METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA

METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA JEHO ZALOŽENÍ A PROVOZ V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH NA ZÁKLADĚ ZKUŠENOSTÍ Z PROJEKTU „CESTOU KOMUNITNÍ PRÁCE“

KOLEKTIV AUTORŮ

¨

DROM, romské středisko Brno, 2014

METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA JEHO ZALOŽENÍ A PROVOZ V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Na základě zkušeností z projektu „Cestou komunitní práce“ Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00380 Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Realizátor projektu:

DROM, romské středisko Bratislavská 41 Brno 602 00 www.drom.cz tel.: 545 211 576 e-mail: [email protected] IČO: 70892181

Partneři projektu:

Člověk v tísni o.p.s. - pobočka Slovensko Palešovo námestie 34, Spišské Podhradie, 5304 www.clovekvtisni.sk

Spišský Hrhov SNP 10, Spišský Hrhov, 5302 www.spisskyhrhov.sk

METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 1

Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................................... 4 2. SHRNUTÍ PROJEKTU CESTOU KOMUNITNÍ PRÁCE ............................................................................... 5 3. POPIS CÍLOVÉ SKUPINY ........................................................................................................................ 6 3.1. Nezaměstnanost ........................................................................................................................... 6 3.2. Zadluženost .................................................................................................................................. 7 3.3. Rodinné prostředí ......................................................................................................................... 7 3.4. Bydlení .......................................................................................................................................... 7 4. CÍLE SPOLUPRÁCE S KLIENTEM ............................................................................................................ 8 5. PRINCIPY SPOLUPRÁCE S KLIENTEM.................................................................................................... 9 6. VSTUPNÍ PRÁCE ................................................................................................................................. 11 6.1. Příprava prostor.......................................................................................................................... 11 6.2. Jaké jsou možnosti, jak dát o sobě vědět klientům? .................................................................. 11 7. PŘEHLED AKTIVIT KOMUNITNÍHO CENTRA ....................................................................................... 13 8. METODY PRÁCE V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT ........................................................................... 14 8.1. Pracovní poradenství .................................................................................................................. 14 8.1.1. Monitoring potřeb cílové skupiny a mapování osobního potenciálu klienta ...................... 14 8.1.2. Podpůrné materiály ............................................................................................................. 15 8.1.3. Individuální hledání práce na PC ......................................................................................... 15 8.1.4. Asistence u hledání práce na PC.......................................................................................... 15 8.1.5. Přímé hledání práce............................................................................................................. 16 8.1.6. Individuální zaškolení .......................................................................................................... 16 8.1.7. Doprovod na pohovor nebo agentury práce ....................................................................... 21 8.1.8. Doprovod na úřad práce...................................................................................................... 21 8.1.9. Podpora při nástupu do zaměstnání a v době zaměstnanosti ............................................ 21 8.1.10. Pracovněprávní poradenství.............................................................................................. 22 8.1.11. Zprostředkování práce či praxe ......................................................................................... 22 8.1.12. Zprostředkování informací o vzdělávání ........................................................................... 23 8.1.13. Setkávání žen jako specifickou ohroženou skupinou ........................................................ 23 8.2. Zvyšování kompetencí ................................................................................................................ 23 8.2.1. Konzultace ........................................................................................................................... 24 8.2.2. Individuální práce na PC ...................................................................................................... 24 8.2.3. Práce na PC - asistence a zaškolení ..................................................................................... 24 8.2.4. Podpůrné materiály ............................................................................................................. 25


8.2.5. Telefonování a asistence u telefonování ............................................................................. 26 8.2.6. Doprovod ............................................................................................................................. 26 8.2.7. Pomoc s listinami ................................................................................................................. 27 8.3. Tvůrčí dílna - výroba nábytku z PET lahví, renovace starého nábytku, šití a vyšívání, pěstování zeleniny, tvořivé a podnětné police.............................................................................. 27 8.3.1. Monitoring potřeb a rozvoj osobního potenciálu klienta ................................................... 30 8.3.2. Podpůrné materiály ............................................................................................................. 30 8.3.3. Skupinové zaškolení ............................................................................................................ 30 8.3.4. Individuální zaškolení .......................................................................................................... 31 8.3.5. Beseda ................................................................................................................................. 31 8.4. Podpůrné aktivity ....................................................................................................................... 32 8.4.1. Psychologické poradenství .................................................................................................. 32 8.4.2. Hlídání dětí .......................................................................................................................... 32 8.5. Společenské akce........................................................................................................................ 32 8.6. Vzdělávací výlety ........................................................................................................................ 33 8.7. Nerealizované aktivity Komunitního centra ............................................................................... 33 9. PROJEKTOVÁ EVIDENCE A DOKUMENTACE, SPOKOJENOST KLIENTŮ S AKTIVITAMI PROJEKTU ...... 34 10. PROBLEMATICKÉ OBLASTI PRÁCE TERÉNNÍHO SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA......... 35 10.1. Rodina klienta ........................................................................................................................... 35 10.2. Práce na černo .......................................................................................................................... 36 10.3. Motivace klienta ....................................................................................................................... 37 10.4. Specifická skupina - mladí dospělí ............................................................................................ 38 11. SHRNUTÍ .......................................................................................................................................... 39 12. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ..................................................................................................... 40 13. SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................. 41 Příloha č. 1 Leták informující o aktivitách Komunitního centra využívající dvojjazyčný prvek ............. 42 Příloha č. 2 Podpůrný materiál - kde hledat práci ................................................................................. 43 Příloha č. 3 Podpůrný materiál - kde hledat bydlení ............................................................................. 44 Příloha č. 4 Vzor životopisu (všechny osobní údaje byly změněny) ...................................................... 45 Příloha č. 5 Podpůrný materiál - Koukni na počítači třeba na... ............................................................ 47 Příloha č. 6 Leták informující o aktivitách Komunitního centra ............................................................ 48 Příloha č. 7 Leták informující o aktivitě sekáč „Kus za kus“................................................................... 50


1. ÚVOD Uplatnění na trhu práce je jedna z klíčových podmínek života v dnešní společnosti. Zajištění finančních zdrojů pro uspokojení běžných potřeb v oblasti bydlení, rodinného života, volného času apod. je nejefektivněji dlouhodobě udržitelné skrze příjmy z legální práce. Nalezení práce odpovídající zároveň osobnostním předpokladům a finančním potřebám je samo o sobě náročný proces. Pokud však do tohoto procesu zasahuje navíc znevýhodnění v podobě dlouhodobé nezaměstnanosti, nízké vzdělanosti, popř. etnické stigmatizace, je šance na uplatnění se na trhu práce nižší. Minimální, zákonem definovaný příjem jednotlivců i rodin zajišťuje v případě potřeby výplatami sociálních dávek stát. Pokud však shledají pověřené subjekty, že se jednotlivec nenachází v sociálně nepříznivé situaci (nezaměstnanost, chudoba) v důsledku objektivních zákonem definovaných skutečností, jako je nemoc, zdravotní postižení apod., nýbrž v důsledku vlastního malého úsilí o změnu životní situace, resp. snahy osoby o zvyšování příjmu vlastní prací, může dojít k postupnému vyloučení jedince, potažmo rodiny ze systému sociální podpory. Životní situace se může dále zhoršovat jak ve smyslu poklesu úrovně bydlení, hygienických podmínek a kvality výchovného prostředí, tak ve smyslu příklonu k nelegálním až kriminálním způsobům jednání (lichva, krádeže apod.) Je tedy žádoucí, aby těm, kteří jsou znevýhodnění v přístupu na trh práce a přitom mají zájem pracovat, byla poskytnuta podpora jak v procesu hledání práce, tak v udržení legálního zaměstnání. S těmito cíli byla zahájena práce v rámci projektu Cestou komunitní práce na vytvoření, otestování a zachycení metod, které pomáhají nezaměstnaným se znevýhodněním uplatnit se na trhu práce. V textu je uveden stručný popis projektu, který stál na pozadí tvorby tohoto textu, dále popis cílové skupiny, pro kterou je model určen, popis práce s nezaměstnanými a jednotlivých metod práce. Následuje popis problematických oblastí, které znesnadňují práci s nezaměstnanými. Uživateli textu metodické příručky mohou být jednotlivci pracující ve státní i nestátní sféře, ale také celé organizace (pracovní týmy v organizacích), a to zejména dvou typů - agentury práce a organizace poskytující sociální služby. Věříme, že tento text bude dobrým vodítkem při práci s nezaměstnanými, kteří potřebují specifickým způsobem nabýt dovednosti nebo podpořit vlastní úsilí při nesnadné cestě k legálnímu zaměstnání. Text metodické příručky vznikl na základě zkušeností s prací převážně s romskými dlouhodobě nezaměstnanými klienty, proto některé poznatky a specifika práce pracovníka přímé práce popisujeme ve vztahu k tomuto typu klientely. Metodická příručka je však psána tak, aby postupy byly využitelné při práci se všemi dlouhodobě nezaměstnanými. V textu uvádíme také praktické poznámky z projektu Cestou komunitní práce (zkráceně CKP). Jsou odlišeny jiným písmem a označeny ikonou:

Zkušenost z praxe projektu CKP:


2. SHRNUTÍ PROJEKTU CESTOU KOMUNITNÍ PRÁCE Projekt „Cestou komunitní práce“ je realizován v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, financován je Evropským sociálním fondem prostřednictvím OP LZZ a státním rozpočtem ČR. Projekt je zaměřen na přenesení inovativních metod práce s romskými komunitami ze Slovenska a jejich aplikaci na práci s příslušníky sociálně vyloučených romských komunit ve městě Brně. Jedná se o metody komunitní práce a komplexní práce s rodinou. V rámci projektu bylo založeno a provozováno komunitní centrum, které se stalo centrem komplexních služeb pro romské komunity se zaměřením na řešení otázky zaměstnanosti. Činnosti projektu jsou zaměřeny na práci s rodinami jako celky, důraz je kladen na získávání pracovních návyků a dalších kompetencí nezbytných k uplatnění na trhu práce. Zvláštní pozornost byla věnována práci s pachateli trestných činů, kterým byly uděleny alternativní tresty a těm, kteří opustili zařízení pro výkon trestu odnětí svobody s cílem získání pracovních návyků, uplatnění na trhu práce a předcházení páchání další trestné činnosti. Know-how projektu bylo aktivně šířeno mezi klíčové aktéry z oblasti práce s romskými komunitami a byla podporována a zintenzivňována spolupráce mezi zainteresovanými subjekty v této oblasti. Výstupy projektu jsou Metodika založení a provozu komunitního centra v sociálně vyloučených lokalitách a Metodika práce s pachateli trestných činů se zaměřením na uplatnění na trhu práce. Obě metodiky mohou využít i další organizace pracující s romskými komunitami. Partnery projektu jsou slovenská pobočka organizace Člověk v tísni o.p.s. a slovenská obec Spišký Hrhov. Spolupracující organizací je především Probační a mediační služba (ČR) a řada dalších organizací a institucí zabývajících se prací s romskými komunitami. Realizátorem projektu je Drom, romské středisko, příspěvková organice zřízená Statutárním městem Brno - městskou částí Brno-sever. Cíle projektu Cílem projektu je zavedení nových metod práce s příslušníky sociálně vyloučených romských lokalit ve městě Brně, zejména městských částech Brno-sever a Brno-střed, a to pomocí přenesení dobré praxe od zahraničních partnerů, kteří mají v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Jedná se o metody komunitní práce a komplexní práce s rodinou. Dílčí cíle: - rozšíření a zkvalitnění služeb a aktivit žadatele - založení komunitního centra - podpora vstupu cílových skupin na trh práce - rozšíření nabídky volnočasových aktivit v sociálně vyloučených lokalitách - zvyšování kompetencí pracovníků při práci s CS - rozvoj spolupráce mezi realizátorem a partnerem a dalšími zaint. subjekty - podpora rozvoje mezinárodní spolupráce - přenesení know-how projektu mezi relevantní klíčové aktéry v dané oblasti


3. POPIS CÍLOVÉ SKUPINY Označení „cílová skupina“, resp. „cílová populace“, je zavedeným pojmem, kterým je vymezována skupina osob, jimž je nabízena služba a umožněn přístup ke spolupráci s pracovníky, kteří tuto službu zajišťují. V případě projektu Cestou komunitní práce se jedná o osoby ohrožené nebo zasažené sociálním vyloučením. Převážnou většinu klientů pak tvoří osoby dlouhodobě nezaměstnané nebo s minimální zkušeností s dlouhodobým pracovním poměrem, s minimálními příjmy, nízkým vzděláním, závislé na sociálních dávkách a žijící v lokalitách s nízkou úrovní kvality bydlení. Podstatnou část cílové skupiny tvořily vícečlenné rodiny, přímá práce tedy probíhala jak s dospělými klienty, avšak v rámci hlídání dětí pod vedením speciálního pedagoga i s dětmi klientů. Terénní sociálně pracovník poskytuje své služby způsoby, které budou vymezeny dále v textu, pro skupinu osob spadajících do výše vymezené cílové skupiny, které mají potřebu hledat zaměstnání, uplatnit se na trhu práce, rozvinout svůj osobní potenciál či zamezit ztrátě pracovních návyků. V této kapitole uvádíme některé známé, odbornou literaturou podložené poznatky. Jako zdroj k doplnění informaci o cílové skupině doporučujeme tyto zdroje:  Studie mikroekonomických modelů (Studie, 2007)  Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (Analýza, 2006)  Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce (Nedělníková, 2006)  Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2004 (Zpráva, 2004) - v dalších letech každoročně zpracovávaná

3.1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost je v případě klientů Komunitního centra výsledkem mnoha jevů a procesů, které jen z určité části mohou klienti, příslušníci cílové skupiny, ovlivnit. Proto je třeba se vždy při hodnocení situace konkrétního klienta zamyslet, nakolik je jeho životní situace výsledkem užších (zejm. rodinných) a širších (lokálních, národních) sociálních jevů a procesů. Dále uvádíme příčiny a důsledky nezaměstnanosti cílové skupiny, které odborné zdroje považují za klíčové v oblasti zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti cílové skupiny. Jako příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti jsou spatřovány: A. vnitřní faktory (nízká míra lidského kapitálu a chybějící motivace)  absence pracovních návyků  syndrom dlouhodobé nezaměstnanosti (komplex negativních dopadů dlouhodobé nezaměstnanosti na psychiku člověka)  nedostatečná motivace k hledání příležitostí na (oficiálním) trhu práce  nízké sociální kompetence (problémy s orientací v majoritním prostředí, na měnícím se trhu práce apod.)  nízká vzdělanost  špatný zdravotní stav  závislost na rodinné solidární síti, tradiční hodnoty B. vnější faktory  hromadné propouštění zaměstnanců z podniků v průmyslových odvětvích  snižování pracovních příležitostí pro málo kvalifikované pracovníky  vzrůstající požadavky na zvyšování kvalifikačních předpokladů  demotivující sociální systém  diskriminační jednání ze strany zaměstnavatelů i  nízká prostorová mobilita, resp. malé šance odstěhovat se za prací  upřednostnění práce na černo (práce bez řádně uzavřené smlouvy a z toho vyplývající neodvádění příspěvků na zdravotní a sociální pojištění, riziko vyřazení z evidence úřadu práce atd.)


 zadlužováni, které v případě uplatňování exekucí věřitelem již naprosto demotivuje (prakticky činí ekonomicky nerealistickým) klienta v hledání legálního zaměstnání (Nedělníková, 2006, s. 71, Studie, 2007, s. 11) Jako následky dlouhodobé nezaměstnanosti, které se zpětně odráží ve snížení šancí klienta na uplatnění na trhu práce, lze uvést: A. materiální chudoba - nízké a nepravidelné příjmy B. psychické důsledky  rezignace na hledání práce  ztráta pracovních návyků  podléháni závislostem  tvorba alternativních životních strategií - závislost na sociálních dávkách, zadlužování se apod. C. sociální důsledky - vyloučení z participace na sociálním a ekonomickém životě společnosti (Analýza, 2006, s. 42, Nedělníková, 2006, s. 71. Studie, 2007, s. 11)

3.2. Zadluženost Finanční situace rodin uvnitř cílové skupiny je obecně špatná, hovoří se o zadluženosti až předluženosti. Příjmy rodin jsou složeny ze sociálních dávek, odměn z (často nepravidelné a krátkodobé) výdělečné činnosti legálního i nelegálního charakteru, půjček v rámci rodiny a půjček od subjektů požadujících sankce při nesplnění dohody (Studie, 2007). Součet příjmů často odpovídá sumě, kterou lze uspokojit pouze aktuální potřeby rodiny, a pokud její členové nehospodaří s omezenými prostředky uvážlivě, dostávají se do finanční tísně. Často tento problém řeší formou půjčky a závažnost situace je pak někdy prohlubována krátkozrakými řešeními spočívajícími v uhrazení dluhu (včetně nemalých úroků) skrze další půjčku atd. Hovoříme o „začarovaném kruhu života v dluzích - klienti z důvodu splácení starých dluhů uzavírají nové půjčky, půjčují si od lichvářů, a tak jim současně vznikají další dluhy" (Nedělníková, 2006. s. 70). Mezi příčiny vysoké míry zadluženosti patří lichva, půjčky hotově nebo na zboží, leasing, splátkové kalendáře, ručení příbuzným, dluh na nájemném a na službách spojených s užíváním bytu z předchozího bydlení, dluh na zdravotním a sociálním pojištění a nevyřízené osobní doklady, které jsou nutné např. pro vyřizování sociálních dávek, dříve nevyřízené státní občanství (Nedělníková, 2007, s. 70). Důsledky této zadluženosti jsou bydlení v přeplněných bytech příbuzných, protiprávní užívání bytu až faktické bezdomovectví, několikanásobné exekuce sociálních dávek a dalšího majetku nebo odebírání děti z rodin do institucionální péče v důsledku ztráty bydleni. Dlouhodobý život ve stresu může vést ke zdravotním potížím. Řešením této situace někdy bývají půjčky od lichvářů, čímž současně vznikají nové dluhy (Nedělníková, 2006, s. 70).

3.3. Rodinné prostředí Rodiny klientů poradců pro zaměstnanost jsou charakteristické minimem vazeb na okolí mimo okruh své rodiny, převahou známých z vrstev obdobně situovaných, resp. z řad dlouhodobě nezaměstnaných, vícegeneračním uskupením (několika) domácností (rodiny matky, dcery atd.), solidárním zasíťováním, na které jsou ještě napojení různí strýčci, bratranci a sestřenice, nehospodárným nakládáním s financemi - utrácí asi dvojnásobek svých příjmů (Studie, 2007, s. 11).

3.4. Bydlení Příslušníci cílové skupiny často obývají hygienicky a sociálně neuspokojivé prostory, nebo dokonce o bydlení úplně přicházejí, a to z důvodů neplacení nájemného, poškozování zařízení, porušování dobrých mravů v domě, přenechání celého bytu (nebo jeho části) do podnájmu dalším osobám bez písemného souhlasu pronajímatele bytu. K bydlení se také těžko dostávají, a to z důvodů diskriminace, nedostatku finančních prostředků nebo proto, že se jedná o vícečetné rodiny s nezletilými dětmi.


4. CÍLE SPOLUPRÁCE S KLIENTEM Cílem pracovníků Komunitního centra je především mapování a rozvoj osobního potenciálu a soběstačnosti klienta a to na vysoce individuální a hloubkové úrovni směrem k podpoře jejich vstupu na trh práce. Poznání a rozvoj osobního potenciálu a individuální vztah je zde důležitým odrazovým můstkem k úspěšné podpoře klienta a splnění cílů souvisejících s oblastí uplatnění na trhu práce. Mezi ně patří:  nalezení zaměstnání  zvyšování kompetencí klienta  zamezení ztráty pracovních návyků  prevence sociálně patologických jevů, které mohou bránit úspěšnému vstupu na trh práce Cíl spolupráce klienta s pracovníkem Komunitního centra je zdánlivě jasný v nalezení zaměstnání, tedy ve sladění poptávky (volného místa nabízeného zaměstnavatelem) a nabídky (specifické předpoklady klienta). Klienti Komunitního centra - osoby dlouhodobě nezaměstnané, s nízkým vzděláním apod. - však potřebují pro dosažení tohoto cíle něco navíc. Jejich životní a pracovní návyky, zkušenosti, kvalifikace a v případě příslušníků menšin i etnicita je diskvalifikují v rovném přístupu na trh práce. Soulad poptávky a nabídky je tedy třeba podpořit změnou, a to intervencí do kompetencí klienta, zvýšením jeho zaměstnatelnosti. Intervence směřují k rozvoji potenciálu klienta, zvýšení jeho motivace apod. „...cíle stanovuje klient s podporou pracovníka prostřednictvím polořízeného rozhovoru, který často začíná formulací problému, tj. toho, co je nežádoucí a vyžaduje změnu a směřuje k popisu cílového stavu, žádoucí změny či řešení. V některých případech dokáže zájemce o službu definovat zakázku během prvního setkání a také k její realizaci může dojít v krátkém čase, jindy může být její formulace otázkou několika setkání. Ať byla zakázka vymezena v průběhu prvního setkání, nebo v průběhu několika setkání, nemusí být toto vymezení definitivní – uživatel ji může v průběhu spolupráce kdykoliv přehodnotit. Vzhledem k charakteru služby, která je poskytována klientům s mnoha problémy, nelze vždy jejich potřeby a přání obsáhnout v jednom konkrétním osobním cíli. Práce s klientem proto může být rozdělena na dílčí zakázky, které sledují jednotlivé cíle. Každá nová zakázka obsahuje popis žádoucího stavu a navrhovaný postup, jak tohoto cíle dosáhnout. Tento postup e strategie obsahuje popis aktivit, které je třeba vykonat pro naplnění cíle. Některé z těchto aktivit vykoná klient sám, případně s asistencí pracovníka čí jiné osoby“ (Nedělníková, 2006, s. 33-34). Z uvedeného vyplývá, že cíl spolupráce není otázkou vymezení bodu, ke kterému klient směřuje a který by měl být bezhlavě dodržován po celou dobu spolupráce, nýbrž je otázkou společného hledání a průběžného vyjasňování představ klienta o žádoucím stavu. Cíl spolupráce by však měl na obecné rovině splňovat určitá kritéria (Nedělníková, 2006, s. 34, a dále na základě zkušeností z projektu Cestou komunitní práce), měl by být tedy zejména:  reálný - reálně dosažitelný, v možnostech klienta a zúčastněných osob tak, aby byla skutečná šance na jeho naplnění a nestal se jen příležitostí k selhávání  motivující, osobně významný - musí zahrnovat to, co chce klient, co je pro něj důležité, aby měl zájem investovat do jeho dosažení  pozitivně formulovaný - co klient chce, nikoliv to, co nechce  malý a konkrétní cíl - velký nebo dlouhodobý cíl je zapotřebí rozdělit na malé cíle, jednotlivé kroky, a stanovit je zcela konkrétně  spojený s aktivitou klienta - přiměřeně jeho možnostem a schopnostem (cíl nevyžadující úsilí není motivující ani neumožňuje klientovi zvýšit sebehodnocení)


5. PRINCIPY SPOLUPRÁCE S KLIENTEM V průběhu praxe pracovníků v projektu Cestou komunitní práce byly vymezeny principy spolupráce s klientem, které napomáhají hledání a dosahování vhodných cílů. Bez jejich dodržování hrozí přetížení poradce, neporozumění si s klientem, mylná očekávání klienta od spolupráce s pracovníkem a jednání pracovníka vůči klientovi založené na předpokladech vyplývajících ze subjektivní zkušenosti pracovníka. Principy spolupráce pracovníka s klientem jsou: A. Spoluzodpovědnost Pracovník společně s klientem hledá způsob, jak dosáhnout cíle. V průběhu spolupráce se dohodnou na určujících krocích, které je třeba směrem k cíli učinit. Upřesňují zároveň, jestli krok učiní klient sám, nebo za asistence pracovníka. Cílem pracovníka je, aby se klient nestal pouze pasivním příjemcem pomoci, ale aby v něm v maximální možné míře s ohledem na jeho schopnosti rozvinul v klientovi soběstačnost. B. Hranice spolupráce Pracovník by měl znát své osobní limity (hranice svých schopnosti) a také limity profese, kterou vykonává, resp. služby, kterou nabízí klientům. Z povahy pomáhajících profesí vyplývá, že je třeba respektovat rozhodnutí klienta, zabývat se tím, co je pro klienta osobně významné (motivující). Zároveň by však terénní sociálně pedagogický pracovník měl vědět, jaký je jeho úkol a co je již mimo jeho kompetence. Klient žádající o službu mimo hranice toho, co pracovník nabízí, přestává být klientem. Poradce mu nabídne kontakt na jiné odborné služby s tím, že se klient může vrátit s žádosti o pomoc odpovídající nabídce pracovníka. C. Srozumitelnost Pracovník by měl mluvit „jazykem klienta“, což neznamená, že by měl mluvit jeho mateřským jazykem, ale znamená to, že by měl používat formulace a pojmy pro klienta srozumitelné. Navíc by měl pracovník ověřovat, že klient chápe sdělení a vývoj situace tak, jak to pracovník předpokládá, a klientovi dávat srozumitelnou zpětnou vazbu. Porozumění mezi poradcem a klientem by mělo nastat také v tom, kdo jakou roli ve spolupráci hraje. D. Partnerství, partnerská spolupráce Klient a pracovník jsou si rovni - pracovník nabízí služby, klient přijímá nabídku s vědomím důsledků. Volba musí být vždy na klientovi. Společně se dopracovávají k postupu přijatelnému pro obě strany. E. Individuální přístup, autenticita Klienti, kteří přicházejí do Komunitního centra, disponují různými zaměstnanostními předpoklady a jsou konfrontováni s různými bariérami. Proto je třeba, aby pracovník přistupoval k jednotlivým klientům individuálně a všechny své předpoklady a závěry si u klienta ověřoval. Individuální přístup je v rámci Komunitního centra důležitým předpokladem úspěšné spolupráce. Spolupráce založená na individuálním přístupu i individuálním vztahu ke klientovi se pro klienta stává motivující. Klient, který cítí od pracovníka osobní a autentický vztah je otevřenější, a tím je pro pracovníka snadnější zmapovat jeho osobní potenciál a následně jej rozvíjet. F. Komplexní přístup Ke klientovi je třeba přistupovat v celé jeho komplexnosti, protože vše souvisí se vším. Úspěšný klientův vstup na trh práce souvisí s tématy, jako jsou např. bydlení, dluhy, pracovní návyky, ohrožení sociálně patologickými jevy, mikroekonomika domácnosti apod. Z toho důvodu nelze spolupráci s klientem úzce vymezovat pouze na získání zaměstnání, ale souběžně poznávat a pracovat i s oblastmi, které s tímto tématem souvisejí - a to buď přímo v rámci spolupráce s klientem, či nepřímo skrze doporučení jiných vhodných subjektů, kde může klient problém řešit (v případě, že pracovník nedokáže v dané oblasti klientovi kompetentně poradit).


Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientka ve věku 19. let hledá práci a s tímto cílem spolupracuje s pracovníkem přímé práce. V rámci průběžného monitoringu klientčiných potřeb se v rámci dlouhodobé spolupráce ukáže, že se chce klientka s přítelem osamostatnit od rodiny a najít si vlastní bydlení, což vyžaduje finanční rezervy na zaplacení kauce na byt a zároveň stabilní finanční příjem v době osamostatnění. Klientka sama přiznává, že ona i její přítel neumějí vytvářet finanční rezervy a jejich hospodaření s financemi není hospodárné, což je v rozporu s klientčiným cílem ušetřit finance na splacení kauce. Potřebuje tedy rozvinout své schopnosti (případně i partnerovy schopnosti) a poznat různé možnosti a přístupy v oblasti mikroekonomiky domácnosti. Práce je pro ni důležitým motivátorem jak dosáhnout cíle osamostatnit se, ale bez rozvinutí kompetence jak hospodárně nakládat s financemi svého cíle skrze nalezení zaměstnání těžko dosáhne. Získání zaměstnání by pro ni mohlo být přídavným demotivujícím prvkem, který nevede k žádoucímu cíli. Z toho důvodu je komplexní přístup, zabývající se souvisejícími tématy, jako např. mikroekonomika domácnosti, potřebný, ba nutný.


6. VSTUPNÍ PRÁCE 6.1. Příprava prostor Zahájení aktivit Komunitního centra předcházela nejprve fáze příprav, spočívající v přípravě prostor Komunitního centra, v rámci které však již probíhala přímá práce s klienty. Jednalo se o prostory:  zázemí pro terénní sociálně pedagogické pracovníky Komunitního centra pro individuální přímou práci s klienty (stoly s PC, administrativní zázemí)  prostory pro aktivity Komunitního centra Souběžně s přípravou prostor pro aktivity Komunitního centra probíhal monitoring potřeb cílové skupiny a příprava prostor pak probíhala postupně s ohledem na zjištěné potřeby a také již ve spolupráci s klienty. V celém průběhu činnosti Komunitního centra byl tento přístup zachován prostory byly často flexibilně upravovány a rozšiřovány o různé prvky s ohledem na aktuální potřeby klientů a ve spolupráci s nimi. Řídili jsme se myšlenkou, že člověk má bližší vztah k něčemu, na čem se sám podílí, a toho jsme chtěli dosáhnout i ve vztahu k prostředí, ve kterém se práce s klienty bude realizovat. Tato myšlenka se pak v praxi ukázala jako dobrá. Zkušenost z praxe projektu CKP: Pro účely dětského koutku, kde mělo probíhat hlídání dětí klientů, jsme potřebovali malý stoleček. Mohli jsme jej koupit, avšak takto bychom nezapojili klienty do příprav Komunitního centra. Tak vznikl nápad, že jej vyrobíme ve spolupráci s klienty. Z čeho? Z něčeho, co si mohou i klienti snadno a zdarma či velmi levně opatřit - z dostupných odpadových materiálů - PET lahví. Nikdo však včetně pracovníků KC neměl s touto aktivitou zkušenost, a tedy samotná výroba stolku ve spolupráci s klienty probíhala metodou pokus omyl, která rozvíjela myšlení klientů. Stolek byl úspěšně vyroben. Klienti se naučili jak jej vyrobit a navíc se začali zabývat tříděním odpadu - do Komunitního centra začali nosit prázdné PET lahve pro výrobu dalšího nábytku.

6.2. Jaké jsou možnosti, jak dát o sobě vědět klientům? Jako efektivní a realizovatelné způsoby avizování služby se v praxi ukázaly:  osobní kontaktování klientů v terénu (přes terénní sociálně pedagogické pracovníky)  doporučení současných i bývalých klientů (klient sám zmíní službu)  nabídka služby terénním sociálně pedagogickým pracovníkem i klientovým blízkým a známým (dá klientovi k dispozici materiály pro oslovení rodiny, přátel apod.)  umístění letáků na pracovišti, místě setkávání s klienty (Komunitní centrum i jiné sekce Dromu)  umístění letáků v institucích v lokalitě (obchody, úřady, bary, novinové stánky apod.); do schránek potenciálních klientů (schránky ve vytipované lokalitě)  facebookové stránky Komunitního centra (prostředek jak informovat a komunikovat s nejen klienty o aktuálním dění v KC prostřednictvím informací a fotografií z aktivit apod., zároveň i možnost jak působit na klienty elektronickou formou skrze sdílení podnětných a zajímavých příspěvků, neopomenutelnou výhodou fb stránek je i skutečnost, že právě touto cestou se o existenci KC dozvěděla řada subjektů a začala s ním komunikovat) Činnosti, které jsou zaměřeny na získání klientů a zvýšení povědomí institucí a organizací, se kterými klienti přicházejí do styku, byly důležité zejména na počátku činnosti Komunitního centra. METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 11

Během další činnosti však bylo vhodné i nadále podporovat povědomí o nabídce aktivit Komunitního centra, protože ta se s postupem času rozšiřovala. Zkušenost z praxe projektu CKP: V dnešní době plné reklamy je člověk často letáky zahlcen a již jim nevěnuje mnoho pozornosti. V rámci informačního letáku s nabídkou aktivit distribuovaného mezi klienty se v tomto směru ukázal jako dobrý prvek pro zaujmutí klientovy pozornosti uvedení úvodního slova dvojjazyčně - česky i romsky (viz příloha). Při informování klientů o konání jednorázových akcí (společenské aktivity na různá témata) se ukázalo jako efektivní osobní pozvání terénním sociálně pedagogickým pracovníkem, v rámci kterého byl klientovi předán lepící lístek s datem a časem konání akce, který si pak klient mohl nalepit např. na ledničku, dveře apod., a tím mít akci o to více na paměti, nežli by tomu bylo v případě letáku, který může zůstat zapomenut ve změti jiných letáků někde na stole nebo pohovce. Na základě zkušeností z projektu Cestou komunitní práce se ukázalo, že klient přichází do Komunitního centra nejčastěji:  na základě doporučení rodiny nebo přátel (současných nebo bývalých klientů)  na základě propagující informace (letáky, informace od terénního sociálně pedagogického pracovníka KC, doporučení pracovníka jiné sekce Dromu apod.)


7. PŘEHLED AKTIVIT KOMUNITNÍHO CENTRA Jak již bylo zmíněno v kapitole „Cíle spolupráce s klientem“, důležitými podpůrnými pilíři všech aktivit Komunitního centra je mapování a rozvoj osobního potenciálu a soběstačnosti klienta směrem k podpoře jeho vstupu na trh práce a individuální přístup. Aktivity Komunitního centra se odehrávaly dle potřeby v různém prostředí:  v prostorách Komunitního centra  v lokalitě, kde klient žije  v místě bydliště klienta Z praxe projektu Cestou komunitní práce lze konstatovat, že práce s klienty v terénu se ukázala jako velmi důležitá. Opuštění oficiálních prostor Komunitního centra vždy nastolilo příležitost k většímu otevření se klienta a tím i k hloubkovému monitoringu jeho potřeb a komplexnímu přístupu k ústřednímu cíli současné či možné spolupráce. V rámci projektu se ukázalo jako důležité nelpění na pravidelnosti a domluvených termínech, přestože tento rámec byl pro klienty k dispozici. Situace, kdy klient opakovaně nepřišel na pravidelnou aktivitu Komunitního centra či na domluvenou schůzku s terénním sociálně pedagogickým pracovníkem, neměla za následek ukončení spolupráce s klientem. Filosofie Komunitního centra, jehož činnost jako pilotního projektu se nemusela řídit pravidly Zákona o sociálních službách, se snažila pracovat s klientem, který v danou konkrétní chvíli spolupracovat chce a zároveň se cítí v takovém osobním rozpoložení, že kromě „chtění“, také „může, cítí se na to“. „Nucená“ spolupráce (domluvený termín, pravidelná aktivita) v momentech, kdy klient řeší jiné pro něj osobně důležité věci, se ukázala jako neefektivní. Domluva schůzky s klientem probíhala v intencích „teď, zítra, jindy“, čímž se ukázala jako důležitý prvek spolupráce s klientem časová flexibilita pracovníků přímé práce, kteří museli být schopni slaďovat jistý nesoulad mezi pravidelnými aktivitami, domluvenými schůzkami s klienty a „nárazovými“ schůzkami s klienty. To se však nakonec díky kvalitní a úzké spolupráci pracovníků přímé práce dařilo. Tato „lidská“ filosofie Komunitního centra - jsme zde pro ty kdo chtějí něco řešit a zároveň se momentálně na řešení problému cítí - fungovala. Realizované aktivity Komunitního centra jsou:  Pracovní poradenství  Zvyšování kompetencí  Tvůrčí dílna - výroba nábytku z PET lahví, renovace starého nábytku, šití a vyšívání, pěstování zeleniny, tvořivé a podnětné police  Společenské akce  Vzdělávací výlety  Podpůrné aktivity  Psychologické poradenství  Hlídání dětí


8. METODY PRÁCE V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT Nežli se budeme blíže věnovat metodám práce v rámci jednotlivých aktivit KC, je na místě se krátce věnovat i přístupu, resp. metodě, která se týká všech aktivit, a která se v rámci projektu Cestou komunitní práce ukázala jako velmi důležitá - oboupohlavní a „barevné“ zastoupení pracovníků přímé práce s klienty. Již při výběru 2 vhodných pracovníků na pozici terénní sociálně pedagogický pracovník stálo kritérium, které mělo být zároveň podpůrčí metodou práce s klienty:  jeden pracovník musí být žena a druhý manuálně zručný muž  jeden z nich musí být z majoritní společnosti a druhý pracovník z cílové skupiny projektu Důvodem volby této metody byla zkušenost z dlouhodobé práce současného vedoucího Komunitního centra s touto cílovou skupinou a znalost jejích specifik, v rámci kterých ženy preferují spolupráci s pracovníky ženského pohlaví a muži s mužskými.

8.1. Pracovní poradenství Tato aktivita se zaměřuje na nalezení zaměstnání pro klienta s ohledem na jeho specifické předpoklady a potřeby a zvyšování jeho kompetencí s touto oblastí přímo souvisejících. Metody používané v této oblasti v rámci praxe Komunitního centra jsou následující:             

monitoring potřeb cílové skupiny a mapování osobního potenciálu klienta podpůrné materiály individuální hledání práce na PC asistence u hledání práce na PC přímé hledání práce individuální zaškolení doprovod na pohovor nebo agentury práce doprovod na úřad práce podpora při nástupu do zaměstnání a v době zaměstnanosti pracovněprávní poradenství zprostředkování práce či praxe zprostředkování informací o vzdělávání setkávání žen

8.1.1. Monitoring potřeb cílové skupiny a mapování osobního potenciálu klienta Na základě zkušeností z projektu Cestou komunitní práce lze říci, že pracovník působící v oblasti pracovního poradenství s tak specifickou cílovou skupinou, jakou jsou osoby dlouhodobě nezaměstnané nebo s minimální zkušeností s dlouhodobým pracovním poměrem, s minimálními příjmy, nízkým vzděláním apod., nutně potřebuje znát její specifika a z nich vyplývající potřeby a z těch pak při své práci vycházet a orientovat se v tomto směru na trhu práce. Pracovník např. potřebuje znát v jakých profesních oblastech a jaké pozice jsou na trhu práce aktuálně k dispozici pro osoby s nízkým vzděláním. Při práci s klientem pracovník potřebuje komplexně poznat klientovu situaci, jeho potřeby a osobní potenciál, z čehož pak při asistenci při hledání práce může vycházet. Zejména by se měl pokusit zodpovědět následující otázky: METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 14

             

Jaký typ práce klient hledá? Odpovídá typ hledané práce klientovým předpokladům? Jsou kromě pracovních pozic, o které se chce klient ucházet, i jiné, které by pro něj byly vhodné? Co klienta baví, co umí, k jaké aktivitě má blízko? V čem by se mohl rozvinout směrem k uplatnění na trhu práce, popř. osobnímu rozvoji? V jakých hodinách může a chce pracovat? Jaký druh pracovního poměru klient chce? Je klient seznámen s dopady jednotlivých druhů pracovního poměru na evidenci na ÚP a pobírání sociálních dávek? Je klient či jeho manžel/ka zadlužen? Je seznámen s možností exekuce příjmu? V jakých lokalitách chce klient práci získat? Má klient životopis? Pokud ano, nepotřebuje upravit, zaktualizovat? Jakým způsobem klient písemně reaguje na nabídku práce? Jakým způsobem klient telefonicky reaguje na nabídku práce? Má klient email, jehož prostřednictvím může komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem? Kde a jak klient hledá práci?

8.1.2. Podpůrné materiály Přehled serverů práce a personálních agentur zprostředkovávajících práci V rámci praxe projektu Cestou komunitní práce se ukázalo, že někteří klienti upřednostňují individuální hledání práce na PC a hlubší spolupráci s pracovníkem KC odmítají. Zároveň bylo u nich na základě pozorování zjištěno, že nemají přehled o různých personálních agenturách a serverech práce, na kterých mohou práci hledat a věnují svou pozornost pouze 2 - 3 serverům. Z toho důvodu byl vytvořen jako podpůrný materiál pro tento typ klientů přehled různých agentur práce a serverů práce, který pak měli klienti k dispozici, popřípadě si jej mohli nechat či věnovat někomu ze svého okolí, čímž se dopad pozitivního působení Komunitního centra na cílovou skupinu rozšiřoval. Tento materiál zároveň slouží jako pomůcka pro pracovníky KC při přímé práci s klienty (viz příloha). 8.1.3. Individuální hledání práce na PC Jak již bylo zmíněno výše, někteří klienti preferují hledat práci na internetu sami, bez pomoci pracovníka, a tento způsob jim Komunitní centrum umožnilo díky počítačové učebně nacházející se v místnosti sousedící s centrem. Role pracovníka přímé práce byla v tomto směru pouze v zajištění provozu učebny, pomůcek jako jsou papír a psací potřeby a podpůrných materiálů. 8.1.4. Asistence u hledání práce na PC Velkou výhodou této metody se ukázala v rámci praxe projektu skutečnost, že na rozdíl od individuálního vyhledávání práce na PC naskýtá prostor k hloubkovému monitoringu potřeb a předpokladů klienta a ve většině případů se tato spolupráce přirozeně vyvíjí v hlubší spolupráci s klientem, věnující se jeho individuálnímu zaškolení. Asistenci u hledání práce lze označit také jako „společné hledání“ či lidově „ve dvou se to lépe táhne“. Klient nehledá práci sám, ale ve spolupráci s pracovníkem přímé práce, což s sebou nese pozitivní aspekty působení pracovníka, jakými jsou sdílení problému, emocionální podpora, povzbuzení a snižování frustrace při dlouhodobém neúspěšném hledání práce, které ve svém důsledku působí jako důležité motivátory pro hlubší spolupráci.


Kromě pracovníků přímé práce poskytoval asistenci u hledání práce dle potřeby v rámci výukových hodin jedenkrát týdně i lektor výuky práce na počítači. 8.1.5. Přímé hledání práce Nástěnka s aktuální nabídkou volných míst Ukázalo se jako vhodné pro typ klientů preferujících individuální hledání práce na PC, ale i pro klienty ostatní, inzerovat aktuální volné pozice odpovídající specifickým předpokladům cílové skupiny, které pracovník přímo vyhledává na různých serverech práce na internetu, na nástěnce v prostorách Komunitního centra. Pro zjednodušení orientace byly pracovní nabídky rozčleněny na tematické sekce - operátor výroby, úklid, pomoc na stavbě/opravy, prodavač/pokladní, různé. Oslovení klienta s konkrétní nabídkou práce  oslovení klienta preferujícího individuální hledání práce na PC U klientů preferujících individuální hledání práce na PC se osvědčilo, když za ním pracovník přišel do PC učebny s vytištěnou konkrétní nabídkou práce. V takových situacích klient na nabídku ve většině případů reagoval, a někdy i navázal s pracovníkem spolupráci např. při psaní průvodního dopisu, založení emailové schránky. V některých případech byly tyto momenty zahájením dlouhodobé spolupráce s klientem. Oslovení klienta s konkrétní nabídkou však vyžaduje znalost pracovních pozic, o které se klient uchází. Tyto znalosti může pracovník získat při monitoringu klientových potřeb v rámci jiných aktivit Komunitního centra či při monitoringu terénu.  telefonické oslovení klienta V případě, že má klient telefon a souhlasí s tímto způsobem, je možné klienta o vhodné volné pozici informovat telefonicky. Ve většině případů se klient následně dostaví do Komunitního centra a ve spolupráci s pracovníkem či individuálně v rámci PC učebny na nabídku reaguje.  oslovení klienta přes osobu blízkou V případě, že není možné klienta kontaktovat telefonicky ani osobně v terénu, je další možností jak mu konkrétní nabídku práce předat či jej o ní informovat přes osoby, které jsou s ním v denním kontaktu. Tento kanál komunikace se v rámci praxe Komunitního centra ukázal jako velmi dobře fungující. 8.1.6. Individuální zaškolení V případě, že lze předpokládat, že klient je schopen naučit se novým dovednostem nebo rozvíjet již nabyté základy dovedností, realizuje pracovník vzdělávání sám jako „lektor“. Cílem individuálního zaškolení je nabytí informací, rozvoj schopností a dovedností, aktivizace a motivace klienta, získání sebedůvěry, orientace v informačních zdrojích o nabídce volných míst, nácvik pracovních dovedností a jednání ve standardních situacích, do kterých se může klient dostat při hledání práce či po nástupu o zaměstnání. Individuální zaškolení probíhá jako poučení (slovní vysvětlení postupu), nácvik činností a jednání (např. telefonování, pohovor se zaměstnavatelem) nebo zapojení klienta do procesu (např. při sepsání životopisu a práce na PC).


Individuálnímu zaškolení se v rámci projektu CKP věnovali pracovníci přímé práce a rovněž lektor výuky práce na PC, který v centru působil jedenkrát týdně 3 hodiny. V rámci pracovního poradenství se realizovalo pouze individuální zaškolení. Naskýtá se otázka proč tomu tak bylo. V průběhu praxe projektu CKP se sice vážně zvažovalo o možnosti zřízení jisté formy Job klubu, byl dokonce připraven podrobný plán a obsah jednotlivých výukových hodin, avšak praxe ukázala, že individuální zaškolení je s ohledem na specifika cílové skupiny variantou lepší a dostačující, jdoucí více do hloubky s důrazem na individualitu klienta a jeho potřeby. Nejčastějšími tématy individuálního zaškolení se v rámci praxe projektu Cestou komunitní práce ukázaly:  orientace v informačních zdrojích o nabídce volných míst a efektivní práce s nimi  založení emailu a práce s ním  psaní průvodního či motivačního dopisu  psaní či úprava životopisu  nácvik telefonování a asistence u telefonování  příprava na pohovor a jak se na místo pohovoru dostat  asistence u vyplňování a zajišťování listin a formulářů

8.1.6.1. Orientace v informačních zdrojích o nabídce volných míst a efektivní práce s nimi Jak již bylo zmíněno výše, v rámci projektu CKP se ukázalo, že většina klientů v rámci hledání zaměstnání pracuje pouze s omezeným množstvím zdrojů - ať ve smyslu internetových serverů či zprostředkovatelských agentur práce. Rovněž nevyužívá možností efektivní hlubší práce, které servery práce nabízejí. Individuální zaškolení v tomto směru tedy spočívalo v rozšíření povědomí a praktické práci s internetovými servery práce, které klient dosud nevyužíval. Zároveň se orientovalo na prohloubení klientových kompetencí při práci s nimi. Konkrétně se jednalo o rozvoj schopností v oblasti vyhledávání práce dle preferovaných kritérií a seznámení s funkcí „agent“, která klienta pravidelně bez požadavku aktivního vyhledávání, emailovou cestou informuje o aktuálních volných pozicích dle předem zadaných kritérií. Nevýhodou hlídacího agenta se ukázala skutečnost, že většina pracovních serverů neumožňovala tuto funkci k filtraci brigád, které jsou cílovou oblastí pracovního úvazku pro některé klienty. Klient byl rovněž seznámen s možností tvorby životopisu v rámci internetových serverů a jeho zveřejnění na internetu k nahlédnutí pro potenciální zaměstnavatele či pracovníky pracovních agentur. Zároveň však bylo potřebné klienta upozornit na skutečnost, že vystavení životopisu má omezenou časovou platnost v řádu měsíců a je nutné ji po čase opět prodloužit. Ve specifických případech spočívalo zvyšování schopnosti orientace klienta v informačních zdrojích o nabídce volných míst v seznámení se s místy působení potenciálních zaměstnavatelů v rámci lokalit preferovaných pro získání zaměstnání a následné orientaci jak tato místa úspěšně nalézt a jak potenciálního zaměstnavatele oslovit. Konkrétně tak tomu bylo např. v případech, kdy se klient ucházel o pozici v oblasti gastronomie.

Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientka hledající práci jako barmanka, mající dredy, vědoma si neslučitelnosti svého účesu s jistými druhy provozu a vnímající specifika získání zaměstnání v gastronomii (ve smyslu větší METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 17

šance získání zaměstnání na základě osobního jednání nežli internetovou komunikací), byla ochotna sama obejít a oslovit potenciální zaměstnavatele. Pracovník na základě svých znalostí lokality Brna a s ohledem na specifikum klientky v oblasti účesu, pomohl klientce vytipovat potenciální zaměstnavatele k oslovení, obeznámil ji s místy jejich působení a jak je najít.

8.1.6.2. Založení emailu a práce s ním V oblasti hledání práce je důležitým komunikačním kanálem email. V rámci práce s klientem během projektu CKP bylo velmi často potřebné klienta seznámit s důležitostí tohoto kanálu a společně email založit. Ukázalo se jako potřebné klienta při zakládání emailu a volbě hesla pro přístup upozornit na to, aby zvolil takové heslo, které si bude pamatovat a že je při jeho zadávání nutné dodržovat velikost písmen. Klient si sice mohl poznačit heslo na papír, ale jak už to v životě chodí, někdy se papíry ztrácí a z bezpečnostního hlediska je vždy lepší, pokud heslo zůstane uloženo pouze v hlavě. Následovalo základní zaučení práce s emailem včetně práce s archívem, který klient mohl využívat jako úschovnu svého aktuálního životopisu. Většina klientů nevlastnila vlastní PC ani USB zařízení, kam by si mohli životopis uložit. Uložení životopisu pouze v PC pracovníka je sice jednou z možností, ale podporující závislost klienta na pracovníkovi a jeho počítači, je tedy vhodné spíše jako zálohovací prvek. Zkušenosti z praxe projektu CKP: Klientka si ve spolupráci s pracovníkem založila email, heslo si poznačila na papírek, který si uschovala. Ten však po čase ztratila, heslo zapomněla a na email se již nemohla dostat. Klient, se kterým pracovník založil email, se po nějaké době obrátil na pracovníka s tím, že se nemůže dostat do emailu, protože heslo nefunguje. Při podrobnějším zkoumání pracovník zjistil, že byla chyba ve špatně zadané velikosti písma.

8.1.6.3. Psaní průvodního či motivačního dopisu Individuální zaškolení v této oblasti spočívalo v seznámení klienta se základními pravidly, co by měl průvodní či motivační dopis obsahovat, a to jak po stránce formální, tak i obsahové. Ve spolupráci s klientem pak následovala jeho tvorba a rozesílání na konkrétní pracovní pozice. Pomoc pracovníka přímé práce se ukázala jako důležitá také v oblasti pravopisné, kdy mohl vyvážit nedostatky klienta v této oblasti. Zároveň byl klient seznámen s možností, jak efektivně využívat již vytvořený průvodní dopis tedy formou CTRL+C a CTRL+V okopírovat text z odeslaného emailu a s ohledem na aktuální pracovní pozici na kterou se hlásí jej pak drobně upravit. Tímto byl klient veden k soběstačnosti v této oblasti.

8.1.6.4. Psaní či úprava životopisu Při práci se životopisem byl klient seznámen se základními principy psaní životopisu, tedy jaké informace by měl obsahovat a v jaké formě. Struktura životopisu, ke které byl klient veden, zahrnovala sekce - osobní údaje, vzdělání, praxe, jazykové znalosti, ostatní znalosti a dovednosti, osvědčení, záliby.


Zároveň byl veden k tomu, aby i vzhled životopisu dosahoval jisté úrovně a byl pro potencionální zaměstnavatele atraktivní, k čemuž byla využívána šablona uložená v počítačích pracovníků přímé práce (viz příloha). V rámci tohoto druhu zaškolení pracovník pomáhal klientovi ucelit si své dosavadní pracovní zkušenosti a kromě uvedení názvu pracovní pozice byl veden i k tomu, aby uváděl stručný popis náplně práce, kterou na dané pozici vykonával. V rámci tohoto tématu měl pracovník zároveň možnost monitorovat klientovy potřeby, tedy zjišťovat jaké pracovní pozice klientovi vyhovovali více, jaké méně. Jako důležitá a zajímavá oblast životopisu se ukázalo téma „záliby“, které s pracovní oblastí sice přímo nesouvisí, ale vypovídá o trávení volného času jedince. Informace získané mapováním této oblasti mohl pracovník využít k nabídce zapojení klienta do konkrétní jiné aktivity Komunitního centra, mající spíše volnočasovou podobu a orientující se na rozvoj schopností, zamezení ztráty pracovních návyků a prevenci sociálně patologických jevů. Dalším takovým tématem se v rámci praxe projektu CKP ukázala přítomnost fotky v životopise. U všech klientů, kteří již nějaký životopis při zahájení spolupráce vytvořený měli, fotka klienta v životopise nebyla. Po seznámení se skutečností, že někteří zaměstnavatelé přítomnost fotky preferují, však nastal problém, že klient takový druh fotky nemá. Většina klientů odmítala možnost vyfocení zdarma v rámci služeb Komunitního centra, jen někteří klienti až po delší době spolupráce o tuto možnost sami projevili zájem. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klient z vlastní iniciativy umístil do životopisu svou fotku, jedinou vhodnou, kterou měl, která se však v rámci konzultace s pracovníkem přímé práce ukázala jako nevhodná. Jednalo se totiž o fotku postavy z dovolené. Pracovník však mohl klientovi pomoci tak, že vyřízl z fotky pouze vyžadovaný pasový formát fotky obličeje a situace byla vyřešena. Velmi často přicházeli klienti za pracovníky Komunitního centra nejen za účelem úpravy či tvorby životopisu, ale rovněž kvůli aktualizaci pracovních zkušeností, které od vytvoření/úpravy životopisu získali. V případě, že pracovník věděl, že klient získal nové pracovní zkušenosti a sám za pracovníkem nepřišel, na potřebu aktualizace klienta upozornil a nabídl mu schůzku. Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, klient byl rovněž seznamován s možností tvorby životopisu v rámci internetových serverů a jeho zveřejnění na internetu k nahlédnutí pro potenciální zaměstnavatele či pracovníky pracovních agentur.

8.1.6.5. Nácvik telefonování a asistence u telefonování Při telefonickém kontaktování vybraného zaměstnavatele pracovník s klientem vymezí podstatné body, které je během telefonního hovoru se zaměstnavatelem potřeba probrat. Dále zváží, zda klient nepotřebuje asistenci ve smyslu nácviku telefonního hovoru nebo asistenci při telefonování. Pokud je potřebná asistence u telefonování, pracovník přímé práce se předem s klientem domluví na tom, že pokud klient nebude rozumět otázce, kterou po telefonu dostane, zopakuje otázku (nebo parafrázi otázky) nahlas tak, aby to pracovník slyšel, a ten klientovi případně může napovědět. Pracovník dbá na to, aby měl klient vždy před zahájením hovoru po ruce papír a psací potřeby, aby si mohl poznamenat důležité informace, které se během hovoru dozví. Praxe projektu CKP


ukázala, že někteří klienti u telefonování nutně potřebují klid. Je tedy důležité, aby v takových případech pracovník klidné a nerušené prostředí v rámci možností zajistil. Po realizaci telefonního hovoru pracovník probere s klientem, zda zjistil vše, co potřeboval, jako např. adresa pohovoru, jméno kontaktní osoby, termín a hodina pohovoru apod., a zda rozuměl všemu, co mu bylo řečeno. Také mu může dát zpětnou vazbu o jeho průběhu, pokud má o ni klient zájem. Praxe projektu CKP ukázala, že mnoho klientů má v rámci telefonního kontaktování zaměstnavatele problém s tím, že buď nevlastní telefon, nebo na něm nemá kredit a nemá finance na jeho opatření, aby mohl realizovat telefonní hovor. V takových situacích byla pro klienty velkou pomocí možnost využít telefon Komunitního centra. Nevlastnění telefonu a odkazování potenciálních zaměstnavatelů na telefon partnera či jiného člena rodiny se ukázalo jako překážka pro potenciálního zaměstnavatele, který v případě nedovolání se uchazeči o zaměstnání někdy ztrácel zájem. Nedostatek financí na dobytí telefonu se ukázalo být další překážkou v případě, kdy klient zmeškal hovor od potenciálního zaměstnavatele a nemohl mu tak zavolat zpátky. V takových situacích byl telefon Komunitního centra opět pro klienty velkou pomocí.

8.1.6.6. Příprava na pohovor a jak se na místo pohovoru dostat Pracovník přímé práce s klientem probírá předpokládaný vývoj pohovoru, připravuje jej na možné otázky zaměstnavatele. Jako velmi podstatné téma přípravy na pohovor se v rámci projektu CKP ukázala i orientace klienta v tom, jak se na místo pohovoru dostat. V tomto směru se osvědčilo, že pracovník s klientem vyhledal adresu zaměstnavatele na mapě na internetu (google maps), na základě toho zjistil, jaká linka MHD na místo jede (v případě, že na místo pohovoru nebylo možné se dostat pěšky), jak se jmenuje nejbližší zastávka a následně s pomocí stránek www.idos.cz zjistil, jak nejlépe se klient může na místo pohovor dopravit z místa svého bydliště. V případě potřeby pracovník mapu se sídlem zaměstnavatele klientovi vytiskl. Ukázalo se, že většina klientů se v rámci Brna orientuje pouze v nejbližším okolí svého bydliště a jejich znalost sítě veřejné hromadné dopravy města Brna je na velmi nízké úrovni. Z toho důvodu bylo zaškolení klienta v práci s mapou Brna a systémem idos velmi důležité a významně zvyšující jeho kompetence. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientka využívající služby Komunitního centra pouze k individuálnímu vyhledávání práce na PC, nemohla nalézt místo pohovoru a bloudila. Vrátila se tedy do Komunitního centra na PC, avšak nebyla si schopna s tímto problémem na internetu poradit. Obrátila se tedy na pracovníka přímé práce s žádostí o pomoc. Pracovník ji seznámil s možností práce s mapou na internetu a úspěšně místo pohovoru společně nalezli. Tato situace, na základě které si klientka mohla vybudovat k pracovníkovi jistou důvěru, následně vedla k rozvinutí hlubší spolupráce v oblasti pracovního poradenství.

8.1.6.7. Asistence u vyplňování a zajišťování listin a formulářů Jednou ze služeb, kterou pracovník přímé práce poskytoval, je práce s tzv. dokumentací. Pracovník pomáhal klientovi s vyplněním, vysvětloval a popisoval, kde lze listiny a formuláře zajistit. Jednalo se o práci s dotazníky zaměstnavatelů a agentur práce, formuláře pro úřad práce, výpis z rejstříku trestů apod.


8.1.7. Doprovod na pohovor nebo agentury práce Pracovník s klientem probírá předpokládaný vývoj pohovoru, dává mu emocionální podporu a povzbuzení, vede jej pozornosti a opatrnosti při podepisování listin. Následně se s ním setká a společně analyzují průběh pohovoru. Pracovník se snaží vyzdvihnout pozitivní aspekty a zabránit případné ztrátě motivace. Praxe projektu CKP ukázala, že je doprovod vhodný v případech, kdy má klient problém s orientací ve městě Brně a vysvětlení trasy na pohovor není pro něj dostačující, dále v případech, kdy klient ztratil pracovní návyky či jsou již na velmi nízké úrovni nebo kdy má nízkou sebedůvěru, má za sebou opakované neúspěchy na pohovorech nebo má s pracovními pohovory minimální zkušenost. Zkušenosti z praxe projektu CKP: Pracovník přímé práce doprovodil na pohovor klientku ve věku 17 let. Během cesty znovu probírali možná témata pohovoru. Pracovníkova pozornost se však musela soustředit převážně na emocionální podporu klientky, která trpěla značnou nervozitou a neklidem, potřebovala uklidnění a povzbuzení. Klientka byla na pracovní místo sice přijata, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků na zaplacení povinné vstupní zdravotní prohlídky u lékaře, na místo nakonec nenastoupila. Dlouhodobě nezaměstnaný klient, značně demotivovaný neúspěchy při snaze o získání zaměstnání, s postupně vytrácejícími se pracovními návyky a hledající práci v gastronomii, po konzultaci s pracovníkem přímé práce přijal jeho návrh společného obcházení a oslovování potenciálních zaměstnavatelů. Klient uvedl, že mu tento způsob pomohl, protože sám by se k tomu už „nedokopal“ a ve dvou se cítil lépe, protože na to nebyl v tu chvíli sám. Jeden z oslovených zaměstnavatelů jej následně do pracovního poměru přijal. 8.1.8. Doprovod na úřad práce Pracovník, v případě, že to situace vyžaduje, doprovází klienta na úřad práce nejčastěji za účelem ukončení jeho evidence na ÚP nebo přihlášení do evidence, pomáhá při vyplňování formulářů. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klient žijící v České republice, původem z Francie, nemluvící česky, přišel náhle o zaměstnání a ocitl se ve finanční tísni. Neorientoval se v českém sociálním systému a měl problém rozumět a vyznat se v českých listinách a formulářích. Pracovník Komunitního centra mu pomáhal s orientací v listinách, doprovázel jej na úřad práce, účastnil se jednání s pracovnicí úřadu práce a pomáhal tlumočit. Následně jej doprovodil i na jednání se zdravotní pojišťovnou. 8.1.9. Podpora při nástupu do zaměstnání a v době zaměstnanosti V situaci, kdy klient nastoupí do zaměstnání, se pracovník Komunitního centra snaží s klientem probrat pracovní podmínky, pracovní smlouvu, pomáhá klientovi se zajištěním a vyplněním listin a formulářů nutných pro nástup do zaměstnání. To vše dle okolností buď osobně, nebo telefonicky. Praxe projektu CKP ukázala, že je důležité věnovat pozornost klientovi i v době, kdy je již zaměstnán. Je dobré průběžně monitorovat jak je klient v zaměstnání spokojený (zda ho náplň práce baví, jaké má vztahy na pracovišti apod.), jaké má pracovní podmínky, zda je uzavřena pracovní smlouva, zda mu zaměstnavatel řádně platí apod. Rovněž je žádoucí monitorovat, zda zaměstnání stále má, zda se situace nezměnila. To může pracovník činit osobně, telefonicky či se dotazovat lidí z klientova okolí.


Zkušenosti z praxe projektu CKP: Klient ve spolupráci s pracovníkem nalezl a získal zaměstnání. Po měsíci se klienta v terénu dotázal, jaká je situace, vše bylo v pořádku. Po necelých dvou měsících se setkání v terénu opakuje, avšak tentokráte je situace jiná. Klient se rozhodl, že za týden pracovní poměr v rámci zkušební lhůty ukončí, z důvodu dlouhých a nevyhovujících pracovních směn. Na základě tohoto rozhovoru si následně domluvili schůzku, na které společně zaktualizují životopis a podívají se po zaměstnání jiném. Pracovník se při práci v terénu dozvěděl od klientčina partnera, že klientka přišla o práci. Pracovník přes něj vzkázal klientce, ať se zastaví do Komunitního centra, že se spolu můžou po nějaké práci podívat. Během několika dní klientka opravdu přišla a společně s pracovníkem práci hledala.

8.1.10. Pracovněprávní poradenství V této oblasti se pracovníci Komunitního centra věnovali převážně tématům:  pracovní smlouva (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, zkušební doba, pracovní doba atd.)  ukončení pracovního poměru  výplaty a výplatní pásky  diskriminace (a neregulérní jednání ze strany zaměstnavatele)  práce na černo  vztahy na pracovišti  úřad práce  sociální a zdravotní pojištění  podnikání (průběh a potřebné kroky při zakládání živnosti, daně, podnikatelský plán atd.)

8.1.11. Zprostředkování práce či praxe Pracovníci Komunitního centra ve spolupráci s jinými subjekty zprostředkovávali klientům možnost nácviku a rozvoje pracovních dovedností a v některých případech i zaměstnání. Zkušenosti z praxe projektu CKP: V rámci praxe projektu CKP byl ve spolupráci se SOŠ Managementu a práva Vranovská, kde studuje velké množství osob ohrožených nebo zasažených sociálním vyloučením, umožněn výkon povinné praxe několika studentů v rámci Komunitního centra, pod vedením pracovníků přímé práce. Ve spolupráci s o.s. Tripitaka byl umožněn nácvik a rozvoj pracovních dovedností klientů v oblasti šití - jednalo se o spolupráci na nové módní značce Gypsy Mama. Ve spolupráci s tímto sdružením byl rovněž umožněn nácvik a rozvoj pracovních dovedností klientky v oblasti věštění v rámci konání Ghettofestu 2014. Ve spolupráci s bluesovým barem Traubka byla umožněna bezplatná praxe této klientky i v rámci akce Blešák. Ve spolupráci s o.s. Tripitaka byly klientky Komunitního centra zapojeny jako modelky módních přehlídek značky Gypsy Mama. Ve spolupráci s nízkoprahovým klubem pro děti a mládež při organizaci Drom, romské středisko, získala klientka dlouhodobě zapojená do aktivity šicí dílna pracovní úvazek jako vedoucí kroužku šití a vyšívání pro děti. METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 22

8.1.12. Zprostředkování informací o vzdělávání Pracovník Komunitního centra zprostředkovává klientovi informace o možnostech zvýšení vzdělání - nejčastěji o rekvalifikačních kurzech, dále o studiu v rámci základního vzdělávání či na středních odborných školách a učilištích. Rovněž zprostředkovává informace o možných stipendiích podporujících vzdělávání. Zkušenost z praxe projektu CKP: Komunitní centrum spolupracovalo s nadačním fondem Verda, poskytující prospěchové stipendium studentům středních škol a vysokých škol ze sociálně vyloučených lokalit. Pracovníci přímé práce informovali o této možnosti rodiče, se kterými spolupracovali a předávali jim informace o tom, co vše je nutné k žádosti o stipendium doložit. Pracovníci také asistovali při přijímání žádostí.

8.1.13. Setkávání žen jako specifickou ohroženou skupinou V romské komunitě jsou nezaměstnaností ohroženy více ženy než muži, a to z několika důvodů. Ženy jsou tradičně v komunitě vnímány jako osoby, které zůstávají doma a zajišťují péči o domácnost, zatímco muž je tradičně vnímán jako živitel rodiny, setrvání ženy v domácnosti je tedy často od ní očekáváno ne-li vyžadováno. Ženy v rodině zpravidla zajišťují péči o děti a při vyšším počtu dětí tak vzniká velmi dlouhá přetržka v zaměstnání, díky které je pak vstup na trh práce velmi obtížný. I přes vysokou celkovou nezaměstnanost ve vyloučených lokalitách jsou mužům více přístupné například sezónní práce ve stavebnictví, což zajišťuje zaměstnání alespoň na část roku a udržení pracovních návyků a schopností, což je ženám k dispozici v téměř nulové míře. Z výše uvedených důvodů a na základě monitoringu potřeb, v návaznosti na působení Klubu žen Slunečnice v době před realizací projektu, který projevil zájem o obnovení setkávání, vznikla v rámci pracovního poradenství tato aktivita. Setkávání je zaměřeno na práci se ženami jako ohroženou skupinou z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti. Činnosti při setkávání byly zaměřeny formou diskuse na získávání nových informací a rozhledu, změnu stereotypního jednání, výměnu zkušeností, posílení sebevědomí a kompetencí v oblasti trhu práce a zaměstnanosti.

8.2. Zvyšování kompetencí V rámci projektu CKP se ukázala jako nejčastější témata zvyšování kompetencí: - práce s počítačem - získání nebo udržení bydlení - mikroekonomika domácnosti - dluhy Metody používané v této oblasti v rámci praxe Komunitního centra jsou následující:       

konzultace individuální práce na PC práce na PC - asistence a zaškolení podpůrné materiály telefonování a asistence u telefonování doprovod pomoc s listinami METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 23

8.2.1. Konzultace Pracovníci přímé práce konzultují s klientem problém, v rámci čehož mapují problém v kontextu celkové situace klienta a společně hledají možná řešení a nástroje řešení. Předávají klientovi základní informace, aby se snáze v problematice orientovali. Například v oblasti dluhů se v praxi projektu CKP jednalo o informace o dluzích po splatnosti, ve fázi exekuce a také možnosti podání insolvenčního návrhu. V případě, že pracovník nemůže klientovi s daným problémem pomoci, odkáže jej na instituci poskytující potřebnou službu. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klient využívající služby Komunitního centra přišel za pracovníkem s problémem dluhů. Pracovník na základě podrobnější konzultace problému zjistil, že vzhledem k vysoké výši dluhů a stabilnímu a dlouhodobému pracovnímu poměru klienta, je pro něj vhodným řešením insolvence. V kompetenci pracovníka však není tvorba insolvenčních návrhů. Z toho důvodu pracovník doporučil klientovi využití služeb poradny při organizaci Drom, romské středisko, které tuto službu poskytuje. 8.2.2. Individuální práce na PC V rámci projektu CKP měli klienti preferující individuální práci na PC zpřístupněnou počítačovou učebnu nacházející se v místnosti sousedící s centrem. Návštěva byla klientům umožněna na základě individuální domluvy s pracovníkem KC. Počítač nejčastěji využívali k hledání bydlení, kontrole emailu, zjišťování potřebných informací, vyřizování různé administrativy a rozvoji svých zájmů (např. hudba, tanec, sport, móda, kutilství). Role pracovníka přímé práce byla v tomto směru pouze v zajištění provozu učebny, pomůcek jako jsou papír a psací potřeby a podpůrných materiálů. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klient navštěvující počítačovou učebnu ji navštěvoval převážně v době, kdy v počítačové učebně nebyl přítomen žádný jiný klient. Důvodem jeho počínání se ukázala skutečnost, že práci na počítači využíval mimo jiné i k rozvoji svého zájmu - tanci, na základě tanečních videích se učil nové prvky. 8.2.3. Práce na PC - asistence a zaškolení Velkou výhodou této metody se ukázala v rámci praxe projektu skutečnost, že na rozdíl od individuální práce na PC naskýtá prostor k hloubkovému monitoringu potřeb a předpokladů klienta a ve většině případů se tato spolupráce přirozeně vyvíjela v hlubší spolupráci s klientem. V průběhu praxe projektu CKP byla počítačová učebna zpřístupněna klientům 2x týdně na 3 hodiny, aktivita nesla pracovní název „internetová kavárna“. Pracovníci přímé práce v tuto dobu asistovali klientům a dle potřeby klientů je také zaškolovali. Jako drobný motivační faktor pro návštěvu učebny i zpříjemňující klientům pobyt v ní, byla po čase nově zvolena možnost bezplatného občerstvení ve formě kávy nebo čaje. Dalším motivačním faktorem se stala možnost hlídání dětí v době provozu internetové kavárny. Jelikož se z počátku projektu ukázalo, že jak dospělí, tak i děti, mají zájem využívat počítačovou učebnu, jak pro školní účely, tak i pro zábavu, byl zprovozněn každodenní provoz učebny pro děti a mládež. Učebna však byla zpřístupněna pouze pro děti rodičů, kteří se zapojovali do aktivit Komunitního centra. Tím jsme se snažili motivovat ke spolupráci na aktivitách Komunitního centra hůře získatelnou skupinu dospělých klientů. Později se však ukázalo, že zpřístupnění PC učebny dětem je velkou časovou zátěží pro KC. Snaha o cestu k rodičům skrze umožnění dětem návštěvy učebny se ukázala jako málo efektivní. S ohledem na to, že děti měli do učebny přístup v rámci METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 24

aktivity Nízkoprahového klubu pro děti a mládež při organizaci Drom, romské středisko, byl přístup dětí do učebny po zhruba dvou měsících zastaven a začal se klást vyšší důraz na práci s dospělými. Nejčastějšími tématy asistence a zaškolení v rámci projektu CKP byly: - práce se servery bydlení - založení emailu a práce s ním - zlepšování orientace ve vyhledávání informací na internetu - základy práce s PC - kopírování, vkládání, práce s USB portem, práce s MS Word, práce s myší a klávesnicí apod. Kromě pracovníků přímé práce poskytoval asistenci a zaškolení v rámci třech výukových hodin jedenkrát týdně i lektor výuky práce na počítači. Zkušenosti z praxe projektu CKP: Klientka se obrátila na pracovníka s problémem v oblasti bydlení, během tří dnů nutně potřebovala nalézt bydlení, projevila zájem o ubytovnu. Její znalosti vyhledávání potřebných informací na internetu však byly na velmi nízké úrovni. Pracovník tedy vyhledal na internetu potenciálně vhodné ubytovny a seznámil klientku s jejich podmínkami a ceníkem. Klientka si poznamenala telefonní kontakty a adresy ubytoven. Mladistvá klientka se obrátila na pracovníka s dotazem, zda ve svém věku 16 let může podat žádost o byt. Pracovník potřebnou informaci vyhledal na internetu a klientce sdělil, že tak může učinit až v době zletilosti. Klientka navštívila počítačovou učebnu Komunitního centra za účelem hledání bydlení, asistenci pracovníka zpočátku odmítla. Při zahájení práce se serverem nabízejícím bydlení se obrátila na pracovníka s žádostí o asistenci, protože se nedokázala vyznat v tom, jak se serverem pracuje. 8.2.4. Podpůrné materiály Přehled serverů bydlení V rámci praxe projektu Cestou komunitní práce se ukázalo, že někteří klienti upřednostňují individuální hledání bydlení na PC a hlubší spolupráci s pracovníkem KC odmítají. Zároveň bylo u nich na základě pozorování zjištěno, že nemají přehled o různých serverech bydlení, na kterých mohou bydlení hledat a věnují svou pozornost pouze 1 - 2 serverům. Z toho důvodu byl vytvořen jako podpůrný materiál pro tento typ klientů přehled různých serverů nabízejících bydlení, který pak měli klienti k dispozici, popřípadě si jej mohli nechat či věnovat někomu ze svého okolí, čímž se dopad pozitivního působení Komunitního centra na cílovou skupinu rozšiřoval. Tento materiál zároveň sloužil jako pomůcka pro pracovníky KC při přímé práci s klienty (viz příloha). Koukni na internetu třeba na.... Pro klienty preferující individuální práci na PC, ale nejen pro ně, byla vytvořena podpůrná pomůcka s názvem „Koukni na internetu třeba na…“, jejímž cílem byl rozvoj zájmů především mladých dospělých klientů (u nichž je vysoké riziko výskytu sociálně patologických jevů) a zvýšení jejich přehledu o informačních zdrojích, ze kterých mohou při práci s internetem čerpat. Pomůcka obsahovala odkazy, týkající se oblastí - hudba, překlad cizojazyčného textu, zajímavosti, sport, móda, počasí, Brno, doprava, výuka anglického jazyka, romská tematika, kde hledat práci nebo brigádu (viz příloha). METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 25

Mikroekonomika domácnosti Pro práci s klienty, kteří potřebovali zvýšit své kompetence v rámci hospodaření s rodinným rozpočtem, byla vytvořena pomocná tabulka. S její pomocí pracovník ve spolupráci s klientem vytvořil přehled příjmů, pravidelných výdajů a zvláštních nebo jednorázových výdajů jednotlivých členů domácnosti, čímž klient získal přehled o pohybech v rodinném rozpočtu a možnostech případných úspor. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientky získaly zkušenosti v oblasti mikroekonomiky domácnosti v rámci návštěvy akce Blešák (v doprovodu pracovníka Komunitního centra), který je zaměřen na levný prodej a výměnu oděvního zboží a drobných domácích potřeb. Zároveň zde měly příležitost výměny zkušeností při hledání práce s lidmi z majoritní společnosti a seznámení s možnostmi jak lze zvýšit příjem vlastní tvorbou. 8.2.5. Telefonování a asistence u telefonování V rámci projektu CKP klienti telefonovali nejčastěji potenciálním pronajímatelům bytů, na ubytovny, exekutorům, na úřady a energetické či plynárenské společnosti. Činili tak buď samostatně, nebo v případě potřeby jejich hovoru asistoval pracovník. V případě asistence se pracovník přímé práce předem s klientem domluvil na tom, že pokud klient nebude rozumět otázce, kterou po telefonu dostane, zopakuje otázku (nebo parafrázi otázky) nahlas tak, aby to pracovník slyšel, a ten klientovi případně může napovědět. Pracovník dbá na to, aby měl klient vždy před zahájením hovoru po ruce papír a psací potřeby, aby si mohl poznamenat důležité informace, které se během hovoru dozví. Praxe projektu CKP ukázala, že někteří klienti u telefonování nutně potřebují klid. Je tedy důležité, aby v takových případech pracovník klidné a nerušené prostředí v rámci možností zajistil. Po realizaci telefonního hovoru pracovník probere s klientem, zda zjistil vše, co potřeboval, a zda rozuměl všemu, co mu bylo řečeno. Také mu může dát zpětnou vazbu o jeho průběhu, pokud má o ni klient zájem. Praxe projektu CKP ukázala, že mnoho klientů má v rámci telefonního kontaktování problém s tím, že buď nevlastní telefon, nebo na něm nemá kredit a nemá finance na jeho opatření, aby mohli realizovat telefonní hovor. V takových situacích byla pro klienty velkou pomocí možnost využít telefon Komunitního centra. Problém s nevlastněním telefonu či nedostatkem financí na jeho dobití se projevoval i v oblasti bydlení, podobně jako tomu bylo v oblasti pracovního poradenství, viz kapitola 8.1.6.5. Nácvik telefonování a asistence u telefonování. 8.2.6. Doprovod Pracovníci Komunitního centra doprovázeli klienty nejčastěji na prohlídku bytu či na jednání k exekutorovi. V rámci doprovodu klientovi poskytovali morální podporu, fungovali jako průvodci a napomáhali klientovi v orientaci a porozumění situaci. Praxe projektu CKP ukázala, že je doprovod vhodný v případech, kdy má klient problém s orientací ve městě Brně a vysvětlení trasy na setkání není pro něj dostačující, dále v případech, kdy klient ztratil pracovní návyky či jsou již na velmi nízké úrovni nebo kdy má nízkou sebedůvěru nebo má s prohlídkou bytu a jednáním s pronajímatelem či exekutorem minimální zkušenost.


8.2.7. Pomoc s listinami V rámci praxe projektu CKP pracovníci přímé práce asistovali klientům při porozumění obsahu úředních a jiných listin. V případě potřeby pracovník pomáhal klientovi s vyplněním listin a formulářů, vysvětloval a popisoval, kde může klient potřebné listiny a formuláře zajistit. V dluhové oblasti pracovník rovněž pomáhal s tříděním listin a to tak, aby byly přehledně a srozumitelně roztříděny, seřazeny a zkompletovány tak, aby s nimi buď samotný pracovník případně jiný subjekt, se kterým klient spolupracuje, mohl dále efektivně pracovat. Pracovník rovněž vedl klienty k tomu, aby svou dokumentaci řádně spravovali a opatrovali. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientka ve velké zadluženosti požádala pracovníky KC o pomoc s roztříděním listin týkajících se dluhů (komunikace s exekutory, exekuční příkazy, složenky apod.), protože si s nimi sama neuměla poradit, nerozuměla jejich obsahu a nevěděla jak postupovat. Po domluvě s pracovníkem své listiny přinesla - jednalo se o dvě plné kabelky nejrůznějších listin, týkajících se jak přímo dluhů klientky, tak i ostatních členů rodiny. Pracovník listiny tematicky roztřídil do složek a označil nálepkou tak, aby byl systém třídění pro klientku srozumitelný. Následně klientku seznámil se systémem třídění tak, aby věděla, kam případnou novou listinu zařadit. V případech, kdy si klientka nevěděla rady, obrátila se na pracovníka, který jí se zařazením listiny pomohl. Díky této pomoci se klientka lépe orientuje ve svých listinách a pravidelně splácí své dluhy. 8.3. Tvůrčí dílna - výroba nábytku z PET lahví, renovace starého nábytku, šití a vyšívání, pěstování zeleniny, tvořivé a podnětné police Cílem této aktivity je zamezení ztráty pracovních návyků, prevence sociálně patologických jevů a rozvoj kompetencí klientů v oblasti tvořivosti, soběstačnosti a mikroekonomiky domácnosti. Na základě potřeb a zájmu klientů se postupně vytvořily 3 skupiny, zabývající se odlišnými tématy:  skupina složená převážně z mužů, která se věnovala renovaci starého nábytku a výrobě nábytku z PET lahví (např. křesílka, taburety, stolky)  skupina tvořena především ženami, které projevily zájem o ruční nebo strojové šití a vyšívání (např. šití tašek, utěrek, textilních kapsářů, hraček, návrh a úprava oděvů, vyšívání dle předlohy i bez)  skupina rodin s dětmi, která se zabývala tématem pěstování zeleniny (tvořena především nájemníky domu Bratislavská 41, v jehož prostorách Komunitní centrum působilo) Všechny aktivity byly koncipovány tak, aby byly předměty denní potřeby vyráběny z odpadových a nízkorozpočtových materiálů. K výrobě nábytku byly používaný PET lahve a starý nábytek či jeho části, k šití vyřazený materiál z místní prádelny a použitý textil. Rovněž u pěstování byly využívány dostupné odpadové materiály, např. staré pneumatiky či PET lahve. Za pozitivní aspekt aktivit tvůrčí dílny je možné považovat rozvoj klientů v oblasti třídění odpadu, recyklace a ekologického myšlení - klienti sami začali třídit PET lahve i textilie a dodávat je do Komunitního centra k výrobě předmětů. Záměrem pěstování zeleniny bylo kromě zamezení ztráty pracovních návyků také možnost potravinové soběstačnosti, osvojení si dovednosti vedení ekonomiky domácnosti a v neposlední řadě zdravý životní styl. Pěstování bylo realizováno v prostorách dvorního traktu domu Bratislavská 41 a předcházelo mu předpěstování v domácnostech klientů i v prostorách Komunitního centra.


Zkušenost z praxe projektu CKP: Přestože v rámci pěstování ve dvorním traktu nakonec nebyly vypěstovány dostatečně silné rostliny, aby bylo možné v létě a na podzim sklidit úrodu, tato aktivita se ukázala být důležitou školou soužití s přírodním cyklem, především pro místní děti, které se zřídka, pokud vůbec, dostanou na venkov. V následujícím roce bylo původně plánováno zaměření se na osazení trvanlivými rostlinami, které jsou méně náročné na údržbu, než je některá vybraná zahradní zelenina, nicméně jedlá část zahrady měla být zachována. Překážkou v realizaci se však ukázala v důsledku maximální vytíženosti obou pracovníků přímé práce nedostatečná personální kapacita pro organizování a vedení aktivity. Z důvodu zaměření aktivit na recyklaci, ekologii a využití již použitého materiálu vznikl pro klienty Komunitního centra v rámci šicí dílny zcela spontánně i tzv. výměnný sekáč „Kus za kus“. Ve spolupráci s klienty navštěvující tvůrčí dílnu proběhla úprava prostor pro tuto aktivitu - renovace staré skříně a vybudování zkušební kabinky. Z důvodu snahy o přehlednost byla provedena systematizace obsahu sekáče (písemné označení sekcí druhu oblečení a rozdělení na dámské, pánské, dětské). V rámci této aktivity měli klienti možnost formou „kus za kus“ vyměnit své použité oblečení za oblečení v komunitním sekáči. V jeho nabídce bylo kromě oblečení možné najít i boty či bytový textil (prostěradla, ubrusy, záclony apod.). Klientela využívající tuto službu se neustále rozšiřovala a s tím zároveň i myšlenka recyklace, kterou jsme se snažili v projektu CKP prosazovat. Od varianty „kus za kus“ bylo upuštěno pouze ve výjimečných případech, kdy pracovníci na základě znalosti sociální situace klienta uznali nutnost výměny za nevhodnou. Byla stanovena oficiální otevírací doba sekáče, avšak přístup do něj měli klienti umožněn po individuální domluvě s pracovníky přímé práce i v jiném čase. Byl vytvořen samostatný leták informující o této aktivitě, následně byl distribuován mezi potenciální klienty a vylepen v prostorách KC a DROMU(viz příloha). Umístění sekáče v prostorách šicí dílny se ukázalo jako velmi vhodné, protože docházelo k jeho vzájemnému doplňování s aktivitou šití a vyšívání - klienti zapojení do šicí dílny využívali možnosti výměny oblečení v sekáči a naopak klienti navštěvující sekáč se v některých případech inspirováni a motivováni prostředím a možnostmi šicí dílny začali věnovat šití nebo vyšívání. Zkušenosti z praxe projektu CKP: Ve spolupráci s o.s. Tripitaka a mladými módními návrhářkami se dobrovolnice z šicí dílny podílely na vzniku nové módní značky Gypsy Mama (móda pro mladé, spojující hip-hopovou módu s romskými prvky), kdy asistovaly při šití modelů. Nová módní značka byla poprvé také prezentována formou módní přehlídky na festivalu Ghettofest v červnu 2013. V návaznosti na zprovoznění šicí dílny vznikl z iniciativy dětí kroužek šití a vyšívání pod vedením klientky zapojené do aktivit šicí dílny. Klientka kroužek zpočátku vedla na dobrovolnické bázi, časem však ve spolupráci s nízkoprahovým klubem pro děti a mládež při organizaci Drom, romské středisko, získala jako vedoucí kroužku pracovní úvazek. V oblasti výroby nábytku z PET lahví bylo za účelem rozvoje kreativního a logického myšlení klientů využíváno metody učení se způsobem „pokus omyl“. Pracovníci klienty seznámily pouze s možností výsledku, ale nalezení cesty, jak se k němu dobrat, bylo ponecháno převážně na klientech. Pracovníci byli v rámci této aktivity spíše koordinátory a asistenty, zajišťující prostor a materiální zázemí pro její realizaci. Vhodné množství klientů zapojených do tvorby nábytku z PET lahví se odvíjelo od druhu a náročnosti na množství PET lahví dle jednotlivých typů výrobku. Klient měl možnost si během tvorby vyzkoušet různé role a činnosti:  třídič a čistič vhodných PET lahví, práce se zpracováním dřeva (v případě výroby stolu) METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 28

    

balič (práce s lepicí páskou a obalovací fólií) kreativec (přemýšlení nad způsobem výroby) plánovač (přemýšlení nad postupem výroby) inovátor (přinášející nápady na zlepšení výroby a kvality produktu) kontrolor kvality (dohled nad správnou výrobou produktu za účelem dosažení jeho kvality a funkčnosti)  pozorovatel (v některých případech). Tvorba produktů vedla klienty na základě přímé zkušenosti mimo jiné i k rozvoji pečlivosti a přesnosti - pokud nebyly použity tyto dovednosti, výrobek byl nefunkční a ihned jim dal přímou zpětnou vazbu. To je ve svém důsledku vedlo ke změně přístupu v rámci tvorby produktu dalšího.

Během praxe projektu byly ve spolupráci s klienty nainstalovány do prostor Komunitního centra tzv. tvořivé a podnětné police. Každá z polic byla následně vybavena podnětnými prvky vztahujícími se k různým tématům. Konkrétně se jednalo o témata:  vzdělávání (literatura vztahující se k cizím jazykům, košíkářství, pletení z papíru, jednoduchému účetnictví apod.)  malování, kreslení, vymalovávání (mandaly), vystřihování, práce s šablonami  vyšívání  tvorba jednoduchých šperků  poznej sám sebe (testy osobnosti)  společenské hry (šachy, dáma, člověče nezlob se, pexeso)  luštění (křížovky, osmisměrky, sudoku)  zdraví (literatura, časopisy)  duchovno (literatura týkající se různých náboženství a filosofií - např. Bible, Buddhismus, Snář apod. )  odpočinek (relaxační lupací fólie, vonné svíce a tyčinky) Tvořivé a podnětné police vznikly za účelem zvýšení kompetencí klientů, na podporu jejich tvořivého i logického myšlení a pomoci klientům v rozvoji jejich osobního potencionálu. V Komunitním centru tedy v některých případech pracovníci s klienty konzultovali problém a hledali jeho řešení při různé tvůrčí činnosti, do které byly zapojeny i jejich děti. Jako velmi oblíbená se ukázala sekce věnující se vymalovávání, kde měli klienti možnost pracovat s mandalami. Techniku vymalování si mohli vybrat - tempery, vodovky, fixy, pastelky nebo voskovky. Oblibě se těšila jak u klientů dospělých, tak i mezi dětmi. Ukázalo se tedy, že je velmi vhodnou rodinnou tvůrčí zábavou. Zájem o tuto aktivitu vedl k tomu, že byla nabídka různých druhů mandal postupně rozšiřována. V případě zájmu si klienti mohli několik obrázků k vymalování odnést domů, čímž se pozitivní dopad působení Komunitního centra na rozvoj tvořivosti a osobního potenciálu klientů zvyšoval a rozšiřoval. Zkušenosti z praxe projektu CKP: Dlouhodobá klientka společně se svým 8 letým synem v rámci návštěvy Komunitního centra našla velké zalíbení ve vymalovávání mandal a rovněž skryté vlohy pro tuto aktivitu. Společně je vymalovávali jak v prostorách KC, tak i doma. Klientka pracovníkovi opakovaně sdělovala, jak jí tato činnosti baví, protože ji uklidňuje. Ve spolupráci s pracovníkem vyhledávala na internetu nové druhy mandal k vymalování, konzultovala s pracovníkem svá i synova díla a možné techniky jak s nimi pracovat, a z vlastní iniciativy různé techniky také zkoušela. Postupně se ve své tvorbě ona i její syn rozvíjeli a hledali ve spolupráci s pracovníkem možnosti, jak z této aktivity časem udělat oficiální přivýdělek.


Mnoho klientů navštěvujících Komunitní centrum zažívalo nepříznivé dopady svých problémů v psychické oblasti. Jako velmi užitečná se v souvislosti s tím ukázala pomůcka lupací obalovací fólie, s jejíž pomocí mohli klienti zdravě ventilovat a uvolňovat pociťovaný psychický tlak. Uvolnění a s větším klidem mohli hovořit o problému, se kterým za pracovníkem přišli. Metody používané v rámci aktivity tvůrčí dílna jsou následující:     

monitoring potřeb a rozvoj osobního potenciálu klienta podpůrné materiály skupinové zaškolení individuální zaškolení beseda

8.3.1. Monitoring potřeb a rozvoj osobního potenciálu klienta Během aktivity se ukázalo jako podstatné monitorovat, v jakých konkrétních oblastech klient potřebuje a chce rozvinout své schopnosti a s těmi následně s klientem pracovat. Stejně tak bylo důležité monitorovat potřeby klientů, např. v oblasti udržení pozornosti (potřeba kuřácké přestávky), zájem či nezájem o jisté druhy činnosti, zda je pro klienta vhodnější skupinové či individuální zaškolení apod. 8.3.2. Podpůrné materiály Za účelem seznámení klientů s jednotlivými aktivitami, možnostmi které nabízí a podpory motivace klientů, byly na počítači vytvořeny fotografické prezentace, např. prezentace různých typů výrobků z PET lahví a jiných recyklovatelných materiálů, prezentace pěstování využívajícího odpadové materiály atd. Jednotlivé prezentace byly klientům představovány v rámci skupinových zaškolení a v případě některých aktivit i besed. V rámci projektu CKP se ukázalo, že vzdělávací a motivační dopad fotografické prezentace na klienty je významný. Řadu možností práce s odpadovým materiálem klienti neznali. Při zhlédnutí hotových výrobků měli možnost vidět, co všechno je možné a získávali chuť si výrobu vyzkoušet. 8.3.3. Skupinové zaškolení V případě, že lze předpokládat, že klient je schopen naučit se novým dovednostem nebo rozvíjet již nabyté základy dovedností, realizuje pracovník vzdělávání sám jako „lektor“. Cílem zaškolení je nabytí informací, rozvoj schopností a dovedností, podpora motivace a v konečném důsledku samostatné realizování kroků s klientem. Skupinové zaškolování přináší oproti individuálnímu výhody, ale i nevýhody. Nevýhody skupinového zaškolení: - Práce se skupinou je složitější na získávání pozornosti jednotlivých klientů. - Ve skupině je patrný ostych účastníků projevující se mlčením, uzavřeností. - Pracovník se zpravidla setká s nedostatečnou zpětnou vazbou od klienta. - Práce se skupinou je organizačně náročnější, zejména v oblasti zajištění zapojení všech účastníků. Výhody skupinového zaškolení: + Skupinové zaškolení umožňuje zprostředkování informací více lidem najednou. METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 30

+ Klienti si vzájemně sdělují pocity, informace a zkušenosti. + Ve skupině je přínosná různost názorů, zkušeností, pohledů apod. + Skupinové zaškolení umožňuje pracovat se skupinovou dynamikou. + Dochází ke konfrontaci jednotlivých klientů s realitou ostatních. + Skupinová práce nabízí pracovníkovi nové kontexty v pohledu klienta. Fáze skupinového zaškolení: 1. vytipování klientů s podobnou vzdělávací potřebou 2. pozvání a motivování klientů k účasti na skupinovém setkání 3. vlastní příprava aktivity - příprava pracovníků - příprava materiálu, pomůcek a prostoru k práci Zkušenosti z praxe projektu CKP: V rámci praxe CKP se osvědčilo před realizací skupinových zaškolení rozdělení rolí, dílčích úkolů a zodpovědnosti v rámci aktivity mezi dva pracovníky přímé práce. Jednalo se o oblasti - příprava podpůrných materiálů, příprava materiálního zázemí a prostor, vedení zaškolení, prezentace podpůrných materiálů, praktická asistence při aktivitě, monitoring potřeba a potenciálu klientů a vedení poznámek o těchto skutečnostech, fotodokumentace aktivity. Praxe projektu CKP ukázala jako vhodný poměr počtu klientů na jednoho pracovníka maximálně tři osoby. Při větším počtu klientů docházelo k jejich nedostatečnému zapojení do aktivity, většímu ostychu, snížení motivace pro pokračování v aktivitě. V některých případech se s ohledem na klientovy potřeby a potenciál ukázala jako velmi vhodná forma skupinového zaškolení za přítomnosti pouze jednoho pracovníka a dvou klientů. 8.3.4. Individuální zaškolení Na základě monitoringu potřeb bylo u některých klientů zjištěno, že skupinové zaškolení není pro ně z různých osobních důvodů metodou práce, která by jim vyhovovala, a z toho důvodu zaškolení přestali navštěvovat. S cílem udržení spolupráce s tímto typem klientů byla nabídnuta možnost individuálního zaškolení. Zkušenost z praxe projektu CKP: Klientka, 23 let, v nepříznivé životní situaci (krátce po těžkém rozchodu s přítelem a otcem svých dětí, zůstala sama se třemi dětmi) projevila zájem o naučení se práci s šicím strojem. Prostřednictvím této aktivity toužila po posílení sebedůvěry skrze rozvoj, soběstačnosti a zlepšení svého psychického stavu. V rámci skupinového zaškolení se však necítila dobře, styděla se a potřebovala více pozornosti a péče pracovníka, nežli umožňovalo skupinové zaškolení. Z toho důvodu byla klientce nabídnuta možnost individuálního zaškolení. V rámci této spolupráce se brzy zbavila svého ostychu, rychleji dělala pokroky a více se otevřela v rozhovorech o své nepříznivé situaci, díky čemuž se spolupráce s pracovníkem následně rozšířila i o jiné oblasti. 8.3.5. Beseda V rámci aktivity pěstování bylo k seznámení a motivování klientů k této činnosti použita metoda besedy. V rámci dvou uskutečněných besed na toto téma se uskutečnila prezentace fotografií zobrazujících možnosti pěstování zeleniny za využití odpadových materiálů, diskuse na toto téma, názorná ukázka a následně i počátek konkrétní realizace aktivity skrze předpěstování rostlin.


8.4. Podpůrné aktivity 8.4.1. Psychologické poradenství Ze zkušeností na základě poznání potřeb cílové skupiny se ukázalo, že psychologické poradenství a pomoc je velmi žádoucí, a to přímo v lokalitě bydliště těchto osob, bez nutnosti přepravy do jiného místa. Pro některé klienty je v jejich psychickém stavu překonávání větší vzdálenosti za účelem návštěvy značně demotivující a může vést k nenavštívení psychologa. V rámci projektu CKP byl psycholog k dispozici 6 hodin v měsíci. Tato časová dotace se však ukázala jako nedostačující, protože práce s klienty měla smysl převážně, pokud byla dlouhodobá a opakovaná avšak zájem klientů byl větší než stanovená kapacita a hodinová dotace. Nedostávalo se tedy v potřebné míře na všechny zájemce. Ukázalo se, že možnost navýšení hodinových dotací psychologických služeb je pro dlouhodobé výsledky zásadní. V rámci praxe projektu CKP se ukázalo, že v některých případech je psychologické poradenství žádoucí i pro děti klientů. 8.4.2. Hlídání dětí Jako významná podpůrná aktivita pro klienty Komunitního centra fungovalo hlídání dětí pod vedením pedagoga, poskytované 3x týdně 3 hodiny. Klienti se však mohli dle individuálních potřeb na hlídání také předem domluvit. Hlídání bylo určeno pro klienty Komunitního centra po dobu účasti na aktivitách centra nevhodných pro pobyt malých dětí (např. pracovní poradenství, šicí dílna, internetová kavárna) a během vyřizování nezbytných úředních záležitostí v rámci svých zakázek u pracovníků přímé práce. Zázemí dětského koutku bylo vybaveno rozmanitými druhy vzdělávacích a herních prvků pro děti předškolního věku, podporující jejich rozvoj v oblastech charakteristických pro jejich věk. Pedagog s dětmi realizoval volnočasové aktivity a navazoval programy pro děti na programy pro dospělé (např. děti předpěstovávaly rostlinky, které rodiče s dětmi následně sadili do dvorního traktu, pedagog vyráběl s dětmi jednoduchý nábytek z PET lahví apod.), přičemž cílem aktivit bylo rozvíjení klíčových kompetencí dětí. Zkušenost z praxe projektu CKP: Praxe projektu poukázala na nedostatečnost časové dotace působení pedagoga. Poptávka po hlídání dětí během účasti klienta na aktivitách Komunitního centra byla mnohem vyšší a v širším časovém záběru nežli časová dotace nabídky hlídání umožňovala. Nízká časová dotace rovněž vyžadovala velkou pružnost ve sladění průběžně se proměňující velikosti poptávky po hlídání dětí, dle aktivit Komunitního centra a zúčastněných klientů, a možností nabídky, což se ukázalo jako dosti náročné.

8.5. Společenské akce Další podpůrnou aktivitou byly společenské akce. Jednalo se o besedy s různou tématikou zaměřené zejména na společné bezproblémové soužití, kultivaci okolních prostor, malé rodinné slavnosti jako např. oslava narozenin dítěte apod.


8.6. Vzdělávací výlety Motivačním prvkem byly vzdělávací výlety, díky nimž klienti poznali prostředí mimo sociálně vyloučenou lokalitu, což je inspirovalo k aktivnímu řešení své situace.

8.7. Nerealizované aktivity Komunitního centra V rámci projektu CKP vznikla na základě monitoringu potřeb a potenciálu klientů v souvislosti s uplatněním na trhu práce, zamezením ztráty pracovních návyků, prevencí sociálně patologických jevů a rozvojem osobního potenciálu klientů, řada zajímavých nápadů (přičemž některé z nich byly hlouběji rozvinuty směrem k jejich realizaci), které však nebylo možné realizovat. Důvodem byla nedostatečná personální a odborná kapacita Komunitního centra, vysoké požadavky na realizaci, nedostatek vhodných odborníků ochotných spolupracovat na bázi dobrovolnictví či neschopnost klientů v důsledku své životní situace nebo podmínek soustavně a pravidelně se účastnit dané aktivity. Jednalo se například o vzdělávací cyklus „Salon krásy“, kurz dabingu, tvorbu společenských her či fotografický kroužek. Zkušenost z praxe projektu CKP: Jednou z nerealizovaných aktivit byl dvouměsíční vzdělávací cyklus s názvem „Salon krásy“. Byl vytvořen obsah této aktivity, její časové rozvržení, materiální a prostorové zázemí (pomůcky, stolek se zrcadlem, podpůrné materiály apod.), uskutečnila se jednání s dobrovolníky podílejícími se na její realizaci (lektoři jednotlivých bloků, kameraman) a proběhlo vytipování a zajištění vhodných účastníků pro tuto aktivitu. Jeho cílem měla být motivace osob končících studium ZŠ k pokračování ve studiu na vyšší úrovni, a to v oborech kadeřnice, kosmetička, vizážistka, stylistka nebo švadlena. Účastníci vzdělávacího cyklu se měli setkávat jednou týdně. Jeden týden měla probíhat beseda a nácvik dovedností s osobou z některého z výše uvedených oborů, následující týden pouze praktický a zábavný nácvik pod vedením pracovníka přímé práce. Motivačním faktorem pro účast ve vzdělávacím cyklu měla být, na základě předem daných kritérií, výhra pro nejšikovnějšího účastníka - tzv. „proměna“ - podobně jako v televizních pořadech, za využití recyklovaného materiálu pro oděv podtrhující krásu účastníka (a motivující jej i jeho okolí k recyklaci textilií), a ve spolupráci se všemi odborníky z praxe podílejícími se na této aktivitě. Průběh kurzu i „proměny“ měl být se souhlasem účastníků originálně a poutavě zaznamenám kamerou (sestříhaný záznam v délce 10 - 15 minut) a následně použit jako motivační materiál ke studiu na vyšší úrovni pro stejnou cílovou skupinu.


9. PROJEKTOVÁ EVIDENCE A DOKUMENTACE, SPOKOJENOST KLIENTŮ S AKTIVITAMI PROJEKTU V rámci praxe projektu Cestou komunitní práce byly vedeny zápisy a prezenční listiny z uskutečněných akcí, prezenční listiny ze supervizních setkání, zápisy a prezenční listiny z porad, kontaktní knihy a elektronická databáze klientů, zaznamenávající jejich spolupráci s Komunitním centrem. Spokojenost klientů s aktivitami projektu byla zjišťována průběžně – např. v rámci diskuzí na skupinových akcích pořádaných Komunitním centrem. Vítány byly rovněž návrhy klientů na inovaci, doplnění a zavedení služeb poskytovaných v rámci aktivit projektu. Klienti mohli s podněty a stížnostmi týkající se aktivit projektu a pracovníků oslovit přímo pracovníky projektu nebo vhodit anonymní písemnou připomínku/stížnost do schránky důvěry (schránky důvěry na jednotlivých pracovištích otvírá ředitel organizace a připomínky/stížnosti po té řeší s pracovníky). Určitým měřítkem spokojenosti klientů s poskytovanými službami bylo také to, že klienti služeb Komunitního centra využívali opakovaně.


10. PROBLEMATICKÉ OBLASTI PRÁCE TERÉNNÍHO SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA Terénní sociálně pedagogický pracovník poskytuje svoji službu v rámci zaměstnanostní problematiky. Jak již bylo řečeno, tato služba souvisí s celou škálou dalších potřeb vyplývajících ze životní situace klienta. Pracovník by měl vnímat situaci klienta v kontextu těchto potřeb. Dopady širších jevů v kontextu klientova života mohou komplikovat spolupráci s klientem. Autoři Analýzy (2006, s. 44-45) uvádějí mezi „faktory vylučování z trhu práce“ špatně nastavený (demotivující) sociální systém, práci na černo, „další neformální ekonomické aktivity (využívající poptávky po určitých druzích zboží či surovin a jednak vyloženě kriminální aktivity)“, malé šance migrovat za prací, diskriminaci ze strany zaměstnavatelů a neefektivní státní politiku vyrovnávání příležitostí v přístupu na trh práce. V této kapitole se soustředíme na vybrané oblasti, které považujeme za ty nejvíce problematické z hlediska práce terénního sociálně pedagogického pracovníka. Výběr oblastí vyplývá ze zkušeností v rámci projektu Cestou komunitní práce. „Terénní sociální pracovník/terénní pracovník se může setkat v lokalitě s jevy, jakými jsou lichva, prostituce, krádeže, domácí násilí, prodej tvrdých drog apod. ... V souvislosti s lichvou se objevují problémy, jakými jsou dluhy na nájmu a na službách souvisejících s bydlením (zaplatit splátku lichváři má pro klienta přednost před hrazením nájmu), ztráta bydlení, dluhy u společností orientujících se na rychlostní, vysoce úročené půjčky apod.“ (Nedělníková, 2006. s. 73).

10.1. Rodina klienta Rodina je v sociálním systému, ve kterém žijí klienti terénních sociálně pedagogických pracovníků stěžejním místem, ve kterém se odehrává převážná většina sociálních aktivit. Vliv rodiny ve smyslu přenosu životních strategii a názorů i ve smyslu demotivace k legální práci je někdy značný. Rodina klienta zvláště v těžké životní situaci nemusí mít pouze pozitivní vliv na individuální rozhodování klienta. Jsou situace, kdy je pro rodinu jako celek ekonomicky výhodnější, když jednotlivec nevyužije nabídku legální práce. Toto tvrzení vyplývá například ze Studie mikroekonomických modelů (2007). „Členové domácností získávají v rámci vazeb velkorodin většinu nutných informací potřebných k přebírání, vytváření a udržování životních strategií. V rámci sítě takovéhoto velkorodinného uskupení se odehrává í velká část ekonomických vztahů splétající pouta vzájemné solidarity. Jedná se většinou o koloběh peněz, jakýsi nepřetržitý hotovostní tok mezi domácnostmi velkorodin… Takováto velkodomácnost je základem solidární sítě, na kterou jsou ještě napojení různí strýčci, bratranci a sestřenice. Ti však již neparticipují na každodenním (resp. každotýdenním) penězovodu, na který se napojují jen v případě zapůjčení (či půjčky-daru) větších obnosů (deseti a více tisíc Kč). Takováto půjčka je v rámci velkorodiny bezúročná a často nevratná. Naopak drobnější cirkulace menších plnění (několika stovek až několika tisíc Kč) je očekávaná a případné neplnění by mohlo celé fungování penězovodu zhatit. Jediným konstantním příjmem jsou různé sociální dávky, které se váží k danému datu výplaty. Příjmy z práce na černo se k žádnému jinému datu nepojí a tak zpravidla vyplňují díry mezi měsíčním cyklem výplat dávek… Klíčové postavení pro hotovostní tok zaujímá domácnost matky, která je zdrojem a ohniskem údržby koloběhu peněz… Členové domácností cílové skupiny mají minimum vazeb na okolí mimo okruh své (velko)rodiny. Tyto vazby jsou však natolik silné, že saturují jejich společenské potřeby“ (Studie, 2007. s. 12- 13). Spolupráce klienta s terénním sociálně pedagogickým pracovníkem klade důraz na individualitu klienta, a tím podporuje jiný náhled klienta na jeho životní situaci, potažmo situaci celé rodiny.


Je důležité, aby pracovník znal rodinnou situaci klienta (počet členů, počet nezaopatřených dětí, příjem rodiny, druh příjmů, bytovou situaci apod.). Pracovník může klienta informovat o důsledcích nástupu do práce, jako je ztráta nároku na sociální dávky při určitém zvýšení příjmu rodiny, exekuce mzdy, je-li na klienta „uvalena“, a naopak ho motivovat informacemi o možnosti splatit dluh apod. Pracovník by měl být informován o rodině klienta a varovat jej před důsledky různých rozhodnutí, zároveň by vsak měl respektovat rodinné strategie a rozhodnutí klienta. Klient má pochopitelně právo na rozhodnutí v souladu s rodinnou tradicí.

10.2. Práce na černo Práce na černo, černá práce, to jsou pojmy, které označují činnosti nepodložené pracovní smlouvou, resp. ani dohodou o provedení práce či pracovní činnosti, které vykonává jeden člověk (v našem případě klient) pro jiného či jiný subjekt, jejž nelze v tomto smyslu nazvat zaměstnavatelem, nejedná se tudíž o zaměstnání.1 Velká část klientů pracovníků přímé práce má zkušenost s prací na černo, popř. aktuálně na černo pracují, také aniž by o tom pracovník věděl. Některé kvalifikované odhady a analýzy2 hovoří o vysokém podílu práce na černo v cílové populaci3. „ ...sociální dávky jsou sice jedním ze stěžejních příjmů romských domácností, leč fungování takovýchto domácností je možné, jen díky příjmům z nelegální výdělečné činnosti, označované jako „práce na černo“, nebo aktivit přímo kriminogenních“ (Studie, 2007, s. 10) „Mnozí sociálně vyloučení pracují „na černo“ ... často zároveň pobírají sociální dávky či invalidní důchod ... Formy práce „na černo“ se v jednotlivých lokalitách a regionech liší: výkopové práce, pomocné stavební a demoliční práce, úklidové práce, příležitostné brigády v supermarketech apod. V některých lokalitách takto pracují obyvatelé pravidelně po celý rok, v jiných pouze příležitostně buďto, je-li po práci poptávka, nebo nedostačují-li příjmy ze sociálních dávek. Takový nechráněný poměr je zároveň velmi rizikový ... Na druhou stranu práce „na černo“ pomáhá udržovat alespoň základní pracovní návyky“ (Analýza, 2006, s.44-45) Vysoký výskyt práce na černo potvrzují i zkušenosti pracovníků v rámci praxe projektu Cestou Komunitní práce. Pracovník může klientům nabídnout jiný pohled na práci na černo. Klienta informuje pracovník zejména:  o rizicích vyplývajících z práce na černo: U nelegální práce nejsou odváděny zákonem dané platby státu, není možné uplatňovat nároky na platby od státu (důchod, nemocenská apod.); nelegální práci není možné doložit jako praxi; v případě odhalení nelegální práce jsou odebrány sociální dávky se zpětnou platností; je vyžadováno zpětné doplacení sociálního a zdravotního pojištění atd.  o výhodách legálního zaměstnání: Legální práce přináší stabilitu a jistotu platu a důchodu, možnost čerpat nemocenskou, možnost legálních půjček, samostatnost, zlepšení sociálního postavení, dovolenou, dobrý příklad pro děti, rodinu, okolí, kariérový postup atd. Rolí pracovníka přímé práce není přímo zamezovat práci na černo, ale nabídnout klientovi jiné možnosti a motivovat jej tím k možné změně životní strategie. 1

Viz Studijní materiál pro poradce pro zaměstnanost (2008). např. Závěrečná zpráva (2004), Analýza (2006) atd. 3 Cílová populace, kterou lze do jisté míry ztotožnit s cílovou skupinou přímé práce, je definovaná někdy jako "romská", jindy jako "sociálně vyloučená" apod. 2


10.3. Motivace klienta Pracovník přímé práce používá všechny běžné motivační techniky. Motivovat klienta k aktivnější spolupráci lze také způsobem chování a vymezování se pracovníka. Motivování klienta ke spolupráci pracovník podporuje:  věnováním úsilí klientovi (na základě osobního věnování se klientovi, když se něco nepodaří, podporování klienta k dalším pokusům a vedení rozhovoru o možných příčinách neúspěchu)  poukázáním na minulé úspěchy (při hledání zaměstnání i jiných aktivitách)  představením vize „Jak bude vypadat životní situace po nalezení zaměstnání“: - Vzdělávání nebo rekvalifikace pomůže dosáhnout na lepší pracovní pozice, vyšší plat, zajímavější práci. - Příjem ze zaměstnání umožní splácení dluhů. - Klient může být zařazen do registru žadatelů o byt. - Klienta čeká vyšší životní úroveň.  objasněním rizik a nevýhod práce na černo (viz kap. 10.2. Práce na černo) Důležitým nástrojem motivace je také vhodně zvolený a klientovu přání odpovídající cíl spolupráce (viz kap. 4). Pracovník nesmí na klienta vytvářet tlak na řešení, které si klient sám nezvolil. Může dojít ke ztrátě motivace, důvěry i zájmu o spolupráci s pracovníkem. Pracovník kromě způsobu jednání může nabídnout klientovi další motivující výhody, které vyplývají ze samotného zorientování se klienta v problematice legálního zaměstnávání. Na základě zkušeností z projektu Cestou komunitní práce byly tyto motivující výhody vymezeny: + plat odpovídající potřebám a představám klienta + pravidelný příjem + zvýšení životní úrovně + možnost splatit dluhy + možnost vzít si hypotéku, půjčku, leasing apod. + charakter práce adekvátní klientovým schopnostem a zájmům + osobní naplnění („jsem k něčemu užitečný“) + rozvoj osobního potenciálů + zážitek úspěchu, zvýšení sebedůvěry + být vzorem (dětem, rodině apod.) + něčemu se naučit (dovednosti jako např. práce s počítačem) + nezávislost na sociálních dávkách, zbavení se povinnosti navštěvovat sociální úřad, dokládat všechny životní skutečnosti + v případě žen - vymanění se ze stereotypů, emancipace Pracovník přímé práce by měl mít znalost o faktorech, kterou motivaci klienta snižují: - nízké sebevědomí, nízká sebedůvěra - nízké vzdělání (nekvalifikovanost), absence pracovních dovedností a návyků, praxe apod. - -nízká úroveň komunikačních schopností (pro klienta je náročné se domluvit se zaměstnavatelem i pracovníkem, a to jej vysiluje) - nejistota v jednání s cizími lidmi (stejně jako předchozí bod) - negativní zkušenosti v minulosti - strach z neznámého prostředí - neadekvátní očekávání o práci (mzda, pracovní doba) - obavy z rasismu, napadení apod. - rodinné stereotypy („Žena nemá chodit do práce.“) - závislosti (gamblerství, alkohol, drogy atd.) METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA 37

-

nemotivující blízké sociální prostředí snížení dávek (Při nalezení práce se zvýší oficiální příjem a klient přichází o nárok o některé dávky - i v rámci rodiny - příjem se tak nemusí s nalezením práce výrazně zvýšit.) obava z exekuce na mzdu práce na černo - vyhovující situace nedostatečné finanční zdroje (na zvýšení vzdělání, kontaktování potenciálního zaměstnavatele, na zaplacení vstupní zdravotní prohlídky apod.)

10.4. Specifická skupina - mladí dospělí Jako specifická skupina v rámci praxe projektu CKP se ukázali tzv. mladí dospělí, osoby ve věku 17 – 23 let, kteří jsou charakterističtí: - nízkým vzděláním - nezaměstnaností - absencí či nedostatečnou praxí na trhu práce - nezkušeností či minimální zkušeností s hledáním práce - nedostatečně rozvinutými kompetencemi pro hledání práce - neznalostí pracovně právní oblasti - nedostatečně rozvinutými kompetencemi v oblasti mikroekonomiky domácnosti - potřebou osamostatnit se od rodiny - vysokým ohrožením sociálně patologickými jevy - nezdravým trávením volného času - postrádající ve větší či menší míře podporu rodiny (emocionální, vzdělávací) Praxe projektu Cestou komunitní práce ukázala práci s touto skupinou jako vysoce žádoucí a potřebnou.


11. SHRNUTÍ DROM, romské středisko je příspěvkovou organizací zřízenou městskou částí Brno-sever. Jejím hlavním posláním je zmírňovat rizika sociálního vyloučení a napomáhat zlepšení životní situace osob ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím široké nabídky sociálních služeb a dalších programů či aktivit. Vzhledem k tomu, že nabídka sociálních služeb, které DROM, romské středisko svým klientům nabízí, neumožňuje řešení všech jejich potřeb, hledalo středisko možnost jak rozšířit nabídku svých aktivit, s cílem širšího zapojení cílové skupiny při řešení jejich problémů. Inspirací při hledání nových cest pro práci s romskými komunitami se stala slovenská obec Spišský Hrhov. Tato obec je totiž ukázkovým příkladem bezproblémového soužití romského a neromského obyvatelstva. Hledání cest a nových možností vyústilo v prosinci 2012 zahájením realizace projektu pod názvem „Cestou komunitní práce“. Mezinárodní projekt DROM, romské středisko realizuje ve spolupráci s obcí Spišský Hrhov a slovenskou pobočkou neziskové organizace Člověk v tísni. Projekt je zaměřen na přenesení inovativních metod práce s romskými komunitami ze Slovenska a jejich aplikaci na práci s příslušníky sociálně vyloučených romských komunit ve městě Brně. V rámci projektu nově vzniklo v DROM, romské středisko komunitní centrum poskytující komplexní služby pro romské komunity. V centru se mohou klienti zapojit do celé řady vzdělávacích, volnočasových i společenských aktivit, mohou se naučit pracovat s počítačem, najdou zde i odbornou psychologickou pomoc. Všechny činnosti centra jsou zaměřeny na získání pracovních návyků a dalších kompetencí.


12. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE 

Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti [online]. Praha: GAC, 2006. 117 s. Dostupné na:



NEDĚLNÍKOVÁ, Dana (ed.). Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. 201 s.



Studijní materiál pro poradce pro zaměstnanost. Brno: Drom, romské středisko, 2008. 196 s.



Studie mikroekonomických modelů: Závěrečná zpráva pro DROM, romské středisko. Praha: Socioklub, 2007. 42 s.



Závěrečná zpráva k projektu č.j. OAM - 175 - 47/2004 „o zajištění monitoringu romských lokalit v České republice vzhledem k probíhajícím nebo potenciálním migračním trendům ze Slovenska v období vstupu do Evropské unie a podání souhrnné zprávy o stavu těchto lokalit zohledňující dosavadní integrační praxe“ [online]. Praha: IOM Mezinárodní organizace pro migraci Praha, 2004. 126 s. Dostupné na: http://www.mvcr.cz/dokumenty/migrace/2003/prilohy/cesko.pdf



Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2004 [online]. © 2007, Praha: Úřad vlády České republiky, 2004. 53. Dostupné na: http://www.vlada.cz/assets/cs/rvk/rzrk/dokumenty/archiv/zpravy/19972004/4_Zpr_va_o_situaci_romsk_ch_komunit-doc


13. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Leták informující o aktivitách Komunitního centra využívající dvojjazyčný prvek Příloha č. 2 Podpůrný materiál - kde hledat práci Příloha č. 3 Podpůrný materiál - kde hledat bydlení Příloha č. 4 Vzor životopisu (všechny osobní údaje byly změněny) Příloha č. 5 Podpůrný materiál - Koukni na počítači třeba na... Příloha č. 6 Leták informující o aktivitách Komunitního centra Příloha č. 7 Leták informující o aktivitě sekáč „Kus za kus“


Příloha č. 1 Leták informující o aktivitách Komunitního centra využívající dvojjazyčný prvek


Příloha č. 2 Podpůrný materiál - kde hledat práci


Příloha č. 3 Podpůrný materiál - kde hledat bydlení


Příloha č. 4 Vzor životopisu (všechny osobní údaje byly změněny)



Příloha č. 5 Podpůrný materiál - Koukni na počítači třeba na...


Příloha č. 6 Leták informující o aktivitách Komunitního centra



Příloha č. 7 Leták informující o aktivitě sekáč „Kus za kus“


METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA JEHO ZALOŽENÍ A PROVOZ V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Autoři: Věra Ivicová, Věra Kernová, Miroslav Říčka, Miroslav Zima Vydal: Drom, romské středisko, Bratislavská 41, Brno, 602 00, www.drom.cz, [email protected] V rámci realizace projektu „Cestou komunitní práce“ Dalším dokumentem zpracovaným v rámci projektu je Metodika práce s pachateli trestných činů Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.


METODIKA KOMUNITNÍHO CENTRA

Recommend Documents