Metodika výuky k získání odbornosti - KRONIKÁŘ Nejméně půl roku pečuje o kroniku kolektivu, zná základní fakta o historii hasičstva v Čechách a na Moravě i v místě, kde působí jeho kolektiv MH, získává dokumentační materiál, který využívá k propagaci hasičstva a hnutí mládeže. Učební okruhy - obsah : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Doporučená literatura: • • • • •
Při zkouškách bude hodnoceno:
Kronika, její druhy Způsob vytvoření zápisu do kroniky Okruhy celoroční činnosti hry Plamen Soutěž „PO očima dětí“ Historie hasičstva Místní historie hasičů a obce Základní struktura SH ČMS 1. Kronika a její historie
Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších historiografických pramenů. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Kronika jako taková je historiky považována za vyprávěcí pramen, vzniklý z vůle autora, který spojuje záznamy do chronologických řad. Vzniká za účelem zachycení a hodnocení historických událostí, odehrávajících se na určitém území (region, obec apod.) nebo ve společenství lidí sdružujících se na základě společného zájmu (hasiči, ochotníci apod.). Se záznamy o významných událostech se setkáváme již dávno v minulosti. Prvními autory kronik na našem území byli duchovní (např. Kosmova kronika česká, Zbraslavská kronika nebo Dalimilova kronika). Později nastoupili na jejich místo městští kronikáři i lidoví vesničtí písmáci. V roce 1835 vydal nejvyšší purkrabí český první nařízení o povinnosti vést městské a obecní kroniky. V roce 1920 vyšel první zákon naší republiky, který stanovoval náležitosti obecních kronik a povinnosti kronikářů. Tento zákon platil až do roku 2006. Kronika kolektivu je jedním z jeho nejdůležitějších dokumentů. Je nositelem tradic oddílu. Stává se součástí různých ceremoniálů a největší odměnou v kolektivu se může stát to, že je člen zapsán do kroniky. Vyznamenáním je potom pro člena skutečnost, že může na kronice pracovat.
Brožura - Učební texty pro vedoucí a instruktory Hasičské noviny (dále uvedeno jen jako HN) Rádce vedoucího MH Směrnice hry Plamen Mgr. Tomáš Hromádka - Kroniky II. vydání
Test:
- 15 otázek z testu kronikář
Praktické zkoušky:
-
1 otázka z okruhů č. 3 a 4 1 otázka z okruhů č. 5 a 6 1 otázka z okruhu č. 7 předložení kroniky kolektivu - praktická zkouška z okruhů č. 1 a 2
2. Druhy kronik a způsoby zápisu do kronik Podle formy se kroniky rozlišují: a) ručně psaná kronika s vázanými nebo volnými listy b) kronika v elektronické podobě Ručně psaná kronika Má největší tradici a pro současnou i budoucí generaci má největší přitažlivost. Nevýhodou je její jedinečnost, tzn. při ztrátě nebo poškození či zničení takové kroniky ji nelze jednoduše nahradit. Pro ručně psanou kroniku můžeme použít originální vázanou kroniku, koupenou v papírnictví, nebo i libovolný sešit. Nejosvědčenějším formátem kroniky je formát A4. Papír volíme nejlépe čistý, bez linek nebo čtverečků, které působí v kronice spíše rušivě. Vázaná kronika však není příliš praktická - může na ní pracovat vždy jen jeden člen kolektivu, jednotlivé události nelze prezentovat odděleně a při pokažení některého ze zápisů se stránka špatně nahrazuje. Proto je daleko praktičtější kronika, která je tvořena volnými listy, spojenými v jeden svazek vhodnou vazbou - kroužkovou, šroubovací apod. Jednotlivé záznamy v kronice pak jdou snadno vystavit, na kronice může pracovat více členů najednou a pokažený list kroniky lze lehce nahradit jiným. Formát takové kroniky je nejlépe volit stejný, jako u kroniky vázané. Kronika v elektronické podobě V dnešní době lze kroniku vést i pomocí počítače. Jednotlivé záznamy tak mohou tvořit jeden soubor, ze kterého lze pak kroniku kdykoliv lehce vytisknout nebo pořídit neomezené množství jejich identických kopií. Elektronická kronika by měla být vždy po uzavření určitého ročníku vytištěna, vhodným způsobem svázána a poté uložena k ostatním kronikám pokračování na str.2 >>>
1
2. Druhy kronik a způsoby zápisu do kronik
3. Celoroční činnost ve hře Plamen Převzato ze směrnice hry Plamen Má-li být úspěšně plněn výchovný cíl práce s dětmi v hasičském hnutí, nelze tuto činnost omezovat jen na získávání znalostí a dovedností v oblasti požární ochrany. Proto je nedílnou součástí celostátní sportovní hry Plamen vyhodnocování průběžné celoroční činnosti. Každý kolektiv si vybere z nabízených námětů v každém okruhu jednu podmínku, kterou splní do termínu konání 2. části okresního kola nebo obvodového kola a učiní o tom zápis do kroniky. Výjimku tvoří Okruh III. V této části je povinné pro každý kolektiv získat minimálně 5 odznaků odborností v každém ročníku, na které navazují odznaky specializací. Touto podmínkou je myšleno, že jednotliví členové kolektivu budou postupně získávat odznaky odborností. Mladší kategorie s frekvencí max. 1 odznak/1 rok a starší dle splnění podmínek jednotlivých odznaků a věkových možností. Např. mladému hasiči kategorie starší, který se členem SH ČMS stal až ve 14 letech a který prokazuje schopnost a snahu získat více odznaků, je nutné udělit výjimku, aby odznaky odborností mohl splnit v rychlejším sledu než 1 odznak/1 rok. Podmínky, které má plnit celý kolektiv, vyžadují účast minimálně 70% členů.
<<< pokračování ze str. 1
Způsob zápisu do kroniky Všechny listy kroniky by měly mít stejnou úpravu okrajů, tj. stejnou vzdálenost textu a ostatních grafických prvků od jednotlivých okrajů stránky. Každá strana kroniky by měla být očíslována (obecní kronikáři používají pravidlo číslování v libovolném horním rohu stránky. Hlavní názvy by měly být psány přes celou šířku stránky, velkým a výrazným písmem. Podnadpisy nebo věcná hesla usnadňující orientaci v delším zápisu (např. z letního tábora) by měly být psány vždy stejně - na pravý nebo levý okraj stránky. Významná hesla nebo skutečnosti lze v textu podtrhávat. Jednotlivé záznamy v kronice by měly být vždy chronologicky seřazeny, tj. podle data akce nebo události. V žádném případě se nedoporučuje řadit události podle druhu (např. všechny výlety vedle sebe, dále soutěže apod.). Do kroniky se také nezapisují drobné události (jako např. jednotlivé schůzky oddílu), ale pouze významnější a důležitější události (např. výlety, účast na soutěží, plnění úkolů celoroční činnosti hry Plamen apod.) Součástí zápisu v kronice může být libovolný doklad o provedené akci (např. nalepená vstupenka při návštěvě zámku). Vhodné je také doprovodit psaný text různými výtvarnými technikami - kresbou, nalepenou fotografií, výstřižkem z novin, který se týká uvedené akce, vlepeným pohledem z oblasti, ve které jste byli na výletě. Nedoporučuje se však vlepovat do kroniky příliš mnoho fotografií. Ty je lépe uspořádat do přílohy kroniky, např. do fotoalba, které je označeno tak, aby bylo zřejmé, ke které kronice a zápisu v ní patří. Jednotlivé zápisy v ručně psané kronice je nejlepší pořizovat kvalitní propisovací tužkou, kresby potom pastelkami. Nedoporučuje se používat ve větší míře fixy, které se mohou vlhkostí rozpíjet. Profesionální kronikáři sice používají pro své zápisy tzv. dokumentní inkoust, ale pro naše účely bude propisovací tužka rozhodně vhodnější, levnější a méně náchylná k rozpíjení. Na titulní straně kroniky se vždy uvádí název družstva nebo kolektivu MH, jeho sídlo a rok založení kroniky. Na první straně, kterou začíná příslušný ročník hry Plamen, je nutno do kroniky uvést jmenný seznam všech členů kolektivu a jeho vedoucích. V závěru každé kroniky, na posledním listu (nebo více listech - podle velikosti kroniky) je vhodné umístit tzv. rejstřík - seznam zápisů, které jsou v kronice zaznamenány spolu s číslem stránky, na které je lze nalézt. Každá kronika by měla být uložena tak, aby netrpěla vlhkostí, prachem nebo přílišným otěrem. Vhodné je umístit kroniku do k tomu určené skříňky s dvířky, kterými neprostupuje denní světlo (pokud bychom náhodou nechali kroniku otevřenou, písmo, fotografie nebo kresby mohou časem vyblednout a papír zežloutnout). Nejlepším řešením je umístit každou kroniku zvlášť do pouzdra (např. slepeného z tvrdého papíru tak, aby do něj šla kronika zasunout), které ji bude alespoň částečně chránit před zubem času.
I. Okruh • uskutečnit nejméně 3 výlety • uskutečnit nejméně 2 besedy • uskutečnit o prázdninách před soutěžním ročníkem letní tábor (nad sedm dnů) • navštívit 3 výstavy či muzea • uskutečnit minimálně 3 společné akce mimo den pravidelných schůzek (výstavka, beseda apod.) • podmínka nabídnutá štábem hry okresního nebo obvodového kola II. Okruh • každý člen odpracuje min. 2 brigádnické hodiny na zlepšení životního prostředí • každý člen odpracuje min. 2 brigádnické hodiny při údržbě výstroje, výzbroje nebo zbrojnice • každý člen odevzdá alespoň za 5 Kč druhotných surovin • každý člen odevzdá alespoň za 5 Kč léčivých rostlin • kolektiv pečuje o starého občana (nejméně po dobu 3 měsíců) • kolektiv uspořádá soutěž (zejména zimní—sportovní, požární) pro ostatní dětské kolektivy • podmínka nabídnutá štábem okresního nebo obvodového kola III. Okruh • kolektiv získá nejméně 5 odznaků odbornosti MH nebo specializací—povinné pro všechna družstva IV. Okruh • kolektiv uskuteční alespoň 2 kulturní programy (valná hromada, základní škola, mateřská škola, jiné) • kolektiv zhotoví alespoň 3 nástěnky s tématikou PO • kolektiv zašle kresbu či povídku do soutěže „PO očima dětí“ • kolektiv se zúčastní min. 2 turistických nebo sportovních soutěží nad rámec kol hry Plamen • podmínka nabídnutá štábem hry okresního nebo obvodového kola Záznam celoroční činnosti v kronice Celoroční činnost družstev MH - plnění vybraných podmínek ze 4 okruhů námětů celoroční činnosti, účast na 1. a 2. části okresního kola hry Plamen nebo účast na kulturních a sportovních akcích se zaznamenává do kroniky kolektivu. pokračování na str. 3 >>>
2
3. Celoroční činnost ve hře Plamen <<< pokračování ze str. 2
Okruh
Zvolená podmínka
Zápis na straně
I.
Uskutečnění 3 výletů
21, 24, 34
II. Odpracování brigádnických hodin na zlepšení 26 Kolektiv si může z každého okruhu zvolit dle svého uvážení životního prostředí i více podmínek, musí však být dodrženo pravidlo, že je splněna min. 1 podmínka z každého okruhu celoroční činnosti. II. Uspořádání dvou soutěží pro jiné kolektivy 22, 27 Za nesplnění každé podmínky obdrží kolektiv 5 trestných III. Získáno 8 odznaků odborností 35 bodů Před konáním 2. části okresního kola doporučujeme do kro- IV. Zaslány 3 výkresy do soutěže PO očima dětí 23 niky na volný list zapsat splnění podmínek celoroční činnosti IV. Účast na 4 pohárových soutěžích 20, 25, 26, 36 ve formě tabulky (viz. příklad). Kronika se povinně předkládá k hodnocení celoroční činSměrnice hry Plamen určují i možnost nacvičení kulturního pronosti ve druhé části okresního kola a ve vyšších kolech (zde se gramu, který však není povinnou disciplínou hry Plamen. Je možhodnocení nezapočítává do celkových výsledků). Pokud jsou hod- né jej předvést např. na výroční valné hromadě sboru, mikulášské noceny kroniky, toto hodnocení se nezapočítává do celkového besídce apod. hodnocení (pouze hodnocení celoroční činnosti).
Odznaky odborností:
Preventista junior
Strojník junior
Preventista
Cvičitel
Velitel
Instruktor
Strojník
Odznaky specializací - dle aktuálního seznamu
zařízeních, případně SDH apod. končívají zpravidla v polovině měsíce dubna, poté následují postupně okresní, krajské a republikové kolo, do nichž z každého nižšího kola postupují vždy tři nejV okruhu č. IV. je členům kolektivu nabídnuta možnost splnění lepší práce z každé kategorie. úkolu v podobě účasti v soutěži „PO očima dětí“. Vyhlašovatelem této soutěže je SH ČMS a zúčastnit se jí mohou děti děti, žáci a mládež do věku 18-ti let v rámci školní i mimoškolní činnosti. Účastníci této soutěže tedy nemusí být členy kolektivu, ale v našem případě to neplatí (podmínky celoroční činnosti mohou plnit pouze členové kolektivu MH). Garantem této soutěže je Ústřední odborná rada prevence, protože tato soutěž s prevencí v požární ochraně velmi úzce souvisí. Soutěž je organizována pro zařízení školská (mateřské, základní i speciální školy, gymnázia, střední školy a učiliště) i mimoškolská (dětské domy, sbory dobrovolných hasičů, skautské oddíly apod.). Je rozdělena na dvě části: • část literární (povídka, básnička apod.) • část výtvarná (nejčastěji kresba) V literární části by velikost práce neměla přesáhnout 4 strany formátu A4, u výtvarné práce je doporučený max. formát výkresu A3. Soutěž probíhá v mnoha kategoriích, jejichž přesné znění naleznete každým rokem v Metodickém pokynu k provádění soutěže (ke sažení na www.dh.cz). V okruhu č. IV je definován požadavek na zaslání jedné kresby, Jednotlivá kola soutěže probíhají dle časového plánu, uvedeném můžete však zaslat kreseb více, z každé věkové kategorie to mov metodickém pokynu. Základní kola v jednotlivých školských hou být až 3 práce.
4. Soutěž „PO očima dětí“
3
5. Historie hasičstva Historie boje s ohněm Již v dávné historii nalézáme první zmínky o organizovaném boji proti ohni - v Egyptě, Asyrii nebo Babylónu. Ve 3. stol. př.n.l. byla ve starověkém Řecku zkonstruována první stříkačka. Také ve starém Římě byl zřízen bezpečnostní oddíl pro boj s ohněm. Jeho vybavení bylo však velmi jednoduché (vědra na vodu, žebříky, bourací náčiní, uniforma a přilba). Vývoj požární ochrany však dlouho zaostával. Ještě v 16. století bylo pravidlem, že hasil prakticky kdokoli, kdo se na místě požáru vyskytnul, ale hasičské oddíly, které by se hašením speciálně zabývaly, nebyly tenkrát zřízeny.
Vývoj hasičské techniky v našich zemích postupoval velmi pomalu. Teprve v 19. století se situace začíná malinko zlepšovat příchodem parních stříkaček. Tyto však nebyly z hlediska hašení požáru příliš vhodné pro dlouhou dobu, kterou potřebovaly k vytvoření dostatečného množství páry. V roce 1926 dostala Praha první požární automobil a postupně z hasičského vozového parku vymizely hasičské potahy. Až do roku 1939 však ve vývoji požární techniky nedošlo k žádným podstatným změnám a většina sborů přijížděla k požárům stále ještě hasičskými vozidly taženými koňmi.
Historie mladých hasičů Na přelomu 19 a 20 století začínají vznikat v hasičských sborech jinošské hasičské čety. Nedochází však k jejich širšímu rozvoji, protože není zpracován systém výchovy a výcviku mladých hasičů. Do prvních jinošských skupin byli přijímáni pouze chlapci ve věku od 14 do 17 let s povolením otce. K většímu rozvoji družin dětí a dorostu je patrný až po roce 1934, kdy byl kladen důraz na brannou výchovu díky vývoji v sousedním Německu. Vlivem pozdější okupace však ani tady nedochází k velkému rozmachu mládežnického hnutí. Až v roce 1946 jsou hasičské sbory vyzvány, aby získávaly mládež pro svou činnost. Po sloučení národních svazů mládeže v roce 1949 a vzniku Československého svazu mládeže a jejího satelitu - Pionýrské organizace dochází k rozvoji dětských a dorosteneckých hasičských kolektivů, zejména pak pionýrských oddílů. V roce 1952 je vyhlášena první celostátní soutěž pro mladé hasiče v požárním útoku, běhu na 60 m a požárnické teorii. Tahle soutěž platila s různými obměnami až do roku 1971, kdy vzniká hra Plamen. Cílem této celostátní sportovně branné hry je rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a návyky v jednotlivých oblastech požární ochrany. Přesto, že prošla za dobu svého trvání celou řadou změn, plní dodnes velmi dobře svou funkci. Změnou politického systému v roce 1989 dochází postupně v letech 1990-1992 k úbytku kolektivů i členů z různých důvodů. Po roce 1995 se však práce jednotlivých odborných rad mládeže zkvalitňuje a dochází k postupnému nárůstu členské základny v kolektivech mladých hasičů.
Až v 19. století se v našich zemích objevily první pokusy o založení sboru dobrovolných hasičů. A tak v roce 1864 vznikl první český hasičský sbor ve Velvarech, později také v Roudnici, Nepomuku, Kutné Hoře, Plaňanech nebo Táboře. Přijetím a schválením stanov těchto sborů začíná organizovaná činnost hasičstva v českých zemích.
6. Místní historie hasičů a obce zmínky v historických pramenech. V této části doporučujeme zaměřit se na získání následujících vědomostí a znalostí: 6. Důležité události, které se udály v historii vaší obce - např. 1. Kdy vznikl hasičský sbor ve vaší obci, kdo jej založil stavba školy, nákupního střediska, velké akce, které vaše obec 2. Důležité události v historii vašeho sboru - velké požáry, darovápořádá nebo pořádala apod. (v případě, že jste obyvateli města, tyto znalosti je nutno redukovat pouze na ty nejdůležitější) ní požární stříkačky, zhotovení praporu apod. 3. Současní představitelé vašeho sboru - starosta, velitel, jednatel, 7. Kolik má vaše obec obyvatel, kdo je představitelem obce vedoucí mládeže apod. (starosta) 8. Jaké je vaše okresní město, krajské město a co v nich můžete 4. Kolik má váš sbor členů, kolik z nich je mladých hasičů 5. Kdy byla založena vaše obec nebo kdy se o ní objevují první najít zajímavého. 4
7. Základní struktura SH ČMS Naše sdružení se nazývá Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (používá se zkratka SH ČMS). Jeho základním dokumentem jsou Stanovy.
Základní organizační struktura SH ČMS a) Ústřední orgány a Kancelář sdružení - mají celostátní působnost b) krajská sdružení hasičů (KSH) - působí v rámci svého kraje c) okresní sdružení hasičů (OSH) - působí v rámci svého okresu d) okrsky - okresy jsou zpravidla rozděleny na okrsky, které sdružují několik SDH, které spolu sousedí e) Sbory dobrovolných hasičů (SDH) - působí zpravidla ve své obci Statutární orgány Statutárním orgánem je vždy výkonný výbor (ústředí, KSH, OSH) nebo výbor (okrsek, SDH). Za výkonný výbor nebo výbor vždy jedná starosta, případně pověřený člen výboru. Rozhodovací orgány a) sjezd (nejvyšší rozhodovací orgán) s celostátní působností b) shromáždění starostů OSH - celostátní působnost - nejvyšší rozhodovací orgán mezi jednotlivými sjezdy c) shromáždění představitelů OSH - působnost v kraji, v němž jednotlivá OSH působí d) shromáždění delegátů sborů - působnost v daném okrese e) valná hromada okrsku - složená ze zástupců jednotlivých SDH Sbor dobrovolných hasičů (SDH) f) valná hromada SDH - tvoří ji členská základna sboru Úkolem SDH je podílet se na: − preventivně-výchovné a vzdělávací činnosti, zaměřené na předcházení požárů − činnost zásahové jednotky − vyhledávání nových členů zásahové jednotky a aktivní působení na mládež s cílem získat ji pro činnost ve sboru − činnosti preventivních požárních hlídek při akcích nebo při zvýšeném požárním nebezpečí (sucha, žně apod.) − údržba zařízení, prostředků a pomůcek, používaných k zásahu při požáru nebo k ochraně proti požáru Členství v SH ČMS Členství ve SH ČMS je dobrovolné. Řádným členem se může stát mladý hasič starší šesti let se souhlasem zákonného zástupce a kolektivu MH, do kterého vstupuje. Hasičem se může stát osoba, která je starší osmnácti let. Mimořádným členem se může stát kdokoliv, kdo nějakým způsobem podporuje činnost hasičů. Mimořádnými členy jsou členové podporující, kolektivní a čestní.
Práva a povinnosti mladých členů SH ČMS Práva MH: − podílet se na činnosti sdružení − být volen do rady kolektivu MH − nosit stejnokroj − účastnit se valné hromady sboru s hlasem poradním Povinnosti MH: − dodržovat stanovy sdružení − podílet se na činnosti sboru nebo kolektivu MH − usilovat o získání základních hasičských znalostí a dovedností − chránit majetek sdružení a podílet se na jeho rozvíjení
5
KRONIKÁŘ - test k plnění odbornosti (příklad) 13. Kdy je povinností družstva předložit kroniku: a) nikdy b) pouze ve druhém kole hry Plamen c) ve druhé části okresního kola hry Plamen a při vyšších kolech
1. Zápis v kronice musí obsahovat: a) datum, místo, název akce, účast a další zajímavosti b) jmenný seznam, fotografie c) jména zodpovědných osob 2. Co musí kronika obsahovat: a) výstřižky z novin b) obrázky, fotografie a podpis starosty c) vše podstatné, co se v kolektivu událo během roku
14. Kulturní program je disciplínou: a) povinnou b) tato disciplína není vůbec ve směrnici hry Plamen c) doporučuje se připravit kulturní program a předvést jej na valné hromadě nebo jiné příležitosti
3. K čemu slouží kronika: a) k získání odznaku kronikář b) k ničemu, je zbytečná c) potvrzuje splnění úkolů celoroční činnosti kolektivu
15. Pokud okresní odborná rada mládeže vyhodnocuje kroniky: a) výsledné pořadí se započítává do celkového hodnocení hry Plamen tak jako ostatní disciplíny b) výsledek se nezapočítává do celkového hodnocení družstva 4. Co vždy obsahuje první strana v kronice každého nového ročníc) o započítání výsledku rozhodne porada vedoucích ku hry Plamen: a) fotografii družstva 16. Kolik odznaků odbornosti musí dle podmínky III. získat každé b) jmenný seznam všech členů družstva a jejich vedoucích družstvo do hodnocení celoroční činnosti: c) jména vedoucích a) osm b) deset 5. Co obsahuje titulní strana celé kroniky: c) pět a) jmenný seznam kolektivu b) název družstva MH, sídlo a rok založení kroniky 17. Který je nejstarší hasičský sbor v okrese …….. a kdy byl zaloc) podpis starosty SDH žen: a) ……….. 6. Co je to Plamen: b) ……….. a) název časopisu c) ……….. b) soutěž pro radost c) celostátní sportovní hra pro mladé hasiče 18. Co je to „Požární ochrana očima dětí“ ? a) diskusní klub pro mladé hasiče 7. Vyjmenuj odznaky odbornosti: b) taneční a recitační soutěž a) kronikář, preventista, strojník, velitel, cvičitel c) literární a výtvarná soutěž b) záchranář, kutil, kuchař, střelec průzkumník c) rybář, chovatel, botanik 19. V čele SH ČMS stojí: a) předseda 8. Ve kterém století vznikaly Sbory dobrovolných hasičů: b) starosta a) 19 c) prezident b) 20 c) 18 20. Nejvyšším rozhodovacím orgánem SDH je: a) valná hromada 9. Ve kterém roce a kde vznikl první český hasičský sbor: b) výkonný výbor a) 1864 ve Velvarech c) starosta b) 1872 v Praze c) 1864 v Plzni 21. Mladý hasič je členem SH ČMS: a) řádným 10. Jedním z námětů celoroční činnosti je uskutečnit výlet. Kolik b) kolektivním výletů má družstvo minimálně absolvovat pro splnění podmínky ? c) čestným a) 1 b) 4 22. Co děláme se starými zašlými kronikami: c) 3 a) dáme do sběru b) necháme MH na hraní 11. Jedním z námětů celoroční činnosti je odpracovat několik c) archivujeme brigádnických hodin při údržbě výstroje, výzbroje nebo zbrojnice. Kolik hodin má odpracovat každý člen ? 23. Jakým způsobem zdobíme kroniky: a) dvě a) žádným, může v nich být jen psaný text b) pět b) jakoukoliv vhodnou formou výzdoby c) deset c) pouze vlepením fotografií 12. Kolik trestných bodů obdrží družstvo za každou nesplněnou 24. Kdo vede kroniku v kolektivu MH: podmínku v rámci celoroční činnosti: a) vybraní členové kolektivu, vedoucí kontroluje zápisy a) 20 b) vedoucí kolektivu, děti kontrolují správnost zápisu b) 1 c) dospělý kronikář, který dochází na schůzky a akce c) 5
6
TEST KRONKÁŘ - SPRÁVNÉ ODPOVĚDI 1. - a
7. - a
13. - c
19. - b
2. - c
8. - a
14. - c
20. - a
3. - c
9. - a
15. - b
21. - a
4. - b
10. - c
16. - c
22. - c
5. - b
11. - a
17. - …...
23. - b
6. - c
12. - c
18. - c
24. - a
7
