Důvodová zpráva
1
Navrhované změny zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a jejich odůvodnění Vydalo o. s. Svoboda zvířat, únor 2012
Navrhované změny zákony na ochranu zvířat proti týrání Návrh 1 V § 9 se vkládá nový odstavec 3, který zní "(3) Chov a usmrcování šelem za účelem využití jejich kožešiny jsou zakázány.".
Návrh 2 V § 9 se vkládá nový odstavec 4, který zní "(4) Chov a usmrcování hlodavců z čeledi činčilovitých za účelem využití jejich kožešiny jsou zakázány.".
Odůvodnění Navrhovaných změn Odůvodnění návrhu 1 Navrhovaná změna je opatřením k zamezení provozu farmových chovů šelem. V současné době se tyto chovy soustředí především na produkci kožešin.
I. Situace v Evropské unii a jednotlivých zemích V legislativě EU je dosud jedinou závaznou normou týkající se kožešinových zvířat Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (Committee on the Environment, Public Health and Food Safety) při Evropském parlamentu ve svém návrhu uvádí, že zabíjení kožešinových zvířat plynem CO 2 nebo CO (které dnes běžně probíhá také na českých farmách) není vhodným „humánním“ způsobem zabíjení.1
1
Draft Opinion of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety for the Committee on Agriculture and Rural Development on the proposal for a Council regulation on the protection of animals at the time of killing (COM(2008)553 – C6-XXXX/2008 – 2008/0180(CNS))
Důvodová zpráva
2
II. Odborné podklady pro hledisko ochrany zvířat 1. WELFARE ZVÍŘAT CHOVANÝCH K PRODUKCI KOŽEŠIN2 [SCAHAW] Odborná Zpráva, kterou pro tvorbu Směrnice zaměřené na chovy kožešinových zvířat zadala Evropská komise Vědeckému výboru pro ochranu zdraví a welfare zvířat (SCAHAW).
2. WELFARE FARMOVĚ CHOVANÝCH NORKŮ A LIŠEK V SOUVISLOSTI S TECHNOLOGIÍ A MANAGEMENTEM CHOVU3[CAMBRIDGE], Dr. A. J. Nimon; Prof. D. M. Broom; Cambridge University. 3. DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU NOVELY NAŘÍZENÍ PRO OCHRANU A CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT4 SRN; Ministerstvo, ochrany spotřebitele, výživy a zemědělství [BMVEL].
III. Odůvodnění navrhované změny 1. Šelmy patří mezi biologicky nejvyvinutější řád podkmene obratlovců. Všechny nedomestikované formy šelem mají v chovu v zajetí zvýšené nároky na parametry ustájení a péče z hlediska uspokojení jejich základních životních potřeb. V případě kožešinových zvířat jde stále o nedomestikovaná zvířata, schopná samostatného přežití v pro ně příhodných podmínkách; jejich druhoví jedinci žijí ve volné přírodě. 2. Řada odborných výzkumů dokázala, že v současnosti užívané systémy hospodářského chovu šelem kožešinových zvířat omezují zvířata v některých základních fyziologických a etologických potřebách a vystavují je vysokému riziku strachu a jiného utrpení s možnými trvalými následky. 3. Minimální požadavky welfare v intenzivních chovech je, s ohledem na bod 1, u všech druhů v současnosti chovaných kožešinových zvířat opodstatněné posuzovat shodně jako v chovech volně žijících zvířat, příp. zájmových chovech.
2
The Welfare of Animals Kept for Fur Production; Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare (SCAHAW) for EC, Dec. 2001 http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome_en.html (Zpráva “Životní pohoda zvířat chovaných k produkci kožešin” vypracovaná Vědeckým výborem pro ochranu zdraví a životní pohody zvířat (SCAHAW) na základě Článku 5 Směrnice Rady Evropy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely 98/58/EC) český překlad ÚKOZ. POZN: V březnu 2002 byla Zpráva na popud šesti členů pracovní skupiny jejích autorů revidována osmi změnami v textech závěrů jednotlivých částí. Ty však neměly žádný vliv na význam závěrů a na celkový exekutivní souhrn Zprávy. 3
a) The Welfare of Farmed Mink (Mustela vison) in Relation to Housing and Management: A Rewiew; Nimon, J., Broom, D.M.; Cambridge University, Dept. of Clinical Veterinary Medicine; UFAW: Animal Welfare 1999, 8: 205-228. b) The Welfare of Farmed Foxes Vulpes vulpes and Alopex lagopus in Relation to Housing and Management: A Rewiew; Nimon, J., Broom, D. M.; Cambridge University, Dept. of Clinical Veterinary Medicine; UFAW: Animal Welfare 2001, 10: 223-248 4
Zweite Verordnung zur Änderung der Verordnung zum Schutz landwirtschaflicher Nutztiere und anderer zur Erzeugung tierischer Produkte gehaltener Tiere bei Haltung (Tierschutz-Nutztierhaltungverordnung) /2001/; BMVEL, 11. 3. 2003 /“Nařízení k ochraně hospodářských zvířat a dalších zvířat, chovaných k získávání živočišných produktů“ z 25.10.2001/.
Důvodová zpráva
3
IV. Opodstatnění zákazu chovu z hlediska ochrany zvířat 1. Možná účinná zlepšení welfare zvířat v intenzivních chovech jsou podstatně omezována ekonomickými hledisky chovu. V současné situaci chovů v České republice zřejmě nemohou být v praxi realizována jakákoliv potřebná nebo nezbytná zlepšení. 2. Z důvodů obtížného zajištění welfare zvířat, z důvodů biologických, z důvodů problémů s veterinární péčí v chovech, s ochranou životního prostředí nebo z důvodů etických a morálních byl chov zvířat na kožešiny omezen přímým zákazem ve čtyřech evropských zemích. V dalších čtyřech zemích je chov fakticky znemožněn ekonomicky neakceptovatelnými požadavky na jejich chov a v dalších třech státech Evropy platí přímé či nepřímé zákazy chovu některých druhů kožešinových zvířat (týká se převážně lišek).
V. Morální důvody chovu a usmrcování šelem pro hospodářské účely Šelmy byly a jsou řádem, k němuž mají lidé obzvláštní vztah. Začátkem 20. stol. vznikaly chovy, v nichž byly drženy šelmy, aby posloužily člověku k získávání kožešin, již tehdy luxusního zboží. Morální neospravedlnitelnost chovu a usmrcování šelem (zvířat) na kožešiny se stává stále silnější. Ve většině členských zemí Evropské unie, v nichž se vyskytují chovy kožešinových zvířat, je veřejné mínění převážně na straně omezování těchto chovů. Podle výzkumu CVVM z října 20065 vyplývá následující: V otázkách souvisejících s chovem zvířat pro kožešinovou módu soudí 76 % respondentů, že život těchto zvířat není srovnatelný se životem těchto zvířat žijících v přírodě, a stejný počet respondentů se také domnívá, že dnešní společnost by se bez kožešinové módy obešla. 67% dotázaných se vyslovilo pro zákaz chovů kožešinových zvířat. Podobně jako lov zvířat na kožešiny, který byl téměř vytlačen z Evropy, jsou tzv. kožešinové farmy veřejností vnímány jako eticky neospravedlnitelné. Postupně v Nizozemsku (1995, 1997), v Rakousku (1993, 2008), ve Velké Británii (2000), v Chorvatsku (2007) a v Bosně a Hercegovině (2008) byly přijaty zákazy; ve Švýcarsku nebo Německu platí takové nároky na ustájení kožešinových zvířat, které prakticky znemožňují jejich komerční chov. Jakožto jedna z civilizovaných evropských zemí má Česká republika morálně založenou legislativu, díky níž již v minulosti našla cesty jak např. omezit drancování živé nebo neživé přírody navzdory zájmům určitých skupin: měla by to dokázat také v případě poškozování zvířat. V případě farmových chovů šelem k produkci kožešin je toto poškozování vědecky prokazatelné. Teoreticky jsou tyto chovy, ve svém současném stavu zřejmě také v legislativním rozporu s řadou ustanovení současného zákona 246/92 Sb. a patrně i Veterinárního zákona, Zákona o ochraně přírody a krajiny nebo Zákona o myslivosti.
Odůvodnění návrhu 2 Hlavním účelem navrhované změny je zabránění chovu především obou zástupců rodu Chinchilla pro hospodářské účely, kterým je v současné době výhradně získávání kožešin.
5
CVVM SOÚ AV ČR (2006). Češi o životě zvířat chovaných v zajetí. Praha.
Důvodová zpráva
4
Oba dnes hospodářsky využívané druhy Chinchilla lanigera (dlouhoocasá, vlnitá) a Chinchilla brevicaudata 6 (královská, krátkoocasá) (některé zdroje uvádí ještě rod Chinchilla chinchilla) pochází ze specifických podmínek vysokohorských pásem Jižní Ameriky. Toto vysokohorské prostředí určuje biologické potřeby zvířat: pohyby, jako jsou skákání, hrabání, ukrývání se do skalních dutin, nezbytná údržba srsti v písku atd. Určuje také dobu aktivity, která je převážně noční; sociální uskupení zvířat, skupinové; potravní zvyklosti a také určuje přirozenou plachost.
I. Odborné podklady pro hledisko ochrany zvířat 1. ZPRÁVA O VÝZKUMU WELFARE V CHOVECH ČINČIL7 [WAGENINGEN] Studie vypracovaná pro Nizozemskou vládu pro rozhodnutí o dalším využívání druhu činčila jako hospodářské zvíře.
2. WELFARE ZVÍŘAT CHOVANÝCH K PRODUKCI KOŽEŠIN8 [SCAHAW] Odborná Zpráva, kterou pro tvorbu Směrnice zaměřené na chovy kožešinových zvířat objednala Evropská komise u Vědeckého výboru pro ochranu zdraví a welfare zvířat (SCAHAW).
3. DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU NOVELY NAŘÍZENÍ PRO OCHRANU A CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT [BMVEL]
SRN; Ministerstvo, ochrany spotřebitele, výživy a zemědělství II. Problémy jednotlivých chovů - péče o činčily Problémy v chovu v zajetí Ve střední Evropě se s chovem činčil začalo zhruba ve 20. letech 20. století. Záměrem jejich chovu byla od počátku produkce kožešin, což do značné míry určilo technologii chovu. Současná typická klec pro chov činčil měří 85 x 50 x 40 cm, její stěny, strop a podlaha jsou zpravidla z pletiva. Do klece se pro činčily umísťuje vana s pískem, vyvýšená polička a někdy budník. V jedné kleci žije většinou jedna dospělá samice, příp. její mláďata (1 - 4). Technologie chovu a péče o zvířata do značné míry ovlivňuje celkové welfare zvířat: samice jsou pářeny zpravidla dvakrát do roka, nejčastěji metodou volného přístupu samce k samicím. Mláďata se od samice odstavují ve věku šesti až sedmi týdnů. Činčily jsou krmeny většinou granulovaným krmivem nebo směsí obilovin, ovoce a zeleniny
6
Konrád, J. (1996). Chov kožešinových zvířat. Brno: MZLU.
7Zpráva
o výzkumu welfare v chovech činčil; odborná skupina Zemědělské univerzity ve Wageningenu pod vedením Prof. P. R. Wiepkemy;
1994 The Welfare of Animals Kept for Fur Production; Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare (SCAHAW) for EC, Dec. 2001 http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome_en.html 8
Důvodová zpráva
5
Je zcela jisté, že takovýto umělý životní režim není zcela přijatelný pro všechny jedince v chovu. Uvádíme nejčastější problémy činčil v chovech:
Zdravotní problémy: metabolické poruchy (průjem, zácpa); srdeční a dýchací poruchy; plísně; vysoká úmrtnost v důsledku těchto onemocnění.
Reprodukční problémy: konfliktní páření, sterilita samice, potraty, neživotaschopnost mláďat.
Behaviorální problémy: bojácné, nervózní nebo agresivní chování, pohybové stereotypie, sebepoškozování.
Podstatná je však všeobecně vysoká náchylnost činčil na nedodržení poměrně úzkého tolerančního pásma parametrů jejich mikroklimatu a hygienické a veterinární péče. Zde je zřejmě nutno rozlišit kvalitu chovu. Ve větších, příp. středních, chovech (stovky až tisíce chovných samic) jsou uváděná rizika snížena poměrnou zkušeností personálu. Problém, platný všeobecně u hospodářských zvířat, je, že je může chovat prakticky každý, bez splnění jakýchkoli kritérií chovatelské způsobilosti. V chovech činčil to může znamenat nejen hromadný úhyn, ale nekontrolované utrpení zvířat při jeho průběhu. Vzhledem k tomu, že zejména menší chovatelé činčil mohou být kontrolováni inspektory SVS velmi zřídka, je v jejich chovech vysoká pravděpodobnost onemocnění a případného utrpení zvířat. Takové chovy by v zájmu ochrany zvířat měly být omezeny. To, že mají činčilovití obecně tak vysoké nároky na prostředí a péči, ale zároveň jsou chováni užitkově na veterinárně téměř nenáročnou surovinu (kvalita kožešiny je prioritním kritériem chovu), z nich činí druh skutečně vysoce ohrožený, vyžadující zvláštní pozornost.
III. Problémy používaných systémů a technologií chovů Odborné podklady - Nizozemský příklad V r. 1994 nechala nizozemská vláda v rámci přípravy novely Nařízení pro hospodářská zvířata (Besluit aanwijzing voor peroductie te houden dieren) provést rozsáhlou studii welfare činčil v podmínkách farmových 9
chovů. Záměrem a cílem této studie mělo být rozhodnutí o tom, zdali může být činčila využívána jako hospodářské zvíře a může být zařazena na seznam zvířat dovolených chovat jako hospodářská (seznam v čl. 34 Nařízení pro hospodářská zvířata). Dosud nebyl zřejmě proveden rozsáhlejší výzkum welfare činčil. Studii provedla odborná skupina Zemědělské univerzity ve Wageningenu pod vedením Prof. P. R. Wiepkemy. Studie dospěla k závěru, že stávající systémy a technologie farmových chovů znamenají vážné problémy welfare činčil, týkající se většiny zvířat. Studie obsahuje řadu doporučení pro vylepšení ustájení a technologií v chovech. Tyto výsledky však bude podle autorů studie nutno ještě potvrdit v mezinárodním měřítku.
Zpráva o výzkumu welfare v chovech činčil (1994); odborná skupina Zemědělské univerzity ve Wageningenu pod vedením Prof. P. R. Wiepkemy 9
Důvodová zpráva
6
Na základě Studie vydal v roce 1997 ministr zemědělství, životního prostředí a rybolovu (J. J. van Aartsen) následující závěry:
Znalosti o biologii činčil nejsou zdaleka kompletní. Jde především o nedostatek údajů o způsobu života tohoto druhu v jeho přirozeném prostředí.
Ve stávajících farmových chovech se vyskytují závažné problémy welfare zvířat, mezi jinými: v průměru 20 % zvířat vykazuje známky bojácného nebo panického chování a značné množství zvířat má abnormální projevy chování jako bezcílné pobíhání a sebepoškozování.
Welfare činčil vyžaduje další výzkumy, které mohou trvat ještě mnoho let.
Na základě těchto bodů byla stanovena zkušební doba pěti let do ukončení farmových chovů a vyjmutí druhu činčila ze seznamu v čl. 34 Nařízení. Přechodná doba pro odepsání stávajících systémů byla stanovena na deset let.