MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH MĚSTA ZNOJMA

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a manage ment

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH MĚSTA ZNOJMA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Hana KOŽNAROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc.

Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Měření vyvolaných nákladů zdanění v průmyslových podnicích města Znojma jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. V Trstěnicích dne 5. dubna 2010

...................................... Hana Kožnarová

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za konzultace, metodické vedení, rady a připomínky při tvorbě bakalářské práce. Děkuji také všem zaměstnancům oslovených podniků za jejich vstřícný přístup a čas při poskytování údajů.

5

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou měření nepřímých administrativních nákladů zdanění, tj. vyvolaných nákladů zdanění ve vybraném souboru osmi podniků. Všechny dotazované společnosti mají sídlo ve Znojmě. Vyvolané náklady zdanění neboli nepřímé administrativní náklady jsou náklady vznikající na straně soukromého sektoru, které mají firmy v souvislosti se zákonnou povinností odvádět a platit jakoukoli daň. V každém z těchto podniků byly zjišťovány náklady na zpracování daňového přiznání, vedení účetnictví a mzdové agendy. Nejdůležitější ukazatele byly sledované podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní, na celkových tržbách a nákladech podniku na vybraném souboru. Zdrojová data byla zjištěna na základě výzkumu provedeného metodou dotazníku a vlastního šetření. Výsledky měření ukazují, že vyvolané náklady zdanění jsou ve vybraném souboru podniků mezi 0,82 % a 11,66 % z celkového výnosu z vybraných daní.

Klíčová slova: Daň, vyvolané náklady zdanění, administrativní náklady zdanění, soukromý sektor.

Abstract This Bachelor Thesis is focused on measurement of the indirect administrative costs of taxation, i.e. compliance costs of taxation in a group of eight selected companies. Every selected company have their seat in Znojmo. The compliance costs or indirect administration expenses are costs – on the side of private sector – which organizations must pay in the context of tax duties set by law. The costs of tax return processing, keeping the books and wages administration were established in these group of companies. The most important indicators monitored in this thesis are the ratio of compliance costs of taxation on the yields of collected taxes, on the total incomes and costs of a company. The data field were established on the basis of a research done by questionnaires and the author’s own investigation. The results show that for this group of companies the cost of compliance is between 0,82 % and 11,66 % of the total tax yield.

Key words: Tax, compliance costs of taxation, administration costs of taxation, private sector.

Obsah 1.

ÚVOD............................................................................................................................9

2.

CÍL PRÁCE................................................................................................................10

3.

TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................................11 3.1

Daň a daňový systém ..........................................................................................11

3.2

Náklady daňového systému................................................................................12 Administrativní náklady zdanění přímé.......................................................14

3.2.2

Administrativní náklady zdanění nepřímé...................................................15

3.2.3

Nadměrné daňové břemeno .........................................................................15

3.3

3.2.1

Vymezení vyvolaných nákladů zdanění............................................................16 Klasické vyvolané náklady daňových poplatníků .......................................18

3.3.2

Cash-flow náklady .......................................................................................19

3.3.3

Psychické náklady........................................................................................19

3.3.4

Vyvolané užitky daňového systému ............................................................19

3.4

3.3.1

4.

Měření vyvolaných nákladů zdanění ................................................................21 3.4.1

Metody měření vyvolaných nákladů zdanění ..............................................21

3.4.2

Nástroje měření vyvolaných nákladů zdanění .............................................21

3.4.3

Postup měření vyvolaných nákladů zdanění................................................22

3.5

Vyvolané náklady zdanění v České republice ..................................................23

3.6

Porovnání systému placení daní České republiky s jinými zeměmi světa.....24

3.7

Materiál a metodika............................................................................................28 3.7.1

Výnos z vybraných daní a poplatků (Vdp) ...................................................28

3.7.2

Náklady na zpracování daňového přiznání (Nd) ..........................................28

3.7.3

Náklady na vedení účetní agendy (Nú) ........................................................29

3.7.4

Náklady na vedení mzdové agendy (Nma) ...................................................30

3.7.5

Vyvolané náklady zdanění (Nvz)..................................................................31

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................33 4.1

Velikost podniků z hlediska výše výnosů, tržeb a nákladů .............................34

4.2

Výnos z vybraných daní a poplatků (Vdp) ........................................................36

4.3

Náklady na zpracování daňového přiznání (Nd) ..............................................40 4.3.1

Externí náklady na zpracování daňového přiznání (Ned) .............................40

4.3.2

Náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip) .....41

4.3.3

Náklady na daňový software (Nds)...............................................................42

4.3.4 4.4

Celkové náklady na zpracování daňových přiznání (Nd).............................43

Náklady na vedení účetní agendy (Núc).............................................................45 Externí náklady na vedení účetnictví a účetní poradenství (Neú).................45

4.4.2

Náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (Núip) ..........................46

4.4.3

Náklady na účetní software (Nús).................................................................47

4.4.4

Celkové náklady na vedení účetnictví (Núc) ................................................48

4.5

4.4.1

Náklady na vedení mzdové agendy (Nma) .........................................................50 4.5.1

Externí náklady na vedení mzdové agendy (Nem)........................................50

4.5.2

Náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (Nmip)................51

4.5.3

Náklady na mzdový software (Nms).............................................................52

4.5.4

Celkové náklady na vedení mzdové agendy (Nmac).....................................53

4.6

Vyvolané náklady zdanění (Nvz) ........................................................................55

4.7

Kvantifikace podílu vyvolaných nákladů zdanění na jednotlivých ukazatelích...........................................................................................................57

5.

ZÁVĚR .......................................................................................................................59

6.

POUŽITÉ ZDROJE ..................................................................................................62

7.

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK .............................64

PŘÍLOHY 8.1

Dotazník Měření vyvolaných nákladů zdanění v praxi

1. Úvod Jedním z nejdůležitějších faktorů hospodářské politiky jsou daně. Na jedné straně se prostřednictvím daní financují veřejné statky, které slouží k zajištění hospodářského růstu a růstu životní úrovně obyvatel, na druhé straně představují daně pro domácnosti i podnikatele újmu zahrnující jak přímou platbu daní, tak další náklady vyvolané daňovým systémem (administrativní zátěže), které musí poplatníci na plnění daňových povinností vynakládat. Pro státní správu daně představují nejen daňové příjmy, ale i administrativní náklady spojené s jejich výběrem. Cílem dobré daňové politiky jako součásti celkové hospodářské politiky státu je snaha, aby toto břemeno bylo co nejmenší. Daně by neměly společnosti způsobovat větší náklady administrativního charakteru, než je nezbytně nutné. Administrativní náklady přitom nenese jen stát jako správce daně, ale také daňoví poplatníci či plátci daní, kteří musí vést daňové účetnictví, vyplňovat daňová přiznání, platit daňové poradce apod. Významným ukazatelem efektivnosti každého daňového systému jsou vedle přímých administrativních nákladů daňového systému také vyvolané náklady zdanění. Podle jejich výše lze určovat větší či menší efektivnost daňových systémů. Daňový systém je považován za efektivní, když co největšího daňového výnosu je dosaženo co nejmenšími náklady. Vyvolané náklady zdanění jsou významnou otázkou daňové teorie mnoho let. Názory ekonomů a daňových odborníků na toto téma se však liší. Často citovaný názor na daňovou tématiku vztahující se k ukládání a výběru daní měl Adam Smith ve svém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Zde jmenoval čtyři základní daňové kánony, zásady, které jsou stále aktuální. Ve čtvrtém daňovém kánonu vyslovil tento požadavek na zdanění: „Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, co ona daň skutečně přináší do státní pokladny.“ Tato zásada úspornosti tedy požaduje minimalizaci nákladů na správu, tzn. administrativních nákladů zdanění. Tato

bakalářská

práce

se

zabývá

měřením

vyvolaných

nákladů

v souboru

8 podnikatelských subjektů sídlících v městě Znojmě. Z informací získaných pomocí dotazníku a osobním dotazováním bylo možné dojít k dále uvedeným závěrům.

9

2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je na základě studia teoretických pramenů ověřit metodiku měření vyvolaných nákladů zdanění ve vybraném souboru podniků a provést s využitím analyticko-syntetických postupů komparaci výsledků v rámci sledovaného souboru podniků. Na vzorku 8 podnikatelských subjektů působících v oblasti průmyslu se sídlem ve Znojmě je zjišťována velikost vyvolaných nákladů zdanění. Ke zhodnocení situace v městě Znojmě byly vybrány kapitálové obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Potřebné informace byly získávány osobním dotazováním a využitím dotazníku. V teoretické

části

je

vysvětlena

problematika

vyvolaných

nákladů

zdanění

a prezentována metodika jejich kvantifikace. V praktické části jsou kvantifikovány jednotlivé ukazatele související s absolutní úrovní a strukturou vyvolaných nákladů zdanění a je provedena komparace výsledků měření v rámci zkoumaného souboru podniků. Jako závěr je zhodnocena situace a dopady na společnosti v roce 2008.

10

3. Teoretická část 3.1

Daň a daňový systém

Pojem daň dobře vystihuje definice používaná mezinárodní organizací OECD uvedená v Kubátové (2005), která zní takto: „Daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu.“ Povinnost je v demokratických státech ukládána zákonem. Nenávratnost daně znamená, že poplatník nedostane žádnou ekvivalentní protihodnotu. Jistou protihodnotu poplatník získá čerpáním veřejné služby, ovšem výše těchto služeb není přímo závislá na výši odvedených daní. Neúčelovost daně znamená, že určitá daň nemá financovat určitý výdaj, ale že se stává součástí celkových příjmů veřejných rozpočtů. Platbou do veřejného rozpočtu se rozumí jak platba do státního rozpočtu, tak i do rozpočtů na všech stupních státní správy (do rozpočtu měst a obcí) a také do rozpočtu Evropské unie. Daň je zákonem stanovená platba, u které se zpravidla mění forma vlastnictví peněz ze soukromé na veřejnou, protože daně jsou vybírány především ze soukromých zdrojů, tj. od fyzických a právnických osob (Vybíhal, 1995). Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmu) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). Daně klasifikuje daňová teorie z různých hledisek. Jedno ze základních rozlišení daní je podle vazby na důchod poplatníka na daně přímé a nepřímé. Podle Kubátové (2006) se daně člení takto: 1. Daně přímé – platí poplatník ze svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Mezi takovéto daně řadíme daně z důchodů (daň z příjmů právnických a fyzických osob) a daně majetkové (daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti). 2. Daně nepřímé – subjekt, který daň odvádí, ji neplatí ze svého důchodu, ale přenáší ji na jiný subjekt prostřednictvím zvýšení ceny. To znamená, že poplatník daně

11

není totožný s plátcem daně. Mezi daně nepřímé patří daně ze spotřeby (spotřební daně z minerálních olejů, z alkoholu, z cigaret a tabákových výrobků), daň z přidané hodnoty, cla, ekologické daně (daň z elektřiny, z plynů, z pevných paliv). Daně vybírané na území České republiky jsou hlavním zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Tvoří více než polovinu všech příjmů. V tabulce 1 je zobrazen vývoj inkasa daní v letech 2001 – 2008. Z této tabulky je patrný růst celkových vybraných peněžních prostředků každoročně odváděných daňovými poplatníky. Tab. 1 Daň

Inkaso daní v letech 2001 – 2008. Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2007

2008

Daň z přidané hodnoty Daně spotřební Daň z příjmů PO Daň z příjmů - § 36 Daň z příjmů FO podnikatel Daň z příjmů FO zaměstnanci Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Ostatní položky

151 886 155 209 164 856 184 320 208 413 217 784 236 385 255 190 76 299 79 485 84 179 95 841 110 491 119 535 138 947 130 553 75 940 90 737 96 978 106 526 137 432 128 865 155 674 173 590 18 045 16 755 20 625 12 098 11 242 14 003 15 700 19 299

Celkem Pramen: MFČR.

440 201 473 771 507 696 551 387 628 360 633 614 715 961 737 449

3.2

18 796

21 901

22 131

24 040

26 583

17 854

17 003

17 749

78 530

86 591

94 653 102 627 110 662 111 633 126 388 115 180

5 283 112 475

5 512 86 601

5 738 100 648

5 509 100 818

5 191 103 510

5 428 124 604

5 915 109 692

6 002 115 345

5 834

7 171

8 025

9 461

7 494

7 788

9 774

9 950

4 353 4 466

4 576 5 147

4 840 4 923

4 948 5 099

4 987 5 252

5 017 4 977

5 123 4 250

5 195 4 281

Náklady daňového systému

Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů, transfer, který se neobejde bez dodatečných nákladů. Tyto dodatečné náklady snižují celkový efekt ekonomiky, resp. vyvolávají neefektivnost. Cílem daňových systémů je především snížit neefektivnost na nejnižší možnou míru, jak uvádí Kubátová (2006). V rámci daňové teorie jsou rozlišovány dva typy daňových nákladů: •

administrativní náklady přímé a nepřímé (vyvolané náklady zdanění),

•

nadměrné daňové břemeno.

12

Na administrativní náklady zdanění se lze zaměřit z různých úhlů pohledu – jejich výčet přehledně ukazuje následující tabulka 2.

Tab. 2

Hlediska zkoumání administrativních nákladů zdanění.

A Časové hledisko •

běžné opakované administrativní náklady související s výběrem daní

•

mimořádné administrativní náklady související se zavedením nové daně nebo se zásadní změnou daně/zdanění

•

kolísání nákladů z hlediska správy jednoho poplatníka (registrace, zahájení resp. ukončení zdaňované aktivity atp.)

B Hledisko dopadu na příslušný ekonomický sektor •

administrativní náklady, které nese pouze veřejný sektor

•

administrativní náklady, které ovlivňují soukromý sektor

C Hledisko dopadu na příslušnou vládní úroveň

D

•

administrativní náklady nesené centrální vládou

•

administrativní náklady nesené subcentrálními vládami

Hledisko druhu úřadu veřejné správy, u kterého náklady vznikají daňové úřady různých stupňů •

příprava legislativy na exekutivní úrovni (ministerstva)

•

příprava a schvalování legislativy na parlamentní úrovni

•

vynucování dodržování daňového práva – zejména soudy, policie, státní zástupci, vyšetřovatelé, věznice, advokáti ex offo apod.

E

F

Chronologie vzniku daňových nákladů (analogie s návazností jednotlivých článků rozpočtového procesu) •

návrhy zákonů

•

implementace daňové legislativy

•

schvalování

•

kontrola a vynucení práva

Hledisko struktury administrativních nákladů •

mzdy, vč. pojistného

•

zajištění prostor a jejich vybavení

•

investice do hmotného majetku

•

čas

•

náklady na odbornou úroveň zaměstnanců (investice do lidského kapitálu)

•

Pramen: Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004).

13

ostatní

3.2.1

Administrativní náklady zdanění přímé

Administrativní náklady daňového systému lze definovat jako celkové náklady veřejného sektoru spojené s výběrem daní na všech úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu, a to včetně nákladů obětované příležitosti (oportunitní náklady), jak uvádějí Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004). O dodržování daňových zákonů, které jsou projednávány ve vládě a parlamentu, se stará státní administrativa, ta také zabezpečuje řádné spravování daňové agendy a výběr daní. Náklady vynaložené na její fungování jsou právě přímé administrativní náklady. Do této skupiny lze zařadit všechny náklady státní správy spojené s registrací a evidencí daňových poplatníků, s výběrem daní, s kontrolou v této oblasti, s vymáháním případných nedoplatků. Jedná se například i o náklady statistického úřadu při pořizování informací pro daňové úřady, náklady na služby soudnictví pro správce daně apod. Daně administruje v České republice soustava územních finančních orgánů, která je tvořena těmito institucemi:1 •

finanční ředitelství,

•

finanční úřady.

Územní finanční orgány jsou správní úřady, které vykonávají správu daní (kromě spotřebních daní a DPH při dovozu, kde správu vykonávají celní orgány), odvodů a záloh na tyto příjmy, včetně příslušenství daní a správních poplatků jimi vyměřovaných a vybíraných, vykonávají finanční kontrolu a provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti. Tyto náklady jsou snadno zjistitelné, neboť jednotlivé položky se evidují v příslušných státních institucích. Je vcelku logické, že náklady se zvyšují spolu se složitostí daňového systému. Tato rostoucí tendence je podporována skutečností, že veřejný sektor není hlídán trhem, který by dohlížel na efektivní alokaci zdrojů. Určitou výhodou je úspora z rozsahu, kdy správní úkony jsou prováděny hromadně přímo v úřadech a daňový poplatník tak ušetří náklady, které by měl, pokud by daný úkon musel provádět sám (Kubátová, 2006).

1

Podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

14

Přímé

administrativní

náklady

jsou

ovlivňovány

především

těmito

faktory

(Stejskal, 2008): •

složitostí daňového systému,

•

počtem různých daní,

•

počtem daňových sazeb,

•

složitostí zálohování plateb na daně,

•

počtem výjimek při placení daně,

•

tím, jak často se daň vybírá,

•

dalšími okolnostmi.

Snížení přímých administrativních nákladů lze dosáhnout především prostřednictvím zjednodušení konstrukce daně, například omezením počtu odpočtů u daní z příjmů, případně rozšířením využitelnosti srážkové daně, nebo sjednocením sazby u daně z přidané hodnoty, jak uvádějí Kubátová, Vybíhal (2004). 3.2.2

Administrativní náklady zdanění nepřímé

Vyvolané náklady zdanění (angl. compliance costs) nebo také nepřímé administrativní náklady zdanění jsou náklady, které vynaloží soukromý sektor. Tomuto tématu jsou věnovány následující kapitoly. 3.2.3

Nadměrné daňové břemeno

Náklady vzniklé důsledkem distorzí vyvolává téměř každá daň. Distorze vzniká při zavedení nové daně, která způsobuje změny v relativních cenách, relativních výnosech a užitcích. Daň spotřební zvyšuje cenu zdaněného zboží a snižuje čistý výnos z jeho výroby, daň z mezd zvyšuje cenu práce a snižuje (za určitých okolností zvyšuje) čistou mzdu, daň ze zisku snižuje čistý výnos z podnikání atd. Nastane tzv. distorze (zkreslení) v daných veličinách. Každá změna v daních má vliv na chování obyvatel – lidé se snaží docílit co nejvyššího užitku při co nejnižším daňovém zatížení, snaží se daním vyhnout. Proto po zavedení této nové daně nahradí spotřebu a výrobu zdaněného zboží jiným méně zdaněným nebo

15

nezdaněným zbožím a tím naruší efektivní alokaci zdrojů v ekonomice. Tato substituce může mít formu rozhodnutí se pro upřednostnění volného času na úkor práce, pro umístění výrobních kapacit do jiného odvětví či do zahraničí apod. Změnou chování je možné se dani vyhnout, ale není možné vyhnout se újmě způsobené daní. Jako příklad může sloužit daň z oken zavedená v 18. století v Anglii. Této dani se mnozí vyhnuli prostě tím, že okna v domě zazdili, popř. stavěli domy s méně okny. Přesto utrpěli ztrátu, a to užitku, který okna v domě poskytují (světlo, teplo, komunikace). Tato ztráta nebyla nikomu prospěšná; ani státu, jenž daň zavedl (Kubátová, 2006). Distorze se projevují nadměrnými daňovými břemeny, jejichž velikost závisí na elasticitách nabídky a poptávky. Nadměrná daňová břemena (DWL – deadweight loss nebo EB – excess burden; ztráta mrtvé váhy) jsou vyvolána právě těmito substitučními efekty. Tzn. odstraníme-li substituční efekt, eliminujeme i nadměrné daňové břemeno.

3.3

Vymezení vyvolaných nákladů zdanění

Vítek, Pavel (2008) konstatují, že náklady, které soukromému sektoru vznikají v důsledku existence daňového systému a povinnosti platit daně, se označují jako náklady vyvolané zdaněním (vyvolané náklady). Jde o náklady, které by nevznikly, kdyby neexistoval daňový systém. Vyvolané náklady zdanění se týkají dvou základních druhů ekonomických subjektů soukromého sektoru. Jednak jsou to vyvolané náklady daňových poplatníků – fyzických osob, a také náklady všech ostatních daňových subjektů – právnických osob. Soukromý sektor nese tyto druhy nákladů souvisejících se zdaněním (Vítek, Pavel, 2008): 1. Daňová povinnost, která je transferem ze soukromého do veřejného sektoru (vládě) a která je primárním důvodem existence zdanění. Tato daňová povinnost snižuje potenciální soukromou spotřebu daňových poplatníků. 2. Vyvolané náklady zdanění jako náklady přizpůsobení se požadavkům daňových zákonů.

16

3. Náklady vzniklé v souvislosti s distorzemi vyvolanými změnami chování daňových poplatníků. Tyto změny vyvolávají všechny neuniverzální daně. Patří sem čas a peníze občanů vydané na seznámení se s daňovými zákony, na vyplnění daňových přiznání, peníze zaplacené daňovým poradcům a právníkům a řada dalších nákladů s tím spojených včetně nákladů na účetní evidenci (Kubátová, 2006). Pro velikost vyvolaných nákladů zdanění platí přímá úměra: čím složitější daňové zákonodárství, tím vyšší nepřímé administrativní náklady. Vyvolané náklady zdanění není snadné vyčíslit. Údaje potřebné k jejich vyčíslení nejsou statisticky vykazovány. Lze je pouze odhadovat na základě času a financí potřebných ke správnému vypočtení a odvedení daně. Negativní dopad při přesunu administrativy ze státu na poplatníka lze spatřovat v tom, že administrativní náklady působí regresivně vzhledem k velikosti daňového základu a také důchodu poplatníků. Ve velkých podnicích činí náklady na vyplnění daňového přiznání jen zlomek zisku, zatímco u malého podnikatele to může být relativně mnohem více. Tato nežádoucí regresivita může být snížena např. umožněním poplatníkům daně z příjmů zahrnout do základu daně náklady paušálem, což je výhodné především pro malé podnikatele. Přinese jim to usnadnění při vyhotovování daňového přiznání, ale také nemusí vést složitou evidenci všech svých nákladů. Nebo umožněním podávat daňová přiznání elektronicky. Vyvolané náklady u daňových subjektů mohou mít povahu nákladů, kterým se nelze vyhnout a které jsou neoddělitelně spjaty s existencí příslušné daně (př. platba zálohy na daň z příjmů za zaměstnance, náklady na podání daňového přiznání) nebo se jedná o náklady, které nejsou nutně součástí existence určité daně (př. náklady na účetní, auditory, daňové poradce, náklady spjaté s vedením účetnictví i při uplatňování výdajů procentem z příjmů) (Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel, 2004). Vzhledem k tomu, že pro daňové subjekty existují i užitky spojené s existencí daňového systému, je možné vzájemně kompenzovat tyto dva efekty vyvolané daňovým systémem. V odborné literatuře se objevuje pojetí tzv. čistých vyvolaných nákladů zdanění (net compliance costs), jako rozdílu mezi vyvolanými náklady zdanění soukromého 17

sektoru a užitky plynoucími soukromému sektoru ze zdanění, jak uvádí Pudil (2004) a Sandford (1989). Tento rozdíl je označován také jako společenské náklady zdanění soukromého sektoru. Tento vztah je graficky vyjádřen na obrázku 1.

Obrázek 1

Společenské náklady zdanění soukromého sektoru.

Pramen: Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004). Tyto náklady, které subjekt musí vynakládat z důvodu existence právních požadavků daňového systému, se mohou projevovat jako klasické vyvolané náklady, cash-flow náklady anebo psychické náklady. 3.3.1

Klasické vyvolané náklady daňových poplatníků

Patří mezi ně hlavně čas, poplatky externím dodavatelům, náklady na zaměstnance, technické vybavení, prostor, náklady spojené s využitím služeb a poradenství daňových poradců, právníků, auditorů, účetních.

18

3.3.2

Cash-flow náklady

Jsou náklady, které vznikají v důsledku odvodu daně dříve, než dojde k ekonomické transakci spojené s daní. Tato situace může nastat pouze v případě, kdy subjekt, který je zodpovědný za administraci příslušné daně, musí tuto daň odvést, aniž by do okamžiku odvodu získal faktický základ daně. Jako příklad lze uvést situaci nezaplacených (nepřijatých) výnosů, které jsou součástí základu daně z příjmů nebo obdržení dobropisu od dodavatele a zaplacení daně z přidané hodnoty před úhradou dobropisu dodavatelem či odvod daňové povinnosti v případě daně z přidané hodnoty, přestože výstupy nebyly uhrazeny odběratelem. 3.3.3

Psychické náklady

V literatuře (Sandford 1989 a 1995) je shodně uvedeno, že tyto náklady existují a v určitých případech mohou dosahovat významných hodnot, ale neexistují empirické studie, které by číselně vyjádřily jejich výši. Psychické náklady nelze vyloučit ani na druhé straně, tj. u správců daní. Jejich výši by bylo možno odhadnout pomocí součtu rizikových příplatků, které jim vláda poskytuje k běžné mzdě. Tyto náklady ovšem nelze zahrnovat do vyvolaných nákladů zdanění soukromého sektoru. 3.3.4

Vyvolané užitky daňového systému

Daně přinášejí ekonomickým subjektům nejen náklady, ale také určité užitky, neboli vyvolané užitky daňového systému. Co se týče užitků plynoucích z existence daňového systému rozlišují Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004): 1. Užitky v důsledku pozdního odvedení daně. Jde o situaci, kdy subjekt, který administruje odvod daně (jde buď o srážkovou daň nebo o zálohy v určitých případech), daň odvádí později, než v okamžiku, kdy by z ekonomického hlediska měla být odvedena. Jako příklad lze uvést odvod záloh sražených z mezd (případně i pojistného sociálního a zdravotního pojištění) později, než kdy byly tyto odvody strženy z mezd zaměstnanců. 19

2. Cash-flow užitky z titulu vedení účetnictví. Poplatníci vedoucí účetnictví mohou manipulovat s daňovým základem z důvodu časového nesouladu nákladů vs. výdajů, a získat tak cash-flow užitek z důvodu odvedení menší částky daně, než by odpovídalo ekonomické skutečnosti. Ale z hlediska celkového společenského užitku dochází k vzájemné kompenzaci užitků a nákladů spojených s časovým posunem mezi výnosy vs. příjmy a náklady vs. výdaji. 3. Cash-flow užitky z titulu uplatňování nároku na odpočet DPH na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu (tzn. z ceny zdanitelných plnění nakupovaných pro ekonomické činnosti plátce včetně daně) před faktickým uhrazením ceny vstupu dodavateli vzniká poplatníkovi také cash-flow užitek. Výsledkem může být případ, že daň je státem vrácena ještě před tím, než je tato částka obsažená v ceně vstupu zaplacena. 4. Manažerské užitky. Vznikají daňovým poplatníkům proto, že daňový systém, resp. konkrétní daň vyžaduje vedení či zavedení určitého informačního systému, který by daňový poplatník jinak nevedl a nezavedl a který mu umožňuje zlepšit rozhodovací procesy při uskutečňování určité ekonomické činnosti. 5. Užitky z titulu přechodu zaměstnanců státní daňové správy do soukromého sektoru. V tomto případě dochází ke vzniku pozitivní externality, která se stává výhodou pro soukromý sektor. Důvodem jsou náklady na školení, resp. zvýšení kvalifikace bývalého zaměstnance veřejné správy. Během doby, kdy zaměstnanec pracoval ve veřejné správě, veškeré tyto náklady nesla vláda (byly součástí přímých administrativních nákladů zdanění). Po jeho odchodu do soukromého sektoru je jeho zvýšená kvalifikace využita nikoli vládou, ale soukromým sektorem. Navíc je zde možnost využít interní informace získané zaměstnancem po dobu jeho působení v daňové správě.

20

3.4

Měření vyvolaných nákladů zdanění

Pro měření vyvolaných nákladů zdanění jsou daňovou teorií stanoveny konkrétní metody a nástroje. V ČR i v zahraničí se obvykle používá jedna z následujících metod nebo jejich kombinace a pomocí tří hlavních nástrojů se získávají konkrétní informace pro měření. Důvodem je snaha o co nejpřesnější výsledky. 3.4.1

Metody měření vyvolaných nákladů zdanění

K získávání informací pro hodnocení vyvolaných nákladů zdanění můžeme použít tyto metody uvedené v publikaci Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004): 1. strukturované dotazníky nebo strukturované rozhovory s respondenty – daňovými poplatníky, 2. nestrukturované rozhovory s respondenty, 3. studie časových řad a pracovních nákladů daňových poplatníků prováděné výzkumnými týmy, 4. vlastní pozorování daňových poplatníků bez účasti výzkumných týmů, 5. jiné typy případových studií, např. studie o komplexnosti (složitosti) nebo četnosti změn daňových přiznání nebo daňových zákonů, 6. archivní výzkum – tj. využití záznamů státní správy (zejména při měření administrativních nákladů) nebo záznamů daňových poradců či účetních, 7. simulace a modelování. 3.4.2

Nástroje měření vyvolaných nákladů zdanění

Nástroje, které lze použít pro získání potřebných informací pro jednotlivé metody měření vyvolaných nákladů zdanění jsou hlavně tyto tři: 1. osobní dotazování, 2. korespondenční dotazování, 3. telefonní dotazování. Výhody a nevýhody jednotlivých nástrojů demonstruje následující tabulka 3:

21

Tab. 3

Způsoby a charakteristiky zjišťovaných údajů. Způsob zjišťování údajů

Charakteristika

Osobní dotazování

Telefonní dotazování

Dotazníky zasílané poštou

Náklady

vysoké

střední

nízké až střední

Míra návratnosti

vysoká

vysoká

nízká

Srozumitelnost dotazování

vysoká

střední

nízká

Kvalita dat

vysoká

střední

nízká

Velikost vzorku respondentů

malá

střední až vysoká

vysoká

Předpojatost respondentů

malá

střední

vysoká

Pramen: Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel (2004). 3.4.3

Postup měření vyvolaných nákladů zdanění

Pro měření vyvolaných nákladů obecně existují dvě metody (Pudil, Vybíhal, Vítek, Pavel, 2004): •

příjmová metoda,

•

výdajová metoda.

Příjmová metoda Vychází z předpokladu, že náklady daňových poplatníků vynaložené v souvislosti s plněním jejich daňových povinností představují na druhé straně výnosy ekonomických subjektů, které poskytují služby daňového poradenství, účetního poradenství a ostatní služby. Příjmová metoda se až na výjimky nepoužívá z důvodu nedostupnosti dat. Výdajová metoda Spočívá v měření nákladů na úrovni daňových poplatníků. Tato metoda je obvykle realizována tak, že daňoví poplatníci jsou obesláni strukturovanými dotazníky a do nich uvádějí požadované údaje. Výhodou této metody je možnost přesného změření vyvolaných nákladů u jednotlivých poplatníků pro jednotlivé druhy daní. Využití této metody umožňuje vyjádřit efektivnost daňového systému a jeho optimální strukturu díky výstupu, který třídí údaje podle jednotlivých daní.

22

3.5

Vyvolané náklady zdanění v České republice

Podle studie provedené pro Ministerstvo financí za rok 2007, která analyzovala právě vyvolané náklady zdanění, činí vyvolané náklady pro celý český daňový systém cca 40 mld. Kč, tj. 3,9 % vyměřené daně (Vítek, Pavel, 2008). Zjišťovány byly náklady plátců daní pro daň z příjmů právnických osob, DPH, zdanění příjmů ze závislé činnosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení, daň z příjmů fyzických osob z podnikání, silniční daň a daň z nemovitostí. Na vzorku 100 fyzických osob a 100 právnických osob byly pro jednotlivé daně zjištěny vyvolané náklady pro skupiny respondentů podle jejich zdanitelných příjmů nebo čistého obratu. Takto zjištěné vyvolané náklady byly použity pro odhad nákladů všech plátců příslušných daní v celé České republice. Podíl vyvolaných nákladů k vyměřené dani je pro jednotlivé daně za rok 2007 znázorněn v tabulce 4.

Tab. 4

Podíl vyvolaných nákladů k vyměřené dani pro jednotlivé daně – ČR, 2007. Předpis daně (mld.Kč)

Vyvolané náklady (mld. Kč)

Daň z příjmů právnických osob

135,0

7,5

5,5 %

Daň z přidané hodnoty

234,3

10,6

4,5 %

125,0

3,8

3,0 %

151,9

5,3

3,5 %

366,2

5,4

1,5 %

23,1

6,7

34,4 %

Silniční daň

5,8

1,0

16,4 %

Daň z nemovitostí

5,0

0,4

8,1 %

1 046,3

40,7

3,9%

Daň

Zdanění příjmů ze závislé činnosti Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Pojistné na sociální zabezpečení Daň z příjmů fyzických osob z podnikání

Celkem

Pramen: Vítek, Pavel (2008), str. 38.

23

Vyvolané náklady/daň

3.6

Porovnání systému placení daní České republiky s jinými zeměmi světa

Každoročně provádí Světová banka, IFC a PricewaterhouseCoopers analýzy daňových systémů, sleduje reformní kroky jednotlivých států a měří výhodnost daňového systému pro středně velké podniky ve 181 zemích světa (v roce 2008; v roce 2009 došlo k rozšíření na 183 zemí) v rámci projektu Doing business. Projekt Skupiny Světové banky nazvaný Doing Business analyzuje (legislativní) požadavky na společnosti v dané zemi během jejich celého životního cyklu, včetně založení a provozu společnosti, zahraničního obchodování, plnění daňových povinností a ukončení podnikání. Tento projekt zahrnuje indikátor placení daní, což je ukazatel, který měří náročnost placení daní ve 183 zemích světa na základě zhodnocení administrativní zátěže spojené s daňovými pravidly a výpočtu podílu celkové daňové zátěže podniků na jejich hrubém zisku. Za posledních 5 let zaznamenala studie celkem 171 daňových reforem ve 104 zemích světa. Mimo placení daní studie poskytuje data o míře regulace v dalších devíti oblastech podnikání: při založení společnosti, žádosti o stavební povolení, zaměstnávání pracovníků, registraci majetku, žádosti o finanční úvěr, ochraně investorů, zahraničním obchodu, vymáhání plnění ze smluv a při ukončení podnikání. Indikátor placení daní hodnotí daňové systémy z hlediska místní společnosti dodržující všechny daňové a právní předpisy a další pravidla dané země. Případová studie srovnává malé a střední podniky působící v oblasti výroby a maloobchodu vybrané tak, aby bylo možné je navzájem srovnat ve všech zemích světa. Indikátor ukazuje náklady na placení daní u společnosti z případové studie a administrativní zátěž spojenou s plněním daňových povinností. Jsou měřeny pomocí tří dílčích ukazatelů: celkové míry zdanění (náklady na všechny daně), času nutného ke splnění hlavních daňových povinností (daň ze zisku, daně a další odvody za zaměstnance a spotřební daně) a celkového počtu daňových plateb. Indikátor placení daní měří všechny daně a podobné platby vyžadované státem na všech úrovních (federální, státní či místní) vztahující se na společnost z případové studie. Dílčí ukazatel celkové míry zdanění měří dopad daní a podobných plateb na účetní zisk společnosti. Zahrnuje daň z příjmů právnických osob, odvody na sociální zabezpečení a další daně, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, majetkové daně, daně z převodu

24

majetku, daně z dividend, daně z investic, daň z finančních transakcí, daně ze sběrného odpadu, daně z provozu vozidel a silniční daně. Druhé dva dílčí ukazatele, časové zátěže a počtu plateb, zahrnují také daně a podobné platby vybírané subjektem, jako je daň z obratu nebo daň z přidané hodnoty. Z výsledků analýzy „Jak se platí daně 2009“, provedené v roce 2008, vyplývá, že řada zemí po celém světě zásadně mění své daňové systémy. Snižují daňové sazby, zjednodušují administrativní procesy a modernizují způsoby plateb. Výsledky citované analýzy přinesly tyto poznatky (Jak se platí daně 2009): •

celkem 36 zemí zjednodušilo své daňové systémy;

•

nejoblíbenější daňovou reformou bylo snížení sazby daně z příjmů právnických osob (21 zemí) a zlepšení elektronického podávání daňového přiznání a placení daní (12 zemí);

•

8 zemí snížilo celkový počet daní placených podniky;

•

Česká republika patří mezi země, které snížily sazbu daně z příjmů právnických osob (z 24 % na 21 %). Přesto se v žebříčku celkové výhodnosti daňového systému umístila až na 118. místě;

•

v průměru tvoří daně z příjmů právnických osob jen 13 % celkového počtu daňových plateb, zabírají 26 % času potřebného na splnění všech daňových povinností a tvoří 37 % celkové daňové zátěže (v rámci případové studie použité pro výpočty);

•

odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění tvoří v průměru 34 % celkové daňové zátěže, přičemž studie bere v úvahu pouze část daně, kterou platí zaměstnavatel. Tyto daně jsou významné hlavně v zemích Evropské unie, kde tvoří dokonce 65 % celkové daňové zátěže.;

•

v České republice tvoří daň z příjmů právnických osob 6 %, nepřímé daně 3 % a sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 40 % celkové daňové sazby, což činí celkem 49 % daňové zátěže.

Čtyři země EU se umístily mezi 20 zeměmi s nejvýhodnějším daňovým systémem: Irsko (6), Dánsko (13), Lucembursko (14) a Velká Británie (16). Naopak Itálie (128), Polsko (142) a Rumunsko (146) mají nejsložitější daňové systémy v EU.

25

O rok později se projevily určité změny a daňové reformy. Výsledky analýzy „Jak se platí daně 2010“, provedené v letech 2008 – 2009, přinesly nové informace a závěry o situaci v daňové oblasti zkoumaných států (Jak se platí daně 2010): •

v období od června 2008 do května 2009 usnadnilo platbu daní podle indikátorů Doing Business 45 států, což je téměř o 25 % více než v předchozím roce;

•

Východní Evropa a střední Asie zaznamenaly největší počet reforem již potřetí za sebou, s celkovým počtem deseti států s daňovými reformami;

•

typická společnost z případové studie má průměrnou celkovou míru zdanění (podíl daní vůči zisku) ve výši 48,3 %, nad splněním všech daňových povinností stráví průměrně 286 hodin ročně a provede celkem 31 daňových plateb;

•

čas nutný ke splnění všech daňových povinností se pohybuje v rozpětí od 212 hodin v průměru v členských zemích OECD s vysokými příjmy po 638 hodin v Latinské Americe;

•

také počet plateb se velmi různí, společnosti provádí nejvíce plateb ve východní Evropě a ve střední Asii, průměrně 53 ročně, zatímco nejmenší počet plateb je ve státech OECD s vysokými příjmy, v průměru 14 ročně;

•

podle účastníků průzkumu je v rámci daňového systému nejvíce potřeba provést zlepšení v oblasti způsobu provádění daňových kontrol a v postoji daňových institucí;

•

v letech 2008/2009 provedlo daňové reformy celkem pět států Evropské unie: Belgie, Česká republika, Finsko, Polsko a Španělsko;

•

v rámci EU se průměrná celková míra zdanění společnosti z případové studie snížila z 46 % na 44,5 %, to je částečně odrazem snížení daně z příjmů právnických osob provedeného v letech 2007/2008 v Německu a v Itálii;

•

průměrný čas potřebný ke splnění všech daňových požadavků v rámci EU je 232 hodin, zatímco v předchozím roce to bylo 257 hodin. Nejvíce času zabírají odvody za zaměstnance (117 hodin). Snížení odráží postupné zavádění a zlepšování systému elektronického podávání daní a elektronických plateb, zjednodušování daňové úpravy a zlepšování daňových formulářů ve snaze usnadnit jejich přípravu.;

•

přestože daň z přidané hodnoty je regulována obecným právním rámcem v celé EU, čas potřebný ke splnění místních právních předpisů se liší, například sestavení DPH v Irsku trvá průměrně 30 hodin ročně, zatímco v České republice je to 178 hodin;

26

•

ve světovém průměru je na typickou společnost uvaleno celkem 9,5 různé daně, zatímco v EU je to 11;

•

daň z příjmů právnických osob tvoří jen 12 % plateb, 26 % času potřebného ke splnění daňových povinností a 38 % celkové daňové zátěže.

Co se týče České republiky výsledky studie prokázaly významnou změnu u daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a sociálního zabezpečení. Společnost z případové studie podá 12 plateb a stráví 613 hodin výpočtem a platbou daní. V ČR došlo ke snížení času nutného ke splnění daňových povinností o 34 % (z 930 v roce 2008). Časová zátěž na splnění daňových povinností je přesto v Česku stále druhá nejvyšší v rámci Evropské unie a také vyšší než průměr všech 183 zemí (286 hodin). Celkově se ČR umístila na 121. místě žebříčku výhodnosti daňového systému, což je oproti roku 2008 zhoršení o tři místa.

Graf 1

Daňové zatížení českých podniků.

Daňové zatížení českých podniků 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

3% 178 9 39,50%

300

2 1 Počet plateb

135 Časová náročnost (v počtu hodin)

Ostatní daně Odvody za zaměstnance Daně z příjmů

4,70% Celková daňová sazba

Pramen: Jak se platí daně 2010: Světový přehled – Komentáře k výsledkům pro ČR

[online]. © 2009-2010, [cit. 2010-02-23]. Dostupné z .

27

3.7

Materiál a metodika

V této bakalářské práci byly zjišťovány a vyhodnocovány údaje získané osobním dotazováním s pomocí dotazníku. Při praktickém měření vyvolaných nákladů zdanění bylo využito metodického přístupu, který vypracoval Vybíhal (2004). Soubor podniků představují právnické osoby, které mají podle Obchodního rejstříku sídlo v městě Znojmě. 3.7.1

Výnos z vybraných daní a poplatků (Vdp)

Byla stanovena tato struktura zjišťování daňového výnosu z jednotlivých daní a poplatků: Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (DPFO) Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (DPFOs) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (Ps) Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (Pz) Daň silniční (Ds) Daň z nemovitosti (Dn) Daň z přidané hodnoty (DPH) Daň z příjmů právnických osob (DPPO) Spotřební daň (SpD) Clo (C) Poplatky (P) Ostatní daně (Do) Sumací výše uvedených výnosů z vybraných daní získáme celkový výnos z vybraných daní a poplatků, se kterým budeme dále pracovat. 3.7.2

Náklady na zpracování daňového přiznání (Nd)

Společnost má dvě možnosti, jak vypracovat daňové přiznání. Buď má schopné a kvalifikované interní pracovníky, anebo využije služeb daňových poradců a expertů daňového práva.

28

Mezi náklady na zpracování daňových přiznání se řadí: •

externí náklady na zpracování základu daně, daňového přiznání a služby daňového poradenství (Ned);

•

náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip);

•

náklady na daňový software (Nds).

Náklady na zpracování daňového přiznání lze vyjádřit takto: Nd = Ned + Ndip + Nds

Do výpočtu se tyto náklady zahrnují v plné výši, tj. 100 % (Vybíhal, 2004). Za náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky považujeme mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za telefony, internet a jiné, náklady na školení a kurzy, podíl na odpisech budovy nebo nájemného a podíl odpisů ze vstupní ceny počítače. U daňového softwaru se vycházelo ze vstupní ceny, která byla časově rozlišena na 36 měsíců v souladu s aktuálním zákonem o dani z příjmů pro rok 2008. Dále byl sledován roční update/upgrade daňového softwaru. Při nájmu softwaru nebo pořízení na leasing se v nákladech musí objevit i tyto částky. 3.7.3

Náklady na vedení účetní agendy (Nú)

U všech vybraných subjektů bylo využito interních pracovníků k vedení účetní agendy. Ale u menších firem se jistě vyplatí využít nabídku externích subjektů a využít dodavatelského způsobu vedení účetnictví. Do vyvolaných nákladů zdanění se z titulu vedení účetnictví zahrnují: •

externí náklady na vedení účetnictví a účetní poradenství (Neú);

•

náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (Núip);

•

náklady na účetní software (Nús).

Celkové náklady na vedení účetní agendy (Núc) lze vyčíslit pomocí vzorce takto: Núc = Neú + Núip + Nús

29

Externí náklady na vedení účetnictví představují dodavatelský způsob jak vést účetnictví. Zpravidla je to využití služeb kvalifikovaného subjektu poskytujícího účetní poradenství. Uvažované náklady na vedení účetnictví interními pracovníky získáme součtem mzdových nákladů, spotřeby energie a materiálu, poplatků za telefony, internet a jiné, nákladů na školení a kurzy, přičteme podíl na odpisech budovy nebo nájemného a podíl odpisů ze vstupní ceny počítače. U účetního softwaru vycházíme ze vstupní ceny, která je časově rozlišena na 36 měsíců podle aktuálního znění zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů, platného pro rok 2008. Zohledněn je i roční update/upgrade účetního softwaru. Pokud by byl software najímán nebo pořízen na leasing, musíme do nákladů promítnout i tyto částky. Účetní náklady jsou považovány v souladu s metodikou uvedenou v řadě publikací za vyvolané náklady zdanění ze 40 %. Nú = 40 % Núc 3.7.4

Náklady na vedení mzdové agendy (Nma)

Mzdová agenda představuje hlavně zpracování podkladů k výpočtu mezd, výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, roční vyúčtování včetně odvodu záloh na daň, sociálního a zdravotního pojištění. Proto se uvedené náklady započítávají do vyvolaných nákladů zdanění. Vyvolané náklady z titulu vedení mzdové agendy představují tyto náklady: •

externí náklady na vedení mzdové agendy (Nem);

•

náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (Nmip);

•

náklady na mzdový software (Nms).

Pro celkové náklady na vedení mzdové agendy (Nmac) platí: Nmac = Nem + Nmip + Nms

Externí náklady na vedení mzdové agendy vynaložíme při využití služeb mzdové účetní či specializované firmy, která povede mzdovou agendu dodavatelským způsobem. Podnikatelské subjekty tak zpravidla nemají žádné další náklady s vedením této agendy. 30

Do nákladů na vedení mzdové agendy interními pracovníky musíme započítat mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za telefony, internet a jiné, náklady na školení a kurzy, podíl na odpisech budovy nebo nájemného a podíl odpisů ze vstupní ceny počítače. U mzdového softwaru byla vstupní cena časově rozlišena na 36 měsíců. Zákon o daních z příjmů byl využit s ohledem na získané údaje v platném znění pro rok 2008. Roční update/upgrade mzdového softwaru představuje také určitou část těchto nákladů. Software najímaný či pořízený na leasing musí být ve výpočtu zohledněn. Uvedené náklady jsou zahrnuty do vyvolaných nákladů ve výši 20 % celkových nákladů na vedení mzdové agendy. Nma = 20 % Nmac 3.7.5

Vyvolané náklady zdanění (Nvz)

Celkové vyvolané náklady zdanění byly zjišťovány dle metodického postupu ze vztahu: Nvz = Nd + Nú + Nma

Vyvolané náklady zdanění tedy zahrnují 100 % nákladů vynaložených na zpracování daňového přiznání, 40 % nákladů z titulu vedení účetní agendy a 20% nákladů na vedení mzdové agendy. Upravený vztah pro vyčíslení vyvolaných nákladů zdanění je možné zapsat jako: Nvz = 100Nd + 40Nú + 20Nma

Výsledkem zkoumání bude kvantifikace podílu celkových vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků u jednotlivých podniků. Výsledky tohoto poměrového ukazatele jsou hlavním předmětem srovnávací analýzy v rámci vybraného souboru podnikatelských subjektů působících v městě Znojmě. V odborné literatuře, zejména zahraniční, je zpravidla sledován podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků, v Evropské unii rovněž podíl vyvolaných

nákladů

zdanění

na

celkových 31

nákladech

podniku

na

rozdíl

od mimoevropského prostředí (USA, Austrálie, Tchajwan), kde se sledují vyvolané náklady zdanění na 1 Kč tržeb (Vybíhal, 2005). Vztah pro výpočet procenta vyjadřujícího podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní lze zapsat takto:

N vz * 100 [ % ] Vdp Další ukazatele, které budou sledovány jsou: Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech. N vz * 100 [ % ] V

Podíl vyvolaných nákladů zdanění na tržbách. N vz * 100 [ % ] T

Podíl vyvolaných nákladů zdanění na nákladech. N vz * 100 [ % ] N

Kde:

N vz celkové vyvolané náklady zdanění Vdp

výnos z vybraných daní a poplatků

V

výnosy

T

tržby

N

náklady

Pro výpočet průměrných hodnot jednotlivých ukazatelů použijeme aritmetický průměr. Aritmetický průměr x vychází ze vztahu:

1 n x = ∑ xi n i =1 Kde:

xi

jednotlivé údaje

n

počet údajů

32

4. Praktická část Tato kapitola obsahuje údaje z 8 znojemských firem sledované za rok 2008, které byly získány formou osobního dotazování s využitím dotazníku v každé z firem. U dotazníků byla použita výdajová metoda, pomocí které je možné přesně změřit vyvolané náklady u jednotlivých poplatníků pro jednotlivé druhy daní. Struktura zjišťovaných údajů a celého dotazníku je pro názornost přiložena v příloze bakalářské práce. Po zpracování údajů jsou vyčísleny vyvolané náklady podniku a vypočteny podíly vyvolaných nákladů zdanění na celkových výnosech z vybraných daní a poplatků, také na výnosech, tržbách a nákladech u každého dotazovaného podniku. Všechna data jsou pro přehlednost uspořádána do tabulek a grafů. Názvy společností nemohou být prozrazeny kvůli poměrně citlivým datům, která pro toto měření poskytly, a proto jsou označeny písmeny abecedy A až F. Vybraný soubor podniků tvoří 4 akciové společnosti a 4 společnosti s ručením omezeným. Z důvodu srovnatelnosti byly vybrány průmyslové podniky se sídlem ve Znojmě zabývající se průmyslovou výrobou a prodávající svou produkci v ČR a některé i v zahraničí; popřípadě pracemi v oblasti průmyslu. Podniky z vybraného souboru se řadí mezi malé a střední firmy. Některé z nich jsou firmy se zahraniční majetkovou účastí, jiné menší společnosti s ručením omezeným. Z hlediska velikosti jsou to malé a střední firmy s průměrným přepočteným počtem zaměstnanců v intervalu od 20 do 199 zaměstnanců. Všechny firmy vedou účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Skladba firem podle počtu zaměstnanců je znázorněna v následujícím grafu 2. V dotazníku byl také zjišťován počet pracovníků, kteří firmám zpracovávají daňové přiznání, vedou účetnictví a mzdovou agendu. Nejvíce účetních zaměstnává firma A 7 osob; a nejmenší počet byl zjištěn u firmy B, kde vše zabezpečuje jeden pracovník. Celkově zaměstnává těchto 8 firem 27 účetních, průměrný počet osob vychází na 3 osoby / podnik.

33

Graf 2

Počet pracovníků v jednotlivých podnicích.

B

C

20

22

D

27

10 0

A

25

34

200 180 160 140 120 Počet pracovníků 100 80 60 40 20 0

13 5

19 9

Počet pracovníků v jednotlivých podnicích

E

F

G

H

Podnik

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

Součtem počtu pracovníků v jednotlivých podnicích zjistíme, že tento soubor 8 podniků poskytuje 562 pracovních míst lidem ze Znojma a okolí. Nejvíce pracovníků zaměstnává firma A, poskytuje 199 pracovních míst a nejméně firma F – 20 pracovních míst. Akciové společnosti nabízí 459 pracovních pozic a společnosti s ručením omezeným 103 pozic.

4.1

Velikost podniků z hlediska výše výnosů, tržeb a nákladů

V tabulce 5 jsou uvedeny údaje charakterizující jednotlivé podniky podle pěti kritérií: výnosy, tržby, náklady, právní forma podnikání a průměrný přepočtený počet zaměstnanců. Výše výnosů se pohybuje v rozmezí od 36 403 tis. Kč v podniku H do 768 974 tis. Kč v podniku E. Výše tržeb dosáhla hodnot od 27 148 tis. Kč u podniku D do 729 052 tis. Kč u podniku E. Celkově tvoří suma tržeb za všechny podniky 95,57 % celkových výnosů všech firem. Náklady byly vykazovány v intervalu od 33 023 tis. Kč jako dolní hranice u podniku H až do 735 530 tis. Kč u podniku E. Průměrná firma ve vybraném souboru je charakterizována 70 zaměstnanci, výnosy ve výši 257 391 tis. Kč, tržbami 245 987 tis. Kč a celkovými náklady 241 688 tis. Kč.

34

Tab. 5

Velikost podniků z hlediska výše výnosů, tržeb a nákladů.

Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Výnosy

721 258 135

48 316 225

191 706 849

39 804 768

Tržby

689 943 567

48 316 149

190 069 267

27 147 901

Náklady

653 509 382

34 709 131

189 193 837

40 112 427

Právní forma

a.s.

s.r.o.

a.s.

s.r.o.

Přepoč. počet pracovníků

199

34

25

22

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením. Tab. 5 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč) Výnosy

768 974 000 137 757 250 114 908 000

36 403 000

2 059 128 227

Tržby

729 052 000 136 295 000 111 815 000

35 258 000

1 967 896 884

Náklady

735 530 000 136 614 459 110 814 000

33 023 000

1 933 506 236

E

Právní forma Přepoč. počet pracovníků

F

G

H

Celkem

a.s.

s.r.o.

a.s.

s.r.o.

x

135

20

100

27

562

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

Je možné konstatovat skutečnost, že nejvyšší výnosy na jednoho zaměstnance se objevily u podniku C. Představují částku 7 668 tis. Kč na jednoho zaměstnance, zaměstnává 25 zaměstnanců. Průměrně za soubor firem činí výnosy na jednoho pracovníka nemalou částku 3 664 tis. Kč. Výnosy celkem za soubor jsou mezi těmito podniky rozděleny z hlediska právní formy v určitém poměru. Akciové společnosti vytvořily 87,3 % celkových výnosů a zbylé společnosti s ručením omezeným dosáhly 12,7 %.

35

4.2

Výnos z vybraných daní a poplatků (Vdp)

V této podkapitole jsou kvantifikovány peněžní prostředky, které byly firmami vynaloženy na daňovou povinnost u jednotlivých daní. Struktura zjišťovaných údajů je prezentována v tabulce 6.

Tab. 6

Přehled výnosů z vybraných daní (Vdp) ve sledovaném souboru znojemských podniků v Kč.

Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

DPFO

4 809 232

711 858

556 965

484 638

DPFOs

2 750

-

-

-

Ps

12 022 356

2 102 164

2 124 139

2 349 564

Pz

4 161 578

727 897

843 408

784 814

DS

42 700

9 600

30 216

56 500

DN

107 600

30 000

127 761

28 000

DPPO

6 440 128

41 070

657 780

51 864

DPH

96 000 098

-723 151

2 685 622

3 109 677

SpD

-

-

-

-

C

64 340

-

-

-

P

1 750

-

24 099

22 000

Do

-

-

-

-

Vdp 123 652 532 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

2 899 438

7 049 990

6 887 057

Vysvětlivky:

DPFO ..........daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, DPFOs .........daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, Ps .................pojistné na sociální zabezpečení, Pz .................pojistné na veřejné zdravotní pojištění, DS ................daň silniční, DN................daň z nemovitosti, DPPO ..........daň z příjmů právnických osob,

36

DPH ............daň z přidané hodnoty, SpD .............spotřební daň, C..................clo, P ..................poplatky, Do ................ostatní daně. Tab. 6 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

DPFO

3 789 628

319 562

2 880 350

653 400

14 205 633

DPFOs

3 900

-

4 200

-

10 850

6 325 980 1 845 700

39 584 685

Ps

F

G

11 610 982 1 203 800

H

Celkem

Pz

3 132 095

417 200

2 492 568

532 800

13 092 360

DS

74 531

15 780

76 500

12 000

317 827

DN

187 600

45 000

194 800

23 500

744 261

DPPO

6 733 560

327 230

937 472

535 000

15 724 104

DPH

5 029 300

546 892

- 986 159

SpD

-

-

-

-

0

C

21 378

-

-

-

85 718

P

17 490

4 500

95 000

5 000

169 839

Do

-

-

-

-

0

- 37 500 105 624 779

Vdp 30 600 464 2 879 964 12 020 711 3 569 900 189 560 056 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

Z tabulky 6 byla vypočtena celková částka výnosů z vybraných daní a poplatků za celý soubor dotazovaných podniků v hodnotě 189 560 tis. Kč. Podíl daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na vybraných daních činil 7,49 %. Přičemž nejmenší procento z celkové odvedené daně z příjmů fyzických osob dosáhl podnik F (2,25 %) a největší procento podnik A (33,85 %). Hlavní faktor ovlivňující výši této daně je počet pracovníků. V roce 2008 činila sazba daně 15 %. Daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou odvedly pouze tři podniky (podniky A, E, G). Činila 10 850 Kč, procentní podíl na celkových vybraných daních je zanedbatelný.

37

Velkou část na vybraných daních tvoří pojistné sociální (20,88 %) a zdravotní (6,91 %). Výše podílu sociálního pojistného na celkové výši vybraných daní vč. pojistného u jednotlivých firem se pohybovala v rozmezí 3,04 % (F) – 30,37 % (A) a pojistného na veřejné zdravotní pojištění byla mezi 3,19 % (F) až 31,79 % (A). Daň silniční byla placena u všech podniků v celkové částce 318 tis. Kč, což činí 0,17 % z celkových vybraných daní. U všech podniků byla placena také daň z nemovitosti, protože podnikatelskou činnost provozují v nemovitostech, na které mají vlastnická práva. Činila 744 tis. Kč, tedy 0,39 % z vybraných daní. Každým podnikem byla odvedena daň z příjmů právnických osob, vzhledem k tomu, že hospodářský výsledek byl za rok 2008 u všech firem kladný (účetní zisk), kromě D. Daň z příjmů právnických osob činila celkem 15 724 tis. Kč. Na výnosech z vybraných daní a poplatků se podílela 8,3 %. Daň z přidané hodnoty, která patří mezi nepřímé daně, byla odváděna u všech podniků. Předmětem daně jsou tyto typy zdanitelných plnění: dodání zboží a převod či přechod nemovitostí, poskytnutí či přijetí služeb, pořízení zboží z jiného členského státu EU a také dovoz zboží ze třetích zemí mimo EU. Plátcem DPH se stává osoba, která podniká a dobrovolně se zaregistruje k placení daně nebo je povinně plátcem, když překročí zákonem stanovený obrat.2 Vybrané firmy jsou všechny registrovány jako plátci DPH, protože mnohonásobně překračují stanovenou hranici. Podnik A je z tohoto pohledu v souboru poněkud atypický. Vykazuje v rámci DPH daňovou povinnost ve výši 96 000 tis. Kč. Tak vysoké DPH má z toho důvodu, že tato akciová společnost má vybudovanou stabilní pozici u odběratelů nejen v ČR, ale i v mnoha zemích EU, kam dodává své výrobky. Provozuje své aktivity i mimo EU. Na druhé straně se u podniků B, G, H objevily daňové pohledávky z titulu DPH (nadměrný odpočet). Celkové závazky z titulu DPH (daňová povinnost) dotazovaných firem činí 107 372 tis. Kč a celkové pohledávky (nadměrný odpočet) byly zjištěny v hodnotě 1 747 tis. Kč. Celkové DPH se podílí 55,72 % na výnosech z vybraných daních a poplatků. 2

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. §6 (1): „Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců.“ Když přesáhne, stává se plátcem DPH.

38

Clo je zákonem stanovená platba vybíraná správci cla při dovozu, průvozu a vývozu zboží ve prospěch veřejných rozpočtů. Pomocí cla státy regulují strukturu dovážených a vyvážených produktů. V současné době po zavedení jednotného celního prostoru v rámci třetího pilíře EU se clo uplatňuje na vnějších hranicích EU, tzn. při dovozu, průvozu a vývozu do nečlenských států. Ve zkoumaném souboru platila clo firma A a firma E. Celkově se clo podílelo na vybraných daních 86 tis. Kč, tzn. 0,05 %. Roční poplatky činily za všechny firmy 170 tis. Kč, 0,09 % z vybraných daní. Žádný z podniků neuvedl, že by odvedl spotřební daně nebo jiné daně, případně měl doměrky daně. Graficky i číselně jsou jednotlivé podíly vyjádřeny v následujícím grafu 3. V grafu nejsou uvedeny daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, spotřební daně a ostatní daně či doměrky z důvodu nulového podílu na vybraných daních (v případě DPFOs je tato hodnota blízká nule, konkrétně 0,0057 %).

Graf 3 Podíl jednotlivých daní a poplatků na celkovém výnosu z vybraných daní v rámci sledovaného souboru podniků (v %).

55 ,7 2

Procentuální zastoupení jednotlivých daní a poplatků na celkovém výnosu z vybraných daní 60% 50%

0, 09

0, 05

10%

0, 39

0, 17

7, 49

20%

6, 91

Procenta 30%

8, 30

20 ,8 8

40%

0% FO DP

Ps

Pz

DS

DN

PO DP

Daně a poplatky

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

39

H DP

C

P

4.3

Náklady na zpracování daňového přiznání (Nd)

V následujících tabulkách jsou vyčísleny náklady na zpracování daňových přiznání, které zahrnují externí a interní náklady a náklady na pořízení a aktualizaci softwaru ve zkoumaném souboru podniků.

4.3.1

Externí náklady na zpracování daňového přiznání (Ned)

Externí náklady na zpracování daňového přiznání zahrnují takové náklady, které firmy musí vynaložit v případě, že si sami nestanovují základ daně a nesestavují daňové přiznání či se neorientují tak dobře v daňové politice jako např. daňový poradce či expert. Využití služeb daňového poradce má i další výhody. Např. při platbě daně z příjmů je stanoveno zálohové období, které tak může být prodlouženo o 3 měsíce, popřípadě samotným finančním úřadem o další 3 měsíce.

Tab. 7

Přehled o výši externích nákladů na zpracování daňového přiznání.

Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

Ned 76 000 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

C

3 000

D -

10 000

Tab. 7 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

Ned Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

F

G

H

39 000

64 000

15 000

Celkem 207 000

Většina dotázaných firem využívá externí služby daňových poradců, pouze firmám C a E zpracovávají daňové přiznání interní pracovníci. Tento soubor firem vynaložil externí náklady na zpracování daňového přiznání ve výši 207 tis. Kč. Konkrétní vynaložené částky jsou vyčísleny v tabulce 7.

40

4.3.2

Náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip)

Tabulka

8

se

zabývá

zpracováním

daňového

přiznání

interními

pracovníky.

Ve sledovaném souboru podniků zpracovávaly daňové přiznání pouze dva interně. Oba podniky vykazovaly ze zjišťovaných údajů nejvyšší náklady na mzdy interních pracovníků, a to průměrně 247 tis. Kč. Náklady na spotřebu energie, kancelářských potřeb a materiálu, poplatky za telefon, internet apod. činily u podniku C přibližně 31 tis. Kč, u podniku E 20 tis. Kč. Na celkových nákladech na zpracování daňového přiznání interními pracovníky se podílely z 10,2 %. Náklady na školení, kurzy a vzdělávání pracovníků byly zjištěny v částce 4 759 Kč. Podíl na odpisech budovy závisí na velikosti pracovního prostoru, který slouží jako kancelář pro interní pracovníky zpracovávající daňová přiznání. Ve sledovaném souboru dosáhl hodnoty 43 tis. Kč, 8,6 % z celkových nákladů na zpracování daňového přiznání interními pracovníky. Jelikož každá firma využívá informační technologie, musí se do výpočtu zahrnout roční odpis ze vstupní ceny počítačů využívaných ke zpracování daňových přiznání. Odpisy za oba podniky činily 12 tis. Kč.

Tab. 8

Přehled o výši nákladů na zpracování daňového přiznání interními pracovníky.

Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Nm

-

-

124 950

-

Nsp

-

-

30 535

-

Nk

-

-

3 159

-

Ob

-

-

35 017

-

Or

-

-

5 640

-

-

-

199 301

-

Ndip Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením. Vysvětlivky:

Nm ........mzdové náklady interních pracovníků zpracovávajících daňové přiznání, Nsp ........spotřeba energie, materiálu (kancelářské potřeby atd.), poplatky (telefon, internet), Nk..........náklady na školení a kurzy absolvované interními pracovníky,

41

Ob..........podíl na odpisech budovy nebo nájemné, vztahující se na pracovní prostor využívaný interními pracovníky, Or ..........odpisy ze vstupní ceny počítače (nutno časově rozlišit na 3 roky). Tab. 8 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

Nm

260 000

-

-

-

384 950

Nsp

20 000

-

-

-

50 535

Nk

1 600

-

-

-

4 759

Ob

7 525

-

-

-

42 542

Or

5 997

-

-

-

11 637

Ndip 295 122 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

-

-

-

494 423

4.3.3

F

G

H

Celkem

Náklady na daňový software (Nds)

V tabulce 9 jsou zkoumány náklady podniků na daňový software. Ze všech podniků využívaly daňový software pouze dva, a to podniky C a E. Tyto podniky zakoupily software, protože si nechávají zpracovávat daňová přiznání interními pracovníky. Z důvodu koupě softwaru nelze hovořit o platbě nájemného. Z tabulky 9 je patrné, že u podniku C byly zjištěny celkové náklady na počítačový program pro zpracování daní v částce 26 tis. Kč a u podniku E 22 tis. Kč.

Tab. 9

Přehled o výši nákladů na daňový sotware.

Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Or

-

-

15 473

-

Ur

-

-

10 781

-

Nr

-

-

-

-

-

-

26 254

-

Nds Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

42

Vysvětlivky:

Or ..........roční odpis ze vstupní ceny software (nutno časově rozlišit na 3 roky), Ur ..........roční update, resp. upgrade, Nr ..........roční nájemné, platba licence. Tab. 9 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Or

15 000

-

-

-

30 473

Ur

7 000

-

-

-

17 781

Nr

-

-

-

-

-

Nds 22 000 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

-

-

-

48 254

4.3.4

Celkové náklady na zpracování daňových přiznání (Nd)

Celkové náklady na zpracování daňových přiznání zjistíme součtem externích nákladů na zpracování daňového přiznání (Ned), nákladů na zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip) a nákladů na daňový software (Nds). Do celkových vyvolaných nákladů se zahrnou ze 100 %. Z informací tabulky 10 lze vyvodit závěr, že firmy, kterým zpracovávají daňová přiznání interní pracovníci, mají mnohem větší náklady než firmy využívající služby daňových poradců.

Tab. 10 Celková výše nákladů na zpracování daňových přiznání. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Ned

76 000

3 000

-

10 000

Ndip

-

-

199 301

-

Nds

-

-

26 254

-

Nd 76 000 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

3 000

225 555

10 000

43

Tab. 10 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Ned

-

39 000

64 000

15 000

207 000

Ndip

295 122

-

-

-

494 423

Nds

22 000

-

-

-

48 254

Nd 317 122 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

39 000

64 000

15 000

749 677

Soubor dotazovaných firem vynaložil v roce 2008 peněžní prostředky na zabezpečení zpracování daňového přiznání ve výši 750 tis. Kč. Firma E vynaložila největší obnos – 317 tis. Kč – z důvodu zaměstnávání interního pracovníka. Nejnižší částku zaplatila firma B – 3 tis. Kč. Využívá externí zpracování daňových přiznání. Procenta, jakými se jednotlivé složky podílí na nákladech na zpracování daňových přiznání, můžeme vidět v následujícím grafu 4.

Graf 4 Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na zpracování daňového přiznání (v %). Podíl jednotlivých složek na nákladech na zpracování daňového přiznání

65 ,9 5

100%

60% 40%

6, 44

Procenta

27 ,6 1

80%

20% 0%

Ned

Ndip

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

44

Nds

4.4

Náklady na vedení účetní agendy (Núc)

Každý podnikající subjekt je úzce spjat s povinností vést účetnictví nebo daňovou evidenci. V účetnictví jsou zpracovávány nejen účetní případy spjaté s výrobou, ale i daňové povinnosti či nadměrné odpočty z titulu plateb různých daní. Např. důchodové dani podléhá hospodářský výsledek, firma musí zaúčtovat daň silniční a jiné majetkové daně, DPH nevyjímaje. Dá se říci, že účetnictví má několik funkcí. Poskytuje informace o hospodaření firmy, které slouží jako podklad ke správnému stanovení základu daně a tím i daňové povinnosti účetní jednotky. Pro management poskytuje údaje, na základě kterých může rozhodovat a řídit podnik. Také nabízí informační zdroje pro akcionáře, veřejnost apod. čímž je zabezpečena kontrola stavu majetku a hospodaření s jejich zdroji vloženými do firmy. Proto nelze veškeré náklady na účetnictví zahrnovat mezi vyvolané náklady zdanění. Účetní náklady jsou považovány za vyvolané náklady zdanění ve výši 40 %, s ohledem na metodiku vypracovanou Vybíhalem (2005).

4.4.1

Externí náklady na vedení účetnictví a účetní poradenství (Neú)

V souboru dotazovaných firem bylo zjištěno, že každá firma zaměstnává interní pracovníky na vedení účetnictví účetní jednotky. Důvodem je velikost firem. Proto externí náklady na vedení účetnictví byly identifikovány jako nulové.

Tab. 11 Přehled o výši externích nákladů na vedení účetnictví. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

Neú Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

B -

C

D

-

-

-

Tab. 11 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

Neú Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

G -

45

H -

Celkem -

0

4.4.2

Náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (Núip)

Úroveň nákladů na vedení účetnictví interními pracovníky je prezentována v tabulce 12. Všechny dotazované podniky vypověděly, že si sami zajišťují účetní agendu. Zaměstnaným pracovníkům platí mzdy ve výši 6 569 tis. Kč, což činí 90,3 % z celkových nákladů na vedení účetnictví interními pracovníky. Částku 315 tis. Kč vynaložily zkoumané firmy na spotřebu energie, kancelářských potřeb a poplatků za telefon, internet apod. Účast pracovníků na školeních a kurzech je četnější než v případě pracovníků zpracovávajících daňová přiznání, za částku 27 tis. Kč. Celkové odpisy vztažené na pracovní prostory v budově, kde pracují interní pracovníci činí pro tento soubor podniků 232 tis. Kč a na celkových nákladech na vedení účetní agendy interními pracovníky se podílí 3,2 %. Odpisy z účetního hardware za rok 2008 činily za všechny podniky 127 tis. Kč.

Tab. 12 Přehled o výši nákladů vynaložených na vedení účetnictví interními pracovníky. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Nm

1 929 563

250 000

1 080 469

969 400

Nsp

28 250

48 804

38 824

43 050

Nk

11 000

800

1 200

1 500

Ob

13 295

5 902

121 683

36 547

Or

26 667

6 667

27 594

22 462

Núip 2 008 775 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

312 173

1 269 770

1 072 959

Vysvětlivky:

Nm ........mzdové náklady interních pracovníků vedoucích účetnictví, Nsp ........spotřeba energie, materiálu (kancelářské potřeby atd.), poplatky (telefon, internet), Nk..........náklady na školení a kurzy absolvované interními pracovníky, Ob..........podíl na odpisech budovy nebo nájemné, vztahující se na pracovní prostor využívaný interními pracovníky, Or ..........odpisy ze vstupní ceny počítače (nutno časově rozlišit na 3 roky).

46

Tab. 12 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

H

Celkem

Nm

947 495

284 070

879 560

Nsp

35 340

37 900

55 600

27 700

315 468

Nk

3 700

3 500

4 200

800

26 700

Ob

12 300

7 489

27 950

7 300

232 466

Or

11 083

6 667

18 267

7 833

127 240

339 626

985 577

Núip 1 009 918 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

4.4.3

G

228 430 6 568 987

272 063 7 270 861

Náklady na účetní software (Nús)

V tabulce 13 jsou údaje o nákladech vynaložených jednotlivými podniky na pořízení účetního software. Kromě podniků B a H mají všechny firmy účetní software ve vlastnictví a platí si roční aktualizace a upgrady. Podniky B a H využily roční platby nájemného. Nejvyšší náklady na účetní software měl podnik A. Vstupní cena softwaru činila 240 tis. Kč, ze které pak byl vypočten roční odpis 80 tis. Kč a zahrnut do výpočtu celkových vyvolaných nákladů.

Tab. 13 Přehled o výši nákladů na účetní software. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Or

80000

-

48 772

18 107

Ur

2 000

-

20 792

9 500

Nr

-

8 000

-

-

Nús 82 000 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

8 000

69 564

27 607

Vysvětlivky:

Or ..........roční odpis ze vstupní ceny software (nutno časově rozlišit na 3 roky), Ur ..........roční update, resp. upgrade, Nr ..........roční nájemné.

47

Tab. 13 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Or

42 267

15 237

23 333

-

227 716

Ur

31 700

3 000

17 500

-

84 492

Nr

-

-

-

10 000

18 000

Nús 73 967 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

18 237

40 833

10 000

330 208

4.4.4

Celkové náklady na vedení účetnictví (Núc)

Tabulka 14 rekapituluje všechny náklady vztahující se k oblasti vedení účetní agendy. Celkové vyvolané náklady zdanění z titulu vedení účetnictví se pohybovaly od 282 tis. Kč do 2 171 tis. Kč, přičemž za celý soubor dosáhly výše 7 351 tis. Kč. Z této tabulky je také zřejmé, které podniky k vedení účetnictví využili externích služeb a které zaměstnávají vlastní zaměstnance pro tuto činnost. Je překvapivé, že ani jeden podnik nevyužívá externí zpracování účetní agendy. Jistě by to přineslo relativně menší náklady, což je významný ohled řešený podnikovým managementem takřka denně. Důvodem bude velikost a právní forma dotazovaných podniků. Také z velikosti výnosů, či obratu můžeme usuzovat, že množství během roku účtovaných položek je značné. Proto je nutné zaměstnat interní pracovníky, kteří se stále a systematicky zabývají účetní agendou. Pro procentní srovnání jsou tyto náklady vyjádřeny v grafu 5.

Tab. 14 Celkové náklady na vedení účetnictví. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Neú

-

-

-

-

Núip

2 088 775

312 173

1 269 770

1 072 959

Nús

82 000

8 000

69 564

27 607

Núc 2 170 775 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

320 173

1 339 334

1 100 566

48

Tab. 14 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Neú

-

-

-

-

-

Núip

1 009 918

339 626

985 577

272 063

7 350 861

Nús

73 967

18 237

40 833

10 000

330 208

Núc 1 083 885 357 863 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

1 026 410

282 063

7 681 069

Můžeme konstatovat, že vyšší náklady na vedení účetnictví mají akciové společnosti než společnosti s ručením omezeným. Za všechny akciové společnosti bylo dosaženo částky 5 620 tis. Kč, 73,2 % z nákladů na vedení účetnictví celkem. Částka 2 060 tis. Kč byla zjištěna u společností s ručením omezeným jako 26,8 % z celkových nákladů na vedení účetnictví za soubor podniků.

Graf 5 Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na vedení účetní agendy (v %).

95

,4

6

Podíl jednotlivých složek na celkových nákladech na vedení účetnictví

100% 80% Procenta

60%

0%

0, 0

20%

4,

0

54

40%

Neú

Núip

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

49

Nús

4.5

Náklady na vedení mzdové agendy (Nma)

Náklady z titulu vedení mzdové agendy se také podílí na vyvolaných nákladech zdanění vzhledem k tomu, že mzdová agenda vedle zpracovávání podkladů a výpočtu mezd zabezpečuje rovněž výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a roční vyúčtování včetně odvodu záloh na daň, sociálního a zdravotního pojištění. Částka, která se zahrnuje do vyvolaných nákladů zdanění byla stanovena na 20 % z celkových nákladů na vedení mzdové agendy.

4.5.1

Externí náklady na vedení mzdové agendy (Nem)

V tabulce 15 lze zjistit náklady na vedení mzdové agendy externími subjekty, jako např. náklady na služby a poradenství poskytované jinými kvalifikovanými osobami. Z nulových hodnot je zřejmé, že ani jeden z dotazovaných podniků neplatí žádnému externímu subjektu za vedení mzdové agendy. Z toho vyplývá, že v roce 2008 si veškerou mzdovou agendu nechávaly dotazované firmy zpracovávat interními pracovníky.

Tab. 15 Přehled o výši externích nákladů na vedení mzdové agendy. Firma / Ukazatel (v Kč) Nem

A

B -

C

D

-

-

-

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením. Tab. 15 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

Nem Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

G -

50

H -

Celkem -

-

4.5.2

Náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (Nmip)

V tabulce 16 se uvádí výše vyvolaných nákladů zdanění z titulu vedení mzdové agendy interními zaměstnanci v souboru sledovaných společností za rok 2008. Nejvyšší vynaložené náklady na vedení mzdové agendy vlastními pracovníky měla firma A. Jejich výše dosáhla 332 tis. Kč, čili 14,3 % za soubor podniků. Nejvíce se na tom podílely mzdové náklady mzdové účetní v částce 293 tis. Kč. Podstatnou část vyvolaných nákladů všech firem z titulu vedení mzdové agendy tvoří mzdové náklady (86 %), náklady na spotřebu (5,7 %) a podíl pracovního prostoru na odpisech budovy (5,3 %).

Tab. 16 Přehled o výši nákladů vynaložených na vedení mzdové agendy interními pracovníky. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Nm

293 000

250 000

201 136

222 276

Nsp

15 360

21 196

7 654

9 530

Nk

4 000

1 600

1 800

1 700

Ob

13 295

5 902

50 382

12 700

Or

6 667

6 667

6 781

6 300

Nmip 332 322 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

285 365

267 753

252 506

Vysvětlivky:

Nm ........mzdové náklady interních pracovníků vedoucích mzdy, Nsp ........spotřeba energie, materiálu (kancelářské potřeby atd.), poplatky (telefon, internet), Nk..........náklady na školení a kurzy absolvované interními pracovníky, Ob..........podíl na odpisech budovy nebo nájemné, vztahující se na pracovní prostor využívaný interními pracovníky, Or ..........odpisy ze vstupní ceny počítače (nutno časově rozlišit podle zákona).

51

Tab. 16 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Nm

260 000

279 900

276 830

Nsp

27 500

23 100

12 790

15 000

132 130

Nk

1 200

2 300

1 800

1 200

15 600

Ob

17 525

3 500

15 760

3 700

122 764

Or

6 000

5 900

7 330

7 833

53 478

314 700

314 510

Nmip 312 225 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

215 370 1 998 512

243 103 2 322 484

Vynaložené náklady na vedení mzdové agendy činily za soubor celkem 2 322 tis. Kč. Tzn. vyvolané náklady tvoří 20 % z této částky, celkem 464 tis. Kč.

4.5.3

Náklady na mzdový software (Nms)

V tabulce 17 jsou kvantifikovány náklady na mzdový software. Nejvyšší náklady byly zjištěny na roční upgrade mzdového programu. Nejvyšší náklady vynaložil podnik C, zakoupil software ve vstupní ceně 46 tis. Kč a ročně vynaloží na update / upgrade 21 tis. Kč. Podniky B a H platí roční nájemné.

Tab. 17 Přehled o výši nákladů na mzdový software. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Or

3 333

-

15 473

12 317

Ur

31 000

-

20 792

17 500

Nr

-

2 000

-

-

Nms 34 333 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

2 000

36 265

29 817

Vysvětlivky:

Or ..........roční odpis ze vstupní ceny software (nutno časově rozlišit na 3 roky), Ur ..........roční update, resp. upgrade, Nr ..........roční nájemné. 52

Tab. 17 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Or

12 333

4 867

6 000

-

54 323

Ur

20 500

2 500

5 000

-

97 292

Nr

-

-

-

10 000

12 000

Nms 32 833 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

7 367

11 000

10 000

163 615

4.5.4

Celkové náklady na vedení mzdové agendy (Nmac)

V tabulce 18 jsou shrnuty náklady vynaložené na vedení účetní agendy externími subjekty, náklady z titulu vedení mzdové agendy interními pracovníky a náklady na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru. Výše vyvolaných nákladů zdanění z hlediska vedení mzdové agendy je do jisté míry podobná. Důvodem je, že všechny podniky zaměstnávají kvalifikované pracovníky jako mzdové účetní. Ve většině firem tuto činnost vykonává jedna osoba, která využívá software pro zpracování mezd zaměstnanců. Všechny složky zahrnované do nákladů na mzdovou agendu jsou shrnuty v jednoduchém grafu 6. Z něj je patrný převládající podíl nákladů na vedení mzdové agendy prostřednictvím interních pracovníků, celkem 2 322 tis. Kč, 93,42 %. Všechny firmy vypověděly, že si vedení mzdové agendy usnadňují využíváním různých softwarových programů vytvořených právě pro tento účel. Za všechny firmy byly zjištěny náklady na mzdový software v hodnotě 164 tis. Kč, 6,58 %. Co se týče nákladů na mzdové služby externích subjektů bylo zjištěno nulové využití těchto služeb jednotlivými podniky. Z hlediska počtu zaměstnanců lze předpokládat, že takto vedená mzdová agenda by pravděpodobně byla finančně náročnější než zaměstnávání jednoho pracovníka po celý rok. Podle údajů z tabulky 18 můžeme konstatovat nejvyšší náklady na vedení mzdové agendy u firmy A, zaplatí 367 tis. Kč

53

za vedení mezd zaměstnanců. Průměrná částka za soubor dotazovaných podniků na vedení mzdové agendy byla vypočtena na 311 tis. Kč.

Tab. 18 Celkové náklady na vedení mzdové agendy. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Nem

-

-

-

-

Nmip

332 322

285 365

267 753

252 506

Nms

34 333

2 000

36 265

29 817

Nmac 366 655 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

287 365

304 018

282 323

Tab. 18 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Nem

-

-

-

-

-

Nmip

312 225

314 700

314 510

243 103

2 322 484

Nms

32 833

7 367

11 000

10 000

163 615

Nmac 345 058 322 067 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

325 510

253 103

2 486 099

Graf 6 Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na vedení mzdové agendy (v %).

93 ,4 2

Podíl jednotlivých složek na celkových nákladech na vedení mzdové agendy

100% 80% 40% 20% 0%

6, 58

60% 0, 00

Procenta

Nem

Nmip

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

54

Nms

4.6

Vyvolané náklady zdanění (Nvz)

Celkové vyvolané náklady zdanění byly spočítány tak, že se sečetly vyvolané náklady zdanění ze tří titulů. Náklady na zpracování daňového přiznání byly zahrnuty ze 100 %, náklady na vedení účetnictví se započítaly ze 40 % a náklady na vedení mzdové agendy z 20 %. V tabulce 19 jsou uvedena již výsledná čísla po vynásobení nákladů příslušnými procenty. Celkové vyvolané náklady za tento soubor osmi firem činí 4 319 tis. Kč. Nejvyšší částka byla zaznamenána u firmy A, a to 1 018 tis. Kč. Nejmenší vyvolané náklady zdanění vykazuje firma s označením H, 178 tis. Kč. Z hlediska podílu jednotlivých složek vyvolaných nákladů na celkových vyvolaných nákladech za všechny podniky lze dojít k závěru, že náklady na zpracování daňového přiznání tvoří 17,4 %, náklady na účetnictví představují nejvýraznější část vyvolaných nákladů a to 71,1 %, a náklady na mzdovou agendu se podílí 11,5 %. Hodnoty pro jednotlivé podniky jsou prezentovány v grafu 7.

Tab. 19 Vyvolané náklady zdanění u jednotlivých podniků v Kč. Firma / Ukazatel (v Kč)

A

B

C

D

Nd (100 %)

76 000

3 000

225 555

10 000

Nú (40 % z Núc)

868 310

128 069

535 734

440 226

Nma (20 % z Nmac)

73 331

57 473

60 804

56 465

Nvz 1 017 641 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

188 542

822 092

506 691

Tab. 19 – pokračování. Firma / Ukazatel (v Kč)

E

F

G

H

Celkem

Nd (100 %)

317 122

39 000

64 000

15 000

749 677

Nú (40 % z Núc)

433 554

143 145

410 564

112 825

3 072 428

Nma (20 % z Nmac)

69 012

64 413

65 102

50 621

497 220

Nvz 819 688 246 559 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

539 666

178 446

4 319 325

55

Graf 7 Vyvolané náklady zdanění z titulu jednotlivých nákladů pro jednotlivé podniky (v Kč).

Hodnoty jednotlivých nákladů zahrnovaných do celkových vyvolaných nákladů pro jednotlivé podniky 900 800 700 600 500 Kč 400 300 200 100

000 000 000 000 000 000 000 000 000 0

Nd (100 % ) Nú (40 % z Núc) Nma (20 % z Nmac)

A

B

C

D

E

F

G

H

Podnik

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

Pokud chceme zjistit, kolik z celkových vyvolaných nákladů zdanění připadá v roce 2008 na jednoho pracovníka, vydělíme částku celkových vyvolaných nákladů konkrétní firmy přepočteným počtem pracovníků, což je znázorněno v grafu 8.

Graf 8 Vyvolané náklady zdanění na jednoho pracovníka u jednotllivých podniků (v Kč).

32 8

84

Vyvolané náklady zdanění na jednoho pracovníka

23 03

1

40000

B

C

D

E

Podnik Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

56

12 32 F

66 09

A

53 97

55

0

51 14

10000

45

Kč 20000

60 72

8

30000

G

H

4.7

Kvantifikace podílu vyvolaných nákladů zdanění na jednotlivých ukazatelích

Tabulka 20 ukazuje podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní u jednotlivých podniků. Z tabulky vyplývá podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků v rozmezí od 0,82 % do 11,66 %. Průměrná hodnota vyvolaných nákladů zdanění za soubor podniků činí 2,28 % z výnosu z vybraných daní a poplatků. Tzn. na každých 1 000 Kč výnosů z vybraných daní a poplatků připadá průměrně 22,8 Kč vyvolaných nákladů zdanění.

Tab. 20 Podíl vyvolaných nákladů zdanění na jednotlivých ukazatelích. Firma / Ukazatel (%)

A

B

C

D

Nvz / Vdp * 100

0,82

6,50

11,66

7,36

Nvz / V *100

0,14

0,39

0,43

1,27

Nvz / T * 100

0,15

0,39

0,43

1,87

Nvz / N * 100 0,16 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

0,54

0,43

1,26

Tab. 20 – pokračování. Firma / Ukazatel (%)

E

F

G

H

Celkem

Nvz / Vdp * 100

2,68

8,56

4,49

5,00

2,28

Nvz / V *100

0,11

0,18

0,47

0,49

0,21

Nvz / T * 100

0,11

0,18

0,48

0,51

0,22

Nvz / N * 100 0,11 Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

0,18

0,49

0,54

0,22

Z této tabulky lze také vyčíst, jaká částka vyvolaných nákladů zdanění v Kč připadá na 1000 Kč celkových výnosů, tržeb a nákladů jednotlivých podniků. Na každých 1 000 Kč výnosů připadá u firmy A 1,40 Kč vyvolaných nákladů, u firmy B 3,90 Kč, u firmy C 4,30 Kč, u firmy D 12,70 Kč, u firmy E 1,10 Kč, u firmy F 1,80 Kč, u firmy G 4,70 Kč a u firmy H 4,90 Kč. Průměrná hodnota byla vyčíslena na 2,10 Kč / 1 000 Kč výnosů.

57

V případě vyčíslení vyvolaných nákladů zdanění na 1 000 Kč tržeb bylo dosaženo u podniku A úrovně 1,50 Kč / 1 000 Kč tržeb, u podniku B 3,90 Kč / 1 000 Kč tržeb, podnik C dosáhl 4,30 Kč / 1 000 Kč tržeb, podnik D 18,70 Kč / 1 000 Kč tržeb, u podniku E připadá 1,10 Kč / 1 000 Kč tržeb, u podniku F 1,80 Kč / 1 000 Kč tržeb, u podniku G 4,80 Kč / 1 000 Kč tržeb a u podniku H 5,10 Kč / 1 000 Kč tržeb. Průměrně činí vyvolané náklady zdanění na každých 1000 Kč tržeb 2,20 Kč. Výše ukazatele podílu vyvolaných nákladů zdanění na nákladech podniků dosahovala na 1 000 Kč nákladů u firmy A 1,60 Kč, u firmy B 5,40 Kč, u firmy C 4,30 Kč, u firmy D 12,60 Kč, u E 1,10 Kč, u F 1,80 Kč, u G 4,90 Kč a u firmy H 5,40 Kč. Průměrně vychází 2,20 Kč vyvolaných nákladů zdanění na 1 000 Kč nákladů. Přehled a srovnání podílů vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků u jednotlivých podniků je prezentován v grafu 8.

Graf 9 Podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní u jednotlivých podniků (v %).

11 ,6

6

Podíly vyvolaných nákladů na výnosech z vybraných daní u jednotlivých podniků

36

2% 0%

00

2, 68 0, 82

4%

4,

Procenta 6%

5,

49

8%

7,

6, 50

10%

8,

56

12%

A

B

C

D

E

Podnik

Pramen: Údaje zjištěné vlastním šetřením.

58

F

G

H

5. Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjištění výše vyvolaných nákladů zdanění ve zvoleném souboru osmi podnikatelských subjektů se sídlem v městě Znojmě. Tyto společnosti se převážně zabývají průmyslovou výrobou a prodejem vyrobených produktů, popřípadě pracemi v oblasti průmyslu. Z hlediska velikosti podle počtu zaměstnanců se jedná o malé a střední firmy. Přepočtený počet zaměstnanců se pohybuje v intervalu od 20 do 199 osob. Údaje ke zhodnocení dopadů na jednotlivé firmy byly zjišťovány dotazováním s využitím dotazníku. Z výsledných hodnot sledovaných ukazatelů byly zjištěny následující závěry. Celková výše daní, které vybrané firmy v roce 2008 zaplatily, činila 189 560 tis. Kč. Nejvyšší částku z celkových

odvedených

daní

představoval

odvod

daně

z přidané

hodnoty

(55,72 %), dále platby sociálního a zdravotního pojistného (20,88 % a 6,91 %). Následují daň z příjmů právnických osob (8,3 %) a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (7,49 %). Dalšími sledovanými údaji byly náklady vynaložené na zpracování daňových přiznání, vedení účetnictví a mzdovou agendu. Firmy mají možnost vedení jednotlivých agend externím subjektem či interními pracovníky. Pro usnadnění mohou využít počítačové programy. Většina dotázaných firem využívá externí služby na zpracování daňového přiznání, pouze dvěma firmám zpracovávají daňové přiznání interní pracovníci. Celkem byly vynaloženy náklady na zpracování daňového přiznání externími subjekty 207 tis. Kč. Výše výnosů u jednotlivých firem vypovídá o tom, že během roku se naskytne mnoho účetních případů, které vyžadují stálé sledování a zpracovávání. Proto se u těchto firem neobjevuje využívání externích služeb na vedení účetnictví či mzdové agendy. Stabilní interní pracovníci zabezpečují kompletní činnosti související s řízením a rozhodováním ve firmě. Dotazované firmy, které zaměstnávají vlastní pracovníky na vedení účetnictví vynaložily celkem 7 351 tis. Kč, na vedení mzdové agendy vydaly celkem 2 322 tis. Kč. Soubor firem používá softwarové vybavení na zpracování daňových přiznání za 48 tis. Kč, software

59

na vedení účetní agendy v hodnotě 330 tis. Kč a na vedení mzdové agendy v hodnotě 164 tis. Kč. Do vyvolaných nákladů zdanění se zahrnují celkové náklady na zpracování daňových přiznání ze 100 %, za celý soubor dotazovaných firem činí částku 750 tis. Kč. Celkové náklady na vedení účetní agendy byly zjištěny ve výši 7 681 tis. Kč. Do vyvolaných nákladů zdanění se započítaly ze 40 %, tzn. celkem 3 072 tis. Kč za celý soubor. 20 % z celkových nákladů na vedení mzdové agendy ve výši 2 486 tis. Kč se považuje za vyvolané náklady zdanění, což představuje částku 497 tis. Kč za všechny podniky. Vyvolané náklady zdanění dostaneme součtem těchto nákladů a za vybraný soubor podniků zjistíme hodnotu 4 319 tis. Kč. Po výpočtu podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků byly zjištěny u jednotlivých firem hodnoty v rozmezí od 0,82 % do 11,66 %. Průměrná hodnota vyvolaných nákladů zdanění za soubor podniků činí 2,28 % z výnosu z vybraných daní a poplatků. V korunovém vyjádření lze konstatovat, že na každých 1000 Kč výnosů z vybraných daní a poplatků připadá průměrně 22,80 Kč vyvolaných nákladů zdanění. Pro vyvolané náklady podle právní formy podniku byly vypočteny průměrné hodnoty. Pro akciové společnosti činí vyvolané náklady zdanění průměrně 1,85 % z celkového výnosu z vybraných daní a poplatků u akciových společností. U společností s ručením omezeným byl zjištěn podíl vyvolaných nákladů zdanění 6,90 % z celkového výnosu z vybraných daní a poplatků u společností s ručením omezeným. Ze zjištěných závěrů lze vyvozovat skutečnost, že vyvolané náklady u akciových společností jsou podstatně nižší než u společností s ručením omezeným. Je to způsobeno rozdílnou velikostí podniků z hlediska průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Vliv má výše výnosů z vybraných daní a poplatků, výnosů, tržeb a nákladů. Výše mezd interních pracovníků vedoucích účetnictví či mzdy u jednotlivých podniků není na stejné úrovni. Jistý vliv má i skutečnost, zda jsou agendy zpracovávány interními pracovníky nebo je využíváno služeb externích subjektů.

60

Závěrem je možné konstatovat, že všechny podniky v ČR jsou více či méně zatěžovány vyvolanými náklady zdanění. Problémem jsou také časté změny a novelizace daňové legislativy. V zájmu daňové politiky státu je zamezovat nadměrným dopadům vyvolaných nákladů zdanění na podnikatelské subjekty. Pokud dochází ke zvyšování vyvolaných nákladů zdanění v soukromém sektoru je nutná reakce v rámci daňové politiky a provedení opatření, která takovéto tendenci zabrání či ji zmírní. Proto je důležité sledovat výši vyvolaných nákladů zdanění, aby daně na jejich plátce působily co nejméně negativně a nezpůsobovaly jim větší úbytek peněžních prostředků než je nezbytně nutný.

61

6. Použité zdroje [1] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI a.s., 2006. 4. aktualizované vydání. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.

[2] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., 2005, 112 s. ISBN 80-7357-092-0. [3] KUBÁTOVÁ, K. – VYBÍHAL, V. a kol. Optimalizace daňového systému České Republiky v kontextu Evropského regionu a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. 1. vyd. 179 s.

ISBN 80-86861-05-8.

[4] PUDIL, P. - VYBÍHAL, V. - VÍTEK, L. - PAVEL, J. a kolektiv. Zdanění a efektivnost. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4.

[5] SANDFORD, C. Tax Compliance Costs - Measurement and Policy. Bath: Fiscal Publications in Association with the Institute for Fiscal Studies, 1995. 293 s.

[6] STEJSKAL, J. Daňové teorie a politika: Pro kombinovanou formu studia. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008. 87 s. ISBN 978-80-7395-146-7. [7] VÍTEK, L. - PAVEL, J. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem. [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, prosinec 2008. Poslední

revize

10.

srpna

2009

[cit.

2009-11-15]

45

s.

Dostupné

z

WWW:

. [8] VYBÍHAL, V. Veřejné finance. 1. vyd. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 80-85490-45-5.

62

[9] VYBÍHAL, V. K problematice měření vyvolaných nákladů zdanění. In Firma a konkurenční prostředí 2004 – Sekce 5. Účetnictví a daně. Brno: KONVOJ s.r.o., 2004. s. 209-216. ISBN 80-7302-077-7.

[10] VYBÍHAL, V. K metodickým otázkám měření vyvolaných nákladů zdanění v zemědělských podnicích. In Agrární perspektivy XIV Znalostní ekonomika,

ČZU Praha, 2005. 605 s. Praha: ČZU, 2005. s. 321-325. ISBN 80-213-1372-2.

[11] Jak se platí daně 2009: Nová zpráva potvrzuje, že jednodušší daňové systémy jsou výhodné i pro státní správu [online]. 2008 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW:

. [12] Jak se platí daně 2010: Světový přehled – Souhrn hlavních informací [online]. 2009 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z WWW: . [13] Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. [14] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. [15] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

63

7. Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek Graf 1

Daňové zatížení českých podniků........................................................................27

Graf 2

Počet pracovníků v jednotlivých podnicích.........................................................34

Graf 3

Podíl jednotlivých daní a poplatků na celkovém výnosu z vybraných daní v rámci sledovaného souboru podniků (v %). .....................................................39

Graf 4

Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na zpracování daňového přiznání (v %)......................................................................................44

Graf 5

Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na vedení účetní agendy (v %)........................................................................................................49

Graf 6

Podíl jednotlivých složek nákladů na celkových nákladech na vedení mzdové agendy (v %)........................................................................................................54

Graf 7

Vyvolané náklady zdanění z titulu jednotlivých nákladů pro jednotlivé podniky (v Kč). ..................................................................................................................56

Graf 8

Vyvolané náklady zdanění na jednoho pracovníka u jednotllivých podniků (v Kč). ..................................................................................................................56

Graf 9

Podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní u jednotlivých podniků (v %). .............................................................................58

Obrázek 1

Společenské náklady zdanění soukromého sektoru.....................................18

Tab. 1

Inkaso daní v letech 2001 – 2008. .......................................................................12

Tab. 2

Hlediska zkoumání administrativních nákladů zdanění. .....................................13

Tab. 3

Způsoby a charakteristiky zjišťovaných údajů. ...................................................22

Tab. 4

Podíl vyvolaných nákladů k vyměřené dani pro jednotlivé daně – ČR, 2007.....23

Tab. 5

Velikost podniků z hlediska výše výnosů, tržeb a nákladů. ................................35

Tab. 6

Přehled výnosů z vybraných daní (Vdp) ve sledovaném souboru znojemských podniků v Kč........................................................................................................36

Tab. 7

Přehled o výši externích nákladů na zpracování daňového přiznání. ..................40

Tab. 8

Přehled o výši nákladů na zpracování daňového přiznání interními pracovníky.41

Tab. 9

Přehled o výši nákladů na daňový sotware..........................................................42

Tab. 10 Celková výše nákladů na zpracování daňových přiznání. ...................................43 Tab. 11 Přehled o výši externích nákladů na vedení účetnictví........................................45

64

Tab. 12 Přehled o výši nákladů vynaložených na vedení účetnictví interními pracovníky. ..........................................................................................................46 Tab. 13 Přehled o výši nákladů na účetní software...........................................................47 Tab. 14 Celkové náklady na vedení účetnictví. ................................................................48 Tab. 15 Přehled o výši externích nákladů na vedení mzdové agendy. .............................50 Tab. 16 Přehled o výši nákladů vynaložených na vedení mzdové agendy interními pracovníky. ..........................................................................................................51 Tab. 17 Přehled o výši nákladů na mzdový software. ......................................................52 Tab. 18 Celkové náklady na vedení mzdové agendy........................................................54 Tab. 19 Vyvolané náklady zdanění u jednotlivých podniků v Kč. ...................................55 Tab. 20 Podíl vyvolaných nákladů zdanění na jednotlivých ukazatelích. ........................57

65

8. Přílohy 8.1

Dotazník Měření vyvolaných nákladů zdanění v praxi Údaje za rok 2008

Právní forma podniku: Předmět podnikání: Průměrný přepočtený počet pracovníků: Celkový počet účetních:

z toho počet daňových účetních: z toho počet všeobecných účetních: z toho počet mzdových účetních:

Výnosy celkem: Tržby celkem: Náklady celkem:

Struktura výnosů z vybraných daní a poplatků: Ukazatel Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Pojistné sociální (zaměstnanec + zaměstnavatel) Pojistné zdravotní (zaměstnanec + zaměstnavatel) Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou Daň silniční Daň z nemovitostí Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Clo Poplatky Ostatní (doměrky aj.) Celkem

Kč

Náklady spojené se stanovením základů daní a zpracováním daňových přiznání 1. Struktura nákladů na zpracování základů daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství, tzn. na zpracování externími subjekty (dodavatelsky) Náklady na zpracování daňového přiznání celkem (Kč): Pozn.: vyplňují pouze subjekty, kterým zpracovává přiznání daňový poradce či jiný externí subjekt. Tzn. částka, kterou si účtuje daňový poradce apod.

2. Náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky Ukazatel Mzdové náklady daňových účetních za rok (odhad) Spotřeba energie a materiálu, telefony aj. Náklady na školení, kurzy apod. Podíl na odpisech budovy nebo nájemného Daňový hardware (vstupní cena počítače)

Kč

3. Náklady na daňový software Ukazatel Vstupní cena (pořizovací cena) Roční update/upgrade

Kč

Náklady spojené s vedením účetnictví 1. Náklady na vedení účetnictví externími subjekty (dodavatelsky) Náklady na vedení účetnictví celkem (Kč): Pozn.: vyplňují pouze subjekty, kterým zpracovává účetnictví externí subjekt. Tzn. částka, kterou si účtuje daňový poradce apod.

2. Náklady na vedení účetnictví interními pracovníky Ukazatel Mzdové náklady všeobecných účetních za rok (odhad) Spotřeba energie a materiálu, telefony aj. Náklady na školení, kurzy apod. Podíl na odpisech budovy nebo nájemného Účetní hardware (vstupní cena počítače)

Kč

3. Náklady na účetní software Ukazatel Vstupní cena (pořizovací cena) Roční update/upgrade

Kč

Náklady spojené s vedením mzdové agendy 1. Náklady na vedení mzdové agendy externími subjekty (dodavatelsky) Náklady na vedení mzdové agendy celkem (Kč): Pozn.: vyplňují pouze subjekty, kterým zpracovává mzdovou agendu externí subjekt. Tzn. částka, kterou si účtuje daňový poradce apod.

2. Náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky Ukazatel Mzdové náklady mzdových účetních za rok Spotřeba energie a materiálu, telefony aj. Náklady na školení, kurzy apod. Podíl na odpisech budovy nebo nájemného Mzdový hardware (vstupní cena počítače)

Kč

3. Náklady na mzdový software Ukazatel Vstupní cena (pořizovací cena) Roční update/upgrade

Kč