem migrace, 189 pˇr´ıˇciny, 199 parci´aln´ı hrub´a m´ıra migrace, 198 parci´aln´ı index efektivity migrace, 198 sez´onn´ı , 194 skryt´a , 194 skupinov´a, 195 vnˇejˇs´ı, 22 vnitˇrn´ı, 22, 194 migrant, 187, 189 miniinterrupce, 142 morbidita, 82 mortalita, 29, 107 mrtvorozenost, 101 nad´ umrtnost muˇz˚ u, 70, 100 nadˇeje doˇzit´ı, 72, 99, 101, 103, 105 narozen´ı, 23 ˇzivˇe narozen´ı, 23 mrtvˇe narozen´ı, 24 narozen´ı mimo manˇzelstv´ı, 158 natalitn´ı limit, 72 nemocnost, 82, 98 norm´aln´ı d´elka ˇzivota, 119 obˇcan, 187
ˇ ´IK REJSTR obecn´a m´ıra u ´mrtnosti, 30 plodnosti, 33 rozvodovosti, 162 sˇ nateˇcnosti, 162 obecn´a m´ıra sˇ nateˇcnosti, 164 objem migrace, 191 obyvatel, 17 obyvatelstvo, 18, 43
263
potratovost, 140, 142 indukovan´a, 141, 145 spont´ann´ı, 141 povolen´ı pobytu, 187 pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri porodu, 157 pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri prvn´ım sˇ natku, 168 pr˚ umˇern´ y vˇek pˇri sˇ natku, 171 pravdˇepodobn´a d´elka ˇzivota, 119 pravdˇepodobnost u ´mrt´ı, 109 pravdˇepodobnost doˇzit´ı, 109 pˇr´ıˇciny u ´mrt´ı, 79, 100, 102, 106 pravdˇepodobnost uzavˇren´ı sˇ natku, 171 mezin´arodn´ı klasifikace prechodn´ y pobyt, 187 decen´aln´ı revize, 79 prevalence, 82 mezin´arodn´ı statistick´a klasifikace, 79 prohl´aˇsen´ı neplatnosti manˇzelstv´ı, 23 pˇres´ıdlenec, 187 prvn´ı demografick´ y pˇrechod, 15 pˇrirozen´a reprodukce, 207 prvotn´ı pˇr´ıˇcina u ´mrt´ı, 80 pˇrirozen´ y pˇr´ır˚ ustek, 207, 209 pˇrirozen´ y pohyb, 22 Rahtsova korekce, 75, 117 paleodemografie, 14 redukovan´e m´ıry, 33 perinat´aln´ı u ´mrtnost, 101 redukovan´e specifick´e m´ıry plodnost, 29 rozvodovosti, 166 populaˇcn´ı bilance, 38 sˇ nateˇcnosti, 166 populaˇcn´ı klima, 18 region, 186 populaˇcn´ı registr, 10, 21 rodina populaˇcn´ı teorie, 19, 44 monogamn´ı, 159 kameralist´e, 44 rodiv´ y kontingent, 33 maltuzi´ansk´a populaˇcn´ı teorie, 45 rozvod, 23 merkantilismus, 44 rozvodovost, 29, 159 organick´a teorie, teorie kvalitn´ıch pos´ıdlo, 185 pulac´ı, teorie rasismu, 47 sˇc´ıt´an´ı, 7 teorie matematick´a a biologick´a, 47 historie, 8 teorie mezi v´alkami, 47 sˇc´ıt´an´ı lidu, 21 teorie racionalizaˇcn´ı, 47 sˇ nateˇcnost, 29, 159 teorie soci´aln´ıho vzestupu, 47 sˇ natek, 23 teorie urbanizaˇcn´ı, 47 palingamn´ı, 162 populaˇcn´ı v´ yvoj, 207 protogamn´ı, 162 populace, 18, 43 soupis obyvatelstva, 7, 21 autochonn´ı, 43 specifick´e u ´mrtnosti, 96, 100, 103 homogenn´ı, 70 specifick´e indexy otevˇren´a, 207 potratovosti, 143 stabiln´ı, 70 specifick´e m´ıry, 33 stacion´arn´ı, 70 u ´mrtnosti, 69 standardn´ı, 34 potratovosti, 141 uzavˇren´a, 70, 207 st´atn´ı obˇcanstv´ı, 187 porodnost, 103 stˇehov´an´ı, 22, 25 potrat, 24
264 stˇredn´ı d´elka ˇzivota, 97, 111, 119 stˇredn´ı d´elka ˇzivota pˇri narozen´ı, 72 stˇredn´ı stav, 31 standardizace, 33, 70 nepˇr´ım´a, 35 pˇr´ım´a, 34 srovn´avac´ı index, 35 tabulky dekrementn´ıch ˇr´ad˚ u, 107 tabulky sˇ nateˇcnosti, 170 trval´e bydliˇstˇe, 25 trval´ y pobyt, 187 ukazatele d´elky ˇzivota podle zdrav´ı Sullivanova metoda, 85 ukazatele zdrav´ı, 84 umˇel´e pˇreruˇsen´ı tˇehotenstv´ı, 140 uteˇcenec, 187 vˇekov´a struktura, 108 vit´aln´ı index, 214 Webb˚ uv graf, 209 Webbova typologie, 209 Witthauer˚ uv diagram, 211 zdrav´a d´elka ˇzivota, 83 zvl´aˇstn´ı ˇsetˇren´ı, 10, 21
ˇ ´IK REJSTR
