METODA REGULACE PSYCHOFYZIOLOGICKÉHO STAVU. Artašes Israeljan

METODA REGULACE PSYCHOFYZIOLOGICKÉHO STAVU Artašes Israeljan

Copyright © 2000 Artašes Israeljan

This research report was downloaded from the Research Support Scheme Electronic Library at http://e-lib.rss.cz. The work on the report was made possible by a grant from, and was published by, the Research Support Scheme of the Open Society Support Foundation, which is a part of the Open Society Institute-Budapest. The digitisation of the report was supported by the publisher.

Research Support Scheme Bartolomějská 11 110 00 Praha 1 Czech Republic www.rss.cz

The digitisation and conversion of the report to PDF was completed by Virtus.

Virtus Seydlerova 2451/11 158 00 Praha 13 Czech Republic www.virtus.cz

_________________________ The information published in this work is the sole responsibility of the author and should not be construed as representing the views of the Research Support Scheme/Open Society Support Foundation. The RSS/OSSF takes no responsibility for the accuracy and correctness of this work. Any comments related to the contents of this work should be directed to the author. All rights reserved. No part of this work may be reproduced, in any form or by any means without permission in writing from the author.

Contents Úvod................................................................................................................................................................ 2 Teoretické základy a pojmové vymezení........................................................................................................... 4 Zvláštnosti nervové soustavy MP.................................................................................................................. 4 Úzkostlivost a její vliv na chování ................................................................................................................ 5 Orientační a obranné reflexy......................................................................................................................... 7 Aktuální problémy v procesu socializace MP klientů ........................................................................................ 8 Psychoregulační cvičení pro personál nebo pro lidi pečující o handicapovaného člověka ................................. 14 Abeceda seberegulace ................................................................................................................................ 15 Metoda regulace psychofyziologického stavu pro mentálně postižené ............................................................. 18 Metodologické základy............................................................................................................................... 18 Procedura................................................................................................................................................... 19 Vliv metody na mozkovou aktivitu ................................................................................................................. 22 Metodika.................................................................................................................................................... 22 Výsledky.................................................................................................................................................... 22 Diskuse ...................................................................................................................................................... 27 Vliv metody na funkční stav a kognitivní funkce ............................................................................................ 29 Metodika.................................................................................................................................................... 29 Výsledky.................................................................................................................................................... 30 Diskuse ...................................................................................................................................................... 31 Závěr ............................................................................................................................................................. 33 Seznam literatury ........................................................................................................................................... 35 Přílohy........................................................................................................................................................... 37 Příloha 1. Slovní zásoba ................................................................................................................................. 38 Příloha 2. Psychoregulační cvičení ................................................................................................................. 39 Příloha 3. Vliv MRPS na MA ......................................................................................................................... 51 Příloha 4. ....................................................................................................................................................... 54 Příloha 5. Funkční asymetrie hemisfér ............................................................................................................ 56 Příloha 6. Koncentrace pozornosti, unavitelnost.............................................................................................. 57 Příloha 7. Vyhledávání číslic .......................................................................................................................... 60 Příloha 8. Paměť............................................................................................................................................. 63 Příloha 9. Záznamový sešit............................................................................................................................. 64 Pozorování v průběhu vyšetřování.................................................................................................................. 65

Úvod

1

Od autora Práce, kterou předkládám je výsledkem grantového výzkumu „An Elaboration of the PsychoPhysiological Method and its Application on the Process of Socialization of Mentally Handicapped People“. Výzkum byl financován RSS, Open Society Support Foundation. Při zpracování metody využíval jsem rad mého učitele prof. L.P.Grimaka. Rad bych vyjádřil vděčnost všem, kteří umožnili a pomohli mně uskutečnit tento projekt. Materiály získané při výzkumu posloužily pro zpracování metodické příručky pro účastníky výcvikového kursu. Program kursu je rozsáhlejší než obsah této příručky a obsahuje přednášky a semináře účelem kterých je: - seznámení s teoretickými základy psychoregulace - sebezkušenostní výcvik psychoregulačních technik - získávání návyků aplikace psychoregulačních cvičení na mentálně postižených klientech.

Přeji Vám hodně úspěchu.

2

Úvod

Úvod Demokratické změny ve společnosti mají svůj pozitivní vliv i na přístup k problematice socializace mentálně postižených (MP). Ve srovnání s minulostí, kdy pečeť ”nevzdělavatelného” určovala osud středně a občas i lehce mentálně postiženého, za posledních několik let zřetelně vzrůstá snaha po maximálním zapojení MP do normálního života a po překonání jejich izolace. Jedinci středního stupně psychomotorické retardace nejsou schopní se o sebe postarat a jsou pro něj zřízeny ústavy sociální péče (ÚSP). Téměř všichni obyvatelé ÚSP mají diagnózu oligofrenie s různou mírou retardace, kombinovanou s epilepsií, autismem, DMO, s poruchami chování, psychopatií, neurózami atd. Je zde i početnější skupina se syndromem Morbus Downi. Kompenzace jejich defektu, adaptace a socializace z větší míry závisí na organizaci výchovněvzdělávacího procesu. Socializace mentálně postižených je dlouhotrvající proces, při němž postižený zvládá krok za krokem prostřednictvím výuky a výchovy nové návyky a dovednosti. V důsledku toho se biologický tvor stává tvorem sociálním. Účelem procesu socializace je snaha po maximálním zapojení MP jedinců do normálního života a překonání jejich izolace vyvolané handicapem. Bohužel ne vždy probíhá tento proces hladce a bez problémů. U některých jedinců se během života přidají k prvotnímu defektu, narušení druhého řádu (kvůli nesprávné výchově nebo špatnému prostředí, nepřiměřeným požadavkům, deprivaci nebo zanedbávání), která komplikují korekci a socializaci více než primární mentální retardace (Vygotskij L.S. 1960). V případě, že se tyto druhořadé jevy, nesouvisející s mentální retardaci, zavčas neodstraní, probíhají změny jak psychického charakteru, tak i chování. Psychický rozvoj se nejen zpomaluje, ale i deformuje. Mění se samotný styl organizace vztahů postiženého s okolním světem. Deformují se veškeré aspekty psychiky: senzomotorika, percepce, mentální a emoční sféry. Souvisí s tím vytvoření negativní předpojatosti, stereotypy chování, agresivita, nadměrné neuropsychické napětí, uzavřenost, neochota a neschopnost komunikovat a udržovat dobré mezilidské vztahy. Občas se tyto druhořadé úchylky a špatné dovednosti u postižených pevně zafixují a vystupují jako charakteristický rys osobnosti. Napomáhá tomu také úzkostnost, k níž jsou MP jedinci náchylnější. V některých ústavech řeší lékaři tuto situaci jen pomocí uklidňujících léků. Klienti pravidelně dostávají uklidňující léky bez psychoterapeutického působení. V důsledku dlouhodobého přijímání sedativ se utváří závislost, což transformuje původní formu do komplikovanější. Většina chovanců ÚSP nemá svého psychologa a občasné návštěvy obvodního psychiatra nebo psychologa se omezují jen na předpis léků nebo diagnostiku psychomotorického vývoje. Na odstranění neuropsychického napětí má značný pozitivní vliv činnost (práce, hra, výuka, hudba a tanec). To však v některých případech nestačí. Ve většině ústavů se neaplikují žádná psychoregulační cvičení a neprovádí se cílevědomá práce pro formování pozitivního, sociálně přijatelného postoje. K nápravě zmíněných problémů akademické metody pedagogiky a psychopedie nestačí. Současná psychologie disponuje obrovským počtem různých metod a technik ovlivňujících psychofyziologický stav člověka. Psychoregulační metody se úspěšně aplikují ve sportu, při výuce cizích jazyků, při práci v extrémních podmínkách, při terapii psychosomatických poruch, při fobii i úzkostlivosti, při odstraňování neuropsychického napětí, či jako prevence zrakové únavy atd. Při psychoregulaci můžeme rekreační nebo aktivační vliv nasměrovat na ten funkční systém, který je nejvíce namáhán. Psychoregulační metody otvírají cestu k ovlivňovaní původně neovlivnitelných funkcí organizmu a podvědomí. Jejich pozitivní stránkou je vytvoření schopnosti sebekontroly a sebepozorování (introspekci), řízení vlastních emocí, tréninku vůle, paměti, pozornosti, vytvoření pružné, odolné a pohyblivé vyšší nervové činnosti.

3

Úvod

Avšak téměř žádná metoda regulace psychofyziologického stavu se neaplikuje na MP jedince. Účelem naší práce bylo zpracovaní metody regulace psychofyziologického stavu pro její aplikace v procesu socializace mentálně postižené mládeže. Cílem aplikace Metody Regulace Psychofyziologického Stavu (MRPS) bylo odstranit neuropsychické napětí a zmírnit úzkostlivost dospělých mentálně postižených klientů. Pro zjišťování účinnosti metody jsme se snažili nalézt způsoby diagnostiky funkčního stavu, které by bezprostředně indikovaly pozitivní změny stavu klientů.

Teoretické základy a pojmové vymezení

4

Teoretické základy a pojmové vymezení - zvláštnosti nervové soustavy MP - úzkostlivost a její vliv na chování - orientační a obranný reflexi

Zvláštnosti nervové soustavy MP Definice pojmu „mentálně postižený“ je zobecnění, které zahrnuje trvalé poškození intelektu a předpokládá souběh působení dvou faktorů: trvalého porušení poznávací činnosti, které je způsobeno organickou poruchou mozku. Klinické formy poškození mohou být jak reziduální (oligofrenie), tak i progredientní (demence). U postižených jedinců je funkční stav mozkové kůry změněn. Organické poruchy v důsledku úrazu, intoxikace, asfyxie atd. mohou narušovat nervové buňky v určitých částech mozku, avšak zároveň tyto škodliviny zhoršují funkční stav všech nervových buněk mozku jako celku. Tato změna funkce buněk se projevuje tím, že jsou oslabovány procesy dráždění a útlumu. Slabost procesu podráždění podmiňuje špatné zapojování nových podmíněných spojů a slabost útlumu podmiňuje špatnou kvalitu diferenciace. Základem každého oddělení a rozlišení jsou diferenciační podmíněné spoje. U mentálně postižených se takováto diferenciace utváří velmi obtížně, jen zřídka dosahuje dostatečné přesnosti a vyznačuje se malou stálostí, tj. lehce vyhasíná. Pomalé vytváření nových podmíněných spojů a jejich obtížná diferenciace se vysvětlují nedostačující silou nervových procesů: podráždění a útlumu. Při různém poškození mozku může převažovat oslabení jednoho z těchto nervových procesů, tj podráždění nebo útlumu. Zhoršení funkčního stavu mozkové kůry se projevuje i tím, že se “práceschopnost” nervových buněk snižuje a i po nevelikém zatížení u nich dochází k ochrannému útlumu. Podobné projevy ochranného útlumu se objevují i u normálních lidí při přepracovanosti, nedostatečném spánku a při působení nadměrně silných podnětů. I.P.Pavlov(1951) tyto stavy pojmenoval jako “fázové“ . Fázovými stavy se dá vysvětlit kolísaní úspěšnosti ve vyučovací činnosti, v práci a v emocionálních reakcích. U normální populace je síla i kvalita reakce na vnější podněty adekvátní. Charakteristickou zvláštností fázových stavů je, že adekvátnost mozkových reakcí na podněty vnějšího prostředí je po kvantitativní i kvalitativní stránce porušena. Při některých fázích (např. vyrovnávacích a paradoxních) se porušují silové, tj. kvantitativní vztahy, při jiných (např. ultraparadoxních), se porušuje kvalita reakce. Porušení adekvátnosti mozkových reakcí na vnější situace je u člověka velmi složité. U nemocných dětí např. často pozorujeme neadekvátní chovaní, projevující se klackovitostí, domnělou veselostí při urážkách, zaražeností a zamlklostí při všeobecném veselí apod. M.S.Pevznerová (1956) jako zvláštnost vyšší nervové činnosti mentálně zaostalých děti uvádí výraznou inertnost a zpomalené tempo vypracovaní nových podmíněných spojů. Velmi výrazně se projevující zvláštností vyšší nervové činnosti všech mentálně zaostalých dětí je narušení vzájemného vztahu první a druhé signální soustavy. Toto narušení souvisí s nedostatečným rozvojem druhé signální soustavy. Mentálně zaostalé děti se více řídí názornými vjemy než slovními instrukcemi. U zdravých lidi má slovo regulující funkci. Ovlivňuje a řídí chování člověka. U mentálně postižených je tato funkce zeslabena (Rubinštejn S.J. 1979). Řečové schopnosti mají většinou povrchní charakter, chybí hlubší sémantické vcítění do významu slov a slovních spojení. Dosáhnout toho, aby si mentálně postižený zapamatoval a mohl zopakovat určité slovo v určitém kontextu je však možné. Právě podle této schopnosti určujeme úroveň socializace. Avšak volně s tímto slovem nebo pojem improvizovat přenášet z naučeného kontextu do jiného, nového a neznámého, je pro postižené velmi obtížné.


5

Snadno cokoliv přijmou, nejsou schopní rychle zhodnotit informace, analyzovat je a přijmout řešení, čímž jdou cestou analogií a kopírování. Ačkoliv lze považovat mentálně postižené lidi za velmi ovlivnitelné a sugestibilní, je jejich schopnost ocitat se v hypnotickém stavu minimální. Jinými slovy řečeno - nejsou hypnabilní. Výjimkou jsou jedince s epilepsií. Nízká hypnabilita je podmíněna nedostačujícím vývojem řečových schopností a malou představivostí. Proto je důležité používat kromě verbalního vlivu další metody ovlivňování psychofyziologického stavu. Stručně lze zvláštnosti vyšší nervové činnosti shrnout takto: - slabost spojovací funkce mozkové kůry, projevující se obtížným vytvářením nových podmíněných spojů - nedostatečná diferencovanost podmíněně reflexních spojů - převaha ochranného útlumu - inertnost nervových procesů - porušení vzájemného působení první a druhé signální soustavy - vysoká sugestibilita - nízká hypnabilita.

Úzkostlivost a její vliv na chování Postižení lidé jsou méně chráněni a proto je u nich úzkostlivost častější než u zdravých jedinců. Úzkostliví jedinci často neadekvátně hodnotí situaci, někteří jsou urážliví a přehnaně citlivě vnímají sebemenší námitky. Úzkost a strach jsou emoce, se kterými mají MP nejvíce zkušeností. Strach je reakcí na specifický podnět, který člověk vnímá jako bezprostřední ohrožení, jež nemůže zvládnout, proti němuž je bezmocný. Strach má svou poznávací, zážitkovou , neurovegetativní a motorickou stránku. V situaci konkrétního ohrožení pociťuje člověk tendenci k útěku nebo k úhybu. Využije – li tuto možnost, strach pomine. Úzkosti se však neodstraní tak snadno ani po zvládnutí ohrožující situaci. Vztahy mezi úzkostí a vnější situací jsou neurčité. Úzkostný člověk se cítí ohrožen, neví však čím. Jeli strach přiměřenou reakcí na určitý škodlivý objekt, pak úzkost může být relativně stálou vlastností osobnosti. Úzkost může vzniknout za přispění silnějších psychických traumat. Strach a úzkost člověka zneklidňují, vyvolávají u něho tendenci k reakcím aversního typu. Fyziologické parametry se u strachu a úzkosti projevují zvýšenou aktivitou tzv. ergotropního systému. Jde o zrychlení tepové frekvence, zvýšení arteriálního krevního tlaku, rozšíření zorniček, ztlumení činnosti zažívacího traktu, červených krvinek, zvýšení srážlivosti krve, hladiny krevního cukru a sekrece potu. Snadno pozorovatelnými projevy strachu a úzkosti jsou mimické a oční pohyby “ustrašeného“ charakteru, úhybové pohyby očí. Machač M. (1985,str.47.) uvádí: „Typickým projevem vzestupu aktivační hladiny při strachu je zvýšené napětí kosterního svalstva a pohybový neklid. Pohyby ztrácejí potřebnou vláčnost, jsou křečovité a silově předimenzované. Zvýšený tonus svalstva je příčinou ztrnulosti pohybů a diskoordinace složitějších pohybových dovedností. Dochází k vynořování starých , vývojem překonaných reakcí (návrat ke starým chybám). Silně negativní napětí bývá doprovázeno tremorem (třesem) a pocitem svalové ochablosti (chvějí se prsty, paže, kolena). Chvěje se i hlas a dochází k jeho posunům směrem k vyšším frekvencím. Úzkost působí jako clona hlubších tonů. Strach můžeme pozorovat i proto, že se projevuje snížením sekrece slin (sucho v ústech), pocením dlaní, nechutenstvím a nespavostí“. Vlivem úzkosti se objevuje zhoršení paměti a stereotypní chování. Dominující averze způsobuje nesnáze v odlišování podnětů skutečně škodlivých od podnětů neškodných. I indiferentní podněty nebo podněty vzdálené podobné podnětům nebezpečným často zesilují strach a úzkost i tendenci k útěku. Pozornost člověka se zužuje, což má vliv např. na plynulost a úroveň slovního projevu (obtíže s hledáním logické návaznosti, ochuzení projevu z hlediska bohatosti asociací i slovní zásoby, zadrhávání, přeříkávání se, přerušování vět).

6


O vlivu úzkosti na pozornost lze říci, že mohou nastat také potíže v přijímání a zpracovávání informace, v jejím rozlišování a uchovávání v paměti. Nejzřejmějším a nejpodstatnějším příznakem vlivu úzkosti na pozornost jsou poruchy rozsahu, pružnosti, trvalosti a intenzity této základní psychické funkce.

U některých úzkostlivých lidí se zvyšuje chuť k jídlu a sklon k tloustnutí. Lze to vysvětlit tendencí posílit ochablou kladnou emoční sféru slastí z jídla. Někteří lidé naopak pod vlivem starostí hubnou a ztrácejí chuť k jídlu. (Machač M., 1985). V literatuře jsou již popsány dva typy aktivace: aktivace emočně pozitivní a emočně negativní. Mezi oběma systémy může být buď vztah silové rovnováhy, nebo jeden z nich může mít aktuální či chronickou převahu. Problém tzv. neurotické (endogenní) úzkosti lze interpretovat jako efekt chronické převahy emočně negativního systému. Nižší stupeň této převahy se vlivem určitých zátěžových faktorů projevuje zvýšenou pohotovostí k úzkosti (Izard,C.E.,Tomkins,S.S. 1966), (Machač M. 1985). Drobná traumata, vyvolávající adekvátní emočně záporné reakce, se mohou sčítat, jestliže je jejich výskyt tak častý, že přestávky mezi nimi nestačí k obnově původní emoční rovnováhy. Sčítáním emočně negativních reakcí může dojít ke kvalitativnímu zvratu naší vnitřní situace, kterou lze charakterizovat jako formování emočně záporné dominanty, zmenšující kapacitu mozku zejména pro emočně pozitivní typy reakcí. Příznaky prvních poruch výběru dominanty představují emočně negativní reakce na celkem indiferentní podněty. Zvláštností záporných emocí oproti kladným je, že jejich trvání je zřetelně delší. Negativní emoční výkyvy mají větší schopnost setrvávat a ulpívat v čase než výkyvy pozitivní. Tato jednostranná perseverační schopnost roste se stupněm neurotizace. Negativní emoční napětí má i schopnost usnadňovat zrod dalších situací, které znovu a znovu negativní tenzi rodí. Např. neúspěch vyvolá negativní reakci. Jde tedy o jakousi autogenní schopnost zesilovat negativní emoční stav. Pro udržování jednou vypracované podmíněné obranné reakce není potřeba nepodmíněného ohrožujícího podnětu. Machač M. (1985), Epstein (1973) a jiní autoři tvrdí, že při podmiňování úhybových reakcí se příslušná odpověď udržuje sama, bez zpevnění po extrémně dlouhou dobu. Izardová a Tomkins (1966, s.90) se domnívají, že existuje těsnější vztah mezi nespecifickým aktivačním systémem a jeho zesilovacím účinkem na negativní emocionalitu něž na emocionalitu pozitivní. Podobně Horman a k. (1970) dospěli k názoru, že aversivní podněty vyvolávají větší a silnější vlivy na aktivační systém než podněty kladné. Jsme lépe disponováni k prožívání emočně negativních stavů. Vlivem úzkosti může být vnímaní deformováno dominujícím mechanismem strachu. Věci mohou být hodnoceny jinak něž objektivně jsou. Rozumová kontrola je možná, ne vždy však dosti účinná. Zejména úzkost a strach mají předpoklady k tomu, aby za určitých okolností vypověděli poslušnost rozumu. Při kontrole strachu se počítá s habituací, tj. častým opakováním se jakákoli situace pro nás stává více a více všednější. Úzkost - může být situační (tj.objektivní, vázáná na specifické podněty) nebo chronická (tj, neurotická, představující osobnostní charakteristiku – úzkostlivost). Vznik chronické (neurotické) úzkosti u člověka bývá obvykle spojován s pocitem bezmocnosti a jinými emočně negativními zážitky z dětství, z rodiny a ze školy (neúspěchy, donucovací charakter školní kontroly apod.). Úzkost se projevuje nejen nezvládnutelným pocitem nepříjemného napětí, ale i potlačením schopnosti dělat to, co situace vyžaduje. Člověk není schopen využít své intelektuální kapacity, zhoršuje se jeho tvořivost, úroveň řešení problémů a schopnost učení a rozhodování. Jak zdraví jedinci, tak i neurotici se brání proti úzkosti a strachu vědomým nebo bezděčným formováním agresivních reakcí. Úzkost je však možné ztlumit nejen agresí a zlostí, ale také jakoukoli činností, která nám umožňuje usměrnit aktivační přetlak. Agresivní chování má oproti úzkosti určité výhody: má stenizující účinky na organizmus a zároveň tlumí úzkost. Agresivní jednání je manipulovatelné a tento způsob chování nemusí vzniknout za účelem překonání existující úzkosti, nýbrž preventivně. Zkušenosti z psychologické praxe říkají, že agresivní tón a styl chování nasadí zejména ten, kdo se něčeho obává, kdo těžko snáší pocit úzkosti, kdo si není jist svou věcí, kdo je ve vnitřním konfliktu, kdo chce druhého zastrašením odradit od jeho záměru apod. (Machač M. 1985).

7


MP projevující úzkostlivost přešlapuje duševně na místě, je stále ve střehu vůči možnému ohrožení, je závislý, snadno cokoliv přijme a souhlasí s tím. Není schopen rychle zhodnotit informace, analyzovat je a přijmout řešení. Proto jde cestou analogií a kopírování. V popisovaném rozdílu jsme chtěli zdůraznit význam úzkosti ve vzniku již popsaných druhořadých jevů. Nejčastejší příčinou vzniku uzkosti ve vyučovací praxi jsou nepřiměřeně vysoké požadavky. Požadavky, které by MP jedinec rád splnil, ale není schopen. Chronický neúspěch ve vyučovacím procesu vyvolává stav úzkosti.

Orientační a obranné reflexy Funkční stav (FS) determinuje možnosti člověka pro vykonávání určité činnosti; je to aktivační úroveň, zabezpečující probíhající činnost. Pokles aktivační úrovně vede k astenizaci a hyperaktivaci, k neurotizaci osobnosti. Na úroveň aktivace má velký vliv výška individuální úzkostnosti a zvýšená reaktivita sympatického systému MP jedince. Při plnění mentálního úkolu pozorujeme dva druhy aktivace: produktivní - na základě orientačního reflexu - a neproduktivní, – spojená se vznikem obranného reflexu. Orientační reflex (OR) je reakcí pozornosti, vyvolané novým stimulem. V různých studiích se orientační reflex považuje za základní proces pozornosti, který je nezbytný pro učení a kognitivní vývoj - Wagner,S., Ganiban,J., Cicchetti, D. (1990); Furby,L.(1974). Jose M.,Martinez-Selva, Francisco A. Garcia-Sanchez, and Reyes Florit(1995). OR může být nepodmíněný a je základem pro bezděčnou pozornost. Ihned po vzniku orientačního reflexu se automaticky zapíná pozornost záměrná, což zabezpečuje následné kontrolované rozpracování stimulu. Stoupání kožní vodivosti se posuzuje jako objektivní ukazatel záměrné pozornosti (Jose,M.a kol. 1995). Periodu OR a následné koncentrace pozornosti lze sledovat při registraci kožně galvanického reflexu (KGR). KGR - snižování elektrického odporu kůže (tedy zvyšování její vodivosti) při růstu emocionálního napětí. OR stejně jako obranný reflex zvyšuje aktivační úroveň organizmu. Obranný reflex na irelevantní stimul (irelevantní, protože mentální úkol nemůžeme považovat za ohrožující) lze vysvětlit vysokou úzkostlivostí jedince. K vegetativním komponentům orientačního reflexu (OR) patří nárůst kožní vodivosti, stabilita nebo pokles tepové frekvence, rozšíření cév hlavy a zúžení cév rukou (Danilova, N.N. 1998). Kardiovaskulární změny jsou dobrými ukazateli výkyvů celkové aktivační hladiny, tj. stupně energizace organizmu (Wallace, R.M., Fehr, F.S.1970; Machač M. 1985;). Nejčastěji bývá k tomuto účelu užívaná tepová frekvence. Je metodicky nejsnazší a je možno ji registrovat telemetricky. Dynamika aktivační úrovně v kombinaci s tepovou frekvencí umožňuje rozlišit orientační reflex od obranného. Při OR je tepová frekvence stejná nebo nepatrně klesá. Obranný reflex naopak způsobuje zvyšování tepové frekvence. Obranný reflex na irelevantní stimul ukazuje na vysokou úroveň úzkostlivosti, napětí subjektu a neschopnost se soustředit. Orientační a obranný reflex se v našem výzkumu vyšetřuje pomocí měření změn vodivosti kůže a tepové frekvence (TF).

Aktuální problémy v procesu socializace MP klientů

8

Aktuální problémy v procesu socializace MP klientů V této části příručky jsme se snažili vymezit aktuální problémy, vyskytující se v procesu socializace MP mládeže a zvážit možnosti aplikace psychologických metod v ÚSP pro mládež. Hovořili jsme s pracovníky různých ÚSP. Účelem nebyla inspekce či kontrola práce, ale získávání informací o aktuálních otázkách socializace MP klientů. Z tohoto důvodu nejsou uvedena konkrétní místa ÚSP, ani jména pracovníků. Průzkumu se zúčastnilo 20 odborníků s vysokoškolským nebo středoškolským odborným vzděláním ve speciální pedagogice. Nepříliš velký počet respondentů nám nedovoluje generalizovat výsledky. Je proto možné, že popsané problémy nebudou pro některé ÚSP dostatečně aktuální. Byly získány informace o: - osobnostních zvláštnostech MP klientů ÚSP, projevech negativního chování, agresivitě klientů, faktorech provokujících agresivitu atd - aplikaci psychoregulačních metod v ÚSP - využití uklidňujících léků při špatném chování - obecných problémech a sociálně-psychologickém klimatu (spokojenost, vztahy mezi personálem, motivace)

Osobnostní zvláštnosti klientů (chování, faktory provokující agresivitu). čís.

ODPOVĚDI “Osobní vlastnosti klientů, překážející v práci“

%

1

agresivita

37

2

nedodržování osobní čistoty

25

3

neposlušnost

13

4

vymýšlení , lhaní

13

5

nevychovanost

8

6

nevděčnost

4


9

čís.

ODPOVĚDI „ Popsat projevy negativního chování“

%

1

agresivita, snaha ublížit sobě a ostatním, vztekání, kousání

26

2

lhaní, vymýšlení, překrucování

16

3

hádavost, vzájemné popichování

14

4

hlučné chování

11

5

staví sebe do vedoucího postavení vůči slabším, ubližuje jim

9

6

lítost, sebelítost

5

7

napadání personálu

5

8

neochota k samoobslužným úkonům

5

9

nesoustředěnost

5

10

odcizení věci

2

11

nespokojenost

2

čís.

ODPOVĚDI „Popsat projevy agresivity“

%

1

fyzické napadení a kousání

53

2

bušení do nábytku a jiného zařízení, do dveří

17

3

sprosté nadávání a hádky

13

4

křik

10

5

trhání oblečení

7

čís.

ODPOVĚDI „Co může vyprovokovat agresivitu?“

%

1

maličkosti, sebemenší změna v okolí, úsměv, různé grimasy

25

2

hluk

18

3

netaktní jednání, popuzující příkazy vojenského charakteru

12

4

naléhání k rychlejší činnosti, spěch

9

5

počasí

9

6

nespravedlnost

6

7

nevšímavost

6

8

nespokojenost, únava

6

9

přistižení při nepravostech

3

10

dotkne-li se někdo oblíbené věci

3

11

špatný vztah klienta a vychovatele

3


10

Organická porucha mozku ještě neznamená, že postižený jedinec musí mít poruchy chování, projevovat agresivitu a ohrožovat sebe a okolí. Tyto kvality jedinec, stejně jako zdravý člověk, získává během života jako důsledek interakce s okolím. U postižených jedinců mohou v důsledku nevhodného sociálního prostředí vzniknout psychické dekompenzace chování neurotického typu. Občas se setkáváme s problémem, kdy se klient ústavu stává nezvladatelným. Je agresivní, napadá vychovatele i ostatní klienty, především ty, kteří nejsou schopni sami se bránit. Jednou z příčin takového chování je kumulace psychického napětí. Psychické napětí může značně snížit práh agresivního chování; dotyčný začíná velice citlivě a v afektu reagovat na každou maličkost. Důvodů negativně ovlivňujících funkční stav a snižujících práh agresivního chování může být nesčetné množství: - Vedlejší účinek léků. Nejfrekventovanějšími jsou: - barbituráty, benzodiazepiny a alkohol - xanthiny, caffeine, theophylline - antiepileptické prášky - zejména vigabatrin a clonazepam (Berney, T.P., 1992) - Nemoci (neurotické, psychotické, epileptické formy) - Úzkostlivost - Bolest - Nevhodné motivační a emoční pozadí, při kterém probíhá výuka nebo činnost - Nepřiměřeně vysoké požadavky - Biorytmus emocionální a sexuální aktivity - Napětí vyvolané špatnými interpersonálními vztahy. Nespokojenost s vlastním postavením ve skupině. - Nespokojenost související s rodinnými příslušníky. Jedná se o lhostejnost ze strany rodičů, nepravidelnost návštěv atd.

Těchto důvodů lze uvést velké množství, není to zde však podstatné. Napětí a nepříznivý funkční stav během života vzniká rovněž u zdravých lidí. Podstatné však je, že zdraví lidé mají dostatek příležitostí ventilovat napětí, zatímco MP tuto příležitost nemají a jsou zcela závislí na lidech, kteří o ně pečují. Aplikace psychoregulačních technik je velmi vhodná k: - odstranění neuropsychického napětí - formování pozitivního zaměření, postoje k sociální interakci a spolupráci s novými, zatím ne aktuálními motivy - odstranění nebo přestavbě patologicky zformovaných stereotypů - naznačení cíle před subjektem, který si on sám není schopen určit a také upevnit určitý způsob chování v dané situaci - změně a vytvoření nových vztahů s okolím a probuzení skrytých rezerv - aktivizaci kognitivních funkcí - terapii úzkostnosti - zvýšení schopnosti sebekontroly atd.


11

Aplikace psychoregulačních metod Všichni respondenti uvedli, že v jejich ústavech se neaplikuje žádná psychoregulační metoda a vyjádřili velkou ochotu a zájem seznámit se s nějakou metodou. Na dotaz: ”Měl by personál uplatňovat nějakou metodu psychologické seberegulace?” odpovědělo 94% dotázaných ”ano” a 6% ”nevím”.

Využití uklidňujících léků v důsledku špatného chování čís.

ODPOVĚDI „Použití tlumících prostředků kvůli špatnému chování“

%

1

ano

32

2

nevím

26

3

podle potřeby

21

4

ne

16

5

ohrožuje-li sebe a ostatní

5

čís.

ODPOVĚDI „Jak často navštěvuje váš ústav psycholog-psychoterapeut?“

%

1

nevím

70

2

2x za 5 let

15

3

nenavštěvuje

15

Problém distribuce tlumících prostředků v ÚSP je vážnější, něž se na první pohled zdá. Stále se ještě setkáváme s názorem některých vrchních sester, že každý mentálně postižený ”přece něco musí dostat na uklidnění”. Psychiatr nemá možnost mít pod stálým individuálním dohledem klienta, spoléhá tedy na informace zdravotních sester o stavu a chování klienta. Některým pracovníkům však vyhovuje víc „utlumený“ klient, něž aktivní. V některých ústavech dostávají klienti pravidelně uklidňující léky bez psychoterapeutického působení. V důsledku dlouhodobého přijímání sedativ se vytváří závislost, což přetváří původní formu poruchy do jiné, komplikovanějši. Většina ÚSP nemá svého psychologa a občasné návštěvy obvodního psychiatra nebo psychologa se omezují jen na předpis léků nebo diagnostiku psychomotorického vývoje.

Obecné problémy v ÚSP a sociálně-psychologické klima (spokojenost,vztahy mezi personálem, motivace, informovanost v oblasti psychoregulačních technik) čís.

ODPOVĚDI “Co se Vám líbí v ÚSP?“

%

1

práce s postiženými

80

2

modernizace ÚSP

15

3

pracovní podmínky

5


12

Pro většinu pracovníků je práce s mentálně postiženými posláním. Při pohovorech bylo zjištěno, že v některých ústavech probíhaly rozsáhlé stavební rekonstrukce a plánovalo se zlepšení pracovní, výchovné a rehabilitační činnosti ústavu.

čís.

ODPOVĚDI “Co se Vám nelíbí v ÚSP?“

%

1

špatné vztahy mezi personálem v ÚSP

49

2

mzda

17

3

velké ložnice

17

4

styl vedení ústavu

11

5

práce s postiženými

6

Upřímně řečeno, dalo by se očekávat, že hlavním negativním faktorem bude mzda, protože jak známo, pracovníci ÚSP nejsou dobře odměňováni, na mzdy si však stěžovalo pouze 17% dotázaných. Závažnějším faktorem, vyvolávajícím nelibost, byly špatné vztahy mezi personálem. Dalších 17% dotázaných uvedlo jako negativní faktor velké ložnice. Zjišťovali jsme, co to znamená. Ve velkých ložnicích spí společně až 18 klientů. Nemají žádné soukromí, a to nemluvíme o hluboce nebo těžce postižených, ale i o středním stupni postižení, případně rozhraní lehčího stupně. Na otázku: ”Co se Vám nelíbí v ÚSP?“ jen 6% uvedlo ”práce s postiženými”, což nám připadalo jako odpověď osob trpících patrně syndromem vyhoření. Na dotaz: ”Myslíte si, že psychologické klima v ÚSP a vztahy mezi personálem se přenášejí na klienty a ovlivňují jejich chování?” odpovědělo 100% respondentů ”ano”

čís.

ODPOVĚDI „Co Vám v práci nejvíc překáží?“

%

1

špatné vztahy v kolektivu;

32

2

nedokonalá legislativa

28

3

nedostatek metodické pomoci

24

4

špatná organizace práce

8

5

připomínky rodičů

8

Z faktorů překážejících v práci jsou na prvním místě opět špatné vztahy v kolektivu. Hned za nimi následovala nedokonalá legislativa. Problémy spojené s nedokonalostí legislativy nebudou v tomto článku osvětleny, ale budou předmětem dalších průzkumů. Proces socializace vyžaduje multidisciplinární postup a interakce různých odborníku v jediném týmu. Skutečnost ukazuje, že v některých ÚSP je tenhle složitý proces navíce komplikován špatnými vztahy v kolektivu. Je zřejmé, že panující psychologická atmosféra v ÚSP vážně ovlivňuje kvalitu vykonané práce. Jsou zajímavé také odpovědi na otázku: ”Cítíte nějaké změny ve Vaší osobnosti nebo psychickém stavu od doby, kdy pracujete s postiženými?„


13

čís.

ODPOVĚDI „Cítíte nějaké změny ve Vaší osobnosti, nebo psychickém stavu od doby, kdy pracujete s postiženými?“

%

1

ne

51

2

ano

19

3

únava

10

4

naučil jsem se neposlouchat, ale tvářit se zaujatě

5

5

částečně ovládám emoce

5

6

dost často cítím lítost

5

7

jsem trpělivější

5

Na poslední otázku zda se zúčastnili nějakého kurzu o psychoregulaci 80% respondentů odpovědělo ”ne”; 15% ”ano”; 5% uvedlo ”jógu”.

Vysoká profesionalita pracovníka v těchto zaměstnáních souvisí s takovými kvalitami jako je schopnost chápat klienta a být chápán, umět vytvářet atmosféru důvěry, nepřenášet do profesionální činnosti osobní záležitosti, trpělivost, neúnavná důkladnost atd. Veškeré tyto kvality jsou spojeny s uměním regulovat svůj psychofyziologický stav. V pomáhajících profesích je velmi důležité umět vytvářet pozitivní postoj. Je přirozené, že chceme li aplikovat psychoregulační cvičení na našich klientech, měli je bychom především umět aplikovat sami na sobě. Pracovníci výchovného úseku by měli mít dostačující informace a znalosti o mechanizmech psychoregulace a o jejich účincích. Psychologické působení je nesmírně křehké a proto je velmi snadné diskreditovat metodu nebo techniku špatným použitím. Instruktor provádějící psychoregulace musí být zkušený a pevně věřit v její pozitivní účinek.

Aplikací psychoregulačních cvičení pro personál bychom mohli dosáhnout: - zlepšení interpersonálních vztahů v kolektivu - odstranění psychického napětí - prevence syndromu vyhoření tvorbou odpovídajícího postoje - zvýšení introspektivních schopností.

14

Psychoregulační cvičení pro personál nebo pro lidi pečující o handicapovaného člověka

Psychoregulační cvičení pro personál nebo pro lidi pečující o handicapovaného člověka Nyní dovolte, abychom Vás seznámili s metodikou seberegulace psychofyziologického stavu, která Vám může posloužit jako prostředek pro psychohygienu a prevenci nepříznivých psychických stavů. Kvůli profesní zátěži anebo vlivem určitých životních situaci občas cítíme, že stagnujeme, ztrácíme energii a zájem o práci. Stává se také, že jsme úzkostní, velice citliví a občas i přehnaně emocionálně reagujeme na každou maličkost. To, co prožíváme, se odráží i na vztazích s okolím. Pomalu se distancujeme od spolupracovníků a přátel. Někteří si svůj stav zavčas uvědomí a snaží se ho sami změnit. Jiní neberou situaci vážně, nebo si ani svůj stav neuvědomují a čekají na zlepšení životní situace. Při řešení těchto problémů jsou velmi vhodné psychoregulační metody. Ty otevírají cestu k ovlivňování původně neovlivnitelných funkcí organizmu a k podvědomí. Pozitivní stránkou je vytvoření schopnosti sebekontroly a sebepozorování (introspekce), řízení vlastních emocí, tréninku vůle, paměti, pozornosti, vytvoření pružné, odolné a pohyblivé vyšší nervové činnosti. Psychoregulační metody se používají při léčení psychosomatických poruch, fobií, úzkostlivosti, při výuce cizích jazyků, při práci v extrémních podmínkách atd. Získáte-li návyk regulovat své tělo a stav, pak můžete nasměrovat hojnou sílu vlastní psychické energie na funkcí nebo stereotyp, které chcete buď posílit, nebo ztlumit. Metoda seberegulace je účinný prostředek pro sebezdokonalování. Technika cviků je založena na autogenním tréninku J. H.Schultze. Pozitivní zkušenosti s uplatněním autogenního tréninku existují v různých sférách lidské činnosti: D. Müller-Hegeman (1961,1962) zpracoval metodiku pro osoby pracující s velkou nervovou námahou, vyžadující velkou odpovědnost; L. Grimak (1979-1981) pro piloty a kosmonauty; Grojsman (1980) pro studenty a pro osoby, zabývající se emočně namáhavou intelektuální a tvořivou prací; B. Rožnov (1977) je použil pro námořníky v rybářském loďstvu; S. Tabačnikov (1981) pro pracovníky uhelných dolů; O. Olchov (1982) pracoval s řidiči autodopravy, G. Beljajev, V. Lobzin (1977) s lidmi, vykonávajícími monotónní práci; L. Grimak, A. Israeljan (1987) pracovali s operátory mikroskopů atd. Ve všech těchto případech jsou rekreační nebo stimulační opatření zaměřena na ten funkční systém, který je nejvíce namáhán. V nabízené metodice doporučujeme začít s těmito cvičeními jednou až dvakrát denně, vždy v pohodlné poloze (raději vleže na zádech, ruce lehce ohnuty v lokti, nohy jsou ve volné poloze a navzájem se nedotýkají). Později lze cvičení aplikovat i vsedě. Cvičení se provádějí v klidu a beze spěchu. Podle trénovanosti získáte schopnost vyloučit různé rušivé vlivy a cvičení provádět v libovolných podmínkách. Každé cvičení je vhodné provádět minimálně 10 krát. Praxe ukazuje, že poslech nahrávek je účinný, není třeba se napínat pro udržení posloupnosti cviků. Každé cvičení na CD se skládá ze tři fází vstupu do relaxace, aplikace sebesugesce a výstupu z relaxace. Výstupu z relaxačního stavu je zapotřebí věnovat stejnou pozornost jako vstupu do něj. Po získávání určitých seberegulačních návyků na konci cvičení má být stav skutečně aktivním beze zbytků ospalosti. Záleží na Vás, jak si konkrétně a obrazně představujete aktivitu. To ovšem neplatí v případě, kdy hned po seberegulaci chcete usnout. Zkušenosti ukazují, že účastník autoregulace, který už dosáhl určitých návyků, získává vyrovnanou náladu, velkou sebejistotu a víru v možnost překonávat jakékoliv potíže.

Psychoregulační cvičení vyžaduji vypracování určitých fyzických a psychických návyků, které jsou svéráznou abecedou autoregulace.

15


Abeceda seberegulace Technika seberegulačních cviků vyžaduje předběžné vypracování určitých fyzických a psychických návyků, které jsou svéráznou abecedou seberegulace. Tato začáteční cvičení se skládají z: - ovlivňování pozornosti - ovlivňování rytmu dýchaní - relaxace - využívání pocitových vjemů - slovní sugesce.

1. Ovlivňování pozornosti. Bez schopnosti dlouhodobého soustředění nelze vůbec hovořit o produktivitě pozornosti. Proto vývoji ustálených návyků uvědomělého ovlivňování této psychické funkce je třeba se obzvláště věnovat. Je známo že pozornost může být bezděčná (pasivní) anebo záměrná (aktivní). Bezděčná pozornost bývá samovolně přitahována k silným neboli vnějším původcům podráždění a nebo ke vnitřním psychickým jevům (citovým vjemům, myšlenkám, úzkostem). U záměrné pozornosti se výběr vnějšího nebo vnitřního objektu soustředění uskuteční vlastní vůlí. Občas je proto nezbytné překonat dosti silné projevy pasivní pozornosti. S cvičením pozornosti je třeba začínat její koncentrací na monotónně se pohybující vnější objekty. Nejlepší je k tomuto účelu použít ručičky hodinek (ze začátku soustředíme pozornost na pohyb vteřinové ručičky, potom na minutové ručičky. Toto cvičení začínáme od jedné minuty a opakujeme několikrát denně, dosahujeme nepřetržitého soustředění pozornosti během 4-5 minut. 2. Ovlivnění rytmu dýchání. Cyklus dýchání, odpovídající danému psychickému stavu, se vytváří automaticky. Je však, důležité vědět o některých zákonitostech působení dýchaní na aktivační úroveň. Cyklus dýchání se skládá ze vdechu, výdechu a pauzy. Během vdechu vzniká aktivace psychického stavu, u výdechu nastává uklidnění. Cílevědomým stanovením rytmu dýchaní (ve kterém se relativně krátká fáze vdechu střídá s podstatně delším výdechem a následuje přestávka) je možné lehce dosáhnout zvýrazněného obecného uklidnění, jakož i zjevného snížení srdečního tepu. Právě takový druh dýchaní je nutné uplatňovat ve cvičeních relaxace. Naopak dýchání s mnohem delší fází vdechu, s lehkým zadržením dechu při vdechu a relativně krátkou fází výdechu, vede ke zvýšení aktivační úrovně. Tento druh dýchaní je třeba použít na začátku, hned ve fázi aktivace. 3. Relaxace. Ovlivňování svalového tonusu je základní součástí psychoregulačních cviků. Proto ovládaní těchto schopností má prvořadý význam. Samovolné zvýšení svalového napětí nevyžaduje zvláštní návyky, protože tuto funkci má každý osvojenu v dostatečné míře v každodenním životě. Kromě toho začíná být tato funkce dominantní tím, že si člověk rychle odvykne na opačný stav na uvolněnost. Výsledkem je ztráta schopnosti nabytí plnohodnotného klidu, nervová soustava je neustále zatěžována a proto zde vznikají stavy přepracovanosti. V těchto případech stačí nacvičit úplné oslabení svalů během odpočinku, aby se zdravotní stav zcela zlepšil. Svaly obličeje neboli mimika odráží nejen stupeň fyzického napětí, ale i jakékoliv intelektuální úsilí nebo emocionální zážitek, odehrávající se dokonce ve stavu relativního klidu. S návyky relaxace je třeba začít uvolněním svalů obličeje. Toto cvičení v soustavě seberegulace dostalo název „relaxační maska „ Zezačátku je dobré toto cvičení dělat vleže. Proto je nutné lehce zvednout hlavu a oslabením svalů krku, pasivně “odhodit” hlavu na polštář. Hlava padá na polštář pod tíhou vlastní váhy bez účasti svalů krku.

16


Dále je nutné soustředit pozornost na svaly čela a úplně je uvolnit. Obočí je přitom v neutrální poloze, horní víčka klidně klesají dolů, oční bulvy se lehce otáčejí nahoru, vnitřní pohled je soustředěný do nekonečnosti v oblasti kořene nosu. Jazyk musí být v uvolněné poloze měkký, jeho špička se dotýká kořenů horních zubů. Ústa jsou polootevřená, zuby nejsou stisknuty. Právě taková „relaxační maska “ zabezpečuje oslabení mimických a žvýkacích svalů a mozek přichází o značnou část aktivující signalizace. Je nutné pozorně kontrolovat stav každé části obličeje a dobře si zapamatovat onen svérázný vnitřní stav. Potom lze lehce dosáhnout návyku úplného uvolnění svalů celého těla. Jako přípravné cvičení se doporučuje zpočátku krajně napnout svaly a po výdrži 30 vteřin je uvolnit. Pozornost má být soustředěna na pocity doprovázející uvolnění. Relaxace, která se provádí pod nepřetržitou kontrolou “vnitřního pohledu”, obvykle začíná od pravé ruky (pro praváky), pak pokračuje v následujícím pořadí: levá ruka – pravá noha – levá noha – trup. Občas je oslabení svalů dosaženo rychleji, pokud je spojíme s představou rozprostírající se lehkosti či tíže. Oslabení napětí všech svalů a hluboká relaxace je psychofyziologickým prostředkem bránícím akumulaci napětí, přispívajícím k obnově sil a normalizujícím emocionální základ činnosti. 4. Využívání pocitových vjemů. Vypracovaní záměrného soustředění pozornosti na pocitových vjemech je třeba začínat od toho, že reálné předměty, používané v uvedeném cviku, se zaměňují představovanými. Pokud se podaří udržet pozornost během 3-5 minut na představovaném předmětu, pak je třeba přejít k práci s pocitovými obrazy, které jsou zapojeny do seberegulačních cvičení. Téměř všem modifikacím seberegulačních cviků jsou vlastní takové prvky pocitových představ, jako například představa lehkosti, tíže a tepla. Další cviky, které se začínají od naučené představy tíhy pravé ruky, se doplňují představovaným rozšířením (“přeléváním”) tíhy na levou ruku, pak na pravou a levou nohu a nakonec na celý trup. Hodně trpělivosti a také rozumového úsilí je třeba věnovat ovládání návyků pocitových představ oteplení určitých částí končetin a posléze celého těla. Jako ve všech předešlých případech, je třeba začínat od nejjednoduššího. Vložte prst pravé ruky pod proud vlažné vody a soustřeďte se na vyvolané vjemy. Snažte se zrakově zachytit viditelné změny barvy kůže prstů. Tyto pocitové obrazy zvýrazněte v duchu patřičnými slovy: teplo, horko, příjemně atd. Po třiceti minutách až jedné hodině se pokuste vyvolat tyto citové obrazy a soustředit na ně svoji vnitřní pozornost. V mnohých případech již napoprvé ucítíte lehké píchaní uvnitř prstu a pak zřetelný pocit tepla. Provedené měření dynamiky teploty při těchto cvičení ukazují na skutečné zvýšení lokálního tepla o 0,5 – 1 stupeň. Je třeba mít na vědomí, že seberegulační cviky, směrované na úpravu nálady, duševního stavu a práceschopnosti vyžadují jako důležitou součást soustředění pozornosti na složitější citové obrazy. Je jasné, že tyto představy bychom měli čerpat z reálné životní zkušenosti. Tohle mohou být například zrakové obrazy (letní den se zelenou lesní loukou, břeh moře s rytmickým hlukem vln a jiné), které se spojují s odpovídajícími fyzickými pocity (pocity tepla, čerstvého vánku) a vnitřními prožitky (uvolněním, bezstarostnosti, klidu) atd. Mnohé variace takových představ jsou podmiňované individuálními zvláštnostmi člověka, existencí zásoby představ a tréninku. 5. Slovní sugesce. Je známo, že v určitých funkčních stavech je velmi výrazná účinnost slova a jeho vliv na fyziologické procesy organizmu. Doba příznivá pro sugesci vzniká v přirozených podmínkách před spaním a hned po probuzení. V tuto dobu se v duchu vyslovovaná slova sugesce zapojují do funkčního systému programujícího aparátu mozku a vyvolávají v organizmu odpovídající změny. Vytvářejí ohnisko vzrušení, dominantní body, které stále ovlivňují průběh psychických procesů i nadále v bdělém stavu. Takto se slovo stává fyziologickým faktorem a může zřetelné zlepšit celkový stav člověka i v následující době bdělosti.

17


Formulace myšlených slovních sugescí se vždy vytvářejí podle ustáleného principu, musí být tedy co nejjednodušší a krátké. Rozebrali jsme tedy komplex prvotních psychofyziologických návyků, zapojených do soustavy seberegulačních cviků. Souborné uplatnění všech těchto návyků je zaměřeno na dosažení zvláštního stavu – psychofyziologického přechodu (SPP), v němž psychické jevy (slovo, představy, atd.) bezprostředně působí na fyziologické funkce a cesta do podvědomí je více otevřena. Pro tento stav je charakteristické, že člověk může provádět účelné programování svého stavu z vlastní vůle, a to jak během relaxace, tak po určitou dobu následné bdělosti. Tento stav je vhodný pro programování postojů nebo rituálů (viz další kapitolu). Ve stavu psychofyziologického přechodu probíhá programování určitého rituálu které vede při každém jeho opakování k rychlejšímu a účinnějšímu dosažení relaxačního stavu.. Tento rituál zahrnuje : - umístění hvězdičky (nálepka hvězdičky na zadní straně obálky) poněkud výše nad úrovní zraku, zaujetí pohodlné polohy a spuštění CD - formulaci přání začít cvičení, uvědomění si účelu a smyslu tréninku - upřený pohled na hvězdičku bez mrknutí oka a počítání do pěti.

18

Metoda regulace psychofyziologického stavu pro mentálně postižené

Metoda regulace psychofyziologického stavu pro mentálně postižené Metodologické základy Teoreticko-metodologickým základem psychofyziologické regulace je teorie o kortikoviscerálních vzájemných vztazích v organizmu, která byla rozpracována v pracích K. M. Bykova (1960) a I. T. Kurcina (1960). Úkolem metody regulace psychofyziologického stavu (MRPS) je využití nejen řídicích možností vědomí, ale i možností podvědomí. Důležitou součásti psychoregulace je formování nového postoje, optimalizace funkčního stavu mentálně postižených a jejich činnosti a chování. MRPS je založen na určitém algoritmu, vedoucímu k formování stavu psychofyziologického přechodu (SPP), podobnému přechodnému stavu mezi bdělosti a spánkem. Tento stav je velmi vhodný pro programovaní postojů nebo rituálů. V předloženém pojetí termín postoj zahrnuje nejen uvědomované, ale i neuvědomované faktory nebo zaměřenost určující pohotovost člověka reagovat určitým způsobem. To znamená, že jak bude člověk reagovat, hodnotit a určitou skutečnost prožívat, záleží na jeho postoji. Jestliže chceme určitý postoj změnit nebo utvořit nový, je nutné „oslovit“ podvědomí. V bdělém stavu je to obtížné, někdy i nemožné. K ovlivňovaní podvědomí používají někteří tréninkové metody opakování určitých formulek v bdělém stavu (Schultz,J.H.,1969). Jiní pracují se sugescemi v hypnotickém stavu, kdy je „cesta“do podvědomí více otevřena (Bechterev V. M., 1925). Psychofyziologický mechanizmus ovlivňovaní funkčního stavu při obou metodách je stejný, existují však specifické zvláštnosti. V tréninkových metodách se při provádění cvičení více používá vědomí a vůle. Tréninkové metody je schopen aplikovat každý zdravý jedinec, který je schopen dle svého přání koncentrovat pozornost na určité pokyny. Při skupinovém tréninku asi 95% účastníků dosahuje požadovaných regulačních výsledků. Pro dosažení terapeutického efektu a programování postoje nebo rituálu je zapotřebí trénink provádět systematicky a longitudiálně. (dlouhodobě). Při hypnotizaci je zapotřebí, aby vědomí a volní kontrola stavu byla vypnuta. Není třeba koncentrovat pozornost na pokyny, ale mít velkou důvěru (nekritickou) vůči terapeutovi. Při skupinové hypnotizacii, dosahuje hypnotického stavu asi 40% účastníků. Pro dosažení terapeutického efektu a programování postoje nebo rituálu může občas dostačovat i jediná úspěšná hypnotizace. V MRPS jsou tyto dvě cesty kombinované. Víme, že trénink umožňuje zvýšit sugestibilitu a proto vždy začínáme procvičováním relaxačních technik a v průběhu relaxace, je-li to možné, se snažíme vytvořit SPP. Je to stav, kdy psychické fenomény (např. slovo či představa) mají bezprostřední účinek na fyziologické procesy, což umožní v poměrně krátké době vytvořit zcela určitý program – postoj nebo rituál. Jako rituál zde slouží programování určitého postupu v SPP, jehož opakováním lze snadno vyvolat relaxační stav. Změnu postoje a programovaní rituálu lze uskutečnit prostřednictvím slovních sugescí v SPP. Slovo se v tomto stavu se stává fyziologickým faktorem (Platonov K. I. 1957). Základním ovlivňujícím prostředkem v psychoregulačních metodách je slovo, řeč, informace. Aby mělo slovo regulační účinek na funkční stav člověka, musí být vyvinuta alespoň impresivní řeč (vnímání smyslu mluvené řeči). Aplikace psychoregulačních technik a metod pro mentálně postižené lidi je velice komplikována, což souvisí se zvláštnostmi jejich vyšší nervové činnosti. Z těchto důvodů se v naší metodě verbální vliv kombinuje s neverbálním. Při formování SPP používáme deaktivizujícího vlivu elektromasážního strojku HV-F115. Lze využívat i veškeré jiné monotónní podněty (audio, video, tepelní, vibrační a taktilní). Tyto monotónní podněty vedou v příslušném smyslovém orgánu k pocitu únavy a k rozšíření procesu útlumu. Klient relaxuje, uvolňuje se a dostává se do stavu dřímoty. Dále psycholog verbalizuje a konstatuje to, co


19

subjekt prožívá a pociťuje. Tím se utváří spojení mezi svým slovem a pocity klienta. Na základě této zkušenosti vychovatel sugestivně navozuje i další pocity. Ve SPP slovo začíná bezprostředně ovlivňovat funkční systémy. Indikátorem dosažení SPP je to, že naše slovo působí na periferní nervovou soustavu. Může být dosaženo pocitu lehkosti, tíže, tepla dokonce lze dosáhnout i necitlivosti k bolesti atd. Ve SPP sugestivně korigujeme nepříznivou dynamiku psychofyziologických dění v organizmu MP. V průběhu MRPS dosahujeme stavu psychické desenzibilizace vůči všem exogenním faktorům mimo raport a zároveň nasměrujeme pozornost dovnitř na prožívání probíhajících pocitů. Celý proces psychregulace je procesem řízeným odborníkem, kde cílem je změna postoje a SPP je prostředkem k jejímu dosažení. Takže samotný klid, relaxace a stav uvolnění nestačí. Omezíme-li se jen na relaxaci, dosáhneme jen krátkodobých výsledků (Romen A.1971; Skripčenko,G.A.,Šestakov B.I, 1982; Svjadošč, A.M.,1982) Díky SPP lze vytvořit pevné systémy vztahů vůči okolnímu světu. Stejným způsobem lze vytvořit niterní zaměřenost, motivovanost, ovlivňující systém osobnostních hodnot v žádoucím směru. Tyto faktory mohou fungovat jako pojistka před aktivitami, které se provádějí pod diktátem impulsivných a nedostačujícím způsobem promyšlených nutkání. Nabízená metoda se liší od ostatních : 1. použití programovaného rituálu pro rychlé a účinné dosažení relaxačního stavu a SPP (mechanismus rituálu je založen na posthypnotické realizaci programu). 2. stimulace horních končetin dle určité posloupnosti: - stimulace levé ruky a rozhovor o dříve prožitých nepříjemnostech a problémech (tímto způsobem se snažíme navázat reflexní spojení mezi prožitky, představami a pocity v levé ruce, vyvolané stimulací elektromasažního strojku. Je jisté, že stimulace právě elektromasažním strojkem není podmínkou, stimulace lze provádět prostřednictvím dotyku, držení za ruku, pohlazení nebo jemného mačkání ruky. V neurolingvistickém programování se tato metoda jmenuje „kotvení“ - stimulace pravé ruky a rozhovor o pozitivních událostech a perspektivách a o kladných duševních stavech. - stimulace obou rukou současně a provádění sugesce: formování postoje, zaměřenosti, programovaní a upevňování rituálů, změny v systému vztahu a v hodnotových orientacích.

Procedura Práce nasměrované na regulace psychofyziologického stavu MP dospělých se skládá z pěti fází. 1. Seznámení a zkoumání - studie zdravotní a sociální dokumentace klienta. - bezprostřední seznamování s klientem - zjišťování aktuálních problémů chování, emočního stavu, interpersonálních vztahů (vůči personálu, sousedům, příbuzným) - zkoumaní verbálních schopností a slovní zásoby - zkoumaní návyků spojených s usínáním (možnost použití při psychoregulaci) 2. Přípravná fáze - rozbor a vysvětlování významu slov používaných při psychoregulaci. - procvičování přípravných fyzických a dechových cvičení.


20

3. Cílová fáze 4. Relaxační - Stimulace horních končetin el. masážním strojkem při zavřených očích. - Zapínáme stimulace jen levé ruky a žádáme klienta, aby zavřel oči. Intenzitu podřizujeme přání klienta, jde o to, aby se klient cítil příjemně, v žádném případě nesmí cítit bolest. Vždycky je lépe začít se slabší intenzitou. Je žádoucí, aby poklepávání prstu bylo vidět. Současně mu říkáme, že levá ruka odpočívá, svaly ruky jsou uvolněné, že cítí poklepávaní levé ruky, že ruka se stává lehkou, uvolňuje se a zbavuje napětí. V této fázi klient může, pokud chce, mluvit se zavřenýma očima o problémech, nepříjemných událostech z minulosti. Stimulace trvá 1-2 min. - Vypínáme stimulaci levé ruky a zapínáme stimulaci pravé ruky. Mluvíme o probíhajících pocitech v pravé ruce: o uvolnění, lehkosti atd.. Současně se stimulací pravé ruky mluvíme o pozitivních zážitcích, o nějakých vynikajících výkonech, o vzpomínkách, na které je náš klient pyšný a hrdý, o budoucnosti, o přáních (čeho by chtěl dosáhnout a co by bylo pro něho dobré. Stimulace opět trvá 1-2min. - Zapínáme současně stimulaci obou rukou, programujeme určitý rituál, který nám při naších následujících cvičeních pomůže snadno se dostat do relaxačního stavu. Sugerujeme, že po skončení stimulace klient na chvíli otevře oči, bude bez mrknutí očí pozorovat hvězdičku, která bude instalována někde před ním trochu výš nad úrovní očí (hvězdička je zobrazena na zadní straně obalu CD s psychoregulačnímí cvičeními). Během pozorovaní hvězdičky instruktor počítá do pěti a s každým číslem budou víčka těžší a těžší; u čísla pět víčka poklesnou, oči se zavřou a příjemná únava a ospalost naplní celé tělo. To vše se bude dařit s každým cvičením lépe a lépe. Stimulace zase trvá 1-2min. - Relaxační cvičení. Zkoušíme rituál (žádáme, aby se klient podíval bez mrknutí oka na

hvězdičku současně počítáme od 1 do 5 a mluvíme o narůstajícím pocitu ospalosti, uvolnění, těžkosti v očích, na víčkách. Po té co řekneme pět, čekáme, zda se očí nezavřou samy - pokud ne – žádáme, aby klient zavřel oči) a pokračujeme v relaxaci podle následujícího schématu: - uvolnění svalů obličeje - ovlivňování rytmu dýchání - uvolnění a pocit lehkosti v pravé ruce ----„---- levé

--„--

----„---- pravé noze ----„---- levé

--„--

- pocit tepla v pravé ruce -----„---- levé

--„--

-----„----- pravé noze ------„----- levé 5.

--„--

Programování

- Sugesce potřebných postojů a zaměření. V tomto stavu se mohou nové postoje a stereotypy vytvořit rychleji a zachovat se v paměti lépe než ve stavu čilosti.


21

- Upevnění naprogramovaného rituálu, díky čemuž se příště snadněji navozuje relaxační stav. Dívat se na hvězdičku a počítat do pěti, což je ve své podstatě je posthypnotická realizace naprogramovaného rituálu. Závěrečná aktivační - Aktivace a výstup z relaxačního stavu - aktivizace dýchaní – fáze vdechu je delší a hlubší - zbavení pocitu ospalosti, tíhy - vyvolání pocitu svěžesti - otevírání očí a pohyby rukama. Psychoregulační cvičení jsou nahrána na CD, ale používat je lze jen později, při automatizaci psychoregulačních návyků.

Vliv metody na mozkovou aktivitu

22

Vliv metody na mozkovou aktivitu Metodika Zkoumání mozkové aktivity v průběhu psychoregulace bylo provedeno u 10 MP jedinců ve věku od 18 do 30let. Vyšetření probíhalo na neurologickém oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě za spolupráce s firmou Atec, která zajišťovala technické a softwarové zabezpečení experimentů. EEG záznamy se vedly dle systému 10/20. Pro analýzu záznamu byl použit GALILEOsystém software, jakož i software, rozpracovaný firmou Atec pro interpretaci výsledků v prostředí Windows – 95. Psychoregulační cvičení se provádělo dvakrát týdně v průběhu 6 měsíců. EEG byl každému účastníkovi proveden při 1. cvičení, při 30. cvičení a při 31. cvičení. Byly analyzovány stavy: pasivního klidu se zavřenýma očima, sugerované relaxace, stimulace končetin elektrickým masážním strojkem, plnění rituálu. Psychoregulace trvala asi 15 minut. Jedno psychoregulační cvičení (31.) bylo provedeno bez stimulace končetin pro porovnání se cvičením 30., ve kterém stimulace byla provedena. V této fázi výzkumu nás nejvíce zajímala mozková aktivita v „alfa“ pásmu. Proto předkládáme pouze údaje, získané z okcipitální oblasti obou hemisfér, porovnávané s referenční elektrodou. Při analýze EEG se používal SW rychlé Furierovy transformace. Průměrné hodnoty byly dále statisticky zpracovány s pomocí Studentova T-testu významnosti změn.

Výsledky Porovnávání EEG pasivního klidového stavu se stavem sugerované relaxace (při psychoregulaci) - 30. cvičení

Při 30. cvičení v pasivném klidovém stavu dominuje v obou hemisférách alfa frekvence (graf 1. a 2.). Beta frekvence má poměrně vysokou hodnotu jen v levé hemisféře (příloha 3. tab. 1.). Ve stavu sugerované relaxace alfa pásmo stále dominuje a má vyšší hodnotu než v pasivném klidovém stavu. Graf 1 Levá hemisféra 43,4

45 40

33,9

35 30 25 20 15

32,96 26,96

12,7 13,14

10 5 0

4,5-8

8,5-12

12,5-32

– stav pasivního klidu. – stav sugerované relaxace


23

Graf 2 Pravá hemisféra

60

50,76

50

43,86

40 30 20

12,9

21,8 19,48

16,12

10 0

4,5-8

8,5-12

12,5-32

– stav pasivního klidu. – stav sugerované relaxace Ve srovnání s MA pasivního klidového stavu při sugerované relaxaci pozorujeme v levé hemisféře stoupání energie v teta pásmu o 3,4%, v alfa pásmu o 28%, a pokles v beta pásmu o 18,2%. V pravé hemisféře také stoupá výkon v teta pásmu o 24,9% a v alfa pásmu o 15,7%. Pokles pozorujeme opět v beta pásmu o 10,6%. Porovnání EEG stavu pasivního klidu se stavem sugerované relaxace - 1. cvičení Během 1. cvičení v klidovém stavu nelze mluvit o výrazné dominanci jakéhokoliv pásma v levé hemisféře. V pravé hemisféře je relativně vysoká hodnota teta rytmu (grafy 3.a 4.).

Graf 3 levá hemisféra 25

21,8

15 10 5 0

21,9

18,9

20

12

ppp 9,9

6,2

4,5-8

8,5-12

12,5-32


Graf 4 Pravá hemisféra

30

28,8

20 8

10 0

18,4 DO

13,2

4,5-8

5,3 8,5-12

5,9 12,5-32



24

Při sugerované relaxaci (1. cvičení) pozorujeme útlum výkonu ve všech pásmech v obou hemisférách. Pozorujeme pokles výkonu v levé hemisféře: v teta pásmu o 71%, v alfa pásmu o 36% a v beta pásmu o 54%. V pravé hemisféře v teta pásmu o 72%, v alfa pásmu o 59% a v beta pásmu 67% (viz příloha 3.tab.2.). U klientů, kteří již mají nějaké zkušenosti s psychoregulací (30 cvičení), pozorujeme zvýšení hodnot v alfa frekvenci v obou hemisférách. Porovnávání dynamiky MA při 1. cv. s dynamikou 30. cvičení. Porovnávali jsme dominující frekvence při různých fázích psychoregulace. Sledování dynamiky MA během 1. cvičení ukázalo celkový útlum energie ve všech pásmech v levé hemisféře.

Graf 5 L e v á h e m is f é r a 2 0 1 5

4 ,5-8

1 0

8 ,5-12 1 2 ,5 - 3 2

5

9. m in

8. m in

7. m in

6. m in

5. m in

4. M in

3. m in

Za

èá

te

k

0

Relativně dominuje beta frekvence. Toto se nejvíce projevuje při stimulaci levé a pravé ruky (5. a 6.minuta). Při stimulaci obou rukou alfa a teta frekvence stoupají, beta frekvence klesá a tím všechny frekvence získávají stejnou hodnotu. V pravé hemisféře (graf 6.) je při prvním cvičení průběh poněkud jiný. Nepatrně, dominuje alfa frekvence, zvláště pak při stimulaci levé ruky (5.minuta). Beta frekvence je vyšší při stimulaci pravé ruky a pak klesá.

Graf 6 P r a v á h e m is fé r a 14 12 10

4 ,5 - 8

8 6

8 ,5 - 1 2 1 2 ,5 - 3 2

4 2 0 Zaè.

3 . m in

4 . M in

5 .m in

6 .m in

7 .m in

8 .m in

9 .m in

Při 30. cvičení (grafy7. a 8.) pozorujeme zcela jinou dynamiku. V obou hemisférách dominuje alfa frekvence. Je zajímavé, že hodnoty v pravé hemisféře jsou značně vyšší než v levé.


25

Graf 7 L e v á

h e m is f é r a

1 4 1 2 1 0

4 ,5 - 8

8

8 ,5 - 1 2

6

1 2 ,5 - 3 2

4 2 0 Z a è .

3 . m in

4 . M in

5 .m in

6 .m in

7 .m in

8 .m in

9 .m in

Graf 8 P ra v á

h e m is f é r a

3 0 2 5 2 0

4 ,5 - 8

1 5

8 ,5 - 1 2

1 0

1 2 ,5 - 3 2

5 0 Z a è .

3 . m in

4 . M in

5 . m in

6 . m in

7 . m in

8 . m in

9 . m in

Je zřejmé, že získáváním zkušeností v psychoregulaci, se stává dominantním alfa pásmo. Porovnáme-li procentuelně zvýšení výkonu v alfa pásmu u trénovaných a netrénovaných klientů, zjistíme, že v levé hemisféře se ve třetí minutě hodnota rovná 0,5% v páté minutě 14,1% v sedmé – 36,9% a na konci 102,9 %, p < 0,01. V pravé hemisféře jsou hodnoty ještě větší - ve třetí minutě 167,6% p< 0,05 v páté minutě 25,9% v sedmé minutě 181%, p< 0,001 na konci 209%, p< 0,001. Je zřejmé, že u netrénovaných jedinců je při prvním cvičení je MA utlumená. Relativně dominuje beta frekvence, což se nejvíce projevuje při stimulaci levé a pravé ruky. Při stimulaci obou rukou alfa a teta frekvence stoupají, beta frekvence klesá a všechny frekvence získávají stejnou hodnotu. Zcela jiná je mozková aktivita v průběhu 30. cvičení. Klienti ÚSP, kteří absolvovali 30 psychoregulačních cvičení, mají v průběhu cvičení v EEG dominující alfa frekvence a to jak v levé tak i v pravé hemisféře. Vliv stimulace horních končetin na MA Pro zjišťování vlivu stimulace horních končetin na mozkovou aktivitu jsme porovnávali: a) EEG relaxačního stavu se stimulací končetin s EEG relaxačního stavu bez stimulace končetin (viz příloha 3; tab.3.) b) MA v průběhu stimulace končetin při 1. cvičení s MA při 30. cvičení – (viz příloha 3., tab. 4.). c) Vlivem stimulace v levé hemisféře proběhly následující změny: teta rytmus zůstal beze změn, alfa rytmus zvýšil svůj výkon o 6,3% a beta rytmus naopak zeslábl o 13%. V pravé hemisféře pozorujeme téměř stejné výsledky: hodnota „teta“ frekvence poklesla o19%; alfa se zvýšila o 12%; a beta poklesla o 11%. Díky porovnání jsme zjistili tendence zvýšení výkonu v alfa pásmu a jeho poklesu v pásmu beta.


26

Graf 9 levá hemisféra

50

39,4 41,9

40

29

30 20 10 0

25,02

10,54 10,58

4,5-8

8,5-12

12,5-32

- relaxace bez stimulace - relaxace se stimulací

Graf 10 pravá hemisféra

60 45,76

50

51,52

40 30 20 10 0

23,7 20,9 12,52 10,04

4,5-8

8,5-12

12,5-32

- relaxace bez stimulace - relaxace se stimulací MA při stimulaci končetin při 30. cvičení se liší od MA při stimulaci končetin během 1. cvičení. V obou hemisférách pozorujeme zvýšení hodnot alfa rytmu a pokles beta a teta rytmu. Výraznější změny pozorujeme v pravé hemisféře, obzvlášť při stimulaci pravé ruky 181,5% p<0,001 a obou rukou 209% p<0,001. V 1. cvičení při stimulaci pozorujeme dominanci beta rytmu v levé hemisféře. Největší hodnota beta rytmu je na začátku a to při stimulaci levé ruky (příloha 3.tab.4.) V průběhu 30. cvičení vyvolává stimulace rukou pokles beta rytmu ve srovnání s 1. cvičením v levé hemisféře, při stimulaci levé ruky o 62,8%, při stimulaci pravé o 57,9%, při stimulaci obou rukou o 29,8%. Porovnávání MA při pohledu na hvězdičku - 1. a 30. cvičení Ve srovnání s 1. cvičením, při 30. cvičení MA v levé hemisféře vykazuje větší relativní výkon v beta pásmu o 114% p < 0,01 a v alfa pásmu o 64% p< 0,06 (grafy 11.a12.).

Graf 11 L e v á h e m isféra

40

35,82

30 20

13,9 13,52

13,5

4,5-8

8,5-12

16,7

10 0

A . netrénované

22,16

12,5-32

B . trénované


27

Graf 12 P r a v á h e m is f é r a

40

20

23,76 12,6

10 0

A . netrénované

31,62

30

17,3

15,2

B . tré n o v a n é

6,3 4,5-8

8,5-12

12,5-32

V pravé hemisféře dominuje alfa aktivita. V porovnání s 1. cvičením je výkon vyšší o 401% p<0,01. Mozková aktivita v beta pásmu je o 37,3% vyšší.

Diskuse Výsledky výzkumu MA dospělých MP klientů ukazují, že při prvním cvičení se mozková aktivita tlumí prakticky ve všech pásmech v obou hemisférách. U trénovaných klientů při psychoregulačním cvičení stoupá energie v teta a alfa pásmu, v beta pásmu klesá (obzvlášť rychle frekvence). Trénovanost skutečně ovlivňuje mozkovou aktivitu MP. U klientů, kteří již získali zkušenosti s psychoregulací, dominuje v procesu relaxace aktivita alfa. Hodnoty jsou zvláště vysoké v pravé hemisféře. Mozková aktivita zdravých lidi je při autogenním tréninku charakteristická zvýšenou energií v alfa pásmu. Dominance alfa frekvence je různými autory hodnocena jako pozitivní jev a svědčí o dosažení stavu uvolnění (Lobzin,V.S., Rešetnikov,M.M.1986; Romen,A.1971; Skripčenko, G. A., Šestakov B.I.1982; Moraň M. 1999). EEG pasivního klidového stavu se zavřenýma očima při 1.cvičení jsme porovnávali s EEG pasivního klidového stavu se zavřenýma očima během 30. cvičení. Hodnoty MA u 1. cvičení v klidovém stavu jsou ve všech pásmech nízké. Žádná z nich se výrazně neliší od ostatních. V průběhu 30. cvičení v klidovém stavu dominuje alfa aktivita obzvlášť v pravé hemisféře. V porovnání s 1. cvičením se hodnota alfa rytmu v pravé hemisféře se zvýšila téměř pětinásobně p < 0,001 a hodnoty beta rytmu poklesly o 53%. Při 30. cvičení, v porovnání s 1.cvičením dominance alfa aktivity vystupuje výrazněji v pravé hemisféře. Relativní výkon v pásmech teta a beta u 30. cvičení je nižší než u 1.cvičení. Lze předpokládat, že jedním z důvodů, proč je u MP v levé hemisféře výkon menší, je nedostatečná vyvinutost levé hemisféry, zvlášť těch funkcí, které jsou spojené s verbální složkou a vytvořením nových podmíněných spojů a zvláštností funkční organizace hemisfér. Získané údaje potvrzují, že MRPS pozitivně ovlivňuje MA MP klientů se středním stupněm psychomotorické retardace, u nichž je vyvinuta alespoň impresivní řeč; v tomto případě lze vyvolat sugerovaný relaxační stav. MRPS obsahuje neverbální složku (stimulace horních končetin a pohled na hvězdičku s počítáním do pěti.). Chtěli jsme zjistit, jakým způsobem ovlivňuje tato neverbální složka mozkovou aktivitu. Proto jsme provedli vyšetření mozkové aktivity relaxačního stavu jednou bez stimulace (31. cvičení) a následně jsme je porovnali s 30. relaxačním cvičením, kde stimulace končetin byla provedena jako obvykle. Výsledky ukazují, že při zkoušce, ve které byla stimulace uskutečněna, je vyšší výkon alfa aktivity a nižší beta aktivity. Alfa frekvence v normě při klidovém stavu se zavřenýma očima se považuje za základní mozkovou aktivitou (Moraň, M. 1999). Dominanci alfa rytmu u postižených jedinců lze tedy interpretovat jako pozitivní jev, směrující k normalitě. Na základě našich zkušeností a údajů získaných z literatury je normální dominance alfa aktivity v pravé hemisféře u trénovaných jak v

28


klidovém stavu, tak i při relaxaci. (Lobzin,V.S., Rešetnikov, M.M. 1986; Romen, A.1971; Skripčenko, G.A., Šestakov B.I.1982; Moraň M. 1999). Toto lze hodnotit jako proces zbavování se úzkostlivosti a napětí. V naši metodice začíná vždy procedura psychoregulace prováděním určitého rituálu: fixovaný pohled na hvězdičku a počítání do pěti, což pomáhá rychleji dosáhnout relaxace a soustředěnosti pozornosti dovnitř, vymezení vlivu okolních podnětů. Podle chování klientů je evidentní, že rituál plní své funkce. Každý klient ví, jak má začít, což funguje u všech – oči se zavírají automaticky (jako v posthypnotické reakci) po číslici pět. Chtěli jsme získat objektivní informace o průběhu mozkové aktivity právě při plnění tohoto rituálu, tj. před zavíráním očí, dříve, než bylo vysloveno slovo pět. Porovnávali jsme mozkovou aktivitu zkušených klientů, kteří již absolvovali 30. cvičení s netrénovanými, kteří pozorují hvězdičku poprvé. Výsledky ukazují, že je vytvořen určitý podmíněný reflex (Pavlov I.P. 1951), o čemž svědčí i změna mozkové aktivity při aplikaci rituálu u trénovaných klientů. Rituál pozitivně ovlivňuje mozkovou aktivitu, nehledě na to, že oči jsou otevřené; u trénovaných v porovnání s netrénovanými značně stoupá výkon v alfa pásmu. EEG potvrdily, že při dosažení relaxačního stavu neverbální složka v MRPS pozitivně ovlivňuje mozkovou aktivitu, zvyšuje alfa aktivitu a tím vytváří vhodné podmínky pro sugesci. Ve snaze vysvětlit mechanizmus vlivu stimulace námi navrhovaným způsobem na funkční stav, vznikly domněnky, že stimulace končetin bude lineárně ovlivňovat odpovídající hemisféru. Zatím žádné korelace nebyly zjištěny, ale výzkumy v tomto směru jsou zajímavé a budeme v nich pokračovat. Aplikace MRPS pozitivně ovlivňuje EEG mozkovou aktivitu klientů ÚSP. - Při aplikaci MRPS v EEG mozkové aktivitě dominuje alfa frekvence. - U MP klientů je při psychoregulačních cvičeních hodnota energie alfa frekvencí vyšší v pravé hemisféře. - Aplikace naprogramovaného rituálu a stimulace horních končetin pozitivně ovlivňuje dosažení relaxačního stavu.

Vliv metody na funkční stav a kognitivní funkce

29

Vliv metody na funkční stav a kognitivní funkce Metodika Průzkum způsobů zjišťování účinnosti MPFR nás přivedl k rozhodnutí srovnávat dynamiku funkčního stavu MP klientů při plnění mentálního úkolu před aplikací MRPS a po třiceti psychoregulačních cvičeních. Dále byly zkoumány změny kognitivních funkcí pod vlivem MRPS. Byly zpracovány a použity psychologické testy pozornosti a paměti (autorova vlastní úprava Bourdonova testu a autorova vlastní úprava testu paměti Luria A.R.). Výzkumný vzorek Výzkumu se zúčastnilo 40 mentálně postižených klientů Ústavu sociální péče pro mládež s celoročním pobytem. Dle údajů vedoucích výchovných úseků, téměř všichni účastníci různou měrou projevovali úzkostnost. Míra úzkostnosti klientů však byla objektivně zjišťována prostřednictvím KGR a TF před započetím a po aplikaci samotných cvičení. Věkové rozpětí klientů je od 17 do 50 let, z nichž je 27 mužů a 13 žen. Příloha 4.tab.1. znázorňuje procentuální rozložení účastníků podle věku a diagnózy. Nejpočetnější je věková skupina od 20 do 30 let – 23 klientů. IQ bylo vyšetřeno pomoci Stenford - Binetové inteligenční škály (Terman-Merrill 1973). Pro porovnání byl také použit Ravenův Inteligenční test. IQ klientů se pohybovalo v pásmu lehké a střední mentální retardace od 35 –70. U 60% účastníků se IQ pohybovalo v pásmu 34-49, a u 40% účastníků v pásmu 50-70. Byly vytvořeny experimentální a kontrolní skupiny, v každé po 20 klientech ÚSP. Vyšetření v experimentální skupině byla provedena před započetím psychoregulačních cvičení a po třicátém cvičení, v kontrolní skupině pak dvakrát v intervalu šesti měsíců. Experimentální skupina se v průběhu šesti měsíců zúčastnila psychoregulačních cvičení. Kontrolní skupina pokračovala ve svém pracovním a vzdělávacím procesu beze změn. U všech účastníků se mentální retardace kombinovala s dalšími poruchami: DMO, epilepsií, poruchami chování a řeči (alálie, afázie), nebo autizmem. V tab.1 je uvedeno rozdělení účastníků dle diagnózy. U 32% účastníků se mentální retardace kombinovala s epilepsií a autizmem. Zařízení a procedura Pro vyšetření KGR se používaly: zesilovač LA76441, 7mm AgCL elektrody, které byly připevněny na levé ruce v zóně thenar (C6) a hypothenar (C8), polygrafický přístroj. Telemetrické měřicí zařízení tepové frekvence POLAR BEAT, kontaktní gel Biogel 0,05mol NaCl rychlost záznamu 5mm/vteřina, lepicí pásek.) Vyšetřované osoby seděly na židli u stolu, levá ruka spočívala na stole a měli na ní upevněny elektrody. Veškerá aparatura byla umístěna mimo zrakové pole vyšetřovaného. Ve vyšetřovací místnosti bylo ticho, teplota vzduchu 21oC. Na začátku byla během 5 minut zaznamenána kožní vodivost a tepová frekvence v klidovém stavu. Vyšetřující dával instrukce verbálním způsobem (viz přílohy 6.7.8.9.). Způsob kvantifikace výsledků AKTIVAČNÍ ÚROVEŇ: Veličina aktivačního reflexu počítala úsek mezi vyšším a nižším bodem křivky po 2 až 5 vteřinách po stimulu. Změna elektrického odporu kůže v % R. (H - H ) x 100 R= -------------------

(Machač,M. 1985, str.19)

H Přičemž: H - hodnota před aktivační vlnou H - nejnižší hodnota aktivační vlny.


30

POZORNOST:Hodnota koncentrace pozornosti byla vypočítána dle formule Q=(M-m)/t M- Celkový počet symbolů; m- počet chyb; t- vynaložený čas na plnění úkolu. PAMĚŤ: Vyšetřovaným osobám byla auditivním způsobem exponována řada z 8 jednoduchých slov. Jako míra výkonu sloužil počet zapamatovaných slov. To znamená, že maximální výkon po jedné prezentaci (opakování v jedné sérii) – je 8 zapamatovaných slov. Zapamatování po prvních pěti prezentacích (opakování) se týká krátkodobé paměti a poslední reprodukce po jedné hodině (již bez prezentace) se týká dlouhodobé paměti. Pořadí nebylo bráno v úvahu. N – Krátkodobá paměť množství zapamatovaných slov v průběhu 5 pokusů W – Dlouhodobá paměť počet slov vybavených za 1 hodinu Průměrné hodnoty v experimentální a kontrolní skupině byly porovnávány dle Studentova T–testu významnosti rozdílů.

Výsledky Účelem výzkumu je získávání informací o změnách kožní vodivosti, tepové frekvence, práceschopnosti, koncentrace pozornosti a schopnosti si zapamatovat pod vlivem MRPS. Graf 13 znázorňuje změny, které proběhly v experimentální skupině po absolvování 30 psychoregulačních cvičení.

Graf 13 Experimentální skupina 29

30 25

21

20 15 10 5 0

DO

15

PO

5,8 6,7 1 KGR

TEP

ÈAS

Graf 14 Kontrolní skupina 15

13,9

13

14,214,1

DO

10 5 0

5,91 4,34

KGR

PO

TEP

ÈAS

V experimentální skupině se vodivost kůže vlivem psychoregulačních cvičení nepatrně zvýšila (podle T – testu není rozdíl významný), z 5,8% na 6,7%. Největší změnu pozorujeme ve frekvenci tepu. Před psychoregulačním cvičením bylo zaznamenáno zrychlení tepu o 15 pulsů, při plnění


31

mentálního úkolu. Po psychoregulačním cvičení hodnota vzrůstu je 1 puls (p<0,01). Zlepšil se také výsledek plnění mentálního úkolu o 28% (p<0,01). V kontrolní skupině (graf 14.) poklesly hodnoty vodivosti o 27% a tepu o 6,3%. Práceschopnost se zlepšila jen o 0,8%. V grafu 15 jsou uvedeny údaje o zlepšení ukazatelů koncentrace pozornosti a paměti u klientů experimentální skupiny. V kontrolní skupině (graf 16) tyto změny neprobíhají. Změny po šesti měsících nejsou významné.

Graf 15 Kognitivní funkce (experimentální skupina)

37,8

40

31,13

30

30 DO

23

PO

20 10

4,2 5,9

0

Q

W

N

Graf 16 K o g n itivní funkce skupina) 50

(kontrolní

4 3 , 54 3 , 3 9

40 30

2 4 , 22 3 , 6

20

PO

10 0

DO

4,3 4,2 Q

W

N

Zkouška pozornosti před a po aplikaci psychoregulačních cvičení ukázala na zvýšení hodnoty koncentrace pozornosti o 21,6% (p<0,05). V kontrolní skupině se hodnota koncentrace pozornosti zvýšila jen o 2,3%. Hodnota dlouhodobé paměti v experimentální skupině se zvýšila o 40,5% (p<0,05) (viz příloha 4. tab.2.). Před aplikací metody byli klienti schopni za 1 hodinu po zkoušce si vybavit 4,2 slov a po aplikaci metody 5,9 slov. Hodnota krátkodobé paměti se zvýšila o 30,4% (p<0,05). Před aplikací metody byli si klienti s to vybavit ihned po expozici 23 slov a po aplikaci MRPS 30 slov. V kontrolní skupině došlo k nevýraznému snížení hodnoty dlouhodobé paměti o 2,3% (viz příloha 4. tab. 3.). Hodnota krátkodobé paměti také nepatrně poklesla v kontrolní skupině o 2,5%.

Diskuse Před aplikací MRPS reagovala většina klientů při plnění mentálního testu obranným reflexem. Vizuálně se to projevovalo neklidem, napětím zbytečnými pohyby, mimikou, změnou hlasu do vysokých frekvencí, zvýšenou reaktivitou na poznámky, nervozitou a podrážděností k ostatním klientům.V tomto stavu každá maličkost (slovo, pohled, gesta) může působit jako stimul verbální agrese. Somatovegetativně byl tento stav zaznamenán zvýšením kožní vodivosti a tepové frekvence. V tomto stavu se klienti nemohli dobře soustředit na plnění úkolů. Jakýkoliv mentální úkol vyvolával neadekvátně vysokou aktivaci sympatického systému. Tento fakt jsme hodnotili jako velmi nepříznivý pro proces socializace MP klientů. U některých klientů byl tento způsob reagování již

32


pevně zakotven, obsahová naplň stimulu neměla žádný význam. Jedinec reaguje obranným reflexem na jakýkoliv stimul, jako by mu hrozilo nebezpečí. Bude-li stávající stav zanedbán, lze předpokládat, že se vytvoří kompenzační mechanizmy, projevující se v agresivním chování. Agresivní chování tlumí úzkostlivost a napětí a navíc je takový způsob chování snadno manipulovatelný (Machač, M. 1985). Provedený výzkum prokázal, že MRPS pozitivně ovlivňuje somatovegetativní a kognitivní funkce MP klientů. Pokles tepové frekvence znamená pokles neuropsychického napětí. Snížení neuropsychického napětí po aplikaci MRPS lze interpretovat jako transformaci obranného reflexu do orientačního. To potvrzuje i zlepšení výsledků mentální práceschopnosti a kognitivních funkcí po MRPS. Výsledky výzkumu ukazují, že aplikace MRPS zlepšuje kognitivní funkce (pozornost a paměť). Test pozornosti prokazuje zlepšení ukazatelů koncentrace pozornosti. Trénovaní klienti test splnili s menšími chybami a za kratší čas. Značné zlepšení pozorujeme také ve schopnosti pamatovat si, a to jak krátkodobě, tak i dlouhodobě. 1) Aplikace MRPS výrazně snižuje napětí spojené s plněním mentálního úkolu. Tepová frekvence byla u trénovaných klientů po šestiměsíčním tréninku stabilizována. U netrénovaných klientů hodnota tepové frekvence zůstala skoro stejně vysoká. 2) Aplikace MRPS výrazně zlepšuje kognitivní funkce (pozornost a paměť).

Závěr

33

Závěr Psychologie jako věda, která zkoumá a vyhledává cesty a způsoby účinné interakce člověka s okolním světem, proniká do různých sfér lidské činnosti. Technický pokrok vyžaduje, aby se člověk rychle přizpůsobil novým podmínkám a psychologie pomáhá využívat psychické možnosti jedince (a to jak uvědomované tak i neuvědomované) a bez újmy na zdraví fungovat v nových podmínkách. O některých sférách aplikace jsme mluvili v úvodu. Většinou jsou tyto metody a techniky aplikovány na zdravých lidech, skoro vůbec nic se neaplikuje na mentálně postižené. Je patrné, že psychopedii a zvlášť socializaci MP mládeže středně těžkého stupně se věnuje málo pozornosti ze strany odborníků. Důvody proč se této otázce nevěnuje dostatečná pozornost, mohou být: - mínění, že slabomyslnost překáží účinné aplikaci psychologických metod - mínění, že je to zbytečně ztracený čas; mentálně postižený nebude „chytřejší“ - neochota samotných psychologů pracovat s mentálně postiženou klientelou, není to lukrativní - nedostačující profesní připravenost psychologů pro práci v oblasti psychopedii a defektologii - nedostačující profesní připravenost psychopedů-defektologů, učitelů a vychovatelů pro aplikaci psychologických prostředků ovlivňovaní psychického stavu své klientely. Diky provedenému výzkumu jsme dospěli k závěru , že: - MP klienti , kteří projevují úzkostnost na indiferentní podněty, reagují obranným reflexem, což ještě více snižuje efektivitu jejich činnosti. - v ÚSP pro MP mládež vůbec se neaplikují psychoregulační metody a problémy spojené s negativním chováním se řeší většinou poskytováním psychofarmak. léků. - MP klienti se středně těžkým stupněm mentální retardace, u kterých je vyvinuta alespoň impresivní řeč, jsou schopní aplikovat psychoregulační cvičení. - Pod vlivem metody regulace psychofyziologického stavu se mozková aktivita u MP klientů mění takovým způsobem, že v klidovém stavu dominují alfa frekvence, což svědčí o zkvalitnění klidového stavu. - Pod vlivem MRPS byli evidovány pozitivní změny funkčního stavu při plnění mentálního úkolu: normalizace tepové frekvence, zvýšení schopnosti koncentrovat pozornost, lepší zapamatování. - V sféře chování také pozorujeme změny : klienty jsou klidní, vyrovnání, nejsou úzkostní, projevují méně napětí a agresivity. - aplikace MRPS v ÚSP může pozitivně ovlivnit proces socializace MP klientů. - Rozpracovaná MRPS není náročná z hlediska investic, nevyžaduje zvláštní personál. Mohou si ji osvojit vychovatelé, kteří absolvovali výukový a výcvikový kurs. MRPS může posloužit jako prostředek psychokorekce a psychohygieny pro MP klienty. Provedený výzkum a zpracovaná metoda mají interdisciplinární charakter. V něm jsou použity vědomosti z takových disciplín jako jsou, psychopedie-defektologie a psychologie-psychoterapie. Hlavním záměrem naší práce bylo zpracování vhodné metody pro proces socializace MP mládeže. Avšak aplikace metody vyžaduje zvláštní znalosti a návyky, prakticky novou specializaci. Za tímto účelem se připravuje výukový a výcvikový kurs pro přípravu odborníků, schopných tyto metodu aplikovat v Ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež. Absolventi kurzu by získali vědomosti a návyky jak z oblasti psychologie-psychoterapie tak i psychopedie-defektologie.

34

Závěr

Dále je nutno říci, že metoda může být používána nejen pro mentálně postižené, ale i síře v nápravných zařízeních, léčebnách, v domovech důchodců atd. prakticky všude tam, kde jen verbální vliv na klienta nestačí. Úplně na závěr jsme chtěli vyzvat jiné odborníky ke spolupráci v oblasti pokračování zkoumaní změn psychofyziologického stavu ve spojitosti s funkční asymetrií mozku. Podle nás je velmi zajímavý fenomén dosažení SPP prostřednictvím stimulace horních končetin dle výše popsané metodiky. Snažili jsme se využít některé zákonitosti funkční asymetrie hemisfér (viz. příloha). Podle našeho předpokladu totiž stimulace a soustředění pozornosti na obě ruce současně, poté co byla provedena stimulace každé ruky zvlášť, prudce zvyšuje hypnabilitu. Kvůli omezenosti času a prostředků se nám nepodařilo tento fyziologický mechanismus zaevidovat. Delší výzkum v této sféře považujeme za velmi zajímavý a perspektivní.

35

Seznam literatury

Seznam literatury Bykov K.M., Kurcin I.T.,Kortiko-visceralnaja patologija. Leningrad,1960 Medgiz, 575s. Bendler,P. Ispolzujte svoj mozg dlja izmenenija. Spb., 1994 118s. BeljaevG.S., Lobzin V.S.,Kopylova I.A.,:Psychologičeskaja samoreguljacija. Leningrad, 1977 160s. Berney, T.P. Aggression and Autism. 4-th congress autism- Evrope Den Haag – Holland, 1992. Brichcín M. Vůle a sebekontrola. Nak. Karolinum. 1999 423s. Danilova N.N., Psychofyziologie Moskva. 1998 373 s. Gualtieri C.T. Neuropsychiatry and Behavioral Pharmacology. Springer-Verlag,N.Y. 1991 Epstein, S.: Versuch einer Theorie der Angst. In: N. Birbaumer (ed.) Neurophysilogie der Angst, Munchen, Berlin, Wien, Urban, Schwanzenberg, 1973 Ericson,M.H..: Healing in Hypnosis. New york:Irvingation1983. Grimak,L.P. : Modelirovanie sostojanij v gipnoze. Moskva, 1978, 272s. Grimak, L.P:Gipnoz i prestupnost. Moskva, 1997 304s.. Grojsman,A.L.:Kolektivnaja psychoterapija. Moskva,Medicina, 1969, 212s. Furby,L. Attentional habituation and mental retardation. A theoretical interpretation of MA and IQ differences in problem solving. Human Development, 1974, No. 17, 118-138. Ivanickiy A.M. Sinteza informacii v kličových usecich kury mozku jako zaklad suběktivních prožitků. Žurnal vysšey nervn. dejatel. 1997 T. 47 Vyp. 2 str. 209-225. Israeljan,A.A. Voprosy profilaktiky obščego i zritelnogo utomlenija.- Promyšlennost Armenii, 1986, 8,s 40-45 Izard, C.E., Tomkins, S.S. Affect and behavior: Anxiety as a negative affect. In: Ch. D. Spielberger (ed.): Anxiety and behavior. 1966 New York, London, Acad. Press. Hormann, H., Mainka, G., Gummlich, H.: Psychische und physische Reaktion auf Gerausch verschidener subjektiver Wertigkeit. Psychologische Forschung, 33, 1970, 289-309. Jose M.,Martinez-Selva, Francisco A. Garcia-Sanchez, and Reyes Florit:Electrodermal Orienting Activity in Children With Down Syndrome. American Journal on Mental Retardation, 1995, Vol.100, No. 1, 51-58. Kurcin I.T. Kortiko-visceralnaja teorija i medicina. Leningrad, 1960, 68s. Lobzin,V.S.,Rešetnikov,M.M.,Autogennaja trenirovka.Moskva,Medicina1986 279s. Machač M., Machačová H., Hoskovec J., Emoce a výkonnost. Praha, 1985 285s. Moraň,M., Praktická elektroencefalografie. WEGA, Brno1997. Muller-Hegemann D.( ) Autogenes Training. „Schriftenreihe der arztlichen Fortbildiung III“, Berlin, 1959. Olchov O.G. Systema proizvodstvennoj psychologičeskoj trenirovky dlja voditelej avtotransporta. V kn.: Issledovanija mechanozmov i effektivnosti psychoterapii při nervno-psychičeskych zabolevanijach. Leningrad., 1982 s. 140-144. Pavlov I.P. Polnoje sobranie sočinenij. M.-L., T.III, kn.2, 1951, 438s. Pevzner M.S., Kliničeskaja charakteristika detej-oligofreniv. V sb.: Učebno-vospitatelnaja rabota v specialnych školach, vyp.2, Moskva 1956, 75s. Platonov, K.I.: Slovo kak fiziologičeskij i lečebnyj faktor.,Moskva, Medgiz1957. Rožnov V.E. Gipnoz v medicine.Moskva, 1958. Romen A. Samovnušenie i jego vlijanie na čeloveka. Alma-Ata, 1971, 200s. Rubinštejn,S.J.:Psychologie umstvenno otstalogo školnika. Moskva.1979.191. Schultz, J.H. Autogenní trénink. SZN Praha, 1969. Skripčenko,G.A.,Šestakov B.I().:Autogennaja trenirovka kak metod samovospitanija i lečenija 1982

36

Seznam literatury

Simonov P.V. Soznanie a mozg. Žurnal Vysš, nervn. dejat. 1993 T. 43 Vyp. 2 Str. 211-218. Svjadošč, A.M. : Nevrozy. Moskva ,Medicina, 1982 ,368s Tabačnikov S.I. Metodika psychologučeskoj trenirovky dlja rabotnikov ugolnych šacht. 1981,Moskva. Vygotskij L.S., Razvitie bysšich psychičeskych funkcij, Moskva, 1960, str 54. Wagner,S.,Ganiban,J., Cicchetti, D. (). Attention, memory, and perception in infants with Down syndrome: A review and commentary. In D. Cicchetti M.Beeghly (Eds.), Children with Down syndrome. A developmental perspective pp.147-179, New-York: Cambridge University Press 1990. Wallace, R.M., Fehr,F.S. Heart rate, skin resistance, and reaction time of mongoloid and normal children under baseline and distraction conditions. Psychophysiology, 1970, No 6, pp.722-731.

37

Přílohy 1. Slovní zásoba 2. Psychoregulační cvičení 3. Vliv MRPS na MA (tabulky) 4. Vliv na funkční stav a kognitivní funkce 5. Funkční asymetrie hemisfér 6. Zkoumaní pozornosti 7. Zkoumaní práceschopnosti 8. Metody zkoumání paměti 9. Záznamový sešit

Přílohy

Příloha 1. Slovní zásoba

38

Příloha 1. Slovní zásoba Slovní zásoba, kterou je nezbytné před aplikací psychoregulace rozebrat a vysvětlovat.

Stavy: Pohodlně, nepohodlně, rozčilené, napjaté, klidné, uvolněné, stisknuté, rozevřené, pozorně, upřeně, roztěkaně, příjemně, nepříjemně. Spánek – dřímota - bdělost – čilost – svěžest aktivita – pasivita – ochablost – spavost–,

Slovesa: Zatínat , rozevírat, začít přestat, tlačit, tahat, připravovat se, zapamatovat si, zapomínat, cítit, ovládat, bavit se, pracovat, odpočívat, lenošit, získávat, zbavovat, plavat, vyzařovat, vdechovat, vydechovat, naplňovat, rozlévat, nabýt, zavírat, otevírat, důvěřovat, nedůvěřovat, mrazit, zateplit, hřát, přát,chtít.

Přídavná jména: Samostatný - nesamostatný, užitečný - neužitečný, - silný - slabý, plný prázdný, agresivní - vstřícný, svobodný – závislý, nepohyblivý – pohyblivý.

Části těla: Hlava, čelo, oči, obočí, víčka, obličej - maska, zuby, jazyk, krk, hruď, ramena, pěsti, ruce, břicho, záda, nohy.

Pojmy: Kamarádství, vlídnost. Lehkost-obláček – peříčko – tíha. V duchu – reálně – vnitřně – zjevně. Teplo – slunce – pulzace. Svěžest – studený vánek. Budoucnost – přítomnost – minulost. Levá – pravá, nahoru – dolů. hlouběji – delší – krátký.

Poznámka: Uvedená slovní zásoba může být změněna v závislosti na individuálním případu.

Příloha 2. Psychoregulační cvičení

39

Příloha 2. Psychoregulační cvičení Přípravné cvičení

Přípravné cvičení je zaměřeno na procvičovaní uvolnění svalů. S jeho pomocí se klient učí vnímat a rozlišovat napnutý a uvolněný stav svalů. Všechna cvičení opakujeme dvakrát.

Svaly obličeje (napínáme s prodlevou asi 30 vteřin a posléze je uvolníme): - Obočí zvedáme nahoru ve snaze docílit vrásky na čele. - Přejdeme do zamračeného pohledu. - Snažíme se přinutit ústa k co nejširšímu úsměvu. - Ústa sešpulíme. Vždy po napnutí se snažíme vyhledat a dosáhnout co nejuvolněnější a nejpříjemnější pozice.

Svaly rukou (po napětí 30 vteřin uvolňujeme): - Zatínáme pěsti a tlačíme jednu ruku dolů k noze. - Zatínáme pěsti a tlačíme druhou ruku dolů k noze. - Zatínáme pěsti a tlačíme obě ruce dolů k noze. Po uvolnění se soustředíme pozornost na pocit lehkosti v rukou, jako by se ruka sama zvedala nahoru.

Svaly nohou: (napínáme s prodlevou asi 30 vteřin a posléze je uvolníme.): - Tlačíme jednu nohu dolů k zemi, jako bychom tam chtěli udělat otvor. - Tlačíme druhou nohu dolu k zemi, jako bychom tam chtěli udělat otvor - Tlačíme obě nohy dolů k zemi, jako bychom tam chtěli udělat otvor.

Procvičování pocitů: Teplo - dáváme ruku klienta pod sluníčko, nebo pod teplou vodu. Osvěžující vánek – přikládáme ručník namočený ve vodě k čelu nebo foukáme na čelo. Po všech cvičeních koncentrujeme pozornost na vyvíjející se pocity a snažíme se je zapamatovat.

První cvičení - Pohodlně jsem se usadil. - Učím se uvolňovat své tělo a zbavovat se napěti. - Uklidňují se,.. uvolňuji se,…. usínám... - Vzpomínám si a oživují již procvičované pocity uvolnění a lehkosti


40

- Uvolňuji svaly čela a obočí. - Svaly čela a obočí jsou uvolněné. - Vička jsou volna bez napěti. - Vička příjemně těžknou - Oči jsou zavřený. - Jazyk je těžký, ochablý - Zuby nejsou stisknuty - Cely obličej je maskou pohody. - Obličej je maskou - Chci si zdřímnout uvolnit se a odpočinout.

- Vzpomínám si na pocity lehkosti v rukou - Velice si přeji, aby moje práva ruka byla lehká - Chci, aby moje práva ruka byla lehká, - Cítím jak se moje práva ruka stává lehkou - Lehkost naplňuje ruku - Ruka je lehká…, lehka….. - Lehká…….. - Ruka je lehká jako peříčko!

- Vzpomínám si na pocity lehkosti levé ruky - Přejí si, aby moje levá ruka bylá lehká - Chci, aby moje levá ruka byla lehká. - Cítím jak se moje levá ruka stává lehkou - Lehkost naplňuje moje levou ruku. - Levá ruka je lehká….. lehká….lehká….. - Ruka je lehká jako peříčko

- Lehkost naplňuje obě ruce - Ruce jsou lehké….., jsou lehké….., lehké…… - Ruce jsou lehké jako peříčko.

- Moje pozornost je nyní upřena na pravou nohu - Vzpomínám si na pocity lehkosti a uvolnění pravé nohy - Velice chci, aby moje práva noha byla lehká - Cítím, jak lehkost zaplavuje pravou nohu


41

- Moje práva noha se stava lehkou - Noha je lehká…... lehká….. lehká …... - A moje pozornost je nyní upřená na levou nohu. - Vzpomínám si na pocity lehkosti a uvolnění levé nohy - Velice chci, aby moje leva noha byla lehká - Cítím jak lehkost zaplavuje levou nohu - Moje leva noha se stava lehkou - Levá noha je lehká…., - Noha je lehká….., lehká….lehká….. - Cítím jak lehkost zaplavuje nohy - Moje nohy se stávají lehké - Nohy jsou lehké…, jsou lehké…. Lehké - Lehkost naplňuje, břicho…., hruď…., krk…., hlavu…..

- Celé tělo je lehké jako peříčko. - Tělo pluje v bylých oblacích. - Cítím se dobře a příjemně.

- Pocity lehkosti a uvolnění si dobře pamatují - a mohu! si je sám kdykoliv v budoucnu vyvolat. - Vyvolat stejný stav klidu a uvolnění. - Vždycky, když se pohodlně usadím, - bez mrknuti oka s očima obracenýma na horu se zadivám na hvězdičku - i budu počítat od jedné do pěti - oči stanou těžší a těžší. - A když řeknu pět, víčka poklesnou , - oči se samy zavřou a příjemný klid a spánek se naplní celé mé tělo. - To všechno se mi podaří lépe a lepé s každým opakovaným cvičením.

- Toto cvičení je pro mne příjemně a chci v něm pokračovat. - Výborně jsem si odpočinul. - Jsem plny sílí - Potřebuji hodně sílí pro práci.

- Začínám teď hlouběji vdechovat studeny vzduch. - Cítím příjemný a ochlazující vánek.


42

- Cítím jakoby na čelo fouká příjemný, studený vzduch. - Vzduch osvěžuje hlavu, čelo, oči, obličej, jazyk. - Na zadech a ramenou cítím lehké mrazení. - Těžkost a teplo mizí - Cítím se jako pod studenou sprchou. Osvěžuji se - Cítím osvěžení a silu - Zbavuji se ospalosti. - Hlava je odpočata a svěží. Osvěžil jsem se. - Tělo je lehké nabité silou. - Jsem připraven k práci. - Teď několik krát zatínám a znovu rozevírám pěsti, zatínám a znovu rozevírám pěsti. - Otevírám oči a ocitám se ve stavu úplně čilosti a bdělosti.

Druhé cvičení - Pohodlně jsem se usadil. - Učím se uvolňovat své tělo a zbavovat se napěti. - Uklidňují se….. , uvolňují se….. , usínám….. - Vzpomínám si a oživují již procvičované pocity uvolnění a lehkosti - Divám se upřeně bez mrknuti oka na hvězdičku a počítám do pěti. - S každým číslem se mi chce stále více spát . vJedna… cítím slabost - Dvě… nechce se mi na nic myslet - Tři… hlava těžkne, cítím ospalost. - Čtyři… vička těžknou. - Pět… oči se zavírají. - Přejemná mlha zahaluje hlavu.

- Uvolňuji se , uvolňuji , uvolňuji se. - Dokážu se naučit ovládat sebe sama a svůj psychický stav. - Zcela jsem se soustředil na pocity klidu, uvolnění a lehkosti v těle - Šum, zvuky a hluk mně nevadí. - Jsem soustředěn na svých vnitřních pocitech

- Nyní obracím pozornost na obličej. - Uvolňuji svaly čela a obočí. - Svaly čela a obočí jsou uvolněné.


43

- Vička jsou volna bez napěti. - Vička příjemně těžknou - Oči jsou zavřený. vJazyk je těžký, ochablý - Zuby nejsou stisknuty - Cely obličej je maskou pohody. - Obličej je maskou - Chci si zdřímnout uvolnit se a odpočinout.

- Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou a levou ruku - Lehkost naplňuje prsty a stoupa výš a výš - Lehkost naplňuje ruce.. - Ruce jsou lehké ,…… jsou lehké……lehké .. - Ruce jsou lehké jako peříčko. - Jakoby je nějaká sila táhla nahoru - A moje pozornost nyní upřena na nohy - Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou a levou nohu - Cítím jak lehkost a uvolnění naplňuje nohy. - Lehkost naplňuje břicho hruď, krk, a hlavu. - Celé tělo je lehké jako pírko. - Tělo pluje v bylých oblacích. - Soustřeďují pozornost na pocity tepla v pravé ruce - Moje pozornost je nyní upřena na pravou ruku. - Chci , aby moje pravá ruka byla teplá, - Mám pocit jakoby slunce moje ruku příjemně hřálo - moje pravá ruka se stava teplou - pravá ruka je teplá - ruka je teplá - je teplá - teplá - Pozornost je nyní upřena na levou ruku. - chci , aby moje levá ruka byla teplá, - cítím jakoby slunce příjemně hřálo ruku, - moje levá ruka se stava teplá, - levá ruka je teplá, - ruka je teplá,


44

- je teplá, - teplá - Příjemné hojivé teplo naplnilo moji pravou a levou ruku. - Toto cvičení je pro mě příjemně a chci v něm pokračovat - Chci se naučit ovládat svoje tělo. - Dokážu se zbavit všeho co je nepříjemně pro mě a lidi kolem mě - Hněvu, rozčilení a napěti

- Pocity lehkosti a uvolnění si dobře pamatují - a mohu! si je sám kdykoliv v budoucnu vyvolat. - Vyvolat stejný stav klidu a uvolnění. - Vždycky, když se pohodlně usadím, - bez mrknuti oka s očima obracenýma na horu se zadívám na hvězdičku - i budu počítat od jedné do pěti - oči stanou těžší a těžší. - A když řeknu pět, - víčka poklesnou , - oči se samy zavřou - a příjemný klid a spánek se naplní celé mé tělo. - To všechno se mi podaří lépe a lepé s každým opakovaným cvičením. - Výborně jsem si odpočinul. - Jsem plny sílí - Potřebuji hodně sílí pro práci. - Chci pácovat, chci byt samostatným a užitečným - Chci mít hodně kamarádů.

- Začínám teď hlouběji vdechovat studeny vzduch. - Cítím příjemný a ochlazující vánek. - Cítím jakoby na čelo fouká příjemný, studený vzduch. - Vzduch osvěžuje hlavu, čelo, oči, obličej, jazyk. - Na zadech a ramenu cítím lehké mrazení. - Těžkost a teplo mizí - Cítím se jako pod studenou sprchou. Osvěžuji se - Cítím osvěžení a silu - Zbavuji se ospalosti. - Hlava je odpočata a svěží. Osvěžil jsem se.


45

- Tělo je lehké nabité silou. - Jsem připraven k práci. - Teď několik krát zatínám a znovu rozevírám pěsti, zatínám a znovu rozevírám pěsti. - Otevírám oči a ocitám se ve stavu úplně čilosti a bdělosti.

Třetí cvičení - Pohodlně jsem se usadil - Cele moje tělo se uvolňuje. - Dělám vdech a dlouhý… v ý d e ch,. Ještě jednou vdech.. a dlouhý v ý d e ch…. - Učím se uvolňovat svoje tělo a zbavovat se napětí. - Uklidňují se, uvolňují se, usínám. - Divám se upřeně bez mrknuti oka na hvězdičku a počítám do pěti. - S každým číslem se mi chce stále více spát. - Jedna…uvolňují se - Dvě… nechce se mi na nic myslet. - Tři… hlava těžkne - Čtyři… vička těžknou. - Pět… oči se zavírají. - přejemná mlha zahaluje hlavu.

- Uvolňuji se , uvolňuji , uvolňuji se. - Dokážu se naučit ovládat sebe sama a svůj psychický stav. - Zcela jsem se soustředil na pocity klidu, uvolnění a lehkosti v těle - Šum, zvuky a hluk v okolí mně nevadí. - Jsem soustředěn na svých vnitřních pocitech klidu, uvolnění a lehkosti.

- Nyní obracím pozornost na obličej. - Uvolňuji svaly čela a obočí. - Svaly čela a obočí jsou uvolněné. - Vička jsou volna bez napěti. - Vička příjemně těžknou - Oči jsou zavřený. - Jazyk je těžký, ochablý - Zuby nejsou stisknuty - Cely obličej je maskou pohody. - Obličej je maskou


46

- Chci si zdřímnout uvolnit se a odpočinout.

- Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou… a levou…. ruku - Lehkost naplňuje prsty a stoupa výš a výš. - Lehkost naplňuje obě ruce. - Ruce jsou lehké…., jsou lehké…… - Ruce jsou lehké jako peříčko. - Jakoby je nějaká sila táhla nahoru

- A moje pozornost nyní upřena na pravou nohu - Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou… a levou… nohu - Cítím jak lehkost a uvolnění naplňuje nohy. - Nohy se stávají lehké. - Lehkost naplňuje břicho hruď, krk, ruce hlavu. - Celé tělo je lehké jako pírko. - Tělo pluje v bylých oblacích . - Je mi dobře a příjemně.

- Soustřeďují pozornost na pocity tepla v rukou - Moje pozornost je nyní upřena na pravou ruku. - Příjemné hojivé teplo naplnilo moji pravou ruku - Teplo naplnilo i levou ruku. - Pulsace tepla cítím v prstech rukou a ruce jakoby toto teplo vyzařovaly. - Příjemné teplo naplňuje moji pravou.... a levou.... ruku. - Zřetelně cítím teplo v rukou. - Nyní obracím pozornost na pravou nohu. - Velice chci, aby moje pravá noha byla teplá, - Mám pocit jakoby moje noha byla v teple vodě - moje pravá noha se stava teplou, - pravá noha je teplá, - noha je teplá, - je teplá, - teplá. - Nyní je moje pozornost upřena na levou nohu. - Velmi si přeji, aby moje levá noha byla teplá, - Mám pocit jakoby moje levá noha byla v teplé vodě,


47

- moje levá noha se stava teplou, - levá noha je teplá, - noha je teplá, - je teplá, - teplá, - Příjemné teplo naplnilo moji pravou… a levou… nohu. - Vlna tepla stoupá a hřeje záda. - Příjemně teplo smylo napěti, rozčilení, hněv a nepříjemné pocity

- Pocity lehkosti a uvolnění si dobře pamatují - a mohu! si je sám kdykoliv v budoucnu vyvolat. - Vyvolat stejný stav klidu a uvolnění. - Vždycky, když se pohodlně usadím, - bez mrknuti oka s očima obracenýma na horu se zadívám na hvězdičku - i budu počítat od jedné do pěti - oči stanou těžší a těžší. - A když řeknu pět, víčka poklesnou , - oči se samy zavřou - a příjemný klid a spánek se naplní celé mé tělo. - To všechno se mi podaří lépe a lepé s každým opakovaným cvičením.

- Výborně jsem se odpočinul. - Jsem plny sílí - Potřebuji hodně sílí pro práci. - Chci, pracovat, byt samostatný a užitečný. - Mám rad lidi kolem sebe a zaleží mně co si mysli o mně. - Chci mít hodně kamarádů.

- Začínám teď hlouběji vdechovat studeny vzduch. - Cítím příjemný a ochlazující vánek. - Cítím jakoby na čelo fouká příjemný, studený vzduch. - Vzduch osvěžuje hlavu, čelo, oči, obličej, jazyk. - Na zadech a ramenou cítím lehké mrazení. - Těžkost a teplo mizí - Cítím se jako pod studenou sprchou. Osvěžuji se - Cítím osvěžení a silu


48

- Zbavuji se ospalosti. - Hlava je odpočata a svěží. Osvěžil jsem se. - Tělo je lehké nabité silou. - Jsem připraven k práci. - Teď několik krát zatínám a znovu rozevírám pěsti, zatínám a znovu rozevírám pěsti. - Otevírám oči a ocitám se ve stavu úplně čilosti a bdělosti.

Čtvrté cvičení - Pohodlně jsem se usadil - Cele mé tělo se uvolňuje. - Dělám vdech a dlouhý výdech … a ještě jednou vdech a dlouhý výdech… - Vdechují klid…. Vydechují zbylé napětí - Dokážu ovládat sebe sama a svůj psychický stav.

- Divám se upřeně bez mrknuti oka na hvězdičku a počítám do pěti. - S každým číslem se mi chce stále více spat. - Něžná mlha zahaluje oči - Jsem v příjemném stavu klidu

- Uvolňuji se , uvolňuji , uvolňuji se. - Dokážu se naučit ovládat sebe sama a svůj psychický stav. - Zcela jsem se soustředil na pocity klidu, uvolnění a lehkosti v těle - Šum, zvuky a hluk v okolí mně nevadí. - Jsem soustředěn na svých vnitřních pocitech klidu, uvolnění a lehkosti.

- Nyní obracím pozornost na obličej. - Uvolňuji svaly čela a obočí. - Svaly čela a obočí jsou uvolněné. - Vička jsou volna bez napěti. - Vička příjemně těžknou - Oči jsou zavřený. - Jazyk je těžký, ochablý - Zuby nejsou stisknuty - Cely obličej je maskou pohody. - Obličej je maskou - Chci si zdřímnout uvolnit se a odpočinout.


49

- Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou a levou ruku - Lehkost naplňuje prsty a stoupa výš a výš. - Ruce jsou lehké jako peříčko. - Jakoby nějaká sila je táhla nahoru - Lehkost a uvolnění naplňuje celé tělo.

- A teď moje pozornost upřena na nohy - Příjemná a obvykla lehkost naplňuje mou pravou a levou nohu - Cítím jak lehkost a uvolnění naplňují nohy. - Nohy se stávají lehké. - Lehkost naplňuje břicho hruď, krk, ruce hlavu. - Celé tělo je lehké jako pírko. - Tělo pluje v bylých oblacích. - Je mi dobře a příjemně.

- Soustřeďují pozornost na pocity tepla v rukou - Příjemné hojivé teplo naplnilo moji pravou a levou ruku. - pulsace tepla cítím v prstech rukou a ruce jakoby toto teplo vyzařovaly. - Příjemné teplo naplňuje moji pravou.... a levou.... ruku. - Zřetelně cítím teplo v rukou. - Nyní upiram pozornost na nohy. - Příjemné teplo naplnilo moji pravou a potom levou nohu. - Vlna tepla stoupá a hřeje záda. - Pravou ruku kladu na břicho. - Velice jasně pociťuji jak pod dlaní vzniká a sílí teplo. - S každým vdechem získávám další dávku tepla - Při výdechu rukou toto teplo posilám do oblasti břicha. - Pocit tepla se neustále stupňuje. - Mohu vnitřně toto teplo soustředit do jakékoliv časti mého těla. - Teplo naplňuje hruď a břicho. - Hojivé teplo rozehřálo celé moje tělo. - Diky těmto cvičením zbavil jsem se napěti, rozčilenosti, hněvu, a nepřejemných pocitů

- Pocity lehkosti a uvolnění si dobře pamatují - a mohu! si je sám kdykoliv v budoucnu vyvolat.


50

- Vyvolat stejný stav klidu a uvolnění. - Vždycky, když se pohodlně usadím, - bez mrknuti oka s očima obracenýma na horu se zadívám na hvězdičku - i budu počítat od jedné do pěti - oči stanou těžší a těžší. - A když řeknu pět, víčka poklesnou , - oči se samy zavřou a příjemný klid a spánek se naplní celé mé tělo. - To všechno se mi podaří lépe a lepé s každým opakovaným cvičením.

- Výborně jsem se odpočinul. - Jsem plny sílí - Potřebuji hodně sílí pro práci. - Chci, pracovat, byt samostatný a užitečný. - Mám rad lidi kolem sebe a zaleží mně co si mysli o mně. - Chci mít hodně kamarádů.

- Začínám teď hlouběji vdechovat studeny vzduch. - Cítím příjemný a ochlazující vánek. - Cítím jakoby na čelo fouká příjemný, studený vzduch. - Vzduch osvěžuje hlavu, čelo, oči, obličej, jazyk. - Na zadech a ramenu cítím lehké mrazení. - Těžkost a teplo mizí - Cítím se jako pod studenou sprchou. Osvěžuji se - Cítím osvěžení a silu - Zbavuji se ospalosti. - Hlava je odpočata a svěží. - Osvěžil jsem se. - Tělo je lehké nabité silou. - Jsem připraven k práci. - Teď několik krát zatínám a znovu rozevírám pěsti, - zatínám a znovu rozevírám pěsti. - Otevírám oči a ocitám se ve stavu úplně čilosti a bdělosti.

Příloha 3. Vliv MRPS na MA

51

Příloha 3. Vliv MRPS na MA Tabulka 1. - Porovnávání MA pasivního klidového stavu se stavem sugerované relaxace levá hemisféra

pravá hemisféra

30.cvičení

30.cvičení

4,5-8 8,5-12 12,5-32 DO

4,5-8

8,5-12

12,5-32

12,7

33,9

32,96

DO

12,9

43,86

21,8

PO 13,14

43,4

26,96

PO

16,12

50,76

19,48

3,465 28,02

-18,2

%

24,961 15,732

-10,64

%

levá hemisféra

pravá hemisféra

1.cvičení

1.cvičení

4,5-8 8,5-12 12,5-32

4,5-8

8,5-12

12,5-32

DO

21,8

18,9

21,9

DO

28,8

13,2

18,4

PO

6,2

12

9,9

PO

8

5,3

5,9

%

-71,6

-36,5

-54,79

%

-72,22 -59,85

-67,93

DO - stav pasivního klidu PO - stav sugerované relaxace Tabulka 2. - Porovnávání mozkové aktivity při klidovém stavu - 1. a 30. cvičení. levá hemisféra 4,5

-8

8,5

M

S

M

A

4,82

2,26

7,46

B

4,33

1,03

% t=

pravá hemisféra

-12 12,5 -32

4,5

-8

8,5

-12

12,5

-32

M

S

M

S

M

S

6,35 6,08 5,74

5,08

3,1

4,26

1,97

4,94

4,49

8,15

6,38 5,48 4,31

4,95

1,25

24,6

12,4

2,28

0,33

-10

9,2493

-9,9

-2,6

477,46

-53,85

-0,6

0,2424

-0,3

-0,1

5,1229

-1,868

S

M

S

p< 0,001 M –průměr S- odchylka A – stav pasivního klidu 1. Cvičení B – stav pasivního klidu 30. cvičení


52

Tabulka 3. - Porovnání mozkové aktivity v průběhu psychoregulace bez stimulace končetin se cvičením, během kterého stimulace končetin byla provedena Levá hemisféra Obsah cvičení

4,5-8

8,5-12

12,5-32

M

S

M

S

M

S

relaxace bez stimulace

10,54

3,3

39,4

21,2

29

15,08

relaxace se stimulací

10,58

7,05

41,9

12,56

25,02

10,5

%

0,379507

6,345178

-13,7241

Pravá hemisféra Obsah cvičení

4,5-8

8,5-12

12,5-32

M

S

M

S

M

S

relaxace bez stimulace

12,52

2,02

45,76

17,96

23,7

9

relaxace se stimulací

10,04

4,7

51,52

15,1

20,9

12,44

%

-19,8083

12,58741

-11,8143

Tabulka 4. - Porovnání MA v průběhu stimulace končetin při 1. cvičení a při 30. cvičení Stimulace levé ruky LEVÁ HEMISFÉRA 4,5-8

8,5-12 12,5-32

PRAVÁ HEMISFÉRA 4,5-8

8,5-12

12,5-32

1.cv.

6,68

9,64

16,3

7,14

13,1

8,62

30.cv.

6,28

11

6,05

6,35

16,5

5,55

%

-5,99

14,11

-62,88

-11,1

25,95

-35,61

t=

0,25

-0,391

2,743

0,611

-0,985

1,235

p < 0,05 Stimulace pravé ruky 4,5-8

8,5-12 12,5-32

4,5-8

8,5-12

12,5-32

1.cv.

7,54

9,64

12,6

7,12

8,74

7,22

30.cv.

4,78

13,2

5,3

6,23

24,6

5,73

%

-36,6

36,93

-57,94

-12,5

181,5

-20,64

t=

1,921

-0,828

2,207

0,536

-5,576

0,734

p < 0,05

p< 0,001


53

Stimulace obou rukou 4,5-8

8,5-12 12,5-32

4,5-8

8,5-12

12,5-32

1.cv.

6,1

5,42

10,8

7,3

6,18

7,42

30.cv.

6,55

11

7,58

6,15

19,1

5,3

%

7,377

103

-29,81

-15,8

209,1

-28,57

t=

-0,34

-3,954

1,197

0,649

-4,904

0,91

p < 0,01

p < 0,001

Příloha 4.

54

Příloha 4. Tabulka 1. - Charakteristika účastníků Věk

exp.skupina % kontr.sk.%

do 20

5

5

21—29

55

65

30-39

25

15

40-49

15

15

Muži

60

75

Ženy

40

25

Morbus Down Syndrom

10

10

Oligofrenie, hyperaktivita

20

25

Epilepsie + autismus

30

35

Oligofrenie +autismus

10

10

Psychopatie, Poruch.chov.

10

10

Alalie

5

Diagnóza

DMO DMO – Quadropareza

10

DMO +Epilepsie

5

10

Stupeň mentální retardace lehká IQ 50 – 70

45

35

střední IQ 34 – 49

55

65

Tabulka 2. - Experimentální skupina KGR

TEP

ČAS

POZORNOST

DL. PAMĚŤ

KR. PAMĚŤ

DO

5,79±2,56

15,4±3,97

29,1±16,9

31,1±12,3

4,2±1,22

23±3,6

PO

6,67±3,24

1,02±1,57

20,8±12,5

37,8±16

5,9±0,84

30±2,9

%

15,2

-93

-28

21,6

40,5

30,4

Příloha 4.

55

Tabulka 3. - Kontrolní skupina KGR

TEP

ČAS

POZORNOST

DL. PAMĚŤ

KR. PAMĚŤ

DO

5,91±2,92

13,9±4,13

14,2±5,03

43,5±13,7

4,3±0,56

24,2±2,47

PO

4,34±1,73

13±4,18

14,1±4,78

43,4±13,6

4,2±0,64

23,6±2,4

%

-27

-6,3

-0,8

-0,2

-2,3

-2,5

Příloha 5. Funkční asymetrie hemisfér

56

Příloha 5. Funkční asymetrie hemisfér LEVÁ

PRAVÁ

Funkce vědomí: komunikační-

Funkce vědomí: pocit „Já“-

řeč, předávání informace, niterný dialog se sebou.

sebehodnocení, sebeuvědomění, motivační sféra

Řečová činnost, její pochopení a konstrukce, práce se slovními symboly.

V počáteční fázi formování řečového vyjadřování v mateřském jazyce. Tento proces však končí v levé hemisféře.

Při poškození osobnost zůstává, je však postižena řeč.

Poškození vede k poruše osobnosti.

Zpracování symbolické informace, řízení a programování chování. Účast v analytických procesech. Základ pro logické myšlení.

Zpracování prostorových informací a schopnost zrakového a haptického poznávání objektu.

Logické procesy myšlení

Intuitivní procesy

Při zeslabení hemisféry se pacienti stávají neklidnými, pesimističtějšími, často pláčou

Při zeslabení hemisféry u pacientů vzniká bezdůvodná radost, euforie a smích.

Levou frontální oblast lze spojit s informací, která teď postoupila. Dominuje-li aktivita levého frontálního neokortexu, subjekt má k dispozici jen novou informaci, která se s dřívější neporovnává

Pravou frontální oblast lze spojit s pragmatickou informací získanou dříve a zachovanou v paměti.

Zaměření na budoucnost, tvorba nových životních programů jedince.

Zachování minulých prožitků.

(Ivanickij, A.M. 1997; Simonov, P.V. 1993; Grimak, L.P. 1997).

Příloha 6. Koncentrace pozornosti, unavitelnost

57

Příloha 6. Koncentrace pozornosti, unavitelnost Jméno……….. Datum vyšetření………..Věk……….Oddělení………. Instrukce: vyškrtnout a podtrhnout symboly Sledujeme rychlost a přesnost. Rychlost - počet symbolů za minutu. Přesnost - počet chyb za minutu. Zápis: DO nebo PO min

rychlost

přesnost

Poznámky

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Poskytujeme úkol přiměřené schopnostem


58

Û Ý ⊗ Ü Ý Û Þ ⊗ Û Ü Ý Þ Θ ⊗ Ü Û

Ý Þ ⊗ Θ Ý Θ ⊗ Þ Θ ⊗

⊗ Ü Û Þ Ü ⊗ Θ Û Ý Þ Û ⊗ Û Ý ⊗ Θ

Ý Þ Θ ⊗ Û Ü ⊗ Ý Θ ⊗ Ý Ü Þ Û Θ ⊗

⊗ Θ Ý Þ ⊗ Þ Ý Θ Þ Θ

Ü ⊗ Ü Û Ý Þ Û Θ ⊗ Ý Θ Û Ý Θ Û Ü

Θ Û Ý Θ ⊗ Ý Ü Þ Θ Ü ⊗ Θ Þ Ü Ý ⊗

Þ Ý Θ ⊗ Þ Ý Θ ⊗ Θ Ý

Θ Ý Θ Þ Ü Θ Û Θ Ý ⊗ Û Þ Ý ⊗ Û Þ Û

Ü⊗ ⊗ Þ Ü Θ ⊗ Ü Θ Ý Þ ⊗ ⊗ Θ Þ Ý ⊗ Θ Ü Û Ý Θ ⊗ Ü Θ ⊗ Ü Þ ⊗ Θ Θ Ü Ý ⊗

ÝÞ Θ Û Û Θ Θ Ý Ü ⊗ Û Θ Ý Ý Ü Θ Ý Û Θ Þ Þ Ü Θ ⊗ Û Ý Ü ⊗ Þ Ü ⊗ Ý Þ Θ

Û Θ Ý Û Ý Ü ⊗ Þ Θ ⊗ Θ Û Þ Θ Û ⊗ Ü

Θ ⊗ Ý Þ

Θ Þ ⊗ Ý Θ Þ ⊗ Θ Ý Θ

Ý ⊗ Þ Θ Þ ⊗ Ý Þ ⊗ Þ

Θ Þ Ý ⊗ Θ Ý Θ ⊗ Þ Θ

⊗ Ý Θ Þ ⊗ Θ Þ Ý Θ ⊗

Þ ⊗ Þ Ü Θ Û Ý Ü Þ Ü ⊗ Ü Þ Ý Û Þ

Ü Þ Θ Ý ⊗ Θ Û ⊗ Ý Þ Ý Θ Û ⊗ Ý Θ

Þ Θ ⊗ Ý Θ Þ ⊗ Θ Ý Þ

⊗ Ü ⊗ Û Ý Þ Θ Ü ⊗ Û Θ Ü Ý Þ Û ⊗

Ý Û Þ ⊗ Θ Ü ⊗ Θ Ü Ý ⊗ Û ⊗ Ü Þ Û

Ý ⊗ Þ Θ Ý ⊗ Θ Þ ⊗ Ý

Û ⊗ Ý Þ Û Θ Ü Ý Û ⊗ Ü Þ Θ ⊗ Θ Ý

⊗ Θ Ý Þ ⊗ Θ Ý ⊗ Þ Θ


59

Ý ⊗ Θ ⊗ Ý ⊗ Θ

⊗ Θ ⊗ Ý ⊗ Θ Ý

Θ ⊗ Ý

Θ ⊗ Ý ⊗ Θ Ý ⊗

⊗ Ý ⊗ Θ Ý ⊗ Θ

Ý ⊗ Θ Ý ⊗ Θ ⊗

⊗ Θ Ý ⊗ Θ ⊗ Ý

Θ Ý ⊗ Θ ⊗ Ý ⊗

Příloha 7. Vyhledávání číslic

60

Příloha 7. Vyhledávání číslic (rychlost orientačně pátracích pohybu zraku a určení rozsahu pozornosti k zrakovým podnětům)

Jméno………..

Datum vyšetření……… .. věk…… Oddělení……….

Pomůcky: 5 tabulek s číslici od 1 do 9, stopky Instrukce: Ukázat tabulku a říci: „Na tabulce jsou číslice od 1 do 9 rozmístěny náhodně. „ Přikryjeme tabulku nebo otočíme a pokračujeme. „Tvým úkolem je touto tužkou pojmenovat a ukázat na hlas všechny číslice popořadě od 1 do 9. Snaž se to udělat co nejrychleji , ale bez jediné chyby“ Sledujeme správnost nalezení a pojmenování číslic. Zápis. DO nebo PO TF v klidu Tab.

Čas

Poznámky (rovnoměrnost plnění úkolu) TEP. F.

1. 2. 3. 4. 5. Tabulka 1

5 7 2 1 6 4 8 3 9

61


Tabulka 2

8 1 6 4 9 3 2 7 3 Tabulka 3

4 8 5 9 6 1 2 7 3

62


Tabulka 4

5 7 3 9 4 1 2 6 8 Tabulka 5

6 2 7 4 5 3 9 1 8

Příloha 8. Paměť

63

Příloha 8. Paměť Jméno………..

Datum vyšetření………..

Věk……

Oddělení……….

Vyšetřovaným osobám bude auditivním způsobem exponována řada z 8 jednoduchých slov. Jako míra výkonu sloužil počet zapamatovaných slov. To znamená, že maximální výkon po jedné prezentaci (opakování v jedné sérii) – je 8 zapamatovaných slov. Zapamatování po prvních pěti prezentacích (opakování) se týká krátkodobé paměti a poslední reprodukce po jedné hodině (již bez prezentace) se týká dlouhodobé paměti. Pořadí nebude bráno v úvahu.

DO dům

voda

kniha

stůl

Pes

nůž

auto

oheň

Kolo

dům

Chleb

Kůň

Les

Okno

Voda

Tužka

1 2 3 4 5 1h.

PO

1 2 3 4 5 1h.

Příloha 9. Záznamový sešit

64

Příloha 9. Záznamový sešit Datum..............................

Příjmení..........................................Jméno..................................Nar................... Adresa......................................................................Rodné č. .............................. Otec.......................................Věk............................Zaměst................................. Matka.....................................Věk.............................Zaměst................................ Anamnestické údaje o vývoji dítěte (RA, OA a raný psychomotorický ..............................................................................................................................

vývoj)

.............................................................................................................................. .............................................................................................................................. ………………………………................................................................................ Diagnóza a současný zdravotní stav....................................................................... ..............................................................................................................................

............................................................................................................................ Sociální chování vychovatelům)

(hygiena,

oblékání,

stravování,

závislost,

vztah

............................................................................................................................. ............................................................................................................................. ............................................................................................................................. .............................................................................................................................

k rodičům

nebo

Pozorování v průběhu vyšetřování

65

Pozorování v průběhu vyšetřování Pozornost je plně zaujat výkonem / umí soustředit pozornost snadno se dá vyrušit / pozornost jen krátkodobá nedokáže soustředit pozornost Doplňte.................................................................................................................

Reagování aktivní / pasivní / iniciativní / čeká na vybídnutí sebejistý / plachý / klidný / ztrémovaný rychle navozuje kontakt / rezervovaný / uzavřený Doplňte …………………………………………………………………………….

Vztah k úkolům vytrvalý / snadno se vzdává na neúspěch reaguje realisticky / reaguje nepřátelsky dychtí pokračovat / má tendenci skončit Doplňte.................................................................................................................

Řeč plně rozumí / jen částečně rozumí / nerozumí mluvené řeči schopen / neschopen navázat verbální kontakt projevují se řečové poruchy Doplňte ................................................................................................................

Emoční zralost. Socializace více / méně závislý na svých přáních a okamžitých potřebách přijímá / nepřijímá autoritu při splnění úkolu potřebuje / nepotřebuje určitou konkrétnost a jistou dávku emoční podpory, pochvala motivuje přeceňuje / podceňuje / realistický a adekvátně hodnotí své možnosti kladný / negativní postoj vůči sociálnímu prostředí

Doplňte.................................................................................................................

METODA REGULACE PSYCHOFYZIOLOGICKÉHO STAVU. Artašes Israeljan

Recommend Documents