Metodika vyšetření (zbytkového) pracovního potenciálu MUDr. Alexander Vávra Rehabilitační centrum Krajské nemocnice v Pardubicích
Diagnostika pracovního potenciálu jako součást systému léčebné a pracovní rehabilitace Ü Ergotesting v předpracovní rehabilitaci součást léčebného procesu Indikujeme my
Ergodiagnostika v pracovní rehabilitaci zajištění smlouvou s Úřadem práce Indikuje ÚP
Vyjádření k schopnosti pracovat struktura
Sebehodnocení Performační testy
Schopnost pracovat
fyzické psychologické další (např.worker role)
Odborné posouzení rizik
Kvalifikační potenciál
Metodické nedostatky Ü Vyjádření lékaře odpovědnost za kvalitu se přesouvá na lékaře a jeho erudici
Ü „Činnost center rehabilitace“ MZd 1997 Kompilativní, někde chybí validizace použitých testů
Ü Rekomandace posudkového lékaře Negativní rekomandace, bez metodiky, jen obecně a kvalitativně
Ü Testy, vytvořené na pracovišti Chybí validizace na větších souborech
Nová diagnostická metodika Ü Vyšetření fyzického funkčního potenciálu –
hledání hranic možností testovaného Ü Soustředění na fyzickou stránku je prvním krokem Ü Přehled dostupných psychologických metod, zjišťujících pracovní potenciál
Nová metodika musí Ü být pokud možno kvantitativní a exaktní Ü být univerzální (zdravotnické i nezdravotnické
pracoviště za stanovených podmínek) Ü mít i formu, použitelnou přímo klienty Ü být ověřena na dostatečně velkých souborech Ü umožnit přímé srovnání zjištěného pracovního potenciálu klienta s nároky pracovního místa (jobmatch)
Nová metodika dále musí Ü umožnit jednoduché orientační vyšetření v
prvním sledu Ü umožnit podrobnější vyšetření indikovaných osob v druhém sledu
Orientační metody
ověřované v rámci projektu
Ü Test funkčních schopností, vycházející z PCA Ü Test AMAS Ü Funkční test ruky (horní končetiny)
Detailnější metody Ü V literatuře popsáno na 50 různých
diagnostických postupů Ü Isernhagen WS – výběr z 10 nejrozšířenějších postupů Ü Kriteria: Obsah Pořizovací a provozní náklady Dostupnost v Evropě
Principy Ü Isernhagen WS FCE je postaven na
kinesiofyzickém přístupu k hodnocení pohybu při progresivně se zvyšující fyzické zátěži objektivní hodnocení pohybu školeným hodnotitelem podle ověřených přesných kritérií Ü Kombinace s přístupem psychofyzickým
subjektivní hledisko, spolupráce
Zvyšující se zátěž Ü Testy s progresivně se zvyšující fyzickou zátěží
Umožňují stanovit fyzickou zatížitelnost osoby v několika stupních (lehká-střední-těžká-maximální) při dosažení fyzického maxima podle daných kritérií (biomechanického end-pointu) se test ukončuje Testy pracovních poloh jsou rovněž hodnoceny objektivně (hlavní kriterium je zde kvalita činnosti, vykonávané v dané pozici)
Předpoklady ze strany klienta Ü Stabilizovaný zdravotní stav doložený lékařským
vyjádřením Ü Ochota ke spolupráci Ü Realistické představy o zařazení do práce Ü Fyzické předpoklady zařazení do práce se nedají dosáhnout běžnou fyzioterapií v rozumném čase
Předpoklady ze strany personálu – personální standardy Ü Testující musí být fyzioterapeut nebo
ergoterapeut Ü Musí projít školením a mít licenci Ü Musí se účastnit pravidelných kontrolních měření, které zajistí srovnatelnost výsledků Ü Pravidelná kontrola kvality činnosti testujícího personálu je klíčovým předpokladem validity měření
Složení testu Ü
Ü
Ü Ü Ü
1. krok - informace o testu, informovaný souhlas. Neprovádí-li vstupní vyš. lékař, je nutné i vyjádření ošetřujícího lékaře, že je schopen testové zátěže 2. krok - sestavení anamnézy zdravotní, pracovní, sociální, dotaz na subjektivní omezení. S konzultací dostupné dokumentace 3. krok - vyšetření hybného systému fyzioterapeutem 4. krok - vlastní test - 29 úloh, korelovaných se sebehodnotící škálou 5. krok - hodnocení, zpráva
1. den Anamnéza - při ní se testuje delší sed Popis nároků práce klientem - dtto Klinické vyšetření Delší stání - 30 minut Zvedání podlaha-pas Zvedání pas-hlava Zvedání horizontální (krátké nesení) Tlačení, tažení Nesení pravou a levou rukou Nesení obouruč Práce s rukama nad hlavou Stoj a sed s předklonem Rotace trupu doprava a doleva vsedě a vstoje
2.den Pohovor. Dotazník o bolesti Zvedání podlaha-pas Zvedání pas-hlava Zvedání horizontální (krátké nesení) Plazení Klek Dřep Opakované flexe kolen Delší sed, koordinace rukou Chůze Schody Žebřík Rovnováha Závěrečný pohovor
Dvoudenní struktura testu s opakováním stěžejních komponent pro větší objektivitu. Nástroj k extrapolaci na 8 hodin Nástroj ke kategorizaci celkové fyzické zátěže při práci Nástroj k vyhodnocení konzistence úsilí Nástroj k porovnání subjektivního a objektivního odhadu fyzických schopností
Bolest Ü Bolest nelze akceptovat jako hranici klientova
výkonu, nejsou-li současně patrny objektivní známky dosaženého maxima Ü Jinak lze bolest hodnotit jen s přihlédnutím k diagnóze a průběhu zdravotního stavu Ü Klient má možnost kdykoliv test ze subjektivních důvodů sám ukončit
Dodatečné testy Ü PACT test - sebehodnocení Ü Ergonomické hodnocení pracovního místa Ü Detailní hodnocení pracovního profilu daného
pracoviště Ü Rozšíření testování na 2-8 hodin Ü Bicyklová ergometrie, step test, a jiné
Jobmatch Ü Porovnání zjištěných funkčních schopností
pracovníka s nároky pracovního místa Ü Standardizovaný a vzájemně kompatibilní protokol k popisu obou porovnávaných stran Ü Proškolený personál schopný vzájemné komunikace na obou stranách srovnání
Soubor 25 testovaných Ü 15 zaměstnaných, 10 nezaměstnaných Ü 17 lidí v dělnických profesích, 15 vyučených Ü 6 klientů hledajících práci Ü 6 klientů žádajících změnu u stávajícího zam. Ü 10 klientů preferovalo invalidní důchod
Předběžné výsledky testů Nulový pracovní potenciál byl diagnostikován jen u dvou z 25 klientů Ü Výrazné inkonzistence v testech u 4 klientů, v souladu s ostatními indiciemi agravace či simulace Ü U 8 klientů by situaci řešila poměrně jednoduchá úprava na pracovišti (prac. doba, změna organizace práce) Ü Vzorek klientů není reprezentativní – krátký čas Ü
Adaptace na naše podmínky Ü Adaptace na naše zátěžové normy nebo přijetí
upravených Ü Kategorizace práce dle fyzické zátěže Třídy práce dle celkového průměrného energetického výdeje
Ü Nařízení vlády č. 178/2001 o podmínkách
ochrany zdraví zaměstnanců při práci
Použití metody v místních podmínkách Ü Jako součást procesu léčebné (předpracovní)
rehabilitace Ü Smlouva s Úřadem práce Ü Použití při přiznávání a odebírání invalidních důchodů – v přípravě Ü Spolupráce s Centrem pracovního lékařství – v přípravě
Děkuji za pozornost MUDr. Alexander Vávra Rehabilitační centrum Krajské nemocnice v Pardubicích E-mail:
[email protected]
Dosavadní praxe Léčení akutního stavu
Rehabilitace
Pracovní
Sociální
Lázně
zařazení
dávky
Pracovní zařazení Ü Rozhoduje ošetřující lékař Ü Na základě diagnózy Ü Metodicky se spoléhá na všeobecnou lékařskou
erudici Ü Znalost nároků pracovního místa není samozřejmá Ü Není vazba na pracovní rehabilitaci
Nový model (běžný v řadě zemí EU) Léčení akutního stavu Rehabilitace Pracovní zařazení Sociální dávky
Pracovní zařazení Ü Je součástí komplexního systému pracovní
rehabilitace Ü Provádí se na základě metodicky jasně dané analýzy pracovního potenciálu a nároků pracovního místa, čímž se minimalizuje riziko neúspěchu Ü Alokace sociálních dávek navazuje na úspěch či neúspěch pracovní rehabilitace
3. SEMINÁŘ O REHABILITACI Škola veřejného zdravotnictví IPVZ 9. prosinec 2005
TRADICE SEMINÁŘŮ 1. seminář : prosinec 2003: OBECNÉ POJMY
2. seminář: prosinec 2004: TERMINOLOGIE, VZTAH SOCIÁLNÍ PÉČE a REHABILITACE, DEFINOVANÉ ZÁVĚRY
3. seminář: prosinec 2005: REHABILITACE VE VYSPĚLÝCH STÁTECH ZBYTKOVÝ PRACOVNÍ POTENCIÁL
Motto – prosinec 2005: „Nemůže být dokonalé zdravotnictví, na které nenavazuje rehabilitace.“
Závěry vyslovené na 2. Semináři v prosinci 2004
• Veřejnost, i zdravotnická, stále nechápe rehabilitaci ve správném slova smyslu. • Ani pojem „léčebná rehabilitace“ není přesný, neboť neodráží potřebu diagnostiky v rehabilitaci.
V EU i v materiálech WHO je rehabilitace považována za vzájemně provázaný a koordinovaný celospolečenský systém; jde o včasné, plynulé a koordinované úsilí o co nejrychlejší a co nejširší zapojení občanů se zdravotním postižením poškozených úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou do všech obvyklých aktivit společenského života.
Neexistence rehabilitace má negativní důsledky
EKONOMICKÉ MORÁLNÍ POLITICKÉ
Ekonomické důsledky – budou uvedeny Morální důsledky: Upřednostňování „invalidizace“ před rehabilitací – renty před výdělkem; „vylákání“ invalidního důchodu se nepovažuje za nemorální.
Politické důsledky: Zneužívání systému k řešení problematiky nezaměstnanosti. Neexistuje – li systém rehabilitace, může být nezaměstnanost je účelově zaměňována za „nezaměstnatelnost“.
Struktura ucelené rehabilitace ZASTŘEŠUJÍCÍ FUNKČNÍ NEZÁVISLOST
LEGISLATIVA EKONOMICKÁ NEZÁVISLOST
HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ
Prvý sloup: • • •
obecná funkční nezávislost (ZP) funkční nezávislost v sociálním prostředí (SP) Funkční nezávislost v pracovním prostředí (ÚP)
Druhý sloup: • • • • •
ZJIŠTĚNÍ ZBYTKOVÉHO PRACOVNÍHO POTENCIÁLU PRACOVNÍ REHABILITACE (REEDUKACE) s ohledem na trh práce PŘÍSPĚVEK V NEZAMĚSTNANOSTI není-li dočasně pracovní uplatnění VYTVOŘENÍ PODMÍNEK je-li pracovní uplatnění RENTA jedná-li se o nezaměstnatelnost
Střecha: legislativní zakotvení změn Podlaha: způsob hodnocení zdravotního postižení (absolutní, relativní)
• ICF znamená zásadní změnu filosofie přístupu k řešení problematiky zdravotně postižených osob. • Je potřebné vydat překlad mezinárodní klasifikace ICF
Mezinárodní klasifikace WHO Původní "Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů" (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps - ICIDH - 1) vydané WHO v roce 1976, byla přejmenována na ”Mezinárodní klasifikaci poruch, aktivit a spoluúčastí” (International Classification of Impairments, Activities and Participation - ICIDH-2). V roce 2001 došlo k přejmenování na „Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti a zdraví (International Clasification of Function and Health – ICF).
Mezinárodní klasifikace ICIDH-2, ICF
• Je potřebné soustavně informovat politiky a media o podstatě rehabilitace a její důležitosti. • Jednou z podmínek implementace rehabilitace je politický konsenzus. • Rehabilitace je multirezortní a při její implementaci je překážkou resortismus.
Je též nutné, aby ČR plnila závazky vyplývající z přijatých mezinárodních dokumentů.
• Je nutné upravit terminologii v oblasti rehabilitace podle mezinárodní klasifikace ICF. • Pojem „invalidita“ není termínem běžně používaným ve státech EU. • Bylo by vhodné vytvořit terminologický slovník pro rehabilitaci.
Problémy s terminologií INVALIDITA DISABILITA DISKAPACITA + + + + VALIDITA + ABILITA + KAPACITA + ZDRAVÍ +
pokles schopnosti handicap
zachovalé schopnosti zbytkový pracovní potenciál vyrovnání
Je bezpodmínečně nutné plnit vládní usnesení z 30.10.2002 „Zdraví pro všechny v 21. století“, které v bodě 8.4 ukládá dobudovat rehabilitační centra a zvýšit počet lůžek včasné léčebné rehabilitace.
• Rehabilitační centra jsou důležitou součástí fungující rehabilitace. • Pro Rehabilitační centra jsou zpracovány věcné a personální standardy. • Centra by měla být financována multizdrojově, protože již v období léčebné části je nutné začít s rehabilitací sociální, pedagogickovýchovnou a pracovní.
Postavení rehabilitačních center důchodové pojištění RHC
státní politika zaměstnanosti
RHC
sociální pomoc
posudková služba
RHC
Léčebná rehabilitace státní sociální podpora
Výstupem z rehabilitačního centra by byl „balíček“ opatření: 1. zdravotních (návrh další léčebné péče, např. se zaměřením na zajištění fyzické nezávislosti), 2. sociálních (souhrn potřeb zabezpečujících návrat klienta do sociálního peostředí, které je mu blízké) 3. pracovních (souhrn potřeb, které by umožnily zajištění ekonomické nezávislosti klienta vlastní prací), 4. doporučení stacionární, ústavní nebo jiné podobné péče po vyčerpání možností k zařazení do přirozeného sociálního prostředí).
Je nutno zpracovat ekonomickou analýzu nákladů na dávky, které jsou vynakládány ze strany státu a jiných institucí zdravotně postiženým, pokud nejsou zaměstnáni a prokázat tím, že absolvování procesu ucelené rehabilitace a jejího zapojení na trh práce zajistí úspory
Negativní důsledky ekonomické a) přiznaný důchod je ekonomickou ztrátou, neboť není odrazem vyprodukovaných hodnot, b) neschopnost podílet se na tvorbě HDP se dá považovat za ztrátu ve smyslu „minus“, c) další ztráty vyplývají i z „inaktivace“ osob pečujících o zdravotně postiženého, d) těžko kvantifikovatelné ztráty vyplývají i z nelegálního zaměstnávání „invalidních důchodců“, e) stále přetrvávají ztráty vyplývající z upřednostňování rezidenční péče, f) nenahraditelné jsou ztráty vyplývající z nemožnosti uplatnit dosavadní znalosti, zkušenosti a kvalifikaci.
Stav v ČR • Celkový počet ID: přibližně 500 tis. osob (cca 5 % všech obyvatel, cca 7 % obyvatel v produktivním věku). • Roční náklady: cca 50 mld Kč. • Od roku 1990 nárůst asi o 50 tis. osob. • 1. místo: nemoci svalové kosterní a pohybové soustavy (100 tis. osob invalidních z důvodu onemocnění meziobratlových plotének).
Denně se v České republice nepodílí na tvorbě HDP: • 510 tis. invalidních důchodců • 1 342 ostatních důchodců • 300 tis. DPN • 100 tis nezaměstnaných • 3 000 dětí • 50 tis neregistrovaných • X osob v oblasti černé ekonomiky ___________________________________ Cca 50% obyvatelstva
• Je potřebné propracovat metodiku k určování funkčního a pracovního potenciálu. • Principy používané v ČR jsou zastaralé, zaměřené především na psychosenzomotorické schopnosti.
Úhradový systém ve zdravotním pojištění limituje implementaci rehabilitace, neboť dochází k neefektivnímu využívání finančních prostředků.
• Lůžkový fond v nemocnicích je předimenzovaný, podle kvalifikovaných odhadů až 20 tis lůžek je blokováno sociálními hospitalizacemi. • V rámci restrukturalizace lůžkového fondu by bylo vhodné transformovat část těchto lůžek na lůžka včasné rehabilitace.
• Sociální služby by měly být aktivizační. • Posouzení potřeb pro vyrovnání příležitostí mohou dělat rehabilitační centra. • Základem sociální pomoci musí být individuální vyrovnání příležitostí. • Populace stárne a sociální služby se této skutečnosti musí přizpůsobit. • Sociální služby by měly zahrnovat „akceptovatelnost pro všechny“. • Sociální pomoc musí doplňovat ucelenou rehabilitaci. • Sociální služby (poskytovatelé) musí být standardizované a akreditované. • Důležitým faktorem pro poskytování zdravotních a sociálních služeb je vytvoření podmínek pro jejich deinstitucionalizaci .
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§ Děkuji za pozornost
3. SEMINÁŘ O REHABILITACI Škola veřejného zdravotnictví IPVZ 9. prosinec 2005
TRADICE SEMINÁŘŮ 1. seminář : prosinec 2003: OBECNÉ POJMY
2. seminář: prosinec 2004: TERMINOLOGIE, VZTAH SOCIÁLNÍ PÉČE a REHABILITACE, DEFINOVANÉ ZÁVĚRY
3. seminář: prosinec 2005: REHABILITACE VE VYSPĚLÝCH STÁTECH ZBYTKOVÝ PRACOVNÍ POTENCIÁL
Motto – prosinec 2005: „Nemůže být dokonalé zdravotnictví, na které nenavazuje rehabilitace.“
Závěry vyslovené na 2. Semináři v prosinci 2004
• Veřejnost, i zdravotnická, stále nechápe rehabilitaci ve správném slova smyslu. • Ani pojem „léčebná rehabilitace“ není přesný, neboť neodráží potřebu diagnostiky v rehabilitaci.
V EU i v materiálech WHO je rehabilitace považována za vzájemně provázaný a koordinovaný celospolečenský systém; jde o včasné, plynulé a koordinované úsilí o co nejrychlejší a co nejširší zapojení občanů se zdravotním postižením poškozených úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou do všech obvyklých aktivit společenského života.
Neexistence rehabilitace má negativní důsledky
EKONOMICKÉ MORÁLNÍ POLITICKÉ
Ekonomické důsledky – budou uvedeny Morální důsledky: Upřednostňování „invalidizace“ před rehabilitací – renty před výdělkem; „vylákání“ invalidního důchodu se nepovažuje za nemorální.
Politické důsledky: Zneužívání systému k řešení problematiky nezaměstnanosti. Neexistuje – li systém rehabilitace, může být nezaměstnanost je účelově zaměňována za „nezaměstnatelnost“.
Struktura ucelené rehabilitace ZASTŘEŠUJÍCÍ FUNKČNÍ NEZÁVISLOST
LEGISLATIVA EKONOMICKÁ NEZÁVISLOST
HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ
Prvý sloup: • • •
obecná funkční nezávislost (ZP) funkční nezávislost v sociálním prostředí (SP) Funkční nezávislost v pracovním prostředí (ÚP)
Druhý sloup: • • • • •
ZJIŠTĚNÍ ZBYTKOVÉHO PRACOVNÍHO POTENCIÁLU PRACOVNÍ REHABILITACE (REEDUKACE) s ohledem na trh práce PŘÍSPĚVEK V NEZAMĚSTNANOSTI není-li dočasně pracovní uplatnění VYTVOŘENÍ PODMÍNEK je-li pracovní uplatnění RENTA jedná-li se o nezaměstnatelnost
Střecha: legislativní zakotvení změn Podlaha: způsob hodnocení zdravotního postižení (absolutní, relativní)
• ICF znamená zásadní změnu filosofie přístupu k řešení problematiky zdravotně postižených osob. • Je potřebné vydat překlad mezinárodní klasifikace ICF
Mezinárodní klasifikace WHO Původní "Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů" (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps - ICIDH - 1) vydané WHO v roce 1976, byla přejmenována na ”Mezinárodní klasifikaci poruch, aktivit a spoluúčastí” (International Classification of Impairments, Activities and Participation - ICIDH-2). V roce 2001 došlo k přejmenování na „Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti a zdraví (International Clasification of Function and Health – ICF).
Mezinárodní klasifikace ICIDH-2, ICF
• Je potřebné soustavně informovat politiky a media o podstatě rehabilitace a její důležitosti. • Jednou z podmínek implementace rehabilitace je politický konsenzus. • Rehabilitace je multirezortní a při její implementaci je překážkou resortismus.
Je též nutné, aby ČR plnila závazky vyplývající z přijatých mezinárodních dokumentů.
• Je nutné upravit terminologii v oblasti rehabilitace podle mezinárodní klasifikace ICF. • Pojem „invalidita“ není termínem běžně používaným ve státech EU. • Bylo by vhodné vytvořit terminologický slovník pro rehabilitaci.
Problémy s terminologií INVALIDITA DISABILITA DISKAPACITA + + + + VALIDITA + ABILITA + KAPACITA + ZDRAVÍ +
pokles schopnosti handicap
zachovalé schopnosti zbytkový pracovní potenciál vyrovnání
Je bezpodmínečně nutné plnit vládní usnesení z 30.10.2002 „Zdraví pro všechny v 21. století“, které v bodě 8.4 ukládá dobudovat rehabilitační centra a zvýšit počet lůžek včasné léčebné rehabilitace.
• Rehabilitační centra jsou důležitou součástí fungující rehabilitace. • Pro Rehabilitační centra jsou zpracovány věcné a personální standardy. • Centra by měla být financována multizdrojově, protože již v období léčebné části je nutné začít s rehabilitací sociální, pedagogickovýchovnou a pracovní.
Postavení rehabilitačních center důchodové pojištění RHC
státní politika zaměstnanosti
RHC
sociální pomoc
posudková služba
RHC
Léčebná rehabilitace státní sociální podpora
Výstupem z rehabilitačního centra by byl „balíček“ opatření: 1. zdravotních (návrh další léčebné péče, např. se zaměřením na zajištění fyzické nezávislosti), 2. sociálních (souhrn potřeb zabezpečujících návrat klienta do sociálního peostředí, které je mu blízké) 3. pracovních (souhrn potřeb, které by umožnily zajištění ekonomické nezávislosti klienta vlastní prací), 4. doporučení stacionární, ústavní nebo jiné podobné péče po vyčerpání možností k zařazení do přirozeného sociálního prostředí).
Je nutno zpracovat ekonomickou analýzu nákladů na dávky, které jsou vynakládány ze strany státu a jiných institucí zdravotně postiženým, pokud nejsou zaměstnáni a prokázat tím, že absolvování procesu ucelené rehabilitace a jejího zapojení na trh práce zajistí úspory
Negativní důsledky ekonomické a) přiznaný důchod je ekonomickou ztrátou, neboť není odrazem vyprodukovaných hodnot, b) neschopnost podílet se na tvorbě HDP se dá považovat za ztrátu ve smyslu „minus“, c) další ztráty vyplývají i z „inaktivace“ osob pečujících o zdravotně postiženého, d) těžko kvantifikovatelné ztráty vyplývají i z nelegálního zaměstnávání „invalidních důchodců“, e) stále přetrvávají ztráty vyplývající z upřednostňování rezidenční péče, f) nenahraditelné jsou ztráty vyplývající z nemožnosti uplatnit dosavadní znalosti, zkušenosti a kvalifikaci.
Stav v ČR • Celkový počet ID: přibližně 500 tis. osob (cca 5 % všech obyvatel, cca 7 % obyvatel v produktivním věku). • Roční náklady: cca 50 mld Kč. • Od roku 1990 nárůst asi o 50 tis. osob. • 1. místo: nemoci svalové kosterní a pohybové soustavy (100 tis. osob invalidních z důvodu onemocnění meziobratlových plotének).
Denně se v České republice nepodílí na tvorbě HDP: • 510 tis. invalidních důchodců • 1 342 ostatních důchodců • 300 tis. DPN • 100 tis nezaměstnaných • 3 000 dětí • 50 tis neregistrovaných • X osob v oblasti černé ekonomiky ___________________________________ Cca 50% obyvatelstva
• Je potřebné propracovat metodiku k určování funkčního a pracovního potenciálu. • Principy používané v ČR jsou zastaralé, zaměřené především na psychosenzomotorické schopnosti.
Úhradový systém ve zdravotním pojištění limituje implementaci rehabilitace, neboť dochází k neefektivnímu využívání finančních prostředků.
• Lůžkový fond v nemocnicích je předimenzovaný, podle kvalifikovaných odhadů až 20 tis lůžek je blokováno sociálními hospitalizacemi. • V rámci restrukturalizace lůžkového fondu by bylo vhodné transformovat část těchto lůžek na lůžka včasné rehabilitace.
• Sociální služby by měly být aktivizační. • Posouzení potřeb pro vyrovnání příležitostí mohou dělat rehabilitační centra. • Základem sociální pomoci musí být individuální vyrovnání příležitostí. • Populace stárne a sociální služby se této skutečnosti musí přizpůsobit. • Sociální služby by měly zahrnovat „akceptovatelnost pro všechny“. • Sociální pomoc musí doplňovat ucelenou rehabilitaci. • Sociální služby (poskytovatelé) musí být standardizované a akreditované. • Důležitým faktorem pro poskytování zdravotních a sociálních služeb je vytvoření podmínek pro jejich deinstitucionalizaci .
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§ Děkuji za pozornost
