Metodika stepu u dětí mladšího školního věku

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Metodika stepu u dětí mladšího školního věku

Diplomová práce Brno, 2016

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala: Alena Rychnovská

Mgr. Hana Šeráková Ph.D.

Brno, 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorský a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 29. března 2016

podpis……………………..

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Haně Šerákové, Ph.D. za cenné rady, odborné vedení mé práce, ochotu, vstřícnost a trpělivost. Dále bych poděkovala svým rodičům, kteří mě k tanci a ke stepu od dětství vedli a svému příteli za pomoc při fotografování příloh a za podporu v průběhu mého studia.

3

Bibliografický záznam RYCHNOVSKÁ, Alena. Metodika stepu u dětí mladšího školního věku. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy. 2016. s. Vedoucí práce Mgr. Hana Šeráková Ph.D.

Anotace Diplomová práce „Metodika stepu u dětí mladšího školního věku“ se zabývá možností využití stepu v tělesné výchově žáků na 1. stupni ZŠ. Cílem práce je vytvoření metodické příručky, sloužící učitelům prvního stupně, lektorů a učitelům základních uměleckých škol jako podpůrný materiál při zpestření hodin tělesné výchovy nebo výuky základní techniky stepu. Teoretická část obsahuje: charakteristiku mladšího školního věku, kapitolu o historii a současnosti stepu, organizací, uměleckých škol, klubů a akcí, na kterých se se stepem můžeme setkat. Teoretická část ještě zahrnuje rešerši literatury a případné zařazení stepu do RVP ZV. Praktická část se zaobírá základní technikou, souborem úderů a vazeb, jejich popisů a obrázků. Dále je k praktické části ještě připojena kapitola o vybavení, potřebného ke stepování, druhy stepu, struktura hodiny stepu v rámci tělesné výchovy, sloužící jako inspirace pro učitele prvního stupně a poznatky z praxe.

Annotation The thesis „Methodology of tap dance for children of primary school“ deals with the option of use tap dance in physical education of children of the first grade of primary school. The aim is to create metodological handbook for teachers of the first grade of primary school, lectors and teachers of art school. It can be a support material for unusual variant of physical education lessons or for teaching the basic techniques of tap dance. The theoretical part includes: characteristics of primary school age child, the chapter about history and present of tap dance, tap dance organizations, clubs and actions, where we can meet with tap dance. At the end of the teoretical part is literature review and inclusion tap dance in to RVP ZV. The practical part deals with the basic technique, a set of beats and links, their descriptions and pictures.

4

The other chapters of practical part is about equipments which are needed for tap dancing, the types of tap dancing, structure of lesson in physical education like inspiration for teachers of first grade of primary school and the practical knowledge.

5

Klíčová slova Step, metodika, mladší školní věk, rytmus, vybavení, terminologie, technika

Keywords Tap dance, methodic of tap dance, children of primary school, rythm, equipment, terminology, technique

6

OBSAH: 1. ÚVOD ...................................................................................................................... 9 2. TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................. 10 2.1 Charakteristika věkového období (mladší školní věk) ........................................ 11 2.1.1 Časové vymezení........................................................................................ 11 2.1.2 Sociální vývoj............................................................................................. 11 2.1.3 Tělesný vývoj ............................................................................................. 13 2.2 Zájmové kroužky............................................................................................... 14 2.3 Co je to step ...................................................................................................... 14 2.3.1 Cíle a poslání disciplíny „step“ ................................................................... 15 2.3.2 Step lékařem............................................................................................... 17 2.4 Historie stepu .................................................................................................... 18 2.4.1 Původ a vznik stepu .................................................................................... 18 2.5 Step v českých zemích – historie ....................................................................... 20 2.6 Step v České republice – současnost .................................................................. 22 2.7 Stepařské školy, kluby a organizace v České republice ...................................... 23 2.8 Stepařské soutěže a akce v ČR........................................................................... 25 2.9 Rámcový vzdělávací program – tanec, cvičení s hudbou a náčiním.................... 26 2.10 Rešerše literatury............................................................................................. 29 3. PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................... 31 3.1 Potřeby pro stepování........................................................................................ 32 3.1.1 Obuv ......................................................................................................... 32 3.1.2 Plechy ....................................................................................................... 33 3.1.3 Podlaha...................................................................................................... 33 3.1.4 Oblečení .................................................................................................... 34 3.2 Příprava a rozcvičení ........................................................................................ 35 3.2.2 Stepařský postoj ......................................................................................... 37 3.3 Stepařské údery ................................................................................................ 39 3.4 Vazby ................................................................................................................ 52 3.5 Druhy stepu....................................................................................................... 54 3.5.1 Step s rekvizitou ......................................................................................... 54 3.5.2 Skupinový step – formace........................................................................... 55 3.6 Struktura přípravy na hodinu stepu v rámci výuky tělesné výchovy ................... 56 3.7 Poznatky z praxe ............................................................................................... 58 4. ZÁVĚR................................................................................................................... 60 5. RESUMÉ................................................................................................................ 61 6. POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................ 62 7

7. SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 66 8. PŘÍLOHY............................................................................................................... 68

8

1. ÚVOD Hlavním tématem této diplomové práce je step a jeho metodika. Jsou zde nashromážděné obecné, ale podstatné informace o tomto hudebně – tanečním žánru. Teoretická část práce se zabývá zejména charakteristikou historickým vymezením, důležitými daty a představiteli stepu. Druhá část je praktická a bude sloužit jako metodická příručka, ve které jsou podrobně vysvětlené vybrané prvky stepu, které veřejnosti umožní nastudování základních kroků. Metodická část také obsahuje fotografie, na kterých jsou vizuálně představeny jednotlivé základní kroky a vazby. Důvodů, proč jsem si vybrala zrovna téma step, je hned několik. Nejvíce mě k výběru tématu přiměl můj osobní zájem o tento taneční žánr, kterému se věnují více než15 let, a který také vyučuji na umělecké škole v Blansku. Dalším důvodem je fakt, že se o stepu všeobecně málo ví, málo mluví a důsledkem toho se na něj zapomíná. Z literárních zdrojů je použita zejména kniha Milana Degena, Step – Tap dance, Tanec nového světa, která mě inspirovala k vytvoření téhle metodické práce, která bude sloužit především učitelům 1. stupně a cvičitelům v zájmových kroužcích. Dalším zdrojem a velkým přínosem je kniha Antonína F. Veselého - Step všem, která byla vydaná již v roce 1946 a poukazuje na charakter a popularitu stepu v tehdejší době. Čerpat budu i ze svých vlastních zkušeností a znalostí, které jsem získala hlavně od svého učitele Mgr. Romana Matala, který mě vedl ve stepu již od mého dětství, a dále ze zkušeností, které jsem nabyla na seminářích pod vedením Ing. Zdeňka Pileckého a Mgr. Kamila Majdy. Cílem práce je vytvoření metodické příručky, která bude pomáhat pedagogům na základních školách pro zpestření tělesné výchovy, pro pohybové kroužky či pro pedagogy základních uměleckých škol. Dále bude práce sloužit jako určitá propagace tohoto žánru a seznámení veřejnosti se stepem, protože jak už jsem zmiňovala, mnoho lidí neví, co to step je.

9

2. TEORETICKÁ ČÁST

10

2.1 Charakteristika věkového období (mladší školní věk) 2.1.1 Časové vymezení Období mladšího školního věku je čas, kdy děti poprvé usedají do školních lavic a stávají se žáky. S příchodem do školy dítěti přibývají starosti, povinnosti a pravidla, která musí zvládnout a dodržovat. Musí dělat domácí úkoly a hlavně se učí psát, číst a počítat. Dostává se do jiného prostředí, kde se setkává s novými spolužáky, svými vrstevníky i se staršími dětmi, se kterými navazuje kontakt a nové vztahy. Učí se autoritě, samostatnosti a zodpovědnosti. Důležitými osobami už nezůstávají pouze rodiče, ale nově také učitelé, vychovatelé a spolužáci. Dle Langmeiera (1998) je období mladšího školního věku zpravidla doba od šesti do sedmi let, při nástupu do školy, do jedenácti až dvanácti let, kdy se objevují první znaky dospívání, doprovázené psychickými projevy. Dle psychologické charakteristiky se tohle období dá označit jako střízlivý realismus, což znamená, že dítě má potřebu chápat svět a skutečné věci v něm. Je přímo zaměřen na to, co to je a jak to je. Má snahu rozšiřovat vlastní poznání zkušenostmi, které získává zvýšeným zájmem o knihy a ty ho poučují o věcech, lidech, kulturách, přírodě a zemích. Jsou mu blízké hlavně reálně provedené ilustrace, fotografie a prostředky. Ty získává různými encyklopediemi, odbornými knihami nebo autoritám, jako jsou učitelé a rodiče. Čáp, Mareš (2001) vymezuje mladší školní věk jako období od šesti do deseti až jedenácti let. Jedná se o období, kdy se dítě stává žákem prvního stupně ZŠ a kdy dochází ke změnám jeho způsobu života a sociálních vztazích. V mladším školním věku dochází k neméně důležitým změnám a částečně problémům. Děti v tomhle věku jsou velice zvídavé, mají potřebu neustálých činností, radují se ze získaných dovedností a stále vzniká zájem seznamovat se s něčím novým.

2.1.2 Sociální vývoj „Potřeba kontaktu a přijetí vrstevnickou skupinou je jedním z nejvýznamnějších potřeb dětí školního věku. V tomto období má vrstevnická skupina významný socializační vliv. Umožňuje rozvoj různých kompetencí a osobnostních vlastností, obvykle trochu jiných, než na jaké kladou důraz dospělí.“(Vágnerová, 2012, s. 338).

11

Nástupem do školy se dítě začleňuje do lidského společenství. Významnými osobnostmi, které mají vliv na chování a utváření jejich charakteru a dle kterých se dítě učí vlastní způsoby chování, už nejsou pouze rodiče, ale navíc se k nim připojují učitelé, vychovatelé, vrstevníci, kamarádi a starší spolužáci. Dítě se dostává do různých společenských skupin, kde probíhají odlišné sociální interakce a komunikace, pomocí nichž se dítě učí důležitým sociálním reakcím jako je např. pomoc druhým, slabším, spolupráce, soutěživost atd. Jak uvádí ve své publikaci Čáp a Mareš (2001), mnoho záleží na předchozích zkušenostech, prožitcích a komunikačních situacích, se kterými se před nástupem do školy mohlo dítě setkat. Znevýhodněné jsou ty děti, jež v předškolním věku nenavštěvovaly mateřskou školu, nemají sourozence nebo byly nějakým způsobem omezovány, setkávat se se svými vrstevníky nebo kamarády. Dle Langmeiera (1998) si dítě při vstupu do školy s sebou nese určité základní pravidla a normy chování a elementární hodnoty, kterých nabyl v předškolním věku. Ty zatím nejsou upevněné a jsou závislé na situaci a okamžitých potřebách dítěte, a proto je potřeba vnitřní kontroly a vlivy dítěte stále zevnějšku podporovat. Vlivem předškolních zkušeností jsou mezi dětmi rozdíly v jejich postavení. Některé se prosazují jako vedoucí a dominující, jiné se raději podřizují a nechají se vést ostatními. Takové postoje ale mohou podněcovat až přílišné podřizovaní. Ty se učitel snaží posilovat a podporovat děti v sebeprosazení se. Na druhé straně se může u dětí projevit extrémní panovačné chování, které má učitel snahu korigovat a usměrňovat.

S připraveností sociální souvisí také emocionální vývoj. Rozvíjí se schopnost emočního porozumění a děti začínají chápat, že výraz emocí už není jen přímým projevem prožitku, ale že je možné pocity a přání skrývat před okolním světem. Školní dítě je schopno dle potřeby naplno své city projevit nebo je potlačit vlastní vůlí a tím nám ukazuje, že rozumí svým vlastním pocitům v dané situaci. Musí si být ale jisté, reakcí okolí. Emočně kompetentní děti jsou si plně vědomy vlastních pocitů a dokáží je kontrolovat a regulovat v daných situacích, což má velký význam pro úspěšnost dítěte v sociální interakci i ve zvládání školních nároků (Langmeier, 1998).

12

2.1.3 Tělesný vývoj Zahájením povinné školní docházky dochází ke zvýšené tělesné zátěži dětí. Tělesný vývoj je charakteristický rovnoměrným růstem výšky a hmotnosti žáků. Zrychlené tempo stále probíhá u osifikace kostí, ale stále převládají měkké a pružné kloubní spoje. Zvětšuje se postupně kapacita plic, rozvíjí se vnitřní orgány a krevní oběh. Vyvážený poměr končetin vytváří pozitivní předpoklad pro zvládnutí různých pohybových forem. Vznikají nové podmíněné reflexy, které umožňují dítěti provádět koordinačně složitější pohyby, a dostává se mu vhodných podmínek pro rychlostní schopnosti (Perič, 2004). Důležité jsou proporce dítěte. Děti menšího a drobnějšího vzrůstu jsou svoji slabou tělesnou stavbou těla vystaveny zvýšené únavě a mají větší sklony k oslabení imunitního systému, což vede k vyšší nemocnosti a neúčasti ve škole (Šulová, 2014). Významnou součástí tělesného vývoje je i složka pohybová a rozvoj jemné a hrubé motoriky. V období nástupu do školy jsou dětské pohyby spíše spontánní. Nově naučené pohyby, které vychází ze zkušeností dětí z přirozené motoriky, mají většinou krátké trvání a bez opakování jsou lehce zapomenuté. Formou hry a učením se nápodobou zejména rytmických aktivit v pohybu a cvicích na rovnováhu, se u dětí mladšího školního věku zvyšuje efektivita nácviku pohybových dovedností (Perič, 2004). Během celého období mladšího školního věku se zlepšuje hrubá a jemná motorika. Pohyby těla jsou koordinované, rychlost pohybu je vyšší a zvětšuje se svalová síla. Roste zájem o pohybové hry, které jsou založeny na větší obratnosti, vytrvalosti a síle. Velký vliv na pohybové dovednosti mají z části rodiče. Zda je k pohybu vedou nebo naopak tlumí jejich zájem o pohybovou aktivitu (Langmeier, 1998). Na školáky jsou kladeny vyšší nároky. Proto je důležitá školní zralost, což zahrnuje rozumové předpoklady a emoční připravenost. Jedním z nejnáročnějších úkolů školáka je soustředěnost. Je nucen pod tlakem učitele držet po delší dobu pozornost, musí plnit úkoly ve škole i doma, za které je hodnocen učitelem. Zvyšuje se u něj píle a snaživost (Čáp, Mareš, 2001). Vedle školních činností, týkajících se zejména nového učení, hraje ale stále důležitou roli hra. Langmeier (1998) na hru poukazuje jako na nezbytnou součást zdravého vývoje dítěte v období mladšího školního věku. Hry jsou diferencovanější a bohatší 13

než v období předškolního věku. Mění se obliba her. Žáci vyhledávají hry logické a s náročnějšími pravidly. Dle Čápa, Mareše, (2001) v tomto věkovém období má důležité místo mnoho her, které se stávají náročnějšími pro pochopení a se složitějšími pravidly. Od her některé děti přechází k zájmovým činnostem, které jsou metodicky vedeny a spadají pod umělecké školy nebo sportovní kluby. Z vlastní praxe vím, že si dítě už v tomhle období najde nejednu hlavní zálibu. Děti chtějí vyzkoušet co nejvíc a chtějí si vše „osahat“. Často se tedy zájmy dětí mění a chvíli trvá, než si najdou to, co je opravdu baví a naplňuje. Zájmových kroužků je veliká škála a na jeho výběru závisí spousta aspektů.

2.2 Zájmové kroužky Na výběr zájmových kroužků mají největší vliv rodiče, kamarádi a okolí, ve kterém dítě vyrůstá. V menších městech, obcích a na vesnicích stále přetrvávají tělovýchovné jednoty, které nabízí dětem sportovní kroužky, jako jsou fotbal, aerobik, atletika. Často zde působí skautské oddíly nebo myslivecká sdružení, která v dětech prohlubuje vztah a chování k přírodě. Ve velkých městech najdeme základní umělecké školy státní nebo soukromé. Ty nám nabízí velkou škálu zájmových kroužků. Jelikož na jedné ze soukromých uměleckých škol vyučuji, můžu říct, že u dětí mladšího školního věku roste záliba v hudebním oddělení zejména o hru na klavír, flétnu a zpěv. Také přetrvává velký zájem o výtvarný obor. Co se týká tanečního oboru, dětem je velmi blízká pohybová průprava a moderní tanec. Konkrétně z okolí Blanska, ze kterého pocházím, je stále zájem i o step, i když ne v takovém počtu zájemců, jako například o již zmiňovaný moderní tanec.

2.3 Co je to step Co je to vlastně step? Step, v anglickém originálu nazývaný tap dance, volně přeloženo jako úderový tanec, je taneční styl, který je výstižný svým podupáváním a vyklepáváním rytmu botami o podlahu. Milan Degen ( Degen, 2011, s. 386) uvádí: „Podstatou stepu je vyjádření rytmu, který interpret vytváří pomocí úderů chodidel celých nebo jejich příslušných částí) a někdy také rukou. Step je tanec, který musí být slyšet.“ 14

Proč se stepu vůbec věnovat? Otto Kočí (Kočí, 2010, s. 3) vysvětluje hned několik dobrých důvodů, proč se stepu věnovat: „Stepem se rozvíjí smysl pro vnímání, chápání a reprodukci rytmu. Step navozuje pocit psychické pohody díky své emotivnosti. Step je intenzivní tělesný pohyb atd.“ Jestliže je step tanec, musí patřit do umění. Stepovat ale také znamená intenzivně se pohybovat. Step tedy spadá i do oblasti sportu. Sport je obvykle chápán jako pohybová činnost, která je měřitelná a dle určitých parametrů hodnotitelná. V tomto pojetí je step také sportem. (Degen, 2011). Otto Kočí (Kočí, 2010, s. 3) vysvětluje step z hlediska umění a sportu takto: „Step je tedy oblastí uměleckou. I když v současné době čím dál tím více uspokojuje zájem o step v oblastech podobných sportu – soutěže, mistrovství republiky, Evropy či světa.“ Step můžeme také vnímat jako hru, zábavu, odreagování se, relaxaci nebo navození psychické a fyzické pohody. Stepováním se člověk učí vnímat a chápat rytmus. Antonín F. Veselý (Veselý, 1946, s. 120) step považuje také za: „Rytmické školení a před průpravu rytmicko-gymnastickou.“ Acia Gray (Gray, 2003, s. 17) zase uvádí: „Step je doslova jazykem, dokonalým souborem vyjadřovacích prostředků těla a důrazným způsobem komunikace.“ Na step se tedy můžeme dívat z různých hledisek, definovat ho různými pojmy a je možné ho zařadit do více odvětví. Není úplně jasné, které pojetí či hledisko je správné nebo špatné, a proto si každý může rozhodnout, co step je, co pro něj znamená a z jakého důvodu začít stepovat.

2.3.1 Cíle a poslání disciplíny „step“ Step je bezpochyby pohyb a pohyb je jedním z nejpřirozenějších životních projevů člověka. Jakýkoliv pohyb má kladný vliv na rozvoj organismu, posílení nervové soustavy a kvalitu svalové citlivosti. Tyto složky jsou důležité pro správnou koordinaci, držení těla a mají velký význam pro zdravý rozvoj dítěte. Pohybování může být na jedné straně svébytné, přirozené neboli bezděčné, které probíhá za účasti nižších center centrální nervové soustavy. Na straně druhé může jít o pohyb, který je záměrný, kdy se zapojí vědomí již před začátkem a provází je až k výsledné interpretaci. Většinou už se jedná o nějaký konkrétní taneční styl, který má určité znaky, pravidla a vazby. Každý pohyb, 15

a tedy i stepování, se interpretuje většinou společně s hudebním doprovodem. Stejně jako hudba, tak i pohyb má svůj rytmus, což je základní prvek pro hudebně pohybovou výchovu, kam patří i stepování (Knoppová, 1993). Z obecného pohledu je cílem a posláním jakékoliv hudebně pohybové výchovy rozvoj senzomotorických funkcí a jejich koordinace, včetně emocionální stránky člověka (step a jakýkoliv tanec je jakýmsi neverbálním prostředkem k vyjádření pocitů, dojmů, emocí a nálady. Prohlubuje také duševní život člověka a jeho schopnosti). Dalším cílem je rozvoj dovednostních složek, fantazie, formování dovedností, návyků, znalostí, umožňuje pracovat v kolektivu a vede děti k vlastnímu prožitku, seberealizaci a k sebepoznání (Knoppová, 1993). Konkrétní poslání a cíle stepu se snažil Radoslav Baláš (Balaš, 2004, s. 26) přiblížit ve své publikaci: „Na základních uměleckých školách je step zařazen do komplexního programu výuky jako samostatná taneční disciplína se zaměřením na rozvíjení dalších tanečních a pohybových technik, kam patří např. jazz, pantomima, herecká pohybová výchova apod. Stepovat znamená skloubit pohyb nejen s hudbou, ale i s hereckou akcí.“ Výuka stepu člověku napomáhá k určitým návykům a vlastnostem. Ty se snažil zformulovat Radoslav Baláš (Balaš, 2004, s. 26) na základě svých získaných poznatků a zkušeností od svých kolegů.

„Stepování napomáhá zejména k:

 prohlubování rytmu a rytmičnosti  správnému a přirozenému držení těla  procvičování motorického pohybu a rytmu  přirozenému vyvažování těla při přenesení váhy z nohy na nohu  koordinaci pohybu – ruce, nohy, horní a spodní část těla při centrálním a lokálním pohybu

 detailnímu procvičování nohou (špice, ploska chodidla, pata, celé chodidlo, kotník, koleno, kyčle) při práci nezatíženou nohou

 procvičování celého pohybového aparátu pomocí určitých pohybových stereotypů  získávání a prohlubování pocitu dechového rytmu

16

 obohacování rozsahu pohybové a rytmické paměti při použití netradičních tanečních prvků

 prostorové cítění, orientaci v prostoru a nácviku kontaktu mezi partnery  přirozenému tanečnímu pohybu na jazzovou a populární hudbu  získávání pocitu tzv. „lehkých nohou“, což je velice důležitý pocit zejména v jazzovém tanci

 ukládání do podvědomí pocitu hudebního frázování, čímž se rozvíjí schopnost vlastní tvůrčí fantazie a improvizace

 orientaci v hudební terminologii (např. doba, tempo) a základní význam notových hodnot

 osvojení hudebních termínů, jako je předtaktí, synkopa, triola, 2/4, ¾, 4/4, a 6/8 takt.“ Výše uvedené body nám ukázaly, že step má opravdu blízko k hudebně pohybové výchově, se kterou se děti hlouběji seznamují na prvním stupni základních škol.

2.3.2 Step lékařem Pohybová aktivita je jedním ze základních atributů lidského bytí. Že pohybová aktivita prospívá našemu zdraví, a přispívá ke kvalitě života je známo a doloženo odborníky již mnohokrát. A jelikož step je pohybová činnost, na které se podílí celé naše tělo a zejména spodní končetiny, mozek a sluchové ústrojí, dalo by se říct, že stepováním tak utužujeme svoje zdraví. Pohybové aktivity je možno provozovat buďto pasivně, nebo aktivně. Aktivní formu lze dále rozvíjet rekreační či závodní činností, a pokud chce člověk pro své zdraví něco udělat, je i step jednou z možností, jak pečovat o svoje zdraví, rozvíjet a udržovat svoje tělo a emoce v rovnováze a harmonii (Baláš, 2004). Dle MUDr. F. Mládka (in Veselý, 1946, s. 121), který rozebírá step po lékařské stránce: „Je nutno se na step dívat jako na každý jiný tělocvičný výkon či sport. Při stepu jsou kladeny největší požadavky na svalstvo dolní poloviny trupu a dolních končetin.“ Dále doktor Mládek (in Veselý, 1946, s. 121-122) uvádí: „Při každém výkonu se účastní celý organismus, který musí podat maximální výkony.“ 17

Při jakékoliv pohybové aktivitě je velice důležité správné dýchání. I když se většinou bere jako samozřejmost, nevěnuje se mu až taková pozornost a péče, přitom se jedná o úkon, který nám zabezpečuje základní podmínky pro život, jako je dodávání tělu potřebný kyslík a odvádění přebytečných plynů a toxinů z těla. Veselý (Veselý, 1946, s. 121) objasňuje: „Pracující sval potřebuje zvýšeného přívodu kyslíku; ten je mu dodán proudící krví. Při zvýšeném pracovním výkonu je tento příliv krve do svalu mohutnější, aby poptávka po kyslíku byla dokonale kryta. V pracujícím svalu se otvírají nové krevní vlásečnice (kapiláry), které v době klidu byly uzavřeny, a tím se celý sval prokrvuje. A aby toho „svalového benzinu“ – kyslíku – bylo dodáno dostatek, to už pak není jen záležitostí svalu samého, nýbrž celého nervově cévního aparátu a hlavně srdce, které musí potřebné množství krve svalům dopravit.“ Step je velice výživným cvičením zejména pro chodidla. Radoslav Baláš (Baláš, 2004) se ve své publikaci zmiňuje, že stepování částečně pomáhá k takzvané reflexní terapii. Jejím cílem je obnovení toku životní energie v těle. Reflexní terapií můžeme zmírnit bolesti hlavy, zad, páteře, ramenou, kolen a kyčlí. Dále díky ní můžeme ovlivnit činnost lymfatického a imunitního systému a příznivě tak ovlivnit celkovou psychiku. Reflexní terapie se provádí masáží – akupresurou reflexních zón na chodidlech, které jsou nervově spojeny s odpovídajícími vnitřními orgány.

2.4 Historie stepu O tom, jak step opravdu vznikal, jaká je jeho historie, vycházíme pouze z písemných a obrazových záznamů. Jak vývoj skutečně probíhal, neví přesně ani Američané, kteří podle všech dostupných pramenů stáli u vzniku stepu. V následující kapitole bude díky dostupné literatuře a internetových zdrojů přiblížena skutečnost o vývoji stepu.

2.4.1 Původ a vznik stepu Začátek stepu spadá přibližně do 18. století. Ale step, jako takový, se začal vyvíjet ve 30. letech 19. století. Ze začátku se jednalo o pouliční stepování, kdy mezi sebou tanečníci soutěžili. Tanečníci se střídali po čtyřech taktech a předali parket druhému s výzvou, aby ukázal, co umí on. Většinou šlo o opisování kroků a přidání něčeho svého. Jednalo se především o americký lid, který byl velice různorodý, 18

z důvodu velké vlny přistěhovalců. Mezi ně patřili africké kmeny, Irové a Skoti. Kolébkou stepu byla tedy Amerika. Step je proto směsicí kultur několika národů. Největší roli ale sehrály dvě kultury: podupové tance afrických černochů a podupové tance Irů z Britských ostrovů. Směsicí těchto tanců vznikl původní tap dance. V 19. století byl step znám pod názvem jazz dance a ovlivnil tak nový taneční žánr jazz, ke kterému má step velice blízko. Dodnes se jazzová hudba používá ke stepování nejčastěji (Degen, 2011). Step dle kultur můžeme rozdělit na step černých – americký styl (afričtí přistěhovalci) a step bílých – anglický styl, také nazývaný irský (Irové a Skoti). Ač jsou tyto styly odlišné, časem splynuly v jeden celek a rozdíl spočívá v rytmice a v taneční technice (Kočí, 2010). Anglický styl se vyznačuje rychlým rytmickým vyklepáváním. Nejdůležitějším prvkem je výskok a zvuk při dopadu. Pohyby vycházejí z jednoho hlavního centra, jako je to u většiny evropských tanců (Kočí, 2010). Americký styl užívá pohybu vycházejících z vedlejších center a užívá hlavně synkopovaný rytmus (rytmus se rozchází s taktem) a stepuje se blíže u podlahy. Právě tento styl byl později ovlivněn prvky jazzu (Kočí, 2010). Největší popularity se step dočkal ve 30. letech 20. století v době vzniku zvukového filmu, díky kterému se step dostal do Evropy. Vznikaly filmové muzikály a hudebně-taneční filmy, ve kterých herci a muzikanti mohli předvést své stepařské umění. V této době se začaly rodit největší filmové stepařské hvězdy jako např. Fred Astair a Ginger Rogers, Bill Robinson, Nicholas Brothers atd. V tomto období začaly vznikat také stepařské školy a bývalí stepaři se dali na pedagogickou dráhu, vedli stepařské hodiny a metodicky zpracovávali výuku stepu. V roce 1940 se step dostává do útlumu a dochází k jeho úpadku. To vše se dělo pod vlivem a počátkem 2. světové války. V poválečném období měl na step a jazzový tanec vliv zejména nástup komunismu a v 50. letech byl step vytlačen vlnou rock-and- rollu a bluesem. Zároveň se od sebe odloučila jazzová hudba a step a každý se vyvíjel samostatně. Nového vzestupu se step dočkal v 60. a 70. letech, kdy se step v Americe stal opět populární ve filmech režiséra Gene Kellyho. Nejznámější z nich je „Singing in the rain“ v překladu „Zpívání v dešti.“ Step se zase dostal do popředí a už se na něj nezapomínalo (Degen, 2011). Od 80. let byl vývoj stepu tažen vpřed novou generací tanečníků, kteří si vytvářeli vlastní stepařské styly a snažili se obohatit step o moderní techniku. Slučoval se tak tradiční step s moderním tancem. Začaly se pořádat národní stepařské 19

festivaly, kde se setkávali slavní stepaři, učitelé a tanečníci. Tak se začíná objevovat a doceňovat step i v Evropě. Začaly se zakládat amatérské taneční a stepařské školy, o které se nejvíce zasloužili a tím i prosadili, stepaři z tehdejšího Západního Německa a Československa. Od roku 1987 se začaly organizovat národní stepařské soutěže, kterých se zúčastnili stepaři z Rakouska, Švýcarska, Francie, Polska, Bulharska a Maďarska (Degen, 2011). V 90. letech měly na popularitu stepu značný vliv skupiny irských tanečníků a stepařů, v čele s Michaelem Flatleym, které jsou známé po celém světě pod názvem Riverdance a Lord of the Dance. Jeho představení jsou pořádána dodnes a můžeme je zhlédnout každoročně v České republice (Degen, 2011). Roku 1990 se uskutečnil 1. ročník Amerického národního dne stepu, který se konal 25. května. Datum se vztahuje k narození jednoho z nejvýznamnějších tváří amerických stepařů – Billa Robinsona známého pod přezdívkou Bojangles. Začaly se zakládat amatérské taneční a stepařské školy, o které se nejvíce zasloužili stepaři z Německa a tehdejšího Československa (Degen, 2011). I když se step dostal ve válečném období do útlumu, podařilo se nastartovat stepařskou dráhu ve správný čas a správným směrem a stal se v Evropě a v českých zemích uznávaným tanečním stylem.

2.5 Step v českých zemích – historie Kolébkou stepu je nejpravděpodobněji Amerika, kde step nabyl největší popularity a byl převládajícím tanečním stylem v letech 1900 – 1950. V roce 1946 vyšla kniha F. Antonína Veselého s názvem Step všem (Veselý, 1946, s. 117), ve které uvádí: „V posledních letech nabýval step rostoucí obliby. Z toho plyne, že období do roku 1945 bylo zlatým věkem stepu jak v Americe, tak i v českých zemích.“ O popularizaci stepu se prý postaralo vítězné tažení Evropou, které se datuje od roku 1930. S tímto tažením přišel nejdříve strhující rytmus jazzu a hned po něm americké stepařské filmy, jako: „Páni v cylindrech, Carioca, Námořníci jdou, Veselý rozvod, U slaměných vdov, Vzdušné zámky a Melodie světa s jedinečnou stepařskou podívanou Broadway Rhythm.“ (Ibid, s. 117 – 118). Zlatý věk stepu byl přerušen v průběhu období 2. světové války, kdy důsledkem válečných událostí bylo uzavřeno mnoho tanečních škol. Další útlum nejen stepu, ale i jazzu a jazzového tance nastal po 2. světové válce z rasových a politických důvodů 20

jako byl nástup komunismu. Jelikož v následujících padesátých letech komunismus upevňoval svoji moc, a zahraniční politika byla řízena komunistickou ideologií, byla veškerá americká kultura, kam patřil i step, prohlášená za nevhodnou (Baláš, 2004). Zdeněk Pilecký (in Gray, 2003, s. 9) říká: „S uzavřením hranice železnou oponou jsme přišli o všechny kontakty se zeměmi původu stepu a tato taneční forma u nás přežívala pouze díky umělcům artistům a učitelům, kteří získali základy techniky v dřívější době. Během dlouhých let komunistické izolace bylo u nás učiněno několik pokusů o utřídění stepařské terminologie a sestavení metodiky úderů. Příručky skrovně zaplňovaly mezeru v odborné literatuře […]. Jejich autorům patří velký dík za úsilí udržet step v povědomí česko-slovenské veřejnosti a nedopustit jeho úplné vymizení.“ I přes tyto všechny tíživé skutečnosti bylo u nás několik profesionálních stepařů, kteří zůstali stepu věrní a pokoušeli se pokračovat ve své práci. Jejich počet byl však malý. Byla to zejména starší generace jako Jarský, Jassik, Dostál, Towen, Goden, Pinke a Hanušová (Baláš 2004). Step si ale prošel ještě několika krizemi. Jak již bylo uvedeno v kapitole o historii stepu, nástupem rock-and-rollu byl step vytlačen. Rock-and-roll svojí vřavou doslova přehlučil jemnou úderovou techniku stepu. Step už se na konci padesátých let u nás téměř nikde nevyučoval. Už se zdálo, že step v Československu přestane existovat (Baláš, 2004). V 60. letech se někteří naši stepaři jako byl Zdeněk Dostál nebo Joe Jarský pokoušeli o výuku stepu, ale jelikož neznali metodiku stepu, učili jen jednotlivé taneční figurace ze svých čísel a svoje starší choreografie (Baláš, 2004). Pouze Frank Towen znal metodiku stepu a v roce 1961 začíná pedagogicky pracovat v pražském tanečním studiu. Díky svým celoživotním zkušenostem stepaře a tanečníka, začal metodicky učit mladou generaci, ze které vychoval desítky umělců a pedagogů, kteří dodnes pracují na různých tanečních školách a konzervatoří. Mezi ně patří např. Milan Degen, Radoslav Balaš, Dušan Tomek či Sylvie Randová (Kočí, 2010). Step se začal objevovat i na obrazovkách díky stepujícímu a zpívajícímu páru Heleně Vondráčkové a Jiřímu Kornovi, kteří jsou výsledkem Towenovy umělecké tvorby a jsou propagátory tohoto tanečního stylu (Degen, 2011). V druhé polovině sedmdesátých let se zavádí step na vysokých školách v Praze pod záštitou Sylvie Randové a v Brně pod záštitou Radoslava Baláše. V roce 1979 založil v Brně Radoslav Baláš stepařský klub Tap Dance Club Brno, ve kterém pořádal semináře určené zejména amatérským tanečníkům a tanečníkům uměleckých škol 21

a klubů. Díky tomu se na nějakou dobu stalo Brno centrem amatérského stepu v ČR. Radoslav Balaš svým působením ovlivnil vznik řady stepařských klubů a škol, které dodnes tvoří základnu Českomoravského stepařského svazu, což je odborná, nezisková organizace, která sdružuje profesionální i amatérské tanečníky. V roce 1980 byla otevřena Lidová konzervatoř stepu a jazzového tance v Ústí nad Labem, pod vedením Bohumila

Augustina,

který

v souvislosti

s tím

vydal

publikaci

s názvem:

„Terminologie a analýza úderů ve stepu.“ Dodnes je jedinou konzervatoří, na které se uskutečňovala výuka stepu v bývalém Československu, a kde se poprvé také přednášela historie stepu, kterou vedl Milan Degen (Balaš, 2004). V devadesátých letech se v Brně začínají pořádat soutěže československých stepařů a pro velký zájem a narůstající počet účastníků se od roku 1996 pořádají soutěže pro děti v Blansku a od roku 1999 nominační soutěže v Dolním Benešově na mistrovství Evropy a světa. Vznikají další metodická centra a jedno z nich se stále drží tradičního stepu, dále swingu a jazzu. V roce 1999 vzniklo pražské Taneční studio ZIG-ZAG pod vedením Zdeňka Pileckého, jenž pravidelně pořádá stepařské semináře, které vedou zahraniční a především američtí lektoři. Zavedl již zmiňovaný Mezinárodní den stepu, jehož tradice byla zavedena v Americe 25. května 1989 v den výročí narozenin významného stepaře Billa Robinsona (Baláš, 2004). Po vzniku České republiky se naši stepaři začali účastnit pohárových mistrovství Evropy v Německu. Naši stepaři dosahovali výrazných úspěchů. V roce 1992 se stal v kategorii mužů mistrem světa Pavel Hrubec z Klášterce nad Ohří. Od roku 1995 se začali prosazovat i junioři a děti (Baláš, 2004). Jelikož pocházím z Blanska, kde učím ve stepařském klubu Tap dance studio Blansko pod Soukromou základní uměleckou školou v Blansku, zmínila bych úspěch Martina Burdy. Ten dosáhl ve věku mladšího školního věku třetího místa na mistrovství světa v roce 2003. Martin byl též členem stepařského klubu Tap dance studio Blansko.

2.6 Step v České republice – současnost V současné době, ač si myslím, že je to veliká škoda, step nepatří mezi nejoblíbenější taneční styl. Bohužel je to převážně tím, že se o stepu mnoho neví a nepíše se o něm. Alespoň díky internetovým portálům pro stepaře můžeme tento nedostatek trochu kompenzovat. Bohužel ani tyhle webové portály neobsahují veškeré

22

informace a zajímavosti z historie a současnosti stepu, světových i českých významných stepařích a osobnostech, kteří se na vzniku a vývoji stepu podíleli (Baláš, 2004). Se stepem, jaký známe z historie, se dnes v českých zemích setkáme jen zřídka. Taneční studio, které se snaží udržet tradiční způsob stepování je Taneční studio ZIG-ZAG v Praze, pod vedením Ing. Zděnka Pileckého. Zaměřují se na retro styly (swing, jazz, Lindy Hop, step) 20. – 60. let 20. století. Pořádají různé stepařské, jazzové a swingové večery, semináře pro veřejnost s americkými lektory stepu. Dále každoročně pořádají Letní taneční školu v Třešti, kde se má veřejnost naučit různým tanečním stylům. Můžeme se zde setkat s mnoha významnými zahraničními tanečníky, stepaři a choreografy. V současnosti u nás převládá spíše soutěžní podoba stepu. Mimo světové a evropské poháry, a mistrovství se se stepem setkáme jen na omezených množstvích míst. Mezi taková místa patří divadla stepařské festivaly nebo zmíněné taneční školy a semináře Dalšími místy, kde v současnosti step figuruje, jsou předtančení na společenských akcí.

2.7 Stepařské školy, kluby a organizace v České republice Podle nejaktuálnějšího přehledu je v současnosti v České republice celkem 55 stepařských škol. Vedoucími klubů jsou většinou žáci Franka Towena a Bohumila Augustina nebo žáci jejich žáků (Dobešová, 2014, s. 30). Všechny školy uvádět nebudu, neboť ne všechny stále nabízí výuku stepu a aktivně se účastní různých stepařských akcí a soutěží. Zmíním zejména ty, které se na rozvoji a popularitě stepu nejvíce podílí a účastní se Mistrovství a pohárových soutěží ve stepu a jsou nějakým způsobem aktivní ve stepařském dění (viz. obr. 1).

Z okolí Brna jsou to především:

23

Z okolí Prahy:

Z Hradce Králové:

Z Opavy:

Obrázek 1: Stepařské školy a kluby Tenhle výběr je vypsán na základě účasti na Tap Dance Cup 2015.1

Organizace, které fungují v České republice a mají pro stepaře, tanečníky a sportovce význam jsou: Českomoravský stepařský svaz (ČMSS). O názvu Českomoravský stepařský svaz rozhodla valná hromada 5. března 1994, která schválila stanovy a soutěžní řád. ČMSS je nezisková odborná organizace sdružující všechny příznivce stepu, amatérské a profesionální tanečníky, pedagogy, choreografy, stepařské školy, kluby apod. Prezidentem ČMSS je Otto Kočí a viceprezidentkou je Ludmila Pohanková.

Zahraničními a českými partnery ČMSS jsou Czech Dance Organization (CDO), International Dance Organization (IDO), International Tap Association (ITA) a Česká asociace Sport pro všechny (ČASPV).

Czech Dance organization (CDO). Jde o občanské sdružení dětí a mládeže, které spojuje tanec. Je registrované pod Ministerstvem vnitrem ČR od roku 2007. Tohle sdružení pořádá soutěže Mistrovství České republiky s nominacemi na mistrovství Evropy a světa.

1

Stepařské školy. In: Step.cz [online]. 2005, 2013 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.step.cz/

24

International

dance

Organization

(IDO)

je

světovou

organizace,

zahrnující více jak 90 členských zemí s více než 250 000 členy. Je pořadatelem Mistrovství světa a Evropy ve stepu. International Tap Association (ITA) představuje mezinárodní stepařskou asociaci, která vznikla v Coloradu v roce 1987. Stála u zrodu dnešního stepařského obrození a pořádá představení, semináře, vydává materiály o historii a koordinuje stepařské akce.

Česká asociace Sportu pro všechny (ČASPV) je asociací, vycházející z idejí doktora Miroslava Tyrše a jeho následovníků a snaží se přiblížit a zpřístupnit tělesnou výchovu a sport široké veřejnosti. Posláním ČASPV je metodicky a organizačně podporovat rozvoj rekreační tělesné výchovy a sportu na území České republiky, hájit zájmy občanů organizovaných v ČASPV a prosazovat jejich oprávněné požadavky. ČASPV podporuje step a od roku 1996 financuje činnost ČMSS.2

2.8 Stepařské soutěže a akce v ČR V České republice se pořádá Mistrovství České republiky, které je současně nominací na Mistrovství Evropy a světa ve stepu. Mistrovství České republiky se stepaři účastní už od roku 1986, kdy se v Brně konalo 1. Setkání a soutěž amatérských stepařů z celé republiky. Tohle setkání bylo soutěží menšího charakteru. Teprve až v roce 1989 se konalo Mistrovství tehdy ČSSR ve stepu, které se pořádá každým rokem. V průběhu let se mění jak pořadatelé, tak místa konání. Zatím poslední MČR se konalo v roce 2015 v Plzni, jehož pořadatelem bylo Občanské sdružení Krok a vyhlašovatelem byla Czech Dance Organization. Porota hodnotila ve složení: Zdeněk Pilecký (ČR), Pavel Strouhal (ČR), Otto Kočí (ČR), Carli Jefferson (UK), Stolárik Josef (SR), Jarka Heissigerová (ČR), Alexander Ostanin (UA) a Ruben Sanchez (ES). Chtěla bych ještě zmínit MČR ve stepu, které proběhlo v roce 2013 v Praze, za spolupráce Czech Dance Organization a TS Andrea Praha. Uvádím je zejména proto, že právě tohle mistrovství bylo věnováno památce nestora, popularizátora, českého stepu pana Radoslava Baláše (Dobešová, 2014). Soutěže mají různé dělení. Interpreti se utkávají v několika věkových kategorií a disciplínách. Do věkových kategorií se řadí děti (max. 11 let), junioři (12-15 let), dospělí 1 (min. 16 let) a dospělí 2 (min. 31 let). Soutěžní disciplíny se dělí dle počtu

2

Partneři ČMSS. In: ČMSS – Českomoravský stepařský svaz [online]. Praha[online]. Dostupné z: http://www.step-cmss.cz/index.php?sec=37

25

stepujících na sóla, dua, tria, malé skupiny, formace a produkce. Soutěž se dále dělí z hlediska typu na pohárovou soutěž a na Mistrovství ČR.3 Na brněnském veletrhu se pořádá Dance life expo (DLE) což je taneční festival, který spojuje všechny příznivce jakéhokoliv druhu tance. Nabízí také širokou škálu workshopů, kde si lze vyzkoušet různé taneční styly. V rámci Dance life expo se pořádá od roku 2014 Tap dance cup DLE (stepařský pohár Dance Life Expo), který je pořádán ve spolupráci s Českomoravským stepařský svazem, brněnských veletrhů a DLE. Účastníci se mohou být součástí Tap Flashmobu4, kde všichni stepaři, kteří navštíví DLE, stepují jednu společnou choreografii. V roce 2015 byl překonán český rekord v počtu stepařů stepující stejnou choreografii na Dance Life Expo. Agentura Dobrý den zaznamenala 203 stepařů.

Mezi největší akce týkající se stepu v České republice řadíme Oslavy Mezinárodního dne stepu v Praze. Jedná se o přehlídku stepařů, stepařských klubů z České republiky i ze zahraničí, pořádají se stepařské semináře, lekce a přednášky, které vedou významní zahraniční stepaři.

Akci pořádá Taneční studio ZIG-ZAG Praha

za podpory Ministerstva kultury ČR, Amerického centra při Americkém velvyslanectví

v Praze a Městské knihovny v Praze, kde se akce pořádá. Každý rok příjme pozvání na tyto oslavy významný zahraniční stepař, který vede stepařské semináře a přednášky. V roce 2015 proběhl již 17. ročník Mezinárodního dne stepu. (Dobešová, 2014)

2.9 Rámcový vzdělávací program – tanec, cvičení s hudbou a náčiním V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání bychom mohli najít tématiku tance v oblasti Člověk a zdraví (5.8). Tato oblast obsahuje obory – Výchova ke zdraví (5.8.1) a Tělesná výchova (5.8.2). Učivo vzdělávacího oboru Tělesná výchova je rozděleno do 3. částí: činnosti ovlivňující zdraví, činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností a činnosti podporující pohybové učení. Tanec je součástí učiva činností ovlivňující úroveň pohybových dovedností. 3

SOUTĚŽNÍ A TECHNICKÁ PRAVIDLA CZECH DANCE MASTERS TAP DANCE – sólo, duo, trio, malá skupina, formace, produkce (pro soutěžní disciplíny uvedené v §10. tohoto dokumentu) In: Czech Dance Organization [online]. 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://czechdance.org/pravidla/ 4

Flash mob = Akce, domluvená velkou skupinou lidí se stejným zájmem nebo záměrem. Aktéři akce se sejdou na smluveném veřejném místě v domluvený den a čas. Na pokyn organizátora všichni zúčastnění začnou tančit, stepovat, hrát nebo cokoliv jiného, co si předem nacvičí.

26

„ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ DOVEDNOSTI:

 pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity  gymnastika – akrobacie, přeskoky, cvičení s náčiním a na nářadí  estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem – základy rytmické gymnastiky, cvičení s náčiním; kondiční formy cvičení pro daný věk žáků; tance

 úpoly – základy sebeobrany, základy aikidó, judó, karatedó  atletika – rychlý běh, vytrvalý běh na dráze a v terénu, základy překážkového běhu, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem nebo granátem, vrh koulí

 sportovní hry (alespoň dvě hry podle výběru školy) – herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, herní systémy, utkání podle pravidel žákovské kategori

 turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce, přesun do terénu a uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty, chůze se zátěží i v mírně náročném terénu, táboření, ochrana přírody, základy orientačního běhu, dokumentace z turistické akce; přežití v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový přístřešek, zajištění vody, potravy, tepla

 plavání (podle podmínek školy – zdokonalovací plavecká výuka, pokud neproběhla základní plavecká výuka, musí předcházet adaptace na vodní prostředí a základní plavecké dovednosti) – další plavecké dovednosti, další plavecký způsob (plavecká technika), dovednosti záchranného a branného plavání, prvky zdravotního plavání a plavecký sportů, rozvoj plavecké vytrvalosti

 lyžování, snowboarding, bruslení (podle podmínek školy) – běžecké lyžování, lyžařská turistika, sjezdové lyžování nebo jízda na snowboardu, bezpečnost pohybu v zimní horské krajině, jízda na vleku; (další zimní sporty podle podmínek školy)

 další (i netradiční) pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)“ „OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 1. OBDOBÍ: žák

 spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

27

 zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení

 spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích  uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy

 reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 2. OBDOBÍ: žák

 podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti

 zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením

 zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her

 uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka

 jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti

 jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví

 užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení

 zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy  změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky  orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace“

(Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2013, s. 82)

28

Stepovou výchovu bychom mohli tedy zařadit do hodin tělesné výchovy, při výuce základů jednoduchých tanců. Mimo jiné bychom step a údery nohou mohli zařadit do hodin hudební výchovy při výuce rytmu a počítání dob v taktu.

2.10 Rešerše literatury V této kapitole se zabývám dostupnými odbornými knihami, které se týkají pohybu, taneční a hudebně pohybové průpravě, stepu, a jeho specifickým vlastnostem. Neexistuje mnoho publikací, zabývajících se konkrétně stepem. Knihy jsou většinou určené pro začátečníky, pokročilé stepaře, pedagogy, ale také pro ty, kteří mají zájem naučit se jinou formu pohybu. Většina publikací se věnuje především historickému vymezení,

terminologii

a

technice

stepování.

Názvosloví

úderů

a

kroků

se v publikacích liší, protože někteří autoři používají termíny, které pochytili od zahraničních pedagogů, jiný používají angloamerickou terminologii. Jednou z nejstarších publikací, zabývající se stepem, je od Veselého (1946) Step všem, jež zahrnuje autorovy stepařské poznatky a zkušenosti, nabyté od zahraničních a českých pedagogů. Cílem knihy je zpřístupnit step všem zájemcům, samoukům, nehledě na jejich věk, výkon a zkušenosti. Dále zde vymezuje vybavení potřebné ke stepování a vliv stepu na zdraví. Popisuje jednotlivé údery a kroky výhradně českým názvoslovím, aby termínům porozuměl i naprostý začátečník. V knize najdeme také popisy a obrázky základních úderů a kroků. Rozsáhlá knížka Step, Tap Dance – Tanec nového světa od autora Milana Degena (2011) se zabývá komplexně stepem a to od základních úderů, přes pokročilou pohybovou techniku až k profesionálnímu stepování. Obsahuje i metodické pokyny ke všem těmto technikám. První část publikace je věnována základní technice stepování, kterou autor a zkušený pedagog popisuje krok po kroku, dále angloamerické terminologií elementárních úderů a analýze jednotlivých kroků. Další kapitola popisuje pokročilejší techniku a stepařské celky (chorusy) a závěrečná část knihy přibližuje historický vývoj stepu a současnost. Obsahuje velké množství obrázků, nákresů a popisů ke zvládnutí různých variant kroků a figur. Publikaci lze přirovnat k obsáhlé příručce, adresované spíše pokročilejším stepařům, kteří se chtějí stepu více věnovat a zdokonalovat. 29

Kniha Duše vašich nohou od autorky a umělecké ředitelky sekce stepu v Americe a členky Mezinárodní stepařské asociace Acie Gray (2003), přeložené z angličtiny Ing. Zdenkěm Pileckým, pojednává o základní technice, stepařské terminologii a rytmu. Najdeme zde poskládané údery a ustálené kroky v logickém sledu. Publikace je určena zejména všem stepařům, lektorům stepařských klubů, učitelům a studentům uměleckých škol a tanečních konzervatoří. Informace o stepu můžeme najít ještě v internetových příručkách. Jednou z nich je útlá praktická příručka pro začínající stepaře od Otty Kočího (2010), Začínáme stepovat. Shrnuje téměř všechny základní ale velice stručné informace o stepu. Nenajdeme zde takové množství úderů, kroků a vazeb, jako v předchozích knihách. Další údaje o stepu můžeme najít v příručce Základní informace o stepu od Radoslava Baláše (2004), která se věnuje především historickému vývoji stepu, jeho původu, posláním a vlivem stepu na zdraví. Nenajdeme zde žádné kapitoly zabývající se stepařskou terminologií a technikou. Mimo publikace a příručky, jsou dostupné i videozáznamy, mezi které patří: Metodika stepu, jejíž autory jsou Radoslav Baláš a Otto Kočí (2013). Technickým vývojem se rozšířil přístup k informacím o stepu na internetu v českém i cizím jazyce (zejména anglickém).

30

3. PRAKTICKÁ ČÁST

31

3.1 Potřeby pro stepování Téměř ke každému tanečnímu stylu je potřeba speciální vybavení. Jako základ si každý představí stepařské boty. Není ale nutné stepovat hned ze začátku ve střevících. Pro potřeby výuky stepu v základních školách postačí bosá noha nebo pevné tenisky. Nejde jen o to úder slyšet, ale cítit ho. Jde o snahu vytvořit si potřebný cit pro úder, ke kterému dojdeme silnějším nebo slabším přitlačením nohy do podlahy (Veselý, 1946).

3.1.1 Obuv K profesionálnímu stepování jsou potřeba speciální boty, které jsou opatřené plechy, díky nimž se vyklepává rytmus. Jednou z možností je pořídit si boty v obuvi, splňující estetickou funkci ke stepování a nechat je podrazit u obuvníka kůží. Obrys boty se obkreslí na papír a přesně na míru boty se nechají vyrobit plechy. Téměř všichni stepaři z České republiky objednávali plechy od Petra Hejny z Hradce Králové. Tento způsob opatření si obuvi je dnes již zastaralý. V roce 2000, kdy jsem začala stepovat, se jiným způsobem boty na step sehnat nedaly. Každý stepař měl jiný vzhled a tvar boty a každý stepař ve formacích vypadal jinak. Dnes už jsou prodejny, jak kamenné, tak e-shopy, které se specializují na taneční potřeby. Zde si stepařskou obuv můžete zakoupit. Stačí si jen vybrat správnou velikost, vzhled a začít okamžitě stepovat. Tenhle způsob je dražší, ale ušetří vám čas a bota je opravdu kvalitní. U dětí noha neustále roste, takže obuv se obecně kupuje častěji. Existují internetové mini bazary, kde se prodává již obnošené zboží. Dají se zde pořídit právě i boty na step, které jsou z části opotřebené, ale pro dětského stepaře dostačující. V současnosti k nejoblíbenějšímu druhu stepařských bot v České republice patří Tap – flex od firmy Bloch, které jsou vhodné pro studenty a pokročilé stepaře. Má rozdělenou podrážku, která je ohebná a poskytuje tanečníkovi větší volnost a svobodu v pohybu. Cenově dostupné a pro profesionální dráhu vhodné, jsou boty Jason Samuels Smith, které vyvinul a svým jménem je nazval americký tanečník Jason Samuels Smith ve spolupráci s již zmiňovanou firmou Bloch. Pro děti se vyrábí boty, které jsou určené vyloženě pro začátečníky. Vhodné jsou s nízkým podpatkem pro lepší stabilitu a jistotu v provádění úderů. Dostupné jsou ve více podobách. Dívkám se kupují se suchým zipem a mašličkou a chlapcům na zavazování (viz. Obr. 2). 32

Obrázek 2: Stepařská obuv5

3.1.2 Plechy Ke stepařským botám patří neodmyslitelně plechy. Ty mají za úkol vylepšit akustický efekt, při vydupávání rytmu botou. Skládají se ze dvou částí – na špičku a na patu boty. U některých bot se můžeme setkat i s plíškem na vnitřní straně podpatku. Plechy jsou z různého materiálu. Podle Veselého (Veselý, 1946) se nejvíce osvědčil duralumin. Není tak měkký a nešpiní podlahu jako např. Aluminium. Plechy se k botě připevňují většinou třemi šroubky. Výjimkou je firma Capezio, která vyrábí i plechy na jeden šroubek. Podle podlahy a síly zvuku pak plechy utahujeme nebo povolujeme. Proto je dobré mít po ruce vždy před cvičením nebo vystoupením šroubovák, kterým můžeme sílu zvuku regulovat. Jak už bylo zmíněno v předchozím odstavci, mezi nejznámějšího výrobce plechů patří Petr Hejna z Hradce Králové, který je i lektorem stepařského klubu Fidgety Feet z Hradce Králové. Ze zahraničních výrobců jsou nejznámější značky Capezio a Bloch, kteří jsou i výrobci stepařských bot a lze u nich koupit botu přímo s plechy.

3.1.3 Podlaha Poslední a důležitou potřebou pro stepování je podlaha. Nejlepším povrchem podlahy jsou dřevěné parkety. Jsou tvrdé a dobře na nich plechy zní. Používají se na soutěžích, vystoupením a různých předtančeních. Podlaha je většinou opatřena ještě mikrofony pro silnější zvuk. K domácímu stepování se dá pořídit dřevěná

5

Stepařská obuv. In: dance-shop.cz [online] 2012 Zoner inShop. Dostupné z: http://www.danceshop.cz/stepova-obuv/detska-stepova-obuv/

33

deska o rozměrech 1x1m (viz. obr. 3)6, která je doplněna tuhou pěnou, pro pohlcování zvuku a zároveň tlumí dopady stepaře.

Obrázek 3: Stepařská podlaha6

3.1.4 Oblečení Co si na stepování obléci? Jako při každém cvičení se oblékáme lehce a tak, abychom se cítili pohodlně a příjemně. Ideální jsou krátké kalhoty a tričko s krátkým rukávem. Pro veřejné vystupování záleží na stylu tance a na jakou hudbu step předvádíme. Dříve se pro dívky volily většinou kostýmky, sukénky a halenky, které neporušovaly charakter tance a byly vkusné. Pánové oblékali nejčastěji dlouhé tmavé kalhoty s odlišnou barvou saka. Velice elegantní byly smokingy a fraky (Veselý, 1946). V dnešní době se trendy posunuly úplně do jiných dimenzí a dámské a pánské obleky se téměř nerozlišují. Nejčastěji se volí třpytivé kostýmy, mnohdy extravagantní,

6

Domácí stepařský parket. In: Stepovani.cz (online) 2009 Otto Kočí. Dostupné z: http://www.stepovani.cz/steparsky-parket

34

které jsou výrazné a upoutají tak pozornost diváka. Ale samozřejmě by neměl být poutavější než samotné stepování. Kostým záleží zejména na charakteru a stylu písně. Je rozdíl, když se stepuje jednotlivě, v páru nebo ve formacích. Skupiny jsou zvláštní tím, že se snaží všichni stepaři vypadat stejně. Podporuje to tak synchronní pohyb a ucelenost.

3.2 Příprava a rozcvičení Pro step, jako pro každý tanec, tělocvik nebo sport, je důležitá příprava těla, abychom svému tělu neublížili. Při stepování zapojujeme celé tělo. Základem je tedy rozehřátí a prokrvení zejména dolních, ale i horních končetin a svalstva, aby tělo nebylo při provádění úderů příliš strnulé. Za tělesnou přípravu můžeme považovat poskoky snožmo, do roznožení, nůžek, společně s pohyby paží. Pro stepování je potřeba i druhé přípravy, v níž se zaměříme na rozcvičení partií, které ve stepu nejvíce využíváme. Provádíme pohyby zejména v kotníku, koleni a kyčli. Důležité je také pérování v kolenou, neboť při každém pohybu při stepování máme nohy stále mírně pokrčené. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na nácvik rovnováhy, což může být pro děti mladšího školního věku náročnější. Těžkost s rovnováhou může nastat při přenášení váhy těla z jedné nohy na druhou. Je dobré zařazovat cviky s rovnováhou při jakékoliv příležitosti. Aby se na ni nezapomínalo, zařazujeme cviky na rovnováhu právě v části přípravy na step. Mezi cviky na rozehřátí těla můžeme zařadit: kroužení nohou v kotníku, koleni, kyčli, poskoky z jedné nohy na druhou, snožmo, poskoky do roznožení, do nůžek a zejména skipping a lifting.

3.2.1 Terminologie a technika Terminologie stepu používá mezinárodní anglická měřítka, respektive angloamerické názvosloví. Formovalo se až od počátku 20. století a bohužel dodnes není ještě jednotné. Pro výuku stepu dětí mladšího školního věku by terminologie neměla být příliš složitá a komplikovaná a pedagog by ji neměl každou hodinu měnit. Výuka musí mít svoji strukturu, řád a měla by být srozumitelná. Většina našich pedagogů působících před rokem 1945 neměla o terminologii stepu žádné představy a užívali své názvosloví, které pochytili mezi sebou a od zahraničních pedagogů. Při vzniku soukromých škol začaly vznikat názvy,

35

které si sami pedagogové vymýšleli, opisovali, aby se od ostatních škol alespoň trochu odlišili. Technika stepu i přes několik nejrůznějších stylů se dnes ustálila na jednu. Dříve se styly rozlišovaly a mluvilo se například o anglickém, americkém, černošském, a dalších. Zásadní byly ale jen dva styly a to anglický, též často nazývaný irský a americký. Rozlišují se postavením chodidel při stepování. V irském stylu se stepuje převážně na špičkách a vyžaduje fyzicky náročnější výkon. Americká technika se stepuje převážně na celých chodidlech (patách i špičkách) (viz. obr. 4). Spojením obou těchto stylů vznikla současná technika stepu, kde základ tvoří styl irský, na který navazuje americký. Irský a americký styl se navíc liší kromě techniky, postojem, obuví, hudbou a kostýmem.

Irský styl

Americký styl Obrázek 4: Stepařské styly7

7

Irsky styl. In: Candidkama.com [online] 2012. Candidkama Photography. Dostupné z: http://www.candidkama.com/2013/03/13/tis-an-irish-dancer/. Americký styl. In: Pinterest.com. [online] 2016. Dostupné z: https://www.pinterest.com/pin/165296248796348325/

36

Před samotným stepování je důležité, aby děti vnímaly a cítily správně rytmus. Procvičovat rytmus můžeme nejprve vytleskáváním, kde nám jde hlavně o přesnost a ne hlasitost. Postupujeme od vytleskávání jednoduchých rytmických útvarů, ke složitějším. Až poznáme, že děti jsou schopné zopakovat a vytleskat určitý rytmus, přejdeme k podupávání rytmu a naučení se pohybu nohou. Před tím, než zapojíme nohy a začneme provádět údery nohama, je důležité vysvětlit a naučit děti základní postoj při stepování.

3.2.2 Stepařský postoj Správně držení těla je základem každého tancování. Stepař má za úkol ovládat jen vlastní držení těla a nemusí se ohlížet na postoj partnera, jako je to u společenských nebo lidových tanců. Váhu máme na pološpičkách, chodidla jsou v šíři pánve a tělo je mírně předkloněné. Kolena jsou při stepování vždy pokrčená. Usnadňují tak měkkost pohybu a lehké a plynulé přenášení váhy. Pánev je mírně podsazená, (toho dosáhneme zpevněním hýžďových svalů a zatažením břišních svalů). Horní část těla (od pasu nahoru) je uvolněná, záda jsou lehce nakloněná vpřed. Takový postoj není pro děti zcela přirozený a bude chvíli trvat, než si na něj děti zvyknou (viz.obr. 5).

Obrázek 5: Stepařský postoj 37

Vydupávat můžeme na pološpičkách, přešlapováním ze špičky na špičku, kdy paty zůstávají stále mírně nad podlahou a pohyb vychází z kotníku. Také můžeme stát s váhou na celých chodidlech, kde pohyb vychází z kolene a pata i špička se po celou dobu současně dotýkají podlahy. Po zvládnutí vydupávání rytmu, můžeme přidat výskok na pološpičkách. Vedeme žáky k tomu, aby uvolněné chodidlo směřovalo kolmo k podlaze. Takové cvičení můžeme zařadit do nácviku rovnováhy. Po nácviku rytmu můžeme přejít ke stepovým úderům, které rozeznáváme podle úderové plochy chodidla. Bříškem, patou, celou plochou a špičkou chodidla.

V diplomové práci je použito amerického názvosloví s českým vysvětlením. Názvy úderů a kroků nejsou seřazeny abecedně, ale podle počtu úderů. Termíny a definice jsou použity z knih: Duše vašich nohou (2003) od Acii Gray, Step – Tap Dance - Tanec Nového světa (2011) od Milana Degena a z knihy F. A. Veselého, Step všem (1946). Údery a kroky jsou pro výuku dětí mladšího školního věku vybrané dle praxe, které jsem nabyla v průběhu výuky stepu dětí prvního stupně ZŠ na Soukromé základní umělecké škole v Blansku. Jedná se o takové údery, ze kterých lze vytvořit jednoduché vazby a kroky.

38

3.3 Stepařské údery JEDNOÚDEROVÉ PRVKY

STEP – úder, který je proveden přenesením váhy z jedné nohy na druhou bříškem chodidla. Pata se podlahy vůbec nedotýká a kolena se nikdy nepropínají.

Obrázek č. 6 : Step

STAMP – provádí se stejně jako Step, jen položením celého chodidla. Dbáme na to, aby pata i bříško udeřilo současně, aby byl úder čistý. Pohyb vychází z kolene.

Obrázek č. 7: Stamp

39

TOUCH – úder se provádí bříškem chodidla stejně jako u STEP, ale po provedení úderu se noha vždy zvedne ze země. Nedochází k přenášení váhy. TOUCH můžeme dělat do různých směrů – na místě vpřed, stranou, vzad.

Touch vpřed

Obrázek č. 8: Touch vpřed Touch stranou

Obrázek č. 9: Touch stranou Touch vzad

Obrázek č. 10: Touch vzad 40

STOMP – podobně jako stamp, použitím celého chodila, bez přenášení váhy z jedné nohy na druhou. Opět úder vychází z kolenou a dáváme pozor na čistotu úderu.

Obrázek č. 11: Stomp BRUSH – vpřed – úder přední částí chodidla (nejčastěji bříškem), pohybem nohy vpřed. Po úderu opouští noha podlahu. Pohyb vychází z kolene nebo kyčle.

Obrázek č. 12: Brush BACK – stejně jako BRUSH, ale úder provádíme pohybem nohy vzad.

Obrázek č. 13: Back

41

DIG – úder provedený zadní stranou paty chodidla svrchu přímo do podlahy. Po úderu zůstává pata na podlaze a pohyb je veden mírně před stojnou nohu.

Obrázek č. 14: Dig HEEL – úder patou patou ze zdvižením stojné nohy

Obrázek č. 15: Heel HEEL TAP – úder provedený patou stejně jako u kroku DIG, ale pata se po úderu zvedá z podlahy.

Obrázek č. 16: Heel tap 42

TOE – úder, který je provedený zdviženým bříškem stojné nohy

Obrázek č. 17: Toe HOP - znamená výskok vždy na jedné noze. Vyskakujeme a dopadáme na bříško stejné nohy, Není to přeskakování z jedné nohy na druhou. Aby byl úder dobře slyšitelný a čistý, je potřeba vyskočit dostatečně vysoko a dopadnou pouze na bříško chodidla.

Obrázek č. 18: Hop HAMP – stejně jako HOP, jen s dopadem na celé chodidlo. Bříško a pata chodidla dopadají současně.

Obrázek č. 19: Hamp 43

LEAP – přeskakujeme a přenášíme váhu z jedné nohy na druhou na bříška chodidel.

Obrázek č. 20: Leap LAMP – provádíme stejně jako LEAP, jen doskakujeme na celé chodidlo.

Obrázek č. 21: Lamp JUMP – znamená doskok současně na bříška obou chodidel. Ve snožení

Obrázek č. 22: Jump ve snožení

44

V roznožení

Obrázek č. 23: Jump v roznožení HEEL CLICK – úder patami obou chodidel současně. Vychází z pozice s váhou na bříškách chodidel.

Obrázek č. 24: Heel click TOE CLICK – úder provedený vtočením obou špiček obou chodidel ze stojné paty.

Obrázek č. 25: Toe click 45

DVOJÚDEROVÉ PRVKY

DOUBLE – spojení jednoprvkových úderů – BRUSH a STEP nebo BACK a STEP

Obrázek č. 26: Double SHUFFLE – úder, který vznikne spojením pohybů BRUSH A BACK.

Obrázek č. 27: Shuffle

BACK RIFF – úder, který vznikne spojením úderů DIG a BACK

Obrázek č. 28: Back riff 46

ROLL - spojení úderů STEP A HEEL

Obrázek č. 29: Roll Reverse ROLL – opačné provedení dvojúderu ROLL. Nejprve se provede HEEL a potom STEP/TOE. Vycházíme z pozice položení na bříšku chodidla.

Obrázek č. 30: Reverse Roll PADDLE – spojení úderů DIG a BACK, (stejně jako Back riff)

Obrázek č. 31: Paddle

47

BASIC CRAMP – úder provedený oběma nohama současně spojením kroků JUMP a HEEL

Obrázek č. 32: Basic cramp TROJÚDEROVÉ PRVKY

U trojúderových prvků, pro jejichž vytvoření jsou většinou zapotřebí obě nohy. Pro označení pravé nohy používám označení - (P) a levé nohy - (L)

TRIPLE – spojení úderů SHUFFLE a STEP nebo v kombinaci SHUFFLE a LEAP.

Obrázek č. 33:Triple

48

BOMBERSHAY – kombinace úderů – (P) STEP a (L) BACK , STEP

Obrázek č. 34: Bombershay DRAWBACK – váha je na levém chodidle a pravá noha je v pozici na zadní straně paty. Po sobě jdoucí údery jsou: (P) BACK, (L) HEEL, (P) STEP

Obrázek č. 35: Drawback Basic CRAWL – provádí se kombinací úderů STEP, HEEL, TOE s vtáčením a vytáčením kročné nohy. Střídáme pravou a levou nohu.

Obrázek č. 36: Basic crawl

49

ČTYŘÚDEROVÉ PRVKY

IRISH – jde o krok, který se může provádět křížem vpřed nebo křížem vzad. Jde o kombinaci úderů (P) SHUFFLE, (L) HOP, (P) STEP.

IRISH křížem vpřed

Obrázek č. 37: Irish křížem vpřed

IRISH křížem vzad

Obrázek č. 38: Irish křížem vzad CRAMP ROLL – v pořadí po sobě provádíme údery (P) STEP, (L) STEP, (P) HEEL, (L) HEEL nebo obráceně (L), (P), (L), (P)

Obrázek č. 39: Cramp roll

50

Double SHUFFLE – provedeme dva údery SHUFFLE

Obrázek č. 40: Double shuffle Basic GRABOF – kombinace úderů (P) SHUFFLE, (P) LEAP, (L) STEP. Střídáme od pravé a od levé nohy.

Obrázek č. 41: Basic grabof Single BUFFALO – tímto krokem se pohybujeme do strany. Jde o kombinaci úderů (L) STEP, (P) SHUFFLE do strany, (P) STEP do překřížení za stojnou nohou.

Obrázek č. 42: Single buffalo

51

PĚTIÚDEROVÉ PRVKY

QUINTUPLET – spojení Double SHUFFLE A STEP

Obrázek č. 43: Quintuplet

3.4 Vazby Úderů a kroků je daleko víc. Jak již bylo zmíněno jsou v této práci vysvětleny základní údery a kroky, které děti na prvním stupni zvládnou a dají se kombinovat a skládat do různých variací a vazeb Pro představu jsou v této kapitole popsány 3 jednoduché vazby, jež jsou složeny z úderů, které jsou vysvětleny a názornými obrázky představeny v předchozí kapitole.

HVĚZDICE (STAR) Název vazby vychází z půdorysu kroku, který představuje tvar pěticípé hvězdy.

HVĚZDICE 1

(P) TOUCH, (L) HEEL – vpřed (P) TOUCH, (L) HEEL – stranou (P) TOUCH, (L) HEEL – vzad (P) TOUCH, HEEL – stranou s přenesením váhy Vazbu provedeme stejnými údery, od levé nohy.

52

HVĚZDICE 2

(P) TOUCH, HEEL, (L) HEEL – vpřed (P) TOUCH, HEEL, (L) HEEL – stranou (P) TOUCH, HEEL, (L) HEEL – vzad (P) TOUCH, (L) HEEL, (P) HEEL – stranou s přenesením váhy Vazbu opět provedeme stejnými údery od levé nohy.

BOMBERSHAY (pěkná chůze)

(P) STEP, (L) BACK, HEEL (P) STEP – do pravé strany Stejné údery opakujeme na druhou nohu a stranu. Ke krokům přidáme paže. SHIM SHAM SHIMMY Jedná se o tradiční chorus (celek), který je označován jako „hymna stepařů.“ Pro účely netradiční hodiny tělesné výchovy nám postačí základní a zjednodušená verze.

Začínáme od pravé nohy: (P) SHUFFLE, STAMP, (L) SHUFFLE, STAMP, (P) SHUFFLE, STAMP, (L) STAMP, (P) SHUFFLE , STAMP.

Opakujeme stejnou vazbu od levé nohy: (L) SHUFFLE, STAMP, (P) SHUFFLE, STAMP, (L) SHUFFLE, STAMP, (P) STAMP, (L) SHUFFLE , STAMP.

Zopakujeme vazbu znovu od pravé nohy jako na začátku: (P) SHUFFLE, STAMP, (L) SHUFFLE, STAMP, (P) SHUFFLE, STAMP, (L) STAMP, (P) SHUFFLE , STAMP.

Zakončení: (P) STAMP, (L) STEP – do kříže za pravou nohu, (L) STAMP, (P) STEP – do kříže za levou nohu, (P) STEP, (L) STEP – k sobě , vzad, (P) STAMP, (L) STAMP.

53

3.5 Druhy stepu Stepovat můžeme několika způsoby. Pro práci s dětmi mladšího školního věku jsou vybrány step s rekvizitou a skupinový step – formaci. V literatuře se ještě objevují Acrobatic tap – akrobatický step a Toe tap dancing - step na špičkách, které jsou méně časté a pro děti mladšího školního věku nevhodné a nebezpečné.

3.5.1 Step s rekvizitou Mezi rekvizity zařazujeme vhodné pomůcky, které oživují celkový výstup. Jsou součástí kostýmu a společně by měly odpovídat charakteru doprovodné hudby. Nejčastěji se využívá klobouk – cylindr, buřinka, slamák, nebo hůlka. „Faktem je, že v moderním stepu tyto rekvizity jsou vidět už jen sporadicky. A to v případech, kdy interpret chce třeba evokovat charakter starších stepařských čísel, včetně hudby. Je evidentní, že stepovat s cylindrem na současnou dance music by bylo asi směšné komukoliv, pokud by ovšem nešlo o záměrnou grotesku.“ (Degen, 2011, s 409).

V poslední době se na stepařské scéně objevují i méně typické rekvizity. Mezi ně patří například: plastové láhve, golfové hole, různé masky, židle, knihy a jiné. Je důležité, aby rekvizita nebyla pouze doplňkem kostýmu, ale aby jí stepař využil ke vhodné pohybové aktivitě (údery o zem, vyhazování, artistické pohyby) (Degen, 2011), (viz. obr. č. 44).

Obrázek 44: Step s rekvizitou

54

3.5.2 Skupinový step – formace Jedná se o způsob stepu, kdy skupina interpretů stepuje společně a hlavně synchronně (viz. obr. č. 45). Avšak v některých fázích stepařského celku neboli choreografie mohou někteří jedinci, či menší skupinka jedinců stepovat, tancovat něco jiného, nebo část stepařů může zůstat v určité póze po nějakou dobu atd. V 19. století se ve Spojených státech amerických objevily stepující girls - skupina pouze stepujících dívek. Jejich sláva přišla se vznikem divadelních revuí. Později se na scéně objevili i stepující boys – skupina pouze chlapců. V českých zemích se v roce 1923 pod vedením baletní mistryně Marty Aubrechtové vytvořila dívčí skupina Aréna girls. Pod jejím vedením se později sestavil i mužský sbor Aréna boys. Obě seskupení se objevovala na scéně smíchovské Arény v Praze. V současnosti můžeme boys i girls vidět v zábavních podnicích zejména v Rakousku, Německu, západní Evropě a v USA. U nás se po roce 1990 seskupení začala objevovat spíše v rámci soutěží ve stepu, avšak ne již ve striktně synchronním provedením jako dříve (Degen, 2011).

Obrázek 45: Skupinový step - formace Když se ohlédneme za akcemi, kde se step objevuje, jako jsou předtančení nebo soutěže, můžeme vidět jak sólový step, tak step v páru a malé a velké formace, ve kterých většinou stepují dohromady muži i ženy.

55

3.6 Struktura přípravy na hodinu stepu v rámci výuky tělesné výchovy Tento oddíl obsahuje strukturu hodiny, kterou jsem uskutečnila s dětmi mladšího školního věku a může být inspirací pro učitele při tvorbě vlastní hodiny stepu. V přípravě nepoužívám výhradně odborné gymnastické terminologie.

Ročník: 3. a 4. Předmět: tělesná výchova Téma vyučovací hodiny: stepová průprava Výukové cíle: žák se aktivně zapojuje do pohybové aktivity žák vytleská a vydupe rytmus žák zastepuje jednoprvkové údery

Rozvíjené kompetence: Pracovní: žák dodrží vymezená pravidla, plní povinnosti, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu cílů a daných aktivit.

Sociální a personální: žák spolupracuje, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhým přispívá k upevnění dobrých mezilidských vztahů, vytváří si představu o sobě samém, která podporuje sebevědomí a rozvoj žáka. Ovládá a řídí svoje jednání a chování.

Mezipředmětové vztahy: hudební výchova, tělesná výchova Podrobný scénář výuky: 1. ÚVOD Kontrola připravenosti žáků na hodinu (vhodné oblečení, obuv, sundané šperky, hodinky).

2. HLAVNÍ ČÁST Motivace: diskuze, zda děti slyšely slovo step, stepování a zda se s ním někdy, někde setkaly. Jaké vybavení je ke stepování potřeba. 56

Sedíme v kroužku a učitel vytleská rytmus a žák ho správně zopakuje.

Rušná část: společně s dětmi se zahřejeme, a to zejména spodní partii těla, na hudbu. Provádíme poskoky snožmo, do roznožení ve spojení s pažemi, do nůžek, lifting – na místě. Po kolečku provedeme cvaly stranou na obě strany.

Rozcvička:

Stoj na jedné noze. Druhou zvedneme, pokrčíme v koleni a kroužíme kotníkem na jednu a druhou stranu 5 x. Po té vyměníme nohy.

Stoj na jedné noze. Druhou zvedneme, a pokrčíme v koleni a kroužíme v koleni na jednu a druhou stranu 5 x. Po té vyměníme nohy

Stoj na jedné noze. Druhou zvedneme, a protáhneme a kroužíme v kyčli na jednu a druhou stranu 5 x. Po té vyměníme nohy

Jednu nohu pokrčíme tak, aby koleno nebylo před špičkou. Druhá noha je vzad a špička směřuje rovně. Výdrž alespoň 10 s. Vyměníme nohy

57

Stojíme v podřepu přednožném, noha na patě a snažíme se přitáhnout špičku co nejblíže k tělu. Druhá noha je mírně pokrčená. Vydrž alespoň 10 s. Vyměníme nohy

Stoj rozkročný, hluboký předklon a snažíme se dostat dlaně co nejvíce za rozkrok, do středu a před nohy. Opakujeme 5x

Hlavní část: Nejprve si s dětmi vysvětlíme základní postoj pro stepování. Následovat bude opakování rytmu, tentokrát podupáváním. Poté začneme provádět jednoprvkové údery, které budeme potřebovat pro vazbu STAR. Nejprve bez hudby, po zvládnutí připojíme ke stepování hudbu.

3. ZÁVĚREČNÁ ČÁST V závěru hodiny si děti zahrají honičku. Jsou určení 2 honiči, kteří jsou od ostatních rozlišení. Když se honič někoho dotkne, dotyčný musí rozkročit nohy a tleskat, aby na sebe upozornil. Zachrání ho kamarád tím, že ho podleze pod nohama a společně si oběma rukama tlesknou. Následuje vydýchání, strečink zejména dolních končetin a relaxace. Děti si lehnou na záda, zavřou oči a odpočívají. Na úplný konec hodiny si sedneme do kroužku a každý řekne, jak se mu dnešní netradiční hodina líbila a rozloučíme se. Společně odcházíme z tělocvičny.

3.7 Poznatky z praxe Praktickou aplikaci dětského stepování jsem realizovala v rámci výuky pohybové průpravy na Soukromé umělecké škole v Blansku. Paní učitelka pohybové průpravy mi přenechala jednu vyučovací hodinu s žáky 3. a 4. ročníku. Pro žáky jsem měla připravenou hodinu dle struktury v předchozí kapitole, která byla sestavená 58

z úderů, které jsou v diplomové práci vysvětlené. Na úvod hodiny jsme žáky seznámila s tím, co se bude dít. Krátce jsme si popovídali o tom, co je step, stepování, zda už někoho viděli stepovat a kde bychom se se stepováním mohli potkat. Následovalo vytleskávání rytmu (opakování po učiteli). Žákům opakování a vytleskání rytmu po učitelovi, nedělalo žádný problém. Další částí bylo rozehřátí na rychlejší rytmickou hudbu. Žáci se rozmístili po ploše tanečního sálu tak, aby měl každý dostatek místa. Žáky hudba a cvičení zaujalo a nebylo potřeba výrazné motivace. Dobře a rychle reagovali a bylo vidět, že je zahřívací část baví a berou ji spíše jako zábavu. Do této části hodiny jsem zařadila i procvičení rovnováhy pomocí chůze na lavičce, po laně a stoje jednonož. Poté jsme se dostali k opravdovému stepování. Vysvětlili jsme si a ukázali správný stepařský postoj a až měli všichni správné držení těla, začali žáci vydupávat rytmus nohama. Po pár rytmických podupávání jsem začala dětem vysvětlovat údery, které jsem měla přichystané pro vazbu STAR. Jednoprvkové údery, zvládaly velmi dobře. Trochu náročnější pro ně byly více úderové prvky, ve kterých se zapojily obě dolní končetiny. I přesto se velice snažily a naplno opakovaly kroky podle mně. Důsledkem toho, že dětí bylo méně, bylo možné všechny zkontrolovat a dohlížet na správné provádění úderů. Také jsme je všechny procvičili i do rytmu na hudbu. Po zopakování všech úderů potřebných pro vazbu STAR jsme přešli na její sestavování. Dětem se velice dařilo a vazbu jsme několikrát zastepovali i na pomalejší rytmickou hudbu. Ta je velice podpořila při stepování. Z dětí jsem byla velice nadšená a paní učitelka, která celou hodinu pozorovala, byla rovněž příjemně překvapená a nadšená. Jelikož jsme se z větší části pohybovali jen na místě, zařadila jsem do poslední části hodiny „honičku“. Honiči byli označení cylindrem, což je typická rekvizita stepařů. Na závěr před rozloučením jsme se pobavili o tom, co jsme se dnes naučili a chtěla jsem po každém, aby zhodnotil moji hodinu stepu. Byla jsem velmi potěšena za kladné reakce. Následovalo společné rozloučení pokřikem. Jednalo se o odlišnou, netradiční hodinu pohybové výchovy, která umožnila dětem získat cit pro rytmus a vyzkoušet si trochu jiný pohyb chodidly. Přirozenou cestou jsme zlepšili kondici a posílili zejména svaly dolní části těla.

59

4. ZÁVĚR Cílem

diplomové

práce

bylo

vytvoření

metodické

příručky

stepu,

pro všechny, kteří pracují s dětmi mladšího školního věku, ať už na základních školách, v zájmových kroužcích nebo základních uměleckých školách a chtějí zpestřit svoje hodiny a lekce. Stepování je trochu jiný, neobvyklý pohyb, než na který jsou děti zvyklé v hodinách tělesné výchovy. Jde o skloubení pohybu zejména nohou a rukou, společně s rytmem. Některé údery a kroky jsou jednodušší, některé více úderové prvky mohou dětem dělat problémy. Práce nabízí možný způsob, jak zdokonalit a posílit svalstvo a získat cit pro rytmus. Materiál, který diplomová práce poskytuje, obsahuje v teoretické části základní informace o tom, co to vlastně step je, o jeho historii a současnosti. Praktická část nabízí základní techniku a terminologii stepu, jež je určena pro děti mladšího školního věku. Neexistuje

u

nás

mnoho

publikací,

zabývajících

se

pouze

stepem

a metodikou. Ty dostupné jsou většinou překlady z cizích jazyků, zejména angličtiny. Tyto metodiky jsou ale z větší části adresované pokročilým stepařům a ne přímo úplným začátečníkům, kteří se se stepem blíže nesetkali. Jako studentka oboru učitelství prvního stupně ZŠ jsem chtěla vytvořit práci, která by tuto skutečnost změnila a nabídla tak úplné základy stepu laikům i dětem. Sama jsem lektorka stepu na základní umělecké škole, a proto nebyl velký problém vyhledat a vytvořit seznam takových úderů a kroků, které zvládnou děti mladšího školního věku. Obrázky a jejich popisy by měly nácvik při učení stepu, zjednodušit. Proto věřím, že i pro učitele nebude složité práci využít a věřím, že nenajdou nic, čemu by neporozuměli. Díky netradičnímu pohybu, hudbě a skupinové formě výuky se odbourá strach a ostych u dětí. Hudba, přizpůsobená věku dětí mladšího školního věku, žáky naladí, uvolní a motivuje je a pomáhá rytmickému cítění. Práce a tanec s rekvizitou upoutá žákovu pozornost a aktivizuje je. Jednotlivé údery mohou učitelé i žáci všelijak kombinovat a vytvářet společně s rekvizitami improvizovaný step, který dětem dá volnost, svobodu a průchod fantazie.

60

5. RESUMÉ Cílem diplomové práce bylo vytvoření metodické příručky stepu u dětí mladšího školního věku a seznámení širší veřejnosti se stepem. Tento dokument mohou využít učitelé základních škol, lektoři a učitelé uměleckých škol a vedoucí různých pohybových a zájmových kroužků. Teoretická část se zabývá zejména historickým vývojem a původem stepu. Autorka se zamýšlí nad tím, co to step a stepování je, jaký má vliv na zdraví a jak souvisí s uměním, sportem a pohybem. Dále autorka představuje stepařské organizace, kluby, školy a akce, na kterých se můžeme se stepem potkat. Praktická část představuje pomůcky a vybavení potřebné ke stepování a nabízí základní techniku a seznam úderů a vazeb, které slouží učitelům a trenérům jako inspirace pro hodiny tělesné výchovy nebo výuku stepu. V závěru je struktura hodiny stepu a poznatky ze stepování v praxi s dětmi.

SUMMARY The aim of this thesis was to create a methodological material of tap dance with children of primary school age and to introduce tap dance to wider community. This document can be used by teachers at elementary school, lectors and teachers of arts school. The theoretical part of this document deals mainly with historical developement and origin of tap dance. The author is thinking about what the tap dance is and what influece has on our health and how the tap dance relates with art, sport and exercises. In the next point author presents tap dance organizations, clubs, schools and events, where we can meet with tap dance. The practical part describes equipment and tools needed for tap dancing and offeres basic technic and list of beats and links, which can be useful for teachers and trainers like inspiration for their lessons of physical education or the lessons of tap dance. In conclusion, there is also a structure of lesson of tap dance and practical findings about tap dancing with children in the last section.

61

6. POUŽITÉ ZDROJE Literatura: 1. BALAŠ, Radek, Otto KOČÍ. Metodika stepu: Původ stepu, jeho historie, terminologie, technika a praktická cvičení. Praha 2013, 49s.

2. BALÁŠ, Radoslav. Základní informace o stepu. Brno 2004, 39 s. Elektronické vydání www.stepovani.cz

3. BALAŠ, Radoslav. Tance 20. století. 1. vyd. Olomouc : Hanex, 2003. 43 s. ISBN 80-85783-40-1

4. BLAHUTKOVÁ, Marie. Zvedni se a běž. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 66 s. ISBN 978-80-210-4790-7

5. BLAHUTKOVÁ, Marie, Evžen ŘEHULKA a Šárka DVOŘÁKOVÁ. Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, 2005, 78 s. ISBN 80-7315-105-1

6. ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1. vyd. Brno: Nakladatel Jan Šabata, 2000, 377 s. ISBN 80-7239060-0.

7. ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 80-7178-463-X.

8. DEGEN, Milan. Step – Tap dance : Tanec Nového světa. Praha: Českomoravský stepařský svaz. 2011. 496 s. ISBN 978-80-260-0437-0

9. DOBEŠOVÁ, Apolena. Tvář stepu v České republice. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2014. 60. s. Vedoucí práce prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc.

62

10. GRAY, Acia. Duše vašich nohou: průvodce stepařskou technikou pro tanečníky a učitele. Vyd. 1. překlad Ing. Zdeněk Pilecký. Praha: Scientia, 2003, 178 s. ISBN 80-7183-298-7.

11. JEŘÁBKOVÁ, Jarmila. Taneční průprava. Vyd. 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979, 156 s. ISBN

12. KNOPOVÁ, Blanka. Hudebně pohybová výchova v 1.-5. ročníku ZŠ. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 68 s. ISBN 80-210-0636-6

13. KOCYANOVÁ, Monika. Dětský aqua aerobik. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy. 2014. 87 s. Vedoucí práce PaedDr. Hana Janošková, Ph.D.

14. KREJČÍKOVÁ, Eliška. Kapitoly z dětské psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982, 113 s VESELÝ, Antonín F. STEP VŠEM: Prvá obsáhlá česká učebnice stepového tance s českým názvoslovím. Praha: Tělovýchovný ústav "KOTVA", 1946.

15. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X.

16. MÁČKOVÁ, Lenka. Plantografie u dětí mladšího školního věku. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy. 2015. 131 s. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vrbas, Ph.D.

17. MUŽÍK, Vladislav a Milada KREJČÍ. Tělesná výchova a zdraví: zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 1997, 139 s. Tělesná výchova a zdraví. ISBN 80-857-8317-7.

18. NAVRÁTILOVÁ, Eva. Tělo, prostor a tanec. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filosofická fakulta. Katedra hudební vědy. Sdružená uměnovědná studia.2007. 54s.

63

19. PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. Nové, aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, 176 s. Děti a sport. ISBN 978-80-247-4218-21.

20. ŠULOVÁ, Lenka a kolektiv. Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 252 s.

21. VYKYDALOVÁ, Šárka. Taneční a pohybová průprava a její vliv na duševní zdraví dětí. Bakalářská práce: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. 2007. 38 s. Vedoucí práce Mgr. Dagmar Heiland Trávníková, Ph.D.

Ostatní zdroje: 1. MČR Tap Dance - Praha. In: Step.cz [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2016 05-06]. Dostupné z: http://www.step.cz/products/mcr-tap-dance-2013

2. Českomoravský stepařský svaz. [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.step-cmss.cz

3. Dance Life Expo – Brno. In: Bvv.cz [online]. © 2011-2014 Veletrhy Brno, a.s. [cit. 2016 01-06]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/dance-life

4. Historie. In: ZIG-ZAG [online]. Praha [cit. 2015-07-12]. Dostupné z: http://www.zig-zag.cz/cz/step

5. International Dance Organization. [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.ido-dance.com

6. KOČÍ, Otto. Stepařské plechy. In: Stepovani.cz [online]. Praha, 2009-, 2016 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: http://www.stepovani.cz/prakticke/steparskeplechy

7. KOČÍ, Otto. Stepařský parktet. In: Stepovani.cz [online]. Praha, 2009-, 2016 [cit. 2014-01-15]. Dostupné z: http://www.stepovani.cz/steparsky-parket 64

8. Stepařské školy. In: Step.cz [online]. 2005 - 2014 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.step.cz

9. S0388L - BLOCH TAP FLEX WOMENS TAP SHOE. In: BLOCH [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.bloch.com.au/dance-shoes/110388s0388lbloch-tap-flex-womens-tap-shoe.html

10. Obuv na step. In: Dance-shop.cz [online]. 2012, [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.dance-shop.cz/zeny/damska-tanecni-obuv/obuvnastep/

11. SZUŠ Blansko. Tap dance studio Blansko. In: Tapdance-blansko.cz [online]. Blansko, 2009-2014. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.tapdanceblansko.cz

12. Taneční studio No Feet. Step. In: Nofeet.cz [online]. 2013, [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.nofeet.cz/step

13. BALAŠ, Radek. Historie stepu - Radek Balaš, Metodika stepu, Brno 1986. In: Step.cz [online]. 2013 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.step.cz/news/historie-stepu-radek-balas-metodika-stepu-brno-1986/

14. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Národní ústav pro vzdělávání, 2013. 146 s. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/319

65

7. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Stepařské školy a kluby........................................................................ 23-24 Obrázek 2: Stepařská obuv.......................................................................................... 33 Obrázek 3: Stepařská podlaha ..................................................................................... 34 Obrázek 4: Stepařské styly .......................................................................................... 36 Obrázek 5: Stepařský postoj........................................................................................ 37 Obrázek 6: Step........................................................................................................... 39 Obrázek 7: Stamp........................................................................................................ 39 Obrázek 8: Touch vpřed .............................................................................................. 40 Obrázek 9: Touch stranou............................................................................................ 40 Obrázek 10: Touch vzad.............................................................................................. 40 Obrázek 11: Stomp...................................................................................................... 41 Obrázek 12: Brush ...................................................................................................... 41 Obrázek 13: Back ....................................................................................................... 41 Obrázek 14: Dig.......................................................................................................... 42 Obrázek 15: Heel ........................................................................................................ 42 Obrázek 16: Heel tap .................................................................................................. 42 Obrázek 17: Toe.......................................................................................................... 43 Obrázek 18: Hop......................................................................................................... 43 Obrázek 19: Hamp ...................................................................................................... 43 Obrázek 20: Leap........................................................................................................ 44 Obrázek 21: Lamp ...................................................................................................... 44 Obrázek 22: Jump ve snožení...................................................................................... 44 Obrázek 23: Jump v roznožení .................................................................................... 45 Obrázek 24: Heel click................................................................................................ 45 Obrázek 25: Toe click ................................................................................................. 45 Obrázek 26: Double .................................................................................................... 46 Obrázek 27: Shuffle .................................................................................................... 46 Obrázek 28: Back riff.................................................................................................. 46 Obrázek 29: Roll......................................................................................................... 47 Obrázek 30: Reverse roll............................................................................................. 47 Obrázek 31: Paddle ..................................................................................................... 47 Obrázek 32: Basic cramp ............................................................................................ 48 66

Obrázek 33: Triple ...................................................................................................... 48 Obrázek 34: Bombershay............................................................................................ 49 Obrázek 35: Drawback................................................................................................ 49 Obrázek 36: Basic crawl ............................................................................................. 49 Obrázek 37: Irish křížem vpřed ................................................................................... 50 Obrázek 38: Irish křížem vzad .................................................................................... 50 Obrázek 39: Cramp roll............................................................................................... 50 Obrázek 40: Double shuffle ........................................................................................ 51 Obrázek 41: Basic grabof............................................................................................ 51 Obrázek 42: Single buffalo.......................................................................................... 51 Obrázek 43: Quintuplet ............................................................................................... 52 Obrázek 44: Step s rekvizitou...................................................................................... 54 Obrázek 45: Skupinový step - formace........................................................................ 55

67

8. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Fotodokumentace z hodiny stepu s dětmi mladšího školního věku

Příloha č. 1 obsahuje fotografický záznam z hodiny stepu, kterou jsem realizovala na Soukromé základní umělecké škole v Blansku v rámci hodin pohybové výchovy s žáky 3. a 4. ročníku ZŠ. Fotografie vznikly s písemným souhlasem rodičů.

68

69

70

71

72

73

74