Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta
Studie proveditelnosti – výstavba dětského hřiště Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Jan Přenosil
Vypracoval:
Dejlová Andrea
Brno 2008
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Studie proveditelnosti ‐ výstavba dětského hřiště“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.
V Brně dne 13. 5. 2008
……………………………………. Podpis 2
Poděkování: Chtěla bych touto cestou poděkovat Mgr. Ing. Janu Přenosilovi, vedoucímu bakalářské práce, za jeho cenné rady poskytnuté v průběhu zpracování práce. Také bych chtěla poděkovat panu Miroslavu Sojkovi, starostovi MČ Brno‐Bosonohy, za poskytnuté informace a data, bez kterých bych tuto bakalářskou práci nemohla zpracovat. Poslední poděkování patří také projektantům Ing. Ondřeji Pokornému a Pavlovi Černému, kteří mi pomohli s návrhem hřiště.
3
Abstrakt Dejlová Andrea. Studie proveditelnosti – Výstavba dětského hřiště. Bakalářská práce. Brno, 2008 Cílem mé bakalářské práce je zjistit možnosti výstavby dětského hřiště v MČ Brno – Bosonohy. Hlavní otázkou jsou zdroje financování. Testuji možnost financování z fondů EU a jiných externích zdrojů. Pokud by bylo financování možné pouze ze zdrojů EU (tj. 85% způsobilých výdajů), je třeba nalézt další prostředky pro dofinancování zbylých 15% způsobilých výdajů a jiných nezpůsobilých výdajů. Na základě analýzy zjištěných informací určím, zda vůbec výstavbu realizovat, a pokud ano, tak kde nejlépe získat prostředky pro financování. Abstract Dejlová Andrea. Feasibility study – Building of playground. Thesis. Brno, 2008 The objective of my thesis is to find posibilities of bulding the playground in the town district Brno – Bosonohy. Financial resources are the main point. It is necessary to verify the possibilty of financing from European funds and other external recources. Even if the provided financing comes from the EU Structural funds (i.e. 85% of the eligible expenses) it is necessary to find another financial resources for the remaining 15% of eligible expenses and other ineligible costs. Following the analysis of the retrieved information I will decide if the building should be realized; and if so, how to obtain finance. 4
1. Obsah 1. Obsah ....................................................................................................................... 5 2. Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 7 3. Metodika .................................................................................................................. 8 4. Vlastní práce ............................................................................................................. 9 4.1. Městská část Brno‐Bosonohy ............................................................................ 9 4.2. Dětská hřiště ................................................................................................... 10 4.2.1. Bezpečnostní a konstrukční požadavky na dětská hřiště ........................ 10 4.2.2. Základní druhy dětských hřišť .................................................................. 10 4.2.3. Funkce dětských hřišť ............................................................................... 11 4.2.4. Správné umístění ..................................................................................... 11 4.2.5. Ekonomická náročnost dětských hřišť ..................................................... 12 5. Analýza potřeby projektu ....................................................................................... 13 5.1. Analýza výchozího stavu ................................................................................. 13 5.2. Analýza poptávky ............................................................................................ 16 5.3. Analýza nabídky .............................................................................................. 17 5.4. Analýza cílových skupin ................................................................................... 17 6. Popis projektu ........................................................................................................ 18 6.1. Technické řešení projektu ............................................................................... 18 6.2. Harmonogram projektu .................................................................................. 18 6.3. Socioekonomické přínosy ............................................................................... 19 6.4. Rozpočet projektu ........................................................................................... 19 6.4.1. Rozpočet demolice budovy ...................................................................... 20 6.4.2. Rozpočet hrubých terénních úprav .......................................................... 21 6.4.3. Rozpočet dětského hřiště ........................................................................ 22 6.4.4. Souhrnný rozpočet ................................................................................... 23 7. Financování projektu – vlastní zdroje .................................................................... 24 7.1. Rozpočet městské části ................................................................................... 24 7.2. Rozpočet městské části Brno – Bosonohy ...................................................... 25 8. Financování projektu – cizí zdroje .......................................................................... 27 5
8.1. Evropská unie .................................................................................................. 27 8.2. Město Brno ...................................................................................................... 27 8.3. Bankovní půjčka .............................................................................................. 27 8.3.1. Česká spořitelna ....................................................................................... 28 8.3.2. GE Money Bank ........................................................................................ 28 9. Diskuze a závěr ....................................................................................................... 30 10. Literatura .............................................................................................................. 32 11. Přílohy .................................................................................................................. 33 6
2. Úvod a cíl práce Pro svoji práci jsem si vybrala problematiku výstavby dětského hřiště a jeho financování. Cílem mé práce je zjistit, zda je výstavba hřiště realizovatelná, a pokud ano, vybrat nejvhodnější způsob financování projektu a jeho dopad na rozpočet městské části Brno‐Bosonohy. Nejdříve se zaměřím na vymezení základních pojmů, které souvisí s touto oblastí. Popíšu problematiku výstavby dětských hřišť, normy a pravidla, kterými se výstavba řídí. Dále popíšu městskou část, které se projekt týká. Pokusím se vysvětlit, proč jsem si vybrala právě tuto lokalitu a tento konkrétní projekt. Také je třeba zjistit, zda vůbec je možné zde projekt realizovat, zda jsou k tomu vhodné a dostačující podmínky. Nakonec provedu kalkulaci výstavby a analyzuji možnosti financování, což mi umožní vybrat nejvhodnější způsob financování pro tento projekt. A pokusím se určit časový horizont, ve kterém bude mít realizace tohoto projektu dopad na rozpočet městské části. 7
3. Metodika Zdrojem informací o situaci v Bosonohách byl dialog a aktivní spolupráce se starostou městské části. Nastínil mi svou konkrétnější představu o projektu, finančních možnostech a dalších potřebných detailech. Odborné znalosti o problematice jsem získala prostudováním Českých státních norem 1176 a 1177, zákona 258/2000 Sb. a další literatury uvedené v seznamu literatury. Podrobné podmínky pro možnost financování z fondů Evropské unie jsem získala z relevantních dokumentů. Další částí mé práce je navrhnout, jak bude hřiště vypadat, a podle toho následně spočítat náklady na výstavbu. Na této části jsem spolupracovala se dvěma projektanty, kteří mi pomohli s návrhem hřiště a kalkulací nákladů. Dalším krokem je analýza finančních možností, která zahrnovala analýzu vlastních a cizích zdrojů. Vlastní zdroje tvoří rozpočet městské části, který je omezený. Cizí zdroje se skládají z fondů EU, příspěvku z Magistrátu města Brna a půjčky od bankovní instituce. Výstupem je výběr nejvhodnější varianty financování z pohledu dopadu na rozpočet městské části.
8
4. Vlastní práce
4.1. Městská část Brno‐Bosonohy Projekt bude realizován v městské části Bosonohy, která leží na jiho‐západním okraji města Brna. Vznik obce se datuje do 12. stol., součástí města Brna se obec stala v roce 1971. Za války byla obec využívána jako řídící centrum, což se projevilo i na špatném povalečném stavu obce. [12] Pozemek, na kterém by mělo být vybudováno dětské hřiště, se nachází v klidné části, dále od hlavní silnice, která se táhne celou městskou částí. Na pozemku v současné době stojí budova ze 30. let, která do roku 2007 sloužila jako mateřská školka. Její technický stav však přestal odpovídat požadavkům norem pro provozování školky a městská část zvažuje, co se bude dít s budovou dál. Provedená architektonická studie ukázala, že budova potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Oprava střechy, stropů, oken a dalších částí budovy by si vyžádala asi 5 mil. Kč. Statici však upozorňují, že tato částka nemusí být definitivní, protože nemohou předem určit, v jakém stavu jsou nosné zdi. Zastupitelstvo rozhodlo, že postaví pro mateřskou školku novou budovu a pro starou stavbu budou hledat jiné využití. Nová mateřská školka začala fungovat v prosinci roku 2007 a sousedí s pozemkem, na kterém stojí stará budova. O využití staré stavby se vedou sáhodlouhé diskuze. Zastupitelé řeší, zda budovu zbourat či najít jiné využití, které by si ale vyžádalo alespoň částečnou rekonstrukci a modernizaci budovy. První návrh je zřízení centra pro volný čas, kde by se pořádaly kurzy a zájmové kroužky pro lidi všeho věku. Bohužel je tento nápad omezen tím, že zájmové kroužky v Bosonohách již existují, a to v prostorách základní školy. Základní škola i mateřská škola zřizují každoročně zájmové činnosti při těchto institucích, což s sebou nese nesporné výhody. Děti nemusí přecházet z jedné budovy do druhé a navíc jim zájmová činnost navazuje přímo na vyučování, nemusí tedy nikde zbytečně čekat. V místní Orlovně se také pořádá cvičení, existuje zde místní klub důchodců. V Bosonohách je tedy o volnočasové aktivity postaráno. Druhá vize je pronajmout prostory firmě, která by si budovu opravila, a zřídila si zde svoje kanceláře. Bosonohy jsou vhodná lokalita pro sídla firem, nájem je zde nižší než v Brně a městská část je dobře obsluhována městskou hromadnou dopravou. Zastupitelstvo již mělo zájemce v polovině roku 2007, ale ten požadoval uvolnění budovy ihned. To ale v tehdejší době ještě nebylo možné, neboť nová školka byla dostavěna až na konci roku 2007, nebylo tedy kam přesunout děti využívající mateřskou školku. Třetím návrhem je téma mé bakalářské práce – zbourat starou budovu a na jejím místě vybudovat dětské hřiště, které bude sloužit dětem navštěvujícím mateřskou 9
školku. Hřiště bude také otevřeno maminkám, které jsou na rodičovské dovolené se svými dětmi. Hlavní předpoklad pro realizovatelnost projektu je místo realizace. Budova i pozemek, kterých by se přestavba měla týkat, jsou ve vlastnictví města Brna, ale spravuje je městská část. Bude tedy potřeba svolení města Brna, aby mohla být budova zbourána. Avšak vzhledem k úzké spolupráci městské části a města Brna se předpokládá, že pokud budou zajištěny finance projektu, vlastník souhlas udělí. Před analýzou potřebnosti nadefinuji podmínky dětského hřiště, které budu realizovat.
4.2. Dětská hřiště Dětské hřiště je důležitou a nezbytnou součástí každé městské části či obce. Je to místo, kde mají děti prostor pro hry, zábavu, navazují zde kontakt s ostatními dětmi. Dětské hřiště je uměle vytvořené místo, kde se setkávají děti různého věku, zájmů i povah. Hřiště by je tedy mělo zaujmout svou barevností, četností a tvarem hracích prvků. 4.2.1. Bezpečnostní a konstrukční požadavky na dětská hřiště Všechny požadavky na výstavbu dětských hřišť jsou shrnuty ve dvou normách: ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177. Vychází ze zákona č. 22/1997 a jeho dodatků a jsou závazné pro všechny stavitele a provozovatele dětských hřišť. Normy zahrnují konstrukční a technické požadavky na zařízení, povrch, použité materiály, provedení pohyblivých částí a prostředků přístupu. Snaží se vytvořit základní pravidla pro ochranu dětí před zachycením, ochranu proti pádu. 4.2.2. Základní druhy dětských hřišť Dětská hřiště dělíme dle dvou ukazatelů: [2] 1. Dle polohy: Veřejné hřiště – hřiště je volně přístupné všem dětem. Vzhledem k tomu, že zde není stálý pedagogický dozor, jsou na tento typ kladeny velké bezpečnostní nároky. Školní hřiště – toto hřiště patří ke školním prostorám. Děti jsou zde pod nepřetržitým pedagogickým dozorem, proto zde nejsou tak vysoké bezpečnostní požadavky a je tedy možné využívat také mobilní hrací prvky. 10
2. Dle věku dětí: Pro děti od 2 do 6–8 let – hřiště pro děti předškolního věku – toto hřiště má zcela jasný požadavek na umístění. Cestu z blízkého okolí nesmí křížit žádná dopravní komunikace, která by mohla ohrozit život dětí. Děti v tomto věku si hrají často sami, proto potřebují dostatek herních prvků s patřičnými rozměry, aby nebyl omezen jejich osobní prostor. Nejvhodnějšími prvky jsou proto hlavně pískoviště, skluzavky a houpačky. Pro děti od 6 do 10–12 let – hřiště pro děti mladšího školního věku – protože si již děti dokážou hrát kolektivně, stávají se základními hracími prvky převážně prolézačky, lezecké tyče, lana, houpačky, kolotoče a lezecké stěny. Také nejsou kladeny tak velké požadavky na docházkovou vzdálenost. Pro děti od 10‐12 let věku – hřiště pro mládež – tato hřiště jsou zaměřena převážně na míčové hry. Jsou náročnější na prostor a vybavení. Nejčastějšími hracími prvky jsou hřiště pro míčové hry, lezecké stěny a prolézačky. 4.2.3. Funkce dětských hřišť Dětská hřiště mohou mít tyto základní funkce: [2] 1. Rozvoj pohybových aktivit – důležité pro zdraví dětí všeho věku, dovolují rozvíjet naučené pohyby a umožňují rozvíjet pohyby nové. 2. Proces socializace – aspekt začleňování se do společnosti. Je důležitý, neboť děti zde navazují jedny z prvních kamarádských vazeb, učí se žít v kolektivu. 3. Výchovný význam – děti se učí zacházet s veřejným majetkem, pomáhat menším a méně obratným dětem. 4. Uspokojení potřeb – uspokojení potřeby pohybu, která je se vzrůstajícím věkem stále větší. 4.2.4. Správné umístění To, kde bude dětské hřiště stát, závisí na tom, pro jakou věkovou kategorii je hřiště určeno. Obecně by ale vzdálenost hřiště od bydliště dítěte, které dochází samo bez dozoru rodičů, neměla být větší než 500m. Touto vzdáleností je tak sníženo ohrožení zdraví a bezpečnosti dítěte. Druhým hlavním požadavkem je zdravé a klidné prostředí. Hřiště by tedy neměly být umístěny poblíž velkých komunikací či výrobních podniků. Nejlepším místem pro hřiště je v blízkosti: ‐ mateřských nebo základních škol, 11
‐ panelákových sídlišť, ‐ veřejných městských prostranství, ‐ rekreačních a ubytovacích zařízení.[2] Zkoumané hřiště má povahu hřiště veřejného, které je určeno pro děti od 2 do 8 let, splňuje základní funkce dětského hřiště a je umístěno v bezprostřední blízkosti mateřské školky. 4.2.5. Ekonomická náročnost dětských hřišť Výstavba dětského hřiště nepatří mezi nejlevnější záležitosti. Firmy zabývající se touto činností nabízí velké množství herních prvků, materiálů i povrchů hřišť. S přibývající velikostí a zajímavostí herních prvků, bezpečností a odolností použitých materiálů a povrchové úpravy stoupá také cena. Výrobci nabízí hřiště nejrůznějších tvarů (hrad, loď apod.), ty ale často vůbec neodpovídají hygienickým a bezpečnostním normám. Velmi často se tedy stává, že nově postavené hřiště se musí předělávat, v horším případě úplně uzavřít, protože nevyhovuje požadavkům zákona. Bohužel jedno takové se nachází i v Bosonohách. Nevyhovuje z více hledisek normám pro stavbu hřišť, městská část se tak potýká s problémy s přestavbou, aby hřiště bylo bezpečné a dodržovalo zákon. Proto je při tomto projektu kladen velký důraz na nezbytné dodržování všech norem a zákona. Vzhledem k velké ekonomické náročnosti dětského hřiště a analýzy rozpočtů městské části je zřejmé, že městská část může výstavbu jen obtížně zaplatit z vlastních zdrojů. Musí tedy najít jiný vhodný způsob financování.
12
5. Analýza potřeby projektu
5.1. Analýza výchozího stavu Pozemek, na kterém se má nové hřiště stavět, se nachází na jihu městské části, číslo parcely 699 (viz. příloha). Velikost pozemku je asi 450 m2. Na pozemku se nachází budova z 30. let minulého století, která ještě do roku 2007 sloužila jako školka. Budova však přestala splňovat základní normy pro provoz mateřské školky. V roce 2007 byla tedy postavena nová školka, která sousedí s parcelou 699. Nová školka však využívá původní hřiště, které je v dezolátním stavu. Účelem tohoto projektu je tedy postavit nové dětské hřiště a vylepšit okolí. Tento projekt poskytne místo pro hraní a aktivní odpočinek dětí navštěvujících mateřskou školku. Na pozemku se dnes nachází budova staré školky, dále potom pískoviště, skluzavka, několik houpacích koníků, lavičky a jedna prolézačka. Dominantou zahrady je bezpochyby vysoký smrk. Povrch hřiště tvoří převážně travnatá plocha, uprostřed je chodníček. Pro dlouhodobé užívání je tedy nutné, aby k rekonstrukci hřiště došlo, protože nynější stav neodpovídá bezpečnostní normě pro zařízení dětských hřišť. Dále se také zvažuje, že hřiště bude zpřístupněno i maminkám s dětmi, které jsou na rodičovské dovolené. V Bosonohách jsou čtyři dětská hřiště pro děti nižší věkové kategorie, postavená v letech 1998 (2 hřiště), 2002 a 2007. Jsou plně využívána, rodiče mají s dětmi kam jít, avšak kapacitně úplně nedostačují. Jen ve školce je cca 70 dětí, přičemž musíme připočítat děti školního věku (1. a 2. třída ZŠ, cca 40 dětí) a také děti, se kterými jsou rodiče na rodičovské dovolené (cca 50 dětí). Dohromady tedy asi 160 dětí. Kapacita 4 veřejných hřišť není přesně známá, odhad je cca 100 – 120 dětí. Vzhledem k těmto okolnostem je třeba zvýšit kapacitu herních ploch. Na obrázcích níže se můžeme přesvědčit, jaký je stav hřiště nyní, před rekonstrukcí a jaký by byl po rekonstrukci. Další fotografie se nachází v přílohách. 13
Obr. č. 1 – Současný stav hřiště mateřské školky
Zdroj: Autor 14
Obr. č. 2 – Stav po rekonstrukci
Zdroj: Autor 15
Obr. č. 3 – Stav po rekonstrukci
Zdroj: Autor
5.2. Analýza poptávky Hlavními uživateli hřiště jsou děti, které navštěvují mateřskou školku v městské části Brno‐Bosonohy. V dnešní době jich je něco přes 70, přičemž nejsou všechny z Bosonoh. Několik dětí dojíždí do školky z okolních obcí. Nejbližší mateřská školka je v obci Popůvky. Školka je pouze jednotřídní rodinného typu, dokáže pojmout 15 dětí.[11] Není tedy schopna uspokojit poptávku obyvatel Popůvek, proto rodiče vozí děti do Bosonoh. Další dvě školky se nacházejí v obcích Troubsko a Ostopovice. Školky mají vyšší kapacitu (Troubsko 45 míst [9], Ostopovice dokonce 60 míst [10]) než školka v Popůvkách, ale díky horší dopravní obslužnosti zmíněných obcí klesá zájem o tato zařízení. Je tedy zcela zřejmé, že mateřská školka v Bosonohách má největší kapacitu míst ze všech zařízení tohoto typu v blízkém okolí. Další školky se nachází již přímo ve městě Brně, kde jich je něco přes 100.[13] Avšak vzhledem k velkému počtu dětí a rušení některých školek je dnes těžké umístit dítě do školky co nejblíže místa bydliště. Lze tedy očekávat zachování bosonožské školky a také využití hřiště. 16
Z výše uvedených informací můžeme tedy předpokládat, že renovací okolí školky a vybudováním nového hřiště se zvýší poptávka po volných místech v této školce. Je patrné, že rodiče raději umístí své děti do nově postavené budovy, jejíž zázemí pro hraní je nové a splňuje všechny potřebné normy.
5.3. Analýza nabídky Jak jsem již uvedla v kapitole 5.1., v Bosonohách se nacházejí 4 veřejně přístupná hřiště. Jsou rozptýlena po celé městské části, takže jsou přiměřeně dostupná pro každého. Nicméně školka má pouze staré hřiště, které je ve velmi špatném stavu, jak již zde bylo zmíněno. Navíc není jednoduché, aby vychovatelky docházely s dětmi na veřejná hřiště, neboť ani jedno se nenachází v bezprostřední blízkosti mateřské školky. Přesun s dětmi předškolního věku je velice náročný, proto je potřeba, aby měly prostor ke hraní přímo u školky.
5.4. Analýza cílových skupin Cílovou skupinou jsou v tomto případě děti předškolního věku, tj. do 6 let, které se účastní docházky do mateřské školky. Přínosem projektu je pro děti možnost hraní si venku, což je v současné době také možné. Nicméně možnosti jsou omezené, děti nemají tak velký prostor ke hraní, není moc možností vyžití. Po výstavbě budou mít děti větší možnost rozvíjet své motorické schopnosti, učit se hrám i práci ve skupině, rozvíjet své sociální dovednosti. Hřiště je poměrně daleko od hlavní silnice, a na konci slepé ulice, tudíž je provoz kolem školky minimální, děti tedy budou v relativně zdravém prostředí bez výfukových zplodin.
17
6. Popis projektu
6.1. Technické řešení projektu Realizace projektu bude započata zabezpečením staveniště proti vniknutí a poškozování zařízení staveniště a jiných dotčených zařízení a objektů. Samotné práce budou zahájeny demolicí (postupným rozebíráním) rodinného domu. Práce budou prováděny v souladu z ČSN (Česká státní norma), BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a PO (Požární ochrana). Vše bude probíhat pouze v pracovní dny v době od 7:00 do 17:00 kvůli hlučnosti a dopravě kontejnerů na stavbu. Pokud by docházelo ke zvýšené prašnosti, zhotovitel je povinen vlhčit staveniště a uklízet příjezdové komunikace. Stavební odpad vzniklý při demontáži bude nakládán na přistavované kontejnery, tříděn a odvážen na skládku k další recyklaci. Po odpojení inženýrských sítí budou po dohodě s provozovateli těchto sítí odpojeny nebo zaslepeny nápojné body. Po demolici budov budou vzniklé stavební jámy zasypány štěrkopískem hutněným po vrstvách 300 mm, aby nedocházelo k dodatečnému sedání zavážky. Přilehlé dlážděné plochy budou také odstraněny a odvezeny k recyklaci. Dále bude celý pozemek srovnán a zbaven ornice v tloušťce 150 mm, která bude uložena na skládce na stavbě, aby mohla být použita na závěrečné dokončovací práce. Po srovnání pozemku budou započaty práce na komunikacích a plochách k herní aktivitě, tj. podloží komunikací, obruby, dlažby, výplně ploch určených k hernímu vyžití. V součinnosti budou prováděny práce na zakládání herních sestav a oplocení. Závěrečné práce se budou týkat rozprostření ornice, substrátu, výsevu travního semene a výsadby křovin a dřevin.
6.2. Harmonogram projektu Celý projekt je realizovatelný do 3 měsíců. Harmonogram je navržen od července do září, je to ale zatím jen orientační, kdy se začne s demolicí a se stavbou je v rozhodnutí městské části. Zvolené měsíce jsou výhodné tím, že demolice a nejtěžší etapa projektu by probíhala v době letních prázdnin, kdy je školka zavřená. V září by proběhla pouze poslední etapa výstavby hřiště, která by nezatěžovala okolí stavby prašností, hlučností apod. 18
Tabulka č. 1 – Harmonogram projektu
Název/Měsíc Projekt 1. Demolice 2. Hrubé terénní úpravy 3. Dětské hřiště
Červenec
Srpen
Září
Zdroj: Autor
6.3. Socioekonomické přínosy Tento projekt nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Naopak, vysázení cca 30 tújí přispěje ke zlepšení životního prostředí, zkrášlí okolí a obohatí okolní zeleň. Povrch hřiště bude z velké části travnatý, což můžeme označit za další plus pro životní prostředí. Jiný, ať už negativní nebo pozitivní dopad projektu, jsem neidentifikovala. Hřiště prospěje dle mého názoru nejvíce pro zdraví dětí, které budou celý den na čerstvém vzduchu. Budou moci rozvíjet své motorické, sociální a osobní dovednosti. Budou mít možnost naučit se, jak se začlenit do kolektivu, hrát si ve skupině. Měřitelným výstupem projektu je plocha obnoveného území cca 670 m2.
6.4. Rozpočet projektu Rozpočet projektu je rozdělen do tří etap, dle činností, které bude výstavba projektu zahrnovat.
19
6.4.1. Rozpočet demolice budovy Tabulka č. 2 – Rozpočet demolice budovy
Název položky Demolice budovy Uložení suti na skládku Kontejner, suť bez příměsí, odvoz a likvidace Celkem hlavní výdaje bez DPH Ztížené výrobní podmínky Zařízení staveniště Celkem bez DPH DPH 19 % Celkem
MJ Množství 3
m t t
Cena/MJ 2842,18 781,60
280,89 9,80
399 169,27 7659,66
781,60
361,33
282 414,85 689 244,00
3,50%1 * 689 244,00
24 124,00
2,50%2 * 689 244,00
17 231,00
Zdroj: Autor
1 2
Procenta pro výpočet ztížených výrobních podmínek určuje stavební firma. Procenta pro výpočet zařízení staveniště určuje stavební firma.
20
Celkem
24 124,00 17 231,00 730 598,78 138 813,77 869 412,00
6.4.2. Rozpočet hrubých terénních úprav Tabulka č. 3 – Rozpočet hrubých terénních úprav
Název položky Rozebrání dlažeb Zasypání jam, rýh a šachet Štěrkopísek pro zasypání Uložení suti na skládku Kontejner, odvoz a likvidace Celkem hlavní výdaje bez DPH Ztížené výrobní podmínky
MJ
Zařízení staveniště
ks
2
Množství
Cena/MJ
Celkem
m
217,50
26,68
5 802,90
m3
330,00
59,48
19 628,40
m3
264,00
971,79
256 552,56
t
30,01
9,80
294,15
t
30,01
361,33
10 845,32 293 123,00
ks
3,50%3 * 293 123,00 2,50%4 * 293 123,00
10 259,00
10 259,00
7 328,00
7 328,00
Celkem bez DPH DPH 19 % Celkem
310 711,00 59 035,00 369 747,00
Zdroj: Autor
3 4
Procenta pro výpočet ztížených výrobních podmínek určuje stavební firma. Procenta pro výpočet zařízení staveniště určuje stavební firma.
21
6.4.3. Rozpočet dětského hřiště Tabulka č. 4 – Rozpočet dětského hřiště
Název položky Založení trávníku Směs travní parková Zahradnický substrát Zřízení lože z kameniva pod dlažbu Kladení zámkové dlažby Štěrkopísek Drcené kamenivo Dlažba Oplocení z pletiva, ocelové sloupky Osazení záhonových obrubníků Herní sestava FLORA 11 Houpačka Samomost Síťová spirála Lavička Pískoviště Budka u pískoviště Houpadlo – kůň Altánek Montáž herních sestav Celkem hlavní výdaje bez DPH Ztížené výrobní podmínky
MJ
Zařízení staveniště
ks
2
Množství
Cena/MJ
Celkem
m kg m3
387,00 108,36 38,70
57,80 99,60 572,68
22 368,60 10 792,66 22 162,72
m2
107,00
38,02
4 068,14
m2
107,00
166,72
17 839,04
t t m2
19,26 99,00 112,35
288,00 396,00 282,66
5 546,88 39 204,00 31 756,85
1,25
63 472,00
79 340,00
m
191,00
192,97
36 857,27
ks
1
54 800,00
54 800,00
ks ks ks ks ks ks ks ks ks
2 1 1 4 1 1 2 1 1
7 300,00 18 000,00 55 000,00 5 500,00 11 800,00 5 600,00 13 500,00 22 000,00 82 500,00
14 600,00 18 000,00 55 000,00 22 000,00 11 800,00 5 600,00 27 000,00 22 000,00 82 500,00
100m
583 236,00 ks
3,5%5 * 583 236,00 2,5%6 * 583 236,00
20 413,00
20 413,00
14 581,00
14 581,00
Celkem bez DPH DPH 19 % Celkem
618 231,00 117 464,00 735 695,00
Zdroj: Autor
5 6
Procenta pro výpočet ztížených výrobních podmínek určuje stavební firma. Procenta pro výpočet zařízení staveniště určuje stavební firma.
22
6.4.4. Souhrnný rozpočet Tabulka č. 5 – Souhrnný rozpočet
Název položky Rozpočet demolice budovy Rozpočet hrubých technických úprav Rozpočet dětského hřiště Celkem bez DPH DPH 19 % Celkem
Celkem 730 598,78 310 711,00 618 231,00 1 659 540,78 315 312,75 1 974 854
Zdroj: Autor
Z rozpočtu jasně vyplývá celková částka 1 974 854 Kč. Nyní rozeberu možnosti financování tohoto projektu.
23
7. Financování projektu – vlastní zdroje Předpoklad realizovatelnosti je v případě naplnění předchozích podmínek splněn, proto nyní vyřeším finanční zajištění projektu. Jsou dvě možnosti financování tohoto projektu – z vlastních a cizích zdrojů. Vlastní zdroje jsou finance městské části, které jim patří a spadají do jejího rozpočtu.
7.1. Rozpočet městské části Rozpočet městské části tvoří společně s rozpočty měst, územně samosprávných celků a rozpočtem státu soustavu veřejných rozpočtů. Rozpočet má 3 základní funkce: •
funguje jako bilance, tzn. bilancuje příjmy a výdaje rozpočtového období pomocí jednoduché bilanční rovnice – stav peněžních prostředků v rozpočtu na začátku rozpočtového období + příjmy – výdaje = stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období,
•
je finančním plánem, který pomáhá naplánovat příjmy a výdaje v rozpočtovém období,
•
je to nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky – stanovuje priority při přerozdělování finančních prostředků a poskytuje informace o finanční situaci. Rozpočet městské části se dělí na kapitálový a běžný rozpočet. Běžný rozpočet bilancuje běžné příjmy a výdaje, tj. hodnotí každoročně se opakující příjmy a výdaje. Běžnými příjmy se financují běžné potřeby pomocí provozních výdajů. Pokud jsou běžné příjmy rovny běžným výdajům, či dokonce běžné výdaje převyšují příjmy, znamená to, že už rozpočet nedokáže pokrýt běžnou dluhovou službu. Ta je tak hrazena z kapitálové části rozpočtu, což v delším časovém období může ohrozit fungování městské části. K dobrému hospodaření vede tedy pouze situace, kdy běžné příjmy jsou vyšší než běžné výdaje. Kapitálový rozpočet se skládá z příjmů a výdajů vztahujících se na financování investic, které přesahují období jednoho rozpočtového roku. Tyto příjmy a výdaje jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné. Rozpočet nám tedy ukáže, zda máme dostatečný objem finančních prostředků potřebných k realizaci jednotlivých investičních projektů. Návrh rozpočtu předkládá výkonný orgán, většinou finanční odbor, a ten ho společně s radou projednává. Schválení rozpočtu je zcela v pravomoci zastupitelstva. Od roku 2001 musí kromě rozpočtu sestavovat také rozpočtový výhled. Ten slouží pro střednědobé finanční plánování. Sestavuje se minimálně ve čtyřech hlavních ukazatelích: celkové příjmy, výdaje, pohledávky a závazky. Rozpočtový výhled 24
se provádí z analýzy hospodaření 2–3 předchozích let, podává tedy velmi přesné podklady pro tvorbu rozpočtu. Sestavovaný rozpočet by měl vycházet z rozpočtového výhledu, nemusí se ho však striktně a bezmezně držet. Pokud zastupitelé schvalují rozpočet s odlišnostmi, je to příležitost k úpravě schváleného výhledu. Tím se prodlouží jeho působnost minimálně o další rok. [1]
7.2. Rozpočet městské části Brno – Bosonohy Zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2008 a to v hodnotě 13 053 000 Kč. Nejvyšší položkou příjmové části rozpočtu jsou dotace. Dotace z rozpočtu města Brna činí 7 859 000 Kč a je neúčelová. Transfer ze státního rozpočtu je určen na výkon státní správy a na školství a činí 875 000 Kč. Druhou nejvyšší položkou jsou příjmy z pronájmu pozemků, které přináší městské části 2 476 000 Kč. Dalšími významnými položkami jsou daně z příjmů právnických osob, které činí přibližně 680 000 Kč, místní (297 000 Kč) a správní poplatky (220 000 Kč). Ostatní položky tvoří jen malé procento příjmů. Nejvýznamnější položky výdajové části se týkají činnosti místní správy (4 557 000 Kč), příspěvky na provoz základní a mateřské školy (1 770 000), poplatky za údržbu a čištění silnic (1 310 000 Kč) a výdaje na činnost místních zastupitelských orgánů (994 000 Kč). Zanedbatelnými položkami však nejsou ani výdaje za komunální služby a rozvoj (414 000 Kč), kulturní a ostatní tělovýchovnou činnost (612 000 Kč) a za další záležitosti týkající se pozemních komunikací (585 000 Kč). Z uvedeného rozpočtu vyplývá, že je městská část zcela závislá na transferech z rozpočtu města Brna a ze státního rozpočtu. Abychom si udělali představu o tom, jak se vyvíjí finanční situace v této městské části, uvádím v příloze rozpočty z několika předchozích let. Je zcela jasně patrné, že městská část nemá finanční prostředky potřebné k realizaci výstavby dětského hřiště. Pro úplnost bych zde chtěla ještě uvést přebytky hospodaření Bosonoh v jednotlivých letech. Troufnu si říct, že v dobrých letech peníze má, ale dnes nemají dostatek. A chceme‐li situaci řešit rychle, hledáme v cizích zdrojích. •
Rok 2004 – přebytek z roku 2003 činí 3 125 000 Kč,
•
Rok 2005 – přebytek z roku 2004 činí 833 000 Kč,
•
Rok 2006 – přebytek z roku 2005 činí 120 000 Kč,
•
Rok 2007 – přebytek z roku 2006 činí 6 293 000 Kč,
•
Rok 2008 – přebytek z roku 2007 činí 30 000 Kč. [12]
25
I když přebytek z roku 2006 činí 6 milionů, městská část ho použila na výstavbu nové mateřské školky. Tím vyčerpala svoje přebytky a na nové hřiště by musela několik let šetřit, pak by mohla celý projekt financovat z vlastních zdrojů. V současné době je tedy zřejmé, že městská část na výstavbu hřiště bude moci přispět jen nižší částku, nebude moci zvládnout financování celého projektu. Je tedy třeba najít jiné zdroje financí. 26
8. Financování projektu – cizí zdroje Cizí zdroje neboli kapitál znamená využití dotačních prostředků či výpůjčku cizích prostředků na dluh, tedy získání peněz z jiných, než vlastních zdrojů. Cizí kapitál se dělí na krátkodobý (splatný do 1 roku, závazky, krátkodobé bankovní úvěry) a dlouhodobý (splatnost nad 1 rok, obligace, dlouhodobé bankovní úvěry) cizí kapitál.
8.1. Evropská unie Prvním zdrojem by mohly být fondy poskytované Evropskou unií. Tento projekt je možné zařadit do Regionální operačního programu NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory 3.1 – Rozvoj urbanizačních center.[8] Ovšem základním požadavkem pro čerpání financí v rámci této oblasti podpory je, aby minimální hodnota projektu byla 3,5 milionu Kč bez DPH.[8] Bohužel v tomto případě se nepodaří požadované částky dosáhnout, ani kdyby se použily dražší materiály. Z tohoto důvodu není tedy financování z fondů EU možné, musím tedy hledat jiný zdroj.
8.2. Město Brno Bosonohy jako městská část Brna čerpají dotace od města. Tato částka se blíží 8 milionům Kč. Tento transfer je označen za neúčelový a městská část jej využívá ke svému běžnému provozu, nezbudou z něj tedy prostředky na výstavbu hřiště. Město Brno by tedy muselo poskytnout účelový transfer přímo na tento projekt. Pokud by ale město Brno poskytlo finance, určitě by neposkytlo celou sumu, městská část by si musela zbytek potřebných financí půjčit, popřípadě zaplatit ho z vlastních zdrojů. V době realizace této práce se nepodařilo zjistit postoj Magistrátu města Brna k tomuto projektu, na přímé otázky úředníci nereagovali.
8.3. Bankovní půjčka Vzhledem k výše popsaným skutečnostem bude dalším možným zdrojem financování půjčka. Zjistila jsem podmínky úvěrů ve dvou bankách, abych měla srovnání výhodnosti úvěrů.
27
Je samozřejmé, že pokud by si městská část chtěla půjčit peníze u banky, musí si u ní zřídit běžný účet, ze kterého se bude úvěr splácet. 8.3.1. Česká spořitelna Česká spořitelna nabízí svým klientům celou škálu úvěrů. Já jsem po konzultaci s odborníkem, který se zabývá úvěry pro obce a městské části, vybrala 2 možnosti úvěrování. V obou případech se jedná o půjčení částky 2 milionů Kč, která bude umořována degresivními splátkami s fixací úrokové míry na 1 rok. První úvěr má dobu splatnosti 5 let, s úrokovou mírou 4,81 %. Měsíční splátka by činila 33 333 Kč + úrok, přičemž by úroky činily cca 250 000 Kč. Druhý úvěr je naplánován na 10 let a úroková míra činí 4,83 %. Splátka by činila 17 600 Kč + úrok měsíčně, úroky celkem cca 520 000 Kč. Za správu běžného účtu si banka počítá 40 Kč, za správu úvěrového účtu je to potom 100 Kč za měsíc (tj. 8400 Kč za 5 let a 16 800 Kč za 10 let). 8.3.2. GE Money Bank Pro srovnání bych zde uvedla úvěry z GE Money Bank, kde jsem z nabízených variant úvěrů vybrala dva, které mají podmínky shodné s Českou Spořitelnou. Tedy půjčená částka je rovna 2 milionům Kč, degresivní splátky, jednoroční fixace úrokové míry. Opět je splatnost rozdělena na 5 a 10 let. Při 5letém splácení bude úroková míra 7,20 %, splátka je nastavena na 33 333 Kč + úrok měsíčně, úroky celkem budou činit 354 200 Kč. Při splátkách na 10 let činí úrok 6,5 % a splácí se 16 667 Kč + úrok měsíčně. Celkově se na úrocích zaplatí 644 674 Kč. Za vedení běžného a úvěrového účtu banka požaduje 50 Kč a 200 Kč měsíčně (tj. 15 000 Kč za 5 let a 30 000 Kč za 10 let). Výběr úvěru bude samozřejmě záležet na zastupitelstvu obce a na jeho schopnosti splácení. 28
Tabulka č. 6 – Shrnutí úvěrů
Česká spořitelna GE Money Bank
Přeplaceno celkem
Měsíční splátka
5
33 333 Kč+úrok
4,81 %
cca 258 400 Kč
10
17 600 Kč+úrok
4,83 %
cca 536 800 Kč
5
33 333+úrok
7,20 %
cca 369 200 Kč
10
16 667+úrok
6,50 %
cca 674 674 Kč
Zdroj: Autor
29
Úroková míra
Počet let
9. Diskuze a závěr Cílem mé práce bylo navrhnout nejvýhodnější a nejlepší zdroj financování projektu výstavby dětského hřiště. Shrnu zde základní poznatky a závěry, které z mé práce vyplývají. Finance potřebné k vybudování nového hřiště jsou 1 974 854 Kč. Městská část nemá dostatečné finanční prostředky na to, aby dnes hřiště postavila pouze z vlastních prostředků. Proto se jako jediná možnost naskýtá financování z externích zdrojů. Vzhledem k výši potřebné částky na výstavbu dětského hřiště není možné získat prostředky ze strukturálních fondů EU. V relevantní oblasti – ROP Jihovýchod, oblast 3.1. je pro projekty dětských hřišť ve městě Brně stanovená minimální výše potřebné částky 3,5 mil. Kč bez DPH.[8] Tento zdroj tedy neumožní projekt financovat. Druhou možností by byl příspěvek z Magistrátu města Brna. Pracovníci však při kontaktu nejevili zájem o tento projekt, proto v zásadě opatrnosti nemůžu v této fázi počítat s žádnými financemi z této strany. Nezbývá tedy jiná možnost než financování prostřednictvím úvěru, který umožní rozložit dopad na rozpočet MČ do několika splátek, a dopadne na vyšší počet rozpočtů v akceptovatelné výši. Výběr úvěru je ale zcela na rozhodnutí zastupitelstva. Nejdůležitější rozhodnutí však bude, jaké priority si městská část nastaví. Zda upřednostní rychlost výstavby, tedy postaví hřiště ještě v letošním roce. V tomto případě by městská část musela využít úvěru, aby projekt finančně zabezpečila. Ročně může městská část uvolnit (dle vyjádření starosty) na splácení úvěru cca 300 000 Kč, přičemž tato částka by stačila na splácení 10letého úvěru (u ČS 263 200 Kč ročně, u GE 264 678 Kč ročně). Pokud by ale chtěli upřednostnit 5letý úvěr, uváděná splátka ve výši 300 000 Kč není dostatečná. Cestou, kterou by MČ mohla omezit negativní dopad projektu na rozpočet MČ, je například zainteresování uživatelů hřiště. Zastupitelstvo může požádat rodiče, jejichž děti navštěvují mateřskou školku, zda by nebyli ochotní přispět nějakou částkou (např. 200 Kč měsíčně) na splácení úvěru. Ročně by to znamenalo částku 168 000 Kč (12 x 200 Kč x 70 ‐ počet dětí ve školce), která by sloužila na splácení úvěru. V případě 5letého úvěru by roční splátka činila cca 450 000 Kč u ČS a 471 000 Kč u GE Money Bank (168 000 Kč rodiče, zbytek MČ – cca 300 000 Kč). Pokud by však bylo hlavním kritériem financovat projekt z vlastních zdrojů, aby nemusela městská část platit úroky z půjčky, musela by městská část několik let šetřit. Pokud by MČ ušetřila 300 000 Kč ročně (částka, kterou by nyní mohla MČ uvolnit z rozpočtu), trvalo by jim 7 let (2 000 000 Kč/300 000 Kč = 6,7 let), než by mohli začít s realizací. Tím by se výstavba hřiště oddálila, ale musel by se řešit problém s každoroční údržbou staré budovy.
30
Závisí tedy pouze na zastupitelstvu, jakou variantu zvolí, ale já bych doporučila (svůj projekt jsem také prezentovala na veřejné schůzi MČ – viz příloha 6, 7) rychlost výstavby jako hlavní prioritu vzhledem ke špatnému stavu stávajícího hřiště. Nejdříve bych poprosila o pomoc rodiče dětí navštěvujících mateřskou školku. Pokud by byli ochotni podílet se na financování, rozhodla bych se pro 5letý úvěr od České spořitelny, která nabízí výhodnější úrokovou míru. Pokud by však rodiče nechtěli přispívat, zvolila bych úvěr na 10 let taktéž od České spořitelny, neboť na splátky 5letého úvěru by neměla městská část dostatek vlastních prostředků. 31
10. Literatura Knižní zdroje: [1] Provazníková, R. Financování měst, obcí a regionů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Grada, 2007. ISBN 978‐80‐247‐2097‐5 [2] Vorel, M. Dětská hřiště. 1. vyd. Praha: Olympia, 1974. 103s Vyhlášky, normy, zákony: [3] Vyhláška č. 135/2004 Sb. Hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Elektronická adresa http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04135&cd=76&typ=r [4] ČSN EN 1176 Norma bezpečnostní pro zařízení dětských hřišť. Praha: Český normalizační institut, 2003. [5] ČSN EN 1177 Povrch hřiště tlumící náraz ‐ Bezpečnostní požadavky a zkušební metody Praha: Český normalizační institut, 2003. [6] Zákon č. 22/1997 SB. O technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Elektronická adresa http://www.tzb‐info.cz/t.py?t=15&i=130 [7] Zákon č. 258 / 2000 Sb. Ochrana veřejného zdraví. Elektronická adresa http://www.tzb‐info.cz/t.py?t=15&i=226 Internetové zdroje: [8] Regionální operační program NUTS II Jihovýchod. Elektronická adresa http://www.strukturalni‐fondy.cz/rop‐jv/dokumenty [9] Internetové stránky obce Troubsko. Elektronická adresa http://www.troubsko.cz [10] Internetové stránky obce Ostopovice. Elektronická adresa http://www.ostopovice.cz [11] Internetové stránky obce Popůvky. Elektronická adresa http://www.popuvky.cz [12] Internetové stránky městské části Brno – Bosonohy Elektronická adresa http://www.bosonohy.cz [13] Internetové stránky města Brna. Elektronická adresa http://www.brno.cz 32
11. Přílohy Příloha 1: Stav pozemku před rekonstrukcí Příloha 2: Stav pozemku po rekonstrukci Příloha 3: Půdorys hřiště Příloha 4: Průvodní zpráva Příloha 5: Rozpočty MČ Brno‐Bosonohy Příloha 6: Děkovný dopis Příloha 7: Článek v Bosonožském zpravodaji o schůzi Bosonožského kulatého stolu
33
