Méně známé druhy ovoce
Mango a papája se proslavili po celém světě jako ovoce. Obojí však lze v nezralém stavu konzumovat jako zeleninu. Zelené mango se může dokonce jíst i syrové stejně jako jablko.
Accai angl. acai berry původ a výskyt: Střední a Jižní Amerika (Belize, Brazílie, Peru) existuje 28 druhů, no pouze Euterpe oleracea a Euterpe precatoria (vykazuje vyšší biologickou aktivitu) jsou komerčně využívány. použití: čerstvé ovoce, dřeň, šťáva, pyré, smoothies, likér, zmrzlina a doplňky stravy. zajímavost: díky obsahu fytonutrientů, zejména antioxidantů mají plody protizánětlivý, antiproliferativní a kardioprotektivní efekt konzumují se i oloupané palmové listy (nejenom accai, ale také např. s kokosové palmy), které bývají ingrediencí do salátu, nebo jsou konzervovány; kaše z mladých listů palmy accai se v Jižní Americe aplikuje na zastavení krvácení. Údajně chutí jako kombinace čokolády a červeného vína, hořká, závisí na tom, s jakou potravinou se kombinuje.
Obr. 1: Accai Převzato z: http://healthmarket.co.za/product/the-acai-berry-cleanse-and-diet/
Acerola (barbadoska třešeň) angl. acerola, Barbados cherry původ a výskyt: pochází z Antil, rozšířená je od severu Jižní Ameriky až po jižní Texas použití: plody se jedí čerstvé, nebo slouží k přípravě džemů, želé a osvěžujících nápojů. zajímavost: acerola má vysoký obsah vitaminu C (4,5 %, pomeranče mají 0,5 %) a čerstvou šťávou se kapou například banány, aby nezhnědly.
Obr. 2: Acerola Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Acerola#/media/File:Acerola_Malpighia_glabra.jpg
Amalaki, indický angrešt angl. emblic, Indian gooseberry původ a výskyt: Indie, Čína, Indonésie použití: konzumují se čerstvé, vařené, sušené, konzervované. zajímavost: mají hodně biologických účinků (antioxidační, antimikrobiální, protizánětlivý, aj.), používají se v tradiční čínské a tibetské medicíně a v ajurvédě.
Obr. 3: Amalaki Převzato z: http://www.remedes-de-grand-mere.com/remede/soigner-une-plaie/#axzz3iW40z3Rn
Ananas angl. pineapple původ a výskyt: pochází se Střední a Jižní Ameriky. použití: vynikající je čerstvý. Používá se do dezertů, ale lze ho použít i v slaných pokrmech. Tradiční je kombinace s uzenou šunkou, hodí se i k jehněčímu, k drůbeži a rybě. zajímavost: obsahuje enzym bromelin – používá se na změkčení masa a brání tuhnutí želatiny.
Obr. 4: Ananas Převzato z: http://www.britannica.com/plant/pineapple
Arónie, temnoplodec černoplodý, černý jeřáb angl. black chokeberry původ a výskyt: Severní Amerika použití: marmelády, náplně do pečiva, šťáva, sirup zajímavost: výrazné oranžovočervené bobule rostoucí na jeřábu obecném sladkém (jeřabiny z jeřábu obecného nejsou poživatelné) se používají na výrobu džemů a zavařenin, které mají temně oranžovou barvu a hořkosladkou chuť. Dobře se hodí k tučným masům.
Obr. 5: Arónie Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Temnoplodec#/media/File:800px-Aronia_melanocarpa.jpg
Avokádo (hruškovec přelahodný) angl. avocado původ a výskyt: původně pochází z tropických a subtropických oblastí Střední Ameriky, dnes jsou hlavními pěstitelskými oblastmi avokáda vedle Mexika i USA, Brazílie, karibská oblast, Peru, Keňa, Jihoafrická republika, Austrálie, Indonésie a Španělsko (od září do května se do Evropy dováži hlavně avokáda z Izraele, „letní avokáda“ pocházejí hlavně z Afriky použití: konzumuje se syrová. Plní se šlehačkou i krabím masem, uzeným lososem nebo tuňákem. Pokrájené na plátky se podává se šunkou či jako salát s francouzskou vinaigrette, pikantně kořeněné a rozmixované je ideální pomazánkou na chléb (rozmačkané a smíchané s nakrájenou cibulí, pepřem a tvarohem), krátce povařené a rozmixované je výbornou polévkou; není však vhodnou zeleninou k pokrmům vyžadujícím delší dobu tepelné úpravy. Vyrábějí se z něj majonézy, krémy a protlaky. Plody se rovněž suší a drtí na moučku nebo zmrazují. zajímavost: na světě se pěstuje přibližně 400 odrůd, dostalo své jméno podle aztéckého názvu „ahuacatl“, což znamená „máslo lesa“. Charakterem obsahových látek a způsoby užití bychom jej mohli zařadit spíše mezi zeleninu.
Obr. 6: Avokádo Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Avok%C3%A1do#/media/File:Avocado.jpeg
Babaco Pětiboké plody jsou hybridem papáji. Světle zelená slupka zráním žloutne. Dužina zralého plodu voní po jahodách. Obvykle se jedí čerstvé, nakrájené na plátky, posypané cukrem a kořením a pokapané citronovou šťávou. Lze je přidat do salátů a jiných slaných pokrmů podobně jako okurku.
Obr. 7: Babaco Převzato z: https://en.wikipedia.org/wiki/Babaco#/media/File:Babaco.jpg
Banánovník obecný, banán angl. banana původ a výskyt: původ v jihovýchodní Asii, mnohem později se dostali do Afriky, v 16. století přivezeny Portugalci do karibské oblasti, odkud rozšířeny do Střední a Jižní Ameriky použití: konzumují se jako čerstvé ovoce, používají se zejména do dezertů, koláčů, krému, mléčných koktejlů a zmrzlin. Můžeme se setkat i s banánovým džusem. zajímavost: banány rostou nejprve směrem dolů, pak se ale začnou v důsledku působení hormonů stáčet za světlem a během několika dnů směřují směrem ven, později dokonce i vzhůru, tak dochází k typickému zakřivení banánů; hlavní producenti banánů Indie a Brazílie svou produkci neexportují, nejdůležitějšími vývozci jsou Evkádor, Kostarika, Kolumbie a Panama na světe existuje přes 1000 různých odrůd, většina z nich má pouze lokální význam v obchodní síti se rozlišuje mezi ovocnými banány (nejvýznamnější), červenými banány (mírně načervenalá dužina, sladké aromatické plody, pěstovány v jihovýchodní Asii, ve východní Africe a v Karibiku), baby banány (tenkoslupké, 10 – 12 cm dlouhé, sladké výrazné chuti, oblíbené jsou smažené v medu nebo flambované) a jablkovými banány (drobnoplodé 8 – 10 cm, tenkoslupké, sladké a zároveň mírně nakyslé, chutí vzdáleně připomínají jablka) zeleninové banány (musí se vařit, v tropických oblastech, hlavně Africe jsou díky vysokému obsahu škrobu základní potravinou, srovnatelnou s našimi bramborami.
Obr. 8: Banánovník Převzato z: https://en.wikipedia.org/wiki/Babaco#/media/File:Babaco.jpg
Bez černý, bezinky angl. elderberry původ a výskyt: Eurasie použití: plody nejsou vhodné ke konzumaci syrové, vyrábí se z nich bezinkové víno, šťáva, džem, marmeláda nebo kompot. Mohou se použít na přípravu omáček ke zvěřině nebo vepřovému masu. Nebo je možno použít při přípravě koláčů, dezertů, krému a zmrzlin. Z květů pak bezinkový likér nebo bezinkový sirup a čaj. Květenství černého bezu se obaluje v těstíčku a smaží. zajímavost: počátkem léta rozkvétají žlutavě bílé květy, které se mohou osmažit jako květák (česky se tomuto pokrmu říká kosmatice); používán v přírodním léčitelství: podpora imunitního systému, odvodnění, pročištění krve, snižování horečky, podněcuje pocení.
Obr. 9: Bezinky Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Borůvka, Brusnice borůvka; Brusnice chocholičnatá, borůvka kanadská, kulturní borůvka angl. blueberry původ a výskyt: severoamerické borůvky bývají větší a sladší. Šlechtěným borůvkám („kanadské“), které mají velké plody, často schází typická chuť divokých borůvek. použití: nejčastěji se jedí čerstvé, běžně se používají na koláče, zákusky, muffiny či lívance. Lze z nich připravit zmrzlinu, ale i výbornou omáčku ke zvěřině. Mohou se zavařovat, nebo použít na přípravu chutného džemu. zajímavost: mají protizánětlivé účinky a údajně zlepšují zrak.
Obr. 10: Borůvka Převzato z: http://www.britannica.com/plant/blueberry-plant
Brusnice brusinka, brusinka obecná a kanadská brusinka angl. cowberry, foxberry, mountain cranberry (= lignoberry) původ a výskyt: ve volné přírodě především ve Skandinávii a Severní Amerika použití: používají se výhradně tepelně upravené, ideálna do pokrmů ze zvěřiny, jako kompot, protlak, marmeláda, šťáva, sirup, likér. Hodí se do sladkých i slaných pokrmů. zajímavost: Brusinka velkoplodá = klikva velkopolodá. Údajně si je v minulosti brali na palubu námořníci jako prostředek proti kurdějím.
Obr. 11: Brusinky Převzato z: http://www.britannica.com/plant/lingonberry
Curuba (Passiflora tarminiana) – banánové mučenky angl. banana passionfruit původ a výskyt: Jižní Amerika, Andy použití: mají lahodnou chuť a jsou výborné do sorbetů. zajímavost: vypadají jako podlouhlé mučenky s měkkou nažloutlou slupkou.
Obr. 12: Curuba Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Curuba#/media/File:Curuba_Frucht_1.jpg, https://cs.wikipedia.org/wiki/Curuba#/media/File:Curuba_Frucht_2.jpg
Custrad Apple použití: dužina, strukturou připomíná puding, má jemnější chuť než čerimoje. Jedí se jako čerstvé ovoce lžíci, nebo se přidávají do salátů. Používají se i na přípravu nápojů a sorbetů. zajímavost: patří do rodu láhevníkovité, podobně jako čerimoja.
Obr. 13: Custard apple Převzato z: http://www.science.goyalsonline.com/science-physics-chemistry-biologyphotos-list-items.aspx?cid=Fruits&tid=6&fp=Custard-apple.jpg&ttl=Custard%20apple
Čerimoja (Annona cherimoya) angl. Annona cherimola původ a výskyt: pochází z Jižní Ameriky a Karibiku, roste v tropech a subtropech použití: konzumuje se pěnovitě-vatovitá dužina, chuťově připomínající ananas a banány. Lze je jíst samotné, přidat do ovocného salátu nebo použít na přípravu nápojů a sorbetů. Také se z nich vyrábí džusy, zmrzlina, džemy. Černá semena nejsou jedlá. zajímavost: je považována na nejlahodnější ovoce na světě.
Obr. 14: Čerimoja Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Datle, datlovník pravý, datlová palma angl. date původ a výskyt: původ v Mezopotámii, dnes rozšířen v celé afroasijské zóně suchého podnebí (Tunisko, Irák, Egypt, Španělsko, Maroko, Indie, Pakistán, Kanárské ostrovy) a vyskytuje se i v Kalifornii. Nejoblíbenější je zlatohnědá deglet noor (datle světlá) ze severní Afriky a Izraele. použití: prodávají se i čerstvé, ale většinou se suší. Mohou se plnit sýrem nebo ořechy, nebo kombinovat s ořechy v zákuscích, koláčích a dalším sladkém pečivu. V arabských zemích jsou součástí každodenní kuchyně a podávají se zpravidla slisované do bochníků tzv. adšu a nebo se pečou na másle. V severoafrických zemích se běžně přidávají do slaných pokrmů. zajímavost: Datle obsahují hodně cukru, také vlákniny a draslíku. Díky aminokyselině tryptofan, která se přeměňuje na hormon melatonin, působí jako přírodní uspávací prostředek. Jsou jedním z nejdéle Obr.8 15: Sušené pěstovaných druhů ovoce na světě (pravděpodobně již před tisíci lety jidatle pěstovali Babyloňané, z: Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle datlová palma byla považována zaPřevzato strom života).
Obr. 15: Sušené datle Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Dřínka (dřín jarní, dřín obecný) angl. cornel cherry původ a výskyt: vyskytuje se od Belgie a středního Německa přes, Čechy, Moravu a Slovensko až po Balkán, Malou Asii a Kavkaz použití: hodí se na výrobu marmelád, sirupů a osvěžujících šťáv. Populární jsou i pálenky a ve Francii se z dřínu vyrábí ovocné víno. zajímavost: dřínky – plody dřínu jsou světle až tmavočervené, mohou mít také žlutou nebo černou barvu. Zralé plody divoce rostoucích keřů mají trpkou chuť (stejně jako plody nezralé), zatímco chuť kulturních odrůd je sladce nakyslá.
Obr. 16: Plody dřínu obecného Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99%C3%ADn_obecn%C3%BD#/media/File:Kornelfrucht.jpg,
Durian angl. durian původ a výskyt: pochází z jihovýchodní Asie použití: jedlá dužina má silný pronikavý zápach (kvůli tomu je v jihovýchodní Asii durian zakázán v některých hotelích a prostředcích veřejné dopravy), ale jeho dužina je vynikající. Po uvaření je možné jíst i semena. Ty se často i praží. Dělají se z něj džemy, zavařeniny a sladkosti. V Indonésii se nezralé plody používají jako zeleniny. zajímavost: jako durian je mezinárodně známy především plod durianu cibetkového, ostatní druhy jsou k dispozici na místních trzích; v jihovýchodní Asii je považovaný za největší pochoutku a „krále ovoce“, plod má obvykle hmotnost 1 – 3 kg. Alfred Russel Wallace, britský přírodovědec 19. Století popsal jeho chuť „bohatý vanilkový krém s výraznou chutí mandlí“.
Obr. 17: Durian Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Durian#/media/File:Durio_Zibethinus_Van_Nooten.jpg
Feijoa (Fejchoa Sellowova) angl. acca sellowiana původ a výskyt: pochází ze subtropické Jižní Ameriky (Brazílie, Paraguay, Uruguay, Argentina), dnes prodávané většinou pochází z Nového Zélandu a pěstuje se taky na Kavkaze a ve Skotsku. použití: dužina se konzumuje syrová, nebo se používá do džusů, marmelád a ovocných salátů. zajímavost: je vzdálený příbuzný guavy.
Obr. 18: Feijoa Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Fík, fíkovník smokvoň angl. fig původ a výskyt: původ pravděpodobně Malá Asie, ve starověku rozšířené v celém Středomoří, hlavními producenty jsou dnes Turecko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko a jižní Francie; pěstovány jsou však i v Kalifornii, Jižní Americe, Jihoafrické republice, Indii, v jihovýchodní Asii a v Austrálii použití: Jíst se dá celý plod. Čerstvé fíky se hodí hlavně k pikantnějším pokrmům, jako je např. šunka nebo sýr; požívají se jako příloha k masu nebo drůbeži a zpracovávají se i na fíkový chléb, marmeládu nebo čatní. Žervé smíchané s medem a nasekanými ořechy je vynikají v kombinaci s fíky. Jedí se i sušené. zajímavost: čerstvé fíky jsou velmi citlivé na otlačení, proto se sklízí ručně a je náročné je transportovat. Přezrálé fíky mají nakyslou, mírně octovou vůni. Fíky se pěstují v nejrůznějších tvarech a barevných odstínech (tři hlavní typy jsou – bílé, černé a červené).
Obr. 19: Fíky Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Goji, krustovnice angl. goji, wolf berry, christmas berry původ a výskyt: pochází z Číny. Roste v Mongolsku a Tibetu. Pěstuje se v Asii, Evropě, Austrálii a jako okrasná rostlina i v Severní Americe. použití: používá se v tradiční asijské kuchyni. Extrahuje se z něj šťáva pro přípravu různých nápojů. Vyrábí se z něj víno i pivo. Běžně se setkáváme se sušenými plody goji, a různé čaje, cereálie a cukrovinky jej mohou taky obsahovat. zajímavost: používá se v tradiční čínské medicíně. Listy se používají do čínské polévky.
Obr. 20: Goji Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/God%C5%BEi#/media/File:Wolfberry_Farm_Berries_Closeup_Ningxia_174.jpg
Granátové jablko, granátovník, marhaník obecný angl. pomegranate původ a výskyt: pochází z ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem; pěstují se v celém Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii. použití: šťáva (známí je orientální nealkoholický nápoj z granátových jablek šerbet), sirup grenadina (často používaný v koktejlech – nejznámější je Tequila sunrise), ovocné saláty, zmrzlina, krémy, želé, hodí se k drůbeži, grilovanému masu a rybám. Sušená jadérka se používají ve středozemní kuchyni. zajímavost: při pokojové teplotě vydrží 3 týdny. Zářivě červené květy se považují za symbol lásky, plody za symbol plodnosti, úrodnosti a blahobytu.
Obr. 21: Granátové jablko Převzato z: http://www.science.goyalsonline.com/science-physics-chemistry-biologyphotos-list-items.aspx?cid=Fruits&tid=6&fp=Pomegranate.jpg&ttl=Pomegranate
Guanabana angl. soursopy použití: bílá dužina má výraznou nakyslou chuť. Jedí se jako čerstvé ovoce lžíci, nebo se přidávají do salátů. Používají se i na přípravu nápojů a sorbetů. zajímavost: mají pichlavou tmavě zelenou slupku a hruškovitý tvar.
Obr. 22: Guanabana Převzato z: http://www.britannica.com/plant/soursop
Guarana angl. guarana původ a výskyt: pochází z Amazonského deštného pralesa. použití: pražená guarana se používá na výrobu nealkoholických nápojů kolového typu nazývaných „Brazíslke kakao“, po kávě druhý nejpopulárnější nápoj v Brazílii. Krom nápojů se s ní můžete potkat ve žvýkačkách, zmrzlině bonbonech a energetických tyčinkách. zajímavost: semena mají vysoký obsah kofeinu (2,7 – 3,5 %). Může způsobit nespavost, chvění, úzkost či bušení srdce.
Obr. 23: Guarana Převzato z: http://www.medicalseeds.cz/stimulanty/guarana-prasek-3550
Guave (kvajáva hrušková; psidium guajava) angl. guava původ a výskyt: pochází z Brazílie nebo Mexika, růžovomasé pochází většinou z Austrálie nebo Jihoafrické republiky a mají intenzívnější chuť než bělomasé asijské odrůdy použití: výborné čerstvé, konzervované. Na výrobu cukrovinek a dezertů, zmrzlin, sorbetů a sladkých nápojů. Přidávají se i do omáček podávaných ke kachně a zvěřině. Mohou být přísadou do salátů (například v kombinaci s žervé). V dužině jsou tvrdá, ale jedlá jadérka. zajímavost: guave je poněkud laxativní.
Obr. 24: Guave Převzato z: http://www.britannica.com/plant/guava
Hložinky Malé tmavě červené plody hlohu mají hořkou, ostrou chuť. Nejedí se čerstvé, ale v kombinaci s planými jablky nebo bezinkami se z nich děla džem. Hložinková omáčka se podává k tučným masům, drůbeži a zvěřině.
Obr. 25: Hložinky Převzato z: http://fotogaleriejiripelousek.galerie.cz/3587331-kere-a-stromy#52138903
Josta - mezidruhový kříženec černého rybízu a angreštu.
Obr. 26: Josta Převzato z: http://zahradkaruvrok.cz/2014/01/krizenec-josta/
Jujuba, čínske datle angl. jujube původ a výskyt: v severní Číně se pěstují přes 4000 let. Dnes pěstované hodně i v Indii a jinde. použití: lze je jíst čerstvé nebo například podušené v pomerančové šťávě. Vyrábí se z nich džem nebo se suší. zajímavost: sušeným plodům jujube se říká „čínské datle“ - mají podobný vzhled, texturu a aroma jako datle, ale nejsou tak sladké.
Obr. 27: Sušené plody jujube Převzato z: http://www.britannica.com/plant/jujube
Kaki, tomel japonský angl. kaki, persimmon, date plum původ a výskyt: jedna z nejstarších kulturních rostlin jihovýchodní Asie, v Číně se pěstuje přes 2000 let, dnes je rozšířený v subtropech po celém světě použití: jako čerstvé ovoce, do dezertů (hlavně v kombinaci s vanilkovou zmrzlinou nebo jogurtem), pyré je základem krémů, sorbetů a zmrzlin, připravuje se z něho i marmeláda, sirup, kompot nebo šťáva, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe; proslazovaný; sušený zajímavost: málo zralé trpké plody mohou vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, tzv. diospyrobezoarů. Kaki churma (Sharon fruit) – odrůda kaki vypěstovaná v údolí Šaron v Izraeli, není trpká. Nemá tak výraznou chuť, zvýrazní se však pokapáním citronovou šťávou.
Obr. 28: Kaki Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Karambola, malajská hvězda, čínská hvězdice angl. carambola, starfruit původ a výskyt: původně pravděpodobně pochází se Srí Lanky. Pěstuje se hlavně v Asii. použití: osvěžující a šťavnatá dužina má nevýraznou chuť. Používá se hlavně jako ozdoba do salátů, nápojů a jiných pokrmů. Používá se i na přípravu džemů, želé, kompotů a likérů. zajímavost: v chladničce vydrží měsíc, při pokojové teplotě 2 týdny.
Obr. 29: Karambola Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Kiwi, aktinidie čínská (čínský angrešt) angl. kiwi, kiwifruit, Chinese gooseberry původ a výskyt: jihozápadní Čína, v roce 1904 se dostala první semena na Nový Zéland a během 30 let zde vznikly první plantáže, největší producenti jsou Itálie a nový Zéland, pěstuje se však i v Chile, Francii, Řecku, Japonsku či USA použití: hlavně jako čerstvé ovoce, v ovocných salátech, zákuscích a klasickém dezertu Pavlova. Lze z něho připravit i džemy, kompoty, čatní, zpracovat do limonád a vína. Obsahuje enzym, který změkčuje maso. Zároveň však tento enzym brání tuhnutí želatiny nebo rosolu a srazí mléko, kiwi proto není vhodné na přípravu zmrzliny. zajímavost: toto ovoce je pojmenováno podle ptáka kiwi, který je symbolem Nového Zélandu; na světě se ročně sklidí přibližně 900 000 tun kiwi; existuje žlutá kiwi, která chutná velmi sladce a obsahuje dvojnásobné množství vit. E a o polovinu méně balastních látek, mimoto jim také chybí již zmíněny enzym ACTINIDIN, který způsobuje štěpení bílkovin, hořknutí mléčných výrobků a zamezuje ztuhnutí želatiny a lze s jeho pomocí dosáhnout křehkosti masa.
Obr. 29: Kiwi Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Kiwano , africká rohatá okurka angl. kiwano, horned melon původ a výskyt: původ v Africe, pěstuje se převážně v Kalifornii, Chile a na Novém Zélandu použití: jí se čerstvé rozkrojené například se šlehačkou. zajímavost: je to rychle rostoucí liána, na jedné rostlině vyroste hodně plodů o hmotnosti 200 – 300 g.
Obr. 29: Kiwano Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Kumkvat (nagami) angl. kumquat původ a výskyt: Východní Asie a Jižní Čína, pěstuje se i na Korfu (Kerkyra), kde se z něj vyrábí stejnojmenný nápoj použití: čerstvé, měkká slupka se může jíst a je sladší než kyselá dužina, používá se při pečení masa, používá do koktejlů a salátů. zajímavost: nejmenší plody mezi citrusy (2 – 4 cm dlouhé).
Obr. 30: Kumkvat Převzato z: http://www.britannica.com/plant/kumquat
Liči, liči čínské angl. lychee, litchee původ a výskyt: původem je z Asie, z Číny a Indočíny použití: konzumuje se většinou čerstvé, sušené (nazývané čínské švestky), konzervované (nazývané čínské jahody nebo jablka). Vypeckované lze přidat do ovocného salátu nebo povařit v sirupu s vůni citronu a podávat chlazené. V některých čínských receptech se kombinuje s rybou či masem. čerstvé plody jsou výbornou součástí zmrzlinových a ovocných pohárů, nebo se dá použít při přípravě koktejlů podušené na másle a pomerančovém likéru slouží jako náplň do palačinek, příloha k masitým a rybím pokrmům nesmí se vařit, dužina zhoubovatí zajímavost: v Číně se cení jako jeden z nejušlechtilejších druhů ovoce; musí se sklízet v plné zralosti, protože po sklizni už nedozraje. Ovoce longan a rambutan jsou příbuzné s liči a mají i podobnou chuť.
Obr. 31: Liči Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Lokvát (mišpulník japonský) původ a výskyt: pochází z Číny, pěstuje se v subtropických oblastech použití: jedí se čerstvé, připravují se z nich džemy, šťávy, želé. Lze je kandovat v cukru a ze zkvašené šťávy se připravují alkoholické nápoje s přibližně 4 % etanolu. zajímavost: kvete na podzim, v zimě se vytvářejí plody, které dozrávají jako první ovoce již v průběhu března až května.
Obr. 32: Lokvát Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokv%C3%A1t_japonsk%C3%BD#/media/File:Eriobotrya_japonica_C.jpg
Lucuma „zlato Inků“ angl. lucuma původ a výskyt: jihoamerické Andy (Peru, dnes rozšířena i v Ekvádoru a Chile) použití: v ČR dostat jako prášek, která možno použít při přípravě nápojů, dezertů, obilných kaší, cereálií zajímavost: protizánětlivé účinky, léčení ran, buněčná regenerace, proti předčasnému stárnutí.
Obr. 33: Lucuma Převzato z: http://nutrawiki.org/lucuma/
Luo-chan-kuo (Siraitia grosvenorii), arhatovo ovoce, buddhovo ovoce, mnišské ovoce původ a výskyt: pochází z Číny a severního Thajska použití: připravuje se chlazený nebo teplý nápoj zajímavost: čeleď tykvovité, zelený plod po usušení zhnědne.
Obr. 34: Luo-chan-kuo Převzato z: „Luohanguo-open“ od Badagnani – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY 3.0 via Wikimedia Commons - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Luohanguo-open.jpg#/media/File:Luohanguo-open.jpg
Mango, mangovník indický angl. mango původ a výskyt: původ pravděpodobně na jižních svazích Himalájí, jihovýchodní Asie (od Indie přes Malajský poloostrov až po Čínu), dnes pěstován i v subtropických oblastech, např. na Floridě, v Izraeli či Jihoafrické republice použití: konzumuje se hlavně syrová, ideálně mírně vychlazené, vcelku nebo rozmixované jako pyré nebo dřeň se hodí do sorbetů, dezertů, omáček nebo marmelád, chutná výborně v kombinaci s masem či rybou nebo jako přísada do kari zajímavost: vyznačuje se nesmírnou druhovou rozmanitostí, jen v Indii se údajně pěstuje kolem 1000 odrůd a celkově jich je údajně přes 2500. Mohou mít velkost meruňky i vážit 2 kg, průměrná hmotnost je 300 g. Je považováno za nejlahodnější a nejluxusnější ze všech druhů tropického ovoce. Zralé mango má výraznou vůni a po zmáčknutí by mělo lehce povolit.
Obr. 35: Mango Převzato z: http://www.science.goyalsonline.com/science-physics-chemistrybiology-photos-list-items.aspx?cid=Fruits&tid=6&fp=Mango.jpg&ttl=Mango
Mangostan (mangostana lahodná) angl. purple mangosteen původ a výskyt: původem z Indonesie, ze Sunduských ostrovů a souostroví Moluky, postupně se rozšířil do Afriky, Karibiku, Austrálie a Jižní Ameriky. použití: konzumuje se dužina plodu (lžičkou), která je rozdělena na pět dílku a je obalena v tmavě červenofialové slupce. Hodí se na přípravu džemu a sorbetů. V Indonésii se používá na ochucení octa. zajímavost: džus mangostanu pomáhá při léčení depresí (reguluje totiž hladinu serotoninu a tryptofanu v krvi), používá se v tradiční medicíně v Asii.
Obr. 36: Mangostan Převzato z: http://www.britannica.com/plant/mangosteen
Marakuja, mučenka, granadilla angl. passion fruit, granadilla původ a výskyt: původ tropické a střední pásmo Střední a Jižní Ameriky mučenka jedlá fialová, purpurová granadila, fialová maracuja – pěstuje se ve vyšších polohách tropů a subtropech, např. Austrálii, Keni a Jihoafrické republice mučenka jedlá žlutá, zlatá maracuja, žlutá maracuja – teplé tropické oblasti, např. Brazílie, Havajské ostrovy, Srí Lanka mučenka sladká, sladká granadila – pěstována převážně ve Střední Americe (do Evropy se dováži z Kolumbie) použití: fialová maracuja - jí se dužina lžičkou přímo ze slupky, nebo se může využít do salátů, ovocných omáček, na zmrzlinu a krémy, často se s ní vyrábějí nápoje. Zavařenina se hodí k pečenému masu. Sirup je součástí mnoha míchaných nápojů. žlutá maracuja - pěstována zejména pro potřeby potravinářského průmyslu na výrobu šťávy, je méně vhodná ke konzumaci syrová, pro vyšší obsah kyselin sladká maracuja – konzumuje se syrová, využívá se jako přísada do salátů a dezertů, výborná je také šťáva. zajímavost: žlutá maracuja obsahuje trojnásobek provitaminu A ve srovnání s fialovou, v Evropě se s ní setkáme jen vzácně, v Portoriku se všeobecně věří, že snižuje krevní tlak. Rozdrcena jadérka jsou hořká.
Obr. 37: Fialová (vlevo) a žlutá (vpravo) odrůda marakuje Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Maqui „chilské borůvky“ angl. maqui berry původ a výskyt: Jižní Amerika - Chile použití: džemy, džusy, přísada do zpracovaných potravin a nápojů. zajímavost: bohaté na anthokyany.
Obr. 38: Maqui Převzato z: http://www.berry-maqui.cz/
Melouny Vodní meloun (Lubenice obecná) údajně pochází z Indie, je však možné, že oblastí jejich původu je tropická Afrika. Bývají větší než cukrové melouny. Vodní melouny s žlutou dužinou mají méně výraznou chuť než melouny s červenou dužinou. Cukrové melouny někdy se nazývají i medové. Patří k nim Piel se sapo (což znamená „kůže ropuchy“). Meloun gallia vyšlechtěn v Izraeli. Meloun cantaloupe pojmenován po městě Cantaloupe poblíž Říma, kde se ve velkém pěstoval. Charentais má sladkou, ale nevýraznou chuť. Lze ho oloupat a jíst čerstvé, lepší jsou ale vařené, pečené nebo smažené, připravené jako zelenina nebo jako součást karí. Velká, bílá semena jsou jedlá a mohou se opražit nebo vařit. použití: nejlepší jsou čerstvé. Cukrové melouny se podávají jako předkrm s prosciuttem (Italská šunka) nebo salámem. Lze je využít na dezerty a předkrmy. Červený vodní meloun se na Balkáně podává s ovčím sýrem. Měly by být podávány chlazené. zajímavost: zralé melouny nejlépe vydrží v chladném, vzdušném místě. V chladničce by měly být zabaleny do kuchyňské fólie.
cantaloupe
Cukrový meloun
galia
Piel de sapo Obr. 39: Melouny
Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Mochyně peruánská, kapská srstka angl. Cape gooseberry původ a výskyt: pochází z Jižní Ameriky, rozšířená v tropických regionech použití: nejlepší jsou čerstvé nakyslé bobule. Často se používají na ozdobu například dortů. Mohou se tepelně upravovat a dělají se z nich například džemy. zajímavost: mochyně jsou příbuzné s rajčaty, paprikami, lilky a brambory. Tomatillo neboli mochyně dužnoplodá či zelené rajčátko pochází ze Střední Ameriky a je blízky příbuzný mochyně peruánské. Dozrává taky v charakteristickém lampionku. V Mexiku a USA je oblíbenou surovinou na přípravu různých polévek a omáček.
Obr. 40: Mochyně peruánská Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Moruše angl. mulberry původ a výskyt: morušovník černý - Asie, morušovník bílý a morušovník červený - Severní Amerika použití: Lze je jíst čerstvé, samotné nebo se smetanou. Jsou sladké, takže je není nutno doslazovat. Hodí se do letních dezertů, dělají se z nich zmrzliny, ovocné krémy a sorbety. Lze je naložit do bílého vinného octa, který se používá jako salátový dresink, nebo do vodky. Přezrálé jsou nejlepší na džemy a omáčky. Morušová omáčka se hodí k výrazně ochucenému pečenému masu, třeba zvěřině, kachně nebo jehněčímu. Jejich sladká tmavá šťáva hodně barví. zajímavost: jako ovoce málo známé, většinou jsou pěstovány jako potrava pro bource morušového, jehož housenky „vyrábějí hedvábí“. Morušovník černý byl znám již ve starověkém Řecku a Římě.
Obr. 41: Mochyně peruánská Převzato z: http://www.science.goyalsonline.com/science-physics-chemistrybiology-photos-list-items.aspx?cid=Fruits&tid=6&fp=Mulberry.jpg&ttl=Mulberry
Narančila (chlupatý pomeranč) angl. naranjilla, lulo (v Kolumbii) původ a výskyt: jihoamerické Andy (Ekvádor a Kolumbie). použití: konzumuje se především čerstvé, jako džus. Přidává se do salátů a ovocných pohárů. zajímavost: v nedozrálém stavu je nepoživatelná. Údajně chutí jako směs lesních malin, jahod a ananasu.
Obr. 42: Narančila Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lilek_quitsk%C3%BD#/media/File:Lulo.jpg
Nashi (japonské nebo asijské hrušky) angl. nashi pear původ a výskyt: pěstuje se v mírném pásu a pochází z asijského druhu hrušně, původně z Číny, dnes rozšířeno v celé východní Asii a Japonsku a začíná se pěstovat i v Chile, Francii a Itálii použití: jsou výborným osvěžením po vyjmutí z chladničky. Doplňují ovocné saláty nebi slané zimní saláty. zajímavost: bývají kulaté spíše než hruškovitého tvaru.
Obr. 43: Nashi Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nashi#/media/File:Nashi_pear.jpg
Noni angl. noni, idnian mulberry původ a výskyt: Malajzie, Austrálie a Polynésie. Pěstuje se v jižní Asii, tropické Americe. použití: plody nejsou vhodné k požívání - smrdí a chutná špatně (na některých tichomořských ostrovech se však syrové nebo vařené konzumují). Údajně však má léčivé účinky, proto se dnes můžeme setkat se šťávou z noni. zajímavost: má vysoký obsah draslíku, proto by jej neměli konzumovat lidé, kteří mají problémy s ledvinami. Jsou podezřívány, že poškozují játra u některých lidí (jsou však i práce, které tvrdí, že mají hepatoprotektivní účinek). Neměly by být konzumovány v průběhu těhotenství a kojení (historicky se používaly na vyvolání potratů).
Obr. 44: Noni Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Noni#/media/File:Noni_fruit_(Morinda_citrifolia).jpg
Opuncie velká, nopál obecný, kaktusový fík angl. Indian fig, prickly pear původ a výskyt: Mexiko, v 16. století se díky Španělům dostal do Evropy, dnes se vyskytuje v mnoha oblastech tropického a subtropického pásma jako „plevel“ použití: většinou se loupají a jedí čerstvé pokapané citronovou nebo limetkovou šťávou. Opuncie má všestranné použití v ovocných salátech nebo v kombinaci s masem, rybou či mořskými plody jako předkrm, přepasírovaná dužina bývá základem sorbetů a omáček, konzumuje se i v podobě džusů, džemů (melcocha, questo de tuna, miel de tuna), přidává se do cukrovinek, čajových směsí nebo se z něj vyrábí sladidlo, ze sušené mleté opuncie se peče nopálový chleba. zajímavost: Opuncie jsou plody kaktusu a jejich slupka je pokryta malinkými trny.
Obr. 45: Opuncie Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Papája melounová angl. papaya, pawpaw původ a výskyt: původ v tropické Africe a Jižní Americe, pochází z jižního Mexika a tropické Střední Ameriky, dnes se hlavní pěstitelské oblasti nachází v Jižní Americe a v Asii, hlavní producenti jsou Brazílie, Thajsko, Nigérie, Indie, Mexiko a Indonésie použití: zralé papáje se konzumují syrové, pokapané citronovou nebo limetkovou šťávou v ovocných salátech, hodí se do pikantních pokrmů s drůbežím masem a mořskými plody, nezralé plody se hodí na kompoty nebo čatní. Papain obsažen v plodech a semenech zkřehčuje maso, a proto se mango přidává do marinád nebo do vody v níž se maso vaří, v dezertech zabraňuje tuhnutí želatiny. Šedočerná jadérka jsou jedlá, ale většinou se vyhadzují. zajímavost: nesnese teploty pod 7 – 8 °C; příliš brzo sklizené plody se můžou využít jako zelenina na vaření; semena se suší a melou jako pepř.
Obr. 46: Papája Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Pepino angl. pepino původ a výskyt: pochází z Jižní Ameriky. použití: konzumuje se čerstvý, vychlazený jako melouny. Semínka a slupka jsou jedlé, ale obvykle se slupka oloupe (může mít nepříjemné aroma). Je vhodný do salátu, předkrmů, džusů. zajímavost: pepino je blízky příbuzný rajčete a brambor. Zralé pepino má žlutou až zlatou barvu a v lednici vydrží více než týden.
Obr. 46: Pepino Převzato z: http://www.sieberz.cz/termek/pepino-gold-4/
Pithaya (dračí ovoce) angl. dragon fruit původ a výskyt: široce pěstované v tropickém pásmu, mimo Ameriku hlavně v Asii (kde nejsou původní) - pitahaya blanca (bílá) – červená slupka a bílá dužina s množstvím drobných černých semínek nejznámější - pytahaya amarilla(žlutá) – žlutá slupka a bílá dužina (je vzácná) - pitahaya roja (červená) – červená slupka i dužina – výraznější chuť použití: konzumují se hlavně čerstvé plody zajímavost: tuhá vnější slupka je nejedlá, vnitřní měkčí část slupky se někdy při servírování nechává. Jedlá černá jadérka dodávají plodům konzistenci podobnou kiwi.
Obr. 48: Pithaya Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Pomelo (šedok) angl. pomelo, pummelo, shaddock původ a výskyt: pochází s Thajska a Malajsie, dnes pěstován v celé jihovýchodní Asii, v Mexiku a Kalifornii, v Evropě se v daleko menší míře pěstuje ve Španělsku použití: čerstvé ovoce, kůra se kanduje nebo se využívá na výrobu pektinu zajímavost: 0,5 – 1,5 kg – největší citrusové plody; grapefruit je hybridem pomeranče a pomela.
Obr. 49: Pomelo Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Rajčenka (tamarillo, stromové rajče, francouzské rajče) angl. Tomatillo, tamarillo, tree tomato původ a výskyt: původ - peruánské Andy, roste i na Novém Zélandu, Brazílii, Kolumbii, Keni, Indii, Jižní Africe. použití: je používáno jako zelenina, ne jako ovoce. Obvykle se před konzumaci uvaří. Údajně chutí jako kombinace rajčete a citrónu. Používá se do pyré jako základ pro chili omáčku obecně známou jako salsa verde. Je vhodné na dušení, smažení, pečení, vaření s mletým masem. Používá se do polévek, džemů a dezertních omáček. Je výborné do salátu. zajímavost: existují červená a žlutá.
Obr. 50: Rajčenka Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tomatillo.jpg#/media/File:Tomatillo.jpg
Rakytník řešetlákový angl. sea buckthorn berry původ a výskyt: Evropa a Asie použití: plody nelze požívat syrové, v kombinaci s jiným ovocem se připravují marmelády, šťáva, sirup. zajímavost: keř rakytníku dorůstá do výšky 3 metrů a stejně tak hluboko sahají jeho kořeny.
Obr. 51: Rakytník Převzato z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hippophae_rha mnoides.jpg#/media/File:Hippophae_rhamnoides.jpg
Rebarbora (Reveň) angl. rhubarb původ a výskyt: původně pochází z oblasti Číny a Tibetu. použití: stonky jsou moc kyselé, proto se nekonzumují čerstvé. Musí se tepelně upravit a dosladit. Je vynikající na kompot, ovocný koláč, z rebarborového pyré se dělá zmrzlina, sorbet, pěna nebo ovocný krém. Dobrá je zavařená se zázvorem. zajímavost: ve skutečnosti je to zelenina – masitý listový řapík. Listy obsahují velké množství kyseliny šťavelové.
Obr. 51: Rebarbora Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Reve%C5%88_kade%C5%99av%C3 %A1#/media/File:Rheum_rhabarbarum.2006-04-27.uellue.jpg
Salak (hadí ovoce) angl. salak, snake fruit použití: dužina sestává ze čtyř dílků, z nichž každý obsahuje nejedlou pecku. Dužina je hutnější a méně šťavnatá než u liči. zajímavost: patří do stejného rodu jako liči. Jeho slupka připomíná hadí kůži a díky ní získal jméno. Rychle vysychá, proto se musí hned po nákupu zkonzumovat.
Obr. 52: Salak Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Sapondila obecná angl. sapondilla původ a výskyt: původ Střední Amerika (venezuelské lesy) použití: chutí údajně jako vanilkovo-banánový puding. Černá jadérka se nekonzumují. zajímavost: kmen, listy a nezralé plody obsahují bílí latex nazýván chicle, používán na výrobu žvýkaček. Zralé plody by měly mít zvrásnělou slupku a při zmáčknutí lehce povolit.
Obr. 53: Sapondila Převzato z: Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle
Šípky Vaří se z nich čaj a šípkový sirup. Vyrábí se z nich i šípkové víno a také džem či sladkokyselá zavařenina, která se podává s drůbeží a zvěřinou. Na semínkách jsou pichlavé vlásky, které dráždí žaludek, proto se semínka musí před vařením šípku odstranit.
Obr. 54: Šípky Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%ADpky#/media/File:Rosa_rubiginosa_hips.jpg
Trnka (Slivoň trnka) angl. sloe, sloe plum původ a výskyt: původní výskyt sahá od střední Evropy až po Sibiř. použití: lze z nich připravovat kombinované marmelády, želé a šťávy. Při připravují se z nich ovocná vína, likéry a pálenky. U nás se z trnek pálí trnková slivovice. zajímavost: mají kyselou a velmi trpkou chuť, díky vysokému obsahu tříslovin. Až po prvních podzimních mrazících změknou a trochu zesládnou.
Obr. 55: Trnky Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trnka_obecn%C3 %A1#/media/File:Prunus_spinosa_frucht.jpeg
Další
Obr. 55: Rambutan Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rambutan#/media/File:Rambutan.jpg
Obr. 56: Longan (dračí oko) Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Longan#/media/File:Dimocarpus_longan_fruits.jpg
Literatura: Andrt T. Maqui – nejsilnější antioxidant, http://www.celostnimedicina.cz/maqui.htm (11.8.2015).
(19.2.2013),
dostupné
na:
Fredes C., Yousef G. G., Robert P., Grace M. H., Lila M. A., Gómez M., Gebauer M., Montenegro G. (2014) Anthocyanin profiling of wild maqui berries (Aristotelia cholensis Mol. Struntz) from different geographical regions in Chile, Science of Fod and Agriculture 97, 2639 – 3648. Ingramová Ch. (2006) Světová encyklopedie Všechno o jídle, Fortuna Print, Praha ISBN 80-7321-251X. Liu X., Zhao M., Wu K., Chai X., Yu H., Tao Z., Wang J. (2012) Immunomodilatory andanticancer activities of phenolics from emblica fruit (Phyllanthus emblica L.) Food Chemistry 131 (2), 685 – 690. Seeliger D., Boikat H., Gallé M., Hoffman S., Wittmann K., Cappel A., Paul – Prößler U. (2008) Bible šéfkuchaře Ovoce a zelenina, Svojtka & Co. Nakladatelství, Praha ISBN 978-80-256-0153-2. Small E. (2011) Top 100 Exotic Food Plants CRC Press ISBN 978-1-4398-5686-4. Teplíková J. (22.7.2010) Narančila, chlupatý pomeranč: výtečné plody uzrají v bytě i na balkóně, dostupné na: http://www.ireceptar.cz/zahrada/pokojove-rostliny/narancila-chlupaty-pomerancvytecne-plody-uzraji-v-byte-i-na-balkone/ (11.8.2015). Teubner Ch. (2010) Bible šéfkuchaře Food Všechno ze světa potravin, Svojtka & Co. Nakladatelství, Praha ISBN 978-80-7352-592-7. Van Straten M. (2007) Průvodce zdravou kuchyní, Svojtka & Co. Nakladatelství, Praha, ISBN 978-807352-622-1. Valíček P., Kokoška L., Holubová K. (2012) Léčivé rostliny třetího tisíciletí, Nakladatelství Start, Benešov ISBN 978-80-86231-57-0.
