Mediální mapa vysokoškolských studentských časopisů v Brně v roce 2009 s přihlédnutím k jejich jazykové kultuře. (bakalářská diplomová práce)

Masarykova Univerzita v Brně Fakulta sociálních studií

Mediální mapa vysokoškolských studentských časopisů v Brně v roce 2009 s přihlédnutím k jejich jazykové kultuře (bakalářská diplomová práce) Eliška Bučinová

Vedoucí práce: Jiřina Salaquardová

Brno 2009

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mediální mapa a jazyková kultura vysokoškolských studentských časopisů v Brně v roce 2009 s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii vypracovala samostatně. V Brně, dne ......................... Podpis diplomanta …..............................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za ochotnou a vstřícnou pomoc vedoucí své bakalářské práce PhDr. Jiřině Salaquardové. Děkuji za množství cenných rad, inspirativních připomínek a v neposlední řadě za trpělivost.

Obsah 1. Úvod …...........................................................................................................................................7 2. Sledovaný vzorek a použitá metoda ….......................................................................................8 3. Rešerše ….......................................................................................................................................9 4. Místo studentských časopisů v systému periodického tisku a definice jazykové kultury..............................................................................................................................................10 5. e-fekt.............................................................................................................................................13 5.1. Vznik a historie...............................................................................................................13 5.2. Redakce ….....................................................................................................................13 5.3. Layout a grafika ….........................................................................................................14 5.4. Financování a distribuce.................................................................................................14 5.5. Korektura a témata ….....................................................................................................14 5.6. Propagace a lidé ….........................................................................................................15 5.7. Rubriky …......................................................................................................................15 6. LEF …..........................................................................................................................................18 6.1. Vznik a historie...............................................................................................................18 6.2. Redakce ….....................................................................................................................19 6.3. Layout a grafika ….........................................................................................................19 6.4. Financování a distribuce.................................................................................................19 6.5. Korektura a témata ….....................................................................................................20 6.6. Propagace a lidé ….........................................................................................................20 6.7. Rubriky …......................................................................................................................20 7. Halas …........................................................................................................................................23 7.1. Vznik a historie...............................................................................................................23 7.2. Redakce ….....................................................................................................................24 7.3. Layout a grafika ….........................................................................................................24 7.4. Financování a distribuce.................................................................................................24 7.5. Korektura a témata ….....................................................................................................25 7.6. Propagace a lidé ….........................................................................................................25 7.7. Rubriky …......................................................................................................................26 8. Octopus …....................................................................................................................................28 8.1. Vznik a historie...............................................................................................................28 8.2. Redakce ….....................................................................................................................29 8.3. Layout a grafika ….........................................................................................................29 8.4. Financování a distribuce.................................................................................................29

8.5. Korektura a témata …....................................................................................................30 8.6. Propagace a lidé …........................................................................................................ 30 8.7. Rubriky …......................................................................................................................30 9. Chemický prostor …...................................................................................................................33 9.1. Vznik a historie...............................................................................................................33 9.2. Redakce ….....................................................................................................................33 9.3. Layout a grafika ….........................................................................................................34 9.4. Financování a distribuce.................................................................................................34 9.5. Korektura a témata ….....................................................................................................35 9.6. Propagace a lidé ….........................................................................................................35 9.7. Rubriky …......................................................................................................................35 10. VýFUk …...................................................................................................................................38 10.1. Vznik a historie.............................................................................................................38 10.2. Redakce …..................................................................................................................39 10.3. Layout a grafika ….......................................................................................................39 10.4. Financování a distribuce...............................................................................................39 10.5. Korektura a témata …...................................................................................................40 10.6. Propagace a lidé ….......................................................................................................40 10.7. Rubriky ….....................................................................................................................41 11. Medik online …..........................................................................................................................43 11.1. Vznik a historie.............................................................................................................43 11.2. Redakce …...................................................................................................................43 11.3. Layout a grafika ….......................................................................................................43 11.4. Financování a distribuce.............................................................................................. 44 11.5. Korektura a témata …...................................................................................................44 11.6. Propagace a lidé ….......................................................................................................44 11.7. Rubriky …....................................................................................................................44 12. Ostatní nezařazené vysokoškolské studentské časopisy v Brně ….......................................46 13. ESCape …..................................................................................................................................46 13.1. Vznik a historie.............................................................................................................46 13.2. Redakce …...................................................................................................................47 13.3. Layout a grafika ….......................................................................................................47 13.4. Financování a distribuce...............................................................................................47 13.5. Korektura a témata …...................................................................................................47 13.6. Propagace a lidé ….......................................................................................................48

13.7. Rubriky …....................................................................................................................48 14. Inflow.cz …................................................................................................................................48 15. @pef ….......................................................................................................................................50 16. Základy žurnalistiky ve vybraných studentských časopisech …..........................................52 16.1. Úvod.............................................................................................................................52 16.2. e-fekt …........................................................................................................................52 17. Jazyková kultura …..................................................................................................................54 17.1. e-fekt …........................................................................................................................54 17.2. LEF …..........................................................................................................................56 17.3. Halas ….......................................................................................................................57 17.4. Octopus …....................................................................................................................58 17.5. Chemický prostor ….....................................................................................................60 17.6. VýFUk ….....................................................................................................................61 17.7. Medik online …............................................................................................................62 18. Diskuse........................................................................................................................................63 19. Závěr...........................................................................................................................................64 20. Anotace a klíčová slova.............................................................................................................65 21. Seznam použité literatury.........................................................................................................66 22. Jmenný rejstřík..........................................................................................................................68 23. Seznam obrázků........................................................................................................................68 24. Přílohy.........................................................................................................................................69 Příloha 1 …............................................................................................................................69 Příloha 2.................................................................................................................................69 Příloha 3.................................................................................................................................70 Příloha 4.................................................................................................................................72 Příloha 5.................................................................................................................................78 Příloha 6.................................................................................................................................79 Příloha 7.................................................................................................................................80 Příloha 8.................................................................................................................................81 Příloha 9.................................................................................................................................82

1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala mediální mapu vysokoškolských studentských časopisů v Brně. Jako doplnění mediální mapy ještě uvádím popis jazykové kultury jednotlivých časopisů. Cílem této práce je popsat současný stav na poli této specifické mediální tvorby. V druhé části této práce uvádím příklady jazykových chyb, které se objevují v jednotlivých časopisech. Cílem opět bylo tyto chyby pouze popsat, ne hodnotit jazykovou úroveň časopisů jako celku. Osobně do žádného studentského časopisu nepřispívám, ale z pohledu studenta žurnalistiky mě zajímalo, jak tento specifický druh média vzniká. Studentské časopisy jsou charakteristické tím, že je redaktoři tvoří dobrovolně, za jejich vydáváním nestojí žádné obchodní ani reklamní ambice. Současně je tento druh média velice nestálý. Celý časopis stojí jen na dobrovolné aktivitě několika lidí, každé další číslo může být poslední. Tuto nejistotu popisuje editor časopisu Halas v editorialu 5. čísla 17. ročníku časopisu: „Halas žije a další číslo je na světě. Pravda, věděli byste to i bez toho, že bych vám to nyní napsal, anžto to, že nový Halas čtete, je nejlepším důkazem našeho žití. Že Halas žije je tedy zřejmé, nikoli však samozřejmé. Té práce, co jsme si s tím opět dali, těch termínů, co jsme se odhodlaně zavázali splnit, a těch prošvihnutí! Když se nad tím zamýšlím, každé nové vydání Halasu může být poslední. Nikdy není jisté, že redaktoři budou chtít i další měsíc věnovat nemálo ze svého času své zábavě, psaní Halasu. Nikdy není jisté, že nebudou muset napsat více seminárek a méně článků. Nikdy není jisté, že se něco nepokazí. A proto, pokaždé, když vyjdeme, můžeme si úlevně zvolat: Žijeme. A hned se začít strachovat, jestli to budeme moct říct i za měsíc...“ V první,deskriptivní, části práce popisuji jednotlivé časopisy z několika hledisek, jako jsou historie, složení redakce, témata, financování a podobně. V druhé, jazykové, části jednak na jednom případu ilustruji odchylky od žurnalistických doporučení a norem a jednak popisuji nalezené gramatické i stylistické chyby a překlepy u několika čísel všech časopisů. V příloze přikládám nahrávky všech rozhovorů na CD a další doplňující dokumenty. Cílem každé mediální mapy je získat co nejvíce informací o daném médiu a těmito poznatky dále v koncentrované formě mediální produkt popsat. V mém případě jsem informace získávala hlavně z osobních rozhovorů s šéfredaktory a studiem jednotlivých titulů. Bakalářských prací nazvaných jako mediální mapa vzniklo na katedře Mediálních studií a žurnalistiky FSS MU za poslední roky několik. Oblast studentských časopisů zůstala z tohoto hlediska ale nedotčená. Proto za přínos této práce považuji to, že mapuje dosud neprozkoumaný, v mnoha směrech specifický úsek mediální tvorby.

7

2. Sledovaný vzorek a použitá metoda Pro svou práci jsem si k podrobnější deskripci vybrala sedm studentských časopisů: e-fekt, LEF, Halas, Octopus, Chemický prostor, Výfuk a Medik online. Řídila jsem se těmito kritérii. Musí je vydávat sami studenti vysokých škol v Brně bez zásahů fakulty či univerzity a musí vycházet v tištěné podobě. Těchto sedm periodik mým požadavkům vyhovuje. Do své práce jsem zařadila i tři časopisy, které se od těch ostatních v několika bodech liší. Mým cílem nebylo je podrobně popsat a ohodnotit jejich jazykovou stránku jako u sedmi předešlých, ale pouze je stručně představit kvůli úplnosti této mediální mapy. Jde o magazín Escape, který sice studenti anglistiky a amerikanistiky na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity vydávají i v tištěné podobě, ale je psán v anglickém jazyce.1 Dalšími jsou Inflow a @pef. Tyto časopisy vycházejí jen v elektronické podobě a na jejich vzniku se kromě studentů podílejí i akademičtí pracovníci. Největším zdrojem informací o časopisech pro mě byly osobní rozhovory s šéfredaktory jednotlivých periodik. Podařilo se mi osobně mluvit s šesti z nich. Záznam těchto rozhovorů přikládám v elektronické podobě na disku cd v příloze.2 U ostatních časopisů proběhl sběr informací formou emailových rozhovorů. Specifikou tohoto vzorku periodického tisku je, že o většině časopisů nelze nalézt žádné informace ani na internetu ani v knihách. Navíc kromě jednoho speciálního prázdninového čísla časopisu LEF, jednoho čísla Výfuku, několika starších čísel Octopusu a Medika online nejsou na internetu k nahlédnutí žádná ostatní čísla. Jen časopis e-fekt vychází jak tiskem, tak si jej čtenáři mohou prohlédnout v pdf podobě na internetových stránkách. Tyto časopisy také nejsou volně v prodeji na novinových stáncích a podobně. Proto bylo v některých případech trochu složitější se k časopisům dostat. Ve své práci u vybraných časopisů popisuji jejich historii, redakci, layout, grafiku, financování, distribuci, způsoby korektury, výběr témat, propagaci, získávání nových redaktorů a jednotlivé rubriky. Vycházím přitom z rozhovorů s šéfredaktory a z časopisů samotných, případně z internetu. V případě deskripce tří nezařazených časopisů do základního vzorku jsem vycházela z emailové korespondence s šéfredaktory a z internetových stránek jednotlivých časopisů. V druhé části své práce hodnotím jazykovou kulturu jednotlivých časopisů. Postupovala jsem takto. Pročetla všechny časopisy a hledala základní gramatické a stylistické chyby a překlepy, které jsem poté vypsala. Cílem bylo opět tyto chyby jen popsat, ne nějak kvalitativně hodnotit celkovou úroveň jazyka. U časopisu e-fekt jsem uvedla i některé prohřešky žurnalistické. I v ostatních by se našla spousta odchylek od žurnalistických doporučení a norem. V časopise e-fekt jich ale bylo nejvíce a byl tedy vhodný k modelové ilustraci těch nejčastějších prohřešků. 1 Autorka textu nemá možnost zhodnotit jazykovou úroveň anglických textů. 2 V rozhovorech si po oboustranné dohodě s šéfredaktory tykáme, protože jsme studenti stejného věku a pro obě strany to tak bylo příjemnější a přirozenější.

8

3. Rešerše První podstatnou fází psaní mé práce bylo samotné pátrání po studentských časopisech. V Brně je šest státních veřejných vysokých škol a čtyři soukromé3. V první fázi mé rešerše jsem poslala emaily na sekretariáty, tiskovým mluvčím nebo na studijní oddělení jednotlivých univerzit. V případě Masarykovy univerzity jsem obeslala jednotlivé fakulty zvlášť. Ve většině případů mi oslovení odepsali, že na jejich univerzitě či fakultě studenti žádný časopis nevydávají, nebo poslali kontakt na redakci časopisu. Takto jsem se dozvěděla o časopise e-fekt, LEF, Octopus a Medik online. Časopis Halas jsem znala, a proto jsem kontaktovala rovnou šéfredaktorku. O časopise Chemický prostor jsem se dozvěděla od šéfredaktora e-fektu Petra Bílka, který mi také poskytl kontakt na šéfredaktorku. Nejobtížněji jsem sháněla informace o časopise Veterinární a farmaceutické univerzity Výfuk. Na sekretariátu jsem se ani při telefonickém kontaktování nedozvěděla, jestli jejich studenti nějaký časopis vydávají nebo ne. Nakonec jsem se o existenci Výfuku a emailové adrese redakce dozvěděla od kamarádky studující na této univerzitě. Napsala jsem na adresu redakce několik emailů, ale bez odezvy. Nakonec jsem získala osobní mail a telefonní číslo šéfredaktora Tomáše Hermana, který se mi potom konečně ozval. Dělal státnice a byl na praxi mimo možnost přístupu k internetu. Nakonec se nám podařilo sejít a udělat rozhovor. Všechny nahrávky rozhovorů s šéfredaktory přikládám v Příloze č. 1 na disku CD. Jedinou šéfredaktorkou, se kterou se mi nepodařilo sejít je Jana Pustinová z časopisu Medik online. Neměla o rozhovor zájem a je časově velmi vytížená. Poslala mi jen několik stručných odpovědí emailem. Ostatní informace jsem čerpala přímo z časopisu nebo z internetu.

3 Státní jsou: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Univerzita obrany, Janáčkova akademie múzických umění a Veterinární a farmaceutická univerzita. Soukromé jsou: Akademie Sting, o.p.s., B.I.B.S., a.s. - Brno International Business School, Newton College, a.s., Rašínova vysoká škola, s.r.o. a Vysoká škola Karla Engliše v Brně.

9

4. Místo studentských časopisů v systému periodického tisku a definice jazykové kultury Studentské časopisy můžeme zařadit do kategorie periodického tisku. Barbora Osvaldová, Jan Halada a kolektiv (2007, s. 217) v knize Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace definují periodický tisk jako označení tiskovin vydávaných pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Této definici odpovídá pět ze sedmi studentských časopisů. Časopis Octopus vyšel v loňském roce vzhledem k nedostatku redaktorů pouze jednou a časopis Medik online měl kvůli problémům s tiskárnou a nedostatku lidí v loňském roce také pouze jedno vydání. Podle Osvaldové a Halady (2007, s.217) vede evidenci periodického tisku v České republice Ministerstvo kultury České republiky a vydavatel má povinnost doručit ministerstvu nejpozději třicet dnů před zahájením vydávání písemné oznámení se základními údaji o periodiku. Z časopisů, které uvádím v této práci, je na Ministerstvu kultury registrován pouze časopis Halas (E 17949), LEF (E 13668) a Octopus (E 10648). Samotný pojem časopis Osvaldová a Halada (2007, s.42) charakterizují jako tiskovinu vycházející pravidelně, v určitém místě, která má nejméně půlroční a nejvíce jednotýdenní periodicitu. Od deníku se liší menší aktuálností i větší podrobností probíraných témat. Svou strukturou, stavbou textů i celkovým zaměřením je určena vyhraněnému okruhu čtenářů, který je již zpravodajsky informován a hledá detailnější nebo specializované údaje. Časopisy se zaměřují na recipienty vymezené například sociálním zařazením nebo zájmem, jejich okruh čtenářů je sourodější. Z tohoto pohledu lze říci, že studentské časopisy uvedené v této práci vycházejí víceméně pravidelně, na určité fakultě, jsou určeny sourodému okruhu čtenářů - studentům té jisté fakulty či univerzity, kteří zhruba vědí, co se děje na škole, časopis jim ale jejich povědomí prohlubuje a upřesňuje. Periodický tisk lze dále dělit na několik kategorií. Andrej Tušer (1999, s.25) v knize Ako sa robia noviny dělí periodický tisk podle kategorizace UNESCO do dvou rovin podle periodicity a obsahového zaměření. Podle periodicity rozeznává deníky, obdeníky, týdeníky, desetideníky, čtrnáctideníky, měsíčníky, dvouměsíčníky, čtvrtletníky a občasníky. Většina ze zkoumaných studentských časopisů vychází čtyřikrát ročně (Halas, LEF, Octopus). Můžeme je tedy označit jako čtvrtletníky, ale studentské časopisy jsou specifické v tom, že vycházejí jen během akademického roku, ne o letních prázdninách. Potom bychom je mohli označit za dvouměsíčníky od září do května. Časopis e-fekt je přímo jako dvouměsíčník označen, ve skutečnosti ale také vychází zhruba čtyři čísla za akademický rok. Časopis Octopus je vydáván jako občasník s periodicitou zhruba dvě čísla ročně. 10

Druhou kategorií pro dělení periodického tisku podle Tušera (1999, s. 25-26) je obsahové zaměření. Rozeznává periodika pro širokou veřejnost a pro specifické skupiny čtenářů. Pro širokou veřejnost jsou to například univerzální (společensko-politicko-ekonomické), kulturní a umělecké, populárně-odborné, programové, rodinné, zábavné, ženské, dětské a tak dále. Periodika pro specifickou skupinu čtenářů jsou odborné, vědecké, profesionálních a občanských skupin, podnikové a firemní a školní. Studentské časopisy podle této definice můžeme označit jako školní periodika pro specifickou skupinu čtenářů. Pojem jazyková kultura lze jen těžko přesně definovat. Na internetových stránkách www.cesky-jazyk.cz jazykovou kulturu shrnují jako: Úroveň jazykového vyjadřování a stálá péče o jeho kvalitu. V tomto pojmu nejde pouze o jazykovou správnost (shodu s normou a kodifikací češtiny), ale i vhodnost, přiměřenost vzhledem k adresátovi, srozumitelnost, působivost, pestrost a originalitu. Dále je jazyková kultura součástí kultury celonárodní a týká se všech projevů člověka ve všech situacích. Jazyková kultura jednotlivce je projevem jeho vlastností a charakteru, závisí na jeho vlastní snaze o odpovědnost, je podpořena jazykovou výchovou ve škole, četbou a dalším vzděláním obecně. V druhé části své práce popisuji jazykovou stránku časopisů a v jednom případě i žurnalistickou. Pro tento styl psaní používáme označení publicistický styl. Marie Čechová a kolektiv v knize Současná stylistika (2008, s.246 a s.248) publicistický styl charakterizuje jako styl výrazně dynamický, který je více než kterýkoli jiný funkční styl v těsné souvislosti s ostatními. Vstřebává do sebe jak prvky mluvených projevů prostěsdělovacích, tak jsou uplatněny i prvky stylu odborného. Ve stylu publicistických projevů lze nalézt i prvky stylu uměleckého. Tato definice je pro studentské časopisy charakteristická. Ve většině z nich se setkáme například v povídkách nebo reportážích se stylem prostěsdělovacím, v článcích týkajících se té určité fakulty se stylem odborným (zejména u časopisů VFU, LF MU, MZLU nebo PrF MU) a ve fejetonech nebo básních se stylem uměleckým.

11

Obrázek č. 1:

12

5. e-fekt název: e – fekt podtitul: časopis studentů Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně univerzita: Vysoké učení technické v Brně fakulta: Elektrotechniky a komunikačních technologií periodicita: dříve občasník, od roku 2008 dvouměsíčník (mimo letní prázdniny) založen: 2005 cena: 0 Kč náklad: 1200 výtisků formát: A5 web: http://sps.kn.vutbr.cz registrováno u Ministerstva kultury pod číslem: složení redakce: šéfredaktor, grafik: Petr Bílek, fotograf: Lubomír Jelínek, redaktoři: Ondřej Běťák, Jan Dolenský, Lubomír Friml, Lubomír Jelínek, Jiří Piškula, Tomáš Szölosi, Vojtěch Surovec 5.1 Vznik a historie Časopis e-fekt4 vznikl před čtyřmi lety na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně spolu se sdružením Studenti pro studenty (dále SPS). Zakladatelem je Jiří Piškula, který před tím působil v Unii studentů.5 Původním záměrem bylo vydávat v rámci SPS příručku pro studenty prvního ročníku fakulty jednou za rok v září. Příručka měla úspěch, proto se její tvůrci rozhodli vydávat časopis jako měsíčník. Vzhledem k časové vytíženosti studentů se ale tato snaha ukázala jako nereálná. Od minulého roku, kdy se šéfredaktorem stal Petr Bílek6, dostal časopis pevnou periodicitu dvouměsíčníku (vychází vždy v září, listopadu, lednu, březnu a květnu). Název vznikl odvozením od zkratky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Fekt. 5.2. Redakce Redakci v současné době tvoří osm stálých členů. Šéfredaktorem a současně grafikem a sazečem je Petr Bílek., fotograf je Lubomír Jelínek. Ostatní funkce nejsou přesně stanoveny. V roli šéfredaktorů se od vzniku časopisu postupně vystřídali Jiří Piškula, Jan Dolenský a Petr Bílek. Redakce sídlí v budově fakulty v kanceláři, která je společná pro akademický senát, Unii studentů a 4 Autoři název časopisu uvádějí s malým počátečním písmenem „e“. 5 „Unie nefungovala podle jeho představ, a tak se Jiří Piškula rozhodl založit sdružení Studenti pro studenty.“ BÍLEK, Petr, 19.3. 2009, Rozhovor s Petrem Bílkem [CD]., Údolní 244/53, 602 00 Brno. 6 Petr Bílek je student Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, ne bývalý šéfredaktor časopisu Reflex.

13

SPS. Porady jsou jednou za dva týdny v rámci schůzky SPS, kdy jedním z bodů programu je e-fekt. 5.3. Layout a grafika Časopis je tištěn ve formátu A5 a každé číslo má zpravidla 20 stran. Šéfredaktor Petr Bílek by e-fekt rád rozšířil alespoň na 24 stran.. Stránky jsou ohraničeny barevným okrajem. Časopis je jednobarevný. Barvy se liší podle ročního období. Příručka pro studenty prvního ročníku je vždy ve fakultní modré barvě, listopadové číslo je hnědě, lednové modré, březnové zelené a květnové oranžové nebo růžové. Nově je v časopise jedna dvoustrana barevných fotografií (rubrika Dívka efektu). Text není lámán do sloupců. Články jsou doplněny fotografiemi. Titulní stranu tvoří z jedné třetiny logo časopisu, které je od počátku stejné. Zbytek titulní strany tvoří tématická fotografie a titulky některých článků uvnitř časopisu.7Redaktoři píší surový text ve Wordu bez formátování. Samotný časopis Petr Bílek sází v Corelu. Tisk zprostředkovává firma GNT přes tiskárnu Jihlavskou Kangaroo. Časopis e-fekt má i svou internetovou podobu na stránkách sdružení Studenti pro studenty http://sps.kn.vut.cz , kde jsou k nahlédnutí všechna čísla e-fektu v pdf podobě. 5.4. Financování a distribuce Časopis e-fekt financuje děkanát Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Sponzory redaktoři hledali, ale neúspěšně. Všechny oslovené firmy se buď neozvaly nebo argumentovali tím, že časopis je neznámý a že na takové věci nemají peníze. Na příručku pro studenty prvního ročníku fakulty přispěla banka ČSOB.8 Reklamu zde měla také firma GNT, která e-fektu zprostředkovává tisk. Cena za jeden výtisk je 7,65 korun bez daně. Náklad časopisu je 1200 výtisků. Při distribuci sami redaktoři do všech čtyřech budov fakulty rozmístí časopis na předem vyhrazená místa. Časopis je zadarmo. Na titulní straně e-fektu čtenář najde poznámku: Po přečtení mě prosím vrať na původní místo, ať si mě přečtou i ostatní. Jednotlivé redaktory časopisu šéfredaktor na konci akademického roku ohodnotí body na stupnici od jedné do deseti a na základě tohoto hodnocení rozhodne děkan o finanční odměně redaktorů v řádu tisíců korun formou mimořádného stipendia. 5.5. Korektura a témata V pravém dolním rohu poslední stránky každého čísla časopisu nachází čtenář humornou poznámku –časopys neprošel jazikovou ůpravou – toto prohlášení je v časopise od začátku jeho vzniku a jeho tvůrci tím omlouvají případné chyby. Ve skutečnosti ale všechny texty kontroluje šéfredaktor Petr 7 „Příští rok plánuji vytvořit úplně novou grafickou podobu celého časopisu.“ BÍLEK, Petr, 19.3. 2009, Rozhovor s Petrem Bílkem [CD]., Údolní 244/53, 602 00 Brno. 8 Podmínkou banky ale bylo, aby měla na jedné straně reklamu a uprostřed, kde bývá mapa Brna a na ní označené budovy fakulty a kolejí, byly označeny i pobočky ČSOB.

14

Bílek i redaktor Jiří Piškula. V tomto roce podle Petra Bílka přicházejí redaktoři s dostatkem námětů na články. Děkanát fakulty redakci do výběru témat nezasahuje. Většina témat se týká dění na fakultě a univerzitě, menz a volného času studentů. Tvůrci časopisu publicistiku a zpravodajství zvlášť neoddělují. Dá se říci, že rubrika Krátké zprávy a někdy i hlavní téma je zpravodajství, zatímco zbytek jsou texty publicistické. 5.6. Propagace a lidé E-fektu dělá největší reklamu samotná činnost SPS. Časopis je vidět zejména na různých akcích fakulty a univerzity, jako jsou třeba dny otevřených dveří nebo Gaudeamus. Redakce má v současné době devět pravidelně píšících dobrovolníků, což je podle šéfredaktora dostačující. V tomto roce se k e-fektu přidalo několik nových studentů prvního ročníku fakulty. Tvůrci časopisu představují zářijové číslo e-fektu, což je vlastně příručka pro studenty prvního ročníku, novým studentům už při imatrikulaci. Chtějí je tak přimět ke spolupráci. Většina z tvůrců časopisu zůstává v redakci až do konce svého studia.9 Redakci v současné době tvoří jen muži. Vzhledem k tomu, že na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií studují převážně muži odpovídá tomu i složení redakce, podle Petra Bílka by ale redaktoři zástupkyni ženského pohlaví v redakci uvítali. 5.7. Rubriky Každé číslo časopisu otevírá editorial nazvaný Slovo úvodem. V něm šéfredaktor informuje čtenáře o tom, co je náplní konkrétního čísla časopisu. Slovo úvodem je doplněno fotografií a zakončuje jej podpis šéfredaktora. Následuje pravidelná zpravodajská rubrika Krátké zprávy, v níž je zhruba na dvou stranách shrnuto dění v akademickém senátu, pozvánky na akce, změny na fakultě a další aktuální zprávy. Další část časopisu je věnována hlavnímu tématu čísla. Pravidelnou rubrikou je i Koutek oddechu – SuDoKu, které na internetu vybírá Jan Dolenský. Koutek oddechu má ale i jiné podoby než sudoku. Jsou to zejména různé autorské básně a povídky redaktorů. Novou a první barevnou rubrikou je Dívka e-fektu. Jde o dvoustranu fotografií zajímavé dívky studující na Fekt v jejím studijním prostředí. Následuje rozhovor s fotografovanou dívkou. V mystifikační rubrice DeFekt se autoři kriticky trefují do toho, co studenty zrovna pálí na fakultě nebo univerzitě. Mezi čtenáři je rozšířena mystifikace, kterou redakce podle Petra Bílka přiživuje, že redakce DeFektu je někdo jiný než redakce e-fektu. Fotografická rubrika Zuřivý fotograf obsahuje vtipné nebo zajímavé fotografie Lubomíra Jelínka týkající se fakulty. Například fotografie nového automatu na bagety, který sice ještě není v provozu, ale jsou na něm uvedené ceny v eurech. 9 „Redaktory jsou zejména aktivní lidé, kteří se chtějí realizovat a láká je i přátelský kolektiv a zábava uvnitř redakce.“ BÍLEK, Petr, 19.3. 2009, Rozhovor s Petrem Bílkem [CD]., Údolní 244/53, 602 00 Brno.

15

V rubrice Hudební koutek najde čtenář Ondřeje Běťáka. Novou rubrikou je Kulinářské okénko, které je věnováno studentskému vaření. Čtenáři zde najdou recepty i výpočet ceny na dvě jídla, která redaktoři sami vyzkoušeli. Poslední stranu tvoří rubrika Kudy kam v Brně, která je věnovaná recenzi určité hospody.

16

obrázek č.2:

17

6. LEF název: LEF podtitul: časopis posluchačů LDF MZLU univerzita: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně fakulta: Lesnická a dřevařská fakulta periodicita: čtyřikrát do roka (mimo letní prázdniny) založen: 1964, obnoven 2003 cena: 25 Kč náklad: 300 až 400 výtisků formát: A4 web: www.ldf.mendelu.cz/lef registrováno u Ministerstva kultury pod číslem: MK ČR E 13668 složení redakce: šéfredaktor: Jan Pícha, redaktoři: Jan Buchar, Lukáš Dolníček, Radim Eliáš, Adéla Hamplová, Irena Hubálková, Petr Jelínek, Ondřej Kotalík, Aleš Kučera, Tomáš Londa, Jan Pícha, Marta Urbanová a Adriana Válová.

6.1. Vznik a historie První číslo časopisu LEF vyšlo v roce 1964. Nápad založit vlastní studentský časopis vzešel z hlav několika aktivních studentů Lesnické a dřevařské fakulty MZLU, které bavila poezie, literatura a chtěli se nějakým způsobem realizovat. Byli to zejména Jiří Blažek, Antonín Buček, který na fakultě dnes učí, a Josef Hromas, který byl v té době již vystudovaný inženýr a redakci zaštiťoval. V redakci dále působili například Miloš Kraus, František Mláteček, František Morávek, Petr Pašma, Rudolf Samek a Milan Sabinovský. Hlavní náplní časopisu bylo již od začátku hůavně informovat o dění na fakultě a v lesnictví vůbec a publikovat vlastní básně a povídky. Redaktoři také často kritizovali například to, že v čele tehdejších Lesů Československé republiky stáli lidé bez patřičného vzdělání. To se ale nelíbilo lidem z komunistické strany, kterým museli studenti časopis před vytištěním posílat k cenzuře. V roce 1969 se tvůrci časopisu rozhodli vzhledem ke stále sílící cenzuře časopis přestat vydávat.10 Na tradici časopisu se v roce 2003 rozhodli navázat studenti, kteří v té době založili občanské sdružení Spolek posluchačů LDF (lLesnické a dřevařské fakulty). Byl to zejména Tomáš Žid, který v současné době na fakultě studuje doktorandský program. Práci v redakci časopisu už se nevěnuje. V roli šéfredaktorů se od té doby vystřídali například Aleš Kučera, Kateřina Rebrošová, 10 „Časem už byla cenzura článků ze strany komunistického režimu tak silná, že studenti odmítli za takových podmínek, kdy nemohli psát co chtěli, časopis vydávat a v roce 1969 vyšlo poslední číslo.“ PÍCHA , Jan, 23.3 2009, Rozhovor s Janem Píchou [CD]. SPLDF – LEF, Zemědělská 3, 613 00, Brno.

18

Hana Abrová, Marta Urbanová a od podzimu minulého roku je šéfredaktorem časopisu Jan Pícha. Název časopisu je původní a je to neoficiální zkratka LEsnické a dřevařské Fakulty. 6.2. Redakce Redakci tvoří deset stálých členů a dalších asi dvacet externistů. Šéfredaktorem je v současné době Jan Pícha. Redakce do února 2009 sídlila ve spolkové místnosti na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU. Tuto místnost jim v březnu 2009 odebral děkan fakulty z vysvětlením, že ji potřebuje pro doktorandy (Pícha, Rozhovor s Janem Píchou, 23.3. 2009). Od té doby probíhají porady v hospodách a kavárnách. 6.3. Layout a grafika Časopis LEF vychází ve formátu A4 a má třicet až čtyřicet stran. Titulní strana je jednobarevná. Hlavní část titulní strany tvoří kresba vztahující se k hlavnímu tématu čísla nebo fotografie. Název a číslo časopisu jsou na titulní straně ještě doplněny upoutávkovými titulky. Zbytek časopisu je černobílý. Text článku je buď přes celou stranu bez sloupců nebo je lámán do dvou sloupců. Články jsou doplněny fotografiemi, různými doplňujícími info bloky anebo kresbami studenta Jana Poláčka a profesora Vladimíra Kuby. Redaktoři své příspěvky posílají jako dokumenty psané ve Wordu. Časopis teď sazečka nově láme v programu In design, který spolu s notebookem dostal časopis LEF jako sponzorský dar od časopisu Lesnická práce. Časopis tisknou v Brněnské tiskárně Dape v nákladu 300 až 400 kusů na recyklovaném papíře. I když je to podle šéfredaktora dražší než papír nerecyklovaný, redakce časopisu i vzhledem k zaměření fakulty považuje ekologii za důležitější. LEF má své stránky na adrese www.ldf.mendelu.cz. Se současnou podobou stránek není vedení časopisu spokojeno, proto do budoucna plánují úpravy. Jednotlivá čísla časopisu nejsou na stránkách k dispozici v pdf podobě. V rámci nových úprav stránek ale redaktoři plánují na web umísťovat postupně starší čísla časopisu. 6.4. Financování a distribuce Časopis LEF je financován z několika zdrojů. Za prvé jsou to peníze občanského sdružení Spolek posluchačů ldf, a za druhé sponzorské dary. Největším sponzorem jsou Lesy České republiky, státní podnik, které mají vždy na poslední straně časopisu reklamu. Časopis finančně podporuje i měsíčník Lesnická práce. Třetím zdrojem financí je zisk z prodeje časopisu. Jeden výtisk se prodává za dvacet pět korun. Peníze se účtují přes ekonoma Spolku posluchačů ldf. Cena za jedno vydání se pohybuje od deseti do dvanácti tisíc korun. O distribuci se starají kameloti. Samotní redaktoři totiž časopis nabízejí v budově fakulty. U časopisu LEF funguje i systém předplatného. Většina abonentů jsou pracovníky a profesory fakulty. 19

Odběratelskou základnu tvoří 200 až 250 čtenářů. Skutečná čtenost časopisu ale není známa. Redaktoři za svou práci žádnou finanční odměnu nedostávají. 6.5. Korektura a témata Časopis před vytištěním prochází čtyřmi korekturami. Redaktoři nejprve své texty pošlou šéfredaktorovi, který je opraví a navrhne změny. Další cesta vede ke korektorům, bývají většinou dva, a jsou to externisté studující na Pedagogické fakultě MU. Jako poslední text kontroluje sazečka. S tématy podle šéfredaktora problém není. Všichni redaktoři stále přicházejí se spoustou nápadů. Nosným tématem čísla je vždy něco, co se týká fakulty nebo školy, jako třeba chystaná výstavba nových pavilonů fakulty. Časopis také pravidelně informuje o dění v akademickém senátu. K rozhovorům jsou zváni významní lidé fakulty nebo lesnictví vůbec. Například s generálním ředitelem holdingu LESS Janem Mičánkem. Tématem dalších článků jsou kulturní akce v Brně nebo různá sdružení, firmy a spolky zabývající se něčím kolem lesnictví. Podstatnou část časopisu tvoří i cestopisné články, básně a povídky na nejrůznější témata. Šéfredaktor redaktorům přímo neurčuje, jestli mají psát zpravodajství nebo publicistiku, toto rozhodnutí záleží na nich samotných. V každém případě si ale podle Jana Píchy v redakci dávají pozor, aby bylo pro čtenáře pochopitelné, jestli jde o faktickou informaci nebo názor. 6.6. Propagace a lidé Časopis LEF žádnou výraznější reklamu nemá. Redaktoři v současné době však chystají letáky, které budou upozorňovat na nové číslo, ve kterém bude rozhovor s Jaroslavem Duškem. Rozhovor by totiž podle Jana Píchy mohl být pro spoustu studentů důvodem, proč si časopis koupit. Náborové akce pro nové studenty redakce nepořádá. Aktivních členů redakce je přesto dostatek. Někteří studenti se k časopisu dostanou i přes literárně výtvarnou soutěž, kterou LEF každoročně pořádá.11 Na podzim roku 2009 plánuje redakce LEF při příležitosti devadesátého výročí univerzity uspořádat sraz bývalých i současných spolupracovníků LEF. 6.7. Rubriky Každé číslo časopisu LEF začíná obsahem čísla nazvaným Dnešní menu. Pravidelnou rubrikou je úvodník šéfredaktora pod názvem Prolok. Podle šéfredaktora Jana Píchy je písmeno k na konci slova úmysl a tradice. Jeden bývalý redaktor LEF mu to prý vysvětloval jako slovní hříčku. Když se totiž prolok rozdělí na dvě části, vznikne pro lok, jako loknout si, ochutnat kus z toho, co bude 11 „Největší motivací studentů dělat svůj časopis je být nějakým způsobem vidět, uplatnit svoji chuť psát a v neposlední řadě dozvědět se něco nového a poznat zajímavé lidi.“ PÍCHA , Jan, 23.3 2009, Rozhovor s Janem Píchou [CD]. SPLDF – LEF, Zemědělská 3, 613 00, Brno.

20

následovat. Pod hlavičkou Aktuálně bývá článek týkající se fakulty nebo školy. Nápady do rubriky Aktuálně často posílají i sami profesoři. Co je nového v akademickém senátu redaktoři shrnují v rubrice Z horní komory. V každém čísle se také objeví Pohovor s člověkem, který o lesnictví něco ví a má co říci. Pohovor může být napsán jako klasický rozhovor formou otázek odpovědí nebo jako článek s citacemi tázaného. Pravidelnou rubrikou jsou i cestopisné reportáže Z cesty. Redaktoři nebo i ostatní studenti fakulty zde popisují své zážitky z cest ať už studijních nebo soukromých. Kritické publicistice je věnována strana Sloupek. Směsicí zpráv a reportáží ze studentského kulturního dění je rubrika Ze společnosti. V časopise je místo i na povídky v části Potvoříme. V rubrice Představujeme se objevují rozhovory nebo články o zajímavých lidech všeho druhu. Pravidelnou součástí časopisu je i Anketa se studenty. Většinou dvojjazyčný rozhovor se zahraničními studenty fakulty je umístěn pod hlavičkou Stranger. Nepravidelně se v časopise objeví i rozhovor s některým absolventem fakulty. V časopise čtenář najde i dvoustranu věnovanou ženám v lesnictví v rubrice Ženy.ldf. Místo pro nápady, které se nikam jinam nevejdou, se najde v rubrice Zaujalo nás. Pokud zrovna probíhá literárně výtvarná soutěž, kterou LEF každoročně pořádá, jsou vítězné práce představovány také v rubrice Potvoříme. Různé nezapomenutelné výroky profesorů LEF zaznamenává na straně nazvané Z žita. Pro dopisy a názory čtenářů je vyhrazena rubrika Reaktor. Časopis uzavírá Hepijend, což je vlastně prolok na konci. V tomto případě se opět jedná o slovní hříčku, kde je zvýrazněna střední část slova pije.

21

Obrázek č. 3:

22

7. Halas název: Halas podtitul: Časopis studentů Fakulty sociálních studií MU univerzita: Masarykova univerzita fakulta: Fakulta sociálních studií periodicita: 4 čísla za akademický rok (3 čísla za semestr) založen: v roce 1992 cena: 0 Kč náklad: 800 – 1000 ks formát: A4 web: není registrováno u Ministerstva kultury pod číslem: MK ČR: E 17949 složení redakce: šéfredaktorka: Nikola Krejčířová, editoři: Alexander Průša, Hana Trčková fotoeditor: Jan Martínek, redaktoři: Tereza Bartošíková, Lenka Bernátová, Tereza Cajthamlová, Dominika Dufková, Iva Egertová, Martin Habčák, Kristýna Hašková, Vendula Karásková, Jan Martinek, Martina Pelcová, Jan Perla, Alexander Průša, Eliška Raková, Tomáš Repka, Michaela Sagitariová, Jitka Sklenářová, Klára Slivoňová, Hana Trčková, Iveta Zieglová, Hripsime Zohrabyan, Pavel Šíma, korektoři: Iva Egertová, Ludmila Randusová, Hripsime Zohrabyan, sazba, grafika: Jan Martinek, fotky: Dominika Dufková, Martin Habčák, Tomáš Repka, Jitka Sklenářová 7.1. Vznik a historie Studentský časopis Halas se původně jmenoval Filozofský Halas a vznikl v roce 1992 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. U jeho zrodu stál například současný krajský šéfredaktor Deníku Pavel Macků nebo odborný asistent katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Václav Štětka.12 V roce 1998 se od Filozofické fakulty odštěpila Fakulta sociálních studií a s ní i katedra žurnalistiky. Protože redaktoři Filozofského Halasu byli studenty žurnalistiky, přesunula se i redakce časopisu na Fakultu sociálních studií. Časopis se od té doby jmenuje jen Halas. Letos vychází jeho sedmnáctý ročník.13 Současnou šéfredaktorkou časopisu je Nikola Krejčířová. Před ní se v rolích šéfredaktorů v posledních letech vystřídaly například Klára Slivoňová, Doubravka Plášilová a Silvie Filipová. Nikola Krejčířová v Halasu působí čtyři roky a post šéfredaktorky převzala na podzim roku 2008. 12 Václav Štětka o svém působení v Halasu mluví v článku Velká žurnalistika mě nenadchla v rubrice Bývalý Halasák v 2. čísle 17. ročníku časopisu Halas (viz. Příloha č.7). 13 „O vzniku názvu našeho časopisu nic nevíme. Možná má něco společného s básníkem Františkem Halasem a nebo název vznikl podle slova halasit, jako říci něco nahlas.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno.

23

7.2. Redakce Redakce časopisu sídlí ve spolkové místnosti 008 v suterénu Fakulty sociálních studií. Místnost je společná pro všechny spolky působící na fakultě. Redakční porady se konají pravidelně každé úterý v 19:30. Současnou redakci tvoří asi dvacet lidí, z toho deset jsou stálí redaktoři, kteří v Halasu působí více let. Hlavní funkce jsou v redakci přesně rozděleny. Současnou šéfredaktorkou je Nikola Krejčířová, editorem Alexander Průša a Hana Trčková, sazečem, grafikem a fotoeditorem je Jan Martinek, korektury má na starosti Iva Egertová, Ludmila Randusová a Hripsime Zohrabyan a fotografy jsou Dominika Dufková, Martin Habčák Tomáš Repka a Jitka Sklenářová. Jednotlivé rubriky nemají stálé autory, jen rubriku Senátní ruchy pravidelně píše Alexander Průša, protože je členem Akademického senátu, a autorem komiksu na pokračování Miroslav a kolegové je Jan Martinek. 7.3. Layout a grafika Časopis Halas vychází ve formátu A4 a má 16 až 24 stran. Jan Martinek časopis sází v grafickém programu Scribus. Halas tiskne tiskárna v Blansku nákladem 850 až 1000 výtisků a vydává Nakladatelství Masarykovy univerzity. Časopis je černobílý s jednobarevnou obálkou vytištěný na recyklovaný papír.14 Titulní stranu tvoří název časopisu, titulky některých článků aktuálního čísla a doplňující grafika vztahující se k hlavnímu tématu čísla. Většina článků je doplněna fotografií. Text je lámán do tří sloupců. Časopis Halas má svůj vlastní internetový redakční systém. Do systému se redaktoři přihlašují přes heslo. Svůj článek každý redaktor nahraje do předem vytvořené a pro něj určené šablony. K tomuto textu má nejprve přístup editor, po zeditování text zkontroluje korektorka a takto upravený text už může nasázet sazeč.15 O tom, jak celý kolotoč kolem vydávání časopisu probíhá, informoval čtenáře ve 2. čísle 17. ročníku časopisu Halas v rubrice Nahlas Jan Martinek (viz Příloha č. 8). 7.4 Financování a distribuce Náklady na tisk časopisu hradí Nakladatelství Masarykovy univerzity ze zdrojů, které jsou určeny pro vydávání studentských časopisů na univerzitě. Jedno číslo – Při nákladu 850 až 1000 kusů stojí 10 až 12 tisíc korun. Redaktoři za svou činnost peníze nedostávají. Dříve byl Halas také za 14 „Barvu obálky vybírá sazeč podle toho, jaká grafika titulní stranu doplňuje. Barva jednoho čísla by měla být co nejvíce odlišná od čísla předchozího, aby studenti snadno rozeznali, že vyšlo nové číslo.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno. 15 „Náš redakční systém funguje zhruba rok a je pro nás velkým ulehčením oproti přeposílání článků maily jako předtím.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno.

24

kredity jako předmět.16 V časopise se neobjevuje reklama a není finančně podporován žádnými sponzory. Fakulta jako vydavatel časopisu redakci poskytuje prostory a zázemí. Nakladatelství Masarykovy univerzity Halas financuje. Redaktoři Halasu žádné sponzory nehledají. Vítanou podporou jsou pro ně ale dary do soutěží, jako například poukázky na kávu zdarma, které časopisu jednou poskytla kavárna Krmítko v suterénu Fakulty sociálních studií (Krejčířová, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou, 2.4. 2009). Časopis je distribuován rozmístěním čísel po fakultě na stoly, parapety a podobně. A nové číslo Halasu najdou čtenáři i ve stojanech určených pro nejrůznější tiskopisy. 17 7.5. Korektura a témata všechny články v časopise Halas prochází editováním i korekturou. Každý nový člen redakce dostane takzvané halasácké xtero, což je seznam pravidel, jak správně psát, a fotografické xtero, ve kterém se dozví, jak dobře fotit.18 Jedním z pravidel je například omezení používání zkratek. Například zkratku FSS redaktoři použít mohou, raději však použijí třeba naše fakulta (Krejčířová, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou, 2.4. 2009) O hlavním tématu čísla se diskutuje na redakční radě. Každý může něco navrhnout a ostatní o tom hlasují. Vybrané téma musí splňovat kritérium atraktivnosti pro studenty neboli čtenáře a musí se na něj dát vymyslet několik různých článků. Hlavním tématem se totiž redaktoři zabývají v třetině až polovině časopisu. Publicistiku a zpravodajství v Halasu oddělují. Některé rubriky už jsou ustálené jako čistě názorové a naopak. Například v rubrice pro a proti jde vždy o názory redaktorů. 7.6. Propagace a lidé Halas pořádá každý rok náborovou kampaň. Na začátku akademického roku redaktoři vyvěsí informační letáky. Představují svůj časopis i na úvodních přednáškách studentů prvních ročníků. Na první dvě podzimní porady se pak může přijít kdokoli podívat a případně se do redakce Halasu přidat. V letošním roce přibylo podle Nikoly Krejčířové hned několik redaktorů z prvního ročníku. V současné době jsou redaktory časopisu jen studenti žurnalistiky. V redakci by rádi přijali i studenty jiných oborů, zatím se to ale podle šéfredaktorky nedaří. Problém s nedostatkem píšících studentů podle Nikoly Krejčířové nikdy nebyl. Zpětná vazba od studentů je jen minimální. Nějakou 16 „Halas nevycházel pravidelně, proto bylo složité určit přesnou náplň předmětu, a tak bylo ohodnocení kredity za Halas zrušeno.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno. 17 „Studenti už jsou zvyklí, že když vidí barevné kupičky, je to nové číslo Halasu.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno. 18 „Většina redaktorů tyto základní pravidla zná, ale pokud k nám někdo přijde hned v prvním ročníku studia a ještě nemá za sebou ani úvod do žurnalistiky, jsou pro něj tyto pokyny přínosné.“ KREJČÍŘOVÁ, Nikola, 2.4. 2009, Rozhovor s Nikolou Krejčířovou [CD]. Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00, Brno.

25

soutěž vyhlašuje Halas jen výjimečně a průzkum mezi studenty podle Nikoly Krejčířové redaktoři také nedělají. I když by o to podle ní měli zájem. Ale bylo by to příliš náročné. Redaktoři Halas nepropagují žádnou reklamou. Spoléhají na jeho tradici a snadnou dostupnost všem studentům Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. 7.7. Rubriky Na úvodní stránce časopisu čtenář vždy nalezne Editorial, který v Halasu tradičně píše editor. Následuje Obsah a na druhé straně už začíná Téma čísla. Prvními články, souvisejícími s tématem, jsou spíše zpravodajské jeden nebo dva otvírákové texty, které popíší daný problém. Další tematickou rubrikou je Anketa. Pravidelnou rubrikou ne však vždy související s tématem bývá Rozhovor s někým, kdo má něco společného s fakultou. Pravidelnou publicistickou rubrikou je Pro a Proti. Jde o dva protichůdné názory napsané dvěma redaktory. I když ne vždy se podle Nikoly Krejčířové najdou redaktoři, kteří by měli opravdu tak vyhraněný názor na danou věc, musí si jako správní novináři pro jim svěřenou odpověď najít argumenty. Pravidelně se v posledních několika číslech Halasu objevuje Příloha. Týká se něčeho blízkého studentům. Například se věnuje nonstopům, antikvariátům nebo kavárnám v okolí fakulty. Každý takový podnik určitý redaktor v krátké recenzi zhodnotí. Jde tedy o subjektivní pohled, který se podle Nikoly Krejčířové snaží objektivizovat například srovnáváním cen. Články týkající se dění na fakultě mají většinou své místo po příloze. Jedná se o kratší i delší zprávy například o změnách v Informačním systému univerzity, v organizačních věcech týkajících se studia, novinkách na fakultě všeho druhu a podobně. Pravidelnou mini rubrikou jsou i Tři otázky pro... Jde o tři otázky pro někoho, kdo má co do činění s kulturou na fakultě. Další rubrikou jsou Senátní ruchy o tom, co se dělo v akademickém senátu. Přechodnou, ale několikrát se opakující rubrikou, bylo i Zahraniční okénko, ve kterém popisovali své zkušenosti z ciziny redaktoři toho času studující v zahraničí. Na poslední stránce časopisu se již pravidelně objevuje Fotozpravodajství většinou z nějakého divadelního představení na fakultě a Komiks o fiktivním studentovi fakulty nazvaný Miroslav a kolegové, který píše a kreslí Jan Martinek. Na zadní straně obálky je vždy rubrika Nahlas informující o dění v redakci a ČTK – Černá tisková končetina, což je několik krátkých smyšlených a humorných zpráv týkajících se novinek na fakultě.

26

obrázek č.4:

27

8. Octopus Název: Octopus Podtitul:Časopis studentů Právnické fakulty MU, vydává Páragraf o.s. Univerzita: Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Právnická fakulta Periodicita: 4 čísla za akademický rok (tento rok vyšlo zatím jen 1 číslo) Založen: 1998 Cena: 10 Kč Náklad: 400 až 800 výtisků Formát: A4 Web: není Registrován u Ministerstva kultury pod číslem: MK ČR E 10648 Složení redakce: šéfredaktorka: Adéla Červenková, Sazba: Radek Hrbáček, Komix Law Meat: Jaromír Kožiak, Foto: Jan Duda, Redakce: Lenka Červenková, Jiří Dostál, Jan Duda, Katka Jetelinová, Jana Kvasnicová, Eva Lusková, Věra Marhanová, Pavel Mikulenka, Barbora Nečasová, Petra Pelikánová, František Pokorný, Bernard Prívara, Daniel Samol 8.1. Vznik a historie Časopis Octopus spolu s občanským sdružením Páragraf založili v roce 1998 studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity Aleš Kalvoda a Milan Vacík. Občanské sdružení Páragraf časopis Octopus vydávalo a stále vydává. První dvě čísla časopisu vznikaly takříkajíc na koleni. Jednotlivé příspěvky redaktoři lepili na papír a kopírovali. Nepracovali v té době s žádným počítačovým grafickým programem. Název časopisu v češtině znamená chapadlo a Podle Adély Červenkové tím autoři chtěli naznačit, že jejich časopis má chapadla všude. Druhým nápadem na název byl právě Párafrag, který nakonec jeho tvůrci použili pro název občanského sdružení. Páragraf o.s. kromě vydávání časopisu pořádal i filmový klub a matematickou soutěž pro právníky. V současné době je časopis i občanské sdružení vzhledem k nedostatku dobrovolníku v útlumu. Kvůli nedostatku dobrovolníků vyšlo poslední 51. číslo časopisu v létě loňského roku.19 V rolích šéfredaktorů se po prvním zakládajícím Aleši Kalvodovi vystřídali například Lenka Červenková, Daniel Samol a dva roky je šéfredaktorkou Adéla Červenková.

19 „Rádi bychom do konce školního roku vydali jedno číslo. Materiály postupně sbíráme.“ ČERVENKOVÁ, Adéla, 8.4. 2009,Rozhovor s Adélou Červenkovou [CD], Právnická fakulta MU, Veveří 70, 611 80, Brno.

28

8.2. Redakce Redakce časopisu sídlí v budově Právnické fakulty v Brně na Veveří ulici v místnosti sloužící jako studentská kancelář pro všechny spolky působící na fakultě. Redakční porady ale probíhají většinou v kavárnách nebo restauracích. Redakce ve složení popsaném výše spolupracovala na posledním čísle, které vyšlo v létě 2008. V současné době v redakci zůstalo už jen 8 členů, kteří se pokouší nasbírat dostatek materiálu pro vydání dalšího čísla. 8.3. Layout a grafika O sazbu časopisu se v současné době stará Radek Hrbáček nebo Adéla Červenková v grafickém programu Lex. Grafická podoba časopisu je už nastavena předešlou sazečkou a současná redakce této šablony využívá. Octopus je tištěn na recyklovaném černobílém papíře ve formátu A4 v Nakladatelství Masarykovy univerzity. Náklad na jeden výtisk je 400 kusů, z toho se prodá zhruba 200 kusů.20 Časopis mívá od šestnácti do třiceti stran. Barevnou obálku si redakce tiskne sama na vlastní náklady na fakultní tiskárně. Titulní stranu tvoří název časopisu, podtitulek s číslem výtisku, cenou a datem, fotografie nebo kresba, kterou doplňuje název hlavního tématu čísla popřípadě dalších zajímavých článků nebo rubrik. Často se na titulní straně objevuje kresba chobotnice jako maskota časopisu. Dříve na titulní straně začínal už text pokračující uvnitř časopisu. Texty jsou lámány do třech sloupců. Některé články jsou doplněny černobílými fotografiemi nebo kresbami. Octopus nemá své internetové stránky. Redaktoři se o stránky několikrát pokusili, žádná z verzí ale nebyla dobrá. Hlavním problémem je, že redakce nemá žádného dobrého webmastra (Červenková, Rozhovor s Adélou Červenkovou, 8.4. 2008) 8.4. Financování a distribuce Náklady na tisk časopisu hradí Nakladatelství Masarykovy univerzity, které časopis tiskne. Peníze jdou z rozpočtu nakladatelství, který je určen pro studentské časopisy na Masarykově univerzitě. Formálně časopis vydává občanské sdružení Páragraf. Octopus stojí 10 korun. Ze zisku z prodeje redakce financuje tisk barevné obálky časopisu a náklady na náborové akce. Redaktoři časopisu za svoji redakční činnost žádné peníze nedostávají. Octopus nabízejí sami redaktoři na přednáškách nebo si ho zájemci mohou po vydání koupit u stolečku v prvním patře fakulty.

20 „V nakladatelství si zadáváme 400 výtisků. Většinou nám jich ale dodají tak 800.“ ČERVENKOVÁ, Adéla,8.4. 2009,Rozhovor s Adélou Červenkovou [CD], Právnická fakulta MU, Veveří 70, 611 80, Brno.

29

8.5. Korektura a témata Funkci korektorky v redakci zastává šéfredaktorka Adéla Červenková. Každý článek je tedy kontrolován jen samotným autorem a šéfredaktorkou.21 Většina témat v Octopusu se týká práva a právnického života. Hlavním tématem je například co obnáší práce soudce, advokáta nebo jaké to je studovat více škol najednou. 8.6. Propagace a lidé Časopis Octopus není podporován žádnými sponzory. Občas se jen v časopise objeví reklama na Nakladatelství MU nebo na nakladatelství Beck, vydavatele právnických učebnic. Hlavním cílem současné redakce je přimět ke spolupráci nové lidi, aby se časopis udržel i nadále. Proto se redaktoři hodně soustředí na náborové akce, které spočívají v tom, že na začátku akademického roku redaktoři prezentují časopis na úvodních přednáškách, zvou studenty prvního ročníku na pivo a rozdávají letáčky. V tomto i v minulém roce se však do redakce přidala jen jedna studentka.22 8.7. Rubriky Úvodní rubrika nazvaná Chapadlo plní v časopise úlohu editorialu. Následuje Obsah, tiráž a tabulka Vzkazy, ve které formou krátkých humorných vzkazů sděluje někdo něco někomu, například studenti zkoušejícím. Otvírákovým článkem bývá buď publicistický text na jednu stranu, nebo informační článek například o dění v akademickém senátu nebo různých konferencích probíhajících na fakultě. Stran označených jako Informace je několik a týkají se dění na fakultě i mimo ni. Například osvětlení toho jaké aktivity dělá Páragraf a jaké Elsa, studentské organizace působící na Právnické fakultě, o chystané přednášce o kyberprostoru nebo o stážích, které vypisuje fakulta. Součástí každého čísla bývá i Rozhovor na dvě až tři strany s osobností fakulty nebo justice vůbec, například s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem nebo partnerem mezinárodní právní firmy Václavem Valvodou. Pravidelnou rubrikou s rozmanitým obsahem je oddíl Publicistika. Jde o články reportážní nebo úvahové na témata typu Evropská unie, Erasmus, změny na fakultě a podobně. Hlavní téma čísla je umístěno zhruba uprostřed časopisu a jsou mu věnovány dvě až tři 21 „Naši redaktoři jsou na tom s češtinou velice dobře, takže nepotřebují další kontrolu kromě mé korektury.“ ČERVENKOVÁ, Adéla,8.4. 2009,Rozhovor s Adélou Červenkovou [CD], Právnická fakulta MU, Veveří 70, 611 80, Brno. 22 „Nechápu to, protože používáme ta samá lákadla, na která jsme zabrali my. Z mého ročníku do redakce přišlo hned několik lidí. Možná jsou současní prváci línější a možná je to také tím, že naše fakulta je hodně založena na individuálním učení a do školy chodíme jen jeden den v týdnu. Studenti, hlavně nebrněnští, pak už kvůli časopisu nechtějí zůstávat ve škole po jiné dny.“ ČERVENKOVÁ, Adéla,8.4. 2009,Rozhovor s Adélou Červenkovou [CD], Právnická fakulta MU, Veveří 70, 611 80, Brno.

30

strany. Tématy bývá například Právní kliniky, Právníci – Jací jsme a jak nás vnímají ostatní nebo Slováci na právech. Jde většinou o dva až tři články, například feature, zpráva, rozhovor nebo komentář. Často se v časopise také objeví krátký komiks nazvaný Law Meat Jde o vtip ve třech rámečcích se stejným obrázkem, jen text v bublině se mění a týká se studia práv či profese právníka. V rubrice Právník najde čtenář informace ze světa práva a odborné články týkající se nových nebo pozměněných zákonů. Nepravidelnou rubrikou šéfredaktorky je i Z deníčku pisatelky deníčku v sekci Publicistika. V rubrice Psychovna jde o krátké, humorné a smyšlené dotazy nebo připomínky čtenářů. V rubrice Kultura jsou básně, recenze i pozvánky na koncerty i jiné kulturní akce a součástí této rubriky je i fotostrana Jana Dudy Okem právníkovým.

31

Obrázek č. 5:

32

9. Chemický prostor Název: Chemický prostor Podtitul: Nepovolaným vstup zakázán Univerzita: Vysoké učení technické v Brně Fakulta: Fakulta chemická Periodicita: 4 čísla za akademický rok Založen: 2008 Cena: 0 Kč Náklad: 200 výtisků Web: není Složení redakce: šéfredaktorka: Petra Nováková, zástupce šéfredaktora: Michal Pexa, korektura: Zuzana Mládková, redaktoři: Lenka Jaskowiecová, Petr Procházka, Ondřej Geršl, Martin Matyáš, Martin Peštuka, Anna Ivancová, Marie Pekárková, Radka Hrudíková, Jiří Hřebřina, Markéta Uchytilová, Pavel Diviš, Kateřina Věžníková, Pavel Švec, Otakar Kašpar, Stanislav Stříteský, Josef Polena 9.1. Vznik a historie Časopis Chemický prostor vznikl na podzim roku 2008 na chemické fakultě VUT v Brně. S myšlenkou založit studentský časopis přišla současná šéfredaktorka Petra Nováková. Název časopisu má souvislost s domovskou fakultou redaktorů. Podtitul se podle šéfredaktorky sám nabízel. S nápisem – Nepovolaným vstup zakázán – se studenti fakulty prý setkávají velmi často na většině dveří chemické fakulty. „Mrzelo nás, že na naší fakultě žádný časopis není, a chtěli jsme dělat něco, co by bylo o studentech, pro studenty a od studentů,“ vysvětlila prvotní motivaci zakladatelů Petra Nováková.23 9.2. Redakce Redakci časopisu Chemický prostor tvoří deset až patnáct lidí, jejich počet se různí číslo od čísla podle vytíženosti jednotlivých studentů. První a zatím jedinou šéfredaktorkou je Petra Nováková, jejím zástupcem Michal Pexa a korektorkou Zuzana Mládková. Redakce nemá své oficiální sídlo. Její členové se scházejí buď v hospodě vedle školy, nebo ve studovnách fakulty. Většinu záležitostí ale redaktoři mezi sebou vyřizují emaily. Jména redaktorů jsou uvedena v tiráži na předposlední straně časopisu. Pod jednotlivými příspěvky jsou ale autoři podepsáni jen zkratkou. Ve většině případů se dá podle jmen redaktorů odvodit, komu jaká zkratka patří, ale některé jsou nejasné. 23 NOVÁKOVÁ, Petra, 1.4. 2009, Rozhovor s Petrou Novákovou, [CD], Fakulta chemická VUT,Purkyňova 464/118, 612 00,Brno.

33

Přitom nikde v časopise není význam zkratek vysvětlen. 9.3. Layout a grafika Časopis Chemický prostor je tištěn ve formátu A5, je celý černobílý a mívá okolo dvaceti stran. Grafickou podobu časopisu vytváří šéfredaktorka v programu Adobe ilustrator a ve Photoshopu. S tím jí pomáhá proděkan Přikryl. Časopis se tiskne a množí přímo na fakultě na běžné tiskárně a kopírovacím stroji. Na titulní straně časopisu bývá kresba s chemickou tematikou, například s výjevem z laboratoře. I ve zbytku časopisu se objevuje několik dalších kreseb nebo obrázků. Rozhovory jsou doplněny fotografií dotazovaného. Sjednocujícím grafickým prvkem je lišta s názvem časopisu a číslem vydání umístěná nahoře každé strany. Text není lámán do sloupců. Do konce semestru by chtěli redaktoři vytvořit webové stránky časopisu i s archivem čísel v pdf podobě. V současné době se na nich pracuje ve spolupráci se Studentskou unií, která bude mít na svých stránkách odkaz na web Chemického prostoru. 9.4. Financování a distribuce Časopis Výfuk z největší části finančně podporuje fakulta. Hradí totiž náklady spojené s tiskem časopisu, to znamená papír a barvu do tiskáren a kopírovacích strojů. Redaktoři za odměnu pomáhají fakultě například s organizací dne otevřených dveří nebo s kompletací různých informačních brožur. Redaktoři za svou práci nedostávají žádnou finanční odměnu. Jen jednou, podle Petry Novákové, každý z nich obdržel 500 korun. Tyto odměny šly z peněz, které jsou určeny na propagaci fakulty. Finanční výdaje fakulty na vydání jednoho čísla časopisu o nákladu 200 kusů jsou okolo 5000 korun. Šéfredaktorka Petra Nováková oslovila několik firem s žádostí o sponzorování, všude se ale dočkala záporné odpovědi. Podle ní se firmy omlouvaly hlavně tím, že je ekonomická krize, a tedy málo peněz nazbyt, a že je časopis neznámý. Jediným sponzorem Chemického prostoru je v současné době hospoda Kotelna, která sídlí vedle fakulty. Redakci dodává poukazy na útratu nebo malý soudek piva jako výhry do soutěží. Nové číslo časopisu rozdávají studentům zadarmo sami redaktoři. Nerozdané výtisky vyvěšují na nástěnku a na místa určená pro propagaci Studentské unie, do které většina z redaktorů patří. Během dvou dnů jsou všechny výtisky podle Petry Novákové rozebrány. Zájem o čtení časopisu je i z řad akademických pracovníků. Podle šéfredaktorky si minimálně deset profesorů nechává od redaktorů vždy přinést nové číslo. 24

24 „Zatím jsme se setkali jen s kladnými ohlasy, ale je pravda, že zatím postrádáme zpětnou vazbu od studentů.“ NOVÁKOVÁ, Petra, 1.4. 2009, Rozhovor s Petrou Novákovou, [CD], Fakulta chemická VUT,Purkyňova 464/118, 612 00,Brno.

34

9.5. Korektura a témata Jazykovou korekturu provádí členka redakce Zuzana Mládková. Co se týká témat, nechává šéfredaktorka redaktorům volnou ruku. Jediné, co Petra Nováková odmítá, jsou články napadající fakultu: „Nechceme se pouštět do konfliktu s fakultou, protože nás zaprvé podporuje a za druhé kritické články, co jsem odmítla redaktorům uveřejnit, byly pouze osobním postojem toho určitého člověka a nezakládaly se na pravdě.“ Témata časopisu jsou většinou lehčího ražení. Několik stran tvoří soutěže, hádanky, křížovky, horoskopy a poezie. Dále se autoři v časopise zabývají kulturou, sportem a rozjímání nad různými tématy. Součástí každého čísla je také rozhovor s některým z profesorů fakulty. 9.6. Propagace a lidé Redaktoři Chemickému prostoru zatím nedělali žádnou větší reklamní kampaň. Vzhledem k tomu, že časopis existuje jen asi devět měsíců, všechno včetně propagace teprve vzniká. Zatím redaktoři seznamují studenty s časopisem osobně, když rozdávají nové číslo. Redakce má dostatek členů, ale Petra Nováková by chtěla jejich počet zvýšit, aby se mohla periodicita časopisu zvednout na měsíčník. Na začátek nového akademického roku plánují redaktoři seznámit nové studenty s časopisem na třídenní akci Vítání prváků a případně přimět některé z nich, aby se k nim přidali. 9.7. Rubriky Na začátku každého čísla časopisu čtenář najde Úvodní slovo šéfredaktorky, ve kterém nechybí uvítání čtenářů ani popis toho, co přináší aktuální číslo. Na rozdíl od ostatních popisovaných časopisů, se v Úvodním slově Chemického prostoru šéfredaktorka věnuje i aktuální politické situaci v České republice. Pravidelnou součástí časopisu je Horoskop, ve kterém autorka smyšleně radí jednotlivým znamením, jak se vyrovnat například se zkouškovým obdobím. K oddechovým rubrikám patří i chemická křížovka, kde čtenáři doplňují podle vzorců názvy chemických sloučenin. Neobvyklou formou soutěžního hlavolamu je Chemoku, které se luští na stejném principu jako Sudoku, akorát se do čtverců místo čísel doplňují chemické vzorce. Autory hádanek jsou sami redaktoři. Součástí časopisu je i skládanka laboratoře na pokračování. Jeden z redaktorů vytváří v grafickém programu jednotlivé části laboratoře, které si čtenáři vystřihnou a poskládají. Každý si potom může sestavit celou laboratoř podle svého. V rubrice věnované vědě redaktoři formou krátkých příspěvků informují o novinkách v oblasti chemie. Nepravidelně se objevuje i strana, která je psaná anglicky a je určena nejen zahraničním studentům na Chemické fakultě. Pravidelnou rubrikou je rozhovor s některým z profesorů nebo doktorandů o studiu, vědě ale i o zájmech a volném čase. V každém čísle čtenář najde stránku s programem koncertů v Brně na měsíc a půl 35

dopředu. Autor informuje o tom, kdo, kde, co, kdy a za kolik. Vybírá přitom spíše zástupce alternativní hudby. Kultuře je věnována i strana recenzí na filmy, divadlo a hudbu. V každém čísle se také objevuje stránka autorské poezie jednoho z redaktorů. Jednotlivá čísla nemají hlavní téma. Ostatní příspěvky nejde jednotně charakterizovat. V posledním, třetím, čísle to byl například článek polemizující o tom, kdo je a kdo není kuřák. V dalším příspěvku nazvaném Myšlenka měsíce se autor zamýšlí nad tím, jak odhadnout, kdy dá učitel nečekanou písemku. Šéfredaktorka se na třetí straně rozepisuje o tom, Co to je, když se řekne: Políbila ho Múza. Další strana patří povídce o nepodařených Vánočních svátcích. Rubrikou na pokračování jsou články o golfu (historie, vybavení, etiketa...). Časopis doplňují ještě další dvě povídky či fejetony a přehled akcí Studentské unie. Pravidelně si v časopise čtenář také přečte recenzi na nějakou hospodu v rubrice Zeměpis hospod a barů. Přes celou poslední stranu je natištěna čtvercová síť a nad ní nápis: S touto stránkou naložte dle vlastní fantazie (nikoho nenutíme hrát na přednáškách piškvorky)

36

obrázek č.6:

37

10. VýFUk Název: Výfuk Podtitul: Studentský časopis VFU Brno Univerzita: Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Fakulta: Fakulta veterinární Periodicita: 4 čísla za akademický rok Založen: 2007 Cena: 10 - 20 Kč Náklad: 100 - 500 výtisků Web: www.vyfuk.vyjimecny.cz Složení redakce: šéfredaktoři: Tomáš Herman, Jaroslava Řezníková, redakční rada: Efrat Bartlef, Jiří Benda, Zuzana Drábková, Petr Janalík, Zdeněk Klíma, Tereza Lelitová, Ivana Šopíková, Ivana Uhriková, externí přispěvatelka: Vlaďka Jelínková, 10.1. Vznik a historie Časopis VýFUk založili na jaře roku 2007 Tomáš Herman a Jaroslava Řezníková. V té době Jiří Benda obnovoval sdružení IVSA (Mezinárodní sdružení studentů veteriny) a vydávání časopisu VýFUk se stalo jednou z aktivit sdružení. Většina redaktorů je i členy IVSI. Hlavním úkolem tohoto sdružení je každoroční pořádání veterinárního Majálesu. Proto i první číslo VýFUku vyšlo před prvním veterinárním Majálesem pořádaným IVSOU. Motivací pro založení časopisu bylo podle Tomáše Herman to, že jako student čtvrtého ročníku už dobře věděl, jak to na jejich univerzitě chodí a chtěl prostřednictvím časopisu něco změnit, dát univerzitu do pohybu a informovat o dění na škole.25 Začala se formovat malá redakce asi o osmi lidech. Název časopisu vychází ze zkratky Veterinární a farmaceutické univerzity VFU – VýFUk – a současně podle Tomáše Hermana VýFUk ventiluje názory studentů. Jeden z návrhů na název byl také Rabies (jiný výraz pro vzteklinu). Původním záměrem šéfredaktorů bylo vydávat časopis každý měsíc, to se ale vzhledem k nedostatku lidí a času ukázalo jako nereálné. Tomáš Herman i většina ostatních členů redakce tento rok končí své studium, ještě se sice budou podílet na tvorbě prvního podzimního čísla, ale do budoucna bude třeba najít nové lidi, kteří časopis udrží.26

25 „Myslel jsem, že když profesoři uvidí názory studentů na jejich nedostatky v časopise černé na bílém, že budou dělat něco pro to, aby se do budoucna v časopise objevovaly jen pozitivní ohlasy. Nakonec se to ale minulo účinkem, a tak jsme od kritiky upustili.“ HERMAN, Tomáš, 14.5. 2009, Rozhovor s Tomášem Hermanem, [CD], Veterinární fakulta VFU, Palackého 1/3, 612 42, Brno. 26 „Doufám, že časopis spolu s naším odchodem nezamrzne. Spoléháme na IVSU, že se jim podaří nadchnout další studenty a časopis bude vycházet dál.“ HERMAN, Tomáš, 14.5. 2009, Rozhovor s Tomášem Hermanem, [CD], Veterinární fakulta VFU, Palackého 1/3, 612 42, Brno.

38

10.2. Redakce Jádro redakce tvoří šéfredaktoři Tomáš Herman a Jaroslava Řezníková, Zuzana Drábková a Petr Janalík. Celkem do časopisu přispívá asi deset studentů. Kromě členů IVSI jsou to také studenti na zahraničních stážích, kteří píší reportáže ze své cesty nebo studenti, kteří jsou někde na praxi a při té příležitosti udělají třeba rozhovor s místním veterinářem. Redakční porady probíhají v místnosti určené IVSE. Původní grafiku dělal Tomáš Herman, stejně jako sázení časopisu. Od posledního čísla časopis sponzoruje firma Bioveta, která časopis tiskne a jejich grafik články a fotografie i sází. O korekturu se stará Jaroslava Řezníčková, nebo někdo jiný z redakce, kdo má zrovna více času. 10.3 Layout a grafika První číslo časopisu šéfredaktoři tiskli černobíle na univerzitní tiskárně na obyčejný papír. Další čísla už tiskla tiskárna Litera v trochu lepší kvalitě, ale také černobíle. Obrat přišel na začátku roku 2009, kdy se časopisu podařilo sehnat sponzora, farmaceutickou firmu vyrábějící očkovací vakcíny Bioveta. Šéfredaktor teď Biovetě jen pošle jednotlivé příspěvky a fotografie a jejich firemní grafik texty nasází a časopis vytisknou ve firemní tiskárně. Poprvé má časopis barevnou obálku na křídovém papíře a do budoucna budou barevné i některé fotografie uvnitř časopisu. Nejdříve Tomáš Herman časopis tvořil ve Wordu, potom v programu Publisher a Bioveta časopis sází v Correllu. VýFUk už od počátku vychází ve formátu A4 a mívá okolo 20 stran. Texty jsou lámány do dvou sloupců a doplněny fotografiemi. Na titulní straně bývala dříve kresba, většinou nějakých zvířat. Poslední sponzorované číslo má na obálce barevnou fotografii z Marocké kliniky pro zvířata chudých lidí.

10.4. Financování a distribuce Náklady na první výtisk hradila univerzita tím, že poskytla papír a provoz tiskárny. Další čísla platila redakce z prodeje časopisu, kdy se cena každého výtisku pohybovala podle toho, jaký byl náklad. První číslo stálo 10 korun a podle Tomáše Hermana jeho 100 výtisků bylo rozprodáno velmi rychle. Druhé číslo vyšlo v nákladu 500 kusů za 15 korun. Toto číslo se ale nerozprodalo, a tak ztrátu kryla IVSA z peněz z Majálesu, stejně tak i u dalších čísel. Náklad se potom v průměru pohyboval okolo 200 kusů a cena posledního placeného výtisku byla 20 korun. Podle Tomáše Hermana si toto číslo kupovali jen skalní čtenáři a kamarádi redaktorů. Díky podpoře Biovety, která hradí náklady na tisk, může být časopis zadarmo.27 Placená čísla redaktoři sami nabízeli před bránou školy nebo na přednáškách. Podle Tomáše 27 „V podpoře Biovety vidím velký potenciál do budoucna. To, že nám časopis i sází, je obrovské ulehčení práce pro mě jako šéfredaktora. Doufám, že díky tomu, že je teď vydávání i distribuce časopisu snazší, najdou se dobrovolníci, kteří budou přispívat a časopis udržovat.“HERMAN, Tomáš, 14.5. 2009, Rozhovor s Tomášem Hermanem, [CD], Veterinární fakulta VFU, Palackého 1/3, 612 42, Brno.

39

Hermana ale bylo vždy těžké sehnat na prodávání dobrovolníky. Podle jeho slov ho to samotného odrazovalo, protože o časopis nebyl velký zájem a šéfredaktora to mrzelo, protože věděl, kolik je za tím práce. Distribuce posledního neplaceného čísla už probíhala mnohem snadněji. Zástupci jednotlivých ročníků časopis rozdávali na přednáškách a k dostání byl i v knihovně. 10.5. Korektura a témata Korektury textů má pravidelně na starosti Jaroslava Řezníková. Občas se ale tohoto úkolu ujme někdo jiný, kdo má zrovna čas. Časopis tvoří hlavně reportáže ze zahraničních stáží studentů nebo rozhovory s odborníky, například veterinářem z pražské ZOO. Součástí časopisu je i seriál Zvířata pomáhají lidem o vodících, záchranářských nebo canisterapeutických psech. Témata se tedy točí hlavně kolem veterinární praxe. Informací o dění na fakultě je v časopise jen minimum. Sponzoři VýFUku přicházejí na stránkách časopisu s několika soutěžemi.

10.6. Propagace a lidé Časopis VýFUk je sponzorován hned několika firmami. Tou nejdůležitější je Bioveta, která časopis tiskne. Na oplátku má Bioveta reklamu přes celou poslední stranu. Podle Tomáše Hermana se chce firma dostat do povědomí studentů, jako budoucích klientů, aby si její jméno nesli s sebou i dál do veterinární praxe. Bioveta pro časopis zpracovává i soutěžní modelový případ ve spolupráci s klinikou Jaggy. Jde o rubriku na jednu stranu, která je v časopise od začátku a je to také jediný příspěvek, který nepíší studenti. Studentům je zde nastíněna anamnéza, klinické vyšetření, sono, rentgen a výsledky laboratorních vyšetření nějakého zvířecího pacienta a budoucí veterináři mají určit diagnózu. Výhrou jsou různé odborné publikace nebo reklamní předměty firmy. Dalším sponzorem je farmaceutická firma Mevet, která na jedné straně časopisu vyhlašuje soutěžní otázky pro studenty a současně si tak dělá reklamu. Výhrou pro soutěžící jsou opět odborné publikace. Posledním sponzorem je firma Avet zastupující krmiva pro kočky a psy Hill´s, která pro studenty veteriny nabízí krmiva za výhodnější ceny. Podle Tomáše Hermana je na jejich fakultě problém sehnat dostatek dobrovolníků pro psaní časopisu. Všichni současní redaktoři jsou v časopise už od začátku, nikdo nový nepřišel. Podle šéfredaktora je to hlavně tím, že studenti veteriny mají jen málo volného času a většina z nich ho nemá chuť věnovat vydávání časopisu. Na druhou stranu je ale hodně studentů, kteří i když s redakcí nespolupracují pravidelně, čas od času pošlou nějaký příspěvek, takže nakonec podle Tomáše Hermana nikdy nebyl problém časopis zaplnit. Na začátku nového akademického roku pořádá IVSA informační schůzku pro studenty prvních ročníků, kde se také dozví o časopise.

40

10.7. Rubriky Každé číslo časopisu začíná rubrikou Slovo úvodem Tomáše Hermana. Následují informace o dění na fakultě, například o Majálesu, o aktivitách sdružení IVSA nebo o tom, že studenti VFU si adoptovali čtyři zvířata z brněnské ZOO a přispívají na jejich chov. Pravidlem jsou i reportáže studentů ze zahraničních stáží, například ze Slovinska nebo Maroka. V žádném čísle nechybí ani rozhovor třeba s rektorem univerzity, s veterinářem z pražské či islandské ZOO, nebo s úspěšnými absolventy VFU. Pravidelnou rubrikou je Modelový případ, který je popsán v předchozí kapitole. Už od prvního čísla se v časopise objevuje zvířecí horoskop. Jde o smyšlené předpovědi, ve kterých autorka používá veterinární terminologie (například: Do konjunkce vstupující planeta Kahan s bakteriologickou kličkou z domu Mikrobiologie bude mít silný vliv právě na Vaše znamení, a to především na Váš soukromý život.) Reprezentanti jednotlivých měsíců nejsou klasická znamení zvěrokruhu, ale zástupci zvířat, se kterými se veterinář setkává nejčastěji (pes, prase, kráva, kočka, kohout, koza, králík, ovce, kůň). V posledních dvou číslech se objevil seriál Zvířata pomáhají lidem. Jednou to byl článek o vodicích, podruhé o canisterapeutických psech. Do příštího čísla redaktoři připravují článek o psech záchranářských. Některé články jsou psány i v angličtině, například od zahraničních studentů v současné době studujících na VFU. V předešlých číslech se na poslední straně objevovala i křížovka.

41

obrázek č.7:

42

11. Medik online Název: Medik online Podtitul:Občasník Medik online je vydáván Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity Univerzita: Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Lékařská fakulta Periodicita: občasník Založen: 1996 Cena: 0 Kč Náklad: 1000 výtisků Formát: A4 Web: není Složení redakce: šéfredaktorka a korektura: Jana Pustinová, redaktoři: Pavel Hurník, Martina Bellanová, 11.1. Vznik a historie: Časopis Medik online vznikl na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1996. Za jeho vznikem stáli členové brněnského Spolku mediků. Prvním šéfredaktorem byl Tomáš Kocourek. Spolek mediků vznikl 14. listopadu roku 1919, kdy Zemská správa politická na Moravě přijala žádost o ustanovení Spolku československých mediků v Brně a 24.11.1919 proběhla ustavující valná hromada SčsM v Brně. Činnost spolku byla přerušena po uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939, ale k jeho uzavření a likvidaci došlo 5. února 1944. Po osvobození byla činnost obnovena, a to až do roku 1952. Dále ještě krátce v letech 1968 a 1969. Poslední obnovení činnosti bylo v roce 1989. V současné době Spolek mediků tvoří osm lidí. V kompetenci kulturní a ediční komise Spolku je i vydávání časopisu Medik online. Jeho šéfredaktorkou je v současné době Jana Pustinová. Před ní to byl například Tomáš Nezval. 11.2. Redakce: Redakci nyní tvoří tři píšící členové Jana Pustinová, Pavel Hurník a Denisa Chomátová. Několika články do každého vydání přispívají také účastníci stáží IFMSA (International Federation of Medical Students Associations). Podle Jany Pustinové jsou tři lidé obvyklý počet pro redakci a bylo tomu v historii časopisu vždycky tak. Redakce sídlí v místnosti Spolku mediků na Lékařské fakultě. 11.3. Layout a grafika: Časopis Medik online vychází ve formátu A4. Desky časopisu jsou barevné. Většinou se zde objevuje fotka z nějaké fakultní akce, krátké upoutávky na články uvnitř časopisu, číslo a rok 43

vydání časopisu a jeho logo v ustálené grafické podobě. Uvnitř časopisu jsou kresby i fotografie černobílé. Text je lámán do třech sloupců. O design a grafiku se stará Jiří Aleš a Jakub Seget. 11.4. Financování a distribuce: Časopis dříve tiskla tiskárna Lékařské fakulty, ta ale před dvěma lety přestala fakultě patřit, a tak se řešilo, kdo nyní tisk zaplatí. Nakonec fakulta rozhodla, že tisk časopisu bude financovat ze svých prostředků. Časopis je distribuován zdarma a redaktoři za svou práci nedostávají žádnou finanční odměnu. Nové číslo časopisu redaktoři nechávají na Spolku mediků a v knihovně volně k rozebrání. 11.5. Korektura a témata: Korektury dělá současná šéfredaktorka Jana Pustinová. Témata se týkají hlavně činnosti Spolku mediků a kulturním akcím pořádaných fakultou, například Maškarní ples, volejbalový turnaj, nebo celouniverzitní konference o studiu. Často se v časopise také objevují reportáže studentů ze zahraničních stáží. Dále v časopise prezentují redaktoři své vlastní povídky a úvahy. Občas se objeví i rozhovor například s jedním z hráčů mafiánské hry Assassin. 11.6. Propagace a lidé: Časopis Medik online se prezentuje pouze v rámci činností Spolku mediků a časopis nepodporuje žádný sponzor kromě organizace IFMSA (International Federation of Medical Students Associations). V redakci časopisu působí v současné době jen tři stálí členové. Podle ní medici neumí marketing, nemají čas a každého to chce přesvědčit osobně. K přesvědčování slouží vždy první podzimní číslo takzvané Prvákoviny. 11.7 Rubriky: Titulní strana časopisu je většinou věnována fotografiím a upoutávkám, co bude v časopise. Ale na titulní straně čísla 1 v roce 2008 redaktoři otiskli krátký metaforický článek o strastech vydávání studentského časopisu na Lékařské fakultě (viz Příloha č.6). Medik online otevírá Úvodní slovo, které píše někdo ze Spolku mediků a týká se hlavně změn ve spolku a jeho činnosti.

Následuje

většinou reportáž z nějaké fakultní akce, doplněná několika černobílými fotkami, například z Maškarního bálu nebo z Konference o studiu. Další články se opět týkají dění na fakultě, jako třeba volejbalovému turnaji, výjezdu mediků do Kodaně nebo toho, jak probíhal seznamovací den pro prváky. Více než třetina příspěvků je psána slovensky. Pravidelně se v časopise objevuje fejeton nebo povídka z pera některého z redaktorů na studentská témata, třeba o zkoušce z anatomie nebo o bydlení na kolejích. Závěr časopisu je věnován organizaci IFMSA a jejím činnostem, jako jsou zahraniční stáže pro studenty medicíny, setkání členů organizace z různých zemí, Medvídkové 44

nemocnici, kde studenti medicíny učí malé děti nebát se bílých plášťů a podobně. Nepravidelně časopis svými reportážemi doplní studenti, kteří studovali v zahraničí.

45

12. Ostatní nezařazené vysokoškolské studentské časopisy v Brně V této kapitole budu popisovat časopisy, které nespadají přímo do mého sledovaného vzorku, ale pro úplnost je uvádím. Jde o tři časopisy, které neodpovídají mým kritériím, protože nevycházejí v tištěné podobě, na jejich tvorbě se nepodílejí výhradně studenti nebo nevycházejí v českém jazyce. 13. ESCape Název: ESCape Podtitul: English Student´s Club Magazine Univerzita: Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Filozofická fakulta, Katedra anglistiky a amerikanistiky Periodicita: 2 čísla za semestr Založen: 2005 Cena: 0 Kč Náklad: 200 až 300 výtisků Formát: A5 Web: http://esc-magazine.blogspot.com/ Složení redakce: šéfredaktorka, editorka a blog: Lenka Filipová, Korektury: David Konečný, editorka: Bára Doležalová, Soňa Šminková, grafický design: Jakub Horský, redakce: Lucie Krpalová, Lenka Papšová, Jitka Škorvagová, Alexandra Špoková, Marie Štefanidesová, Barbora Tabačková 13.1. Vznik a historie Časopis Escape vznikl v roce 2005 na Katedře anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Za jeho zrodem stála skupina studentů, kteří založili sdružení studentů angličtiny nazvané English Student´s Club (ESCape). Časopis měl od počátku informovat studenty o akcích plánovaných ESCape. Později redaktoři připojili i informace o kulturních událostech, které se týkají Katedry anglistiky a amerikanistiky.28 Název je zkratkou English Student ´s Club a další tři písmena se podle šéfredaktorky Lenky Filipové sama nabízela. ,,Navíc to slůvko „ape“ na konci poskytlo materiál pro různé slovní hříčky a vytvořilo nám logo a maskota – opičku.“(Filipová, Lenka, rozhovor s Lenkou Filipovou, 22.4. 2008) V rolích šéfredaktorů se vystřídali Dan Hrabina, Lenka Papšová a Lenka Filipová.

28 FILIPOVÁ, Lenka, 22.4. 2009, Rozhovor s Lenkou Filipovou, Filozofická fakulta MU, Arna Nováka 1, 602 00, Brno (viz Příloha č. 9).

46

13.2. Redakce Sama redakce svoje oficiální sídlo nemá. Celý ESCape ale sídlí v Self Access Center, což je knihovna Katedry anglistiky a amerikanistiky a pracovna pro studenty. V této místnosti se časopis tiskne a sešívá, případně zde redaktoři řeší některé záležitosti týkající se časopisu. Vše ostatní se podle Lenky Filipové domlouvá přes internet. Počet členů redakce je pohyblivý. V současné době ale jádro redakce tvoří pět lidí. Lenka Filipová, David Konečný, Bára Doležalová, Soňa Šminková a Jakub Horský. Redaktoři v časopise působí dobrovolně. 13.3. Layout a grafika Časopis ESCape vychází ve formátu A5 a má 20 až 25 stran. Redaktoři píší články v angličtině. Čeština se objevuje jen zřídka. Časopis v pdf podobě je k nahlédnutí na blogu ESCape na adrese http://esc-magazine.blogspot.com/. V tištěné podobě vychází dvakrát za semestr v nákladu 200 až 300 kusů. Časopis tisknou a sešívají sami redaktoři na Katedře anglistiky a amerikanistiky. ESCape je černobílý s barevnou inzercí, občas s barevnou titulní stranou. Texty nejsou lámány do sloupců. Často se v časopise objevuje kresba opice, jako maskota ESCape. 13.4. Financování a distribuce Jediným finančním výdajem při tvorbě časopisu ESCape je plat grafika, který jde z peněz sdružení ESCape. Papír, tiskárnu i kopírku mají redaktoři časopisu volně k dispozici na Katedře anglistiky a amerikanistiky. Redaktoři píší dobrovolně a za svou činnost nedostávají žádné finanční prostředky. Do časopisu redakce umisťuje reklamu sponzorům sdružení ESCape, která zabírá zhruba čtvrtinu jedné strany. V současné době je to například Krmítko, jazyková škola A school, jazyková škola ILC International House Brno, Amcobex Information Technologies a Elmont group a.s. Časopis je určen zejména studentům Katedry anglistiky a amerikanistiky a po vytištění bývá umístěn v krabici pod nástěnkou klubu ESCape k volnému rozebrání. Studenti mají možnost přečíst si aktuální i všechna starší čísla ESCape také v pdf podobě na blogu časopisu ( http://escmagazine.blogspot.com/ ). 13.5. Korektura a témata Poslední dvě čísla časopisu prošla jazykovou korekturou. Redakce má teď i stálého korektora Davida Konečného. Předchozí čísla pravidelnou korekturu nemívala. Oficiálních redakčních porad, které probíhají v rámci schůzek celého ESCape, bývá jen málo. Většinou podle porady probíhají přes internet formou skype rozhovorů při kompletování nového čísla. Pokud však má někdo nějaký návrh na zlepšení nebo změnu v časopise, radí se redaktoři kdekoli a kdykoli, jak je zrovna třeba. 47

(Filipová, Lenka, rozhovor s Lenkou Filipovou, 22.4. 2008) Témata, zejména ta v kulturní rubrice, se vždy alespoň okrajově týkají anglofonní kultury. Stálou rubrikou je také rubrika o cestování, jejímž cílem je podle Lenky Filipové inspirovat čtenáře zkušenostmi jiných studentů z Erasmu nebo podobných stipendijních pobytů. Prostřednictvím rozhovorů také časopis představuje čtenářům zaměstnance Katedry anglistiky a amerikanistiky. ,,Za poslední dva roky se objevily jen rozhovory s vyučujícími a podle nepsané dohody teď časopis bez rozhovoru s vyučujícím nevychází.“ (Filipová, Lenka, rozhovor s Lenkou Filipovou, 22.4. 2008) 13.6. Propagace a lidé Časopis ESCape nemá žádnou samostatnou reklamní kampaň. Časopis je mezi studenty Katedry anglistiky a amerikanistiky, pro které je určen, dobře znám. Je prezentován hlavně skrze sdružení ESCape, které pořádá různé akce. O psaní do časopisu není podle Lenky Filipové velký zájem. Dobrovolníků je stále málo. Čtenářů časopisu je ale dostatek. 13.7. Rubriky Časopis ESCape vždy uvádí editorial psaný šéfredaktorkou. Obvyklou rubrikou je také reportáž z večírku, který sdružení ESCape organizovalo, například oslava Halloweenu. Jde o lehké nastínění průběhu akce doprovázené několika fotografiemi. Pravidelnou rubrikou jsou také články od studentů, kteří jsou nebo byli v zahraničí na stipendijním pobytu. Jak už bylo uvedeno výše, časopis nikdy nevyjde bez rozhovoru s vyučujícím. Jde o čtyři strany otázek a odpovědí týkajících se jejich profese, studia, zahraničních zkušeností i trávení volného času. Pravidelně se v časopise objevuje i kulturní rubrika, informující o různých kulturních akcích v Brně zaměřených na anglofonní kulturu. V období volby nového amerického prezidenta časopis ESCape o této události informoval na několika stranách doplněných barevnou grafikou. 14. Inflow.cz Název: Inflow.cz Univerzita: Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví Periodicita: 1 číslo za měsíc Založen: 2008 Cena: 0 Kč Web: www.inflow.cz Složení redakce: šéfredaktorka odpovědná za periodickou část časopisu: Mgr. Kateřina Hošková, šéfredaktorka odpovědná za blogy a přílohy: Bc. Lucie Staníčková, redaktorka: Bc. Markéta 48

Hrbatová, redaktor: Antonín Pokorný Časopis Inflow je odlišný od mého zkoumaného vzorku hned z několika hledisek. Časopis například nevychází v tištěné podobě, ale formou e-zinu. A na jeho tvorbě spolupracují odborníci, profesoři i studenti společně. To jsou dvě základní charakteristiky, které nevyhovují mému zadání. Vzhledem k těmto okolnostem deskripci tohoto časopisu nerozděluji do kapitol, jako u předešlých periodik, ale jen stručně popíši tento studentský e-zin v krátkém souvislém textu. První číslo e-zinu Inflow.cz vyšlo 7. ledna 2008. Od té doby vychází pravidelně každý měsíc. Inflow.cz vznikl z iniciativy studentů a pedagogů Kabinetu informačních studií a knihovnictví (dále KISK) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Záměr zakladatelů byl, podle prohlášení na jejich internetových stránkách, vytvořit kvalitní a přitom dynamické odborné periodikum pro oblast informační vědy a knihovnictví. Inflow.cz chce také podle internetových stránek aktivně podporovat vznik a šíření odborných článků mladých autorů a autorek, které jsou často velmi kvalitní, ale díky nedostatku příležitostí i sebevědomí tvůrců by za jiných okolností vůbec nevznikly, nebo by neměly šanci oslovit širší odbornou a profesní veřejnost. Součástí e-zinu je také experimentální internetový magazín, který se věnuje vždy jednomu aktuálnímu tématu, a na jeho tvorbě spolupracuje široké spektrum autorů od nejmladších studentů KISK po akademiky. Specifikem magazínové části je jeho audio část, kterou pravidelně zajišťuje oborové rádio LibRa, jež vede rozhovory s význačnými osobnostmi a vědci v rámci oboru, ale plní také funkci „komunitního ucha“, které je přítomné jak konferencím, tak i seminářům a studentskému životu.Inflow magazín vychází nepravidelně, zhruba jednou za 7 až 14 dní. Periodická odborná část vychází vždy sedmý den v měsíci. Inflow.cz má svůj vlastní kodex, neboli seznam doporučení těm, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na tvorbě obsahu Inflow (viz příloha: Kodex Inflow). Blog si na Inflow může založit každý, v současné době je zde registrováno asi 109 blogů. Časopis je provozován pod záštitou KISK. Na e-zin Inflow dohlíží redakční rada složená z odborníků z Nejvyššího správního soudu, Ústřední knihovny FSS MU, FF MU a PedF MU a z KISK MU. Časopis vychází s měsíční periodicitou a každé číslo přináší řadu odborných článků zařazených do několika stálých rubrik, jako jsou např. Informační systémy a technologie, informační věda, informační zdroje, knihovny a jejich služby, nástroje a možnosti internetu a podobně. Mimo odbornou část jsou čtenáři informováni v sekci Expres formou krátkých zpráv o aktuálním dění v oboru. Jsou zde aktuality, recenze, pozvánky na akce, reportáže či knižní novinky.

49

15. @pef Název: @pef Podtitul: Newsletter provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Univerzita: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta: Provozně ekonomická fakulta, oddělení public relations Periodicita: 2 čísla za semestr Založen: 2008 Web: www.pef.mendelu.cz/en/fakulta/public_relations/newsletter Složení redakce: šéfredaktorka: Ivana Rusková, redaktorka: Dana Skálová, grafická úprava: Dana Skálová, Ivana Rusková, spolupracovníci: Jiří Urbánek, Jana Turčínková, grafický návrh: Petr Hrnčíř, Newsletter @pef je specifický v tom, že nevychází v tištěné podobě, ale jen na internetu. Další charakteristikou, která nespadá do mého vymezení zkoumaného vzorku je, že časopis tvoří spolu se studenty i odborní pracovníci oddělení public relations Provozně ekonomické fakulty MZLU. Tento časopis tedy stejně jako Inflow nebudu popisovat v jednotlivých kapitolách, ale v jednom souvislém textu. Vznik newsletteru @pef je spojen s oddělením Public relations na Provozně ekonomické fakultě (PR PEF), které se začalo formovat koncem akademického roku 2006/2007. Toto oddělení je neobvyklé v tom, že vzniklo z aktivity samotných studentů a sami studenti na tomto oddělení také pracují. Začátkem akademického roku 2007/2008 se stal koordinátorem PR PEF Ing. Jiří Urbánek. Jedním z prvotních záměrů tohoto oddělení byl i vznik informačního periodika, tedy newsletteru Provozně ekonomické fakulty. Vznik názvu vysvětlují autoři na webových stránkách časopisu: „Hledali jsme něco, co by jasně a jednoduše prozradilo účel periodika a to tento název splňuje hned několika způsoby. Jednak @PEF, přeneseně “at PEF“ znamená “na PEF“, tedy snahu informovat o aktuálním dění na Provozně ekonomické fakultě všechny, kteří s ní mají, měli, nebo chtějí mít něco společného. Dále proto, že @ je jedním z nejčastěji používaných symbolů na světě a symbolizuje pokrok, vědu, technologii a vše, co patří do moderní doby, stejně tak jako tam patří PEF MZLU v Brně.“ Newsletter @PEF začíná úvodníkem nazvaným Intro, který nepíše šéfredaktorka, ale nějaká osobnost, která má něco společného s univerzitou nebo fakultou. Například P.ThDr.Ing Lukáš Evžen Martinec, OSA opat starobrněnského augustiniánského opatství, pátý nástupce opata G.J. Mendela, nebo někdo z úspěšných absolventů jako Libuše Krejzlíková, která pracuje jako Marketing Manager v Ovislink Corp. v Taiwanu. Následuje rubrika Události, ve které se čtenář dozví o aktuálním dění na fakultě. Například o reprezentačním plesu, setkání absolventů, 50

přijímacích zkouškách a podobně. Jde o krátké zprávy, reportáže nebo krátké rozhovory. Texty jsou doplněny několika barevnými fotografiemi. V každém @PEF je také rozhovor, například s ředitelem firmy, která spolupracuje s PEF, nebo s děkankou PEF a podobně. Další část časopisu nazvaná Absolventi je vyhrazena pro reportáže nebo rozhovory s absolventy, kteří pracují na zajímavých místech. Například rozhovor s Libuší Krejzlíkovou, která pracuje v Taiwanu. V rubrice nazvané Info.pef redaktoři přinášejí informace týkající se zejména historie univerzity a fakulty, například článek o Gregoru Johannu Mendelovi, nebo o historii budovy PEF. Titulní strana časopisu je vždy stejná, modrá s růžovobílými kruhy s názvem a podtitulem v pravém dolním roku, mění se jen měsíc a rok vydání. Časopis mívá zhruba 18 stran. Texty jsou lámány do 6 sloupců a doplněny velkým množstvím barevných fotografií.

51

16. Základy žurnalistiky ve vybraných studentských časopisech 16.1. Úvod V této části své práce popíši na jednom z časopisů některé odchylky od žurnalistických doporučení a norem. Studentské časopisy jsou netypickou žurnalistickou tvorbou, a přece jsou to média, třebaže se autoři ve většině případů neřídí novinářskými poučkami. Studentské časopisy poskytují ideální materiál pro ilustraci žurnalistických nepřesností. Odchylky od těchto norem budu ilustrovat na časopise studentů Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně e-fekt. Jako normu a doporučení budu v tomto případě brát některé příručky se základů žurnalistiky, protože jsou zde uvedeny ty nejzákladnější pravidla.29

16.2. e -fekt V rubrice Krátké zprávy se redaktoři dopouštějí hned několika prohřešků. U jednotlivých zpráv nejsou uvedeni autoři, jen na začátku rubriky je v pravém horním rohu napsáno redakce. Za nedostačující považuji titulky. V každé příručce pro novináře jsou uvedena základní pravidla pro psaní titulků. Popište příběh co nejpřesněji, [...] nepoužívejte iniciály ani zkratky (KOLEKTIV AUTORŮ, 2004, Příloha VII). Titulek musí obsahovat sloveso v činném rodě, nesmí obsahovat zkratky, nesmí hodnotit ani agitovat (CÍSAŘOVÁ,W., str.5). Téměř ve všech titulcích krátkých zpráv v e-fektu chybí sloveso (např. Běh na 53, Stezka odvahy, Den otevřených dveří). Často se v titulcích objevují také zkratky (např. Pravidla pro přijímací řízení Eekr – M (L), Reprezentační ples FEKT a FIT). To jsou hlavní důvody, proč titulky Krátkých zpráv v e-fektu nesplňují základní kritéria zajímavosti, poutavosti a samostatnosti. Titulek prodává zprávu. Musí vypovídat o hlavní informaci textu, musí být samonosný. Když si čtenář přečte titulek, měl by se dozvědět to hlavní z textu, ale zároveň by ho měl titulek přilákat k přečtení celé zprávy (ČUŘÍK, 2006, str.8). Samotné zprávy jsou také plné zkratek bez vysvětlivek. Přitom podle Čuříka (2006, str.10) by se zkratky neměli vůbec používat. Když už autor zkratku výjimečně napíše, pak mimo těch nejobvyklejších (ODS, ČSSD aj.) vždy nejprve vypíše celý název a za něj dá do závorky zkratku a až v dalším pokračování textu jen zkratku. Tak tomu ale v článcích e-fektu není (např. Společně s SPS se na realizaci podílela SU FCH a VŠK Terč). Na druhou stranu se v tomto případě jedná o zkratky, které mají souvislost s univerzitou, na které studenti a současně čtenáři časopisu studují, 29 CÍSAŘOVÁ, WASCHKOVÁ , Lenka, Jak psát dobré noviny, Manuál práce novináře, FSS MU, Brno BURGR, Rudolf, Ing., ČUŘÍK, Jaroslav, Mgr., CÍSAŘOVÁ, WASCHKOVÁ, Lenka, Mgr., 2006, Novinářské minimum (stručná příručka), Institut regionální žurnalistiky, FSS MU, Brno. ČUŘÍK, Jaroslav, 2006, Jak psát (Velmi stručná příručka pro studenty žurnalistiky), FSS MU, Brno KOLEKTIV AUTORŮ, 2004, Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů, vydala otevřená společnost o.p.s. Ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov.

52

a proto se s nimi setkávají často a měli by jim rozumět. Navíc v příručce pro studenty prvních ročníků je většina používaných zkratek vysvětlena. Pro snadnější srozumitelnost článku a lepší plynulost jeho čtení by bylo vhodnější používání zkratek omezit, rozepisovat je nebo místo často používaných jako VUT a FEKT napsat naše univerzita a naše fakulta. Redaktoři časopisu používají první věty článků. Podle Čuříka (2006, str.7) je jedním z pravidel to, že zpráva nesmí začínat datem, počtem, uvozovkami nebo přímou řečí. Takovýchto případů ale v e-fektu nalezneme hned několik. V rubrice Krátké zprávy začíná datem nebo počtem naprostá většina příspěvků. (například: Dne 28.4. 2009 se ve Vysokoškolském klubu Terč koná […], K 1.3. 2009 dochází k úpravě cen ubytování […], V úterý 28.2. 2009 se uskutečnil první ročník […]) V e-fektu také chybí ustálená pravidla pro psaní číslovek. Obecně platí, že se číslovky do deseti vypisují slovy. U vyšších číslovek se místo nul píše 125 tisíc, nebo v jednodušších tvarech vypisují celé slovy: dvanáct miliónů. U peněžních položek většinou stačí poprvé napsat, že jde o koruny a dále již pouze číslovky, pokud pro srozumitelnost není nutné měnu znovu zopakovat (KOLEKTIV AUTORŮ, 2004, str. 37). V článcích e-fektu je většina čísel napsána číslovkou ( například: Náš senát má 19 členů […], Ta obsahuje 28 skladeb., Vařit budeme vždy 2 jídla […],) Titulky u ostatních rubrik prakticky chybí úplně. Články jsou jen nadepsány v levém horním okraji a graficky jsou součástí rámečku. Hlavní téma čísla zabírá většinou dvě až čtyři strany. Zpracování je nezajímavé a zdlouhavé. Například v tématu, kde se Jiří Piškula ohlíží za protestem studentů VUT proti přemrštěným cenám v menzách z jara loňského roku jsou tématu věnovány čtyři strany, na kterých se čtenář nedozví prakticky nic (e-fekt, ročník 4. číslo 2., str. 6 - 9) Jde jen o souhrn událostí a výpisy ze zápisu z jednání Akademického senátu. Článek je úřednicky psaný text plný dat, paragrafů a zkratek. Podobně je tomu i u článku Setkání studentů s vedením FEKT 2008 (e-fekt, ročník 4. číslo 3., str 4 – 7). Perex začíná určením času: Druhou prosincovou středu roku 2008 se uskutečnilo […]. Následuje soupis zúčastněných a zápis z jednání, co se projednávalo a kdo co řekl. Opět je článek psán úřednickým jazykem bez reportážních prvků, které by text mohly oživit. Žánr rozhovor se v e-fektu v posledních dvou číslech objevuje v rubrice Dívka e-fektu. Rubrika začíná krátkým perexem, následuje několik barevných fotografií dotyčné dívky a na další straně pokračuje rozhovor. Ten je uveden pouze větou: Hanka je nejen krásná, ale navíc i sympatická a vtipná slečna, se kterou byla radost si povídat. Posuďte sami (e-fekt, ročník 4., číslo 4., str12-13). Prakticky stejná věta uvádí rozhovor v předešlém čísle: Naše dívka e-fektu je nejenom krásná, ale také chytrá, milá a vtipná slečna, což dokazuje následující rozhovor (e-fekt, ročník 4,. číslo 3., str 12 – 13). Pokud máme tyto věty považovat za perex rozhovoru, jsou nedostačující. V rozhovoru dívky odpovídají na čtrnáct otázek. V některých z nich je několik otázek najednou v jiných chybí sloveso (například: Z jaké školy jsi? Typ jméno specializace?, Jak tě berou kluci ve 53

třídě? Jak se k tobě chovají učitelé?, Oblíbená barva, zmrzlina, film, knížka, počítačová hra?).

17. Jazyková kultura V této kapitole se budu věnovat jazykové kultuře vybraných studentských časopisů. Budu si všímat gramatických, faktických a stylistických chyb a překlepů. Jde o popis jednotlivých jazykových prohřešků, které by se neměly objevovat v běžném psaném projevu. Gramatické chyby jsem porovnávala s Pravidly českého pravopisu a Slovníkem spisovné češtiny. Chyby stylistické jsem konfrontovala s knihou Marie Čechové Současná stylistika. Pojem prohřešek a chyba znamená nedodržení, nerespektování stylistické nebo gramatické normy i žánrových charakteristik. Označení překlep je podle Slovníku spisovného jazyka českého (1989, díl IV., s.559) chyba při psaní strojem (na klávesnici) vzniklá klepnutím na jinou klapku.

17.1. e-fekt V časopise e-fekt jsem nalezla poměrně velké množství gramatických chyb, stejně jako v předešlé kapitole již zmíněných novinářských prohřešků. Časopis neprochází žádnou odbornou korekturou, jen jeden z redaktorů má kontrolu pravopisu na starosti. Celkově se úroveň psaného projevu liší článek od článku, podle autora. Je vidět, že časopis nemá jednotného editora. Ve zpravodajských článcích je hodně znát úřednický jazyk. Redaktoři nejspíš ve většině případů informace opisují z různých programů, tiskových zpráv a oznámení a úřednický jazyk nepřevádějí do jazyka novinářského, pro čtenáře srozumitelnějšího. V časopise se také často objevují klišé. V letošním březnovém čísle jsem našla nejvíce prohřešků v článku Dívka časopisu e-fekt. Hned v úvodním odstavci je nevhodně poskládaná věta: „V tomto čísle přinášíme Hanku Mlateckou, kterou jsme vyfotili v laboratoři, kde dělá svojí bakalářskou práci.“ Přinášet Hanku Mlateckou je nevhodné spojení, vhodnější by bylo přinášet rozhovor s Hankou Mlateckou. Dvě vedlejší věty uvozené spojkami kterou a kde, jsou zbytečně kostrbaté pro plynulé čtení. Kromě toho je v této větě i gramatická chyba, dlouhé í ve slově svojí. Následuje rozhovor. V jedné z otázek je základní gramatická chyba ve tvaru slovesa být: „Proč jsi se...“. V několika případech by bylo místo dlouhého souvětí vhodnější rozdělit ho do více vět. Postačilo by pouze doplnit tečku. Nesprávné koncovky a skloňování se v tomto rozhovoru objevují hned dvakrát: „Mezi mé záliby patří......, úprava videí a fotek a vůbec všechno dalšíhou čeho si člověk užije legraci.“ V tomto kontextu je ve slově dalšího navíc koncovka ho. V druhém případě koncovka ho ve slově hlásající chybí: „ Asi to bude znít trochu divně, ale plakátu hlásající tuto akci, jsem si poprvé všimla...“ 54

V ostatních rubrikách se prohřešky také objevují, ale ne už v takovém množství najednou. Hned v úvodníku se šéfredaktor dopustil faktické chyby, když píše, že jako hlavní téma tohoto čísla zvolili pohled do historie fakulty. Přitom o tomto tématu není v časopise vůbec řeč. Hlavní téma se týká Akademického senátu.30 V Krátkých zprávách jsem objevila jednu gramatickou chybu ve shodě podmětu s přísudkem: Představí se vám pět skupin, které vzešli z hlasování...“ V této rubrice se také dvakrát objevuje slovo afterparty. Jednou ale ve formě: afterparty, podruhé: after party. Obě verze jsou správně, ale bylo by vhodnější psaní tohoto výrazu sjednotit. V článku týkajícím se hlavního tématu – akademického senátu - je hlavním nedostatkem několik překlepů a špatná skladba jedné věty. Do překlepů můžeme zařadit dlouhé é ve slově „učitélé“ a chybějící e ve slově „nastrčném studentovi“. Nevhodně poskládaná věta: „Senát má do další schůze se k předloženému rozpočtu možnost vyjádřit,“ by byla srozumitelnější například v této podobě: „Do další schůze má senát možnost se k předloženému rozpočtu vyjádřit.“ V e-fektu se občas objeví i slovensky psaný text, protože jedním z redaktorů je Slovák Tomáš Szöllösi. Podle Petra Bílka po něm texty nikdo nekontroluje.31 V Koutku oddechu v textu Luboše Frimla o hygienických potřebách jsem našla pravopisnou chybu ve slově pomůže: „...nám snad pomúže.“ V rubrice Defekt se autor dopustil překlepu ve slově pohodlné: „...pro pány a pohodlené bidýlkovité latríny pro...“ Na poslední straně březnového čísla e-fektu v rubrice Kudy kam v Brně autor použil nesprávně čárek: „Nejspíš, pro tak malý počet míst, je zde jen jedna slečna.“ V lednovém čísle e-fektu je chybějící písmeno „e“ ve slově letní už na titulní straně: „Kalendář akcí ltní semestr 09“. V úvodníku je překlep a chybná koncovka: „...těšit na různé akce, které jsou s těmito výročími spojené.“ a „čytřech stranách“. V hlavním tématu čísla, které se týkalo setkání studentů s vedením Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií se objevují hned dvě gramatické chyby. Například chybějící čárka ve větě: „Má zájem o předměty které jsou...“ Nebo slovo „rozumě řešit“. Překlepů je v tomto článků ještě více: „V Průběhu....“, „...sdělil, že tento problému byl již vyřešen...“, „...může být utrpením jako pro studenty, tak pro učitele.“ V rubrice Sudoku jsou hned tři chyby ve špatně použitých tvarech slov: „ve všech tučně ohraničených čtverců...“, „Pokud se vám povede všechna zadání vyluštit, podělte se o něj s ostatními a pošlete ho na e-mailovou adresu...“ Navíc se zde objevuje oslovení čtenářů jednou Vás s velkým „V“ a podruhé vám s malým „v“. Vhodné by bylo oslovení sjednotit. V kalendáři akcí na letní semestr akademického roku 08/09 je jedna velká hrubka ve tvaru slova datum: „Následuje seznam s přibližným datumem konání.“ V rubrice Může se vám hodit – Tipy na web autor použil 30 Z osobního rozhovoru s Petrem Bílkem vím, že téma oslav měli v plánu, nakonec se ale rozhodli, že ho nechají až do příštího vydání a spojí dohromady výročí fakulty i univerzity. Úvodník byl ale asi napsán ještě před touto změnou a nikdo si toho už nevšiml. 31 Ani autorka textu nemá možnost zhodnotit úroveň slovenských textů.

55

nevhodnou spojku: „Ti z vás, kdo pravidelně jezdí vlakem...“ Na poslední straně v rubrice Kudy kam v Brně se autor dopustil jedné hrubky, dvou překlepů a používá zbytečně dlouhá souvětí, která by šla rozdělit do více kratších vět. Překlepy jsou: „mansle“ místo mandle a chybějící čárka nad písmenem „a“ „kdo šetří, ma za tři.“ Chyba v „i“ je ve slově „putika“. A nakonec jeden příklad s dlouhým souvětím za ostatní: „ Je to prostě dobrá studentská putika s originálním interiérem a příjemnou atmosférou, ceny nejsou nejnižší, ale odpovídají průměru v této části Brna. V loňském listopadovém čísle e-fektu se objevuje oproti výše popsaným číslům mnohem méně chyb. V úvodníku se šéfredaktor kvůli nevhodné skladbě slov dopustil chyby, která může měnit smysl věty: „...a my přinášíme další číslo vašeho oblíbeného (doufám) časopisu.“ V této podobě, kdy slovo doufám, je postaveno před slovo časopis, to vypadá, že autor doufá, že to, co čtenář drží v ruce, je časopis. Záměrem šéfredaktora ale spíše bylo říci, že doufá v oblíbenost časopisu. Proto bych závorku se slovem doufám umístila před slovo oblíbeného. Chyba ve shodě podmětu s přísudkem je v krátkém textu, kde redakce upozorňuje čtenáře na změnu šéfredaktora: „Ve finále se tak v článku objevily „hlášky“, které by se na akademické půdě neměli ukazovat.“ Na straně 10 v článku nazvaném Pravda o SKASU je jeden překlep ve slově nastrčila: „Naše redakce nastčila na setkání s kandidáty...“ V rubrice Sudoku se objevuje stejná chyba jako v čísle hodnoceném výše: „ve všech tučně ohraničených čtverců...“ V textu informujícím o stavbě nové budovy fakulty se autor dopustil třech překlepů: „Ikdyž obrázek jasně ukazuje...“, „Dalším problémovou situací...“, Shrňme si tedy celiu situaci.“

17.2. LEF Časopis LEF prochází korekturou a redaktoři se řídí takzvaným Lefím manuálem (viz. Příloha č. 3). V časopise se objevují články týkající se hlavně lesnictví, které jsou psány spíše odborným jazykem. Podstatnou součástí jsou také rozhovory, které jsou z žurnalistického hlediska na celkem dobré úrovni. Zbytek příspěvků tvoří poezie a reportáže ze zahraničních cest studentů, jejich úroveň se liší příspěvek od příspěvku. Při deskripci jazykových chyb jsem pracovala s číslem 17 z dubna 2008 a s číslem 18 z prosince 2008. Ve starším, 17. čísle, jsem kromě jednoho chybějícího písmene ve Slově tehdejší šéfredaktorky Marty Urbanové neobjevila žádnou jinou chybu: „...ptáme se, zda toužíme po café v Černých Polích, informujeme o vznikající pátém kole našeho univerzitního vozíku...“ V čísle 18, se nachází mnohem více chyb než v čísle předchozím, můžeme je ale označit jen jako překlepy. Až na jeden prohřešek, a tím je nesjednocené pojmenování časopisu. Redaktoři název píší pokaždé jinak: „Zdravím všechny čtenáře a čtenářky časopisu LEF“ (str.4) „V době, kdy vychází aktuální číslo Lefa...“ (str.9). První překlep, chybějící písmeno „z“ na začátku slova 56

„vzpomeneme“, je v článku O setkání s vedením fakulty od Aleše Kučery: „A zpomeneme si, jak od páté třídy s jazykovými dovednostmi...“ V rozhovoru s Janem Mičánkem, generálním ředitelem holdingu LESS, od Marty Urbanové se objevuje chyba v názvu firmy Lesprojekt: „...poté strávil osm let v Lespojektu, vedl lesní správu...“ V tom samém článku ještě vypadlo písmeno „n“ ze slova neprovozovatelné: „Ptení je v dnešní době neprovozovatelé.“ V rubrice Absolvent autor článku Český lesník v zemi, kde kvete vřes Jan Hrdlička neudělal dvakrát mezi slovy mezeru: „Nejprve mi přišlo vyrozumění z univerzity, že moje žádost ostipendium byla přijata.“ „Jetedy druhým největším dovozcem dřeva...“ Poslední chyby jsou v článku Jana Píchy 170 let ochrany a výzkumu Žofínského pralesa. V obou případech to jsou chybějící písmena, jednou „n“ ve slově nás a podruhé „p“ ve slově přirozeným: „Oblast Žofínského pralesa je nejstarší úmyslně chráněnou přírodní rezervací u ás.“ „Jedná se o unikátní evropskou oblast s řirozeným vývojem lesního ekosystému.“ 17.3. Halas Redakci časopisu Halas tvoří výhradně studenti žurnalistiky, proto je úroveň časopisu po stránce novinářské nejlepší ze všech popisovaných studentských časopisů. Každé číslo Halasu v současné době prochází celkem důslednou editací i korekturou. Redaktoři Halasu se řídí příručkou vytvořenou Alexandrem Průšou a Janem Martinkem Halasácké x-tero a foto x-tero (viz Příloha č. 4). Časopis má ucelenou formu a poměrně vyrovnanou úroveň psaného projevu, jak ze stylistického, tak gramatického hlediska. Žánr studentského časopisu naplňuje podle mého názoru na výbornou a jazyková kultura alespoň třech posledních pozorovaných čísel je dostačující. Pokud se v Halasu objeví nějaká chyba, jde o překlep. Ve 2. čísle 17. ročníku jsem objevila jen jeden překlep a jako příklad uvádím jednu méně srozumitelnou stavbu věty. Na straně 4 v článku Alexandra Průši ve Slovinsku se spolupracovat může i musí je v úvodním odstavci chybějící písmeno ve slově výuka: „Studium v zahraničí – ideální příležitost poznat jiný kraj, vypilovat si jazyk, navázat nové kontakty a také poznat, jak jinde probíhá výka a učení.“ Na straně 9 se v článku Jana Perly FSS se socializuje objevuje tato věta: „Impulsy vzešlými od absolventů chtějí katedry případně upravit výuku tak, aby byla použitelnější v následné práci v oboru.“ V tomto případě jde o špatné spojení slov impulsy a upravit výuku. V tomto smyslu to vypadá, že katedry chtějí upravit výuku samotnými impulsy. Vhodnější spojení by bylo: Na základě impulsů vzešlých od absolventů chtějí katedry případně upravit výuku tak, aby... Ve 3. čísle 17. ročníku časopisu Halas jsem nenarazila na žádný závažný jazykový prohřešek. Zato ve 4. čísle 17. ročníku jsem objevila hned několik překlepů. První je hned v Editorialu ve větě Zalistujte a uvidíte chybí písmeno „T“: „Zalistuje a uvidíte!“ v kontextu k ostatním větám to má znamenat, aby čtenář zalistoval a uviděl, tudíž správným tvarem slovesa je zalistujte ne zalistuje. V úvodním článku Pojďte k nám studovat! Ale jak? se autorka Kristýna 57

Hašková dopustila také překlepu, když napsala předložku před místo přes ve větě: „Společnost Scio působí v oblasti vzdělávání od roku 1996 a v současné době její testy používá před padesát fakult.“ Další chyba je v předložce „Z“ v úvodním odstavci k anketě na téma Scio, nebo to chce změnu? od Dominiky Dufkové: „Naše fakulta jako jediná za Masarykovy univerzity přijímá studenty na základě testů společnosti Scio.“ V cenovém rozstřelu u rubriky Příloha: Non-stop Halas použil autor chybný tvar slova okénko: „Tentokrát jsme nepřipravili přehlednou tabulku – vzhledem k neporovnatelnému sortimentu, v jednotlivých prodejnách a okýncích jsme se rozhodli přinést...“ 17.4. Octopus Časopis studentů Právnické fakulty MU Octopus neprochází odbornou korekturou ani se jeho redaktoři neřídí nějakými ustálenými pravidly. Po žurnalistické stránce mají články dosti kolísavou úroveň. Hlavně u rozhovorů se často objevuje několikanásobná otázka, různá klišé a odpovědi, většinou právníků, jsou dosti krkolomné, odborné a zdlouhavé. Ostatní články lze charakterizovat spíše jako povídky a fejetony, zde je jazyk srozumitelný a spisovný. Horší úroveň gramatická i stylistická je u příspěvků od neredaktorů. Vypadá to, jako by po nich článek už nikdo jiný nečetl a otiskli ho automaticky. Kromě překlepů a nevhodných složení vět se v Octopusu objeví i chyby gramatické a hlavně interpunkční. V čísle 48 z října 2006 v článku Akademický senát aneb o čem a co to vlastně je... od Jana Dudy chybí hned v první větě čárka: „Kdopak Vám bojuje za Vaše práva když zrovna spíte v přednáškárně, nebo zrovna sedíte...“ Další chybějící čárka je i ke konci článku ve větě: „Doufejme tedy že nám nový senát poslouží jen ku prospěchu.“ Nedostatkem tohoto článku je i nesrozumitelná věta s přeházeným slovosledem: „A čeho tedy mohou zvolení kromě rozpočtu a volby děkana může senát dosáhnout?“ Autor tím nejspíše chtěl říci něco jako: A čeho tedy mohou zvolení senátoři kromě rozdělení rozpočtu a volby děkana dosáhnout? Chybějící čárka, gramatická chyba a překlep se objevují i v dalším článku Jana Dudy Cesty po Evropě aneb naše právo v kontinentálním kontextu. V následující větě autor použil místo tvaru zájmena já „mě“ tvar „mně“: „S nadšením jsem vstoupil asi do dvou institucí v zahraničí, kde to vypadalo, jako by se na mně všichni domluvili.“ V poslední větě chybí čárka před spojkou „že“ a mezera mezi spojkou „a“ a slovem evropského: „Doufejme že pro setkání českého aevropského práva bude v budoucnu dost místa pod sluncem zalitým kontinentem plným cestovatelů, přírody a společné kultury.“ V článku Pár slov o souběžném studiu více oborů na Masarykově univerzitě od Františka Pokorného opět chybí dvě čárky a objeví se jedna gramatická chyba: „...neboť sestavit si rozvrh aby se tam vše vešlo v nějakém rozumném čase je moc těžké.“ „Dávejte si pozor, co vám uznají, neboť se může stát že vám uznají jen zápočet a zkoušce se stejně nevyhnete.“ „Přeji vám však, aby jste tento krok nemuseli učinit.“ Hned v dalším příspěvku Barbory Nečasové Jak se nezcvoknout jsou tyto chyby: 58

jedno slovo „se“ navíc: „Kliďas, který se nenechá se vyvést z míry tím, že...“ a chybějící čárka ve větě: „...příčinou žaludečních vředů nebo zpestřením života; rozuměj jestli se vám pleť zhorší působením stresu nebo alkoholu, to se jako všechno ostatní...“ Poslední chybu tohoto čísla jsem našla opět v článku Jana Dudy „Silná je zbraň, silnější je právo...“, kde chyběla čárka před spojkou „který“ : „Poté následoval logický krok zavolání vedoucího se kterým následovala debata o škodlivosti vodní dýmky....“ V čísle 50 z března 2007 se v časopise Octopus opět objevovala hlavně chybějící interpunkční znaménka, překlepy i nějaká ta hrubá chyba. Hned v úvodníku Adély Červenkové je překlep: „Všechny Vaše nzajímavé připomínky jsou probírány na redakčních radách a my se Vám snažíme vycházet maximálně vstříc.“ Nejvíce chyb je v tomto čísle v článku Terezy Bílkové, která není redaktorkou časopisu. V následující větě chybí mezera: „Uvedl žezatímco v globalizovaném světě...“ Následuje překlep ve slově „vrátit se“: „Toto pak vede k fundamentalismu jakožto snaze vrítit se k jednoduchému základu.“ Další tři chyby jsou chybějící mezera a překlepy: „ Halík spatřujeurčitou záklopku vůči fundamentalismu.“ „Náboženství musí být podle jeho mínění kompatibilní s racionalismem ma takový by měl být také duch současné Evropy.“ „...až osvícenství pomohlo rozžířit křesťanské hodnoty...“ V rozhovoru o právnickém ochotnickém divadle, pod kterým jsou iniciály E.L. se vyskytuje gramatická chyba: „Zmiňovala jsi se, že nápad ...“ V dalším rozhovoru s exekutorem Martinem Růžičkou je několik jazykových chyb a rozhovor není dobrý ani po stránce žurnalistické. Psal ho Pavel Mikulenka, který není členem redakce. Například chybějící čárky v otázce: „Jsem rád že jste mě přijal. Chtěl bych nejprve začít takovou trochu věcnou otázkou. Jaké podmínky musí člověk splnit aby se mohl stát exekutorem?“ Dále je to chybějící „ř“ ve slově dobře: „Ano, to je vlastně i motivace pro exekutora, aby svou práci vykonával době, jelikož...“ V následující větě opět chybí čárka: „Rozhodně dobré i když už je to chvíli pryč.“ V dalším rozhovoru tentokrát od Jana Dudy s nejvýše postavenou soudkyní u nás Eliškou Wágnerovou chybí mezera mezi dvěma slovy: „...Ústavní soud rozhodoval, byl jakoskutečný návrh zákona...“ Poslední chyba je v rubrice Studentova nechutná kuchařka: „Recepty jsou opravudu skvěle použitelné a výživné...“ V posledním 51. čísle časopisu Octopus z léta 2008 se objevují opět podobné druhy jazykových prohřešků, jako jsou chybějící čárky, překlepy a nesprávné tvary slov. Čárky chybí hned ve třech otázkách v rozhovoru z toho času současným ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem od Jana Dudy: „Na svatého Jiří, tedy Váš svátek jste měl schůzku s předsedy...“ „Když je tedy takový nedostatek míst v justici pro studenty, myslíte že je potřeba....“ a „Pokud se zde najdou disproporce, kudy myslíte že vede správná cesta? V následujícím publicistickém článku Věry Marhanové Evropa slaví! A my s ní? Aneb Co je Evropa? Opět chybí čárky a mezera mezi slovy: „Zajímavé i když užšího zaměření jsou i novinkové servery...“ „...jsou tam nejen zajímavé fotky, 59

alei kolonka...“ Chybějící interpunkce je i v rozhovoru se zakladateli blogu Jiné právo od Jana Dudy: „Proto se na většině věcí domluvíme prakticky hned, i když z naprosto různých míst i kdyby to bylo z letiště, letadla, konference nebo cesty.“ „Ať už jde o pana soudce Balíka, nebo doktorku Schelleovou díky které se nám podařilo nastolit obrovské téma plagiátorství.“ Hned pět překlepů čtenář najde v článku Vzdělávání ≠ skripta a zkoušky. Zahrnuje i dovednosti, pod kterým není nikdo podepsán: „...sami uvidíte, že sousta výběrových řízení je založena na...“ „...nestojí si naše fakulta si ve srovnání s ostatními fakultami špatně.“ „Proto nelze stoprocentně říct, že výroky uvedené níže platní nebo neplatí.“ „Co na tomto vtipu nejsmutnější?“ (chybí sloveso být ve tvaru „je“) „Co Vám na naší fakultě líbí a co ne?“ (chybí slovo „se“). Poslední chybou je v článku Adély Červenkové Z deníčku pisatelky deníčku špatný tvar slova sourozenec: „Tentokrát napíšu deníček, který si jakože píše sourozence studenta práv.“ 17.5. Chemický prostor K popisu jazykové úrovně časopisu Chemický prostor jsem měla jen třetí vydání časopisu z roku 2009. V časopise se téměř neobjevuje zpravodajství, většina příspěvků jsou povídky, fejetony, recenze, kulturní přehledy a jeden rozhovor. Celková jazyková kultura časopisu je spíše horší. Objevuje se zde dost překlepů, gramatických chyb a v příspěvcích některých autorů čtenář najde i několik vulgarismů. Navíc, jak už jsem uvedla v deskripci časopisu, pod články jsou autoři uvedeni jen zkratkou a podle ní není možné přesně určit, kdo co psal. V článku Anketa měsíce: Kdo je vlastně kuřák chybí čárka a objevuje se zde i překlep ve slově zdát: „Tedy dvou skupin názorů, a to z první skupiny která hledá časovou a početní hranici...“ „....že mezi významy slov kuřák a nekuřák není tak ostrá hranice, jak by se mohlo znát.“ V příspěvku o golfu chybí hned v první větě čárka: „V minulých číslech jsem psal o historii golfu a o tom jak si počínat při svých golfových začátcích.“ Na začátku následující věty chybí předložka „V“ : „ Současné době už nejsou pravidla v tomto...“ Dále je v tomto článku následující věta ukončena tečkou a přitom ta po ní začíná malým písmenem: „...spolu mohou poměřovat síly všichni golfisté. ať už jde o začátečníky...“ V Horoskopu se autor dopouští hned dvou závažných gramatických chyb: „Mějte radost z maličkostí a na všechny se smějte a buďte milý.“ „Místo toho aby jste měli radost...“ Na stránce recenzí je v textu o filmu Hlídač č.47 překlep, místo předložky „v“ je ve větě spojka „a“: „Ztracenou vyrovnanost hledá hlavní hrdina a lásce, domově a rodinném štěstí.“ V rozhovoru s profesorem Oldřichem Zmeškalem se opět objevuje gramatická chyba : „Byla to vždy práce, co mně baví.“ V povídce Papír poslední záchrany autor vložil čárku místo před spojku „že“ za ni: „Dopili jsme a domluva na večer zněla že, půjdeme do stejného baru.“ V příspěvku Zeměpis hospod a barů je navíc slovo „snad“ a čárka před spojkou „že“ je špatně umístěna: „...v kteroukoli denní dobu a pokud snad máte snad strach ze schodů...“ „Co mě trochu mrzí je, fakt že nemají 60

absolutně nic...“ 17.6. Výfuk Náplní časopisu VýFUk jsou hlavně reportáže ze zahraničních stáží a akcí fakulty. Vše se točí okolo veterinární tematiky, proto se ve všech článcích čtenář setká se spoustou odborných názvů, přesto se většina příspěvků čte dobře a pro cílové publikum – studenty veteriny – jsou určitě zajímavé. Z žurnalistického hlediska jsou tyto texty spíše vyprávěním, než reportáží v novinářském smyslu. Hodně se v časopise objevují také rozhovory, které jsou žurnalisticky podprůměrné, ale informačně hodnotné. Jazyková kultura časopisu je poměrně dobrá a danému žánru dostačující. Chyby jsem hledala v druhém čísle z roku 2008 a v prvním z roku 2009. Ve loňském vydání jsem objevila jen několik málo chyb. V reportáži Hany Stružkové popisující exkursi studentů veteriny do Vídně, je chybný tvar číslovky „sedm“, kde má být „sedmi“: „Tam si přišli na své zejména milovníci piva, kteří si mohli vybrat z více než sedm druhů chmelových nektarů...“ Vynechaná předložka „na“ je v rozhovoru se dvěma absolventkami VFU: „Pokud někdo nesložil zkoušku napoprvé, měl nárok dva opravné termíny.“ V reportáži z výcvikové stanice vodicích psů chybí čárka nad „a“ ve slově náplní: „...které jsou v tomto středisku zaměstnané a jejichž naplní práce je péče o zrakově postižené klienty...“ V tomto článku se také objevila gramatická chyba ve shodě podnětu s přísudkem. V úryvku se píše o ženách, které cvičí vodicí psy, takže ve všech koncovkách sloves, které mají za podmět právě tyto ženy autor píše ypsilon, ale v jednom případě ve slovese vyprávěly je „i“ měkké: „Srdečně vyprávěli o humorných příhodách, ale i o smutných zkušenostech...“ Poslední chybou v tomto čísle je v reportáži ze stáže ve Francii špatný tvar slova „klient“. V následující větě má být správně „klientům“: „Stálo to za to. Kvůli francouzštině, poznání nových lidí, technik a přístupu ke studiu a klientů.“ V nejnovějším čísle se vyskytuje mnohem více chyb než v čísle předchozím.V reportáži ze stáže ve Slovinsku autorce chybí písmeno „r“ ve slově návrat: „Návat domů mi často přijde horší...“ V další reportáži tentokrát z Maroka autorka vypustila dvě čárky a dopustila se gramatické chyby ve slově holubi: „Předpokládám, že spousta z Vás o těchto výpravách slyšela přesto troška opakování...“ „Amy Bishop věřila v nápravu špatného a tak věnovala na zbudování...“ „Mezi nejčastěji ošetřovaná zvířata patří psi, kočky, holuby, výjimečně dravci....“ Nejvíce chyb se objevuje v rozhovoru o canisterapeutických psech. Správná interpunkce chybí hned v několika případech: „Bohužel některým nezáleží na těch psovodech kteří splní se psem...“ „Je to vidět na klientech o kterých se předem ví, že nejsou...“ „Velikost a váha psa je podle výkonů které má dělat.“ „Pes nahrazuje to co člověk jen těžko dokáže...“ Další dvě chyby jsou gramatické. První je špatný tvar zájmena já, zde má být „mě“: „Zarazilo mně to, že žena...“ V druhém případě má být tvar podmiňovacího způsobu „bychom“: „Také by jsme měli vybírat skupiny...“ V rozhovoru se 61

Súdánským veterinářem v jedné z otázek vypadlo slovo „jak“: „Čeho se váš projekt v Súdánu týkal a

jste se k němu dostal?“ Posledním prohřeškem je chyba ve shodě podmětu s přísudkem v tom

samém rozhovoru: „...lidé strašili, jak naše děti v Africe onemocní a jak bychom je tam neměly brát...“ Podmětem je přitom muž a žena - my. 17.7. Medik online Pro hledání jazykových prohřešků v časopise Medik online jsem měla k dispozici jeho dvě po sobě následující čísla. První z roku 2008 a také první a současně zatím poslední číslo z roku 2009. Po žurnalistické stránce je časopis spíše průměrný, najdou se lepší i horší články. V časopise se věnují hlavně informacím z fakultních akcí, kultuře a volnému času a tomu odpovídá i styl jazyka, který není odborný. Více než třetina příspěvků je slovensky. Dohromady jsem v obou časopisech našla jen několik chyb – většinou překlepů. V prvním čísle z roku 2008 to je chybějící čárka v článku Jany Pustinové o Maškarním bále: „Inspirace neznala hranic místa ani času či předsudků.“ Překlep ve slově „samostatné“ se objevil v článku nazvaném SVOČ seminář od Denisy Chomátové: „Od prof. Adama se studenti dozvěděli, jaké znalosti a hlavně dovednosti jim může přinést vypracování samostatná práce.“ Nejvíce překlepů je v tomto čísle v článku, který popisuje projekty organizace IFMSA. Ve větě: „V mateřských školkách si mladí medici hrají s dětmi a to tak, že jejich oblíbená

, třeba plyšový

medvídek, je v roli pacienta a děti...“ v místě mezery chybí slovo hračka. V jedné z dalších vět chybí písmeno „j“ ve slově veřejných: „Na veřených místech obyvatelům daného města...“ Na začátku následující věty má být předložka „V“ : „ květnu tohoto roku 12 Slovinců přijede do Prahy a následně...“ Čárka nad „i“ navíc je ve slově zemi ve větě: „Brno a ostatní fakulty v ČR má na výběr téměř kteroukoliv zemí z EU.“ Hned několik překlepů a chybějící závorka jsou v následující větě: „Adamova cesta – projekt rozjíždíme ve spolupráci a adací Adamdětem. Studenti, jež jedou letos v étě na stáž do rozvojových zemí Afrika, Východní Asie, stř.Amerika)...“ Správné znění věty: „....rozjíždíme ve spolupráci s nadací Adam dětem.....letos v létě na stáž...(Afrika...)...“ V posledním článku tohoto čísla Medvídková nemocnice chybí mezera mezi předložkou pro a slovem děti: „Tato část je proděti nejzábavnější.“ V prvním čísle v roce 2009 jsem objevila jen jednu chybu v článku o V. konferenci o studiu od Pavla Hurníka, a to slovo „se“ v následující větě navíc: „...pokud jim nevyhovují se stáže ve FN v Brně, aby mohli tyto...“

62

18. Diskuse V této kapitole bych se ráda kriticky zamyslela nad svojí prací a zhodnotila její klady a zápory. Jako pozitivum hodnotím to, že se mi podařilo s většinou šéfredaktorů mluvit osobně a rozhovory také zaznamenat. Díky tomu jsem měla dostatek informací důležitých k deskripci časopisů. Samotná mediální mapa je myslím dostatečně obsáhlá a ilustrativní. Jako mínus hodnotím to, že se mi nepodařilo přesvědčit šéfredaktorku časopisu Medik online k osobnímu rozhovoru, tudíž jsou informace v popisu tohoto časopisu neúplné, přesto doufám, že dostačující. Co se týká jazykové části, mým cílem bylo nalezené chyby popsat, to se podařilo, ale pro lepší představu by tento rozbor vyžadoval hlubší zkoumání na úrovni nějaké kvalitativní analýzy. I když si myslím, že jsem svoje cíle víceméně splnila a práce poskytuje dobrou ilustraci časopisů, vždy je možné zjistit ještě víc a jít v tématu ještě hlouběji. Jako nevýhodu vybraného mediálního produktu vidím to, že kvůli nestálosti časopisů nemusí být tato mediální mapa platná třeba ani za půl roku, natož za několik let. Na druhou stranu bude někdy v budoucnu tato práce možná jediným zdrojem informací o některém zaniklém časopise.

63

19. Závěr Cílem této práce bylo vytvořit mediální mapu vysokoškolských studentských časopisů v Brně v roce 2009, tedy popsat tuto skupinu mediálních produktů ze všech možných hledisek. Při práci jsem postupovala ryze deskriptivní metodou, bez snahy o hodnocení nebo srovnání. Co se týká historie časopisů cílem bylo ji jen nastínit, ne porovnávat starší a novější čísla. Při popisu jazykových nedostatků jsem vycházela pouze z několika aktuálních čísel. Přínos této práce je v novosti tématu, ne použité metody. Mediální sféru vysokoškolských studentských časopisů v Brně ještě nikdo nepopisoval. Proto může tato práce sloužit jako podklad pro hlubší analýzu například naznačené jazykové stránky časopisů.

64

20. Anotace a klíčová slova Anotace Mediální mapa vysokoškolských studentských časopisů v Brně v roce 2009 s přihlédnutím k jejich jazykové kultuře Cílem mé práce je popsat jednotlivé tištěné studentské časopisy, které vytvářejí sami studenti na vysokých školách v Brně. Doplněním práce je deskripce jazykové kultury těchto časopisů ilustrovaná na konkrétních gramatických a stylistických chybách a překlepech. Studentské časopisy jsou charakteristické tím, že je redaktoři tvoří dobrovolně, za jejich vydáváním nestojí žádné obchodní ani reklamní ambice. Současně je tento druh média velice nestálý. Celý časopis stojí jen na dobrovolné aktivitě několika lidí, každé další číslo může být poslední. Tato práce popisuje současný stav sedmi vybraných časopisů v roce 2009. Přínos této práce je v tom, že se věnuje dosud nepopsané části mediální tvorby a může posloužit jako podklad pro hlubší analýzu například naznačené jazykové kultury časopisů. Abstract Medial map of university students´magazines in Brno in the year 2009 with regard to their culture of language The goal of my theses is to describe students’ printed magazines that are created by university students in Brno. In the theses supplement, I depict the culture of language of these magazines. The culture of language is exemplified in particular grammar and stylistic mistakes. Main feature of students’ magazines is that they are made by volunteers; there is no commercial concern over publishing them. At once, this kind of media is very instable. The magazine itself is based on volunteer work of several people, every copy can be the last. My theses describes the current state of particular seven magazines in the year 2009. The contribution of my theses lies in presenting the part of media production that has not yet been described and it could answer for a background of detailed analyses of students’ magazines – for example detailed analyses of presented culture of language. Klíčová slova studentský časopis, jazyková kultura, mediální mapa, dobrovolnost, vysoká škola Key words student´s magazine, kulture of language, medial map, voluntariness, university 65

21. Seznam použité literatury Monografie: 1) CÍSAŘOVÁ, WASCHKOVÁ , Lenka, Jak psát dobré noviny, Manuál práce novináře, FSS MU, Brno 2) BURGR, Rudolf, Ing., ČUŘÍK, Jaroslav, Mgr., CÍSAŘOVÁ, WASCHKOVÁ, Lenka, Mgr., 2006, Novinářské minimum (stručná příručka), Institut regionální žurnalistiky, FSS MU, Brno 3) ČUŘÍK, Jaroslav, 2006, Jak psát (Velmi stručná příručka pro studenty žurnalistiky), FSS MU, Brno 4) KOLEKTIV AUTORŮ, 2004, Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů, vydala otevřená společnost o.p.s. Ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, 5) Česká norma ICS 01.140.30, úprava písemností psaných strojem nebo zpracovávaných textovými editory ČSN 016910, Český normalizační institut 1997 6) ČECHOVÁ, Marie, kolektiv autorů, 2008, Současná stylistika, Nakladatelství Lidových novin, Praha 7) OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan a kolektiv autorů, 2007, Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace, Nakladatelství Libri, Praha 8) TUŠER, Andrej, 1999, Ako sa robia noviny, Vydavateĺstvo SOFA, Bratislava 9) DANEŠ, František, kolektiv autorů, 1997, Český jazyk na přelomu tisíciletí, Academia, Praha 10)ČMEJRKOVÁ, Světla, DANEŠ, František, KRAUS, Jiří, SVOBODOVÁ, Ivana, 1996, Čeština, jak ji znáte i neznáte, Academia, Praha 11) HAVRÁNEK, Bohuslav, 1989, Spisovný slovník jazyka českého díl IV., Academia, Praha Časopisy: 1) e-fekt (ročník 4, číslo 2, 3 a 4.) 2) LEF (13. obnovený ročník, číslo 16, 17 a 18) 3) Octopus (číslo 48, 50 a 51) 4) Halas (ročník 17, číslo 2, 3 a 4) 5) Chemický prostor (číslo 3, rok 2009) 6) Medik online (číslo 1 v roce 2008, číslo 1 v roce 2009) 7) Výfuk (číslo 2, rok 2007, číslo 2 rok 2008, číslo 1, rok 2009)

66

Elektronické informační zdroje: 1) www.inflow.cz 2) http://info.muni.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=955&Itemid=89 3) http://esc-magazine.blogspot.com 4) www.phil.muni.cz/angl/club/ 5) www.pef.mendelu.cz/en/fakulta/public_relations/newsletter 6) www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1 7) http://spolek1.med.muni.cz/ 8) www.ujc.cas.cz 9) www.cesky-jazyk.cz 10) www.ujc.cas.cz

67

22. Jmenný rejstřík 1) Císařová Washková Lenka – str.52 2) Čechová Marie – str.11, str.54 3) Čuřík Jaroslav – str.52, str.53 4) Havránek Bohuslav – str.54 5) Kolektiv autorů – str. 52, str.53 6) Osvaldová Barbora, Halada Jan – str.10 7) Tušer Andrej – str.10, str.11

23. Seznam obrázků obrázek č. 1 – str.12 obrázek č. 2 – str.17 obrázek č. 3 – str.22 obrázek č. 4 – str.27 obrázek č. 5 – str.32 obrázek č. 6 – str.37 obrázek č. 7 – str.42

68

24. Přílohy Příloha č. 1: CD disk s rozhovory s šéfredaktory (1. Petr Bílek, 2. Jan Pícha, 3. Nikola Krejčířová, 4. Petra Nováková, 5. Adéla Červenková, 6.Tomáš Herman) Příloha č. 2: Otázky pro šéfredaktory: HISTORIE Kdy časopis vznikl? Na co navazoval? Kdo stál za jeho zrodem? Jaká byla prvotní motivace časopis vytvořit? Platí to pořád? Jak vznikl název? Kdo se vystřídal v roli šéfredaktorů? ZÁZEMÍ Kde redakce sídlí? Kolik má redakce členů? Jaké máte technické prostředky k realizaci časopisu? Kde se časopis tiskne? Kdo jsou členové současné redakce? Kdo má v redakci jakou funkci? V jakém programu časopis píšete a lámete? FINANCE Jak získáváte peníze potřebné pro tvorbu časopisu? Dostávají redaktoři za svou práci nějakou odměnu? Jak vás podporuje fakulta? Umisťujete do časopisu reklamu, pokud ano, jakým způsobem volíte inzerenty? FORMA A DISTRIBUCE Jakým nákladem časopis vydáváte? Kde a jakým způsobem časopis distribuujete? Má tištěný časopis i svou internetovou podobu? Jak často časopis vychází? Jaké jsou pravidelné rubriky? Kolik stran časopis obvykle má? V jakém formátu jej vydáváte? Máte nějakou příručku nebo seznam pravidel, kterého se vaši redaktoři musí držet? TÉMATA A STYLY Jakým způsobem vybíráte témata? Jak probíhá redakční porada? Snažíte se o vyváženost žurnalistických stylů jako je rozhovor, reportáž a tak podobně (zpravodajství x publicistika)? Jak vzniká titulní strana? Zasahuje vedení fakulty nějakým způsobem do témat časopisu? Prochází časopis jazykovou korekcí? 69

MOTIVACE Máte dostatek dobrovolníků? Je o psaní do vašeho časopisu mezi studenty zájem? Pořádáte nějaké náborové a jiné akce? Pořádáte nějaké akce mimo činnost v redakci? Příloha č. 3:

Lefí manuál Verze první, květen 2007. Seznamme se, prosím, s funkcí wordovského tlačítka „Zobrazit nebo skrýt“ (na liště zobrazeno jako jakési obrácené písmeno P: ). Zobrazuje veškeré (ne)podstatnosti: např. klasickou mezeru tečkou, pevnou mezeru kolečkem, odstavec obráceným P, tabulátor šipkou. Krok 1: Kontrola „dvoj- a vícemezer“. Cíl: Odstranit vícenásobné mezery. Postup: a.Ručně: Mezery zobrazíme pomocí tlačítka „Zobrazit nebo skrýt“. Procházíme textem a ma-žeme nadbytečné mezery. b.Automaticky: Pomocí funkce „Najít a nahradit“ (Úpravy → Nahradit…): Za „Najít“ dosadíme „dvě mezery“ (dva stisky mezerníku), za „Nahradit“ dosadíme „jednu mezeru“ (jeden stisk mezerníku). Zda-li funguje, ověříme stiskem na „Najít další“, je-li ó-ká, klikneme na „Nahradit vše“. Opa-kujeme vícekrát, je-li potřeba (to značí, že se vyskytují i VÍCEnásobné mezery). Krok 2: Kontrola pevných mezer. Cíl: Doplnit pevné mezery tam, kde schází. Pevná mezera (zobrazuje se kolečkem) váže k sobě slova/symboly, které by neměly být rozděleny (např. koncem řádku). Rozskočit by se tak neměla např. jednosouhlásková/jednosamohlásková před-ložka/spojka (k, s, v, z, a, i, o, u) s navazujícím slovem (s LEFem), číslice s jednotkou (1,2 km), datum/časový údaj (5. 5. 2007, zima 2007). Word by měl automaticky vázat pevnou mezerou předložky k, s, v, z. Pozor, ani to občas nezvládá – nutno přednastavit (Nástroje → Automatické opravy → Formátování → Nahradit automaticky mezery po k, s, v a z pevnými mezerami). Postup: a.Ručně: Procházíme textem a v místech, kde je třeba, nahrazujeme „normální mezeru“ pevnou mezerou (Ctrl+Shift+mezerník). b.Automaticky: Opět pomocí funkce „Nahradit a najít“ (viz krok 1, postup b.). Pozor, v „Mož-nostech hledání“ musíme tentokrát zaškrtnout „Použít zástupné znaky“. A ještě jedno upo-zornění: V kolonkách „Nahradit“ a „Najít“ zůstávají přednastavena předchozí zadání – tzn. pokud jsme před chvilkou nahrazovali dvojmezeru jednou mezerou, zůstává to tam a je to třeba vymazat! Za „Najít“ zadáme: mezera([k,s,v,z,a, i,o,u,K,S,V,Z,A,I,O,U])mezera Mezera = jeden stisk mezerníkem. Za „Nahradit“ zadáme: mezera\1pevná mezera

70

Pevná mezera se zobrazuje jako ^s, takže zadáme: mezera\1^s Opět platí, že mezera = jeden stisk mezerníkem. Pozn.: S touto funkcí se dá skvěle čarovat. Důležité je vědět, že hranaté závorky vymezují výčet prvků, např. [k,s,v,z], [1,2,3], [0-9] a kulaté závorky znamenají něco jako „jeden celek“, takže tento „celek“ lze pak nahradit zjednodušeným výrazem \1 při zápisu do „Nahradit“ – nemusíme ho tak znovu vyťukávat/kopírovat. Dají se tak automaticky doplnit pevné mezery kamkoli (mezi číslice data, mezi číslici a znak procenta atd.) a provést spousta dalších nahra-zovánek… Krok 3: Zformátování textu. Cíl: Vzdát se svého oblíbeného fontu (byť se nám v něm lépe čte/pracuje) a usnadnit tak práci ko-rektorům a sazeči. Postup: Označíme celý text (Ctrl+A) a zvolíme: Písmo: Palatino Linotype Velikost: 10 Řádkování: jednoduché Zarovnání: do bloku Odstavec: předsazení prvního řádku žádné!

Vychytávky: Datum

píšeme s (pevnými!) mezerami za tečkami viz 10. 5. 2007. Stejně tak číslici a navazující slovo, jednotku,… Zkratky

používáme velmi uvážlivě…

Zkratky

titulů docent a profesor píšeme malým písmenem – viz doc., prof. Ostatní tituly (Ing., Mgr., RNDr., Ph.D., PhDr., CSc. atd.) velkým písmenem (minimálně na počátku). „Malé“

číslice/číslovky píšeme slovem, např. pozoroval jsem jeden úkaz, stůl má dvě nohy, bylo jich osm, … Doporučuji užívat tak do desíti… Poznámku Viz

uvádíme zkratkou pozn., resp. pozn. red.

je viz

Pamatujme,

že naše univerzita se jmenuje Mendelova zemědělská a lesnická univerzita V BRNĚ. Proto používejme MZLU v Brně, LDF MZLU v Brně… Každý K

příspěvek by měl mít tzv. šedý rámeček – představení článku/nalákání k jeho přečtení.

rozhovoru: Dotazy redaktora zvýrazníme tučně a otázky neopatřujeme uvozovkami!

(Téměř)

každé dílo je třeba dodat s: názvem/nadpisem/titulem; jménem/pseudonymem autora (při rozhovoru kdo dělá rozhovor a s kým); šedým rámečkem; fotografií/obrázkem ve formátu .jpg, kdy název obrázku je zároveň jeho komentářem (tedy tím, co bude otištěno k/pod obrázkem) a jménem autora fotografie/obrázku.

71

Příloha č. 4:

X-tero správného Halasáka: Pravidla psaní článků

Preambule V Halasu jsem dobrovolně. Dělám si v něm co chci a kdy chci. Pokud však chci, aby mé snažení mělo nějaký výsledek, vím, že druhá věta je nesmysl a musím přijmout nějaká pravidla. Zde jsou.

Hlava I: Nejsem prase Psaní na počítači skýtá neomezené možnosti, přesto je lepší se trochu omezit. Ve stručnosti opravdové základy jakéhokoli veřejného psaní na počítači: Tečku, čárku, středník, dvojtečku, otazník, vykřičník dělám hned za slovem, pak teprve dám mezeru a pokračuji dalším slovem. Mezi uvozovkami (závorkami) a příslušným slovem nedělám žádnou mezeru! Před první a za poslední uvozovkou (závorkou) mezeru dělám. Odstavce odděluji enterem. Nic nepotěší víc, než dvoustránkový text, kde editor musí opravit každou mezeru…

Hlava II: Žádné romány Křesťané mají Boha, muslimové Aláha, já mám Počet znaků (včetně mezer). Mám-li počet zadaný, dodržuji ho (plus minus sto znaků, více opravdu ne). Editora nezajímá, že mi článek vychází o tři sta znaků více, prostě ho zkrátím – když to dokáže on, já také. Pokud je můj problém vážnější, okamžitě se hlásím editorovi a domluvíme se, co dál. Sazeč je chlapík, ale stránka, kde je jeden text „desítkou“ a druhý „šestnáctkou“ nevypadá dobře…

Hlava III: Včas! Mám a uctívám i druhého boha – Uzávěrku (Deadline). Někdy se dá překročení pochopit, někdy ne, každopádně vždy při problému dám vědět editorovi hned, jak o problému vím. Uzávěrka není čas, kdy nad článkem začínám přemýšlet a zjišťovat první věci, ale kdy ho již mám napsaný, anebo ho odesílám. 72

Hlava IV: Co dělá článek článkem Dobrý titulek, zajímavý perex, můj podpis. U delšího článku mezititulky. „Beseda s Novákem“ opravdu není vhodný titulek. „Nasranej děkan“ zní lépe, ale ne do Halasu.

Hlava V: Bez medailonu a phota není správného článku Píšu-li článek o konkrétním člověku (platí i pro rozhovory), napíšu krátký medailon o této osobě. Ke každému článku patří fotka – při zadání článku zjišťuji, kdo ji pořídí. Medailon je stručné představení osoby, vztažené k článku. Nikoli úplný výčet profesí, titulů, letopočtů, nemocí…

Hlava VI: Quellen Nejsem v BBC, u jednodušších, kratších a bezproblémových věcí si dovoluji jeden zdroj. Pokud kterýkoli ze tří zmíněných přídavků neplatí, pídím se po dalším zdroji. V názorových žánrech naopak tlumočím svůj názor, tam citování zavání vykrádáním či nedostatkem svého názoru, zdrojování zase formálním žánrem.

Hlava VII: Napsáním to nekončí Článek vložím do KUSKUSu tak, jak mě to naučili (pro zapomnětlivé více viz níže).

Hlava VIII: :)… Na jeden článek mi musí vystačit jeden smajlík, tři tečky používám jen v publicistice. Tři tečky značí otevřený konec a zpráva s otevřeným koncem je špatná zpráva.

Hlava IX: Ako vlastne? Češi česky, Moraváci česky, Slováci slovensky. Spisovně (není nutné v publicistice). Ve chvílích 73

nejistoty listuji v Pravidlech českého (slovenského) pravopisu.

Hlava X: Zkratky Nepíšu. Dobrá, ale jen u těch nejznámějších věcí. Píšu-li o něčem vícekrát, napoprvé do závorky „definuji“, pak používám zkratku. „FSS MUNI“ a „MUNI“ jsou ošklivé, obludné zkratky, kterých se hledím vyvarovat, seč mi síly stačí! Všichni víme, kde studujeme, budeme psát „naše fakulta“, „naše univerzita“.

Hlava XI: Co nikdy nenapíšu „ČR“ „EU“, pokud nevyčerpám jiné možnosti (Evropská unie, unie, členské země…) „A. Průša“ – buď to krásné jméno rozepíšu celé, nebo zůstanu jen u příjmení. „10. 4.“ „10. dubna“ je už lepší. Platí i pro jiné dubny a jiné měsíce. Akademické tituly ve zpravodajství. Letopočet aktuálního roku. Část článku v přítomném čase, část v minulém – nemá-li nějaký vyšší smysl. Datum na samý začátek článku.

Hlava XII: Co vždy napíšu Čárku mezi spojeními „jak, tak“; „buď, anebo“; „tolik, kolik“ a dalšími.

Hlava XII: Základ základů na závěr. 74

Píšu-li článek a jednám s lidmi, vždy je lepší řešit vše osobně, na mejly se příliš nespoléhám. Pokud s někým mluvím, dotyčný vždy musí vědět, že jsem z Halasu a hodlám jeho výroky použít pro svůj článek. Skryté kamery, mikrofony a focení ve vířivkách přenecháváme jiným kolegům…

Závěrečná ustanovení Xtero Halasu nabývá platnosti dnem, kdy přijmu jeho obsah a začnu se jím řídit. Nikdo netvrdí, že každý jeho bod je tak důležitý, že jeho neplnění Halas položí. Některé body však mají váhu velkou, jiné zpříjemňují editace a žádné pro mne neznamená velkou námahu navíc. Proto mi nic nebrání ho dodržovat.

Příloha I: Žánry a jejich náležitosti Píšu-li cokoli s přímou řečí, nebojím se s ní pracovat. Když někdo koktá, taky nepřepisuji všechny slabiky, stejně tak když někdo mluví nespisovně, já přepisuji spisovně. V přímé řeči mohu škrtat, upravovat, zkracovat, přeformulovávat, přehazovat slovosled i větosled. Jediné, co nesmím změnit, je smysl vyřčeného, i když bych sebevíc rád… Komentáře typu „A teď se podívám“ „Pojďme dál“ atakdále atakpodobně si odpustím. Editor je těžce nese, čtenář ještě hůř…

Anketa U lidí potřebuji mít jméno a příjmení, věk, studijní obor a fotku. Nic víc, nic míň, cokoli jiného je špatně. Hlídám si, abych neměl výrazně zastoupen jen jeden obor. Lidé z redakce samozřejmě nezpovídám. Ptám se tak dlouho, dokud neseženu rozdílné odpovědi. Rozhodně titulek neodbudu tím, že do něj fláknu otázku. Podobně perex o tom, kde všude jsem chodil, není úplně to, co by čtenáře muselo zajímat. Nejlépe v titulku shrnu názor většiny (pozor na zobecňování – „Cizincům se u nás líbí“ x „Všem se u nás líbí“) nebo vyberu zajímavou odpověď či část odpovědi; do perexu napíšu mimo jiné otázku, také mohu napsat nějaké zajímavější odpovědi. Nedodávám za anketu žádné hodnotící závěry. 75

Anketa, kde mají všichni stejný názor, je špatná, anketa, kde mají všichni stejný názor a stejný obor, je na hovno.

Stórka Píšu něčí příběh, vycházím z jeho vyprávění, hodně (nebo spíš rozumně) cituji, soustředím se na zajímavější, pikantnější, bulvárnější věci, nemusím popsat úplně každý životní okamžik daného jedince. Dlouhý, nezáživný text nikoho nezajímá, stejně jako chronologický výčet všech úspěchů a pracovních výsledků. Citace to nezachrání, ale oživí, vždy ale záleží na autorovi! Ze sebelepšího příběhu jde udělat nuda k uzoufání snadno a rychle, naopak to bohužel platí jen do určité míry.

Reportáž Prosím, neplést si se slohovou prací ze střední! Reportáž je subjektivní, jde o umělečtější, publicistický žánr. Nechrlím fakta, popisuji i „věci“ jako atmosféru, náladu, prostředí, barvy, lidi… hodnotím, komentuji, zaznamenávám, nemusím se držet chronologie, mohu střídat detail s větším celkem… 1. listopadu jsme přijeli na místo… potom jsme šli jinam… pak přišel Tamtem… nakonec jsme jeli domů… není reportáž!

Zpráva Ze zprávy musí být jasné „co“, „kdy“, „kde“ se stalo, nebo „co“, „kdy“, „kde“, „kdo“ udělal. Má-li to i své „proč“, napíšu i o něm. Na zprávě si necvičím svůj ostrovtip ani neobvyklé vyjadřovací prostředky, nýbrž schopnost stručně sdělit novinku, případně jednoduše a pochopitelně převyprávět nějakou událost. Což neznamená, že budu suchý a nudný – už jen výběrem toho důležitého a podstatného mohu ovlivnit to, jestli zpráva bude dobře a zajímavě napsaná. Pokud mám chuť napsat zprávu nějakým neobvyklým způsobem, domluvím se s editorem. Po přečtení musí být čtenářovi jasné, co je obsahem sdělení, takže ho nenapínám nesdělením například data události, také jeho pozornost nenapínám tím, že to hlavní napíšu až na závěr, naopak – začnu tím nejdůležitějším!

Příloha II: Vkládání článku do Kuskusu 76

V Kuskusu zadáváme článek tak, aby se nám líbil, když klikneme na odkaz Číst článek. V článku je možné psát tučně a kurzívou. Odstavce děláme dvojitým odsazením.

Mezititulky je možné psát také – pomocí dvou křížků (##) vedle sebe (na Windows se píšou stiskem AltGr + X, na Macu Option + #). Na příkladu vidíte, jak vypadá zápis těchto odstavců. V Kuskusu zadáváme článek tak, aby se nám líbil, když klikneme na odkaz *Číst článek*. V článku je možné psát **tučně** a *kurzívou*. Odstavce se děláme dvojitým odsazením. ## Mezititulky je možné zvýraznit také pomocí dvou křížků (##) vedle sebe (na Windows se píšou stiskem AltGr + X, na Macu Option + #). Na příkladu vidíte, jak vypadá zápis těchto odstavců.

foto-X-tero správného Halasáka: Jak fotit [PRACOVNÍ VERZE]

I. Odkud kam. Na

fotkách se Halasák domluví s fotoeditorem a fotografy. Invence a vlastní iniciativa při vymýšlení fotek je vítána. Fotky správný Halasák odesílá na mail svému fotoeditorovi (viz Kontaktovník), do předmětu napíše téma článku a případně doplní krátký popis. Před uzávěrkou. Fotky u jednoho článku s podobným motivem (například portréty) by měly být podobné. Vyloženě špatně vyfocené fotky, které nedokáže fotoeditor při nejlepší vůli doladit, budou mít osud podobný velmi špatně napsaným článkům, které nedokáže editor při nejlepší vůli doladit. Není třeba říkat jaký. Fotky stažené z internetu jsou zlo. Pokud už je to nutné, správný Halasák si sežene povolení k jejich použití a jejich verzi ve vysokém rozlišení. Čtverečky je třeba zlikvidovat jako překážku budoucího štěstí a vítězství rozumu.

II. Co s tím. Správný Halasák nefotí fotky pro Halas mobilem. Tečka. U fotografie je podstatná kompozice. Ne vždy se podaří, ale když se podaří, stojí to za to! Další podstatnou věcí je kontrast. Pokud je ústřední motiv fotografie nevýrazný a zalitý okolím, případně pokud je na světlém pozadí úplně černý (a naopak), je fotka na vyhození. Všeho s mírou. Rozostřená fotka je zlo (je třeba nefotit příliš zblízka, když na to foťák nemá), rozmazaná fotka ještě větší (pokud zrovna rozmazání není účel). Pokud Halasák fotí v interiéru a má málo světla (v běžným foťákem téměř vždy), rád si přisvítí bleskem (fotografovaného člověka/zvíře/věc na to 77

předem upozorní), ale fotí tak, aby objekt zájmu nebyl přesvícen.

III. Lidskost. c.Správný Halasák se nesnaží ubližovat svému fotoeditorovi. d.Ještě jednou zásadní informace: Před uzávěrkou.

Příloha č.5:

Kodex Inflow Kodex Inflow Kodex Inflow je seznam doporučení těm, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na tvorbě obsahu Inflow. V žádném případě nechceme autory nijak omezovat a odrazovat v jejich úsilí. Avšak vzhledem k tomu, že se Inflow stává stále plnějším a plnějším, rozhodli jsme se zde uvést pár návrhů, jak přistupovat k psaní na Inflow. Apelujeme na pochopení a vstřícnost autorů, že se budou níže uvedenými doporučeními řídit.

1. Bloger/diskutující na Inflow Diskutér ani bloger nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci. Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování jednotlivce či skupin osob je nepřípustné. Šíření spamu na diskusích není povoleno. Bloger v Inflow by neměl uveřejnit více než jeden příspěvek do svého blogu za 24 hodin. Pokud by chtěl mermomocí napsat více, je možné původní příspěvek rozšířit, v případě úplně jiného tématu napsat další. Toto omezení má za cíl zajistit vyšší efektivitu blogů, jejich delší setrvání na hlavní straně a zamyšlení autora nad obsahem blogu. Bloger by měl v obsahu svého příspěvku pamatovat na zaměření Inflow. Záběr je široký, takže pole působnosti je velké, nicméně příspěvek by se měl, i když třeba jen okrajově, týkat zaměření časopisu. Diskutující prosíme o vhodně zvolený a výstižný název v předmětu komentáře, který by vystihoval obsah komentáře. Zajistí se tak větší přehlednost komentářů a zamezí se vypsání první části komentáře do předmětu. Diskutující by měl napsat komentář přínosný k tématu a pokud možno vyjádřit svůj názor či dostat/odkázat na doplňující informace. Komentáře obsahující jednoho smajlíka nebo větu “Aaach, taky tak...” pouze přispívají k chaosu mezi komentáři :-).

2. Jednotlivé typy obsahu na Inflow Inflow článek: Odborný článek týkající se zaměření časopisu. Většinou delší text, obohacený použitou literaturou, poznámkami, odkazy, obrázky apod. 78

Příspěvek v blogu: Příspěvek osobnějšího charakteru, vyjadřující názor autora, měl by se též týkat oboru (v širších souvislostech). Zamyšlení nad problematikou, názor na něco, postesknutí nad něčím apod.:-) Text by měl být něco víc, než je odkaz na další zdroj, takové příspěvky patří do Expres! Expres: Krátká zpráva, aktualita, odkaz, poukázání na zajímavý článek, akci, knihu apod. Většinou obsahuje krátký text + odkaz. Text expresky přijímá redakce ke schválení na email. Ke schválení dochází v rámci možností přístupu na Internet, ale většinou je to velmi rychlý proces. Neobjeví-li se expreska v Inflow do 2 dnů, pak se neobjeví vůbec. Redakce si vyhrazuje právo posoudit, zda je předmět zprávy vhodný do Inflow (většinou ano:-)). Read or Die: Doporučení knihy, která vám vlezla pod kůži. Prosíme o vyplnění všech kolonek, které formulář nabízí, naší společnou snahou by mělo být vytvořit co nejpřínosnější databázi.

3. Sankce za porušení kodexu V případě porušení kodexu má provozovatel v závislosti od míry a závažnosti přečinu právo: e.mávnou rukou, přejmenovat, upozornit, přesunout, smazat příspěvek, smazat blog Redakce Inflow.cz si vyhrazuje právo mazat podle vlastního uvážení texty hrubě urážlivé, agresivní, nadávky, zjevné provokace a jiné texty, které odporují tomuto Kodexu. Vše bude moderováno ad hoc :)

Příloha č.6: Náš Medik. „Bez boje se nevzdáme!“ Na lehátku leží mladý chlapec. Nad ním v hloučku stojí postavy. „Jak to vypadá? Jaká je prognóza.“ Prohlásí ta v primářském plášti. Odpověď nepotěší: „Musím vás zklamat. Je to zlé. Vlastně je to moc zlé. Technické zázemí selhalo. A buďme upřímní. Je nás na něj málo. Naše síly bohužel také nejsou nekonečné.“ Chlapec leží a jen napůl vnímá beznadějnou situaci kolem něj. Hlavou mu běží vzpomínky. Býval oblíbený a pozvedl náladu nejednomu zkoušenému studentovi. Myšlenky přelétávaly mezi jednotlivými zážitky. Jeho první momenty na „Medicíně“. Poznávání nového prostředí. Tolik zajímavostí a změn. Nová knihovna. A pak už vše zahalila jen temnota. Jeho EKG přestává mít charakteristické rysy. Saturace kyslíkem prudce klesá. Vlny mizí úplně. „Ztrácíme jej, pojďte rychle všichni! Dělejte! Přece nemůže být konec! Něco přece vymyslíme. Je duší naší fakulty. Pamatuji ho skoro jako batole...“ Začíná nervy drásající několika hodinová operace. Všichni umírají vyčerpáním. Bojují však dál. EKG utichne. Na displeji se objeví vlna P, následuje komplex ORS a saturace také nabývá hodnot fyziologických. Stav je konečně po dlouhé době stabilizovaný. Sestřička bere kartu. Už jen doplnit údaje o úspěšném zákroku. V tom se však zarazí. Stojí tam velmi zvláštní jméno: „Medik“. „Medik Online“. Dočkali jste se. A my také... 79

(titulní strana čísla 1. v roce 2008 časopisu Medik online, autor: redakce) Příloha č. 7: Velká žurnalistika mě nenadchla […] A nechyběl mezi nimi ani časopis Halas, do kterého nastoupil hned v prvním ročníku studia žurnalistiky. V té době právě zakladatelská generace časopisu hledala nové tváře do redakce a zároveň své pokračovatele. „Už od nástupu na fakultu jsem se ohlížel po nějakých možnostech novinářského uplatnění a studentský časopis byl přirozeně první příležitostí. Když přišla nabídka na spolupráci ze strany Halasu, neváhal jsem a začal do časopisu přispívat,“ vzpomíná Štětka. Když se pak z redakce v roce 1996 definitivně stáhli i poslední zakladatelé fakultního časopisu, bylo zapotřebí řešit, kdo převezme pomyslné žezlo šéfredaktora. Václav Štětka se této funkce na necelé dva roky ujal a společně se svými vrstevníky z prvního ročníku žurnalistiky, kteří zformovali jádro nové redakce, se snažil budovat Halas jako respektované informační médium. „Halas jsme přebírali jako občasník o deseti-dvanácti stránkách, s poměrně volnou obsahovou i žánrovou strukturou. My jsme se mu snažili dát pevnější identitu, posílit zejména zpravodajskou složku, zvýšit periodicitu a také náklad,“ popisuje současný odborný asistent Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Jak sám dodává, jeho vrstevníci se do projektu zapojili s nadšením a se snahou novinářsky se projevit. „Bavilo nás psát, a tím i do určité míry ovlivňovat dění na fakultě, které jsme byli součástí. Myslím, že se nám dařilo udržovat a posilovat zájem o fakultní dění také u ostatních studentů, i když to jistě nebyla jenom naše zásluha – v té době se studenti zajímali o univerzitní politiku mnohem spontánněji než dnes. Cením si také toho, že jsme dokázali vstoupit do rovnocenného dialogu s představiteli akademické obce, kteří se nás naučili brát jako reprezentanty studentské veřejnosti,“ podotýká Štětka. Součástí zpravodajské mise Halasu bylo v té době i pokrývání velkých „kauz“ jako například výstavba knihovny na FF, rozdělení Filozofické fakulty a vznik Fakulty sociálních studií, nebo zavádění kreditového systému. „Z toho měla spousta lidí obavy, nejen studenti, ale i akademičtí pracovníci. Snad i díky tomu, že jsme se této problematice na stránkách Halasu systematicky věnovali a podrobně vysvětlovali, o co jde, se podařilo kreditový systém na FSS zavést bez relativně větších problémů,“ vzpomíná Štětka.

Příloha č. 8: Cílová klikatinka 80

Zatímco redaktoři již dávno klidně odpočívají po dobře odvedené práci a trumfují se v Biggest Brainu na Facebooku, editoři otevírají lahve sektu a loví v brněnské přehradě do síťky kaviár, přichází další fáze tvorby Halasu. Náměty jsou již vymyšlené, texty napsané a upravené podle představ editorů, zbývá tedy vychytat gramatické a některé zrádné stylistické chybky, poskládat dohromady fotky a ilustrace a všechno to dát do kupy. Od toho jsou tu korektorka, v Halasu Lída Randusová, a fotoeditor a sazeč, spojení v mé osobě – tento fakt do značné míry usnadňuje vzájemnou komunikaci mezi fotoeditorem a sazečem. Zatímco Lída umravňuje různé výkendy, Reykjavýky a studentky, které neměli v pořádku kredyty, fotoeditor brouzdá svým archivem, nervózně kouká do mailu, komanduje nebohé fotografy a případně obíhá, co se už nestihlo vyfotit. Jak přibývá zelených článků v redakčním systému (ano, články dozrávají opačným způsobem než jablka a další malvice – nejprve jsou červené, později zelenají), naházím články a připravené fotky do sázecího programu (termín „sázení“ textu je odvozen od způsobu tisku používaného v období druhohor – tehdy se kovové odlitky písmen ručně sázely do řádků a výsledným megarazítkem se obtiskla daná stránka) a rychle všechno uložím, než program spadne. Předchozí věta popisovala proces, který trvá několik dní, obsahuje vícero pádů používaného softwaru a je završen tzv. Nocí tahu. Během noci tahu je třeba vše dotáhnout a vše se navíc hrozně táhne. Je třeba rozlomit některá nepoddajná dlouhá slova a do patřičných mezí odeslat poslední předložky, které by neměly pro své vlastní dobro zůstávat samy na koncích řádků (což se občas neobejde bez toho, čemu v Americe říkají „collateral damage“), v čemž opět vydatně pomáhá milá korektorka. Potom je nutné ještě několikrát projít celý časopis a vyhostit bezprizorní rámečky, čárky a vzájemně se atakující prvky. Ve tři ráno již pravidelně přichází čas na dofocení poslední chybějící fotky či nakreslení ilustrace. Halas pak jde mailem všem editorům a redaktorům k nahlédnutí, a poté co nepřijde žádná reakce (kromě posledních reakcí již samými příčestími a předložkami zmožené a pouze citoslovci se vyjadřující korektorky), je s velkou slávou (mí spolubydlící nemají tyto noci rádi) poslán do tiskárny. […]

Příloha č. 9: FILIPOVÁ, Lenka, 22.4. 2009, Rozhovor s Lenkou Filipovou, Filozofická fakulta MU, Arna Nováka 1, 602 00, Brno

81

HISTORIE Kdy časopis vznikl? Zhruba v březnu 2005. Na co navazoval? Nejsem si jistá. Myslím, že před tím na katedře už dlouho žádný časopis nebyl. Kdo stál za jeho zrodem? Skupina studentů, která stála i u zrodu ESCape (= English Students’ Club). Jaká byla prvotní motivace časopis vytvořit? Platí to pořád? Motivací bylo hned několik. Časopis měl už od počátku informovat studenty o akcích plánovaných ESCape, o což se snaží neustále. Později se k tomu přidalo i to, že se pokoušíme přitáhnout pozornost i k jiným kulturním událostem, které se nějak týkají KAA (= Katedra anglistiky a amerikanistiky). Stálou rubrikou je také rubrika o cestování, jejímž cílem bylo a je inspirovat čtenáře zkušenostmi jiných studentů z Erasmu nebo podobných stipendijních pobytů. Prostřednictvím rozhovorů časopis taky představuje čtenářům zaměstnance KAA. Rozhovory se zpočátku dělali i se zahraničními studenty. Za poslední dva roky se objevily jen rozhovory s vyučujícími a podle nepsané dohody teď časopis bez rozhovoru s vyučujícím nevychází. Jak vznikl název? Název je zkratkou English Students’ Club, další tři písmena se už sama nabízela. Navíc to slůvko “ape” na konci se pak poskytl materiál pro různé slovní hříčky a vytvořilo nám taky logo a maskota – opičku. Kdo se vystřídal v roli šéfredaktorů? Dan Hrabina, Lenka Papšová, Lenka Filipová ZÁZEMÍ Kde redakce sídlí? Žádné oficiální sídlo nemáme, máme pouze sídlo celého ESCape, což je SAC (Self Access Center – je to vlastně katederní knihovna a pracovna pro studenty) na KAA, kde se konají setkání, na kterých mimo jiné probíráme i časopis, a kde se také časopis zpracovává fyzicky (tisk, sešívání, distribuce). Vše ostatní se domlouvá a organizuje přes internet. Kolik má redakce členů? Počet členů redakce je velmi pohyblivý, protože studenti, kteří pro nás píšou, se poměrně rychle střídají. V současné době jádro ale tvoří asi 4 lidi. Jaké máte technické prostředky k realizaci časopisu? (práce s webem) Technické prostředky nemáme téměř žádné. Jako web časopisu slouží velmi neprofesionální blog. Na KAA máme kopírku a tiskárnu, které máme volně k dispozici, a pak taky sešívačku s dlouhým ramenem. Toť vše. :-) Kdo jsou členem současné redakce? Lenka Filipová, David Konečný, Bára Doležalová, Soňa Šminková, Jakub Horský Kdo má v redakci jakou funkci? Lenka Filipová – šéfredaktorka, blog, editorka; David Konečný – korektury; Bára Doležalová – editorka; Soňa Šminková – editorka; Jakub Horský – grafický design Vychází časopis i v tištěné podobě? Pokud ano, kde ho tisknete a v jakém nákladu? Ano, tiskneme ho na KAA v nákladu 200-300 kusů. FINANCE Jak získáváte peníze potřebné pro tvorbu časopisu? Našeho grafika platíme z finančních prostředků ESCape, které získáváme od sponzorů. Na tvorbu časopisu jinak žádné finance nepotřebujeme. Papír, tiskárnu a kopírku máme volně k dispozici na KAA—takže KAA je tímto naším sponzorem. Dostávají redaktoři za svou práci nějakou odměnu? Ne. 82

Jak vás podporuje fakulta? Podporuje nás pouze KAA. Umisťujete do časopisu reklamu, pokud ano jakým způsobem volíte inzerenty? Ano, do časopisu umisťujeme reklamu sponzorům ESCape. Žádné jiné inzerenty nemáme. FORMA A DISTRIBUCE Jak často časopis vychází? Dvakrát za semestr. Jaké jsou pravidelné rubriky? Rozhovor s vyučujícím Stipendijní pobyty (články od studentů, kteří byli/jsou v zahraničí) Kulturní rubrika (tip na divadlo, kino, festival apod.) Večírky (Tato rubrika se v časopise objevuje, pokud číslo vychází právě po nějakém večírku, který ESCape organizoval. Spočívá pak v lehkém nastínění průběhu oné akce doprovázeném pár fotografiemi.) Kolik stran časopis obvykle má? 20-25 Máte nějakou příručku nebo seznam pravidel, kterého se vaši redaktoři musí držet? Ne. Máte přehled o tom, kolik lidí stránky prohlíží? Na blogu máme počítadlo, ale moc se tím nezabýváme. Píšete jen anglicky? Snažíme se psát hlavně anglicky, ale jsme otevření i příspěvkům v češtině, slovenštině či jiném jazyce. TÉMATA A STYLY Jakým způsobem vybíráte témata? Výběr témat se týká jen kulturní rubriky a tam se vždy snažíme, aby se zmiňované kulturní akce a události nějak aspoň vzdáleně týkaly anglofonní kultury. Jak probíhá redakční porada? Redakční porady občas probíhají v rámci schůzek celého ESCape, ale takto oficiální to většinou není. Většinou porada probíhá po skypu při kompletování nového čísla. Pokud však někdo má nějaký návrh na zlepšení nebo změnu v časopise, radíme se kdykoli a kdekoli. Snažíte se o vyváženost žurnalistických stylů jako je rozhovor, reportáž a tak podobně (zpravodajství x publicistika)? Rádi bychom se o něco takového snažili, ale bohužel většinou nemáme ani co vyvažovat, protože jsme rádi, že máme aspoň nějaké příspěvky na vydání dalšího čísla. Studentům se nechce psát. Jak vzniká titulní strana? Celkem spontánně, většinou na poslední chvíli. Buď má někdo s editorů nějaký nápad, nebo to necháme na našem grafikovi. Zasahuje vedení fakulty nějakým způsobem do témat časopisu? Ne. Prochází časopis jazykovou korekturou? Ano. Poslední dvě čísla korekturou prošla a máme teď stálého korektora, čísla předchozí nemívala korekturu pravidelnou. Komu je časopis určen, kdo je cílové publikum? Studenti KAA. MOTIVACE Máte dostatek dobrovolníků? Nemáme. Je o psaní do vašeho časopisu mezi studenty zájem? 83

O psaní moc ne, o čtení už více. Pořádáte nějaké náborové a jiné akce? Občas vyvěšujeme náborové plakátky. Pořádáte nějaké akce mimo činnost v redakci? Ne. ESCape už tak pořádá dost akcí mimo činnost časopisu.

84