Metodika ochrany výsadeb jabloní a meruněk proti fytoplazmám a jejich vektorům

Metodika ochrany výsadeb jabloní a meruněk proti fytoplazmám a jejich vektorům Navrátil, M. 1, Lauterer, P. 1, 2, Fialová, R. 1, Bárnet, M. 3, Falta, V. 3, Starý, M. 1 1

Katedra buněčné biologie a genetiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 2 Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Brno 3 Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha – Ruzyně

Annotation Fytoplasmas are serious pathogens causing diseases of many plant species. Fruit tree phytoplasmas, mainly ´Candidatus Phytoplasma prunorum´ (European stone fruit phytoplasma, ESFY) and ´Ca. Phytoplasma mali´ (apple proliferation phytoplasma, AP), belong to the most important phytoplasmas in the Czech Republic conditions. The aim of the guide was to design phytosanitary measures to reduce the occurrence of phytoplasmas and insect vectors in propagate material as well as in production orchards of apricot and apple trees. Information is included on phytoplasmas in general and on the principle of their diagnostics. More detailed characteristics of two target phytoplasmas, ´Ca. Phytoplasma prunorum´ and ´Ca. Phytoplasma mali´, are given. The publication involves the monitoring of the occurrence of sources of phytoplasma infection and their eradication followed by the monitoring of fruit tree phytoplasma vectors namely psyllid species Cacopsylla pruni (vector of ´Ca. Phytoplasma prunorum´), C. picta and C. melanoneura (vectors of ´Ca. Phytoplasma mali´). The methodology brings out the list of insecticides efficient against the psyllid vectors of fruit tree phytoplasmas including application scheduling. The methodology will be used by fruit tree growers in the Czech Republic

1

Úvod

Fytoplazmy jsou ekonomicky významné fytopatogeny, k jejichž hostitelům patří také ovocné dřeviny mírného pásu. Fytoplazmy napadající ovocné dřeviny, zejména pak ´Candidatus Phytoplasma prunorum´ (fytoplazma evropské žloutenky peckovin, ESFY) a ´Ca. Phytoplasma mali´ (fytoplazma proliferace jabloně, AP) patří v podmínkách České republiky k nejvýznamnějším druhům. Oba zmínění zástupci jsou zařazeni do seznamu škodlivých

organismů, které se vyskytují v zemích EU, jsou závažní pro celé Společenství a jejich zavlékání a rozšiřování na jeho území je zakázáno. Cílem metodiky je navrhnout soubor fytosanitárních opatření omezujících výskyt fytoplazem a jejich vektorů v množitelských materiálech a produkčních plochách meruněk a jabloní. Strategie ochrany spočívá v provádění preventivních opatření, a to likvidaci zdrojů fytoplazem a monitoringu vektorů. Předložená metodika byla realizována v rámci řešení projektu EUREKA OE 180: Psyllid vectors - Vývoj kontrolních strategií proti merám vektorům fytoplazem ovocných dřevin v Evropě. ´Metodika ochrany výsadeb ovocných dřevin před fytoplazmami a jejich vektory´ je určena pro školkaře zabývající se množením výpěstků meruněk, jabloní i hrušní, pro ovocnářské podniky zaměřené na produkční pěstování a pro další subjekty či instituce (ÚKZÚZ, SRS).

2

Fytoplazmy

2.1

Obecná charakteristika fytoplazem •

Taxonomické zařazení: Prokaryota, oddělení Tenericutes, třída Mollicutes, rod ´Candidatus Phytoplasma´

•

Bionomie: Fytoplazmy jsou jednoduché bakterie bez pevné buněčné stěny, kolonizující floém (sítkovice) rostlin nebo buňky a tkáně hmyzích vektorů. Specifické životní nároky fytoplazem neumožňují jejich kultivaci in vitro.

•

Patogeneze a přenos fytoplazem: Přenos fytoplazem se uskutečňuje pomocí bodavě savého hmyzu z řádu Hemiptera, a to mer (Psyllioidea), křísů (Fulgoromorpha a Cicadomorpha) a ploštic čeledi klopuškovitých (Miridae). Bodavě savý hmyz je nejen vektorem, ale zároveň i alternativním hostitelem fytoplazem. Životní cyklus fytoplazem zahrnuje intracelulární fázi jak v buňkách floému hostitelské rostliny, tak v těle vektora. Významným epidemiologickým parametrem v přenosu fytoplazem, a jimi způsobených chorob, jsou potravní preference hmyzu, který je přenáší, tedy jeho mono-, oligo- nebo polyfágie. Transovariální přenos fytoplazem u mer byl publikován prozatím jen jednou u Cacopsylla pruni (Tedeschi et al., 2006). Fytoplazmy se v agrosystémech rozšiřují také vegetativním množením rostlinného materiálu, a to pomocí roubů, oček a hlíz; mohou se přenášet také kořenovými srůsty a prostřednictvím parazitických rostlin, zejména kokotice. Přenos fytoplazem semeny se

prozatím se nepodařilo potvrdit a fytoplazmy nejsou přenosné ani mechanickou inokulací. •

Podmínky šíření: Šíření fytoplazem v prostoru a čase závisí na vztahu konkrétního druhu nebo kmene fytoplazmy, jeho hostitelů a hmyzích vektorů. Základní podmínky pro šíření choroby jsou splněny, pokud v potenciálním patosystému vedle sebe existuje virulentní kmen fytoplazmy a vnímavý hostitel, který je zároveň živnou rostlinou pro přítomného vektora. Součástí konkrétního patosystému jsou další biotické a abiotické faktory, které mohou významně ovlivnit šíření fytoplazem. Rozvoj epidemiologické situace je v našich klimatických podmínkách spojen vždy s existencí primárních a sekundárních zdrojů infekce, vnímavých hostitelských rostlin a přítomností efektivních vektorů.

2.2

Diagnostika fytoplazem • Princip: Pro detekci a identifikaci fytoplazem v rostlinách nebo hmyzu se používá polymerázová

řetězová

reakce

(PCR)

v kombinaci

s analýzou

délkového

polymorfismu restrikčních fragmentů (RFLP). Prvním krokem detekce a identifikace fytoplazem ve vzorcích je izolace celkové DNA, následuje namnožení fytoplazmám specifického úseku DNA pomocí PCR a restrikční štěpení PCR produktu příslušnými restrikčními endonukleázami. Identitu fytoplazem zjišťujeme porovnáváním získaných restrikčních spekter s charakteristickými restrikčními profily kontrolních vzorků fytoplazem. Pro detekci fytoplazem v rostlině nebo hmyzu pomocí PCR je možno využít univerzální

nebo

skupinové

primery

specificky

amplifikujícími

segmenty

fytoplazmové DNA v jednoduché nebo nested-PCR. Metodika odběru vzorků, izolace DNA, provedení PCR a RFLP analýzy včetně hodnocení výsledků je uvedena

na

webových

stránkách

Katedry

buněčné

biologie

a

genetiky

Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (http://genetika.upol.cz/).

2.3

Cílové druhy

K ekonomicky významným fytoplazmám v našich podmínkách patří: 1) fytoplazma evropské žloutenky peckovin (Candidatus Phytoplasma prunorum) a 2) fytoplazma proliferace jabloně (Candidatus Phytoplasma mali).

2.3.1 Fytoplazma evropské žloutenky peckovin (European stone fruit yellows phytoplasma, ESFY) Hostitelské rostliny: druhy rodu Prunus, zejména trnka (Prunus spinosa), myrobalán (P. cerasifera), slíva (P. insititia), meruňka (P. armeniaca), broskvoň (Prunus persica), P. salicina a švestka domácí (Prunus domestica). Význam a rozšíření: Fytoplazma je rozšířena v řadě evropských zemí (Albánie, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko) a v Turecku. Příznaky: Příznaky infekce fytoplazmou na meruňce se projevují na listech, větvích i celých stromech. Typická je chlorotická svinutka listů a mírná až silná žloutenka vyskytující se na jednotlivých infikovaných větvích a rychle se šířící po celé koruně. Listy předčasně opadávají, výhony vyholují a napadené výhony později odumírají. Do dvou let od objevení se příznaků obvykle odumírá celý strom. Plody napadených stromů jsou obvykle menší, dozrávají a opadávají předčasně nebo zasychají na stromech. Příznaky infekce fytoplazmou evropské žloutenky peckovin na broskvoni se projevují na listech a větvích. Listy napadených broskvoní předčasně žloutnou nebo červenají, jejich listové čepele se svinují a je možné pozorovat metlovitost výhonů, případně jejich odumírání. U švestky domácí bývají listy napadených stromů často chlorotické se zmenšenou čepelí, větve částečně proliferují, vyholují nebo dokonce usychají. Přenos: Fytoplazma evropské žloutenky peckovin se přenáší infikovaným materiálem hostitelských rostlin (rouby, očka a infikované sadovnické výpěstky). Hmyzím přenašečem je mera Cacopsylla pruni.

1

2

3 Foto 1. Svinutka listů meruňky (Prunus armeniaca) napadené fytoplazmou ESFY. Foto 2. Plody meruňky (Prunus armeniaca) odrůdy ´Hatif Colomer´ infikované fytoplazmous ESFY (vpravo), ve srovnání s plody ze zdravého stromu (vlevo). Foto 3. Svinutka a chloróza listů broskvoně (Prunus persica) odrůdy ´Jantzke´napadené fytoplazmou ESFY (vpravo), vlevo výhon zdravého stromu.

2.3.2 Fytoplazma proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma, AP) Hostitelské rostliny: jabloň domácí (Malus domestica) a další druhy rodu Malus. Význam a rozšíření: Tato fytoplazma je rozšířena v celé Evropě (je známá z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Moldávie, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švýcarska, Ukrajiny) a v Turecku. Příznaky: Typickým příznakem infekce touto fytoplazmou jsou výrazně zvětšené palisty a metlovitost větví. Boční výhony metel svírají s terminálem ostrý úhel. Nápadným příznakem je také pozdní a opakované kvetení. Infikované stromy jsou náchylnější k napadení padlím jabloně. Napadené stromy produkují méně plodů, plody jsou menší, špatně vybarvené a mají horší chuťovou kvalitu.

4

5

Foto 4. Proliferace (metlovitost) výhonu jabloně (Malus domestica) – typický příznak infekce fytoplazmou proliferace jabloně. Foto 5. Zvětšené palisty u listů jabloně napadené fytoplazmou proliferace jabloně.

Přenos: Fytoplazma proliferace jabloně se přenáší infikovaným materiálem hostitelských rostlin (rouby, očka a infikované sadovnické výpěstky). Hmyzím přenašeči jsou mery, a to druhy Cacopsylla picta a C. melanoneura.

3

Přenašeči fytoplazem

3.1

Vztah fytoplazma - hmyzí přenašeč

Přenašečem fytoplazem a zároveň jejich alternativním hostitelem je bodavě savý hmyz řádu Hemiptera, a to nejčastěji příslušníci čeledí Cixidae, Cicadellidae (Auchenorrhyncha) a Psyllidae (Sternorrhyncha). Přenos fytoplazem hmyzími přenašeči je cirkulativní, propagativní a perzistentní. Hmyz se stává efektivním přenašečem fytoplazem po úspěšném akvizičním sání na infikované rostlině, které trvá řádově hodiny až dny a po proběhnutí tzv. latentní periody. Během ní fytoplazmy kolují v jeho těle a prodělávají intra- a extracelulární replikaci, a to zejména v zažívacím traktu, slinných žlázách, epitelových buňkách, svalových tkáních a dalších tkáních i orgánech. Hmyz se stává infekčním pouze v případě, že fytoplazmy po namnožení do dostatečného titru proniknou do buněk slinných žláz, kde se opět pomnoží a odkud se během sání dostanou do

nového hostitele. Latentní perioda, závislá mimo jiné na teplotě, trvá většinou dva až čtyři týdny. Fytoplazmy skupiny proliferace jabloně jsou přenášeny výhradně merami, a to zástupci rodu Cacopsylla, přičemž je zde patrná výrazná druhová specifita přenosu, kdy C. pruni přenáší fytoplazmu evropské žloutenky peckovin mezi druhy rodu Prunus, C. picta a C. melanoneura jsou přenašeči fytoplazmy proliferace jabloně a C. pyri, C. pyricola a pravděpodobně i C. pyrisuga jsou vektory fytoplazmy chřadnutí hrušně. Uvedené druhy mer s výjimkou C. pyri a C. pyricola většinou migrují desítky a více kilometrů. V období dlouhého dne dochází vlivem nerovnoměrného zahřátí a termiky ke vzniku vzestupných proudů, letící mery jsou jimi zřejmě vyneseny nad výši aerodynamické drsnosti a vzdušnými proudy vyšších vrstev jsou neseny až ke kopcům a horám, kde v turbulencích klesají na porost konifer. Výsledky zimních odchytů dokazují, že smrky rostoucí ve vyšších polohách (n. v. okolo 500 m) jsou zimovištěm pro četné druhy Hemipter, a to včetně zástupců rodu Cacopsylla. V materiálu odchyceném na koniferách (smrcích) byla zaznamenána přítomnost všech sledovaných druhů vektorů – C. melanoneura, C. pruni i C. picta. Druh C. melanoneura byl dominantním (55 %), C. pruni byla třetím nejčetnějším druhem (9%), zatímco počty odchycených jedinců C. picta byly relativně nízké (1.7 %). Pro uvedené druhy mer (s výjimkou C. pyri a C. pyricola) je typická změna zbarvení během či na konci přezimování na jehličnanech.

3.1.1 Cacopsylla melanoneura Popis: Cacopsylla melanoneura (Förster, 1848); mera černožilná; hawthorn sucker; (PSYLME). Velikost těla je cca 3,5 mm. Základní barva hlavy i hrudi je podle stáří červenohnědá až černohnnědá, s bělavě žlutou kresbou. Tvářové kužele jsou zbarveny dohněda. Nohy jsou hnědé nebo černohnědé. Sklerity zadečku jsou rezavě hnědé až černohnědé. Přední křídla cca 3 mm dlouhá, s žilkami žluto až černohnědými, čirá, pouze u kořene někdy slabě zakouřená. Kolem žilek jsou poměrně široké bezostné pruhy, zvláště v apikálních políčcích. Elektronický klíč pro determinaci významných druhů mer: www.psyllidkey.eu (D. Burckhardt, Naturhistorisches Museum Basel).

Bionomie: Cacopsylla melanoneura patří k nejhojnějším druhům mer na území České republiky. Hlavní hostitelskou rostlinou této oligofágní mery je hloh (Crataegus) a vývoj může proběhnout na jabloních (Malus spp.), hrušních (Pyrus spp.) a mišpulích (Maspilus germanica). C. melanoneura má jednu generaci ročně a přezimuje ve stádiu imága, obvykle na jehličnanech (na vrchovinách a v horských nadmořských výškách na smrcích, jedlích a vzácněji na borovicích, v subalpinských polohách na kleči), v nížinách jen vzácně a výjimečně, a to na koniferách). Období výskytu v sadech: Jarní nálet probíhá nejdříve makrometeorologickým driftem, poté se mery aktivním letem dostávají na své hostitelské rostliny. C. melanoneura je časově první z vektorů fytoplazem ovocných dřevin, u něhož dochází k reaktivaci po diapauze. V závislosti na počasí začíná nálet této mery na listnaté dřeviny již od druhé poloviny února, obvykle v první polovině března a trvá do poloviny dubna. Na hostitelských rostlinách dochází k páření a samičky kladou v delším časovém rozmezí asi 200 vajíček. Vývoj vajíčka trvá od jednoho do třech týdnů, larvální vývoj pak přibližně měsíc a dospělci nové generace se objevují od první a druhé květnové dekády. Na přelomu května a června nastává migrace mer nové generace ze sadů na zimoviště.

6

7

Foto 6. Dospělec Cacopsylla melanoneura, samička po přezimování. Foto 7. Vajíčka a larva Cacopsylla melanoneura.

3.1.2 Cacopsylla picta Popis: Cacopsylla picta (Förster, 1848); (PSYLCO). Délka těla bývá cca 3 mm. Základní barva je světle zelená, po přezimování černá. Kresba především na hrudi rozlehlá, žlutá, hnědá, až černohnědá. Zadeček je zelený, v několika dnech konce přezimování tmavnoucí do

hnědé až černé. Okraje skleritů jsou u samců žluté a u samic červené. Přední křídla cca 2,5 mm dlouhá, blanitá a nezakouřená. Bezostné pruhy kolem žilek jsou úzké. Bionomie: Cacopsylla picta je úzce oligofágní druh mery, jehož hostiteli jsou jabloň domácí (Malus domestica) a jabloň lesní (M. sylvestris). C. picta je také univoltinní druh zimující jako dospělec jako dospělec na jehličnanech, v České republice zřejmě jen v nadmořských výškách až kolem 500 m a výše. Období výskytu v sadech Jarní migrace na hostitelské rostliny probíhá asi s 2 až 3 týdenním zpožděním oproti migraci C. melanoneura. Zástupci druhu C. picta se objevují ve výsadbách přibližně na konci března nebo na začátku dubna. Nejintenzivnější nálety této mery byly pozorovány na přelomu dubna a května. Během června jedinci nové generace postupně migrují na zimoviště.

počet kusů

Cacopsylla picta

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 27.3.

8

9

18.4.

2.5.

16.5.

29.5.

13.6.

26.6.

datum

přezimující generace

nová generace

Foto 8. Dospělec Cacopsylla picta, samička po přezimování před oviposicí. Foto 9. Výskyt Cacopsylla picta v jabloňovém sadu v sezóně 2006.

3.1.3 Cacopsylla pruni Popis: Cacopsylla pruni (Scopoli, 1763); mera trnková; (PSYLPR). Velikost těl je cca 2,3 mm. Barva hlavy a hrudi je červenohnědá, bez výraznější světlé kresby. Zadeček též červenohnědý, u nejmladších jedinců zelenavý. Přední křídla cca 1,8 mm dlouhá, rezavě až temněji hnědá, žilky světlejší než zbarvení políček. U nejmladších jedinců se hnědé zbarvení omezuje na koncová políčka předních křídel. Zbarvením a neobyčejně hustými ostny předních křídel se výrazně liší od dalších dvou druhů. Žilky jsou červenohnědé, pterostigma zakouřené. Nohy červenohnědé a zadeček černé barvy. Bionomie: Cacopsylla pruni je úzce oligofágní a monovoltinní druh mery vyskytující se prakticky v celé Evropě, včetně České republiky. Jejím hlavním hostitelem je trnka domácí

(Prunus spinosa), vývoj této mery probíhá i na dalších druzích rodu Prunus. C. pruni přezimuje jako dospělec na jehličnanech ve vrchovinách a horách od 450-500 m a výše. Období výskytu v sadech: Jarní nálet této mery do sadů začíná koncem března, migrace vrcholí v období druhé dubnové dekády (v době květu trnek) a pokračuje až do první dekády května. Od poloviny dubna do konce května kladou samičky vajíčka. První dospělci nové generace se objevují od poloviny května a jejich četnost kulminuje v druhé polovině června. Asi týden po posledním svlékání migrují nová imága z hostitelských rostlin na zimoviště. počet kusů

Cacopsylla pruni

50 40 30 20 10 0 3.4.

10

18.4.

11

2.5.

16.5.

přezimující generace

29.5.

13.6.

nová generace

26.6.

11.7.

datum

Foto 10. Dospělec Cacopsylla pruni, samička po přezimování. Foto 11. Výskyt Cacopsylla pruni v meruňkovém sadu v roce 2006.

4

Ochrana ovocných dřevin proti fytoplazmám

Ochrana proti fytoplazmám spočívá zejména v uplatňování následujících opatření: množení a používání certifikovaných materiálů, monitorování výskytu zdrojů infekce a jejich likvidace, monitorování a regulace výskytu přenašečů.

4.1

Množení a používání certifikovaných materiálů

Používání certifikovaných (fytoplazem prostých materiálů) množitelských a sadbových materiálů je základní podmínkou eliminace fytoplazem z výsadeb. Předpokládá dodržování množitelských a certifikačních schémat, které zohledňují rizika reinfekce materiálů. Při množení fytoplazem prostých materiálů a jejich kontrole je nutno provádět vizuální prohlídky a laboratorní testy.

4.2

Monitorování výskytu zdrojů infekce a jejich likvidace

Pro omezení výskytu fytoplazem napadajících ovocné dřeviny se doporučuje provádět alespoň jednou ročně prohlídky stromů ve výsadbách a kontrolu sadovnického materiálu ve školkách a jejich bezprostředním okolí. Za bezprostřední okolí je možno považovat oblast do 50 až 200 m od výsadby nebo školky. Situaci je nezbytné posoudit v jednotlivých konkrétních případech, a to v závislosti na výskytu potenciálních hostitelů fytoplazem v okolí výsadby. •

U meruněk je nutno sledovat zejména výskyt chlorotické svinutky listů, vyholování a odumírání výhonů, předčasné nebo nerovnoměrné dozrávání plodů, které indikují infekci fytoplazmou evropské žloutenky peckovin.

•

U jabloní se sleduje výskyt symptomu proliferace (metlovitosti) a zvětšených palistů, příznaků proliferace jabloně.

•

Přítomnost fytoplazem v symptomaticky podezřelém materiálu ověřujeme pomocí PCR a RFLP analýzy.

•

Zjištěné zdroje infekce je nutno co nejdříve likvidovat. Při likvidaci musíme zabránit prorůstání podnože a kořenových výmladků, které také mohou být zdrojem infekce.

4.3

Monitorování a regulace výskytu přenašečů

4.3.1 Monitorování výskytu přenašečů Monitorování vektorů fytoplazem ovocných dřevin - C. pruni (vektor fytoplazmy evropské žloutenky peckovin), C. picta a C. melanoneura (vektoři fytoplazmy proliferace jabloně) zahrnuje: sledování jarního náletu přezimující generace daného druhu mery a stanovení podílu dospělců infikovaných fytoplazmou. Sledování jarního náletu mer: Při sledování jarní migrace potenciálních vektorů fytoplazem monitorujeme výskyt druhu C. pruni ve výsadbách meruněk; druhů C. picta a C. melanoneura ve výsadbách jabloní. Při orientačním hodnocení počátku náletu je vhodné sledovat i výskyt mer na trnkách a hlozích, kam mery migrují nejdříve. Sledování náletu jedinců přezimující generace se provádí pomocí žlutých lepových desek, které vyvěšujeme do koruny stromů pokud možno ve výšce 1,5 až 2 m nad zemí. Celkem 5 lepových desek instalujeme na návětrnou stranu výsadby, a to tak, že první z nich zavěsíme na okraj výsadby a další ve vzdálenosti cca 20 m diagonálně směrem do středu sadu. Lepové

desky instalujeme v týdenních intervalech od poloviny února do doby kulminace náletu. Průběžně provádíme determinaci sledovaných druhů mer a odpočet zachycených jedinců, zaznamenáváme průměrný počet dospělců daného druhu na jednu lepovou desku. Upozornění. Při jarním náletu mer se na lepových deskách většinou vyskytují i jiné druhy mer, zvláště žijící na vrbách a řešetláku, značně podobné C. picta a C. melanoneura, pouze druh C. pruni je na první pohled nezaměnitelný.

12 Foto 12. Monitoring výskytu vektorů fytoplazem pomocí žlutých lepových desek.

Stanovení podílu infikovaných jedinců: Pro stanovení počtu infikovaných přenašečů odchytíme pomocí entomologické síťky nebo sklepávadla ve výsadbě alespoň 20 jedinců daného druhu, nejlépe v počáteční fázi náletu. Odchycené jedince konzervujeme v 95% etanolu a uchováváme v -20 °C. Detekci a identifikaci fytoplazem u odchycených dospělců provedeme pomocí PCR a RFLP analýzy (http://genetika.upol.cz/).

4.3.2 Podmínky pro ošetření Insekticidy proti merám, vektorům fytoplazem, se doporučuje aplikovat jen při současném splnění následujících podmínek: 1) při záchytu průměrného počtu 10 a více dospělců daného druhu mery na jednu desku za týden; 2) při zjištění alespoň jednoho dospělce infikovaného fytoplazmou z 20 testovaných jedinců. Při rozhodování o aplikaci insekticidů je třeba zvážit konkrétní epidemiologickou situaci na lokalitě z posledních třech let. Absence nebo ojedinělý výskyt fytoplazmy na lokalitě

podporuje rozhodnutí aplikovat postřik. V případě výskytu zdrojů fytoplazmové infekce (cca 5 % příznakových stromů v mladých výsadbách) ani aplikace insekticidů nezabrání šíření fytoplazem ve výsadbě. Výskyt fytoplazem a příznaků v množitelských materiálech je nepřípustný. V těchto porostech se doporučuje provést postřik již při splnění podmínky ad) 1.

4.3.3 Přípravky Pro chemickou ochranu proti merám jako vektorům fytoplazem jsou doporučovány dva přípravky, povolené do systému integrované produkce ovoce, a to Calypso 480 SC s účinnou látkou thiacloprid a Cascade 5 EC s účinnou látkou flufenoxuron. Registrace těchto přípravků pro použití proti merám v ovocných dřevinách teprve bude probíhat, proto je možné doporučit pouze vedlejší účinek při použití na povolené indikace. K první aplikaci je možné doporučit přípravek Calypso 480 SC při společné aplikaci na jiné přezimující škůdce. U přípravku Calypso 480 SC je v systému integrované produkce ovoce (SISPO) omezení použití na hrušních při výskytu slunéček (Coccinellidae) a dravých ploštic čeledi Anthocoridae. Druhou aplikaci je možné provést společně s ochranou proti sviluškám přípravkem Cascade 5 EC. U přípravku Cascade 5 EC je v systému integrované produkce ovoce (SISPO) omezení použití do BBCH 59. U ovocných dřevin nezařazených do integrované produkce (školky atd.), je možné doporučit přípravky Decis Flow 2,5; Nurelle D a Sumithion Super (povolen do spotřebování zásob).

4.3.4 Termíny ošetření Ošetření výsadeb insekticidy účinnými vůči merám je třeba zahájit co nejdříve po splnění podmínek uvedených v kapitole 4.3.2.

Tab. 1. Přípravky doporučené pro aplikaci v sadech v systému integrované ochrany Přípravek

Účinná látka

Calypso 480 SC

thiacloprid

Cascade 5 EC

flufenoxuron

Dávka [l/ha] 0,2-0,25

Toxicita k predátorům dravá slunéčka čeledi Coccinellidae dravé ploštice čeledi Anthocoridae

1,5

dravá slunéčka čeledi Coccinellidae dravé ploštice čeledi Anthocoridae

Poznámka • registrován proti přezimujícím škůdcům, slupkovým obalečům s výjimkou o. zimolezového, mšicím a zobonoskám • registrován proti sviluškám • omezení použití do fáze • BBCH 59

Tab. 2. Přípravky doporučené pro aplikaci ve školkách a v systému konvenční ochrany Přípravek

Účinná látka

Decis Flow 2,5

deltamethrin

Nurelle D

chlorpyrifos cypermethrin fenitrothion

Sumithion Super

5

Dávka Toxicita k predátorům [l/ha] 0,2 neselektivní k řadě druhů vč. T. pyri 0,6 neselektivní k řadě druhů vč. T. pyri 1,0 Aphidoletes aphidimyza, slunéčka, zlatoočka obecná

Poznámka do spotřebování zásob

Závěr

´Metodika ochrany výsadeb jabloní a meruněk proti fytoplazmám a jejich vektorům´ představuje soubor fytosanitárních opatření omezujících výskyt a šíření fytoplazmy proliferace jabloně a fytoplazmy evropské žloutenky peckovin. Doporučuje množení a používání certifikovaných materiálů a monitorování výskytu zdrojů infekce a zdůrazňuje jejich bezprostřední likvidaci. Na základě monitorování výskytu přenašečů jsou stanoveny podmínky pro ošetření výsadeb insekticidy.

6

Citovaná a doporučená literatura

Čermák, V., Lauterer, P. (2007): Overwintering of psyllids (Hemiptera: Psylloidea) in South Moravia (Czech Republic) with respect to the Apple proliferation cluster phytoplasmas. In: Book of abstracts of 4th European Hemiptera Congress, 10-14 September, 2007, Ivrea Turin, Italy, 105-106. Čermák, V., Lauterer, P. (2008): Overwintering of psyllids in South Moravia (Czech Republic) with respect to the vectors of apple proliferation cluster phytoplasmas. Bulletin of Insectology 61: 147-148. Fialová, R. (2007): ´Candidatus phytoplasma mali´: assessment of the phytoplasma presence in psyllid vectors captured from selected apple tree orchards. In: Book of abstracts Quarantine phytoplasmas on fruit crops, 27-28 February 2007, Crop Research Institute and State Phytosanitary Administration, Prague, 4. Fialová, R., Navrátil, M., Lauterer, P., Navrkalová, V. (2007). ‘Candidatus Phytoplasma prunorum’: the phytoplasma infection of Cacopsylla pruni from apricot orchards and from overwintering habitats in Moravia (Czech Republic). Bulletin of Insectology 60 (2): 183184. Fialová, R., Navrátil, M., Lauterer, P., Válová, P. (2006). Molekulární diagnostika fytoplazmy proliferace jabloně u hmyzích vektorů v jabloňových sadech České republiky. In: Sborník abstraktů XVII. České a Slovenské konference o ochraně rostlin, 12.-14. září 2006, Praha, 164. Fialová, R., Navrátil, M., Lauterer, P. Válová, P. (2008): Molecular tests to determine apple proliferation phytoplasma presence in psyllid vectors from apple tree orchards in the Czech Republic. Acta Horticulturae 781: 471-475. Lánský, M. a kol. (2005): Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce, Ovocnářská unie ČR, VŠÚO Holovousy s.r.o. Lauterer, P. (1999): Results of the investigation on Hemiptera in Moravia, made by the Moravian museum (Psylloidea 2). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 84: 71-151. Lauterer, P., Čermák, V. (2006): Mery – vektory fytoplazem clusteru AP. In: Sborník abstraktů XVII. České a Slovenské konference o ochraně rostlin, 12.-14. září 2006, Praha, 110-111. Ludvík, V. a kol. (2006): Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce, Ovocnářská unie ČR, Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce Holovousy. Navrátil, M., Fialová, R. (Eds.): Fytoplazmy - významné patogeny rostlin. Česká fytopatologická společnost a Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, pp. 156. Seznam registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin 2008. Věstník SRS, ročník V., Zvláštní vydání, leden 2008. Tedeschi R., Ferrato V., Alma A. (2006): Possible phytoplasma transovarial transmission in the psyllids Cacopsylla melanoneura and Cacopsylla pruni. Plant Pathology 55: 18-24.

7

Citované webové stránky http://genetika.upol.cz/ http://www.psyllidkey.eu http://www.srs.cz