Metody a nástroje psychologie

Metody a nástroje psychologie

Metody a nástroje psychologie • Metoda je postup, jak dosáhnout cíle • Každý z nás každodenn používá n jaké metody… • decká metoda se od našich každodenních metod liší tím, že je systemati jší • Každému zajiš uje efektivní dosažení cíle – poznání • Na konci naší cesty bychom m li být bohatší o informace, které by nás m ly zvýhod ovat, ly by zp es ovat naše odhady a zvyšovat pravd podobnost našeho úsp chu • Psychologické metody by nám m ly zaru it hlubší porozum ní psychickým jev m

• Ranní typy (které chodí brzo do postele i z postele) dávají p ednost konkrétním informacím p ed abstraktním myšlením, spíše se spoléhají na logiku než na intuici, bývají introvertní, s dobrou sebekontrolou a vnit ní disciplínou a snaží se ud lat na druhé dobrý dojem. • No ní typy (které chodí pozd do postele i z postele) jsou kreativn jší, ochotn jší riskovat, nezávislejší, mén konformní a trochu impulzivn jší ve svém rozhodování.

• Pom r ukazováku (2D) a prsteníku (4D) je ovlivn n úrovní hormonu testosteronu v pr hu nitrod ložního vývoje. • Mužský pr r iní 0.98, ženský pr iní 1.00 (mužský prstení ek bývá delší než ukazovák, u žen mají oba prsty v pr ru stejnou délku). • Pom r 2D:4D je tak indikátorem míry ítomnosti maskulinních (fyzická síla, sportovní úsp šnost, prostorová edstavivost, hudební nadání, matematické schopnosti, asertivita, podstupování rizika…) nebo naopak femininních charakteristik.

r

Majitelé rybi ek jsou nejš astn jší a nejspokojen jší

S majiteli ps je nejv tší zábava a legrace

Majitelé ko ek jsou nejspolehliv jší a emo

nejcitliv jší

Majitelé plaz jsou nejvíce nezávislí, up ímní a p ímo

í

Test citrónové kapky - když se lov ku na jazyk kápnou 4 kapky citrónového džusu, introverti ve srovnání s extraverty vylu ují 2x více slin. Tato skute nost souvisí s faktem, že jeden z nejv tších rozdíl mezi introverty a extraverty je v jejich rozdílné citlivosti ke stimulaci

Nástroje a metody psychologie podle zp sobu sb ru dat

Analýza stop a výsledk innosti

Analýza stop a výsledk innosti • Analýza následk zám rných aktivit a/nebo jejich vedlejších produkt (stop) • Písmo, deníky, písemná korespondence, um lecké výtvory, životopis, po íta , knihovna, odpadky, uspo ádání bytu, pokoje i pracovní plochy, záznam tel. hovor i pobytu na internetových stránkách, obsah na facebooku… (p íklad s klí i) • Jediný možný zp sob sb ru dat o minulosti (nep ítomnost zkoumaných osob) • Riziko systematického zkreslení (historie jako síto, selektivita zachycených informací)

Koho byste si vybrali pro pomoc s organizací divokého ve írku, Janu nebo Mirku? Jana: Top-10 • Britney Spears – Oops! I Did It Again • Britney Spears – I‘m a Slave 4 U • Garth Brooks – The Dance • Dave Matthews Band Crash • Dixie Chicks – Wide Open Spaces • Grease Soundtrack – Summer Lovin • N‘Sync – Bye Bye Bye • Faith Hill - Breathe • Destiny‘s Child Survivor • Chris Rice – Smell the Color 9

Mirka: Top-10 • Miles Davis – Kind of Blue • John Coltrane – Giant Steps • Dave Brubeck – Take Five • Glenn Gould – Goldberg Variations • Thelonius Monk – Straight No Chaser • Nick Drake - Fly • Ray Charles – Ray‘s Blues • Herbie Hancock – Maiden Voyage • Stevie Ray Vaughn – Taxas Flood • Yo Yo Ma – Six Suites for Cello – Suite 1

• ítomnost podobných plakát s motiva ními i inspirujícími citáty se asto vyskytují u lidí s nižší emo ní stabilitou. • Používají tyto citáty jako zp sob samolé by – pomáhají si jimi ke zlepšení nálady a k utlumení svého p irozeného sklonu d lat si starosti. • Citáty však prozrazují rovn ž n co o identit majitele.

• Auto polepené nálepkami je indikátorem teritoriálního chování jeho majitele. • Zvýšená teritorialita je pak asto spojena se zvýšenou agresivitou p i ízení.

Iluze jedine nosti

Iluze jedine nosti

Iluze jedine nosti? Nassim Nicholas Taleb‘s books, including The Black Swan, suggest that many efforts at prediction are doomed to fail because of randomness and the inherent unpredictability of complex events. Taleb is no doubt correct that some events are black swans that are beyond prediction, but the fact is that most human behavior is quite regular and predictable.

Iluze jedine nosti – P edvídatelnost chování PA’s building block is the predictor variable, a single value measured for each individual. For example, recency, the number of weeks since the last time an individual made a purchase, committed a crime, or exhibited a medical symptom, often reveals the chances he or she will do it again in the near term. In many arenas, it makes sense to begin with the most recently active people first, whether for marketing contact, criminal investigation, or clinical assessment. Similarly, frequency— the number of times the individual has exhibited the behavior— is also a common, fruitful measure. People who have done something a lot are more likely to do it again. In fact, it is usually what individuals have done that predicts what they will do. And so PA feeds on data that extends past dry yet essential demographics like location and gender to include behavioral predictors such as recency, frequency, purchases, financial activity, and product usage such as calls and web surfing. These behaviors are often the most valuable— it’s always a behavior that we seek to predict, and indeed behavior predicts behavior. As Jean-Paul Sartre put it, “[ A man’s] true self is dictated by his actions.” PA builds its power by combining dozens— or even hundreds— of predictors. You give the machine everything you know about each individual, and let ‘er rip. The core learning technology to combine these elements is where the real scientific magic takes place.

Pozorování

Pozorování • Královská metoda psychologie • Tehdy, když v blízkosti zkoumaných osob Druhy pozorování: • Introspekce x Extraspekce • Zú astn né x Nezú astn né • Strukturované x Nestrukturované • Volné (orienta ní) x zám rné (systematické, ízené p edem daným schématem i plánem, viz Gottman v SPAFF a Ekman v FACS) • Molekulární (stromy) x molární p ístup (les) • Krátkodobé x dlouhodobé pozorování --> --> vzorkování • Skryté (zamaskované) x nezamaskované pozorování Možné zdroje zkreslení: • hospita ní efekt, • první dojem, • centrální rysy, • efekt primárnosti…

Kategorizace sv ta okolo nás

Kategorizace sv ta okolo nás

Kategorizace sv ta okolo nás

• Jeden z hlavních rozdíl mezi experty a ne-experty spo ívá v tom, že experti asto mají v tší množství kategorií, které jsou navíc užite jší - ve smyslu vysv tlení v tšího množství variance v pozorovaných datech. Proto experti dokážou lépe predikovat a rozum t sv tu okolo sebe. • Viz studie o dostihových sázka ích (Ceci & Liker, 1986), která prokázala ležitost specifických znalostí a zkušeností pro expertní výkon v této oblasti (na rozdíl od inteligence m ené prost ednictvím IQ test ).

Gottman v SPAFF Specific Affect Coding System •

John Gottmann – psycholog

matematik

•

Sledoval manželské páry p i rozhovorech o sporných tématech

•

Navrhl kódování 20 kategorií emocí projevovaných v rozhovoru (opovržení, vztek, st žování si, smutek, apod.)

Gottman v SPAFF Specific Affect Coding System

•

zná váha jednotlivých emocí

•

Dva pro vztah klí ové skóry: pom r a rozdíl pozitivních a negativních „bod “

Gottman v SPAFF Specific Affect Coding System

ty i jezdci apokalypsy“

•

Na základ analýzy 15-ti minutového rozhovoru (popsaného pomocí jeho kódovacího systému) je schopen s 93% úsp šností predikovat, zda za 15 let manželé/noví partne i ješt budou spolu (1:5, negativity bias, averze ke ztrát )

•

Pou ení? Je d ležité v

t, na co se koukat!

Ekman v FACS Facial Action Coding System

•

Univerzální výrazy emocí

Ekman v FACS Facial Action Coding System

•

Sledoval výrazy emocí v obli eji, stanovil 43 ak ních jednotek – pohyby jednotlivých sval

•

Po zpracování všech možných kombinací objevil 3000, které n co znamenaly (FACS – kódovací systém obli ejových pohyb )

•

Systém Paula Ekmana je využíván v mnoha výzkumech, i odbavování pasažér , p i vytvá ení animovaných film (Shrek)

•

Ekman pracuje, jako soudní znalec v oblasti v rohodnosti výpov dí, je schopen zachytit tzv.„mikrovýrazy“, které mu pomáhají p i analýze lži (projekt Wizard – 1/400; trénink tení mikrovýraz ; strojové tení výraz – FaceReader; viz také chicken sexers i znalci vína…)

•

Pou ení? Je d ležité v

t, na co se koukat!

Znaky lživé výpov di • Ukazuje se, že b žná ve ejnost je p i odhalování lží stejn úsp šná jako hod mincí • Platí i pro experty (operátory polygraf , vyšet ovatele, soudce, psychiatry – viz Ekman v výzkum s videozáznamy lživých a pravdivých výpov dí)) • vodem je to, že lidé v tšinou spoléhají na vodítka, která podle provedených výzkum nijak nesouvisí s pravdivostí/lživostí výpov di • tšina lidí vychází z hypotézy neklidu i úzkosti (anxiety hypothesis), podle které lhá i projevují klasické p íznaky stresové reakce, protože se obávají, že jejich lež bude odhalena: • potí se • odvrací sv j zrak • nervózn gestikulují rukama • pohrávají si s n jakým p edm tem • neklidn poposedávají na židli •… •Ukazuje se, že lhá se spíše než jako nervózní lov k (anxiety hypothesis) chová jako lov k, který usilovn p emýšlí o n jakém problému nebo tématu, p estože k tomu nemá žádný d vod (cognitive hypothesis)

Znaky lživé výpov di • Podle kognitivní hypotézy lhaní vede ke zvýšení kognitivní zát že, která se projevuje n kolika r znými zp soby: • lov k toho íká mén • je stru jší ve svém vyjad ování • sd luje mén detail • je více statický • omezuje svou gestikulaci • má delší a ast jší pauzy • opakuje stejné fráze • déle mu trvá, než odpoví na otázku • odvádí na jiná témata • psychologicky se distancuje od svých lží tím, že mén odkazuje na svou osobu, na své pocity… •…

Mén je n kdy více… Lidská mysl má potíže s ignorováním irelevantních informací

Mén je n kdy více… Lidská mysl má potíže s ignorováním irelevantních informací

Mén je n kdy více… Lidská mysl má potíže s ignorováním irelevantních informací

• Efekt ukotvení (anchoring (anchoring effect) effect)

• aukce, kde p ed každou nabídkou nakupující musel napsat na papír dv poslední ísla svého sociálního pojišt ní a rozhodnout se, zda by za tuto cenu koupil nabízené zboží • potom bylo jeho úkolem napsat maximální ástku, za kterou by nabízené zboží koupil • v pr

ru byli lidé s vyššími ísly ochotni utratit o 300% více pen z než lidé s nižšími ísly

Mén je n kdy více… Lidská mysl má potíže s ignorováním irelevantních informací

• Paralýza skrzevá analýzu (paralysis (paralysis through analysis) analysis)

Rozhovor

Rozhovor • Umož uje zkoumat jevy, které - se vyskytují z ídka - nelze je p ímo pozorovat - jsou zkoumané osob v dom p ístupné a je ochotná nám je sd lit • Rozhodování, preference, hodnoty, názory, postoje, koní ky… • Druhy rozhovor : - diagnostický x výzkumný x terapeutický nebo poradenský - strukturovaný x polo polo--strukturovaný x volný - stresový (p erušovaný, ml enlivý, agresivní) • Typy otázek: - otev ené x uzav ené, - p ímé x nep ímé, - projektivní, - zprost edkované (p es t etí osobu), - behaviorální, - modelové, - nucená volba, kontrolní, sugestivní…

Psychologické testy

Q test

Q test Orienta ní test sebesebe-monitorování

Q

• zajímají se o to, jak na druhé p sobí • jsou rádi v centru pozornosti • snadno p izp sobí své chování situaci, v níž se nachází • jsou dovední v manipulaci s tím, jak je druzí vnímají • bývají lepší lhá i

• jsou stejnými „osobnostmi“ nap znými situacemi • jejich chování se více ídí jejich vnit ními pocity a hodnotami • jsou si mén v domi toho, jaký dopad má jejich chování na okolí • mén asto lžou a nejsou tak dob í lhá i

Psychologické testy • Druh „experimentu“ (standardizovaný zp sob vyšet ení) • Standardn zadávané úkoly, u nichž jsou vyhodnocovány rozdíly mezi lidmi • ená vlastnost by m la být tou jedinou (nezávislou) prom nnou, která ovliv uje testový výkon (závislou prom nnou) • Psychometrické charakteristiky -

Objektivita, Standardizace, Reliabilita Reliabilita,, Validita

Klasifikace psychologických test •

Výkonové testy • Testy inteligence • Testy speciálních schopností • Testy organicity

•

Testy osobnosti • Projektivní testy • Dotazníky • Objektivní testy osobnosti

•

ístrojové metody

Testy inteligence I • • • • • • •

Testy jednodimenzionální vs komplexní Inteligen ní kvocient (Stern), devia ní inteligen ní kvocient Spearman – faktor obecné inteligence (g-faktor x s-faktor) Thurstone – 7 faktor (verbální, po etní, pam tní, prostorový, mentální produktivity, induktivní) Guilford – konvergentní x divergentní myšlení Cattel – fluidní x krystalizovaná inteligence Inteligence sociální a emo ní (sebe-v domí, organizace vlastního života, motivování sebe sama, empatie, angažovaný kontakt s druhými…)

Testy inteligence II •

Stanford-Binet • 1905 – zachycení d tí pro pomocné školy • I. revize – 1916 – Terman (Stanfordská univerzita) • II. revize – 1937 – Terman, Merillová • III. revize – 1960 • IV. revize – 1986

•

Army Alfa, Army Beta – za 1. sv tové války • Alfa – verbální, 8 subtest , • Beta – neverbální – 7 subtest

Testy inteligence III • • • •

•

•

D 48 Domino Kohsovy kostky Cattell Culture Fair Intelligence Test Ravenovy testy • Ravenovy progresivní matice – 1938 • Barevné progresivní matice – 1947, Advanced – 1943 Wechsler • Wechsler Bellevue – 1939 • WISC – Wechsler Inteligence Scale for Children – 1949 • WAIS – Wechsler Adult Inteligence Scale – 1955 • WPPSI – Wechsler Preschool Inteligence Scale – 1966 • WAIS – R – 1981 Amthauer (I-S-T) • Poprvé vydáno v roce 1953 • Test struktury inteligence • M a W profil

Testy speciálních schopností (WMS, ŠAP, LGT-3, Reyova figura, N-back test)

•

pam

•

pozornost (Bourdon, D2, TKP, íselný tverec)

•

psychomotorické tempo (symboly z WAIS-R)

•

percepce (Edfeldt v test, Test vizuálního vyhledávání)

•

rychlost rozhodování

•

kreativita (Torrance, KREATOS)

•

technické dovednosti

•

verbální, matematické a um lecké schopnosti

Testy organicity • • • • • • • • • • • •

Test Hanojské/Londýnské v že Test kognitivního odhadu Trial Making test A, B Test verbální fluence (NKP) Test figurální fluence Bender-Gestalt test Benton v vizuální reten ní test Kresebný test hodin Mini-Mental State Examination NART Stroop v test Wisconsinský test t íd ní karet (WCST)

Projektivní testy osobnosti • • • • • • •

I

Termín projekce zavedl Freud Projek ní technika – Frank (1939) První projek ní test – asocia ní experiment Poznání celé osobnosti Konfrontace lov ka se situací, která je neur itá, nestrukturovaná Sporná validita, ale minimální možnost zkreslit výsledky Typy: • verbální, • grafické, • manipula ní

Projektivní testy osobnosti II Asocia ní experiment –1879 – Galton, 1911 - Jung Rorschach v test – 1921 TAT – 1935 Kresba postavy (Machoverová) – 1949 Baum test (Koch) - 1949 Lüscher v test - 1949 Zuliger v test - 1956 Hand test - 1961

Dotazníky • • • • • • •

Dotazník x inventá Jednodimenzionální x multidimenzionální Snadná a rychlá administrace Vysoká objektivita a standardizace Závisí na úrovni schopnosti introspekce Možnost zkreslení (sociální desirability) Nejznám jší dotazníky: • MMPI – Hathaway a Mc Kinley 1940 • 16PF Cattel – 1949, mnoho revizí, nyní pátá • ICL- 1956 • Eysenck – MPI (1959), EPI (1964), EPQ (1975), EPQ-R (1993) • Big Five – NEO-PI (1985), NEO-PI-R (1992)

Otev enost ke zkušenosti

Emo ní stabilita

5-faktorový model osobnosti Sv domitost

Extroverze

Vst ícnost

• V angli tin je tém 18 000 r zných slov popisujících osobnost lov ka. • 4000 z nich popisují relativn stabilní a centrální rysy osobnosti. • Je možné zredukovat t chto 4000 slov na kolik málo slov zachycujících základní dimenze psychologických rozdíl mezi lidmi? • Využití statistického nástroje faktorové analýzy (matematické metody umož ující vysv tlit velké množství pozorovatelných prom nných menším po tem prom nných skrytých, tj. p ímo nepozorovatelných). Odhalení 5 skrytých prom nných – 5 základních dimenzí osobnosti, které jsou zakódovány v p irozeném jazyce a které jsou platné nap kulturami, generacemi a vývojovými epochami.

Emo ní nestabilita (neuroticismus) Emo nestabilní jedinci se obtížn ji vyrovnávají s problémy každodenního života. Lidé dosahující vysokého skóru v neuroticismu se popisují jako psychicky nestabilní a jejich psychická vyrovnanost je snadno narušitelná. Na rozdíl od emocionáln stabilních jedinc uvád jí ast ji negativní prožitky a obtíže p i jejich p ekonávání. Jsou asto plni obav, snadno je lze p ivést do rozpak , cítí se zahanbeni, nejistí, nervózní, úzkostní, intenzivn prožívají strach, obavy nebo smutek. Jejich p edstavy nekorespondují s realitou, proto mají omezenou možnost kontrolovat se a zvládat stresové situace. Emo stabilní osoby jsou klidné, vyrovnané, bezstarostné a ani stresující situace je nevyvedou snadno z míry. Druzí je kdy mohou považovat za necitlivé. Jednotlivé aspekty emo ní stability: Úzkostnost, Hn vivost-hostilita, Depresivnost, Rozpa itost, Impulzivnost, Zranitelnost

Extroverze Extroverti jsou spole enští, hovorní, p átelští, sebejistí, aktivní, energi tí, veselí a optimisti tí. Mají rádi druhé lidi a spole nost lidí, jsou rádi sou ástí skupin a r zných spole enských událostí, obvykle baví spole nost, mají rádi vzrušení, stimulující prost edí, udržují si veselou mysl, jsou motivováni spíše odm nou než trestem. Introverti jsou spíše zdrženliví, chovají se nezávisle a samostatn , rádi pracují nezávisle na druhých v tichém a klidném prost edí bez nadm rné stimulace. Nejaktivn jší jsou ráno a jsou motivováni spíše hrozbou trestu než vidinou odm ny. O introvertech také nelze íci, že by byli neš astnými nebo pesimistickými lidmi. Jednotlivé aspekty extraverze: elost, Družnost, Asertivita, Aktivnost, Vyhledávání vzrušení, Pozitivní emoce

Vst ícnost Vst ícní lidí jsou altruisti tí, mají pro druhé pochopení a porozum ní, projevují jim p íze , chovají se k nim laskav a vlídn . Jsou vždy ochotni pomáhat a jsou p esv eni, že ostatní zase budou pomáhat jim. Mají sklon d ovat druhým lidem a dávají p ednost spolupráci. Okolí m že jejich ivosti n kdy zneužívat. Nevst ícní lidí jsou popisováni jako agresivní, egocentri tí a mající tendenci znevažovat zám ry druhých lidí. Chovají se kdy hrub a neomalen , zapomínají na takt a diplomacii, s druhými spíše sout ží než spolupracují. P ív tiví lidé jsou obecn oblíben jší. Schopnost bojovat za vlastní zájmy a jistá míra skepse v i názor m druhým jsou však v mnoha situacích pot ebné a užite né. Jednotlivé aspekty vst ícnosti: Skromnost, Jemnocit

ra, Up ímnost, Altruismus, Poddajnost,

Sv domitost Sv domití lidé v této škále jsou popisováni jako metodi tí, plánovití, cílev domí, ctižádostivý, pilní, vytrvalí, systemati tí, s pevnou v lí, disciplinovaní, spolehliví, p esní a po ádní, s v lí k výkonu. Pokud tyto vlastnosti p ekro í únosnou míru, projeví se jako ehnaná po ádkumilovnost, pedanti nost nebo workoholické chování. Nejlépe se cítí v strukturovaném a edvídatelném prost edí, kde má vše své jasn dané místo Nesv domití lidé se popisují jako nedisciplinovaní, nedbalí, lhostejní, nestálí a jako napl ující své cíle s jen malým zaujetím. Míra sv domitosti pozitivn koreluje se studijními a pracovními výkony. Lidé mén sv domití nezastávají tak puritánské postoje a hodnoty jako lidé skórující ve sv domitosti vysoko, více si užívají života.

Jednotlivé aspekty sv domitosti: Zp sobilost, Po ádkumilovnost, Zodpov dnost, Cílev domost, Disciplinovanost, Rozvážnost

Otev enost ke zkušenosti Lidé otev ení ke zkušenosti se zajímají o nové zkušenosti, prožitky a dojmy, mají bohatou fantazii, jsou vnímav jší k prožitk m pozitivních i negativních emocí než uzav ení jedinci. Berou v úvahu nové myšlenky a nekonven ní hodnoty. Popisují se jako v dychtivý, intelektuální, obda ení fantazií, ochotní experimentovat a zkoušet nové v ci, zajímají se o um ní a abstraktní témata. Jsou p ipraveni kriticky p eformulovat platné normy a evzít nové sociální, etické a politické hodnoty. asto se chovají nekonven , zkoušejí nové zp soby jednání a dávají p ednost zm , snadno se za nou nudit.. Lidé mén otev ení ke zkušenosti mají sklon chovat se konven a zastávat konzervativní postoje a názory. Dávají p ednost známému a osv enému p ed novým a neznámým. Jejich emo ní reakce nejsou tak intenzivní a jejich prožívání m že být utlumeno. Mívají ohrani ené zájmy, kterým se nev nují s takovou intenzitou jako lidé otev ení. P ejímají názory autorit. Realizují myšlenky druhých, postupují rad ji po malých a postupných kr cích, vyhýbají se radikálním zm nám a drží se osv ených postup a daných pravidel. Existuje sklon spojovat vysoký skór v otev enosti se zralou, dob e fungující a napln nou osobností. V život i ve spole nosti se však dob e uplatní rovn ž lidé s nízkým skórem v této škále. Jednotlivé aspekty otev enosti ke zkušenosti: Fantazie, Estetické prožívání, Prožívání , Novátorské innosti, Ideje, Hodnoty

Otev enost ke zkušenosti

Emo ní stabilita

5-faktorový model osobnosti Sv domitost

Extroverze

Vst ícnost

Eysenck v dvoufaktorový model osobnosti

Hans J. Eysenck pozd ji koncipoval ješt jeden rys - psychoticismus vs. síla ega: vysoký skór psychot.: egocentrismus, impulzivita, necitlivost v i druhým, obtížn vycházejí s druhými, d lají naschvály genetická predispozice stát se psychotickým, více u muž

Cattel v 16-faktorový model osobnosti

Cloninger v psychobiologický sedmirozm rný model osobnosti

• • • •

Vyhledávání nového Vyhýbání se poškození Závislost na odm Vytrvalost

• Sebe-zam ení • Ochota spolupracovat • esah

TEMPERAMENTOVÉ RYSY OSOBNOSTI

CHARAKTEROVÉ RYSY OSOBNOSTI

Psychologové vytvo ili adu kvalitních dotazník m ících vlastnosti lov ka na ti základních dimenzí osobnosti. Tyto dotazníky nanešt stí obsahují spousty otázek a tak jejich vypln ní obvykle zabere hodn asu. Nicmén existují také zjednodušené verze podobných dotazník , které sice neposkytnou tak p esný a kvalitní výstup, ale dají lov ku alespo základní orientaci v tom, kde se v jednotlivých dimenzích osobnosti p ibližn nachází. Jedním takovým dotazníkem je TIPI (Ten Item Personality Inventory) od Samuela D. Goslinga.

TIPI (Ten Item Personality Inventory)

TIPI (Ten Item Personality Inventory) Ten-Item Personality Inventory-(TIPI) (Gosling, Renfro & Swann, 2003)* Níže je uvedena ada osobnostních charakteristik, které Vás mohou nebo nemusí vystihovat. Napište vedle každého tvrzení íslo vyjad ující míru, s níž s daným tvrzením souhlasíte nebo nesouhlasíte. M li byste hodnotit míru s jakou Vás vystihují ob osobnostní charakteristiky, a to i tehdy, když Vás jedna z charakteristik bude vystihovat lépe. Použijte následující škálu k posouzení každé níže uvedené dvojice p ídavných jmen. 1=V bec nesouhlasím 2=Spíše nesouhlasím 3=Mírn nesouhlasím 4=Ani souhlasím, ani nesouhlasím 5=Mírn souhlasím 6=Spíše souhlasím 7=Zcela souhlasím

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

ídavná jména Extravertovaný, entuziastický. Kritický, popudlivý. Spolehlivý, cílev domý. Úzkostný, snadno rozrušitelný. Otev ený novým zkušenostem, sofistikovaný. Rezervovaný, tichý. Chápavý, v elý. Nepo ádný, lehkomyslný. Klidný, emo vyrovnaný. Tradicionalistický, netvo ivý.

Hodnocení ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?

Objektivní testy osobnosti • • • • •

Blíží se výkonnostním test m, ale jsou zam eny na zkoumání osobnostních vlastností Vysoká validita a spolehlivost Odoln jší v i sociální desirabilit Zúžený záb r pohledu Nejznám jší objektivní testy • Testy aspira ní úrovn • Stroop v test • Testy kognitivních styl (ne/závislost na poli, Witkin) • Zrcadlové kreslení

Experimenty

• Nejvíce strukturovaný zp sob sb ru dat • Využití všech metod sb ru dat, ale v situaci, kdy jsou zárove ovliv ovány které nezávislé prom nné, aby byl zjišt n jejich vliv na studovanou závislou prom nnou • Umož uje kauzální analýzu (prokázání p

inné souvislosti mezi jevy)

• Experimentální x Kontrolní skupina • Náhodné p

azování subjekt jednotlivým úrovním nezávislé prom nné

Experimenty – základní pojmy • Závislá x nezávislá prom nná • Nežádoucí prom nná • Experimentální x kontrolní skupina • Typy experimentální design

Prom nná • Závislá x nezávislá prom nná

Stimulus

Organismus

Reakce

Stimulus - reakce

http://www.ted.com /talks/dan_pink_on_ motivation.html

Velikost odm ny » pracovní výkon

Organismus - reakce

Inteligence žáka » školní prosp ch

Stimulus - organismus

Typ výchovy/pé e » míra neuroticismu

Reakce - reakce

Vlastnictví drahého auta «» po et dopravních nehod

Experiment s bonbóny poprvé realizoval Walter Mischel na Stanfordské univerzit v 60. letech 20. století. Skupin ty letých d tí byl nabídnut bonbón a p islíben ješt jeden navíc, když vydrží po kat se sn dením toho prvního dvacet minut. N které d ti dokázaly po kat, jiné nikoli. Úsp šné d ti se p itom chovali tak, že nemuseli myslet na bonbóny (hráli si, dívali se z okna…), což jim zna usnadnilo úkol p kat on ch 20 minut.

The self-control is really about “the strategic allocation of attention.” If you’re thinking about the ice cream in the fridge, you’re going to eat the ice cream, which is why you need to think about something else. (Our willpower is so weak that the only way we can resist anything is by finding a way to forget about it, directing the spotlight elsewhere.)

http://www.youtube.com/watch?v=4ZikfU I0G5o

Výzkumníci rovn ž sledovali vývoj t chto d tí až do adolescence a prokázali, že ty d ti, které dokázaly po kat a odložit okamžité uspokojení svých pot eb, byly lépe izp sobené a spolehliv jší (podle výpov dí jejich rodi a u itel ) a v testu školních schopností (Scholastic Aptitude Test, SAT) skórovaly v pr ru o 210 bod výše. Rovn ž se ukázalo, že výsledek experimentu s bonbóny edpovídal pozd jší reálnou úsp šnost d tí lépe než test inteligence administrovaný ve stejné dob , kdy prob hl experiment s bonbóny.

Nežádoucí prom nné • Eliminace • Stabilizace, zkonstantn ní • Znáhod ování • Vyrovnávání • Zahrnutí do experimentu (jako nezávislá prom nná) • Zaslepení (jednoduché x dvojité)

Psychologie není pouze o sb ru dat… • … ale také o jejich statistickém zpracování, pomocí kterého nasbíraným dat m dáváme n jaký smysl a význam

Statistická analýza (psychologických) dat • Deskriptivní statistika - umož uje efektivní popis v tšího množství dat bez významn jší redukce informací - míry centrální tendence (pr r, medián, modus) - míry rozptýlenosti (rozptyl, sm rodatná odchylka…) - tvary rozd lení

• Konfirma ní statistika - testování nulových hypotéz (o neexistenci vztahu/rozdílu mezi sledovanými prom nnými) - umož uje ur it pravd podobnost pravdivosti nulové hypotézy, resp. pravd podobnost, s níž se mýlíme, když tvrdíme, že nulová hypotéza není pravdivá (tzv. chyba 1. druhu, kdy také Othellova chyba) - 2 test, t-test, f-test, ANOVA, Mann-Whitney v test, Wilcoxon v test…

• Explora ní statistika - umož uje v datech objevit skryté vzorce, souvislosti a trendy - korela ní analýza, regresní analýza, shluková analýza, analýza hlavních komponent, faktorová analýza, multidimenzionální škálování

Další nástroje a metody

Další nástroje a metody • Po íta ová tomografie (CT) -

strukturáln zobrazovací metoda více etné rentgenové snímkování z r zných úhl po íta ová integrace jednotlivých snímk vytvo ení obrázkových „ ez “ t lem neostré a málo plastické zobrazení m kkých tkání

Další nástroje a metody • Magnetická rezonance (MRI) - strukturáln zobrazovací metoda - silný magnet nejd íve srovná magnetické vlastnosti atom v rámci lesných tkání - potom radiové vlny ((rv rv)) naruší klidový stav atom a p inutí je vydávat slabý elektrický proud - po p erušení rv se atomy navrací do svého p vodního stavu – to trvá zn dlouhou dobu podle hustoty atom v jednotlivých tkáních - po íta ové zpracování p icházejících signál - vytvo ení obrázkových „ ez “ t lem (ostré a plastické zobrazení i kkých tkání

Další nástroje a metody • Pozitronová emisní tomografie (PET) - funk zobrazovací metoda - umož uje m ení aktivity mozku p i ešení r zných druh úloh na základ lokálních zm n metabolismu (konkrétn pr toku krve) - m ení aktivity mozku prost ednictvím detekce pozitron (po vst íknutí radioaktivní chemické látky do krevního ob hu) - snímek základní aktivity ((baseline baseline), ), snímek aktivity b hem úkolu, rozdílový snímek (difference (difference image), zpr rování - rozlišovací schopnosti: minuty/milimetry Aktivita b hem ešení úlohy

Základní aktivita

Rozdílový snímek

Další nástroje a metody • Funk ní magnetická rezonance ((fMRI fMRI)) - m ení aktivity mozku p i ešení r zných druh úloh na základ lokálních zm n metabolismu (konkrétn pr toku krve, resp. využívání kyslíku) - obdoba MRI (využívá toho, že okysli ená krev má jiné magnetické vlastnosti než neokysli ená) - snímek základní aktivity ((baseline baseline), ), snímek aktivity b hem úkolu, rozdílový snímek (difference (difference image), zpr rování - rozlišovací schopnosti: vte iny/milimetry

Další nástroje a metody

Další nástroje a metody

Cognitive pupillometry: Pupils are sensitive indicators of mental effort – they dilate substantially when people multiply two-digit numbers, and they dilate more if problems are hard than if they are easy. E.g., during a mental multiplication, the pupil normally dilated to a large size within a few seconds and stayed large as long as the individual kept working on the problem; it contracted immediately when he/she found a solution or gave up.

Další nástroje a metody • Evokované potenciály (EPR) - snímání elektrické aktivity rozsáhlé populace nervových bun k pomocí elektrod (b žné EEG) b hem prezentace r zných podn (EPR) - opakovaná prezentace podn tu zpr rování EEG odfiltrování šumu stane pouze záznam té elektrické aktivity, která je specificky spjatá se zpracováváním daného podn tu - p ímé m ení aktivity mozku (x PET, fMRI fMRI)) - rozlišovací schopnosti: milisekundy/centimetry

Další nástroje a metody • Transkraniální magnetická stimulace (rTMS (rTMS)) - stimulace/inhibice vybraných (cca 2x2x2 cm) oblastí mozkové k ry pomocí silného magnetického pole - experimentální nástroj (reverzibilní „vypínání“ vybraných funkcí) - lé ebný nástroj (nap . p i farmakorezistentní depresi)

Úvod Patologie

Historie

Vývoj

Bio

Socio

Vnímání

Osobnost

U ení

Myšlení

Pam

íšt : Biologický základ duševního života

Významné „milníky“ na škále IQ, které mají dopad na úsp ch lov ka v jeho život : IQ 50 Ne/schopnost navšt vovat n jaké standardní školské za ízení

IQ 75 Ne/schopnost zvládnout b žné edm ty na základní škole

IQ 105 Ne/schopnost se p ipravit na vysokou školu na základ absolvování p edm vyu ovaných na st ední škole

IQ 115 Ne/schopnost úsp šn absolvovat ty letý bakalá ský program a nastoupit postgraduální program Cokoli nad IQ 115 má ve srovnání s dalšími osobnostními vlastnostmi jen minimální vliv na dosažený reálný úsp ch v život

Kohsovy kostky •

Schopnost analýzy, syntézy a mentálních kombinací

D 48 Domino

Co chybí na jednotlivých obrázcích?

Ravenovy matrice

Cattell Culture Fair Intelligence Test 2A

6 6 16 10 4 12 2,60

íselné ady

Plošná a prostorová p edstavivost

M / W profil

WAIS--R - Scatterogram WAIS

B

24

60

Víde

8

V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na po daí psíemn ve solv , píše Tmoáš Vkoruka. Jeindá dleúitžá v c je, aby blya pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstí . Zybetk mž e být totální s ms a ty to p oád bez porlbmé pe ets. Je to potro, že ldiksý mezok net e kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??

JGF GPFAM JS CQQD

V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na po daí psíemn ve solv , píše Tmoáš Vkoruka. Jeindá dleúitžá v c je, aby blya pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstí . Zybetk mž e být totální s ms a ty to p oád bez porlbmé pe ets. Je to potro, že ldiksý mezok net e kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??

JGF GPFAM JS CQQD

Rorschach v test

Zulliger v test

Hand test

Tematický apercep ní test

Test sémantického výb ru

Kresba postavy

Kresby postavy d tí s ADHD ADHD:: Nápadné disproporce jednotlivých ástí t la, asymetrická kresba, P ipojení jednotlivých ástí na špatném míst , Opomenutí podstatných detail , Rigidita, stereotypie, ulpívání pozornosti, Vy márání, márání, za ern ní, Bizarní tvary jednotlivých ástí t la, Primitivní zpracování jednotlivých ástí t la, Špatná koordinace, Nápadná poloha postavy v prostoru, obtíže s len ním plochy papíru, Silný tlak, Špatn zobrazené detaily, Nepropracovaná kresba …

Test kresby stromu I

Muž, 33 let, vysokoškolák, v situaci výb ru, vyhran ný extrovert, jednodušší osobnost, stabilní, ve skupin hodnocený jako upovídaný, hovorný, lehce navazuje interpersonální vztahy a kontakty, silná tendence k sociální exhibici exhibici..

Test kresby stromu II

Muž, 56 let, vysokoškolák, neúsp šný vedoucí pracovník, introvertovaná osobnost (uzav ené tve, poloha kresby), strukturovaná, s bohatým vnit ním životem (dojem z kresby), astá nerealizovatelná p ání a zám ry (rourkovité v tve) omezovány strachem z reality (oblá ky na konci v tví). tví).

Test kresby stromu III

Muž, 32 let, vysokoškolák, extrovert (t žišt koruny celkov doprava), stabilní (dobrý dojem, strukturovaná kresba), dob e sociáln adaptovaný (stínování kmene vpravo) vpravo).. Z nazna ených tví lze usuzovat na laxnost, lehkost, rozlet a nižší volní úsilí, náznak spoléhání se na náhodu.. náhodu

Kresebný test t í strom

Obrázek je od 24 24--leté studentky, která se dvakrát pokusila o suicidium suicidium.. Dívka hledá silnou oporu.. Vlevo je otcovský strom, vpravo je sestra, která má silnou zástupnou roli místo matky oporu matky.. Korespondence s otcem je znázorn na propletením v tví. tví.

Stroop v test

Test ne/závislost na poli

Jedinci nezávislí na poli: jist jší, nezávislejší, samostatn jší, psychicky zralejší, podávají lepší výkony v testech vnímání a inteligence, mají detailn jší p edstavu svého vlastního la, své identity i duševního života, dokážou dob e rozlišovat podn ty, p ešení problém využívají spíše myšlenkovou, racionální a logickou analýzu, dokážou lépe rozlišovat d ležité od mén ležitého, ke gestikulaci spíše používají pouze svou pravou ruku, jedná se spíše o muže a jsou spíše st edního v ku Jedinci závislí na poli: jsou více kompetentní v sociální oblasti, jsou bezprost edn jší, vnímav jší k sociálnímu kontextu, udržují si od druhých menší odstup, jsou více extravertovaní, mají sklon ke kompromisním a nesilovým ešením, p ešení problém jsou spíše intuitivní a mén se spoléhají na racionální a logickou analýzu, h e si pamatují své sny

Reverzní kreslení

• Neuropsychická stabilita x labilita • Sebeovládání x impulzivita • Silná v le x slabá v le • Frustra ní tolerance x netolerance • Duševní flexibilita x rigidita • Celková adaptabilita

Kvantita Kvalita

Úsp šný výkon v kvalit i kvantit sv í o silné v li, odolnosti v i zát ži, vysoké pozornosti, schopnosti koncentrace, o sebeovládání, sebedisciplín , sebev domí, o izp sobivosti, vysokém psychomotorickém tempu, schopnosti lehce se zacvi it a splnit úlohu.

Kvantita Kvalita

Sv í o zam ení se p edevším na kvalitu (málo chyb, opravy p i nízkém až pr rném výkonn ). M žeme hovo it o sv domitosti, starostlivosti, trp livosti, o smysle pro povinnost, o nízkém psychomotorickém tempu, n kdy i o sklon k pedantérii.

Kvantita Kvalita

Všeobecný neúsp ch zaznamenávají lidé bez schopnosti volního úsilí, vnit nevyrovnaní, dále lidé nepo ádní, nejistí, velcí trémisti, lhostejní, bez motivace k výkonu, kdy i lidé s výrazn sníženým intelektem.

Benton v vizuální reten ní test

Kresebný test hodin

11:50

The Tower of Hanoi

esu v ž na jinou ty ku žete p esouvat vždy jen jeden disk Žádným v tší disk nesmí být položen na menší

The Tower of Hanoi

Stroop v test

NART

N-back test

ada ísel pop edu 3-2 7-2-4 6-9-1 8-4-2-5 9-1-7-3 4-9-7-2-9

bezprost ední pam

pozadu 2-3 4-2-7 1-9-6 5-2-4-8 3-7-1-9 9-2-7-9-4

pracovní pam

Trial Making Test (Test cesty) A

B

Edfeldt v reverzní test

Test vizuálního vyhledávání

íselný tverec

Wisconsinský test t íd ní karet (WCST) • •

íd ní karet k jedné ze 4 možných dle m nících se podmínek Podmínky se m ní po 10 odpov dích

Wisconsinský test t íd ní karet (WCST)

dolní kartu k jedné ze 4 horních karet Špatn !! Správn