Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha Ruzyně. Souhrnná technická zpráva ( )

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústa v a na lý zy p otr avin a vý živy Technická 5, 166 28 Praha 6 te l. : 2 2 0 4 4 3 0 5 7 a 1 8 5 ; e -m a il : ja na . ha j sl o v a @ v sc ht . cz ; vl a di m ir . k oc o ure k @ v sc ht . cz

Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha – Ruzyně

Souhrnná technická zpráva (2005-2012)

Smlouva č.:

ev. č. 436 99 065 z 1.9. 2005 a dodatek č. 1 z června 2008 (č. VŠCHT 323615070)

Zahájení projektu: Zpráva za období: Vydána dne:

15.07. 2005 01.01. 2012 - 31.10. 2012 27.11. 2012

Zadavatel:

Letiště Praha, a. s.

Pracoviště:

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav analýzy potravin a výživy (Metrologická a zkušební laboratoř)

Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé:

Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., vedoucí Ústavu Prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.; Ing. Lucie Drábová; Doc. Dr. Ing. Kateřina Riddellová; Ing. Jaromír Hradecký; Ing. Michaela Kočkovská

________________________________________________________________________

OBSAH

I.

Cíl monitoringu……………………………………………………………..………………… 3

II.

Podmínky monitoringu .................................................................................................. 3 1.

Realizační pracoviště .................................................................................................... 3

2.

Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit....................... 3

III.

Výsledky monitoringu .................................................................................................... 9

1.

Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ................................................ 9

2.

Koncentrace toxických (těžkých) kovů ........................................................................ 19

3.

Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) a markery zbytků leteckého paliva ................. 32

IV.

Závěry studie 2005 – 2012 ......................................................................................... 45

V.

Použité literární zdroje................................................................................................ 46

VI.

Seznam zkratek ......................................................................................................... 47

VII.

Přílohy ........................................................................................................................ 49

Seznam příloh: Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4:

Osvědčení o akreditaci laboratoře Monitoring ovoce a zemědělských plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně – rozsah a postupy Meteorologické podmínky v období vzorkování 2005 – 2012 (ČHMÚ-OLM) - elektronicky Přehled nálezů sledovaných PAU a stopových prvků v trvalém travním porostu, jablkách, pšenici a listech jahodníku (tabulky a statistiky) Příloha 5: Databáze výsledků monitoringu 2005 - 2012 (elektronicky v Excelovém formátu) Příloha 6: Fotodokumentace odběrových lokalit (elektronicky v komprimovaném formátu jpeg)

VŠCHT PRAHA

2 ze 47

Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně (2012)

I.

Cíl monitoringu

Cílem monitoringu je zhodnocení potenciálního vlivu Letiště Praha Ruzyně na znečištění ovoce, plodin a krmiv pěstovaných na území okolních obcí v souvislosti s jeho provozem. Proto je od roku 2005 prováděno systematické zjišťování kontaminace vybraných (bioindikátorových) plodin a krmiv v bezprostředním okolí letiště Praha.

II.

Podmínky monitoringu

1. Realizační pracoviště Studie byla realizována laboratoří Ústavu analýzy potravin a výživy (vedoucí Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.). Tato laboratoř má jako Metrologická a zkušební laboratoř VŠCHT Praha od roku 1999 zaveden funkční systém managementu jakosti podle mezinárodní normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a je pravidelně akreditována Českým institutem pro akreditaci jako akreditovaná zkušební laboratoř č. 1316.2 (viz http://www.vscht.cz/homepage/zamery/akl). Poslední akreditační dozor proběhl v květnu 2012. Platné akreditační osvědčení (kopie) je v Příloze 1. Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha má dlouholeté zkušenosti v oblasti analytické chemie biologických materiálů, včetně potravin rostlinného i živočišného původu, plodin, krmiv a složek životního prostředí. Pracovníci Ústavu řeší mimo jiné řadu národních a evropských projektů týkajících se rozvoje analytické kontroly přírodních toxinů, pesticidů a organických polutantů. Ústav spolupracuje s řadou vědeckých institucí v Evropě a USA ale i s referenčními laboratořemi EU a laboratořemi pověřenými úředními kontrolami potravin a krmiv, např. Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státního veterinárního ústavu v Praze. 2. Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit Plán vzorkování a rozsah sledování cílových kontaminujících látek (vybraných škodlivin) je popsán v Příloze 2, která byla zpracována ještě před zahájením monitoringu a odsouhlasena zadavatelem. Od roku 2008 byl plán vzorkování na žádost zadavatele rozšířen o další lokalitu (BAB), která zahrnuje úzký pás od zříceniny na Babě přes Hanspaulku až k severnímu okraje Červeného vrchu (bývalá Aritma Vokovice). Pro samotné odběry vzorků jsou k dispozici podrobné standardizované postupy vzorkování jednotlivých materiálů, včetně meteorologických podmínek a podmínek pro přepravu a uchování vzorků. Jednotlivé typy vzorků jsou pro přehlednost označovány třímístnými kódy, jejichž přehled je uveden v seznamu zkratek. Stanovený plán vzorkování a odběrové postupy byly v praxi dodrženy a nebyly zaznamenány žádné významnější odchylky. Byly odebrány prakticky všechny plánované vzorky v počtu stanoveném pro jednotlivé lokality. Výběr druhu vzorků, lokalit a cílových látek (škodlivin) byl předmětem vstupní dokumentace v Příloze 2. Analýzy těkavých látek byly na základě aktuálních výsledků od roku 2007 doplněny o kvantitativní stanovení skupiny látek označovaných jako BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen). Navíc byl též proveden necílový screening obdobných těkavých látek, které by potenciálně mohly indikovat stopy leteckého paliva pronikajícího do ekosystému.

VŠCHT PRAHA

3 ze 47


Jako tzv. kontrolní lokalita byla v roce 2012 (stejně jako v předchozím roce 2011) zvolena oblasti Ondřejova, kde je přímý vliv letecké dopravy jen velmi omezený. V Příloze 3a a 3b je přehled meteorologických údajů ve vzorkovacích sezonách 2005 až 2012 s vyznačením dní odběru. Kromě přehledu teplot, slunečního svitu a srážek jsou k dispozici také údaje o frekvenci směru a rychlosti větru. Tyto údaje předal zadavatel monitoringu a byly naměřeny v prostoru letiště Praha (přesná lokalizace uvedena). Červenec 2012 byl v průměru poněkud vlhčí (srážkový úhrn 106 mm) oproti předchozím letům 2010 a zejména 2011. Průměrné teploty do doby odběru vzorků byly v posledních 3 letech víceméně srovnatelné, stejně jako celková doba slunečního svitu, popřípadě průměrná rychlost a směr větru. Srpen 2012 patřil v porovnání s předchozími roky spíše k chladnějším s podprůměrným množstvím srážek (srpnový úhrn letos činil 60 mm oproti 204 mm v srpnu 2010 a 123 mm v srpnu 2009). V prostoru LKPR byl v srpnu 2012 zaznamenán vítr nejčastěji v rozmezí 1-10 m/s, převážně ze směru 230-280 stupňů. Rozmístění vzorkovaných lokalit je zřejmé z Obrázků 1a až 1g. U jednotlivých odběrních bodů jsou pro orientaci barevně vyznačeny vzorkované plodiny. Vzájemné vzdálenosti v rámci katastrálního území jedné obce jsou (vzhledem k předpokládanému rozptylu škodlivin) relativně malé. Používané plné kódy lokalit sestávají z pořadového čísla odběrního bodu a zkratky obce – viz Seznam zkratek. V jednotlivých letech se lokalizace odběrových míst významněji neměnila, drobné změny byly odůvodněny změnou stanoviště konkrétních plodin. Vzdálenosti mezi původním a novým bodem byly vždy řádově ve stovkách metrů, což je z hlediska interpretace výsledků ve vztahu k atmosférickému znečištění nevýznamné. Lokalizace jednotlivých míst odběru vzorků je provedena pomocí zeměpisných souřadnic v systému WGS 84 – viz Příloha 5. V místech odběru vzorků byla rovněž pořizována fotodokumentace, která je uložena v komprimovaném formátu JPEG - viz Příloha 5 a 6. V názvu příslušného souboru s digitální fotografií je vždy pořadové číslo lokality, kód obce nebo letiště a kód plodiny.

VŠCHT PRAHA

4 ze 47


Obrázek 1a: Orientační mapa odběru vzorků v Horoměřicích; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.

VŠCHT PRAHA

5 ze 47


Obrázek 1b: Orientační mapa odběru vzorků v Nebušicích; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.

Obrázek 1c: Orientační mapa odběru - Přední Kopanina; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.

VŠCHT PRAHA

6 ze 47


Obrázek 1d: Orientační mapa odběru - Kněževes; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.

Obrázek 1e: Orientační mapa odběru - Jeneč; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.

VŠCHT PRAHA

7 ze 47


Obrázek 1f: Orientační mapa odběru – Baba-Hanspaulka-Č.vrch; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: modrá- jablka; zelená – travní porost

Obrázek 1g: Orientační mapa odběru – areál Letiště Praha; přesná lokalizace viz Příloha 5). Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost

VŠCHT PRAHA

8 ze 47


III.

Výsledky monitoringu

Podrobný přehled charakteristických vlastností sledovaných polutantů, možných emisních zdrojů, toxicity, pohybu v životním prostředí a koncentracích nalézaných na vegetaci byl zpracován v úvodní zprávě z r. 2005. 1. Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) Vyšetření vzorků jablek, listů jahodníku, travního porostu a pšenice na obsah PAU probíhalo v souladu s metodou akreditovanou Českým institutem pro akreditaci (ČIA) (zkušební laboratoř č. 1316.2, s osvědčením o akreditaci č. 389/2012) jako zkušební metoda KM 08: Polycyklické aromatické uhlovodíky. Tato metoda je akreditována pro 12 PAU z dosud prioritně sledovaných v životním prostředí (EPA list). Principem metody je extrakce PAU z vhodně upravených matric do organického rozpouštědla. Separace PAU od případných koextraktů se v extraktech izolovaných z rostlinných matric a půdy provádí pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). PAU se stanoví pomocí reverzní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (HPLC/FLD). Jednotlivé analyty jsou identifikovány a kvantifikovány na základě srovnání s příslušnými standardy, pomocí metody vnějšího standardu. Vzhledem ke doporučení vědeckého výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (červen 2008) jsou výsledky stanovení jednotlivých PAU přepočteny na sumu 8 PAU, která v evropských databázích reprezentuje toxickou zátěž potravin a plodin a indikuje tak expozici těmto kancerogenům. Pro sumu těchto PAU (v Příloze 5 označených červeně) jsou k dispozici nejen údaje o úrovni kontaminace potravin ale i o celkové expozici člověka PAU. Jedná se o následující látky:

Benzo[a]anthracen, Chrysen, Benzo[b]fluranten, Benzo[k]fluranthen, Benzo[a]pyren, Benzo[g,h,i]perylen, Dibenzo[a,h]anthracen a Indeno[1,2,3-cd]pyren

Podtržené a zvýrazněné sloučeniny jsou tzv. suma PAH4, které jsou v některých potravinách od 1.9. 2012 dokonce limitovány nařízením 1881/2006/ES. Nejpřísnější je limit pro cereální a mléčnou výživu určenou pro kojeneckou a dětskou výživu: 1 µg/kg PAH4. Tento limit by jednoznačně nepřekročil žádný ze vzorků pšenice nebo jablek. Pro travní porost nebo listy jahodníku žádné takové porovnání neexistuje. 1.1

Výsledky a diskuse nálezů PAU

Pšenice Nálezy PAU zjištěné v roce 2012 byly ve většině lokalit nižší ve srovnání s předchozími roky (2005-2011) což mohlo být způsobeno poměrně intenzivními srážkami, nízkou teplotou a minimální délkou slunečního svitu poslední tři červencové dny předcházející dni odběru vzorků (viz Obrázek 2 a Příloha 3 „meteo“). Výjimkou byla lokalita HOR-11 kde byl zjištěn mírně vyšší obsah PAU oproti předchozím rokům (zde zřejmě hrál roli momentální směr větru od frekventované silnice k aktuálnímu odběrnímu bodu) a dále lokalita JEN–30 u které byl nález PAU v letošním roce výrazně vyšší což lze asi přičíst náhodnému místnímu zdroji kontaminace. Na Obrázku 3 je dokumentována meziroční variabilita hladin PAU v pšenici

VŠCHT PRAHA

9 ze 47


v lokalitě Horoměřice. Jak je z tohoto obrázku patrné dochází meziročně k výrazné variabilitě hladin PAU v závislosti na okamžitých meteorologických podmínkách ale též při zohlednění skutečnosti, že odběrní body pro pšenici se každoročně mění (rotace plodin). Celkově hladiny PAU odpovídají hodnotám zjištěným jinými publikovanými studiemi [2, 3] pro lokality v jiných oblastech ČR s víceméně průměrnou zátěží PAU statisticky významně se neliší ani nálezy v kontrolní lokalitě neovlivněné provozem letiště. Procentuální zastoupení jednotlivých PAU je v roce 2012 ovlivněno nižšími hodnotami nálezů a je mezi jednotlivými lokalitami značně variabilní (viz. Obrázek 4). Zastoupení jednotlivých skupin PAU zůstává ve většině sledovaných lokalit obdobné jako v předchozích letech a odpovídá charakteru povrchu plodiny, na kterém dochází k omezenému záchytu pevných částic s adsorbovanými „těžšími“ PAU. Ve spektru sledovaných PAU tak dominují těkavé, ale netoxické polyaromáty s nižší molekulovou hmotností, tj. „3-jaderné“ PAU. Výjimku tvoří lokality HOR-11 a JEN-30, u kterých byly výrazněji zastoupeny 4- a vícejaderné PAU a byly zde také celkově vyšší hodnoty nálezů PAU jak je patrné z Obrázku 5. V těchto lokalitách je pravděpodobný jiný lokální zdroj kontaminace (zřejmě pozemní doprava).

Obrázek 2 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v pšenici

Obrázek 3 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v pšenici v lokalitě Horoměřice (průměr lokality)

VŠCHT PRAHA

10 ze 47


Obrázek 4 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v pšenici

Obrázek 5 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v pšenici Jablka Hodnoty nálezů PAU zjištěné v roce 2012 jsou téměř ve všech sledovaných lokalitách nižší než průměr z předchozích let (viz Obrázek 6) s výjimkou roku 2010, kdy byly hodnoty pravděpodobně vlivem povětrnostních podmínek výrazně vyšší, jak je vidět na příkladu lokality Horoměřice (Obrázek 7). V průběhu sledovaných let nebyly zjištěny významné rozdíly v relativním zastoupení jednotlivých PAU mezi jednotlivými sledovanými lokalitami, jak je patrné z Obrázku 8. To znamená, že charakter zátěže PAU a zastoupení zdrojů zůstává prakticky beze změn. Ve spektru PAU (Obrázky 8 a 9) zjištěném u jablek převažují PAU tří- a čtyř- jaderné. Největší podíl z celkového nálezu obvykle představuje phenanthren. Pěti- a šesti jaderné PAU, mezi které patří některé toxické látky, tvoří naopak pouze méně než 10 % z nálezu. Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU tedy odpovídá rozdílné morfologii a složení povrchů, a také předpokládaným mechanismům přestupů PAU z okolního prostředí na povrch matrice. Hladký povrch jablek neumožňuje větší záchyt „pevných“ částic s adsorbovanými PAU. Voskovitý povrch jablek, u kterého naopak dochází k přímé absorpci PAU z plynné fáze atmosféry do vosku, má za následek dominantní zastoupení 3-jaderných PAU ve sledovaném spektru.

VŠCHT PRAHA

11 ze 47


11,29 µg/kg

Obrázek 6 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v jablkách Pozn. Vzorek NEB-K byl od r. 2007 nahrazen vzorkem JIP-K

Obrázek 7 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v jablkách v lokalitě Horoměřice (průměr lokality)

Obrázek 8 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v jablkách

VŠCHT PRAHA

12 ze 47


Obrázek 9 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v jablkách

.Listy jahodníku Jak je patrné z Obrázku 10, na kterém je zobrazeno porovnání celkového množství PAU nalezených ve vzorcích listu jahodníku v roce 2012 a průměrných hodnot v letech 2005 – 2011, ve většině sledovaných lokalit byly zjištěny nižší hladiny PAU oproti předchozím rokům. Důvod je stejný, jako v případě nižších nálezů u pšenice (meteo). Toto je vidět i na Obrázku 11, který ukazuje hodnoty nálezů PAU v listech jahodníku v jednotlivých letech pro lokalitu Horoměřice. Zastoupení jednotlivých PAU i jednotlivých skupin PAU je v meziročním porovnání podobné ve všech sledovaných lokalitách, přičemž je zřejmé, že v případě listů jahodníku s více členitým povrchem s trichomy dochází k záchytu pevných částic na povrch matrice a tedy k navýšení podílu vícejaderných PAU oproti jablkám (viz Obrázek 12 a 13).

Obrázek 10 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v listech jahodníku

VŠCHT PRAHA

13 ze 47


Obrázek 11 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v listech jahodníku v lokalitě Horoměřice (průměr lokality)

Obrázek 12 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v listech jahodníku

Obrázek 13 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v listech jahodníku

VŠCHT PRAHA

14 ze 47


Trvalý travní porost Z porovnání celkového množství PAU nalezeného v trvalém travním porostu v jednotlivých letech (Obrázek 15) vyplývá, že nálezy v roce 2012 jsou víceméně srovnatelné jako v předchozích letech. Výjimkou byla lokalita BAB 40 a LKPR 37 u nichž byl zaznamenán mírně zvýšený výskyt PAU. Travní porost byl vzorkován převážně v srpnu ve dnech, které se teplotně ani srážkově příliš nelišily od minulých let. Nejvyšší hodnota koncentrace PAU byla letos zaznamenána v lokalitě BAB-42. V této lokalitě však byly nálezy v předchozích letech srovnatelné, což lze pravděpodobně přisoudit trvalému místnímu zdroji kontaminace. Rozdíly v nalezených hodnotách PAU v jednotlivých letech nejsou nijak výrazné, jak je vidět na příkladu lokality Horoměřice (Obrázek 14). Jak vyplývá z Obrázků 15 a 16, v případě relativního zastoupení jednotlivých PAU a skupin PAU nebyly mezi jednotlivými sledovanými lokalitami zjištěny významné rozdíly. Dle očekávání i zde je patrný obecně vyšší podíl toxických vícejaderných PAU způsobený záchytem pevných částic na povrch sledované matrice.

Obrázek 14 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v trvalém travním porostu v lokalitě Horoměřice (průměr lokality)

VŠCHT PRAHA

15 ze 47


Obrázek 15 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v trvalém travním porostu Pozn. Vzorek NEB-K byl od r. 2007 nahrazen vzorkem JIP-K

Obrázek 16 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v trvalém travním porostu

VŠCHT PRAHA

16 ze 47


Obrázek 17 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v trvalém travním porostu

VŠCHT PRAHA

17 ze 47


Celkový přehled výsledků Celkový přehled výsledků, vyjádřených jako suma 8 sledovaných PAU, zjištěných v letech 2005 - 2012 je uveden v Tabulce I. Podrobnější údaje o nálezech PAU v roce 2012 jsou uvedeny v Tabulkách IV - VII v Příloze 4. Jak ze souhrnné Tabulky I vyplývá, mezi nejvíce zatížené rostlinné matrice patří podle očekávání trvalý travní porost a listy jahodníku – viz diskuse schopností členitého povrchu zachytávat polutanty. V případě těchto plodin byl zjištěn i nejvyšší rozptyl mezi nálezy z jednotlivých lokalit. Nízké nálezy byly ve vzorcích pšenice a jablek. Vzhledem k velké sezonní variabilitě (a též nejistotě vzorkování a analýz na těchto stopových hladinách) je hodnocení rozdílů mezi lokalitami či rozpoznávání časových trendů poněkud obtížné. Tabulka I: Celkový přehled výsledků (suma 8 sledovaných PAU) zjištěných v letech 2005 až 2012 Plodina Pšenice

Jablka

Trvalý travní porost

Listy jahodníku

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Medián* 0,2 0,2 0,3 0,2 0,1 0,1 0,15 0,05 0,4 0,5 0,1 0,4 0,3 0,9 0,3 0,3 8,4 16,8 19,2 19,3 13,3 11,4 11,2 9,5 7,7 12,7 29,4 13,0 18,7 13,6 19,7 11,4

10% kvantil* 0,1 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1

90% kvantil* 0,4 0,3 0,5 0,7 0,2 0,6 0,2

0,03

0,4

0,3 0,4 0,1 0,2 0,1 0,7 0,2 0,25 3,3 7,7 5,6 6,0 3,8 4,3 3,4

0,7 0,6 0,4 0,6 0,5 1,5 0,6 0,4 28,7 55,1 44,7 60,7 53,9 29,7 31,9

2,9

26,4

5,9 7,6 11,9 10,8 5,8 7,1 8,8 6,4

9,4 39,2 53,3 19,9 34,0 41,2 73,8 16,2

* hodnoty pro pšenici a jablka v µg/kg, pro trvalý travní porost a listy jahodníku v µg/kg sušiny

VŠCHT PRAHA

18 ze 47


2.

Koncentrace toxických (těžkých) kovů

2.1

Analýza vzorků na obsah toxických kovů

Obsah kovů (kromě rtuti) ve sledovaných plodinách byl stanoven podle interních zkušebních postupů (SOP) technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP/MS). Analyzované vzorky byly před vlastním měřením rozloženy pomocí kyseliny dusičné v mikrovlnném rozkladném zařízení. Obsah rtuti byl stanoven pomocí analyzátoru AMA 254.

2.2

Výsledky a diskuse nálezů toxických kovů

Obsahy běžně sledovaných těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, měď, zinek a rtuť v jablkách a pšenici (viz Příloha 5) opět kolísají. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami jsou sice po osmi letech sledování již víceméně potvrzeny, nicméně pro většinu prvků nelze odvodit žádné jednoznačné časové trendy a zdá se, že jde spíše o lokální vlivy dané incidentními meteorologickými podmínkami a orografickými či geologickými vlivy. Výsledky pro jednotlivé toxické prvky a matrice jsou přehledně dokumentovány na Obrázcích 18 až 34, kde jsou přehledně uvedeny výsledky za celé období 2005 – 2012 a dále v tabulkách a souhrnných statistických grafech v Příloze č. 4. Nejrozsáhlejší soubor vzorků tvoří trvalý travní porost (TTP), který bylo možno odebrat prakticky ve všech sledovaných lokalitách. TTP pak může sloužit jako universální bioindikátor zátěže pro srovnávací účely. Druhou nejčetnější matricí jsou jablka, která však nejsou na atmosférické znečištění stopovými prvky tak citlivá, vzhledem ke svému relativně malému poměru povrchu ke hmotnosti. Z lokalit přímo na území Prahy 6 byly v předchozích letech nalézány zvýšené obsahy některých těžkých kovů u vzorku travního porostu BAB-42 a BAB-44. Zvýšené hladiny molybdenu, olova, rtuti a kadmia byly v roce 2012 opět zaznamenány u travního porostu v bodě BAB-42, zatímco v bodě BAB-44 už není kontaminace travního porostu nijak extrémní. Opět se potvrzuje, že jde o místní znečištění, jehož zdroj zůstává neznámý a s provozem letiště nemůže nijak souviset. Vzhledem k tomu, že vzorky TTP z dalších lokalit BAB vykazují víceméně průměrné hodnoty znečištění těžkými kovy, doporučuje se bod BAB-42 z dalšího sledování vypustit a nahradit ho jiným, nejlépe z oblasti veřejné zeleně. Zvýšené obsahy těžkých kovů oproti průměrným hodnotám ze všech ostatních vzorků v roce 2012 obsahuje jinak (opět) travní porost z lokalit KNE-27 a JEN-33. Zvýšené nálezy týkají v obou lokalitách vanadu a rtuti, v KNE-27 byly navíc zvýšené nálezy olova. Tyto lokality jednoznačně vykazují relativně zvýšenou zátěž travního porostu také v dlouhodobém průměru 2005-2012, zatímco pro listy jahodníku zde trvale zvýšená zátěž už tak zřejmá není (kromě letošních vysokých nálezů kadmia v jahodníku v Jenči a rtuti v jahodníku v Kněževsi). Meziročně velmi proměnlivé byly koncentrace některých těžkých kovů v travním porostu uvnitř areálu letiště Praha. Z porovnání jednotlivých let 2005-2012 pro kadmium (viz Obr. 18) a pro chrom (viz Obr. 19) je zřejmé, že zátěž v areálu je proměnlivá, zřejmě v závislosti na okamžitých meteorologických a provozních podmínkách v období odběru vzorků. Větrnějšímu počasí s častými srážkami lze připsat dobré rozptylové podmínky v době odběru travního porostu a následně i nízké koncentrace deponovaných pevných částic (prachu) s obsahem PAU a těžkých kovů. Průměrné koncentrace toxických prvků nalézaných v travním porostu z areálu letiště jsou sice (až na výjimky) porovnatelné s ostatními lokalitami v okolí (viz Obr. 20 až 22), lze však při meziročním porovnání nebo porovnání mezi pětiletým průměrem a rokem 2012 vypozorovat jistý časový trend směrem ke zvyšování koncentrací

VŠCHT PRAHA

19 ze 47


kadmia v bodech LKPR-36, 37 a 38, olova v bodě LKPR-36 a chromu ve všech bodech LKPR. Letošní poněkud vyšší obsahy některých kovů ve vzorcích LKPR-37 a 38 by mohly souviset s tím, že Letiště zahájilo rekonstrukci hlavní dráhy RWY 06/24. Asi od poloviny května po dobu 3,5 měsíce byla proto přednostně využívána dráha RWY 12/30 (dřívější 13/31). Velmi zajímavé je porovnání nálezů prvků v travním porostu LKPR-34 a pylu z blízkého včelína. Na Obrázku 23 jsou uvedeny nálezy LKPR-34 aktuální, pětiletý průměr v tomto bodě a nálezy v pylu. Je zřejmé, že nálezy v pylu jsou srovnatelné, přičemž se potvrzuje, že pyl je vhodným bioindikátorem zátěží kadmiem. Vzhledem ke svému lipofilnímu charakteru pyl také výborně kumuluje PAU – viz Obr. 24, z něhož je vidět, že zastoupení jednotlivých PAU v pylu přesně kopíruje zastoupení v TTP, koncentrace jsou však mnohem vyšší. Pro monitorování zátěží prostředí PAU by proto pyl představoval ideální matrici. Bohužel, jeho nedostupnost v jednotlivých lokalitách toto znemožňuje. Vyšetření pšenice a jablek na obsahy stopových prvků přineslo v roce 2012 poznatky zcela konsistentní s předchozími lety a rozdíly mezi lokalitami zde nejsou – při zohlednění meziroční variability - nijak významné. U vzorků pšenice jsou hodnoty pro kadmium, olovo a rtuť hluboko pod hodnotami nejvyššího přípustného množství povoleného pro potravinářskou či krmnou pšenici [4] a kolísání mezi sezonami i mezi lokalitami nebyly prokázány. Pro olovo je limitní hodnota v obilovinách stanovená Nařízením č.1881/2006/ES [4] až 200 µg/kg a pro kadmium 100 µg/kg. V tomto roce nepřesáhla žádná hodnota pro olovo 50 µg/kg, pro kadmium byla maximální hodnota 32 µg/kg (Kněževes), medián 19 µg/kg. Nařízení č.1881/2006/ES také uvádí maximální koncentrace olova v ovoci 100 µg/kg a kadmia 50 µg/kg. Nálezy olova v jablkách však ani v tomto roce nepřekročily 10 µg/kg a koncentrace kadmia byly pod mezí stanovitelnosti (<1 µg/kg). Časové trendy v kontaminaci sledovaných plodin stopovými prvky nejsou (vzhledem k velké meziroční variabilitě) za dané období 2005-2012 statisticky průkazné. Porovnání mediánových hodnot doplněných v roce 2012 pro jednotlivé plodiny nepotvrzuje dřívější náznaky celkového poklesu hladin rtuti a olova – viz tabulky a souhrnné grafy v Příloze 4. Statistiky dat 2005-2012 ukazují dlouhodobě nejvyšší zátěž travního porostu niklem, vanadem, olovem, kadmiem a rtutí zejména v odběrních bodech KNE-27 a JEN-33 (kontaminace BAB-42 a BAB-44 s provozem letiště evidentně nijak nesouvisí). Mírně zvýšenou zátěží kadmiem se k takto znečištěným lokalitám přidává ještě travní porost z areálu Letiště Praha, zejména v bodech LKPR-36 a 37.

VŠCHT PRAHA

20 ze 47


250

Travní porost - obsahy kadmia

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

µg/kg sušiny

200

150

100

50

0

Obrázek 18: Obsahy kadmia v TTP – 2005 až 2012

VŠCHT PRAHA

21 ze 47


5000

Travní porost - obsahy chromu 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

µg/kg sušiny

4000

3000

2000

1000

0

Obrázek 19: Obsahy chromu v TTP – 2005 až 2012

VŠCHT PRAHA

22 ze 47


2 500

µug/kg sušiny

2 000

Travní porost - průměrné obsahy těžkých kovů 2008-2012 V

Cr

Ni

1 500

1 000

500

0

Obrázek 20: Průměrné obsahy vanadu, chromu a niklu v TTP v letech 2008 až 2012

VŠCHT PRAHA

23 ze 47


1 000

900

800

Travní porost - průměrné obsahy těžkých kovů 2008-2012 Cd

Pb

Hg

µug/kg sušiny

700

600

500

400

300

200

100

0

Obrázek 21: Průměrné obsahy kadmia, olova a rtuti v TTP v letech 2008 až 2012

VŠCHT PRAHA

24 ze 47


1 000

900

800

Travní porost - obsahy těžkých kovů v roce 2012 Cd

Pb

Hg

µug/kg sušiny

700

600

500

400

300

200

100

0

Obrázek 22: obsahy kadmia, olova a rtuti v TTP v roce 2012

VŠCHT PRAHA

25 ze 47


1 200 LKPR-34:2012

ug/kg sušiny

1 000

LKPR-34: 2008-12 Pyl-včelín

800 600 400 200 0 V

Cr

Ni

Cd

Pb

Hg

Obrázek 23: obsahy toxických kovů v TTP z letiště (LKPR-34) a v pylu z blízkého včelína

4 TTP LKPR-34: 2012 Pyl-včelín

ug/kg sušiny

3

2

1

0 BaA

Chr

BbF

BkF

BaP

DbA

BPe

IcdP

Obrázek 24: obsahy PAU v TTP z letiště (LKPR-34) a v pylu z blízkého včelína

VŠCHT PRAHA

26 ze 47


Listy jahodníku - obsahy chromu 2 500

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ug/kg sušiny

2 000

1 500

1 000

500

0 HOR-12

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

NEB-19

PKO-04

Obrázek 25 Obsahy chromu v listech jahodníku – 2005 až 2012

3 000

Listy jahodníku - obsahy niklu 2005 2008 2011

2 500

2006 2009 2012

2007 2010

ug/kg sušiny

2 000

1 500

1 000

500

0 HOR-12

HOR-13

JEN-31

KNE-25

Obrázek 26: Obsahy niklu v v listech jahodníku – 2005 až 2012

VŠCHT PRAHA

27 ze 47


Listy jahodníku - obsahy vanadu

3 500 3 000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ug/kg sušiny

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 HOR-12

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

Obrázek 27: Obsahy vanadu v listech jahodníku – 2005 až 2012

70

Listy jahodníku - obsahy kadmia

60

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ug/kg sušiny

50 40 30 20 10 0 HOR-12

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

Obrázek 28: Obsahy kadmia v listech jahodníku v období 2005 – 2012

VŠCHT PRAHA

28 ze 47


50

Pšenice: obsahy kadmia

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

40

ug/kg

30

20

10

0 HOR-10

HOR-11

JEN-30

KNE-24

NEB-18

PKO-03

JIP-K6

Obrázek 29: Obsahy kadmia v pšenici – 2005 až 2012

700

Pšenice - obsahy niklu

2005 2008 2011

600

2006 2009 2012

2007 2010

500

ug/kg

400

300

200

100

0 HOR-10

HOR-11

JEN-30

KNE-24

NEB-18

PKO-03

JIP-K6

Obrázek 30: Obsahy niklu v pšenici – 2005 až 2012

VŠCHT PRAHA

29 ze 47


600

Pšenice - obsahy chromu

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ug/kg

500

400

300

200

100

0 HOR-10

HOR-11

JEN-30

KNE-24

NEB-18

PKO-03

JIP-K6

Obrázek 31: Obsahy chromu v pšenici – 2005 až 2012 3 000

Pšenice - obsahy molybdenu

ug/kg

2 500

2005 2009

2006 2010

KNE-24

NEB-18

2007 2011

2008 2012

PKO-03

JIP-K6

2 000

1 500

1 000

500

0 HOR-10

HOR-11

JEN-30

Obrázek 32: Obsahy molybdenu v pšenici – 2005 až 2012 VŠCHT PRAHA

30 ze 47


500

Jablka - obsahy zinku

2012 průměr 2008-2011

µg/kg

400

300

200

100

0

Obrázek 33: Obsahy zinku v jablkách – 2008 až 2012 500

Jablka - obsahy mědi

2012 průměr 2008-2011

400

µg/kg

300

200

100

0

Obrázek 34: Obsahy mědi v jablkách – 2008 až 2012 VŠCHT PRAHA

31 ze 47


3.

Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) a markery zbytků leteckého paliva

3.1

Přehled problematiky

Tato část monitoringu se zabývá vyšetřením všech monitorovaných rostlinných materiálů z hlediska kontaminace těkavými látkami, jejichž výskyt v ekosystému může mít souvislost mimo jiné s provozem letiště. K tomuto účelu je používána metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME, Solid-phase Microextraction) ve spojení s plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC/TOF-MS). Vyšetření vzorků bylo zaměřeno na sledování těkavých aromatických uhlovodíků (BTEX) a případných zbytků nespáleného paliva používaném pro tryskové motory (Jet A).

Charakteristika cílových analytů: S ohledem na environmentální a toxikologické aspekty se převážně monitorují zejména těkavé aromatické uhlovodíky, konkrétně skupina látek značených BTEX, benzen, toluen, ethylbenzen a isomery xylenu (p-, m- a o-). Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho derivátů jsou především výfukové plyny motorových vozidel. Emise z mobilních zdrojů představuje přibližně 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků. Letecké palivo (kerosen) patří mezi ropné produkty, které se získávají rafinací surové ropy. Tyto produkty obsahují celou řadu látek, mnohé z nich jsou toxické, například aromatické uhlovodíky (benzen a alkylované benzeny) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Letecké palivo patří mezi střední frakci, kterou tvoří především směs C9 -C15 uhlovodíků. Tato frakce obsahuje aromatické uhlovodíky jako je skupina BTEX. Benzen patří mezi látky karcinogenní pro živočichy. Dlouhodobá expozice benzenu má negativní vliv na krvetvorbu, jelikož může vést ke snížení počtu červených krvinek vedoucí až k anémii či leukemii.

Použitá technika stanovení: Jelikož matrice monitorované v rámci tohoto projektu a zároveň letecké palivo – možný zdroj kontaminace – představují komplexní systémy, je při výběru analytické metody pro stanovení těkavých látek nutné vzít v potaz následující požadavky: • •

aplikovatelnost na různé druhy matric (vzduch, voda, půda, tráva, plodiny..) jednoduchost přípravy vzorku k analýze z důvodu možných ztrát těkavých analytů v případě použití komplikovaných extrakčních technik

SPME technika nabízí elegantní řešení, jelikož se jedná o rychlý, citlivý a snadno automatizovatelný přístup, což zjednodušuje analýzy těkavých a méně těkavých, polárních a nepolárních látek v různých typech matric. Minimalizuje se manipulace se vzorkem a eliminuje používání organických rozpouštědel (snižuje náklady a je šetrná k životnímu prostředí) a je možné dosáhnout velice nízkých detekčních limitů, řádově desetiny ug/kg. Podstatou SPME techniky je sorpce těkavých látek na křemenné vlákno potažené vhodnou stacionární fází. Při extrakci analytů je toto vlákno umístěno nad vzorek (head-space SPME) nebo vnořeno přímo do vzorku (přímá SPME). V této práci použitá konkrétní metoda je založena na ustanovení rovnováhy mezi množstvím analytu ve vzorku, na vlákně a v head-space prostoru nad vzorkem. Po ukončení sorpce je vlákno zavedeno do vyhřívaného injektoru plynového chromatografu, kde jsou analyty tepelně desorbovány a naneseny na kolonu. Rovnovážný stav SPME techniky závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na koncentraci analytu ve vzorku a na typu a tloušťce polymeru, který pokrývá vlákno. Srovnávací analýzy vycházejí ze skutečnosti, že každý rostlinný vzorek uvolňuje charakteristické spektrum přirozených těkavých složek (sekundárních metabolitů). Při vyšetření látek emitovaných vzorkem do HS chromatografický profil charakteristický pro analyzovaný druh vzorku (tj. soubor signálů-píků o různých retenčních časech a intenzitách). Každý vzorek můžeme tak charakterizovat jeho vlastním (přirozeným) profilem. Při vyšetření vzorků zmíněnou metodou se pak kontaminace vzorků jinými látkami projeví změnou profilu oproti „referenčnímu“, nekontaminovanému vzorku. VŠCHT PRAHA 32 ze 47


3.2

Provedení analýz

Sledované analyty (BTEX) byly izolovány metodou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME) z plynné fáze nad vzorkem (headspace) za podmínek optimalizovaných v roce 2009. Pro kvantifikaci byla použita plynová chromatografie (GC) s hmotnostně spektrometrickou detekcí s analyzátorem doby letu (time-of-flight, TOF-MS). Instrumentace je propojena s autosamplerem umožnujícím zpracování vzorků bez přítomnosti obsluhy a zaručujícím velmi dobrou opakovatelnost výsledků. ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Plynový chromatograf Agilent 7890A s elektronickou kontrolou tlaku (EPC) a split/splitless injektorem, Agilent Technologies (USA) hmotnostní detektor TruTOF™ HT TOFMS, LECO Corp., (USA) multifunkční automatický dávkovač vzorků CombiPal, CTC Analytics (USA) SPME vlákno s fází PDMS/CX/DVB, Supelco (USA) kapilární křemenná kolona pro plynovou chromatografii Innowax 30 m × 0,25 mm × 0,25 µm; J&W (USA)

Příprava vzorku spočívá v navážení 0,5 g (tráva, jahodové listí a pšenice) nebo 1 g (jablka) analyzovaného materiálu do 10 ml SPME-vialky, do které se ještě před uzavřením vzduchotěsným magnetickým víčkem přidají 4 ml vody. Extrakce analytů probíhá na stacionární fázi vlákna umístěného do HS prostoru vialky. Desorbce se poté realizuje po zavedení vlákna do nástřikového prostoru plynového chromatografu. Identifikace cílových látek je prováděna jednak porovnáním retenčních časů analytů v roztoku standardů s retenčními časy analytů ve vzorku a jednak porovnáním spekter změřených a spekter obsažených v knihovně spekter NIST MS Search 2.0. Zpracování chromatografických dat bylo realizováno pomocí software ChromaTOF (LECO Corp., USA), verze 4.24. Obsahy analytů se kvantifikují metodou standardního přídavku (po odečtení slepého pokusu). Pro vyhodnocení se měří dvakrát vzorek bez přídavku standardů a dvakrát vzorek obohacený na dvě hladiny. Odezva obohaceného vzorku by měla být taková aby bylo zaručeno, že se přídavek analytů projevil a současně relativně podobná odezvě nativního vzorku. Výsledky se vyjadřují v µg/kg (ng/g), pokud je obsah nižší než mez stanovitelnosti metody, výsledek se udává jako
VŠCHT PRAHA

33 ze 47


3.3 Výsledky analýz A. Výsledky stanovení skupiny látek BTEX. Typický příklad chromatografického výstupu z analýzy látek BTEX metodou SPME GC/TOFMS je na Obrázku 35. Pro ilustraci potenciálu použité techniky je na tomto obrázku použit reálný vzorek trvalého travního porostu BAB/TTP/239, obohacený přídavkem standardu, obsahujícího sledované analyty BTEX. Výsledky obsahu BTEX ve všech odebraných vzorcích plodin a travního porostu jsou uvedeny v databázové Příloze 5.

Obrázek 35: Záznam SPME–GC/TOFMS analýzy BAB/TTP/239 s přídavkem látek BTEX (50 µg/kg). (A) Celkový profil těkavých látek vzorku (TIC), (B) Identifikace jednotlivých analytů (extrahovány ionty 78 a 91).

VŠCHT PRAHA

34 ze 47


Identifikace jednotlivých látek BTEX přítomných ve vzorku trvalého travního porostu byla provedena porovnáním spekter naměřených se spektry z knihovny spekter NIST MS Search, verze 2.0 (viz. Obrázek 36). Konfirmace identity byla provedena srovnáním retenčních časů analytů získaných měřením vzorku a vzorku obohaceného roztokem standardu.

Obrázek 36: Záznam SPME–GC/TOFMS analýzy vzorku BAB/TTP/239. Zobrazen průběh iontu 91 (oranžová linka) a 106 (zelená linka). Ukázka identifikace toluenu a m-xylenu porovnáním hmotnostních spekter.

VŠCHT PRAHA

35 ze 47


Citlivost použité metody dokumentuje Obrázek 37, kde je srovnáván „přirozený“ nález látek BTEX ve vzorcích listů jahodníku a stejného vzorku cíleně kontaminovaného známým množstvím standardu na hladiny (0,5 a 50 µg/kg).

Obrázek 37: Srovnání obsahu cílových analytů v matrici (oranžová linka) a matrici s přídavkem standardu BTEX (zelená linka přídavek na hladině 1 µg/kg, modrá linka přídavek na hladině 50 µg/kg). Srovnání nálezů toluenu, který byl opět majoritním zástupcem BTEX ve všech monitorovaných materiálech, dokumentuje Obrázek 38 (pro travní porost), ze kterého lze také porovnávat kolísavé nálezy toluenu v předchozích letech. Při hodnocení rozdílů a trendů v nálezech těkavých sloučenin sledovaných v rámci tohoto projektu je potřeba uvažovat větší nejistotu stanovení než u dalších analytů. Tento fakt je dán právě těkavostí těchto analytů – aktuální nález je více než u jiných analytů ovlivněn podmínkami při odběru, transportu i pre-analytickém zpracování vzorků. Obsahy těchto látek jsou zcela závislé na okamžitých meteorologických podmínkách a incidentních zdrojích. Zátěž plodin látkami BTEX vypovídá jen o krátkodobé (okamžité) expozici vegetace imisím, žádné kumulativní vlastnosti u těchto látek nelze předpokládat. Jejich vysoká těkavost také umožňuje velmi snadný atmosférický přenos na větší vzdálenosti od emisních zdrojů, což rovněž interpretaci nízkých nálezů ztěžuje. Nejvyšší nálezy toluenu v trvalém travním porostu byly zaznamenány v oblasti Baba (s vyjímkou BAB 42) a dále v Jenči: JEN-32. Z prostoru LKPR byly mírně vyšší nálezy ve vzorcích z odběrových míst LKPR-35 a 37. Obrázek 40 prezentuje kontaminaci jednotlivých testovaných matric toluenem v různých lokalitách. Vyšší nálezy než v minulých letech byly zaznamenány u listí jahodníku. Zde navíc, krom faktorů uvedených výše má na sorpci analytů z životního prostředí vliv relativně velká plocha listu a jeho struktura. Nálezy v ostatních rostlinných materiálech byly mírně nižší než v roce 2011. Pomineme-li listí jahodníku, nejvíce kontaminovaný byl travní porost v lokalitě Baba a Jeneč (Obrázek 40).

VŠCHT PRAHA

36 ze 47


240

Toluen v travním porostu 2008

µg/kg sušiny

200

2009

2010

2011

2012

160

120

80

40

0

Obrázek 38: Obsahy toluenu v TTP – časové porovnání let 2008 až 2012 60

Travní porost -2012

50

xylen

Ethylbenzen

Benzen

ug/kg sušiny

40

30

20

10

0

Obrázek 39: Obsahy benzenu, ethylbenzenu a xylenu v travním porostu – 2012

VŠCHT PRAHA

37 ze 47


800

TOLUEN: 2012

700 600

Pšenice

Jablka

Jahodník

Travní porost

µg/kg

500 400 300 200 100 0 HOR

JEN

KNE

NEB

PKO

LKPR

JIP

BAB

Obrázek 40: Obsahy toluenu 2012: porovnání plodin - průměrné hodnoty za obec (pšenice a jablka v mikrogramech na kg čerstvé hmotností, ostatní na sušinu)

100

XYLEN: 2012 KNE 212 µg/kg

80

Pšenice

Jablka

Jahodník

Travní porost

µg/kg

60

40

20

0 HOR

JEN

KNE

NEB

PKO

LKPR

JIP

BAB

Obrázek 41: Obsahy xylenu 2012: porovnání plodin - průměrné hodnoty za obec (pšenice a jablka v mikrogramech na kg čerstvé hmotností, ostatní na sušinu) VŠCHT PRAHA

38 ze 47


1000

Listy jahodníku - 2012 Xylen

800

Ethylbenzen Toluen µg/kg sušiny

600

400

200

0 HOR-12

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

NEB-18

PKO-03

Obrázek 42: Obsahy BTEX v listech jahodníku - 2012

25

Pšenice - 2012 Xylen

20

Ethylbenzen Toluen

µg/kg

15

10

5

0 HOR-10

HOR-11

JEN-30

KNE-24

Obrázek 43: Obsahy BTEX v pšenici - 2012 VŠCHT PRAHA

39 ze 47


Z dalších analytů BTEX je zajímavý vyšší nález benzenu v lokalitách KNE-26 a 27 a vyšší nálezy ethylbenzenu a xylenu v oblasti Baba (viz Obrázek 39). Z poslední zmíněné lokality pocházely vzorky trvalého travního porostu nejvíce kontaminovaného toluenem, což by mohlo ukazovat na obecně vyšší zatížení lokality Baba v okamžiku odběru vzorků. Kontaminace pšenice, jablek a listí jahodníku benzenem byla minimální Nálezy xylenu dokumentuje Obrázek 41 a 42 (KNE-25): obdobně jako u toluenu v tomto roce bylo nejvíce kontaminovanou matricí listí jahodníku. Protože u pšenice se analyzují pouze vyloupaná zrna (pluchy se odstraní), je obecně nejméně kontaminovanou plodinou ze všech sledovaných matric. Nálezy etylbenzenu a benzenu, a s vyjímkou lokalit JEN a NEB i nálezy xylenu, byly v pšenici pod limitem kvantifikace (viz Obrázek 43). Kontaminace dalšími látkami BTEX ukazuje obrázek 40. B. Výsledky detekce stop leteckého paliva na plodinách na základě porovnání chromatografických profilů. Všechny vzorky byly analyzovány dvakrát a každý vzorek byl pak porovnán se vzorkem, do něhož bylo přidáno přesné množství paliva Jet A (spike). Takto uměle kontaminované vzorky simulují situaci, kdy dojde ke znečištění plodiny leteckým palivem. Při vyhledávání sloučenin, které by mohly sloužit jako potenciální markery znečištění vzorků leteckým palivem bylo postupováno s přihlédnutím k následujícím kriteriím: (i)

Případný marker byl identifikován metodou založenou na SPME ve více odebraných vzorcích alespoň dvou typů matrice,

(ii)

Současně byl takový potenciální marker identifikován i v kontrolním vzorku destilované vody, do které bylo přidáno palivo Jet A (cca 2,9 mg/l).

(iii)

Současně nebyl tento marker identifikován ve slepém vzorku vody bez přídavku paliva.

Typický příklad porovnání chromatografických záznamů získaných metodou SPME GC/TOFMS analýzy kontrolního vzorku destilované vody a vzorku destilované vody s přídavkem paliva (2,9 mg/l) je na Obrázku 44 (záznam TIC, Total Ion Current) a 45 (záznam iontů o m/z 57, 83, 105 a 142). Látky identifikované jako potenciální markery paliva uvádí Tabulka II.

VŠCHT PRAHA

40 ze 47


Obrázek 44: Srovnání chromatogramů SPME–GC/TOFMS analýzy (TIC = Total Ion Current) kontrolního vzorku destilované vody (zelená linka) a vzorku destilované vody s přídavkem paliva Jet A (2,9 mg/l - oranžová linka).

Obrázek 45: Srovnání chromatogramů SPME–GC/TOFMS analýzy (záznam iontů o m/z 57, 83, 105 a 142) kontrolního vzorku destilované vody (zelená linka) a vzorku destilované vody s přídavkem paliva Jet A (2,9 mg/l - oranžová linka). Číslicí jsou označeny vytipované markery paliva – návrh identifikace viz tabulka II.

VŠCHT PRAHA

41 ze 47


Tabulka II: Identifikované potenciální markery paliva.

Číslo markeru

RT/min

1

3.41

undekan

2

4.01

1-methylethylcyklohexan

3

4.10

dodekan

4

4.49

1,2,3-trimethylbenzen

5

4.74

tridekan

6

4.74

1,2,4-trimethylbenzen

7

5.09

1-ethyl-4-methylbenzen

8

7.77

1(2)methylnaftalen

9

7.93

1(2)methylnaftalen

10

8.25

1,5(2,6)(2,7)dimethylnaftalen

11

8.41


12

8.58


návrh identifikace

Markery byly vybrány také s ohledem na zastoupení ve směsi leteckého paliva a minimální pravděpodobnost jejich přirozeného výskytu v nekontaminovaných rostlinných materiálech. Markery č. 6-12 jsou alkylbenzeny a alkylnaftaleny typické právě pro naftu a letecké palivo. Kvalitativní nálezy příslušných markerů ve všech vzorcích uvádí Tabulka III.

Podobně jako v minulých letech byly vzorky s nálezem methylnaftalenů (marker 8 a 9) označovány jako vzorky, kde „nelze vyloučit vliv leteckého paliva“. V databázi výsledků jsou takové vzorky označovány jako suspektní (S). Stejně jako v roce 2011 se v pšenici a jablcích methylnaftaleny (markery 8 a 9) vůbec nevyskytovaly. Jejich nejvyšší incidence byla v listech jahodníku (všechny vzorky) a v trvalém travním porostu z lokality Baba (BAB-39, 40, 41). Stopy markeru číslo 8 byly však detekovány i v kontrolním vzorku JIP. Dimethyl naftaleny (markery 10-12) nebyly detekovány v žádném ze vzorků.

VŠCHT PRAHA

42 ze 47


Tabulka III: Výskyt potenciálních markerů paliva (nález označen symbolem „X“) číslo markeru matrice

kód lokality

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

X X X X X -

X X X X X X -

X X X X X X X X X X

X X X X X X X X X

X X X X X X X X X X X X X

X X X -

-

X X X X X X X X X X

X X X X X X X

-

-

-

číslo vzorku

HOR/PSE/210 HOR/PSE/211 JEN/PSE/230 pšenice KNE/PSE/224 zrno KON/PSE/200 NEB/PSE/218 PKO/PSE/203 BAB/TTP/239 BAB/TTP/240 BAB/TTP/241 BAB/TTP/242 BAB/TTP/244 HOR/TTP/214 HOR/TTP/215 JEN/LJA/232 JEN/LJA/233 JIP/TTP/2K5 trvalý KNE/TTP/226 travní porost KNE/TTP/227 LKPR/TTP/234 LKPR/TTP/235 LKPR/TTP/236 LKPR/TTP/237 LKPR/TTP/238 NEB/TTP/220 NEB/TTP/221 PKO/TTP/205 PKO/TTP/206 HOR/LJA/212 HOR/LJA/213 JEN/LJA/231 listy KNE/LJA/225 jahodníku NEB/LJA/219 PKO/LJA/204A PKO/LJA/204B

VŠCHT PRAHA

ML 806/12 ML 807/12 ML 810/12 ML 809/12 ML 804/12 ML 808/12 ML 805/12 ML 820/12 ML 821/12 ML 822/12 ML 985/12 ML 987/12 ML 972/12 ML 973/12 ML 983/12 ML 984/12 ML 920/12 ML 979/12 ML 980/12 ML 928/12 ML 929/12 ML 930/12 ML 931/12 ML 932/12 ML 975/12 ML 976/12 ML 968/12 ML 969/12 ML 813/12 ML 814/12 ML 817/12 ML 816/12 ML 815/12 ML 811/12 ML 812/12

43 ze 47


pokračování tabulky

matrice

kód lokality

číslo markeru

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

X X X -

-

X X X X -

X X X X X X X -

X X X X X X X X X X X

-

-

-

-

-

-

-

číslo vzorku

Jablka

BAB/JAB/243 BAB/JAB/245 HOR/JAB/208 HOR/JAB/209 JEN/JAB/228 JEN/JAB/229 JIP/JAB/2K4 KNE/JAB/222 KNE/JAB/223 NEB/JAB/216 NEB/JAB/217 PKO/JAB/201 PKO/JAB/202

ML 986/12 ML 988/12 ML 970/12 ML 971/12 ML 981/12 ML 982/12 ML 919/12 ML 977/12 ML 978/12 ML 974/12 ML 989/12 ML 966/12 ML 967/12

Při posuzování přítomnosti vybraných markerů ve vzorcích plodin a travního porostu je nutno vzít do úvahy následující skutečnosti: 1. Ačkoli bylo při určení markerů použito letecké palivo Jet A, tyto sloučeniny jsou zřejmě obsaženy také v motorové naftě a obdobných ropných produktech, případně mohou pocházet i z jiných zdrojů. 2. Některé tyto markery mohou být detekovány také ve vzorcích trávy a plodin odebraných mimo oblast Prahy, tedy v lokalitách s malou silniční dopravou a bez významnějšího vlivu letecké dopravy (může jít o tzv. dálkový transport ovzduším). 3. Získané údaje jsou kvalitativní a nevypovídají o poměrném zastoupení jednotlivých látek.

VŠCHT PRAHA

44 ze 47


IV. Závěry studie 2005 – 2012 Monitoring indikátorových plodin a krmiv (pšenice, jablka, travní porost, listy jahodníku) pokračoval v roce 2012 za definovaných meteorologických podmínek. Byla rozšířena databáze výsledků a závěry z předchozích let byly experimentálně validovány. Ve vzorcích pšenice, jablek, listí jahodníku a trvalého travního porostu, odebraných v pěti obcích v blízkosti mezinárodního letiště Václava Havla Praha (LKPR), byly sledovány chemické kontaminanty vybrané jako indikátory zátěže ovoce, plodin a krmiv provozem letiště. Jednalo se o polycyklické aromatické uhlovodíky - PAU, dále o těkavé aromatickými uhlovodíky (BTEX), stopy po leteckém palivu a dále o devět toxických stopových prvků (těžkých kovů). Body odběru vzorků v obcích byly vybrány s ohledem na nejpoužívanější trasy leteckého provozu a travní porost byl odebírán rovněž v blízkosti vzletových a pojezdových drah v areálu letiště LKPR. Od roku 2008 bylo sledování rozšířeno na prostor od Baby přes Hanspaulku až k Červenému vrchu. 1. V monitorované oblasti jsou na plodinách (jablka, pšenice) trvale nalézány obsahy PAU prakticky stejné nebo jen mírně přesahující průměrné hodnoty zjišťované v minulosti jako víceméně „běžné“ na celém území ČR. V žádném ze sledovaných vzorků, včetně travního porostu, nedošlo během let 2005-2012 k významnějšímu či dlouhodobému překročení hladin PAU, které jsou obvyklé v městské oblasti zatížené dopravou, případně dalšími lokálními emisními zdroji. V roce 2012 byly koncentrační hladiny většinou o něco nižší nežli v předchozím období, dlouhodobý trend je spíše setrvalý, s náznakem nepatrného snížení. Značná variabilita aktuálních koncentrací zřejmě reflektuje momentální meteorologické podmínky. V žádném ze vzorků pšenice nebo jablek nebyly překročeny maximální hladiny PAU stanovené od září 2012 nařízením č.1881/2006/ES pro dětskou výživu. 2. Na základě naměřených kvalitativních i kvantitativních údajů nelze jednoznačně identifikovat konkrétní zdroj znečištění. Pravděpodobně v dané oblasti dochází k překryvu různých emisních zdrojů, jako je např. provoz motorových vozidel, topeniště a jiné spalovací procesy. Potenciální vliv emisí z leteckých motorů nelze spolehlivě oddělit od vlivu intenzivní automobilové dopravy v monitorované oblasti, přičemž ta je ale ze značné části spojená právě s pozemním provozem letiště. 3. Zátěž plodin běžně sledovanými prvky - kadmiem, olovem, rtutí, niklem, mědí a zinkem v jednotlivých lokalitách v blízkosti letiště značně kolísá – mezi lokalitami i meziročně. Konkrétní zdroje kontaminace však nelze určit a zřejmě je nelze připsat jen leteckému provozu. Hladiny těchto těžkých kovů odpovídají literárním údajům i legislativním požadavkům na potraviny a krmiva. Průměrná zátěž plodin a krmiv těžkými kovy nevykazuje žádné významné časové trendy. Zátěž pšenice a travního porostu olovem, niklem, vanadem a kadmiem je nejvyšší v lokalitách Kněževes a Jeneč. V průměru let 2005-2012 jsou poněkud zvýšené (i když velice variabilní) hladiny kadmia nalézány v bodě LKPR-36, incidentně i LKPR-35 a 38. Lokality BAB-42 a BAB-44 se povahou zátěže (resp. zdroji) od ostatních výrazně liší a lokalizace těchto odběrních bodů by měla být přezkoumána. 4. Vyšetření v letech 2005 až 2012 neprokázala na vzorkovaných plodinách přítomnost zbytků paliva používaného pro tryskové motory (Jet A). Nicméně suspektní lokality, kde takovou kontaminaci nelze vyloučit, byly na základě screeningu v letech 2009-2012 indikovány pro další sledování.

VŠCHT PRAHA

45 ze 47


5. Vyšetření plodin na obsah těkavých uhlovodíků BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny) umožňuje porovnat okamžité zatížení odběrních bodů intenzivní dopravou. Kvantitativní výsledky jsou tedy poměrně variabilní a jsou zatíženy značnou nejistotou spojenou se vzorkováním. Nelze prokázat přímou souvislost mezi obsahy BTEX a leteckým provozem. 6. Data získaná v sezonách 2005 až 2012 vypovídají o průměrné úrovni a kolísání kontaminace ovoce, plodin a objemných krmiv v monitorované oblasti v období 8 letních sezon. Nebyla prokázána jednoznačná souvislost mezi obsahem sledovaných látek v plodinách a vzdáleností lokality od letiště, resp. osy RWY 06/24. Výsledky zřejmě reflektují spíše středně- a krátkodobé vlivy panující v období odběru, které jsou dané například aktuálními meteorologickými podmínkami, orografií, režimem provozu letiště ale i zdroji znečištění v jednotlivých obcích (provoz nákladní dopravy, stavebních strojů, betonárek, skladišť a rovněž zvýšená prašnost).

V. Použité literární zdroje [1]

Nisbet I.C.T., LaGoy P.K.: Toxic equivalency factors (TEFs) for polycyclic aromatic hydrocarbons (PAUs). Regul.Toxicol.Pharmacol.16 (1992)290-300.

[2]

Volka K.: Hodnocení stavu životního prostředí – monitoring cizorodých látek potravních řetězců v letech 1995 – 2000, VŠCHT Praha, ISBN 80-7080-506-4, (2002).

[3]

Volka K.: Vliv chemického znečištění životního prostředí na kontaminaci a kvalitu biotických složek ekosystémů, VŠCHT Praha, (2003).

[4]

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (konsolidované znění-září 2012).

[5]

Emission Inventory Guidebook (1999): http://reports.eea.europa.eu/EMEPCORINAIR5/en/BPAH.pdf

[6]

Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food Chain on a request from the European Commission on Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in Food. The EFSA Journal 724 (2008) 1-114 http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1211902034842.htm

[7]

Composition of Foods Raw, Processed, Prepared. USDA National Nutrient Database for Standard Reference, Release 19. U.S. Department of Agriculture, ARS, Beltsville, Aug. 2006.

[8]

Jurdáková, H.; Kubinec, R.; Jurčišinová, M.; et al: Gas chromatography analysis of benzene, toluene, ethylbenzene and xylenes using newly designed needle trap device in aqueous samples. Journal of Chromatography A, 1194(2008) 161-164.

[9]

Kim, K.; Shon, Z.; Kim. M.; et al: Major aromatic VOC in the ambient air in the proximity of an urban landfill facility. Journal of Hazardous Materials, 150 (2008) 754-764.

[10] Lehndorff E., Schwark L.: Biomonitoring of air quality in the Cologne Conurbation using pine needles as a passive sampler – Part II: polycyclic aromatic hydrocarbons. Atmospheric Environment, 38 (2004) 3793-3808 [11] St-Amand A.D., Mayer P.M., Blais J.M. Modeling PAH uptake by vegetation from air using field measurement. Atmospheric Environment, 43 (2009) 4283-4288

VŠCHT PRAHA

46 ze 47


VI. Seznam zkratek Ace Acy Ant B[a]A B[a]P B[b]F B[ghi]P B[k]F BTEX DB[ah]A Flt Flu Chr I[1,2,3-cd]P Naph Phe Pyr φ ρ BCF ČIA ČR FLD GPC HS (Head – space) HPLC KAW KOA KOC KOW KSA KSW L RSD (%) RWY SPME TWY US EPA Worg Wx

VŠCHT PRAHA

acenaphthen acenaphthylen anthracen benz[a]anthracen benzo[a]pyren benzo[b]fluoranthen benzo[ghi]perylen benzo[k]fluoranthen benzen, toluen, ethylbenzen, xylen dibenz[a,h]anthracen fluoranthen fluoren chrysen indeno[1,2,3-cd]pyren naphthalen phenanthren pyren obsah organického materiálu v částicích hustota pevné fáze bioconcentration factor; biokoncentrační faktor Český institut pro akreditaci Česká republika fluorescence/fluorimetric detector; fluorescenční/fluorimetrický detektor gel permeation chromatography; gelová permeační chromatografie separační analytická technika, kdy se analyty uvolněné ze vzorku do parní fáze nad ním vhodným způsobem izolují pro další analýzu high performance liquid chromatography; vysokoúčinná kapalinová chromatografie rozdělovací koeficient vzduch/voda rozdělovací koeficient n-oktanol/vzduch rozdělovací koeficient organický podíl/voda rozdělovací koeficient n-oktanol/voda rozdělovací koeficient půda/vzduch rozdělovací koeficient sediment/voda a půda/voda podíl lipidické frakce na povrchu listů relativní směrodatná odchylka charakterizující rozptyl (chybu) výsledků vzletová a přistávací dráha extrakce na tuhé vlákno pojezdová dráha United States Environmental Protection Agency - Agentura pro ochranu životního prostředí, USA) obsah PAU v biotě obsah PAU v okolním prostředí

47 ze 47


Kódy lokalit / obcí: BAB HOR JEN JIP KNE LKPR (příp. PRG) NEB PKO

Baba, Hanspaulka, Červený vrch Horoměřice Jeneč Kontrolní lokalita: Jílové u Prahy, v r. 2012 Ondřejov Kněževes Prostor letiště Praha-Ruzyně (mezinárodní kód) Nebušice Přední Kopanina

V jednotlivých lokalitách je vzorkování prováděno ve více bodech označených číselným kódem, kde první číslovka označuje rok odběru a další dvě místa jsou vyhrazena pro stálé pořadové číslo. V grafech a tabulkách se zpravidla kód roku vynechává. Např. stejný bod HOR10 měl v roce 2011 označení HOR110, v roce 2010 pak HOR010 a v roce 2009 HOR910.

Kódy vzorkovaných a analyzovaných materiálů: JAB LJA PSE TTP

Jablka Listy jahodníku Pšenice Trvalý travní porost

VŠCHT PRAHA

48 ze 47


VII. Přílohy Příloha 1: Osvědčení o akreditaci laboratoře Příloha 2: Monitoring ovoce a zemědělských plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně – rozsah a postupy Příloha 3: Meteorologické podmínky v monitorovaném období (ČHMÚ-OLM) Příloha 4: Přehled nálezů sledovaných PAU a stopových prvků v trvalém travním porostu, jablkách, pšenici a listech jahodníku (doplněno o BTEX v travním porostu) Příloha 5: Databáze odběrů a výsledků monitoringu (elektronicky v Excelovém formátu)

Zprávu vypracovali: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc....................................................... Prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc. Ing. Lucie Drábová Doc. Dr. Ing. Kateřina Riddellová Ing. Jaromír Hradecký Ing. Michaela Kočkovská

Datum schválení:

VŠCHT PRAHA

29.11.2012

49 ze 47


Příloha 1

Kopie Osvědčení o akreditaci Metrologické a zkušební laboratoře provádějící zkoušky

VŠCHT PRAHA


Příloha 4 Tabulka IV: Obsah sledovaných PAU v pšenici (µg/kg) – porovnání 2012 HOR 210 Phe

HOR 211

JEN 230

KNE 224

NEB 218

PKO 203

min.

max.

medián medián medián medián medián medián medián medián 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005

0,78

0,96

1,02

0,85

0,98

1,19

0,78

1,19

0,97

0,72

0,79

0,94

0,83

1,53

0,77

0,72

Ant

0,03

0,04

0,07

0,03

0,48

0,04

0,03

0,48

0,04

0,03

0,03

0,02

0,03

0,06

0,02

0,03

Flt

0,05

0,09

0,23

0,03

0,04

0,07

0,03

0,23

0,06

0,11

0,18

0,12

0,17

0,29

0,12

0,15

Pyr

< 0,01

0,02

0,11

< 0,01

0,02

< 0,01 < 0,01

0,11

0,07

0,15

0,29

0,16

0,14

< 0,01

0,01

0,11

< 0,01

< 0,01

< 0,01 < 0,01

0,11

0,06 0,02

0,08

BaA

0,02 0,06

0,01

0,01

0,04

0,03

0,05

0,02

Chr

0,02

0,17

0,27

0,02

0,01

0,01

0,27

0,03

0,01

0,04

0,03

0,07

0,06

0,03

0,03

BbF

< 0,01

< 0,01

0,12

< 0,01

0,01

< 0,01 < 0,01

0,12

0,06

0,02

0,02

0,02

0,04

0,05

0,02

0,03

BkF

0,1

0,1

0,10

0,01

< 0,01

0,01 < 0,01

0,10

0,01

0,01

0,01

0,01

0,02

0,03

0,01

0,02

BaP

0,1

< 0,01

0,03

< 0,01

< 0,01

< 0,01 < 0,01

0,03

0,02

0,01

0,02

0,01

0,02

0,03

0,01

0,02

DBahA

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01 < 0,01 < 0,01

< 0,01

<0,01

0,00

<0,01

<0,01

0,01

<0,01

<0,01

BghiP

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01 < 0,01 < 0,01

< 0,01

0,03

0,03

0,02

0,02

0,05

0,04

0,04

0,02

0,03

< 0,01

< 0,01

0,02

0,05

0,21

0,63

0,02

0,04

IcdP Suma 8 PAU

0,03

< 0,01 < 0,01

0,03

0,02

0,02

0,02

0,02

0,03

0,05

0,01

0,05

0,02

0,63

0,05

0,14

0,13

0,12

0,24

0,30

0,19

0,19

0,04

červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek.

VŠCHT PRAHA

1


Tabulka V: Obsah sledovaných PAU v jablkách (µg/kg) – porovnání 2012

Phe Ant Flt Pyr BaA Chr BbF BkF BaP DBahA BghiP IcdP Suma 8 PAU


HOR 208 HOR 209 JEN 228 JEN 229 KNE 222 KNE 223 NEB 216 NEB 217 PKO 201 PKO 202 BAB 243 BAB 245 3,22 4,23 4,58 3,53 3,96 3,62 3,90 2,39 2,64 3,76 2,57 6,31 0,06 0,07 0,07 0,06 0,08 0,06 0,04 0,04 2,51 0,06 0,05 0,19 0,45 0,59 0,64 0,54 0,66 0,49 0,62 0,42 0,36 0,55 0,45 5,16 0,26 0,35 0,34 0,29 0,37 0,31 0,35 0,25 0,58 0,35 0,26 1,57 0,05 0,05 0,05 0,04 0,07 0,05 0,06 0,07 0,25 0,06 0,05 0,06 0,09 0,09 0,10 0,10 0,09 0,09 0,13 0,10 0,09 0,09 0,08 0,20 0,05 0,04 0,04 0,04 0,06 0,05 0,04 0,03 0,08 0,04 0,04 0,06 0,02 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02 0,02 0,02 0,04 0,02 0,02 0,03 0,03 0,04 0,02 0,02 0,05 0,04 0,03 0,03 0,02 0,04 0,04 0,03 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 0,04 < 0,01 0,02 < 0,01 < 0,01 < 0,01 0,03 0,07 < 0,01 < 0,01 0,03 0,03 0,03 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01 0,05 0,32 0,27 0,25 0,21 0,30 0,25 0,30 0,33 0,48 0,25 0,26 0,42 JIP 2K4 3,45 0,05 0,59 0,54 0,08 0,16 0,05 0,02 0,03 0,01 0,03 0,03 0,41

VŠCHT PRAHA

min. 2,39 0,04 0,36 0,25 0,04 0,08 0,03 0,02 0,02 < 0,01 < 0,01 < 0,01 0,21

max. 6,31 2,51 5,16 1,57 0,25 0,20 0,08 0,04 0,05 < 0,01 0,07 0,05 0,48

medián 2012 3,62 0,06 0,55 0,35 0,06 0,09 0,04 0,02 0,03 0,01 0,03 0,03 0,28

medián 2011 2,08 0,09 0,49 0,18 0,04 0,07 0,03 0,02 0,04 <0,01 0,06 0,02 0,27

medián 2010 4,17 0,12 0,98 0,80 0,12 0,22 0,09 0,03 0,21 0,01 0,19 0,10 0,94

medián 2009 1,33 0,05 0,64 1,23 0,04 0,10 0,03 0,01 0,02 0,02 0,03 0,02 0,28

2

medián 2008 2,83 0,11 0,64 0,39 0,08 0,17 0,03 0,01 0,02 <0,01 0,03 0,03 0,36

medián 2007 1,06 0,07 0,27 0,10 0,02 0,02 0,02 0,01 0,02 0,01 0,02 0,02 0,10

medián 2006 2,64 0,10 0,77 0,44 0,04 0,09 0,05 0,02 0,09 <0,01 0,10 0,07 0,45

medián 2005 5,53 0,16 0,86 0,51 0,04 0,13 0,04 0,02 0,02 <0,01 0,03 0,04 0,44


Tabulka VI: Obsah sledovaných PAU v listech jahodníku (µg/kg sušiny) – porovnání 2012


HOR 212 7,29 0,30 5,44 2,41 1,13 1,98 1,43 0,73 0,89 0,11 0,67 0,84

HOR 213 13,89 0,47 7,76 3,54 1,68 2,89 2,15 1,09 1,58 0,20 1,50 1,55

JEN 231 20,11 0,82 9,66 3,46 1,84 4,04 1,69 0,89 1,26 0,15 0,95 1,16

KNE 225 10,34 0,77 9,26 4,17 1,07 2,65 1,92 0,93 1,44 0,22 1,22 1,43

NEB 219 11,98 0,56 10,79 5,05 2,62 4,04 3,23 1,73 3,04 0,42 2,04 2,57

PKO 204 8,60 0,44 5,29 2,37 0,62 0,84 0,94 0,46 0,70 0,07 0,60 0,68

min. 7,29 0,30 5,29 2,37 0,62 0,84 0,94 0,46 0,70 0,07 0,60 0,68

max. 20,11 0,82 10,79 5,05 2,62 4,04 3,23 1,73 3,04 0,42 2,04 2,57

7,79

12,64

11,99

10,88

19,69

4,92

4,92

19,69

VŠCHT PRAHA

medián medián medián medián medián medián medián medián 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 17.1 17,0 14,0 34,0 50,2 32,0 24,6 11,16 0.76 0,76 0,69 0,73 1,88 0,83 1,09 0,51 11.8 13,0 10,4 10,7 26,0 15,3 14,8 8,51 7.93 5,76 6,54 6,55 14,9 9,8 7,26 3,50 1,41 3.42 1,44 1,57 1,82 4,28 1,70 2,85 2,77 5.12 3,11 3,33 3,83 5,48 3,31 4,10 1,80 3.12 2,02 2,20 2,10 4,76 2,31 2,78 0,91 1.87 1,01 1,14 1,04 2,47 1,16 1,55 1,35 3.33 1,90 1,74 1,56 3,71 1,70 2,35 0,18 0.30 0,18 0,18 0,18 0,51 0,18 0,25 1,09 3.44 1,94 1,87 1,18 3,76 1,93 2,43 1,29 2.14 2,07 1,77 1,63 4,44 1,91 2,71 11,43

3

36.9

13,6

13,8

13,0

29,4

12,7

7,67


Tabulka VII: Obsah sledovaných PAU v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) – porovnání 2012


HOR 214 HOR 215 JEN 232 JEN 233 KNE 226 9,10 9,66 6,77 8,48 10,81 0,38 0,24 0,34 0,40 0,17 6,45 3,63 4,10 5,83 9,92 3,59 1,61 1,84 2,08 3,54 0,33 1,25 2,63 0,68 1,23 2,29 1,23 1,65 1,74 1,85 0,97 1,29 1,75 1,81 1,92 1,02 0,46 0,63 0,87 0,80 0,68 1,01 1,59 1,31 1,76 0,22 0,09 0,13 0,18 0,22 1,72 0,78 0,93 1,37 1,37 1,63 0,75 0,95 1,43 1,47 11,81 5,30 7,85 11,56 9,50


NEB 220 NEB 221 PKO 205 PKO 206 3,49 6,97 6,04 12,55 0,11 0,27 0,17 0,41 1,80 5,60 3,23 9,58 0,47 3,15 1,27 4,36 0,16 1,14 0,19 1,48 0,56 2,11 0,67 3,29 0,35 1,91 0,60 2,46 0,16 0,90 0,31 1,23 0,20 1,44 0,44 1,89 0,03 0,19 0,07 0,27 0,23 1,40 0,54 1,84 1,49 0,56 1,85 0,25 1,94 10,58 3,36 14,30

BAB 239 6,67 0,23 3,57 1,49 0,36 0,24 0,75 0,36 0,53 0,06 0,45 0,55 3,30

KNE 227 LKPR 234 LKPR 235 LKPR 236 LKPR 237 LKPR 238 10,20 6,07 6,77 12,30 35,12 16,07 0,41 0,15 0,12 0,22 0,34 0,22 6,87 3,22 5,19 7,43 29,92 11,71 3,44 1,10 1,76 3,43 12,89 4,36 1,32 0,20 0,40 0,98 3,13 0,74 2,37 0,65 1,30 2,13 6,74 2,35 2,35 0,52 1,14 2,10 7,51 2,28 1,15 0,27 0,56 0,96 3,22 1,02 2,02 0,34 0,71 1,63 5,93 1,49 0,30 0,05 0,12 0,24 0,91 0,25 2,14 0,35 0,78 1,62 5,56 1,72 2,02 0,42 0,90 1,77 5,82 1,92 13,67 2,79 5,90 11,42 38,83 11,76 BAB 240 BAB 241 BAB 242 BAB 244 8,89 12,34 28,07 35,33 0,50 0,30 1,60 1,69 12,98 7,54 36,02 34,65 7,83 2,88 28,50 11,35 4,24 0,41 16,30 0,50 4,41 0,66 18,76 2,01 4,80 0,93 16,79 0,71 2,68 0,47 9,40 0,35 5,07 0,70 21,96 0,51 0,62 0,09 2,56 0,07 3,43 0,93 17,34 0,71 4,21 0,81 13,64 0,49 29,48 4,98 116,75 5,35

červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek, VŠCHT PRAHA

4


pokračování tabulky VII:


JIP 2K5 5,27 0,13 1,09 0,91 0,08 0,22 0,23 0,11 0,13 0,02 0,17 0,18 1,15

min. 3,49 0,11 1,09 0,47 0,08 0,22 0,23 0,11 0,13 0,02 0,17 0,18 1,15

max. 35,33 1,69 36,02 28,50 16,30 18,76 16,79 9,40 21,96 2,56 17,34 13,64 116,75

medián 2012 9,10 0,27 6,45 3,15 0,74 1,85 1,75 0,80 1,31 0,18 1,37 1,43 9,50

medián 2011 13,6 0,32 6,62 5,29 1,35 2,36 1,64 0,93 1,39 0,15 1,96 1,14 11,2

medián 2010 11,3 0,30 6,27 3,96 1,13 1,84 2,00 0,90 1,86 0,19 2,13 1,79 11,4

medián 2009 9,10 0,19 5,10 2,96 0,83 2,45 2,62 1,16 1,66 0,22 2,30 2,05 13,3

medián 2008 26,6 0,90 12,1 6,58 1,70 3,61 3,38 1,65 2,54 0,28 2,89 2,97 19,2

medián 2007 25,8 0,54 14,8 7,61 1,79 3,90 3,94 1,85 2,46 0,33 2,06 2,60 19,1

medián 2006 14,9 0,57 10,0 6,36 1,46 3,45 2,99 1,57 2,22 0,25 2,37 2,65 16, 8

červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek

VŠCHT PRAHA

5

medián 2005 22,3 0,87 13,3 6,88 2,12 4,11 4,43 2,11 3,01 0,34 3,21 3,58 8,38


Tabulka VIII: Obsah sledovaných stopových prvků v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) – porovnání 2012 HOR 214

HOR 215

JEN 232

JEN 233

KNE 226

KNE 227

LKPR 234

LKPR 235

LKPR 236

LKPR 237

LKPR 238

NEB 220

NEB 221

PKO 205

PKO 206

BAB 239

V

300

330

340

470

260

490

140

250

600

440

290

240

370

240

390

130

Cr

1 060

1 190

1 140

1 210

920

1 460

590

890

1 800

1 270

1 280

1 070

1 150

24

37

680

Ni

600

470

1 070

3 140

650

2 880

1 150

1 110

1 590

810

740

1 360

1 110

850

1 390

1 220

Cu

4 550

5 260

8 140

12 100

4 380

34 200

3 800

4 050

3 890

4 500

4 800

9 850

7 460

5 030

4 380

6 520

Zn

23 200

17 800

42 200

52 400

21 100

83 200

12 600

17 900

15 200

16 000

19 200

35 500

31 600

24 000

36 900

40 850

Mo

2 220

1 660

2 490

5 890

1 520

3 530

650

760

640

1 550

5 810

1 740

2 200

6 900

1 840

2 740

Cd

26

16

29

37

37

87

60

31

309

94

56

19

38

29

60

65

Pb

150

140

200

290

210

420

150

140

460

280

270

80

320

100

290

260

Hg

78

62

134

170

117

154

68

51

56

57

55

147

152

101

250

28

Medián medián 2012 2011

medián 2010

medián 2009

medián 2008

medián 2007

medián 2006

medián 2005

pokr.

BAB 240

BAB 241

BAB 242

BAB 244

JIP 2K5

min.

max.

V

200

130

520

200

240

130

600

290

200

230

204

230

513

246

392

Cr

760

830

1 270

820

1 020

24

1 800

1 060

880

870

771

620

1 220

726

717

Ni

1 090

1 900

1 270

400

1 650

400

3 140

1 110

1 320

1 290

1 225

1 120

2 010

2 255

1 783

Cu

8 600

7 280

10 100

4 020

5 120

3 800

34 200

5 120

5 960

7 730

6 498

6 910

8 114

10 023

8 182

Zn

46 700

28 300

51 900

16 500

18 000

12 600

83 200

24 000

24 700

22 500

24 889

27 900

43 614

56 714

34 733

Mo

5 170

2 360

8 220

4 950

180

180

8 220

2 220

2 420

4 310

4 360

2 750

3 955

3 361

2 335

Cd

42

88

107

27

81

16

309

42

62

54

54

53

44

55

37

Pb

250

480

720

120

160

80

720

250

180

120

180

220

345

431

573

Hg

35

42

264

84

31

28

264

78

17

17

11

18

19

109

33

červeně jsou vyznačeny hodnoty, které překračují medián 2012 o více než trojnásobek.

VŠCHT PRAHA

6


Tabulka IX: Obsah stopových prvků v jablkách (µg/kg) – porovnání 2012 HOR 208

HOR 209

JEN 228

JEN 229

KNE 222

KNE 223

NEB 216

NEB 217

PKO 201

PKO 202

BAB 243

BAB 245

JIP-K7

V

10

20

22

16

10

12

21

10

10

11

19

25

21

Cr

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

Ni

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

Cu

380

180

440

320

200

320

400

260

340

360

340

390

190

Zn

130

220

680

170

150

130

230

150

140

110

350

360

120

Mo

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

Cd

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

<1

Pb

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

<10

Hg

10

20

22

16

10

12

21

10

10

11

19

25

21

pokrač .

min.

Medián 2012

max.

medián 2011

medián 2010

medián 2009

medián 2008

medián 2007

medián 2006

medián 2005

V

10

25

16

21

15

17,5

7

1

1

2

Cr

<50

0

0

0

<50

<50

<50

14

7

9

Ni

<50

0

0

0

55

<50

60

10

17

46

Cu

180

440

340

260

380

300

290

301

436

355

Zn

110

680

150

150

200

190

180

394

965

265

Mo

<50

<50

<50

<50

<50

<50

<50

19

17

9

Cd

<1

<1

<1

<1

<1

10

<1

<1

<1

<1

Pb

<10

<10

<10

<10

<10

20

<10

1

2

2

Hg

<1

<1

<1

<1

<1

<5

<1

<1

1

1

VŠCHT PRAHA

7


Tabulka X: Obsah stopových prvků v pšenici (µg/kg) – porovnání 2012 PSE

HOR 210

HOR 211

JEN 230

KNE 224

NEB 218

PKO 203

JIP 2K6

V

64

64

55

52

61

69

99

Cr

300

310

260

250

330

320

470

Ni

180

240

200

640

270

280

230

Cu

4 200

3 100

3 220

2 540

3 910

3 500

4 320

Zn

19 800

25 800

18 700

17 500

21 700

18 800

26 200

Mo

850

1 000

670

150

580

510

120

Cd

19

19

18

32

12

28

27

Pb

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

< 50

Hg

<1

<1

<1

<1

<1

1

<1

pokrač.

min.

Medián 2012

max.

medián 2011

medián 2010

medián 2009

medián 2008

medián 2007

medián 2006

medián 2005

V

52

99

64

80

60

80

3

3

2

6

Cr

250

470

310

370

310

205

325

65

47

62

Ni

180

640

240

130

240

280

255

252

109

109

Cu

2 540

4 320

3 500

3 530

3 850

2 860

4 415

3 155

3 515

3 230

Zn

17 500

26 200

19 800

22 500

20 100

17 700

16 300

19 600

29 000

25 850

Mo

120

1 000

580

620

1 360

670

920

792

982

855

Cd

12

32

19

26

27

26

25

17

23

24

Pb

< 50

< 50

< 50

< 50

<50

< 50

8

8

7

9

Hg

1

1

1

<1

<1

1

1

2

3

3

VŠCHT PRAHA

8


Tabulka XI: Obsah stopových prvků v listí jahodníku (µg/kg sušiny) – porovnání 2012 LJA

HOR 212

HOR 213

JEN 231

KNE 225

NEB 219

PKO 204

V

420

270

770

290

480

510

Cr

1 090

860

1 120

960

1 160

940

Ni

1 020

820

1 230

1 270

930

900

Cu

4 820

4 890

4 400

4 690

3 890

8 710

Zn

13 650

16 000

20 400

16 400

29 000

25 850

Mo

480

1 040

820

340

930

700

Cd

10

9

38

11

19

15

Pb

210

150

360

330

380

170

Hg

18

3

28

29

23

48

pokrač.

min.

Medián 2012

max.

medián 2011

medián 2010

medián 2009

medián 2008

medián 2007

medián 2006

medián 2005

V

270

770

450

625

490

595

710

1 486

758

446

Cr

860

1 160

1 025

1 255

1 120

1 105

990

1 302

633

678

Ni

820

1 270

975

1 225

800

1 552

860

1 316

1 142

1 142

Cu

3 890

8 710

4 755

3 820

3 920

5 444

3 585

4 106

3 971

4 222

Zn

13 650

29 000

18 400

15 400

14 700

18 045

13 500

27 041

28 000

14 751

Mo

340

1 040

760

660

960

2 046

935

551

880

1 232

Cd

9

38

13

13

14

23

17

20

17

26

Pb

150

380

270

515

290

342

455

951

651

689

Hg

3

48

26

17

13

16

19

17

86

33

VŠCHT PRAHA

9


Tabulka XII: Obsah BTEX v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) HOR 214

HOR 215

JEN 232

JEN 233

KNE 226

KNE 227

LKPR 234

LKPR 235

LKPR 236

0,97

0,39

benzen

1,38

0,80

< 0,60

0,77

2,5

3,76

< 0,60

toluen

3,95

8,52

72,0

27,2

5,8

11,1

11,8

41,8

< 0,15

< 0,15

1,42

0,52

< 0,15

0,17

0,55

4,54

25,3

0,88

0,33

< 0,2

1,32

9,9

34,7

74,6

28,8

8,4

16,4

ethyl-benzen xylen

SUMA

pokrač.

BAB 239

BAB 240

BAB 241

LKPR 237

LKPR 238

NEB 220

NEB 221

PKO 205

PKO 206

< 0,60

< 0,60

< 0,60

< 0,60

< 0,60

2,4

21,0

40,1

32,5

23,5

20,8

24,2

10,8

7,75

0,58

< 0,15

3,23

< 0,15

0,28

< 0,15

< 0,15

< 0,2

2,09

0,49

24,2

1,7

< 0,2

10,1

1,4

15,9

12,8

52,6

22,4

64,8

37,7

24,0

31,5

26,0

29,2

max.

Medián 2012

medián 2010

medián 2009

medián 2008

medián 2007

BAB 242

BAB 244

JIP 2K5

min.

medián 2011

< 0,60

0,85

0,78

< 0,60

< 0,60

< 0,60

< 0,60

3,76

0,30

< 0,6

< 0,6

< 0,6

< 0,6

9,2

toluen

91,2

94,3

114

20,6

78,6

26,4

3,95

114

24,24

134

65,4

47,1

37,4

24,0

ethyl-benzen

7,16

7,54

9,38

1,15

1,48

1,9

< 0,15

9,4

0,55

4,3

8,4

1,5

2,0

4,7

xylen

43,5

8,8

8,8

6,4

14,0

2,2

< 0,2

43, 6

2,22

20,7

12,6

2,4

14,0

12,6

142

111

132

28,5

94,4

30,9

8,4

142

30,97

153,7

84,5

47,1

47,5

59,6

benzen

SUMA

VŠCHT PRAHA

10


Obrázek 46: Obsahy PAU-8 v pšenici - porovnání sezon a lokalit PAU-8 v pšenici (všechny lokality) 1,0 Medián 25%-75% Min-Max

0,8

ug/kg

0,6

0,4

0,2

0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

PAU-8 v pšenici (2005-2012) 1,0 Medián 25%-75% Min-Max

0,8

ug/kg

0,6

0,4

0,2

0,0 HOR-10

VŠCHT PRAHA

HOR-11

JEN-30

KNE-24

NEB-18

PKO-03

1


Obrázek 47: Obsahy PAU-8 v jablkách - porovnání sezon a lokalit PAU-8 v jablkách (všechny lokality) 2,0 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg

1,5

1,0

0,5

0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

PAU-8 v jablkách (2005-2012) 2,0 Medián 25%-75% Min-Max

1,0

VŠCHT PRAHA

PKO-02

PKO-01

NEB-17

NEB-16

KNE-23

KNE-22

JEN-29

JEN-28

HOR-09

0,0

HOR-08

0,5

HOR-07

ug/kg

1,5

2


Obrázek 48: Obsahy PAU-8 v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit PAH-8 v listech jahodníku (všechny lokality) 80 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

60

40

20

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

PAH-8 v listech jahodníku (2005-2012) 80 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

60

40

20

0 HOR-12

VŠCHT PRAHA

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

3


Obrázek 49: Obsahy PAU-8 v travním porostu - porovnání sezon a lokalit PAU-8 v travním porostu (všechny lokality) 150 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

100

50

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

PAU-8 v travním porostu (2005-2102) 150 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

100

VŠCHT PRAHA

4

JEN-33

JEN-32

PKO-06

PKO-05

NEB-21

NEB-20

LKPR-38

LKPR-37

LKPR-36

LKPR-35

LKPR-34

KNE-27

KNE-26

JEN-33

JEN-32

HOR-15

0

HOR-14

50


Obrázek 50: Obsahy kadmia v pšenici (zrno ve sklizňové zralosti) - porovnání sezon a lokalit Kadmium v pšenici (všechny lokality) 50 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg

40

30

20

10 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Kadmium v pšenici (2005-2012) 50 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg

40

30

20

10 HOR-10

VŠCHT PRAHA

HOR-11

JEN-30

KNE-24

NEB-18

PKO-03

5


Obrázek 51: Obsahy olova v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit Olovo v listech jahodníku (všechny lokality) 2500 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

2000

1500

1000

2011

2010

2009

2008

2007

2005

0

2006

500

Olovo v listech jahodníku (2005-2012) 2500 Medián 25%-75% Min-Max

ug/kg sušiny

2000

1500

1000

500

0 HOR-12

VŠCHT PRAHA

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

6


Obrázek 52: Obsahy vanadu v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit Vanad v listech jahodníku (všechny lokality) 3000 Medián 25%-75% Min-Max

2500

ug/kg sušiny

2000

1500

1000

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vanad v listech jahodníku (2005-2012) 3000 Medián 25%-75% Min-Max

2500

ug/kg sušiny

2000

1500

1000

500

0 HOR-12

VŠCHT PRAHA

HOR-13

JEN-31

KNE-25

NEB-19

PKO-04

7


Obrázek 53: Obsahy olova v travním porostu - porovnání sezon a lokalit Olovo v travním porostu (všechny lokality) 2400 Medián 25%-75% Min-Max

2000

ug/kg sušiny

1600

1200

800

400

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Olovo v travním porostu (2005-2012) 2400

Medián 25%-75% Min-Max

2000

1200

800

400

VŠCHT PRAHA

8

PKO-06

PKO-05

NEB-21

NEB-20

LKPR-38

LKPR-37

LKPR-36

LKPR-35

LKPR-34

KNE-27

KNE-26

JEN-33

JEN-32

HOR-15

0 HOR-14

ug/kg sušiny

1600


Obrázek 54: Obsahy kadmia v travním porostu - porovnání sezon a lokalit Kadmium v travním porostu (všechny lokality) 250


ug/kg sušiny

200

150

100

50

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Kadmium v travním porostu (2005-2012) 250 Medián 25%-75% Min-Max

150

100

50

VŠCHT PRAHA

9

PKO-06

PKO-05

NEB-21

NEB-20

LKPR-38

LKPR-37

LKPR-36

LKPR-35

LKPR-34

KNE-27

KNE-26

JEN-33

JEN-32

HOR-15

0 HOR-14

ug/kg sušiny

200


Obrázek 55: Obsahy niklu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit Nikl v travním porostu (všechny lokality)

5000


ug/kg sušiny

4000

3000

2000

1000

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Nikl v travním porostu (2005-2012) 6000 Medián 25%-75% Min-Max

5000

3000

2000

1000

VŠCHT PRAHA

10

PKO-06

PKO-05

NEB-21

NEB-20

LKPR-38

LKPR-37

LKPR-36

LKPR-35

LKPR-34

KNE-27

KNE-26

JEN-33

JEN-32

HOR-15

0 HOR-14

ug/kg sušiny

4000


Obrázek 56: Obsahy vanadu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit Vanad v travním porostu (všechny lokality) 2000


ug/kg sušiny

1500

1000

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vanad v travním porostu (2005-2012) 2000 Medián 25%-75% Min-Max

1000

500

VŠCHT PRAHA

11

PKO-06

PKO-05

NEB-21

NEB-20

LKPR-38

LKPR-37

LKPR-36

LKPR-35

LKPR-34

KNE-27

KNE-26

JEN-33

JEN-32

HOR-15

0 HOR-14

ug/kg sušiny

1500


Obrázek 57: Charakteristika zátěže travního porostu kovy v jednotlivých lokalitách v letech 2008-2012 – projekce hlavních komponent do faktorové roviny (příklad) Projekce případů do faktorové roviny (1x 2) 2,5 LKPR-36

2,0

BAB-44

Faktor 2: 11,71%

1,5 LKPR-38

1,0

LKPR-37 LKPR-35

0,5

0,0

BAB-39 JIP-K5 LKPR-34 BAB-40 BAB-41 HOR-14 HOR-15 PKO-05 NEB-21

BAB-42 KNE-27

-0,5

PKO-06

KNE-26 JEN-32

JEN-33

NEB-20

-1,0

-1,5 -5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3 Aktiv.

Faktor 1: 74,53%

VŠCHT PRAHA

12

Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha Ruzyně. Souhrnná technická zpráva ( )

Recommend Documents