HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA
Čermáková, Bohdálková, Březinová, Ziková, Valášková, Holcmannová
ZNOJMO Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrově nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1046. Tehdy to ještě nebylo město v dnešním slova smyslu. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se třemi hlavními branami, s opevněním, hlavním náměstím a komunikacemi. Teprve, když bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýšeno na královské město, došlo ke sloučení čtyř tržních osad a tak byl dán základ k úspěšnému rozvoji nejvýznamnějšího města při jižní hranici Moravy. Historický rozvoj města vyvrcholil ve 14. století rozšířením počtu kamenných budov a dlážděním ulic. Středověké Znojmo, uzavřené souvislými a ve své době téměř nedobytnými hradbami, mělo přibližnou plochu 35 až 40 hektarů.
RADNIČNÍ VĚŽ
Dominanta a jeden ze symbolů města Znojma. Stará znojemská radnice, postavená již roku 1260, při velkém požáru r. 1444 vyhořela a spadla i věž, postavená na budově radnice. Proto byla při přestavbě radnice řešena radniční věž již jako samostatný objekt. Byla postavena v letech 1445 1448 mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Výška věže i s kopulí je 79,88 m, výška zdiva 68,60 m. Stavba je zbudována na skále a její základy jsou až 3 m hluboké. Radniční věž má velmi zajímavou věžičkovou střechu, která byla původně kryta břidlicí. Většina nosných trámů pod střechou věže je dosud původních - starých přes 500 let.
RADNIČNÍ VĚŽ
VLKOVA VĚŽ
Vlkova věž se původně nazývala "vlčí„. Vlkova věž je postavena v gotickém slohu, vznikla pravděpodobně ve 14. století a je posledním zbytkem původního opevnění z doby krále Přemysla Otakara I. Věž je tedy součástí hradeb. Dnes je věž vysoká 32 m celkem, na dřevěný ochoz vede 123 schodů, což je 22 m. Věž se při válkách a bitvách o město stávala terčem nepřátelských útoků, kterým musela odolat. Proto má velmi silné zdi - 2,20 m. Ve zdech jsou různá okna - hlásná, strážní, hlídková, střílny a další. Malá dvířka těsně pod ochozem sloužila jako záchod, který nebyl splachovací, ale „padací“ a nazýval se „prevet“. Schodiště ve věži není původní, ale pochází z roku 1960, kdy se věž opravovala. Dříve zde byly zřejmě dřevěné ochozy na způsob dnešního lešení, propojené žebříky, které si vojáci vytahovali na jednotlivá podlaží, aby byli chráněni proti nepříteli, pokud by se jim dostal až do věže.
VLKOVA VĚŽ
ZNOJEMSKÉ PODZEMÍ
Předpokládáme, že počátek budování chodeb spadá do přelomu 14. a 15. století. Chodby nebyly budovány v pravidelných obdobích. V obdobích neklidu a v časech válečných, v nichž si středověk dosti liboval, byly práce přerušovány. Ještě na konci minulého století byly některé úseky prohlubovány, zřejmě však již výhradně z hospodářských důvodů. Chodby byly budovány jednoduchými prostředky, které byly úměrné středověké technice. Pracovníci používali sekáč, mlátek, špičák, lopatu a dřevěnou putnu nebo kožený vak, v němž vynášeli vyrubaný materiál. Při budování podzemních chodeb bylo odtěženo okolo 50 až 55 tisíc krychlových metrů rostlé, pevné, tvrdé skály.
ZNOJEMSKÉ PODZEMÍ
ROTUNDA SV. KATEŘINY
Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě, založeného patrně již knížetem Břetislavem I. jako součást opevnění jižní hranice přemyslovské Moravy. Po zřízení moravských přemyslovských údělů se hrad stal koncem 11. století sídlem údělného knížete a zároveň správním a církevním centrem. Rotunda byla postavena na dominantním místě předhradí po polovině 11. století. Dobu jejího vzniku potvrdil také archeologický výzkum v letech 1987 – 1989 a následný průzkum stavebně historický, které vyloučily hypotézy o velkomoravském původu stavby. Osudy znojemské rotundy ovlivnily také složité vztahy mezi členy dynastie Přemyslovců v 1. polovině 12. století. Původně byla svatyně zasvěcena Zvěstování P. Marie, jak to dokládá také gotický latinský nápis, objevený při restaurování maleb v roce 1949 malířem Františkem Fišerem. Roku 1310 ji daroval Jan Lucemburský Jindřichu z Lipé. Pozdější majitelé rotundu prodaly roku 1555 městu, které zde zřídilo pivovar. Dalším majitelům sloužila jako sklad dřeva, chlév pro vepře aj. Teprve v 60. létech 19. století upozornil na význam rotundy kustod tehdejšího Františkova muzea v Brně Moritz Trapp. Po delších průtazích, až v létech 1891 - 1893 obnovil malby vídeňský restaurátor Theofil Melicher.V roce 1938 v rotundě krátce restaurátorsky pracoval dr. Walliser z Vídně. Další restaurování tohoto vzácného výtvarného díla zajistil až po roce 1945. V létech 1945 - 1949 zde prováděl rozsáhlé restaurátorské práce ak. mal. František Fišer. Další etapu zahájil roku 1965 znojemský rodák ak. mal. Oldřich Míša a pokračovali v ní v létech 1969 - 1973 restaurátoři Pavel Lorek, Jaroslav Alt a Alois Martan. Poté byla rotunda zpřístupněna.
FOTOGRAFIE ROTUNDY SV. KATEŘINY
ZNOJEMSKÝ HRAD Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. polovině 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na poč. 18. století vybudován barokní zámek. V hradním příkopu, který odděluje vlastní hrad od předhradí, je umístěna stálá výstava dravých ptáků. Znojemští sokolnící zde pravidelně předvádějí ukázky výcviku, letu a lovu dravců.
ZNOJEMSKÝ HRAD
MAPA
1. Znojemský hrad a rotunda sv. Kateřiny 2. Radniční věž 3. Znojemské podzemí 4. Vlkova věž 1.
2. 3. 4.
SOUŘADNICE GPS
48˚51ʹ S. šířky 16˚ 2 ʹ V. délky
Čas Cca 1 hodina
