Max Weber Tomáš Švec Tereza Janků Peter Sedlacký 1
Obsah • Životopis • Myšlenky • Díla
2
Citáty • „Socialismus je pokus nahradit „anarchii trhu“ a dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského plánování. Toto by však vedlo k nesmírnému nárůstu byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a ekonomická stagnace.“ • „Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak nejnešťastnějšího tvora na světě.“ 3
Životopis • • • • •
Karl Emil Maximilian Weber Německý sociolog a ekonom Považován za otce zakladatele sociologie * 21.4.1864 (Erfurt) † 14.6.1920 (Mnichov – Španělská chřipka)
4
Rodina • • • •
Otec byl významný politik a úředník (Max Weber) Matka Helene Weber „Fallenstein“ (kalvinistka) Nejstarší ze 7 dětí Zatažen se svým bratrem Alfredem do intelektuální atmosféry od mládí díky postavení svého otce a jeho známostem
5
Studium • 1882 – práva na Heidelbergské univerzitě • Po pár letech na vojně přešel na univerzitu v Berlíně • 1889 – získal doktorát za disertační práci „K dějinám obchodních společností ve středověku“ • 1892 – vyšla jeho studie „O agrárních dějinách v Římě“ • 1893- přijal místo profesora v Berlíně • 1894 - přijal místo profesora v Freiburgu • 1896 - přijal místo profesora v Heidelbergu 6
Brzká práce • • • • • •
V roce 1897 zemřel Max Weber starší Weber se stal náchylný na deprese Roku 1899 musel omezit svou pedagogickou činnost Strávil několik měsíců v sanatoriu do konce r. 1900 Poté žil s manželkou v Itálii do roku 1902 V období od roku 1898 do roku 1902 nic nepublikoval
7
Poslední léta • Roku 1904 ukončil svojí univerzitní činnost • R. 1904-1905 publikoval dílo Protestantská etika a duch kapitalismu • Začal se pomalu více angažovat do politiky • Roku 1910 spoluzakládá Německou sociologickou společnost • Při WWI se hlásil jako dobrovolník do armády a měl na starost organizaci vojenské nemocnice v Heidelbergu • Tuto roli plnil do roku 1915 • Frustrován politikou se vrátil k učení 1918-1919 (Vídeň, Mnichov) • Skonal v Mnichově na španělskou chřipku a posmrtně byla jeho vdovou vydáno dílo Ekonomika a společnost
8
Sociologie • Věda zkoumající život osob, skupin a společenství • Weber • Cíl: pochopení jednání a motivu, který vedl k určitému jednání
9
Ideální typ • • • •
Výchozí technika pro sociologickou analýzu Nereálný, teoretický model Obraz reality Pro poměřování reality
10
Sociální jednání • Reakce okolí na jednání • Druhy jednání: • Účelově racionální • Hodnotově racionální • Afektivní • Tradiční
11
Druhy jednání 1. Účelově racionální • jednání je motivované dosažením konkrétního cíle 2. Hodnotově racionální • motivy jsou většinou díky náboženskému, etickému nebo filosofickému přesvědčení 3. Afektivní • určené motivy, které vzniknou z aktuálního afektu • neplánované 4. Tradiční • Motivy = zvyky
12
Teorie moci • Moc = přinucení k činu proti vůli • Panství – požadavky jsou uposlechnuty skupinou lidí • Druhy panství: • Tradiční • Charismatické • Legální
13
1) Tradiční panství • • • •
Autorita odvozena z tradice Poslušnost vůči panovníkovi Poddaní osobního charakteru Úředníci bez definovaných kompetencí, hierarchie
14
2) Charismatické panství • Založeno na charismatu panovníka • Na jeho hrdinském činu • Ve víru v jeho výjimečné schopnosti
15
3) Legální panství • Založeno na víře v daná pravidla, dle kterých se zvolí panovník • Poslušnost vůči daným pravidlům (zákonu) • Úředníci s danými kompetencemi a hierarchií
16
Byrokracia podľa M. Webera • Byrokracia - administratívny systém ako štandardizovaná norma spoločenskej vedy 20.storočia v racionálnej a modernej forme štátnej správy • Riadenie veľkých organizácií správneho a výrobného charakteru tzv. racionálnou autoritou • Nevyhnutná súčasť modernej spoločnosti • Weber pracuje s idealizovaným modelom • Dôraz na výhody rozdelenia kompetencií, podriaditeľnosti a odvolateľnosti úradníkov • Rozhodovanie podľa neosobných pravidiel
17
Charakteristika byrokracie • HIERARCHIA – každý úradník ma jasne definované kompetencie a zodpovedá sa nadriadenému
• NEOSOBNOSŤ – práca podľa stanovených smerníc bez osobného vplyvu s výsledným písomným dokladom • ODBORNOSŤ – výber podľa kvalít, zabezpečené školenia
• KONTINUITA – zaistenie zamestnania na plný úväzok a kariérneho postupu 18
Max Weber vs Robert K. Merton Hlavný Weberov kritik Merton prezentoval byrokraciu ako disfunkčný system otáčajúci sa proti pôvodnému účelu.
• • • •
Maximalizuje birokracia výkonnosť administratívy? 1. Striktná hierarchia môže obmedzovať tok informácií k manažérskym pozíciám 2. Sklon riadiť sa smernicami môže znamenať nepružnosť 3. Zaistené privilegované pozície môžu živiť konzervatizmus 4. Tieto systémy operujú prostredníctvom siete personálnych vzťahov, ktoré hladkému chodu bránia 19
Max Weber vs Robert K. Merton Hlavný Weberov kritik Merton prezentoval byrokraciu ako disfunkčný systém otáčajúci sa proti pôvodnému účelu.
Môže jeden pojem obsiahnuť rozdielne zameranie organizácií? • 1. V ekonomickom podnikaní je vhodný individuálny prístup • 2. Vládny úrad musí byť naopak vzhľadom k povinnosti jednať s každým rovnako riadený pevne a úradníkom ponechávať minimum voľnosti v rozhodovaní
20
Byrokracia a demokracia • • • • • • • •
V krajinách sovietského typu predstavuje vodcovskú silu Centralizácia Nástroj mocenskej manipulácie, hrozba deformácie Systém je uzatvorený, nepriepustný a neprístupný Potlačované základé princípy demokracie Vzťahy subordinácie – poslušnoť podriadených Nežiadúca finančná motivácia v systéme Byrokracia predstavuje osobné privlastňovanie si úradu a prenos priviegií na potomstvo 21
Ciele byrokracie • Efektívnosť • Predvídateľnosť • Stabilita a konzistentnosť výsledkov
• Maximalizácia výkonnosti • Riadenie zložitých industriálnych spoločností 22
Diela • Dějiny obchodních společností ve středověku - doktorská disertace, jde o analýzu obchodních společností jak se vyvíjely ve středověké Itálii
• Římská agrární historie v jejím významu pro veřejné a soukromé právo - právní habilitace o osvětlení souvislostí, které existovaly mezi právními strukturami římského zemědělství a sociálními a ekonomickými vztahy v různých epochách římského agrárního vývoje
• Sociální příčiny zániku antické kultury
23
