Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky Josef Kosina a Tomáš Nečas
Tato publikace je realizačním výstupem projektu Mze ČR, NAZV/QF 4112 „Výzkum hospodářských vlastností nových podnoží jádrovin“ za finanční účasti Mze ČR Holovousy 2007
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Autoři: Ing. Josef Kosina, CSc Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. Ing. Tomáš Nečas, Ph.D. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici
© Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., 2007
ISBN 978-80-87030-10-3
2
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
OBSAH 1. Cíl metodiky a dedikace
4
2. Úvod
4
3. Přehled vegetativních hrušňových a kdouloňových podnoží
5
3.1. Kdouloňové podnože
5
3.2. Hrušňové a ostatní podnože
7
4. Metodika množení dřevitými řízky
8
4.1. Matečnice pro odběr řízků
8
4.1.1. Výsadba matečnice
8
4.1.2. Ošetřování matečnice
9
4.1.3. Odběr výhonů
10 11
4.2. Postup množení dřevitými řízky 4.2.1. Příprava řízků
11
4.2.2. Stimulace řízků
11
4.3. Tepelná stimulace
12
4.3.1. Technické zařízení
12
4.3.2. Zakořeňovací substrát
13
4.3.3. Umístění řízků do termoboxu
13
4.3.4. Manipulace s řízky během tepelné stimulace
13
4.4. Skladování, výsadba a dopěstování řízků
15
5. Srovnání „novosti postupů“ a jejich zdůvodnění
18
6. Závěr
19
3
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
1. Cíl metodiky a dedikace Navrhnout pracovní postup množení vybraných perspektivních podnoží hrušní z dřevitých řízků za předpokladu minimální výtěžnosti 25 %. Nové poznatky z oblasti výzkumu metody množení dřevitými řízky využijí podnožové školky, které budou moci navrženými pracovními postupy množit některé nedostatkové hrušňové podnože. Vlastní metodika množení podnoží je členěna do několika částí: - výsadba a vedení matečnice - odběr a příprava řízků - chemická a tepelná stimulace - technické parametry zařízení pro množení (termobox) - skladování a školkování řízků - dopěstování řízků
Tato metodická publikace je realizačním výstupem projektu Mze ČR, NAZV/ QF 4112, „Výzkum hospodářských vlastností nových podnoží jádrovin“, který byl řešen v letech 2004-2007 za finanční účasti Mze ČR. Metodika je určena školkařské praxi jako návod pro zvýšení produkce perspektivních hrušňových podnoží pro intenzivní výsadby hrušní v podmínkách ČR. Metodika byla předložena ke schválení Odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství – útvar 15010, Ministerstva zemědělství ČR. Uvedená metodika byla 5.2.2008 schválena (Čj. 41752/2007-15010) a doporučena pro využití v zemědělské praxi.
4
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
2. Úvod Současná ovocnářská praxe se zaměřuje na stále intenzivnější systém pěstování. Tato intenzifikace je spojena se zakládáním výsadeb s vysokým počtem jedinců na jednotce plochy a je založena na používání nových odrůd a podnoží. Moderní pěstitelské systémy při pěstování hrušní jsou spojeny podobně jako u jabloní s používáním slabě vzrůstných podnoží. V tomto směru jsou zatím nezastupitelné kdouloňové podnože. Existuje celá řada typů a klonů kdouloní, které mají rozdílné podnožové vlastnosti. Novější typy kdouloní nejsou zatím v naší ovocnářské praxi dostatečně prověřeny. Z tohoto důvodu byly tyto podnože dovezeny a byla s nimi ve VŠÚO Holovousy založena srovnávací výsadba. Rovněž byla prověřena jejich afinita se souborem pěstovaných odrůd (Paprštein a kol. 2005). Získala se řada důležitých poznatků z oblasti školkařství (afinita, mrazuodolnost). V souvislosti s postupným šířením bakteriální spály (Erwinia amylovora (Burr.) Winsl. et al.) v ČR se ukazuje velmi důležité používat odolný rostlinný materiál. U hrušní byly v USA vyšlechtěny klony hrušňových podnoží (série OHF), které jsou rezistentní vůči této chorobě, a které snižují rizika při pěstování hrušní (Brooks 1984, Kappel at al. 1994, Hummer 1998). Některé z těchto perspektivních klonů podnoží byly k nám dovezeny k vyzkoušení. Byla s nimi založena srovnávací výsadba a dosavadní výsledky hodnocení ukazují, že některé z nich by se mohly v našich podmínkách využít a v určitých případech nahradit kdouloň. Je třeba proto zjistit nejvhodnější způsob, jakým tyto podnože množit. Produkce výsadbového materiálu hrušní na kdouloních je v České republice nízká a nekryje požadavky pěstitelů. Důvodem nedostatku je nízká výroba podnoží. Podnožové školky produkují kdouloňové podnože v malém množství, poněvadž výtěžnost v hrůbkových matečnicích je nízká. Určitá možnost řešení nedostatku těchto podnoží by mohla být metoda dřevitých řízků, která je uplatňována u některých hrušňových podnoží v zahraničí (Webster 1995). Tento způsob množení však nebyl u nás dosud plně zvládnut tak, aby se zvýšila produkce podnoží pro školkařskou a ovocnářskou praxi. Z tohoto důvodu byl výzkum metody množení hrušňových podnoží dřevitými řízky zařazen do projektu QF 4112 – „Výzkum hospodářských vlastností nových podnoží jádrovin“, který byl řešen v období 2004-2007. Projekt byl financován Mze ČR. Jedním z výstupů tohoto projektu je předkládaná metodika. Metodika popisuje nejdůležitější hrušňové podnože, které jsou používány u nás a v zahraničí pro nové výsadby hrušní a stanovuje pracovní postupy při jejich množení metodou dřevitých řízků.
5
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
3. Přehled vegetativních hrušňových a kdouloňových podnoží 3.1. Kdouloňové podnože Kdouloň (Cydonia oblonga P. Mill.) stále zůstává nejrozšířenější hrušňovou podnoží v evropském ovocnářství. Její dominantní postavení určují především tyto její pěstitelské vlastnosti: - slabá až střední intenzita růstu naštěpovaných odrůd - raný nástup do plodnosti - vysoká plodnost - dobrá kvalita plodů - přijatelná množitelnost v hrůbkové matečnici - relativní odolnost vůči PD (Pear decline phytoplasma) Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že při používání kdouloňových podnoží se školkaři a pěstitelé setkávají s řadou problémů souvisejících s tímto ovocným druhem. Za sporné vlastnosti kdouloně jsou nejčastěji považovány: - poruchy afinity s některými odrůdami hrušní - nízká pevnost ukotvení na trvalém stanovišti - náchylnost ke žloutence na vápenitých půdách - nižší mrazuodolnost - vysoká citlivost k bakteriální spále Charakteristika kdouloňových podnoží MA Klasická a nejrozšířenější kdouloňová podnož vyšlechtěná na stanici East Malling z angerské kdouloně. Je považována za standardní kdouloňovou podnož. Růst naštěpovaných odrůd je o 35 % až 40 % slabší než na hrušňovém semenáči. Je poměrně mrazuvzdorná a tolerantní k přebytku vláhy. Na půdách s vyšším obsahem vápníku se často u naštěpovaných odrůd objevuje žloutenka. Afinita s odrůdami (mimo odrůd obecně pokládaných jako nesnášenlivé s kdouloněmi) je dobrá. Stromy vyžadují opěrnou konstrukci. V matečnici se množí celkem dobře. Lze ji také množit bylinnými řízky. MC Zakrslá kdouloňová podnož ze stanice East Malling. Růst naštěpovaných odrůd je na ní slabší v porovnání s MA o 20 %. Je méně mrazuvzdorná, citlivější ke žloutence a ve školce je více napadána hnědou skvrnitostí. Je vhodná pouze do úrodných půd pro intenzivní výsadby s vysokou hustotou porostu. Vyžaduje závlahu. Naštěpované odrůdy mají vyšší specifickou plodnost než na podnoži MA. V důsledku vysoké násady plodů a při nižší úrovni agrotechniky mohou stromy na MC přinášet menší plody. Stromy vyžadují opěrnou konstrukci. V matečnici se hůře rozmnožuje. Adamsova Podnož byla vyselektována v Belgii školkařem Adamsem z angerské kdouloně. Vyznačuje se podobným růstem jako MA (někdy růst nepatrně slabší), velice dobrou množitelností v matečnici a sklonem k podrůstání. Ve Francii byl zaregistrován bezvirózní klon C-332. Podle zkušeností v naší republice se zdá, že Adamsova kdouloň je v našich podmínkách málo mrazuvzdorná. Podle zahraničních zkušeností se u ní mohou vyskytovat i poruchy afinity s odrůdami, které srůstají s kdouloní MA bez problémů.
6
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Ostřešanská Lokální typ kdouloně (pravděpodobně angerský typ), který má původ ve školce v Ostřešanech na Pardubicku. Podnož se v hrůbkové matečnici velmi dobře množí, má zdravý růst. Intenzita růstu je o něco slabší než u MA. Určitým problémem u tohoto typu je neexistence testovaného zdravého výchozího materiálu. S1 Byla vyselektována v Polsku a patří k typu angerské kdouloně. Vyznačuje se vysokou mrazuvzdorností, přestože dlouho ukončuje vegetaci. V chladných a vlhkých létech jsou listy často napadány hnědou skvrnitostí (Entomosporium maculatum). Má velmi dobrou množitelnost oddělky. V pokusech na trvalém stanovišti ve VŠÚO Holovousy stromy na této podnoži rostly velmi slabě. Pravděpodobně byl tento slabý růst způsoben špatným zdravotním stavem. U tohoto klonu není k dispozici v ČR zdravý výchozí množitelský materiál. Sydo Poměrně nová podnož, která byla vyšlechtěna ve Francii z angerské kdouloně. Intenzita růstu je na úrovni typu MA (nebo trochu silnější). Dobře se množí oddělky. Stromy brzy vstupují do plodnosti. Afinita, mrazuvzdornost a citlivost na vysoké pH jsou srovnatelné s MA. Na trvalém stanovišti tvoří málo podrostu. Provánská Podnož pochází z Francie a její intenzita růstu je o něco silnější než u kdouloně MA. Nejedná se o čistý klon (směs typů) a v dnešní době se již dále nemnoží. Byl z ní vyselektován klon BA-29. BA-29 Francouzská kdouloňová podnož vyselektovaná z provánského typu kdouloně v organizaci I.N.R.A. Naštěpovaným odrůdám uděluje o cca 20 % silnější růst v porovnání s MA. Na bohatých půdách s odrůdami bujného růstu může být její růst příliš silný. Její velkou předností je menší citlivost k chloróze a k mrazu. Snáší lépe sucho, trpí méně virovými chorobami. Odrůdy s ní mají lepší afinitu než s MA. Nástup do plodnosti je pomalejší, později však jsou výnosy vysoké s dobrou velikostí plodů. Ukotvení na trvalém stanovišti je lepší než u angerských kdouloní. Ve školce na ní rostou stromky velice vyrovnaně. V matečnici se množí lépe než MA.
3. 2. Hrušňové a ostatní podnože Představují skupinu podnoží, které zatím nemají v evropském ovocnářství tak významnou pozici jako kdouloně. Je to z toho důvodu, že to jsou podnože vyšlechtěné v posledním období a nejsou ještě plně odzkoušené v různých agroklimatických podmínkách. Širšímu rozšíření brání i to, že se jedná vesměs o patentované odrůdy. Systematicky je možno je zařadit k druhu Pyrus communis L., případně k interspecifickým hybridům kdouloně (Cydomalu, Cydopyrus, apod.). Podnože série OHxF Byly vyšlechtěny v USA s hlavním šlechtitelským cílem získat podnože odolné vůči bakteriální spále. Vznikly křížením odrůd Old Home a Farmingdale. Existuje řada klonů, z nichž některé byly dovezeny do VŠÚO Holovousy, Zde byly podnože namnoženy a byla
7
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
s nimi založena pokusná výsadby na trvalém stanovišti. Mezi společné vlastnosti těchto podnoží patří zejména: - odolnost k bakteriální spále - středně silný růst - pevné ukotvení v půdě - obtížná množitelnost v hrůbkové matečnici - dobrá afinita OHxF 69 (Daynir) Řadí se k bujnějším typům. V porovnání s BA-29 rostly stromy na této podnoži ve VŠÚO Holovousy asi o 11 % silněji. Plodnost byla přibližně o 6 % nižší než na kdouloňové podnoži. Plody byly menší než na kdouloni BA-29. Podnož tvořila kořenové výmladky minimálně. Je rezistentní ke spále růžovitých a obtížně množitelná z dřevitých řízků. OHxF 87 (Daytor) Podnož je svou intenzitou růstu a specifickou plodností na úrovni BA-29. Výnosy ovoce byly cca o 6 % vyšší v porovnání s BA-29. Velikost plodů naštěpovaných odrůd byla poněkud menší než na kdouloni. Podnož tvořila kořenové výmladky minimálně. OHxF 230 Růst je přibližně o 11 % silnější než u BA-29. Plodnost v pokusech ve VŠÚO Holovousy byla oproti kdouloni nižší o 10 %. Hmotnost jednoho plodu byla o 18 % nižší než u varianty s kdouloní. Stromy na této podnoži nepodrůstaly. OHxF 333 (Brokmal) Stromy na této podnoži rostly s odrůdami Williamsova červená a Lucasova o 15 % bujněji než na podnoži BA-29. S odrůdou Konference byl růst o 15 % slabší. Plodnost byla u kombinace Konference/OHxF 333 velmi nízká. Pravděpodobně se jedná o projev špatné afinity. Výnosy s odrůdami Williamsova červená a Lucasova byly nižší v porovnání s kdouloní o 11 % resp. o 30 %. Tvorba podrostu byla nízká. Množitelnost pomocí dřevitých řízků je špatná, je citlivá k virovým nákazám a k háďátkům. Uvádí se, že je rezistentní ke spále růžovitých. Pyrodwarf® (Rhenus 1) Tato podnož byla vyšlechtěna v Německu na univerzitě v Geisenheimu profesorem Jacobem výběrem z potomstva křížení Old Home x Bonne Louise d’ Avranches’. Podle zahraničních zkušeností stromy na této podnoži rostou na úrovni MA (30 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), pevně kotví v půdě, jsou tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále. Je dobře množitelná pomocí bylinných řízků ve skleníku pod mlžením (výtěžnost 95-100 %). Pyroplus® (syn. BU 2/33, Rhenus 3, PyroTM 2-33,) Podnož stejného křížení a původu jako Pyrodwarf. Růst této podnože je na úrovni 85-90 % hrušňového semenáče, pevně kotví v půdě, je tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, do plodnosti nastupuje již 2–3 rokem, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále.
8
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Pyriam (OH 11) Podnož byla vyšlechtěna ve Francii z křížení (P. nivalis x P. heterofolia). Je tolerantní až rezistentní vůči spále, má dobrou afinitu a ve školce nevětví. Plodnost stromů na této podnoži dosahuje i překonává podnož BA-29. Velikost plodů bývá větší než při použití podnože OHxF 333. FOX 11® (A28) a FOX 16® (B21) Podnože byly vyšlechtěny v Itálii na univerzitě v Boloni (profesorem Marangonim) jako semenáče z volného opylení odrůdy Volpina. Fox 11 vykazuje mírně silnější růst než BA-29, dobře kotví v půdě a snáší obsah vápníku okolo 8-10 %. Je tolerantní k Agrobacterium tumefaciens, ale je citlivá ke spále růžovitých. Afinita s většinou kultivarů je výborná, urychluje nástup do plodnosti a mírně pozitivně ovlivňuje velikost a kvalitu plodů. Vhodná pro středně husté výsadby (1500 stromů/ha). Fox 16 je středně vzrůstná až vzrůstnější podnož dobře kotvící v půdě. Snáší vyšší obsah vápníku, různé typy půd a pH. Má dobrou afinitu s většinou odrůd. Cydomalus Cydomalus - (Malus domestica Borg. x Cydonia oblonga Mill.), původně ruské křížení, které našlo v 90. letech 20. století uplatnění v Itálii, kde se množí tato podnož převážně metodou in-vitro (z Ruska introdukoval výchozí materiál prof. Roversi z Universita di Piacenza). Cydomalus je středně až slabě vzrůstná podnož (přibližně na 60 % OHxF 333), snášející vyšší obsah vápníku v půdě (přes 6-7 % CaCO3) a nízké teploty. Afinita s odrůdami hrušní i jabloní je dobrá. Množitelnost dřevitými řízky je dobrá stejně tak jako množitelnost pomocí oddělků. Uplatnění najde i jako kmenotvorná odrůda (i v kombinaci s jabloňovými podnožemi).
9
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
4. Metodika množení dřevitými řízky 4. 1. Matečnice pro odběr řízků 4.1.1. Výsadba matečnice Pro založení matečnice je třeba volit pozemek, který splňuje ustanovení platných rostlinolékařských předpisů. Doporučuje se konzultovat plánovanou výsadbu s příslušnými orgány rostlinolékařské správy, které znají místní situaci v oblasti výskytu škodlivých organizmů v dané lokalitě. Pozemek musí být z hlediska agrotechnického dobře připraven. Důraz je třeba brát zejména na jeho odplevelení (likvidace vytrvalých plevelů). Důležité je i z důvodu charakteru výsadby (dlouhodobý porost) dodání organické hmoty (chlévská mrva, zelené hnojení). Je nezbytné zajistit agrochemický rozbor půdy a na základě jeho výsledku provést vyhnojení. Matečnici je třeba založit certifikovaným výsadbovým materiálem. Přednost by měl být dán rostlinám, které byly namnoženy pomocí meristémů. V praxi se potvrdilo, že řízky odebrané z takovýchto rostlin lépe zakořeňují než řízky, které pocházejí z rostlin v generativní fázi. Nejsou-li k dispozici meristémové rostliny, je možno použít zakořenělé dřevité nebo bylinné řízky, popřípadě i oddělky. Výjimečně lze matečnici vysadit roubovanými rostlinami. V tomto případě se množitel vystavuje určitému nebezpečí, že při odběru řízků z roubovaných matečných rostlin mohou být omylem odebrány spolu s výhony množené odrůdy i výhony podrůstající podnože. Při výsadbě se volí vzdálenost mezi matečnými rostlinami v řadě obvykle v rozmezí 0,3 m – 0,4 m. Spon mezi řadami je závislý na tom, jakou mechanizaci bude množitel používat při ošetřování a kultivaci porostu. Po vyškolkování se u vysazených rostlin odstraní postranní obrost a centrální výhon se po zkrácení nechá volně růst. 4.1.2. Ošetřování matečnice V druhém roce před nástupem vegetace se rostliny sestřihnou na výšku cca 0,6 m. Všechny výhony do výšky 0,4 m nad zemí se odstraní na větevní kroužek. Ostatní postranní výhony se seříznou na jeden pupen. V době vegetace se průběžně odstraňují všechny výhony, které vyrůstají z kmínku ve výšce do 0,4 m nad terénem. Vrchní partie matečných rostlin se nechají volně růst. Porost se musí udržovat v bezplevelném stavu a musí být zajištěna ochrana proti chorobám a škůdcům (insekticidní a fungicidní clona). Ve třetím roce se před rašením Matečnice pro odběr řízků – kdouloň MA seříznou výhony tak, aby na matečné rostlině zůstaly čípky s jedním pupenem. Podle charakteru růstu a vitality matečných rostlin se může ve třetím roce zahájit odběr výhonů pro přípravu řízků. Dosahují-li výhony potřebné síly (průměr výhonu cca 7 mm na bázi) odstřihnou se co možná nejblíže staršího dřeva. Slabší výhony, které jsou nevhodné pro přípravu řízků, se zakrátí na jedno očko. Obrost na kmínku se zcela odstraňuje. Na jaře se porost přihnojí dusíkatým hnojivem. Dávka se volí podle síly přírůstků a celkové kondice matečných rostlin. Přihnojování může být řešeno i v době vegetace formou postřiků na list spolu s chemickou ochranou proti chorobám a škůdcům (případně aplikací rychle působících granulovaných hnojiv např. Hydrocomplex).
10
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Ve čtvrtém roce je základní tvarování matečných rostlin dokončeno. Péče o matečný porost se soustřeďuje na ochranu proti chorobám a škůdcům a bezplevelný stav pozemku. Půda v meziřadí se udržuje kultivací v černém úhoru, v řadách se aplikují kontaktní herbicidy. Řez matečných rostlin se provádí po odběru výhonů a to v době vegetačního klidu. Je-li růst výhonů příliš bujný a výhony dosahují na bázi síly nad 12 mm, je možno termín řezu posunout do doby rašení a potlačit tak intenzitu růstu. U starších matečnic může docházet k postupnému snižování intenzity růstu a tím i k tomu, že se snižuje počet vhodných výhonů pro přípravu řízků a stoupá produkce slabých výhonů. V tomto případě je nutno provést zpětný řez matečných rostlin a zvýšit dávku dusíkatých hnojiv. Při zpětném řezu je třeba postupovat citlivě, aby nedošlo k příliš silnému zmlazení a tím k tvorbě nadměrně silných letorostů. Matečnému porostu musí být po celou dobu produkce věnována náležitá péče a to zejména v oblasti ochrany proti chorobám a škůdcům a rovněž půda by měla být udržována v bezplevelném stavu. Množitelský porost by měl být certifikovaný a pravidelně přehlížený pracovníky ÚKZÚZ a SRS. 4.1.3. Odběr výhonů Výhony se odebírají z matečných rostlin odstřižením zahradnickými nůžkami. Řez je nutno provádět co nejblíže báze výhonu. Pouze v případě, když chceme zvýšit počet výhonů v následujícím roce, u části odstřihávaných výhonů ponecháme na matce čípek s jedním až dvěma pupeny, z kterých vyrostou požadované výhony v následujícím roku. Pro přípravu řízků jsou nejvhodnější výhony, které mají na bázi průměr 7 až 12 mm. Jestliže je nedostatek rostlinného materiálu, lze akceptovat při množení kdouloní i sílu cca 5 mm. Výhony by neměly být odebírány při teplotách, které výrazně klesají pod bod mrazu (-3 °C). Množství výhonů na jedné matečné rostlině závisí na kondici porostu, průběhu počasí během vegetace, stáří rostlin, množené podnoži. Průměrně se z jedné matky dá odebrat 8 až 20 kusů výhonů. Výhony se odebírají od druhé poloviny ledna až do konce února.
Matečnice pro odběr dřevitých řízků – OHF 87 Vlevo – po odběru, vpravo – před odběrem
Detail matečné rostliny po odběru výhonů OHF 87
V našich pokusech řízky kdouloní zakořeňovaly poněkud lépe z dřívějších termínů odběru (leden). Rozdíly však nebyly výrazné a vzhledem k využití kapacity termoboxů je možno provádět odběr i v únoru. Řízky podnoží OHF měly vyšší výtěžnost při odběru v únoru (rozdíl o proti lednovému odběru byl malý). U lednových odběrů může být problém se skladováním řízků v období od jejich vytažení z termoboxu do doby školkování. Tyto řízky se skladují po delší dobu a může být zde větší procento napadení houbami a plísněmi. Výhony se po odběru z matečných rostlin sváží do balíků a skladují se do doby řízkování v chladírně při teplotě do + 5 °C. Délka skladování by neměla přesáhnout 14 dní.
11
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
4. 2. Postup množení dřevitými řízky 4.2.1. Příprava řízků Z odebraných výhonů se připravují řízky o délce cca 35 – 40 cm (při nedostatku výhonů je možné použít řízky o délce 25 cm). Z jednoho výhonu se zpravidla nařeže jeden tzv. bazální řízek. Pouze výjimečně u dlouhých a silných výhonů (hrušně) je možno připravit z jednoho výhonu dva řízky (jeden bazální, jeden mediální). Mediální řízek má zpravidla nižší zakořeňovací schopnost. U kdouloní jsou výhony většinou kratší a tenčí a z tohoto důvodu se mediální výhony nezhotovují. U podnoží Pyrodwarf a Rhenus 3 je možné použít celý výhon, neboť koření dobře jak z bazální a Odebrané výhony kdouloně MC pro přípravu mediální, tak i z apikální části . Při řízkování se řízků musí zachovat v maximální míře spodní část výhonu, tzn., že spodní řez je nutno vést (kolmo na osu výhonu) co nejblíže bázi výhonu a to cca 5 mm pod nejspodnějším očkem výhonu. Vrchní řez je možno vést kdekoliv bez ohledu na polohu očka (nicméně výhodnější je provést řez 5 mm nad posledním očkem – minimalizace poškození při následné manipulaci). Výhony se střihají zahradnickými nůžkami. Při přípravě velkého množství řízků je možno použít elektrickou kotoučovou pilu s jemnými a ostrými zuby, které zabezpečují hladký řez výhonů. Je samozřejmostí, že kotoučová pila musí vyhovovat po technické stránce všem bezpečnostním předpisům a může s ní pracovat jen náležitě vyškolená obsluha. 4.2.2 Stimulace řízků Pro zvýšení procenta zakořenění je vhodné řízky ošetřit stimulačním prostředkem. Na základě našich výsledků se doporučuje použít lihový roztok IBA (kyselina betaindolylmáselná) v koncentraci 2500 ppm (2,5 g/litr). Stimulátor se připraví tak, že 2,5 g IBA se rozpustí v 500 ml čistého 96 % etanolu a poté se roztok doplní destilovanou vodou na objem 1000 ml. Stimulační roztok se uchovává v ledničce a je možné ho připravit dopředu na celou sezónu. Stimulace se provádí tak, že stimulační roztok se nalije do nízké nádobky (100 mm Petriho miska) tak, aby výška hladiny stimulátoru dosahovala 3 až 5 mm. Řízky uchopíme do ruky a vložíme je kolmo spodní částí na cca 5 vteřin do misky se stimulátorem. Stimulační roztok v misce je třeba průběžně doplňovat. Spotřeba stimulačního roztoku na ošetření 10 000 kusů řízků je přibližně 500 ml. Po provedené stimulaci se řízky položí do vodorovné polohy a nechají se oschnout. Po oschnutí stimulátoru se nasvazkují po 20 kusech. Ke svazkování použijeme gumičky, přičemž je důležité, aby báze řízků byly v jedné rovině. Svazky se svážou po 10 (20) kusech pevně do balíku tak, aby báze řízků byly v jedné rovině. Tyto balíky (každý obsahuje 200 kusů řízků) se vkládají do termoboxu k tepelné stimulaci. Pokud není možné připravit lihový roztok IBA, lze použít komerční přípravek ve formě pudru - „Rhizopon AA“ (2 % IBA).
12
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
Nesvazkované řízky po chemické stimulaci
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Chemická stimulace dřevitých řízků
Při chemické stimulaci se někdy v literatuře doporučuje před ponořením řízků do stimulačního roztoku provést rozštípnutí báze řízku v délce cca 2 cm a poté provést vlastní stimulaci. Tento způsob ošetření však nebyl v našich pokusech průkazně lepší, někdy zakořeňovaly lépe naštípnuté řízky, jindy tomu bylo naopak. Z tohoto důvodu se zatím naštípnutí řízků nedoporučuje a to především u kdouloní. Řízky po chemické stimulaci se umísťují do termoboxu. Děje se tak bezprostředně, není však na závadu, když z provozních důvodů nastane situace, že všechny nastimulované řízky se nevejdou do termoboxu. V tomto případě umístíme řízky do polyetylénových pytlů do chladírny s teplotou do +2 °C a počkáme, až se termobox uvolní. Délka skladování nemá, přesáhnou 3 týdny. Před vlastním umístěním řízků do termoboxu je vhodné provést jejich dezinfekci namočením do 2 % roztoku přípravku Savo nebo 0,15 % (15 ml na 10 l vody) přípravku Previcur 607 SL.
4. 3. Tepelná stimulace Principem této stimulace je podpořit tvorbu kalusu a kořenů na bázi řízků zahřátím jejich bází na určitou teplotu po určitou dobu s tím, že terminální část řízků bude v chladnu, aby se zabránilo rašení pupenů. 4.3.1. Technické zařízení Tepelná stimulace se aplikuje v tzv. termoboxech, které jsou umístěny v chlazené místnosti s teplotou max. + 2 °C. Termobox je možno popsat jako bednu o rozměrech 2,5 m (délka) x 0,8 – 1 m (šířka) x 0,45 m (výška) se skeletem z ocelových L profilů. Stěny jsou oplášťovány vodotěsnou překližkou nebo lépe deskami z laminátu. Z vnější strany jsou izolovány 50 mm polystyrénem. Dno termoboxu je tvořeno ocelovým roštem na kterém je položena umělohmotná síťovina s oky do 1 mm. Na ní je rozprostřena 30 mm vrstva keramzitu a na ní je položen děrovaný nerezový plech. Na spodní straně plechu je fixována
13
Chlazená místnost s termoboxy
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
v pravidelných roztečích smyčka topného kabelu. Nerez plech má funkci ochrany kabele, fixuje vzdálenost mezi topnými smyčkami a rozvádí teplo po celé ploše termoboxu. Vzdálenost mezi jednotlivými topnými kabely je volena tak, aby výkon topení byl cca 150 W/m2. Děrovaný plech s topným kabelem je překryt síťovinou z umělé hmoty, která slouží jako zábrana proti propadávání perlitu do keramzitu. Ve výšce 10 mm nad tímto plechem je umístěno čidlo termostatu. Teplota na bázi řízku se udržuje ve výši 20 – 21 °C. Spodní část boxu je tepelně odisolována 50 mm deskou polystyrénu. Mezi polystyrénem a roštovým dnem je ponechána vzduchová mezera cca 10 mm. 4.3.2. Zakořeňovací substrát Zakořeňovaní substrát tvoří expandovaný perlit (Experlit EP 150). Před vlastním použitím se musí navlhčit a ošetřit fungicidem proti plísním. Substrát se připravuje tak, že do kádě se přidává v malých dávkách perlit a kropí se vodou, do které byl přidán přípravek Previcur 607 SL (25 ml na 10 l vody), který má stimulační účinky na tvorbu kořenů a minimalizuje vznik rezistence nebo Kuprikol 50 (30 g/10 litrů vody), případně směs obou přípravků. Voda se přidává do okamžiku, kdy po smáčknutí v hrsti drží perlit tvar, nesmí se však uvolňovat voda. 4.3.3. Umístění řízků do termoboxu Před umístěním řízků do termoboxu se na dno termoboxu rozmístí 2 cm vrstva vlhkého perlitu. Na ni se staví těsně vedle sebe balíky řízků. Do každého termoboxu se rozmístí mezi balíky řízků dva půdní teploměry, kterými se kontroluje teplota na bázi řízků. Termostat se nastaví na 20 °C. Poté se celý termobox zasype vlhkým perlitem, tak že řízky jsou zcela překryty perlitem. Je zapotřebí, aby perlit dobře vyplnil prostor mezi balíky řízků. Orientačně lze umístit cca 3000 až 3500 kusů řízků na 1 m2 (záleží na síle řízkovaných výhonů). Po dobu tepelné stimulace se do substrátu nepřidává žádná voda.
Vložené řízky v termoboxu před tepelnou stimulací
Dřevité řízky v termoboxu během tepelné stimulace
4.3.4. Manipulace s řízky během tepelné stimulace Během tepelné stimulace se kontroluje pomocí půdních teploměrů teplota bází řízků. Důležité je udržovat teplotu v místnosti s termoboxy do maximální výše +2 °C. V případě, že teplota prostředí se zvýší, je zde nebezpečí rašení řízků a tím snížení jejich újmu ve školce. Přibližně 3 týdny po vložení řízků do termoboxu se provede kontrolní odběr tak, že jeden
14
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
balík se opatrně vyjme a zjistí se stav bází řízků. Optimální stav je takový, když na bázích řízků je bohatý bílý kalus s počátkem tvorby prvních kořínků. V tomto případě se tepelná stimulace přeruší a řízky se z termoboxu vyjmou. Je-li kalus jen na některých jedincích, nebo jen na části báze řízků, musí se s tepelným ošetřením pokračovat a kontrolní odběr opakovat za 3 až 5 dní.
Dřevité řízky po tepelné stimulaci – kdouloň MA
Detail vytvořených kořínků po tepelné stimulaci u kdouloně Ostřešanská
Dřevité řízky BA-29 připravené pro školkování - vpravo po tepelném ošetření, vlevo bez tepelného ošetření
Přerostlé kořínky na podnoži Pyrodwarf
Skladování dřevitých řízků po tepelné stimulaci v chladírně
Cydomalus připravený k vyškolkování
15
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Doba tepelné stimulace není vždy stejná, kdouloňové podnože vyžadují cca 3 až 4 týdny a hrušňové typy asi 5 týdnů. Doba tepelné stimulace je taktéž závislá na použité teplotě. Při vyšších teplotách (okolo 22 °C) se doba potřebné stimulace zkracuje. Při dalším zvyšování teploty, ale dochází k nevratnému poškození báze řízků. Při delším pobytu v termoboxu se mohou vytvořit dlouhé bílé a velice křehké kořínky, které se následnou manipulací většinou zničí. Projeví se to na snížení újmu řízků ve školce. Je proto lépe tepelnou stimulaci přerušit dříve, než nastane masivní růst kořínků v boxu.
4. 4. Skladování, výsadba a dopěstování řízků Po tepelné stimulaci v termoboxu se řízky přemístí do polyetylénových pytlů a zasypou se suchým perlitem. Při zasypávání řízků perlitem se musí dbát na to, aby perlit pronikl dokonale do mezer mezi balíky. Je vhodné postupovat tak, že každá vrstva balíků se zasype vrstvou perlitu a teprve potom se přidávají do pytle další řízky. Skladování v pytlích probíhá v chlazeném prostoru při teplotě, která nevystoupí nad +2 °C až do doby školkování. Jakmile to na jaře klimatické a půdní podmínky dovolí, řízky se vyškolkují. Příprava pozemku spočívá v podzimní orbě a jarním Výsadba dřevitých řízků do brázdy usmykování. Cílem je maximálně hospodařit s půdní vláhou, takže použití kultivátorů a rotavátorů ke zpracování půdy je lépe se vyhnout. Způsob školkování závisí na mechanizačním vybavení té které školky. Ve VŠÚO Holovousy se osvědčil následující postup. Ve školce je radlicí vyorána rýha hluboká cca 18 až 20 cm lichoběžníkového profilu. Šířka rýho dole je 3 cm, na povrchu terénu 8 cm. Do této rýhy jsou školkovány dřevité řízky na vzdálenost cca 1 – 2 cm. Vzdálenost řad se řízky se volí podle mechanizačních prostředků, které jsou ve školce používány ke kultivaci. Při školkování je třeba se řízky zacházet šetrně, aby nebyly poškozeny kořínky, které se založily v termoboxu a které dále rostly během skladování v chladírně. Po vysazení řízků do brázdy se řízky částečně zasypou okolní zeminou (může se použít i rašelina) a zalijí se vodou. Poté se brázda zcela zasype okolní zeminou a okolí řízků se pevně ušlápne. Osvědčilo se také nahrnutí vysazených řízků cca 10 až 15 cm hrůbkem zeminy.
Dřevité řízky OHF 230 krátce po výsadbě
Dřevité řízky MC ve školce v srpnu
16
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Během vegetace se pozemek udržuje v bezplevelném stavu a provádí se ochrana proti chorobám a škůdcům podobně jako u jiných školkařských porostů. Je-li k dispozici závlaha, její nasazení ihned po výsadbě významně zvyšuje výtěžnost. Po zakořenění a viditelné tvorbě přírůstků se hrůbky v okolí podnoží při okopávce postupně rozhrnout. Na podzim se řízky vyorají, vytřídí a nasvazkují. Podnože z dřevitých řízků je možno použít ve školkařské praxi jako klasické podnože vypěstované z oddělků. Vzhledem k tomu, že jejich kořenový systém je lépe vyvinutý než u oddělků, mají lepší újem po vyškolkování. Jsou vhodné také pro produkci výpěstků metodou roubování v ruce. Na Zahradnické fakultě v Lednici jsou řízky standardně dopěstovávány v pařeništi pod doplňkovou závlahou. V tomto případě je vhodné mít v pařeništi lehčí směs substrátu (směs rašeliny, písku a kompostu, přibližně v poměru 4:1:1) a tuto směs každoročně obměňovat (dobře prokypřit a před výsadbou řízků dezinfikovat). Pařeniště by mělo mít drenáž pro odvod přebytečné vody, aby nedocházelo k přemokření řízků a jejich následnému odumření. Výsadba řízků do takto připraveného pařeniště probíhá jednoduchým zapícháním na vzdálenost 1–2 cm v řádku a 10–15 cm mezi řádky. Hloubka výsadby by měla odpovídat délce řízků a to tak, že těsně nad povrchem substrátu zůstane pouze vrcholový pupen řízku. Při aplikaci doplňkové zálivky je nezbytné postupovat s úvahou a vycházet vždy s aktuálního stavu substrátu v pařeništi. Ukázalo se, že obzvláště kdouloňové podnože a cydomalus jsou citlivé na přemokření substrátu.
Podnož MA ze řízků
Zakládka podnože MA namnožené z dřevitých řízků
Kořenový systém jednoletého řízkovance podnože Cydomalus
Jednoletá dopěstovaná podnož Cydomalusu
17
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
Tabulka 1. Výtěžnost při množení některých kdouloňových podnoží z dřevitých řízků naštípnutí termín výtěžnost(%)2) odrůda báze1) řízkování Kdouloň MA ne leden 59 Kdouloň MA ano leden 22 Kdouloň MA ne únor 62 Kdouloň MC ne leden 75 Kdouloň MC ne únor 60 Sydo ne leden 34 Sydo ne únor 28 Ostřešanská ne leden 76 Ostřešanská ne únor 53 Adamsova ne leden 50 Adamsova ne únor 23 Kdouloň S 1 ne leden 58 Kdouloň S 1 ne únor 75 BA-29 ne leden 66 BA-29 ne únor 41 Provánská ne leden 45 Provánská ne únor 51 Cydomalus ne únor 33 1) báze řízků před chemickou stimulací naštípnuty v délce 2 cm 2) procentický podíl dopěstovaných řízků ve školce z původně připravených řízků
Tabulka 2. Výtěžnost při množení některých hrušňových podnoží z dřevitých řízků naštípnutí termín výtěžnost (%)2) odrůda báze1) řízkování OHF 69 ne leden 27 OHF 69 ano leden 33 OHF 69 ne únor 11 OHF 69 ano únor 12 OHF 87 ne leden 25 OHF 87 ano leden 40 OHF 87 ne únor 43 OHF 87 ano únor 31 OHF 230 ne leden 43 OHF 230 ano leden 26 OHF 230 ne únor 59 OHF 230 ano únor 40 OHF 333 ne leden 26 OHF 333 ano leden 14 OHF 333 ne únor 47 OHF 333 ano únor 20 Farold 40 ne leden 37 Farold 40 ano leden 41 Farold 40 ne únor 47 Farold 40 ano únor 28 Pyrodwarf ne únor 94 Rhenus 3 ne únor 69 Hruš. semenáč ne únor 6 Asijské hrušně ne únor 14 1) báze řízků před chemickou stimulací naštípnuty v délce 2 cm 2) procentický podíl dopěstovaných řízků ve školce z původně připravených řízků
18
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
5. Srovnání novosti postupů a jejich zdůvodnění Novost a současně jedinečnost předložené metodiky spočívá v navržení metodického postupu množení perspektivních podnoží hrušňového i kdouloňového typu pomocí dřevitých řízků. V současné době používané způsoby množení hrušňových podnoží v ČR jsou buď množení semenem (hrušňový semenáč) nebo oddělky (kdouloň). Hrušňové podnože množené semenem jsou bujně rostoucí a neumožňují výsadby v intenzivním hustém sponu (1500 a více ks/ha). Vegetativní hrušňové podnože jako Pyrodwarf, Rhenus 3, Farold 40 a OHF 333, či kdouloňové podnože MA, MC, BA-29 a Ostřešanská (případně Cydomalus), množené pomocí dřevitých řízků, umožňují dosáhnout podobných hodnot hustoty výsadeb a intenzifikace jako výsadby jabloní na podnoži M 9 a jí podobných růstových typech. V běžné školkařské praxi České republiky jsou produkovány hrušňové podnože v omezeném množství a to pouze generativně množený hrušňový semenáč. Vegetativní hrušňové podnože (rod Pyrus) se u nás nemnoží vůbec (Tabulka 3) a to z toho důvodu, že klasickými metodami v hrůbkové matečnici se množit nedají a metoda in vitro je pro školky nedostupná. Kdouloňové podnože jsou zastoupeny pěti podnožovými typy s celkovou produkcí 82 288 kusů (což je pouze 5,1 % produkce vegetativně množených podnoží jabloní). Hlavní příčinou nízké produkce vegetativních hrušňových podnoží v ČR je malá výtěžnost oddělků v hrůbkových matečnicích. Využití možnosti množení podnoží dřevitými řízky podpoří domácí produkci vegetativních hrušňových a kdouloňových podnoží a následně i množství výsadbového materiálu pro intenzivní výsadby v ČR. Tabulka 3. Srovnání produkce generativních/vegetativních podnoží hrušní a kdouloní s produkcí podnoží jabloní v ČR (2005) produkce podnož Typ podnože podnoží Hrušeň – generativní
počet typů
144 900
Hrušeň planá
1
0
-
0
Srovnání Jabloň – generativní
15 000
Jadernička
1
Hrušeň – vegetativní
0
-
0
Kdouloň - vegetativní
82 288
Kdouloň – generativní
Srovnání Jabloň - vegetativní
1 612 821
Kdouloň (24 498 ks); MA-SE (50 690 ks); K-TE-B (4 150 ks); K-TE-E (1 750); BA-29 (1 200 ks); A2; J-OH-18; J-OH-A; M 1; M 4; M 11; J-TE-C, E, F, G, H; M 26; M 9; M 7; MM 106; Oltem; Unima
* Situační a výhledová zpráva ovoce 2006
19
5
17
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
J. Kosina a T. Nečas, 2007
6. Závěr Rozmnožování podnoží dřevitými řízky je relativně snadným a levným způsobem zvýšení produkce hrušňových podnoží. Na rozdíl od nákladných a v podmínkách ČR zatím málo používaných metod in-vitro se množení dřevitými řízky nabízí jako levná alternativa, kterou může využít téměř každý producent podnoží, neboť nevyžaduje drahé vstupy pro zprovoznění této technologie. Jediným technologickým zařízením je uvedený termobox jehož konstrukce je natolik jednoduchá, že sestrojit toto zařízení zvládne každý i svépomocně (náklady na výrobu by rozhodně neměly překročit 5-10 tis. Kč). Dostatečně kvalitní stimulátory pro podporu zakořeňování řízků lze koupit jako komerční produkty (Rhizipon AA, Racine, Stimulax, AS-1, apod.) a není nezbytné, počítat s jejich vlastní přípravou. Ceny za komerční přípravky se pohybují na úrovní několika sta korun (při objemu 50-250 ml Racine, nebo 100 g ve formě pudru 0,5-0,2 % Rhizopon AA), což je v praxi výhodnější než vlastní příprava stimulátoru z čisté kyseliny beta-indolylmáselné (IBA), která se běžně prodává za cenu 3000 Kč/25 g. Založení roubové matečnice pro odběr řízků není technologicky složitý proces. Matečnice musí být zakládána certifikovaným materiálem a vedena ve zdravotní třídě VF popř. VT. Některé z uváděných podnoží jsou právně chráněné a množitel musí mít uzavřenou licenční smlouvu s vlastníkem práv k odrůdě (podnoži). Nicméně tato skutečnost je záležitostí producentů a žádným způsobem neovlivňuje použitelnost této metodiky. Mimo to, existuje řada právně nechráněných podnoží jako např. kdouloně MA, MC, BA-29, případně Cydomalus, z hrušňových pak Pyriam a některé OHF podnože, které lze množit bez jakýchkoliv omezení. Použitá literatura: Brooks,L.A., History of the OH x F pear rootstocks. Fruit Var. J. 1984, 38: 126-128. Hummer,K.E., 'Old Home' and 'Farmingdale' the Romeo and Juliet of pear rootstocks: An historical perspective. Fruit-Varieties-Journal. 1998, 52: 1, 38-40. Kapel,F., Quamme,H., Meheriuk,M., Denby,L., Sugar,D., Pear rootstock research in British Columbia. Sixth international symposium on pear growing, Medford, Oregon, USA, 12-14 July 1993. Acta-Horticulturae. 1994, No. 367, 342-351. Paprštein,F., Inovace pěstitelských systémů hrušní. Metodika,VŠUO Holovousy, 2005, 55 s. ISBN 80-902636-5-8. Webster,A.D., Temperate fruit tree rootstock propagation. New Zealand Journal of Crop and Horticultural Science, 1995, Vol. 23: 355-372.
20
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky
Metodika množení vybraných hrušňových podnoží dřevitými řízky Autoři: Josef Kosina, Tomáš Nečas Vydal: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. Fotografie: Josef Kosina, Tomáš Nečas Grafická úprava: Tomáš Nečas Tisk: Ediční středisko MZLU v Brně - 2008 Počet kopí: 150
ISBN 978-80-87030-10-3
21
J. Kosina a T. Nečas, 2007