Škůdci vybraných polních plodin, jejich monitoring a možnosti ochrany Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko
Dřepčíci rodu Phyllotreta při žíru na řepce
Listopas čárkovaný – Sitona lineatus
Obiloviny Škůdce: kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) Termín sledování: a) pro ochranu klasů – od začátku metání do mléčné zralosti, optimální ochrana od konce květu do začátku tvorby obilky b) proti listovým mšicím na ozimé pšenici – na konci květu na jarním ječmeni – v období sloupkování Metoda sledování: a) spočítají se mšice na klasech včetně horního listu b) počet mšic na jednu odnož Práh škodlivosti: a) 3 až 5 a více mšic na jeden klas b) na ozimé pšenici – 25 a více mšic na jednu odnož na jarním ječmeni 25 až 50 mšic na jedné třetině odnoží Způsob ochrany: postřik Škůdce: křísek polní (Psammotetix alienus), mšice střemchová (Rhopalosiphon padi) – přenos viróz Termín sledování: na podzim – mšice přenáší žlutou zakrslost ječmene, křís zakrslost pšenice Metoda sledování: není stanovena, možno sledovat vizuálně, smýkáním entomologickým smýkadlem nebo nálety do žlutých misek Práh škodlivosti: není stanoven – nebezpečí přenosu viróz Způsob ochrany: postřik Škůdce: kohoutek černý (Oulema melanopus), kohoutek modrý (O. galleciana) Termín sledování: od konce dubna do poloviny května a) 4 dny s maximální teplotou 17oC a suma efektivní teplot 110oC /součet zbytků průměrných teplot nad 6oC od začátku roku/ b) suma efektivních teplota 400oC – u ozimé pšenici přibližně DC 32 - 37 Metoda sledování: a) smýkání entomologickým smýkadlem – počet brouků b) počet vajíček a larev na rostlinu Práh škodlivosti: a) předpoklad škodlivého výskytu – více jak 70 brouků na 100 smyků b) 0,6 – 0,7 vajíček a larev na jednu rostlinu Způsob ochrany: postřik při poměru vajíček a vylíhlých larev 1 : 2 nebo vyšší
Kukuřice Škůdce: larvy kovaříkovitých brouků - drátovci Termín sledování: na jaře před výsevem, obvykle 2/2 března či ½ dubna Metoda sledování: půdní výkopky nebo zemní návnadové pasti Práh škodlivosti: 15 larev na m2 Způsob ochrany: moření osiva, granulované insekticidy nebo řádková aplikace Škůdce: zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) Termín sledování: světelný lapač – od konce června v první polovině července sledovat nakladená vajíček a vylíhlé housenky Metoda sledování: - suma efektivní teplot = součet přebytků průměrných denních teplot nad 10oC od začátku roku - světelný lapač- odpočty dospělců pro zjištění vrcholu náletu - nakladená vajíčka, první vylíhlé housenky a jejich požerky na listech kukuřice Práh škodlivost: není stanoven, ale ochrana se dělá dle metody sledování: - ochrana při sumě efektivních teplot od 550 oC - týden po vrcholu náletu do světelného lapače (pyrethroidy) - při zjištění prvních housenek a jejich požerků na listech Způsob ochrany: postřik, využití biologických přípravků k likvidaci vajíček zavíječe, Bt kukuřice Škůdce: bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) Termín sledování: první dekáda července – sleduje se nálet brouků Metoda sledování: pomocí feromonových lapačů Práh škodlivosti: u nás není stanoven – zatím neškodí, provádí se pouze monitoring Způsob ochrany: zatím registrován přípravek k regulaci početnosti brouků v ohrožených oblastech
Ozimá řepka Škůdce: dřepčíci rodu Phyllotreta Termín sledování: období vzcházení Metoda sledování: hodnocení požerků na děložních a prvních pravých listech řepky Práh škodlivosti: ztráta 10 % listové plochy Způsob ochrany: moření osiva, postřik Škůdce: dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) Termín sledování: a) od vzcházení do čtyř pravých listů – společně s dřepčíky rodu Phyllotreta b) v období od čtyř pravých listů (září, začátkem října) po dobu tří týdnů, zjišťuje se počet brouků Metoda sledování: žluté misky Práh škodlivosti: a) sledování požerků na děložních a prvních pravých listech řepky (ztráta 10 % listové plochy) b) za tři týdny 50 a více imag na jednu misku Způsob ochrany: a) moření osiva b) postřik
Škůdce: pilatka řepková (Athalia rosae) Termín sledování: od vzcházení do konce října Metoda sledování: počítáme housenice na jednotlivých rostlinách Práh škodlivosti: jedna a více housenic v průměru na jednu rostlinu v období od vzejití do konce října Způsob ochrany: postřik – obvykle jen ohniska Škůdce: krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma) Termín sledování: podzim – září - říjen Metoda sledování: hodnocení napadení na kořenovém systému - hálky Práh škodlivosti: není stanoven – v současné době nízký výskyt tohoto škůdce Způsob ochrany: moření osiva, po ukončení reziduí - postřik Škůdce: osenice polní (Agrotis segetum) Termín sledování: podzim – září - říjen Metoda sledování: podle požerků na listech řepky – oddělit smyptomy od požerků slimáčků, žír probíhá na nadzemních částech pouze v noci Práh škodlivosti: není stanoven Způsob ochrany: není registrovaná – postřik účinný pouze na nejmladší instary - ohniska Škůdce: slimáčci rodu Deroceras Termín sledování: od vzcházení řepky a později za příznivého počasí pro slimáčky září - říjen Metoda sledování: a) pasti na slimáčky s návnadou i bez ní b) dle požerků – nezaměnit s žírem housenek osenice polní Práh škodlivosti: oficiálně není stanoven, ale lze akceptovat 1 až 3 jedinci na m2 Způsob ochrany: aplikace návnad, agrotechnická opatření Škůdce: krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) Termín sledování: brzo na jaře, březen první či druhá polovina, dle povětrnostních podmínek Metoda sledování: a) žluté misky b) lepové desky c) vizuální hodnocení na řepce Práh škodlivosti: a) 25 brouků za tři dny na 4 misky b) 40 brouků za týden na 4 lapače c) sledování páření jedinců Způsob ochrany: postřik v době max. náletu, před vykladením vajíček (zjištěné první páření brouků) – kalendářně koncem března až začátkem dubna Škůdce: blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) Termín sledování: a) v období květních poupat krytých listenem (výška řepky asi 20-25 cm) b) před květem řepky Metoda sledování: počet brouků na vrcholové květenství Práh škodlivosti: a) jeden brouk na jedno květenství b) 2 až 3 brouci na květenství, 3 brouci na poupatech na postranních květenstvích Způsob ochrany: postřik
Škůdce: krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) Termín sledování: ve fázi žlutého poupěte do konce plného květu Metoda sledování: vizuální pozorování - odběr 4 x 25 vrcholových květenství Práh škodlivosti: jeden brouk na jednu rostlinu Způsob ochrany: postřik Škůdce: bejlomorka kapustová (Dasinuera brassicae) Termín sledování: ve fázi žlutého květního poupěte, ale i později při tvorbě zelených šešulí Metoda sledování: vizuální pozorování – odběr 4 x 25 vrcholových květenství Práh škodlivosti: v průměru 0,25 samičky bejlomorky na jednu rostlinu – nezaměňovat za blanokřídlý hmyz (parazitoidi – krátké nohy, lomená tykadla) - v letech, kdy se vytváří druhá generace, vysoký počet bejlomorek s významnou škodlivostí Způsob ochrany: postřik Škůdce: mšice zelná (Brevicoryne brassicae) Termín sledování: před květem do deseti dnů po odkvětu - v době napadení porostu mšicemi (okraje pozemků) Metoda sledování: na pěti rostlin na 20 místech, na okrajích pozemků Práh škodlivosti: 10 a více procent napadených rostlin se 100 a více mšicemi (odhad) Způsob ochrany: postřik, nejpozději do 10 dnů po odkvětu – později neefektivní
Hrách setý Škůdce: listopas čárkovaný (Sitona lineatus) Termín sledování: v období vzcházení hrachu do fáze 3 – 4 pravých listů Metoda sledování: zjišťujeme charakteristické výkusy na okrajích listů - zejkování Práh škodlivosti: není stanoven Způsob ochrany: postřik, nově se ověřuje moření osiva Škůdce: zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) Termín sledování: v období výskytu prvních nejmladších lusků (3 dny po opadu okvětních lístků) Metoda sledování: na luscích zjišťujeme vajíčka zrnokazů (žlutá vajíčka) Práh škodlivosti: není stanoven Způsob ochrany: zatím registrovaný postřik Škůdce: obaleč hrachový (Cydia nigricana) Termín sledování: před květem hrachu Metoda sledování: sledujeme pomocí feromonových lapačů Práh škodlivosti: 4 dospělci na malé výměře - až 25 dospělců na větší výměře v průměru na jeden den letové aktivity (dny, kdy je teplota v době 16.30 do 19,3 h. min. 18o C) Způsob ochrany: postřik proti líhnoucím se housenkám, při dalším náletu škůdce lze opakovat Škůdce: kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) Termín sledování: během vývoje hrachu - průběžně Metoda sledování: hodnocení poču mšic na rostlinu (vyklepávání na bílou podložku) Práh škodlivosti: 3 až 5 mšic na jednu rostlinu Způsob ochrany: postřik – ochrana i proti možného přenosu virových patogenů
Vojtěška setá Škůdce: listopas pruhovaný a listopas čárkovaný (Sitona humerlis a S. lineatus) Termín sledování: při vzcházení porostu Metoda sledování : zjišťujeme požerky ny listech, odpočty brouků v rámečku na počet rostlin Práh škodlivosti: 5 až 10 brouků na 100 rostlin Způsob ochrany: moření osiva (registrace zrušena, předpoklad nové registrace), postřik do fáze 2 až 3 trojlístků Škůdce: fytosugní třásněnky (Odontothrips confusus, Thrips tabaci, Frankliniella intonsa) Termín sledování: před květem semenné seče u porostů na semeno Metoda sledování: odběry lodyh vojtěšky, vyklepávání na podložku, odpočty fytosugních třásněnek Práh škodlivosti: 3 až 4 třásněnky na jednu lodyhu Způsob ochrany: postřik společný i proti ostatním semenným škůdcům Škůdce: fytosugní ploštice – klopuška světlá (Adelphocoris lienolatus), klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), klopuška černá (Adelphocoris seticornis) Termín sledování: a) před květem druhé seče b) v dokvétajících porostech Metoda sledování: odběry z bylinného patra pomocí entomologického smýkadla Práh škodlivosti: a) 150 nymf i imag na 100 smyků b) 250 nymf i imag na 100 smyků Způsob ochrany: postřik Škůdce: plodomorka vojtěšková (Contarinia medicaginis), Termín sledování: a) dle výskytu hálek v loňském roce na 2. semenné seči (v polovině srpna) b) výskyt larválních zámotků v půdě (podzim) Metoda sledování: a) odběr lodyh a hodnocení procenta hálek v květenství b) výkopky, promývání na sítech, odpočty larválních zámotků Práh škodlivosti: pouze pro prognózu od středního výskytu a) 10 % hálek a více b) nad 200 larválních zámotků na 1 m2 Způsob ochrany: postřik před květem semenné vojtěšky (období maximálního nasazování květních poupat) Škůdce: bejlomorka vojtěšková (Dasineura medicaginis) Termín sledování: a) výskyt larválních zámotků v půdě (podzim) b) v I. seče tam, kde se uvažuje o druhé semenné seči Metoda sledování: a) výkopky, promývání na sítech, odpočty larválních zámotků b) odběr lodyh před květem první seče – odpočty hálek na vegetativních pupenech Práh škodlivosti: a) nad 400 larválních zámotků na 1 m2 b) v průměru 1,5 hálky na lodyhu vojtěšky c) při 6 a více hálek na lodyhu – likvidace semenného porostu Způsob ochrany: postřik druhé semenné seči v období obrůstání – výška porostu 20 až 25 cm Škůdce: hraboš polní (Microtus arvalis) Termín sledování: a) jaro – do 15. března b) po druhé seči pícnin c) na podzim Metoda sledování: a) odpočty používaných východů z nor po 24 hodinách na dané ploše b) procházení porostů a odpočty používaných východů z nor Práh škodlivosti: a) jaro – 40 a více používaných východů z nor
b) červenec 300 a více c) září 1 000 a více používaných východů z nor Způsob ochrany: aplikace granulovaných návnad,využití opatření pro podporu ptačích predátorů
Jetel luční Škůdce: nosatčíci rodu Apion (A. trifolii a A. apricans) Termín sledování: a) krátkodobá prognóza – před květem první seče jetele b) signalizace ošetření – před květem druhé seče semenného porostu Metoda sledování: odběr nostačíků z bylinného patra pomocí entomologického smýkadla Práh škodlivosti: a) 265 brouků na 75 smyků b) 150 a více brouků nostačíků na 75 smyků Způsob ochrany: postřik
Mák setý Škůdce: krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) Termín sledování: při vzcházení máku - maximálně do 4. až 5 listu Metoda sledování: odpočty brouků na řádek vzcházejícího máku za pěkného počasí Práh škodlivosti: 3 až 4 brouci na bežný metr řádku Způsob ochrany: moření osiva, postřik Škůdce: žlabatka stonková (Timapsis papaveris) Termín sledování: od prodlužovací fáze máku (konec května až začátkem června) Metoda sledování: žádná není doporučena, ověřovalo se využití zelených tyček – z praktického hlediska nereálné Práh škodlivosti: není stanoven Způsob ochrany: nově registrován přípravek pro postřik v době před kladením vajíček Škůdce: krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) a bejlomorka maková (Dasineura papaveris) Termín sledování: před květem máku až do doby prvních, ojedinělých makovic Metoda sledování: vizuálně stanovit přítomnost krytonosce – požerky na makovicích Práh škodlivosti: není stanoven Způsob ochrany: postřik před hlavním květem máku
Slunečnice Škůdce: larvy kovaříkovitých brouků - drátovci Termín sledování: před výsevem plodiny - lokalita Metoda sledování: půdní výkopky, zemní návnadové pasti Práh škodlivosti: 10 drátovce na metr čtvereční Způsob ochrany: insekticidní moření osiva Škůdce: mšice slívová (Brachycaudus helichysi) a mšice maková (Aphis fabae) Termín sledování: a) v období vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte b) těsně před květem Metoda sledování: hodnotíme počet mšic na jednu rostlinu Práh škodlivosti: a) 30 až 50 mšic b) 50 až 100 mšic na rostlinu Způsob ochrany: postřik
Cukrovka Škůdce: škůdci vzcházející cukrovky – maločlenec čárkovitý (Atomaris lineatus), dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) a dřepčík řepný (Chaetocnema tibialis), květilka řepná (Pegomya hyoscyami) Termín sledování: v období vzcházení do doby vytvoření 6. pravého listu Metoda sledování: a) hodnocení požerků na hypokotylu od brouků maločlence čárkovitého b) požerky – okénkování – od brouků obou druhů dřepčíků c) počet vajíček na spodní straně listů od květilky řepné Práh škodlivosti: a) dle vývojové fáze a průběhu povětrnostních podmínek: normální podmínky – 2 – 3 brouci, 4 až 6 brouků apod. na jednu rostlinu, za nepříznivých podmínek – 0,5 až 1 brouk, 1 až 3 brouci apod. b) počet brouků v závislosti na velikosti rostlin řepy od 0,08 do 18 brouků c) dle vývojové fáze řepky – děložních listy 6 a více vajíček, 2 – 3 pravé listy 10 a více vajíček květilky řepné apod. Způsob ochrany: osivo cukrovy je insektofungicidně namořeno, jinak postřik Škůdce: mšice maková (Aphis fabae), mšice broskvoňová (Myzus persicae) Termín sledování: a) druhá polovina května po přeletech ze zimních hostitelů b) sekundární přelety mšic (další generace) c) do 20. června a pak do 30. června (mšice broskvoňová) Metoda sledování: a) a b) na spodní staně listů mšice nebo jejich kolonie – obvykle na nejmladších listech (mšice maková) c) na starších listech, jednotlivé mšice (mšice broskvoňová) Práh škodlivosti: a) po dokončení přeletu 5 % a více rostlin napadeno mšicemi b) po sekundárních přeletech 20 % a více rostlin napadeno mšicemi c) 1 a více bezkřídlých mšic na 1 rostlinu a později 5 a více mšic na jednu rostlinu (mšice broskvoňová) Způsob ochrany: první ochrana moření, pak možné postřiky dle prahu škodlivosti, po 5. červenci je ochrana neúčelná z pohledu přenosu viróz
Brambory Škůdce: mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) Termín sledování: a) při výšce natě kolem 15 cm v období hromadného kladení vajíček nebo b) později se hodnotí počet ohnisek s 35 larvami Metoda sledování: a) odpočty brouků při kladení vajíček b) odpočty ohnisek s larvami mandelinky Práh škodlivosti: a) 100 brouků na hektar (pouze brouci přezimující generace) b) 140 ohnisek s larvami mandelinky na hektar Způsob ochrany: postřik v době maximálního líhnutí larev, tj.první vylíhlé larvy dosáhly 3. instaru, ošetření maximálně do objevení prvních larev 4. instaru Škůdce: mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) Termín sledován: pouze na sadbových bramborách – nebezpečí přenosu virových patogenů, první nálety zpravidla ve druhé polovině května, pak až 2/2 července a začátek srpna (další vrchol náletu) Metoda sledování: žluté misky Práh škodlivosti: při prvních náletech okřídlených mšic Způsob ochrany: moření hlíz, postřik dle náletu mšic, po odeznění reziduálních účinků se ošetření postupně opakuje
