3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
Měření solventnosti pojistitele založené na metodě míry solventnosti Martina Borovcová 1
Abstrakt Příspěvek je zaměřen na popis podstaty a postupu použití metody míry solventnosti jako jedné z metod měření solventnosti pojistitele. Popsaná metoda je následně aplikována na příkladu vybraného pojistitele provozujícího univerzální pojištění. Měřena je disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti. Výsledek měření je zjištěn testem solventnosti na základě porovnání vypočtených hodnot s minimem garančního fondu. Klíčová slova Míra solventnosti, disponibilní míra solventnosti, požadovaná míra solventnosti, garanční fond, neživotní pojištění, životní pojištění
1 Úvod Z hlediska praktických postupů se v případě metody míry solventnosti jedná o metodiku posuzující, zda vlastní prostředky, které má pojišťovna k dispozici, jsou v dostatečné proporci k objemu obchodu dané pojišťovny. Solventností je tedy v rámci charakterizované metodiky sledován vztah mezi základním kapitálem a vlastními rezervami nepodléhajícími závazkům na jedné straně a ročním objemem obchodu pojišťovny na straně druhé. Pozitivně na takto definovanou solventnost působí zvýšení základního kapitálu, zvýšení rezerv nepodléhajících závazkům či odevzdání větší části přijatého rizika do zajištění. Měření solventnosti na bázi měr solventnosti je postaveno na obdobném principu jako zjišťování míry zadluženosti, respektive skladby kapitálu, u ostatních podnikatelských subjektů. Vzhledem ke specifickému předmětu podnikání v pojišťovnictví je však východisko tohoto měření, tj. vlastní kapitál pojišťovny, vždy modifikován, a to očištěním o určitou část doposud nesplaceného vlastního kapitálu a dále o fondy, jejichž dispozice je omezena (např. zástavním právem, zákonem apod.). Tato korekce odráží zvýšené požadavky na solventnost pojišťovny s ohledem na charakter závazků vůči pojištěným, které je pojišťovna povinna krýt.
2 Charakteristika metodiky V důsledku platnosti direktiv Evropské unie je solventnost zjišťována zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění. Metodika měření je založena jednak na výpočtu a korekci vlastního kapitálu, který je označován jako disponibilní míra solventnosti (DMS), jednak na stanovení minimálního množství kapitálu potřebného pro úhradu závazků pojišťovny, označovaného jako požadovaná míra solventnosti (PMS). Požadovaná míra solventnosti (PMS) je veličinou, kterou normativně stanovuje dozorčí orgán s ohledem na vývoj na pojistném a finančním trhu a s ohledem na ochranu oprávněných zájmů pojištěných.
1
Ing. Martina Borovcová, katedra financí, Ekonomická fakulta VŠB – Technická univerzita Ostrava, Sokolská třída 33, 701 21 Ostrava, email:
[email protected]. 34
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
V případě, kdy je posuzována solventnost univerzální pojišťovny, tj. pojišťovny provozující životní i neživotní pojištění souběžně, je disponibilní míra solventnosti pojišťovny stanovena, dle vztahu (1), ve výši součtu disponibilních měr solventnosti provozovaných odvětví. Stejným způsobem, vyjádřeným vztahem (2), je stanovena požadovaná míra solventnosti v případě souběhu provozování životního a neživotního pojištění. DMS = DMSNP + DMSŽP (1) PMS = PMSNP + PMSŽP (2) O popisované metodice měření solventnosti se často hovoří jako o testu solventnosti. Samotné provedení testu solventnosti spočívá v porovnání vypočtené disponibilní a požadované míry solventnosti. Disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti jsou porovnány a na základě tohoto porovnání je získán obraz o solventnosti pojišťovny. Výsledek testu solventnosti pak vypovídá o tom, zda daná úroveň vlastního kapitálu zaručuje pokrytí závazků (včetně budoucích) vůči pojištěným. Pokud je disponibilní míra solventnosti větší než požadovaná míra solventnosti, jak zachycuje vztah (3), jde o zjištění žádoucího stavu, který charakterizuje příznivou situaci v hospodaření pojišťovny, kdy výše vlastního kapitálu odpovídá rozsahu činnosti pojišťovny. DMS > PMS. (3) Je-li však disponibilní míra solventnosti menší než požadovaná míra solventnosti, viz vztah (4), signalizuje tento výsledek testu solventnosti možnost ekonomických problémů v hospodaření pojišťovny, nutnost okamžité korekce a avizuje budoucí problémy při krytí závazků vůči pojištěným. Situace v hospodaření pojišťovny není dobrá a může dojít k výskytu komplikací při úhradách pojistných plnění. DMS < PMS. (4) Výše vlastního kapitálu v takovém případě neposkytuje dostatečnou záruku za závazky z pojištění a v rámci metodiky je následně určena dle vztahu (5) výše garančního fondu (GF). Pracuje se rovněž s absolutním minimem garančního fondu, které je stanoveno konstantou, v závislosti na provozovaných odvětvích pojištění. Garanční fond je tvořen jednou třetinou hodnoty požadované míry solventnosti. GF = 1/3 PMS . (5) Pokud poklesne disponibilní míra solventnosti pod požadovanou míru solventnosti, případně pod hodnotu garančního fondu, nastává v pojišťovně situace, která vyžaduje přijetí mimořádných opatření. 2.1 Disponibilní míra solventnosti Disponibilní míra solventnosti vyjadřuje skutečnou výši kapitálu, který má pojišťovna objektivně k dispozici pro účely krytí svých závazků. Zdrojem informací pro výpočet disponibilní míry solventnosti je bilance pojistitele. Do výpočtu DMS jsou zahrnuty veškeré níže uvedené položky: 1
2 2a 2b 3 3a 3b
Splacený základní kapitál z toho: část vyhrazená neživotnímu pojištění část vyhrazená životnímu pojištění Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojištění (2) = (2a) + (2b) zákonný rezervní fond ostatní rezervní fondy Přenosy zisku a ztráty (3) = (3a) + (3b) nerozdělený zisk minulých účetních období nerozdělený zisk posledního účetního období 35
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
4 5 6
DMS
Ostrava 6.-7. září 2006
Polovina případných dodatečných příspěvků během účetního období (5) = (1) + (2) + (3) + (4) + (5) Nehmotný majetek vložený do základního kapitálu vyhrazený pro neživotní pojištění vyhrazený pro životní pojištění (DMS) = (1) + (2) + (3) + (4) + (5) – (6)
Schéma 1: Výpočet disponibilní míry solventnosti (DMS)
Výčet započtených položek může být rozšířen o položky specifické pro životní nebo neživotní pojištění v závislosti na provozovaném odvětví pojištění, k jejichž zahrnutí do výpočtu disponibilní míry solventnosti pojišťovnou je nutné povolení orgánu státního dozoru (např. polovina nesplaceného základního kapitálu, oceňovacích rozdílů, budoucích zisků, rozdílů plynoucího z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného). 2.2 Požadovaná míra solventnosti Požadovaná míra solventnosti v sobě obsahuje velikost výkonů pojišťovny. Tyto výkony jsou měřitelné jednak přijatým pojistným a jednak poskytnutými pojistnými plněními. Při výpočtu požadované míry solventnosti jsou proto vypočteny dílčí požadované míry solventnosti: požadovaná míra solventnosti z objemu pojistného (PMS)A a požadovaná míra solventnosti z objemu pojistných plnění (PMS)B. Svou hodnotou určuje požadovaná míra solventnosti jakousi minimální hranici solventnosti. I požadovaná míra solventnosti je stanovena zvlášť pro životní pojištění (PMSŽP) a pro neživotní pojištění (PMSNP). V případě měření požadované míry solventnosti univerzálních pojišťoven je výsledná PMS součtem obou minimálních hranic solventnosti zjištěných oběma výše uvedenými způsoby. (6) PMS = ∑ {(PMSŽP ), (PMSNP )}. 2.2.1
Požadovaná míra solventnosti v neživotním pojištění (PMSNP)
Požadovaná míra solventnosti v neživotním pojištění dle přijatého pojistného (PMSNP)A Požadovaná míra solventnosti je zjištěna na základě redukce přijatého pojistného a zajistného (z aktivního zajištění). Upravuje se o vliv míry zajištění pomocí tzv. korekčního koeficientu. Korekční koeficient vyjadřuje podíl zajištění na celkovém pojistném plnění. Korekční koeficient a jeho použití ve výpočtu solventnosti dokládá důležitost zajištění jako instrumentu zvyšujícího kapacitu pojišťovny, tj. její schopnost sjednávat pojistná krytí nad rámec toho, co by jí umožnil vlastní kapitál. Je-li korekční koeficient nižší než 0,5, použije se ve výpočtu požadované míry solventnosti hodnota 0,5. Pokud je vypočtený korekční koeficient roven nebo je větší než 0,5, je použita k výpočtu požadované míry solventnosti aktuální vypočtená hodnota korekčního koeficientu. (PMS NP )A = [0,18 ⋅ min (S; 50 000 000) + 0,16 ⋅ max (S - 50 000 000; 0)] ⋅ max (K 1 ;0,5) , (7) kde S je součet předepsaného hrubého pojistného, hrubého zajistného a částky pojistného odpovídající daním a poplatkům (pojistné u vybraných druhů pojištění je zvýšeno o 50%) a K1 je poměr mezi náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění. Požadovaná míra solventnosti v neživotním pojištění dle pojistných plnění (PMSNP)B
36
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
Za sledované referenční období je proveden součet objemu vyplacených pojistných plnění včetně pojistných plnění z aktivního zajištění a změny stavu rezervy na pojistná plnění. Z celkového objemu pojistných plnění je na základě zohlednění počtu let referenčního období vyčíslena průměrná roční hodnota pojistných plnění. Tato hodnota je dále redukována obdobným způsobem, jako v případě předchozího způsobu výpočtu požadované míry solventnosti. (PMS NP )B = [ 0,26 ⋅ min (PP Ř ; 35 000 000 ) + 0,23 ⋅ max (PP Ř − 35 000 000; 0 )] ⋅ max (K 2 ;0,5) , (8) kde PPØ jsou průměrné roční hrubé náklady na pojistná plnění z neživotních pojištění za příslušné referenční období a K2 je poměr mezi náklady na pojistná plnění z neživotních pojištění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění z neživotních pojištění v referenčním období. PP + PPZH + TR PPK − VR − TR PPZ PPØ = H , RO kde PPH jsou hrubé náklady na pojistná plnění z neživotních pojištění v referenčním období (výše nákladů na pojistná plnění příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 je zvýšena o 50 %), PPZH jsou hrubé náklady na pojistná plnění z aktivního zajištění neživotních pojištění v referenčním období, TRPPK je hrubá výše rezervy na pojistná plnění z neživotních pojištění na konci referenčního období, VR jsou výnosy dosažené z regresů, TRPPZ je hrubá výše rezervy na pojistná plnění z neživotních pojištění na začátku referenčního období, a RO je délka referenčního období. Požadovanou mírou solventnosti neživotních pojištění je následně, dle vztahu (9), zvolena vyšší z obou vypočtených hodnot minimálních měr solventnosti. PMSNP = max {(PMSNP )A, (PMSNP )B} . (9) Je tomu tak v případě, kdy absolutní minimum garančního fondu (MGF) je menší než vypočtené požadované míry solventnosti. V opačném případě je nutné pro stanovení požadované míry solventnosti neživotních pojištění použít jak obou vypočtených hodnot požadovaných měr solventnosti (PMSNP)A a (PMSNP)B, tak absolutního minima garančního fondu. Požadovanou mírou solventnosti neživotních pojištění je zvolena, jak uvádí vztah (10), nejvyšší hodnota z porovnávaných. PMSNP = max {(PMSNP )A, (PMSNP )B, (MGF)} (10) 2.2.2
Požadovaná míra solventnosti životních pojištění (PMSŽP)
Při stanovení požadované míry solventnosti životních pojištění vychází výpočty ze tří různých základen. Požadovaná míra solventnosti je tak stanovena: • dle technických rezerv životního pojištění (PMSŽP)A, • dle velikosti rizikového kapitálu (PMSŽP)B, • dle předepsaného hrubého pojistného (PMSŽP)C. Požadovaná míra solventnosti životních pojištění dle technických rezerv životního pojištění (PMSŽP)A Stanovení požadované míry solventnosti životních pojištění na základě výše technických rezerv životního pojištění znamená v podstatě korekci hrubé výše konkrétního typu rezervy životních pojištění korekčním koeficientem (v zájmu zohlednění míry zajištění) a pevně daným koeficientem, nabývajícím podle provozovaných druhů životních pojištění hodnot (0,0015; 0,003; 0,01; 0,04). 37
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
Uvedeným způsobem výpočtu je měřena požadovaná míra solventnosti pro tyto druhy životních pojištění: 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného, svatební pojištění nebo pojištění na výživu dětí, důchodové pojištění. Jsou-li pojistitelem provozovány výše uvedené druhy životního pojištění, výpočet požadované míry solventnosti životních pojištění (PMSŽP)A1 je následující: (PMS ŽP )A1 = TR P ⋅ 0,04 ⋅ max (K 3 ; 0,85) , (11)
kde TRP je hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění, kromě rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník a K3 je korekční koeficient; podíl čisté výše technických rezerv životních pojištění kromě rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník (TRN), k hrubé výši technických rezerv (TRP). 2. Životní pojištění spojené s investičním fondem. Je-li pojistitelem provozován uvedený druh životního pojištění, výpočet požadované míry solventnosti životních pojištění (PMSŽP)A2 je následující: (PMS ŽP )A2 = 0,04 ⋅ TR A1 ⋅ max (K 4 ; 0,85) + TR A2 ⋅ 0,01 ⋅ max (K 4 ; 0,85) , (12) kde TRA1 je hrubá výše technických rezerv životního pojištění odpovídající obchodu, kdy pojišťovna nese investiční riziko, TRA2 je hrubá výše technických rezerv životního pojištění odpovídající obchodu, kdy investiční riziko nese pojistník a K4 je korekční koeficient; poměr mezi čistou a hrubou výší technických rezerv. 3. Kapitálové činnosti. Je-li pojistitelem provozován uvedený druh životního pojištění, výpočet požadované míry solventnosti životních pojištění (PMSŽP)A3 je následující: (PMS ŽP )A3 = TR PKČ ⋅ 0,04 , (13) kde TRPKČ je výše rezerv pojistného životních pojištění připadající na kapitálové činnosti. Požadovaná míra solventnosti životních pojištění dle rizikového kapitálu (PMSŽP)B Druhým způsobem stanovení požadované míry solventnosti životních pojištění je výpočet na základě objemu rizikového kapitálu. Rizikový kapitál je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezervy pojistného životních pojištění vytvořené k dané pojistné smlouvě. Pro výpočet požadované míry solventnosti se uvažují pouze smlouvy, jejichž rizikový kapitál je nezáporný. Do výpočtu se uvádí vždy úhrn rizikových kapitálů k jednotlivým smlouvám příslušných dané skupině pojištění. Obdobně, jako tomu bylo v předchozích výpočtech, tak i nyní jsou použity dvě úrovně korekčního koeficientu, kterými je korigována hodnota nezáporného rizikového kapitálu. První korekční koeficient je v rámci zjištění požadované míry solventnosti vypočten a zohledňuje míru zajištění životních pojištění. Druhý, pevně stanovený koeficient, nabývá podle provozovaných druhů uzavřených smluv životních pojištění hodnot (0.0015; 0,003; 0,01). Uvedeným způsobem výpočtu je měřena požadovaná míra solventnosti pro tyto druhy životních pojištění: 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožité se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného, svatební pojištění nebo pojištění na výživu dětí, důchodové pojištění. Jsou-li pojistitelem provozovány výše uvedené druhy životního pojištění, výpočet požadované míry solventnosti životních pojištění (PMSŽP)B1 je následující: 38
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
(PMS ŽP )B1 = RK 1 ⋅ 0,003 ⋅ max (K 5 ; 0,5) + RK 2 ⋅ 0,0015 ⋅ max (K 5 ; 0,5) +
(14) + RK 3 ⋅ 0,001 ⋅ max (K 5 ; 0,5) , kde RK1 je rizikový kapitál k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let, RK2 je rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou delší než 3 roky a kratší než 5 let, RK3 je rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky a K5 je korekční koeficient, poměr mezi čistou a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu. 2. Životní pojištění spojené s investičním fondem. Východiskem pro výpočet požadované míry solventnosti je hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu plynoucí pouze ze smluv kryjících riziko smrti. Je-li pojistitelem provozován uvedený druh životního pojištění, výpočet požadované míry solventnosti životních pojištění (PMSŽP)B2 je následující: (PMS ŽP )B2 = RK ⋅ 0,003 ⋅ max (K 5 ; 0,5) , (15) kde RK je hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu. Požadovaná míra solventnosti životních pojištění dle předepsaného hrubého pojistného (PMSŽP)C Výpočet požadované míry solventnosti je založen na stejném základě jako (PMSNP)A. Východiskem je redukované přijaté pojistné a zajistné (z aktivního zajištění) k životním pojištěním. Upravuje se o vliv míry zajištění pomocí tzv. korekčního koeficientu. (PMS ŽP )C = [0,18 ⋅ min (S ŽP ; 50 000 000) + 0,16 ⋅ max (S ŽP - 50 000 000; 0)]⋅ max (K 6 ;0,5) ,
(16) kde SŽP je součet předepsaného hrubého pojistného, hrubého zajistného a částky pojistného odpovídající daním a poplatkům z životních pojištění a K6 je poměr mezi náklady na pojistná plnění z životních pojištění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění životních pojištění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění. Požadovaná míra solventnosti v životním pojištění je následně vypočtena z výsledků pro jednotlivá odvětví životních pojištění. Vyjádřeno vzorcem XX, představuje součet dílčích požadovaných měr solventnosti: PMS ŽP = (PMS ŽP )A1 + (PMS ŽP )A2 + (PMS ŽP )A3 + (PMS ŽP )B1 + (PMS ŽP )B2 + (PMS ŽP )C . (17)
3 Ověření metody míry solventnosti Pojišťovna, jejíž solventnost je měřena metodou míry solventnosti, je univerzální pojišťovnou, akciovou společností, nabízející jak životních tak neživotních pojištění. Disponibilní míra solventnosti (DMS) Ve výkazech pojišťovny, provozující obě odvětví pojištění, figurují položky, které jsou vykazovány za obě odvětví, životní i neživotní, a je proto nutné je z důvodu výpočtu rozdělit, tak aby odpovídaly provozovanému životnímu a neživotnímu pojištění. Položka základního kapitálu je z důvodu výpočtu DMSNP a DMSŽP rozdělena tak, aby pro každé odvětví byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu. Ostatní položky, použité ve výpočtu DMS, které nelze jednoznačně přiřadit k jednotlivých činnostem, jsou rozděleny mezi životní a neživotní pojištění v poměru výší částí základního kapitálu pro jednotlivé činnosti. Je-li minimální výše základního kapitálu (ZK) pro
39
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
provozovaná životní pojištění 90 000 000 Kč a pro provozovaná neživotní pojištění 200 000 000 Kč, potom poměr, ve kterém budou děleny jednoznačně nepřiřazené položky, je 1: 2,22. Pojišťovně nebyl udělen souhlas ministerstva financí, proto ve výpočtu DMS nebudou zahrnuty: dodatečné příspěvky, jiné položky, nehmotný majetek vložený do ZK, nesplacený ZK, oceňovací rozdíly, budoucí zisky ze životního pojištění, částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv a fond na budoucí příděly. Vstupní údaje pro výpočet DMSNP a DMSŽP jsou uvedeny v tab. 1. Název položky
Minimální výše ZK Splacený ZK Zákonný rezervní fond Ostatní rezervní fondy Nerozdělený zisk minulých účetních období Nerozdělený zisk posledního účetního období
Neživotní pojištění (v Kč) 200 000 000 2 055 198 000 500 940 000 2 968 565 000 4 302 919 000
Životní pojištění (v Kč) 90 000 000 925 765 000 225 649 000 1 337 191 000 1 938 252 000
Celkem (v Kč) 290 000 000 2 980 963 000 726 589 000 4 305 756 000 6 241 171 000
2 878 271 000
1 296 518 000
4 174 789 000
Tab. 1: Vstupní údaje pro výpočet DMSNP a DMSŽP
Dosazením vstupních údajů z tab.1 do postupu uvedeného ve schématu 1 je získána DMSNP, DMSŽP a dle vzorce (1) výsledná DMS. DMSNP = 12 705 893 000 Kč, DMSŽP = 5 723 375 000 Kč, DMS = 18 429 268 000 Kč. Požadovaná míra solventnosti (PMS) Požadovaná míra solventnosti neživotního pojištění (PMSNP) PMSNP je vypočtena z objemu pojistného (PMSNP)A a z průměrných nákladů na pojistná plnění (PMSNP)B. Výslednou PMSNP je na základě vztahu (9) vyšší z obou vypočtených hodnot. Veškeré vstupní informace pro výpočet PMS jsou čerpány z výročních zpráv pojistitele. Z důvodu rozsahu tyto informace nejsou v příspěvku uvedeny. (PMSNP)A = 2 488 197 000 Kč. (PMSNP)B = 2 605 086 212 Kč. PMSNP = 2 605 086 212 Kč. Požadovaná míra solventnosti životního pojištění (PMSŽP) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti vypočtena z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu. Dle metodiky je při stanovení PMSŽP použit ten způsob výpočtu, ke kterému jsou dostupné údaje. PMSŽP bude určena na základě výpočtu (PMSŽP)A1 a (PMSŽP)A2. (PMSŽP)A1 = 2 389 260 160 Kč (PMSŽP)A2 = 1 462 560 Kč PMSŽP = 2 390 722 720 Kč. PMS = 4 995 808 932 Kč. Test solventnosti
40
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
Z níže uvedeného grafu je patrné, že disponibilní míra solventnosti, jak v neživotním, tak v životním pojištění, několikanásobně převyšuje požadovanou míru solventnosti pojišťovny. Pojišťovna by, podle provedených výpočtů, měla být schopna bez problémů plnit své přijaté závazky plynoucí z uzavřených pojistných smluv.
14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000
DMS
6 000 000
PMS
4 000 000 2 000 000 0 NP
ŽP
Graf 1: Test solventnosti vybraného pojistitele (v tis. Kč)
4 Závěr K měření solventnosti pojistitele je možné použít několika metod, založených na různých principech. V příspěvku byla popsána a následně použita metoda míry solventnosti. Hodnoceným pojistitelem byla zvolena pojišťovna, akciová společnost, provozující jak životní, tak neživotní pojištění. Měřena byla solventnost pojistitele pro provozování neživotního pojištění. Na základě výpočtu disponibilní míry solventnosti, požadované míry solventnosti a poměření obou vypočtených hodnot s absolutním minimem garančního fondu je možné konstatovat, že požadavek na výši vlastních zdrojů vybrané pojišťovny (disponibilní míra solventnosti) je splněn a pojišťovna pro provozování neživotního pojištění může být hodnocena jako solventní.
Literatura [1] BOROVCOVÁ, M.: Měření solventnosti pojistitelů neživotního pojištění metodou míry solventnosti a metodou rizikově váženého kapitálu. In Finanční řízení podniků a finančních institucí. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2005. ISBN 80-248-0938-9. [2] CIPRA, T.: Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Praha: Ekopress, s.r.o., 2002, 271 s. ISBN 80-86119-54-9. [3] Financial Solvency of finance.com/solvency.htm
Insurance
Companies.
http://www.insurance-
[4] Solvency II (online). http://www.eu.int/comm [5] Solvency control levels quidance paper (online), October 2003. http://www.iaisweb.org [6] Výroční zprávy České pojišťovny, a.s. (online), (2004 – 1998) [7] Zákon č.39/2004 Sb. o pojišťovnictví
41
3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí
Ostrava 6.-7. září 2006
Summary The paper is focused on description and applying of solvency margin method. This is one of methods testing of insures solvency. Described method is applied to selected insurer insuring non-life assurance and life assurance. Measured value of available solvency margin and required solvency margin are confrontation to minimum of the guarantee fund.
42