METODY SKUPINOVÉ SP I. Jitka N. Sinecká
MSSP .2 Druhy skupin
pojetí Typologie skupin Podle velikosti -rozhodující je způsob kontaktu Malé skupiny umožňují bezprostřední kontakt "tváří v tvář" ( 20 - 40 osob) Velké skupiny budují svůj pocit identity na základě interakcí v malých skupinách Podle povahy vazby mezi členy V primárních skupinách převažují osobní kontakty laděné často intimně. Vztah ke skupině se tvoří skrze vztahy k jejím jednotlivým členům. V sekundární skupině získává určitý vztah ke svým "kolegům" právě a teprve na základě toho, že jsou členy téže skupiny jako on.
Další dělení skupin Dle formálnosti vztahů Formální a neformální - Může však být primární skupina formální (skupina přátel při hře podle pravidel) a naopak Dle členství - podle způsobu, jakým je jedinec se skupinou spjat Do členské skupiny jedinec aktuálně náleží Na referenční skupinu se orientuje svými hodnotami a svým jednáním i v případě, že není jejím členem. Může být i - Negativní referenční Někdy označováno jako "out-group„a "in-group"
Další možné dělení Dle stálosti Dle časového ohraničení
Dle míry exkluzivity (otevřenosti) Dle zaměření - Skupiny rekreační, vzdělávací, zaměřené na rozhodovací proces a řešení problémů, svépomocné a podpůrné skupiny, skupiny pro výcvik lidských vztahů, skupiny zaměřené na dosažení sociálních cílů atd.
Svépomocné skupiny • •
•
•
Skupiny charakteristické absencí formálního vůdce Ve světě v současné době nejrychleji rostoucí forma pomoci Jsou důležitou silou v neprofesionální části komunity, reagují na současnou potřebu většího výběru způsobů poskytnutí sociální pomoci Slouží i netypické klientele
Příčiny růstu svépomocných skupin •
• • •
Odráží potřeby společnosti, doplňuje služby, které chybí, nebo jsou pro určitou skupinu nedostupné Roste počet neúplných rodin, lidé se zvl. v USA více stěhují od svých blízkých Mění se hodnoty uspokojování potřeb Skupiny nahrazují někdejší tradiční komunitní uspořádání
Typy svépomocných skupin • • •
• •
pro fyzické a duševní choroby pro změnu návykového chování pro překonání krize spojené s náhlou změnou skupiny pro přátele a příbuzné osob s duševními problémy atd.
Terapeutická komunita
Terapeutická komunita
TK – jako forma řízení oddělení, zařízení či instituce Spočívá v přechodu od tradiční autoritativně hierarchické organizace k organizaci s důrazem na všestrannou otevřenou komunikaci a spoluúčast pacientů na spolurozhodování a léčbě. Pacienti přestávají být pasivními pacienty při léčbě, jsou vedeni ke vzájemné pomoci. Za maximální počet členů terapeutické komunity se považuje 400 členů.
pojetí • •
•
•
TK jako metoda léčení vyžadující dynamický kontext Jde o společně žijící skupiny osob v rámci komunity. vytvářející malé organizované skupiny Společenství je jistým modelem společnosti, bydlí odděleně, komunita může mít jednu či více skupin Takto pojatá komunita má optimální počet 24 – 36 pacientů.
Význam skupiny pro jedince • členství ve skupině - možnost emočního vyjádření, otevřené, nic • •
• • • • •
nehrozí, „jsem mezi svými“ emoční podpora - vytváření klimatu psychického bezpečí pro členy skupiny , každý přijat takový jaký je i se svou odlišností, pomáhá jiným - ve skupině každý člen dává do popředí svou podporu ostatním, sdílí s nimi jejich problémy, empatie, interpretace, návrhy, rady sebeexplorace a sebeprojevení - projevení skrytých myšlenek, musí být pozitivní kontext od ostatních členů) odreagování – při projevu silných emocí dochází k abreakci modelové situace ze života, psychodrama, úleva klienta zpětná vazba – prohlubuje skup. dynamiku náhled – klient si uvědomí dříve neuvědomované skutečnosti, vztahy, souvislosti, maladaptivní chování, interpersonál. Učení získávání nových informací a sociálních dovedností - modelové situace použitelné pro život
Tyto výukové materiály vznikly v rámci realizace projektu INUL – Inovace studijního oboru sociální práce – KSP FSE UJEP Ústí n. L., reg. č. projektu CZ.1.07/2.2.00/07.0011, projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.